Porovnání vybraných bank v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Porovnání vybraných bank v ČR Bakalářská práce

Autor:

Luboš Suchý Bankovní management, Komerční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Porovnání vybraných bank v ČR zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 26. Dubna 2011

---------------------------------jméno a příjmení autora 5

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Heleně Cetlové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

6

Anotace : Předmětem bakalářské práce bylo provést porovnání a poté zhodnocení vybraných bank podle zvolených kritérii. Úvodní část je zaměřena na český bankovní trh jako celek a jeho vývoji aţ po současnost. Další část je věnována základní charakteristice zvolených bank a popisuje jejich působnost na českém bankovním trhu. Na toto navazuje analytická část, která obsahuje základní charakteristiku zvolených produktů, které byly vybrány jako kritéria k porovnání bank. Ze srovnání těchto produktů v modelových příkladech vyplívají závěry bakalářské práce. Práce je zakončena úvahou o moţném vývoji na českém bankovním trhu.

Annotation : The subject of this bachelor thesis is to compare and evaluate chosen banks according to preselected criteria. The first part focuses on the Czech bank market as a whole and its evolution up to the present. Basic characteristics of chosen banks follow including description of their operations in the Czech bank market. The analytical part contains basic characteristics of selected products that provide criterions for banks’ comparison. The conclusions of the bachelor thesis are drawn from comparison of these products in model examples. Finally, a possible evolution of the Czech bank market is presented.

Klíčová slova v češtině: Banka, trh, úroková sazba, hypoteční úvěr, hotovostní úvěr, akcie, bilanční ukazatele, hospodářská krize

Klíčová slova v angličtině: Bank, market, interest rate, mortgage loan, cash loan, shares, balance indicators, economic depression

7

ÚVOD...................................................................................................................................................................9 1

BANKOVNÍ TRH V ČR ........................................................................................................................ 12 1.1

Vývoj do roku 1989 .......................................................................................................................................... 12

1.1.1 1.1.2 1.1.3

1.2 2

Vývoj po roce 1989 ........................................................................................................................................... 18

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH BANK ............................................................... 23 2.1

Základní charakteristika České spořitelny ............................................................................................ 23

2.1.1 2.1.2

2.2

Vývoj do roku 1989 ......................................................................................................................................... 23 Vývoj po roce 1989 ......................................................................................................................................... 25

Základní charakteristika ČSOB .................................................................................................................. 29

2.2.1 2.2.2

3

Vývoj bankovního trhu v ČR v období 1918 -1938 ........................................................................... 12 Období druhé světové války ........................................................................................................................ 14 Období po druhé světové válce .................................................................................................................. 15

Vývoj do roku 1989 ......................................................................................................................................... 29 Vývoj po roce 1989 ......................................................................................................................................... 31

POROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ ...................................................................................................... 35 3.1

Hypoteční úvěr ................................................................................................................................................... 35

3.2

Spotřebitelský neúčelový úvěr..................................................................................................................... 41

3.1.1 Hypotéka od ČSOB ........................................................................................................................................... 35 3.1.1.1 Základní charakteristika .................................................................................................................. 35 3.1.1.2 Parametry hypotéky .......................................................................................................................... 36 3.1.2 Hypotéka od České spořitelny .................................................................................................................... 36 3.1.2.1 Základní charakteristika .................................................................................................................. 37 3.1.2.2 Parametry hypotéky .......................................................................................................................... 37 3.1.3 Hypotéka od Wüstenrot ................................................................................................................................ 38 3.1.3.1 Základní charakteristika .................................................................................................................. 38 3.1.3.2 Parametry hypotéky .......................................................................................................................... 38 3.1.4 Modelový příklad ............................................................................................................................................. 39 3.1.4.1 Zadání....................................................................................................................................................... 39 3.1.4.2 Porovnání vybraných bank podle zadání.................................................................................. 39 3.1.4.3 Vyhodnocení ......................................................................................................................................... 40 3.2.1 ČSOB půjčka na cokoliv ................................................................................................................................. 41 3.2.1.1 Základní charakteristika .................................................................................................................. 41 3.2.1.2 Parametry úvěru ................................................................................................................................. 41 3.2.2 Hotovostní úvěr od České spořitelny ...................................................................................................... 42 3.2.2.1 Základní charakteristika .................................................................................................................. 42 3.2.2.2 Parametry úvěru ................................................................................................................................. 42 3.2.3 Osobní půjčka na cokoliv Cetelem ............................................................................................................ 43 3.2.3.1 Základní charakteristika .................................................................................................................. 43 3.2.3.2 Parametry úvěru ................................................................................................................................. 43 3.2.4 Modelový příklad ............................................................................................................................................. 43 3.2.4.1 Zadání....................................................................................................................................................... 43 3.2.4.2 Porovnání vybraných bank podle zadání.................................................................................. 43 3.2.4.3 Vyhodnocení ......................................................................................................................................... 44

4

ODHAD BUDOUCÍHO VÝVOJE ......................................................................................................... 45 4.1 4.2

Odhad budoucího vývoje na bankovním trh ......................................................................................... 45 Odhad budoucího vývoje na trhu ............................................................................................................... 46

ZÁVĚR .............................................................................................................................................................. 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................................................. 49 SEZNAM GRAFICKÝCH PRACÍ ................................................................................................................... 51

8

Úvod Český bankovní trh prošel za posledních 20 let nejdynamičtějším rozvojem za celou jeho historii. Za moment, který tuto přeměnu odstartoval lze povaţovat novely zákonů, které proběhly po roce 1990. Tyto novely oddělily centrální bankovnictví od komerčního a umoţnily vznik nových peněţních ústavů. Důleţitá byla z hlediska rozvoje i privatizace českých bank, díky které získali přístup na český bankovní trh zahraniční společnosti. Tato skutečnost přinesla peněţním ústavům nejen zahraniční kapitál, ale také know-how, které přispěli k rozšíření nabízených sluţeb a jejich zkvalitnění. Cílem bakalářské práce, která je rozdělena do čtyř kapitol, bylo porovnat vybrané banky na území ČR podle zvolených kritérií, t.j. sluţeb. Při výběru bank bylo rozhodujícím kritériem jejich postavení na bankovním trhu v ČR. Z tohoto důvodu byly vybrány Česká spořitelna a Československá obchodní banka, které mají největší tradici z bank na našem území a patří z dlouhodobého hlediska k největším bankám na bankovním trhu v České republice. První kapitola práce je věnována charakteristice bankovního trhu a jeho vývoji a popisuje utváření bankovního trhu od dob vzniku Československa v roce 1918 aţ po současnost rok 2011. Tato část zachycuje, jak se trh vyrovnával s následky krizí, které postihly československou, potaţmo českou ekonomiku a jaké byly přijímány opatření k její revitalizaci. Dále popisuje období utváření novodobého bankovního sektoru, vznik nových peněţních ústavů a vznik poboček zahraničních bank. Druhá kapitola je zaměřena na charakteristiku dvou výše zmíněných bank. Zabývá se jejich vznikem, vývojem produktů, přeměnou na univerzální banky a procesem privatizace, který přivedl do obou bank silného zahraničního investora. Na tuto kapitolu navazuje analytická část, která popisuje produkty a jejich parametry. Ty jsou základním měřítkem analýzy. Podklady pro závěr bakalářské práce byly získány pomocí modelových příkladů, vycházejících z porovnání parametrů produktů u vybraných bank. Závěrečné výsledky modelových příkladů jsou jejich výsledkem. Práce je zakončena zamyšlením nad moţným vývojem bankovního trhu v České republice a zvaţuje roli, kterou v ní sehrají produkty, které byly součástí analýzy.

9

Literární rešerše Gerilová, Jana; Sekanina, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha: nakladatelství Libru, 2003. 488 s. ISBN 80-7277-178-7 Reveně, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vy. Praha: Management Pres, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1 Reveně, Zbyněk; Mandel, Martin; Kobra, Jan; Musílek, Petr; Dvořák, Petr; Brada, Jaroslav. Peněţní ekonomie a bankovnictví. 4. vy. Praha: Management Pres, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1 Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vy. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265-099-6 Venkovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Půlpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vy. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0 Hájek, Jan; Píša, Rudolf; a kolektiv. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Express, 2005. 159 s. ISBN 80-86754-47-2 Jeţek, Tomáš. Zrození ze zkumavky: svědectví o české privatizaci 1990-1997. Praha: Prostor, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7260-183-7 Výroční zprávy bank Internetové stránky bank a dalších institucí Internetové stránky zabývající se problematikou bankovnictví

10

Metodologie Cílem bakalářské práce bylo porovnat vybrané banky podle zvolených kritérií. Při výběru bank vhodných k analýze se přihlíţelo k jejich momentálnímu postavení na bankovním trhu a jejich ekonomické síle. Z tohoto důvodu byly zvoleny Česká spořitelna a Československá obchodní banka. V první polovině práce byla vyuţita metoda deskripce. Ta umoţnila detailní popsání problematiky, která je součástí analytické části. V analytické části této bakalářské práce,výše zmíněných peněţních ústavů ,byly pro porovnání pouţity produkty, které tvoří největší část příjmu bank. Zvolené banky byly porovnávány dle hypotečních úvěrů a spotřebitelských neúčelových úvěrů. V kaţdé zvolené oblasti byly pro komparaci přidány subjekty, které se specializují na druh poskytovaných sluţeb. U hypotečních úvěrů byla pouţita Wüstenrot hypoteční banka, u spotřebitelských úvěru společnost Cetelem. První část analýzy byla zaměřena na charakteristiku produktu jako takového a jeho jednotlivých parametrů. Jednotlivé finanční aspekty poskytovaných sluţeb a z nich plynoucí rozdíly mezi jednotlivými společnostmi jsou prezentovány na modelových příkladech. Vyuţití metody komparace umoţňuje porovnání těchto příkladů a jejich následné přehledné zhodnocení. V poslední části, která je zaměřena na předpověď budoucího vývoje bankovní trhu v České republice, byla vyuţita prognóza. Ta umoţnila úvahu nad moţným vývojem na bankovním trhu a nad budoucí poptávkou po porovnávaných produktech.

11

1 Bankovní trh v ČR 1.1 Vývoj do roku 1989 1.1.1

Vývoj bankovního trhu v ČR v období 1918 -1938 1

Počátky českého, potaţmo česko-slovenského bankovního trhu se datují do období vzniku Česko – slovenské republiky. Základní principy byly převzaty z bankovního systému Rakouska – Uherska a byly zaloţeny na principech středoevropského peněţnictví. K stavebním pilířům peněţnictví v období utváření patřili akciové banky a ústavy lidového peněţnictví.

Bankovním centrem českých zemí byla Vídeň,

konkrétně velké banky, které se na jejím území nacházeli. „ Deset vídeňských velkobank mělo v českých zemích celkem 76 filiálek a 26 expozitur“. Dále na bankovním trhu koncem roku 1918 v ČSR působilo 22 domácích bank, z toho 14 českých a 8 německých bank. Mezi největší české banky patřily Ţivnostenská banka, Agrární banka, Praţská úvěrní banka a Ústřední banka českých spořitelen. I přesto, ţe mezi domácími akciovými bankami bylo více českých, byly vídeňské a domácí německé banky kapitálově silnější neţ české, coţ mohlo vést k ohroţení hospodářské samostatnosti. Z toho důvodu byla 25. února 1919 uzákoněná měnová reforma, která vedla ke vzniku československé měny. K tomuto období se datuje také zaloţení Bankovního úřadu při ministerstvu financí, který plnil funkci centrálního

bankovnictví

a

Poštovního

úřadu

šekového,

který

zajišťoval

bezhotovostní platby šekem.

1

zpracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr;

a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s.211-265 Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265-099-6, s. 9-10

12

Tab. 1 - České a německé banky se sídlem v Českých zemích k 31.12.1918 Banky

Počet

Akciový

Rezervy

kapitál

Vlastní

Bilanční

prostředky

úhrn

české

14

391

135

29

4789

německé

8

138

62

35

1872

celkem

22

529

197

64

6661

Zdroj : Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 807265-030-0, s. 230

V poválečném období v letech 1918-1922 došlo ke zvýšení počtu obchodních bank z počtu 22 na 38 a ke zvýšení akciového kapitálu bank z 529 na 1906 mil. Kč. Nově zaloţené banky byly z velké části malé, kapitálově slabé, neměly vytvořený dostatečný rezervní fond a měly velmi slabý management. Většina z těchto bank byla těţce postiţena bankovní krizí, která probíhala v letech 1923 – 1925. Tato krize byla způsobena deflační měnovou politikou, která vyvolala velké a prudké změny cenové hladiny. V tomto období se zvyšovaly úvěrové potřeby velkých firem, s kterými banky nechtěly ztratit kontakt a nabízely jim úvěry, aniţ by měly dostatek volných zdrojů a firmy byly v hodně případech závislé na mimořádných poválečných poměrech, coţ vedlo k jejich platební neschopnosti a ztrátě likvidity.

Během této krize došlo

k zániku několika bank, ale zároveň tato krize přinesla pozitivum a to v podobě toho, ţe se trh očistil od bank, které nebyly dostatečně silné, zvýšila se profesionalita managementu a změnila se kritéria při schvalování úvěrů. V roce 1926 došlo k zaloţení Národní banky československé, která fungovala jako centrální emisní banka státu a byla zaloţena jako akciová společnost. Toto vedlo

13

k ukončení činnosti Bankovního úřadu při ministerstvu financí a začalo vydávání bankovek namísto státovek. 2

Do období německé okupace působilo na československém bankovním trhu více jak 100 akciových společností a společností s ručením omezených a více jak 2000 spořitelních druţstev. Bankovní trh se stabilizoval a nabízel naději stát se optimálním řídícím a finančním centrem hospodářského dění na československém území. 3

1.1.2

Období druhé světové války4

Jiţ před uzavřením Mnichovské dohody a okupace bylo Československo zasaţeno vlivem nacistické expanze na území Rakouska. Po obsazení Vídně byla Ţivnobanka nucena zrušit svoji filiálku a další významné koncernové účasti v Rakousku z důvodu toho, aby nebyla jakákoliv Československá účast v rakouském hospodářství. Po dohodě, která byla sepsána v Mnichově, bylo Československo zcela závislé na fašistickém Německu. V odstoupeném pohraničí byla staţena česká platidla a byly nahrazeny říšskými markami v poměru 1 RM = 8,33 Kč. Došlo k osamostatnění Slovenské republiky, v jehoţ důsledku došlo k rozdělení Národní banky československé na Národní banku pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla zaloţena Slovenská národní banka. Na našem území docházelo k centralizaci bankovnictví, která dosáhla vrcholu v roce 1943 v podobě celkové reorganizace.

Některé banky (Legiobanka, Anglo –

Pragobanka, Česká banka) museli sfůzovat nebo byly úplně zlikvidovány. Z České eskontní banky se prakticky stala filiálka Dresdner Bank. U ostatních bank 2

zpracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s. 220-222 3 zpracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s.254-257 Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265-099-6, s.10 4

zpracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s.258-264

14

docházelo k pohlcení německými bankami, menší banky byly pozastaveny. Jediná banka, která si udrţela své postavení byla Ţivnobanka, která během tohoto období sfůzovala s Českou bankou (1939) a s Českou průmyslovou bankou (1943) ale i ta byla nucena do určité míry spolupracovat s německým kapitálem.

1.1.3

Období po druhé světové válce5

Po skončení německé okupace existovaly na československém území dvě cedulové banky - Národní banka pro Čechy a Moravu, která sídlela v Praze a Slovenská národní banka v Bratislavě. Národní banka pro Čechy a Moravu se vrátila k názvu Národní banka Československá a ze začátku měla působnost jenom na českém území. Byla přeměněna z akciové společnosti na veřejný ústav, který plnil emisní funkci a zajišťoval tuzemský peněţní oběh a peněţní styky se zahraničím. Koordinace finanční politiky se Slovenskou národní bankou byla zajištěna prostřednictvím koordinačního výboru, který stanovil podmínky sjednocení cenové a mzdové politiky. Mimo dvou cedulových bank působilo v Československu 14 obchodních-akciových bank, které měli přes 300 poboček po celém území. Důleţitým milníkem pookupačního období se stalo 20.10.1945 vydání dekretu prezidenta republiky č.120/1945 ke znárodnění akciových bank. Z toho důvodu byla zřízena Ústřední správa bank, která připravovala postupné slučování. V roce 1948 došlo k zestátnění také soukromých bankovních ústavů.

Tab. 2 - Počet peněžních ústavů v ČSR a vybraných zemích v roce 1945 Stát

Počet peněţních ústavů

Počet obyvatel na 1 ústav

Velká Británie

12 500

3 670

Francie

11 500

3 660

5

zpracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s.406-408 Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265-0996, s.11

15

Švýcarsko

1000

3 720

Československo

6 400

1 900


V 50. letech došlo k další bankovní reformě, kdy fungoval v Československu jednostupňový bankovní

systém,

jako

kombinace

centrální a komerčního

bankovnictví. Roli centrální banky měla nově vzniklá Státní banka Československá. Ta svou činnost zahájila 1.7.1950 a působila jako centrální emisní banka státu. K dalším jejím činnostem patřilo poskytování provozních úvěrů a byla ústředím veškerého zúčtovacího styku. O veškeré tyto sluţby se starala rozsáhlá pobočková síť, která byla doplněna o znárodněné banky – Investiční banku, Ţivnostenskou banku, Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna a také ČSOB, která započala svoji činnost v roce 1965 a „převzala od SBČS mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový platební styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu, obchodní operace s devizovými rezervami a některé další činnosti související s devizovým hospodářstvím.“.6

Tab. 3 - Vývoj sítě poboček Státní banky Československé Rok

Krajské

Okresní

Obvodní

Mimookresní

Celkem

1956

20

248

14

16

298

1957

20

248

16

8

292

1958

20

271

17

1

309

1959

20

271

18

-

309

1960

11

108

10

-

129

6

zpracováno podle: Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265-099-6, s.11

16


Na našem území byla v 60. letech připravována reforma funkci centrální banky, ale byla narušena vpádem vojsk Varšavské smlouvy. V srpnu 1968 bylo obsazeno ústředí SBČS v Praze a byl vydán příkaz k zapečetění trezorů a pokladen a pracovníci byli nuceni opustit budovu. Na dva dny došlo k ochabení sluţeb a hrozil rozvrat peněţního oběhu, ale nakonec bylo vše zaţehnáno po dohodě s okupanty a vše se začalo vracet k normálu. Nejvýraznějším momentem za období, kdy byla u moci Komunistická strana, byla příprava nového bankovního uspořádání, které proběhlo v druhé polovině 80. let. Jednalo se o principy a zákony, které měly upravovat tyto náleţitosti: zrušení přímého řízení bank státem, moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů, a oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního.

17

1.2 Vývoj po roce 19897 Rok 1990 byl pro český bankovní trh rokem zásadních reforem. Od 1.1.1990 vešly v platnost dva nové zákony. Jednalo se o zákon o bankách a spořitelnách, který pojednával o působnosti a bankovních obchodech v oblasti obchodního bankovnictví. Druhým zákonem byl zákon o Státní bance Československé. Tento zákon popisoval změny v centrálním emisním bankovnictví, který zavedl na naše území dvoustupňový bankovní systém. Oba tyto zákony upravovaly celkově nové fungování trhu. Došlo k oddělení centrálního bankovnictví od komerčního. Státní banka Československá se stala centrální bankou státu, která přestala být závislá na vládě a parlamentu, který měl jen vliv na volbu guvernéra. SBČS mohla ovlivňovat vývoj bankovního trhu převáţně nepřímými nástroji. Přesto ji ze zákona náleţelo vyuţívat některých přímých nástrojů (stanovení úvěrových limitů bankám, stanovení maximálních úrokových sazeb, apod.). Z těch části SBČS, které byly zaměřeny na obchodní činnost byly nahrazeny třemi novými bankami. Jednalo se o Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku a Investiční banku. Všechny tyto banky měly formu univerzální. Dále ze zákona byly ponechány licence bankám, které na trhu jiţ působily. Šlo o Českou státní spořitelnu, Slovenskou státní spořitelnu, Československou obchodní banku a Ţivnostenskou Banku.

7

zpracováno podle: Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1, s. 31-37 Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s. 475-494 Revenda, Zbyněk; Mandel, Martin; Kodera, Jan; Musílek, Petr; Dvořák, Petr; Brada, Jaroslav. Peněţní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1, s. 303-312

18

Nové zákony také upravovaly vznik nových obchodních bank. Byl stanoven minimální upisovatelný základní kapitál 50 milionu Kčs. Banky měly formu akciové společnosti nebo druţstva a do konce roku 1992 bylo na území ČSFR uděleno 57 licencí. Na území Čech bylo uděleno 45 a na území Slovenska 12. Byly zřízeny také dvě specializované banky. Českomoravská záruční a rozvojová banka a Konsolidační banka. Českomoravská záruční rozvojová banka byla zaloţena jako nestandardní komerční banka. Za jejím zaloţení stálo ministerstvo hospodářství České republiky, které mělo rozhodující majetkový podíl a její základní funkcí bylo poskytování záruky k získání úvěru od domácí či zahraniční banky nebo k uhrazení části úroků z poskytovaných úvěrů. Konsolidační banka vznikla 25.2.1991 z iniciativy ministerstva financí ČSFR. Banka fungovala bez pobočkové sítě a byla zaloţena pro právnické osoby. Její stěţejní činností byla práce s převzatými pohledávkami, financování revitalizace a financování rozvojových programů v oblasti průmyslu, infrastruktury a dalších úkolů uloţených vládou ČR. V roce 1991 byl také přijat konsolidační program 1 pro banky se státní účastí. Došlo k posílení kapitálu bank, byly odkoupeny špatné pohledávky od ČS, KB a IPB Konsolidační banky a došlo k přesunu špatných úvěrů ČSOB. Celkové náklady těchto opatření přišlo stát na 40 miliard Kč. K další úpravě bankovního systému došlo 1.1.1992. Byly přijaty dva nové zákony, které upravovaly původně přijaté zákony. Jednalo se o tyto zákony: zákon č 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č.22/1992 Sb., o SBČS. V porovnání s předchozími zákony šlo o úpravu působnosti centrální banky, byly zpřísněné moţnosti vzniku nových obchodních bank(navýšení minimální výše základní kapitálu z 50 na 300 milionu Kčs). V tomto roce došlo také k privatizaci Ţivnostenské banky, kdy 40 % akcií získala Berliner Handels und Frankfurter Bank (dnešní Uni Credit).8 V roce 1993 došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy na Českou republiku a Slovenskou republiku. S tím byl spjat i vznik nové měny obou státu. Došlo k rozdělení SBČS na Českou národní banku a Slovenskou národní banku. Byly

8

Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-

7265-099-6, s. 11

19

přijaty nové zákony, které utvářely bankovní trh. Nově byly zaloţeny stavební spořitelny, které byly určeny k podporování bytové výstavby. Došlo také k zavedení hypotečního bankovnictví k podpoře „stavební činnosti a rozvoje dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů na základě zákona č. 84/1995 SB.“. Vklady v bance byly ze zákona pojištěny do výše 100 000 Kč vkladu u jedné banky a došlo k zavedení institucí spořitelních a úvěrových druţstev určených k podpoře vzájemného korporátního financování členů na základě zákona č. 87/1995 Sb. Na Konsolidační program 1 navázal v roce 1996 Konsolidační program 2, který byl zaměřen na malé a střední banky. Docházelo k fůzím bank, nad některými bankami vyhlásila ČNB nucenou správu a některé banky se dostali do konkurzu a likvidace. Tento konsolidační program přesáhl náklady ve výši 33 miliard korun. 9 V období po revoluci zasáhla Českou republiku vlna privatizace, která se nevyhla ani bankovnímu sektoru. První privatizovanou bankou se stala Ţivnostenská banka, kdy 40 % akcií odkoupila Berliner Handels und Frankfurter Bank. Další privatizovanou bankou byla v roce 1999 ČSOB, kdy belgická skupina KBC Bank odkoupila 66 % za 40 miliard korun. KBC Bank se později stala 100 % vlastníkem. Rok na to došlo k privatizaci České spořitelny - 52 % získala Die Erste Bank. O další rok déle došlo k privatizaci další velké české banky, kdy většinový podíl získala francouzská banka Société Générale.10 V období po roce 2000 se začíná zvyšovat působnost ČNB, která má více pravomocí k ovládání bankovního trhu. Dochází ke konsolidaci na bankovním trhu a poklesu bank z původních 55 aţ na 35 v roce 2003.

9

zpracováno podle: Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265-099-6, s. 11

10

Jeţek, Tomáš. Zrození ze zkumavky: svědectví o české privatizaci 1990-1997. Praha: Prostor, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7260-183-7, s. 63-89

20

V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, coţ mělo dopad i na bankovní trh. Přijetím do Evropské unie vešla v platnost Druhá bankovní direktivita, která je platná jiţ od jejího zaloţení v roce 1993. Umoţňuje bankám, které vlastní licenci domovského státu vykonávat bankovní činnost na území jiného státu Evropské unie, Islandu, Norska a Dánska aniţ by musela ţádat o bankovní licenci daného státu. V roce 2006 získala centrální banka České republiky Česká národní banka dohled nad celým finančním trhem a je povaţována za nejtransparentnější banku ve střední Evropě. V tuto chvíli vykonává centrální banka tyto činnosti: emisní činnost, měnovou politiku, devizovou činnost, regulaci a dohled bankovního systému, činnost banky bank a banky státu a reprezentuje stát v měnové oblasti. K nejdůleţitějším činnostem patři měnová politika a regulace a dohled bankovního systému. V roce 2007, konkrétně 1. ledna vešel v platnost Basel II, který stanovil nový rámec kapitálových poţadavků a představoval největší změnu v regulaci kapitálu přiměřenosti za posledních deset let. Jeho cílem bylo stabilizovat finanční sektor, posílit bankovní dohled a stanovit kapitálové poţadavky odpovídající rizikům. Rok 2008 byl poznamenán světovou finanční krizí, jejíţ vznik vyplynul z americké hypoteční krize. Tato situace se promítla i na český bankovní trh. Banky v obavách podobného průběhu začaly zpřísňovat poţadavky na bonitu klienta a docházelo ke změnám v metodice přidělování úvěrů. Přestaly poskytovat hypoteční úvěry do výše 100 % a docházelo ke zvýšenému počtu zamítnutí ţádostí o hypoteční úvěr. 11 Krizí byly poznamenány tři největší české banky, které přišly díky pádu Islandských bank a investiční banky Lehman Brothers dohromady o více neţ 3,5 miliardy korun. Nejhůře z postiţených bank dopadl ČSOB, která kromě investicí do dluhopisů islandských

11

http://www.penize.cz/nakup-a-prodej-nemovitosti/47719-co-delaji-tuzemske-hypotecnibanky-v-obdobi-krize 15.12.2008

21

bank a pádu Lehman Brothers, přišla o dalších 450 miliónu, které půjčila islandským bankám na mezibankovním trhu. Po období určité stagnace na českém bankovním trhu docházelo v souvislosti s příznivým vývojem tuzemské ekonomiky k pozvolné expanzi. To mělo za důsledek zvyšující se objem úvěrů poskytnutý domácnostem a klesající objem nesplacených úvěrů. Firemní klientela byla opatrnější neţ domácnosti a tempo růst objemu ţádostí o úvěry nebyl takový jako u domácností. K určitému oţivení došlo na bankovním trhu i z hlediska vzniku nových bank. ČNB v posledních letech udělila licence novým bankám, které se snaţí na trhu prosadit pomocí politiky nízkých nebo ţádných poplatků, které jsou v České republice oţehavým tématem. Poslední ţádost o udělení bankovní licence podala skupina PPF, která provozuje tuto činnost ve východní Evropě a je ve vlastnictví nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. V současnosti na českém bankovním trhu působí 41 bank. Největšími bankami jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank. K nejdůleţitějším zdrojům zisků bank patří úvěry a v posledních letech čím dal více i bankovní poplatky. Banky se snaţí sniţovat provozní náklady. Na druhou stranu plánuje většina bank rozšiřování pobočkové sítě a nábor nových zaměstnanců.

22

2

Základní charakteristika vybraných bank

2.1 Základní charakteristika České spořitelny 2.1.1

Vývoj do roku 198912

Počátky České spořitelny sahají do dob Rakouska – Uherska. Zaloţení předcházela výzva k upisování základního fondu spořitelny, který měl slouţit jako záruka za vklady. Tato výzva byla mířena především na českou šlechtu a zámoţné praţské měšťany s poukazem na všeobecnou prospěšnost. V únoru roku 1825 bylo ve fondu dostatečné mnoţství prostředků, a proto mohla být 12.února 1825, v den císařových narozenin, v Praze zahájena činnost pod názvem Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy. Aţ později se vţil název, pod kterým ji známe teď, Česká spořitelna. Hlavní myšlenkou zaloţení bylo pomoc lidovým vrstvám, které měly ukládat své prostředky na vkladní kníţky, které byly málo úročené a měly lidem slouţit jako rezerva na horší období. V lidech to mělo podporovat pracovitost a spořivost. Z počátku fungování byly sluţby omezeny jen na poskytování hypotečních zápůjček, na operace s rakouskými státními papíry a na eskont směnek z důvodu omezení rizikových aktivit. Průběhem 19. století se působnost spořitelny začala v návaznosti na vývoj hospodářských podmínek měnit sociální struktura klientů, kterými se začali stávat měšťané ze střední vrstvy. 12

Lidé začínali tento ústav také více vyhledávat po

zpracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák,

Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s. 92 - 94 Hájek, Jan; Píša, Rudolf; a kolektiv. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Eupress, 2005. 159 s. ISBN 80-86754-47-2, s. 30-79

23

hospodářské krizi, protoţe v něm viděli jistotu, co se týče uloţených investic. Toto vše vedlo k tomu, ţe se rozrůstala pobočková síť a rostl objem vkladů.

Tab. 4-Bilance BÖHMISCHE SPARKASSE–České spořitelny v letech 1825-1850 (v tisících zlatých) Roky

Vklady

Aktiva

Bilanční úhrn

1825

124

129

136

1830

1 573

1 531

1 627

1840

8 087

7 967

8 402

1850

16 101

13 866

16 724


V období před vypuknutí 1. světové války se pokračovalo v nastaveném trendu růstu objemů vkladů a spořitelna se podílela na hospodářském rozmachu země. Spořitelna se ale musela potýkat s rostoucím počtem bankovních filiálek, které ji zvyšovala konkurenci. Spořitelna na to reagovala stejným krokem a před vypuknutím 1. světové války měla přes 70 poboček, které se rozšiřovali i do menších měst. Situace spořitelny byla ale negativně ovlivněna příchodem 1. světové války. Lidé začali mít strach o své vklady a začali peníze ve velkém vybírat, coţ mělo za následek, ţe spořitelna přišla o velký objem vkladů. Záchrana přišla v podobě růstu bohatství venkova a zvyšování vkladů ve filiálkách. Po vzniku Československé republiky se nacházelo obecně celé spořitelnictví v určité nejistotě a stagnaci. V roce 1920 vešel v platnost nový zákon, který stanovoval obchodní zásady pro všechny spořitelny. Zákon také upravoval vznikání nových spořitelen. Situace České spořitelny se postupně začala dostávat z krize spojené

24

s dopady 1. světové války. Obstála i během hospodářské krize, která vypukla ve 30. letech, protoţe se lidé zase začali obracet k jistotě vkladu a tím rostla bilanční suma. S příchodem 2. světové války nastaly snahy o centralizaci spořitelnictví, coţ mělo za následek, ţe Česká spořitelna (BÖHMISCHE SPARKASSE) byla sloučena s Městskou spořitelnou praţskou. Po jejím skončení začala obnova poboček, která byla především v oblasti pohraničí citelně narušena a začala nahrazovat německé ústavy. S příchodem komunistického reţimu začalo docházet k centralizaci a zestátňování peněţních ústavů. Aktivity spořitelny byly omezeny a i přesto docházelo k vývoji. Hlavní úlohou bylo příjímání vkladů a tím zvyšování důvěry v domácí měnu. Největší aktivita spořitelny do roku 1989 byla spojena s vkladními kníţkami. Vkladní kníţky byly původně bez výpovědní lhůty a byly úročeny 2 %. Ty nahradily vkladní kníţky s půlroční výpovědní lhůtou a byly úročené 3 %. K dalším produktům patřilo prémiové spoření mladých a sporoţirové účty.

2.1.2

Vývoj po roce 1989 13

Po revoluci v roce 1989, přesněji 1.1.1990, se z České spořitelny stala univerzální banka, coţ ji umoţnilo rozšířit svoji působnost. Dalším důleţitým momentem bylo 30.12.1991, kdy došlo ke změně právní formy na akciovou společnost. Největším akcionářem byl stát, který vlastnil 40 % akcií, 37 % akcií bylo privatizováno v první vlně, 20 % akcií bylo převedeno na obce a města a 3 % slouţily jako rezerva. Od roku 1996 začala Česká spořitelna jako první na českém trhu nabízet kreditní karty a byla také bankou s největším počtem vydaných platebních karet na našem území. Vydala více jak 2 miliony platebních karet. Důleţitým bodem v novodobé historii České spořitelny se stal březen 2000. Došlo k podpisu smlouvy mezi českou vládou a zahraničního investora Erste Bank o prodeji majoritního podílu. V návaznosti na to začala transformace banky na banku, která měla za cíl vytvořit klientsky orientovanou banku s vysokou úrovní poskytovaných

13

Hájek, Jan; Píša, Rudolf; a kolektiv. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Eupress, 2005. 159 s. ISBN 80-86754-47-2, s. 81- 130 Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80- 7265-030-0, s.166-168

25

sluţeb. Banka se orientovala převáţně na drobnou klientelu, na malé a střední firmy a na obce a města, kterým poskytovala potřebnou nabídku produktů a sluţeb. Díky vstupu silného partnera Erste Bank a jeho zkušenostem se banka chtěla stát konkurence schopnou nejen v České republice, ale také v celé střední Evropě. Banka začala investovat nemalé prostředky do rozvoje informačních technologií a výsledkem toho bylo zprovoznění nového kartového centra a modernizace klientského centra, které bylo k dispozici 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. V květnu 2001 došlo také k dokončení integrace Erste bank CR do České spořitelny. V roce 2002 byla Česká spořitelna zvolena bankou roku a počet klientů byl více neţ 5 milionů.

V tomto roce spustila také novou sluţbu SERVIS 24 Internetbanking,

kterou si během prvních 2 měsíců sjednalo 70 000 klientů a sluţbu GSM Banking – Sim Toolkit. V dalších letech pokračovala banka v nastoleném trendu investic a moţnosti rozšiřování sluţeb. Snaţila se po transformaci stabilizovat stav a upevňovat si silnou pozici na trhu. V roce 2003 začala nabízet speciální účty pro studenty a počet klientů, kteří vyuţívali sluţbu Servis 24 se ke konci roku dostal na počet 780 tisíc uţivatelů. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a Česká spořitelna na to reagovala zaloţením EU Office, která poskytovala analytické a informační sluţby společnostem, městům a obcím v oblasti financování z prostředků Evropské unie. Se vstupem do EU musela také provést banka přečíslování téměř pěti miliónů účtů, aby splňovala jejich standardy. V tomto období došlo také k tomu, ţe se pojišťovna České spořitelny začala specializovat na ţivotní pojištění a došlo k převodu více jak 600 000 pojistných smluv na Kooperativu pojišťovnu, a.s., které se týkali jiných oblastí pojištění. Ve druhé polovině roku byla také zaloţena společnost sAutoleasing, která se specializovala na leasingové sluţby.14

Tab. 5 - Základní bilanční ukazatele v období 2000-2004 (v mil. Kč) Bilanční ukazatele

2004

2003

2002

2001

2000

Bilanční suma

580 394

555 417

519 691

491 605

438 055

Pohledávky za bankami

77 112

82 121

128 737

120 104

155 144

14

Zpracováno podle: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Nadace_CS_VZ_2003.pdf http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/vz_2004_cz.pdf

26

Pohledávky za klienty

239 289

214 903

188 578

186 655

134 900

Cenné papíry

205 447

194 162

152 536

144 410

113 231

Závazky k bankám

32 905

29 641

31 858

31 142

16 709

Závazky ke klientům

444 771

428 572

402 728

390 752

357 477

Vlastní kapitál

38 279

34 408

29 831

24 455

22 655

Zdroj:vlastníkonstrukcepodleúdajů http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/vz_2004_cz.pdf; http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/CZ_CS_VZ_2002.pdf

:

V roce 2005 oslavila Česká spořitelna, a.s. výročí 180-ti let od vzniku první spořitelny na území Čech a také to bylo pět let od doby, kdy vstoupila do České spořitelny společnost Erste Group. Banka si nadále udrţovala pozici jedničky na trhu s hypotékami. Jako banka, která povaţuje za důleţitý segment malých a středních podniků se snaţí co nejvíce rozšiřovat nabídku sluţeb. V tomto roce nabídla sluţbu Business 24 pro zrychlení procesu schvalování úvěru. Banka se začíná také angaţovat v oblasti charity. Do různých charitativních akcí investovala desítky milionů a nabídla také moţnost svým klientům se zapojit prostřednictvím věnování bodů z věrnostního programu Bonus. V dalších letech postupovala Česká spořitelna v nastoleném trendu. Upevňovala si pozici, rostl čistý zisk banky a řadila se do popředí společností, které jsou ve vlastnictví skupiny Erste Group. Banka se celkem vypořádala i s průběhem ekonomické krize, která zasáhla evropský a americký trh v roce 2008 a to díky obezřetné a zodpovědné politice banky. Přesto nakonec i Česká spořitelna utrpěla ztrátu ve výši cca 2 miliardy korun za dluhopisy, které byly nakoupeny od později zkrachovalých islandských bank Landsbanki Island, Glitnir banki a Kaupthing Bunadarbanki. Další stamiliony ji stál pád Lehman Brothers.15

Tab. 6 - Základní bilanční ukazatele v období 2005-2009 (v mil. Kč) 15

http://ekonomika.ihned.cz/c1-37042640-tri-nejvetsi-ceske-banky-musely-kvuli-krizi-odepsat-15-1miliardy-kc 11.5.2009

27

Bilanční ukazatele

2009

2008

2007

2006

2005

Bilanční suma

855 137

862 230

814 125

728 393

654 064

126 506

93 306

65 688

73 179

Pohledávky za klienty

469 192

461 433

418 415

329 105

283 420

Cenné papíry

177 376

209 888

226 813

230 354

192 210

Závazky k bankám

47 434

57 561

58 482

46 361

34 898

Závazky ke klientům

643 420

642 504

588 526

537 487

481 556

Vlastní kapitál

63 168

64 805

55 576

48 594

43 322

Pohledávky bankami

za

97 846

Zdroj:vlastníkonstrukcepodleúdajů:http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2009.pdf; http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/VZ_2006.pdf

V současnosti zůstává Česká spořitelna největší bankou na českém trhu, která v posledních letech rozšířila své klientské portfolio o poskytování sluţeb velkým firmám a korporacím. I v tomto segmentu trhu si získala rychle významné postavení. V tomto období doznívaly dopady hospodářské krize, které zasáhly celý bankovní trh a které způsobily určité finanční ztráty i České spořitelně. Banka se s těmito vlivy vypořádala velmi dobře a i díky tomu se můţe honosit titulem největší banka na trhu, která obsluhuje 5,3 milionu klientu, kterým banka vydala více neţ 3,2 milionu platebních karet. Na banku České spořitelny je momentálně napojeno na 12 dceřiných společností, díky nimţ dokáţe na trhu nabídnout široké spektrum sluţeb od poskytování bankovních sluţeb, factoringu, sjednávání leasingu, stavebního spoření aţ po moţnost financování do penzijních fondů. Banka získala v roce 2010 také řadu ocenění. Stala se vítězem v soutěţi Fincentrum Banka roku 2010, posedmé v řadě získala titul Nejdůvěryhodnější banka roku a zvítězila i v kategorii Banka bez bariér.

28

2.2 Základní charakteristika ČSOB 2.2.1

16

Vývoj do roku 1989

Československá obchodní banka (dále jen ČSOB) byla zaloţena na ustavující valné hromadě 27.11.1964 a svou činnost začala provozovat od 1.1.1965. Hlavním důvodem vzniku ČSOB bylo poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. Jiţ od počátku svého vzniku funguje jako akciová společnost. Na začátku byl upsán akciový kapitál ve výši 500 milionu Kčs (5000 akcií po 100 000 Kčs). Hlavním akcionářem byla Státní banka Československá (dále jen SBČS), která vlastnila 51

a dalšími akcionáři byly podniky

z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, průmyslu, druţstevnictví a hlavně zahraničního obchodu. K navýšení základního jmění došlo na svolané druhé řádné valné hromadě 25.11.1967 kdy byla schválena emise 2000 akcií o hodnotě 100 000 Kčs za kus, čímţ bylo navýšeno základní jmění na 700 mil. Kčs. O tuto emisi projevilo zájem 25 subjektů a spadala do období hospodářské reformy, kdy se předpokládalo úzké ekonomické i organizační propojení výroby a zahraničního obchodu s aktivnější přítomností ČSOB. Toto se projevilo tím, ţe ČSOB získala kapitálovou angaţovanost a zastoupení v dozorčích radách a představenstvech subjektů zmíněných 25 subjektů. 16

Vypracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s. 264- 340

29

Na svolané 14. řádné valné hromadě dne 27.4.1979 bylo schváleno další navýšení základního jmění a to na 1 mld. Kčs. Základní jmění bylo tvořeno 10 000 akciemi. V průběhu roku 1990 proběhla emise zaměstnaneckých akcií. Na valné hromadě, která proběhla 17.10.1990 došlo k dalšímu navýšení o 50 mil. Kčs. Byly to akcie, které byly nabízeny zaměstnancům za určitých podmínek. Banka se v období od roku 1965 do roku 1990 díky svému monopolnímu postavení na trhu v oblasti financování zahraničního obchodu, který se projevoval na bilanční sumě a velikosti, zařadila v Evropě mezi banky střední velikosti. Primární funkcí banky byla oblast devizových platebních a komerčních vztahů se zahraničím a úvěrových a platebních vztahů s tuzemskými hospodářskými organizacemi. Banka těmto subjektům poskytovala tyto druhy: kontokorentní úvěr, úvěr na zásoby, úvěr na krátkodobé a dlouhodobé zahraniční pohledávky, úvěr na tuzemské pohledávky a investiční a devizový úvěry. Úvěry byly přísně účelové aţ na kontokorentní úvěr. Úvěrové smlouvy byly uzavírány s roční splatností. Dokladem o uzavření smlouvy o úvěru bylo pro partnerskou instituci písemné oznámení podmínek, za nichţ jsou prostředky bankou poskytovány. Kromě poskytování úvěrů se ČSOB soustředila na poskytování dalších sluţeb. Pro banku byla charakteristická vysoká a dlouhodobě stabilní úroveň práce dealingového oddělení. Díky tomu banka dokázala intenzivně vyuţívat dočasně volných prostředků. Devizovými arbitráţemi, depozitními, swapovými a termínovými operacemi dealing výrazně dopomáhal k dosahování zisků. K důleţitým aktivitám banky patřilo také směnárenství. V roce 1967 došlo k převodu značné míry na SBČS, ale s nárůstem cestovního ruchu docházelo k dynamizaci těchto operací. S tímto souvisí i emise cestovních šeků. K dalším aktivitám banky patřilo jiţ od jejího počátku vyuţívání nových bankovních forem a to faktoringu a leasingu. Banka také v tomto období vystupovala v pozici ručitelského subjektu. Poskytovala domácím importérům přímé a nepřímé záruky.

30

2.2.2

Vývoj po roce 1989

17

V období po roce 1989 se ČSOB stala součástí Konsolidačního programu 1 a to z důvodu očištění od velkého objemu nedobytných úvěrů, které byly pozůstatkem minulosti z úvěrů poskytovaným „českým exportním organizacím na financování z pohledávek za zahraničními subjekty v zemích, jako Rusko, Lybie, Sýrie aj.“. Z tohoto důvodu byla zaloţena Česka inkasní jednotka, kam byly převedeny pohledávky ve výši 34,7 mld. korun. Česká inkasní jednotka pouţila na krytí pohledávek úvěr od ČSOB, který byl splatný v roce 2003 a byl zaručen státem. Po roce 1990 rozšířila ČSOB svou činnost o sluţby pro nové podnikatelské subjekty a fyzické osoby v tuzemsku. To vedlo k rozšíření poboček tuzemské sítě a k sílícímu postavení na trhu, jak v České republice, tak ve Slovenské republice. Vzestup po roce 1990 je připisován hlavně panu ing. Pavlu Kavánkovi, který byl generálním ředitelem od roku 1993. O ČSOB se mluvilo po roce 1990 jako o bance, která je nejvhodnější pro rychlou privatizaci. K privatizaci došlo ale aţ v roce 1999 a byl to významný moment v novodobé historii ČSOB, kdy se majoritním akcionářem stala belgická banka KBC Bank z finanční skupiny KBC Group N.V. Banka a nový majoritní vlastník formulovali společnou strategii, která by měla soustředit zvýšenou pozornost na obchodní aktivity v retailové oblasti a pojišťovnictví. Dalšími akcionáři s menšinovým podílem se staly Evropská banka pro obnovu a rozvoj(EBRD) a

17

Vypracováno podle: Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0, s. 497-504

31

Mezinárodní finanční korporace ze skupiny Světové banky (IFC). V tuto chvíli je skupina KBC GROUP stoprocentním akcionářem. Dalším důleţitým momentem byl den 19. června 2000, kdy poté, co se na Investiční a Poštovní banku, a.s. byla uvalena nucená správa, došlo k odprodeji všech aktiv a cizích pasiv ČSOB. To vedlo k tomu, ţe ČSOB se stala největší bankou působící na českém trhu s objemem aktiv přesahující 500 mld. CZK. Po této transakci ČSOB výrazně rozšířila svoji pobočkovou síť a posílila postavení na trhu reatailového bankovnictví. V roce 2003 měla ČSOB jiţ třetinový podíl v oblasti finančních sluţeb. V tomto roce došlo k významné investici do technologie a rozvoje pobočkové sítě v SR. Počet klientů na území ČR a SR byl k 31.12.2003 přibliţně 3,2 milionu, které navštěvovali 208 poboček v České republice a 73 ve Slovenské republice. V roce 2004 zahrnovalo obchodní portfolio ČSOB segmenty reatilového klienta, segmenty malých a středně velkých podniků, korporátní klientelu a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictvi.18

Tab. 7 - Základní bilanční ukazatele v období 2000-2004 (v mil. Kč) Bilanční ukazatele

2004

2003

2002

2001

2000

Aktiva celkem

613 519

606 480

597 044

586 426

535 544

Úvěry a pohledávky

214 608

230 100

213 682

181 476

164 501

Vklady klientů

425 858

439 999

418 143

417 743

348 820

Vydané dluhové CP

24 207

16 731

28 169

34 917

66 195

VK akcionářů Banky

45 708

46 001

41 275

37 853

34 336

Zdroj:vlastní konstrukce podle: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/CSOB_VZ_2004.pdf; http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocnizpravy/CSOB_AR_2001_cz.pdf

Vývoj v dalších letech byl nadále ve znamení růstu. Díkynovému

konceptu

získávala výhodu oproti konkurenci. Kombinací značek ČSOB, Hypoteční banky a 18

Zpracováno podle : http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocnipololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/CSOB_VZ_2003.pdf

32

Poštovní spořitelny v oblasti hypoték a ČMSS v oblasti úvěrů ze stavebního spoření potvrzuje pozici jednicky na českém trhu financování bydlení. V roce 2007 došlo ke dvěma důleţitým událostem. Tou první bylo, ţe se skupina KBC stává jediným akcionářem po odkupu podílů KBC Bank NV od minoritních vlastníků. „Tato operace byla financována z přebytečného kapitálu KBC. Hodnota ČSOB byla stanovena na 185 mld. Kč, coţ představuje přibliţně 20 % trţní kapitalizace KBC.”. Druhou událostí bylo oddělení ČSOB SR, která vešla v platnost 1.1.2008. Od tohoto data funguje bývala slovenská pobočka, jako samostatný právní celek. V roce 2008 vypukla ekonomická krize, která se nevyhnula ani ČSOB. Největší ztráty utrpěla ČSOB ve spojení s ekonomickou situací Islandu, který se ocitl na pokraji bankrotu. Problémem byly nakoupené dluhopisy islandských bank, jejichţ hodnota musela být sníţena o 136 miliónů. Další ztráta v podobě 455 miliónů byla způsobena půjčkou později zkrachovaným bankám na mezibankovním trhu a o další stamiliony korun přišla kvůli pádu Lehman Brothers. ČSOB čelila také nařčení některých klientů, kteří se sdruţovali v občanském sdruţení SOS ČSOB, ţe nebyli dostatečně informování o rizikovosti jiţ zmíněných dluhopisů. ČSOB se bránila tím, ţe dluhopisy byly ve své době špičkově hodnocený investiční instrument a ČNB nenašla v jejím jednání ţádné pochybnosti. Do problémů se dostala také majitelka ČSOB, belgická KBC, která se dostala do rekordní ztráty 100 miliard korun a musela poţádat belgickou vládu o pomoc.19 “Dne 1. června 2009 uzavřely ČSOB, KBC GS a KBC GS CZ rámcovou dohodu o poskytování sluţeb ICT. Dohoda vytváří všeobecný rámec pro převod útvaru Informačních technologií z ČSOB do KBC GS CZ (včetně převodu 520 zaměstnanců z ČSOB a ČSOB Pojišťovny) a upravuje podmínky zajišťování příslušných sluţeb pro ČSOB. Cílem smlouvy je vyčlenit oblast ICT z ČSOB, dané sluţby nadále nakupovat od KBC GS, a díky tomu v rámci skupiny KBC vytvářet a vyuţívat synergie a dosáhnout při vývoji a poskytování sluţeb ICT vyšší provozní a nákladové efektivity i lepší kvality.”

19

http://finweb.ihned.cz/c1-37576020-klienti-csob-se-bouri-banka-je-pry-pripravila-o-penizeinvestici-na-islandu 26.6.2009 http://finweb.ihned.cz/c1-37109660-krize-stahla-majitelku-csob-belgickou-kbc-do-obri-ztraty-100miliard-korun 14.5.2009

33

V současnosti ČSOB patří k největším bankám na trhu, která má přibliţně 4 miliony klientů a zaměstnává přes 8 000 lidí. ČSOB nabízí celou řadu bankovních produktů a sluţeb. Produktové portfolio nabízí financování potřeb spojených s bydlením (hypotéky a půjčky ze stavebního spoření), pojistné produkty a penzijní fondy, produkty kolektivního financování a správa aktiv, dále sluţby jako leasing a Bilanční ukazatele

2009

2008

2007

2006

2005

Aktiva celkem

859 972

824 485

782 898

762 301

736 538

Úvěry a pohledávky

386 390

393 592

340 489

308 596

239 357

Vklady klientů

573 147

534 686

513 254

504 294

472 431

Vydané dluhové CP

32 572

43 907

41 774

40 086

37 384

VK akcionářů Banky 68 951 55 955 55 109 52 139 52 950 factoring. Skupina ČSOB má na českém trhu zastoupení v podobě dceřiných společností a to konkrétně ČSOB, Poštovní spořitelna, Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna. Působnost ČSOB není omezena a nabízí sluţby, jak fyzickým osobám, tak malým a středním podnikům a korporátní a institucionální klientele. ČSOB rozděluje svoji činnost do těchto segmentů : retailová klientela a malé a střední podniky (SME), korporátní klientela, ALM a finanční trhy, centrála skupiny.

Tab. 8 - Základní bilanční ukazatele v období 2005-2009 (v mil. Kč) Zdroj : vlastní konstrukce podle údajů : http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2005.pdf ; http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocnizpravy/VZ_CSOB_2009.pdf

34

3 Porovnání a vyhodnocení 3.1 Hypoteční úvěr „Jedná se o zástavní právo k nemovitosti, zapisované do katastru nemovitostí. Jde o druh zajištění dlouhodobého úvěru zastavením nemovitosti.“20 Jde o přísně účelový úvěr, který se vyuţívá na financování bydlení a u kterého v případě nedodrţení podmínek smlouvy můţe věřitel krýt svoji pohledávku tím, ţe vyuţije zástavního práva a pomocí exekučního prodeje získá své prostředky zpět. Hypotéka můţe vzniknout na základě písemné smlouvy, schválené dědické dohody nebo na základě hypotečních zástavních listů.

3.1.1

Hypotéka od ČSOB

3.1.1.1 Základní charakteristika21 Hypoteční úvěr od ČSOB je ve většině případů přísně účelový úvěr a vyuţívá se na nákup bytu v osobní vlastnictví, druţstevního bytu, rodinného domu, stavebního pozemku, rekreačního objektu, bytového domu, stavba s koupí nebo bez koupě pozemku. ČSOB nabízí také neúčelovou hypotéku tzv. Americkou hypotéku, která je poskytována do 70 % zástavní ceny nemovitosti.

20

Geršlová, Jana; Sekanina, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha: nakladatelství Libri, 2003. 488 s. ISBN 80-7277-178-7, s. 136

21

http://www.csob.cz/cz/Lide/Bydleni/Stranky/CSOB-Hypoteka.aspx 15.4.2011

35

3.1.1.2 Parametry hypotéky22 Ţadatel o hypoteční úvěr musí být starší 18-ti let a ke splacení musí dojít před 70 rokem ţadatele. Výše čerpání hypotéky je omezena minimální částkou 200 000 Kč. Horní sazba výše hypotečního úvěru není stanovena. Tento úvěr je moţno splácet od 5 let aţ výjimečně do 40 let. Nejčastější doba splácení hypotéky je 25 let. Úrokové sazby se vyvíjejí v návaznosti na výši úvěru, době splatnosti a době fixace úrokové sazby. Fixace úrokové sazby u ČSOB se dá zvolit aţ do výše splatnosti úvěru a z toho vyplývající zajištění garantované splátky na celé období splácení. Splácení hypotečního úvěru je moţno pouze anuitní formou.

Tab. 9 - Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů(%) Maximální Druh hypotečního úvěru

Úroková sazba v % *

výše úvěru z ceny

1 rok

3 roky

5 let

10 let

15 let

20,25, 30 let

70

4,53

4,29

4,39

4,83

5,13

5,13

85

4,63

4,49

4,59

5,03

5,33

5,33

100

5,63

5,59

5,69

6,13

6,43

6,43

nemovitosti (v %)

ČSOB Hypotéka**

Zdroj : http://www.csob.cz/cz/Csob/Urokove-sazby/Stranky/Urokove-sazby-hypotecnich-uveru.aspx 4.4.2011 Pozn.: * Úroková sazba je platná za předpokladu sjednání úrokových bonusů za zasílání platu na účet v ČSOB 0,15 % a při uzavření 2 ze 3 pojištění, z nichž alespoň jedno je pojištění úvěru, 0,10 %. **Platná pro nové hypotéky od 4. dubna 2011 do odvolání.

3.1.2

22

Hypotéka od České spořitelny

http://www.csob.cz/cz/Lide/Bydleni/Stranky/CSOB-Hypoteka.aspx 15.4.2011

36

3.1.2.1 Základní charakteristika23 Hypoteční úvěr Ideální hypotéka, který nabízí Česká spořitelna je určen fyzickým osobám a slouţí k financování koupě nemovitosti, objektů pro individuální rekreaci, druţstevního bytu, dále k financování výstavby a stavebních úprav nemovitostí, koupi podílu na nemovitosti za účelem vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků a v neposlední řadě také na všechny náklady související s investicí do nemovitosti.

3.1.2.2 Parametry hypotéky Při stanovování výše čerpání hypotečního úvěru nemá Česká spořitelna stanovenu spodní ani horní hladinu čerpání. Výše hypotečního úvěru se odvíjí od bonity klienta, ale Česká spořitelna poskytuje hypoteční úvěr aţ do výše 100 % zástavní hodnoty nemovitosti. Splatnost hypotečního úvěru je stanovena od 5 do 30 let a je moţno vyuţít fixace úrokové sazby na 1, 2, 3, 4, 5, 10 let a individuálně na 15 nebo 20 let. Nemovitost, jeţ je pouţita jako zástava hypotečního úvěru, musí být pojištěna a pohledávka z pojistného plnění zastavena ve prospěch České spořitelny. Nemovitost se musí nacházet na území ČR.24

Tab. 10 - Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů(v%) Doba fixace úrokové sazby

Hodnota úrokové sazby*

Fixace úrokové sazby na 1 rok

4,59 %

Fixace úrokové sazby na 2 roky

4,59 %


3,79 %


3,79 %

Fixace úrokové sazby na 5 let

3,79 %


4,99 %


Individuální

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/urokove_sazby.pdf 15.4.2011 Pozn.: * Minimální úrokové sazby jsou úrokové sazby se slevou za splácení z aktivního Osobního účtu ČS, sjednaným pojištěním schopnosti splácet od PČS pro případ smrti, plné invalidity, 23

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/hypoteka-ceske-sporitelny/o-produktu-d00013352 19.4.2011 24 http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/hypoteka-ceske-sporitelny/o-produktu-d00013352 19.4.2011

37

pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání a v případě fixace na 5 let se slevou za úrokové zvýhodnění.

3.1.3

Hypotéka od Wüstenrot

3.1.3.1 Základní charakteristika Hypotéka od společnosti Wüstenrot je stejně jako u předešlých dvou úvěrů určena fyzickým osobám na financování koupě nemovitosti, spoluvlastnického podílu, stavebního pozemku, výstavbu, dostavbu a rekonstrukci nemovitosti. Dále je z hypotečního úvěru moţno financovat připojení nemovitosti slouţící k bydlení k veřejným sítím a k splacení úvěru dříve poskytnutého na výše uvedené účely.25

3.1.3.2 Parametry hypotéky Minimální výše hypotečního úvěru společnosti Wüstenrot je stanovena na 300 000 Kč. Horní hranici ovlivňuje výše zamýšlené investice, bonita klienta a je poskytována do maximálně 90 % zástavní hodnoty nemovitosti stanovené bankou. Splatnost úvěru je od 5 do 30 let za splnění podmínky splacení úvěru do dovršení 70-ti let ţadatele. Fixace úrokové sazby je moţno vyuţít na dobu 1, 2, 3, 5 nebo 10 let. Čerpání hypotečního úvěru musí být započato do devátého měsíce od podepsání smlouvy a musí být dokončeno do dvou let.26

Tab. 11 - Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů(v%)

Doba fixace

Minimální sazba (p.a.)*

Garantovaná sazba (p.a.)

Jednoletá úroková sazba

3,69 %

3,99 %

Dvouletá úroková sazba

3,74 %

4,04 %

Tříletá úroková sazba

3,74 %

4,04 %

Pětiletá úroková sazba

3,86 %

4,16 %

25 26

http://www.wuestenrot.cz/uvery/hypotecni/hypoteka-wustenrot 17.4.2011 http://www.wuestenrot.cz/uvery/hypotecni/hypoteka-wustenrot 17.4.2011

38

Desetiletá úroková sazba

-

5,85 %

Zdroj: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/banka/aktualni-urokove-sazby/prehled-urokovych-sazebhypotecnich-uveru-a-uveru-platnych-od-15-4-2011.html 15.4.2011 Pozn.: U hypoték nad 1,5 miliónu a při splnění kritérií požadavků bonity

3.1.4

Modelový příklad

3.1.4.1 Zadání Klient zaţádal o hypotéku na nákup bytu v osobním vlastnictví. Hodnota nemovitosti je 2 500 000 Kč a výše hypotečního úvěru 70 % z celkové ceny. Klient zvolil dobu splácení na 20 let. 3.1.4.2 Porovnání vybraných bank podle zadání a) Zvolena doba fixace úrokové míry na 3 roky Tab. 12 – Tabulka s výslednými hodnotami při fixací úrokové míry na 3 roky ČSOB Česká spořitelna Wüstenrot Výše úvěru

1 750 000 Kč

1 750 000 Kč

1 750 000 Kč

Doba splatnosti

20 let

20 let

20 let

Fixace úrokové míry

3 roky

3 roky

3 roky

Úroková sazba

4,45 % p.a.

4,19 % p.a.

3,74 % p.a.

Výše splátky

11 024 Kč

10 781 Kč

10 366 Kč

Celková zaplacená částka

2 654 805 Kč

2 587 363 Kč

2 487 946 Kč

b) Zvolena doba fixace úrokové míry na 5 let 39

Tab. 13 – Tabulka s výslednými hodnotami při fixací úrokové míry na 5 let ČSOB

Česká spořitelna

Wüstenrot

Výše úvěru

1 750 000 Kč

1 750 000 Kč

1 750 000 Kč

Doba splatnosti

20 let

20 let

20 let

Fixace úrokové míry

5 let

5 let

5 let

Úroková sazba

4,59 % p.a.

3,59 % p.a.

3,86 % p.a.

Výše splátky

11 157 Kč

10 230 Kč

10 476 Kč

Celková zaplacená částka

2 677 575 Kč

2 455 299 Kč

2 514 241 Kč

3.1.4.3 Vyhodnocení Na základě údajů, které jsme získali z modelových příkladů, můţeme konstatovat, ţe výhodnější podmínky z hlediska výše splátek a celkové splacené částky nabízí Česká spořitelna a to jak při tříleté fixaci úrokové míry, kdy činí rozdíl 2, 61 % , tak při pětileté fixaci, kdy rozdíl je dokonce 9,05 %. V případě, ţe klient hledá jistotu a chce mít garantovanou výši splátek, vychází v tomto poměření lépe ČSOB, která nabízí fixaci úrokové míry na celé období splácení hypotečního úvěru. Porovnáme-li obě banky se společností Wüstenrot, která nabízí nejniţší úrokovou sazbu při tříleté fixaci na trhu. Dopadne o poznání lépe Česká spořitelna. V případě ČSOB tvoří procentuální rozdíl celkové výše úvěru 6,71 % , oproti tomu u České spořitelny to je 3,99 %. Česká spořitelna z porovnání vychází lépe i pří fixaci úrokové sazby na pět let. V tomto případě nabízí lepší podmínky neţ Wüstenrot i ČSOB. Z modelových příkladů je patrné, ţe klient, který má zájem jít cestou stability a jistoty zvolí hypoteční úvěr od ČSOB, který nabízí moţnost garance výše splátek na celé období splácení. Na druhou stranu, chce-li klient platit aktuálně niţší úrokovou sazbu a očekávat vývoj trhu a z toho plynoucí výši úrokových sazeb, zvolí hypotéku od České spořitelny s fixací na menší počet let. V současnosti, kdy klienti volí nejčastěji období fixace úrokové míry na pět let, přijde nejvýhodnější hypoteční úvěr od České spořitelny. Z analýzy je dále patrné, ţe banky poskytují hypoteční úvěry minimálně rozdílných parametrů. Rozdílnost parametrů spočívá ve stanovení minimální výše úvěru, kterou 40

má ČSOB nastaveno na 200 000 Kč. Oproti tomu Česká spořitelna nemá nastaven ţádný limit. Další parametr doby splácení hypotečního úvěru je u obou bank stejná. Jen ČSOB výjimečně poskytuje hypotéku na 40 let. Největší rozdíl mezi oběma poskytovanými hypotékami je ve volbě fixace úrokové sazby, kdy je moţno u ČSOB zvolit moţnost fixace na celé období splácení. Česká spořitelna nabízí moţnost fixace nejčastěji 1,2,3,4,5 a 10 let. Výjimečně je moţno dosáhnout fixace úrokové sazby na 15 nebo 20 let.

3.2 Spotřebitelský neúčelový úvěr27 Spotřebitelský neúčelový úvěr je druh půjčky, který je poskytován bankovními a nebankovními společnostmi fyzickým osobám k financování svých potřeb, aniţ by musely dokládat, jak s finančními prostředky naloţí. Pro společnosti, které tento druh produktu nabízejí, se z důvodu nedokládání účelovosti jedná o rizikové transakce. Z tohoto důvodu mají stanovenu vyšší úrokovou míru. Výhodou tohoto druhu úvěru je rychlý schvalovací proces a nízké administrativní nároky.

3.2.1

ČSOB půjčka na cokoliv28

3.2.1.1 Základní charakteristika Tento druh úvěru je určen fyzickým osobám, které potřebuji aktuálně finanční prostředky. Klient můţe prostředky pouţít, aniţ by musel dokládat jejich účel uţití. Neúčelovost úvěru zvyšuje hladinu úrokové míry.

3.2.1.2 Parametry úvěru Neúčelový úvěr od ČSOB můţe čerpat klient banky ve věkovém rozmezí 18 aţ 67 let, který má zřízeno ČSOB konto nebo ČSOB aktivní konto, na které je částka po schválení jednorázově převedena. Minimální výše neúčelového úvěru je omezena na 27

Jeţek, Tomáš. Zrození ze zkumavky: svědectví o české privatizaci 1990-1997. Praha: Prostor, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7260-183-7, s. 404 28 http://www.csob.cz/cz/Lide/Pujcky-a-uvery/Stranky/CSOB-Pujcka-na-cokoliv.aspx 20.4.2011

41

20 000 Kč. Horní hladina se určuje individuálně podle kaţdého klienta na základě zpracovaného scoringu, maximálně však do 600 000 Kč. Doba splácení se pohybuje od 1 do 7 let v pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Podmínkou poskytnutí úvěru je doloţení o výši příjmu.

3.2.2

Hotovostní úvěr od České spořitelny29

3.2.2.1 Základní charakteristika Hotovostní úvěr od České spořitelny slouţí fyzickým, které jsou občany České republiky nebo cizincům, kteří mají povolení na trvalý pobyt, k financování soukromých potřeb.

3.2.2.2 Parametry úvěru Ţadatel o úvěr musí být starší 18 let, nemusí mít zřízen účet u České spořitelny. Výše čerpání úvěru je moţno v rozmezí 30 000 – 500 000 Kč bez zajištění a podle úvěrových schopností ţadatele. Peněţní prostředky jsou po schválení převedeny na účet nebo vyplaceny v hotovosti. Období splácení si můţe klient zvolit od 1 do 7 let. Splácení úvěru probíhá pravidelnými měsíčními splátkami z účtu klienta na základě inkasního příkazu

29

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/hotovostni-uver/o-produktu-d00013384 22.4.2011

42

3.2.3

Osobní půjčka na cokoliv Cetelem30

3.2.3.1 Základní charakteristika Jedná se o neúčelový úvěr od společnosti z nebankovního sektoru. Úvěr je moţno si zřídit na pobočkách společnosti, pomocí call centra nebo prostřednictvím online formuláře na internetu, kdy je smlouva zasílaná poštou do centrály společnosti.

3.2.3.2 Parametry úvěru Osobní půjčka na cokoliv od společnosti Cetelem je moţno získat ve výši 20 000 200 000 Kč. V některých případech je poţadováno doloţení příjmů u půjček nad 100 000 Kč. Minimální výše příjmu pro poskytnutí úvěru byla společností stanovena na 5 000 KČ měsíčně. Doba splácení je stanovena od 6 do 72 měsíců. Čerpání úvěru můţe být provedeno jednorázově nebo postupným vyplácením částky. Úvěr je splácen pravidelnými anuitními platbami.

3.2.4

Modelový příklad

3.2.4.1 Zadání Ţadatel, jehoţ čistý příjem činí 25 000 Kč, který ţije ve vlastním bytě sám, poţádal o neúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč. Ţadatel nemá další jiné půjčky a zvolil dobu splácení: a) 24 měsíců , b) 48 měsíců

3.2.4.2 Porovnání vybraných bank podle zadání a) Doba splácení 24 měsíců Tab. 14 - Tabulka s výslednými hodnotami při splácení 24 měsíců

30

ČSOB

Česká spořitelna

Cetelem

Výše půjčky

100 000 Kč

100 000 Kč

100 000 Kč

Doba splácení

24 měsíců

24 měsíců

24 měsíců

Úroková sazba

10,9 %

16,20 %

10,77 %

RPSN

15,19 %

20,39 %

11,32 %

http://www.cetelem.cz/osobni-pujcka/osobni-pujcka-cetelem.html 22.4.2011

43

Měsíční splátka

4 656 Kč

4917 Kč

4 650 Kč

Celková částka úvěru

111 744 Kč

120 438 Kč

111 600 Kč

b) Doba splácení 48 měsíců Tab. 15 - Tabulka s výslednými hodnotami při splácení 48 měsíců ČSOB

Česká spořitelna

Cetelem

Výše půjčky

100 000 Kč

100 000 Kč

100 000 Kč

Doba splácení

48 měsíců

48 měsíců

48 měsíců

Úroková sazba

13,9 %

15,90 %

13,89 %

RPSN

16,74 %

19,35 %

17,25 %

Měsíční splátka

2 729 Kč

2 839 Kč

2 835 Kč

Celková částka úvěru

134 660 Kč

140 146

136 080 Kč

3.2.4.3 Vyhodnocení Na základě výsledků, které jsme získali pomocí modelových příkladů můţeme konstatovat, ţe v porovnání bankovních a nebankovních společností se z hlediska celkové splacené částky u poskytnutého spotřebitelského úvěru na 24 měsíců, které je pro spotřebitele nejdůleţitější ukazatelem, dopadl nejlépe společnost Cetelem, tedy nebankovní společnost, která nabízela mírně výhodnější podmínky neţ ČSOB. Česká spořitelna nabízela tento úvěr dráţ. Při zachování stejných počátečních hodnot, ale zvýšení období splácení na 48 měsíců vyšla ze všech tří společností nejlépe znovu ČSOB, které nabízí lepší podmínky z hlediska výše měsíční splátky i celkové zaplacené částky. Nejhůře dopadla Česká spořitelna u jejichţ neúčelového úvěru došlo k navýšení o více neţ 5 000 Kč neţ u úvěru od ČSOB. Z výsledných hodnot, které bylo díky provedené analýze docíleno jsou patrné určité rozdíly v poskytovaných úvěrech. Porovnávané banky nabízejí mírně odlišné parametry ve výši poskytovaných úvěru a podmínek vyplácení. Chce-li získat klient

44

získat peníze v hotovosti aniţ by si musel zřizovat účet u nové banky zvolí si spotřebitelský úvěr od České spořitelny. Je-li ţadatel klientem ČSOB nebo klient, kterému není mu překáţkou si tento druh účtu zřídit zvolí si úvěr od ČSOB, který nabízí momentálně výhodnější podmínky. V tomto případě je nutné brát v potaz navýšení úvěrů o poplatky spojené s vedením účtu.

4 Odhad budoucího vývoje 4.1 Odhad budoucího vývoje na bankovním trh Na českém bankovním trhu pozvolna doznívají následky ekonomické krize, která vypukla před třemi lety a dochází k jeho oţivení. Dá se podle vývoje na trhu předpokládat, ţe banky po loňském ztrátovém roce budou tento rok úspěšnější a zvýší své zisky. Dojde k růstu úrokových měr a poklesu nákladů na špatné úvěry.31 Z hlediska poskytovaných sluţeb budou banky svádět boj na trhu hypotečních a spotřebitelských úvěrů a především na trhu s firemními úvěry. Firmy se na základě pozvolného růstu ekonomiky a zvýšené poptávky ze zahraničí začínají postupně otřepávat z dopadů krize a roste jejich poptávka po moţnostech úvěrového financování. V tomto segmentu trhu se oproti dřívějšímu období chtějí více prosadit UniCredit Bank, Raiffeisenbank a GE Money Bank, která kvůli tomuto předělala

31

http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/mmf-cesko-je-vyspela-zeme 26.4.2011

45

úvěrový proces. Pozadu nezůstane ani Česká spořitelna a ČSOB, které mají v tomto segmentu trhu silnou pozici.32 V následujícím období bude docházet k rozšiřování pobočkové sítě většiny bank a tím i růst pracovních pozic. Naopak Česká spořitelna, která se chystá investovat do pobočkové sítě 1 miliardu korun, plánuje propouštění. ČSOB počítá s minimálními výkyvy v počtu zaměstnanců. Ve třetím čtvrtletí letošního roku bude s největší pravděpodobností udělena licence nové bance ze skupiny PPF, která se bude specializovat na retailové bankovnictví.33

4.2 Odhad budoucího vývoje na trhu produktů použitých při analýze Na trhu hypotečních úvěrů v období vypuknutí ekonomické krize vládlo určité napětí z obav, aby nepropukla stejná hypoteční krize, která postihla americký hypoteční trh. Banky z tohoto důvodu sáhly po vyšších úrokových sazbách a zvýšila poţadavky na bonitu. Klienti museli splňovat více kritérií a celkově objem poskytnutých hypotečních úvěru na trhu klesnul. V současnosti, kdy ekonomická krize pozvolna doznívá, dochází na trhu k velkému oţivení a banky hlásí rekordní nárůst produkce. Jen za první čtvrtletí tohoto roku byly poskytnuty hypotéky přesahující částku 23 miliard korun. Tento nárůst je zapříčiněn dvěma faktory. Jedním z nich je nízká úroková míra a druhým je připravovaná novela zákona, která bude zvyšovat daň na nákup nově postavené nemovitostí o 4 %. Banky očekávají, ţe trend rostoucí poptávky po úvěrech bude nadále pokračovat a to i za předpokladu, ţe se očekává pozvolný růst úrokových měr, který je způsoben oţivením ekonomiky v eurozóně a obav z moţných inflačních tlaků. Banky se budou 32

http://byznys.lidovky.cz/bankovnictvi-2011-uvery-nezlevni-banky-si-budou-vic-kryt-zada-pqk/firmy-trhy.asp?c=A110106_152155_firmy-trhy_nev 7.1.2011 8:00 http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/firmy-se-staveji-po-krizi-na-nohy-domacnosti-ne 10.3.2011 6:49 33 http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/ceska-sporitelna-letosinvestuje-do-pobocek-miliardu-korun 30.3.2011 13:27

46

snaţit nalákat klienty pomocí vhodně zvolené marketingové strategie a opětovném poskytování sluţeb, které v období krize neposkytovala, jako např.: 100 % hypotéka. I přes tento pozitivní vývoj banky nehodlají zmírňovat podmínky pro získání úvěru.34 Spotřebitelské úvěry se v posledních letech dostaly do kategorie nejrizikovějších úvěrů. Lidé si bezúvazně půjčovali částky, které potom nebyli schopni splácet a bankám rostl podíl nesplacených úvěrů. Banky na tento trend reagovaly a zvýšily sazbu úrokové míry na maximum od roku 2007. Opatření přijala i vláda, která schválila nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který bankovním a nebankovním společnostem stanovuje přísnější pravidla při poskytování úvěrů.35 Na trhu spotřebitelských úvěru se dá předpokládat mírný růst v rozmezí 5-10 % . Tento růst bude způsoben zvyšující se poptávkou českých domácností po tomto druhu financování, sniţující se nezaměstnaností a růstem ekonomiky. Ze strany bank se dá očekávat aktivní přístup v podobě určitých marketingových tahů.36

Závěr Utváření českého bankovního trhu je souvisí se vznikem Československého státu, kdy byly základní bankovní principy převzaty z bankovního systému RakouskaUherska. Od té doby prošel trh dlouhodobým vývojem, který byl poznamenán několika krizemi způsobenými měnící se mi politickými a hospodářskými podmínkami, aţ do současnosti. Za nejvýznamnější období utváření bankovního trhu lze povaţovat posledních 20.let, kdy došlo k nejdynamičtějšímu rozvoji za celou jeho historii. Došlo k oddělení centrálního bankovnictví od komerčního a k rozvoji poskytovaných bankovních sluţeb. Zatímco v období před 2O lety byly nejčastějším produktem vkladní spořitelní kníţky, v současnosti jsou úvěry největšími zdroji příjmu bank. Proto byly zvoleny jako parametry pro analytickou část této práce. Jádro analytické části tvoří rozbor a komparace hypotečních úvěrů a spotřebitelských neúčelových úvěrů nabízené Českou spořitelnou a ČSOB. Tyto banky byly vybrány 34

http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/hypotecni-trh-loni-po-dvou-letech-poklesustoupl-o-15-procent 27.2011 15:07 35 http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/ochrana-zajemcu-o-uvery-se-zvysi-schvaliliposlanci 10.3.2011 16:31 36 http://freshin.cz/finance/financovani-pomoci-spotrebitelskych-uveru-je-stalevyuzivane.html

47

na základě jejich silného ekonomického postavení na bankovním trhu. Produkty a jejich rozdílné parametry u jednotlivých bank byly pouţity jako modelové příklady k výpočtu výsledných hodnot. Z těchto výsledků vyplývá, ţe Česká spořitelna nabízí výhodnější podmínky na trhu s hypotékami, ale ČSOB lepši podmínky na trhu se spotřebitelskými úvěry. Na českém bankovním trhu po období stagnace, která byla způsobena dopady ekonomické krize, dochází k oţivení. Zvyšuje se objem poskytovaných hypotečních a spotřebitelských úvěrů. Banky plánují rozšiřování pobočkových sítí a usilují o nové klienty na výše zmíněných trzích pomocí vhodně zvolených marketingových strategií.

48

Seznam použité literatury Monografie: Geršlová, Jana; Sekanina, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha: nakladatelství Libri, 2003. 488 s. ISBN 80-7277-178-7 Hájek, Jan; Píša, Rudolf; a kolektiv. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Eupress, 2005. 159 s. ISBN 80-86754-47-2 Jeţek, Tomáš. Zrození ze zkumavky: svědectví o české privatizaci 1990-1997. Praha: Prostor, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7260-183-7 Kolektiv autorů. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 2006.280 s. ISBN 978-80-7265099-6 Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. 782 s. ISBN 807261-051-1 Revenda, Zbyněk; Mandel, Martin; Kodera, Jan; Musílek, Petr; Dvořák, Petr; Brada, Jaroslav. Peněţní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press, 2005. 627 s. ISBN 80-7261-132-1

Vencovský, František; Jindra, Zdeněk; Novotný, Jiří; Pulpán, Karel; Dvořák, Petr; a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-0300

49

Internetové zdroje : Cetelem-osobní půjčka[ 22.4.2011]. Citováno z : ČS-osobní finance[19.4.2011]. Citováno z : ČS-osobní finance[19.4.2011]. Citováno z : ČS-osobní finance[ 22.4.2011]. Citováno z : ČSOB-bydlení[ 15.4.2011]. Citováno z : ČSOB-pujčky a úvěry[ 20.4.2011]. Citováno z : E15-finance.[ 26.4.2011]. „MMF: Česko je vyspělá země“. Citováno z : Lidovky-finance[ 7.1.2011]. „Bankovnictvi 2011: uvery nezlevni. Banky si budou vic kryt zada“. Citováno z : E15-ekonomika[ 10.3.2011]. „Firmy se stavějí po krizi na nohy.Domácnosti ne“. Citováno z : E15 - ekonomika[30.3.2011]. „Česká spořitelna letos investuje do poboček miliardu korun“. Citováno z : E15 – finance a bankovnictví[27.2011].“ Hypoteční trh loni po dvou letech poklesu stoupl o 15 procent“. Citováno z : E15 – finance a bankovnictví[10.3.2011]. „Ochrana zájemců o úvěry se zvýší schválili poslanci.„Citováno z : Freshin - finance[13.3.2011].“ Financováná pomocí spotřebitelských úvěrů je stále vyuţívané“. Citováno z : Ihned-ekonomika[11.5.2009]. „Tři největší české banky musely kvůli krizi odepsat 15,1 miliardy kč“. Citováno z : Ihned-finweb[26.6.2009]. „Klienti csob se bouří. Banka je prý připravila o peníze investicí na islandu“. Citováno z :

50

Ihned-finweb[14.5.2009]. „Krize stáhla majitelku čsob belgickou kbc do obří ztráty 100 miliard korun.“ Citováno z : Wustenrot-hypoteky[ 17.4.2011]. Citováno z :

Výroční zprávy: ČS-zprávy o hospodaření [21.4.2003]. Citováno z: ČS-zprávy o hospodaření [20.5.2004]. Citováno z: ČS-zprávy o hospodaření [29.4.2005]. Citováno z: ČS-zprávy o hospodaření [28.4.2007]. Citováno z: ČS-zprávy o hospodaření [30.4.2010]. Citováno z: ČSOB-výroční a pololetní zprávy[30.4.2002]. Citováno z: ČSOB-výroční a pololetní zprávy[30.4.2003]. Citováno z: ČSOB-výroční a pololetní zprávy[30.4.2005].. Citováno z: ČSOB-výroční a pololetní zprávy[30.4.2006].. Citováno z: < http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/OCSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2005.pdf > ČSOB-výroční a pololetní zprávy[30.4.2010]. Citováno z:

51

Seznam grafických prací Tab. 1 - České a německé banky se sídlem v Českých zemích k 31.12.1918 ..............5 Tab. 2 - Počet peněţních ústavů v ČSR a vybraných zemích v roce 1945 ...................8 Tab. 3 - Vývoj sítě poboček Státní banky Československé ..........................................9 Tab. 4 - Bilance BÖHMISCHE SPARKASSE–České spořitelny v letech 1825-1850 (v tisících zlatých) .......................................................................14 Tab. 5 - Základní bilanční ukazatele v období 2000-2004 (v mil. Kč) .......................17 Tab. 6 – Základní bilanční ukazatele v období 2005 – 2009 (v mil. Kč) ...................18 Tab. 7 - Základní bilanční ukazatele v období 2000-2004 (v mil. Kč) .......................22 Tab. 8 - Základní bilanční ukazatele v období 2005-2009 (v mil. Kč) ......................24 Tab. 9 - Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů ( v %) .........................................26 Tab. 10 - Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů ( v %) .......................................27 Tab. 11 - Výše úrokových sazeb hypotečních úvěrů ( v %) .......................................28 Tab. 12 – Tabulka s výslednými hodnotami při fixací úrokové míry na 3 roky.........29 Tab. 13 – Tabulka s výslednými hodnotami při fixací úrokové míry na 5 let ............29 Tab. 14 - Tabulka s výslednými hodnotami při splácení 24 měsíců ...........................33 Tab. 15 - Tabulka s výslednými hodnotami při splácení 48 měsíců ...........................33

52

Porovnání vybraných bank v ČR

Recommend Documents