Orchestrální hráči a jejich postavení ve společnosti

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství

Orchestrální hráči a jejich postavení ve společnosti Bakalářská práce

Autor práce: Kristýna Ratajová, DiS Vedoucí práce: Prof. Phdr. Jindřiška Bártová Oponent práce: odb.as. Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D.

Brno duben 2014

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 1 1

HISTORIE ORCHESTRŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH .............................................................. 2 1.1 POJEM ORCHESTR ..................................................................................................................... 2 1.2 SITUACE V DOBĚ KLASICISMU .................................................................................................. 2 1.2.1 Formování symfonického orchestru ............................................................................... 4 1.3 ORCHESTR JAKO SOUČÁST OPERNÍHO DIVADLA ........................................................................ 4 1.4 VZNIK SAMOSTATNÝCH ORCHESTRŮ U NÁS .............................................................................. 5 1.5 HISTORIE ČESKÉ FILHARMONIE ................................................................................................ 5

2

SOUČASNÁ SITUACE ORCHESTRŮ V ČR ......................................................................... 8 2.1

3

VYBRANÉ ORCHESTRY ...................................................................................................... 10 3.1 3.2 3.3 3.4

4

KONKURZ ................................................................................................................................. 9

FILHARMONIE BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE .................................................................. 10 MORAVSKÁ FILHARMONIE OLOMOUC, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ....................................... 11 SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK ......................................................................... 12 JANÁČKOVA FILHARMONIE OSTRAVA, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ....................................... 13

VÝZKUM .................................................................................................................................. 15 4.1 KVALITATIVNÍ VÝZKUM ......................................................................................................... 15 4.2 ROZHOVOR ............................................................................................................................. 15 4.2.1 MgA. Jan Pospíšil......................................................................................................... 15 4.2.2 Mikuláš Koska .............................................................................................................. 19 4.2.3 MgA. Petr Chomoucký ................................................................................................. 23 4.2.4 MgA. Jana Chomoucká, MgA. Pavel Chomoucký ........................................................ 27 4.2.5 Ludmila Urbanová, DiS. .............................................................................................. 33

5

ZHODNOCENÍ VÝZKUMU................................................................................................... 37 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

6

PŘÍPRAVA NA POVOLÁNÍ ......................................................................................................... 37 PROFESIONÁLNÍ ORCHESTR JAKO VRCHOL V KARIÉŘE ............................................................ 37 PROSTŘEDÍ PROFESIONÁLNÍCH ORCHESTRŮ ............................................................................ 38 FINANČNÍ OHODNOCENÍ .......................................................................................................... 38 ČASOVÁ A PSYCHICKÁ VYTÍŽENOST HRÁČŮ ........................................................................... 39 ZÁJEZDOVÁ ČINNOST .............................................................................................................. 39

PLATOVÉ PODMÍNKY PRO ORCHESTRÁLNÍ HRÁČE ............................................... 40 6.1 6.2 6.3 6.4

PLATOVÉ TARIFY .................................................................................................................... 40 VÝŠE PLATU ........................................................................................................................... 43 SYSTÉM „ČÁREK“ ................................................................................................................... 44 DALŠÍ SLOŽKY PLATU ............................................................................................................. 45

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 47 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 48 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................... 50 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 51

Bibliografický záznam RATAJOVÁ, Kristýna. Orchestrální hráči a jejich postavení ve společnosti [Orchestra musicians and their social status]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních věd a hudebního manažerství, 2014. 51 s. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Jindřiška Bártová.

Anotace Práce se věnuje orchestrálním hráčům ve vybraných profesionálních orchestrech České republiky, zároveň popisuje celkový historický přínos orchestrů u nás. Mapuje životní situaci těchto zaměstnanců a souvislostí s tím spojených, tedy finanční stránku – vysvětluje tabulkový platový systém, další zaměstnání a celkovou životní úroveň, kterou zjišťuje na základě rozhovorů s vybranými umělci.

Annotation The thesis deals with orchestra musicians from selected Czech ansambles and describes the overall historical benefit of our orchestras. At the same time, it surveys the personal situation of the instrumentalists, namely financial matters, second jobs and their living standards. These facts have been discovered by interviewing the artists. The thesis also tries to explain the system of prescribed fixed salary for musicians.

Klíčová slova Orchestr, orchestrální hráč, plat, filharmonie, rozhovor

Keywords orchestra, orchestra player, salary, philharmonic orchestra, interview

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jsem uvedené informační zdroje.

v Brně dne 24. 4. 2014

Kristýna Ratajová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala v prvé řadě profesorce Bártové za trpělivost a konzultace při psaní práce. Dále všem osloveným umělcům, kteří se vstřícností a ochotou odpovídali na otázky, jmenovitě Janu Pospíšilovi, Mikuláši Koskovi, Petru Chomouckému a především Janě a Pavlovi Chomouckým za trpělivost při komplikacích při nahrávání rozhovoru.

Úvod Tato práce zkoumá podmínky orchestrálních hráčů ve vybraných českých profesionálních orchestrech. Důvodem výběru tohoto tématu je celková situace v České republice, která autorku práce znepokojuje. Teze autorky vychází ze zkušeností a drobných výzkumů, které naznačují, že orchestrální hráči jsou podhodnoceni a musí vykonávat několik zaměstnání současně. Práce by měla vyvrátit, nebo potvrdit teze autorky. Hlavním cílem je zmapovat situaci těchto zaměstnanců. Pomocí kvalitativního výzkumu autorka zjišťuje, jak dlouho je nutné studovat na pozici orchestrálního hráče, kolik hodin denně tráví zkoumané osoby svým zaměstnáním, zda je to jejich jediné zaměstnání a zda je to jejich vysněné zaměstnání a tudíž jsou spokojeni a šťastni. Velká část práce je věnována finanční stránce, jaký je v současné době plat těchto zaměstnanců, jak je možné navýšit plat v tabulkovém systému a jakým způsobem tabulkové systémy fungují? Zda zaměstnavatel vyplácí prémie, zda dostávají zaměstnanci stravenky, příspěvky na společenský oděv atd.

1

1 Historie orchestrů v českých zemích Tato kapitola vysvětlí pojem orchestr a dále ukazuje důležitost orchestrů u nás. Česká republika je velmi kulturní země a je nutné připomenout, že zde bylo, je a bude mnoho osobností a těles, které přispěly ke světovému kulturnímu dědictví. I když je práce zaměřená na české profesionální současné orchestry, je vhodné zmínit vývoj tradice orchestrů v českých zemích. Kultura je to, co dělá národ naším národem. Z tohoto důvodu je na začátku práce řazena kapitola, která se věnuje začátkům zakládání orchestrů u nás a vůbec fungování hudebních těles z pohledu organizačního.

1.1 Pojem orchestr Z historického hlediska starořecký výraz orchestra označoval taneční místo sboru, jež se nacházelo před scénou antického divadla. Rozvoj divadelnictví v 17. stol., opírající se zčásti o návrat k antickým ideálům, působil na zavedení tohoto slova do dobové divadelní terminologie. Zprvu se výrazem mínilo prostě místo před scénou, u hudebních teoretiků 18.stol došlo však k dílčímu významovému posunu, neboť slovem orchestra se označovala ta část divadelního prostoru, kde byli umístěni hudebníci-instrumentalisté. Mnohdy pak již uvedené slovní tvary poukazovaly na soubor instrumentalistů, který působil v opeře. 1Tímto způsobem se dostal pojem orchestr do běžné řeči hudebníků. V současnosti je to větší instrumentální soubor, složený z rozmanitých nástrojů.

1.2 Situace v době klasicismu O pojmu hudební dění v českých zemích se dozvídáme až v období klasicismu, tedy v 18. a na počátku 19. století. České země byly součástí habsburského mocnářství. Nebylo zde tolik velkých panovnických dvorů, rezidencí ani mocných šlechtických rodů jako v zahraničí, které by kulturu pěstovaly. Vídeň byla centrem státní správy a tak závislost na ní měla za následek hospodářskou stagnaci. Jednoduše u nás chyběla dostatečně velká společnost, které by měla dostatek peněz a byla garantem nových myšlenek, které by kulturu rozvinuly. Hlavními hudebními centry byly přirozeně kostely a kláštery. Postupem času se v Čechách začínaly prosazovat šlechtické rezidence, které podporovaly kapely. MACEK, Petr, Jiří FUKAČ a Jiří VYSLOUŽI. Slovník české hudební kultury. Praha: Hudební nakladatelství Editio Supraphon Praha, 1997, s. 664. 1

2

Ovšem stále měla katolická církev výlučné postavení ve vzdělání, a to přirozeně i v hudebním. Šlechtické rezidence nebyly hospodářsky tak stabilní jako církev a zakládání šlechtických kapel nebylo stálé a často docházelo ke snižování počtu hráčů či úplnému rušení. Při zmenšování kapel se většinou končilo na šesti až osmičlenném uskupení, které se nazývalo harmonie. Za zmínku stojí některé šlechtické kapely u nás:  Schwarzenberská kapela v Českém Krumlově  Lobkovická kapela v Roudnici nad Labem  Haugwitzovská kapela v Náměšti nad Oslavou  Lichtensteinská kapela v Telči  Biskupská (později arcibiskupská) kapela v Kroměříži. Bohužel u nás nebyla situace pro hudební profesionály příznivá, dokazuje to počet umělců, kteří v období klasicismu migrovali do zahraničí, odcházeli za lepšími podmínkami. V zahraničí už byl velmi dobře znám pojem veřejný koncert, který hudbu posunul směrem vpřed, nebyla to již kulisa pro bohoslužby nebo doprovod ke zpěvu, ale samostatný pojem, kterého si lidé vážili a veřejné koncerty navštěvovali. Veřejný koncert je vlastně jeden ze způsobů podnikání v oblasti hudby. Na koncert se mohl přijít podívat každý, kdo zaplatil vstupné. Samozřejmě byl již tento způsob použit v období baroka, ale pouze v oblasti operního provozu. Klasicismus přinesl úplně nový systém provozu, v němž figurovaly tři složky. Svobodný umělec, který nabízel své umění za dohodnutý honorář, koncertní podnikatel, který zajišťoval koncert organizačně i finančně a posluchač, který zaplatil vstupné. České země byly pozadu (veřejný koncert se začal uplatňovat až během 1. poloviny 19. století). Naši profesionální hudebníci, virtuosové neměli možnost obživy u nás. Chyběli bohaté a mocné instituce a mecenášové, kteří by u nás živé umění podpořili. Jak vyplývá z předchozího textu, nebylo možné nějaký orchestr složit, protože většina schopných hráčů odešla do ciziny. Ti, co zde zůstali, se zasloužili o zachování kulturního života, který rozvíjeli jako kantoři nebo kapelníci. K nejvýznamnějším patří:  František Xaver Brixi  Jan Evangelista Antonín Koželuh 3

 František Xaver Dušek

1.2.1 Formování symfonického orchestru Symfonický orchestr se začal formovat až v klasicismu. Symfonickým orchestrem z této doby myslíme těleso, které má vedle smyčcového zastoupení i stabilní dechovou skupinu. Přesně se jednalo o složení smyčcového kvarteta (dvoje housle, viola a bas plus continuo, většinou cembalo), ke kterému se připojily dva lesní rohy a postupně další dechové nástroje vždy po dvojicích. Hoboje, flétny, fagoty a případně klarinety. Tyto dechové nástroje měly v raném klasicismu pouze zesilovací efekt a doplnění harmonie. Bylo velmi náročné udržet intonační čistotu hry. Roli dechových nástrojů posílil Jan Václav Stamic v mannheimské kapele stejně jako celkovou formu symfonického orchestru. Ustálené obsazení bylo nutností i pro to, že se rozšířily veřejné koncerty, na kterých se často hrála díla skladatelů, kteří psali na objednávku pro vzdálené orchestry. Toto byl důvod, proč se symfonický orchestr v klasicismu zformoval a stabilizoval. Skládání na objednávku se stalo dobrým obchodem a podnítilo symfonickou tvorbu. Takto se v klasicismu formuje symfonický orchestr – základ pro stále více se rozvíjející orchestrální tvorbu. Zároveň s rozvojem motivické a tematické práce se v orchestrální tvorbě rozvíjí i technika orchestrační, jejímž výsledkem je posílení role zvukové barvy jako důležitého prvku orchestrálního projevu. Symfonie se tak postupně stává nejdůležitějším, reprezentativním žánrem orchestrální hudby klasicismu.2

1.3 Orchestr jako součást operního divadla Stále je jednou z nejdůležitějších typů hudebního provozu operní divadlo, kde samozřejmě musí být orchestr. První takové divadlo u nás otevřel přímo v Praze v roce 1723 hrabě František Antonín Sporck. Toto divadlo bylo činné jedenáct let a bylo i zčásti veřejné. Pokud nezaplnili tři sta míst pozvaní hosté, bylo umožněno doplnit místa veřejností, která zaplatila vstupné. Další operní divadlo bylo otevřeno v roce 1738 v Kotcích, které pronajala obec podnikatelům. Toto divadlo bylo již čistě veřejné. Následovalo otevření Thunovského divadla v roce 1781 a dva roky poté hraběcí Nosticovo Národní divadlo.

prof. PhDr. HAVLÍK, Jaromír, CSc. GYMNÁZIUM JANA NERUDY. Poznámky pro studenty: Dějiny hudby. Praha, 2009 2

4

1.4 Vznik samostatných orchestrů u nás První symfonický orchestr u nás byl založen roku 1821 v Mariánských Lázních. Je to nejstarší samostatný symfonický orchestr, který nepřerušil od svého založení činnost. Původně to byl pouze lázeňský orchestr, který hrával na kolonádách, v současné době ho tvoří čtyřicet pět profesionálních hráčů a má v repertoáru obsažená nejen kolonádní, ale významná symfonická díla.

Obrázek 1: Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně – historická fotografie z roku 1901, (zdroj: Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně: Historické fotografie. Západočeský symfonický orchestr: Tradice, profesionalita, umění od roku 1821 [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.zso.cz/ZSO/repository/Image/galerie/images/1901.jpg)

Za nejvýznamnější symfonický orchestr je považována Česká filharmonie (dále jen ČF). Po nastudování historie tohoto orchestru je jednoznačné, že se zasloužil o celkovou úroveň kultury našeho národa. Působili a působí v něm umělci světového formátu. ČF podporovala náš národ svou hudbou při významných událostech v naší historii. Všechny orchestry mají svou historii a jsou na ni pyšní. Ovšem historii České filharmonie není možné vynechat z důvodu toho, aby bylo ujasněno, jakou váhu u nás symfonické orchestry mají a že je podstatné mít jako hudební manažer přehled. Mimoto v nedávné době došlo v České filharmonii ke změnám týkajících se platových podmínek. Z tohoto důvodu ani nebylo možné orchestr zařadit do výzkumu jako takového, a proto je důležité tyto náležitosti objasnit.

1.5 Historie České filharmonie U zrodu České filharmonie stojí osoba, která je pro českou kulturu nepostradatelná. Na mysli máme Antonína Dvořákova, který 4. ledna 1896 dirigoval historicky první koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu. Dva roky před tím vznikla Česká filharmonie, spolek ku povznesení hudebního umění v Praze, jakož i spolek pensijní 5

členů Národního divadla v Praze, jich vdov a sirotků. Až do roku 1901 byla Česká filharmonie opravdu ušlechtilou „volnočasovou aktivitou“ orchestrálních hráčů Národního divadla, se závazkem uspořádat ročně alespoň čtyři velké symfonické koncerty s vynikajícími díly domácí i světové hudby. Z vydělaných peněz se vytvořil fond pro členy spolku, kteří už nemohli dál hrát, a pro nejbližší pozůstalé zemřelých hráčů.3 V tomto spolku tedy hráli členové orchestru Národního divadla, když v roce 1901 vstoupili do stávky proti Karlu Kovařovicovi (tehdejšímu šéfovi opery Národního divadla), dostali všichni výpověď. Propuštění využili situace a ustanovili Českou filharmonii jako samostatný orchestr. První roky byly existenčně velmi náročné, orchestr neměl vytvořené žádné jméno, ale tato novinka, samostatný pražský orchestr, si ho brzy vybudoval.

Obrázek 2: Historický plakát - 1. koncert ČF, (zdroj: Opera PLUS: hudba+tanec. ŠUPKA, Ondřej. Pražský hudební život 1850 - 1900 [online]. 10. 9. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://operaplus.cz/prazsky-hudebni-zivot-1850-1900-2/?pa=2)

Orchestr musel hrát všude, dokonce i ve smíchovském pivovaře. V počátcích měl orchestr kolem šedesáti členů. Už v roce 1902 ČF uspořádala zájezd do Londýna, 3

Česká filharmonie: Historie. Česká filharmonie [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/historie-p5.html

6

kde doprovázela významného houslistu Jana Kubelíka. Zájezd byl velmi úspěšný, dokazují to dopisy Oskara Nedbala, který orchestr vedl: „Je to první případ, že se v Londýně usadil na delší dobu nějaký orchestr z kontinentu. Hlavně prý zuří Londýnská filharmonie…“4. ČF podporovala české skladatele jako Leoše Janáčka, Josefa Suka, Vítězslava Nováka, když premiérovala jejich skladby. Dokonce v roce 1908 dirigoval ČF Gustav Mahler, i přes to byl orchestr finančně před krachem. Orchestr podporoval český národ během významných událostí. Samozřejmě měl orchestr oproti jiným výhodu umístění v hlavním městě, kde se většina událostí uskutečnila. ČF se stala reprezentativním orchestrem. K významným osobnostem spojeným s ČF patří především již zmíněný Antonín Dvořák, Ludvík Vítězslav Čelanský, Oskar Nedbal a Václav Talich, který stál v čele orchestru dvacet dva let, během kterých se orchestr dostal mezi nejvýznamnější světové orchestry a vytvořil si kompletní symfonický repertoár. Jako jediný orchestr u nás podnikal zahraniční zájezdy (1918 – 1938), při nichž orchestr slavně reprezentoval naši vlast. Během 2. světové války ČF koncertovala a výběrem repertoáru podporovala národ. Hrála se především Má vlast od Bedřicha Smetany. 8. února 1945 byl gestapem zavražděn jedenatřicetiletý violista ČF Zdeněk Němec. V Českém slově napsal o koncertu ČF s Mou vlastí, která dospěla „…k vítěznému pochodu blanických rytířů, přicházejících v nejtěžší chvíli národa a přinášejících mu spásu a vyproštění z pout poroby a temna. Tak plnilo Smetanovo dílo svůj úděl za první světové války a tak jej vnímáme i dnes“.5 Posléze se v ČF vystřídala mnoho významných umělců, které nejen svými uměleckými, ale i organizačními dovednostmi orchestr pozvedli. V roce 1945 byl založen na popud Rafaela Kubelíka ve spolupráci s Leošem Firkušným mezinárodní hudební festival Pražské jaro. První ročník se uskutečnil v roce 1946 a ČF vystoupila na všech festivalových koncertech. Z dalších významných osobností jmenujme Václava Neumanna, Karla Ančerla, Vladimíra Válka a samozřejmě Jiřího Bělohlávka, současného šéfdirigenta ČF.

4

Česká filharmonie: Historie. Česká filharmonie [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/historie-p5.html 5 Česká filharmonie: Historie. Česká filharmonie [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/historie-p5.html

7

2 Současná situace orchestrů v ČR V současné době je v České republice (dále jen ČR) dle Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR (dále jen Asociace) patnáct profesionálních orchestrů. Jsou to konkrétně orchestry:  Česká filharmonie  Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín  Filharmonie Brno  Filharmonie Hradec Králové  Janáčkova filharmonie Ostrava  Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice  Karlovarský symfonický orchestr  Komorní filharmonie Pardubice  Moravská filharmonie Olomouc  Plzeňská filharmonie  Pražská komorní filharmonie  Severočeská filharmonie Teplice  Symfonický orchestr Českého rozhlasu  Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK  Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně. K těmto orchestrům je nutné přidat orchestry, které jsou součástí větších celků, a to většinou divadel, oper a muzikálů. Pro příklad orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno, orchestr Státní opery Praha nebo orchestr Městského divadla Brno. V těchto všech orchestrech jsou zaměstnáni profesionální hudebníci. V každém regionu existují ještě amatérské nebo poloprofesionální symfonické soubory, v nichž hráči nejsou zaměstnaní, hraní v tomto orchestru je pro ně pouze přivýdělkem. Po sečtení počtu hráčů (zdroj internetové stránky jednotlivých orchestrů) ve všech profesionálních orchestrech v ČR bez orchestrů při operách a divadlech vychází, že je zaměstnaných kolem 1200 lidí v tomto odvětví. Z toho nejvíce členů má Česká 8

filharmonie se svými sto dvaceti třemi, dále Filharmonie Brno má sto dvanáct a Symfonický orchestr Českého rozhlasu sto sedm.

2.1 Konkurz Pokud chce být hráč v některých z výše jmenovaných orchestrů zaměstnaný, měl by projít výběrovým řízení (v tomto případě nazvaným konkurzní řízení, dále jen konkurz). Pokud uspěje, tzn. je nejlepší z konkurence a zároveň dostane dostatek bodů od výběrové komise, je zaměstnán. Nejčastější model tohoto hráče je takový, že vystuduje konzervatoř (ukončenou absolutoriem, titulem DiS.), vysokou školu (ukončenou státní závěrečnou zkouškou, titulem BcA. a posléze MgA.), během studií tento hráč zkouší několik konkurzů, dále je tato problematika rozvedena v podkapitole 5.1 Příprava na zaměstnání. Pokud umělec uspěje na konkurzu, který se vypisuje jen v případě, pokud určitý symfonický orchestr potřebuje doplnit skupinu (odchod do důchodu, mateřská dovolená, rozšíření skupiny), je zaměstnán a může nastoupit na místo orchestrálního hráče. Je to tedy výběr těch nejlepších vůbec. Z toho vyplývá, že není samozřejmé, že pokud hráč vystuduje, najde se pro něj místo v orchestru a bude automaticky zaměstnán. Mnoho umělců po vysoké škole učí na základních uměleckých školách, konzervatořích nebo se musí začít orientovat na úplně jiný obor, než který jedenáct let studovali.

9

3 Vybrané orchestry Z patnácti výše uvedených orchestrů si autorka práce vybrala čtyři. Důvodů výběru bylo několik. Autorka práce tyto orchestry zná dobře, je schopna se spojit s osobami, které budou figurovat při hledání potřebných informací a zároveň to jsou ansámbly významné. Důležité při výběru bylo to, aby instituce byla příspěvková organizace. Bylo nutné porovnávat orchestry, jejich zásadní organizační a ekonomické prvky fungují na podobných principech. Autorka zvolila následující instituce: Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK a Janáčkova filharmonie Ostrava. Během doby, kdy autorka sbírala informace, tyto orchestry navštívila, bavila se s hráči, navštěvovala koncerty, mapovala celkové podmínky pro umělce a získávala informace z vedení. V následujících kapitolách budou instituce krátce popsány. Z velké části se zde jedná o informace z Výročních zpráv konkrétních institucí a ze zdrojů, které jsou snadno dohledatelné veřejností, jako webové stránky či různé brožury. Při porovnání jednotlivých orchestrů autorka práce zhodnocovala i to, jakým způsobem pracují s posluchačem. Jak vypadají sály, v kterých orchestr vystupuje?

3.1 Filharmonie Brno, příspěvková organizace Filharmonie Brno je orchestr, který byl vybrán jako první. Svým umístěním se dotýká nejvíce hudebníků v Brně a samozřejmě i studentů Hudební fakulty (dále jen HF) Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU). Proto zájem na přesném zjištění podmínek pro orchestrální hráče je značný a zároveň je bezproblémové dohodnout rozhovor s jedním ze členů. Státní filharmonie Brno vznikla roku 1956 spojením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru Brněnského kraje. Původně byl zřizovatelem Jihomoravský kraj národního výboru. V roce 1990 se zřizovatelem stal Okresní úřad Brno – město a v roce 1991 byly zřizovatelské pravomoce převedeny na město Brno. V roce 2005 byl změněn název instituce na Filharmonie Brno, příspěvková organizace. Filharmonie Brno (dále jen FB) se řadí mezi nejprestižnější orchestry u nás a se svými sto dvanácti členy i mezi největší. Vystupuje jak u nás tak v zahraničí, má osm abonentních řad. Domovským sídlem Filharmonie Brno je Besední dům (Komenského náměstí 534/8, Brno), kde vystupují s komorními programy, pokud

10

jsou na programu velké symfonické skladby s plným obsazením, pronajímá si FB Janáčkovo divadlo. Současným šéfdirigentem FB je Alexandar Marković.

Obrázek 3: Filharmonie Brno, (zdroj: Filharmonie Brno. Filharmonie Brno: O nás [online]. 2009 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.filharmonie-brno.cz/o-nas-p6.html)

3.2 Moravská filharmonie Olomouc, příspěvková organizace Dalším vybraným orchestrem je Moravská filharmonie Olomouc (dále jen MFO). Opět je to orchestr, který je velmi blízko Brnu a mnoho studentů z HF JAMU v orchestru hraje nebo jsou zváni jako výpomocní hráči. Moravská filharmonie se řadí podle hodnocení odborníků mezi přední symfonické orchestry v ČR a na vysoké mezinárodní úrovni reprezentuje město Olomouc nejen v zahraničí, ale také po celé ČR. Moravská filharmonie každoročně organizuje pravidelné a příležitostné akce, jež dokumentují její rozsáhlou každoroční činnost:6

KVAPIL, Vladislav. MORAVSKÁ FILHARMONIE OLOMOUC. Výroční zpráva hospodaření příspěvkové organizace Moravská filharmonie za rok 2013. 2014. Dostupné z: http://www.mfo.cz/vyrocnizprava2013.pdf 6

11

Orchestr nabízí každoročně pět abonentních cyklů, čtyři koncerty pro rodiče s dětmi, padesát koncertů pro školy a organizuje dva festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival. Pravidelně vyjíždí do zahraničí, konkrétně do Francie a vystupuje na tuzemských festivalech. Kromě tohoto vystupuje MFO na dalších jedenatřiceti akcích. V administrativě a správě orchestru je zaměstnáno 41 osob a 94 orchestrálních hráčů. Sídlem MfO je sál Reduta (Horní náměstí 23, Olomouc). Současným šéfdirigentem MFO je Petr Vronský.

Obrázek 4: Moravská filharmonie Olomouc, (zdroj: Moravská filharmonie Olomouc: Fotogalerie. Galerie [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.mfo.cz/fotogalerie.html)

3.3 Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK Autorka práce zvolila tento orchestr z toho důvodu, aby byl v práci zastoupen i orchestr z Čech a to konkrétně z hlavního města Prahy. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (dále jen FOK) je jeden z nejprestižnějších orchestrů u nás. Zakladatelem dnešního Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK byl na podzim roku 1934 dirigent a hudební organizátor Rudolf Pekárek. Program činnosti nového tělesa vymezil Pekárek slovy Film–Opera–Koncert, která se ve zkratce F.O.K. stala součástí názvu orchestru. Díky nahrávání hudby k většině českých filmů 30. let a pravidelným vystupováním v živém vysílání Československého rozhlasu vešel Orchestr F.O.K. ve známost a byla zajištěna jeho ekonomická existence. To umožnilo 12

postupný rozvoj koncertní činnosti, jejímž hlavním protagonistou byl od samého počátku Dr. Václav Smetáček. Po mnohaletém úsilí vedení orchestru, jehož počátek spadá do roku 1945, zřizuje město Praha v roce 1952 po vzoru jiných evropských měst vlastní reprezentační koncertní těleso. Tradiční zkratka je zachována, nový název orchestru zní: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. V roce 1957 vyjíždí orchestr na svá první zahraniční turné (Polsko, Itálie, Rakousko a Německo) a zahajuje tak své pravidelné a intenzivní působení na mezinárodní scéně.7 FOK disponuje mnoha abonentními řadami. Pro letošní sezónu 2013/14 byly připraveny následující: hlavní koncertní řady A/B a C/D, Cyklus Praha v hudbě, Suk, Čajkovskij, Nedělní cyklus, Orchestr na dotek, Světová klavírní tvorba, Komorní hudba, Stará hudba, Populární cyklus a hudba a divadlo. V současné době má orchestr 114 orchestrálních hráčů. Domovským sídlem FOK je Obecní dům (nám. Republiky 5, Praha 1), který je pronajímám městem. Dále orchestr koncertuje v Rudolfinu (nám. Jana Palacha, Praha 1) a Kostele sv. Šimona a Judy (Dušní ul., Praha 1).

Obrázek 5: FOK (zdroj: Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK. FOK: Orchestr [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.fok.cz/orchestr/)

3.4 Janáčkova filharmonie Ostrava, příspěvková organizace JFO byla zvolena pro výzkum z několika důvodu. Prvním je kladný vztah autorky k této instituci, ve které dvakrát působila jako výpomocný hráč. Dále je zde ochota hráčů poskytnout rozhovor a v neposlední řadě je JFO jedním z nejvýznamnějších orchestrů u nás. Tento orchestr vznikl v roce 1954 a už za čtyři roky po vzniku zahájil rozsáhlé zahraniční turné. JFO nabízí jedenáct abonentních cyklů, Symfonický cyklus A, AR, B, BR, dále Klasický, Rodinný, Komorní a Univerzitní cyklus a Cyklus Gong a Jeunesses 7

Citace z: Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK. FOK: Orchestr [online]. 2013 [cit. 2014-0420]. Dostupné z: http://www.fok.cz/orchestr/

13

musicales. V současné době je zde zaměstnaných 101 členů orchestru. Orchestr sídlí v Domě kultury města Ostravy (28. Října2556/124, Ostrava), jak už zní z názvu, má filharmonie tyto prostory pronajaté. Filharmonie koncertuje v Areálu Dolní oblasti Vítkovice – Gong, což je industriální areál, který podtrhuje atmosféru města.

Obrázek 6: JFO, (zdroj: Janáčkova filharmonie Ostrava. JFO [online]. 2009 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.jfo.cz/index.php/cs/o-nas)

14

4 Výzkum Autorka zvolila formu rozhovoru pro svůj výzkum. Důvodem výzkumu bylo zjištění autentických názorů a informací od aktivních orchestrálních hráčů z předem vybraných institucí.

4.1 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum je jedna z možností, jak zjistit informace od dotázaných. Jedná se o výzkum, který spočívá v získávání informací od menšího počtu respondentů pomocí dobře zvolených dotazovacích prostředků. A to právě rozlišuje kvalitativní výzkum od kvantitativního. Autorka zvolila tento typ výzkumu, aby bylo možné se věnovat každému respondentovi a jít pokud možno do hloubky každé otázky.

4.2 Rozhovor Autorka se dotázala vybraných osob na předem připravené otázky. Formulace otázek se u každého respondenta liší, neboť během kvalitativního rozhovoru se odpovědi a celá debata dostávala do jiných rozměrů. Autorka zvolila k dotazování pouze hráče na žesťové nástroje z MFO, FOK, FB po jednom a z JFO se podařilo oslovit manžele, kteří oba jsou zaměstnanci orchestru a shodou náhod hrají oba na lesní roh. Byl zvolen typ strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Dopředu byly sestaveny otázky, které se u každého dotazovaného při vývoji rozhovoru mírně lišily. Dále autorka provedla mnoho neformálních rozhovorů, v kterých se ujišťovala v mnoha nezodpovězených otázkách, jak funguje prostředí profesionálních orchestrů a jaká je atmosféra v zaměstnání.

4.2.1 MgA. Jan Pospíšil Jan Pospíšil studoval na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a posléze na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen HF JAMU) u prof. Jaroslava Kummera a doc. Roberta Kozánka. Je několikanásobný laureát Mezinárodní soutěže žesťových nástrojů Brno (v letech 2005, 2009, 2011, 2013 se umístil na 1. místě) a účastnil se semifinálového kola Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2011. V letech 2008 až 2011 byl členem Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu v Bratislavě a od roku 2010 je sólista orchestru Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Od 1. 9. 2013 je členem Moravské filharmonie Olomouc. Pravidelně spolupracoval s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín,

15

Dechovou hudbou Gloria a mnoha dalšími tělesy. Vystupuje též jako sólista na předních českých festivalech. Rozhovor proběhl netradičně telefonicky, v době, kdy byl Jan Pospíšil na zájezdě s Moravskou filharmonií Olomouc ve Francii.

Obrázek 7: Jan Pospíšil, (zdroj: osobní archiv)

Co jste musel udělat pro to, abyste byl členem Moravské filharmonie Olomouc?  Já jsem nedělal konkurz. Na základě sólového vystoupení jsem byl osloven. Poté, co jsem hrál sólově, jsem dostal angažmá. Jelikož jsem zaměstnán na půl úvazku, konkurz není nutností. Jak je Vaše práce časově náročná?  Musím odehrát dva programy za měsíc. Co to znamená?  Buď zkoušet a odehrát dva koncerty nebo jeden koncert plus turistický koncert (pozn. autora: koncert pro turisty v Praze v Obecním domě), natáčení nebo jinou akci. 16

Mohl byste to specifikovat do odpracovaných hodin?  Jistě, je to vlastně šest čárek8 za týden. Jedna čárka znamená tak tři hodiny a je to buď zkouška, nebo představení. Takže osmnáct hodin za týden. Je to tedy kompletní doba, kterou se věnujete Vaší práci ve filharmonii?  Tak samozřejmě se musím rozehrávat, alespoň hodinu před zkouškou jsem vždy v práci. Co se týká nácviku partů, tak to už není díky zkušenostem potřeba. Zároveň s filharmonií se věnujete ještě nějaké práci?  Ano, jsem sólista Orchestru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, zde mám celý úvazek a v Národním divadle působím ještě jako manipulant na půl úvazku. Jaké je Vaše finanční ohodnocení ve filharmonii?  Šest tisíc měsíčně čistého. Také si vyzvedávám stravenky, které se mi odečtou z těch šesti tisíc. Zaplatím 30Kč za stravenku a 40Kč mi doplatí zaměstnavatel. Je zde možnost růstu?  Ano, když naskakuje praxe plus osobní ohodnocení. Na čem je závislé osobní ohodnocení?  Na umělecké úrovni a odvedeném výkonu. To určuje ředitel, který pravidelně navštěvuje koncerty. V jakých hodnotách se tedy může zvýšit Vaše finanční ohodnocení?  Bavíme se v řádech stovek korun. U celého úvazku je možné větší osobní ohodnocení. Jsou zde nějaké výhody, příplatky …?  Ano, dostáváme frakovné9 a příspěvek na mazadla. Je to kolem 500Kč za měsíc (pozn. autora: již započteno v 6 000Kč). Ale kdybych frak ani nástroj neměl, tak mi ho koupí.

8

Systém čárek vysvětlen v 6.3 Systém „čárek“ = jednotka odpovídající jedné frekvenci, podle níž se určuje vytíženost hráčů; počty čárek jednotlivých hudebníků sleduje v rámci nástrojové skupiny tzv. „střídač“ (zdroj: KADLEC, Petr, Klára BOUDALOVÁ a Jiří ČERNOHORSKÝ. ČESKÁ FILHARMONIE. Česko-filharmonický x filharmonicko-český slovník. Praha: Česká filharmonie, Minimax Studio, 2014) 9 Frakovné = finanční částka určená jako náhrada za používání vlastního koncertního oblečení (zdroj: KADLEC, Petr, Klára BOUDALOVÁ a Jiří ČERNOHORSKÝ. ČESKÁ FILHARMONIE. Česko-filharmonický x filharmonicko-český slovník. Praha: Česká filharmonie, Minimax Studio, 2014)

17

Jaký je Váš názor na výši platu a celkové podmínky?  Samozřejmě bych bral víc (smích), kdyby to šlo, z tohoto důvodu mám také víc zaměstnání. Nevadilo by mi dělat víc v jednom zaměstnání za víc peněz, klidně i v opeře, dělám dvacet čárek, ale nevadilo by mi dělat čtyřicet za dvojnásobek platu. Proč to tak není?  Ve filharmonii nemáme možnost alterace, v divadle, cokoli se zkouší, musí být minimálně zdvojeno. Výhodnější by bylo, kdyby to nazkoušela jedna parta a ten zbytek by odehrály výpomoce.10 Je to Vaše vysněné povolání?  Ano, ale nyní u mě dochází k frustraci. Nejsem spokojen se systémem. Moc lidí dělá stejnou práci. Lidé jsou nespokojení s příjmy a instituce nemá, kde brát. Letos filharmonie dostala méně peněz a řeší to radikálním, ale přijatelným způsobem, že neprodlouží smlouvy důchodcům. Chápu to dobře, že se věnujete vysněnému povolání a jste spokojen s prací?  Ano, ale vadí mi, kolik je za to peněz. Vadí mi ta neefektivita, počet zkoušek a na spolupracovnících je cítit prohlubující se frustrace. Co se tak bavím se stejně starými kolegy, tak sdílíme názor na neefektivitu a všichni by byli ochotni dělat víc práce za víc peněz. Zrovna jste na zájezdě ve Francii, jaké tam máte podmínky?  Ubytování po dvou ve špatných hotelech u dálnice, většinou mimo město, aby to bylo nejlevnější. Ráno vstávačka a snídaně, celkem hrozná a pak přesun na další místo. Co se týká přesunu, tak se rychle přejede, ubytuje a jde se hned hrát. Jak se cítíte po takovém zájezdu?  Vyčerpaný a frustrovaný. Jak tomu mám rozumět frustrovaný?  Jsem prostě naštvaný, nepokojený s podmínkami a unavený. Jde o to, že se pořadatel snaží co nejvíc vydělat. Ani na koncertech nejsou podmínky pro převlečení a takové základní věci. Kolikrát se převlékáme přímo v kostele.

10

Výpomoc= krátkodobě angažovaný hráč, často ve spojení „jít na výpomoc“, zastoupit stálého hráče anebo doplnit počet hráčů v orchestru podle předepsaného obsazení skladby (zdroj: KADLEC, Petr, Klára BOUDALOVÁ a Jiří ČERNOHORSKÝ. ČESKÁ FILHARMONIE. Česko-filharmonický x filharmonicko-český slovník. Praha: Česká filharmonie, Minimax Studio, 2014)

18

Jak máte zaplacené zájezdy?  Jen dietou, asi 50eur a ještě se strhává snídaně, která je na hotelu. Jsou všechny zájezdy tak špatné?  Ne, všechny ne, jen tato Francie, která je asi čtyřikrát za rok.

4.2.2 Mikuláš Koska Mikuláš Koska začal hrát na lesní roh v devíti letech pod vedení Jana Dajče. Pokračoval ve studiích na Janáčkově konzervatoři v Ostravě u Mgr. Karla Doležila a později na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u prof. Jindřicha Petráše a MgA. Zuzany Rzounkové Ph.D. Za studií se zúčastnil několika soutěží. Stal se vítězem mnoha z nich, je několikanásobný vítěz Mezinárodní soutěže žesťových nástrojů Brno, absolutní vítěz soutěže konzervatoří a také se účastnil mezinárodní soutěže ARD Mnichov. V rámci různých kurzů studoval u významných hráčů, jako jsou Hermann Baumann, Peter Damm nebo Marie Luise Neunecker. Od roku 2011 je sólohornistou Filharmonie Brno a ve stejném roce začal spolupracovat s Czech Horn Chorus pod vedením Radka Baboráka. Mimoto vystupuje sólově s předními českými orchestry a koncertuje s komorními ansámbly.

Obrázek 8: Mikuláš Koska, (zdroj: Filharmonie Brno. Filharmonie Brno: O nás [online]. 2009 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.filharmonie-brno.cz/o-nas-p6.html)

19

Co jste musel udělat pro to, abyste byl členem Moravské filharmonie Olomouc?  Přihlásil jsem se na konkurz, který obsahoval dvě kola, skládal se z orchestrálních partů a sólové hry. Jak dlouho trvala příprava?  Ta tvrdá příprava trvala tak tři týdny. Samozřejmě to bylo déle, ale ty tři týdny byly intenzivní. Pak jsem udělal konkurz a byl jsem přijat do zaměstnání. Okamžitě jste nastoupil do práce?  Od 1. října, konkurz byl v březnu. Jak je Vaše práce časově náročná?  Tenhle týden je to tak, že jsou zkoušky od devíti hodin do jedné, pondělí, úterý středa. Ve čtvrtek je generálka od jedenácti do dvou a ve čtvrtek a v pátek je koncert. To máte každý týden?  Většinou, ale někdy jsou ty zkoušky do 12h. V pondělí jsou ale i dvojáky, odpoledne do půl páté. Spadá do toho nějaká příprava?  Ano, třeba půlhodinka k tomu před každým blokem. Uvědomuji si, že vy už jste zkušený hráč, ale dalo by se vzít v úvahu i nějaké nastudování partů?  To je samozřejmě další příprava. Ty party si půjčím, většinou týden dopředu nebo dva týdny dopředu. Dala by se tato příprava nějakým způsobem specifikovat?  Tak jistě, pokud tu skladbu neznám, musím si ji poslechnout, takže to je zhruba půlhodina. A samozřejmě plus ten čas než to nacvičím k tomu. Třeba hodina k tomu ke každému programu. Zároveň s filharmonií se věnujete ještě nějaké práci?  Tak různé natáčení ve Zlíně. Nebo s Radkem (pozn. autora: Radek Baborák) hraní v České symfonietě, Český kvintet, BCO (pozn. autora: Brno Conterporary Orchestra) a další. Proč to vše děláte?  Potřebuju peníze. Takže kvůli penězům a taky abych víc hrál, než seděl doma.

20

Chápu to tak, že se mimo filharmonii věnujete pouze komorní hře.  Ano, teď budu hrát ale i sólově, do toho trio s Martinou (pozn. autora přítelkyní houslistkou Martinou Bačovou). Jaké je Vaše finanční ohodnocení ve filharmonii?  Měsíčně je to plus mínus 14 000 Kč čistého. Jaký post máte ve filharmonii?  Jsem vedoucí skupiny a sólohornista. Dá se říci, že jste na jednom z nejvyšších postů, který je v orchestru možný?  Ještě je vedoucí skupiny. Takže nejvyšší post je vedoucí skupiny a sólista. Kolik je to řádově, tento postup?  Na zástupcovi je příplatek, myslím, 900Kč hrubého. Máte v platu ještě nějaké příplatky …?  Já mám firemní hornu. Jsou tam i nějaké příspěvky na frakovné, ale to je minimální. To se snad ani nevyplácí. Asi tak 100Kč na měsíc. Já mám starý frak z filharmonie. Jaké jsou podmínky výjezdů na zájezdy?  Jsou na to diety a nic víc. Ty diety jsou malé, když máme zájezd do Ostravy, tak je to 74Kč. Co si myslíte o zájezdech celkově?  Že je to pro nás muzikanty strašné. Jak to mám chápat strašné?  Oni nám dají to, co nám musí dát ze zákona a víc ne. Peníze nejsou moc nikde. Je to Vaše vysněné povolání?  Jako hrát v orchestru? Myslím v tomto konkrétním orchestru.  Ne, je to přechodné. A co byste chtěl dělat?  V orchestru to nějak neřeším. Kdyby to šlo, tak spíše komořinu nebo sólo. A co vám v tom brání?  Za prvé nemám ještě vybudované jméno, to je jedna věc a za druhé se horna sólově ani uživit nedá. V té komorní hře třeba jo, ale sólově hraje málokdo, zvlášť z Čechů. Kdo zde dnes hraje sólově?

21

Máte nějakou představu, jak byste chtěl za 10 let fungovat?  Tak když se nepodaří vyhrát nějakou významnou soutěž, tak buď skončím někde v orchestru a budu prostě v orchestru a kšefty k tomu. Chápu to tak, že ne v tomto orchestru?  Ne tady určitě ne. Tady to je přestupná stanice a nabrání zkušeností. V Praze jsou lepší podmínky než tady, platově i co se týká dalších možností. Beru to postupně, Praha teď bude další stupně, pak se uvidí. Vrátím se s dovolením ještě k vašemu platu. Řekl jste, že je to v Praze lepší, v čem?  Záleží na tom v jakém orchestru. Já si myslím, že tak 25 000 Kč měsíčně je ok. Pokud to vezmu, že někdy odehraju jen třeba dva programy, tak to platu 14 000 Kč odpovídá, ale už to v žádném případě neodpovídá tomu, co všechno musím tomu času obětovat. Musíte být stále ve formě, tzn. neustále cvičit. Takže kdybych měl rodinu, dvě děti, tak to není možné. A jak to řeší Vaši kolegové, kteří rodiny mají?  Tak pracují ještě někde jinde. Buď učí na ZUŠ, konzervatoři, JAMU. Takhle já si to teď nepředstavuji. Jak byste si to tedy představoval?  Kdybych měl plat ve filharmonii takový, že bych mohl normálně fungovat a zajistit svou rodinu a nemusel pracovat nikde jinde, tak bych se rád naplno věnoval orchestru. Taky by ty orchestry byly na lepší úrovni. Poslední otázka se týká toho, jak jste spokojen s přístupen managementu k Vám v instituci?  Tam není žádný problém, jsem spokojen. Pokud cokoli potřebuji, vím, za kým jít.

22

4.2.3 MgA. Petr Chomoucký Brněnský rodák Petr Chomoucký začal v roce 2000 studovat na Pražské konzervatoři u Mgr. Bedřicha Tylšara. Studium zakončil absolventským sólovým koncertem s Filharmonií Hradec Králové, na kterém hrál Hindemithův Koncert pro lesní roh a orchestr. V roce 2007 úspěšně složil zkoušky na JAMU v Brně a nastoupil do hornové třídy prof. Jindřicha Petráše a MgA. Zuzany Rzounkové Ph.D. Za studií na JAMU podnikl roční stáž na Hochschule für Musik und Theatre Leipzig, kde studoval u Thomase Hausschieda. Zúčastnil se samozřejmě řady soutěží. Je několikanásobným laureátem Mezinárodní soutěže žesťových nástrojů Brno. V současnosti je na postu 3. hráče na lesní roh v Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK. Rozhovor proběhl 7. 4. 2014 při cestě vlakem do Ostravy, kde Petr Chomoucký jel hrát na výpomoc do Janáčkovy filharmonie Ostrava. Petr byl velmi sdílný a rád odpověděl na všechny otázky. Debata pokračovala dále i mimo záznam.

Obrázek 9: Petr Chomoucký, (zdroj: soukromý archiv)

23

Co jste musel udělat pro to, abyste byl členem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK?  Musel jsem udělat konkurz. Nejdřív jsem ale nastoupil za kolegu, který odešel na nemocenskou na tři měsíce a odjel na dva zájezdy. Poté mi bylo nabídnuto místo za mateřskou dovolenou bez konkurzu na čtyři roky. Když končila tato doba, odcházel shodou náhod kolega do důchodu a tak byl vypsán konkurz, na který jsem byl pozván. Díky tomu, že jsem ve FOKu už hrál, dostal jsem výhodu jít rovnou do druhého kola konkurzu. Tedy úplně výhoda to nebyla, musel jsem to ustát. V prvním kole bylo čtrnáct hornistů, ve druhém šest. Jak je Vaše práce časově náročná?  Myslím si, že mi to nedává regulérních čtyřicet hodin týdně. Jsou dny, kdy své práci věnuju třeba deset hodiny a jindy jen dvě. Jsou dny, kdy hraju doma, takže vlastně musím být pořád v kondici a udržovat se. Dokonce u nás byl jednou audit a bylo velmi těžké dokázat, jak je naše pracovní doba časově náročná. Úředníci nemohli pochopit, že musíme cvičit, rozehrávat se a připravovat na skladby. Kolik vás je ve skupině?  Je nás sedm hráčů. Funguje to tak, že na prvním postu jsou dva hráči a na další tři místa je nás pět. Nastoupil jsem oficiálně na třetí hornu, ale s povinností skupiny, to znamená, že pokud je potřeba, mohu hrát mimo první jakoukoli. Jakým způsobem u vás funguje systém čárek?  Napíšeme si je na dva až tři měsíce dopředu, jednoduše si rozdělíme služby a snažíme se to dodržovat. Kolegové mají i jiné práce, takže je to na domluvě, vzájemně si vyhovíme. Na konci roku to posčítáme a mělo by to vyjít maximálně plus mínus deset čárek. Zároveň s filharmonií se věnujete ještě nějaké práci?  Jsem na volné noze, tedy OSVČ. Z jakého důvodu?  Abych měl více peněz. Je to přivýdělek nejistý, ale potřebný. Jednou je dobrý měsíc, jednou špatný. Kolik peněz si tak za měsíc „přivyděláte“? Kdybych to zprůměroval tak zhruba 5000Kč měsíčně. Jaké je Vaše finanční ohodnocení ve filharmonii? 24

 16500Kč čistého. Je to základní plat plus 4000Kč osobní ohodnocení. Na čem závisí výše osobního ohodnocení?  Před lety se skupina dohodla na výši a to se dodržuje. Někteří členové mají platy vyšší. Například první hráči a koncertní mistr. Je zde ještě nějaká možnost finančního růstu?  Ano, praxí, potom pokud by se zvýšilo ještě osobní ohodnocení. Teoreticky ještě kdybych změnil pozici na prvního hráče nebo vedoucího skupiny. Máte v platu ještě nějaké příplatky …?  Ano, když jsem hrál na vlastní nástroj, dostával jsem 500Kč na měsíc, pak mi hornu koupili. Oblečení máme kompletně obstarané. To je fajn, fasovali jsme i ponožky. Ženským jednou za čas přispějí asi 10000Kč, aby si oblečení koupily samy. Jednou přišla krejčí i za kolegyněmi, aby jim na míru ušila šaty, ale nedopadlo to moc dobře (smích). Je to vaše vysněné povolání?  Ano, už na konzervatoři jsem si představoval, že budu hrát v orchestru Jak byste zhodnotil svou životní úroveň?  No, kdyby moje manželka vydělávala stejně jako já, tak by to bylo špatné. Když jsou oba manželé zaměstnaní v orchestru, tak je to katastrofa. Jinak se cítím dobře, ale jen díky kšeftům. Za plat zařídím, vše potřebné, to nejnutnější. Co byste navrhoval dělat s platy, vypadáte spokojeně.  Samozřejmě bych navrhoval je zvednout. Jaký by byl důvod pro to, kdyby vám je měli zvednout?  Tak argumentoval bych tím, že na to všichni studujeme déle než nějací inženýři, dále magisterské přijímačky teď nejsou žádná sranda a vlastně od 15 let se tomu musíme naplno věnovat. Sice nikdo neumře, když pokazím sólo, ale stejně to v orchestru pokazit nemůžu, pak by mě také mohli vyhodit. Je to tedy velká zodpovědnost a stres. Jaký je to psychický nápor hrát v orchestru?  Nemám to s čím srovnávat, ale je to dost náročné. Je to velký rozdíl hrát v nějakém regionálním orchestru a pak ve FOKu. Je to náročné, kladou se na nás vysoké nároky, hraje se na prestiž.

25

Jak vnímáte zájezdy?  U nás se nedějí takové věci, jako nelidské přejezdy a pak hned koncert, těsné autobusy nebo špatné hotely. Náš management se snaží udržet úroveň orchestru. Jsou zde jasná pravidla, která se dodržují a pokud se nedohodnou podmínky, zájezd se prostě nekoná. O jakých podmínkách mluvíte?  Tak například finance, samozřejmě dostáváme vždy diety a neodečítají se nám snídaně plus kapesné, zhruba 60 eur. Pak se můžeme bavit o cestování, když je cíl zájezdu vzdálen asi 600km, tak se musí letět. Dále se odbory starají o to, že když je přejezd mezi koncerty, jsou jasná pravidla, kdy musíme přijet na hotel, abychom si odpočinuli a nemluvě o pauzách při cestování, které jsou pravidelné. Samozřejmě hotely jsou vždy v pořádku, jednou se stalo, že se nám hotel nelíbil a tak nám museli zařídit jiný. Samozřejmě, když cestujeme autobusem, máme pro sebe dvousedačku, až na výjimky, jako jsou výpomoce nebo nejmladší členové. Když se vrátím k tomu ubytování, tak hráči nad padesát a první hráči dostanou jednolůžkový pokoj a samozřejmě koncertní mistři létají první třídou. Pokud jedeme na delší zájezd, jede s námi vlastní lékař. A když jsou dlouhé zájezdy, ty třítýdenní, tak se to snažíme udělat tak, abychom jeli v šesti hornách, tedy dva první a dva třetí. Samozřejmě, že si to ve skupině vynahradíme, aby to bylo spravedlivé. Aby orchestr mohl mít takové podmínky, musí mít vybudovanou prestiž. Ale cestování je náročné, a pokud máme podávat vysoké výkony, musí být i vše kolem na vysoké úrovni. Ještě dodám, že na těch zájezdech nijak nevyděláme, dostaneme diety, ale jinak se to počítá normálně za čárku. Co tak vím, tak dřív, když se jezdilo, tak muzikant přijel třeba z Japonska a koupil si u nás auto.

26

4.2.4 MgA. Jana Chomoucká, MgA. Pavel Chomoucký Poslední rozhovor proběhl 11. dubna 2014 přímo v Ostravě s Janou a Pavlem Chomouckými. Asi půlhodinový rozhovor byl nahráván a reakce obou aktérů byly velmi otevřené a upřímné. Jelikož oba manželé jsou zaměstnanci Janáčkovy filharmonie Ostrava a navíc hrají na lesní roh, byla tato strávená půlhodina velmi přínosná pro celou práci. Získané informace objasnily mnoho nezodpovězených otázek.

Obrázek 10: Jana a Pavel Chomoučtí (zdroj: soukromý archiv)

Jana Chomoucká studovala hru na lesní roh na Konzervatoři Brno u Mgr. Milana Mrazíka od roku 2011 do roku 2007, kdy byla přijata na HF JAMU v Brně do hornové třídy prof. Jindřicha Petráše a MgA. Zuzany Rzounkové, Ph.D. Za studií se úspěšně zúčastnila několika soutěží, Mezinárodní interpretační soutěž žesťových 27

nástrojů Brno, kde získala v roce 2005 druhou cenu a v roce 2011 třetí. Na Soutěži konzervatoří v roce 2006 v Ostravě vyhrála. Jana Chomoucká má za sebou pestrou orchestrální zkušenost jak v divadelních, tak symfonických orchestrech. Hrála v Městském divadle v Brně, Moravské filharmonii Olomouc, Filharmonii Brno, Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK a Národním divadle Brno. Od roku 2007 je členem orchestru Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě a od roku 2011 Janáčkovy filharmonie Ostrava. Pavel Chomoucký nastoupil v roce 2003 do třídy prof. Jindřicha Petráše na Konzervatoři Brno. Ve studiích pokračoval na HF JAMU v Brně taktéž u prof. Jindřicha Petráše a MgA. Zuzany Rzounkové, Ph.D. V roce 2003 se umístil na Soutěži konzervatoří v Ostravě na druhém místě. Na Mezinárodní interpretační soutěži žesťových nástrojů Brno získal v roce 2005 první, v roce 2009 druhou a v roce 2011 třetí cenu. Pavel Chomoucký je taktéž zkušený orchestrální hráč, hrál v Městském divadle Brno, Moravské filharmonii Olomouc, Filharmonii Brno, FOK a Pražské komorní filharmonii. V letech 2007 až 2008 působil jako první hráč ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně, v letech 2008 až 2009 jako člen orchestru Janáčkovy opery Národního divadla Brno a od roku 2009 se usídlil v Ostravě, kde je prvním hornistou v Národním divadle Moravskoslezském a členem Janáčkovy filharmonie. Co jste museli udělat pro to, abyste se stali členy filharmonie?  Jana: No, 11 let intenzivně studovat a věnovat se pouze lesnímu rohu, zúčastnit se konkurzu a vyhrát ho. Na tom mém bylo asi 15 lidí. Po konkurzu zvládnout zkušební rok, ve kterém si skupina hráče proklepne, jestli hrát opravdu umí. Samozřejmě ale tomu předcházelo těch 11 let (u mě vlastně o něco méně, protože jsem konkurz udělala ještě na akademii) úporného cvičení a připravování se právě na ten den D, kdy přijde zrovna někde volné místo. Prošla jsem asi osm konkurzů, z toho tři jsem udělala. Poslední byl do JFO, který jsem udělala ještě za studií na JAMU.  Pavel: Ta příprava je náročná. Člověku nestačí jen umět hrát, to umí skoro každý, kdo na konkurz přijde. Hráč se musí umět nachystat. Zvládnout i psychicky ten stres. Konkurzy jsou většinou dvoukolové, v prvním kole jsou

28

koncerty, v druhém orchestrální party. Člověk nesmí ztratit nervy a vydržet obě kola. Konkurzy do takových těles klidně trvají i celý den. Jak probíhal konkurz?  Jana: U nás to bylo trochu složité. Dělala jsem konkurz na první hornu s tím, že jsem ho neudělala, ale měla body na první hornu a stačilo to do skupiny. Poté byl druhý konkurz, kde se Jindra Molinger (pozn. autora: současný první hornista JFO), ucházel o první hornu a udělal ho, navíc jeden kolega odcházel do důchodu, tak tam zůstalo místo, tak mi nabídli, zda bych nechtěla jít do skupiny.  Pavel: Já jsem ten samý konkurz taky neudělal a pak byl za dva měsíce další, jak Jindra vyhrál a já byl druhý. Odcházel další důchodce a pak jsem musel udělat přehrávku na nízkou hornu a dostal jsem se do skupiny. Jak dlouho denně jste se věnovali hře na nástroj od začátku studia a kde jste studovali?  Jana: Tak mám konzervatoř v Brně u pana Mrazíka, pak JAMU u prof. Petráše a Zuzany Rzounkové. A ještě jsem byla půl roku v Německu u Dalmanna a to bylo asi nejzásadnější. Co se týká opravdu pořádného cvičení, tak ty tři hodiny denně průměrně. Na začátku to bylo více, postupem času se člověk „naučí cvičit“ a nezabere mu to tolik, tak ten průměr asi souhlasí. Nepočítám rozehrávání (cca 40 min.) a ostatní aktivity toho dne, jako např. hodina s profesorem, korepetice, komorní hra apod., na akademii už plus zaměstnání. To si pak člověk musí den rozvrhnout, aby to všechno zvládnul.  Pavel: Asi 3 hodiny. Je vaše práce časově náročná?  Pavel: Když počítám jen JFO, tak ani ne. Samozřejmě se to mění, každý měsíc je jiný, ale vesměs ne.  Jana: Když máme normální týden bez mimořádných akcí, tak máme šest frekvencí (4 zkoušky a 2 koncerty). To je cca 21 hodin. My chodíme do filharmonie o hodinu dřív, kvůli rozehrávání, takže plus 6 hodin navíc. Většinou ale hrajeme ještě navíc např. koncert pro děti o víkendu nebo je v pátek před koncertem ještě zkouška na nějaký výchovný koncert v dalším

29

týdnu. Je to hodně proměnlivé. A taky se musíme připravovat na další týden. Ve skupině je nás šest, takže máme vesměs jeden program z měsíce volno. Zároveň s filharmonií máte ještě jinou práci?  Pavel: Ano.  Jana: Ano. Z jakého důvodu?  Pavel: Abychom se uživili!!!!  Jana: No, bohužel… Takže máte každý jeden a půl úvazku?  Pavel: Ano, hrajeme ještě v divadle. Jeden úvazek by nestačil.  Jana: Určitě počítáme do budoucna s tím, že když nebudeme mít divadlo, tak budeme muset sehnat, minimálně jeden z nás, alespoň ten půlúvazek. Jaké je Vaše finanční ohodnocení?  Pavel: Ve filharmonii máme oba plat plus/minus 14 400 Kč (čistého), (když k tomu připočteš ty odměny, tak kolem těch 15 000Kč) S tím, že máme oba již 7 let praxe. Nástupní plat je kolem 12 000Kč čistého. Je ve filharmonii nějaká možnost finančního růstu?  Jana: Finanční růst je daný tabulkami. Žádné osobní ohodnocení u nás není.  Pavel: Strop je 20 000Kč. Máte nějaké příplatky? Za co?  Pavel: Příplatky jsou např. za Wagnerovu tubu (příbuzný nástroj) nebo za vyšší počet frekvencí. Kolektivní smlouva ošetřuje počet frekvencí v týdnu, když se překročí, tak máme odměnu 1000Kč, za každou frekvenci navíc, s tím, že se 4x za rok může počet frekvencí převýšit bez odměny.  Jana: Těch frekvencí nesmí být víc než osm. Je to Vaše vysněné povolání?  Jana: Asi jo, po těch letech stresu je to teď pohoda. Hlavně díky kolektivu v práci a naší pohodové hornové skupině, to dělám opravdu moc ráda.  Pavel: Ne. Je to u mě trochu deziluze. Jsem spokojený, ale ta práce je bohužel tak špatně finančně ohodnocená, že kdyby mi to někdo řekl dopředu…tak kdo ví, třeba bych dělal něco jiného. Ale člověk tomu asi neuvěří, dokud to nevidí „černé na bílém“ ve smlouvě. Skoro všichni kolegové z práce mají dvě nebo i více zaměstnání. Ti co mají děti obzvlášť!

30

Co si myslíte o výši platu?  Jana: (Smích.)  Pavel: No je to hrůza. Ale mají to úplně všichni muzikanti. Jak v Praze, v Brně, v Plzni, v Karlových Varech, tak v Ostravě…všichni. Z jakého důvodu by se měla výše platu měnit? Jak byste Vaše povolání obhájili?  Jana: Tak výše platu absolutně neodpovídá délce a náročnosti studia, ani vlastně té náročnosti v zaměstnání. Člověk musí od 15 let intenzivně studovat, zúčastňovat se soutěží a kurzů, navštěvovat nejlepší profesory u nás i v zahraničí, a vyhrát konkurz. Koupit si vlastní opravdu drahý nástroj a modlit se, že to k něčemu vede. Pak když už si člověk myslí, že je to všechno ok, vyhraje konkurz, nastoupí do zaměstnání a zjistí, že to všechno teprve začíná. Každý koncert je jako konkurz. Jde o to, že si nechodíme do práce jen tak „hrát“. Je to psychicky i fyzicky náročná práce. 90% muzikantů má nemoc z povolání, jako bolesti zad a z toho samozřejmě bolesti hlavy, problémy (v pozdějším věku) se sluchem, při práci v divadelním orchestru problémy s očima kvůli špatnému osvětlení.  Pavel: Nejde jen o to náročné studium, které trvá, jak už jsme zmiňovali, 11 let. Jde i samozřejmě o společenské postavení. Lidé chodí na koncerty a myslí si, bůhvíjak se muzikanti nemají dobře. Máme vypadat reprezentativně a diváky potěšit, odpoutat je od jejich problémů, hrajeme nejkrásnější díla a nejváženější světové skladatele, ale v zákulisí řešíme, jestli zaplatíme nájem na byt. Bohužel je to tak. A navíc vždycky se říkalo, kdo umí, ten hraje a kdo neumí, učí. Tak jak je možné, že ti, co učí, mají větší platy než my. My jsme sice v kultuře, a kultura nikdy vydělávat nebude, vždycky nás budou všichni dotovat, ale s tím se musíme smířit. V Tescu na prodejně nemají o moc míň a to nemají ani maturitu.  Jana: To si pak člověk přijde, jak kdyby chodil normálně do továrny.  Pavel: Já se třeba stydím to říct lidem, kolik beru. Řeknu, že beru 20 000Kč, ale to jim už neřeknu, že je to za jeden a půl úvazku. A 20 000Kč v dnešní době, to není nic, s čím se dá chlubit!  Jana: Je to neúměra k té práci. Lidem to může přijít, že si jenom hrajeme, ale kdo na tom pódiu neseděl a nehrál ty těžké věci, si nedovede představit, jaká je to zátěž. Zahrát to dobře a především pro první hráče, je to velká 31

zodpovědnost. A u nás ani ti první hráči nejsou nějak výrazně lépe ohodnoceni. Jaký názor máte na zájezdové činnosti?  Jana a Pavel: (Smích obou)…tak hrozné podmínky, špatné hotely a pouze dieta podle tabulky. Dlouhé přejezdy a na zájezdy se jezdí bez střídače, ale to je chyba našeho vedení. Jedeme prostě jen ve čtyřech.  Pavel: Ten zájezd by měl být podle mě buď finančně prospěšný pro ten podnik, anebo nějaký prestižní festival s prestižním dirigentem. Ale to není ani jedno. Jednou jsme byli 14 dní v Itálii a já jsem musel hrát i první horny, aby se to dalo vůbec vydržet, tak jsme se střídali po půlce koncertu.  Jana:

Já jsem tam chytla střevní chřipku, musela jsem hrát. Polovina

orchestru byla vyřízená, jak jsme se nemohli vystřídat a všichni se nakazili.  Pavel: Třeba ve FOKu jezdí jeden navíc. Další věc je, že se teď jezdí zájezdy takovým způsobem, že filharmonie jede na zájezd a ti, co zbydou, se doplní nějakými studenty. Nejsou to samozřejmě abonentní koncerty, ale normálně se tu hraje.  Jana: Což je dost hrozné, protože tady není tak velký orchestr, aby se mohl rozpůlit. Těch výpomocí je pak víc než domácích a pak už se to nedá nazývat ani Janáčkova filharmonie a hraje to tak o 60 % hůř.  Pavel: My jsme defakto stejný orchestr jako Brno, ale větší než Olomouc, ale lišíme se pouze u smyčců. My jako dechy máme stejný počet v Olomouci. Je nás tu jen šest horen.

32

4.2.5 Ludmila Urbanová, DiS. Autorka práce se rozhodla zařadit do práce další zajímavý rozhovor, který by měl přiblížit situaci z úplně jiného úhlu. Jedná se o studentku, která má za cíl v blízké době uspět na konkurzním řízení právě do některého z profesionálních orchestrů. Zařazení tohoto rozhovoru přiblíží čtenářům situaci, ve které se nachází studenti a kolik času, energie a financí je nutné investovat do této profese orchestrální hráč. Ludmila Urbanová studovala lesní roh v letech 2007 až 2013 na Konzervatoři České Budějovice u MgA. Jaromíra Čížka. Za studií na konzervatoři se zúčastnila několika soutěží, Mezinárodní soutěž dechových nástrojů Brno (2008 – 4. místo, 2010 – 1. místo, 2013 – 1. místo), Soutěž konzervatoří (v Ostravě 2010 – 2. místo, v Teplicích 2012 – 1. místo). V sezóně 2012/2012 byla členkou skupiny lesních rohů v Jihočeském divadle. V současné době studuje prvním rokem na HF JAMU v Brně u prof. Jindřicha Petráše.

Obrázek 11: Ludmila Urbanová, (zdroj: soukromý archiv)

33

Čeho chceš po studiích dosáhnout?  Tak doufám, že snad udělám konkurz do nějakého orchestru, kde bych hrála a potom by se postupem času vidělo, jestli bych hrála ještě někde jinde. Tak samozřejmě hraní v orchestru + třeba od známých nějaký kšefty. Protože v těch orchestrech jsou ty platy takový neúměrný, řekla bych. Hodně práce za málo peněz a je to tam prostě … Máš představu, do jakého orchestru bys chtěla jít?  Hrála jsem už v divadle a divadelní orchestr mě moc nezaujal. Spíš bych chtěla hrát ve filharmonii, protože se tam hrajou věci jako symfonie atd. Spíš mě láká to hraní v orchestru samostatném. I když v divadle se člověk naučí i tu spolupráci, když se to hraje třeba desetkrát jen proto, že to tanečnice zatancovaly na špatný krok. V tom je to trochu těžší. O jaký post v orchestru by ses chtěla ucházet?  Nejlépe druhá nebo třetí. Protože ve třetí jsou i sóla první a druhá mívá sóla s první a hrozně příjemně se to poslouchá, když hrajou obě horny najednou. Ale kdyby byla možnost na první, tak tam začíná být strach, zahrát všechno dobře, jsem perfecionalistka a když to tam není, jak má, tak jsme z toho nešťastná. Je tam větší odpovědnost než u druhé horny. Máš představu, jak by mělo být tvé budoucí zaměstnání ohodnocené?  Já dám příklad. Ve filharmonii v Budějovicích (pozn. Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice) je nástupní plat na plný úvazek nějakých 12 000Kč. Jenomže jak člověk, který chce uživit rodinu, chce s tímto platem vyžít. Proč to vlastně takhle je? Je to normální práce jako každá jiná. Ti lidé, kteří rozhodují o těchto penězích, vůbec neví, co práce hudebníka znamená. Protože neví, co všechno ten hudebník musí udělat. Neznamená to, že když sedí celé dopoledne na zkoušce, tak že to není namáhavé. Je to zátěž na psychiku. Jak je tedy tato práce náročná?  Ano je náročná psychicky i časově. Je to podhodnocené zaměstnání. Samozřejmě je mnoho dalších zaměstnání, které by měly být lépe zaplaceny, ale u těch hudebníků si spousta lidí řekla, že tam stejně nic nedělají a jenom hrají. Ale když jdou na koncert, tak tam jdou proto, aby si poslechli hezkou, kvalitně zahranou hudbu, ale to, že se na tom musí tolik pracovat, už nevidí. Vlastně se hudebníci musí učit celý život. 34

I přesto, že jsi srozuměna s výší platů, se vrháš do koloběhu toho, dostat se do profesionálního orchestru jako hráč? Jsi vlastně ideální příklad člověka, který míří tímto směrem a dělá pro to maximum. Můžeš popsat, co to obnáší?  Tak vzhledem k tomu, že když se objeví nějaký konkurz, tak musím cvičit s tím přesvědčením, že budu nejlepší a vyhraju ho. I když je jasné, že to není stoprocentní. Je nutné proto udělat všechno a věnovat tomu hodně času, jak je to možné. Protože čím víc času tomu věnuješ, tak už máš alespoň jistotu, že se dostaneš alespoň do druhého kola. Samozřejmě, když se nedostaneš ani tam, je to o to větší zklamání, že si nad tím strávil tolik času a nic z toho není Můžeš specifikovat hodně času?  Tak splnit si povinnosti ve škole, ale každý se věnovat těm záležitostem, které směřují k tomu konkurzu. Já nevím, dohromady čtyři pět hodin. S tím, že hraju skladby, které mám do hodiny plus si tam vyhradím třeba dvě hodiny, které mám na přípravu. Bavíme se o soustředěném hraní a to nejde dvě hodiny v kuse. Takže třeba deset minut jeden part, pauza atd. Připravuješ na konkurz, až když je vypsaný?  Ne, neznamená to, že vypíšou konkurz, já uvidím ty noty poprvé v životě, a proto je lepší si najít party třeba na internetu a cvičit to dopředu. A když přijde konkurz, už to znám a je to výhoda. Musí se cvičit vždycky všechno. Takže věnuješ pět hodin čistého času?  Ano. Jak často jsou ty konkurzy vypisované?  Tak jak jaký rok a podle toho kam. Pokud bychom se bavily pouze o samostatných orchestrech, které se věnují symfonické hře a nejsou u divadel.  No tak to si myslím, možná jednou za pět let? Jsou i výjimky, konkurzy vypsané za nemocenskou nebo mateřskou, ale tam je to riziko, že tě za tři roky vyrazí. A kolik tak lidí se na ten konkurz přihlásí?  Odhadem tak deset až patnáct.

35

Takže se několik let připravuješ pravidelně na konkurz, který je vypsán jednou za čas. Strávíš tím spoustu času, musí se tě tedy opravdu bavit.  Tak občas mě to nebaví. Ale vybírám si skladby a party, které mě baví. Někdy je taková nuda, hrát party, které mě nebaví, ale co se dá dělat. I přes to všechno musíš být nejúspěšnější a vyhrát konkurz, a když ho vyhraješ, budeš nejlepší, dostaneš kolem 12 000Kč.  Vzhledem k tomu, že jsem si vybrala toto povolání, tak mi nic jiného nezbývá, prostě to musí tak být. Kdyby mi teď bylo patnáct a měla jsem se rozhodovat, kam dál jít, tak by to rozhodně nebyla konzervatoř a vůbec bych neměla myšlenku, že se chci živit hudbou. V dnešní době ta hudba není vůbec doceněna a uznávána. A bez hudby to nejde, je všude, v rádiu, ve filmu… Opravdu bys znova na konzervatoř nešla?  Ne, opravdu ne. Kdyby věděla, jaké jsou ty platy a to uživení se, nešla bych do toho. Vůbec jsem o tom v tu dobu neuvažovala, ne že bych to nevěděla.

36

5 Zhodnocení výzkumu Během výzkumu se autorka práce pohybovala v prostředí orchestrálních hráčů. Vylíčila podrobně, o čem tato práce bude pojednávat a setkala se s velmi vstřícným přístupem. Rozhovory proběhly bez problému a vždy se z nich vyvinuly dlouhé diskuze. Na první pohled bylo vidět, že jsou umělci specifická skupina lidí, kteří jsou velmi otevření, je příjemné s nimi komunikovat a velmi se zajímají o svou práci a podmínky, které jim jsou nastoleny. Stále mezi sebou diskutují o lepších možnostech. Často se z připravených otázek autorka práce dostala k úplně jiným, rozhovor se tak rozvinul a vzešlo z něj mnohem více informací, než autorka očekávala. Jelikož je autorka práce sama zvyklá se v prostředí orchestru pohybovat, akorát to podpořila tím, že navštívila několik koncertů u každého zkoumaného orchestru, snažila se načerpat co nejvíce vjemů a atmosféry z každé instituce. Setkávala se s mnohými orchestrálními hráči a celé cca půlroční období, které bylo věnované právě této skupině, bylo velmi příjemné a přínosné. Autorka rozdělila zhodnocení do několika podkapitol.

5.1 Příprava na povolání Přípravou na dráhu profesionálního hráče se začíná od patnáctého roku, kdy mladý hudebník nastoupí na konzervatoř. Ta je po čtyřech letech zakončená maturitní zkouškou a poté následují dva roky, které jsou zakončené absolutoriem, které provází absolventský koncert. Během studií instrumentalista věnuje svému nástroji tři až pět hodin denně (záleží na píli, nástroji a odhodlání). Po konzervatoři je možnost jít na vysokou školu, v naší republice se naskýtá možnost Hudební akademie múzických umění v Praze, Janáčkovy akademie múzických umění v Brně nebo Ostravské univerzity. Pokud hráč splní přijímací zkoušky, je přijat na akademickou půdu. Zde studuje tři roky bakalářské studium a následně, po dalších úspěšných přijímacích zkouškách dva roky magisterské studium. Po jedenácti letech studia, třech až pěti hodinách cvičení každý den a mnoha zkušenostech v komorní i orchestrální hře je hudebník připraven nastoupit do profesionálního orchestru.

5.2 Profesionální orchestr jako vrchol v kariéře Cílem studenta hudby je stát se profesionálním hudebníkem. Úplným vrcholem je získat místo v profesionálním orchestru nebo se stát sólovým hráčem. Co se týká sólového hraní, nejsou u nás pro to podmínky, vždy je nutné být zaměstnán

37

v orchestru. Po jedenácti letech studia (často už během) se hráč pokouší uspět na konkurzech, které jsou vypisovány nepravidelně. Pokud v konkurenci uspěje, splní se mu sen a stane se členem některého profesionálního orchestru. Za toto snažení a s tím, že dosáhl maxima ve své kariéře, dostane hráč nástupní plat ve výši 14 870 Kč hrubého.

5.3 Prostředí profesionálních orchestrů Prostředí profesionálních orchestrů je dle pohledu autorky velmi osobité. Střetává se zde profesionální a umělecké prostředí. Hráči musí splňovat nejnáročnější podmínky ve svém oboru. Musí skvěle ovládat svůj nástroj, orientovat se v desítkách skladeb a chápat interpretaci každého určitého období. Dále musí být schopni reagovat na měnící se dirigenty a být stále ve střehu. Samozřejmě jsou osobní vztahy jednou z nejdůležitějších aspektů spokojenosti v zaměstnání, a jelikož jsou umělci povahově velmi otevření a příjemní. Ovšem v mnoha případech jsou unavení a vždy po zkoušce spěchají do dalšího zaměstnání. Pracovní doba je velmi proměnlivá a často končí až ve 22h večer, když skončí koncert nebo představení. Režim umělců je tedy naprosto odlišný od jiných zaměstnání.

5.4 Finanční ohodnocení Tuto podkapitolu objasňuje následující kapitola 6. Platové podmínky pro orchestrální hráče. Čistý měsíční plat se u orchestrálních hráčů, dle dotázaných osob, pohybuje od 12 000Kč do 20 000Kč (čistého). Všichni dotázaní jasně objasnili, proč by měl být jejich plat vyšší. Délka, náročnost a jednostranná specializace studia omezuje hráče ve výběru jiného povolání. Umělec je připraven pouze specializovaně na hru na hudební nástroj. Je potřeba přidat nákup nástroje, který je za studií nutný a dále časová a psychická vytíženost hráčů (viz další podkapitola). Dle Českého statistického úřadu činila průměrná mzda za 4. čtvrtletí 2013 26 637 Kč. Pokud vyhledáme ve stupnici platových tarifů (viz dále) nejvyšší možný plat s více než 32letou praxí, dostaneme se na výši platu 20 510 Kč, což je 6 127 Kč pod průměrem. Z toho vyplývá, že finanční ohodnocení těchto zaměstnanců jsou podprůměrná a je nepřiměřené jejich vzdělání – akademickému titulu MgA.

38

5.5 Časová a psychická vytíženost hráčů Co se týká psychické vytíženosti, je z rozhovorů patrné, že je to práce specifická a velmi náročná. Vyžaduje stoprocentní soustředění a důkladnou přípravu. Během výkonu práce musí hráči podávat absolutně profesionální výkony. Jak řekla při rozhovoru Jana Chomoucká: „Lidem to může přijít, že si jenom hrajeme, ale kdo na tom pódiu neseděl a nehrál ty těžké věci, si nedovede představit, jaká je to zátěž. Zahrát to dobře a především pro první hráče, je to velká zodpovědnost.“ Hudební nástroj a především žesťový je velmi složité se naučit ovládat, svědčí o tom délka studia a čas vyhrazený na cvičení. A i při hraní profesionálního hráče, nemusí být absolutní čistota tónu zaručena. Průměrný hráč na žesťový nástroj individuálně do věku třiceti let (jedná se pouze o čas věnovaný domácí individuální přípravě, nutné k tomuto času připočíst čas s pedagogem, koncertní činnost, čas na zkouškách atd.) odehraje 16 425 hodin (dle průměrného denního cvičení minimálně 3 hodiny denně). Co se týká časové vytíženosti, není na první pohled vidět podstata věci. Čas, který hráči stráví v práci, není kompletní čas, který toto zaměstnání obsahuje. Je nutné k němu přičíst každodenní rozehrávání (cca hodinu před každou frekvencí), udržování kondice pravidelným cvičením a nácvik partů.

5.6 Zájezdová činnost Zájezdy jsou dalším specifikem, které jiné zaměstnání nemá. Samozřejmě jsou běžné služební cesty, ale umělci často vyjíždějí na dobu týdne až měsíce, výjimečně i déle. Dle rozhovorů jsou podmínky na těchto zájezdech tristní, hráči musí podnikat dlouhé cesty, nejčastěji autobusem a hned po příjezdu podávat profesionální výkony. Ubytovací podmínky jsou v mnoha případech nevyhovující pro reprezentanty České republiky a vážené umělce. Co se týká situace ve zkoumaných orchestrech, tak nejhorší podmínky mají umělci v Moravské filharmonii Olomouc, zato ve FOK jsou podmínky ukázkové.

39

6 Platové podmínky pro orchestrální hráče Pro zaměstnance profesionálních orchestrů jsou stanovené tarifní platy v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce ve znění pozdějších zákonů, v souladu s NAŘÍZENÍM VLÁDY č. 264/2006 o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisu (dále jen katalog prací). Podle katalogu prací jsou zaměstnanci zařazeni do různých platových tříd, například koncertní mistři, sólisté, tutti hráči. Dále se řadí každý zaměstnanec dle stupnice platových tarifů, kde ke každé platové třídě náleží platový stupeň (viz dále). Tato kapitola vysvětlí přesné vymezení orchestrálního zaměstnance v této problematice, do jakého platového tarifu spadají, jak je přesně jejich zaměstnání definováno. Bude vysvětlen systém „čárek“, který v umělecké sféře funguje, dále možné posuny v zaměstnání a dle čeho a kdo určuje výši osobního ohodnocení. Pro tyto informace bylo nutné nastudovat výše zmíněné dokumenty: Zákon 262/2006 Sb. zákoníku práce, NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě a NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

6.1 Platové tarify Dle § 123 Zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhového vymezení v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací, dále do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby. V této práci zkoumaná skupina orchestrální hráči se dle NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen katalogu), nazývají členové orchestru a členové souboru. V tomto katalogu spadají do dílu 2.14. Umění a umělecká realizace a můžeme je vyhledat pod číslem 2.14.09. Z tohoto seznamu povolání a rozpětí platových tříd lze vyčíst, že členové orchestru a členové souboru mají nárok spadat do platové třídy 8 až 12. (viz. Obrázek 12).

40

Obrázek 12: Seznam povolání a rozpětí platových tříd (zdroj: Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. In: č. 222/2010. 1. října 2010.)

V katalogu jsou dále rozepsané přesné zařazení prací do povolání a platových tříd. Na Obrázku 13 a 14 je jasně vidět vymezení povinností a schopností, kterými musí orchestrální hráč disponovat. Dle výzkumu v profesionálních orchestrech spadají řadový hráči do 11., sólisté do 12. platové třídy a koncertní mistr do 13. platové třídy.

41

Obrázek 13: Zařazení prací do povolání a platových tříd (zdroj: Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. In: č. 222/2010. 1. října 2010.)

Obrázek 14: Zařazení prací do povolání a platových tříd (zdroj: Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. In: č. 222/2010. 1. října 2010.)

42

Pro zařazení do jednotlivých tříd je ještě navíc nutné mít potřebné dosažené vzdělání (viz Obrázek 15).

Obrázek 15: Kvalifikační předpoklady (zdroj: Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. In: č. 564/2006. 2006.)

V Janáčkově filharmonii Ostrava pokud nemá zaměstnanec dostatečné vzdělání pro svou třídu, automaticky klesá o jednu a je mu umožněno si vzdělání doplnit.

6.2 Výše platu Obrázek 16 NAŘÍZENÍ VLÁDY 564/2006 ve znění pozdějších předpisů obsahuje Stupnici platových tarifů, kde ke každé platové třídě náleží platový stupeň dle celkové délky praxe. Stupňů je celkem dvanáct a konkrétně ve Filharmonii Brno se zvyšují v průměru cca po třech letech. Ke zvýšení platu tedy dochází tehdy, když zaměstnanec dosáhne délky praxe uvedené ve stupni (viz Obrázek 16). Pro příklad: tutti hráč zařazený v 11. platové třídě dovršil praxi 12 let: dosud byl v 6. platovém stupni, t.j. "počet let praxe do 12 let". Tomu odpovídá dle tabulky plat 17 800 Kč.

43

Posunuje se tedy do 7. platového stupně "počet let praxe do 15 let" a tomu odpovídá tabulkový plat 18 470 Kč. Plat se mu tedy zvýšil o 670 Kč.

Obrázek 16: Stupnice platových tarifů, (zdroj: Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. In: č. 564/2006. 2006.)

6.3 Systém „čárek“ Systém „čárek“ v orchestru je termín, který používají orchestrální hráči mezi sebou. Čárkou se myslí odehraná zkouška, představení, nahrávání nebo koncert. Jednoduše jeden blok, kdy je hráč v zaměstnání. Kontrolují se tím hodiny, které hráč stráví v práci. Je jasné, že v umělecké sféře není často daná pracovní doba od-do a navíc jsou na jednom postu i dva hráči, kteří se navzájem prostřídávají nebo při velkém obsazení hrají současně. Na konci měsíce nebo sezóny, záleží na každé instituci nebo samotných hráčích, jakou kontrolu si zvolí, musí mít hráči odehraných stejně čárek.

44

6.4 Další složky platu Dalších složek platu může být několik. Dělí se nárokové a nenárokové. Mezi nárokové složky patří ošatné, tedy příspěvek na koncertní oblečení, v kterém hráči musí na koncertech vystupovat, nástrojné a strojkovné, to jsou příspěvky na udržování nástroje, na příklad nákup materiálu na zpracování strojků pro fagotisty a hobojisty, příspěvek na opravu nástroje či nákup strun pro smyčcové nástroje. Osobní ohodnocení (také nazýváno osobní příplatek) je nenároková složka odměny za práci. Výše a možná výplata osobního ohodnocení závisí na uvolňování prostředků ze strany konkrétního zřizovatele jednotlivé instituce. Výplaty osobních ohodnocení se v každé zkoumané instituci liší. Dle dotazů mířených ke každé zkoumané instituci jsou podmínky následující. U některých institucí si autorka práce mohla nastudovat vnitřní předpisy, jindy čerpala z osobních rozhovorů nebo mailové komunikace. Filharmonie Brno – o osobním příplatku rozhoduje na návrh vedoucího skupiny ředitel. Vedoucí skupin mají příplatek za vedení skupiny. Hráči také dostávají čtvrtletně ošatné, nástrojné a měsíčně pak i strojkovné - vše se řídí interní směrnicí. Dle rozhovoru s Mikulášem Koskou vyplývá, že ošatné je kolem 100Kč za měsíc, příplatek za vedení skupiny kolem 900Kč. Většina hudebníků má frak zapůjčený. Moravská filharmonie Olomouc – po rozhovoru s Janem Pospíšilem vyplynulo, že osobní ohodnocení mohou dostávat pouze hráči, kteří jsou zaměstnaní na plný úvazek a závisí od podaného výkonu. Ředitel filharmonie po návštěvě koncertu určí, komu bude v jaké výši příplatek přičten. Co se týká ošatného a nástrojného jedná se o cca 500Kč za měsíc dohromady. Samozřejmě kdo nemá frak svůj, je mu koupen. Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK – dle rozhovoru s Petrem Chomouckým fungují příplatky v organizaci způsobem, že se dohodne každá skupina o výši ohodnocení a to se neměně dodržuje. U skupiny lesních rohů je to 4 000 pro tutti hráče. Pokud má hráč svůj nástroj, je mu propláceno měsíčně cca 500 Kč nástrojné. Oblečení má filharmonie kompletně obstarané, mužům se ušije frak na míru a ženy dostávají jednou za čas 10 000Kř na nákup vhodného oblečení.

45

Janáčkova filharmonie Ostrava – řeší osobní ohodnocení následujícím způsobem. Dle vnitřního předpisu JFO může ředitel JFO na návrh vedoucího skupiny poskytnout zaměstnanci osobní příplatek ve výši až 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Dále je osobní příplatek poskytován umělcům i za hraní na příbuzné nástroje.

46

Závěr V úvodu práce autorka mapuje současnou situaci orchestrálních hráčů v českých profesionálních symfonických orchestrech. Vzhledem k rozsahu práce si autorka vybrala čtyři orchestry, které zkoumala. Během výzkumu se pohybovala v prostředí, ve kterém jsou tito umělci zaměstnaní. Pomocí rozhovorů, pozorování a vlastní zkušenosti se dopracovala k výsledkům, které jsou obsahem této práce. Orchestrální hráči jsou umělci, kteří jsou nepostradatelní pro naši kulturu a vykonávají povolání, které dělá ostatním lidem, tedy posluchačům, radost a odvádí je od jejich starostí. Jsou to talentovaní lidé, kteří patří k absolutní špičce interpretačního umění, a to nejen u nás, ale i v zahraničí, kde naši zemi reprezentují. Navenek však není vidět dřina a jejich osobní nasazení, které jsou nutné k tomu, aby mohli podávat profesionální výkony. Jejich ohodnocení, finanční i společenské, je však podprůměrné v porovnání s podobnými, stejně náročnými profesemi u nás a především v zahraničí. Autorka má na mysli hlavně požadavky na vzdělání, talent, zodpovědnost a časovou náročnost. Cílem práce bylo analyzovat tuto situaci ve všech důležitých aspektech. Výsledky tohoto výzkumu mohou být podnětem pro změnu v postavení orchestrálních hráčů ve společnosti, která je podle autorky v budoucnu nutná. Pokud se nezmění jejich finanční ohodnocení, tak se nezmění ani jejich společenská prestiž a může tak být ohrožena tato oblast našeho kulturního dědictví. Konkrétně má autorka na mysli nižší zájem mladých talentů o studium hudby, odchod nejlepších umělců do zahraničí, snižování umělecké úrovně profesionálních orchestrů, celková degradace této hudební sféry.

47

Použité informační zdroje [1]

prof.

PhDr.

HAVLÍK,

Jaromír,

CSc.

GYMNÁZIUM

JANA

NERUDY. Poznámky pro studenty: Dějiny hudby. Praha, 2009 [2]

SMOLKA A KOLEKTIV, Jaroslav. Dějiny hudby. Brno: TOGGA agency ve

spolupráci s Českým hudebním fondem, o.p.s., 2001. ISBN 80-902912-0-1. [3]

Janáčkova filharmonie Ostrava. JFO [online]. 2009 [cit. 2014-04-09].

Dostupné z: http://www.jfo.cz/index.php/cs/o-nas [4]

Česká filharmonie: Historie. Česká filharmonie [online]. 2014 [cit. 2014-04-

11]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/historie-p5.html [5]

Filharmonie Brno. Filharmonie Brno: O nás [online]. 2009 [cit. 2014-04-19].

Dostupné z: http://www.filharmonie-brno.cz/o-nas-p6.html [6]

Západočeský

symfonický

orchestr

Mariánské

lázně:

Historické

fotografie. Západočeský symfonický orchestr: Tradice, profesionalita, umění od roku 1821 [online].

2014

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

z: http://www.zso.cz/ZSO/repository/Image/galerie/images/1901.jpg) [7]

Opera PLUS: hudba+tanec. ŠUPKA, Ondřej. Pražský hudební život 1850 -

1900 [online]. 10. 9. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://operaplus.cz/prazskyhudebni-zivot-1850-1900-2/?pa=2 [8]

KVAPIL, Vladislav. MORAVSKÁ FILHARMONIE OLOMOUC. Výroční

zpráva hospodaření příspěvkové organizace Moravská filharmonie za rok 2013. 2014. Dostupné z: http://www.mfo.cz/vyrocnizprava2013.pdf [9]

Moravská filharmonie Olomouc: Fotogalerie. Galerie [online]. 2014 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z: http://www.mfo.cz/fotogalerie.html

48

[10]

Symfonické orchestr hl. města Prahy FOK. FOK: Orchestr [online]. 2013 [cit.

2014-04-20]. Dostupné z: http://www.fok.cz/orchestr/ [11]

MACEK, Petr, Jiří FUKAČ a Jiří VYSLOUŽI. Slovník české hudební

kultury. Praha: Hudební nakladatelství Editio Supraphon Praha, 1997, s. 664. [12]

DULAVOVÁ, Marie. Dějiny české hudební kultury: 1890/1945. 1. vyd.

Praha: Academia, 1981. ISBN 509-21-858. [13]

KADLEC, Petr, Klára BOUDALOVÁ a Jiří ČERNOHORSKÝ. ČESKÁ

FILHARMONIE. Česko-filharmonický x filharmonicko-český slovník. Praha: Česká filharmonie, Minimax Studio, 2014. [14]

Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve

veřejných službách a správě. In: č. 222/2010. 1. října 2010. [15]

Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 564/2006 Sb., o platových

poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. In: č. 564/2006. 2006. [16]

Česká republika. ZÁKONÍK PRÁCE. In: č. 262/2006 Sb. 21. dubna 2006.

49

Seznam obrázků Obrázek 1: Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně – historická fotografie z roku 1901 .................................................................................................. 5 Obrázek 2: Historický plakát - 1. koncert ČF .............................................................. 6 Obrázek 3: Filharmonie Brno..................................................................................... 11 Obrázek 4: Moravská filharmonie Olomouc.............................................................. 12 Obrázek 5: FOK ......................................................................................................... 13 Obrázek 6: JFO .......................................................................................................... 14 Obrázek 7: Jan Pospíšil .............................................................................................. 16 Obrázek 8: Mikuláš Koska ......................................................................................... 19 Obrázek 9: Petr Chomoucký ...................................................................................... 23 Obrázek 10: Jana a Pavel Chomoučtí......................................................................... 27 Obrázek 11: Ludmila Urbanová ................................................................................. 33 Obrázek 12: Seznam povolání a rozpětí platových tříd ............................................. 41 Obrázek 13: Zařazení prací do povolání a platových tříd .......................................... 42 Obrázek 14: Zařazení prací do povolání a platových tříd .......................................... 42 Obrázek 15: Kvalifikační předpoklady ...................................................................... 43 Obrázek 16: Stupnice platových tarifů ....................................................................... 44

50

Seznam zkratek a značek ČF – Česká filharmonie ČR – Česká republika Asociace – Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR HF JAMU – Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně MFO – Moravská filharmonie Olomouc FOK – Symfonický orchestr hl. města Prahy F. O. K. JFO – Janáčkova filharmonie Ostrava Katalog prací - NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisu

51