Podpora malého a středního podnikání v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Podpora malého a středního podnikání v ČR Diplomová práce

Autor:

Bc. Jiří Krš Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Petera

06,2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Březové, dne 30. 6. 2009

Bc. Jiří Krš

Anotace Tato diplomová práce se zabývá podporou malého a středního podnikání v České republice. Jejím cílem je popsat moţné přístupy k podpoře podnikání, uvést aktuální programy podpory podnikání v ČR a vytvořit konkrétní ţádost o podporu. V práci jsou uvedeny základní programy podpory podnikání a je zde nastíněna i podpora stejného v Evropské Unii. Diplomová práce je zakončena vytvořením ţádosti v programu Marketing. Díky této práci je moţné se rychle zorientovat v oblasti podpory malého a středního podnikání v České republice a vybrat si správný program, a také se připravit na podávání ţádosti.

Annotation This thesis deals with the support of small and medium enterprises in the Czech Republic. Its aim is to describe possible approaches to supporting entrepreneurship, the current support programs and create specific request for support. The work presents basic programs for supporting entrepreneurship and also the same support in the European Union. Thesis is finished by creating support request in the application program Marketing. Through this work it is possible to quickly orientate in the field of small and medium enterprises in the Czech Republic and to choose the right program, and also to prepare for submission of applications.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Peterovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH 1

ÚVOD .............................................................................................................................7

2

DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............................................................................. 8 2.1

2.2

3

4

Malý a střední podnik ........................................................................................................8 2.1.1

Obecný význam.........................................................................................................9

2.1.2

Odborná definice .....................................................................................................10

Podpora malého a středního podnikání ............................................................................13 2.2.1

Obecný význam.......................................................................................................13

2.2.1

Odborné rozdělení ...................................................................................................14

SROVNÁNÍ PŘÍSTUPŮ K PODPOŘE MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ..... 14 3.1

Výhody a nbevýhody malého a středního podnikání .......................................................15

3.2

Druhy podpor podnikání v EU.........................................................................................16

3.3

Druhy podpor podnikání v České republice ....................................................................19 3.3.1

Rozdělení podpor podle formy poskytování ...........................................................20

3.3.2

Rozdělení z hlediska geografické působnosti .........................................................20

3.3.3

Rozdělení podpor na všeobecné a speciální ............................................................21

AKTUÁLNÍ PROGRAMY PODPORY MALÉHO A STŘEDNÍHO ........................... 25 4.1

4.2

Národní programy podpory malého a středního podnikání .............................................26 4.1.1

Program TRH .........................................................................................................26

4.1.2

Program CERTIFIKACE ........................................................................................27

4.1.3

Program DESIGN ...................................................................................................27

4.1.4

Program ALIANCE ................................................................................................28

4.1.5

Program VÝVOJ .....................................................................................................29

Operační programy ..........................................................................................................29 4.2.1

Operační programy spadající pod cíl Konvergence ................................................31

4.2.1.1

Operační program Podnikání a Inovace ........................................................31

4.2.1.2

Operační program Ţivotní prostředí ..............................................................43

4.2.1.3

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost .............................45

4.2.1.4

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace ..........................................46

4.2.1.5

Operační program Doprava ...........................................................................48

4.2.1.6

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ..........................................49

4.2.1.7

Integrovaný operační program ......................................................................51

4.2.1.8

Operační program Technická pomoc ............................................................51

4.2.1.9

Regionální operační programy ......................................................................52

4.2.2

Operační programy spadající pod cíl Regionální konkurenceschopnost a ..............53

4.2.2.1

Operační program Praha - Adaptabilita.........................................................53

4.2.2.2 4.2.3

5

Operační program Praha - Konkurenceschopnost .........................................53

Operační programy spadající pod cíl Evropská územní spolupráce .......................54

4.2.3.1

Operační program Přeshraniční spolupráce ..................................................54

4.2.3.2

Operační program INTERACT II .................................................................56

4.2.3.3

Operační program ESPON 2013 ...................................................................53

4.2.3.4

Operační program Mezinárodní spolupráce ..................................................57

4.2.3.5

Operační program Nadnárodní spolupráce....................................................58

VYTVOŘENÍ KONKRÉTNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU ............................................... 58 5.1

Postup pro získání dotace ................................................................................................59 5.1.1

Podmínky pro poskytnutí dotace .............................................................................59

5.1.2

Registrační a plná ţádost .........................................................................................60

5.1.3

Kontrola a rozhodnutí .............................................................................................61

5.2

Informace o firmě podávající ţádost................................................................................62

5.3

Moţnosti vyuţití programů podpory z Operačního programu Podnikání a Inovace .......64

5.4

SPATECH s.r.o. ve vztahu k podmínkám programu MARKETING ...........................69 5.4.1

Provedení analýz společnosti SPATECH s.r.o........................................................70

5.4.1.1

SWOT analýza ..............................................................................................70

5.4.1.2

PEST analýza ................................................................................................72

5.4.1.3 Analýza oborového okolí podniku ..................................................................75 5.4.1.4 Analýza vnitřního prostředí podniku ................................................................78 5.4.1.5 Analýza finančně-ekonomická .........................................................................82 5.5

6

Investiční záměr ...............................................................................................................86 5.5.1

Financování .............................................................................................................89

5.5.2

Marketingový průzkum ...........................................................................................91

5.5.3

Hodnocení marketingového průzkumu ...................................................................96

5.5.4

Veletrh Reisen & Caravan Erfurt .........................................................................96

5.5.5

Hodnocení efektivity a návratnosti vyuţitých prostředků .......................................99

5.5.6

Shrnutí ...................................................................................................................100

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 100

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 102 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 102 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. 102 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .......................................................................... 103

6

1 Úvod Za téma své diplomové práce jsem si vybral téma „Podpora malého a středního podnikání v ČR“. Důvodem mého rozhodnutí bylo to, ţe se v této oblasti pohybuji a mnoho malých a středních podniků jsou či byli mými klienty. Malé a střední podniky představují velice důleţitou součást ekonomického prostředí, a je na kaţdém státu si tuto skutečnost uvědomit a také se podle toho dále řídit. Je nesporným faktem, ţe malé a střední podniky jsou jedním ze zásadních subjektů pro vytváření nových pracovních příleţitostí, dokáţou pozitivně působit v případech negativních důsledků strukturálních změn, a vytváří zdravé konkurenční prostředí v ekonomice. Také mají velký podíl na ekonomickém růstu, zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře z roku 2008 uvádí, ţe v České republice se malé a střední podniky podílejí 61,52 % na zaměstnanosti a 54,57% na účetní přidané hodnotě.1 Stejná zpráva také uvádí počet malých a středních podniků. V roce 2008 jich bylo 1 035 521. Z toho bylo 201 044 právnických osob a 834 477 bylo osob fyzických. Jejich důleţitost si uvědomuje jiţ většina moderních států, tuto skutečnost můţeme pozorovat například v politice Evropské Unie, která vyčlenila nemalé prostředky na podporu malého a středního podnikání. Malé a střední podniky jsou totiţ velice náchylné na změny ekonomiky, nejsou schopny se rychle přizpůsobovat a je u nich omezená dostupnost finančních zdrojů. Proto je nutné jim pomoci v rozvoji a udrţet jejich stabilitu. Jejich hlavními problémy je většinou nedostatek vlastního majetku, z toho vyplývající nemoţnost ručení, jeţ dále způsobuje problémy při získání cizích zdrojů financování, zejména tedy bankovních úvěrů. Nejenom Evropská Unie napomáhá malému a střednímu podnikání. Podpory se jim dostává i od států samotných. Je velmi důleţité vytvářet pro malé a střední podniky dobré podmínky, které jim umoţní prosperovat a pozitivně působit na ekonomické prostředí. Ovšem nejenom formou podpor, ale je nutné zamyslet se i nad jinými ekonomickými aspekty. Přílišné administrativní překáţky nebo příliš vysoké daňové zátěţe, můţou rychle způsobit jejich odliv do jiných států, či v horším případě, jejich úplný zánik. 1

MPO - Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [on line], [cit. 2009-05-

01]., dostupný na: http://download.mpo.cz/get/38872/43274/519252/priloha005.doc

7

Úkolem rozličných programů na podporu malého a středního podnikání by mělo tedy být rozvíjet a stabilizovat prostředí, v němţ malý a střední podnikatelé působí, motivovat jejich činnost a snahy se rozvíjet a snaţit se zvyšovat jejich konkurenceschopnost. Ovšem zde je třeba dát si pozor na hranici, za kterou uţ je nebezpečné a neekonomické se pouštět. Neuváţené rozdělování podpory můţe narušit hospodářskou soutěţ a také můţe sníţit motivaci jednotlivých subjektů. Můţe dojít k negativním událostem ve smyslu změny podnikatelova záměru a strhnutí jeho pozornosti na financování různých podporovaných projektů namísto efektivního rozvoje. Za cíl své práce jsem si zvolil popsat moţné přístupy k podpoře podnikání, uvést aktuální programy podpory podnikání v ČR a vytvořit konkrétní ţádost o podporu. Rád bych, aby tato práce pomohla případnému čtenáři zorientovat se v moţnostech, jeţ nabízí aktuální programy pro podporu malého a středního podnikání v ČR a také, aby mu pomohla ve vypracování své vlastní ţádosti.

2. Definice základních pojmů Na začátek své práce rozeberu zásadní terminologii nejprve z obecného hlediska a poté z odbornějšího pohledu. Pokusím se zde zdůraznit rozdíl mezi oběma pohledy a důleţitost exaktního vyjadřování pro pochopení problematiky. Často dochází k dezinformacím z důvodu nedostatečné znalosti základních pojmů. Pro jakoukoliv přípravu a případnou diskuzi je znalost definice diskutovaného tématu nezbytná.

2.1. Malý a střední podnik Nejdůleţitějšími pojmy této práce jsou samozřejmě správná definice malého a středního podnikání a téţ definice podpory malého a středního podnikání.

8

2.1.1. Obecný význam Pod pojmem malý a střední podnik si lze obecně představit regionálně působící subjekt, bez velkého významu v přerozdělování lokálních zdrojů2. Tato představa je ale krajně zavádějící. V součtu je význam malých a středních podniků mnohem větší. Jak jsem jiţ uvedl v úvodu své práce, je jejich existence pro naši ekonomiku opravdu velice důleţitá. V Evropě dokonce operuje aţ 19 milionů malých a středních firem, které představují 99,8 % v EU a zaměstnávají více neţ 74 milionů lidí.3 Jejich činnost má signifikantní ekonomické a společenské přínosy.

Málokdo si

uvědomuje, ţe existence malých a středních podniků vytváří určitou svobodou trhu. Tím, ţe malé a střední podniky nejsou schopny dominovat trhu, ovládnout určité segmenty a stát se tím monopolními subjekty, vlastně na trhu těmto subjektům konkurují a svou činností pomáhají regulovat ceny a mnoţství zboţí a sluţeb. Další důleţitým vedlejším efektem je jakási výchova nových podnikatelů. Převáţná většina malých a středních podnikatelů nese větší rizika ze své činnosti. Do podnikání vloţily vlastní zdroje a je to jejich jediný stabilní zdroj příjmů. Z tohoto důvodu se snaţí vzdělávat nejen v oblastech svého zaměření, ale i v základech ekonomiky, právního řádu, marketingu a dalších. A o kaţdé investici, strategii a činnosti hodně přemýšlejí. Na to navazuje snaha o stabilitu právního a politického prostředí a určitý negativní postoj k větším změnám, jelikoţ jejich důsledky jsou většinou nejisté. Prosazováním těchto zájmů malý a střední podnikatelé stabilizují politický systém. Ve většině případů také majitelé malých a středních podniků bydlí v lokalitě svého působení a často se snaţí svou činností pozitivně ovlivňovat okolí a jsou mnohem těsněji spjati s prostředím a obyvateli. Přehledný souhrn jejich přínosu do národních ekonomik: -

antimonopolní prvek,

-

posílení investic do inovací a výzkumu,

-

řešení nezaměstnanosti,

-

privatizace státního majetku,

2

Vlastní autorův průzkum, provedený pomocí dotazů laické veřejnosti. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. str. 21, ISBN 978-80-247-2409-6 3

9

-

řešení problémů regionu,

-

podpora profesního školství,

-

řešení problémů ţivotního prostředí.4

2.1.2. Odborná definice

Odborné vymezení pojmu malého a středního podniku je moţno provést z několika hledisek: 1) Statistické hledisko - u nás sjednoceno v roce 1997 se statistickým úřadem EU. Spočívá v dělení podniků na 3 skupiny podle počtu zaměstnanců: a) malé podniky – 1 - 20 zaměstnanců, b) střední podniky – 21 - 100 zaměstnanců, c) velké podniky – 100 a více zaměstnanců.

2) Doporučení komise EU – poněkud jiná kvantitativní kritéria klasifikace podnikatelů a firem pouţívá komise EU. Uvedená metodika klasifikace podniků podává čtyři kritéria: a) počet zaměstnanců, b) roční trţby, resp. příjmy (podle toho, zda subjekt vede účetnictví či daňovou evidenci), c) hodnota aktiv, resp. majetku (v závislosti na uţití účetní soustavy), d) nezávislost.

4

ŠULÁK, M., VACÍK, E. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd., Praha: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., 2005 str. 192, ISBN 80-86754-35-9

10

Třídění firem touto metodou je následující: a) mikrofirma – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil EUR, b) malá firma – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil EUR, aktiva do 10 mil EUR, c) střední firma – do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR.5

3) Pojetí zákona na podporu podnikání - je shodné s doporučením komise EU. Pro výpočet hodnot obratu a aktiv se uţívají kurzu Evropské centrální banky ke konci roku, jenţ předchází roku podání ţádosti o podporu.

4)

Hledisko klasifikace ČSSZ – jedná se o pragmatickou klasifikaci velikosti firmy. Zavedla ji Česká správa sociálního zabezpečení. Dělí se na: a) malé organizace – do 25 zaměstnanců, b) velké organizace – s 25 a více zaměstnanci.6

V souhrnu všech kritérii zjistíme, ţe rozhodujícím je počet pracovníků. Při výpočtu je ale nutné hledět na to, zda se jedná o samostatný podnik nebo o podnik partnerský či spojený.

5

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha : Grada publishing, a.s., 2008. str. 19, ISBN 978-80-247-2409-6 6 Zákon č. 589/1992 SB., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v aktuálním znění.

11

V případě, ţe se jedná o podnik partnerský, coţ je podnik, který vlastní 25% aţ 50% základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku, musíme do počtu pracovníků zahrnout i procentuální podíl pracovníků podniku, v jehoţ podíl podnik vlastní. Pokud se jedná o podnik spojený, tedy podnik s více neţ 50 procentní účastí či rozhodujícím vlivem v jiném podniku, je nutno do výpočtu zahrnout všechny zaměstnance ovládaného podniku. Aby bylo moţno se lépe zorientovat, uvedu přesné vymezení:

1) Nezávislý podnik – jedná se o kaţdý podnik, jenţ není podnikem partnerským a ani spojeným. 2) Partnerský podnik – do této skupiny se řadí kaţdý podnik, který nespadá do kategorie podniků spojených a který vlastní sám anebo společně s více spojenými podniky 25% nebo víc základního kapitálu či hlasovacích práv jiného podniku.

3) Spojený podnik – do této kategorie spadá podnik, jestliţe je v jednom z těchto vztahů: -

má v majetku většinu hlasovacích práv, jeţ náleţí akcionářům anebo společníkům v jiném podniku,

-

disponuje právem na jmenování nebo odvolání většiny členů řídícího, správního nebo dozorčího orgánu jiného podniku,

-

můţe uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku na základě uzavřené smlouvy nebo na základě ustanovení v zakladatelské smlouvě, společenské listině či ve stanovách tohoto podniku,

-

je akcionářem nebo společníkem v jiném podniku a dokáţe ho ovládat sám nebo s ohledem na dohodu, jeţ uzavřel s jinými akcionáři nebo společníky tohoto podniku.

V České republice známe tyto druhy podniků: -

ţivnosti (ohlašovací, koncesované),

12

-

obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnosti),

-

klastry (geografická nebo sektorová seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů sluţeb, firem v příbuzných či vzájemně se doplňujících oborech a sdruţených institucích, které v rámci klastru navzájem spolupracují).7

2.2. Podpora malého a středního podnikání 2.2.1 Obecný význam Podporu podnikání je také nutno povaţovat za důleţitou součást nejenom naší ekonomiky ale i ekonomik všech vyspělých států. Její programy by měli pozitivně působit na malé a střední podnikání. Pomáhat jim překonávat těţké časy, rozvíjet se a inovovat. Programy podpory se převáţně zaměřují na kompenzaci těţkostí spojených s nedostatkem kapitálu. Je ovšem velice důleţité najít správnou míru a správný účel podpor, aby nedocházelo k negativním účinkům. Tím míním přílišné narušení hospodářské soutěţe, nebo ovlivnění podnikatelova jednání, ve smyslu přesunutí jeho aktivit k záleţitostem, souvisejícím se splněním podmínek podpory, namísto aktivit zajišťujících efektivnější vyuţití zdrojů. Prvotním cílem podpory malého a středního podnikání, by mělo být působení jen tam, kde je to nutné k napravení nedokonalostí trhu. V ţádném případě by neměly slouţit ve smyslu zvýhodňování určitých skupin, či kompenzovat něčí nedbalost či neúspěchy. Otázka moţnosti demotivace podpory malého a středního podnikání je také velice důleţitá. V ţádném případě by její efekt neměl svádět k tomu, aby se na ní mohl někdo spoléhat jako na jistý a pravidelný zdroj příjmů.

7

ŠULÁK, M., VACÍK, E. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd., Praha: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., 2005 str. 192, ISBN 80-86754-35-9

13

2.2.2 Odborné rozdělení

Podpora malého a středního podnikání můţe být prováděna několika způsoby. Z hlediska formy v jaké je subjektům poskytována můţe být rozdělena takto: -

informační,

-

materiální,

-

finanční.

Výše uvedené typy podpor mohou být poskytovány následujícími subjekty: -

vládní organizace poskytující podnikatelům různé sluţby,

-

nevládní organizace (neziskové, zájmové),

-

podnikatelské inkubátory nebo vědeckotechnické parky,

-

různé komerční subjekty, které se zabývají podporou podnikání.

3. Srovnání přístupů k podpoře malého a středního podnikání V této kapitole bych nejprve rád rozebral výhody a nevýhody malých a středních podniků, coţ by mělo vést k pochopení nutnosti podporovat jejich činnosti. Dále se pokusím popsat přístup k podpoře malých a středních podniků tak jak je praktikována v Evropské unii. A nakonec rozeberu přístup k této problematice v České Republice.

14

3.1 Výhody a nevýhody malého a středního podniku

Malé i střední podniky mají stejně tak jako kaţdé jiné subjekty určité výhody a nevýhody oproti jiným formám. V průběhu činnosti těchto subjektů se pomalu vynořovali a před vstupem do podnikání je třeba je znát a zváţit moţnosti jejich vyuţití v případě výhod, či co nejvíce omezit negativní dopady nevýhod. Za výhody malých a středních podniků můţeme povaţovat: -

zvýšená citlivost na jakékoliv změny v okolí,

-

jednoduchost organizační struktura,

-

vysoká schopnost absorpce volných pracovních sil,

-

moţnost úzce specializovat výrobu,

-

schopnost lépe uspokojit potřeby individuálních zákazníků.

Mezi nevýhody patří zejména: -

zvýšená citlivost na jakékoliv změny v okolí (je zároveň i výhodou),

-

obtíţný přístup k informacím, odbornému vzdělání, kapitálu či poradenským sluţbám,

-

vysoká vytíţenost pracovníků,

-

nízká schopnost eliminace důsledků výkyvů vnějších vlivů,

-

malá moţnost získání výnosů z rozsahu,

-

nízká schopnost získat a udrţet zaměstnance s odbornými znalostmi,

-

neschopnost zajistit si nejmodernější technologie,

-

malé výhody v sociální oblasti,

-

obtíţe při vstupu na nový trh,

15

-

obtíţe při uvádění nového výrobku či sluţby, zejména při oslovení potencionálních klientů.

3.2 Druhy podpor podnikání v EU

Ačkoliv je má diplomová práce zaměřena na podporu malých a středních podniků v České republice, přeci jen si myslím, ţe bych měl nastínit druhy podpor, jeţ je moţné nalézt v EU. Důvodem je, ţe jsme jiţ členy tohoto společenství a měli bychom si to plně uvědomovat a začít se zajímat o nové moţnosti a vyuţívat maximálně příleţitosti, jeţ nám to přináší. Nutnost podpory malých a středních podniků si samozřejmě uvědomují i jiné státy a společenství a snaţí se jí provádět tak, aby byla co nejefektivnější a vedla k co nejrychlejšímu dosaţení cílů. Evropská unie má v této oblasti velké zkušenosti, jelikoţ se o oblast podpory a rozvoje členských a přistupujících států snaţí jiţ dlouho. Různé programy a druhy podpory téţ monitoruje, snaţí se zjišťovat jejich účinnost a téţ tyto programy inovovat dle aktuálních potřeb a postřehů. Snaţí se poučit z případných nedostatků a rozvíjet ty, jeţ jsou efektivní. Podpora zaměřená na malé a střední podniky se dá rozdělit do čtyř oblastí: 1) Tematické moţnosti financování Do této oblasti patří způsoby financování tematicky rozděleny konkrétními cíly jako je ţivotní prostředí, výzkum nebo vzdělání. Na tvorbě a zavádění se podílí Evropská komise různými odděleními. Pokud mají malé a střední podniky nadnárodní projekty, jeţ jsou udrţitelné a mají přidanou hodnotu, mohou ţádat přímo v programech. Obecným a důleţitým pravidlem je spolufinancování. Nebudu zde detailně popisovat všechny oblasti a programy, jelikoţ to by si zaslouţilo a vystačilo na samostatnou diplomovou práci. Uvedu pouze dva namátkou vybrané programy: -

Program LIFE + Tento program patří do oblasti ţivotního prostředí, energie a dopravy. Má tři prioritní osy a to přírodu a biologickou rozmanitost, politiku a správu ţivotního prostředí a informace a komunikace. V rozpočtu pro období 2007-

16

2013 je 2,1 miliard euro. Správa je rozdělena na dvě části, jedna je spravována centrálně Evropskou komisí a druhou spravují národní agentury.

-

Integrovaný akční program pro celoţivotní vzdělávání Tento integrovaný akční program v sobě spojuje čtyři programy, jeţ mají za úkol vzdělávat různé skupiny obyvatel. Jedná se o programy COMENIUS, ERASMUS, LEONARDO DA VINCI A GRUNDTVIG. První zmíněný program je určen pro všeobecné školní vzdělávací aktivity na niţších stupních škol. ERASMUS je zaměřen pro obdobné aktivity ale na vysokých školách. LEONARDO DA VINCI se zabývá ostatními aspekty odborné přípravy a vzdělání a poslední GRUNDTVIG vzděláváním dospělých.

2) Strukturální fondy Evropské fondy regionálního rozvoje jsou pro malé a střední podniky významným zdrojem financování prostřednictvím různých tematických programů a iniciativ společenství, které jsou v daných regionech realizovány. Příjemci strukturálních fondů obdrţí přímý příspěvek na financování svých projektů. Strukturální fondy tedy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) jsou nejrozsáhlejšími nástroji společenství pro financování podpory malým a středním podnikům, a to prostřednictvím různých tematických programů a iniciativ společenství prováděných na úrovni regionů. Příjemci strukturálních fondů obdrţí přímý příspěvek na financování svých projektů.8 To má vést a je hlavním cílem eliminace rozdílů v rozvoji jednotlivých členských států a regionů, coţ by ideálně mělo vést k posílení hospodářské a sociální soudrţnosti v rámci EU. Přímá pomoc formou spolufinancování je ale moţná pouze v konvergenčních regionech. Těmito se míní méně rozvinuté, jimţ je nutno pomoci v začlenění a srovnání úrovně. V těch ostatních je spíše volena moţnost akcí s vysokým pákovým účinkem. 8

Program podpory Evropské unie malým a středním podnikům: Přehled hlavních moţností financování dostupné pro evropské SME. on line , cit. 2009-03-01 . Dostupné na: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/document.cfm?action=display&doc_id=4624&userservice_id=1

17

Například je to vznik podnikatelských inkubátorů, různé formy přípravy k podnikání či moţnosti přenosu technologií. Pro aktuální období, tedy pro léta 2007-2013 je vyčleněno 347,41 miliard euro. Podporu je moţno čerpat například pomocí Zemědělského rozvojového fondu. Existuje zde společná aktivita JEREMIE jíţ si podrobněji rozebereme dále a další společná iniciativa JASMINE.

3) Finanční nástroje Hlavním cílem v této oblasti je navýšit objem úvěrů dostupných pro malé a střední podniky pomocí finančních prostředníků jako jsou banky, úvěrové instituce a investiční fondy a podporu rozvoje své vlastní schopnosti těchto prostředníků, úvěrovat malé a střední podniky. Tato oblast je realizována například programem Rámcový program zaměřený na konkurenceschopnost a inovaci.

Na finanční

nástroje v období 2007-2013 v rámci tohoto programy bylo alokováno 1130 milionů euro. Organizace probíhá ve třech podprogramech a spravuje je Evropský investiční fond. Tyto tři podprogramy jsou. -

Sluţba pro rychle rostoucí a inovující malé a střední podniky.

-

Poskytnutí záruky malým a středním podnikům.

-

Plán budování zdrojů.

Dalším programem v této oblasti jsou Půjčky od Evropské investiční banky. Na období 2008 – 2011 bylo vyčleněno na tyto půjčky 30 miliard euro. Půjčky budou realizovány přes zprostředkovatele, například komerční banky a zaměřují se především na investice.

4) Podpora mezinárodního působení malých a středních podniků Podpora v tomto sektoru je poskytována nepřímou formou. Většinou je směřována k prostředníkům, nebo veřejným úřadům. Podpora je rozdělena teritoriálně. Jsou podporovány aktivity směřující do následujících oblastí. -

Latinskoamerické země.

18

-

Země ACP (Afrika, Karibik a Tichomoří).

-

Japonsko a Jiţní Korea.

-

Sousední země.

3.3 Druhy podpor podnikání v České Republice V České Republice je momentálně široká škála různých podpor malého a středního podnikání. Tyto podpory můţeme dělit buď z pohledu formy poskytování, nebo z hlediska prostoru (územního celku)“.9 Podpory podnikání: 1) dle formy poskytování: -

přímé,

-

nepřímé.

2) dle prostoru (územního celku): -

unijní,

-

národní,

-

krajské a regionální (NUTS III a NUTS II).

3) Dále se ještě můţeme setkat s rozdělení na podpory všeobecné a speciální.10

9

MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6Ministerstvo průmyslu obchodu, Podpora podnikání v České Republice, 2007 10 MPO - Podpora podnikání v ČR 2007. on line , cit. 2007-07-30 . Dostupné na: http://download.mpo.cz/get/31415/35077/381895/priloha001.pdf

19

3.3.1 Rozdělení podpor podle formy poskytování V České Republice lze moţno rozdělit formy podpory dle způsobu, jakým je poskytnuta. Jedná-li se například o dotace či zvýhodněné úvěry, můţeme mluvit o podpoře přímé. Často je diskutována její adresnost a její účinnost. Kritici argumentují, ţe se jedná o narušení hospodářské soutěţe. Ţe dochází ke zvýhodňování jen určitých subjektů. Dále je u nás moţné nalézt formy podpory nepřímé. Za tuto formu jsou převáţně povaţovány různé úpravy v legislativě vedoucí ke zjednodušení administrativy a odstraňování byrokracie. Dále pak zakládání různých poradenských center, ať uţ ve formě kamenných poboček

či

internetových

www.bussinessinfo.cz,

portálů.

www.nrp.cz

Mezi a

nejznámější

bych

www.euroinfocentrum.cz.

zařadil Také

servery zakládání

podnikatelských inkubátorů, ke kterým v poslední době dochází ve větší míře, a vznik vědeckotechnických parků a klastrů.

3.3.2 Rozdělení z hlediska geografické působnosti

S ohledem na místa působení podpor je můţeme rozdělit na unijní, národní, krajské a regionální. Rozdíl je zřejmý. Nejvíce jsou vyuţívány programy národní podpory malého a středního podnikání. Regionální podporu vyuţívají podniky mimo jiného za pomocí poradenských center, podnikatelských inkubátorů či vědeckotechnických parků. Unijní formy programy nejsou aţ tak vyuţívány jak by být mohly. Je to dáno většinou obtíţností zjistit potřebné informace a nedůvěrou malých a středních podnikatelů v úspěch11. Nadnárodní (unijní) programy se týkají evropských fondů (např. CIP).12

11

Zjištěno díky vlastnímu dotazování autora. KLÍMOVÁ, V. Regionální podpora podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 145 s. ISBN 978-80-210-4399-2 12

20

3.3.3 Rozdělení podpor na všeobecné a speciální13 V roce 2007 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České Republiky publikaci nazvanou Podpora podnikání v České Republice. V ní je moţné nalézt velice detailní rozdělení podpor na speciální a všeobecné. 1) Všeobecné podpory -

-

Operační programy -

Podnikání a inovace (2007- 2013)

-

Ţivotní prostředí

Výzkum a vývoj -

Resortní programy výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2008

-

Podpora malého a středního podnikání -

Národní programy podpory malého a středního podnikání. -

Trh

-

Certifikace

-

Design

-

Aliance

-

Vývoj

13

MPO - Podpora podnikání v ČR 2007. on line , cit. 2007-07-30 . Dostupné na: http://download.mpo.cz/get/31415/35077/381895/priloha001.pdf

21

-

Rámcový program Evropské unie pro konkurenceschopnost a inovace (2007 – 2013)

-

-

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.

Trh práce -

Podpora zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí

-

Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností

-

Informace poradenství vzdělávání -

Design centrum České Republiky

-

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (tato agentura se zabývá celou oblastí podpory podnikání, co se týče zpracovatelského průmyslu z prostředků EU i ze státního rozpočtu)

-

Internetový server BussinesInfo.cz (oficiální portál pro podnikání a export, důleţitý zdroj informací pro malé a střední podnikatele)

-

Národní vzdělávací fond

-

Hospodářská komora České republiky

-

Svaz průmyslu a dopravy České republiky

-

Sdruţení podnikatelů a ţivnostníků České republiky

-

Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky

-

Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků České republiky

-

Program Podpora podnikatelských aktivit a prosazování rovnosti muţů a ţen

22

-

-

-

-

Inovační podnikání -

Asociace inovačního podnikání České Republiky

-

Společnost vědeckotechnologických parků v ČR

Regionální podpora -

Regionální podpora Ministerstva pro místní rozvoj

-

Centrum pro regionální rozvoj České republiky

-

Euro Info Centra Praha

Finance -

-

Asociace pro poradenství v podnikání

Ministerstvo financí (oblasti účetnictví a daňové politiky)

Bankovní sluţby (do této kategorie zařadím veškeré podpory, které poskytují v soukromém sektoru banky nebo společnosti rizikového kapitálu) -

Programy České spořitelny -

Top podnik

-

Top export

-

Top kapitál

-

Genesis Private Equity Fund ´B´ L. P.

-

EU program business

-

Profit program

23

-

-

-

Program profesionál

-

Investiční úvěr 5 PLUS s garancí EIF

-

Provozní úvěr 5 PLUS

Programy Ţivnostenské banky -

Balíčky sluţeb

-

Úvěry a financování

-

Flexi finance

Programy Komerční banky -

Financování

-

Finanční balíčky

-

Pojištění

2) Speciální podpory14 -

Cestovní ruch -

-

CzechTourism (Česká centrála cestovního ruchu)

Zemědělství (spravuje Ministerstvo zemědělství. Zákon o podpoře malého a středního podnikání se na tuto oblast nevztahuje.)

-

Podpora jakosti -

Česká společnost pro jakost

-

Sdruţení pro Cenu České republiky za jakost

14

KLÍMOVÁ, V. Regionální podpora podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. str. 18 ISBN 978-80-210-4399-2

24

-

-

Národní politika podpory jakosti

Energetika -

Program EFEKT - Státní program na podporu úspor energie a vyuţití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2010

-

Podpora exportu -

Zelená linka pro export

-

CzechTrade

-

Česká exportní banka, a. s.

-

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

-

Česká centra

4 Aktuální programy podpory malého a středního podnikání v ČR V dnešní době můţe malý nebo střední podnikatel vyuţívat mnoho druhů podpory. Je velice důleţité, aby si byl schopen správně vybrat a aby zváţil, na jakou podporu dosáhne s ohledem na podmínky a dokáţe ji vyuţít. Nadále je nutné si uvědomit, ţe s podporou nesouvisí jen splnění podmínek pro její získání, ale také ve většině případů, další dokladování jejího vyuţití a efektivity. Protoţe porušením této povinnosti můţe dojít k tomu, ţe bude poskytnutá finanční částka poţadována zpátky. Pro malé a střední podnikatele jsou určeny zejména tyto skupiny programů podpory: -

skupina programů, jeţ je financována pouze z národních zdrojů a které spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu,

-

a operační programy, jeţ jsou téţ financovány ze strukturálních fondů.

25

4.1 Národní programy podpory malého a středního podnikání Vládní respektive národní podpora v České republice má počátky v roce 1991, kdy byl vyhlášen „Program podpory rozvoje průmyslové výroby“ Na tento program bylo vyčleněno 500 milionů Kč. Podnikatelé mohli získat bezúročnou půjčku na čtyři aţ pět let k pokrytí aţ 30% investičních nákladů. O podporu byl poměrně velký zájem, celkem bylo schváleno cca 120 projektů.

15

Dále pak vláda České republiky kaţdým rokem vyhlašuje

programy podpory určené pro malé a střední podnikatele. Díky těmto programům dochází k vyuţití finančních prostředků ze státního rozpočtu pro podporu podnikání. V rámci komplexnosti této práce, jsem se rozhodl zmínit zde i programy podpory, které jiţ nejsou aktuální, ale byly vyhlášeny pro období 2007-2013, které je v této práci zpracováváno. V textu bude období, pro které byl program vyhlášen, vymezeno. Je to z důvodu ucelenosti, strategie a jednotnosti období vyhlášeného pro poskytování podpory.

4.1.1 Program TRH Adresáty tohoto programu jsou malý a střední podnikatelé působící na území našeho hlavního města Prahy. Jedná se o program bezúročných úvěrů a záruk pro začínající a malé a střední podnikatele. Poskytovatelem je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Podnikatelům můţe být poskytnuta pouze jedna z forem podpory a pouze jednou. Bezúročný úvěr můţe být poskytnut aţ do výše 90 % předpokládaných a způsobilých výdajů projektu, přičemţ doba splatnosti tohoto úvěru můţe být aţ 7 let. Co se týče záruky, tak ta je poskytována pouze k úvěrům od bank, které mají s ČMZRB uzavřenou smlouvu o poskytování záruk zjednodušeným způsobem, přičemţ výše zaručovaného úvěru nesmí překročit částku 1,5 mil. Kč a doba splatnosti nesmí být kratší neţ 3 roky. Zvýhodněná záruka se poskytuje pouze do výše 80 % jistiny. Tento program je vyhlášen na období 1. 1. 2007 – 31. 12. 2007.

15

VOJÍK, V. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, str. 65. ISBN 978-80-7357-467-3

26

4.1.2 Program CERTIFIKACE

Tento program spočívá v poskytnutí podpory za účelem pomoci malým a středním podnikům účasti v obchodních veřejných soutěţích a soutěţích o veřejné zakázky16. A také jim dopomoci při získávání certifikátů ISO a při zapojování do Programu EMAS. Příspěvek na získání certifikátů můţe být poskytnut do výše 50% výdajů, které byly vynaloţeny na poradenské sluţby související s certifikací ISO nebo zavádění programu EMAS. Částka je ovšem omezena v případě zavádění ČSN EN ISO 14001:2005 (EN ISO 14001:2004) společně s ČSN EN ISO 9001:2001 (EN ISO 9001:2000) maximální výší 300 000 Kč a v ostatních případech 200 000 Kč. Je ovšem nutné počítat s tím, ţe příspěvek je vyplácen aţ zpětně a je třeba unést nákladové břemeno. Po předloţení nákladových dokladů je částka vyplacena. Co se týká záruk při účasti ve výběrových řízeních, je poskytnut příspěvek od 50 000 do 5 000 000 Kč. Poskytovatelem je opět Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Tento program jiţ není otevřený, byl vyhlášen na období 1. 1. 2007 – 31. 12. 2007.

4.1.3 Program DESIGN

Program napomáhá zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů tvorbou špičkového designu, který zvyšuje konkurenční schopnost průmyslové produkce, ovlivňuje tvorbu pracovního a ţivotního prostředí, podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společnosti a ve svých důsledcích spoluvytváří ţivotní styl.17 Cílem je poskytnout podporu a pomoci malým a středním podnikatelům při snaze pozvednout svou značku za pomocí začlenění designu do jejich podnikatelské strategie a napomoci jak při samotném výběru designéra tak i při vytváření podmínek pro spolupráci. Samozřejmě také přispět na náklady spojené s vytvořením autorských děl a jejich propagaci. Poskytovatelem tohoto programu je Design centrum České republiky.

16

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. str. 31. ISBN 978-80-247-2409-6 17 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. str. 31. ISBN 978-80-247-2409-6

27

Tento program byl vyhlášen téţ pouze pro rok 2007 a k získání podpory z tohoto programu je nutné splnit následující podmínky. -

Projekt se musí realizovat na území České republiky.

-

Projekt musí mít charakter řemeslné či průmyslové výroby, obchodu nebo sluţeb, který je vymezen v seznamu odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).

-

Výsledkem podporované činnosti musí být vznik autorského díla, jeţ ve svém důsledku zvyšuje konkurenceschopnost podniku tím, ţe vzniká konkurenceschopný produkt.

Vzniklé autorské dílo podléhá ochraně průmyslové a autorskoprávní, jeţ musí být respektována ţadatelem a jeţ spočívá zejména v moţnosti propagovat a vystavovat toto na tuzemských a zahraničních akcích Design centrem České republiky.

4.1.4 Program ALIANCE

Tento program se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků při vstupu na zahraniční trhy, přičemţ tento vstup je prováděn prostřednictvím podpory marketingových aktivit aliance. Aliancí se rozumí seskupení několika, minimálně však tří malých a středních podniků. Jejich program výroby a druh sortimentu se vzájemně doplňují v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti. Nezbytné je, aby měli uzavřenou Dohodu o spolupráci v rámci programu Aliance. Cílem programu je také prosazování myšlenek o posilování spolupráce malých a středních podniků v zahraničí. Podporu je moţno vyuţít zejména na následující aktivity. -

Zpracování studie vstupu sdruţení na konkrétní zahraniční trh s výstupem konkrétních aktivit a potenciálních zákazníků.

-

Zpracování marketingových cizojazyčných materiálů aliance.

28

-

Prezentace aliance na veletrzích a výstavách.18

Čerpání podpory formou dotace je limitováno dobou jednoho roku, a její výše je omezena 50% podílem způsobilých výdajů, ovšem max. částkou 2 mil. Kč. Navrhovatelem a zároveň i poskytovatelem této podpory je Ministerstvo průmyslu a obchodu a samotná podpora je realizována z prostředků státního rozpočtu. Program byl téţ vyhlášen pro rok 2007.

4.1.5 Program VÝVOJ

Program Vývoj spočívá v podpoře účasti malých a středních podniků při kooperaci na řešení projektů spojených s výzkumem a také technickým rozvojem, jenţ má zvýšit jejich konkurenceschopnost. Podpora je poskytována firmám, které jsou členy konsorcia projektů, jenţ je podán v rámci příslušné výzvy, jako účastníci projektu či jako jeho koordinátoři. Program vyhlášen pouze pro rok 2007.

4.2 Operační programy

Pro vyuţívání zdrojů z fondů Evropské unie připravila Česká republika celkem 24 operačních programů. Tyto programy je moţné vyuţívat v období let 2007 aţ 2013 za účelem zlepšení ţivotní úrovně obyvatel. Celková částka, která je pro nás připravena je 26,7 miliard EUR a odpovídá 74% našeho státního rozpočtu pro rok 2007. Tyto operační programy můţeme rozdělit pod tři prioritní cíle hospodářské a sociální soudrţnosti. Tři prioritní cíle jsou:

18

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. str. 33. ISBN 978-80-247-2409-6

29

1) Cíl Konvergence - financování je zajištěno jednak z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje, jednak z prostředků Evropského sociálního fondu a také z Fondu soudrţnosti. Má za úkol nastartovat urychlení hospodářské konvergence těch regionů EU, jeţ jsou povaţovány za nejméně rozvinuté. Má působit na růst zaměstnanosti pomočí investic do lidských a materiálních zdrojů, na zlepšení efektivity státní administrativy a také na zvýšení ochrany ţivotního prostředí. Pro nové členské země hraje konvergence velmi důleţitou roli, jelikoţ tyto země čelí rozdílům ve vývoji v rámci EU. Do tohoto cílu zapadá celé území České republiky ovšem s výjimkou hlavního města Prahy.

2) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – zde je financování zajištěno pouze z Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu. Zaměřuje se na regiony, jeţ nespadají pod cíl Konvergence rozebraný výše. Například jsou z tohoto cíle financovány projekty, které jsou realizovány na území hlavního města Prahy. Mezi oblasti, které jsou podporovány, patří inovace, hospodářské a společenské změny, ochrana ţivotního prostředí, podnikavost a prevence rizik. Podporován je rovněţ trh práce a snaha sociálně začlenit občany.

3) Cíl Evropská územní spolupráce – je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, a jak jeho název napovídá, zaměřuje se na zvýšení intenzity spolupráce hned na třech různých úrovních. -

Příhraniční

spolupráce

regionů

NUTS

III,

která

je

realizována

prostřednictvím společných programů. -

Spolupráce na nadnárodní úrovni.

-

Spolupráce meziregionální, jeţ je realizována formou vytváření sítí pro spolupráci a výměnou zkušeností v rámci celé EU.

Hlavním účelem je udrţet vyváţený a harmonický rozvoj evropského území.

30

4.2.1 Operační programy spadající pod cíl Konvergence

Do této oblasti spadají všechny nadále uvedené programy, pro praktickou část práce byl zvolen program Marketing z operačního programu Podnikání a Inovace, proto mu zde bude věnována největší část.

4.2.1.1 Operační program Podnikání a Inovace

Tento operační program má za cíl podporu začínajících podnikatelů, rozvoj inovací v podnikání a rozvoj nových technologií. Také vyuţití nových finančních nástrojů, dosaţení větších úspor energií a podporu obnovitelných zdrojů a rozvoj marketingových a poradenských sluţeb pro podnikání. Tento program je řízen Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a je povaţován za hlavní programový dokument realizace politiky hospodářské a sociální soudrţnosti v sektoru průmyslu a zároveň je velice významným nástrojem realizace koncepce rozvoje malého a středního podnikání v letech 2007 aţ 2013. Vychází z Operačního programu Průmysl a podnikání, který nahradil v roce 2006. Při vytváření tohoto programu se dodrţovala návaznost na hlavní strategické dokumenty České republiky, mezi něţ patří Strategie hospodářského růstu České republiky, Strategie regionálního rozvoje a Národní inovační politika. Je samozřejmě v souladu s Obecnými zásadami pro politiku soudrţnosti Evropské unie pro období 2007 aţ 2013 a je v něm rozpracována signifikantní část strategického cíle Národního rozvojového plánu České republiky nazvaném „Konkurenceschopná česká ekonomika“. Jak jsem jiţ uvedl, hlavním cílem je podpora začínajících podnikatelů a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

31

K tomu by mělo směřovat plnění dílčích úkolů. -

Zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků.

-

Zvýšit inovační činnost v průmyslu.

-

Zintenzivnit zavádění inovací, technologií, výrobků a sluţeb.

-

Zvýšit účinnost uţití energie v průmyslu a vyuţití obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven).

-

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem.

-

Zefektivnit vyuţití lidského potenciálu v průmyslu.

-

Zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu.

-

Zintenzivnit rozvoj poradenských sluţeb pro podnikání.

-

Zintenzivnit rozvoj informačních sluţeb pro podnikání.19

Na tento operační program bylo alokováno z fondů EU 3,04 miliard euro a z českých veřejných zdrojů je alokováno k financování dalších 0,54 miliard euro. V rámci operačního programu je stanoveno sedm prioritních os, z nichţ je jedna zaměřena na technickou pomoc, a ostatní jsou rozděleny dle věcného zaměření. Postupně si je projdeme.

1) Vznik firem V této prioritní ose se můţeme setkat s dvěma podporovanými oblastmi. -

Program Start První je podpora začínajícím podnikatelům, jeţ je realizována pomocí Programu Start, jehoţ cílem je pomoci s realizací podnikatelských záměrů při prvním vstupu do podnikání nebo po dlouhé časové prodlevě. Podporou se

19

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. str. 44. ISBN 978-80-247-2409-6

32

myslí buď poskytnutí bezúročného úvěru, nebo zvýhodněné záruky spolu s finančním příspěvkem. Tento program byl vyhlášen pro období 2007-2013, ačkoliv správce má právo programy buď pozastavit anebo ho předčasně ukončit. Aktuálně probíhá příjem registračních ţádostí od 05. 01. 2010 a příjem plných ţádostí je omezen do 31. 12. 2010.

-

Finanční nástroje JEREMIE A druhou oblastí je vyuţití nových finančních nástrojů, čímţ se myslí aktivity spojené s vyuţitím nových moţností pro podporu inovativních projektů. Za tyto nástroje se povaţují vstupy kapitálů investorů do podniku za účelem dalšího rozvoje. Toto se uskutečňuje pomocí buď Venture kapitálových fondů anebo pomocí Business Angels. Program vyhlášen pro období 2007-2013.

2) Rozvoj firem Stejně tak jako v předešlé prioritní ose i zde je moţno nalézt dvě oblasti, na které se program zaměřuje. První oblastí jsou bankovní nástroje podpory malých a středních podniků, do níţ patří následující. -

Program Progres Program Progres má pomoci malým a středním podnikatelům pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů (podřízený úvěr je typ dlouhodobého zvýhodněného úvěru s víceletým odkladem splátek), které mají po dobu aţ šesti let posílit kapitálové vybavení podnikatele a tím mu umoţnit realizaci rozvojových projektů, pro které je bariérou právě získání externího financování, nízká kapitálová vybavenost či omezená moţnost poskytnutí zajištění úvěru. Součástí podpory je také finanční příspěvek k podřízenému úvěru, jehoţ účelem je motivovat podnikatele k zvyšování zaměstnanosti, a zvýhodněné úvěry a záruky taktéţ s finančním příspěvkem, jeţ směřují do oblasti energetických sluţeb a svým efektem přispívají ke sníţení spotřeby energie či zvýšení efektivnosti její výroby. Program vyhlášen pro období 2007-2013 a aktuální je

33

třetí výzva. Registrační ţádosti je moţno podávat od 05. 01. 2010 a příjem plných ţádostí je omezen do 31. 12. 2010.

-

Program Záruka Pomocí zvýhodněných úvěrů a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru se usnadňují realizace projektů zaměřených na investice a pomáhají tak zvyšovat konkurenceschopnost. Je zde kladen důraz na podporování malých podnikatelů v regionech za účasti soustředěné podpory státu. Stejně jako předchozí program i tento je platný pro období 2007-2013, a je aktuální třetí výzva. Příjem registračních ţádostí je od 05. 01. 2010, příjem plných pak pouze do 31. 12. 2010.

Druhou oblastí je podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických sluţeb, jeţ je realizována pomocí tří programů. -

Program Rozvoj V rámci tohoto programu dochází k podpoře pořízení nového technologického vybavení dotacemi. Tímto je podněcován rozvoj firem ve vybraných regionech a odvětvích ekonomiky. Také program Rozvoj se nachází ve fázi třetí výzvy a je moţnost podávat registrační ţádosti v období 01. 05. 2010 – 01. 08. 2010, plné ţádosti pak v období 01. 07. 2010 – 01. 10. 2010.

34

-

Program ICT a strategické sluţby Zde se pomocí dotací podporuje konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v České republice, podporuje se nabídka nových informačních systémů, ICT řešení a také nových softwarových produktů a sluţeb. Dalším cílem programu je podpora vybraných strategických sluţeb, které mají úzkou návaznost na informační a komunikační technologie s výrazným mezinárodním zaměřením a které by měli způsobit sniţování nákladů procesů a zvyšování jejich efektivity, coţ povede ke zvýšení konkurenceschopnosti. Pro tento program byla 10. 3. 2010 vyhlášena třetí výzva Ministerstvem průmyslu a obchodu. Příjem registračních ţádostí je moţný od 15. 04. 2010 do 15. 10. 2010 a pro plné ţádosti je vymezeno období 15. 05. 2010 – 01. 02. 2011

-

Program ICT v podnicích Pomocí dotací je pomáháno malým a středním podnikatelům při pořizování či rozšiřování informačních a komunikačních technologií, hardwaru a softwaru. 10. 3. 2010 byla Ministerstvem průmyslu a obchodu vyhlášena třetí výzva, jeţ je časově omezena. Registrační ţádosti je moţné podávat v období 01. 01. 2010 – 15. 10. 2010 a plné v období 08. 03. 2010 – 15. 02. 2011.

3) Efektivní energie Tato prioritní osa je zaměřena pouze na jednu oblast a tou je úspora energie a obnovitelné zdroje energie. K naplnění cílů slouţí pouze jeden program.

35

-

Program Eko-energie V rámci tohoto programu jsou poskytovány dotace či podřízené úvěry s finančními příspěvky, které mají za úkol stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti sniţování spotřeby elektrické energie a snahu o vyšší vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů a jejich udrţitelný růst. Podporovány jsou projekty s následujícími cíli: -

sníţit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru,

-

omezit závislost české ekonomiky na dovozu energetických komodit,

-

omezit závislost české ekonomiky na dovozu energetických komodit,

-

sníţit spotřebu fosilních primárních energetických zdrojů,

-

zvýšit vyuţití obnovitelných zdrojů energie.20

Třetí výzva programu Eko-Energie byla vyhlášena dne 1. 2. 2010 a pro příjem registračních ţádostí je vymezeno období 01. 03. 2010 – 30. 6. 2010, pro příjem plných ţádostí pak období 01. 05. 2010 – 30. 9. 2010

4) Inovace Následující programy jsou rozděleny na dvě skupiny a to na oblast zvyšování inovační výkonnosti podniků a oblast kapacit pro průmyslový výzkum a vývoj. Pro kaţdou oblast byl připraven jeden program.

20

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. str. 45. ISBN 978-80-247-2409-6

36

-

Program Inovace Finance alokovány pro tento program jsou určeny na pomoc podnikům, které se snaţí uvést vlastním výzkumem a vývojem inovované produkty do výroby a na trh, nebo pokud se snaţí o zavedení inovovaného výrobního procesu. Z programu je také podporováno získávání právní ochrany nehmotných statků, jako jsou patenty, uţitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky a jsou hrazeny výdaje za patentové zástupce, správní poplatky či potřebné překlady. Program vlastně vychází ze stejnojmenného úspěšného programu, který byl realizován v letech 2004 – 2006 a je rozšířen o podporu projektů na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Program je moţno rozdělit na dvě podskupiny.

1) Inovace – Inovační projekt Tento program realizuje Prioritní osu 4 „Inovace“ Operačního programu Podnikání a inovace. Cílem programu Inovace je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci inovačních projektů podniků (zejména malých a středních podniků) a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a malých a středních podniků směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví.21 K vyhlášení čtvrté výzvy tohoto programu došlo 1. 2. 2010 přičemţ příjem registračních ţádostí bude probíhat od 01. 05. 2010 do 30. 9. 2010, příjem plných ţádostí proběhne od 01. 07. 2010 do 31. 01. 2011.

2) Inovace – Patent Na rozdíl od předešlého programu je tento zaměřen na získávání právní ochrany nehmotných statků. Jsou to především patenty, uţitné vzory, průmyslové vzory a ochranné známky. Hrazeny jsou i s tím

21

Bussinessinfo – Operační program Inovace on line , Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oppi/vyhlaseni-programu-inovace/1001605/44094/

37

související výdaje. Program je vyhlášen druhou výzvou ze dne 04. 05. 2010 a došlo k prodlouţení termínů příjmů registračních ţádostí a plných ţádostí. Aktuální období je pro příjem registračních ţádostí od 01. 06. 2009 do 31. 05. 2011 a pro příjem plných ţádostí od 01. 09. 2009 do 31. 08. 2011.

-

Program Potenciál Zavádění a zvyšování kapacit malých a středních podniků pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit je hlavním cílem tohoto programu. Dále pak zvyšování počtu firem, jeţ budou tyto aktivity provádět a snaha o co největší propojení a spolupráci těchto firem s výzkumnými a vývojovými organizacemi. Vedlejším produktem těchto činností má být vytváření kvalifikovaných pracovních míst a rozvoj znalostní ekonomiky. Dne 04. 01. 2010 došlo k vyhlášení třetí výzvy. Registrační ţádosti je moţno podávat od 26. 02. 2010 do 30. 09. 2011 a plné ţádosti od 27. 04. 2010 do 30. 11. 2010.

5) Prostředí pro podnikání a inovace V páté prioritní ose máme tři různé oblasti zaměření a celkem čtyři programy. Za společný cíl těchto programů se dá povaţovat vytvoření maximálně příznivého prostředí, jeţ by podporovalo rozvoj podniků. První oblast je zaměřena na spolupráci a tvoří jí následující. -

Program Spolupráce V rámci tohoto programu je podporován rozvoj podnikatelského prostředí tak aby bylo maximálně příznivé pro rozvoj inovací a konkurenceschopnost. Jedná se hlavně o podporu vzájemné spolupráce mezi firmami, vysokými školami a výzkumnými institucemi. Podpora je směrována pro klastry (jsou to regionální

38

odvětvová seskupení firem a přidruţených institucí), póly excelence (jsou to specifické typy kooperačních seskupení firem a výzkumného sektoru v hightech oborech zpracovatelského průmyslu a průřezových odvětvích) a technologické platformy (jsou to oborová seskupení sdruţující „ klíčové hráče“ významného ekonomického odvětví na nadnárodní úrovni). Nyní je aktuální pouze druhá výzva, jeţ je určena pro oblast klastrů. Tato výzva byla vyhlášena dne 11. 01. 2010. Registrační ţádosti jsou přijímány od 01. 03. 2010 do 30. 05. 2010 a plné ţádosti od 01. 05. 2010 do 30. 09. 2010.

-

Program Prosperita Cílem tohoto programu je podpořit zakládání institucí a rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj formou vědecko-technických parků (jsou to subjekty, které se orientují na oblasti vědy, technologie a inovační podnikání), podnikatelských inkubátorů (zasídlení pro začínající inovativní firmy), center pro transfer technologií (jsou to subjekty napomáhající transferu technologií do firem) a také vytvářením sítí Business Angels (investoři s dostatečným kapitálem pro vstup do pro ně zajímavých podniků). 15. 09. 2009 byla vyhlášena druhá výzva pro tento program a registrační ţádosti bude je moţno podávat od 01. 11. 2009 do 30. 06. 2010, plné pak od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010.

Další oblastí je podpora infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů. Realizuje se pomocí následujícího programu.

39

-

Program Školicí střediska Cílem programu Školicí střediska je prostřednictvím zajištění kvalitního zázemí pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních činností a dalších

aktivit

souvisejících

s

rozvojem

lidských

zdrojů,

zvýšit

konkurenceschopnost podniků a podnikatelských subjektů ve vymezených sektorech.22 Podávání ţádostí bylo vyhlášeno druhou výzvou ze dne 01. 09. 2009 a je stanoveno pro registrační ţádosti na období 01. 11. 2009 – 31. 05. 2010 a pro plné ţádosti 01. 01. 2010 – 30. 06. 2010.

Poslední oblastí, která je podporována pod 5 prioritní osou je infrastruktura pro podnikání. -

Program Nemovitosti Tento program se snaţí podněcovat vznik a rozvoj nemovitostí slouţících k podnikání spolu se související infrastrukturou, a tím dopomoci ke vzniku funkčního trhu nemovitostí a ke zlepšení situace investic a ţivotního prostředí České republiky. Podporovány jsou veškeré fáze ţivotního cyklu nemovitosti, jakými jsou projekty přípravy, výstavba, rozvoj a hlavně regenerace nemovitosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou výzvu dne 01. 07. 2009 a registrační ţádosti jsou přijímány od 01. 09. 2009 do 31. 03. 2010.

6) Sluţby pro rozvoj podnikání V šesté prioritní ose nalezneme dvě oblasti. Hlavní snahou je pomoci malým a středním podnikatelům s rozvojem podnikání formou poradenství a zdokonalení marketingu. Kaţdá z těchto snah je realizována jedním programem.

22

MPO – Program podpory školicí střediska on line , Dostupné na: http://www.mpo-oppi.cz/skolicistrediska/

40

-

Program Poradenství Tento program umoţňuje zvýhodněné poradenské sluţby a pomáhá zajistit podnikům, aby se staly první volbou pro nové investory na trhu. Pomáhají k přístupu k ekonomickým a technologickým trendům a k husté informační poradenské infrastruktuře. Obsahem programu jsou čtyři specifické aktivity: -

tvorba, udrţování a rozvoj Národního registru poradců jako zdroje kompetentních poradců schopných poskytovat kvalitní poradenské sluţby podnikatelům v ČR,

-

podpora poradenských sluţeb pro malé a střední podniky poskytovanou zejména poradci Národního registru poradců,

-

poskytování dotovaných informačních, poradenských a vzdělávacích sluţeb pro malé a střední podniky prostřednictvím Regionální informační a poradenské infrastruktury,

-

analýza světových i českých rozvojových trendů majících vliv na inovační aktivitu ekonomiky České republiky.23

První a zatím jediná výzva tohoto programu byla vyhlášena dne 01. 10. 2008 a příjem ţádostí byl ukončen 31. 07. 2009. Zatím nebyla další výzva vyhlášena a ani termíny přijímání ţádosti nebyly dány.

23

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha : Grada publishing, a.s., 2008. str. 47. ISBN 978-80-247-2409-6

41

-

Program Marketing Je zaměřen na zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti malých a středních podniků, které sídlí v České republice pomocí individuálních účastí subjektů na veletrzích a výstavách v zahraničí. Dále pak na prezentaci České republiky na těchto veletrzích a výstavách a podporou aliančních činností malých a středních podniků. Pomocí tohoto programu se má dosáhnout téţ rozvoje infrastruktury

v oblasti

informačních,

vzdělávacích,

asistenčních

a

poradenských sluţeb, jeţ poskytuje Česká agentura na podporu obchodu, coţ povede k zesílení synergií sluţeb CzechTrade a dalších sluţeb jeţ poskytuje stát v oblasti mezinárodního obchodu. V rámci tohoto programu vyhlásilo Ministerstvo obchodu a průmyslu dne 03. 02. 2010 projekt s názvem Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2009 – 2012, jenţ se zaměřuje na oborovou prezentaci, a to prostřednictvím společné účasti profesních organizací a individuálních podniků na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí. Druhá výzva pro tento program byla vyhlášena dne 15. 01. 2010 a registrační ţádosti je moţno podávat od 01. 03. 2010 do 30. 06. 2010 a plné ţádosti je moţno podávat v období od 01. 05. 2010 do 31. 10. 2010.

7) Technická pomoc Poslední prioritní osa je zaměřena na technickou pomoc při řízení a implementaci všech programů Operačního programu podnikání a inovace a také na ostatní technickou pomoc. Tato pomoc spočívá především ve financování výdajů, jeţ jsou spojeny s přípravou, implementací, monitorováním a hodnocením Operačního programu. V druhé řadě pak výdajů na zasedání hodnotitelských komisí, Monitorovacího výboru, zpracování dat, provádění auditů a kontrol a na aktivity, jeţ jsou spojeny s posilováním nutné administrativní kapacity v průběhu implementace Operačního programu. Ostatní technická pomoc spočívá ve financování různých externích studií podpůrného charakteru, rozličných analýz, strategií a hodnocení Operačního programu. Také ve financování nákladů

42

spojených s publicitou a s informačním systémem pro řízení, implementaci a s monitorováním Operačního programu.

4.2.1.2 Operační program Životní prostředí

Je zaměřen na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, sniţování rizika povodní, sniţování emisí a průmyslového znečištění, obnovitelné zdroje energie, nakládání s odpady, zlepšování stavu přírody a krajiny, vzdělávání v této oblasti a další. Řídícím orgánem operačního programu je Ministerstvo ţivotního prostředí.24 Na financování tohoto programu bylo z fondů EU přiděleno 4,92 miliard euro a z veřejných zdrojů České republiky ještě 0,87 miliard euro. Tento operační program je rozdělen na 8 prioritních os.

1) Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní Jsou podporovány projekty směřující ke zlepšení stavu jak povrchových tak podzemních vod. Zejména v oblastech zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a sniţování povodňových rizik.

2) Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí V této oblasti dochází k podpoře projektů, zaměřených na zlepšování a udrţování kvality ovzduší a směřujících k omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší, důraz je kladen na vyuţívání nových, šetrnějších způsobů výroby energie a obnovitelných zdrojů energie.

24

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha : Grada publishing, a.s., 2008. str. 42. ISBN 978-80-247-2409-6

43

3) Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie Zaměřeno na podporu projektů udrţitelného vyuţívání zdrojů energie, převáţně pak obnovitelných zdrojů energie a na prosazování úspor energie. Spadá sem efektivnější

vyuţití

odpadního

tepla,

a

dlouhodobé

zvětšení

vyuţívání

obnovitelných zdrojů energie.

4) Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí Hlavním cílem je podpořit zkvalitnění nakládání s odpady a sníţení jejich produkce. Téţ podpořit likvidaci starých ekologických zátěţí.

5) Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik Podpora je nabízena na ty projekty, jeţ jsou zaměřeny na omezování průmyslového znečištění a tím vznikající rizika pro ţivotní prostředí. Důraz je kladen na prevenci, výzkum a monitorování.

6) Zlepšování stavu přírody a krajiny V rámci tohoto programu jsou podporovány projekty, které zpomalují či zastavují pokles biodiverzity, napomáhají ochraně ohroţených druhů ţivočichů a rostlin a zajišťují ekologickou stabilitu krajiny. Také je podporován vznik a zachování přírodních prvků nacházejících se v osídlených oblastech.

7) Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Podpora je určena na pomoc při budování sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center, jeţ jsou zaměřeny na ochranu ţivotního prostředí v rámci celé České Republiky. Také na vytváření a zabezpečení kvalitních odborných

44

materiálů, jeţ mají slouţit k environmentálnímu vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek.

8) Technická pomoc Zde budou podporovány aktivity spojené s řízením programu. Do těchto aktivit patří platy pracovníků zapojených do řízení operačního programu, výběr projektů a prováděný monitoring, zpracování analýz a studií, publicita programu či podpora schopnosti potencionálních příjemců čerpat prostředky z programu.

4.2.1.3 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Hlavním cílem tohoto programu je zvýšit kvalitu jak počátečního, tak i vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání stejně tak jako podpora výzkumu a vývoje a rozšiřování nabídky dalšího vzdělávání. Tento program je vícecílový a spadá jak do cílu Konvergence pod který jsem ho zařadil, tak téţ částečně pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Do tohoto programu jsou způsobilé podávat ţádosti i subjekty z hlavního města Prahy. Na splnění cílů tohoto programu je alokováno z fondů EU 1,83 miliard euro a dalších 0,32 miliard euro z veřejných zdrojů České republiky. Tento program řídí Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchov ČR a je rozdělen do pěti prioritních os. Jednotlivé prioritní osy se liší v podstatě jen úrovní vzdělání, kterou podporují, a proto nepovaţuji podrobné rozebírání za nutné.

45

Prioritní osy jsou.

1) Počáteční vzdělávání 2) Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj 3) Další vzdělávání 4) Systémový rámec celoţivotního učení 5) Technická pomoc

4.2.1.4 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Program je zaměřen na podporu výzkumných center a spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje, dále pak na podporu posilování vysokoškolských kapacit pro terciární vzdělávání. Operační program je řízen Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky a z Fondů EU jsou pro něj alokovány 2070,68 milionů euro. Je rozdělen do pěti prioritních os.

1) Evropská centra excelence Sem spadají rekonstrukce a rozšíření kapacit Vědy a Výzkumu, výstavba nových kapacit a nutná projektová dokumentace, pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum či technologický rozvoj.

2) Regionální centra Vědy a Výzkumu Do této oblasti bychom mohli zařadit vznik a rozvoj kvalitně vybavených pracovišť, jeţ jsou zaměřena na aplikovaný výzkum, a také posílení jejich spolupráce s různými podniky, nemocnicemi atd. dle zájmu regionu.

46

3) Komercializace a popularizace Vědy a Výzkumu Do této oblasti patří například podpora komercializace výsledků Vědy a Výzkumu ve výzkumných institucích, zejména financováním etapy od poznatků Vědy a Výzkumu do fáze následného komerčního vyuţití (proof of concept stage) a podporou systému komercializace a ochrany duševního vlastnictví, včetně vzniku a rozvoje center pro transfer technologií při výzkumných organizacích apod.25

4) Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné vývojové aktivity Jak název napovídá, jsou v této prioritní ose podporovány investice do infrastruktury pro výzkum, jeţ jsou spojeny s vysokými školami. Zejména se jedná o oblast vědecké výchovy studentů, vytváření nových učeben a výukových laboratoří, rekonstrukce a různé úpravy vlastněných kapacit. Téţ modernizace a rozšiřování infrastruktury pro výzkum a vývoj.

5) Technická asistence Zde se opět jedná o podporu činnosti jako je monitoring, zpracovávání studií a analýz a publicita.

25

Strukturální fondy- Operační program Výzkum a vývoj on line , Dostupné na: http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace

47

4.2.1.5 Operační program Doprava

Cílem je maximální moţná modernizace dálniční, silniční a ţelezniční sítě, stejně tak jako rozvoj praţského metra. Jedná se o podporu rozvoje infrastruktury celostátního významu. Na tento program bylo z fondů EU alokováno 5,77 miliard euro a z českých veřejných zdrojů dále pak dalších 1,01 miliard euro. Tento program je řízen Ministerstvem dopravy České republiky a obsahuje devět prioritních os, přičemţ poslední dvě spadají do technické pomoci. Prioritní osy tohoto programu se téţ liší v podstatě jen tím, jaké druhy dopravy jsou podporovány, a pro jejich detailní rozbor není v této práci místo. Proto pouze vyjmenuji prioritní osy. 1) Modernizace ţelezniční sítě TEN-T 2) Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T 3) Modernizace ţelezniční sítě mimo síť TEN-T 4) Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T 5) Modernizace a rozvoj praţského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze 6) Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy 7) Technická pomoc

48

4.2.1.6 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Zaměřuje se na co největší zvyšování kvalifikace pracovních sil a podporu občanů vyloučených z trhu práce, čímţ se má docílit co největšího sníţení zaměstnanosti. Mají k tomu téţ poslouţit mezinárodní spolupráce a rozvoj veřejné správy a dalších veřejných sluţeb. I tento program spadá po vícecílové programy a je financován jak z prostředků vyčleněných

pro

cíl

Konvergence,

tak

i

z prostředků

pro

cíl

Regionální

konkurenceschopnost a zaměstnanost. Je zde způsobilá oblast hlavního města Prahy. Je řízem Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Na tento program je celkem alokováno 1,84 miliard euro z fondů EU a dalších 0,32 miliardy euro z veřejných zdrojů České republiky. Je rozdělen do šesti prioritních os.

1) Adaptabilita Podporováno je profesní vzdělávání, jeţ podporují zaměstnavatelé, a vznik nových vzdělávacích programů a s tím související příprava lektorů a instruktorů.

2) Aktivní politiky trhu práce Do této oblasti se dají zařadit výdaje na rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika a podpora veřejné prospěšných prací. Také krátkodobé pracovní příleţitosti, odborné praxe, nové formy zaměstnání pro uplatnění ţen a mladých lidí. Také podpora začínajícím OSVČ a rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítí diagnostických pracovišť.

3) Sociální integrace a rovné příleţitosti Tento program podporuje poskytování sociálních sluţeb a další nástroje, které pomáhají se sociálním začleněním a prevenci sociálního vyloučení. Také transformaci pobytových zařízení a zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a

49

zajištění dostupnosti sociálních sluţeb, vzdělávacích programů, kurzů a odborných přednášek. Podporovány jsou téţ různé poradenské programy.

4) Veřejná správa a veřejné sluţby Zde je kladen důraz na zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě a s tím související vzdělávání pracovníků v této oblasti. Téţ na aplikaci moderních metod zvyšování výkonnosti a kvality sluţeb poskytovaných veřejnou správou.

5) Mezinárodní spolupráce Hlavním tématem této oblasti je výměna zkušeností mezi členskými státy a s tím spojen přenos dobré praxe v otázkách věcného zaměření ESF a vznik tematických sítí, jeţ budou zaměřeny na řešení specifických problémů.

6) Technická pomoc Stejně jako u ostatních operačních programů je určen pro dotování výdajů spojených s řízením jednotlivých programů.

50

4.2.1.7 Integrovaný operační program Snaha o podporu rozvoje informačních technologii ve státní správě a sluţeb z oblastí sociální integrace, zaměstnanosti a veřejného zdraví, národní podpory cestovního ruchu a vyuţívání kulturního bohatství. Program řídí Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a je do něj alokováno celkem 1582,4 mil euro z fondů EU. V tomto programu je moţné nalézt několik tematických oblastí, jejichţ společným cílem je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících sluţeb na území České republiky s cílem zvýšit kvalitu ţivota obyvatel a atraktivitu České republiky pro investory.26 Jsou to: -

modernizace veřejné správy,

-

zvýšení kvality a dostupnosti veřejných sluţeb,

-

národní podpora územního rozvoje.

4.2.1.8 Operační program Technická pomoc Tento operační program se také řadí mezi vícecílové a je financován jak z prostředků cíle Konvergence tak téţ z prostředků alokovaných pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Celkem je pro tento operační program alokováno 0,29 miliard euro. Jeho hlavním cílem je technická pomoc při jednotném přístupu na národní úrovni ve věci zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování dosavadní realizace Národního strategického referenčního rámce. Doplňuje další operační programy, jeţ sice mají pro maximalizaci efektivity řízení prostředky na technickou pomoc, ale tímto programem je jim poskytnuta další technická podpora pro koordinaci přístupu při řízení a zajišťována realizace aktivit, jeţ přímo souvisí s řízením operačních programů s přesahem napříč všemi operačními programy.27

26

Strukturální fondy- Integrovaný operační program on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/ae5865d4-be4a-403d-9461-7ee797397a20/Integrovany-operacniprogram 27 Strukturální fondy- Operační program Technická pomoc on line , Dostupné na: http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/Operacni-program-Technicka-pomoc

51

4.2.1.9 Regionální operační programy

Zde dochází k dělení na operační programy s ohledem na jejich polohu a situaci v daném regionu. Regionálních operačních programů je celkem sedm. Dělíme je na regionální operační programy pro následující regiony. 1) Střední Čechy 2) Jihozápad 3) Severozápad 4) Jihovýchod 5) Severovýchod 6) Moravskoslezko 7) Severní Morava

Tyto operační programy se v období 2007-2013 zaměřují především na rozvíjení dopravní infrastruktury a udrţitelných forem veřejné dopravy, sluţeb a infrastruktury cestovního ruchu, regionálních center, měst a venkova a na podporování podnikatelských činností. Programy jsou řízeny regionálními radami jednotlivých orgánů soudrţnosti a celkově na ně bylo vyčleněno 4,6 miliardy. Největší část jde do regionu Severozápad a to více neţ 700 milionů euro. Nejméně pak do regionu Středních Čech a to částkou dosahující výše téměř 550 milionů euro.

52

4.2.2.

Operační

programy

spadající

pod

cíl

Regionální

konkurenceschopnost a zaměstnanost

4.2.2.1 Operační program Praha – Adaptabilita

Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě. Platí, ţe účastníci projektů musejí být z Prahy nebo musí pracovat pro praţské zaměstnavatele, případně musejí být studenty praţských škol.28 Tento operační program je rozdělen na čtyři logické celky pomocí prioritních os. Tyto prioritní osy jsou podpora rozvoje znalostní ekonomiky, podpora vstupu na trh práce, modernizace počátečního vzdělávání a technická pomoc. Program čerpá prostředky jak z fondů EU konkrétně z Evropského sociálního fondu, tak i z národních veřejných zdrojů. Celková výše alokovaných prostředků je 108,39 milionů euro z fondů EU a dalších 19,13 milionů z veřejných zdrojů České republiky.

4.2.2.2 Operační program Praha – Konkurenceschopnost

Operační program Praha Konkurenceschopnost je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování ţivotního prostředí v Praze. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy.

29

Stejně tak jako předcházející operační program i tento je rozdělen na čtyři prioritní osy. Toto rozdělení nám vymezuje, které projekty mohou být v rámci příslušné osy

28

Strukturální fondy- Operační program Praha - adaptabilita on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/opadaptabilita 29 Strukturální fondy- Operační program Praha - Konkurenceschopnost on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Operacni-programy-Praha/OP-PrahaKonkurenceschopnost

53

podporovány. Dělí se na dopravní dostupnost a rozvoj ICT, ţivotní prostředí, technická pomoc a inovace a podnikání. Program je financován nejen z Evropského fondu regionálního rozvoje ale také z národních veřejných zdrojů. Z fondů EU bylo vyčleněno 234,94 milionů euro a z veřejných zdrojů České republiky pak 41,46 milionů euro.

4.2.3 Operační programy spadající pod cíl Evropská územní spolupráce

4.2.3.1 Operační program Přeshraniční spolupráce

Všechny operační programy příhraniční spolupráce mají za úkol podporu hospodářské a sociální integrace příhraničních území cestou eliminace přetrvávajících bariér a snahou o rozvoj jejich potenciálu. Díky těmto programům jsou posilovány hospodářské, společenské a kulturní vztahy a také společná péče o přírodní bohatství a rozvoj cestovního ruchu. Také je posilována snaha o vybudování flexibilního trhu práce. V rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce je realizováno celkem pět programů a všechny jsou vyhlášeny pro období 2007- 2013.

1) Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Sasko Na tento operační program bylo vyčleněno ze zdrojů EU 207,40 milionů euro, jeţ mají ale být doplněny z českých a německých zdrojů o dalších 36,60 milionů euro. Pro českou stranu se počítá s částkou 67,20 milionů euro. Program se skládá ze čtyř prioritních os, jeţ jsou rozděleny dle témat. Jsou to oblasti rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území, rozvoj hospodářství a cestovního ruchu, zlepšení situace přírody a ţivotního prostředí a technická pomoc.

2) Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko Z fondů EU je pro tento operační program alokováno 115,51 milionů euro. Opět se počítá s doplněním z česko-německých a to o dalších 20,38 milionů. Pro českou

54

stranu se počítá s částkou 55,04 milionů eur. Tento program obsahuje pouze dvě prioritní osy a to hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě a rozvoj území a ţivotního prostředí.

3) Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko

Zde bylo vyčleněno z fondů EU 107,44 milionů euro a z česko-rakouských zdrojů má být ještě doplněna o 18,96 milionů euro, přičemţ pro českou stranu má připadnout 69,12 milionů Euro. Tento program je sloţen ze tří prioritních os. Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how, dále pak regionální dostupnost a udrţitelný rozvoj a nakonec technická pomoc. 4) Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Slovensko

Operační program se skládá z tří prioritních os a z fondů EU na něj bylo vyčleněno 92,74 milionů euro. Dalších 16,37 milionů euro má být doplněno z československých zdrojů. Pro českou stranu z toho bude vyčleněno 56,55 milionů euro. Prioritní osy jsou rozděleny na podporu sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce, rozvoj dostupnosti přeshraničního území a ţivotního prostředí a technickou pomoc.

5) Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko

Z fondů EU bylo vyčleněno 219,46 milionů euro s tím, ţe česko-polské zdroje tuto částku navýší o dalších 38,73 milionů euro. Pro českou stranu je alokováno 103,68 milionů euro. Operační program je realizován čtyřmi prioritními osami. Jedná se o oblasti posilování dostupnosti, ochrana ţivotního prostředí a prevence rizik, zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, podporu spolupráce místních společenství a technické pomoci.

55

Všechny projekty realizované ve výše uvedených programech jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze zdrojů účastnících se zemí, a musí mít charakter investičního (infrastrukturního) projektu. Jednotlivé programy jsou řízeny Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a odpovídajícím orgánem kooperujícího státu.

4.2.3.2 Operační program INTERACT II

Tento program se zaměřuje zejména na oblasti přeshraniční spolupráce a navazuje na program INERACT z let předešlých. Má dvě priority a to rozvoj a dodání sluţeb a technickou asistenci. Cíle programu jsou zlepšení efektivnosti územní spolupráce, přispění ke kvalitě územní spolupráce a podpora implementace programů příhraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, poskytnutí prostoru regionům k diskusi o strategiích pro přeshraniční a nadnárodní regionální rozvoj a zajištění přenosu inovací.30 Program byl schválen Evropskou komisí dne 04. 12. 2007, ovšem aktuálně v něm nejsou realizovány ţádné nové projekty.

4.2.3.3 Operační program ESPON 2013

Tento program se zabývá podporou výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Vzhledem k tomu, ţe jedním z cílů obsaţených v Evropské ústavě je územní soudrţnost, která vyţaduje další znalosti zaloţené na výzkumu a konkrétní formulace pro její uskutečňování, je program ESPON 2013 zaměřen na průběţné získávání a aktualizování informací o územním rozvoji tak, aby mohl být formulována doporučení zaloţená na znalostech a vztahujících se k rozhodnutím, jeţ jsou přijímána na politické

30

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha : Grada publishing, a.s., 2008. str. 43. ISBN 978-80-247-2409-6

56

úrovni.31 Realizace projektů podporovaných tímto programem musí probíhat v angličtině. Řídícím orgánem je lucemburské Ministerstvo udrţitelného rozvoje a infrastruktury, ovšem národním koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Národním kontaktním místem je Ústav územního rozvoje v Brně. Program je členěn na pět priorit: 1) Aplikovaný výzkum územního rozvoje, konkurenceschopnosti a soudrţnosti 2) Cílená analýza zaloţená na poprávce uţivatelů 3) Vědecká základna a nástroje 4) Kapitalizace, vlastnictví a účast 5) Technická pomoc

4.2.3.4 Operační program Mezinárodní spolupráce

Tento operační program je vyhlášen společně pro všechny členské státy EU, Norsko a Švýcarsko. Snaţí se o zlepšení spolupráce mezi veřejnými institucemi s charakterem veřejných orgánů a mezi těmito orgány samotnými na regionální a místní úrovni. Mezi hlavní oblasti spolupráce patří znalostní ekonomika a inovace, dále pak ţivotní prostředí a ochrana před riziky. Bylo na něj vyčleněno z fondů EU 321,32 milionů euro a z národních veřejných zdrojů států, jeţ se zúčastní, má být přidáno dalších 83,77 milionů euro. Ze zdrojů České republiky bude doplněno 0,17 milionů euro. Operační program je rozdělen do tří prioritních os a je vyhlášen na období 2007-2013. Realizují se v něm projekty zaměřeny na výměnu zkušeností a přenos zkušeností.

31

Strukturální fondy- Operační program ESPON 2013 on line , Dostupné na: http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace/ESPON-2013

57

4.2.3.5 Operační program Nadnárodní spolupráce

Operační program nadnárodní spolupráce je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa a Operační program Nadnárodní spolupráce sdílí s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.32 Tento operační program se stejně jako předcházející operační program zaměřuje na posílení v oblasti spolupráce mezi veřejnými institucemi a veřejnými orgány s cílem výměny a přenosu zkušeností. Obsahuje také pět různých prioritních os. 1) Usnadňování/umoţňování inovace ve Střední Evropě 2) Zlepšování dostupnosti Střední Evropy a v rámci ní 3) Odpovědné uţívání ţivotního prostředí 4) Zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity měst a regionů 5) Technická pomoc

Řídícím orgánem operačního programu je Amt der Wiener Landesregierung v Rakousku a Národním koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Na realizaci operačního programu bylo vyčleněno pro Českou republiku 37,46 milionů euro.

5 Vytvoření konkrétní žádosti o podporu V poslední kapitole mé diplomové práce se pokusím splnit jeden z dílčích cílů, kterým je vytvoření konkrétní ţádosti o podporu. Ţádost budu sestavovat pro společnost SPATECH s.r.o. jeţ je sice fiktivní společnost, ale je vytvořena na základě údajů o existující společnosti se kterou jsem spolupracoval.

32

Strukturální fondy - Operační program Nadnárodní spolupráce on line , Dostupné na:http://www.strukturalni-fondy.cz/spoluprace-nadnarodni

58

5.1 Postup pro získání dotace

Před samotným seznámením se se subjektem, jenţ se bude ucházet o podporu, povaţuji za nutné uvést doporučený postup a obecné podmínky pro získání dotace. Nejdůleţitějším pro získání podpory je kvalita podnikatelského projektu. Musí být jasná představa o investicích, jeţ se budou realizovat a téţ musí být zřejmá její udrţitelnost. Tato investice musí být téţ odpovídající poměrům a situaci, v níţ se subjekt nachází a úměrná strategickým cílům, kterých hodlá společnost dosáhnout. Technická, personální, nákladová a časová náročnost projektu musí odpovídat kapacitám společnosti. Teprve aţ poté co jsou všechny tyto poţadavky splněny, můţe se přejít k samotnému zpracování ţádosti.

5.1.1 Podmínky pro poskytnutí dotace Před rozhodnutím o ţádosti o podporu, je nutné splňovat Podmínky poskytnutí dotace, které musí být ţádajícím subjektem akceptovány a dodrţovány. Dodrţovány musí být nejen v průběhu realizace projektu, ale téţ i ve stanovené lhůtě po jeho ukončení. Mezi tyto podmínky patří: - vedení analytického účetnictví, - výběr dodavatelů, na něţ bude poskytnuta podpora, dle stanovených pravidel, - zajištění publicity všech projektů, které byly dotovány, v průběhu realizace a téţ i po realizaci dle stanovených pravidel. Tyto Podmínky poskytnutí dotace musí být čtyřikrát vyhotoveny a doručeny na CzechInvest. Povinnou součástí je výpis z obchodního rejstříku či ţivnostenský list, jenţ nesmí být starší 90 dnů. Do podmínek musí být zapracovány informace o projektu, jenţ jsou obsaţeny v ţádosti. Zejména pak informace týkající se rozpočtu projektu, časového harmonogramu, závazných ukazatelů atd. Je nutné počítat s tím, ţe tyto údaje jsou závazné a jejich nesplnění můţe znamenat nevyplacení dotace, nebo nutnost dotaci vracet.

59

5.1.2 Registrační a plná žádost

Důleţitým krokem k úspěšnému získání dotace je zhotovení nejprve registrační a pak plné ţádosti. První fází je podání Registrační ţádosti pomocí elektronického formuláře, do kterého je nutné vyplnit všechny poţadované údaje. To je moţné provést prostřednictvím aplikace eAccount. Po vyplnění by měl po uplynutí asi zhruba dvou týdnů obdrţet vyjádření, zda registrace proběhla. Subjekt ţádající o dotaci by měl postupovat následovně: 1) zaloţit si Master účet a zaloţit projekt do aplikace eAccount, 2) stáhnout a vyplnit Finanční výkaz z aplikace eAccount, poté jej elektronicky podepsat a nahrát zpět, 3) vytvořit elektronickou podobu Rozvahy a Výkazu zisků a ztrát za poslední dvě účetní období, 4) vyplnit on-line Registrační ţádost, 5) vloţit všechny dokumenty do Seznamu dokumentů, který je v aplikaci eAccount společně s elektronickým podpisem, 6) odeslat Registrační ţádost společně se všemi přílohami přes eAccount na CzechInvest.

Od podání Registrační ţádosti dochází k posuzování, hodnocení a výběru projektů. Po posouzení Registrační ţádosti můţe docházet ke vzniku způsobilých výdajů a CzechInvest vyzve k podání ţádosti plné. Plná ţádost musí obsahovat finanční výpočet realizovatelnosti projektu a podnikatelský záměr včetně záměru exportního, jenţ musí mít stanovenou osnovu. Ta se v našem případě skládá z: -

exportního záměru,

-

informace o zkušenostech s exportem a údaje o zemích, do kterých vyváţí,

-

číselně vyjádřený poměr obratu, jenţ jde na vývoz,

60

-

informace o konkurenčních výhodách,

-

SWOT analýzu společnosti – projektu,

-

popis výrobku, který je určen k exportu,

-

cílové země a zdůvodnění výběru,

-

certifikace výrobku,

-

údaje o unikátnosti výrobku,

-

informace o tom, zda podnik jiţ realizoval průzkum zahraničního trhu,

-

cíle jakých chce společnost exportem dosáhnout, a roční objem.

5.1.3 Kontrola a rozhodnutí

CzechInvest průběţně kontroluje správnost a splnění podmínek u registrační i plné ţádosti a před samotným hodnocením celého projektu i splnění kritérií přijatelnosti. V případě jakýchkoliv nedostatků či formálních pochybení, je ţadatel vyzván k nápravě. Kaţdá ţádost o dotaci v rámci konkrétních programů je vyhodnocena pomocí výběrových kritérií specifických pro kaţdý program. Odborný zaměstnanec příslušné agentury (projektový manaţer) připraví hodnocení konkrétní ţádosti.33 Po doručení podepsaných Podmínek poskytnutí dotace spolu se všemi nezbytnými přílohami proběhne jejich kontrola. V případě, ţe je vše v pořádku je Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace, v němţ je stanovena maximální částka, která bude v rámci dotace poskytnuta.

33

KLÍMOVÁ, V. Regionální podpora podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. str. 75. ISBN 978-80-210-4399-2

61

5.2 Informace o firmě podávající žádost

Společnost SPATECH s.r.o. existuje na českém trhu od roku 1995, kdy byla zaloţena třemi společníky. Společnost se specializuje na nákup a prodej zařízení vyuţívaných v lázeňství k veškerým poskytovaným procedurám, jeţ slouţí jak k odpočinku, tak k rekonvalescenci. Za dobu své existence společnost rozšířila pole své působnosti do různých moderních oblastí, jako jsou kryoterapie, biosolaria, elektroterapie, infrasauny atd. Nyní je schopna pokrýt poptávku po naprosté většině zařízení, které subjekty provozující lázeňství poţadují. Nejenţe společnost veškerá zařízení dodává, ale i organizuje semináře a meetingy na kterých tato zařízení představuje a zajišťuje zaškolení personálu. Také samozřejmě zajišťuje instalaci a veškerý potřebný servis, tedy jak záruční tak pozáruční. Stejně tak případné dodávky spotřebního zboţí, jeţ se při práci zařízení vyuţívá. Společnost spolupracuje se zdravotnickými organizacemi a projekčními studii. Velice důleţitou činností pro společnost je servis veškerých zařízení, jeţ prodává a také provádění testů a kontroly jejich funkčnosti, které jsou nařízeny státem. Tyto činnosti spolu s pravidelnou údrţbou zajišťují společnosti odhadnutelný a stálý příjem, a téţ udrţování dlouhodobých obchodních vztahů. Dále je prováděna činnost obchodní. SPATECH s.r.o. je výhradním zástupcem několika zahraničních společností na našem trhu a zajišťuje zde distribuci jejich výrobků. Také se ji nedávno podařilo uzavřít smlouvu na exkluzivní zastoupení společnosti TORF s.r.o., jeţ se zabývá výrobou spotřebních materiálů pro oblast lázeňství a předběţně dosáhla i příslibu rozšíření této exkluzivity i na zahraniční trhy.

Tabulka 1: Informace o společnosti Firma:

SPATECH s.r.o.

Sídlo:

J. K. Tyla 275/16, Sokolov, 356 01

Datum zápisu do OR

1. 7. 1995

Základní kapitál

900 000 Kč

Počet společníků

3

Počet zaměstnanců

16

62

Předmět podnikání. -

Velkoobchod a maloobchod

-

Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení

-

Testování, měření, analýzy a kontroly

-

Zprostředkování obchodu a sluţeb

-

Skladování, balení zboţí, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě

-

Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků

-

Pronájem a půjčování věcí movitých

-

Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce

-

Projektování pozemkových úprav

-

Projektování elektrických zařízení

-

Zprostředkování obchodu a sluţeb

Mezi nejvýznamnější klienty společnosti SPATECH patří následující společnosti. -

Lázně Františkovy Lázně a.s.

-

Lázně Mariánské Lázně a.s.

-

Alţbětiny lázně a.s.

-

Lázně Velichovky a.s.

-

Lázně Luhačovice a.s.

-

Lázně Poděbrady a.s.

-

Lázně Hodonín a.s.

63

5.3

Možnosti

využití

programů

podpory

z Operačního

programu Podnikání a Inovace Přestoţe společnost SPATECH s.r.o. o moţnosti vyuţití programů podpor věděla, dosud se ţádného programu vyuţít nepokusila a ţádnou ţádost nepodávala. Vzhledem k mnoţství zakázek, jeţ společnost do této doby měla a vzhledem ke snaze udrţet počet zaměstnanců na nejniţší moţné míře s ohledem na jejich efektivnost a na náklady, nebyla moţnost rozšíření společnosti prioritním cílem. V nynější době se však velká část zařízení stává hodně automatizovanými a jejich údrţba a servis jiţ není tak často třeba, proto se společnost začala poohlíţet po moţnostech expanze do zahraničí. Na základě spolupráce se společností Lázně Františkovy Lázně a.s., jeţ je velmi orientována na německý trh a pravidelně se účastní různých akcí, kde se snaţí představit svou činnost, došlo k rozhodnutí, ţe se první krůčky budou ubírat tímto směrem. Tedy na německý trh, jeţ je vzhledem k sídlu SPATECH s.r.o. nejblíţe a také je bezpečný s politického a právního hlediska. Jako první pokus o otevření si cesty na německý trh má být prezentace společnosti na veletrhu Reisen & Caravan Erfurt, jeţ proběhne od 28. - 31. října 2010. A kde se prezentuje i společnost Lázně Františkovy Lázně a.s. Z tohoto důvodu se rozhodla prozkoumat moţnosti čerpání dotací z programů podpor, které by mohly přinést finanční prostředky a dopomoci k úspěšnému začlenění firmy na zahraniční, nejprve tedy německý trh. Nadále uvedu moţnosti společnosti čerpat dotace z operačního programu Podnikání a inovace, který spadá pod cíl Konvergence, s jehoţ zaměřením se shodují snahy společnosti. - Program Start S ohledem na zaměření programu, jehoţ hlavním cílem je pomoc vzniku nových společností v České republice, není tento program pro SPATECH s.r.o. zajímavý a vlastně ani dostupný.

64

-

Program Progres Cílem tohoto programu je prostřednictvím podřízených úvěrů pomoci malým a středním podnikatelů získat finance na pořízení či rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku a za vyuţití zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru, které se poskytují na projekty, jeţ souvisí s úsporou energie či jeţ povedou ke zvýšení efektivnosti výroby energie. Z tohoto je patrné, ţe o nic takového se společnost v nynější době nesnaţí a proto o vyuţití moţností tohoto programu neuvaţuje. V budoucnu je ovšem moţné, ţe se strategické cíle změní, a nabízené dotace bude moţno vyuţít k účelu, na který byly alokovány.

-

Program Záruka Vzhledem k tomu ţe společnost SPATECH s.r.o. neuvaţuje o ţádném tak rozsáhlém investičním projektu, jeţ by nebyla schopna profinancovat ze svých zdrojů či za pomoci finančních institucí se kterými spolupracuje, není pro ni tento program zajímavý. V případě, ţe by došla k rozhodnutí v budoucnu podobný projekt realizovat, byla by stejně nucena na základě dohod se spolupracující bankou oslovit ji jako první a čekat na provedení analýza a její vyjádření ohledně moţností financování z jejích zdrojů. Pouze v případě, ţe by se banka k projektu postavila negativně, byla by moţnost pokusit se vyřešit finanční náročnost projektu touto cestou.

-

Program Rozvoj Tento program si klade za cíl podpořit nabídku výkonnost a konkurenceschopnost malých a středních podniků dotacemi na pořízení nového technologického vybavení, coţ by mělo primárně vést k udrţení či zvýšení pracovních míst v předmětných podnicích. Ovšem záměr odpovídající cílu tohoto programu společnost nemá a proto je pro ni i tento program nezajímavý.

65

-

Program ICT a strategické sluţby Hlavním cílem programu zprostředkovávaným agenturou CzechInvest je podpora a rozvoj informačních a komunikačních technologií a téţ podpoření určitých strategických sluţeb s úzkou návazností na tyto technologie. SPATECH s. r. o. se ale nezabývá vytváření softwarových řešení ani hardwaru a proto je tento program irelevantní.

-

Program ICT v podnicích Stejně tak jako v předchozím programu se podpora týká informačních a komunikačních technologií, které ale společnost nepotřebuje, respektive jiţ vlastněné a vyuţívané ji naprosto postačují, není pro ni ani tento program.

-

Program Eko-Energie Záměrem je pomocí dotací nebo podřízených úvěrů s finančním příspěvkem dosáhnout co největšího sniţování energetické náročnosti výroby a spotřeby primárních zdrojů energie a maximalizovat vyuţívání obnovitelných a druhotných zdrojů a udrţet jejich přijatelný růst. Vzhledem k tomu, ţe společnost nedělá ţádnou energeticky náročnou činnost, nejspíše by na podporu v tomto sektoru neměla ani nárok. Proto se jím zatím zabývat nebude.

-

Program Inovace Jelikoţ SPATECH s.r.o. není výrobním podnikem a mezi jeho činnosti nepatří vlastní výzkum a vývoj produktů, jeţ by chtěl uvádět na trh, není pro něj program Inovace, jehoţ cílem je podpořit právě zmiňované aktivity relevantní.

66

-

Program Potenciál Zde je problém obdobný jako v předchozím případě. Cílem programu je podpora činností, které podnik nevykonává a o zavádění těchto činností, pouze z důvodů jejich podpory v ţádném případě neuvaţuje. Stejně tak jako program Inovace je čerpání podpory z tohoto programu nemoţné.

-

Program Spolupráce Cílem tohoto programu je podpora kooperace subjektů odvětvově stejnorodě zaměřených, jako jsou klastry, technologické platformy a kooperační projekty. Tvorba takovýchto seskupení či účast v jiţ existujících není pro společnost zatím zajímavá a proto i moţnosti tohoto programu nehodlá vyuţívat.

-

Program Prosperita SPATECH s.r.o. nemá v plánu zakládání či rozvoj vědecko-technologických parků, center pro transfer technologií či podnikatelských inkubátorů, podnikatelských center a ani sítí Business Angels a proto pro něj ani tento program nepředstavuje ţádnou moţnost čerpání finančních prostředků.

-

Program Školicí střediska Cílem programu Školicí střediska je pozitivně působit v oblasti realizace, organizace a řízení vzdělávání, personálních činností a dalších aktivit, jeţ slouţí k rozvoji lidských zdrojů. Projekty podobného rázu nejsou v současné době na programu, proto je tento program nyní nezajímavý.

67

-

Program Nemovitosti V této oblasti zatím společnost o rozvoji neuvaţuje, nicméně v budoucnu se můţe stát, ţe bude potřeba rozšířit nemovitosti například jako sklady na stroje či zvětšení sídla v důsledku většího mnoţství zaměstnanců, které při expanzi na nový trh moţná společnost bude potřebovat. Určitě by stálo za to si zapamatovat základní údaje o tomto programu a v budoucnu aţ vyvstane potřeba se na něj zaměřit a pokusit se vyuţít moţností, jeţ nabízí.

-

Program Poradenství Tento program má čtyři aktivity, jimiţ jsou, tvorba a udrţování a rozvoj národního registru poradců, podpora poradenských sluţeb pro malé a střední podniky, poskytování dotovaných, poradenských a vzdělávacích sluţeb pro malé a střední podniky a analýza světových i českých rozvojových trendů. O ţádnou z těchto sluţeb nemá společnost zájem.

-

Program Marketing Aţ na samém konci výčtu programů se nachází ten který je pro náš záměr ideální a z kterého je moţno čerpat finanční prostředky. Tento program je totiţ zaměřený na rozvíjení aktivit a snah o expanzi na zahraniční trhy a zvýšení vyuţívání exportních příleţitostí, jeţ zahraniční trhy nabízejí. Podporuje mimo jiné získávání marketingových informací, jeţ souvisí se vstupem na zahraniční trhy, tvorbu různých studií moţností vstupu na tyto trhy a téţ prezentaci podniku na různých zahraničních veletrzích či výstavách, zejména pak podporuje s tím související tvorbu propagačních materiálů. Vzhledem k tomu, ţe má společnost SPATECH s.r.o. v úmyslu právě expanzi na německý trh a prvním krokem má být účast na veletrhu Reisen & Caravan Erfurt, bude potřeba pouţít nemalé prostředky na vytvoření propagačních materiálů a zajištění důstojné prezentace společnosti. Podpora z tohoto programu by mohla společnosti umoţnit sníţit nákladové zatíţení a dopomoci k úspěšnému vstupu na německý trh.

68

5.4 SPATECH s.r.o. ve vztahu k podmínkám programu MARKETING Aby se společnost mohla ucházet o dotaci z programu Marketing, musí splňovat určité podmínky. 1)

Projekt musí být realizován na území České republiky mimo území hl. m. Prahy.

2)

Místo realizace je totoţné se sídlem malého a středního podniku, proto v programu Marketing nemohou ţádat o podporu malé a střední podniky se sídlem v Praze nebo v zahraničí (Evropská společnost, Evropská druţstevní společnost, Zahraniční osoba), s výjimkou těch, jejichţ vývozní činnost je spojena s výrobou a sluţbami realizovanými v České republice mimo region Praha.

3)

Doba realizace projektu můţe být maximálně do 31. 12. 2011.

4)

Cíle projektu musí být v souladu s cíli programu.

5)

Projekt nesmí porušovat horizontální politiky EU a jejich základní principy, zejména: -

rovné příleţitosti mezi muţi a ţenami,

-

udrţitelný rozvoj.

Datem přijatelnosti projektu se rozumí den, kdy agentura CzechInvest ţadateli potvrdí, ţe splňuje podmínky přijatelnosti daného programu. Skutečným dnem ukončení projektu se rozumí den poslední úhrady závazků dodavatelům, které se týkají způsobilých výdajů projektu.34 Projekt i společnost SPATECH s.r.o. všechny tyto podmínky splňuje a proto

34

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI Marketing on line , Dostupné na: http://download.mpo.cz/get/30342/46514/558589/priloha010.pdf

69

můţe o podporu ţádat. Aby se společnost definitivně rozhodla a mohla téţ i dokladovat moţnost úspěchu projektu, je nutné, aby provedla důkladné analýzy jak svého stavu, tak i prostředí v jakém se nachází.

5.4.1 Provedení analýz společnosti SPATECH s.r.o.

Pro jakékoliv strategické plánování a investiční rozhodování je nutné provést analýzu jak stavu podniku, tak i jeho okolí, proto na následujících řádkách provedu tyto analýzy společnosti SPATECH s.r.o.: -

SWOT analýza,

-

PEST analýza,

-

analýza oborového okolí podniku,

-

analýza vnitřního prostředí podniku,

-

Analýza finančně-ekonomická.

5.4.1.1 SWOT analýza SWOT analýza vychází zhodnocení silných a slabých stránek podniku a z hodnocení příleţitostí a hrozeb. Slouţí k základní identifikace současného stavu podnikatele – sumarizuje základní faktory působící na efektivnost marketingových aktivit a ovlivňující dosaţení vytyčených cílů. Tvoří logický rámec vedoucí ke konkrétnímu systematickému zkoumání vnitřních předností a slabin, vnějších příleţitostí a ohroţení i k vyslovení základních strategických alternativ, o kterých podnik můţe uvaţovat.35

35

HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha : Grada publishing, a. s., 2003. str. 46. ISBN 80247-0447-1

70

-

-

Silné stránky -

Několikaletá praxe v oboru

-

Spolehlivost

-

Schopnost rychle zajistit dodávky nových strojů

-

Kvalitní servis

-

Odbornost

-

Exkluzivní zastoupení renomovaných výrobců ze zahraničí

-

Exkluzivní zastoupení českého výrobce

-

Velmi dobré kontakty a reference

Slabé stránky -

Málo personálu

-

Nedostatečná znalost právního řádu v zahraničí

-

Omezenost exkluzivity pro prodej pouze na ČR

-

Jazykové znalosti

71

-

-

Příleţitosti -

Moţnost vstupu na zahraniční trh

-

Rozšíření exklusivity pro zahraniční trhy

-

Vyuţívání dotačních programů

-

Získat nové pravidelné odběratele sluţeb (servis, kontroly, testy)

Hrozby -

Sniţování potřeby servisu, kontrol a testů (stroje se zdokonalují)

-

Zvyšující se konkurence

-

Snaha odběratelů nakupovat přímo od výrobců a tak vynechat zprostředkovatele

5.4.1.2 PEST analýza Stejně tak jako předchozí analýza i v této nalezneme čtyři oblasti zájmu, čtyři sektory. Jsou to politické a legislativní faktory, ekonomické faktory, sociální a demografické faktory a faktory technologické. Kaţdý z nich nějakým způsobem ovlivňuje společnost. Jak moc to záleţí především na činnostech společnosti a na jejich náchylnosti k změnám ve výše uvedených faktorech.

72

-

Faktory politické a legislativní Česká republika se neřadí mezi země s moc velkými legislativními omezeními a situace politická je u nás celkem stabilní. Přesto se občas vyskytují problémy se získáváním státních zakázek, kde je hlavně problémem získávání přesné dokumentace a průhlednost rozhodování. Několikrát se stalo, ţe byla společnost vyřazena ze zakázky z úplně irelevantního důvodu a to i přesto, ţe cenová nabídka byla mnohem lepší neţ konkurence. Ovšem nerad bych se pouštěl do spekulací o tom proč tomu tak bylo, ale myslím si, ţe určité zprůhlednění veřejných zakázek by mohlo pomoci. Co se týče většiny zařízení, jeţ společnost SPATECH s.r.o. dodává, jsou státem nařízeny kontroly a testy, které zaručují správnou funkčnost, tím pádem i bezpečnost a to zajišťuje pravidelné příjmy, které se dají dopředu celkem přesně odhadnout. V případě, ţe by k těmto kontrolám nedocházelo, vystavuje se provozovatel těchto zařízení určitým sankcím. Také proškolení obsluhy je v mnoha případech nezbytné pro správnou manipulaci a funkčnost zařízení. O těchto školeních se často musí vést záznamy, a nedodrţení těchto zásad opět můţe vést k sankcím.

-

Faktory ekonomické Díky vstupu do EU, na nás začínají okolní státy pohlíţet jako na rovnocenného partnera s rozvinutým trţním hospodářstvím. Také vymahatelnost práva se zlepšila, tím došlo ke sníţení mnoha rizik, plynoucích z mezinárodního obchodu. Zahraniční společnosti se nebojí dát licenci na prodej jejich produktů české společnosti tak jako tomu bylo dříve a s ochotou poskytují veškerou součinnost nutnou k maximalizaci prodeje. Ovšem za jednu z nevýhod by se dalo povaţovat, ţe máme stále jako platidlo korunu a ne euro. Hrozí zde měnové výkyvy a vznikají náklady při převodech. Dále se také pomalu projevuje vzrůstající průměrná mzda, jeţ ve svém důsledku zdraţuje produkty.

73

-

Faktory sociální a demografické Je faktem, ţe ţivotní úroveň obyvatel České republiky stále roste a díky tomu rostou i příjmy jednotlivých domácností, jeţ jsou pak schopny utrácet více za relaxaci a ozdravnou kůru, jeţ nabízejí lázně. Ty se samozřejmě snaţí poskytnout co nejlepší sluţby a díky tomu dochází i k modernizaci. Zde přichází na řadu naše společnost, která je schopna pokrýt jejich potřeby po nejmodernějších zařízeních. Díky zvýšenému uţívání zařízení, jeţ distribuujeme, dochází k růstu spotřeby komplementů, jeţ naše společnost také nabízí a díky tomu dochází k růstu objemu prodeje a téţ ke zvyšování zisku. Díky rostoucí úrovni našeho lázeňství o něj začínají ve větší míře uvaţovat i obyvatelé okolních zemí. Taktéţ věhlas našich lázeňských oblastí ve světě je znám a napomáhá k přívalu zahraničních turistů. V potaz bychom také měli brát pomalé stárnutí naší populace a uvědomit si, ţe valná většina návštěvníků lázní jsou starší lidé. Díky tomu se příliv finančních prostředků do oblasti lázeňství stále zvyšuje.

-

Faktory technologické Co se týče technologických faktorů, jak jsem jiţ naznačil, nemusí hrát aţ tak úplně ve prospěch společnosti. Jelikoţ mnoho přístrojů se stává méně náročnými na údrţbu, a jejich poruchovost se sniţuje, dochází ke sniţování počtu servisních zásahů a ke sniţování náročnosti různých školení. Stejně tak i spotřeba komplementů se sniţuje. Nicméně výhodou je, ţe díky modernizaci se objevují na trhu stále nová a nová zařízení, a díky konkurenčnímu boji lázeňských společností je i poptávka po těchto novinkách vysoká. V oboru lázeňství dochází k nutnosti modernizace nejdéle po třech letech a tento časový úsek má dokonce tendenci se zkracovat. To zaručuje stálý odbyt zařízení, zejména tam kde je společnost výhradním zástupcem pro zahraniční výrobce těchto zařízení.

V rámci třetího typu analýzy se zaměříme na tři sledované skupiny, které tvoří oborové okolí podniků.

74

- Analýza odběratelů Společnost SPATECH s.r.o. se snaţí od samého začátku vybudovat silný vztah se svými odběrateli a plně pokrýt jejich potřeby. Díky tomu také rozšířila své pole působnosti i na oblasti, které pro ni nejsou aţ tak zajímavé z hlediska přímého zisku, ale jsou nezbytné pro posílení vazeb s odběrateli a tím i zajištění dlouhodobé spolupráce a spokojenosti klientů. Nejpodstatnější je pro společnost spolupráce s dostatečně velkými odběrateli, jejichţ potřeby dokáţí plně vyuţít kapacity společnosti, čímţ samozřejmě dochází k maximalizaci zisku a jistot. Co se týče struktury odběratelů, dala by se rozdělit na několik typů. -

Velké lázeňské společnosti Tyto jsou pro společnost nejdůleţitější, jelikoţ zaručují velký objem zakázek, ať uţ v podobě pravidelných servisních zásahů, kontrol, školení, testů ale i jako silný partner téţ odbyt nejnovějších zařízení. Zde se zaměřujeme na posílení naší spolupráce na všech moţných frontách. Pravidelně pořádáme semináře, na nichţ představujeme moderní trendy a nabízíme nové moţnosti vyuţití všemoţných nových postupů v oboru lázeňství. Odběratelé tohoto typu tvoří největší procento našich zákazníků.

-

Relaxační či fitness centra V rámci naší činnosti oslovujeme i menší subjekty jako jsou různá relaxační centra a fitness centra provozované ať uţ jako samostatné subjekty či jako součásti hotelových komplexů. I pro tento typ odběratelů připravujeme nové nabídky a snaţíme se je informovat o novinkách, ovšem v mnohem menší míře neţ předchozí. Je to dáno jejich kupní silou a téţ i spotřebou komplementů.

Většinou nemají prostředky k pravidelným inovacím a téţ jejich klientela je nepoměrně menší a proto objemy prodeje jsou zde mnohonásobně niţší.

75

-

Koncový zákazník Prodeje do této oblasti jsou velmi výjimečné. Koncový zákazník si většinou radši zaplatí sluţbu například v lázních či fitness centru neţ aby si domů pořizoval drahé zařízení. Proto se ani na tento segment nezaměřujeme. Ovšem za historii společnosti se jiţ několikrát stalo, ţe došlo k prodeji zařízení i do této oblasti. Avšak zcela výjimečně.

-

Subdodavatelské tendry Společnost má také samozřejmě snahu stát se subdodavateli pro generální dodavatele, kteří se zabývají výstavbou či výbavou různých lázeňských celků. Tato oblast je velice zajímavá, jelikoţ nabízí zakázku velkého objemu, nicméně je také velmi náročné ji získat a poté realizovat. Často jsou kladeny poţadavky na součinnost jiţ ve fázi projektování a dalších příprav. Je také obtíţné, pokud se projekt časově protahuje či je od počátku plánován na delší časové období dodrţet poţadovanou technickou úroveň zařízení při stejných cenách. Můţe dojít k tomu, ţe neţ se projekt zrealizuje, na trhu se objeví modernější zařízení, neţ bylo navrhováno.

76

-

Analýza konkurence Kaţdá věc má dobrou a špatnou stánku. Takţe zatímco vstup do EU nám v mnohém přinesl pozitiva, stejně tak přinesl i negativa. Za negativum se dá povaţovat to, ţe se například zjednodušil vstup mezinárodních společenství na náš trh a jako nejvýznamnější konkurenti se pro společnost SPATECH s.r.o. jeví společnosti s mezinárodní účastí. Ta jim zabezpečuje velké finanční zdroje, a téţ příliv know-how a různé jiné výhody. Naše společnost je sice na českém trhu velmi dobře etablována nicméně nemá sílu vstupovat do velkých kontraktů, jelikoţ není schopna projekty unést finančně. Často vyţadované vysoké garance jsou velkým problémem. V mnoha projektech je totiţ nutné ještě několik let po ukončení drţet peníze jako záruku. Problémem je také schopnost velkých mezinárodních společností dávat nemalé sumy tak aby si výhru ve velkých tendrech zajistily. Co se týká čistě českých společností, vţdy tu bylo několik hráčů, se kterými soupeříme o podíl na trhu. Aby si společnost zajistila určité výhody, snaţí se získat exkluzivitu na prodej produktů zahraničních výrobců u nás, a pečlivě si vybírá, od koho a co budeme distribuovat. Nemá zájem dodávat něco, co na trhu dodává jiţ několik dalších firem a přetahovat se s nimi za pomocí cenových válek. Bohuţel taková exkluzivita na prodej výrobků zahraničních firem je někdy běh na dlouhou trať. Zahraniční výrobci si vybírají, s kým budou spolupracovat, ve velké většině stanovují minimální počet výrobků, jeţ se musí prodat, a exkluzivitu téţ časově omezují. Hlavní snahou je s nimi co nejvíce komunikovat a získávat od nich veškeré potřebné informace o novinkách a plánech do budoucna. Zatím se to velice daří. Exkluzivitu má SPATECH s.r.o. pro tři zahraniční výrobce a pro jednoho českého a chce se pokusit získat ji i pro německý trh, i kdyţ si je vědoma náročnosti jak časové tak i finanční.

77

-

Analýza dodavatelů Společnost SPATECH s.r.o. se snaţí v rámci konkurenčního boje na českém trhu zaměřovat co nejvíce na exkluzivní zastoupení zahraničních firem. Tím se snaţí docílit toho, ţe bude mít nejširší sortiment těch nejkvalitnějších produktů a bude tím mít výhodu nad svou konkurencí. Jak jsem jiţ uvedl, společnost má v tuto chvíli tři exkluzivní smlouvy se zahraničními výrobci na distribuci zařízení pro lázeňství a jednu s českým výrobcem spotřebních materiálů. Další jsou v jednání, ale není vůbec lehké těchto smluv docílit a také je udrţet. Často jsou podmiňovány počtem prodaných produktů či objemem. Není výjimkou, ţe nedodrţení minimálního počtu je sankciováno. Nicméně jsou zde i dodavatelé, kteří o tyto dohody zájem nemají a prostě prodávají tomu, kdo má zájem. Co se týče spolupráce, tak nejlepší je samozřejmě s těmi, kdo poskytují exkluzivitu. Součástí dohody je totiţ i jejich součinnost co se týče propagace, školení a následných servisů nových zařízení. Často také poskytují informace o novinkách, ještě neţ je vypustí na trh, aby měla společnost moţnost se na jejich distribuci připravit. Také se objevují občasní dodavatelé, jeţ občas najímáme na speciální práce spojené především s dopravou a instalací rozličných zařízení. V této kategorii máme několik stálých partnerů, kteří jiţ znají naše poţadavky a jsou schopni pruţně reagovat. Dodavatele můţeme tedy rozdělit následovně. -

Dodavatelé, u nichţ máme exkluzivitu (zatím 4, další 2 jsou v jednání),

-

standardní dodavatelé (není ţádná smlouva, asi 6 stálých),

-

občasní dodavatelé (hlavně přeprava, instalace, 3 společnosti).

5.4.1.4 Analýza vnitřního prostředí podniku Tato analýza se zabývá jednotlivými faktory vnitřního prostředí a úzce souvisí s SWOT analýzou jeţ jsme jiţ provedli. Pokusím se zde nastínit stav vnitřních sloţek společnosti SPATECH jakými jsou management, marketing, komunikace, logistika a kvalita.

78

-

Management Vedení společnosti mají na starost tři společníci. Veškerá důleţitá rozhodnutí provádějí spolu při pravidelných poradách. Vzhledem k jejich pracovnímu vytíţení jsou tyto porady svolávány operativně a nemají pevně stanovená data. Snahou je ovšem sejít se minimálně jednou za dva týdny a prodiskutovat vše důleţité. Díky tomu, ţe jsou všichni tři finančně zainteresováni do společnosti, je jejich motivace velmi dobrá a nedochází tedy k velmi známému problému „pána a správce“. Co se týče plánování, je nejprve přijat hlavní záměr společnosti a pak jsou následně vytvářeny dílčí cíle tak aby se pomalu naplňoval cíl hlavní. Na pravidelných schůzích jsou téţ určeny termíny a číselně vyjádřeny očekávané výsledky a poté se je postupně snaţí plnit. Společnost nemá moc zaměstnanců, a proto není těţké předat podstatné informace dále a téţ kontrolovat jejich plnění. Co se týče motivace zaměstnanců, provádí se podílu na zajištění zakázky, případně na odměnách pokud zaměstnanec nemá na starost práci, při které získává zakázky. Dříve ve společnosti panoval model paušálního odměňování zaměstnanců starajících se o obchod, to ale vedlo k demotivaci. Proč by se staral, kdyţ má svůj plat jistý. Proto se společnost rozhodla dát této skupině zaměstnanců niţší základní mzdu, a pokud přinesl zakázku, jeţ se zrealizovala, a vznikl zisk, dostal z ní procentuální část. Zaměstnanci, jenţ se nezabývají obchodní činností, dostávají základní mzdu vyšší, a pokud odvádí svou práci bez problémů, dostanou odměny. O mzdách je ve společnosti zakázáno mluvit.

Tento systém se velice osvědčil a společníci i

zaměstnanci jsou s ním spokojeni. Je totiţ velmi důleţité udrţet si kvalifikované zaměstnance, protoţe shánění nových je velice obtíţné a nákladné a často se musí i několikrát opakovat, coţ má vliv na kvalitu sluţeb, které SPATECH s.r.o. nabízí.

-

Marketing Co se týče marketingu je to velice důleţitá součást obchodní strategie. Společnost spolupracuje převáţně s velkými lázeňskými celky, jeţ si na výbornou image potrpí, protoţe hlavně pomocí té získává své klienty. Proto je velmi důleţité být na

79

úrovni a mít prvotřídní design a vystupování. Jak jsem jiţ uvedl, společnost se snaţí o úzký kontakt s klienty, snaţí se získávat informace o jejich potřebách, plánech a na to pruţně reagovat. Zařizuje pro ně různá školení, a téţ různé meetingy kde představuje moderní směry a nové technologie, které by jim mohli pomoci v tom přivést k sobě nové klienty. Veškeré tiskoviny, obchodní korespondence, meetingy a školení musejí mít vysokou úroveň a musí působit velmi dobrým dojmem. SPATECH s.r.o. jiţ velmi dlouho spolupracuje s grafickým studiem, které se stará o to aby vše co přijde do styku s klientem, vypadalo naprosto profesionálně. Hlavním záměrem společnosti je vstup na německý trh za pomocí programu Marketing. S čímţ úzce souvisí právě vynikající kvalita všech výstupů ze společnosti a dokonale připravené prezentace na veletrzích. Nemůţeme zaujmout klienty z Německa, kteří jsou zvyklí na nadstandardní design a špičkovou kvalitu, bez toho aniţ bychom je překvapily, aţ šokovali profesionalitou a designem. V této oblasti také úzce spolupracujeme s dodavateli, jeţ nám dodávají veškeré podklady k tvorbě propagačních materiálů a prezentačních stánků na veletrzích. Co se týče českého trhu, je naše dosavadní marketingová strategie dostačující, společnost je známá a váţena, ovšem v zahraničí jako nový subjekt bude muset zaujmout především tím, jak bude působit na první pohled, coţ dokládá i známý výrok Henryho Forda „Kdybych měl posledních pět dolarů, tři z nich dám na reklamu“.

-

Komunikace Většina komunikace probíhá ve společnosti pomocí systému Microsoft Office Outlook. Je propojen mezi všemi zaměstnanci a dochází zde k plánování v kalendáři a další komunikaci pomocí e-mailu. Téţ další aplikace z balíčku Microsoft Office se velice vyuţívají, zejména Excel umístěný na serveru a všem dostupný. Společnost si téţ nechala vyvinout webové stránky, které mají databázový systém a pomocí jehoţ probíhá komunikace na všech úrovních.

80

-

Logistika Jelikoţ se společnost nezabírá výrobou ale spíše dodávkami zařízení, není potřeba, aby provozovala veliké skladovací prostory. S naprostou většinou dodavatelů má dohodnuté určité termíny dodání. Skladuje pouze určité počty komplementů, a to pouze těch, které se vyplatí nakupovat ve větším mnoţství a které budou stále potřeba, takţe má zajištěn jejich odbyt. Skladovací prostory jsou minimální, asi 100 m2 a jsou umístěny v sídle společnosti. Doprava většiny zboţí probíhá pomocí 2 různých společností podle velikosti a náročnosti dopravy, v případě nutnosti je ve společnosti jeden pickup, který je moţno vyuţít. Většinou se ovšem tomuto způsobu společnost vyhýbá, jelikoţ je neekonomický a při nehodě by za způsobenou škodu na zboţí nedostala náhradu.

-

Kvalita Tato oblast je pro společnost jedna z nejdůleţitějších. Případné nedostatky v jiných oblastech je moţno tolerovat ale kvalita musí být stoprocentní. Společnost má v této oblasti velice tvrdé poţadavky na partnery, jejichţ produkty distribuuje, a má speciálně školené zaměstnance pro servis a pravidelné prohlídky, kontroly a testy. Společnost také vlastní certifikát ISO 9001:2000, jeţ původně zavedla proto, aby se mohla účastnit veřejných zakázek. Vytvořený systém managementu kvality je obsaţen v příručce jakosti a je uplatňován jak v oblasti obchodní činnosti, tak i v oblasti servisních sluţeb, dodávání zařízení a téţ pro provádění dalších kontrol a testů a pravidelných údrţeb jednotlivých typů zařízení. Má téţ vypracovaný systém směrnic, který upravuje popisy procesů a činností v organizaci, které se musí dodrţovat. Tento systém téţ obsahuje informace o pravomocech a odpovědnostech zaměstnanců. Důleţité je také při kaţdé činnosti vyplňovat správné formuláře, které slouţí k následné kontrole. Vše toto je důsledně kontrolováno a neplnění těchto povinností můţe vést k velmi tvrdým opatřením proti zaměstnancům.

81

5.4.1.5 Analýza finančně-ekonomická Přestoţe, podrobnou finančně-ekonomickou analýzu zprostředkovatel podpory v našem případě CzechInvest nepoţaduje, pokusil jsem se v rámci komplexnosti této práce uvést základní údaje. Pro ţádání podpory v rámci programu Marketing je nutné vyplnění finančního výkazu a tabulky s rozvahou a výsledovkou v aplikace e-account. Společnost mi poskytla veškeré informace a výkazy za posledních 5 let tedy od roku 2004 do roku 2009.

Tato analýza se bude skládat z několika částí. -

Analýzy rozvahy

-

Analýzy výsledovky

-

Ukazatelů rentability

-

Ukazatelů zadluţenosti

-

Ukazatelů platební schopnosti

-

Finanční páka

-

Altmanův bankrotní index

Začnu nejprve provedením analýzy rozvahy a poté budu pokračovat dle seznamu výše.

-

Analýza rozvahy Struktura rozvahy nám také dovoluje udělat si rychlý obrázek o sledovaném podniku. Na straně aktiv jsou poloţky seřazeny podle likvidity a na straně pasiv podle vlastnictví36. Nejdůleţitější roli v podnikání společnosti hrají oběţná aktiva. Růst poloţek v této kategorii byl hlavním zdrojem pro růst celkových aktiv

36

SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Ekonomicko-správní fak., 2007. 28. str. ISBN 97880-210-4277-3

82

společnosti. Největšího růstu dosáhla společnost v roce 2005, a to díky nadměrným trţbám. Vzhledem k tomu, ţe se společníci rozhodli nerozdělovat zisk, ale nechávat ho ve společnosti došlo k nárůstu podílu vlastního kapitálu. V roce 2006 ovšem došlo k propadům krátkodobých závazků a nárůstu osobních nákladů a výsledek hospodaření byl v tomto roce nejhorší. Od této doby se společnost rozhodla vyuţívat úvěrování dodávaného zboţí vzhledem k nedostatečné výši vlastního kapitálu, a riziku vyplývajícího z cash flow a druhotné platební neschopnosti.

-

Analýza výsledovky V roce 2005 došlo k velkému zvýšení trţeb za prodané zboţí. Došlo k tomu díky získání subdodavatelského tendru. Jednalo se o velkou zakázku pro stavební společnost, jeţ budovala nový lázeňský komplex a společnosti SPATECH s.r.o. přenechala výbavu celého objektu. To mělo na druhé straně téţ za výsledek růst nákladů, ale ve výsledku šla společnost do plusu. Ovšem v dalším roce pracovalo ve společnosti více zaměstnanců, neţ bylo třeba, jelikoţ byli nabráni v rámci velké akce minulý rok. Jejich efektivita byla niţší a společnost se musela s několika rozloučit. Téţ náklady na techniku, která byla třeba v minulém roce se negativně podepsala na hospodářském výsledku. Společníci na tuto situaci rychle zareagovali a situaci stabilizovali a společnost od té doby vykazuje zlepšující se hospodářský výsledek.

-

Ukazatele rentability Těchto ukazatelů je několik, jsou to rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita aktiv a rentabilita trţeb.

Poměřují zisk se zdroji. Smyslem ukazatelů rentability je

vyhodnotit úspěšnost dosahování cílů společnosti a zhodnocování vloţených prostředků.37Nejprve si zjistíme rentabilitu vlastního kapitálu. Tento ukazatel je

37

ŠULÁK, M., VACÍK, E. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd., Praha: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., 2005 str. 35. ISBN 80-86754-35-9

83

zjišťován pomocí poměru s rentabilitou státních dluhopisů se splatností pět let, jeţ je povaţován za nositele bezrizikové úrokové sazby. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být větší neţ výnosnost z tohoto dluhopisu. Z údajů poskytnutých společností vyplívá, ţe tomu tak bylo skoro vţdy, pouze v roce 2006 byla hodnota niţší. To znamená, ţe jejich vklad je zhodnocován. Rentabilita aktiv spočívá v v hodnocení efektivnosti nejen vlastního kapitálu ale i kapitálu cizího. Tento ukazatel se porovnává s údaji, jeţ je moţno nalézt na webovém serveru www.czso.cz a pokud je ukazatel vyšší neţ zde uvedený odvětvový průměr, společnost má vyšší výnosnost kapitálu a niţší zadluţenost. Z údajů je moţno vyčíst ţe tato tendence zde je. A jako poslední nám zbývá rentabilita trţeb, jeţ vyjadřuje schopnost společnosti vytvořit zisk za 1 Kč trţeb. Tuto analýzu jsem prováděl pouze za poslední dva roky a z výsledků je patrno, ţe hodnoty vţdy překročily odvětvový průměr opět zveřejněný na www.czso.cz.

-

Ukazatele zadluţenosti Jak jsem jiţ uvedl, společníci se snaţí dosaţený kapitál nerozdělovat ale nechávat ho k dispozici potřebám společnosti a díky tomu má míra zadluţenosti tendence k poklesu. Tím dochází ke sniţování věřitelského rizika a zvyšuje i rentabilitu podniku. Nejen díky této skutečnosti se míra zadluţenosti pomalu blíţí optimálnímu poměru 1:1. Vzhledem k tomu, ţe se společnost rozhodla expandovat na německý trh, kde je zvykem mít minimálně trojnásobné krytí dluhů svým hospodářským výsledkem společnost si toto určila jako jeden ze svých cílů. V nynější době tento ukazatel úrokového krytí splňuje, a proto můţeme povaţovat riziko předluţení za minimální.

84

-

Ukazatel platební schopnosti Ukazatele platební schopnosti jsou měřeny pomocí, běţné, pohotové a okamţité likvidity. Ukazatel okamţité likvidity ukazuje jak je společnost schopna hradit aktuálně splatné závazky. Minimálně by měla být hodnota vyšší neţ 0,2, optimálně pak 0,5. Tuto hranici společnost skoro ve všech obdobích překračuje, pouze v roce 2006 byla hodnota těsně pod. Ukazatel pohotové aktivity ve sledované společnosti se téţ pohybuje v doporučeném rozmezí hodnot, přesněji se pohybuje okolo 1. Tento ukazatel značí jak je společnosti schopna platit své závazky po vyloučení zásob. Společnost se tedy platební neschopnosti obávat nemusí ani v této oblasti. Ovšem co se týká běţné likvidity, společnost se pohybuje těsně pod hodnotou 1, jelikoţ kdyby byla nucena rychle proměňovat svá aktiva na peníze, mohlo by dojít k nutnosti dávat je pod cenou. Zde hrozí společnosti určité riziko.

-

Finanční páka Tento ukazatel nám určuje podíl uţití cizího kapitálu k financování činnosti podniku. Finanční páka nám ukazuje, jak vyuţití cizího kapitálu zvyšuje zhodnocení vlastního. Ovšem je nutné znát hranici, za kterou uţ toto vyuţití zvyšuje riziko s ohledem na zadluţenost podniku. Pokud je index finanční páky porovnávající rentabilitu větší neţ 1 jedná se o pozitivní výsledek a je zřejmé, ţe společnost s cizím kapitálem nakládá správně a efekt je pozitivní. U společnosti SPATECH s.r.o. je tohoto pozitivního výsledku dosaţeno i kdyţ zpočátku bylo moţné zaznamenat určitý negativní dopad na rentabilitu.

85

-

Altmanův bankrotní index Altmanův index je jeden z bankrotních modelů, jeţ má za úkol ukazovat moţnost bankrotu v budoucnu. Jedná se o diskriminační analýzu, která odvozuje váhy jednotlivých poměrových ukazatelů pro prognózu budoucího vývoje firmy. Hodnoty vyšli ze statistického sledování firem a jejich vývoje v delším časovém období. Z původně většího počtu poměrových ukazatelů je v dnes uváděné rovnici pět sloţek.38 Ve výpočtu se pracuje se sloţkami jako pracovní kapitál, nerozdělený zisk, EBIT, trţní hodnota vlastního kapitálu a trţby. Je logické předpokládat ţe, pokud společnost bude riziková v tom směru, ţe zbankrotuje, nebude jí podpora poskytnuta. Naštěstí u společnosti SPATECH s.r.o. se hodnoty Zeta koeficientu pohybují aţ na jednu výjimku v roce 2006 v hodnotách, jeţ vyznačují prosperitu, tedy jsou vyšší neţ 2,9 a proto je riziko, ţe společnost v blízké době zbankrotuje velice nízká.

Výsledky finanční analýzy se dají povaţovat za dobré, a dá se předpokládat stabilní a udrţitelný rozvoj společnosti, jeţ je silným hráčem na českém trhu v oblasti dodávek zařízení pro lázeňství. Její vstup na německý trh se dá povaţovat za dobrou moţnost rozvoje, a částečně i nutnost pro udrţení stávajícího trendu a růstu.

5.5 Investiční záměr Hlavním záměrem společnosti SPATECH s.r.o. je expanze na německý trh. Německý trh si vybrala z několika důvodů. Jedním je jeho vzdálenost od sídla SPTAECH s.r.o., která je asi 50 km. Dalším důvodem je všeobecné podvědomí o prosperitě německého trhu a o kapitálové síle tamních společností a téţ doporučení od subjektů, kterým jiţ dodáváme. Cílem je distribuovat produkty, jeţ jsou v portfoliu a získat stejně jako na našem trhu pravidelné zakázky ve formě servisů, kontrol, testů a školení. Tento krok si management

38

ŠULÁK, M., VACÍK, E. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd., Praha: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., 2005 str. 175. ISBN 80-86754-35-9

86

představuje jako postupný proces, který by měl být co nejefektivnější a co nejšetrnější co se týče nákladů. Expanze by měla probíhat v několika fázích. 1) Představení společnosti na veletrhu 2) Zajištění odbytu pro distribuované produkty 3) Případné vytvoření pobočky

Vzhledem k tomu, ţe společnost se ještě o expanzi na zahraniční trh nikdy nepokoušela, nemá v této oblasti ţádné vlastní zkušenosti. Ovšem díky úzké spolupráci nejen se společností Lázně Františkovy Lázně s.r.o. byly naši pracovníci celkem dobře informování o zákonitostech, moţnostech a téţ o případné konkurenci. V první fázi je hlavním cílem zajistit profesionální prezentaci na veletrhu Reisen & Caravan Erfurt, na jehoţ minulém ročníku bylo okolo 30 000 návštěvníků39. Dobrá prezentace na tomto veletrhu je pro společnost velice důleţitá, jelikoţ můţe navázat první důleţitější kontakty a dostat se do podvědomí. Také bude mít skvělé moţnosti při průzkumu trhu a zjištění nabídky konkurence. Počítá se i s moţností otypování moţných potencionálních partnerů. K úspěšnému provedení tohoto kroku bude nezbytně nutné vytvoření prezentačního stánku a prezentačních materiálů v německém jazyce, které budou obsahovat jak veškeré reprezentativní údaje o společnosti, tak zároveň nabídku nejmodernějších zařízení a trendů v oblasti lázeňství. Ve druhé fázi by se společnost měla pokusit zajistit si nejen díky získaným kontaktům z první fáze moţnosti odbytu a začít odbyt realizovat. Klíčové by mělo být najít silné a dlouhodobé odběratele, a pokud moţno ihned se pokusit získat exklusivitu od výrobců i pro německý trh. Ze zkušeností je patrné, ţe toto je moţné aţ při určitých objemech prodeje. V této fázi by bylo vhodné zaměřit se i na moţnost najmutí nového personálu, který bude skvěle ovládat německý jazyk a bude mít téţ znalosti z oboru a přehled o právu a zvyklostech v Německu. Společnost je schopna postarat se o svého klienta komplexně,

39

Veletrh Reisen & Caravan. Dostupné na: http://www.reisen-caravan.de/presse/presseinfos/meldung1.html

87

tedy nejen dodat zařízení ale nejprve ho představit, případně předvést jeho činnost v provozu, poté dodat, zaškolit personál, postarat se o jeho funkčnost a zajistit veškeré kontroly a testy, jeţ jsou k jeho provozu vyţadovány ať uţ výrobcem či právním řádem. Pokud druhá fáze s úspěchem naváţe na první, nic nebude bránit tomu, aby se v Německu otevřela pobočka společnosti SPATECH s.r.o. Tato moţnost bude aktuální aţ za několik let aţ se prověří stabilita navázaných obchodních vztahů a schopnost získat a udrţet určitý podíl na německém trhu. Tato fáze bude jistě nejnákladnější a neţ se pro ni společnost rozhodne, bude třeba důkladné promýšlení a naplánování jak finančních nároků, tak i efektivnosti a schopnosti samostatného fungování. Jednoznačně bude třeba najmout prostory a několik nových zaměstnanců. Pobočku celou vybavit a samozřejmě zajistit plynulou komunikaci a přehledný systém kontroly s mateřskou pobočkou. Ale vraťme se opět k první fázi, jeţ je pro nás nyní aktuální a je předmětem mé diplomové práce. Jak zde jiţ zaznělo, k prezentaci na veletrhu bude nutné vytvořit propagační materiály v německém jazyce. Při výrobě těchto propagačních materiálů by se měl podnik zaměřit na vyzdvihnutí všech svých předností, jeţ jsou: -

několikaletá praxe v oboru,

-

spolehlivost,

-

schopnost rychle zajistit dodávky nových strojů,

-

kvalitní servis,

-

odbornost,

-

exkluzivní zastoupení renomovaných výrobců v ČR.

A společnost by se na druhou stranu téţ měla zaměřit na minimalizace slabých stránek SWOT analýzy a to zejména na: -

malý počet personálu,

-

nedostatečnou znalost právního řádu v zahraničí,

88

-

omezenost exkluzivity pro prodej pouze na ČR,

-

nedostatečné jazykové znalosti.

Na vytvoření zmíněného veletrţního stánku a propagačních materiálů bude třeba najmout profesionální grafické studio, jeţ má s podobnými činnostmi zkušenosti. Bude třeba hledat společnost, se kterou se naváţe dlouhodobá spolupráce. SPATECH s.r.o. jiţ podala několik poptávek v této oblasti a zjistila, ţe nejlépe budou vyhovovat subjekty zabývající se nejen pouze grafickými pracemi ale komplexním pozvednutím značek tzv. „Lift the brand“, jelikoţ jejich práce je dlouhodobá, účelová a cílená na co největší obeznámení potencionálních zákazníků se zadávající společností. Ovšem práce těchto subjektů není z nejlevnějších.

5.5.1 Financování

Jelikoţ podmínky dotačního programu Marketing určují, ţe podpora bude poskytnuta aţ zpětně po vyúčtování uznatelných nákladů. Bude nutné provést nejprve financování buď z vlastních zdrojů, nebo pomocí úvěru u banky, se kterou SPATECH s.r.o. jiţ dlouhou dobu spolupracuje. Výše uznatelných nákladů na prezentaci na veletrhu byla předběţně spočtena na částku 280 000 Kč. Z programu Marketing je moţno ţádat o podporu ve výši 50% na uznatelné náklady. Ty jsou následující. -

Individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP.

-

Vybrané provozní náklady - zejména získávání a tvorba marketingových informací a propagačních materiálů, cizojazyčných internetových stránek v oblasti mezinárodního obchodu a zahraničních trhů, pronájem, zřízení a provoz stánku na výstavách a veletrzích v zahraničí.

-

Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí.

-

Vybrané provozní náklady související s účastí podnikatelů - zejména

89

pronájem, zřízení a provoz stánku, marketingové propagační materiály, další výdaje. -

Vybrané provozní náklady související se zajištěním realizace stánku prezentace ČR vč. doprovodné propagace, výdaje za nákup sluţeb od dodavatelů vybraných transparentním a nediskriminačním způsobem.

-

Oborové a katalogové prezentace realizované agenturou CzechTrade.

-

Vybrané provozní náklady – zejména související s technickou realizací a provozem stánku CzechTrade a doprovodné propagace.

-

Rozvoj sluţeb agentury CzechTrade v oblasti mezinárodního obchodu (Internacionalizace).

-

Vybrané provozní náklady – zejména zpracování odborných studií a oborových a dalších charakteristik zahraničních trhů, realizace marketingových akcí a jejich propagace, náklady na opatření vedoucí k zvýšení konkurenceschopnosti ekonomických subjektů ČR na zahraničních trzích.

-

Náklady na publicitu projektu.40

40

MPO - Operační program Podnikání a Inovace: Marketing [on line], http://download.mpo.cz/get/30342/46514/558577/priloha022.pdf

90

cit. 2007-03-01 ., dostupný na:

Náklady, jeţ společnosti vzniknou, spadají do první kategorie uznatelných nákladů, budou vyuţity na vybudování prezentačního stánku, a na tvorbu propagačních materiálů. Cílená částka, o kterou bude tedy ţádáno, bude 140 000 Kč, detailně budou poloţky rozebrány v kapitole Veletrh Reisen & Caravan. Financování bude provedeno buď z vlastních zdrojů společnosti, anebo za pomoci úvěru u banky.

5.5.2 Marketingový průzkum

Vzhledem k objemu financí a náročnosti projektu je nutné provést marketingový průzkum a pokusit se zjistit úspěšnost projektu. Tento průzkum je i poţadován poskytovatelem podpory a je téţ podporován. Společnost je rozhodnuta investovat do tohoto průzkumu maximálně 120 000 Kč. Asi nejdůleţitější bude provedení analýzy trhu, i kdyţ vyvodit z něj jednoznačné závěry je velmi obtíţné a stejné výsledky se dají vykládat různě. Co se týče znalosti trhu, společnost se na německém trhu ještě nepohybovala. Pouze díky spolupráci se subjekty, jeţ se na tomto trhu aktivně pohybují a působí, získala podstatné informace a tipy. Díky tomu má základní znalosti jednotlivých oblastí, o kterých by měla mít základní přehled. V rámci tohoto marketingového průzkumu se společnost bude zabývat následujícími oblastmi, jeţ jsou podstatné pro záměr expanze, a nechá si o nich vypracovat průzkumy. Budou poţadovány následující náleţitosti. -

Stanovení cílového trhu

-

Segmentace trhu

-

Analýza poptávaných výrobků

-

Analýza zákazníků

-

Analýza konkurenčních subjektů

-

Analýza logistiky

-

Analýza oboru

-

Předpoklady vývoje poptávky

91

Dále rozeberu, jak by měl být průzkum v jednotlivých oblastech proveden.

-

Stanovení cílového trhu -

Cíleným trhem je německý trh s lázeňskými zařízeními, sluţbami a komplementy.

-

Vymezení základních charakteristik trhu jako jsou (objem trhu, nasycení trhu, růstový potenciál, poptávky, počty významných lázeňských celků, míra inflace, legislativa, podmínky pro dovoz, průměrné mzdy atd.).

-

Segmentace trhu Segmentace by měla být provedena:

-

-

Na základě potencionálních zákazníků

-

Na základě poptávaných produktů

Analýza poptávaných výrobků Hlavním záměrem je na tento trh vyváţet veškeré produkty, které jsou zatím úspěšně distribuovány na českém trhu. Nejprve je ovšem nutné zjistit jak je to s exkluzivními licencemi konkurence a téţ jestli se vyplatí dováţet produkty, na které máme exkluzivitu v České republice, ovšem na německém trhu je prodává mnoho jiných subjektů. Z rozhovorů vedených se společností Lázně Františkovy Lázně a. s. několik jejich partnerů projevilo zájem o nejmodernější technologie, jeţ jsme u nich nedávno zavedli. V této oblasti bude nutné prověřit zájem v těchto kategoriích: -

kryogenní komory

-

infrasauny

92

-

-

lymfatické drenáţe

-

biosolaria

Analýza zákazníků Je velice důleţité mít přehled o tom jak je to na německém trhu s potencionálními zákazníky. Zájem společnosti je navázat dlouhodobý, perspektivní obchodní vztah se silným partnerem, případně navázat spolupráci s jiţ existujícím distributorem, coţ ale většinou vede buď k nárůstu koncové ceny anebo ke sniţování marţe. S dodávkami pro konečné spotřebitele společnost moc nepočítá dle situace v České republice a ani to není její záměr, přesto však německý trh můţe být jiný a proto by i průzkum v této skupině nechtěla zanedbat. O kaţdém z potencionálních zákazníků bychom měli znát toto: -

Finanční situaci

-

Motivace modernizovat

-

Schopnost odběru

-

Technické a obchodní poţadavky

-

Potřeby

-

Důleţitost osobních vztahů

-

Schopnost spotřeby komplementů

-

Pokrytí trhu

-

Povědomí o moţné konkurenci

-

Analýza konkurenčních subjektů

93

Stejně důleţitá jako analýza potencionálních zákazníků, je i analýza konkurenčních subjektů a měla by proto dostat minimálně stejný prostor. S vědomím, ţe se jedná o vstup na jiţ fungující trh, na který společnost vstupuje jako nováček, je nutné se připravit na existenci jak silných tak i menších společností a uvědomit si ţe jakýkoliv konkurenční boj můţe znamenat propad cen, zvýšení mezd či jiné nepříjemnosti a další náklady. Důleţité je zjistit informace o:

-

-

současných a potencionálních konkurenčních subjektech.

-

Moţnostech substituce.

-

Postavení konkurentů na trhu.

-

Chování a pravděpodobnou reakci na náš vstup na trh.

-

Silné a slabé stránky.

-

Jak jsou vnímáni.

-

Produktové portfolio.

-

Výhody v sortimentu.

-

Exkluzivity.

-

Cenovou politiku.

-

Markantní podobnost či naopak rozdíly s námi.

Analýza logistiky Jelikoţ v Německu společnost SPATECH s.r.o. zatím nemá ţádné skladovací prostory, bude nutné zjistit veškeré informace týkajících se distribuce produktů a sluţeb. Mezi těmito informacemi by určitě měly být omezení dopravy pro nákladní dopravu, nutné přestávky pro řidiče, výše poplatků na dálnicích, moţnost převozu nadměrných zařízení, moţnost a ceny skladování a další podobné informace.

94

Ovšem téţ bude nutné znát informace a ceny co se týče poštovních a jiných přepravních společností, protoţe jak jsem se jiţ zmiňovat, SPATECH s.r.o. upřednostňuje si dopravu najímat neţ provozovat vlastní.

-

Analýza oboru Tato analýza spočívá v objasnění základních zákonitostí, moţností a případných omezení v oboru lázeňství. Hlavní bude zjistit informace o: -

ţivotním cyklu v oboru,

-

legislativní úpravě týkající se lázeňství,

-

stavu trhu v lázeňství (existence monopolů či oligopolů jak na straně odběratelů, tak na straně dodavatelů).

-

Předpoklady vývoje poptávky Měli by se udělat alespoň dva odhady předpokládaného vývoje poptávky po nabízených produktech a sluţbách. Pesimistická a optimistická. V rámci této předpovědi by měli být zvaţovány následující skutečnosti. -

Objem trhu

-

Potenciál trhu

-

Prognózy vývoje

95

5.5.3 Hodnocení marketingového průzkumu Jelikoţ má společnost velice malé, ba skoro ţádné zkušenosti s exportem či expanzí do zahraničí, bude se na to připravovat na základě marketingového průzkumu, který nechá provést odborníky. Bude hodnotit vyhlídky a probírat se moţnostmi. Bude nutné zacílit se na perspektivní oblasti, a naopak vyvarovat se investování do oblastí, jeţ nevypadají perspektivně. Bude sice velice obtíţné správně interpretovat výsledky průzkumu a přesně odhadnout budoucí vývoj, ale výsledky průzkumu by měli naznačit alespoň směr. Tento průzkum by měl poskytnout základní informace a být prvním klíčem k úspěchu společnosti při expanzi na zahraniční trh. Proto se domnívám, ţe by podpora na tento projekt měla být poskytnuta.

5.5.4 Veletrh Reisen & Caravan Erfurt Aby mohl podnik úspěšně a co nejšetrněji expandovat na zahraniční, v našem případě německý trh, bude nejefektivnější společnost nejprve představit co nejširšímu počtu potencionálních partnerů a téţ získat základní informace o budoucí konkurenci, téţ zjistit si co nejvíce o distribučních sítích či jednotlivých distributorech a téţ o subjektech vyrábějících komplementy, jeţ SPATECH s.r.o. zatím nedodává nebo které můţou nahrazovat jiţ dodávané, ale vzhledem k místním poměrům by bylo ekonomičtější s tím začít. Jako nejlepší moţnost toho dosáhnout se bezesporu jeví prezentace společnosti na jednom z největších veletrhů, jeţ se ve spolkových zemích koná. Tím je bezesporu veletrh Reisen & Caravan Erfurt.

96

Tabulka 2: Základní informace o veletrhu Reisen & Caravan Erfurt

41

Organizátor:

RAM Erfurt, Regio Ausstellungs, GsbH

Místo konání:

výstaviště Erfurt

Datum konání:

29. 10. – 1. 11. 2009

Obsazená výstavní plocha:

15 000 m2

Počet vystavovatelů:

250

Zúčastněné země:

ČR, Indonésie, Maďarsko, Izrael, Tunisko – všichni oficiální expozice, Slovensko, Polsko, Itálie, Rakousko, Francie, Itálie, Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Kanada a na stáncích touroperátorů byla zastoupena i další evropská a zámořská teritoria vč. např. Azor, Guatemaly, Nového Zélandu, Namibie a dalších asi 30 zemí.

Cyklus:

1x ročně

Počet návštěvníků:

cca 32 000

Nomenklatura:

Kompletní nabídka cestování a dovolených, městská turistika, dovolené pro tělesně postiţené, lázeňství, studijní, jazykové a sportovní pobyty, související literatura, karavany.

Vstupné:

7,- € se systémem slev

41

Bussinessinfo – cestovní ruch on line , Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/nemecko-turisticky-veletrh-cestovniruch/1000636/55225/?rtc=3

97

Mezi českými vystavovateli bylo několik našich odběratelů, zejména pak jiţ několikrát zmiňované Lázně Františkovy Lázně a.s. díky jejichţ záznamům si můţeme udělat přehled o moţnostech návštěvnosti našeho stánku.

Tabulka 3: Odhad výsledků veletrhu Reisen & Caravan Erfurt

Hledisko Celkový počet návštěvníků Počet potencionálních zájemců Realizace obchodních jednání Fin. objemy trţeb

Optimistické Realistické Pesimistické 50 130 80 5 30 15 1 5 2 5 000 000 Kč 2 000 000 Kč 500 000 Kč

Z odhadovaných výsledků je zřejmé, ţe účast na tak velkém veletrhu by mohla přinést společnosti nezanedbatelné mnoţství prostředků a nových kontaktů. Co se týče nákladů, jejichţ rozpočet musí být součástí ţádosti a pro její přijetí je nepostradatelný, odhady jsou následující:

Tabulka 4: Náklady

Náklady

Poţadované z podpory

Zbudování stánku

170 000 Kč

85 000 Kč

Propagační materiály

110 000 Kč

55 000 Kč

Mzdy

40 000 Kč

0 Kč

Pobyt, doprava, strava

20 000 Kč

0 Kč

340 000 Kč

140 000 Kč

Celkem

Náklady společnosti tedy budou 340 000 Kč a aţ se projekt zrealizuje, bude moţné poţádat o podporu, tedy úhradu 50% uznatelných nákladů, coţ činí 140 000 Kč. Bez dotace budou tedy celkové náklady 340 000 Kč a s dotací pouze 200 000 Kč.

98

5.5.5 Hodnocení efektivity a návratnosti využitých prostředků Abychom si mohli udělat odhad efektivnosti vynaloţených prostředků, nejprve si budeme muset odhadnout nárůst zisku s ohledem na trţby. Věřím, ţe bude dostačující provést tento výpočet pouze pro realistický odhad. Dále si k tomu vypočteme výnosnost projektu a poté jeho návratnost. Nárůst zisku s ohledem na trţby provedeme na základě stejného poměru z českého prostředí. Poměr je 4,3 %. Výnosnost vypočteme poměrem zisk/náklady a návratnost naopak poměrem náklady/zisk. Touto cestou uvidíme, jak se nám změní hodnoty při započtení vlivu, jeţ bude mít poskytnutí podpory z programu Marketing.

Tabulka 5: Výpočet efektivity vynaloţených prostředků Výnosnost

Návratnost

Zvýšení trţeb

Zvýšení zisku

s dotací

bez

s dotací

bez

2 000 000 Kč

86 000 Kč

2,32

3,96

0,43

0,25

Z výpočtu je zřejmé, ţe výnosnost z projektu se díky dotaci zvýšila skoro o 59 procent, a návratnost je bez dotace niţší o necelou polovinu. Efekt dotace je tedy velice markantní a můţe významně pomoci při expanzi na nový trh. CzechInvest mimo formálních náleţitostí, jeţ musí být splněny při předběţné, a pak úplné ţádosti posuzuje ještě následující kriteria. -

Reálnost záměru

-

Dosavadní zkušenosti

-

Strategie při vstupu na nový trh

-

Udrţitelnost výsledků

99

Mohu prohlásit, ţe společnost SPATECH s.r.o. se dá hodnotit ve všech těchto kritériích aţ na dosavadní zkušenosti s exportem do zahraničí pozitivně. Ovšem marketingový průzkum by měl tento nedostatek dostatečně vynahradit. Reálnost záměru je vysoká, strategie opatrná a vzhledem k obvyklým praktikám i dobře cílená a udrţitelnost je s ohledem na typ produktů a obor, ve kterém společnost podniká, taky vysoká.

5.5.6 Shrnutí

Díky všem provedeným krokům uvedeným výše se domnívám, ţe šance společnosti SPATECH s.r.o. dostat podporu z programu Marketing je velice reálná. Vzhledem k současnému stavu podniku, při zahrnutí výsledků analýz interního i externího prostředí, dosavadní tendence růstu a téţ předběţných průzkumů, jeţ byly učiněny, je zřejmé, ţe pokus o expanzi je krok správným směrem. Tato expanze by měla pomoci společnosti v dalším rozvoji a poskytnout určitou ochranu před negativními tendencemi a případnými výkyvy na trhu v České republice. Přestoţe bude velice sloţité zařídit se podle marketingového průzkumu a určitě nemoţné se připravit na veškerá úskalí, jeţ se objeví, věřím, ţe expanze má velkou šanci na úspěch a můţe prohloubit kýţenou mezinárodní spolupráci. Společnost má dostatečné schopnosti a prostředky k tomu aby tento projekt zvládla financovat a proto doporučuji tento krok udělat a pokusit se pilnou prací dosáhnout ještě větších zisků a rozvoje.

6 Závěr Na závěr své diplomové práce bych rád shrnul vše uvedené. Teorie i praxe se naštěstí shodují v tom, ţe malé a střední podniky jsou pro ekonomiku velice důleţité a správně cílené podpora jim můţe velice pomoci v udrţení stability a následnému rozvoji. Tato podpora musí být správně cílena, aby byla efektivní a vyvolala kýţené následky. Jak Evropská Unie, tak i Česká republika nabízejí mnoho moţností podpory pro malé a střední podniky. Můţe se zdát obtíţné se ve všech moţných programech dobře orientovat, ale je to jen otázkou času. Jedním z cílů mé práce bylo popsat moţné přístupy k podpoře podnikání.

100

Věřím, ţe tento cíl jsem naplnil a dokonce jsem čtenáře seznámil se základem podpory v Evropské Unii. Dalším mým cílem bylo uvést aktuální programy podpory podnikání v České republice. V rámci komplexnosti a kontinuity programů podpory vyhlášených pro období 2007-2013 jsem dokonce uvedl i programy podpory, jeţ jiţ aktuální nejsou, a není moţné se do nich zapojovat, ale domnívám se, ţe by o jejich existenci základní přehled měl být. Tedy tento cíl povaţuji téţ za splněný. Posledním cílem bylo vytvořit konkrétní ţádost o podporu. Snaţil jsem se vytvořit ţádost pro společnost SPATECH s.r.o. jeţ je sice fiktivní, ale je zaloţena na údajích o skutečné společnosti. Myslím, ţe na základě provedených analýz, rozborů, a uvedených záměrů je celkem dobře moţno pokusit se vytvořit ţádost vlastní. Jedinou nevýhodou je skutečnost, ţe termíny pro podávání ţádostí do programu Marketing se blíţí ke konci, ba některé jsou jiţ pryč a nevím jaké nové podmínky či náleţitosti bude mít případná další výzva. Nicméně se domnívám, ţe by tato práce měla z větší části v přípravě dopomoci. Jsem téţ velice rád, ţe jsem si toto téma zvolil, jelikoţ jsem si velice rozšířil své vlastní obzory a znalosti problematiky, coţ povaţuji za takový "oficiální cíl" diplomové práce.

101

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: Povinná pole finančního výkazu v aplikaci eAccount...............105 PŘÍLOHA 2: Souhrnná tabulka podaných ţádostí a udělených úvěrů............106 PŘÍLOHA 3: Souhrnná tabulka vyhlášených výzev jednotlivých programů..107

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Informace o společnosti………………………………………….62 Tabulka 2: Základní informace o veletrhu Reisen & Caravan Erfurt……….97 Tabulka 3: Odhad výsledků veletrhu Reisen & Caravan Erfurt ……………..98 Tabulka 4:Náklady…………………………………………………………....98 Tabulka 5: Výpočet efektivity vynaloţených prostředků………………..….99

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd., Praha: Grada publishing, a.s., 2008. 301 s. ISBN 978-80-247-2409-6 2) ŠULÁK, M., VACÍK, E. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd., Praha: Vysoká škola finanční a správní o.p.s., 2005 234 s. ISBN 80-86754-35-9 3) SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: Ekonomicko-správní fak., 2007. 128 s. ISBN 978-80-210-4277-3 4) Zákon č. 589/1992 SB., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v aktuálním znění. 5) VOJÍK, V. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 264 s. 6) MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2005. 528 s. ISBN 80-247-0906-6Ministerstvo průmyslu obchodu, Podpora podnikání v České Republice, 2007

102

7) KLÍMOVÁ, V. Regionální podpora podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 145 s. ISBN 978-80-210-4399-2 8) HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada publishing, a. s., 2003. 200 s. ISBN 80-247-0447-1 9) SEDLÁČKOVÁ, H.; BUCHTA, K. Strategická analýza. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179-367-1

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 1) MPO - Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008. [on line], cit. 2009-05-01 ., dostupný na http://download.mpo.cz/get/38872/43274/519252/priloha005.doc 2) CzechInvest – Marketing. on line , cit. 2008-04-10 . Dostupné na: http://www.czechinvest.org/data/files/text-programu-marketing-22.pdf 3) Program podpory Evropské unie malým a středním podnikům: Přehled hlavních moţností financování dostupné pro evropské SME. on line , cit. 2009-03-01 . Dostupné na: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/document.cfm?action=display&doc_id=46 24&userservice_id=1 4) MPO - Podpora podnikání v ČR 2007. on line , cit. 2007-07-30 . Dostupné na: http://download.mpo.cz/get/31415/35077/381895/priloha001.pdf 5) MPO – Program podpory školicí střediska on line , Dostupné na: http://www.mpo-oppi.cz/skolici-strediska/ 6) Strukturální fondy- Operační program Výzkum a vývoj on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacniprogramy/OP-Vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace 7) Strukturální fondy- Integrovaný operační program on line , Dostupné na:

103

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/ae5865d4-be4a-403d-94617ee797397a20/Integrovany-operacni-program 8) Strukturální fondy- Operační program Technická pomoc on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacniprogramy/Operacni-program-Technicka-pomoc 9) Strukturální fondy- Operační program Praha - adaptabilita on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/opadaptabilita

10) Strukturální fondy- Operační program Praha - Konkurenceschopnost on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Operacniprogramy-Praha/OP-Praha-Konkurenceschopnost 11) Strukturální fondy- Operační program ESPON 2013 on line , Dostupné na: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemnispoluprace/ESPON-2013 12) Strukturální fondy- Operační program Nadnárodní spolupráce on line , Dostupné na:http://www.strukturalni-fondy.cz/spoluprace-nadnarodni 13) Bussinessinfo – cestovní ruch on line , Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/nemecko-turisticky-veletrhcestovni-ruch/1000636/55225/?rtc=3 14) Bussinessinfo – Operační program Inovace on line , Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oppi/vyhlaseni-programuinovace/1001605/44094/ 15) VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI Marketing on line , Dostupné na: http://download.mpo.cz/get/30342/46514/558589/priloha010.pdf 16) Veletrh Reisen & Caravan. Dostupné na: http://www.reisencaravan.de/presse/presseinfos/meldung1.html

104

17) MPO - Operační program Podnikání a Inovace: Marketing [on line], cit. 200703-01 ., dostupný na: http://download.mpo.cz/get/30342/46514/558577/priloha022.pdf

PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: Povinná pole finančního výkazu v aplikaci eAccount ·Průměrný přepočtený počet zaměstnanců – měl by být vyplněn vţdy (pouze výjimečně v odůvodněných případech můţe být 0) · Realizované tržby do konce aktuálního čtvrtletí (v % ročních tržeb) – musí být vyplněno vţdy · OKEČ – musí být vyplněno vţdy · Podíl největšího odběratele na celkové produkci (v %) – musí být vyplněno vţdy (v případě velmi malého podílu musí být vyplněno alespoň 0,1 %) · · Struktura tržeb (CZK atd., v %) – musí být vyplněno vţdy, součet všech 4 poloţek musí být roven 100 · Doba podnikání – musí být vyplněno vţdy · Výplata dividend - můţe být (a často je) nulová · Aktuální stav podrozvahových závazků - můţe být rovněţ nulový · Procento fixních nákladů – musí být vyplněno vţdy · Podíl na trhu - vyplňují pouze společnosti s obratem nad 1,5 mld. Kč, pro ně je políčko povinné Zdroj: Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a inovace Program Marketing, s. 19-20, dostupné na: http://www.czechinvest.org/data/files/marketing-vyzva-i-269.pdf

105

PŘÍLOHA 2: Souhrnná tabulka podaných ţádostí a udělených úvěrů

106

PŘÍLOHA 3: Souhrnná tabulka vyhlášených výzev jednotlivých programů

107