Porovnání názorů návštěvníků Krkonoš na obou stranách státní hranice v období letní a zimní sezóny roku 2000

Görner T. & Čihař M. 2010: Porovnání názorů návštěvníků Krkonoš na obou stranách státní hranice v období letní a zimní sezóny roku 2000. Opera Corcontica 47/2010 Suppl. 1: 293–302

Porovnání názorů návštěvníků Krkonoš na obou stranách státní hranice v období letní a zimní sezóny roku 2000 Comparative survey of attitudes and preferences of Giant Mts visitors in KRNAP and KPN during winter and summer season 2000 Görner Tomáš & Čihař Martin Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí, Benátská 2, 128 01 Praha 2 [email protected], [email protected]

Abstrakt Cílem práce bylo nalézt odlišnosti v názorech a postojích návštěvníků Krkonošského národního parku (KRNAP) a Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) na základě reprezentativních dat (1171 vyplněných dotazníků) získaných během zimní a letní sezóny roku 2000. Forma dotazování a struktura dotazníků byla v obou národních parcích totožná. Výzkum se soustředil zejména na postoje návštěvnické veřejnosti k ochraně přírody, managementu národních parků a turismu, ty byly hodnoceny na základě 5 bodové Likertovy škály. Navíc byly zjišťovány demografické údaje (věk, pohlaví, národnost, zaměstnání a sociální zařazení) o návštěvnících obou parků. Statisticky významné rozdíly v odpovědích českých a polských respondentů byly v rámci celého sledovaného období zaznamenány v otázkách velikosti sídla návštěvníků, jejich národnosti, délky pobytu v Krkonoších, v druhu použitého dopravního prostředku a v otázkách souvisejících s psychologickou únosností prostředí na turistických cestách. Abstract The aim of this study was to find any differences between perceptions and attitudes of visitors of the KRNAP/Karkonoski Park Narodowy. Surveys were conducted during the winter and summer season 2000 (total amount of 1171 questionnaires). To ensure credibility among the findings in both parks, the question layout and wording was kept uniform in both surveys. These surveys explored visitor’s attitudes towards nature protection, park management, tourism and related issues. Preferences and perceptions were measured by respondents rating their responses using a 5-point Likert scale. In addition, standard demographic information (age, gender, occupation and nationality) was also collected to help portray park users’ profile. There were recognised following statistically significant differences between visitors of both parks: visitor’s nationality, size of the town, expected length of stay in the Giant Mts, means of transport to the national park and in perception of tourism intensity on hiking tracks. Klíčová slova: Keywords:

přeshraniční národní parky, udržitelný management a turismus, indikátory, monitoring transboundary national parks, sustainable management and tourism, indicators, monitoring

293

Görner & Čihař: Porovnání názorů návštěvníků Krkonoš v sezoně roku 2000

Úvod Díky svým jedinečným přírodním i kulturním hodnotám představují Krkonoše ve středoevropském prostoru nejen jedinečné chráněné území, ale také velmi vyhledávanou zimní i letní turistickou destinaci. Jenom Krkonošský národní park (KRNAP) ročně navštíví 5,4 miliónu turistů (Plán péče KRNAP). Na polské straně byla návštěvnost Karkonoszkeho Parku Narodoweho (KPN) v době jeho založení odhadována na zhruba 100 000 návštěvníků ročně, na konci 70. let zavítalo do tohoto území již 3–3,5 miliónu turistů za rok, přičemž tehdy vypočítaná kapacita návštěvnosti dosahovala hodnoty 600 000 návštěvníků v letní a 150 000 návštěvníků v zimní sezóně. V dnešní době navštíví KPN kolem 2–2,5 miliónu turistů ročně (Raj 2009). Zvláště v případech, kdy je turismus založen na přírodě a přírodních zdrojích, je důležitý vybalancovaný vztah mezi turistikou a ochranou přírody. Je třeba znát dojmy a zkušenosti turistů v dané oblasti. Převážná většina informací o návštěvnících a jejich vzájemné interakci a interakcích s chráněným územím je získávána prostřednictvím verbálního průzkumu. Ten je stále jedním z nejdůležitějších nástrojů ve výzkumu návštěvnické veřejnosti. Návštěvníci, kteří jsou spokojeni v daném místě a s danými službami pomáhají udržovat obchod v daném regionu jednak tím, že se do daného místa vrací a také prostřednictvím doporučení (Cooper et al. 2005). V České republice probíhá několik sociologických výzkumů v chráněných územích, které se zabývají názory a postoji návštěvníků k problematice ochraně přírody a turistickému ruchu v dané oblasti. Pravidelný monitoring návštěvnosti v NP Šumava a NP Krkonoše probíhá od roku 1997 (Čihař & Třebický 1997), přibližně z téže doby pochází koncepce monitoringu vybraných indikátorů udržitelného turismu v celém systému zájmových oblastí ochrany přírody a krajiny v České republice (Čihař et al. 2002). Tento příspěvek rozšiřuje dosud publikované výstupy monitoringu o komparaci českých výsledků s jednorázově získanými daty na polské straně Krkonoš (KPN) a také o dosud ojedinělé srovnání údajů letní a zimní sezóny v obou národních parcích. Další ideou příspěvku byl pokus o nalezení a kvantifikování případných statisticky významných rozdílů odpovědních spekter dílčích a výše uvedených respondentských souborů.

Metodika Metodika zjišťování názorů návštěvníků navazuje na předcházející práce, které probíhají nejen v Krkonoších, ale i v ostatních národních parcích ČR pod garancí Univerzity Karlovy v Praze, Přírodovědecké fakulty, Ústavu pro životní prostředí pod vedením Dr. M. Čihaře, CSc. již od roku 1997 (např. Čihař et al. 1999). V detailu se vždy jedná o standardizovanou devítidenní periodu zhruba v polovině srpna (dva víkendy + pracovní týden mezi nimi). Kolektiv proškolených studentů PřF UK zaznamenává ve zvláště vybraných referenčních profilech počty procházejících turistů, projíždějících cykloturistů a automobilů. Referenční profily byly vybírány po dohodě s kompetentními pracovníky Správy KRNAP a KPN a na základě vlastních dosavadních zkušeností, měly představovat klíčová rozcestí vhodná k postižení nejdůležitějších tahů turistů a ostatních subjektů v rámci území. Zároveň jsou pak těmito návštěvníky prováděna technikou řízeného rozhovoru dotazníková šetření. Důraz byl přitom kladen na důslednou anonymitu respondentů (Gavora 2000), vzorek dotazovaných byl vybírán metodou náhodného výběru (pravidelné odečítání respondentů) tak, aby byla postižena rovnoměrně celá procházející populace. Tento způsob je analogický jako v celé monitorovací řadě (Čihař & Třebický 2000). V roce 2000 byl tento pravidelný monitoring po dohodě s vedením obou národních parků a v součinnosti s nimi rozšířen o 3 lokality na polské straně. Termín (12.–20. 8.), způsob dotazování a struktura dotazníku zůstaly zachovány. Během téhož roku proběhlo rovněž unikátní analogické pozorování i během zimní sezóny, a to jak na polské tak na české straně Krkonoš. Během tohoto opět devítidenního šetření (20.–28. 2.) byla vzhledem k náročnějším podmínkám použita zkrácená verze letního dotazníku (20 otázek, z nichž některé jsou členěny na podotázky) a doplněna o několik otázek specifických pro zimní období (celkem 10 otázek, některé byly členěny na podotázky).

294

Opera Corcontica 47/2010 suppl. 1

Sběr dat byl prováděn u následujících profilů: Polská strana • • • •

Rozcestí zimních tur.cest u Schroniska pod Łabskim Szczytem (zima) – západní Krkonoše Kopa – konečná lanovky (zima i léto) – východní Krkonoše Rozcestí u Śląskeho Domu (zima i léto) – významný bod při výstupu na Sněžku z polské strany, východní Krkonoše Szrenica – konečná lanovky (zima i léto) – západní Krkonoše

Česká strana • • • • •

Růžohorky (zima) – bezprostřední okolí horské boudy, východní Krkonoše Traverz pod Sněžkou (zima) – východní Krkonoše Rozcestí turistických cest u Luční boudy a nejbližší okolí (zima i léto) – východní Krkonoše Kozí hřbety (léto) – východní část, u vyhlídky, východní Krkonoše Rozcestí U čtyř pánů (léto) – pěticestné rozcestí, západní Krkonoše

Během zimního průzkumu roku 2000 bylo ve dnech 20.–28. 2. získáno na polské straně Krkonoš celkem 138 dotazníků, 81 % z nich vyplnili pěší turisté, 15 % sjezdaři a 4 % běžkaři. Ze 162 souběžně vyplňovaných dotazníků na české straně bylo 67 % respondentů běžkařů, 28 % pěších turistů a 5 % sjezdařů. V letním období roku 2000 bylo získáno od 12. do 20. 8. na polské straně 338 dotazníků, 97 % tvořili pěší turisté a 3 % cyklisté. Na české straně z 533 paralelně získávaných dotazníků odpovídali z 96 % pěší turisté a ze 4 % cyklisté. Data byla v uvedených termínech sbírána každodenně, v létě vždy od 9 do 17 hodin, v zimě mezi 10. a 15. hodinou. Takto získaná data byla zpracována v programu MS Access 2003 a odtud vygenerována do statistického programu Statgraphics Plus za účelem porovnání pomocí dvouvýběrového t-testu a chí-kvadrát testu χ2 na hladině významnosti α = 0,05.

Výsledky a diskuze Z hlediska národnosti odpovídajících návštěvníků obecně převažovali na obou stranách státní hranice domácí turisté následovaní turisty německými. Na polské straně (N=138) jsme v zimě zaznamenali 67 % Poláků, 29 % Němců a 4 % ostatní národnosti, v létě (N=338) 86 % Poláků, 6 % Němců, 5 % Čechů a 3 % ostatní národnosti. Na české straně bylo v zimě (N=162) analogicky shledáno 80 % Čechů, 15 % Němců a 5 % ostatních národností, v létě pak (N=533) 66 % Čechů, 23 % Němců, 8 % Poláků a 3 % ostatních národností. Demografie V demografické sekci dotazníku, kde byl zjišťován věk (resp. věková skupina), pohlaví, povolání, stupeň dosaženého vzdělání a velikost sídla bydliště respondentů, byly v rámci tohoto průzkumu determinovány následující statisticky významné rozdíly mezi návštěvníky na české a polské straně Krkonoš: Věk respondentů Statisticky významný rozdíl byl prokázán pouze v letní sezóně, P<0,05. Na polské straně v uvedeném období převažovali mezi tamními respondenty návštěvníci mezi 18 a 24 lety ukončeného věku (31,2 %), následováni věkovými skupinami 25–39 let (29,7 %), 40–59 let (29,1 %), 60 a více (5,7 %) a 15–17 let (4,2 %). Oproti tomu v KRNAP dominovala mezi zdejšími návštěvníky věková skupina 40–59 let (38,3 %), následovaná věkovou skupinou 25–39 let (31,7 %), 18–24 let (16,7 %), 60 a více (8,0 %) a 15–17 let (5,3 %).

295


Stupeň dosaženého vzdělání (opět pouze v letní sezóně, P<0.05). V KPN se jednalo z adekvátního počtu celkem o 44,6 % středoškolsky vzdělaných návštěvníků, 39,5 % vysokoškoláků a 15,9 % návštěvníků se základním vzděláním. Na české straně to bylo obdobně 57,1 % respondentů se středoškolským, 36,0 % s vysokoškolským a 6,8 % se základním vzděláním. Velikost sídla bydliště (v zimní i letní sezóně, P<0,05, Obr. 1) V zimním období převažovali v KPN návštěvníci z měst mezi 100 tisíci a 1 miliónem obyvatel (45,5 % z příslušného základu), zatímco v KRNAP to byli turisté z měst nad 1 milión obyvatel (33,3 %). Tato skutečnost je dobře vysvětlitelná spádovostí klíčových sídel uvedené velikosti – polskou stranu preferují návštěvníci z nedaleké Vratislavi (654 000 obyv.) a na české straně převládají návštěvníci z Prahy (1 200 000 obyv.). Velmi zajímavé je srovnání mezi létem a zimou v jednotlivých národních parcích. Zatímco v zimě v obou dominovali návštěvníci z výše uvedených velkých měst, v létě byli relativně nejčetnější skupinou návštěvníci z měst o velikostech 10 000–100 000 obyvatel (36,6 % v KPN a 29,9 % v KRNAP). Možné vysvětlení se nabízí zejména v „masovosti/módnosti“ a vyšší „solventnosti“ velkoměstského obyvatelstva vůči obyvatelům sídel střední a nižší velikosti. Jinými slovy: zimní Krkonoše patří majoritně Pražanům a obyvatelům Vratislavi, zatímco v letní sezóně se otevírají příležitosti/kapacity také pro „zbývající“ sídelní útvary a oblasti obou sousedních zemí. Národnost respondentů (v zimní i letní sezóně, P<0,05, Obr. 2) Zjištěný rozdíl vyplývá primárně opět z geografické polohy obou parků. V obou případech převládali domácí návštěvníci. Za povšimnutí ovšem stojí srovnání poměrného podílu návštěvníků německé národnosti. Zatímco v zimní sezóně bylo z odpovídajícího základu shledáno na polské straně 29,0 % německých turistů a na české 15,4 %, v letní sezóně bylo relativní pořadí opačné – v KPN tvořili návštěvníci německé národnosti pouhých 6,2 %, zatímco v KRNAP se analogicky jednalo o 23,3 %. Z toho je při daných podmínkách možné usuzovat, že němečtí turisté preferovali návštěvu polské strany Krkonoš v zimním období, avšak v letní sezóně upřednostňovali spíše stranu českou. Doprava a ubytování Další část aplikovaného dotazníku se dotýkala otázek dopravy a ubytování návštěvníků během jejich pobytu v Krkonoších (očekávaná délka pobytu, způsob ubytování, způsob dopravy do místa ubytování, způsob dopravy po NP, spokojenost s náklady na dovolenou). V tomto ohledu byly zjištěny následující statisticky významné diference mezi respondenty v obou národních parcích: Očekávaná délka pobytu (v zimní i letní sezóně, P<0,05, Obr. 3) V zimním období strávili návštěvníci v KPN nejčastěji 1 týden (34,1 %), dále pak 3 dny (15,2 %) a 4 dny (15,2 %). V KRNAP byl v rámci sledovaného období nejvíce preferován také týdenní pobyt (45,7 %), následovaný dvoutýdenním a delším pobytem (13,0 %) a třídenním pobytem (13,0 %). V letním období naproti tomu dominoval v KPN dvoutýdenní a delší pobyt (21,6 %), týdenní pobyt uvedlo 18,6 % a pobyt jednodenní 14,6 % respondentů. Na protilehlé straně Krkonoš (KRNAP) preferovali návštěvníci týdenní pobyty (36,0 %) před pobyty dvoutýdenními a delšími (18,1 %) a jednodenními (11,6 %). Z grafu na Obr. 3 je dále patrné, že v letním i v zimním období preferovali návštěvníci na polské straně kratší pobyty (tzn. do jednoho týdne) oproti české straně pohoří. Pokud jde o sezónní rozdíly, v letním období v obou národních parcích výrazně vzrostl podíl jednodenních návštěv. Toto zjištění dle názoru autorů velmi výstižně dokresluje skutečnosti, popisované v bodě č. 3 v rámci výše rozpracované demografické sekce výsledků.

296


100% 90% 80% 70% 1 milión a více

60%

100 tis. - 1milión 10 tis. - 100 tis.

50%

2000 - 10 tis.

40%

do 2000

30% 20% 10% 0%

KPN (zima)

KRNAP (zima)

KPN (léto)

KRNAP (léto)

Obr. 1. Velikost sídla bydliště návštěvníků.

Fig. 1 Size of the town where visitors live.

yellow – one million and more, red – hundred thousand to one million, green – ten thousand to hundred thousand, blue – two thousand to ten thousand, brown – up to two thousand

100% 90% 80% 70% ostatní

60%

Polsko

50%

Německo

40%

Česká republika

30% 20% 10% 0%

KPN (zima)

KRNAP (zima)

KPN (léto)

KRNAP (léto)

Obr. 2. Národnost návštěvníků. Fig. 2 Visitor’s nationality.

yellow – other, red – Poland, green – Germany, blue – Czech Republic

297


100% 90% 80%

2 týdny a více

70%

1 týden 6 dní

60%

5 dní

50%

4 dny

40%

3 dny

30%

2 dny 1 den

20% 10% 0%

KPN (zima)

KRNAP (zima)

KPN (léto)

KRNAP (léto)

Obr. 3. Očekávaná délka pobytu návštěvníků v Krkonoších. Fig. 3 Expected lenght of stay in the Giant Mts.

yellow – two weeks and more, red – one week, green – six days, blue – five days, brown – four days, black – three days, orange – two days, purple – one day.

100% 90% 80% 70% Jinak

60%

Vlak

50%

Linkový autobus Zájezd. autobus

40%

Auto

30% 20% 10% 0%

KPN (zima)

KRNAP (zima)

KPN (léto)

KRNAP (léto)

Obr. 4. Dopravní prostředek do místa ubytování v Krkonoších. Fig. 4 A means of transport to the place of accommodation in the Giant Mts. yellow – other, red – train, green – bus, blue – coach, brown – car.

298


100% 90% 80% doprava

70%

turismus

60%

stavební aktivity poškozování lesů

50%

likvidace odpadů

40%

znečišťování ovzduší

30%

znečišťování vod

20% 10% 0%

KPN (zima)

KRNAP (zima)

Obr. 5. Odpovědi na otázku: „Která z uvedených činností poškozuje přírodní prostředí NP nejvíce?“. Fig. 5 Answers the question: „What is the most injurious activity in the national park?“.

yellow – transportation, red – tourism, green – build activities, blue – forest damaging, brown – waste disposal, purple – air pollution, orange – water pollution.

100% 90% 80%

doprava

70%

turismus stavební aktivity

60%

poškozování lesů

50%

likvidace odpadů

40%

znečišťování ovzduší

30%

znečišťování vod

20% 10% 0%

KPN (zima)

KRNAP (zima)

Obr. 6. Odpovědi na otázku: „Která z uvedených činností poškozuje přírodní prostředí NP nejméně?“. Fig. 6 Answers the question: „What is the least injurious activity in the national park?“.

yellow – transportation, red – tourism, green – build activities, blue – forests damaging, brown – waste disposal, purple – air pollution, orange – water pollution.

299


Způsob dopravy do místa ubytování (v zimní i letní sezóně, P<0,05, Obr. 4) Mezi návštěvníky na obou stranách hranice převládal jako hlavní způsob dopravy do destinace automobil (v KPN 52,6 % příslušných odpovědí v zimě a 58,0 % v létě; v KRNAP analogicky 41,4 % v zimě a 68,1 % v létě). U návštěvníků polské části Krkonoš zaujímal významné místo v dopravě do místa ubytování vlak (28,5 % z adekvátního základu v zimě a 18,4 % v létě) oproti analogickým 4,3 % resp. 2,6 % na české straně. Co se za tím skrývá? Rozhodující podíl na vysvětlení má jistě možnost železniční dopravy do střediska Szklarska Poręba (osobní vlaky do střediska Karpacz byly zrušeny). Na české straně hor byla respondenty preferována více autobusová doprava (25,3 % příslušného základu v zimě a 18,1 % v létě vůči 11,7 % resp. 10,4 % odpovídajícího základu na straně polské). Za zmínku stojí jistě relativně vysoký podíl zájezdových autobusů v zimním období v KRNAP (24,1 % odpovědí) oproti 6,6 % odpovědí v KPN a 4,0 % v KRNAP, respektive 8,6 % odpovědí v KPN během letní sezóny. Zjištěnou skutečnost nelze interpretovat jinak nežli tak, že návštěvníci na české straně výraznou měrou upřednostňují zájezdové pobyty během zimního období, kdežto v létě dávají přednost převážně individuální dopravě (zatímco v Polsku je to s největší pravděpodobností naopak). Spokojenost s náklady na dovolenou (pouze v letní sezóně, P<0,05) V obou národních parcích převládala mezi návštěvníky odpověď „odpovídají mojí představě“ (51,2 % respondentů v KPN a 43,0 % respondentů v KRNAP). Větší míru nespokojenosti s náklady na dovolenou vyjadřovali ovšem návštěvníci na polské straně (22,7 % odpovědí z jejich základu byli „spíše nespokojeni“ a 8,7 % ze stejného základu „velmi nespokojeni“). Na české straně tvořili analogicky „spíše spokojení“ návštěvníci 24,0 % a velmi nespokojených bylo 11,9 % odpovědí z příslušného základu. Subjektivní hodnocení návštěvníků Třetí podskupina otázek během dotazníkového šetření se týkala toho, jak návštěvníci vnímají své okolí během pobytu v Krkonoších. Dotazy konkrétně směřovaly na vnímání intenzity turistického ruchu, a to jak ve střediscích, tak na turistických cestách, v zimě také na sjezdovkách a v jejich zázemí. Respondenti měli mimo jiné např. označit z nabídnutých možností tu, která podle nich nejvíce (resp. nejméně) škodí existenci národního parku. I v této oblasti byly detekovány statisticky významné rozdíly mezi oběma národními parky a sledovanými ročními obdobími: „Která z uvedených aktivit poškozuje přírodní prostředí v NP nejvíce?“ (pouze v zimní sezóně, P<0,05, Obr. 5) Během zimního šetření detekovali návštěvníci obou národních parků jako nejvíce problematické znečišťování ovzduší, častěji při tom tuto alternativu uváděli respondenti na polské straně (39,4 % tamních respondentů) než na české (analogicky 26,5 %). Z obr.5 dále vyplývá, že návštěvníci na české straně byli poměrně vnímavější vůči stavebním aktivitám jako poškozující činnosti (nebo je na české straně více důvodů pro označení této možnosti?). Na české straně konkrétně uvedlo stavební aktivity jako nejvíce poškozující/problematickou činnost 8,4 % tamních respondentů, na straně polské šlo obdobně o pouhých 0,8 %. Je zajímavé, že zahraniční turisté (převážně Němci) byli přitom mnohem shovívavější ke stavebním aktivitám nežli domácí turisté. K dané věci připomínáme, že díky každoročnímu monitoringu (blíže např. webové stránky www.management-chu.cz) byl již vypozorován trend v nárůstu nespokojenosti českých respondentů na výstavbu v chráněných územích. Dalším konkrétním zjištěním byl fakt, že návštěvníci na polské straně byli také shovívavější k negativním aspektům spojeným s dopravou (6,1 % ze základu tamních respondentů) a s turismem (obdobně 4,1 %). Naproti tomu respondenti v KRNAP označovali jako nejvíce problematickou kapitolu NP dopravu s 13,5 % a turismus s 11,6 %. Na druhou stranu relativně vážnější problém pro respondenty v KPN představovala otázka odpadů a odpadového hospodářství (22,0 % odpovídajících v KPN oproti 10,3 % odpovídajících v KRNAP). „Která z uvedených aktivit poškozuje přírodní prostředí v NP nejméně?“ (pouze v zimní sezóně,

300


P<0,05, Obr.6) Na obou stranách hranice uvedli respondenti jako nejméně poškozující činnost turismus a lyžování (55,3 % v KPN a 55,4 % v KRNAP). Že sami návštěvníci nepociťují vliv turismu na přírodní prostředí ve sledovaných národních parcích a zároveň tradičních a exponovaných sportovně rekreačních oblastech jako závažný problém, není zvlášť překvapivé. Z dalších předpřipravených odpovědí respondenti označovali dopravu na polské straně za relativně méně škodlivou aktivitu (8,8 % odpovědí) než tomu bylo na straně české (analogicky 2,0 %). Opačně vyzněla situace v případě odpadů a hospodaření s odpady. Jako nejméně poškozující činnost v NP ji označilo v KRNAP 9,5 % návštěvníků, zatímco v KPN pouze 0,9 % respondentů. Vnímání intenzity turistického ruchu na turistických cestách (P<0,05) Většina respondentů označila tuto intenzitu jako optimální (v KPN 74,5 % resp. 67,8 %, v KRNAP 72,7 % resp. 73,6 %). Návštěvníci na polské straně vnímali ve větší míře intenzitu turistického ruchu na cestách jako nízkou (12,4 % v zimě a 7,6 % v létě) oproti respondentům na české straně Krkonoš (3,7 % resp. 3,1 %). V každém případě je vhodné vyzvednout skutečnost, že kromě zimního pozorování v KPN vnímal intenzitu turistického ruchu na turistických cestách jako jednoznačně rušivou zhruba bezmála každý pátý respondent. Vnímání intenzity turistického ruchu ve střediscích a jejich okolí (pouze v zimní sezóně, P<0,05) I v této otázce byli vnímavější na intenzitu turistického ruchu návštěvníci na české straně, kteří označili tuto intenzitu jako rušivou (22,3 % odpovědí) a velmi rušivou (5,1 % odpovědí). Na polské straně označilo intenzitu turistického ruchu ve střediscích a jejich okolí jako rušivou pouze 9,9 % respondentů a jako velmi rušivou analogicky 1,5 %. Fakt, že jsou návštěvníci na polské straně shovívavější k intenzitě turistického ruchu, může být ovlivněn několika faktory. Může mj. souviset s v průměru kratšími pobyty polských návštěvníků oproti jejich českým protějškům. Turisté, kteří v horstvu stráví kratší dobu, se nestihnou tak „nasytit“ okolním turistickým ruchem jako ti, kteří zde pobývají déle. Tato otázka bude do budoucna zasluhovat hlubší analýzu, její komparace v časových řadách i v kontextu s daty z ostatních zkoumaných oblastí mohou indikovat velmi cenné výsledky v souvislosti s exaktním podchycením míry psychologické únosnosti prostředí Krkonoš.

Závěr Předkládaná studie se zabývá srovnáním postojů a názorů návštěvnické veřejnosti na české a polské straně Krkonoš, v národních parcích KPN a KRNAP, a to během zimní i letní sezóny roku 2000. V profilech a odpovědích respondentů byly shledány následující statisticky významné diference: V letní sezóně – „věk“, „vzdělání“ a „spokojenost s náklady na dovolenou“. V zimní sezóně – „nejvíce a nejméně poškozující činnost v národním parku“ (výběr z možností), „vnímání intenzity turistického ruchu ve střediscích a jejich okolí“. V letní i zimní sezóně – „velikost místa bydliště“, „národnost“, „předpokládaná délka pobytu“, „způsob dopravy do místa ubytování“ a „vnímání intenzity turistického ruchu na turistických cestách“. Poděkování Naše poděkování patří předně Správě KRNAP a Správě KPN, jmenovitě Dr. J. Štursovi a Dr. inż. A. Rajovi. Za účast na terénních šetřeních patří upřímný dík kolektivu českých i polských studentů, zvláště Dr. V. Třebickému a Dr. J. Potockému. V neposlední řadě bychom chtěli vyjádřit poděkování a uznání Ministerstvu životního prostředí ČR za dlouhodobou podporu projektu monitoringu, jehož jsou výstupy předkládaného výzkumu součástí a který v posledních letech přerostl do grantového titulu VaV č. SP/4i2/40/08.

301


Literatura Cooper C., Fletcher J., Fyall A., Gilbert D. & Wanhill S. 2005: Tourism. Principles and Practice (3rd edn). Edinburgh: Pearson Education, 400 str. Čihař M. & Třebický V. 1997: Analýza rekreačně turistických aktivit v centrální části Národního parku Šumava. Závěrečná zpráva výzkumu č. 10647. Zadavatel: MŽP ČR, OEK, 212 str. Čihař M. et al. 1999: Analýza základních ukazatelů rekreačního a turistického využívání Krkonošského národního parku a hodnocení jeho managementu veřejností. Závěrečná zpráva výzkumu. Zadavatel MŽP ČR, 253 str. Čihař M. & Třebický V. 2000: Monitoring turistického využití a management Krkonošského národního parku, Opera Concortica 37: 628–638. Čihař M., Štursa J. & Třebický V. 2002: Monitoring of tourism in the Czech National Parks. In: Arngerger A., Brandenburg C., Muhar A. (eds.), Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, Institute for Landscape Architecture and Landscape Management, Bodenkultur University Vienna: 240–245. Gavora P. 2000: Úvod do pedagogického výzkumu. Paido, Edice pedagogické literatury, Brno, 208 str. Plán péče Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, 1994, 60 str. Raj A. 2009: Karkonoski Park Narodowy slaví 50 let, Krkonoše – Jizerské hory 5/2009: 4–9.

302

Porovnání názorů návštěvníků Krkonoš na obou stranách státní hranice v období letní a zimní sezóny roku 2000

Recommend Documents