POPLATKOVÉ PRÁVO
2. přednáška 18. října 2013
Ústavněprávní základy poplatkového práva. Podmínky ukládání poplatků a jiných povinných plateb poplatkového charakteru. Judikatura Ústavního soudu k problematice ukládání poplatků.
Poplatkově-právní vztahy Finančně-právní vztahy, kterých jsou poplatkově-právní vztahy součástí, vznikají a existují v procesu právní regulace finanční činnosti, zejména pak finanční činnosti státu a územně samosprávných celků (krajů, obcí). Prvky poplatkově-právního vztahu: Subjekty oprávněné (kraje a obce, stát reprezentovaný svými orgány a ostatní veřejnoprávní subjekty) povinné (fyzické a právnické osoby převážně soukromého práva) Objekt peněžní prostředky - peněžní plnění v nejširším slova smyslu Obsah práva a povinnosti subjektů finančně-právních vztahů stanovená finančně-právní normou
Náležitosti poplatkově-právního vztahu Aby mohl poplatkově-právní vztah vzniknout, musí mít určité náležitosti. Obecným předpokladem vzniku a existence poplatkově-právního vztahu je vždy, jako u všech právních vztahů, právní norma. Ze samotné právní normy ovšem většinou právní vztah nevznikne, musí nastat i další právní skutečnosti. Náležitosti (prvky) poplatkově-právního vztahu dělíme na: základní (obligatorní) subjekty, obsah (tedy práva a povinnosti) objekt (předmět), základ, sazba, splatnost. ostatní (fakultativní) zvýšení či snížení poplatku či základu poplatku, osvobození od poplatku atp.
Subjekty poplatkově-právního vztahu Oprávněný Obec, kraj či stát reprezentovaný svými orgány (podrobněji dále)
Povinný Poplatník jako většinou fyzická či právnická osoba soukromého práva
Subjekty poplatkově-právních vztahů Ústřední finanční orgány: Ministerstvo financí ČR Územní finanční orgány s celostátní působností: Generální finanční ředitelství Generální ředitelství cel Odvolací finanční ředitelství Specializovaný finanční úřad Územní finanční orgány s působností na částech území ČR:
Finanční úřady Celní úřady Místní finanční orgány:
Obecní úřady Krajské úřady Orgány veřejné správy (specializované pro určitou oblast)
Ministerstvo financí ČR Základní výčet oblastí působnosti nalezneme v zákoně č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon. Podrobněji je působnost a pravomoci ministerstva vymezeny v jednotlivých zákonech upravujících příslušný úsek společenských vztahů. Jednotlivé oblasti působnosti MFČR: státní rozpočet a státní závěrečný účet (státní pokladna) finanční kontrola daně, poplatky a cla (pravděpodobný vznik jednotného inkasního místa bude spojený s působností také v oblasti správy veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení) platební styk, vydávání elektronických peněz, jednotná měna euro (v dalších oblastech měnového práva působí ČNB) devizové právo (devizový orgán) a ochrana zahraničních investic finanční trh stavební spoření (státní podpora), doplňkové penzijní spoření (dříve penzijní připojištění - státní příspěvek) hospodaření s národním majetkem cenová regulace loterie, tomboly a jiné podobné hry boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků účetnictví, audit, daňové poradenství
Finanční správa ČR Orgány zabezpečující státní správu ve stanovených územních celcích v oblasti správy daní, dávek, poplatků, odvodů, sankčních odvodů za porušení rozpočtové kázně, příspěvků, pokut a penále odváděných do státního rozpočtu ČR a rozpočtu státních fondů. Soustava Finanční správy ČR od 1.1.2013, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, je následující: Generální finanční ředitelství (sídlo v Praze) Odvolací finanční ředitelství (sídlo v Brně) Finanční úřady 14 v jednotlivých krajích územní pracoviště
1 Specializovaný finanční úřad (sídlo v Praze)
Celní správa ČR Orgány Celní správy velmi často vykonávají správu poplatků v rámci tzv. dělené správy. Orgány Celní správy vykonávají rovněž správu spotřebních daní, energetických (ekologických) daní a správu DPH vybírané při dovozu a správu poplatků spojených s vývozem a dovozem. Jedná se o bezpečnostní sbor (na rozdíl od finanční správy). Soustava celní správy od 1.1.2013, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky – změna na dvoustupňovou strukturu. Generální ředitelství cel (sídlo v Praze) Celní úřady v jednotlivých současných krajích (14) územní pracoviště
Celní úřad Prah Ruzyně (1)
Objekt (předmět) poplatku Za předmět poplatku označujeme hospodářskou skutečnost, na jejímž základě je možné uložit poplatníkovi poplatkovou povinnost. Jedná se tedy o důvod daňové povinnosti úkon, činnost, majetek.
Základ poplatku V penězích nebo jinak stanovený objekt poplatku, z něhož se poplatek vyměřuje (označuje, z čeho se poplatek vyměřuje). Vyjádřen v: penězích - základ valorický nepeněžitých hodnotách (t, m3, kg ...) - základ specifický
Sazba poplatku Sazba poplatku je měřítkem, pomocí něhož se stanoví ze základu poplatku vlastní poplatek. Druhy poplatkové sazby pevná poměrná lineární progresivní klouzavá stupňovitá
degresivní
Splatnost poplatku Splatností poplatku se rozumí okamžik, se kterým právní předpis spojuje provedení příslušné platební povinnosti poplatníkem. Poplatek může být splatný jednorázově po částech ve splátkách v zálohách
Zásady právní konstrukce poplatků Zásada zákonnosti Zásada spravedlnosti princip schopnosti platit princip ekvivalentnosti
Zásada únosnosti únosnost osobní únosnost věcnou generální únosnost únosnost speciální
Zásada vydatnosti Zásada pružnosti Zásada stability a dlouhodobosti
Ústavní základy daní Listina základních práv a svobod čl. 4 odst. 1 LZPS „Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ čl. 11 odst. 5 LZPS „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“ význam: právní norma na úrovni zákona musí s dostatečnou podrobností upravovat základní prvky právní konstrukce daní a poplatků (subjekt, oprávnění a povinnosti, objekt, základ daně, sazba daně, splatnost daně), normy podzákonné, vydané na základě a k provedení zákona, mohou případně upravovat další aspekty a náležitosti daní a poplatků, zejména vedlejší prvky jejich právní konstrukce
Správa poplatků a soudní přezkum jejich ukládání Správa poplatků je vykonávána podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu § 1 odst. 1 DŘ: „Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.“ § 2 odst. 3 písm. a): „Daní se pro účely tohoto zákona rozumí… peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek,“ Rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí správce daně v první instanci je přezkoumatelné nezávislým soudem v rámci správního soudnictví. Postupuje se podle soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.). Správní soudy: Krajský soud – specializovaný senát (žaloba) Nejvyšší správní soud (kasační stížnost)
Příští přednáška dne 1. listopadu 2013 bude na téma: Místní poplatky Je vhodné si s sebou na přednášku vzít i zákon o místních poplatcích a dělat si do něj poznámky.