Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Polní plevele a jejich výskyt ve vybraných plodinách Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jan Winkler, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Jiří Schiller
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Polní plevele a jejich výskyt ve vybraných plodinách vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne …………………………………. podpis diplomanta ………………….
Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Janu Winklerovi, PhD. za odborné vedení, profesionální přístup, trpělivost a ochotu při zpracování diplomové práce. Rovněž děkuji vedení podniku Cezava a. s. Blučina za umožnění provedení měření na pozemcích, za poskytnutí podkladů pro práci, poděkování patří také Ing. Josefu Příbranskému za odbornou spolupráci při zpracování podkladů k diplomové práci.
ABSTRAKT Počítání výskytu plevelů jsem provedl před aplikací herbicidních přípravků. Práci jsem prováděl u společnosti Cezava a.s. Blučina, která vznikla dne 1.8.1995. Hlavním předmětem podnikání společnosti je rostlinná výroba polní provozovaná na 1 000 ha orné půdy. V plodině řepce olejce (Brassica napus subsp. napus) se vyskytovaly tyto plevele: Polygonum aviculare, Thlaspi arvense, Descurainia sophia. V plodině pšenice seté (Triticum aestivum) se vyskytovaly tyto plevele: Veronica hederifolia, V. persica, Consolida orientalis. V plodině kukuřice seté (Zea mays) se vyskytovaly tyto plevele: Chenopodium album, Veronica persica, Atriplex sagittata. V plodině slunečnice roční (Heliantus annus) se vyskytovaly tyto plevele: Cirsium arvense, Chenopodium album, Convolvulus arvensis. V plodině jarního ječmene setého (Hordeum vulgare) se vyskytovaly tyto plevele: Cirsium arvense. Klíčová slova: plevele, ozimá řepka, ozimá pšenice, kukuřice, slunečnice, jarní ječmen
ABSTRACT The numeration of the occurrence of the weed was done by me before the application of the herbicide. I conducted my work in cooperation with Cezava a. s., Blučina, which was founded on August 1st 1995. The main subject of enterprise of this company is field crop production carried out on 1 ha of arable land. In rape of colza (Brassica napus subsp. napus) occurred these weeds: Polygonum aviculare, Thlaspi arvense, Descurainia sophia. In common wheat (Triticum aestivum) occurred these weeds: Veronica hederifolia, V.persica, Consolida orientalis. In rape of corn (Zea mays) occurred these weeds: Chenopodium album, Veronica persica, Atriplex sagittata. In rape of sunflower (Heliantus annus) occurred these weeds: Cirsium arvense, Chenopodium album,
Convolvulus arvensis. In rape of spring barley (Hordeum
vulgare) occurred these weeds: Cirsium arvense, Chenopodium album, Convolvulus arvensis. Keywords: weeds, winter colza, winter wheat, corn, sunflower, spring barley
OBSAH
Str.
1 ÚVOD............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 10 3.1 Historie.................................................................................................................. 10 3.2 Klasifikace polních plevelů .................................................................................. 11 Plevele jednoleté, rozmnožující se převážně generativně....................................... 12 Plevele dvouleté až vytrvalé, rozmnožující se převážně generativně (semenné) ... 13 Plevele vytrvalé, rozmnožující se převážně vegetativně ........................................ 13 Plevele poloparazitické a parazitické...................................................................... 16 3.3 Regulace polních plevelů...................................................................................... 17 3.3.1 Vztah mezi polními plevely a zpracováním půdy ............................................. 18 3.3.2 Vztah plevelů ke změnám v porostu způsobeným herbicidy ............................ 19 3.3.3 Přehled pesticidů využívaných na sledovaných pozemcích .............................. 20 Fungicidy ................................................................................................................ 20 Herbicidy ................................................................................................................ 26 Insekticidy............................................................................................................... 38 Pomocné látky......................................................................................................... 39 4 MATERIÁL A METODY........................................................................................... 42 4.1 O firmě.................................................................................................................. 42 4.2 Charakteristika sledovaných pozemků ................................................................. 48 4.3 Metoda vyhodnocení zaplevelení ......................................................................... 49 5 VÝSLEDKY................................................................................................................ 51 5.1 Výsledky bakalářské práce ................................................................................... 51 5.2 Výsledky diplomové práce ................................................................................... 55 5.3 Statistické zpracování výsledků............................................................................ 60 6 DISKUSE.................................................................................................................... 68 6. 1 Diskuse k vlivu plodiny na plevele...................................................................... 68 6. 2 Diskuse k zaplevelení jednotlivých pozemků...................................................... 71 6. 3 Diskuse k vlivu počtu rostlin plodiny na plevele................................................. 71 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 72 8 POUŽITÁ LITERATURA .......................................................................................... 74 9 SEZNAM POUŘITÝCH TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................. 79 10 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 81
1 ÚVOD Od nepaměti se člověk setkává na stanovištích, která obhospodařuje, s rostlinami, jež svojí přítomností a životními projevy ztěžují jeho práci a snižují výkonnost pěstovaných druhů. Dlouhodobě a souborně nazývány plevelné rostliny. Definice od BÜRGERMEISTERA zpočátku 19. století: „Obecně se rozumí pleveli všechny rostliny, které proti úmyslu zemědělcovu rostou na kultivované půdě“ (HRON, VODÁK, 1959). V stejném smyslu plevele definovány KIRCHHOFEM (1851, in HRON, VODÁK, 1959). Plevele jsou cévnaté, ve zcela převládající většině plevelné druhy (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). Souborný název pro plevelnou flóru je také termín „segetální rostliny“, vyskytují se na stanovištích vzniklých lidskou činností a pravidelně obhospodařovaných (KUBÁT et al., 2002) Často jde o naše původní druhy, tzv. apofyty nebo také idiochorofyty, např. pcháč oset, pýr plazivý, svízel přítula, oves hluchý, chundelka metlice, pampeliška lékařská, pelyněk černobýl apod. Mnohdy však i o druhy k nám zavlečené různými cestami v počátku zemědělství, nazývané archeofyty, např. oves hluchý, mák vlčí, mák pochybný, hořčice polní, kokoška pastuší tobolka, některé dříve rozšířené archeofyty ustoupily, např. hlaváček letní, koukol polní. V novověku se s rozvojem dopravy a obchodu do Evropy dostalo a zdomácnělo mnoho druhů z Ameriky a Asie. Jde o tzv. neofyty (neoadventivy), např. turan kanadský, pěťour maloúborný, ježatka kuří noha, bolševník velkolepý a četné další, které se přemnožují (SOUKUP, 2001). Plevelem (rostlinou zaplevelující) jsou stále častěji i plodiny. Problematika zaplevelujících rostlin je velmi složitá zvláště v případech, kdy se do sortimentu plodin dostávají odrůdy (kultivary) nově zaváděných rostlinných druhů. Příkladem je program „Amaranth“=zavádění nových odrůd různých druhů laskavců. Dále čiroku, prosa, starších i novějších kultivarů čeledi brukvovitých (krambe, lnička atp.) Stále častěji přicházejí v úvahu nové druhy léčivých rostlin (např. ostropestřec mariánský), rostlin „alternativních“ např. k produkci „ náhradní“ biomasy (např. sloní tráva), (KOHOUT, 1997). Většina těchto druhů má dlouze dormantní semena či plody a často zaplevelují následné plodiny. Navíc se v mnohých případech nelze vyhnout zaplevelení osiva
7
těchto plodin o druhy příbuzné, ale často i nebezpečné plevele z oblastí, odkud k nám tyto nové plodiny importují (KOHOUT, 1997). Podle MIKULKY, CHODOVÉ (2000) je škodlivost plevelných rostlin od ostatních škodlivých organismů odlišná. Choroby a živočišní škůdci přímo napadají a ničí plodiny. Plevelné rostliny, s výjimkou poloparazitických a parazitických druhů, plodiny nepoškozují přímo. DVOŘÁK a SMUTNÝ (2008) říkají, že škodlivost lze rozdělit na přímou (důsledek konkurence – odčerpávání živin, vody nebo odolnosti proti nepříznivým podmínkám – suchu, mrazu, zamokření) a nepřímou (plevel podporují rozšiřování chorob a škůdců plodin). Jejich škodlivost spočívá ve zhoršování životního prostředí plodin odčerpáváním vegetačních faktorů, event. ovlivněním půdního prostředí produkty metabolismu. Z těchto důvodů plevele velmi reagují na agrotechniku a způsoby pěstování plodin. Plevele patří mezi nejvýznamnější škodlivé činitele v České republice. Celkem je na regulaci plevelů vynakládáno více než 72% všech nákladů v ochraně rostlin.
8
2 CÍL PRÁCE •
Vyhodnotit složení a intenzitu zaplevelení vybraných polních plodin
•
Porovnejte zaplevelení ozimé pšenice a řepky s předchozími pozorování
•
Vyhodnotit vliv hustoty porostu polních plodin na jejich zaplevelení
•
Vyhodnocení rozdílu zaplevelení na sledovaných pozemcích
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Historie Počet druhů v rostlinných společenstvech polí a luk se v posledních desetiletích postupně snížil. Mnohé lehce hubitelné druhy postupně z polí zmizely (koukol polní, kamejka rolní, sveřep stoklasa, černýš rolní, jílek marnivý, kokotice hubilen aj.) a byly nahrazeny postupně se přemnožujícími agresivními druhy, u nichž se za přispění pěstebních technologií významně změnily biologické vlastnosti. Nejde jen o tzv. odolné druhy k některým herbicidům, ale i o změny v rytmu růstu a vývoje během vegetace, prodloužení dormance rozmnožovacích orgánů a prodloužení životnosti semen v půdě. Plevele čím dál více vzcházejí v několika etapách v době růstu kulturních rostlin a těžko je podstatně potlačíme v plodinách nevytvářejících hustě zapojené porosty bez herbicidů s delšími reziduálními účinky v půdě. Na přihnojených loukách a zvláště v příkopech kolem vedlejších komunikací se přemnožily: kerblík lesní, lopuch plstnatý, šťovík tupolistý, kopřiva dvoudomá, pelyněk černobýl, lebedy, merlíky, bolehlav plamatý apod. Tyto druhy postupně pronikají i do polí (KOHOUT, 1997). Změny zaplevelení našich polí ve prospěch rozšíření agresivních plevelných druhů byly způsobeny především těmito okolnostmi (KOHOUT, 1997): 1. uplatňováním časného jarního setí všech plodin s podceňováním regulace zaplevelení odstupňovanou předseťovou přípravou, ale i kultivací během vegetace, 2. výšením zastoupení ozimů a ozimé řepky s dřívějším termínem setí, mělkým pracováním půdy, válením hladkými válci po zasetí v nedávné minulosti, což podpořilo hromadné vzcházení přezimujících jednoletých plevelných druhů (chundelka metlice, svízel přítula, heřmánkovec nevonný, rozrazily, ptačinec žabinec, violka rolní, hluchavky aj.), 3. osevní postupy se zjednodušily a skládají se z menšího počtu plodin, umožňujících specializaci některých plevelných druhů, zvláště těch, které jsou odolnější k používané skladbě herbicidů, 4. současné technologie sklizně žacími mlátičkami umožňují vysemenění plně dozrálých plevelů na poli, i chrást cukrovky spolu s dozrálými plevely je rozptýlen na poli a zaoráván,
10
5. nedostatky ve výrobě statkových hnojiv (zvláště hnojením nevyzrálým hnojem z polních hnojišť a "čerstvou" kejdou) způsobily, že semena těch druhů plevelů, která jsou schopna projít trávicím ústrojím zvířat neporušena (díky dlouhému stadiu klidu po dozrání - dormanci), nejsou ničena krátkým procesem zrání hnoje, ale jsou přímo šířena na další pozemky. Vesměs se jedná o hůře hubitelné druhy, které dozrály v porostech silážní kukuřice, havarijních porostech obilnin a různých směsek sklizených k silážování a stážování nekvalitní píci luk a pastvin (merlíky, rdesna, laskavce, šťovík tupolistý, ježatku kuří nohu, svízel přítulu, heřmánky, tetluchu kozí pysk aj.), 6. v posledních letech se rozšířily plochy ladem ležící půdy, zarostlé okraje polí a tzv. divoké úhory. Těžko lze vyčíslit škody, které tyto plochy způsobují okolní zemědělské půdě, kam jsou větrem, vodou aj. cestami přenášena semena agresivních druhů plevelů (pcháč oset, pelyněk černobýl, lopuch větší a lopuch plstnatý, bolehlav plamatý, turan kanadský, merlíky aj. druhy). Uvést tyto plochy do původního stavu je velmi nákladné, 7. i u nás se v posledních letech objevuje problém zvyšujícího se výskytu kulturních rostlin jako plevelů v následných plodinách. Jedná se především o plodiny ze sklizňových ztrát: obilniny, ozimou řepku, slunečnici, ale i o plevelnou řepu a nově introdukované plodiny. Problém je zesilován tím, že podniky mají malou pestrost pěstovaných plodin a zařazují plodiny, kde se tyto plevele špatně hubí i speciálními herbicidy. Tento neúplný výčet změn v zaplevelení polí svědčí o složité situaci v možnostech regulace přemnožení některých plevelných druhů a o tom, že právě agresivní plevelné druhy "živě" reagují na všechny nedostatky v technologické kázni a na nedodržování zásad systému regulace zaplevelení.
3.2 Klasifikace polních plevelů V přehledu uvádíme některé typy klasifikačních systémů plevelů (blíže v pracích KOHOUT et al. 1996): •
Klasifikace podle botanického systému je používána nejčastěji; plevelné druhy jsou zde tříděny do skupin podle příslušnosti jednotlivých druhů do rodů, čeledí apod.; v praxi se tato klasifikace neosvědčuje, neboť zde není rozlišena škodlivost, ani možnost ochrany. Plevelné druhy jsou postaveny vedle sebe rovnocenně (např. pýr plazivý a lipnice roční, hořčice rolní a osívka jarní apod.).
11
•
Klasifikace podle výskytu plevelů v určitých plodinách (např. plevele jarních obilovin, ozimů, luskovin, brambor, cukrovky, jetelovin) je rovněž méně významná a přesná; určité plevelné druhy se vyskytují a škodí v několika plodinách i např. oves hluchý v jařinách, ozimech, luskovinách, cukrovce, bramborách).
•
Klasifikace podle vztahu plevelů ke stanovištím určitých vlastností, zejména jejich výskyt v daných ekologických podmínkách (podle půdní reakce, zamokření půdy, mocnosti orničního profilu aj.), je rovněž nevhodná, neboť vlivem značné plasticity četných plevelů se mohou vyskytovat v několika ekologických podmínkách.
•
Klasifikace podle biologických vlastností ve vztahu k určitým způsobům hubení , se pro dané účely nejlépe osvědčuje pro podmínky České republiky (i bývalé ČSFR), na podkladě plevelářských výzkumů a spolupráce s praxí vypracovány pro navrženou soustavu hubení plevelů v ČR viz HRON, VODÁK (1959) a HRON, KOHOUT (1974 a 1986). Klasifikace vychází ze základních biologických vlastností (vytrvalost, rozmnožování, zakořeňování, fytocenologie aj.) a současně se přihlíží k možnosti uplatnění určitých plevelohubných zásahů v určité klasifikační skupině plevelů. V každé skupině jsou u zvláště neběžných plevelů podrobně uvedeny konkrétní způsoby preventivní ochrany přímého ničení, jež platí většinou i pro ostatní podobné druhy téže skupiny, přihlédnutím ke specifickým podmínkám, biologii i agrotechnice plodiny. Významné druhy plevelů jsou zařazeny takto (HRON, KOHOUT, 1986): Plevele jednoleté, rozmnožující se převážně generativně Zahrnují největší počet polních plevelů. Jsou to druhy, jež ukončí svůj růst a vývoj průběhu jednoho vegetačního období, tj. vytvoří zralé plody a semena. Jednoleté plevele zahrnují tyto skupiny: Plevele jednoleté efemérní mají velmi krátkou vegetační dobu. Vzcházejí na podzim, během zimy i velmi časně na jaře, využívají prosvětlení porostu plodiny na počátku vegetace a ukončují rozvoj na jaře. Je to nejméně početná skupina. Plevele jednoleté časné jarní
hromadně klíčí a vzcházejí již časně na jaře při
teplotách málo nad 0°C. Vyskytují se nejhojněji v časně vysévaných jarních plodinách. Plevele jednoleté pozdní jarní jsou v praxi nazývány "plevele širokořádkových plodin". Hromadně se objevují až po zasetí jarních plodin, neboť jejich plody 12
(semena) klíčí většinou při vyšších teplotách půdy (+10 °C a výše) na jaře, v létě a za teplého podzimu. Plevele jednoleté ozimé (přezimující) zahrnují nejpočetnější skupinu takových odolných druhů, jejichž mladé rostliny vzešlé na podzim a přes zimu v porostech ozimů, víceletých pícnin a na neoseté půdě, obvykle ve stavu listových růžic přezimují. Časně na jaře pak spolu s kulturními rostlinami ozimů aj. pokračují v normálním rozvoji a dozrávají ještě v době plné vegetace nebo před sklizní plodiny. Plevele dvouleté až vytrvalé, rozmnožující se převážně generativně (semenné) V této skupině jsou zařazeny plevele tvořící přechodnou skupinu mezi plevely jednoletými, rozmnožujícími se pouze generativně a plevely vytrvalými, rozmnožujícími se generativně i intenzivně vegetativně, částmi svých jednoduchých kořenů (šťovíky, pampeliška lékařská, kostival lékařský aj.). Některé druhy po vytvoření i plodů často zanikají (plevele dvouleté - mrkev obecná aj.), avšak většina ještě v několika příštích letech (plevele vytrvalé - šťovík kadeřavý). Plevele vytrvalé, rozmnožující se převážně vegetativně Sem náleží vytrvalé plevelné druhy, rozmnožující se nejen generativně (plody, semeny), nýbrž také intenzivně vegetativně. Rozmnožování generativní převládá na chudších a ulehlých stanovištích, kde je omezen rozvoj podzemních vegetativních orgánů (zvi. oddenků a kořenových výběžků). Naopak na kyprých úrodných půdách polních a zahradních obvykle značně převládá rozmnožování vegetativními orgány, jež se zde mohou dobře rozrůstat a dále rozvíjet. Jsou to naše nejúpornější a také velmi škodlivé plevele polí, zahrad a ostatních zemědělských kultur. Rostliny těchto plevelů vzešlé z plodů (semen), tzv. "semenáčky", lze dobře zasáhnout mechanicky (vláčením, plečkováním apod.) stejně jako klíční rostliny jednoletých plevelů, neboť jejich podzemní orgány nemají ještě schopnost vegetativního rozmnožování. Vytrvalé plevele této skupiny lze charakterizovat takto: Plevele vytrvalé mělčeji kořenící mají vegetativní orgány uloženy zpravidla v ornici nebo na povrchu půdy a mohou být účinněji zasaženy mechanickými i chemickými zásahy. Podle biologických vlastností, utváření a možnosti zasažení a odstraňování vegetativních orgánů z půdy lze jednotlivé druhy této skupiny rozlišovat takto: a/ Plevele s plazivými kořenujícími lodyhami mají plazivé, článkované a kořenující lodyhy (šlahouny), 13
rozrůstající se všemi směry od mateřské rostliny. Všechny plevele této podskupiny jsou druhy středně nebezpečné a z hlediska klasifikace škodlivosti jsou zařazeny do 2. skupiny - plevele příležitostné: mochna husí a plazivá, popenec břečťanovitý, pryskyřník plazivý. b/ Plevele s pevnými a tuhými oddenky jsou vesměs mělčeji kořenící, velmi úporné a nebezpečné druhy z čeledi lipnicovitých. Jejich vegetativní orgány jsou článkované, pevné a tuhé oddenky, uložené vodorovné až šikmo v orniční vrstvě. Při přetrhání oddenků na menší části raší všechny zdravé pupeny na apikální i bazální části. Na ohniscích zaplevelení se tak prodlužují oddenky na obvodu hnízda, jež se každoročně rozšiřuje. Generativně (obilkami) se tyto plevele rozmnožují převážně na chudších a neobdělávaných půdách (obtížné rozrůstání oddenků). c/ Plevele s měkkými a křehkými výběžky mají článkované, šťavnaté, velmi křehké oddenky často mírně hlízovitě ztloustlé, jež na kypřených půdách prostupují celou vrstvou ornice a jsou uloženy převážně vodorovně až šikmo na svislé linkované ose. Na úrodných a zavlažovaných půdách bývají nepříjemnými plevely. Na chudších a suchých půdách se rozmnožují hlavně generativně (tvrdkami), kdežto na úrodných kyprých půdách převládá rozmnožování vegetativní obdobně jako u pýru plazivého. Rovněž celkový růst a vývoj těchto plevelů je obdobný jako u pýru plazivého. Do této podskupiny lze u nás zařadit pouze dva vytrvalé plevele, jež lze z hlediska klasifikace škodlivosti a obtížnosti hubení zařadit do 2. skupiny - plevele příležitostné: čistec bahenní a máta rolní. d/ Plevele vytrvalé vytvářející hlízy, cibule a ztlustlé kořeny mají vegetativní orgány uloženy v různých hloubkách ornice a někdy zasahují až do podorniční vrstvy. Nejvýznamnější druhy této podskupiny vytvářejí hlízy (hrachor hlíznatý), cibule (česnek viniční) nebo různě ztlustlé kořeny (rozchodník veliký, rukev lesní, zvonek řepkovitý). Úporně se udržují zvláště na vlhčích stanovištích
a
víceletých porostech. Z hlediska klasifikace škodlivosti a obtížnosti hubení lze všechny zmíněné druhy plevelů zařadit do 2. skupiny - plevele příležitostné: hrachor hlíznatý (hlízy), česnek viniční (cibule), rozchodník veliký (kořeny), rukev lesní (kořeny), zvonek řepkovitý (kořeny).
14
Plevele vytrvalé, výběžkaté, hlouběji kořenící mají podzemní orgány vegetativního rozmnožování obvykle bohatě větvené a uspořádané v systém vodorovných a svislých výběžků, pronikajících často hlouběji do spodiny. Vodorovné výběžky jsou rozloženy převážně v ornici, avšak v prostupné spodině i hlouběji, často patrovitě nad sebou. Každoročně se prodlužují a radikálně rozrůstají z ohnisek zaplevelení, jež se tak stále zvětšují po obvodu. Svislé výběžky zasahují obvykle hluboko do podorničních vrstev (až několik metrů). Tato podskupina zahrnuje vesměs úporné a nebezpečné plevele obdělávaných půd, travních porostů i vytrvalých kultur. Podle biologických vlastností (zvláště anatomické a morfologické stavby) je lze rozdělit na tři základní podskupiny, tj. s oddenky, kořenovými výběžky bylinnými, kořenovými výběžky dřevnatějícími. Biologické vlastnosti těchto oddenků i kořenových výběžků jsou obdobné jako u oddenků a kořenů plevelů zakořeňujících mělčeji (rozmnožování, rozšiřování, regenerace apod.). a/ Vytrvalé plevele vytvářející oddenky, jež jsou článkované, vodorovné i svislé, křehké podzemní výběžky, mají na uzlinách článků uloženy obvykle střídavě (po jednom) stonkové a listové pupeny, chráněné v mládí tuhými šupinami. Kořenové pupeny jsou na uzlinách méně výrazné. b/ Vytrvalé plevele vytvářející bylinné kořenové výběžky se liší od oddenků především tím, že nejsou článkované a mají obdobnou anatomickou a morfologickou stavbu jako kořeny. Stonkové i kořenové pupeny nejsou na uzlinách článků chráněny šupinou, nýbrž jsou menší, méně zřetelné, nepravidelně rozmístěné po celém povrchu výběžků. U některých druhů tvoří zřetelné hrbolky (svlačec rolní aj.). Kořenové výběžky všech zařazených druhů jsou křehké, šťavnaté a snadno lámavé. Jsou to vesměs druhy velmi hluboce kořenící (až přes 4 m). Úlomky kořenových výběžků všech zařazených plevelů jsou schopny regenerace a dalšího vegetativního rozmnožování. c/ Vytrvalé plevele dřevinné s kořenovými výběžky na rozdíl od předchozích vytrvalých plevelů s kořenovými výběžky bylinnými (jsou šťavnaté, křehké, snadno lámavé) mají podzemní kořenové výběžky i nadzemní části dřevnatějící (silně prostoupeny ligninem), tuhé a pevné, což činí potíže při zpracování půdy sklizni. Podzemní vodorovné i svislé výběžky pronikají 15
rovněž hlouběji do spodiny, úporně setrvávají na stanovišti a obtížně se z půdy odstraňují. Z hlediska klasifikace škodlivosti a obtížnosti hubení, lze druhy této podskupiny řadit do 2. skupiny - plevele příležitostné: bez chebdí a ostružiník ježiník. Plevele poloparazitické a parazitické Jsou dnes značně na ústupu a lze je charakterizovat takto: Plevele poloparazitické (hemiparazitické) jsou zelené druhy, autotrofně se vyživující rostliny, jež však jsou schopny zároveň se vyživovat i heterotrofně, prostřednictvím přísavných kořínků, které pronikají do vodivých pletiv kořenů hostitelských rostlin. Zařazené poloparazitické druhy jsou jednoleté, dvouděložné druhy (čeleď: krtičníkovité). Dnes je tato skupina plevelů na našich polích vzácná. Je zařazena mezi ohrožené rostlinné druhy a je třeba je chránit. Z hlediska dřívější klasifikace škodlivosti náležely všechny druhy do 2. skupiny - plevele příležitostné: kokrhel luštinec , kokrhel pozdní, zdravínek nachový. Plevele parazitické (cizopasné) jsou nezelené, téměř neobsahují chlorofyl a nemají vlastní kořenový systém. Vyživují se heterotrofně, tzn. jsou odkázány výhradně na zelené hostitelské rostliny, do jejichž lodyžních pletiv vysílají přísavky (haustoria), jimiž odčerpávají vodu a živiny. Podle způsobu napadání hostitelských rostlin lze rozlišit: a/ druhy napadající nadzemní orgány - kokotice evropská, kokotice jetelová; b/ druhy napadající kořeny - záraza kumánská, záraza menší, záraza žlutá. Plevele parazitické obou rodů (kokotice i zárazy) jsou dosud u nás zařazeny mezi tzv. plevele "karanténní", vážně ohrožující plodiny, a podle zákona je nutno všechny druhy účinně hubit. V posledních letech však jsou všechny tyto druhy u nás značně na ústupu a mnohé jsou již ohroženy zánikem (např. kokotice lnová již zcela vyhynula). Proto je třeba ochranu proti nim přehodnotit a zajistit u všech ohrožených druhů kokotic a záraz náležitou ochranu (obdobně též u plevelu poloparazitických) (KOHOUT, 1997). Z hlediska klasifikace škodlivosti pro plodiny lze významnější druhy zařadit takto (HRON, KOHOUT, 1986):
16
1. skupina - velmi nebezpečné plevele: hořčice rolní, pohanka svlačcovitá, ředkev ohnice, kostival lékařský, křen selský, pampeliška lékařská, šťovík kadeřavý,tupolistý, blín černý, heřmánkovec nevonný, mák vlčí, psárka polní, svízel přítula, turan kanadský, laskavec ohnutý, , merlík bílý, rdesno blešník a červivec, bršlice kozí noha, čirok halepský, podběl obecný, přeslička rolní, rákos obecný, pcháč oset, svlačec rolní; 2. skupina - příležitostné plevele: rdesno ptačí, , bodlák obecný, lopuch plstnatý, mrkev obecná, pelyněk černobýl, řebříček obecný, sedmikráska chudobka, heřmánek pravý a terčovitý, hluchavka nachová a objímavá, hulevník Loeselův, hulevníkovec lékařský, ječmen myší, , kokoška pastuší tobolka, lipnice roční, mák pochybný, penízek rolní, bažanka roční, béry, lebeda rozkladitá, merlík zelený, pryšec kolovratec, lnice květel, přeslička bahenní, 3. skupina - bezvýznamné plevele:, čistec roční, čistec rolní, drchnička rolní, řeřicha rumní, sítina žabí, chmerek roční, jetel ladní a rolní, kuřinka červená, písečnice douškolistá, rozrazil polní, pryšec okrouhlý;
3.3 Regulace polních plevelů Odstraňování nežádoucích rostlin ze stanoviště plodin bylo vždy jednou z nejdůležitějších prací zemědělců. Hubení plevelů dosáhlo u nás plného rozvoje teprve v soustavě střídavého hospodaření, tj. ve 2. polovině 19. století. Zavedení nových plodin do pěstitelské praxe umožnilo hospodaření při jejich vhodném zastoupení na orné půdě. Střídání plodin rozdílných biologických vlastností zabraňovalo přemnožení jednotlivých skupin plevelů. Ve zpracování půdy se uplatnily nové poznatky z půdoznalství, agrochemie, agrotechniky, mechanizace, a tím vzrostla kvalita obdělávání polí. Změny nastaly na úseku šlechtění rostlin. Vznikaly výkonnější odrůdy, čímž se zvýšila konkurenční schopnost plodin proti plevelům. Od konce 19. století až do konce první světové války je naše domácí literatura chudá na speciální práce o plevelích. Od roku 1920 do 1950 nebyla v našem zemědělském výzkumu věnována hlubší pozornost studiu problematiky plevelů. Do této doby zapadají souborné práce Eduarda Baudyše, Ctibora Blattného a Antonína Klečky (HRON, 1972). Komplex opatření proti plevelům zahrnuje diagnózu, prognózu a regulaci (HRON, 1969).
17
Diagnóza zaplevelení je základním předpokladem řešení problému polních plevelů a zahrnuje určení druhu u všech forem a růstových fází plevelných rostlin (semena a plody, orgány vegetativního rozmnožování, rostliny ve všech růstových fázích). Současně musí být stanovena intenzita výskytu těchto druhů. Stejně důležitá je správná prognóza vývoje a významu zaplevelení. Vychází se ze znalosti biologie a škodlivosti jednotlivých druhů. Využívají se výsledky evidence zaplevelení porostů a půdy. Cílem prognózy je stanovení předpokládané škodlivosti a ekonomické významnosti zjištěného zaplevelení. Diagnóze a prognóze je věnována podstatná část skript „Praktikum z herbologie" (DVOŘÁK, 1998). Na základě těchto poznatků je možné zvolit postup komplexního hubení plevelů, který v současnosti, asi od r. 1970. označujeme pojmem regulace (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008).
3.3.1 Vztah mezi polními plevely a zpracováním půdy Jak píše DVOŘÁK a SMUTNÝ (2008) zpracováním půdy ovlivňujeme agrofytocenózu dlouhodobě na veškeré orné půdě. Dlouhodobý vliv systému zpracování půdy, který dnes označujeme jako tradiční (orba a ostatní klasické zásahy), je jednou z významných příčin novodobé podoby zaplevelení polí. V současné době zemědělská praxe ve značné míře přechází z tradičního zpracováni půdy na systémy tzv. zjednodušeného zpracování půdy, často také označované minimální či redukované zpracování půdy. Všechny vlivy formy zjednodušeného zpracování půdy na zaplevelení nejsou doposud dostatečně objasněny. Zpracování půdy ovlivňuje také vlastnosti půdy, a to především fyzikální, ale i biologické a chemické vlastnosti (WINKLER, 2006). Nejnižší hodnoty měrné hmotnosti půdy jsou u bezorebných technologií v povrchové vrstvě a to díky kumulaci organické hmoty (RAUS, 2000). HORSCH (1990) upozorňuje, že při kontinuálním používání bezorebných technologií se tento rozdíl po čase snižuje. Hodnoty objemové hmotnosti u minimalizačních a půdoochraných technologií jsou v prvních letech užívání vyšší. Díky růstu kořenů a pohybu vody se zvyšuje podíl makropórů a tím postupně klesá hodnota objemové hmotnosti (SPRAGUE TRIPLETT, 1986).
18
Řada autorů vidí příčinu zlepšování pórovitosti v rozvoji makropórů, které se tvoří díky větší aktivitě žížal především rodu Lumbricus sp. a intenzivnějšímu růstu kořenů (LAL, ANKIREMI, 1983; ZACHMAN et al., 1987; PACKER et al., 1992). BORRESEN (1999) zjistil, že u přímého setí (bezorebné technologie) je vyšší stabilita půdních agregátů ve srovnání s technologií, kde se orba používá. Velmi významné je, že biomasa zaoraná na zelené hnojení tlumí populační dynamiku
plevelů
prostřednictvím
vylučovaných
alelopatických
látek
(McLENAGHEN et al., 1996; PUTNÁM, 1994). Podle BUHLERA (1992) byl výskyt druhů Setaria viridis a Setaria glauca v kukuřici největší při systému s kypřením nebo setím do nezpracované půdy v porovnání s klasickou orbou. Hustota druhu Amaranthus retroflexus při setí do nezpracované půdy byla 307 rostlin.m-2, při kypření 245 rostlin.m-2 a u konvenčního způsobu méně než 25 rostlin.m-2. U systému s kypřením byla hustota druhu Chenopodium album kolem 500 rostlin.m-2 v porovnání s méně než 75 rostlinami v ostatních studovaných systémech. K podobným výsledkům dospěl BARBERI et al.(1998) u druhu Amaranthus retroflexus v pětileté monokultuře kukuřice. V pokusech s bramborami, u nichž byly použity dva systémy obdělávání půdy (konvenční a redukované), byl výskyt druhu Amaranthus retroflexus průkazně větší při redukovaném způsobu. Zaplevelení druhem Chenopodium album však bylo v obou systémech obdobné (WILLACE, BELLINDER, 1989).
3.3.2 Vztah plevelů ke změnám v porostu způsobeným herbicidy Jak říká MORAVEC (1994) do poloviny našeho stolení používalo zemědělství postupy zavedené dávno v minulosti. Industrializace zemědělství si vynutila vytvoření velkoplošných lánů, jednotně obhospodařovaných, a spolu s ní se vytvořila nutnost účinného boje jak proti plevelům, tak proti živočišným škůdcům. Moderní chemický průmysl poskytl zemědělcům účinné chemické prostředky-pesticidy, které byly brzy použity i v lesnictví, aniž si kdo uvědomil, že by to mohlo mít vážné následky dokonce i pro člověka. V boji proti plevelům byly nasazeny herbicidy potlačující selektivně některé skupiny rostlin-např. dvouděložné. To vedlo k závažné změně dosavadních plevelových společenstev a k zaplevelení polí druhy odolnými proti použitým
19
herbicidům. Herbicidy byly a jsou používány i proti ruderální vegetaci, např. podél komunikací a v železničních uzlech. Jak tvrdí DVOŘÁK a SMUTNÝ (2008) aplikace herbicidů představuje významný zásah, jehož účinkem se rychle mění ekologické podmínky v porostech. Ústupem citlivých plevelů se mění světelné, tepelné a úživné poměry, na které svým rozvojem reaguje plodina, ale také plevele, které herbicidní zásah přežily. V těchto nových ekologických podmínkách se mění struktura agrofytocenózy, charakterizovaná postupným absolutním a relativním nárůstem plevelných druhů odolných proti používaným herbicidům. 3.3.3 Přehled pesticidů využívaných na sledovaných pozemcích Informace o přípravcích zmíněných níže jsem získal z bezpečnostních listů a etiket uvedených na těchto internetových portálech: www.cibuloviny.sk, www.vpagro.cz, www.agroaliance.cz, www.agromanual.cz
Rozdělení podle druhu účinku
Fungicidy ALERT S Účinná látka: flusilazole 125 g/l, t.j. 1-[bis(4-fluorfenyl)-metyl-(1,2,4-triazol-1-ylmetyl]-silan carbendazim 250 g/l, t.j. metyl-N-(2-benzimidazol)-karbamát Působení přípravku: Alert S působí na široké spektrum houbových chorob obilnin a některých technických plodin. Výsledkem kombinace dvou fungicidních složek je synergické rozšíření spektra účinku. Přípravek působí po dobu 4-6 týdnu a rozdílný mechanismus účinku flusilazolu a carbendazimu snižuje a oddaluje možnost vzniku rezistence patogenu.
ARTEA PLUS Účinná látka: cyproconazole 160 g/l, tj. (2RS,3RS;2RS,3SR)-2-(4-chlorfenyl)-3-cyklopropyl-1-(1H1,2,4-triazol-1-yl)butan-2-ol propiconazole 250 g/l tj. (2RS,4RS;2RS,4SR)-1-{[2-(2,4-dichlorfenyl)-4-propyl -1,3-dioxolan-2-yl]methyl}-1H-1,2,4-triazol
20
Působení přípravku: Artea plus je fungicid proti širokému spektru houbových patogenů pšenice, ječmene , tritikale a žita. Přípravek obsahuje dvě účinné látky ze skupiny DMI: triazolů – cyproconazole a propiconazole. Obě účinné látky jsou absorbovány asimilujícími částmi rostlin – převážná část během první hodiny po aplikaci. V rostlinách se šíří směrem nahoru (akropetálně) xylémem. Vlivem systemického šíření jsou obě účinné látky rychle a rovnoměrně rozloženy uvnitř rostlinných tkání. Přípravek účinkuje proti listovým a klasovým chorobám obilnin. Nejlépe účinkuje, je-li aplikován v raném vývojovém stadiu patogena. Cyproconazole a propiconazole hubí houbové patogeny uvnitř rostliny ve fázi tvorby prvních příchytných orgánů (haustoria). Zastavují vývoj hub inhibicí biosyntézy sterolů v buněčných membránách - působí jako demetylační in hibitory (DMI).
BUMPER SUPER Účinné látky: prochloraz 400 g/l, tj.: N-propyl-N-[2-(2,4,6-trichlorfenoxy)ethyl]imidazol-1karboxamid propiconazole 90 g/l, tj.: (2RS,4RS;2RS,4SR)-1-[2-(2,4-dichlorfenyl)-4propyl-1,3-dioxolan-2-ylmethyl]-1H-1,2,4-triazol Působení přípravku: Bumper super je kombinovaný širokospektrální systémový a translaminární fungicid s preventivním, kurativním i eradikativním účinkem. Přípravek je směs obsahující triazolovou
(propiconazole)
a
imidazolovou
(prochloraz)
sloučeninu,
jejichž
mechanismem účinku je inhibice biosyntézy ergosterolu. Účinná látka prochloraz proniká do rostlinných pletiv, ale není rozváděna do neošetřených částí rostlin. Propiconazole je přijímán asimilačními orgány a v těle rostliny se pohybuje (akropetálně) xylémem směrem k nově narostlým částem.
CARAMBA Účinná látka: metconazole 60 g/l, tj. (1RS, 5RS : 1RS, 5SR)-5-(4-chlorobenzyl)-2,2-dimethyl-1-(1H1,2,4- triazol-1-ylmethyl) cyclopentanol Působení přípravku: Účinná látka metconazole patří do chemické skupiny triazolů, působí hloubkově a systémově, vykazuje velmi dobrý preventivní, tzn., že chrání listy před napadením. 21
Perzistence účinné látky je vynikající a zajišťuje dlouhodobé působení. Při ošetření řepky ozimé vykazují podzimní aplikace zlepšení zdravotního stavu rostlin a je omezeno vymrzání porostů. Časné jarní aplikace zvyšují pevnost stonků a zabraňují polehnutí.
CORBEL Účinná látka: Fenpropimorph 750 g/l, t.j. (RS)-cis-4-[3-(4-terc-butylfenyl)-2-methylpropyl]-2,6dimethylmorfolin Působení přípravku: Corbel je systémově působící fungicid přijímaný nadzemními částmi rostlin a rozváděný po celé rostlině. Má nejen rychlou počáteční, ale i dobrou reziduální účinnost (po dobu několika měsíců) proti padlí travnímu (Erysiphe graminis) na pšenici a ječmeni, proti rzi plevové (Puccinia striiformis) a rzi pšeničné (Puccinia triticina) na pšenici, rzi ječné (P. hordei) na ječmeni a proti rhynchosporiové skvrnitosti listů (Rhynchosporium secalis) na ječmeni.
FALCON 460 EC Účinná látka: Spiroxamine 250 g/l, tj. 8-tert-butyl-1,4-dioxaspiro [4.5]dekan-2-ylmethyl (ethyl)(propyl)amin Tebuconazole 167 g/l, tj. (RS)-1-p-chlorfenyl-4,4-dimethyl-3-(1H-1,2,4-triazol-1ylmethyl)pentan-3-ol triadimenol 43 g/l, tj. (1RS,2RS,1RS,2SR)-1-(4-chlorfenoxy)-3,3-dimethyl-1-(1H-1,2,4triazol-1-yl)-butan-2-ol Působení přípravku: Falcon 460 EC je kombinovaný systémový fungicid obsahující účinnou látku spiroxamine ze skupiny morfolinů (G2 dle FRAC) - podskupina spiroketalaminy a dvě účinné látky ze skupiny DMI fungicidů (skupina G1 dle FRAC) – podskupina triazoly (tebuconazole, triadimenol). Přípravek působí preventivně, kurativně, eradikativně a má reziduální účinek. Působení Falcon 460 EC je kombinovaný fungicid s velmi dobrým protektivním a kurativním účinkem a dlouhým reziduálním působením. Všechny tři účinné látky mají systémový účinek a v účinnosti se vzájemně podporují a doplňují. Přípravek působí 22
proti velmi širokému spektru houbových chorob pšenice a ječmene a proti padlí révovému ve vinicích. Spiroxamin je nová systémová účinná látka ze skupiny spiroketalaminů s preventivním (protektivním), eradikativním (zastavuje napadení) a kurativním (léčebným) působením. Vyznačuje se vysokou biologickou účinností a příznivými toxikologickými a ekobiologickými vlastnostmi. Proniká velice rychle do rostliny, kde je rovnoměrně rozdělen v listovém pletivu (bez kumulace ve špičkách listů). Spiroxamin se vyznačuje eradikativním účinkem zejména na padlí travní a i rzi. Zesiluje léčebné působení azolových složek na braničnatky, helminosporiózu pšenice a hnědou a rhynchosporiovou skvrnitost ječmene. Po aplikaci spiroxaminu ztrácí buňky patogenů buněčný tlak a dochází k odumírání konidioforů. Spiroxamin brzdí tvorbu ergosterolu - důležitého stavebního kamene buněčných membrán patogena. Místa působení spiroxaminu jsou odlišná od míst, ve kterých zasahují azoly.
HORIZON 250 EW Účinná látka: Tebuconazole 250 g/l tj. (RS)-1-p-chlorfenyl-4,4-dimethyl-3-(1H-1,2,4-triazol-1ylmethyl)pentan-3-ol Působení přípravku: Horizon 250 EW obsahuje systémově působící tebuconazole. Vyznačuje se preventivní a kurativní účinností proti širokému spektru houbových chorob a dlouhou dobou trvání účinku. Systém účinnosti spočívá v narušení biosyntézy ergosterolu houbových patogenů.
LYNX Účinná látka: Tebuconazole 250 g/l, tj. (RS)-1-p-chlorfenyl-4,4-dimethyl-3-(1H-1,2,4-triazol-1ylmethyl)pentan-3-ol Působení přípravku: Lynx obsahuje systémově působící tebuconazole. Vyznačuje se preventivní a kurativní účinností proti širokému spektru houbových chorob a dlouhou dobou trvání účinku. Systém účinnosti spočívá v narušení biosyntézy ergosterolu houbových patogenů.
23
OPERA TOP Účinná látka: Pyraclostrobin 85 g/l , tj. methyl N-(2-{[1-(4-chlorofenyl)-1H-pyrazol-3yl]oxymethyl}phenyl)N-methoxycarbamát Epoxiconazole 62,5 g/l, t.j. (2RS,3SR)-1-[3-(2-chlorfenyl)-2,3-epoxy-2-(4fluorfenyl)propyl]-1H-1,2,4-triazol Působení přípravku: Opera Top je systémově působící fungicid přijímaný nadzemními částmi rostlin a rozváděný po celé rostlině. Účinná látka pyraclostrobin patří do skupiny strobilurinů a je fungicidní látkou s protektivním, kurativním a eradikativním účinkem, působí lokálně přímo v místě infekce. Inhibuje sporulaci a růst spor a mycelia. Spory jsou velmi citlivé na pyraclostrobin zejména v období růstu. Účinná látka epoxiconazole ze skupiny triazolů blokuje syntézu C-14-demethylasy a tím tvorbu buněčných membrán patogena, je tedy systémovou fungicidní látkou s protektivním, kurativním a
eradikativním
účinkem. Omezuje růst mycelia a sporulaci hub.
ORIUS 25 EW Účinná látka: Tebuconazole 250 g/l, tj.: (RS)-1-p-chlorophenyl-4,4-dimethyl-3-(1H-1,2,4-triazol-1ylmethyl) pentan-3-ol Působení přípravku: OriusS 25 EW je systémový fungicidní přípravek s protektivní, kurativní a eradikativní účinností. Obsahuje triazolovou účinnou látku tebuconazole, která se vyznačuje dvěma mechanismy účinku inhibice biosyntézy ergosterolu houbových chorob (inhibitor demethylace). Tebuconazole je přijímán listy a stonky rostlin a potom je transpiračním proudem systémově rozváděn do celé rostliny. Protože účinná látka má pouze nepatrnou tendenci k rychlému hromadění ve vrcholových částech rostliny, dochází k jejímu rovnoměrnému rozdělení v celé rostlině. Přípravek vykazuje v řepce růstově regulační efekt.
PROSARO 250 EC Účinná látka: Prothioconazole 125 g/l, tj. 2-[2-(1-chlorocyklopropyl)-3-(2-chlorofenyl)-2hydroxypropyl]-2,4-dihydro-3H-1,2,4-triazol-3-thion 24
Tebuconazole 125 g/l, tj. (RS)-1-p-chlorfenyl-4,4-dimethyl-3-(1H-1,2,4- triazol-1ylmethyl)-pentan-3-ol Působení přípravku: Obě účinné látky přípravku Prosaro 250 EC patří do skupiny triazolových fungicidů, které působí jako inhibitor biosyntézy ergosterolu, nezbytného pro výstavbu buněčných membrán patogenních organismů. Prothioconazole po aplikaci rychle proniká do vodivých pletiv a je akropetálně transportován i do těch částí rostlin, které aplikační kapalinou nebyly přímo zasaženy. Oproti dosavadním triazolovým fungicidům je touto látkou řetězec biosyntézy ergosterolu inhibován na více místech, což zvyšuje jistotu účinnosti a nabízí vhodnou alternativu v rámci antirezistentních strategií založených na prostřídávání nebo kombinacích odlišně působících účinných látek. Tebuconazole má hloubkový i systémový účinek, je transportován akropetálně. Vyznačuje se preventivní a kurativní účinností proti širokému spektru houbových chorob a dlouhou dobou trvání účinku.
SPORTAK ALPHA HF Účinné látky: Prochloraz 300 g/l, tj. N-propyl-N-/2-(2,4,6-trichlorfenoxy)-ethyl/imidazol-1karboxamid carbendazim 80 g/l, t.j. methyl benzimidazol–2-ylkarbamát Působení přípravku: Sportak Alpha HF je kombinovaný přípravek, obsahující dvě účinné látky se zcela odlišným mechanizmem účinku. Účinek obou složek se výhodným způsobem doplňuje, což výrazně posiluje jeho účinnost a současně významně snižuje pravděpodobnost vývoje rezistence chorob. Prochloraz je širokospektrá fungicidní účinná látka s lokálně systemickým účinkem, t.j. proniká do rostlinných pletiv, ale není rozváděn do neošetřených částí rostliny. Patří do skupiny inhibitorů biosyntézy ergosterolu. Carbendazim je systemická látka patřící do skupiny benzimidazolů, jeho mechanizmem účinku je inhibice buněčného dýchání. Posiluje účinek prochlorazu proti výše jmenovaným chorobám pšenice, řepky a slunečnice a současně vzhledem ke svému systemickému účinku chrání do jisté míry i nově narůstající části rostlin.
25
TANGO SUPER Účinné látky Fenpropimorph 250 g/l, t.j. (RS)-cis-4-[3-(4-terc-butylfenyl)-2-methylpropyl]-2,6dimethylmorfolin Epoxiconazole 84 g/l, t.j. (2RS,3SR)-1-[3-(2-chlorfenyl)-2,3-epoxy-2-(4fluorofenyl)propyl]-1H-1,2,4-triazol Působení přípravku: Tango Super je kontaktně a systémově působící fungicid, přijímaný nadzemními částmi rostlin a rozváděný po celé rostlině.
Herbicidy AFALON 45 SC Účinná látka: 3-(3,4-dichlorfenyl)-1- methoxy-1-methylmočovina Působení přípravku: Afalon 45 SC je selektivní herbicid, jež svým účinkem zasahuje do procesu fotosyntézy a inhibuje Hillovu reakci. Příznaky působení se projevují poměrně brzy žloutnutím a postupným úhynem plevelů. Rostliny jej přijímají jak kořeny, tak i listy. Délka reziduálního účinku závisí na použité dávce, druhu půdy a srážkách; trvá až 3-4 měsíce, poškození následných plodin po jeho použití však nehrozí.
AGIL 100 EC Účinná látka: propaquizafop 100 g/l, tj. 2-isopropylidenamino-oxyethyl(R)-2-[4-(6-chlorchinoxalin-2yloxy)fenoxy]propionát Působení přípravku: Agil 100 EC působí selektivně jako listový translokační herbicid proti jednoletým a vytrvalým jednoděložným plevelům a výdrolu obilnin. Agil se aplikuje až na vzešlé plevele postemergentně, takže je možné ošetřovat výběrově ohniska zaplevelených částí pozemků. Herbicidní účinek je pozorovatelný po 10 dnech po aplikaci. Postupně se projevují příznaky chlorózy na mladších tkáních a následuje úplné hynutí celých rostlin během 10–20 dnů.
26
AGROKLASIK Účinná látka: glyphosate 360 g/l (ve formě IPA soli 480 g) ,tj. N-(fosfonomethyl)glycin Působení přípravku: Glyfogan 480 SL je neselektivní listový herbicid se systémovým účinkem. Rostliny ho přijímají výhradně zelenými částmi a asimilačním prouděním je rozveden do celé rostliny. Touto translokací se docílí zničení vytrvalých podzemních částí víceletých plevelů. Současně se zničí všechny ostatní vzešlé semenné plevele. Není přijímán kořeny a nepůsobí na semena.
ARRAT Účinné látky: dicamba 500 g/kg , tj. 3,6-dichlor-2-methoxybenzoová kyselina tritosulfuron 250 g/kg, tj. 1-[ 4-methoxy-6-(trifluoromethyl)-1,3,5-triazin-2yl] –3-[ 2(trifluoromethyl)benzen-1-sulfonyl]močovina Působení přípravku: Arrat je kombinovaný systemický herbicid pro postemergentní jarní ošetření obilnin proti dvouděložným plevelům. Rostlinou je přijímán převážně jejími zelenými částmi, částečně i kořeny z půdy, což podmiňuje rychlý a dlouhotrvající účinek. Účinná látka tritosulfuron ze skupiny sulfonylmočovin je přijímán převážně listy a je v rostlině translokován jak bazipetálně tak i akropetálně. Inhibuje dělení buněk narušením biosyntézy aminokyselin, což vede k poškození a následnému uhynutí plevelných rostlin. Účinná látka dicamba ze skupiny aminobenzoových kyselin narušuje biochemické procesy auxinu a tím dělení buněk. V důsledku toho dochází k nekoordinovanému růstu plevelů, jejich deformacím, poškození a uhynutí. Obě aktivní látky se při herbicidním ošetření v účinku podporují a doplňují.
AUTOR Účinná látka: metazachlor 500 g/l, tj. 2-chlor-N-(pyrazol-1-yl methyl) acet-2‘,6‘-xylidid Působení přípravku: Sultan 50 SC je herbicid určený k hubení jednoděložných i dvouděložných plevelů v porostech řepky olejky ozimé. Účinná látka metazachlor je přijímána především kořenovým systémem při vzcházení a po vzejití plevelů je částečně přijímána i listy. Po 27
aplikaci na půdu před vzejitím plevelů je herbicid přijímán klíčícími plevely a způsobuje jejich odumření před nebo krátce po vyklíčení.
BASTA 15 Účinná látka: glufosinate-ammonium 150 g/l, tj. ammonium-(2RS)-2-amino-4(methylfosfonato)butyrát Působení přípravku: Basta 15 je neselektivní listový herbicid a desikant především s kontaktním a částečně systémovým účinkem. Rostliny přípravek přijímají zelenými nadzemními částmi. V zasažené rostlině dochází k poruše amoniakálního metabolismu (HRAC skupina H – inhibice glutamin syntetázy), v důsledku čehož je silně zbržděna fotosyntéza a několik dní po aplikaci rostliny vadnou a odumírají.
COMMAND 4 EC Účinná látka: clomazone 480 g/l, tj. 2-(2-chlorbenzyl)-4,4-dimethyl-1,2-oxazolidin-3-on Působení přípravku: Účinná látka přípravku Command 4 EC proniká do rostliny kořeny a u citlivých druhů inhibuje biosyntézu prekursorů chlorofylu a karotenoidů.
DOMINATOR Účinná látka: glyphosate 360 g/l (ve formě IPA soli 480 g) tj. N-(fosfonomethyl)glycin Působení přípravku: Dominator je neselektivní listový herbicid se systémovým účinkem. Rostliny ho přijímají výhradně zelenými částmi a asimilačním prouděním je rozveden do celé rostliny. Touto translokací se docílí zničení vytrvalých podzemních částí víceletých plevelů. Současně se zničí všechny ostatní vzešlé semenné plevele. Není přijímán kořeny a nepůsobí na semena.
28
EPILOG 75 WG Účinná látka 750 g/kg nicosulfuron , t.j. 2-[(4,6-dimetoxypyrimidin-2-ylkarbamoyl)sulfamoyl]- N,Ndimetylnikotinamid Působení přípravku: Epilog 75 WG je systémový herbicid určený k postemergentním aplikacím. Je snadno přijímán listy rostlin. Zastavuje dělení buněk v listech a kořenech citlivých plevelů krátce po aplikaci. Má krátké reziduální působení v půdě s poločasem rozpadu cca 10 dnů. Příjem vody a živin u citlivých plevelů je podstatně omezen již krátce po aplikaci, inhibice růstu je patrná již za 6 hodin po ošetření, většina plevelů odumírá během 2-3 týdnů.
GALERA Účinné látky: clopyralid 267 g/l , IUPAC název.: 3,6-dichloropyridine-2-karboxylová kyselina picloram 67 g/l, IUPAC název: 4-amino-3,5,6-trichloropyridine-2-karboxylová kyselina Působení přípravku: Přípravek Galera proniká do rostlin převážně povrchem listů a lodyh. Působí jako systémový herbicid (regulátor růstu). Účinné látky přípravku clopyralid a picloram náleží do chemické skupiny karboxylových kyselin. V rostlině jsou obě účinné látky rozváděny akropetálně i bazipetálně. Obě účinné látky působí jako syntetické auxiny. Citlivé plevele krátce po postřiku zastavují růst. Dochází k deformaci a dekoloraci listů a lodyh plevelů.
GALERA PODZIM Účinné látky: Klopyralid (ISO) 240 g/l, IUPAC název.: 3,6-dichlorpyridin-2-karboxylová kyselina Pikloram (ISO) 80 g/l , IUPAC název.: 4-amino-3,5,6-trichlorpyridin-2-karboxylová kyselina Aminopyralid (ISO) 40 g/l , IUPAC název: 4-amino-3,6-dichloropyridin-2-karboxylová kyselina Působení přípravku: Přípravek Galera Podzim proniká do rostlin převážně povrchem listů a lodyh. Působí jako systémový herbicid (regulátor růstu). Účinné látky přípravku aminopyralid, 29
clopyralid a picloram náleží do chemické skupiny pyridinkarboxylových kyselin. V rostlině jsou účinné látky rozváděny akropetálně i bazipetálně. Všechny tři účinné látky působí jako syntetické auxiny. Citlivé plevele krátce po postřiku zastavují růst. Dochází k deformaci a dekoloraci listů a lodyh plevelů.
GARLAND FORTE Účinná látka: propaquizafop 100 g/l, tj. 2-isopropylidenamino-oxyethyl(R)-2-[4-(6-chlorchinoxalin-2yloxy)fenoxy]propionát Působení přípravku: Garland působí selektivně jako listový translokační herbicid proti jednoletým a vytrvalým jednoděložným plevelům a výdrolu obilnin. Garland se aplikuje až na vzešlé plevele postemergentně, takže je možné ošetřovat výběrově ohniska zaplevelených částí pozemků. Herbicidní účinek je pozorovatelný po 10 dnech po aplikaci.
GRANSTAR 75 WG Účinná látka: tribenuron methyl 750 g/kg, t.j. metyl-2-[4-metoxy-6-metyl-1,3,5-triazin-2yl(metyl)karbamoylsulfamoyl]benzoát Působení přípravku: Granstar 75 WG je systémově účinný herbicid, přijímaný přednostně listy. Příjem kořeny je omezen na dobu několika dnu v důsledku krátkého reziduálního působení v pudě. Granstar 75 WG zastavuje velmi rychle růst citlivých plevelu. Typické symptomy poškození (změna barvy listu) odumírajících plevelu jsou patrné až za 3-10 dnu po aplikaci v závislosti na podmínkách růstu a citlivosti plevelu
GUARDIAN SAFE MAX Účinná látka acetochlor 840 g/l t.j. 2-chloro-N-(ethoxymethyl)-N-(2-ethyl-6-methylphenyl)acetamide furilazole 28 g/l t.j. 3-(dichloracetyl)-5-(2-furanyl)-2,2-dimethyl-oxyzolidine Působení přípravku: Guardian Safe Max je půdní herbicid, hubící plevele ve fázi klíčení a vzcházení. Účinná látka je přijímána prostřednictvím koleoptyle a kořínky klíčících semen plevelů a blokuje syntézu bílkovin a brzdí klíčení plevelů. 30
LAUDIS Účinná látka: Tembotrione 44 g/l tj. 2-{2-chlor-4-(methylsulfonyl)-3-[(2,2,2trifluorethoxy)methyl]benzoyl} cyklohexan-1,3-dion isoxadifen-ethyl 22 g/l (safener) tj. ethyl-5,5-difenyl-4,5-dihydroisoxazol-3-karboxylát Působení přípravku: Účinná látka tembotrione je přijímána hlavně listy, přičemž většina účinné látky je přijata do 6 hodin po aplikaci. Jen malá část je přijímána kořeny přes půdu. Účinná látka je v rostlinách transportována xylémem i floémem a dostává se tak k vysoce citlivým buňkám v rostlinných vrcholech. Tembotrione účinkuje jako inhibitor enzymu 4hydroxyphenylpuryvat dioxygenasa (HPPD). Inhibice tohoto enzymu způsobuje blokádu biosyntézy prenylchinonů, která následně vede k blokádě biosyntézy karotenoidů a rychlému poklesu obsahu tokoferolu v buňkách. Dochází k zastavení růstu, blednutí listů, vzniku nekróz a uhynutí rostlin. Safener isoxadifen-ethyl je specifický safener pro kukuřici, který urychluje metabolismus účinné látky v kukuřici a chrání ji tak, na rozdíl od plevelů, ve kterých je neaktivní, od poškození účinnou látkou tembotrione.
LINTUR 70 WG Účinné látky: dicamba 65,9%, tj. 3.6-dichlor-o-methoxybenzoová kyselina triasulfuron 4,1%, tj. 1-[2-(2-chlorethoxy)fenylsulfonyl]-3-(4-methoxy-6-methyl-1,3,5triazin-2-yl) močovina Působení přípravku: Lintur 70 WG je herbicid složený ze dvou účinných látek: dicamba ze skupiny aminobenzoových kyselin a triasulfuronu ze skupiny sulfonylmočovin. Lintur 70 WG je rychle přijímán rostlinnými listy a kořeny, což zamezuje růstu citlivých plevelů krátce po jeho aplikaci. Příznaky působení, jako změna barvy a chloróza, se projeví asi po deseti dnech, ale k úplnému odumření plevelů dojde až po 3 - 4 týdnech.
LINTUR 75 WG Účinné látky: dicamba 65,9% tj. 3.6-dichlor-o-methoxybenzoová kyselina
31
triasulfuron 4,1% tj. 1-[2-(2-chlorethoxy)fenylsulfonyl]-3-(4-methoxy-6-methyl-1,3,5triazin-2-yl) močovina Působení přípravku: Lintur 75 WG je herbicid složený ze dvou účinných látek: dicamba ze skupiny aminobenzoových kyselin a triasulfuronu ze skupiny sulfonylmočovin. LINTUR 75 WG je rychle přijímán rostlinnými listy a kořeny, což zamezuje růstu citlivých plevelů krátce po jeho aplikaci. Příznaky působení, jako změna barvy a chloróza, se projeví asi po deseti dnech, ale k úplnému odumření plevelů dojde až po 3 - 4 týdnech
LOGRAN 20 WG Účinná látka: triasulfuron 200 g/kg tj. 1-[2-(2-chlorethoxy)fenylsulfonyl]-3-(4-methoxy-6-methyl1,3,5-triazin-2-yl) urea Působení přípravku: Triasulfuron, účinná látka přípravku Logran 20 WG, patří do skupiny sulfonylmočovin. Inhibuje enzym acetolactate synthetase (ALS), který se podílí na syntéze základních aminokyselin: valinu, leucinu a izoleucinu. To způsobuje zastavení dělení buněk a růstu rostliny. Logran 20 WG účinkuje systémově. Rostlinami je přijímán prostřednictvím listů a kořenů.
MAISTER Účinná látka: foramsulfuron 300 g/kg, t. j. 1-(4,6-dimethoxypyrimidin-2-yl)-3-(2-dimethylkarbamoyl5- formamidofenylsulfonyl-močovina iodosulfuron-methyl Na 10 g/kg, t. j. methyl-4-jodo-2-/3-(4-methoxy-6-methyl-1,3,5triazin-2-yl)-ureidosulfonyl/-benzoát, sodná sůl isoxadifen-ethyl 300 g/kg, (safener) t. j. ethyl-5,5-difenyl-2-isoxazolin-3-karboxylát Působení přípravku: Foramsulfuron a iodosulfuron-methyl, účinné látky přípravku MaisTer patří do skupiny sulfonylmočovin. Jejich mechanizmem účinku je inhibice enzymu acetolaktát syntetázy. Jsou přijímány převážně listy plevelů, v menší míře i prostřednictvím kořenů z půdy a translokovány po celé rostlině včetně oddenků a rhizomů vytrvalých plevelů. Isoxadifen-ethyl, antidot urychluje odbourávání účinných látek foramsulfuron a iodosulfuronmethyl v kukuřici, a tím zvyšuje selektivitu přípravku. 32
MODOWN 4 F Účinná látka: bifenox 80 g/l, tj. methyl 5-(2,4-dichlorfenoxy)-2-nitrobenzoat Působení přípravku: Bifenox hubí plevele při styku účinné látky s mladými rostlinami. Při preemergentní aplikaci tvoří herbicidní vrstvu na ošetřené půdě, v které jsou vzcházející plevele ničeny. Při postemergentní aplikaci je účinná látka po postřiku absorbována nadzemními částmi plevelů.
MUSTANG Účinná látka: florasulam 6,25 g/l, IUPAC název: N- (2,6-diflurophenyl) -8-fluoro-5-methoxy (1,2,4) triazolo (1,5C) pyrimidine-2-sulfonamide 2,4-D 2-ethylhexyl ester 452,5 g/l , IUPAC název: 300 g/l 2,4 dichlorfenoxyoctové kyseliny Působení přípravku: Herbicid Mustang proniká do rostlin povrchem listů a lodyh. Působí jako systémový (růstový) herbicid. Je rychle rozváděn floémem a xylémem do meristematických tkání, kde způsobuje inhibici enzymu ALS, který je klíčový pro biosyntézu esenciálních aminokyselin. Po aplikaci dochází k okamžitému zastavení růstu plevelů. Dochází k deformaci a dekoloraci.
MUSTANG FORTE Účinná látka: aminopyralid 10 g (ve formě aminopyralid draselný 11,8 g/l) IUPAC název: 4-amino3,6-dichloropyridine-2-carboxylic acid florasulam 5 g/l , IUPAC název: N- (2,6-diflurophenyl) -8-fluoro-5-methoxy (1,2,4) triazolo (1,5C) pyrimidine-2-sulfonamide 2,4-D 2-ethylhexylester 272 g/l, IUPAC název: 2-ethylhexyl (2,4dichlorophenoxy)acetate Působení přípravku: Mustang forte je herbicid určený pro postemergentní aplikaci. Obsahuje tři účinné látky, aminopyralid náleží do skupiny pyridinkarboxylových kyselin, florasulam náleží do 33
skupiny triazolopyrimidinů a 2,4-D do skupiny fenoxykarboxylových kyselin. Mustang forte proniká do rostlin převážně povrchem listů a lodyh a je rozváděn akropetálně i bazipetálně. Přípravek působí jako systémový herbicid (regulátor růstu). Florasulam inaktivuje ALS enzym. Aminopyralid působí jako syntetický auxin a 2,4-D jako růstový inhibitor.
PEGAS Účinná látka: florasulam 6,25 g/l , tj. N-(2,6-difluorfenyl)-8-fluor-5-methoxy[1,2,4]triazolo[1,5c]pyrimidin-2-sulfonamid 2,4-D 300 g (jako 2,4-D EHE 452,5 g/l) , tj. (2,4-dichlorfenoxy)octová kyselina Působení přípravku: Herbicid Pegas proniká do rostlin povrchem listů a lodyh. Působí jako systémový (růstový) herbicid. Je rychle rozváděn floémem a xylémem do meristematických tkání, kde způsobuje inhibici enzymu ALS, který je klíčový pro biosyntézu esenciálních aminokyselin. Po aplikaci dochází k okamžitému zastavení růstu plevelů. Dochází k deformaci a dekoloraci.
REGLONE Účinná látka : diquat dibromide 200 g/l , tj. 9,10 –dihydro-8a,10a-diazoniumfenanthren Působení přípravku: Přípravek je přijímán listy a zelenými částmi rostlin. V průběhu fotosyntézy je produkován superoxide, který poškozuje buněčné membrány a cytoplasmu. V rostlinách se částečně šíří xylémem. Po postřiku rostliny přípravek Reglone rychle absorbují, takže jeho účinnost na nadzemní části rostliny je rychlá a první příznaky jeho působení (chlorotické skvrny, vadnutí) se zpravidla objevují již za několik hodin. Trávy a víceleté plevele jen dočasně poškozuje. Při styku s půdou se zcela inaktivuje, takže v půdě nezanechává žádná biologicky aktivní rezidua.
SEKATOR Účinná látka : iodosulfuron-methyl Na, t. j. methyl-4-jodo-2-/3-(4-methoxy-6-methyl1,3,5-triazin-2-yl)-ureidosulfonyl/-benzoát, sodná sůl; 1,25%, 34
amidosulfuron, tj. 3-(4,6-dimethoxypyrimidin-2-yl)-1-(N-methyl-Nmethylsulfonylaminosulfonyl)-močovina; 5% mefenpyr-diethyl, t. j. diethyl-1-(2,4-dichlorfenyl)-2-pyrazolin-3,5dikarboxylát; 12,5% Působení přípravku: Iodosulfuron-methyl a amidosulfuron, účinné látky přípravku Sekator patří do skupiny sulfonylmočovin. Jejich mechanizmem účinku je inhibice enzymu acetolaktát syntetázy. Zasažené citlivé plevele přestávají ihned po aplikaci růst, přestávají konkurovat obilnině, objevují se na nich chlorózy, nekrózy a postupně během 4-6 týdnů odumírají. Jsou přijímány převážně listy plevelů, v menší míře i prostřednictvím kořenů z půdy a akropetálně translokovány.
SEKATOR OD Účinná látka: amidosulfuron 100 g/l, tj. 1-(4,6-dimethoxypyrimidin-2-yl)-3- mesyl(methyl)sulfamoyl močovina iodosulfuron-methyl Na 25 g/l, tj. sodium ({[5-jodo-2(methoxykarbonyl)fenyl]sulfonyl}karbamoyl) (4-methoxy-6-methyl-1,3,5-triazin-2yl)azanid mefenpyr-diethyl 250 g/l (safener), tj. diethyl-1-(2,4-dichlorfenyl)-2-pyrazolin-3,5dikarboxylát Působení přípravku: Iodosulfuron-methyl Na a amidosulfuron, účinné látky přípravku Sekator OD patří do skupiny sulfonylmočovin. Jejich mechanismem účinku je inhibice enzymu acetolaktát syntetázy. Zasažené citlivé plevele přestávají ihned po aplikaci růst, přestávají konkurovat obilnině, objevují se na nich chlorózy, nekrózy a postupně během 4-6 týdnů odumírají. Jsou přijímány převážně listy plevelů, v menší míře i prostřednictvím kořenů z půdy a akropetálně translokovány. Mefenpyr-diethyl je selektivní safener pro obilniny. Jeho účinek spočívá ve výrazném urychlení degradace účinné látky v obilninách. Tento safener má specifickou vlastnost degradace účinné látky zejména při použití v obilninách (kromě ovsa).
35
STABILAN 750 SL Účinná látka: chlormequat – chloride 750 g/l , tj. 2-chlorethyl – trimethylamoniumchlorid Působení přípravku: Stabilan 750 SL je přijímán listovou plochou, v případě aplikace zálivkou i kořeny; má systémový účinek. Účinná látka přípravku chlormequat-chloride (kvarterní amonné soli) ovlivňuje prodlužovací růst, zkracuje a zesiluje internodia, podporuje růst kořenového systému a odnožování obilnin, podporuje růst kořenového systému řepky, vytváření přilehlé růžice a její dobré přezimování.
STARANE 250 EC Účinná látka: Fluroxypyr 250 g/l, IUPAC název: 4-amino-3,5-dichlor-6-fluor-2-pyridyloxyoctová kyselina Působení přípravku: Herbicid Starane 250 EC proniká do rostlin přes listy, účinná látka je rychle translokována. Účinek přípravku na plevele je patrný již za několik hodin po aplikaci. Dešťové srážky za 2 a více hodin po aplikaci již nesníží účinek přípravku na plevele.
STOMP 400 SC Účinná látka: pendimethalin 400 g/l, tj. N-(1-ethylenpropyl)-2,6-dinitro-3,4-xylidin Působení přípravku: Stomp 400 SC inhibuje počáteční růst a vývoj klíčících citlivých druhů rostlin. Zasažené rostliny hynou krátce po vyklíčení nebo vzejití.
SUCCESOR 600 (Somero) Účinná látka: Pethoxamid 600 g/l, tj. 2-chlor-N-(2-ethoxyethyl)-N-{2-methyl-1-phenylprop-1enyl)acetamid Působení přípravku: Somero je herbicidní přípravek určený k ošetření kukuřice, sóji, slunečnice, řepky olejky proti jednoletým jednoděložným a dvouděložným plevelům. Účinná látka pethoxamid patří do skupiny chloracetamidů a je přijímána především přes kořeny, 36
hypokotyl a klíční listy mladých rostlin. Somero je částečně systémový a brání syntéze lipidů.
TROPHY Účinná látka: Acetochlor 768 g/l , IUPAC název: N-ethoxymethyl-N-(2-ethyl-6-methylfenyl)chloracetamid dichlormid 128 g/l , IUPAC název:. N,N-diallyl-dichloracetamid (antidotum snižující fytotoxicitu acetochlóru pro kukuřici) Působení přípravku: Herbicid Trophy, jako půdní herbicid, je přijímán prostřednictvím klíčící koleoptyle a omezeně i kořínky klíčících plevelů. Blokádou syntézy proteinů inhibuje dělení buněk. Účinná látka přípravku – acetochlor – náleží do skupiny chloroacetamidů
WING-P Účinná látka: pendimethalin 250 g/l ,tj. N-(1-ethylpropyl)-3,4-dimethyl-2,6-dinitroanilin dimethenamid-P 212,5 g/l, tj. (S)-2-chlor-N-(2,4-dimethyl-3-thienyl)-N-(2-methoxy-1methylethyl)acetamid Působení přípravku: Účinná látka pendimethalin patří do skupiny účinných látek dinitroaniliny, které inhibují dělení submikroskopických struktur (ovlivňují dělení chromozomů v průběhu buněčného dělení a ovlivňují tvorbu buněčných stěn). Pendimethalin je selektivní herbicidní látkou, která je absorbována kořeny a listy rostlin. Ovlivňuje růst plevele krátce po vyklíčení a vzejití. Účinná látka dimethenamid-P je řazena mezi herbicidní látky ze skupiny chloroacetamidů. Tato účinná látka je absorbována přes koleoptile plevelů, přičemž téměř ihned po aplikaci zastaví růst semen, kořenů a další vývoj citlivých plevelů. Dimethenamid-P brzdí růst plevelů v raných vývojových fázích, avšak neúčinkuje na již vzrostlé plevele.
37
Insekticidy BISCAYA 240 OD Účinná látka: Thiacloprid 240 g/l, t.j. (Z)-3-(6-chlor-3-pyridylmethyl)-1,3-thiazolidin-2ylidenkyanamid Působení přípravku: Biscaya
240 OD je formulace insekticidního přípravku obsahující účinnou látku
thiacloprid ze skupiny chloronicotinylů. Působí jako kontaktní a požerový jed, má systémové vlastnosti a způsob účinku spočívající v narušení přenosu impulsů uvnitř nervového systému hmyzu. Mechanismus účinku je obdobný jako u inhibitorů acetylcholinesterásy, avšak thiacloprid je pouze pomalu inaktivován. Jeho trvalé působení vede k celkové dysfunkci nervového systému a následně k usmrcení zasaženého cílového organismu.
NURELLE D Účinné látky: chlorpyrifos 500 g/l , IUPAC název.: 0,0-diethyl-0-(2,3,5-trichlor-2-pyridyl)-thiofosfát cypermethrin 50 g/l , IUPAC název: R-S-kyano-3-fenoxybenzyl-(1R,S)-cis, trans-3(2,2-dichlorvinyl) -2,2-dimethyl-cyklopropankarboxylát (poměr izomerů cis:trans = 40:60) Působení přípravku: Nurelle D působí jako kontaktní, požerový a dýchací insekticid s výrazným fumigačním efektem. Po aplikaci proniká do rostlinných pletiv, není však rozváděn cévními svazky. V boji proti přenašečům viróz se uplatňuje též značná repelentní účinnost přípravku, která omezuje nálet dalších škůdců do porostu. Nurelle D vykazuje po aplikaci významnou reziduální aktivitu, která snižuje počet nutných insekticidních zásahů v období déletrvajícího tlaku škůdců. Nurelle D hubí škůdce ve všech vývojových stadiích, pokud jsou přípravkem zasaženi. Fumigační efekt přípravku umožňuje hubení i těch jedinců, kteří zůstávají skryti před účinkem kontaktních a požerových insekticidů, např. mšice v řepném srdéčku apod.
38
VAZTAK 10 EC Účinná látka: alfa-cypermethrin 100 g/l, tj. racemát obsahující (S)-alfa-kyano-3fenoxybenzyl(1R,3R)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylat a (R)alfa-kyano-3-fenoxybenzyl(1S,3S)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2dimethylcyklopropankarboxylat Působení přípravku: Vaztak 10 EC je vysoce účinný světlostabilní pyrethroidní insekticid, určený proti některým druhům žravého a savého hmyzu, jeho larvám a vajíčkům. Účinkuje jako dotykový a požerový jed. Není systémovým přípravkem a je proto třeba dostatečného množství vody k zabezpečení dobrého krycího účinku ošetření.
Pomocné látky AGROVITAL Účinná látka: pinolen 96,0 % tj.: di-1-p-menthen Působení přípravku: Agrovital aplikovaný na rostliny, hmyz nebo houbové patogeny působením ÚV záření a vzduchu polymerizuje a vytváří pružnou polopropustnou membránu přírodní živice, která způsobuje: Agrovitalem ošetřené lusky řepky olejky, jetele lučního na semeno průběžně rovnoměrně dozrávají, ztrácejí vlhkost a elastický film zabraňuje pronikání atmosférické a srážkové vlhkosti. Tím dochází k omezení jejich praskání na minimum, což výrazně snižuje ztráty před a při sklizni.
ATONIK PRO Účinná látka: 2 - nitrofenolát sodný 2 g/l 4 - nitrofenolát sodný 3 g/l 5 - nitroguajakolát sodný 1 g/l Působení přípravku: Atonik ovlivňuje pohyb plasmy v buňkách rostlin, což se projevuje lepším zakořeňováním, zvýšeným příjmem živin a intenzivnějším růstem. Aplikace před květem významně ovlivňuje klíčení pylových zrn, má pozitivní vliv na násadu plodů, semen a jejich lepší vyzrávání. Atonik výrazně pomáhá rostlinám překonávat stres 39
(např. po negativním působení některých pesticidů, po poškození rostlin mrazem, krupobitím, přesazením apod.)
CELSTAR 750 SL Účinné látky: Chlormequat 750 g/l Působení přípravku: Působením chlormequatu dochází ke zvýšení hladiny cytokininů a snížení biosyntézy giberelinů a auxinů v rostlině. Zkracuje délku stébla a zvyšuje odolnost proti poléhání. P odporuje tvorbu kořenového systému a zvyšuje jistotu přezimování.
CERONE 480 SL Účinná látka: ethephon 480 g/l, t.j. 2-chlorethylfosfonová kyselina Působení přípravku: Cerone 480 SL je růstový regulátor, který snadno vniká do pletiv rostlin, kde stimuluje biosyntézu ethylenu, který společně s jinými hormony zkracuje stonek a stimuluje syntézu zpevňujících látek (jako lignin a celulosu). Zkracuje délku stébla a zvyšuje odolnost obilniny vůči poléhání.
MERO 33528 Účinná látka: methylester řepkového oleje 733 g/l Působení přípravku: Pomocný prostředek Mero 33528 je adjuvant pro použití s přípravky na ochranu rostlin, včetně herbicidních přípravků na bázi sulfonylmočovin MaisTer, Atlantis WG, Chevalier a Husar, jejichž činek zvyšuje a stabilizuje. Sám o sobě nemá žádný herbicidní účinek. Mero 33528 snižuje povrchové napětí aplikačních kapalin pesticidů, tím zlepšuje kontakt aplikační kapaliny s povrchem rostlin, dále sekundární distribuci účinných látek na povrchu rostlin a urychluje jejich vstup do rostlinných pletiv. SUNAGREEN Účinné látky Kyselina 2-aminobenzoová 5,0 ± 0,5 g/l
40
Kyselina 2-hydroxybenzoová 2,5 ± 0,5 g/l Působení přípravku: Sunagreen je pomocný rostlinný přípravek používaný jako rostlinný stimulátor. Je určen pro zvýšení kvality a výnosu semen, plodů i hlíz kulturních rostlin.
TREFLAN 48 EC Účinná látka : trifluralin 480 g/l Působení přípravku: Treflan 48 EC zabraňuje klíčení semen plevelů v půdě. Nepůsobí však na vzešlé plevele. Přípravek musí být po postřiku co nejrychleji zapraven do půdy, neboť se vlivem světla rozkládá.
TREND 90 Účinná látka: isodecylalkohol ethoxylat 90 % Působení přípravku: Trend zlepšuje smáčivost postřikové kapaliny a umožňuje tak snazší adhezi a penetraci použitých přípravků na ochranu rostlin.
41
4 MATERIÁL A METODY 4.1 O firmě Společnost Cezava a.s. Blučina vznikla dne 1.8.1995 jako právní nástupce Zemědělského družstva Blučina. Hlavním předmětem podnikání společnosti je rostlinná výroba polní, pronájmy nebytových prostor a vinohradnictví. Rostlinná výroba polní je provozována na 1 000 ha orné půdy. Nosnou plodinou jsou obiloviny včetně kukuřice na zrno, které jsou pěstovány na 700 ha, na zbývajících 300 ha půdy jsou pěstovány olejniny, převážně slunečnice. Vinná réva je pěstována na 44 ha svahovitých pozemků v přírodním parku „ Výhon“. Společnost Cezava a.s. Blučina zaměstnává v současné době 47 trvale činných pracovníků na všech úsecích výroby. Pronájem nebytových prostor je soustředěn ve třech areálech společnosti. Pronajaté prostory využívají nájemci pro výrobní, administrativní a skladovací účely.
Rostlinná výroba polní Poloha: Společnost Cezava a.s. Blučina hospodaří na 1000 ha orné půdy v kukuřično– řepařské výrobní oblasti. Obdělávané pozemky jsou převážně pronajaté od vlastníků v katastrálních územích obcí Blučina, Vojkovice, Židlochovice, Měnín a Opatovice. Nadmořská výška pozemků se pohybuje od 182 m do 355 m. Klima, půda: Roční objem srážek v katastru obce Blučina: V roce 2005 napršelo 483 mm, v roce 2006 569 mm, v roce 2007 491 mm, v roce 2008 364 mm. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 9 °C. Půdy jsou typu černozemě, hnědozemě, nivní a lužní půdy. Sluneční svit: 1800 h/rok Větry: západní, jihozápadní, severovýchodní
42
Tab. 1 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany za období 1961– 1990 Průměrná teplota
Úhrn srážek (mm)
(h)
vzduchu (° C) Měsíc
Trvání slunečního svitu
1.
-2,5
24,6
45,3
2.
-0,3
23,8
71,6
3.
3,8
24,1
121,5
4.
9,0
31,5
169,1
5.
13,9
61,0
219,1
6.
17,0
72,2
221,0
7.
18,5
63,7
234,9
8.
18,1
56,2
217,9
9.
14,3
37,6
161,9
10.
9,1
30,7
124,0
11.
3,5
37,4
51,3
12.
-0,6
27,1
40,1
Rok
8,7
490,1
1677,4
43
Tab. 2 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany na základě údajů z roku 2009 Průměrná teplota vzduchu
Úhrn srážek (mm)
(° C) Měsíc
Trvání slunečního svitu (h)
1.
-3,0
20,8
38,6
2.
0,3
56,9
28,6
3.
4,8
72,9
82,3
4.
14,2
3,4
300,5
5.
15,4
37,5
229,4
6.
17,3
99,5
178,3
7.
20,4
120,1
272,7
8.
20,9
25,7
267,8
9.
17,2
14,5
189,0
10.
8,9
24,6
81,7
11.
5,9
47,4
56,7
12.
0,3
44,0
31,8
Rok
10,2
567,3
1757,4
44
Tab. 3 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany na základě údajů z roku 2010 Průměrná teplota vzduchu
Úhrn srážek (mm)
(° C) Měsíc
Trvání slunečního svitu (h)
1.
3,7
47,7
35
2.
-0,5
21
50
3.
4,9
10,9
160,9
4.
10,2
46,5
231,8
5.
13,6
122
93
6.
18,5
84,3
223,8
7.
21,9
136,1
262
8.
19,2
79
223,3
9.
13,5
69,2
137,6
10.
7,2
8,6
137,6
11.
6,7
35,4
43,1
12.
-3,6
26,1
30,8
Rok
9
686,8
1628,9
45
Tab. 4 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany na základě údajů z roku 2011
Měsíc
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Průměrná teplota vzduchu
Úhrn srážek
Trvání slunečního svitu (h)
(° C)
(mm)
– údaje nebyly poskytnuty
-0,5
17,6
-0,8
3,0
5,7
46,4
12,5
24,5
15,1
44,2
19,2
61,6
18,9
92,6
20,5
35,6
17,2
30,6
9,5
18,6
2,9
0,0
2,1
18,0
10,2
392,7
Rok
Tab. 5 Pěstované plodiny: Pěstitelská
Plodina
Výměra
ječmen
150 ha
pšenice
400 ha
kukuřice
150 ha
slunečnice
200 ha
řepka
100 ha
skupina Obiloviny
Olejniny
46
Personalistika: Na úseku rostlinné výroby polní je v současné době zaměstnáno 16 osob. Mechanizace: Mechanizovaná práce je zajišťována zejména těmito mechanizačními prostředky: Traktory: - John Deere 8400 - John Deere 6430 Premium SKA - Fend Favorit 818 Vario TMS - Zetor 10 ks Postřikovače: - TECNOMA FORTIS 3324/12 Úprava půdy: - podmítač Farmet Hurikán HX 600 PSVN - pluh EUROPA 7S - diskový podmítač Väderstad Carrier 500 Setí: - univerzální secí stroj Väderstad Rapid A 600 S - bezorebná secí kombinace Farmet BSK 300 MX - secí stroj BECKER 12 Sklizeň: - sklízecí mlátička CLAAS LEXION 580 Manipulace: - CLAAS Scorpion 7045
Odbyt: Produkty rostlinné výroby polní jsou dodávány obchodním partnerům, mezi nejvýznamnější patří ZZN Pomoraví a.s., Lukrom s.r.o., Oleaspol a.s., BIONA Jersín s.r.o. a další.
Pesticidy Popis herbicidů a jejich účinků, použitých na sledované plodiny: Autor a Logran 20WG, je uveden v seznamu pesticidů.
47
4.2 Charakteristika sledovaných pozemků Myší sad Pozemek o celkové výměře 6,32 ha se nachází ve středním svahu (7-12°), pozemek rozdělen zatravněnou terasou. Půda je hlinitá a středně těžká. V období vyhodnocování zaplevelení byla na pozemku pěstována potravinářská pšenice.
Stromovka Pozemek o celkové výměře 9,98 ha se nachází ve středním svahu (7-12°), má jihovýchodní-jihozápadní expozici a je ohrožen erozí. Půda je hlinitá a středně těžká. V období vyhodnocování zaplevelení byla na pozemku pěstována potravinářská pšenice odrůdy Elly .
Lán Pozemek o celkové výměře 47,68 ha se nachází na úplné rovině (0-1°), vedou jím sloupy velmi vysokého napětí, na pozemku je závlaha v současné době nefunkční. Půda je hlinitá a středně těžká. Tento pozemek byl ošetřen herbicidním přípravkem LOGRAN
20 WG.
V období
vyhodnocování
zaplevelení
byla
na
pozemku
potravinářská pšenice odrůdy Bohemia.
Padělíček velký Pozemek o celkové výměře 16,72 ha se nachází na rovině (1-3°), vedou jím sloupy elektrického vedení a má trojúhelníkovitý tvar. Půda je jílovitohlinitá a těžká. Tento pozemek byl ošetřen herbicidním přípravkem AUTOR. V období vyhodnocování zaplevelení byly na pozemku pěstována ozimá řepka odrůdy Ladoga .
Nivka horní Pozemek o celkové výměře 24,6 ha se nachází na rovině (1-3°), vedou jím sloupy velmi vysokého napětí a sousedí s dálnicí. Půda je jílovitohlinitá, těžká a obtížně zpracovatelná. Tento pozemek byl ošetřen herbicidním přípravkem AUTOR. V období vyhodnocování zaplevelení byla na pozemku pěstována ozimá řepka odrůdy Remy.
48
Úzká Pozemek o celkové výměře 41,79 ha se nachází na úplné rovině (0-1°), vedou jím sloupy velmi vysokého napětí a sousedí s dálnicí. Půda je hlinitá a středně těžká. Na pozemku je systematická drenáž. Od 27.3. 2006 je zde zvýšená hladina spodní vody V období vyhodnocování zaplevelení byla na pozemku pěstována kukuřice na zrno odrůdy KWS 6471.
U kameny Pozemek o celkové výměře 10,45 ha se nachází na výrazném svahu (12-17°), má severozápadní-severovýchodní expozici a je ohrožen erozí. Půda je hlinitá a středně těžká. Tento pozemek byl ošetřen herbicidním přípravkem LOGRAN 20 WG. V období vyhodnocování zaplevelení byl na pozemku pěstován ječmen jarní.
Kopečky Pozemek o celkové výměře 33,25 ha se nachází na mírném svahu (4-6°), vedou jím sloupy velmi vysokého napětí a sousedí s dálnicí. Půda je jílovitohlinitá, těžká a obtížně zpracovatelná. V období vyhodnocování zaplevelení byla na pozemku pěstována slunečnice roční.
Zástruží Pozemek o celkové výměře 57,91 ha se nachází na rovině (1-3°), vedou jím sloupy velmi vysokého napětí, cca 3ha jsou zde zaplaveny a od 25.3.2006 dochází k přeronu vody z honu Zlodějíčky (zaplaveno 15 ha). Půda je jílovitohlinitá, těžká a obtížně zpracovatelná. Tento pozemek byl ošetřen herbicidním přípravkem LOGRAN 20 WG. V období vyhodnocování zaplevelení byla na pozemku pěstována potravinářská pšenice.
4.3 Metoda vyhodnocení zaplevelení Početní metoda Na 1m2 jsem spočítal kusy jednotlivých druhů plevelů. Počet „1m2“, kde jsem plevele počítal, odpovídal přibližně 2-5 ha pozemku. V každé plodině jsem měl minimálně 10 těchto ploch, které byly rovnoměrně rozmístěny po vybraném pozemku. Počítání jsem provedl před jarní aplikací herbicidních přípravků. V ozimé pšenici v roce
49
2009 bylo sledováno 50 odečtových míst (m2) u ozimé řepky bylo sledováno 16 odečtových míst. V roce 2011 bylo v ozimé pšenici sledováno 33 odečtových míst , v ozimé řepce bylo sledováno 16 odečtových míst, u slunečnice bylo sledováno 7 odečtových míst, u kukuřice bylo sledováno 8 odečtových míst a ječmene jarního bylo sledováno 6 odečtových míst. Vyhodnocení bylo provedeno v termínu měsíce dubna roku 2012. České a latinské názvy druhů plevelů byly použity podle Kubáta (KUBÁT, 2002). Získané údaje byly zpracovány mnohorozměrnou analýzou ekologických dat. Výběr optimální analýzy se řídil délkou gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Pro další zpracování byla použita redundanční analýza (redundancy analysis, RDA), která je založena
na
modelu
lineární
odpovědi
(Linear
Response)
nebo
kanonická
korespondenční analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). Při testování průkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována pomocí počítačového programu Canoco 4.0. (TER BRAAK, 1998).
50
5 VÝSLEDKY 5.1 Výsledky bakalářské práce Tabulky od čísla 6 do čísla 14 jsou použity z pozorování v roce 2009 tyto data jsou již použity v mé bakalářské práce. Tab. 6 Vyhodnocení zaplevelení brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) odrůdy Jasper na pozemku Myší sad Opakování (ks.m-2)
Druh plevele 1
2
3
4
5
6
Σ
Capsella bursa-pastoris
37
36
34
19
25
4
155
Cirsium arvense
2
1
3
Descurainia sophia
87
89
699
75
101
Euphorbia helioscopia Stellaria media
1
157
190
1
3
4
1
2
Thlaspi arvense
17
Tripleurospermum inodorum
1
1
2
17 1
5
Tab. 7 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Balada C1 na pozemku Stromovka Druh plevele
Opakování (ks.m-2) 1
Capsella bursa-pastoris
2
1
3
4
2
Consolida orientalis
5
Σ
5
8 1
1
Descurainia sophia
9
Falcaria vulgaris
1
Lamium amplexicaule
5
Stellaria media
9
7
Taraxacum officinale
1
1
Thlaspi arvense
7
5
Veronica hederifolia
13
4
18
19
43
24
113 1 7
2
Veronica persica
13
3
42 2
4
8
1
25 18
1 5
51
10
1
6
Tab. 8 Vyhodnocení zaplevelení brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) odrůdy Nectar na pozemku pozemku Lán Druh
Opakování (ks.m-2) 1
2
3
4
5
6
7
Aegopodium podagraria
1
Descurainia sophia
1
8
9
1 3
2
Euphorbia helioscopia Galium aparine
Σ
10
1
1 7
3
2
5
3
12
39
Stellaria media
12
8
122
31
2
2
Thlaspi arvense
1
3
Tripleurospermum inodorum
77
5
20
36
16
169
11
1
1
Veronica hederifolia
1
1
Tab. 9 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Baletka E, Balada C1 na pozemku Padělíček velký Druh plevele
Opakování (ks.m-2) 1
2
Brassica napus subsp. napus
3
4
5
6
7
5
4
2
4
3
2
1
Fallopia convolvulus
1 10
1
2
Lamium amplexicaule 5
7
Tripleurospermum inodorum
1
Veronica persica
2
52
13
2
47 1 1
1 2
1
1
1
Veronica polita Viola arvensis
30
19
3
3 3
Σ 1
2
Descurainia sophia
Thlaspi arvense
9
1
Capsella bursa-pastoris
Galium aparine
8
1
1
6
Tab. 10 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Bardotka na pozemku U kameny Druh plevele
Opakování (ks.m-2) 1
Carduus acanthoides
2
3
1
Cirsium arvense
4
5
2
1
3
3
Descurainia sophia Lamium amplexicaule
1
2
Polygonum aviculare 5
Thlaspi arvense Veronica persica
1
1
Chenopodium album
Sinapis arvensis
Σ
6
5
1
1
1
4 6
4
1
1
4
5
1
27
6
1
1 1
1
4
2
Tab. 11 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Bardotka na pozemku Úzká Druh plevele
Opakování (ks.m-2) 1 2 3 4
Brassica napus subsp. napus
5
6
1
Capsella bursa-pastoris
2
Descurainia sophia
9
7
Galium aparine
25
8
2
3
8
2
2
10
2
10
2
1
2
2
3
4
4
3 1
1
3
5
1
Tripleurospermum inodorum
4
3
10
1
9
9
Veronica hederifolia Veronica persica
6
Viola arvensis
1
2 1
53
2
4
19 2
2 1
3 5
Stellaria media Thlaspi arvense
45 5
2
Polygonum aviculare
8
4
Lamium amplexicaule Sinapis arvensis
1
Σ 2
7
2
1 1
1
1
1
16 5
Tab. 12 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Bardotka na pozemku Nivka dolní Druh plevele
Opakování (ks.m-2) 1
2
3
Galium aparine Helianthus annuus
4
5
8
12
6
7
8
3
1
2
9
10
24
1
4
1
Lamium amplexicaule Polygonum aviculare
1
4
4
Thlaspi arvense
1
Veronica persica
Σ
1
1
5
14 3
2
3
3
Viola arvensis
1
1
Tab. 13 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Cubus OR na pozemku Zástruží Druh plevele
Opakování (ks.m-2) 1
2
3
4
5
6
7
8
Brassica napus subsp. napus Descurainia sophia
9
10 11 12 Σ
2
2
1
1
Galium aparine
7
7
Helianthus annuus Lamium amplexicaule Polygonum aviculare
1 1
1 6
Stellaria media Veronica hederifolia Veronica persica
1
2
7
3
8
4
2
32
1 1
1 1
1
54
4
6
1
13 1
5.2 Výsledky diplomové práce Tabulky od čísla 15 do čísla 20 jsou vlastní výsledky diplomová práce z pozorování v letech 2011
Tab. č. 14 : Zaplevelení pozemku Lán pěstována ozimá pšenice Opakování (ks.m-2) 2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Σ
146
144
141
138
116
131
137
111
140
124
Consolida orientalis
3
6
10
3
Phacelia tanacetifolia
3
1
2
1. Množství rostlin plodiny 137 Druh plevele
Stellaria media
22 3
9
1
1
Tab. č. 15 : Zaplevelení pozemku Myší sad pěstována ozimá pšenice Opakování (ks.m-2) 1. Množství rostlin plodiny 163
Σ
2.
3.
4.
5.
6.
147
167
133
117
163
890
Druh plevele Capsella bursa-pastoris
1
1
1
3
Descurainia sophia
1
Galium aparine Polygonum aviculare
5
Stellaria media 1
Veronica hederifolia
2
1
1
6 1
2 1
3
Veronica persica Viola arvensis
2
1 1
Thlaspi arvense
1
1 1
5 1
2 1
55
Tab. č. 16 : Zaplevelení pozemku Stromovka pěstována ozimá pšenice Opakování (ks.m-2) 1.
2.
Množství rostlin plodiny 143
177
3.
4.
116
115
Σ
5. 139
690
Druh plevele Consolida orientalis
11
Descurainia sophia
6
3
1
4
5
1
1
Galium aparine
2
Polygonum aviculare
1
Stellaria media
2
Veronica hederifolia
2
12
Veronica persica
10
5
8
Viola arvensis
1
2
4
1
23
1 2
4
1
15
2
3
26
3
12
Tab. č. 17 : Zaplevelení pozemku Padělíček velký pěstována řepka olejka odrůdy Lagoda Opakování (ks.m-2) Množství rostlin plodiny
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Σ
39
48
45
42
40
38
35
53
340
Druh plevele Descurainia sophia
1
Thlaspi arvense
1
1 3
14
1
3
2
18
Tripleurospermum inodorum Triticum aestivum
3
Viola arvensis
1
2
9
51
1
1
3
6
1
4
Tab. č. 18 : Zaplevelení pozemku Zástruží pěstována ozimá pšenice Opakování (ks.m-2) 1. Množství rostlin
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10. 11. 12.
Σ
135 124 137 120 122 139 126 128 132 127 127 111 142
Druh plevele Lamium amplexicaule
2
Polygonum aviculare
2
2
Veronica hederifolia
2 2
56
4
3
15
24
Tab. č. 19 : Zaplevelení pozemku Horní nivka pěstována řepka olejka odrůdy Remy Opakování (ks.m-2) Množství rostlin
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Σ
48
45
41
61
47
37
44
50
373
1
3
1
15
3
4
8
Druh plevele Descurainia sophia
7
3
Galium aparine
1
Lamium amplexicaule
1
Polygonum aviculare
1
Thlaspi arvense Viola arvensis
1
9
1 12
7
29
1
1
2
1
57
2
Tab. č. 20 : Zaplevelení pozemku U kameny pěstován jarní ječmen Opakování (ks.m-2) Množství rostlin plodiny
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Σ
119
111
102
109
103
81
625
Druh plevele Arctium tomentosum
1
Artemisia vulgaris Atriplex sagittata
2
2
2
1
Bromus sterilis Capsella bursa-pastoris
18 1
Carduus acanthoides
1
3
4
1
1
15
Descurainia sophia
3 3
8
18 7
5
31
36
5
3
10
34
3
6
15
4
32
2
3
29
10
10
Lamium amplexicaule
5 6
2
Lathyrus tuberosus Polygonum aviculare
8
Sinapis arvensis
14
Thlaspi arvense
1
Tripleurospermum inodorum
Viola arvensis
7
7
3
5
3
1
3
3
11 1
18 20
1
3
1
6
7
2
58
2
1
2 1
66
1
Triticum aestivum Veronica persica
14
1
Fallopia convolvulus Chenopodium album
1
3
5
Cirsium arvense Convolvulus arvensis
1
4
12 3
4
18
4
14
2
9
Tab. č. 21 : Zaplevelení pozemku Kopečky pěstována slunečnice Opakování (ks.m-2) 1. Množství rostlin plodiny
2.
8
3.
7
4.
14
5.
11
6.
8
Σ
7.
8
7
63
Druh plevele Amaranthus sp.
1 1
Atriplex sagittata
3
Bromus sterilis
1
Cirsium arvense
14
2
1
10
1
Convolvulus arvensis
38
10
10 2
Fumaria officinalis
1
3
Galium aparine
4
3
3
7
4
Lamium amplexicaule
2
24
Fallopia convolvulus
Chenopodium album
4
2
1
5 4
1 1
9
8 19 43
1
1
Lathyrus tuberosus
6
Phacelia tanacetifolia
1
6
1
1
1
4
Thlaspi arvense
1 1
Triticum aestivum
1
1 2
Tab. č. 22 : Zaplevelení pozemku Úzká pěstována kukuřice Opakování (ks.m-2) Množství rostlin plodiny
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Σ
12
11
11
15
12
11
11
10
93
1
1
Druh plevele Amaranthus sp. Atriplex sagittata
1
8
5
Capsella bursa-pastoris
13
Cirsium arvense
3
3 2
3
1
18 14
2
5
Descurainia sophia
2
2
Fallopia convolvulus
8
1
2
9
12
24
6
71
Chenopodium album
7
Polygonum aviculare
3
12
10
3
3
Veronica hederifolia Veronica persica
1 5
59
2
8
9 1
7
3
25
5.3 Statistické zpracování výsledků Získané údaje o počtech plevelů v jednotlivých plodinách v roce 2011 byly nejprve zpracovány analýzou DCA, která určila délku gradientu a ta byla 4,964. Na základě tohoto výpočtu byla k dalšímu zpracování zvolena a kanonická korespondenční analýza CCA. Výsledky analýzy CCA, která hodnotila vliv plodin na výskyt plevelů v roce 2011 je signifikantní na hladině významnosti α = 0,002, pro všechny kanonické osy. Na základě analýzy CCA (Obr. 1) je možné nalezené druhy plevelů rozdělit do několika skupin. První skupina plevelů se víc vyskytovala v plodinách ozimých pšenice setá – ozimá a řepka: Consolida orientalis, Descurainia sophia, Galium aparine, Lamium amplexicaule, Polygonum aviculare, Stellaria media, Thlaspi arvense, Veronica hederifolia, Veronica persica, Viola arvensis A druhá skupina plevelů které se vyskytovaly v plodinách setých na jaře: ječmen setý – jarní,
slunečnice roční
a kukuřice seté: Carduus acanthoides, Amaranthus retroflexus, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Atriplex sagittata, Bromus sterilis, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense,
Convolvulus
arvensis,
Fallopia
convolvulus,
Fumaria
officinalis,
Chenopodium album, Lathyrus tuberosus, Phacelia tanacetifolia, Sinapis arvensis, Tripleurospermum inodorum, Triticum aestivum. Výsledky zaplevelení ozimé pšenice a ozimé řepky z let 2009 a 2011 byly opět zpracovány analýzou DCA a délka gradientu byla 4,376. I zde byla pro další zpracování použita kanonická korespondenční analýza CCA. I tyto výsledky analýzy CCA jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002, pro všechny kanonické osy. Jak je patrné z Obr. 2 můžeme plevele rozdělit do dvou skupin. První skupina jsou plevele vyskytující se spíše pšenici v roce 2011: Viola arvensis, Veronica persica, Veronica hederifolia, Polygonum aviculare a Consolida orientalis. A druhé skupiny plevelů vyskytující se spíše v řepce v roce 2009: Descurainia sophia, Galium aparine, Capsella bursa-pastoris, Descurainia sophia a Aegopodium podagraria. Vztah počtu rostlin ozimé pšenice a plevelů byl nejprve hodnocen analýzou DCA, která stanovila délka gradientu byla 4,732, následně byla použita CCA analýza. Výsledky analýzy CCA nejsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,962 pro všechny kanonické osy (Obr. 3). Vztah počtu rostlin ozimé řepky a plevelů byl hodnocen analýzou DCA, která stanovila délka gradientu byla 3,605, následně byla použita CCA analýza. Výsledky
60
analýzy CCA nejsou signifikantní na hladině významnosti α = 0, 732 pro všechny kanonické osy (Obr. 4). Vztah počtu rostlin kukuřice a slunečnice a plevelů byl nejprve hodnocen analýzou DCA, která stanovila délka gradientu byla 3,966, následně byla použita CCA analýza. Výsledky analýzy CCA nejsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,204, pro všechny kanonické osy (Obr. 5). Vztah počtu rostlin jarního ječmene a plevelů byl nejprve hodnocen analýzou DCA, která stanovila délka gradientu byla 2,657. Z důvodu krátkého gradientu byla vybrána pro následující zpracování dat redundanční analýza (RDA). Výsledky analýzy RDA nejsou signifikantní na hladině významnosti α = 0, 108, pro všechny kanonické osy (Obr. 6).
Tab. č. 23: Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu Amaranthus retroflexus Arctium tomentosum Artemisia vulgaris Atriplex sagittata Bromus sterilis Capsella bursa-pastoris Carduus acanthoides Cirsium arvense Consolida orientalis Convolvulus arvensis Descurainia sophia Fallopia convolvulus Fumaria officinalis Galium aparine Chenopodium album Lamium amplexicaule Lathyrus tuberosus Phacelia tanacetifolia Polygonum aviculare Sinapis arvensis Stellaria media Thlaspi arvense Tripleurospermum inodorum Triticum aestivum Veronica hederifolia Veronica persica Viola arvensis
Ama sp. Arc tome Art vulg Atr sagi Bro ster Cap burs Car acan Cir arve Con orie Con arve Des soph Fal conv Fum offi Gal apar Che albu Lam ampl Lat tube Pha tana Poly avi Sin arve Ste medi Thl arve Tri inod Tri aest Ver hede Ver per Vio arve
61
Obr. 1: Ordinační diagram – vliv plodiny na druhové spektrum plevelů
62
Obr. 2: Ordinační diagram – výsledky zaplevelení ozimé pšenice a ozimé řepky z let 2009 a 2011
63
Obr. 3: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin ozimé pšenice a plevelů
64
Obr. 4: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin ozimé řepky a plevelů
65
Obr. 5: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin kukuřice a slunečnice a plevelů
66
Obr. 6: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin jarního ječmene a plevelů
67
6 DISKUSE 6. 1 Diskuse k vlivu plodiny na plevele Vliv pěstované plodiny často překryje vlivy ostatních podmínek. Pěstovaná plodina velmi významně ovlivňuje kvalitu i kvantitu akutního zaplevelení (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). Na sledovaných pozemcích jsem zjistil, že jinou druhovou skladbu plevelů mají plodiny seté na podzim (ozimá pšenice, ozimá řepka) a jinou skladbu plevelů mají plodiny seté na jaře (kukuřice setá, slunečnice roční, jarní ječmen). V ozimé řepce bylo nalezeno 7 druhů plevelů. Mezi tyto patří především přezimující druhy Thlaspi arvense, Descurainia sophia. Podle MIKULKY (1999) jsou tyto druhy typickými plevely ozimé plodiny, což potvrzují zjištěné výsledky. Kromě těchto druhů zde byl hojně zastoupen i druh Polygonum aviculare, který pravděpodobně vyklíčil v jarním období, protože se jedná o časně jarní druh. U plodiny ozimé pšenice se vyskytoval druh Convolvulus arvensis, který patří mezi vytrvalé plevele rozmnožující se převážně vegetativně jeho výskyt je podporován redukovaným zpracováním půdy podle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008). Consolida orientalis je přezimující a podle JEHLÍKA (1998) patří k cizí expandující druhům s výskytem na Moravě, což se shoduje s naším nálezem. Ze skupiny přezimujících druhů se dále často vyskytovaly druhy Galium aparine, který je obtížněji hubitelný plevelný druh a dále Stellaria media, který má rychlý vývoj podle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008). Jak WINKLER (2008) uvádí Galium aparine patří k našim vůbec nejnebezpečnějším druhům plevelů a udává se, že již 1 rostlina na 2m2, způsobuje hospodářsky významné škody. Tito autoři do stejné skupiny řadí druhy Veronica persica a Lamium amplexicaule, kteří jsou vůči herbicidům částečně odolné (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). Ze skupiny efemérních plevelů se často vyskytoval druh Veronica hederifolia především v porostech ozimé pšenice, kde může být hůře hubitelný, ale vzhledem k jeho krátké vegetační době s omezenou škodlivostí podle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008). K regulaci rozrazilů (Veronica hederifolia, Veronice persica) PROCHÁZKA (2009) uvádí, že prodělávají vývoj většinou na podzim, popřípadě v průběhu zimy nebo brzo na jaře a z tohoto důvodu je nejlépe zlikvidovat již na podzim, protože na jaře bývají už často přerostlé.
68
Častý plevelem v ozimých plodinách byla Viola arvensis. Podle ŠTĚPÁNKA (2005b) je tento přezimující plevel, který se stal výrazným až v posledních letech. Hlavním důvodem jeho rozšíření je časté používání sulfonylmočovin, které nedostatečně ničily právě tento plevel. Violka je i při silném výskytu v porostu velmi nenápadná, protože je plevelem spodního patra porostu. Spolehlivého účinku bývá dosaženo při podzimní aplikaci, kdy jsou rostliny violky v rané růstové fázi a herbicidy působí celkem spolehlivě. Na jaře již bývají rostliny zakryty okolním porostem a mají vytvořenu velkou povrchovou voskovou vrstvu. Jak uvádí SYSEL (2008) violka může v provozních podmínkách tvořit až 77 % všech rostlin plevelů. Jak je vidět na Obr.1 tyto dvě skupiny plevelů se vyskytovaly buď jen v ozimých plodinách nebo jarně setých plodinách mimo Capsella bursa-pastoris, která se vyskytuje u obou skupin. Naproti tomu, druhové spektrum plevelů u plodin setých na jaře, je odlišné jak ve spektru druhů, tak v jejich množství v jednotlivých plodinách. U plodiny kukuřice seté a slunečnici roční se vyskytovaly tyto druhy patří k pozdně jarním plevelům: Amaranthus sp. společně s
Atriplex sagittata a Chenopodium album. Podle
DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008) Chenopodium album je celkem dobře hubitelný plevel. Přezimující druhy byly reprezentovány Capsella bursa-pastoris, Fumaria officinalis. Cirsium arvense patří k vytrvalým, převážně se vegetativně rozmnožujícím druhem, Fallopia convolvulus je časně jarním a proti některým běžně používaným herbicidům odolný plevel. Druh Thacelia tanacetifolia je výdrol vymrzajícího zeleného hnojení. V plodině jarního ječmene setého se vyskytovaly tyto skupina plevelů vytrvalých, generativně se rozmnožujících: Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris Carduus acanthoides je, který se na tento pozemek dostal pravděpodobně z okolních ploch jako jsou meze a příkopy. Tyto druhy se v okolí sledovaných pozemků často vyskytují a mohou se díky nažkám na pole dostat pomocí větru nebo zvířat. Druh Bromus sterilis jednoletý trsnatý plevel, který se rozmnožuje převážně generativně jak uvádí SOUKUP ET AL (2012) a na tento pozemek se dostal pravděpodobně také z nezemědělské půdy. Tripleurospermum inodorum je přezimující plevel, který odolává běžně používaným herbicidům podle KOHOUTA (1997).
69
K vytrvalým, převážně se vegetativně rozmnožujícím druhům patří Convolvulus arvensis, Lathyrus tuberosus. Tyto druhy byly nalezeny na pozemku U kameny. Výskyt výdrolu pšenice v řepce je důsledek pěstovaní a sklizňových ztrát z předchozích letech. Výrazným faktorem ovlivňujícím jak druhové spektrum tak růst plevelů je zpracování půdy. Podle DVOŘÁKA a SMUTNÉHO (2008) dlouhodobý vliv systému zpracování půdy, který dnes označujeme jako tradiční, je jednou z významných příčin novodobé podoby zaplevelení polí. V současné době zemědělská praxe ve značné míře přechází z tradičního zpracování půdy na systém tzv. zjednodušeného zpracování půdy, označované také jako minimální nebo redukované, a které se v podniku Cezava a.s. Blučina v poslední době často používá. Při minimálním způsobu zpracováním půdy může docházet ke kumulaci posklizňových zbytků a slámy, ale i plodů a semen některých plevelů na některých místech pozemku. Na těchto místech jsou pak odlišné podmínky pro vzcházení a růst plevelů a plodiny. Tato situace patrně mohla nastat v případě druhu Descurainia sophia a mohla vést ke zvýšení jeho výskytu. Ovšem jak upozorňuje WINKLER a ZELENÁ (2005), plošné využívání minimalizačních technologií vytváří nové podmínky pro plevelné druhy a dopady minimalizační technologie na plevelová společenstva se velmi liší mezi regiony, pozemky a jednotlivými druhy. Hlavním způsobem regulace plevelů, která se uplatňuje na sledovaných pozemcích, je aplikace herbicidů. Účinnost herbicidů závisí na mnoha faktorech. Hlavním nositelem vlastností herbicidů je účinná látka. Jiná účinná látka se použije proti jednoděložnému a jiná proti dvouděložnému plevelu. Další důležitou vlastností je, v jaké formě se dodává, zda v kapalné nebo pevné. Doba aplikace je rovněž důležitá, herbicid aplikovaný v nevhodnou dobu by mohl mít účinek přesně opačný (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). K obtížně hubitelným druhům, které byly nalezeny v průběhu sledování, patří: Polygonum aviculare, Veronica hederifolia, Fallopia convolvulus, Viola arvensis, Tripleurospermum inodorum, Galium aparine.
70
6. 2 Diskuse k zaplevelení jednotlivých pozemků Druhové spektrum plevelů na pozemcích mohou ovlivnit rostlinná společenství na vedlejších pozemcích, také půdní vlastnosti samotného pozemku a především potenciální zaplevelení. Pozemky, které se nacházely ve stejné lokalitě, měly některé druhy plevelů společné. Myší sad a Stromovka jsou pozemky, které spolu sousedí. Na obou pozemcích byly dominantními plevely Veronica hederifolia, Veronica persica , ale další druhy vyskytující se na těchto pozemcích byly již naprosto odlišné. Na pozemcích se vyskytovala podobná druhová společenstva např. druhy Stellaria media, Veronica sp., Polygonum aviculare, Thlaspi arvense
a Galium
aparine. Mezi jednotlivými pozemky byly rozdíly v druhovém spektru, které závisely na blízkosti dalších pozemků, na jejich předchozí plodině, druhu půdy a jejím agrotechnickém zpracování. Na
pozemcích
Lán
a
Zástruží
byl
v podzimním
termínu
aplikován
postemergentně herbicid LOGRAN 20 WG a na pozemcích Padělíček velký a Horní nivka byl také v podzimním termínu aplikován postemergentně herbicid AUTOR, tyto herbicidy svými účinky významněji ovlivnily početnost jednotlivých druhů plevelů a také jejich pestrost (Obr. 6, Obr. 10), méně byla ovlivněna na pozemcích Padělíček velký a Horní nivka (Obr. 12, Obr. 14). Mezi druhy plevelů, které jsou zde zastoupeny se vyskytují hlavně druhy, které patří mezi herbicidy hůře hubitelné např.: Descurainia sophia, Galium aparine.
6. 3 Diskuse k vlivu počtu rostlin plodiny na plevele Vztah počtu rostlin sledovaných plodin a plevelů bylo podle našich výsledku statisticky neprůkazné. Vliv hustoty porostu na výskyt jednotlivých druhů plevelů se nepodařilo prokázat. Ovšem není možné ho zcela vyloučit. Jednou z příčin neprůkaznosti může být, že rozmezí počtu rostlin sledovaných plodin v provozních podmínkách bylo příliš malé z důvodu dobrého a kvalitního výsevku a tím vytvořeného optimálně hustého a rovnoměrného porostu. K přesnějším a průkazným výsledkům by jsme mohli dojít založením přesného polního pokusu s různou hustotou porostu, kde by se lépe projevil jeho vliv na výskyt plevelných druhů.
71
7 ZÁVĚR •
V plodině řepce olejce se nejvíce vyskytovaly druhy plevelů blízce příbuzné plodině. Patřily do stejné čeledi brukvovité (Brassicaceae), mezi tyto druhy patřily zejména Descurainia sophia, Thlaspi arvense a nepříbuzný Galium aparine. Vyskytovaly se zde i jiné druhy avšak ne ve větší míře. Naproti tomu množství druhů plevelů v plodině pšenice seté bylo velké. Mezi dominantní druhy patřily: Stellaria media, Veronica sp. a Viola arvensis. Některé druhy plevelů byly dominantní pouze na jediném pozemku, na pozemku Lán Consolida orientalis. Největší spektrum plevelů se vyskytovalo v plodinách setých v jarním období. V plodinách jarního ječmene setého, kukuřice seté a slunečnici roční byly nejvíce dominantní plevele: Chenopodium album, Cirsium arvense, Atriplex sagittata, Convolvulus arvensis. Oproti plodinám v řepce olejce a pšenici seté, kde se vyskytovalo menší spektrum plevelů. V plodinách setých v jarním období se vyskytovalo široké spektrum plevelných druhů, největší spektrum plevelů se vyskytovalo v plodině jarního ječmene setého.
•
Herbicidy měly na množství plevelů a druhové spektrum plevelů velký vliv. Rozdíl v účinnosti byl mezi použitými herbicidy: LOGRAN 20 WG, který byl použit v listopadu 2010 na pozemcích Lán, kde byla vyseta
pšenice, na
pozemku U kameny kde byl vyset ječmen jarní a Zástruží kde byla vyseta pšenice. Herbicid AUTOR, který byl použit v říjnu 2010 v na pozemcích Padělíček velký a Nivka horní, na kterých byla vyseta řepka. AUTOR vykazuje nižší účinnost než LOGRAN 20 WG s větším spektrem plevelných druhů. •
Vliv hustoty porostu sledovaných plodin (pšenice ozimá, řepka olejka, kukuřice, slunečnice, ječmen jarní) v provozních podmínkách na výskyt jednotlivých druhů plevelů se nepodařilo prokázat.
•
Pozemky, které se nacházely ve stejné lokalitě, měly druhové spektrum plevelů obdobné. Jedná se o pozemky Úzká, Kopečky a U kameny, které se nachází blízko sebe. U vyjmenovaných pozemků byly dominantními plevely Chenopodium album a Atriplex sagittata. Tyto pozemky měly několik dalších druhů plevelů společných, vyskytovaly se však v různé intenzitě.
72
Rostlo zde také množství plevelných druhů, které se nacházely na jednom nebo dvou pozemcích. Pozemek Lán byl vzdálen od všech dalších pozemků, na kterých jsem prováděl měření, proto se zde vyskytovala skupina dvou plevelů: Consolida orientalis a Galium aparine, která se v podobném množství, a spektru druhů na jiném pozemku nevyskytovala. Na dalších pozemcích byla nalezena podobná druhová společenstva např. druhy Stellaria media, Veronica sp., Chenopodium album, Cirsium arvense, Atriplex sagittata. Mezi jednotlivými pozemky byly rozdíly jak v druhovém spektru, které závisely na blízkosti pozemků dalších, tak jejich předplodině, druhu půdy a jejím agrotechnickém zpracování. Větší výskyt plevelů čeledi Brassicaceae je ovlivňován vysokým procentním zastoupením řepky ozimé v osevním postupu.
73
8 POUŽITÁ LITERATURA •
AGRO ALIANCE, spol.s.r.o., 2012: stránka společnosti [cit. 2012-02-20]. Dostupné na:< http://agroaliance.cz/pripravky/ >
•
AGROMANUAL, 2012: profesionální informace pro agronomy[cit. 2012-0220]. Dostupné na: < http:// www.agromanual.cz/cz/pripravky >
•
BARBERI, P., COZZANI, A., MACCHIA, M., BONARI, E.: Size and composition of the weed seedbank under different management systems for continuous maize cropping. Weed Research Oxford. 1998, 38, 5, p. 319-334.
•
BORRESEN, T.,: The effect of straw management and reduced tillage on soil properties and crop yields of spring-sown cereals on two loam soils in Norway. Soil and Tillage Res. 1999, 51: 1 - 2, p. 91-102.
•
BUHLER, D., D.: Population dynamics and control of annual weeds in corn (Zea mays) as influenced by tillage systems. Weed-Science. 1992, 40: 2, p. 241248.
•
DVOŘÁK, J., SMUTNÝ, V.: HERBOLOGIE – Intergovaná ochrana proti polním plevelům. Ediční středisko MZLU v Brně, 2008, 186 s.
•
DVOŘÁK, J.: Praktikum z herbologie. Ediční středisko MZLU v Brně, 1998, 87 s.
•
GLADIOLA SLOVAKIA KLUB, 2012: stránka společnosti [cit. 2012-02-20]. Dostupné na: < http://www.cibuloviny.sk/postreky/pesticidy.htm>
•
HORSCH, D.: Reduzierte Bodenbearbeitung, angepaste Saattechnik und Unkrautbekämpfung nach dem System Horsch. Integrierter Landbau, BLV Vorlagsges. München, 1990, 273-281.
74
•
HRON, F., VODÁK, A.: Polní plevele a boj proti nim. SZN Praha, 1959, 380s.
•
HRON, F.: Problematika hubení plevelů – součást základní agrotechniky. In: „Sborník referátů z věděcké konference k 20. výročí založení katedry základní agrotechniky a meteorologie AF VŠZ v Praze“, VŠZ v Praze, 1972: 129 – 151.
•
HRON, F.: Teoretické principy studia škodlivosti, biologie a komplexního hubení jednotlivých druhů plevelů. In: „Komplexní hubení plevelů v ČSSR, 1. věd. konf.“, Praha, 1969: 5-20.
•
HRON,F. - KOHOUT, V.: Polní plevele – část obecná. Uč text VŠZ Praha, MON, 1986, 168 s.
•
JEHLÍK, V. et al. Cizí expanzivní plevele České republiky a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, ISBN 80-200-0656-7, 1998, 506 s.
•
KOHOUT, V. et al.: HERBOLOGIE - Plevele a jejich regulace. Skriptum AF ČZU Praha, SPS AF Praha, 1996, 116 s.
•
KOHOUT, V.: Plevele polí a zahrad. Agrospoj, 1997, 235s.
•
KUBÁT, K.,HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN, KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J., ŠTĚPÁNEK, J. [eds]: Klíč ke květeně České republiky. Academica, Praha, 2002: 928 s.
•
LAL, R. - ANKIREMI, O. O.: Physical properties of earthworm casts and surface soil as influenced by management. Soil Sci, 1983, Vol. 135, p. 114-122.
•
Mc LENAGHEN, R, D, CAMERON, K, C, LAMPKIN, N. H., DALY, M. L., DEO, B.: Nitrate leaching from plowed pasture and effectivesness of winter catch crops in reducing leaching losses. „New Zealand Journal of Agricultural Research“, 39, 1996: 416 – 420.
75
•
MIKULKA, J. et al.: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Farmář – Zemědělské listy, Praha, 1999, 160 s.
•
MIKULKA, J., CHODOVÁ, D.: Změny druhového spektra plevelů v České republice. In: „Sborník referátů z XV. České a Slovenské konference o ochraně rostlin“,Brno, 2000: 287 – 288.
•
MORAVEC J. et al.: Fytocenologie. ACADEMIA, Praha, 1994, 382s.
•
PACKER, I. J. - HAMILTON, G. J. - KOEN, T. B.,: Runoff, soil loss and soil physical property changes of light textured surface soil from long-term tillage treatment, Aust. J.Soil Res., 1992, Vol.30, 789-806.
•
PROCHÁZKA, P.:
Ochrana ozimých obilnin proti rozrazilům na podzim.
Agromanuál- profesionální ochrana rostlin, 4 (srpen), 2009: 11. •
PUTNAM,A. R.: Phytotoxicity of plant residues. In: „Managing Agricultural Residues“, Florida, 1994: servis Publishers: 285 – 314.
•
RAUS, A.: Vliv půdoochranného zpracování půdy na vybrané fyzikální, chemické a biologické vlastnosti kambizemě. Disertační práce, AF JČU, Č. Budějovice, 2000.
•
SOUKUP, J. et al. , HERBA - ATLAS PLEVELŮ, VERZE 2.1., 2012: katedra agroekologie a biometeorologie na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze [cit. 2012-04-20]. Dostupné na:
•
SOUKUP, J.: Vývoj výskytu plevelných druhů v obilninách a současně nejnebezpečnější plevele. In: „Ochrana intenzivně pěstovaných obilnin proti škodlivým činitelům“, CZ 1/2001: 7 - 10.
76
•
SPRAGUE, G. B. - TRIPLETT, M. A.: No-tillage and surface-tillage agriculture. John Wiley & Sons, Canada, 1986
•
SYSEL M.: Sledování výskytu plevelů v porostech obilnin a řepky v provozních podmínkách. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, Brno, 2008, 141 s.
•
ŠTĚPÁNEK, P. (2005b): Jarní ošetření ozimých obilnin; www.agromanual.cz/c z/rubriky/clanky/jarni-osetreni-ozimych-obilnin.html; 13. 2. 2005; ISSN 1801 – 4895
•
TER BRAAK, C., J., F.: CANOCO – A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen, 1998
•
VP AGRO, spol.s.r.o., 2012: stránka společnosti [cit. 2012-02-20]. Dostupné na: < http://www.vpagro.cz/pesticidy/seznam-pesticidu >
•
WILLACE, R., W., BELLINDER, R., R.: Potato (Solanum tuberosum) yields and weed populations in conventional and reduced tillage systems. WeedTechnology. 1989, 3: 4, p. 590-595.
•
WINKLER, J., ZELENÁ, V.: Vliv rozdílné technologie zpracování půdy na druhové spektrum plevelů v ozimé řepce. Acta Universitatis Agriculturae Et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 53 (5), 2005: 187- 193.
•
WINKLER, J.: Svizel přítula – jeho výskyt v ozimé pšenici při rozdílné koncentraci obilnin ve struktuře pěstovaných plodin. AGRO, 1 (duben), 2008: 22 – 24.
•
WINKLER, J.: Vliv různých postupů zpracování půdy na aktuální zaplevelení. Disertační práce, Mendelu, 178 s. 2006.
77
•
ZACHMAN, J. E. - LINDEN, D. R. - CLAPP, C. E.: Macroporous infiltration and redistribution as affected by earthworms, tillage and residue, Soil Sci. Soc. Am. J., 1987, Vol. 51, 1580-1586.
78
9 SEZNAM POUŘITÝCH TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany za období 1961– 1990 Tab. 2 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany na základě údajů z roku 2009 Tab. 3 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany na základě údajů z roku 2010 Tab. 4 Údaje o průběhu počasí z meteorologické stanice Brno, Tuřany na základě údajů z roku 2011 Tab. 5 Pěstované plodiny Tab. 6 Vyhodnocení zaplevelení brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) odrůdy Jasper na pozemku Myší sad Tab. 7 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Balada C1 na pozemku Stromovka Tab. 8 Vyhodnocení zaplevelení brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) odrůdy Nectar na pozemku pozemku Lán Tab. 9 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Baletka E, Balada C1 na pozemku Padělíček velký Tab. 10 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Bardotka na pozemku U kameny Tab. 11 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Bardotka na pozemku Úzká Tab. 12 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Bardotka na pozemku Nivka dolní Tab. 13 Vyhodnocení zaplevelení pšenice setá (Triticum aestivum) odrůdy Cubus OR na pozemku Zástruží Tab. č. 14 : Zaplevelení pozemku Lán pěstována ozimá pšenice Tab. č. 15 : Zaplevelení pozemku Myší sad pěstována ozimá pšenice Tab. č. 16 : Zaplevelení pozemku Stromovka pěstována ozimá pšenice Tab. č. 17 : Zaplevelení pozemku Padělíček velký pěstována řepka olejka odrůdy Lagoda Tab. č. 18 : Zaplevelení pozemku Zástruží pěstována ozimá pšenice Tab. č. 19 : Zaplevelení pozemku Horní nivka pěstována řepka olejka odrůdy Remy
79
Tab. č. 20 : Zaplevelení pozemku U kameny pěstován jarní ječmen Tab. č. 21 : Zaplevelení pozemku Kopečky pěstována slunečnice Tab. č. 22 : Zaplevelení pozemku Úzká pěstována kukuřice Tab. č. 23 : Vysvětlivky zkratek použitých v ordinačním diagramu Obr. 1: Ordinační diagram – vliv plodiny na druhové spektrum plevelů Obr. 2: Ordinační diagram – výsledky zaplevelení ozimé pšenice a ozimé řepky z let 2009 a 2011 Obr. 3: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin ozimé pšenice a plevelů Obr. 4: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin ozimé řepky a plevelů Obr. 5: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin kukuřice a slunečnice a plevelů Obr. 6: Ordinační diagram – vztah počtu rostlin jarního ječmene a plevelů
80
10 PŘÍLOHY Obr. 7: Graf vyjadřující souhrnný počet plevelů v plodině pšenice seté (Triticum aestivum) Obr. 8: Graf vyjadřující souhrnný počet plevelů v plodině brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) Obr. 9: Fotografie pozemku Stromovka Obr. 10: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině pšenice setá (Triticum aestivum) na pozemku Stromovka Obr. 11: Fotografie pozemku Lán Obr. 12: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině pšenice setá (Triticum aestivum) na pozemku Lán Obr. 13: Fotografie pozemku Myší sad Obr. 14: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině pšenice setá (Triticum aestivum) na pozemku Myší sad Obr. 15: Fotografie pozemku Zástruží Obr. 16: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině pšenice setá (Triticum aestivum) na pozemku Zástruží Obr. 17: Fotografie pozemku Horní nivka Obr. 18: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) na pozemku Horní nivka Obr. 19: Fotografie pozemku Padělíček velký Obr. 20: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině brukev řepka olejka (Brassica napus subsp. napus) na pozemku Padělíček velký Obr. 21: Fotografie pozemku Úzká Obr. 22: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině kukuřice seté (Zea mays) na pozemku Úzká Obr. 23: Fotografie pozemku Kopečky Obr. 24: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině slunečnice roční (Heliantus annus) na pozemku Kopečky Obr. 25: Fotografie pozemku U kameny Obr. 26: Graf vyjadřující počet plevelů v plodině jarní ječmen setý (Hordeum vulgare) na pozemku U kameny Tab. č. 24 : Seznam přípravků použitých v období 2008 – 2011
81