Polsko předsedá EU, Tusk přijel do Prahy

Zdeněk Velíšek Ratingové agentury otřásají Evropou Evropské horizonty, strana 3

Miloslav Ransdorf a Oldřich Vlasák Skandály bulvárního tisku a kontroly na hranicích Co na to europoslanci, strana 4

Jiří Běhounek

Za pět let šla z ROPu do památek miliarda korun Zaostřeno na téma měsíce, strana 3

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

číslo 7 / 2011

ročník 8

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Polsko předsedá EU, Tusk přijel do Prahy

SLOVO

(pokračování na straně 2) INZERCE

Velké změny v nizozemském zdravotnictví Ačkoliv se tvrdilo, že české zdravotnictví jde nizozemskou cestou, není to zcela přesné. Naše spolupracovnice ze země tulipánů a větrných mlýnů Zuzana Goseling popisuje změny, na které se nizozemští pacienti musí připravit. Podmínky poskytování zdravotní péče se v Nizozemí změní od počátku příštího roku a jak se zdá, budou velmi tvrdé.

Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu Posláním Národního památkového ústavu je vykonávat a koordinovat veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče a současně zajišťovat správu a prezentaci souboru 103 památkových objektů, z nichž téměř 90 je zpřístupněno veřejnosti. Finanční prostředky z EU (strukturální fondy či komunitární programy) napomáhají zejména při stavební obnově těchto objektů, kdy se jedná o investiční akce velkého rozsahu, jakými jsou např. realizované projekty v rámci Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1 (Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví), kde klíčová není jen vzorová obnova, ale i nalezení nového obsahu a dalšího využití tohoto kulturního dědictví. NPÚ získal v rámci této dotace prostředky ve výši téměř 1,5 mld. Kč (přesně 1 441 863 415,5 Kč) na pět nyní realizovaných projektů Národní centrum divadla a tance ve Valticích, Kuks – Granátové jablko, Centrum obnovy památek architektury 20. století pro vilu Stiassni v Brně, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži a projekt Schola naturalis zahrnující revitalizaci zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině. Vedle toho jsme rovněž partnerem několika projektů jiných nositelů tohoto dotačního titulu. Z mého pohledu jsou tyto prostředky pro NPÚ významné zejména ve dvou oblastech. Přináší potřebnou moderní infrastrukturu nezbytnou pro výkon činnosti odborné instituce a současně přispívají k příkladné obnově nejhodnotnějších kulturních památek, které máme ve správě.

Publicistika, strana 4

Polsko na počátku července převzalo předsednictví Evropské unie. V polovině měsíce pak na oficiální návštěvu Prahy přicestoval polský premiér Donald Tusk, který tady jednal se svým českým protějškem Petrem Nečasem. Ten vyjádřil plnou podporu polskému předsednictví, oba předsedové vlád se pak shodli na společné podpoře využívání jaderné energie. Chtějí tak vytvořit protiváhu těm zemím, které se rozhodli atomovou energii omezit. foto: vlada.cz

Památky nejsou prioritou – z eurofondů na ně jde sedm procent Jako by česká krajina ležela dlouhá léta v komatu, ze kterého se pomalu probouzí. Menší usedlosti, kostely, ale i hrady a zámky restituují peníze z Evropské unie. Přestože daleko větší obnos plyne do dopravních projektů, už teď pomohl Brusel zachránit řadu unikátních staveb. V současné době patří mezi největší investice práce v Kuksu nebo Centrum stavitelského dědictví v Plasích. Ta knížka je mementem z přelomu tisíciletí. Ukazuje na lhostejnost a beznaděj. Publikace Ohrožené památky s podtitulem Kostely, kaple a kapličky v České republice upozorňuje na téměř sedmnáct set nejvíce poškozených památek. Na seznamu jsou přitom jen církevní stavby. Svět-

ských jsou další stovky a tisíce. „Některé církevní památky v našem kraji jsou v nevyhovujícím stavu a vyžadují značné finanční náklady na rekonstrukci. Příkladem je zámek ve Stvolíkách a mnoho dalších. Měli bychom získat finanční prostředky na jejich obnovu prostřednictvím evrop-

ských dotací. Záleží samozřejmě na konkrétním projektu a programu, ve kterém bychom o finanční prostředky žádali,“ říká hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Právě evropské dotace často ohroženým památkám pomáhají. I o tom jednal Eichler na své letošní schůzce s litoměřickým biskupem Janem Baxantou. Církev vlastní nemalou část poničeného kulturního dědictví. Aby památky unikly zkáze, předává je často do majetku měst a obcí, které umí lépe žádat o dotace z Evropské unie.

„Stavby poté obce využívají ve spolupráci s církví nejen k církevním obřadům, ale také jako důstojné prostředí pro pořádání společenských akcí, jako jsou například koncerty vážné hudby nebo vystoupení pěveckých souborů,“ vyjmenovává Květa Šírová z tiskového oddělení Libereckého kraje. Jen o kousek dál se to povedlo. Od začátku června mohou návštěvníci Českého Švýcarska obdivovat osm drobných sakrálních památek, na jejichž obnovu přispěl Brusel. (pokračování na straně 3)

Do studnice na obnovu kultúrnych pamiatok kvapkajú aj eurofondy Búranie bratislavského podhradia vrátane židovskej synagógy pre stavbu mosta Slovenského národného povstania na prelome 60. a 70. rokov minulého storočia, budovy starých mlynov zasa padli za obeť obchodnému stredisku v centre Nitry. Ani továreň Kablo v Bratislave nezapadla do investičného zámeru developera a ten ju jednoducho pred pár rokmi zbúral. Obaja developeri dostali pokuty. V prvom prípade vtedajších 100 tisíc slovenských korún a v druhom dokonca „až“ celý milión. Ale čo je to v porovnaní s celkovou miliardovou investíciou. Vo výpočte kultúrnych prešľapov pokračuje aj Eva Chudinová hovorkyňa Ministerstva kultúry SR (MK SR): „Minu-

lý režim sa postaral zväčša o pamiatky tzv. výkladné skrine – Bratislavský hrad, Bojnický zámok, Červený Kameň a pod., iné

zanedbával a viaceré nemilosrdne zbúral. Okrem spomínaného pustošenia v Bratislave sa dá spomenúť napr. centrum Bánoviec nad Bebravou či celé historické centrum Považskej Bystrice a ďalších miest. Zostali tie, ktoré neboli urbanisticky zaujímavé – Banská Štiavnica či Kremnica. Našťastie. Podstatou je, že ministerstvo si uvedomuje, že ak ochrana pamiatok nezosilnie, veľa vecí odíde nenávratne do minulosti. MK SR azda za-

čína novú kapitolu v dejinách starostlivosti o pamiatky na Slovensku.“ Postarať sa o kultúrnu pamiatku nie je lacná záležitosť a ani výnosný biznis. Práve preto financie diktujú kultúru. Niektorí historici vidia kultúrne dedičstvo v čiernych farbách a tvrdia, že ak sa aj naďalej budeme takto správať, vymizneme z mapy ako kultúrny národ. S týmto tvrdením čiastočne súhlasí aj Eva Chudinová. (pokračovanie na strane 2)

Publicistika, strana 13

Malí čeští Murdochové

Nejenom mediální scénou, ale také politikou otřásá ve Spojeném království aféra kolem odposlechů, které má na svědomí redakce bulvárního listu News of the World. Plátek patřící do impéria magnáta Ruperta Murdocha sice skončil, dozvuky aféry budou ale znít zřejmě ještě dlouho. Zda je naše mediální prostředí podobné nebo je oproti tomu britskému zdravější, na to se snažil hledat odpověď odborník na sdělovací prostředky Jan Potůček.

TÉMA MĚSÍCE

2 SLOVO (pokračování ze strany 1)

Aby mohl Národní památkový ústav dobře plnit své poslání, potřebuje k tomu kromě dostatečně kvalifikovaných pracovníků i dobře vybavená specializovaná pracoviště, jako jsou laboratoře, demonstrační centra nebo depozitáře stavebních a uměleckých prvků, která v současné době nemá k dispozici v potřebném množství a kvalitě. Proto je pro NPÚ velmi důležité, že s pomocí programu IOP vzniknou metodická centra, která se budou zabývat různými segmenty památkové péče, budou zabezpečovat průzkumy a výzkumy kulturních památek, vytvářet a publikovat metodiky k naplňování kvalitnější a hlavně srozumitelné péči o kulturní dědictví. Díky těmto metodickým centrům, kde bude probíhat vzdělávání odborníků nejen Národního památkového ústavu, ale i pracovníků ostatních institucí, se jistě podaří oživit řadu dalších památek. Tyto projekty pak budou sloužit vedle metodických center k prezentaci žádoucích postupů při péči o nemovité kulturní dědictví. Dalším z operačních programů strukturálních fondů, které NPÚ hojně využívá, je operační program Životní prostředí, v rámci kterého se zaměřujeme na péči o četné zahrady a parky ve správě NPÚ. Zatím se podařilo realizovat 6 projektů, dalších 13 je schváleno a pro aktuální výzvu bylo nyní podáno 20 projektů. S každou novou výzvou této prioritní osy je možné sledovat vzrůstající zájem o OPŽP a co mne velmi těší, úspěšnost námi podaných projektů byla např. ve 20. výzvě stoprocentní. Evropské prostředky napomáhají také realizaci aktivit neinvestičního, zejména edukativního charakteru v Operačních programech Výzkum a vývoj pro inovace a Praha – Adaptabilita, kde NPÚ rovněž podal několik žádostí o dotaci. Nezůstáváme stranou ani při uplatňování mezinárodních projektů. Pro Cíl Evropská územní spolupráce, OP Přeshraniční spolupráce jsme společně s rakouskou stranou připravili projekt z Fondu malých projektů „Setkání / Treffen 5 – Mezinárodní setkání výtvarníků“ v Náměšti nad Oslavou a rakouském Ybbsitz. Pro některé operační programy strukturálních fondů nejsme možným žadatelem, podílíme se však partnersky na projektech jiných nositelů - např. vysokých škol (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost), měst a obcí (regionální operační programy) či našeho zřizovatele MK ČR (IOP, OP Lidské zdroje a zaměstnanost). Kromě finančních zdrojů EU využívá NPÚ také Finanční mechanismy EHP / Norska, kde v ukončeném programovém období 2004 – 2009 NPÚ úspěšně realizoval 5 projektů a získal dotaci téměř 3,5 mil. eur, za kterou byly vybudovány studijní depozitáře na zámku v Kynžvartu a v klášteře v Plasích, dále návštěvnické centrum na Dole Michal v Ostravě, obnoveno unikátní Hradní muzeum v Českém Krumlově nebo oranžerie v zámeckém parku v Sychrově. Několik projektů připravujeme rovněž pro nové programové období 2009 – 2014 FM RHP / Norska.

EN č. 7 / 2011

Do studnice na obnovu kultúrnych pamiatok kvapkajú aj eurofondy (pokračovanie zo strany 1)

„Je toho veľa, čo máme doháňať. Práve preto je záchrana a obnova kultúrneho dedičstva prioritou ministerstva kultúry (MK SR) a osobnou prioritou ministra Daniela Krajcera, ktorú deklaroval pri nástupe do svojej funkcie pred rokom.“ PÄŤ PERCENT PAMIATOK V DEZOLÁTNOM STAVE Štatistiky Pamiatkového úradu SR uvádzajú, že pokiaľ ide o stavebno-technický stav pamiatok, z celkového počtu má dobrý alebo vyhovujúci stav 70 %, narušený stav má necelá pätina a v dezolátnom stave je okolo päť percent pamiatok. Vlastnícka štruktúra je nasledovná. Oproti roku 1993, keď štátu patrilo 36 % pamiatok, v súčasnosti je to 9 %. Tento pokles spôsobili najmä reštitúcia a predaj majetku. Aj preto fyzické a právnické osoby majú v rukách vyše 40 % kultúrnych pamiatok. Štvrtinu vlastní cirkev, takmer rovnaký diel patrí samospráve. Eva Chudinová ďalej dodáva: „Vlastníci pamiatok nemali kapitál na investovanie a ich opravu, preto v mnohých prípadoch volili predaj v nádeji, že súkromné financie zabezpečia potrebnú obnovu či opravu. Noví vlastníci však v mnohých prípadoch precenili svoje sily a až následne pochopili, že bez dobrého projektového zámeru týkajúceho sa ďalšieho využitia kaštieľa či inej nehnuteľnosti im banka nepožičia finančné prostriedky na obnovu. Takto sa prerátali aj niektoré obce, ktorým kaštiele patrili a dnes sú smutní z toho, keď vidia, že kaštieľ v ich obci naďalej chátra. Sú však aj takí podnikatelia, ktorým sa to podarilo, ale aj oni vám povedia, že záchrana a ob-

Minulý režim sa postaral zväčša o pamiatky tzv. výkladné skrine, napríklad o Bratislavský hrad, konštatovala hovorkyňa ministerstva kulúry Eva Chudinová. zdroj: Bratislava Travel Service nova kultúrnej pamiatky je bezodná studnica na finančné prostriedky.“ Na otázku aký vzťah majú súkromní majitelia ku kultúrnym pamiatkam reagovala Eva Chudinová slovami: „Nedá sa jednoznačne povedať dobrý alebo zlý. Niektorí jednotlivci majú skvelý vzťah k pamiatkam, ale chýbajú im finančné zdroje. Mnohí čerpajú rôzne úvery, zadlžujú sa, poznáme príklad podnikateľky, ktorá predala svoju firmu, aby mohla investovať do pamiatky a stále je to málo. Samozrejme sú aj príklady bezohľadných investorov, ktorí radšej zaplatia pokutu za zrúcanie pamiatky, ako by mali do nej investovať a zakomponovať ju do svojich nových investičných plánov. Pritom si ani neuvedomia, že často práve tá pamiatka môže byť jedinečnou príležitosťou, ako prilákať napríklad nových zákazníkov či návštevníkov. Ale našťastie existujú aj pozitívne príklady.“ Zámky a kúrie sa zväčša menia na hotely.

EUROFONDY AJ NA KULTÚRU Aj na obnovu kultúrneho dedičstva sa dajú využiť eurofondy z viacerých operačných programov. Od druhu programu závisia aj prijímatelia pomoci. Z minuloročných výziev týkajúcich sa rezortu sa v rámci regionálneho operačného programu schválili projekty za takmer 12 mil. eur. Možnosti použitia bruselských peňazí vysvetľuje hovorkyňa rezortu kultúry: „Eurofondy sa dajú využiť napr. na rekonštrukciu, rozširovanie a modernizáciu existujúcich pamäťových fondových inštitúcií, obnovu nevyužívaných, resp. nevhodne využívaných národných kultúrnych pamiatok, na ochranu pamiatkového fondu SR, využitie kultúrneho potenciálu SR pre rozvoj udržateľného cestovného ruchu, zachovanie európskeho kultúrneho dedičstva či digitalizáciu obsahu pamäťo-

vých a fondových inštitúcií.“ V rámci Operačného programu Informatizácia spoločnosti vyhlásilo ministerstvo výzvy na digitalizáciu kultúrneho dedičstva. Digitálnu podobu by tak malo dostať vyše 3,1 milióna kultúrnych objektov. Dalšie peniaze do rezortu by mohli natiecť aj v rámci Slovenskej agentúry pre cestovný ruch, ktorá je takisto prijímateľom pomoci z Bruselu. Minister kultúry Daniel Krajcer je presvedčený, že „práve v oblasti kultúrneho dedičstva má Slovensko najväčší potenciál v rámci cestovného ruchu“. Budúcnosť v kultúre by mala byť finančne zasa o niečo lepšia. „Ministerstvu kultúry sa podarilo alokovať na nasledujúcich 4-5 rokov viac ako 140 miliónov eur na obnovu a záchranu kultúrneho dedičstva, čo je historicky najvyššia suma, ktorá bola k dispozícii na tento účel,“ uzatvára Eva Chudinová. Alžbeta Švecová, Bratislava

K TÉMATU - ZAHRANIČÍ

Ze strastí na radost V Nizozemsku vlastní národní dědictví neuvěřitelné množství lidí a organizací - stát, fondy, soukromníci. Jenom samotný rijk (říše) jich vlastní na dvanáct set - od Královského paláce v Amsterdamu až po kolosální bunkr Diogenes ve Schaarsbergenu; obce více než 40 000; vedle toho vlastní provincie tisíce budov, které jsou dnes už také památkové. V neposlední řadě památky vlastní i soukromníci, ať už „modré krve“ či „červené“… Všichni společně mají k ruce Zákon o monumentech z roku 1988 a Zákon o ochraně přírody z 1928, neboť monument může být v Nizozemsku i „zelený“. (Existují však ještě i jiné zákony a smlouvy, které někdy vyhovují, někdy ne - například zákon o životním prostředí, Granadská smlouva, Maltská smlouva …). V šedesátých letech se v Nizozemsku silně modernizovalo, rozkvétalo zemědělství, budovaly se poldry; v 70. letech stále vládlo zemědělství, ale situace se začala měnit. Evropským rokem monumentů (1975) začaly získávat kulturně-historické cennosti ve městech na pozornosti a vážnosti. Zákon o městské a venkovské obnově pomohl restaurovat důležité budovy, které často dostaly svůj původní charakter a určení zpět. Slovy sociologů vyvstal „civilizovaný nacionalismus“, vlastní hrdost na to, co máme a kdo jsme. A přesto s obnovou památek není Nizozemsko hotovo, stále jsou někde místa předků, která leží neošetřena. PAMÁTKAMI SE ZABÝVÁ ORGANIZACE PRO NÁRODNÍ DĚDICTVÍ Základním kamenem je už zmíněný Zákon o monumentech. Provincie se vedle toho řídily svými provinčními zákony, respektive obecními, kte-

rými památky identifikovaly. Bohužel se jejich komise vyznačovaly nedostatkem znalostí a často došlo i k mylným rozhodnutím (například ve vesnici St.Geertruid v Zuid-Limburgu se nová bytová část vystavěla v historickém kontextu tváře dědiny, která těm, kteří rozhodovali, unikla…). Ještě donedávna se monumenty sledovaly z bodového úhlu: dům, kostel, zámek, mlýn, statek…., neboť logika praví, že peníze jdou právě jen na tyto body. Nyní se přihlíží i k okolí monumentu. Vzniklo jakési poznávací, informační a poradní centrum - de Rijksdienst voor Cultureel Erfgoed, organizace pro národní dědictví. Jejím jedním cílem je mj. to, aby se ochrana monumentů změnila ze strastí na radost. Na bázi rad necelé padesátky odborníků z patnácti různých organizací přinesl minulý ministr OCW - školství, kultury a vědy Roland Plasterk nový systém v ochraně a obnově národního dědictví. K novinkám od roku 2010 patří například zjednodušení oprav. Malé se mohou provádět bez povole-

ní, rychlejší procedury se zkrátily z 26 měsíců na 8 - 6, u některých dokonce jen na tři měsíce, čím se dosáhlo na 1 800 stavebních povolení za rok. Peníze se rozdělují po dohodě s provinciemi, obcemi a organizacemi, které restaurace provádějí. Všem jsou rozdány přesně vypsané partitury, aby se náhodou neozval falešný tón. V minulosti nebylo výjimkou, že majitel spolu s obchodními partnery historické památky roky plánoval, co udělá, vypočítal podrobné finanční náklady a teprve potom mu přišel do vizírů samotný monument…a nedělo se nic, protože stavba/přestavba nebyla dovolena.

zažádat do 31. srpna (žádosti se přijímaly od 15. ledna) V loňském roce už první den zažádalo 400 zájemců, letos jich bylo 2 200! Na všechny se ale nedostane. Přijdou na řadu advokáti s nezávislým losováním, ve kterém se počet žadatelů sníží o 1 700. Maximální pomoc pro kostely je 455 tisíc €, pro další monumenty, kam od letošního roku spadají i historické statky, je nejvyšší pomoc 60 000 eur. Majitelé historických domů či bytů dotace nedostanou, ale jsou pro ně vyhrazeny nezdaněné půjčky… Pro snadnější přehled, vlastníci více než 500 monumentů se tento rok budou moci pustit do oprav šestiletého udržovacího plánu.

ŽÁDAT LETOS LZE DO KONCE SRPNA

OBCE NEJČASTĚJI DÁVAJÍ DO PAMÁTEK 25-50 TISÍC €

Letošní rok, který spolu s rokem minulým, dostal do vínku 46 milionů eur a ministr částku rozdělil. V prvním oddělení je 30 milionů na restaurace a projekty ve velkém měřítku k přeměně původního určení – například klášter De Klokenberg v Bredě dostal 1,4 milionu, aby majitel mohl stavbu z gruntu opravit a vytvořit zde centrum péče. Druhou část tvoří zbytek a je pro restaurace doporučených oprav monumentů, jako například kostely v provincii Zeeland. Tam dostane každý kostel na údržbu kolem 20 000 eur a doplní tak částky od církve. Celkově jde v zemi o udržení kondice 230 kostelů. Zájemci o dotace mají možnost si

Podle slov samotného bývalého ministra OCW Ronalda Plasterka není přesný přehled, kolik vkládají do udržování a oprav obce! Z inventarizace Erfgoed Nederland ale vyplynulo, že 40 měst a obcí vynakládá více než 100 000 eur, dalších dvaačtyřicet mezi 50 000 - 100 000. Největší počet obcí podpoří památky částkami 25 000 - 50 000 eur. Obce jsou mj. i vlastníky monumentů jako jsou městská ohrazení, kostelní věže, radnice, místní studny, kam vkládají další desítky až stovky milionů. Na opravy se přispívá i z evropských fondů, zejména pro venkovská zlepšovaní (POP), kde se spolufinancová-

ním plní některé projekty. Privátní investice tvoří nezanedbatelnou částku – 2,2 milionu eur. Tento rok čeká jeden z fondů „vykoupeni“, nebudou totiž do něho vloženy žádné peníze, tzv. Revolving Fund je dostatečně plný a pro rok 2012 je z něho připraveno 16 milionů eur, vedle toho i 200 000 eur na výchovu nových restauratérů. A jak je v Nizozemsku už starým dobrým zvykem, počítají do budoucna opět s praktickými změnami, ve kterých se odrazí letité zkušenosti. V období 2013 - 2018 se zavedou přesná procenta dotací namísto dosavadních různých procent, která způsobují nadbytečnou složitost. Čeká se založení jednotné rámcové dotace (Uniform Subsidiekader), majitelé památek budou moci počítat i s vyplacením záloh, ubude tak administrativních cest včetně finančních poplatků k službě pro národní památky (de Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed). Žádat o dotace se může od poloviny ledna příštího roku a je připraveno rozdělení 51 milionu eur. Žhavou novinkou je dotace 2,4 milionu eur pro pravidelné práce na opravě větrných a vodních nebezpečí. Jde o to, že některé monumenty stojí dlouho prázdné, nevyužité, a tak aby je vítr neodvál a voda neodnesla do doby, než se o ně začne zajímat vhodný investor, dostanou základní pomoc. Odhaduje se, že se ročně vyspraví 60 projektů,z nichž každý spolkne 25 000 eur. Zuzana Goseling, Amsterdam

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 7 / 2011

Památky nejsou prioritou – z eurofondů na ně jde sedm procent

EU vs. ratingové agentury: boj o osud Evropy

Ani evropské peníze nasměrované do památek se v českém prostředí neobešly bez skandálů a kauz. Mediálně nejznámější je kauza Budišov, kde policie obvinila náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věru Jorouvou z toho, že od budišovského starosty Ladislava Péti dostala dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání evropské dotace na opravu tamního zámku. Jourová byla ve vazbě, ale stíhání skončilo, aby jí soud letos přiznal odškodné ve výši 3,6 milionu. Suma jí má nahradit ušlou mzdu a ztrátu zaměstnání. V současném plánovacím období Unie Češi zatím odčerpali dvě stě dvacet miliard korun, do

roku 2013 přitom můžou dosáhnout až na sedm set padesát miliard. Do obnovy kulturních památek z toho zatím šlo přibližně sedm procent. Vedou dopravní stavby – silnice, železniční koridory. To, že památky nejsou prioritou, potvrzují i potenciální žadatelé. „Uvažujeme o tom, že bychom si koupili faru u Tábora. Kontaktovali jsme lidi, kteří něco podobného udělali, a zjišťovali, jak obtížné je získat finanční podporu na rekonstrukci. Slyšeli jsme hodně příběhů a všechny měly stejný konec – získat peníze na památky je někdy práce na plný úvazek,“ popisuje svou zkušenost Drahomíra Švehlová z Českých Budějovic. Jan Štifter

Částku blížící se půl miliardě korun vytáhla z kapsy Evropská unie na podporu unikátního barokního komplexu v Kuksu. foto: Hospital Kuks Jednou z největších akcí je projekt Kuks – Granátové jablko. „Klade si za cíl oživit dnes nevyužívané a do značné míry zchátralé části hospitalu. Jedná se o špičkovou evropskou památku,“ doplňuje za ministerstvo kultury Josef Beránek. Kukský hospital je bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce se špitálem a konventem milosrdných bratří u Nejsvětější Trojice, součást unikátního barokního komplexu někdejších lázní významného mecenáše Františka Antonína Šporka. Projektový záměr spočívá ve vybudování multifunkčního vzdělávacího centra. Částka, kterou Unie vytáhla z kapsy? Přes čtyři sta čtyřicet milionů korun.

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

Nejenom eurozónu ale celou Evropskou unii maximálně zaměstnává a v poslední době už i hodně vyčerpává zápas evropských ekonomik – zejména těch postižených horentní zadlužeností – s „finančními trhy“. Už nestačí mobilizovat veškeré zdroje eurozóny, případně celé Unie – a to nejen zdroje finanční ale i intelektuální – pro vytvoření společných mechanismů schopných vytáhnout z dluhové pasti veřejné finance zemí ohrožených bankrotem. Ministři financí eurozóny i celé Unie, Evropská centrální banka a nakonec i politické orgány Unie – Evropská komise, Ecofin i summity sedmadvacítky – se krom toho musejí zároveň zabývat obranou proti spekulacím, které v rámci finančních trhů sázejí tu na pád, tu na záchranu té či oné evropské ekonomiky. Jakmile je momentální prekérní situace jedné „vytěžena“, nebo jakmile se na její obranu zmobilizují zdroje EU a MMF, obrací se pozornost finančních trhů k další evropské ekonomice. Kdo ale určuje, která bude ta další, a kolik jich nakonec bude celkem? Nejrenomovanější ratingové agentury. Ratingové agentury jsou soukromé instituce zabývající se hodnocením ekonomických subjektů jako například bank, ale i celých států, z hlediska jejich momentální finanční situace. Nejvlivnější ratingové agentury v současné době hýbají – de facto otřásají – Evropou. A ta se proti jejich náporu začala mobilizovat. Ne už jen urputnou snahou o nalezení dalších finančních zdrojů k záchraně zadlužených ekonomik, ale i veškerou vahou svých politických lídrů. Střet mezi bankovním světem a Evropskou unií se díky tomu posouvá do politické roviny. Výroky předáků EU znějí, jako kdyby právě vzplála bitva nerovnými zbraněmi mezi Unií a „hlídači“ finančních trhů. Členka Evropské komise Vivian Redingová označila tři nejmocnější ratingové agentury - Moody's, Standard & Poor's a Fitch - za kartel, kterému je třeba se postavit, protože se pokouší zmanipulovat osud Evropské unie a eura. Ty tři tu moc skutečně mají a dokazují to. Německý ministr financí Schäuble vyzývá k rozbití oligopolu (rozuměj: monopolu, všemocnosti) ratingových agentur a zpochybňuje, stejně jako José Barroso a další, opodstatněnost jejich hodnocení jednotlivých evropských zemí. Ke sboru kritických hlasů se přidala i Christine Lagardová; už za MMF. Komisař pro vnitřní trh EU Michel Barnier vyčetl agenturám , že mají stejný metr na státy jako na soukromé banky. Barnier už konkrétně připravuje právní obranu proti moci ratingových agentur nad evropskými ekonomikami. Než se o ní ale sedmadvacítka dohodne, může být pozdě. Momentálně ratingové agentury hrozí, že přiměje-li EU soukromé banky k účasti na záchraně Řecka (konkrétně k souhlasu s odkladem splatnosti řeckych dluhopisů, řečeno velmi zjednodušeně), budou to ratingové agentury považovat za faktickou insolventnost, jinými slovy za bankrot Řecka. Angažovanost evropských lídrů za záchranu řecké ekonomiky je přirozená, jde o euro, o soudržnost Evroské unie. Jestliže ale za touto poslední hrozbou ratingových agentur Řecku je rovněž cítit angažovanost, nebo aspoň silná zainteresovanost na opaku, pak není divu, že se leckterý z evropských politiků zeptá v čí prospěch, a že zapochybuje o objektivitě a nestrannosti ostatních ortelů ratingových agentur nad evropskými ekonomikami. Jde o hodně. V konečném důsledku o osud Evropy.

(pokračování ze strany 1)

„Například nedaleko přívozu v Dolním Žlebu a labské cyklostezky mohou turisté spatřit monumentální železný kříž s Kristem. Původní obyvatelé mu říkali Hillens Kreuz,“ přibližuje Dana Štefáčková z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Peníze jdou do památek především v rámci integrovaného operačního programu „Vracíme památky do života“. „Umožňuje, aby památky poskytovaly nové služby v oblasti vzdělávání, kulturního rozvoje, rozšiřování duševních obzorů, lepšího chápání hodnot kulturního dědictví a v širší míře tak sloužily veřejnosti,“ uvádí v oficiální zprávě ministerstvo kultury. Proplouvají jím obrovské finance. Čtvrt miliardy jde do národního centra divadla a tance v moravských Valticích, cílem tam je vybudovat „celostátní moderní kulturní infrastrukturu, která poskytne technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a zpřístupnění produktů a služeb v oblasti soudobého divadla a tance“. Téměř čtyři stovky evropských milionů spolkne Centrum stavitelského dědictví v Plasích, kde mimo jiné vznikne expozice a studijní depozitář s vývojovými řadami stavebních prvků, konstrukcí a materiálů nebo odborná tematická knihovna. Centrum stavitelského dědictví bylo prvním projektem, kterému byla dotace z programu schválena. „Realizace projektu by měla být ukončena v roce 2014, již o rok dříve by ale měly být jednotlivé části areálu postupně zpřístupněny veřejnosti,“ slibuje Jan Cieslar z tiskového oddělení ministerstva kultury.

3

LEGENDÁRNÍ BUDIŠOV

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Evropská unie podporuje obnovu českých památek z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) buď prostřednictvím regionálních operačních programů, nebo například prostřednictvím tematického programu Integrovaný operační program (IOP), který řídí ministerstvo pro místní rozvoj. Podpora Evropské unie se zaměřuje především na kulturně historické dě-

dictví regionu v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Opravené historické památky se stávají vyhledávaným turistickým cílem a přispívají tak k rozvoji daného území. V rámci ROP Jihozápad je cestovnímu ruchu věnována celá prioritní osa 3 a přímo památkám pak především oblast podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Na revita-

lizaci památek byly v rámci ROP Jihozápad vyčleněny více než 32 miliony eur. Žadatelé mohou v rámci této oblasti podpory předkládat projekty stavebních rekonstrukcí kulturních, historických a technických památek, restaurování movitých památek, pořízení vybavení, informačních systémů či úpravy infrastruktury a prostranství v památkově chráněných územích i objektech.

Dosud bylo v rámci OP 2.3 ROP Jihozápad přijato 149 žádostí o podporu v celkové hodnotě 2,7 miliardy korun, podpořeny z nich byly 53 projekty celkovou částkou ve výši 763 milionů korun. Mezi kulturní památky, které byly díky podpoře z ROP Jihozápad opraveny, patří mimo jiné klatovské katakomby, terasové zahrady zámku Zbiroh, františkánský klášter v Plz-

ni, kostel Proměnění Páně v Žihobcích, lazebnický most, synagoga a ateliér E.Schieleho v Českém Krumlově, kostel sv. Jana Křtitele a klášter minoritů v Jindřichově Hradci a řada dalších. Na mnoha místech v Jihočeském i Plzeňském kraji tak již můžeme vidět, že evropské peníze přispívají a přispěly k záchraně a obnově celé řady kulturně-historických památek v obou krajích.

Regionální operační program Jihovýchod je rozmanitý a podporujeme z něj projekty v dopravě, cestovním ruchu i v široké škále oblastí rozvoje měst a venkova, tzn. školy, zdravotnická zařízení, sportoviště, veřejná prostranství a mnoho dalších. V regionu Jihovýchod evropské dotace opravdu pomáhají obnovovat nemovité kulturní památky, které nám stále připomínají naši historii, a můžeme se těšit jejich krásou. Dobrý stav a přitažlivou prezentaci památek vnímáme jako jeden ze základních předpokladů rozvoje ces-

tovního ruchu regionu. Za dobu existence regionálního operačního programu, tedy za posledních pět let, jsme podpořili 37 projektů na obnovu památek za téměř jednu miliardu korun. Mnoho z úspěšných projektů se nachází na jižní Moravě i u nás na Vysočině. Rekonstrukce zámku v Třebíči, která byla v dubnu letošního roku odstartována, zajistí na jedné straně stavební obnovu zámecké budovy a naváže na komplexní revitalizaci zámeckého prostoru, na straně druhé zpřístup-

ní zcela nové, atraktivní expozice. Pokud zavítáte do unikátní židovské čtvrti do Zadní synagogy, navštívíte také dům židovského obchodníka Seligmanna Bauera v ulici Blahoslavova 77 – je výjimečný nedávno objeveným propojením se Zadní synagogou schodištěm, o kterém se po několik staletí nevědělo. Díky dotaci z ROP Jihovýchod vzniklo z kulturní památky v havarijním stavu muzeum se stálou židovskou expozicí. Uprostřed židovské čtvrti v Třebíči dnes najdete zrekonstruovaný rodinný Ho-

tel Joseph 1699. Nejstarší budovy již neměly střechy, statika budov se stále zhoršovala. Díky projektu z ROP Jihovýchod a hlavně obrovskému úsilí majitele se podařilo výjimečnou památku zachránit a přebudovat na tento ceněný hotel. Po padesáti letech si Brňané dopřávají výbornou kávu ve zrekonstruované funkcionalistické kavárně ERA. Tento skvost stojí zato navštívit, mnozí jej přirovnávají ke slavné vile Tugendhat. Funkcionalistické klenoty Brna pomůže rozšířit díky právě schválené dotaci z ROP Ji-

hovýchod i secesní vila rodiny LöwBeerů v ulici Drobného. Evropská dotace prodloužila návštěvní sezónu také na romantické zřícenině gotického hradu Cornštejn nedaleko Znojma a logicky doplňuje turistickou nabídku Znojma a Podyjí, kde z ROP Jihovýchod bylo podpořeno 16 projektů. A to jsou pouze některé příklady úspěšných projektů. Peníze z EU fondů řeší často havarijní stav památek, kdy hrozí jejich zánik. Pozitivně motivují organizace, které se o památky starají, a města ke

Evropské fondy představují v současné době zřejmě jednu z mála šancí, jak zajistit záchranu tak významného památkového objektu, jakým Kuks bezesporu je. Správce objektu Národní památkový ústav (NPÚ) zvolil – podal a také získal – pro projekt Kuks-Granátové jablko prostředky z Integrovaného operačního programu EU (IOP), který je v případě památek (národních kulturních památek a památek UNESCO)

zaměřen na jejich návrat do života. Za symbol a název projektu bylo vybráno granátové jablko, znak bývalých správců hospitalu, milosrdných bratří, který je zároveň symbolem zmrtvýchvstání a znovuzrození. V souladu s původním určením kukského hospitalu budou vzniklé aktivity zaměřeny především na zdravotní, historickou a uměleckou edukaci v královéhradeckém regionu. Částka, kterou hospital Kuks z fondů EU

získal, představuje nejvyšší dotaci na obnovu kulturní památky v historii naší země. Vzhledem ke své výši (cca 453 mil. Kč) a rozsahu záchranných akcí zahrnujících celkovou obnovu objektu (mj. i historický kamenný most v obci Kuks), vyžadují práce na přípravě projektů velké úsilí, především co se týče mnohých administrativních úkonů (získání různých povolení apod.), byť i zde se – jako ostatně v každé bran-

ži – potýkáme s některými problémy, způsobenými nikoli na naší straně, nýbrž na straně dodavatelů. Vše se však daří zvládat v termínu. Dalším krokem, který nás od letošního podzimu čeká, jsou samotné stavební práce na objektu, které musí být hotovy k 31. 12. 2014. Poslední fází je pak 5letá udržitelnost projektu, kdy si bude muset budoucí edukační středisko vydělat plně na svůj provoz. Tato etapa by se mohla zdát

jako nejtvrdší (z programu IOP nelze – např. na rozdíl od tzv. norských fondů – provést pouhou opravu památky), nicméně NPÚ má již s celkem 10 partnery, kteří se na přípravě projektu podílejí, připraveno více než 40 atraktivních vzdělávacích programů, jež si naleznou svého adresáta nejen v našem regionu a dokáží, že evropské prostředky v kukském hospitalu nebyly proinvestovány nadarmo.

Ivo Grüner, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad spolupráci a poskytují prostor pro vznik nových návštěvních cílů.

Jiří Běhounek, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod a hejtman kraje Vysočina

Libor Švec, kastelán, Hospitál Kuks

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI Jak vnímáte aféru kolem odposlechů tisíců telefonů, která vedla ke konci nejprodávanějšího britského týdeníku News of the World? Jedná se o závažnější problém, na který jsem již upozornil při jednání se šéfem evropské agentury ENISA, totiž, že nejde jen o problém morální, ale také o problém možného konce soukromé sféry, která byla jedním z pilířů rozvoje evropské civilizace. Moderní komunikační prostředky a elektronika nejen ulehčují kontakty lidí a tok informací, ale také ohrožují lidskou svobodu a soukromí. To se nakonec týká i České republiky. Odposlouchávání prezidentské kanceláře to jen potvrzuje. Vše je spojeno s tím, že ziskový princip proniká do všech koutů života společnosti a rozhlodává přirozený životní svět lidí. Moderní civilizace kolonizovala tento přirozený životní svět (procesy ekonomizace a byrokratizace), ale teď už se jedná o kritický bod, za kterým by mohl následovat jen rozklad společenské důvěry. Konec britského týdeníku News of the World není vyřešením bulvár-

ní honby za senzacemi. Jeden bulvár sice zmizí, ale prostředí, které ničí intimitu a soukromí, „privacy“, existuje dál. Zákonitě se tedy podobné skandály budou opakovat, a to na celém světě. Nad ziskem snadné komunikace občas převažuje možnost zneužití techniky. Je pak onen vychvalovaný pokrok v této oblasti přínos, anebo hrozba?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu

Jak se díváte na kroky Dánska, které obnovilo celní kontroly na svých hranicích s Německem a Švédskem? Nemůže tento krok časem vést ke konci Schengenské smlouvy?

Den D nastane pro nizozemské nemocnice 1. 1. 2012 Nedávno se v Čechách psalo (20.6., MFD), že Česko ve zdravotnictví opisovalo od Nizozemska… No, asi špatně, protože, kdyby to opsalo dobře, nebyly by současné nejasnosti a Češi by plakali ještě více. Za pět měsíců si budou muset například Nizozemci platit prvních dvacet fyzioterapií ze svého, to co v pojistném balíčku zbude, není právě moc radostné, byť, když ho čteme, vypadá noblesně. Ono pravda, nemocnice, domácí lékař, léky… všechno v balíčku je, ale ne stále. Jakmile se pozná, ze všeho moc zbytečně používáte, je konec. K lékaři můžete, ale s rozumem, do nemocnice můžete, ale také s rozumem – buď vaším, ale spíše lékařským a pojištěneckým. Už dávno nejste překvapeni, když vedle vás v nemocničním pokoji neleží paní Van Dijková, ale pan Van Dijk… Panadol, paracetamol a tomu podobné, vám zde nikdo na recept nenapíše, originální prášek, například Voltaren také nedostanete, ale sám si ho za vlastní koupit můžete, možnosti vám nabízejí vedle lékáren i drogerie a samoobsluhy. Čekací lhůty v nemocnicích jsou dlouhé, lidé jezdí do Německa a Belgie (když jim to pojišťovna dovolí). SANITKOU NEBO TAXÍKEM?

Zatímco jsme počátkem června v Evropském parlamentu schvalovali rozšíření schengenského bezhraničního prostoru o Bulharsko a Rumunsko, o měsíc později jsme už vášnivě ve Štrasburku debatovali nad tím, jak se vypořádat s Dánskem, které na svých hranicích s Německem a Švédskem obnovilo stálé celní kontroly. Na první pohled by se mohlo zdát, že obnovením kontrol dánská vláda učinila bezprecedentní krok a otevřela tak Pandořinu skříňku, která povede ke konci Schengenské smlouvy. Podle mého názoru tomu ale tak není. Za prvé každý členský stát schengenského prostoru může v případě vážného ohrožení na 30 dní obnovit kontroly na hranicích. Například Rakušáci tak naposledy učinili počátkem června letošního roku, kdy se u nich pořádalo Světové hospodářské fórum a vážným důvodem pro ně byla obava z teroristických útoků. Dánsko nyní za tento důvod oficiálně deklaruje boj proti přeshraniční kriminalitě. Za druhé Dánsko obnovilo celní, nikoliv policejní kontroly, přičemž namátkové kontroly realizuje pouhých padesát celníků. Když to srovnáme s mnohaletou policejní kontrolou, kterou naše občany pravidelně ostrakizuje německá spolková a bavorská policie, která v neoznačených vozidlech zastavuje česká auta v německém pohraničí, je to podle mne mnohem menší zlo. V neposlední řadě dánský krok musíme interpretovat jako politickou reakci na sou-

časný příliv imigrantů ze severní Afriky do Evropy, kdy touto cestou dánská vláda na nátlak pravicově populistické Dánské lidové strany dala jasně najevo, že nehodlá sdílet břemeno imigrace, které zatěžuje jihoevropské státy, které se tohoto břemena chtějí zbavit. Pravý problém bychom tedy měli hledat v nejasné legislativě, protože nikde není uvedeno, co je možné považovat za vážný důvod pro obnovení kontrol. Svůj díl viny nese také Evropská komise, která problémy tohoto typu začíná řešit až tehdy, kdy se dotknou většího členského státu. Zatímco kontroly Čechů jí nevadí, kontroly Němců ano. Cestou je proto přehodnocení pravidel pro dočasné obnovení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru volného pohybu, měření rovným metrem všem členským státům a v neposlední řadě omezení možností nelegálního přistěhovalectví posílením nejcitlivějších oblastí vnějších hranic EU.

Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu

EN č. 7 / 2011

Zdravotní pojištění nabízí takových 40 pojišťoven. Nizozemec pojištěn ze zákona být musí, jakmile se nepojistí, je souzen. Měsíčně za základní balíček platí zdravotnímu pojištění od 100 do 200 eur. V baličku je pouze to nejdůležitější, co se od zdravotnictví očekává - osm funkcí, které však závisí na pojišťovně, protože každá si přece jen tu tam něco zlepší. Například přidá pravidla, za kterých se použijí sanitky, zde v mnoha případech taxík. Zubní ošetření od 18 let v něm není, trhání zubů také ne. Psychicky labilní lidé si musejí na ošetření přidat a antidepresiva nejsou hrazena, stejně tak antikoncepční pilulky. Každý člověk si musí garantovat za svoje zdraví jednorázovým příspěvkem, jakýmsi povinným ručením za 170 eur, příští rok si připlatí o 40 eur více! Balíček počítá s nárokem na domácího lékaře, těžce se ale hledá, lékařů je nedostatek (v Čechách obvodní lékař). Neexistuje, abyste se k němu vypravili, kdy se vám zachce, musíte se předem objednat. Léky dostanete, ale jen ty, které jsou na listu od vlády, jinak je platíte. Pojištěnec má nárok na pomůcku pro neslyšící, na zubní protézy a na psy pro nevidoucí. Další bod obnáší to, že máte právo na nemocnici, na pomoc při porodu (rodí se většinou doma, popřípadě poliklinicky), sedmý bod hovoří o příspěvku pro ošetřující hotely, například při porodu, neboť nemocnic prý není dost. No a osmý,

poslední bod, je o odvozu taxíkem či vlastním autem do nemocnice a z nemocnice. Všechno ostatní na co si vzpomenete vám pojišťovny zaplatí jen v tom případě, když si k základnímu pojištění předplatíte další služby. NEMOCNICE SE BUDOU SPECIALIZOVAT Nebylo by to Nizozemsko, aby už dnes nevědělo, jaké změny budou v příštím roce. Týká se to nemocnic a jejich den D se nastartuje 1. 1. 2012. Na začátku července byla podepsána dohoda mezi ministerstvem, nemocnicemi a pojišťovnami o tom, že se změní operační plány a tím zaměření nemocnic. Nastane cesta specializace a koncentrace. Pro pacienty to znamená, že za většími operačními zákroky budou cestovat i dost daleko od svého domova. Jedna nemocnice se například bude specializovat na operace jícnu, druhá kyčle, mozku…(jako například v České republice ve Vysokém nad Jizerou se specializují jen na operace rukou a sjíždějí se sem pacienti z celé republiky…).

NA JEDNODUCHÉ NEMOCI DOMÁCÍ LÉKAŘ Pojišťovny budou „kupovat“ vybrané zákroky, dostanou pádnější slovo. Kritéria pro výběr nemocnic jsou kvalita a cena zákroku. Skoro stovka nemocnic si bude do konce roku konkurovat a bojovat o „místo na moři“, už dnes si natahují plachty! Malé nemocnice mají šanci nezmizet, mohou se specializovat na doléčení pacientů, neboť ti musí být někde ve svém okolí „deponováni“. Relativně jednoduchá ošetření, jako například ledvinová dialýza by měla být dostupná co nejblíže domova, do specializace se započítávat nebudou. (Na podzim se chystá paní ministryně udělat další krok k snížení zdravotnických nákladů. Chce, aby „jednoduchou“ péči převzali domácí lékaři. Chronické nemoci, jako například cukrovka a její kontrolování mohou z nemocnic vyškrtnout. Domácí lékař pacienta ošetří o mnoho laciněji než specialista v nemocnici, který má tak i tak na pacienta necelých pět minut a dost…Také roční příjem těchto dvou lékařů, domácího a specialisty, je velmi rozdílný- domácí dosáhne jen taktak na 100 000 eur ročně, specialista má 2x i 3x více…, ale to je jiná kapitola.). Zástupce zdravotnictví je toho názoru, že se od Nového roku začne konečně šetřit a pacien-

tovi se zároveň dostane lepšího ošetření, neboť tam, kde se denně bojuje s jedním zdravotním problémem, mají více zkušeností a tím nedojde k chybám zaviněným nezkušeností v praxi. Paní ministryně Edith Schippers očekává snížení úmrtnosti o 20 procent. Lékařská péče má být levnější, ale i na vyšší úrovni. Odpadne nákup drahých přístrojů, v každém velkém městě už nebude draze vybavená první pomoc… slovy paní ministryně čeká pacienta: „potřebná péče, nic více a nic méně…“. V nemocnicích se zruší nadbytečná oddělení. Privátní zařízení budou postavena na úroveň nemocnic, i zde bude platit, že se nesmí překročit hrubé náklady nad 2,5 procenta za rok. Náklady na zdravotní péči musí být maximálně 5,3 procenta, dnes je to mezi 7 procenty. Ministryně si přeje, aby péče byla levněji dostupná, proto také drahé léky budou předpisovány jen v nejkrajnějším případě a jestliže existují levné, nemají drahé vůbec šanci na využití. Zcela nové léky projdou důkladným rozborem, než vůbec budou do země povoleny! Jestliže pacient bude vyžadovat ošetření ve své nemocnici a ta ho bude moci uspokojit, bude si muset zaplatit výdaje z 20 procent sám… ale jde o to, jakou smlouvu nemocnice s pojišťovnou má. Zuzana Goseling, Amsterdam

Na nizozemské pacienty čekají od začátku příštího roku poměrně tvrdé podmínky.

ilustrační foto: UMHS

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 8, číslo 7, vychází 22. 7. 2011 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

NUTS II PRAHA

EN č. 7 / 2011

OPPK: zachraňujme nevyužité pražské památky Hlavní město Praha historickými památkami oplývá. Pražský Operační program Konkurenceschopnost chce motivovat co nejvíc žadatelů, aby předkládali projekty k záchraně nevyužitých památek. Často ale bohulibé plány zhatí nevyřešené vlastnické vztahy. OPPK podporuje projekty zaměřené na obnovu pražských historických památek hlavně v rámci prioritní oblasti Revitalizace a ochrana území. V ní se obnovují historicky cenné objekty nebo areály, které jsou nevyužívané – jde hlavně o to, zpřístupnit je veřejnosti. „Spadá sem například revitalizace ploch s ekologickou zátěží a ploch významných pro rozvoj města, regenerace veřejných prostranství v obytných územích, revitalizace poškozených a nevhodně využívaných parků, vodních toků a nádrží včetně revitalizace doprovodné zeleně nebo výstavba protihlukových a protipovodňových opatření,“ vyjmenovává Jiří Netík. GOČÁROVY DOMY V ZOO – VZDĚLÁVAJÍ A OBČERSTVUJÍ Praha se tak rozhodla zachránit také Gočárovy domy v pražské zoologické zahradě. Oba domy navrhl architekt Josef Gočár v roce 1920 pro Kbelské letiště jako takzvané zatímní domky. Byly přemístěny do Zoologické zahrady, kde je v roce 2002 poničila povodeň. Město se rozhodlo historicky cenné, památkově chráněné

objekty obnovit – před realizací projektu byl jejich stav havarijní a nikdo je nevyužíval. „V rámci záchrany byly Gočárovy domy přemístěny ze záplavové oblasti a teď slouží jako vzdělávací středisko a galerie pražské ZOO a provoz s občerstvením,“ říká Jiří Netík a dodává: „Projekt trval rok a pět měsíců a stál celkem 43 miliony 800 tisíc korun, z toho EU přispěla zhruba 34 miliony.“ VRŠOVICKÁ VODÁRNA V BRANÍKU – RODINNÁ OÁZA Úspěšným projektem byla i revitalizace Vršovické vodárny v Braníku. „Revitalizace unikátní architektonicky i historicky významné památky zahrnuje i zpřístupnění celého areálu pro veřejnost, to vše při respektování jeho genia loci,“ upozorňuje Netík. Zbytek prostoru je využíván jako dětské hřiště s celou škálou zábavních prvků. Celý areál vodárny – bývalé úpravny vody a čerpací stanice vršovické vodárny a jeho jednotlivé objekty – je unikátní industriální stavbou a od roku 2002 kulturní památkou. Projekt OPPK vodárnu zachránil před demolicí. Rekonstrukce vodárny trvala dva roky a při-

Záchrana Gočárových domů v pražské zoologické zahradě přišla na téměř čtyřiačtyřicet milionů korun. Evropská unie ze svých fondů přispěla 34 miliony. zdroj: OPPK šla na více než 137 milionů korun, EU přispěla 116,25 milionu. KDE SE DAJÍ ZÍSKAT PENÍZE NA ZÁCHRANU HISTORICKÝCH PAMÁTEK? „Na projektech se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj 85 procenty, Praha 7,5 procen-

ta a stejný podíl jde z vlastních zdrojů příjemce,“ vysvětluje Netík. „Je-li příjemcem dotace nestátní nezisková organizace, je spolufinancování z vlastních zdrojů příjemce 10 procent, EU přispívá 76,5 procenta a hlavní město 13,5 procenta.“ V rámci OPPK mohou o dotaci požádat hlavní město, organizace zřízené a založené Prahou či měst-

skými částmi i nestátní neziskové organizace. Evropská unie prostřednictvím strukturálních fondů uvolnila do oblasti podpory Revitalizace a ochrana území na celé období – tedy 2007-2013 – téměř 60 milionů eur a podle magistrátu jsou peníze využívány efektivně a bez problémů. Eva Potužníková

5

KRÁTCE ● Do výběrového řízení na výstavbu nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově se přihlásili tři uchazeči, a to společnost OHL ŽS, dále konsorcium firem Strabag a Hídépítö a sdružení ÚČOV Praha, ve kterém jsou společnosti SMP CZ, Hochtief CZ, Degremont a WTE Wassertechnik. Nejnižší cenu nabídlo sdružení ÚČOV Praha - 6,22 miliardy korun bez DPH. Praha odeslala do Bruselu žádost o šestimiliardovou dotaci na tuto stavbu. První etapa, během které bude postavena vedle stávající čistírny na pražském Císařském ostrově nová vodní linka s příslušenstvím, vyjde podle dosavadních odhadů na 8,15 miliardy korun. Následovat bude regenerace staré čistírny s náklady cca 2,89 miliardy korun, včetně úpravy stávajícího kalového hospodářství, a výhledově také kalová koncovka. ● Skončil také příjem žádostí ze čtvrté výzvy OPPA. Celkem bylo předloženo 455 projektových žádostí, požadovaná podpora přesáhla v součtu 1,7 miliardy korun. Dotaci dostanou projekty profesního vzdělávání zaměstnanců, kteří jsou ohroženi na trhu práce, projekty na rozvoj podnikatelského prostředí v oblasti výzkumu a vývoje a environmentálních technologií, projekty na podporu souladu pracovního a soukromého života či začleňování znevýhodněných osob, peníze z EU poputují také na kvalitnější vzdělávaní na středních školách nebo na rozvoj a inovaci bakalářských a doktorských studijních programů na vysokých školách.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Fondy na obnovu památek ve středních Čechách jsou vyčerpané „V našem ROPu jsou památky podporovány jen velice okrajově, a to zejména památky regionálního významu v rámci nějakého projektu v cestovním ruchu, respektive oblasti podpory Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu. Jako příklad mohu uvést zříceninu Kamýk nad Vltavou. Projekt Kamýk nad Vltavou - výlet do středověku byl podpořen v oblasti podpory 2.2, kde je právě možná zmíněná podpora památek,“ uvedla Irena Dudová z oddělení Technické pomoci a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Mezí dalšími projekty středočeské regionální rady, které se týkaly historických památek, je revitalizace jádra Kutné hory. „Pokud se jedná například o revitalizaci historického jádra Kutné Hory, která proběhla za podpory ROP Střední Čechy

ve více etapách, pak se jedná o projekty v prioritní ose 3 Integrovaný rozvoj území a jde o rekonstrukci centra města a nikoliv o památky jako takové,“ dodala Dudová. Tím se ovšem zdá, že obnova památek ve Středočeském kra-

ji z evropských peněz na nějakou dobu končí. „Na památky jako takové není vyčleněná žádná částka. Navíc prioritní osa 2 je již zcela vyčerpaná a další výzvy zde nebudou vypisovány,“ uvedla Dudová. Dodala, že Úřad Regionální rady nemá žádný přehled památek a jejich stavu právě proto, že podpora památek z ROP SČ je jen okrajová. ZE ZŘÍCENINY JE TURISTICKÝ CÍL V Kamýku nad Vltavou byl vloni slavnostně otevřen projekt Ka-

V Kamýku nad Vltavou byl vloni slavnostně otevřen projekt Kamýk nad Vltavou - výlet do středověku. zdroj: Středočeský kraj

mýk nad Vltavou - výlet do středověku. Projekt byl financován právě z ROP Střední Čechy částkou šestnácti milionů korun.V rámci projektu došlo ke stabilizaci zříceniny bývalého královského hradu Kamýk nad Vltavou, byly vybudovány doplňkové stavby v areálu zříceniny hradu, interaktivní naučné panely, parkoviště, přístupová komunikace k hradu a naučná stezka v obci. Se zpřístupněním zříceniny hradu souvisí také vybudování návazné infrastruktury včetně propojení sedlčanských cyklotras na Příbramsko.To má za následek zvýšení turistického potenciálu a návštěvnosti obce Kamýk nad Vltavou, ale i vznik nového atraktivního turistického cíle pro region Sedlčanska a Příbramska. Projekt byl přípravnými pracemi, studiemi a rozborem zahájen již v roce 2007. Před vlastními pracemi na stabilizaci hradní zříceniny byl proveden důkladný archeologický průzkum, při kterém byla odkryta vstupní hradní brána a nalezeno mnoho zajímavých pozůstatků středověkého života na hradě, jako třeba středověký kahánek, jehož repliku si může turista zakoupit v informačním centru na hradě nebo v obci. Díky prostředkům získaným z regionálního operačního programu tak dnes mohou návštěvní-

ci v obci zaparkovat a po nových chodnících a cestě vystoupat do lokality hradu. Příznivci výletů na kolech mohou rovněž využít novou cyklotrasu mezi Kamýkem nad Vltavou a Příbramí. S DĚLNÍKY PRACOVALI I AKADEMICI V Kutné Hoře kromě revitalizace jádra města ale došlo také k záchraně archeologických památek. Ve skrytu za chrámem svaté Barbory vloni proběhl záchranný archeologický výzkum, který tuto stavbu od počátku provázel a jehož cílem bylo zabránit případnému poškození v zemi uložených pozůstatků ze středověké minulosti města. Po dohodě s městem Kutná Hora a hlavním investorem akce a dodavatelem se pozornost archeologů soustředila na pohřební areál původního městského hřbitova v zázemí chrámu svaté Barbory. „Cílem archeologů z kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd bylo, aby v předstihu před samotnou stavbou zmapovali průběh svrchního horizontu pohřebiště a ve vybraných sondách pak současně zjistili jeho maximální mocnost, charakter a pokud možno i stáří,“ uvedl Filip Velímský z ROP Střední Čechy. Marek Turek

KRÁTCE ● Na konci června proběhlo ukončení projektu Chýně - revitalizace areálu Višnovka. Projekt řeší revitalizaci areálu Višnovka s cílem vytvoření místa pro setkávání, společenské a volnočasové aktivity všech obyvatel obce Chýně. Obci Chýně, která se díky rychlému populačnímu růstu stane zanedlouho městečkem, chybělo důstojné centrální veřejné prostranství, které by plnilo roli přirozeného společenského centra obce, místa pro setkávání a relaxaci občanů. Řešený prostor nyní nabídne vyžití pro všechny věkové kategorie od předškolních dětí až po obyvatele důchodového věku. ● Na slavnostní akci se první návštěvníci projeli po prodloužené části úzkorozchodné tratě. Za projektem Železniční naučnou stezkou za historií řepařské drážky a okolí stojí Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky. Cílem je zvýšit infrastrukturu cestovního ruchu formou nové naučné stezky vedoucí po historické železniční drážce. Nová stezka začíná na předchozím hotovém úseku dráhy a končí na konci nového úseku 2,9 km dlouhého. Jsou tu vytvořeny expozice v podobě různých obrazových dokumentů, dvanáct naučných cedulí a v neposlední řadě je stezka vybavena novým mobiliářem.

6

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 7 / 2011

Otevřených výzev v Operačním programu Doprava je v současnosti osm Modernizace železničních tratí, rozvoj dálnic, rekonstrukce silnic I. třídy nebo rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest – to všechno jsou oblasti, ve kterých je možno podávat projektové žádosti o finanční podporu z Operačního programu Doprava. U všech výzev je shodné jedno datum. Je jím termín 30. června 2015, do kdy je možné žádosti podávat. Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T První oblastí podpory je prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 - Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů. Cílem prioritní osy je zlepšení železniční dopravy na síti TEN-T (transevropské dopravní síti). Znamená to, že podporované projekty mají být zaměřeny na modernizaci tranzitních koridorů, na pokračování výstavby dalších úseků sítě TEN-T, na modernizaci rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, na rekonstrukci dalších železničních tratí zařazených do sítě TEN-T za účelem zajištění požadovaných parametrů či na realizaci technických opatření vedoucích k minimalizaci vlivů dokončených staveb na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Formou podpory je nevratná přímá pomoc pro jednotlivé projekty z Fondu soudržnosti až do výše 85 % uznatelných nákladů. O podporu mohou žádat vlastníci či správci železniční infrastruktury nebo státní investorská organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR. Zajištění interoperability na železničních tratích Oblast podpory 1.2 s titulem Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj systémů je stejně jako předchozí prioritní osa zaměřena na zlepšení železniční dopravy na síti TEN-T.

Podporované projekty musí být zaměřeny na zavádění technologií pro dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení a řízení dopravy či na zvýšení bezpečnosti provozu novými, dokonalejšími technologickými zařízeními. Dalšími typy podpořených projektů mohou být záměry zvyšování cestovní rychlosti a bezpečnosti cestování nebo projekty zaměřené na zvyšování spolehlivosti a pravidelnosti v osobní i nákladní dopravě. Podobně jako u prioritní osy 1.1 je pomoc poskytována z  Fondu soudržnosti až do výše 85 % uznatelných nákladů. Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T je oblast podpory 2.1 v  prioritní ose 2. Cílem je zlepšení silniční dopravy na síti TEN-T formou pokračování ve výstavbě dalších úseků na této síti a modernizací a zkapacitnění již provozovaných úseků dálnic a rychlostních silnic a silnic I. třídy. Projekty mohou být zaměřeny také na realizaci technických opatření vedoucích k  minimalizování vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví a ke zvýšení bezpečnosti dopravy a investice do infrastruktury vedoucí k  zlepšení dohledu nad bezpečností a plynulostí dopravy. Příjemci podpory musí být vlastníci či správci dotčené infrastruktury. Nevratná přímá pomoc poplyne z Fondu soudrž-

nosti, a to až do výše 85 % uznatelných nákladů projektu. Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T Finanční podpora z  Operačního programu Doprava může plynout i projektům zaměřeným na modernizaci železničních tratí mimo transevropskou dopravní síť TEN-T. Je to možné díky prioritní ose 3, oblasti podpory 3.1. Podporované projekty se ale musí zabývat modernizací důležitých tratí a železničních uzlů, rekonstrukcí přeshraničních úseků na území České republiky, elektrizace železničních tratí a tzv. uvedení do optimálního stavu celostátních a vybraných regionálních tratí včetně navázání na drážní systémy regionální a městské hromadné dopravy. Posledním typem podporovaných projektů je realizace technických opatření vedoucích k minimalizaci dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Stejně jako u předchozích výzev může finanční podpora z  Fondu soudržnosti dosáhnout až 85 % uznatelných nákladů. Rekonstrukce na silnicích I. třídy mimo síť TEN-T Další aktuálně otevřenou výzvou je prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 zaměřená na modernizaci a rekonstrukci silnic I. třídy mimo síť TEN-T. Jedná se zejména o projekty s cílem zajistit kvalitní síť silnic I. třídy, modernizovat a odstranit závady na těchto silnicích a zajistit postupnou implementaci telematických systémů na silnicích I. třídy. Podpořené budou také projekty zaměřené na budování obchvatů a zklidňování dopravy v obydlené zástavbě, na zabezpečení dostatečné kapacity silniční dopravy v příhraničních

a citlivých oblastech a na projekty vedoucí ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na silnicích I. třídy. Poslední, neméně důležitou oblastí podpory, jsou projekty vedou-

cí k  realizaci takových opatření, která zjistí snížení vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Žadatelé, vlastníci a správci dotčené infrastruktury, mohou získat až 85 % uznatelných nákladů projektu z  Evropského fondu pro regionální rozvoj. Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest Šestou aktuálně otevřenou výzvou je prioritní osa 6, konkrétně oblast podpory 6.2 zaměřená na rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest v  rámci sítě TEN-T i mimo ni. Cílem osy je zvýšení multimodality v  nákladní přepravě a zlepšení vnitrozemské vodní dopravy. Znamená to, že podpořeny budou projekty zaměřené na výstavbu a rekonstrukci plavebních objektů na stávající vodní cestě, na rozvoj vodních částí přístavů, na vybavenost stávajících vodních cest chybějícími objekty pro vyšší a bezpečnější využití dopravních cest pro osobní, rekreační a sportovní dopravu a také projekty zaměřené na zlepšení stavu infrastruktury a dalších funkčních parametrů vodní dopravy řešením problémů splavnosti a bezpečnosti plavebního provozu. Žadateli mohou být vlastníci a správci dotčené infrastruktury a Ředitelství vodních cest ČR. Nevratná přímá pomoc až do výše 85 % uznatelných nákladů bude tentokrát uvolněna z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v  Pra-

ze je oblast podpory 5.2 v rámci prioritní osy 5. Cílem je zlepšení městské hromadné dopravy výstavbou metra a systému řízení silniční dopravy v  hlavním městě. Žadateli mohou být vlastníci a správci dotčené infrastruktury a také Magistrát hlavního města Prahy. Získat mohou až 85 % uznatelných nákladů jako nevratnou přímou pomoc z Fondu soudržnosti. Rozvoj sítě metra v Praze Samostatnou oblastí podpory 5.1 v rámci prioritní osy 5 je Rozvoj metra v  hlavním městě Praze. V  této, ale i předchozí oblasti dopravy (5.2) mají být projekty zaměřeny na zvýšení plynulosti provozu na vybraných úsecích hlavního města Prahy, na zvýšení bezpečnosti provozu na vybraných úsecích a na snížení negativních důsledků silniční dopravy na životní prostředí v Praze. I v této oblasti mohou vlastníci a správci dotčené infrastruktury, případně magistrát, získat až 85 % uznatelných nákladů projektu z Fondu soudržnosti. Jak žádat? Detailní údaje ke zpracování projektové žádosti, podmínky předložení žádosti lze zjistit v  Pokynech pro žadatele, které jsou zveřejněny na www.opd.cz. Zájemci tam mohou také nalézt formuláře projektové žádosti včetně seznamu povinných příloh a přesný postup předkládání žádosti. Předložené žádosti jsou hodnoceny průběžně. Více informací je na internetových stránkách http://www.opd.cz/cz/Informace-pro-zadatele.

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 7 / 2011

Na jihu Čech se opravují zámky i rozhledny V rámci ROP Jihozápad se památkám věnuje prioritní osa 3, která je zaměřena na rozvoj cestovního ruchu. V jejím rámci je pak přímo památkám vyhrazena oblast podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Oblast podpory se zaměřuje na revitalizaci nemovitých památek s velkou kulturně-historickou hodnotou včetně rozvoje aktivit na oživení těchto památek, které výrazným způsobem přispějí k růstu potenciálu cestovního ruchu na území dotčeném projektem. V rámci oblasti podpory 3.2 jsou rovněž podporovány úpravy veřejných prostranství a výstavba nezbytné technické infrastruktury v památkově chráněných územích. „V rámci této oblasti podpory je možné žádat o finanční prostředky na stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek, komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách, budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů a restaurování movitých kulturních památek,“ říká Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad. Ke konci letošního června bylo podle mluvčího Adama Kotalíka v rámci OP 3.2 předloženo 149 žádostí v souhrnném objemu 2,7 miliardy korun. Z těchto podaných žádostí byly podpořeny 53 projekty v celkové výši 763 milionů korun. Mezi podpořenými projekty se nejčastěji objevují rekonstrukce a revitalizace kostelů, klášterů, zámků, hradů, muzeí, ale i his-

torický most, synagoga či rozhledna.

ho stavu a podoby. V rámci stavebních úprav byla provedena také oprava venkovní jižní, severní a západní fasády včetně renovace oken. Díky rekonstrukci a stavebním úpravám je dnes celé přízemí zámku přístupné veřejnosti. Jinou akcí byla oprava rozhledny na Kleti, ukončená rovněž v roce 2009. Současně s otevřením rozhledny a u příležitosti 20. výročí založení CHKO Blanský les byla ve druhém patře rozhledny

otevřena nová expozice „Krajina Kleť“. Projekt byl z ROP Jihozápad podpořen částkou 8,4 mil Kč. Řada památek je rovněž díky evropských dotacím využita k novým účelům. V roce 2010 tak například zpřístupnilo město Soběslav městskou knihovnu v nově zrekonstruovaném severním křídle gotického hradu. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou vyšší než 36 milionů korun.

KRÁTCE

Jedná se o velmi unikátní projekt. V patře, ve volném prostoru palácového křídla, je umístěn prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro knihovnu. Z knihovny je díky tomu vidět celý povrch vnitřku hradu. Každý návštěvník může pozorovat, jak se vrstvily jednotlivé slohy a jakými vývojovými etapami hrad v toku dějin procházel. Jana Bartošová

NA KLEŤ ŠLO Z ROPU 8,4 MILIONU Podíváme-li se na konkrétní projekty, které byly z evropských peněz podpořeny, můžeme namátkou připomenout rekonstrukci přízemí renesančního zámku ve Střelských Hošticích, která byla ukončena v roce 2009. Do zrekonstruovaných prostor zámku bylo rozšířeno muzeum řeky Otavy a voroplavby včetně pořízení nového vybavení. Realizací projektu došlo k rozšíření současných výstavních prostor muzea, které byly kapacitně nedostačující. Zároveň byla vytvořena rovněž nová přednášková a kongresová místnost se zázemím. Všechny stavební úpravy byly navrženy tak, aby nenarušily historickou hodnotu zámku a přispěly k jeho znovuoživení a navrácení do původní-

7

● V letošním roce byla za podpory fondů Evropské unie dokončena v celé své délce Otavská cyklistická cesta, která vede krajem Karla Klostermanna. Začíná na Modravě, vede podél řeky Vydry a Otavy, prochází přes Sušici, Horažďovice, Strakonice, Písek a končí na Zvíkovském Podhradí. Celá trasa stezky měří zhruba 150 kilometrů, přičemž cestu na šumavskou Modravu můžete absolvovat cyklobusem. ● Letos v létě se poprvé turistům otevírá zámek v Bystřici nad Úhlavou, jehož oprava započala v roce 2009. Budova původní tvrze ze 14. století, která byla později přestavěna na zámek, dlouhá léta chátrala. ● V průběhu července a srpna přinese prostřednictvím regionálního tisku ROP Jihozápad 8dílnou sérii letních tipů na výlety po jihu a západě Čech po projektech, které byly podpořeny z Regionálního operačního programu Jihozápad. V každém článku bude soutěžní otázka. Pro výherce je připraven víkendový pobyt pro dvě osoby v Garni hotelu Albatros na Lipně.

Evropské peníze pomohly s opravou rozhledny na Kleti, kam šlo z regionálního operačního programu téměř osm a půl milionu korun. zdroj: CzechTourism

● Spálené Poříčí má novou ulici, bezpečnější pro chodce i vozidla. Posílení bezpečnosti chodců i silničního provozu v centru obce zajistí opravená Zámecká ulice. Investice si vyžádala zhruba 28 milionů korun. Evropské strukturální fondy poskytly z programu ROP Jihozápad přibližně 23 miliony Kč, zbytek uhradil kraj a město.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Památky se musí „svézt“ s jinými programy Ani v Regionálním operačním programu Severozápad nejsou vyčleněny prostředky, určené výhradně k obnově historických památek. „Regionální operační program Severozápad památky nespravuje, příprava projektů a jejich předkládání do programu leží především na obcích, městech a krajích,“ říká Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Krump dodal, že přestože Regionální operační program Severozápad nemá zvlášť vyčleněné prostředky pro památky, rekonstrukce a využití památkově chráněných objektů mohou být zahrnuty do projektů podaných například do oblastí podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu nebo 1.1 Podpora rozvojových pólů region. „Za zmínku určitě stojí projekt rekonstrukce části děčínského zámku, v jehož prostorách díky podpoře z ROP SZ vzniká kulturně společenské centrum, nebo revitalizace zámku Nový Hrad v Jimlíně na Lounsku,“ uvedl Krump. Více než 120 milionů korun šlo v minulých letech do opravy zámku Nový Hrad v Jimlíně na Lounsku. Obnovena v něm byla řada objektů včetně výzdoby v interiérech. Díky tomu mohl být poprvé vloni běžně otevřen pro turisty. „Je třeba ještě dokončit práce v severním křídle, aby mohly být zpřístupněny další místnosti. Zajímavé by bylo určitě i noční osvětlení zámku, vše ale záleží, zda se podaří získat v budoucnu pe-

níze,“ řekl Bedřich Štauber, ředitel Oblastního muzea v Lounech, které zámek v Jimlíně spravuje. V plánu je také oprava přístupové cesta k zámku, která je nyní ve špatném stavu. „V Litoměřicích pak prostředky z ROPu pomohly s rekonstrukcí tamního léta chátrajícího gotického hradu, kde našla zázemí rozsáhlá expozice o českém vinařství,“ pokračuje ve výčtu investic do historických památek Krump. NA HRADĚ VZNIKLA BANKA VÍN V Litoměřicích po téměř dvouleté rekonstrukci za 160 milionů korun v březnu slavnostně otevřeli prostory gotického hradu. V budovách, kde prý několikrát pobýval i císař Karel IV., vznikla expozice českého vinařství a banka vín, konferenční sál a zázemí pro Centrum cestovního ruchu a destinační agenturu České středohoří. „Jsou zde využity interaktivní prostředky pro prezentaci, audiovizuální hry a projekce, mechanické 3D modely a funkční předměty,“ popsal ex-

Děčínský zámek právě prochází rekonstrukcí.

zdroj: Geolocations

stavitelé i na strop neznámého sklepa, který pak zapracovali do projektu. Vznikla tak další místnost pro degustaci a archiv vína. V gotickém hradě z doby Přemysla Otakara II. sídlil v minulosti pivovar i sklad zeleniny. V roce 1987 město opravilo venkovní fasádu stavby a vybudovalo novou střechu nad královským palácem. O opravách interiéru

a dalším využití hradu se začalo vážně uvažovat v roce 2004. Několik historických objektů pak bylo rekonstruováno v Žatci v rámci projektu Chrám chmele a piva. V Karlových Varech je pak možné jmenovat například rekonstrukci Becherovy vily, ve které v rámci podpořeného projektu vznikla interaktivní galerie. Marek Turek

pozici vinařství vedoucí hradu Jiří Pacl. Veškeré popisky jsou psané také Braillovým písmem, usnadňující prohlídku expozice také nevidomým návštěvníkům. V nižších patrech hradu a sklepeních sídlí vinárna, degustační místnosti i archiv vín. Ještě před několika lety nebyla sklepení hradu průchozí. Při rekonstrukci nádvoří narazili

KRÁTCE ● Koncem června obdržel Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad dopis, jímž Evropská komise sděluje, že identifikovala určité nedostatky při řízení operačního programu. Evropská komise ukládá českým orgánům zlepšit postupy v oblasti kontroly veřejných zakázek a v oblasti výběru projektů. Dále požaduje mj. přehodnotit všechny smlouvy na všech projektech, které byly certifikovány. Z výše uvedených důvodů zároveň EK informuje, že nebudou certifikovány výdaje, které byly ovlivněny chybami zjištěnými auditem. ● V Ostrově byla 30. června 2011 slavnostně ukončena kompletní rekonstrukce Paláce princů. Díky podpoře ROP Severozápad bude mít v tomto historického objektu od září nové zázemí ostrovská městská knihovna. Poskytovatele dotace, Regionální radu regionu soudržnosti Severozápad, na slavnostním předání stavby zastupoval její místopředseda Tomáš Hybner. „Palác princů je součástí projektu Historický Ostrov II., který byl z ROPu podpořen dotací ve výši 82 milionů korun. Jsem přesvědčen, že jsou to dobře a účelně vynaložené prostředky, které pomohly oživit významnou historickou památku našeho regionu,“ uvedl Tomáš Hybner.

PREZENTACE

8

EN č. 7 / 2011

Školáci vytvářeli postavy a příběhy k třídění odpadu, nejlepší byli ze Studnice na Náchodsku Žáci čtvrté třídy základní školy ve Studnici u Náchoda zvítězili v  soutěži „Třídíme s Nikitou“, ve které měli za úkol vytvořit postavu z vytříděného odpadu a vymyslet k ní zajímavý příběh na téma třídění odpadů. Organizátory soutěže nejvíce zaujala právě jejich kráva „Wůdy“. Všechny děti z týmu absolutního vítěze soutěže nyní za odměnu stráví dva dny v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. „Začali jsme tím, že jsme posbírali v naší obci odpadky, vytřídili je a některé z  nich jsme si i nechali pro naši práci. Děti se rozhodly použít plastový odpad,“ popsala průběh přípravy vítězného projektu třinácti žáků studnické školy jejich učitelka Renata Řídká. „Hlavní hrdinkou našeho příběhu je kravička Wůdy vyrobená z  igelitových pytlíků, PET lahví, ramínek, která chodí po světě, požírá plastový odpad a pak jej dál recykluje.“ Dalšími oceněnými postavami z  třídě-

ného odpadu je „Robotek Emilek“ z Nového Města nad Metují a „Recyklovaná třída“ z  Chlumce nad Cidlinou. Příběh „Plastová láhev“ hradecké základní školy Štefánikova a příběh již zmiňovaného „Robota Emilka“ získaly ocenění za literární útvar. Třetím soutěžním úkolem bylo správně odpovědět na co nejvíce testových otázek, které přispěly k vyhodnocení absolutního vítěze. V  této kategorii byl nejlepší tým mateřské a základní školy z Miletína, absolutní vítěz předchozích dvou ročníků soutěže,

který správně odpověděl na 43 kvízové otázky z celkových padesáti. „Každá iniciativa v  osvětě k třídění a recyklace odpadu je důležitá, obzvlášť v  dnešní době, kdy jsme zavaleni obaly, výrobky na jedno použití či všemožnými letáky. Často by se dospělí mohli v  přístupu k  třídění odpadu od dětí učit,“ řekl Otakar Ruml, předseda Výboru pro životní prostředí a zemědělství Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Do čtvrtého ročníku soutěže „Třídíme s  Nikitou“, která je součástí kraj-

Co mají společného?

ského projektu na podporu třídění odpadu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, se přihlásily 22 školy z  celého Královéhradeckého kraje. Hodnotitelská komise letos posuzovala 34 projekty, na nichž se podíleli 383 žáci, což je o více než stovku více než loni. „Soutěž má každým rokem větší ohlas. Děti se prostřednictvím soutěže seznamují s jednotlivými druhy odpadů a dozvídají se informace o třídění a využití odpadů. Letos na podzim chceme vyhlásit další ročník soutěže pro základní školy a doufáme, že bude

stejně úspěšný jako ten letošní,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, která v  kraji organizuje a propaguje systém třídění odpadů a je partnerem projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“. Další informace k  soutěži „Třídíme s  Nikitou“ a k  projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ najdete na www.cistykraj.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s

Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně krásné! Možná jste nevěděli, že i dětské hřiště, na kterém si rády hrají Vaše děti, je vyrobeno z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!

až 50 % RECYKLÁT

Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík – co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.

www.cistykraj.cz

www.jaktridit.cz

PREZENTACE

EN č. 7 / 2011

9

Letní fotografická soutěž Vyfoť projekt Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zahájilo letní fotografickou soutěž pod názvem „Vyfoť projekt“. Zúčastnit se může každý, kdo zajímavým způsobem objektivem fotoaparátu zachytí některý z projektů podpořených z evropských fondů. Soutěž bude možné sledovat přímo na internetu na stránce www.vyfotprojekt.cz.

Pomocí soutěže chce ministerstvo seznámit veřejnost s výsledky doposud investovaných evropských financí. V České republice bylo příjemcům jen v  tomto programovém období proplaceno už více než 235 miliard korun. Fotografická soutěž může výsledky projektů přiblížit i v lehce hravé formě. Fotografie pořízené na území České republiky budou soutěžící moci v červenci a srpnu nahrát na stránky www.vyfotprojekt.cz. Vítězové budou vyhlášeni v hlavní kategorii Nejtalentovanější fotograf/ka a

vedlejší kategorii Nejaktivnější fotograf/ka. Všichni přihlášení soutěžící budou automaticky zařazeni do týdenních slosování o ceny. Soutěžící nejsou nijak omezeni, co se týče volby tématu. Platí jediná podmínka, a to zachytit projekt financovaný z evropských fondů. Jestli to bude opravená kulturní památka, nový úsek železnice nebo jednotka CT v  nemocnici už je na nich samotných. Více informací o soutěži naleznete na webových stránkách www.vyfotprojekt.cz.

EN č. 5 / 2011

Regenerace historického jádra města Písek.

9

INZERCE

Soutěžní fotografie letiště Karlovy Vary.

Soutěžní fotografie Kuks - Granátové jablko.

Litomyšl – historický skvost Nové pražské muzeum láká východních Čech milovníky současného umění Bohatá historie, slavní rodáci, mezinárodní operní festival a řada zajímavostí – tím vším sezamůže pochlubit starobylé výMyslíte si, že otevřít muzeum pouhé čtyři týdny není možchodočeské město Litomyšl. Přijeďte si prohlédnout malebné? Zni to neuvěřitelně, ale muzeu mladého umění Artbance né historické pečlivě opravené Klášterní zahrady se to podařilo.centrum, Najdete ho v nejcentrovanějším centru Prahy –a zámek, který patří mezi nejvýznamnější renesanční památna Karlově ulici v barokním paláci Colloredo-Mansfeld, hned u ky Českémostu. republiky a je zapsán mezi památkami Karlova Z desítek let zanedbaného paláce vUNESCO! centru Prahy stalo centrum současného mladého umění, které pomáhá mladým umělcům nastartovat jejich kariéru. tivem klíče. Pověst praví, že ten, kdo všechny tři klíče v bohaté fastav. Ty byly vítanou příležitostí sádě najde, prožije šťastný život. pro umělce, kteří se pomocí nichv V roce 1999 byl zámecký areál mohli prosadit. Litomyšli zapsán na Seznam svěNa tutokulturního tradici muzeum přímo tového a přírodního ZÁMEK PLNÝ PSANÍČEK navazuje – jeho hlavním posládědictví UNESCO jako příklad ním je především pomáhat Šance pro mladé umělce reziRenesanční zámek dal na návr- středoevropské šlechtické mlana počátku karidenceumělcům z období renesance. ší nad městem vybudovat v le- dým Každý opouští výtvarNení1568 to poprvé, barokní pa- éry. V rámci dvourok prohlídkových okrutech až 1581kdy Vratislav z Perné školy mnoho umělců a většina lác kontrastuje s mladým umězámecštejna, nejvyšší kancléř Králov- hů si můžete prohlédnout čase skončí mimo obor, proním českého – už v 19. století zde vy- po ké divadlo s jedinečným souborem ství a významný diplotože si nemohou dovolit v tvorstavoval mladý umělecký spomat císaře Maxmiliána II. Ze čtyř jevištních dekorací a kulis, ktepokračovat. Artbanka chce polek s názvem Krasoumnánádvoří jedno- bě ré patří k nejstarším dochovaným křídel kolem centrálního skytnout mladým umělcům prota, který byl založen roku 1835 jsou tři opatřena arkádami, kte- památkám tohoto druhu v Evrostředky na to, aby mohli ukázat, Společností vlasteneckých přáré se zčásti otvírají i do prosto- pě, reprezentační sály, obytné poMuzeum tedy nakupuje tel kolem uměnízámku. - předchůdkyní kojeumí. a kapli sv. Moniky. Připraveru Vnější zdidneši ko- co za přiměřenou cenu mladých ní Národní galerie, která sloužipro rodiny míny pokrývá sgrafitová výzdo- na je i speciální trasaod českých a slovenských umělců la ke koordinaci uměleckého trhu zába s osmi tisíci psaníčky, považo- s dětmi a krátkodobé výstavy, následnězámecké nabízí k věže proa pro zapořádání každoročních jem jekterá i o prohlídku vaná nejkrásnější na území výbý- díla, valé rakouské monarchie. Každý a tajemného podzemí, jehož chodmotiv je originál a neopakují se, by se táhnou jak pod zámkem, tak až na tři psaníčka, zdobená mo- pod parkem a pivovarem.

HUDBA ZNÍ ZE VŠECH KOUTŮ nájmu do prestižních veřejných i S Litomyšlí jsou spojenyPoskytuje osudy husoukromých institucí. debního skladatele Bedřicha Sme-a tak umělcům finanční podporu tany. Narodil se 2. března 1824fi-v pozornost veřejnosti. Veškeré budovězzámeckého jako nance pronájmu pivovaru potom putujíjedenácté na nákupdítě dalších děl, amístního tedy na v rodině podporu sládka. mladého umění. Umělcovu památku připomíná Jizvy Štursůvkomunismu pomník, odhalený roku jako expozice 1924 součást na dnešním Smetanově náměstí, i prohlídka Smetanova rodMuzeum kombinuje stáného bytuv vsobě přízemních prostolé a zároveň proměnlivé expozirách pivovarské budovy. Expozice ce, složené zena stěžejních a kultovse zaměřuje dobu hudebníkoních děl posledních 20 let va dětství a přibližuje život včeskérodiho výtvarného umění a prograně Smetanových. mu Youngjevisual art,rovněž prostoru Smetanovi zasvěcen mevěnovaného jednotlivým vysozinárodní operní festival Smetakým z České nova uměleckým Litomyšl, poškolám Pražském jaru adruhý Slovenské republiky, které zde nejstarší hudební festival prezentují díla svých studentů, v České republice, který se v Liabsolventů i pedagogů. tomyšli koná již přes padesát let. Prostory barokního naCentrem festivalovéhopaláce dění bývá víc nabízejí šokující svědectví o nádherný areál státního zámku, necitlivých stavebních úpravách hlavní pořady se konají zejména provedených za komunistického v akusticky dokonalém II. nádvorežimu na historických ří s unikátním výsuvným památzastřekách v paláci šením,- ale také vColloredo-Mansaudienčním sále feld bylyjeho siceunikátním provedenydivadélku základní zámku, úpravy nutné pro využití galerija kapli, v litomyšlských chrámech, ních prostor, ale objekt ještě čeká ve Smetanově domě a na jiných rozsáhlá rekonstrukce. Palác si místech Pardubického kraje. přesto část svých „šrámů“ poneKaždoročně na přelomu června a chá – některé neřízené července si však na své intervennepřijdou ce se totiž staly nedílnou součástí jen milovníci galakoncertů, oratoexpozic. Do muzea se můžete rií, kantát či písňových večerů,vyale pravit od úterý do neděle, otevřetaké ctitelé výtvarného umění; huno je po celý rok. dební festival totiž provází cyklus výtvarných výstav, zvaný Smetanova výtvarná Litomyšl. Redakce Redakceportálu portáluKudy Kudyzznudy, CzechTourism CzechTourism

EMH se prioritně zaměřuje na realizaci povinné publicity v rámci projektů Evropské unie. MOŽNOSTI PUBLICITY: • nákup mediálního prostoru (celostátní i lokální média, tisk, TV, rozhlas) • inzerce, PR články, tiskové konference • produkční zajištění - billboardy, letáky, plakáty, propagační materiály

EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., Semtín 80, 533 53 Pardubice tel.: +420 466 611 139, +420 777 100 388 email: [email protected]

10

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 7 / 2011

KRÁTCE ● Po Hradci Králové, Liberci a Pardubicích budou jezdit dva autobusy a tramvaj upozorňující na ROP SV a jeho investice, které se neztratí. „Regionální rada oslavila 1. července páté výročí od svého založení, proto nás reprezentují pětileté děti. Chceme regionální operační program zviditelnit a prostřednictvím kampaně říci, že se v severovýchodních Čechách úspěšně čerpají dotace,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. ● Po prázdninách otevře SOŠ a SOU v Hradební ulici v Hradci Králové nové moderní centrum pro výchovu mladých strojařů. „Na vybudování centra, které vyjde na 25 milionů korun, získal Královéhradecký kraj přes 20 milionů korun z finančních zdrojů z EU. Díky investicím bude moci škola zkvalitnit výuku žáků ve strojírenských oborech, o jejichž absolventy je v současnosti na trhu práce velký zájem,“ uvedl hejtman Lubomír Franc. ● Kraj zpracuje „Strategii integrované spolupráce česko – polského příhraničí“, ve které bude s regiony na česko-polské hranici hledat možnosti čerpání evropské podpory v letech 2014 – 2020. „V současné době se otevírají další možnosti, jak je možné získat peníze z Evropy na regionální projekty, a to chceme začít prověřovat,“ uvedl hejtman Lubomír Franc. Do projektu jsou pod vedením Královéhradeckého kraje kromě polských regionů zapojeny kraje Olomoucký, Pardubický a Liberecký.

Památky si rozdělí více než miliardu z ROP Severovýchod ROP Severovýchod poskytuje podporu projektům nebo aktivitám, které souvisejí - přímo i nepřímo s památkami a péčí o ně. Evropským novinám to řekla tisková mluvčí Eva Jouklová. V současném programovacím období šlo z Regionálního operačního programu Severovýchod na památky v Pardubickém, Libereckém a Královéhradeckém kraji už přes miliardu korun. Z národních operačních programů jsou to ovšem další stovky milionů. Sám ROP SV poskytuje evropskou podporu projektům či aktivitám hlavně prostřednictvím výzev v prioritní ose 3. „Podporu získávají ve výzvách zaměřených na rozvoj cestovního ruchu a rozvoj měst i venkova. Jedná se například o oživení kulturně-historických a technických památek, které mají bezprostřední vazbu na rozvoj cestovního ruchu v regionu,“ řekla tisková mluvčí Eva Jouklová. Dalšími příklady jsou podle ní například různé formy navigačních systémů k památkám, které jsou pro cestovní ruch důležité. „Některé projekty zajišťují zázemí nebo dostupnost do středisek cestovního ruchu v regionu včetně parkovišť. Regenerují a revitalizují se také zapsané historické, kulturní a technické památky v rámci komplexní obnovy historických center měst a venkova.“ Vyčíslit, kolik peněz celkem šlo a jde na obnovu, údržbu a zpřístupnění památek přitom podle mluvčí není jednoduché. Konkrétní projekty jsou totiž vel-

mi často komplexnější a zahrnují řadu dalších aktivit, které se netýkají přímo údržby památek. „Zhruba se však jednalo o 40 projektů, které mají ze strukturálních fondů přislíbenu více než miliardu korun.“ PODPORA PRO KUKS I PARDUBICKÝ ZÁMEK A jaké projekty už ROP Severovýchod podpořil? Například ten s názvem Zvýšení turistické atraktivity Kralické pevnostní oblasti. Jde o sérii akcí, které zvýší atraktivitu regionu Kralicko. Jedním ze souvisejících projektů je právě probíhající revitalizace tvrze Hůrka za 20,5 milionu korun. „Díky penězům z EU by se měl tento region nejpozději do pěti let úplně změnit. Tato masivní podpora cestovního ruchu je velkou šancí pro poměrně chudou oblast Pardubického kraje,“ řekl k celému projektu již dříve hejtman Radko Martínek. Výbor Regionální rady nedávno schválil 75 milionů pro pro-

jekty, které mají pomoci Kuksu. Obec Kuks získala 25 milionů na rekonstrukci centra. Více než 31 milion získala Obecně prospěšná společnost Revitalizace KUKS. „Jde o revitalizaci dvou historických objektů v památkové rezervaci. Nedaleko Hospitalu bude otevřen multifunkční výstavní sál s hygienickým zařízením a turistické informační centrum. Vznikne i zázemí pro destinační společnost,“ uvedla Lenka Jaklová z obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks. Dalších 16 milionů korun půjde na Rentzovu barokní tiskárnu a pouliční divadlo v Kuksu. Všechny projekty by měly být dokončeny v průběhu roku 2012 a 2013. POMÁHÁ TAKÉ IOP Tím to však nekončí. V příštích letech proběhne oprava Hospitalu Kuks za 440 milionů korun. Rekonstrukce hospitální budovy, hospodářských budov a historického mostu proběhne v rámci projektu Kuks – Granátové jablko a dokončena by měla být na podzim 2014. Jaké jsou ale další možnosti, když pomineme ROP? V současnosti je to hlavně celostátní Integrovaný operační program a jeho oblast podpory 5.1. S heslem „Vracíme památ-

Značné podpory se dočká Kuks. Bude se revitalizovat náměstí obce i rekonstruovat historické zámecké budovy. zdroj: www.eu2009.cz ky zpátky do života“ je v něm připraveno zhruba 6 miliard korun na podporu památek s nadregionálním významem. Za památky na území ROP Severovýchod se může radovat zámek v Litomyšli. Z IOP získal dotaci 400 milionů korun na obnovu zámeckého návrší. Peníze poslouží nejen na opravu sedmi budov chráněných UNESCO, ale památky budou mít díky

tomu i nové využití. „Abychom město povznesli, dalo to velkou práci. Myslím si, že máme našlápnuto a že to dopadne skvěle. Projekt je to mimořádný jak svými náklady, tak svým rozsahem a dopady. Věřím, že ještě posílí pověst města jako centra kultury, památek a vzdělání,“ prohlásil starosta Litomyšle Michal Kortyš. Filip Appl

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE ● Brněnská Úrazová nemocnice byla po 77 letech zrekonstruována. Za 30 milionů korun se nemocnice zateplila, vyměnila se okna a zavedla regulace topného systému. Město Brno poskytlo téměř 18 milionů a na rekonstrukci se podařilo získat i dotace z Fondu soudržnosti a Státního fondu životního prostředí ČR. Podle energetického auditu přinese investice úspory asi 1,3 milionu korun za rok a snížení emisí oxidu uhličitého o 271 tunu ročně. ● Brno se řítí vpřed na první příčku vědeckých měst. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny bylo představeno Mezinárodní centrum klinického výzkumu FNUSA-ICRC, které získalo téměř 2,5 miliardy korun z OP VaVpI. Cílem projektu je vybudovat na území ČR špičkové centrum pro oblast aplikovaného lékařského výzkumu. „Jsem hrdý na jižní Moravu, která se stává tygrem v oblasti vědy, výzkumu a inovací v ČR,“ uvedl hejtman Michal Hašek. ● V prostorách brněnského Besedního domu byly zahájeny Evropské hry handicapované mládeže Brno 2011. Akce, která navazuje na předchozí dva ročníky, je rozsahem sportovní části i doprovodného a kulturního programu ojedinělou akcí evropského formátu, která přesahuje hranice kraje i České republiky. Hlavním posláním projektu je integrace dětí a mladých lidí se zdravotním postižením prostřednictvím sportovních aktivit do společnosti.

Stovky milionů si rozdělují slavné vily, historická města i hrady Regionální operační program podporuje památky na území Jihomoravského kraje a Vysočiny. O dotaci na opravy a zpřístupňování historicky cenných objektů si mohly příslušné organizace požádat prostřednictvím několika výzev, které od roku 2007 proběhly. A peníze jsou na zdejších památkách vidět. Strukturální fondy nabízejí zájemcům o evropské peníze hned několik možností, jak získat dotaci na opravu, údržbu a zpřístupňování kulturních památek. Na celonárodní úrovni je to například Integrovaný operační program a jeho Oblast intervence 5.1. V Brně se za peníze z toho operačního programu modernizují hned dvě historicky i architektonicky cenné vily. Tou první z nich je známá vila Tugendhat, která je jako jediná česká stavba moderního umění zapsána na seznamu památek UNESCO. Dotaci ve výši 156 milionů korun získalo statutární město Brno na modernizaci a rozvoj Studijního a dokumentačního centra při vile Tugendhat. Rehabilitováno bude i zázemí centra, které se ještě nedávno blížilo na některých místech havarijnímu stavu. Druhou unikátní stavbou, která dosáhla na dotace z IOP, je méně známá sestra vily Tugendhat – vila Stiassni. Památkáři tu realizují projekt rekonstrukce vily s dotací 189 milionů korun. „Vzniknout by tady mělo metodické centrum pro výzkum a dokumentaci architektury 20. století. Také chceme lidem umožnit, aby se mohli do vily a zahrady podívat.

Třeba na výstavy či posedět si v kavárničce,“ říká Petr Kroupa, ředitel Národního památkového ústavu v Brně. V současnosti už probíhají práce. Skončit by měly v roce 2013, kdy by se do nově opravené vily mohli podívat první návštěvníci. SCHVÁLENY DOTACE ZA MILIARDU A jak podporuje památky ROP Jihovýchod? Podle tiskové mluvčí Kateřiny Kurkové vůbec ne malou měrou. Od roku 2007 bylo vyhlášeno už několik výzev na opravy a zpřístupnění památek. Tato aktivita spadá do oblasti podpory 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. První výzva pro tuto oblast proběhla na přelomu let 2007 a 2008 a bylo v ní rozděleno téměř půl miliardy korun. „V polovině dubna tohoto roku byla ukončena další výzva na překládání projektů zpřístupnění a zachování národních kulturních památek,“ řekla tisková mluvčí Kateřina Kurková. Podle ní se v nejbližší době neplánuje další výzva v této aktivitě. „Do dnešního dne byly zaregistrovány 83 projekty za téměř 2 miliardy korun na zpřístupnění a obnovu

Telč může jít příkladem všem, co hledají možnosti financování na rekonstrukce památek. Město získalo z různých zdrojů už 200 milionů korun. zdroj: www.mesto-telc.cz památek. Uspělo 37 projektů, které žádají dotaci ve výši 955 milionů korun.“ A jaké konkrétní projekty už byly, jsou a budou s pomocí ROP Jihovýchod realizovány? Rekonstrukce se dočkaly například židovské památky v Třebíči, které byly v roce 2000 zařazeny mezi památky UNESCO. Opravy slavných brněnských vil uzavírá ta Löw-Beerova na ulici Drobného. 47 milionů na rekonstrukce získal Jihomoravský kraj. TELČ MŮŽE JÍT PŘÍKLADEM Peníze získávají také hrady a zámky. Patří mezi ně například pro-

jekt zpřístupnění hradu Zubštejn nebo rekonstrukce na zřícenině hradu Cornštejn. „Realizací projektu jsme rozšířili a zatraktivnili prohlídkové trasy, zvýšili komfort a bezpečnost pro návštěvníky i zaměstnance,“ říká Vladimíra Durajková z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Celou řadu projektů, nikoliv pouze s podporou ROP JV, najdeme v Telči. Zdejší Program regenerace městské památkové rezervace města Telč získal například 20 milionů z ministerského Programu regenerace městských památkových rezervací. K této sumě přidali sedm milionů korun vlastníci pa-

mátek a město samo ještě dalších deset milionů. A peníze z Evropy? Z Norských fondů radnice získala už 5 milionů korun. Za 28 milionů korun se pak s pomocí ROP Jihovýchod obnovily některé části města a připravily tištěné brožury. „Kdybychom shrnuli uskutečněné i teprve probíhající projekty s přímým nebo částečným dopadem na památky ve městě a podpořené z různých dotačních titulů za posledních pět let, dostaneme částku přes 200 milionů korun. Patříme tak mezi nejúspěšnější žadatele o evropské peníze v kraji Vysočina,“ řekl starosta města Roman Fabeš. Filip Appl

EN č. 7 / 2011

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

11

Státní fond spustil druhé kolo poskytování dotací na cyklostezky S účinností od 1. července 2011 vydal Státní fond dopravní infrastrukturu (SFDI), na základě usnesení Výboru SFDI, pravidla pro poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek pro rok 2011. Jedná se už o druhé kolo tohoto programu, jehož uzávěrka je 16. září 2011. Příspěvky jsou poskytovány z rozpočtu SFDI. Věcná orientace akcí V souladu s účelem, pro který se poskytuje finanční příspěvek z rozpočtu SFDI podle těchto Pravidel, lze poskytnout finanční příspěvek výhradně na výstavbu cyklistické stezky či údržbu cyklistické stezky. Cyklistická stezka je pro účel těchto pravidel místní komunikací IV. třídy nebo veřejnou účelovou komunikací, ze které je vyloučen provoz silničních motorových vozidel. V případě, že žadatel o příspěvek hodlá na cyklistické stezce, pro kterou se příspěvek žádá, upravit provoz udělením výjimky ze zákazu vjezdu motorových vozidel na cyklistickou stezku, je povinen ve své žádosti specifikovat rozsah této výjimky, tj. konkretizovat a specifikovat motorová vozidla, kterých se taková výjimka bude týkat. Zmiňovaná účelová komunikace musí svými parametry splňovat požadavky pro cyklistické stezky uvedené v ČSN 73 61 10 a v Technických podmínkách 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“, musí být zařazena silničním správním úřadem jako cyklistická stezka nebo smíšená stezka pro pěší a cyklisty nedělená nebo dělená a značena ve smyslu vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 30/2001 Sb. Výstavbou se pro účel těchto Pravidel rozumí proces realizace nové cyklistické stezky nebo přestavba stávající cyklistické stezky spočívající ve stavebních úpravách spojených s přestavbou zemního tělesa, čímž se rozumí rozšíření koruny komunikace, změna nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat její vnější půdorysné nebo výškové ohraničení. Údržbou se pro účel těchto Pravidel rozumí rozsáhlejší práce dle Přílohy č. 5 vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 104/1997 Sb., v platném znění prováděné na cyklistické stezce, kterými se tato udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu a odstraňují se na ní vady a nedostatky uvedením do původního stavu. Výše příspěvku a procento spoluúčasti Z rozpočtu SFDI pro rok 2011 lze poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 65 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v roce 2011. Příspěvek SFDI nelze kombinovat s prostředky strukturálních fondů EU a regionálního operačního programu. V rámci akce, která byla vybrána pro poskytnutí příspěvku, SFDI nefinancuje jako neuznatelné náklady např. chodníky pro pěší u cyklostezky, veřejné osvětlení, odpočívací plochy včetně jejich vybavení, přeložky sítí, sjezdy k  sousedním nemovitostem či osázení vegetací. SFDI si vyhrazuje právo označit za neuznatelné i další náklady akce. Vyvolané náklady jsou uznatelnými náklady nejvýše do 25 % celkových uznatelných nákladů stavební části akce. Výši finančního příspěvku a procento spoluúčasti pro každou vybranou akci schvaluje Výbor SFDI jako limitní a nepřekročitelné a příspěvek je poskytován v  tisících korunách se zaokrouhlením na nejbližší tisícikorunu směrem dolů. U akcí realizovaných dodavatelsky, u kterých v době uzavírání Smlouvy o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu SFDI nejsou známy výsledky zadávacího řízení na realizaci předmětné akce, bude ve Smlouvě uvedena výše příspěvku na financování akce a procento spoluúčasti schválené Výborem

SFDI. Toto bude upraveno v Dodatku ke Smlouvě v návaznosti na předloženou Smlouvu o dílo uzavřenou na základě výsledků zadávacího řízení. Před uzavřením Dodatku ke Smlouvě nebudou zesmluvněné finanční prostředky příjemci uvolněny k čerpání. U akcí realizovaných přímo žadatelem nesmí být do nákladů akce, ze kterých se stanoví výše příspěvku, zahrnut zisk. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části při výstavbě nebo skutečně vynaložené uznatelné náklady na údržbu cyklistické stezky budou vyšší než celkové uznatelné náklady na akci uváděné v položkovém rozpočtu akce předkládaném se žádostí o příspěvek, hradí toto navýšení nákladů příjemce z vlastních zdrojů. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části nebo skutečně vynaložené uznatelné náklady na údržbu cyklistické stezky budou nižší, bude dodrženo procento spoluúčasti příspěvku SFDI na financování výstavby či údržby cyklistické stezky schválené Výborem SFDI. Příjemce příspěvku Příjemcem příspěvku může být obec jako vlastník cyklistické stezky, případně svazek obcí, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. Podmínky pro poskytnutí příspěvku Poskytování příspěvku z rozpočtu SFDI se řídí „Pravidly pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI“. Příspěvek je účelový a jeho čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byl poskytnut. O příspěvek lze požádat i na akce již započaté za podmínky samostatného vyčíslení plánovaných finančních nákladů na etapu akce, pro kterou se příspěvek žádá a která má být realizována v roce 2011. Příspěvek nelze žádat na refundaci již uhrazených nákladů akce. Příspěvek je určen na úhradu nákladů stavební části (investiční náklady) v roce 2011 v případě výstavby cyklistické stezky a v případě údržby cyklistické stezky na úhradu nákladů na údržbu cyklistické stezky (neinvestiční náklady) v roce 2011. Žadatel o příspěvek musí dokladovat schopnost spolufinancovat akci tak, aby spolu s poskytnutým příspěvkem ze SFDI bylo finančně kryto 100 % nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo 100 % nákladů na údržbu cyklistické stezky plánovaných v roce 2011. Náležitosti žádosti Aby mohla být žádost přijata, musí splňovat jasně daná kritéria. Žádost musí být předložena písemně v listinné formě a být podána osobou oprávněnou ve smyslu platné právní úpravy jednat za žadatele. Její součástí musí být vyplněný průvodní list, doklad o vlastnictví, spoluvlastnictví nebo jiném právu žadatele k nemovitostem (pozemkům a objektům), jichž se akce týká, resp. uvedeným ve stavebním povolení, popř. doklad o řešení vlastnických či jiných práv žadatele o příspěvek k  těmto nemovitostem, které jsou ve vlastnictví třetích osob. Takovými doklady jsou kopie výpisu z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíce k datu podání žádosti a snímku katastrální mapy a smlouva o převodu pozemků (např. darovací, kupní, směnná) či Smlouva o zřízení věcného břemene nebo Smlouva o smlouvě budoucí (na převod pozemků nebo o zřízení věcného břemene). V případě, kdy stavbou dotčené nemovitosti (pozemky

a objekty) jsou v majetku státu (např. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa železniční dopravní cesty s.o., ČD, a.s., státní podniky Povodí, s.p., Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), může být tento doklad nahrazen souhlasem statutárního zástupce organizační složky státu nebo subjektu, který hospodaří s tímto majetkem se specifikací budoucího majetkového vypořádání. Všechny pozemky, na kterých se těleso stavby nebo její části nachází, financované z prostředků SFDI musí být v žádosti uvedeny. Žádost musí také obsahovat položkový rozpočet stavebních objektů akce, jichž se poskytovaný příspěvek týká. Pokud u akce, pro kterou se žádost o příspěvek předkládá, již proběhlo zadávací řízení na zhotovitele, předkládá žadatel i vysoutěženou cenovou nabídku. Další součástí žádosti musí být pravomocné stavební povolení pro danou akci nebo písemný souhlas speciálního stavebního úřadu s ohlášenou stavbou nebo další doklad (Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby, Certifikát autorizovaného inspektora spolu s oznámením stavby stavebnímu úřadu) ve smyslu stavebního zákona. Předkladatel žádosti nesmí zapomenout ani na ověřenou projektovou dokumentaci schválenou ve stavebním řízení ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění v rozsahu předepsaném vyhl. č.146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, zpracovanou v souladu s platnou legislativou a respektující požadavky na bezbariérové užívání staveb. Požadavky na bezbariérové užívání stavby se týkají cyklostezky smíšené pro chodce a cyklisty. K datu podání žádosti nesmí být předkládaná projektová dokumentace pro poskytnutí příspěvku starší dvou let. V případě, že součástí stavby budou stavební objekty na infrastruktuře v majetku třetích osob (železniční přejezdy, světelná signalizační zařízení atd.), nebo jejich úpravy, předloží žadatel o příspěvek doklad o zajištění financování těchto stavebních objektů, na které nelze dle těchto „Pravidel“ poskytnout příspěvek z rozpočtu SFDI. Žádost musí být doplněna i prohlášením statutárního orgánu žadatele o zajištění vlastních prostředků ve výši odpovídající navrhovanému podílu žadatele na nákladech stavební části při vý-

stavbě cyklistické stezky nebo na nákladech na údržbu cyklistické stezky pro rok 2011, které spolu s požadovaným příspěvkem z rozpočtu SFDI pokryjí 100 % nákladů stavební části při výstavbě cyklostezky nebo nákladů na údržbu cyklostezky v roce 2011 a také čestné prohlášení statutárního orgánu žadatele, že nejméně po dobu 8 let po ukončení akce, která byla financována nebo spolufinancována z rozpočtu SFDI, nepřevede majetek nabytý z poskytnutých finančních prostředků do vlastnictví třetích osob, ani jej jinak nezcizí, ani nepředá do úplatného užívání třetím osobám s výjimkou vyvolaných investic nebo převodů vyplývajících ze zákonných ustanovení, nezastaví tento majetek po uvedenou dobu, ani jinak nezatíží právy třetích osob vyjma případů, kde toto zatížení vyplývá z platné právní úpravy. Současně se žadatel zaváže zajistit, aby tento majetek mohl být po uvedenou dobu i po jejím uplynutí trvale bezplatně užíván k účelu, ke kterému je určen s výjimkou těch případů, kde možnost úplatného užívání tohoto majetku je upravena zákonem. V případě, že cyklostezka je místní komunikací IV. třídy vedoucí po katastrálních územích více obcí, doloží žadatel o příspěvek Smlouvu o spolupráci uzavřenou mezi těmito obcemi, která bude řešit mj. finanční a majetkoprávní vypořádání akce. Pokud bude stavba cyklostezky realizována ve vymezené zóně stanoveného záplavového území příslušného vodního toku, předloží žadatel o příspěvek kopii uzavřené pojistné smlouvy ke krytí škodných událostí vzniklých na předmětné stavbě v průběhu její realizace i po jejím dokončení v důsledku záplav. Specifické náležitosti žádosti Pro prezentaci dané akce musí žadatel zpracovat také krátký DVD záznam dané lokality, kterým bude prezentována současná situace. Doporučuje se, aby na DVD byl obrazový záznam ze segmentu uvažované trasy, vhodné je doplnit jej o mapovou přílohu. Obrazem by měly být ukázány také úseky, které již byly zrealizovány. Slovně má být popsáno funkční využití, tedy za jakým účelem je akce realizována a jaké jsou očekávané přínosy a vlivy opatření. Specifickou náležitostí žádosti je také textový dokument, který bude obsahovat základní informace o funkčním využití a základní parametry cyklos-

tezky jako jsou délka, šířka, technologie povrchu apod. Součástí by měly být i statistické údaje intenzity automobilové dopravy a cyklistické dopravy buď na komunikaci, ze které je cílem odklonit provoz cyklistů na novou cyklostezku, případně údaje vztahující se k nejbližší frekventované komunikaci a také stanovisko Policie ČR, že se jedná o nehodovou lokalitu. Uvedeny musí být i údaje ke koncepčním kritériím typu soulad akce se schválenými rozvojovými dokumenty, spolupráce s okolními územně samosprávnými celky na výstavbě a provozování cyklistických stezek, předchozí zkušenost žadatele s realizací cyklistických stezek (pokud existují) a další. U ekonomických kritérií musí být v  textovém dokumentu uveden podíl požadovaného příspěvku z rozpočtu SFDI v roce 2011, celková výše požadovaného příspěvku a finanční náročnost akce na 1m2. Výběr akce Žádosti a jednotlivé projekty budou posuzovány z hlediska bezpečnostního, ekonomického a z hlediska koncepce dle bezpečnostních kritérií (50% váha), ekonomických kritérií (25% váha) a koncepčních kritérií (25% váha). Bezpečnostní kritéria v  sobě zahrnují např. nehodovost na souvisejících úsecích dopravní infrastruktury, intenzitu dopravy i zdůvodnění bezpečné cesty např. do školy či do práce. Finanční kritéria mimo jiné znamenají finanční náročnost projektu na 1 m2. Za koncepčním kritériem se skrývá např. spolupráce s  okolními územně samosprávnými celky či předchozí zkušenosti. V  případě města se za koncepční dokument považuje územní plán, studie či generel cyklistické dopravy, v případě regionálního projektu se musí jednat o návaznost na koncepci, strategii, program daného regionu, kde je cyklostezka výslovně uvedena. Podání žádosti o příspěvek Žadatel může podat pouze jednu žádost, a to v  termínu do 16. září. Hodnotitelská komise zasedne během října, kdy by také jednotlivé příspěvky měl schválit Výbor SFDI. Kompletní znění Pravidel, včetně souvisejících formulářů, je uveřejněno na stránkách www.sfdi.cz.

12

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 7 / 2011

KRÁTCE ● Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zahájilo letní fotografickou soutěž „Vyfoť projekt“. Zúčastnit se může každý, kdo zajímavým způsobem zachytí některý z projektů podpořených z evropských fondů. Soutěž bude možné sledovat na www.vyfotprojekt.cz . Pomocí soutěže chce ministerstvo seznámit veřejnost s výsledky doposud investovaných evropských financí. ● Na červnovém jednání Výboru Regionální rady byla předložena aktualizace harmonogramu výzev z Regionálního operačního programu Střední Morava. Upravený harmonogram výzev na období let 2011 až 2013 byl předložen ve vazbě na požadavky Zlínského a Olomouckého kraje. Výbor Regionální rady také reagoval na aktuální časový harmonogram aktualizace integrovaného plánu rozvoje území Olomouc, Jesenicko a Šumpersko a integrované plány rozvoje měst Zlín a Olomouc. ● Část starostů ve Zlínském kraji se bouří proti rozdělování peněz z Regionálního operačního programu Střední Morava, které bylo připravováno v roce 2006 a 2007 a má skončit v roce 2013. Ve svém prohlášení starostové tvrdí, že „nepociťují tolik očekávané výsledky dotačních intervencí z Regionálního operačního programu Střední Morava, které by jim ulehčily životní podmínky, zvýšily možnosti zaměstnanosti a zkvalitnily infrastrukturu, kterou jsou dennodenně nuceni využívat,“ stojí v červnovém prohlášení Starostů a nezávislých.

Hranice podopry obnovy památek jsou striktně vymezeny „Je potřeba zmínit, že Regionální operační program Střední Morava nemá žádnou speciální oblast ani podoblast podpory zaměřenou na ochranu památek. Projekty předkládají města, obce nebo podnikatelé s tím, že projekt má dopad na cestovní ruch. Dále je potřeba pracovat s tím, že ROP Střední Morava může podporovat pouze památky, u kterých nedochází k překryvům s Integrovaným operačním programem,“ uvedla Renata Škrobálková, tisková mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava. Škrobálková dodala, že je vymezena striktní hranice, co podporuje ROP Střední Morava a co Integrovaný operační program. Přesto se, díky žádostem předloženým jednotlivými obcemi v regionu, dostalo i na obnovu historických staveb nebo dalších vzácných objektů. Na opra-

vu či rekonstrukci památek bylo schváleno sedmnáct projektů za 318,7 milionu korun. BOJKOVICE POVEDE NEZISKOVKA Mezi největší dotace, které ROP Střední Morava na obnovu pa-

mátek poskytl, patří například nedávno dokončená rekonstrukce nekomerční části zámku Nový Světlov - Bojkovice. Částka činila téměř padesát milionů korun. Nekomerční část projektu zajistila na zámku prostory pro muzeum, je opravena obřadní síň, zámecká kaple, a jsou vytvořeny další prostory pro kulturní a společenské aktivity, výstavní sály pro prohlídky zaměřené vždy na konkrétní aktivitu, kulturní sály zase pro koncerty. Tento projekt je podle ROP Střední Morava pro rekonstrukci zámku prvořadým, neboť

Mezi největší dotace, které ROP Střední Morava na obnovu památek poskytl, patří například nedávno dokončená rekonstrukce nekomerční části zámku Nový Světlov - Bojkovice. zdroj: vyletnik.cz

opravuje největší část kulturní památky a místnosti budou využity pro veřejné účely. Předmětné prostory jsou pronajaty obecně prospěšné společnosti Zámek Nový Světlov Bojkovice, která zajistila rekonstrukci a bude tyto neziskové aktivity provozovat ve spolupráci s městem Bojkovice, které jsou jedním ze zakladatelů této nestátní neziskové organizace. Téměř 25 milionů korun šlo na stavební obnovu a modernizaci zámku Lešná u Valašského Meziříčí. Zámek v Lešné u Valašského Meziříčí je jednopatrová budova postklasicistního stylu, zasazená do rozsáhlého a svým způsobem unikátního zámeckého parku o rozloze přesahující sedm hektarů. V zámeckém parku se nachází více jak 1 300 většinou vzácných dřevin, z nichž řada patří mezi dendrologicky unikátní exempláře, některé stromy dosahují stáří přes 200 let. Cílem projektu je zvýšení atraktivnosti území prostřednictvím zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu na území mimo vysokou koncentraci infrastruktury a služeb. Předkládaný projekt stavební obnovy a modernizace zámku Lešná u Valašského Meziříčí řeší vnitřní stavební úpravy kulturní památky s cílem zvýšení

atraktivity území Valašska pro cestovní ruch. Celkové náklady projektu se předpokládají ve výši téměř 33 milionů korun, předpokládaný termín otevření zámku pro veřejnost je letošní listopad. VLÁDA PAMÁTKÁM SNÍŽILA DOTACE Kolik dostanou středomoravské obce na obnovu historických objektů z celkových nákladů? „Pokud je předkladatelem projektu obec, tak do konce roku 2010 bylo jeho spolufinancování ve výši do devadesáti procent. Od roku 2011 je tento podíl přibližně sedmdesát procent a to převážně díky rozhodnutí vlády České republiky nepodílet se od roku 2011 na spolufinancování projektů z ROP ze státního rozpočtu. Konkrétně ROP Střední Morava tak přišel o osmnáct procent původně schválené alokace,“ uvedla Škrobálková. Jak moc se toto opatření vlády dotkne další obnovy památek zatím není jasné. Podle Škrobálkové vzhledem k tomu, že primárně není žádná oblast ani podoblast podpory zaměřena na obnovu kulturních památek v regionu, ROP Střední Morava nesleduje jejich aktuální stav. Marek Turek

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE ● Přátelský fotbalový zápas TJ Slavia Píšť - Regionální rada Moravskoslezsko doprovodil oslavy otevření nového zázemí pro veřejnost a sportovce v Píšti. Pohodové tempo a nálada, pěkné akce a deset vstřelených branek potěšily diváky na zaplněné nové tribuně fotbalového stadionu, vystavěné s pomocí peněz z evropských fondů. Utkání skončilo remízou 5:5, na penalty zvítězili místní borci. ● Regionální rada Moravskoslezsko zveřejnila nový plán výzev k předkládání projektů s výhledem do první poloviny roku 2012. Nechybí v něm například termíny a podrobnosti o nově zařazeném příjmu projektů středně velkých měst a dalších žádostí o dotaci na výstavbu cyklostezek, stejně jako další zajímavé informace. ● V letech 2007-2013 je ze strukturálních fondů Evropské unie vyčleněno výhradně na rozvoj regionu Moravskoslezsko přes 716 milionů eur. O tyto peníze se prostřednictvím Regionálního operačního programu Moravskoslezsko mohou ucházet různé subjekty veřejného, neziskového i podnikatelského charakteru. Řídícím orgánem ROP Moravskoslezsko je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, která spravuje a rozděluje peníze z programu.

Na rozvoj měst je ještě 290 milionů Revitalizace kulturních památek financovaná z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko není prvoplánová. Podle tiskového mluvčího Michala Sobka se děje za účelem rozvoje cestovního ruchu nebo jako součást investic do vybavenosti měst a venkova. Peníze na rekonstrukce, modernizace a zpřístupnění pro turisty a návštěvníky získávají jak města a obce, tak další veřejné, neziskové nebo i soukromé subjekty. „Může se jednat o významné historické objekty ať už občanského nebo církevního charakteru, jako jsou kostely, zámky, divadla a muzea, jiné hodnotné stavby nebo památkové zóny, případně objekty v památkových zónách. Investicím do kulturních památek sice podpora není vyhrazena samostatně, projekty jsou ale bodově zvýhodněny při hodnocení žádostí o dotaci,” říká Sobek. Nejedná se však o malé částky. Doposud bylo z ROP Moravskoslezsko podpořeno 29 projektů zabývajících investicemi přímo do kulturních památek. Objem schválené dotace jsou v součtu 743 miliony korun. „V budoucnu se počet podpořených projektů může zvýšit, přestože zřejmě jen dílčím způsobem. K dispozici je stále 290 milionů korun na rozvoj středně velkých měst, své projekty předkládají průběžně velká statutární města a potenciál obnovy kulturních památek má také cílená podpora do tří vybraných turistických lokalit v Moravskoslezsku, na kterou je nyní k dispozici 414 milionů korun,“ dodává Sobek

DO OPAVY TEČOU DESÍTKY MILIONŮ S jakou podporou moéhou předkladatelé počítat? Ještě loni mohli žadatelé o dotaci získat až 92,5procentní dotaci. Od konce minulého roku je po odebrání státního příspěvku 7,5 procenta jsou dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko maximálně 85 procent. Zbylé způsobilé výdaje, tedy takové, které je možné financovat z evropských fondů, i ty nezpůsobilé, hradí nositelé projektů. Za zmínku stojí například rekonstrukce bývalého bankovního domu v Opavě a jeho přeměna na obecní dům, která zachovala mnoho z původních prvků prvorepublikové stavby a vdechla podle Sobka novému kulturnímu zařízení život. Lidé si zde na jednom místě připomenou zajímavosti z historie Opavy, mohou si zajít na výstavu, do kavárny nebo zatančit a podívat se na představení do moderně zařízeného klubu. Dotace pokryla 70 milionů korun z celkových více než 100 milionů korun. V provozu po celkové vnitřní revitalizaci je také Slez-

ské divadlo v Opavě, na kterou se přispělo 91 milionem korun. Práce naopak stále probíhají na přeměně Domu umění v Opavě na moderní kulturní centrum s dotací 97 milionů korun. Rozsáhlá je proměna historické výstavní budovy Slezského zemského muzea v Opavě, která toto místo promění v interaktivní a přitažlivé místo pro návštěvníky. Dotace z ROP Moravskoslezsko je přes 98 milionů korun. „Významná je také rekonstrukce piaristického kláštera v Příboře, kde již vznikly nové pro-

story pro provoz městské knihovny. Součástí další, aktuálně probíhající fáze rekonstrukce je obnova refektáře, nejcennější části kláštera,“ pokračuje ve výčtu Sobek. DOTACE I DO SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK Dotačních zdrojů z Unie hojně využívají také římskokatolické farnosti na revitalizaci kostelů. Týká se to například nejstaršího dřevěného kostela v Hodslavicích, významného poutního cíle - baziliky Navštívení Pan-

ny Marie ve Frýdku nebo dalších kostelů v Krnově, Štramberku, Gutech a jiných obcích a městech. Evropské peníze přispěly na rekonstrukci Masarykova náměstí v Novém Jičíně, které je součástí městské památkové rezervace. Pro větší zpřístupnění Slezskoostravského hradu a možnost pořádání akcí investovala Ostrava 10 milionů korun do výstavby nové hradní terasy. Na projekt získala 4 miliony korun z ROP Moravskoslezsko. Marek Turek

Jednadevadesátimilionovou dotaci na revitalizaci vnitřních prostor získalo také Slezské divadlo v Opavě. zdroj: RR Moravskoslezsko

PUBLICISTIKA

EN č. 7 / 2011

13

V Hradci Králové budou zpřístupněny jižní terasy Už v září budou po opravách otevřeny jižní terasy u historického centra Hradce Králové. Jde o další zrekonstruovanou část někdejšího prstence zdevastovaných městských hradeb. Obyvatelům i návštěvníkům města začne sloužit členitá odpočinková zahrada s fontánami, pergolami a dalšími relaxačními prvky. Na úpravu teras v rámci regionálního operačního programu významně přispívá Evropská unie. Opravy se týkají místa, které nebylo nikdy v minulosti veřejně přístupné. Jde o bývalé hradby mezi schodištěm Bono publico a Gočárovým schodištěm, kde se rozkládaly zahrady za domy na centrálním Velkém náměstí. V roce 2009, kdy rekonstrukce začala, byla část těchto hradeb zralá na demolici. Opravy ale hned v počátku přerušil na půl roku archeologický výzkum. Byly tu objeveny pozůstatky opevnění, rybářská branka či kanalizační stoka plná keramických střepů. „Jsou to významné objevy. Přinášejí jiný pohled na vývoj opevnění a jeho osudy po

tom, co přestalo fungovat jako hradba,“ uvedl k výsledkům výzkumu archeolog Radek Bláha z Muzea východních Čech v Hradci Králové. PRAŽSKÁ INSPIRACE Jižní terasy se opravují podle projektu architekta Jiřího Krejčíka, který se při hledání jejich nové podoby inspiroval terasami pod Pražským hradem. „Navrhovat architekturu v historickém prostředí je specifické tím, že prostředí už existuje a my se napojujeme na to, co vybudovaly genera-

ce před námi. S konkrétním místem pak hledám společný jazyk,“ vysvětlil Krejčík. Výsledkem oprav bude členitý park s okrasnými i ovocnými stromy, květinovými záhony, kde bude možno posedět v altánu i na lavičkách mezi třemi kaskádovými fontánami a vodopádem. Lidé budou procházet mezi jednotlivými patry příkrého svahu. Místo by se mělo podobat honosné zahradě. Při opravách vznikla většina nových opěrných zdí, postaveny jsou z prvorepublikových cihel. Za nejnáročnější stavbaři označili zhotovení technologické šachty, a to kvůli množství prostupů, které do ní vedou. S tím byly spojeny přeložky kanalizací okolních domů za provozu. Především se ale touto rekonstrukcí podařilo zachránit další cenné území v samotném srdci Hradce Králové.

EU ZAPLATILA SKORO POLOVINU NÁKLADŮ

Terasy by měly být hotové do letošního září, město se ale snaží celou investiční akci urychlit tak, aby bylo možné je veřejnosti zpřístupnit už při Slavnostech královny Elišky. zdroj: autorka

Celkové náklady na rekonstrukci jižních teras jsou vyčísleny na více než 54 miliony korun, část prostředků poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj. „Žádost o poskytnutí dotace byla podepsána v dubnu 2010. Přislíbená dotace podle smlouvy činí 18 milionů korun, což odpovídá téměř 46 procentům celkových výdajů projektu,“ vyčíslila Zuzana Hovorková z ekonomického odboru královéhradeckého magistrátu. Přestavba jižních teras by měla trvat do konce září, možná se však stihne o něco dřív. „Naším přáním je, aby bylo

hotovo do Slavností královny Elišky, které se v Hradci Králové uskuteční počátkem září. Uděláme vše, co bude v našich silách,“ prohlásil vedoucí investičního odboru magistrátu Valentýn Avramov. Jižní terasy budou přístupné z obou přilehlých schodišť i z Velkého náměstí.. Hradecké terasy na místech historického opevnění patří z větší části městu. To je postupně opravuje, nový kabát získaly v posledních letech severní terasy nad částí Žižkových sadů, terasy u bývalého pivovaru nebo terasy u divadelního studia Beseda. Věra Hofmanová

Malí čeští Murdochové Skandál nejčtenějšího bulvárního nedělníku The News of the World, který několik týdnů otřásá britskou politickou scénou a vedl majitele těchto novin Ruperta Murdocha k jejich uzavření, si moc nezadá ani s praktikami českých médií. Ne že by se některá z českých redakcí napíchla na telefony politiků nebo odposlouchávala rodiče zavražděné Aničky, ale s odposlechy jako takovými mají tuzemské noviny bohaté zkušenosti. A nemuseli odposlouchávat sami novináři nebo jimi najatí detektivové. šli ze zákonnou úpravou, která policejní odposlechy zakazuje zveřejňovat, bili šéfredaktoři českých deníků na poplach, že je ohrožena svoboda slova. Ochrana soukromí a rizika narušení policejních vyšetřování je jaksi nezajímala. INVESTIGACE ZA HRANOU

Stačilo, když se redakce dostaly prostřednictvím svých kontaktů na policii k legálně pořizovaným odposlechům vyšetřovatelů závažných ekonomických kauz. Vzpomeňme si jen na desítky „investigativních“ materiálů MF Dnes, na které by tento deník nikdy nepřišel, nebýt informačních úniků od policie, ať už byly motivovány jakkoli. Když pak poslanci při-

Čeští novináři dokonce dospěli k investigaci „nového typu“, kdy se dohodli s jedním politikem coby volavkou, na kterou nechali nachytat další politiky. Ano, jde o onu mediálně známou kauzu vířivky, ve které se nechal s neznámou děvou nafotit poslanec Vlastimil Tlustý a jehož fotografie pak reportéři MF Dnes a Novy nabízeli jeho politickým rivalům. Tomu se už říká investigace za hranou, protože média nepopisují realitu, ale sama ji vytvářejí. O krok dál letos postoupil bulvární deník Blesk, když před plá-

novanou stávkou odborářů v dopravě zveřejnil na svojí titulní straně čísla mobilních telefonů odborářských předáků. Vždyť co jiného by mělo být porušením soukromí, než zveřejňování soukromého telefonního čísla? Stát, který by se měl svých občanů zastat, proti bulváru nijak nezasáhl. A Blesk jistě půjde dál, protože v jeho čele stanul velký taktik moci Pavel Šafr, kterému jde hlavně o ovlivňování veřejného mínění a politiky.

on, kdo určoval budoucí britské premiéry. A politici mu šli ochotně na ruku, protože věřili, že jedině Murdochovy tabloidy jim dokáží zajistit masovou podporu u voličů. Pokud by se někdo chtěl nepříjemným praktikám bulváru vzepřít, čekal ho politický důchod. Proto všichni mlčeli a nepřímo se podíleli na nechutnostech, které v uplynulých dnech vyplavaly na povrch.

VŠICHNI MLČELI

V Česku zatím média nehrají při rozhodování voličů tak silnou roli jako v Británii, ale leccos by se mohlo změnit. Jestliže šéf nejčtenějšího deníku veřejně vyhlašuje, že se místo celebrit začne věnovat politikům, neznamená to nic jiného, než že chce z plátku o sexu a penězích udělat opravdu vlivné médium s dopadem na masy čtenářů, ale i na reálnou politiku. A o to listu s polonahou dívkou Blesku na poslední straně zatím nikdy nešlo. Noviny u nás mají jednu velkou výhodu. Oproti televizím a rádiím na ně nedohlíží žádný regulátor. V podstatě si tak mohou dělat, co chtějí, a pokud náhodou někoho poškodí, riskují maximálně tak soud. Neexis-

Že se „nový“ Blesk zaměří víc na politiku, už Šafr deklaroval v několika rozhovorech. Ostatně, bylo tomu tak u všech redakcí, kterým Šafr v minulosti šéfoval: Lidových novin, MF Dnes či Reflexu. Otázkou zůstává, kam se posune hranice možného a zda lze vůbec překonat titulní stranu Reflexu s koláží Davida Ratha s knírkem coby Adolfa Hitlera. Pokud ale bude stoupat prodaný náklad, vydavateli Blesku takové móresy jistě vadit nebudou. Čekat od majitele novin, natož bulvárních, nějakou autoregulaci, by bylo směšné. V Británii politici dali Murdochovu mediálnímu impériu natolik volnou ruku, že to byl nakonec

NOVINY BEZ REGULÁTORA

tují tu žádná pravidla hry, žádné profesní standardy. Nemáme žádnou uznávanou profesní novinářskou organizaci, Syndikát novinářů je coby hrstka vzpomínajících důchodců spíše k smíchu. Jediné neregulované mediální odvětví v Česku tedy ještě ukáže, kam až může zajít. Doufejme, že to neskončí jako v

Británii, protože pokud ano, určitě od našich vydavatelů nelze čekat takovou míru sebereflexe jako od Rupetra Murdocha. Zvlášť ne v zemi, kde se na sebevětší skandál zapomene dřív, než se stačí vyšetřit. Jan Potůček šéfredaktor serveru DigiZone.cz

14

PUBLICITA

EN č. 7 / 2011

Příjem žádostí o podporu na modernizaci říčních plavidel byl již ukončen MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – KVĚTEN 2011

Na poslední chvíli své projekty předložilo čtyřiatřicet žadatelů. Vyplývá to z aktuální monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů. Pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů vydal Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z  hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Aktuální zpráva je vždy dostupná na internetových stránkách www.strukturalni-fondy. cz/Stav-cerpani/Mesicni-​m onitorovaci-zprava.

zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou pro podporu podaných žádostí jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. OP Doprava je financován z  Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro – intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 19 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Podané žádosti

Žádosti vyřazené z administrace

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

výši 50,0 mld. Kč, tedy 29,6 % z Proplacené prostředky celkové alokace. V OP Doprava příjemcům V průběhu května 2011 do- nebyl oproti minulému měsíci zašlo k nárůstu objemu pro- znamenán nárůst. 50 středků proplacených příjem- V souvislosti se závěry kontrol cům ve výši 1,4 mld. Kč, což provedených ministerstvem dozvýšilo celkový objem proplace- pravy na jednotlivých projekných prostředků příjemcům na tech spolufinancovaných z evropProjekty s vydaným 100,7 mld. Kč (59,7 % z celkové ských fondů a předběžných náleRozhodnutím/ podepsanou alokace OP Doprava). Vzhledem zů auditu Evropského účetního Smlouvou Řídicí orgán vydal v průbě- k časové a finanční náročnosti dvora, rozhodlo ministerstvo dohu května 2011 Rozhodnutí u většiny realizovaných projektů v pravy o pozastavení předkládá3 projektů a s vybranými příjem- OP Doprava probíhá čerpání fi- ní prostředků k certifikaci na Evci podepsal Smlouvy. Jedná se nančních prostředků zejména na ropskou komisi, a to v rámci ceo projekty technické pomoci ve základě předkládání průběžných lého OP Doprava. Opatření po7. prioritní ose. Celkově byla žádostí o platby, jejichž podkla- trvá do doby, než dojde k ověřeke 3. červnu 2011 vydána Roz- dem jsou fakturace provedených ní správnosti a oprávněnosti výdajů. hodnutí / podepsána Smlouva u prací v měsíčních intervalech. 129 projektů s  výší schválené Ve sledovaném období byly v Do účetního systému Viola bylo Podané žádosti Objem finančních prostředků, dotace 168,5 mld. Kč, což před- OP Doprava finančně ukonče- zaúčtováno v rámci OP Doprava které jsou požadovány v poda- stavuje 99,9 % z alokace na ope- ny 2 projekty. Ke 3. červnu 2011 50,1 mld. Kč, tedy 29,7 % z celkoných žádostech, se ke 3. červnu rační program na období 2007– byly celkem finančně ukončeny vé alokace programu. K mezimě2011 zvýšil o 35 podaných žá- 2013. Nejvyšší podíl schvále- 63 projekty o finančním objemu síčnímu nárůstu ve sledovaném dostí v hodnotě 116,5 mil. Kč. ných prostředků vzhledem k alo- 31,4 mld. Kč (tj. 48,8 % z celko- období nedošlo. Vyjma jedné žádosti se jedná o kacím jednotlivých oblastí pod- vého počtu schválených projekUkončená výzva v oblasti projekty předložené ve výzvě na pory je stále evidován v oblas- tů). podpory modernizace říčních oblast podpory 6.3 „Podpora a tech podporujících modernizaci plavidel modernizace říčních plavidel“, silnic a vnitrozemských vodních Certifikované výdaje K  datu 29. dubna 2011 bylo předložené Evropské komisi cest. Ve všech uvedených přípakde byl příjem žádostí ukončen MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – KVĚTEN 2011 dech jsou alokace pro jednotlivé Od počátku programového ob- ukončeno 3. kolo výzvy pro předna konci dubna 2011. dobí byly certifikovány výdaje ve kládání projektových žádostí o Od počátku realizace OP Do- aktivity již přezávazkovány. Realizace OP Doprava Od počátku realizace OP Doprava byly ke 3. červnu 2011 podány 253 žádosti v celkové hodnotě 208,0 mld. Kč, to představuje 123,3 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 129 v souhrnné výši 168,5 mld. Kč (99,9 % z alokace programu). Příjemcům byly proplaceny prostředky ve výši 100,7 mld. Kč, což představuje 59,7 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 50,0 mld. Kč, to je 29,6 % z alokace na OP Doprava.

prava bylo ke 3. červnu podáno 253 žádostí s finančním požadavkem 208,0 mld. Kč, což o 23,3 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013.

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)

Tab. 20 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Celková alokace podpory 2007–2013

Podané žádosti

Finančně ukončené projekty

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 24 60 251,5 0 0,0 3 10 862,7 21 49 283,1 9 13 557,6 1.1 17 2 418,0 2 21,7 12 669,5 3 1 726,8 2 1 069,1 1.2 41 62 669,5 2 21,7 15 11 532,2 24 51 010,0 11 14 626,7 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 12 4 532,3 8 3 749,2 3.1 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 12 4 532,3 8 3 749,2 3 48 45 774,3 5 10 573,2 1 660,6 42 34 677,6 23 12 089,7 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 1 660,6 42 34 677,6 23 12 089,7 4 1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 0 0,0 0 0,0 5.1 2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 2 1 236,1 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 2 1 236,1 0 0,0 5 25 768,6 13 471,7 9 265,8 3 31,1 3 31,1 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 10 850,0 6.2 82 130,6 19 28,6 58 94,0 5 7,5 5 7,5 6.3 121 4 584,8 33 690,2 67 359,7 21 3 534,2 18 888,6 6 18 908,3 0 0,0 0 0,0 18 1 413,0 3 24,7 7.1 18 908,3 0 0,0 0 0,0 18 1 413,0 3 24,7 7 169 50 359,1 38 11 263,4 68 1 020,3 63 38 211,8 41 12 978,3 ERDF 84 157 635,2 2 21,7 16 29 946,9 66 130 290,0 22 18 400,6 FS 253 207 994,3 40 11 285,1 84 30 967,3 129 168 501,8 63 31 379,0 OP D Poznámka: Poznámka: V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011 - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

Operační program Doprava Operační program Doprava (dále jen OP Doprava) je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke

Žádosti ve schvalovacím procesu

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Proplacené prostředky příjemcům

Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO

Certifikované výdaje předložené EK

mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 60 353,5 60 251,5 99,8 49 283,1 81,7 32 392,4 53,7 27 398,8 45,4 27 398,8 45,4 1.1 3 284,1 2 418,0 73,6 1 726,8 52,6 1 001,7 30,5 1 001,7 30,5 1 001,7 30,5 1.2 63 637,6 62 669,5 98,5 51 010,0 80,2 33 394,1 52,5 28 400,4 44,6 28 400,4 44,6 1 44 031,0 69 861,8 158,7 72 098,6 163,7 37 743,8 85,7 2 367,4 5,4 2 229,3 5,1 2.1 2 549,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 580,6 69 861,8 150,0 72 098,6 154,8 37 743,8 81,0 2 367,4 5,1 2 229,3 4,8 2 11 376,1 4 544,7 39,9 4 532,3 39,8 3 718,1 32,7 1 276,8 11,2 1 276,8 11,2 3.1 11 376,1 4 544,7 39,9 4 532,3 39,8 3 718,1 32,7 1 276,8 11,2 1 276,8 11,2 3 32 071,9 45 774,3 142,7 34 677,6 108,1 22 217,9 69,3 15 100,4 47,1 15 100,4 47,1 4.1 32 071,9 45 774,3 142,7 34 677,6 108,1 22 217,9 69,3 15 100,4 47,1 15 100,4 47,1 4 8 565,7 18 414,8 215,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 951,7 1 236,1 129,9 1 236,1 129,9 484,0 50,9 94,6 9,9 94,6 9,9 5.2 9 517,4 19 650,8 206,5 1 236,1 13,0 484,0 5,1 94,6 1,0 94,6 1,0 5 225,1 768,6 341,5 31,1 13,8 31,1 13,8 31,1 13,8 31,1 13,8 6.1 3 077,6 3 685,5 119,8 3 495,6 113,6 2 741,3 89,1 2 570,8 83,5 2 570,8 83,5 6.2 220,9 130,6 59,1 7,5 3,4 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 523,6 4 584,8 130,1 3 534,2 100,3 2 779,7 78,9 2 601,9 73,8 2 601,9 73,8 6 2 003,9 908,3 45,3 1 413,0 70,5 331,7 16,6 248,8 12,4 248,8 12,4 7.1 2 003,9 908,3 45,3 1 413,0 70,5 331,7 16,6 248,8 12,4 248,8 12,4 7 35 595,4 50 359,1 141,5 38 211,8 107,4 24 997,6 70,2 17 702,2 49,7 17 702,2 49,7 ERDF 133 115,5 157 635,2 118,4 130 290,0 97,9 75 671,7 56,8 32 388,1 24,3 32 249,9 24,2 FS 168 711,0 207 994,3 123,3 168 501,8 99,9 100 669,2 59,7 50 090,3 29,7 49 952,2 29,6 OP D Poznámka: Poznámka: Měnový kurz: 1 EUR = 24,51 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepoč- Měnový kurz: 1 EUR = 24,51 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem teny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011 v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011

51

finanční podporu z  Operačního programu Doprava, prioritní osy 6. V  oblasti podpory 6.3 bylo možné žádat o podporu modernizace říčních plavidel. Tato podpora je cílena na zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí snížením emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů a také na převedení části přeprav zboží na vnitrozemskou vodní nákladní dopravu, která je nejvíce šetrná k  životnímu prostředí. Třetím cílem podpory je zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní nákladní dopravy, která v  konečném důsledku povede k  výraznému snížení potencionálních ekologických škod. Podporované investice jsou ve třech podprogramech zaměřeny na nízkoemisní pohonné a pomocné jednotky s  finančním objemem podpory ve výši 40 milionů korun, dále na modernizaci plavidel za účelem zvýšení multimodality, což obnáší např. přepravní rámy na automobily nebo pořízení odlehčených stohovacích krytů nákladních prostorů. Tady je finanční objem podpory stanoven ve výši 20 milionů korun. Podprogram číslo 3 je určen na modernizaci plavidel vedoucí ke zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy. Finanční objem ve výši 24 milionů korun může směřovat na dovybavení plavidel příďovým dokormidlovacím zařízením, zhotovení ocelových podlah nákladových prostorů či na vybavení radarovým zařízením. Příjemci podpory mohou být vlastníci nebo provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, jejichž plavidla jsou vedena v rejstříku České republiky bez ohledu na státní příslušnost provozovatele. Projekty předložené v rámci 3. kola výzvy musí být dokončeny nejpozději do 31. prosince 2013. Předpokládaná alokace pro tuto výzvu je ve výši 71,4 milionu korun z  Evropského fondu pro regionální rozvoj a ve výši 12,6 milionu korun ze státního rozpočtu.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

stav k 01

EN č. 7 / 2011

Zusammenfassung

Denkmäler keine Priorität – aus EU-Fonds nur sieben Prozent Weite Landstriche Tschechiens scheinen langsam aus einer Art Koma zu erwachen. EUGelder erwecken kleinere Gehöfte, Kirchen, aber auch Schlösser und Burgen zu neuem Leben. Wenngleich ein weitaus größerer Betrag in Verkehrsprojekte fließt, hat Brüssel schon jetzt zur Rettung zahlreicher einzigartiger Bauwerke beigetragen. Zu den größten Investitionen gehören die Arbeiten am Spital Kuks und das Zentrum für Bauerbe in Plasy. Die Gelder kommen den Denkmälern vor allem im Rahmen des integrierten operationellen Programms „Denkmäler wieder leben lassen“ zugute. „Es ermöglicht, dass Denkmäler neue Dienstleistungen im Bereich Bildung, kulturelle Entwicklung, Erweiterung geistiger Horizonte und besseres Verständnis des kulturellen Erbes bieten und in breiterem Maße auch der Öffentlichkeit dienen“, heißt es in einem offiziellen Bericht des Kulturministeriums. Eine der größten Maßnahmen ist das Projekt Kuks – Granatapfel. „Es stellt sich zum Ziel, heute ungenutzte und in hohem Maße verkommene Teile eines Spitals neu zu beleben. Dabei handelt es sich um ein europaweit bedeutendes Denkmal“, ergänzt für das Kulturministerium Josef Beránek. Das Projektvorhaben besteht in der Errichtung eines multifunktionellen Bildungszentrums. Und welchen Betrag hat die EU beigesteuert? Über 440 Mio. CZK! Im aktuellen Planungszeitraum der EU haben die Tschechen bislang 220 Mrd. CZK in Anspruch genommen. Bis 2013 könnten sie dabei bis zu 750 Mrd. bekommen. Für die Erneuerung kultureller Denkmäler wurden bislang rund 7 Prozent verwendet. Ganz oben stehen Verkehrsbauten wie Straßen und Eisenbahnkorridore. Jan Štifter

In das Fass ohne Boden zur Erneuerung von Kulturdenkmälern fließen auch EU-Gelder Die Pflege von Kulturdenkmälern ist weder eine billige Angelegenheit, noch ein lohnendes Geschäft. Gerade deshalb wird die Kultur vom Geld diktiert. Einige Historiker sehen beim kulturellen Erbe schwarz und behaupten, dass wir als Kulturvolk bald von der Landkarte verschwinden, wenn sich nicht bald etwas ändert. Die Statistiken der Denkmalbehörde der Slowakischen Republik besagen, dass 70 % aller Denkmäler einen guten oder ausreichenden bautechnischen Zustand aufweisen, einen beeinträchtigen Zustand hat fast ein Fünftel, und in einem desolaten Zustand sind rund fünf Prozent der Denkmäler. Die Eigentumsstruktur gestaltet sich wie folgt: Gegenüber 1993, als dem Staat 36 % der Denkmäler gehörten, sind es heute 9 %. Auch zur Erneuerung des kulturellen Erbes lassen sich EU-Fonds aus mehreren operationellen Programmen nutzen. Abhängig von der Art des Programms sind auch die Fördermittelempfänger. Aus den Anträgen für das Ressort im vergangenen Jahr wurden im Rahmen des Regionalen operationellen Programms Projekte für fast 12 Mio. EUR bewilligt. Die Möglichkeit der Nutzung von Geldern aus Brüssel erläutert die Sprecherin des Kulturressorts Eva Chudinová so: „Die EU-Fonds können beispielsweise zur Rekonstruktion, Erweiterung und Modernisierung bestehender Denkmalfondsinstitutionen, zur Erneuerung ungenutzter bzw. unzweckmäßig genutzter nationaler Kulturdenkmäler, zum Schutz des Denkmalfonds der Slowakischen Republik, zur Nutzung des kulturellen Potenzials der Slowakischen Republik für die Entwicklung eines nachhaltigen Fremdenverkehrs, zur Erhaltung des europäischen Kulturerbes oder Digitalisierung des Inhalts von Denkmal- und Fondsinstitutionen genutzt werden.“ Weitere Gelder könnten dem Ressort auch über die Slowakische Tourismusagentur zu gute kommen, die ebenfalls Empfänger von Fördermitteln aus Brüssel ist. Kulturminister Daniel Krajcer vertritt die Überzeugung, dass „die Slowakei gerade im Bereich des kulturellen Erbes das größte Potenzial im Rahmen des Fremdenverkehrs hat“. Alžbeta Švecová, Bratislava

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Historic buildings not a priority – only seven percent of European funds go to their renovation

RÉSUMÉ

It’s almost like the Czech landscape had been in a coma for years and is only slowly awakening. Small houses, churches, together with castles and chateaus are being revived by money from the European Union. Although much larger amounts are provided for transport projects, Brussels has already helped to save a number of unique structures. The largest investments are currently being directed to Kuks and the Plasy Construction Heritage Centre.

Le pays tchèque semble se trouver depuis de longues années dans un coma dont il se réveille doucement. Les fonds en provenance de l’Union européenne font renaître à la vie de petites propriétés, des églises, mais aussi des châteaux de toutes sortes. Même si des sommes bien plus importantes sont allouées aux projets réalisés dans le domaine des transports, Bruxelles a déjà contribué à sauver toute une série de constructions exceptionnelles. Parmi les plus gros investissements figurent actuellement les travaux en cours à Kuks ou le Centre de l’héritage architectural de Plasy.

Since the beginning of June, visitors to Czech Switzerland have been able to admire eight small sacral monuments that were renewed with the help of the European Union. “For example, close to the ferry in Dolní Žleb and the Elbe cycle path, tourists can find a monumental iron statue of the crucifixion. The original inhabitants used to call it Hillens Kreuz,” says Dana Štefáčková of the Czech Switzerland beneficiary society. Money flows to heritage care particularly within the integrated operational programme called “Bringing Monuments Back to Life”. “The programme enables historical buildings to provide new services in education, cultural development, extension of general knowledge and better comprehension of the

cultural heritage, and thus serve the public again,” notes the Ministry of Culture in its official statement. The Kuks – Pomegranate project is one of the biggest events. “Its goal is to revive the currently unused and highly dilapidated parts of the hospital. This is a foremost European monument,” adds Josef Beránek for the Ministry of Culture. The Kuks Hospital is a former social-care institute for war veterans with a medical hospital and a monastery of Merciful Brothers of the Holy Trinity, a part of a unique baroque complex of the original spas established by the eminent benefactor, František Antonín Špork. The project aims at creating a multifunctional educational centre. And the amount

donated by the Union? Over four hundred and forty million crowns. During the Union’s planning period, this country has already drawn two hundred and twenty billion crowns; by 2013 this amount could reach as much as seven hundred and fifty billion. Approximately seven percent of this amount has so far gone for renewal of cultural monuments. The vast majority has gone to transport projects – highways and railway corridors. The fact that historical buildings and monuments are not a priority is also confirmed by the potential applicants. “We’re considering purchasing a vicarage near Tábor. We’ve contacted people who have also bought an old historical building and asked them how difficult it would be to obtain a financial subsidy for its reconstruction. We’ve heard a number of stories and all had the same ending – obtaining money for monuments can be a full-time job,” Drahomíra Švehlová from České Budějovice describes her experience. Jan Štifter

Les fonds sont pour l’essentiel alloués aux monuments dans le cadre du programme opérationnel intégré « Redonnons la vie aux monuments ». « Celui-ci permet aux monuments d’apporter de nouveaux services dans le domaine de la formation, du développement culturel, de l’élargissement des horizons intellectuels, une meilleure appréhension des valeurs de l’héritage culturel et ainsi de mieux servir le public », indique le ministère de la Culture dans un communiqué officiel. L’un des plus gros projets est le projet Kuks, la Grenade. « Il vise à faire revivre les parties de l’hôpital à l’heure actuelle non exploitées et largement tombées en décrépitude. C’est un fantastique monument européen », ajoute Josef Beránek pour le ministère de la Culture. Le projet a pour objectif la construction d’un centre de formation multifonctionnel. La somme déboursée par l’Union ? Plus de quatre cent quarante millions de couronnes tchèques. Les Tchèques ont pour l’instant utilisé deux cent vingt milliards de couronnes sur les sept cent cinquante milliards qu’ils ont la possibilité de dépenser jusqu’en 2013 au titre de la période de programmation actuelle de l’Union. Quelque sept pourcents de cette somme ont à ce jour été consacrés à la restauration des monuments culturels, les projets les mieux lotis étant ceux réalisés dans le domaine des infrastructures de transport : routes, corridors ferroviaires. Jan Štifter ritage institutions and funds into digital form.” The Ministry has published calls for ten- Les fonds européens coulent eux ders for transformation of the aussi au goutte-à-goutte dans le cultural heritage into digital form within the Operational puits sans fond de la restauration Programme “Information for des monuments culturels Society”. Over 3.1 million cultural objects should thus be Prendre soin d’un monument culturel n’est ni transformed into digital form. une affaire économique ni un business rentable. Further funds could be provi- C’est précisément pour cette raison que l’argent ded to this sector by the Slovak impose son dictat à la culture. Certains histoTourist Board, which also rece- riens voient l’héritage culturel en noir et affirives assistance from Brussels. ment que si nous continuons encore à l’avenir à The Minister of Culture, Dani- nous comporter ainsi, nous disparaîtrons de la el Krajcer, is convinced that “it carte en tant que peuple culturel. is in the area of cultural heritage that Slovakia has the grea- Les statistiques du Bureau des monuments de la Républitest tourist potential”. que slovaque montrent que, pour ce qui est de l’état techThe future of our culture nique de l’architecture des monuments, 70 % d’entre eux should be a little brighter in sont en bon état ou dans un état satisfaisant, près d’un cinterms of money. “The Ministry quième se trouve dans un état délabré et quelque cinq pourof Culture has managed to allo- cents des monuments sont dans un état catastrophique. La cate more than EUR 140 milli- propriété de ces monuments se répartit comme suit : alors on for the coming 4 to 5 years qu’en 1993, 36 % des monuments appartenaient à l’État, ils for renewal and rescue of the sont aujourd’hui 9 %. Les fonds européens des différents cultural heritage; this is histo- programmes opérationnels peuvent être utilisés également rically the largest amount that pour la restauration de l’héritage culturel. La détermination has ever been available for this des bénéficiaires de l’aide dépend aussi du type de programpurpose,” concludes Eva Chudi- me. Suite aux appels lancés l’année dernière et concernant nová. le ministère, des projets représentant près de 12 millions d’euros ont été approuvés dans le cadre du Programme opéAlžbeta Švecová, Bratislava rationnel régional. Eva Chudinová, porte-parole du ministère de la Culture, explique les possibilités d’utilisation des fonds en provenance de Bruxelles : « Les fonds européens peuvent par exemple être utilisés pour la reconstruction, l’extension et la modernisation des fondations pour les monuments existantes, la restauration des monuments culturels nationaux non utilisés ou mal utilisés, la protection du fonds des monuments de la République slovaque, l’exploitation du potentiel culturel slovaque, le développement du tourisme durable, la préservation de l’héritage culturel européen ou encore la numérisation du contenu des institutions de monuments et fondations. » Des fonds supplémentaires pourraient être alloués au ministère également dans le cadre de l’Agence slovaque du tourisme, également bénéficiaire de l’aide en provenance de Bruxelles. Le ministre slovaque de la Culture, Daniel Krajcer, est convaincu que « c’est précisément en matière d’héritage culturel que la Slovaquie dispose du plus fort potentiel dans le domaine du tourisme.» Alžbeta Švecová, Bratislava

European funds also dripping into a bottomless well Taking care of a cultural monument is by no means cheap, nor is it a lucrative business. This is why finance tends to rule culture. Some historians are pessimistic about the future of our cultural heritage and claim that, if we continue to behave this way, we will disappear as a cultural nation. According to the statistics published by the Monuments Board of the Slovak Republic, in terms of the construction-technical state of historical buildings and monuments, 70 % are in good or satisfactory condition, less than a fifth have deteriorated and about five percent of them are dilapidated. The ownership structure is as follows: Compared to 1993, when the State owned 36 %, its current share is 9 %. This reduction was caused particularly by restitutions to former owners and sales of property. This is also a reason why natural and legal persons possess over 40 % of all cultural monuments. One quarter is owned by the church and almost the same share belongs to local governments. European funds from several operational programmes can be used for renewal of the cultural herita-

ge. The type of the programme also determines the beneficiaries of the assistance. Projects worth almost EUR 12 million have been approved within the Regional Operational Programme, based on calls for applications organised in previous years in this sector. The spokesperson for the Ministry of Culture, Eva Chudinová, explains the options for using the money from Brussels: “European funds can be used, e.g., for reconstruction, extension and modernisation of the existing heritage institutions, renewal of unused or unsuitably used national cultural monuments, protection of the Slovak heritage fund, utilisation of the cultural potential of the Slovak Republic for the development of sustainable tourism, maintenance of the European cultural heritage, or transformation of the contents of he-

Les monuments ne sont pas une priorité – 7 % des fonds européens leur sont consacrés

16

INZERCE

GARANTI AKCE:

EN č. 7 / 2011

Prezentujte svou sPolečnost a služby na největším silničním veletrhu Jednodenní prezentační výstava oboru silničního hospodářství. silniční technika | nákladní automobily | stavební stroje stavební materiály | dopravní značení | veřejné osvětlení komunální technika | dodavatelé stavebních prací

ODBORNÍ GARANTI AKCE:

3%6#*$
1" &


/* /¥
7& &5 4*ZÁŠTITA

3)

3%6#*$
1" &
) 3

/* /¥
7&&5 4*-

Mezinárodní Silniční veletrh

2011

Pardubice - 9. září 2011 www.silnicniveletrh.cz

X.

ročník

VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WEBU:

POMAHAMEPRIRODE.CZ

110344_Inzerce_priroda_2011_KN.indd 2

16.5.11 13:54