Podpora malého a středního podnikání v ČR

Bankovní institut vysoká škola a.s. Katedra podnikání a oceňování

Podpora malého a středního podnikání v ČR Bakalářská práce

Autor:

Radka Rajská Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Hana Pačesová, CSc.

Duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 20. dubna 2011

Radka Rajská

Anotace Předkládaná bakalářská práce se věnuje současnému systému podpory malých a středních podniků v České republice. V úvodní části poskytuje základní informace o sektoru malého a středního podnikání; jejich charakteristiku a definici, jejich přínosy, výhody a omezení. Dále se zabývá kvalitou podnikatelského prostředí a uvádí koncepci podpory malého a středního podnikání. V hlavní části mapuje systém podpory malých a středních podniků a přináší přehled významných institucí a nástrojů podpory jak z národní úrovně, tak i z úrovně Evropské unie. V poslední části analyzuje úspěšnost čerpání programů, především Operačního programu Podnikání a inovace. Součástí této analýzy je i vlastní průzkum mínění malých a středních podnikatelů. Na závěr shrnuje zjištěné poznatky a na jejich základě nabízí doporučení ke zlepšení systému podpory malých a středních podniků.

Annotation This bachelor thesis deals with the current system of support for small and medium-sized enterprises in the Czech Republic. The introduction provides basic information on the small and medium-sized enterprise sector, their characteristics and definition, their benefits, advantages and limitations. The thesis also deals with the quality of the business environment and introduces the concept of support for small and medium-sized enterprises. The main part describes the system of support for small and medium-sized enterprises and provides an overview of important institutions and instruments of support at both the national level and from the European Union. The last section analyses how successful the implementation of programs such as the Operational Program Enterprise and Innovation are. The analysis includes my own survey of small end medium-sized enterprises’ opinion. In conclusion, the findings are summarized and on the basis of these findings recommendations to improve the system of support for small and medium-sized enterprises are provided.

Obsah Anotace.......................................................................................................................................3 Obsah ..........................................................................................................................................4 Úvod ...........................................................................................................................................5 1. Charakteristika malých a středních podniků ......................................................................7 1.1 Přínosy malého a středního podnikání .......................................................................8 1.2 Výhody a nevýhody malého a středního podnikání .................................................10 1.3 Definice malého a středního podnikatele .................................................................10 1.4 Metodika stanovení statutu malého a středního podnikatele....................................11 2 Koncepce rozvoje malých a středních podniků................................................................14 2.1 Podnikatelské prostředí ............................................................................................14 2.2 Cíle Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013 .........16 3 Přehled programů podpory ...............................................................................................17 3.1 Subjekty poskytující služby podnikatelům...............................................................17 3.1.1 Vládní organizace .............................................................................................17 3.1.2 Nevládní organizace .........................................................................................20 3.1.3 Podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií ........................................................................................................................23 3.1.4 Komerční subjekty............................................................................................24 3.2 Finanční podpora podnikatelům ...............................................................................24 3.2.1 Národní a resortní programy finanční podpory podnikání ...............................24 3.2.2 Instituce poskytující finanční podporu .............................................................27 3.2.3 Soukromé subjekty poskytující finanční podporu ............................................29 3.3 Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU ...............................................30 3.3.1 Akt malého a středního podnikání....................................................................30 3.3.2 Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti .......................................32 3.3.3 Operační program Podnikání a inovace............................................................35 3.3.4 Další programy z úrovně EU ............................................................................40 3.4 Podpora de minimis a maximální intenzita veřejné podpory ...................................43 4 Analýza čerpání programů................................................................................................46 4.1 Programy financované z úrovně EU.........................................................................46 4.1.1 Operační program Podnikání a inovace............................................................48 4.1.2 Průzkum mínění malých a středních podnikatelů.............................................52 4.2 Ostatní programy a oblasti podpory .........................................................................55 4.2.1 Programy finanční podpory ..............................................................................56 4.2.2 Plán snížení administrativní zátěže...................................................................57 4.2.3 Programy z oblasti vědy a výzkumu ................................................................58 4.2.4 Podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií ........................................................................................................................61 4.2.5 Programy podpory vzdělávání..........................................................................64 Závěr a doporučení ...................................................................................................................66 Seznam použité literatury .........................................................................................................68 Seznam elektronických odkazů ................................................................................................72 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................74 Seznam tabulek, grafů a obrázků..............................................................................................76 Příloha č. 1................................................................................................................................78 Příloha č. 2................................................................................................................................83 4

Úvod Sektor malého a středního podnikání je tématem, které se v posledních letech dostalo do popředí zájmu společnosti. Malé a střední podniky jsou považovány za hybnou sílu a páteř evropské ekonomiky. V Evropské unii jich působí více než 23 milionů a zaměstnávají přes 100 milionů pracovníků. Uvedeme-li tato čísla v procentech, pak jejich počet představuje 99,9 % všech podniků a více než 65% podíl na celkové zaměstnanosti EU. K tomu ještě přidejme skutečnost, že generují 60 % evropského hrubého domácího produktu a jsou nositeli mnoha inovací. Česká republika není v tomto směru výjimkou. Malé a střední firmy zde zaujímají 99,8 % všech firem a na zaměstnanosti se podílejí více než 62 %. Přes všechny zásluhy však čelí malé a střední podniky mnoha potížím, se kterými se musí každý den vypořádávat. Na prvním místě bývá uváděn jejich omezený přístup k financování. Investoři a banky nejsou vzhledem k nejisté prognóze a možným rizikům ochotni financovat začínající podniky. Na druhé místo se zařadila nadměrná administrativa. Z průzkumu Světové banky a PriceWaterhouseCooper vyplývá, že český podnikatel potřeboval v roce 2009 celkem 613 hodin na splnění všech daňových povinností 1 a 20 dní na založení podniku 2 . Mezi další problémy, kterým malé a střední podniky čelí, se řadí nekalá konkurence velkých nadnárodních společností a korporací, špatná platební morálka odběratelů, nesnadný přístup k novým technologiím, rostoucí počet a neustálé změny právních předpisů, slabší pozice ve veřejných zakázkách apod. Vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 se problémy malých a středních podniků ještě více prohloubily. Vzrostl počet konkurečních firem, přibyla řada evropských právních předpisů, prohloubil se úbytek kvalifikovaných pracovníků odcházejících do jiných členských států, atd. Na druhé straně však vstup do Evrospké unie přinesl firmám možnost expanze na zahraniční trhy, nové oblasti podnikání, jednodušší přístup k zahraničním technologiím, přísun zahraničních investic a v neposlední řadě také možnost podpory ze strukturálních fondů Unie.

1

The World Bank. Time to prepare and pay taxes [online]. Washington : The World Bank, c2010 [cit2011-0405]. Available also on WWW: . 2 The World Bank. Time to start a business [online]. Washington : The World Bank, c2010 [cit2011-04-05]. Available also on WWW: .

5

Podpora v České republice je poskytována z několika úrovní a v několika formách. Firmy mají možnost získat informační, materiální či finanční podporu, a to jak z úrovně národní, tak i z Evropské unie. Evropská unie si začala uvědomovat význam sektoru malého a středního podnikání již na přelomu šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a od té doby vyvinula řadu iniciativ a nástrojů na jeho posílení. V souladu s politikou Evropské unie je i Koncepce rozvoje malého a středního podnikání České republiky, která svými vytyčenými cíli usiluje o zlepšení podnikatelského prostředí, jehož kvalita výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost a růst podniků všech velikostí. Cílem této práce je shrnout a zhodnotit využívání systému podpory malých a středních podniků v České republice. Zabývá se současným stavem, který s ohledem na ekonomickou recesi nepochybně ještě více ztížil malým a středním podnikům situaci. Pokusím se nalézt odpovědi na otázky, zda je současný systém podpory úspěšný, zda je dostatečný, zda je zaměřen správným směrem a případně poskytnout doporučení k jeho zlepšení.

6

1. Charakteristika malých a středních podniků Malé a střední podniky (MSP) jsou významnou součástí naší ekonomiky a jejich přínos pro společnost je bezesporu veliký. Evropská unie (EU nebo Unie) považuje sektor malého a středního podnikání za páteř evropské ekonomiky a spatřuje v něm klíč ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a sociální integrace. Malé a střední podniky jsou nejdynamičtěji rozvíjejícími se společnostmi a mají zásadní význam pro růst konkurenceschopnosti Evropské unie. Představují 99,9 % z celkového počtu evropských firem 3 , které vytvářejí více než 65 % pracovních míst a 60 % hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V České republice je situace téměř shodná. Mezi malé a střední podniky se řadí 99,8 % z celkového počtu firem 4 + 5 , které zabezpečují z více než 60 % zaměstnanost a podílí se více než 37 % na tvorbě hrubého domácího produktu. Právě kvůli jejich obrovskému počtu, který stále stoupá, jsou přínosy jejich aktivit velmi významné. Z velikosti malých a středních podniků také vyplývají jejich výhody, nesnáze a omezení.

Graf č. 1 – Vývoj počtu MSP v České republice Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

3

Z toho 91,8 % zaujímají drobné podniky, zvané též jako mikropodniky, 6,9 % malé podniky a 1,1 % střední podniky. Definice malých a středních podniků viz Kapitola 1.3. 4 Z toho drobné podniky zaujímají 95,1 %, malé podniky 3,9 % a střední podniky 0,8 %. 5 EIM Business & Policy Research. European SMEs under Pressure, Annual report on small and medium-sized enterprises 2009 [online]. Zoetermeer, Brussels : EIM Business & Policy Research, c2010-05-11 [cit. 2011-0201], p. 6 and 15. Dostupný z WWW: .

7

1.1 Přínosy malého a středního podnikání Veškeré přínosy malých a středních podniků nelze vyjmenovat. Mezi oblasti, které výrazně ovlivňují, patří oblast sociální a oblast ekonomická. Malé a střední podnikání nabízí svobodné uplatnění a seberealizaci a učí podnikatele odpovědnosti. Jakákoliv chyba může znamenat jejich vlastní ztrátu či dokonce zánik. Působí také jako jakýsi protipól politické moci, svou existencí stabilizují společnost. Náhlá výrazná změna či politická nejistota pro ně představuje zdroj rizik. Vlastníci malých a středních podniků většinou bydlí v regionu, ve kterém působí. Efekty z jejich podnikání v daném regionu zůstávají a tím pomáhají k jeho rozvoji a stabilizaci. Poskytují mu zaměstnanost, vytvářejí nová pracovní místa a často pohlcují pracovní síly uvolněné velkými podniky. Místní podnikatelé také podporují různé sportovní a charitativní akce konané v jejich okolí. Malé a střední podniky fungují i jako protiváha nadnárodních společností a korporací, působí proti jejich monopolním tendencím. Aby se ubránily vytlačování z trhu ze strany velkých firem, jsou nuceni nacházet si stále nové cesty k úspěchu, např. individuálním přístupem k zákazníkům. Řada z nich ovšem s velkými firmami úzce spolupracuje jako jejich subdodavatelé (např. v automobilovém průmyslu) nebo jako finální článek dodávající výrobkům osobitý ráz či diferencované funkce. Velmi často vyplňují okrajové, pro velké podniky nezajímavé, trhy. V oblasti výzkumu a vývoje nemohou malé a střední podniky soupeřit s velkými společnostmi, jsou ale nositeli mnoha drobných inovací jako odpovědí na proměnlivé požadavky zákazníků. Ukazatel

1999

Počet podniků

99,80 99,71 99,81 99,85 99,81 99,84 99,85 99,84 99,84 99,84 99,83

Počet zaměstnanců Výkony

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

58,84 59,42 59,73 61,34 61,63 61,48 61,63 61,76 61,62 61,52 62,33 53,63 51,53 51,44 52,46 52,79 52,29 52,42 52,94 51,90 51,53 53,21

Účetní přidaná hodnota

53,17 51,93 51,33 52,98 54,46 53,02 53,68 55,12 54,01 54,57 55,87

Investice

41,06 40,48 37,81 44,52 49,88 51,43 52,57 55,33 55,78 56,00 60,79

Vývoz

36,54 36,15 35,74 34,16

34,0

34,3

40,7

45,2

45,41 46,04

50,7

Dovoz

50,74 49,43 47,12 50,33

49,8

52,5

54,7

56,3

54,45 56,01

57,4

HDP

31,54 31,17 30,63 31,59 34,86 34,27 34,44 36,86 35,76 37,73 36,22 Tabulka č. 1 – Podíl MSP na vybraných ekonomických ukazatelích v % Zdroj – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

8

Ze statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (viz. Tabulka č. 1) je patrné, že malé a střední podniky se významně podílejí na všech ekonomických ukazatelích České republiky. V roce 2009 se podílely na celkové zaměstnanosti 62,33 %, na vyprodukované přidané hodnotě 55,87 %, na výkonech 53,21 %, na dovozu 57,4 % a na HDP 36,22 %. Za posledních deset let dosáhly výrazného nárůstu v oblasti investic a vývozu. Od roku 1999 vzrostl jejich podíl na investicích ze 41,06 % na 60,79 %, což je nárůst o 19,73 %, a na vývozu z 36,54 % na 50,7 %, což je nárůst o 14,16 % 6 . Na vývozu se však podílí především subjekty střední velikosti s 50 a více zaměstnanci. Na konci roku 2009 bylo dle Českého statistického úřadu evidováno celkem 989 568 malých a středních podniků. Naproti tomu velkých podniků bylo evidováno pouze 1 638. Jak je patrné z Tabulky č. 2, malé a střední podniky výrazně dominují svým počtem ve všech segmentech národního hospodářství. Z hlediska zaměstnanosti, výkonů, investic a přidané hodnoty převažují svými podíly ve stavebnictví, pohostinství, službách, zemědělství a obchodě, a to s podílem větším než 70 %. V průmyslu, dopravě, peněžnictví a komunikací nedosahují tak výrazných hodnot, přesto je jejich postavení významné. Podíl MSP na ekonomických ukazatelích za rok 2009 (v %) Odvětví

na výkonech

na nvesticích

52,23 82,58 72,53 87,29 41,22 22,86 70,44 57,78 89,66

37,46 72,09 76,68 89,49 60,70 29,26 85,36 42,60 83,94

38,10 90,67 72,49 94,46 45,26 50,71 93,49 21,86 88,64

na tvorbě přidané hodnoty 42,12 77,97 75,38 86,49 53,55 23,14 83,04 36,85 81,34

62,33

53,21

60,79

55,87

na celkovém na celkovém počtu počtu podniků zaměstnanců

průmysl stavebnictví obchod pohostinství doprava peněžnictví služby komunikace zemědělství

99,41 99,95 99,91 99,96 99,74 99,87 99,92 99,84 99,88

Celkem

99,83

Tabulka č. 2 – Přehled podílů MSP na ekonomických ukazatelích dle odvětví Zdroj – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

6

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. Praha : MPO ČR, c2010-05 [cit. 2011-03-01], s. 3-5 a Příloha č. 2. Dostupný z WWW: .

9

1.2 Výhody a nevýhody malého a středního podnikání Jak již bylo řečeno, výhody malých a středních podniků vyplývají především z jejich velikosti. Mezi hlavní výhody patří zejména: ƒ

malý počet zaměstnanců a úzké provázání majitele se zaměstnanci, což s sebou přináší vyšší flexibilitu, rychlost přijímání podnikatelských rozhodnutí a motivaci pracovníků,

ƒ

dobrá znalost lokálních trhů,

ƒ

užší vztah se zákazníky a schopnost vyhovět jejich individuálním přáním,

ƒ

rychlé zavedení výsledků vědy a výzkumu do praxe a schopnost tvorby a realizace drobných inovací,

ƒ

jednoduchá a přehledná organizační struktura, která jim umožňuje rychlejší a jednodušší kontrolu,

ƒ

možnost sdružování do větších svazků, tzv. klastrů, které jim usnadňují podnikání. I přes celou řadu pozitivních změn, kterých bylo v sektoru malých a středních podniků

dosaženo, mají tyto podniky i svá omezení, se kterými se potýkají a pravděpodobně budou i nadále potýkat. Řadí se mezi ně především: ƒ

těžší přístup na zahraniční trhy,

ƒ

slabší pozice ve veřejných zakázkách,

ƒ

nesnadný přístup ke kapitálu a novým technologiím,

ƒ

nedostatek zdrojů na zaměstnávání špičkových odborníků a konzultantů,

ƒ

ohrožení velkými nadnárodními společnostmi a korporacemi (jejich nekalou konkurencí),

ƒ

špatná orientace v rostoucím počtu a změnách právních předpisů a zatížení nadměrnou administrativou,

ƒ

vyloučení z podnikatelských aktivit vyžadujících větší investice,

ƒ

nízká platební morálka jejich odběratelů.

1.3 Definice malého a středního podnikatele Definice malého a středního podnikatele není zcela jednoznačná. V České republice se můžeme setkat s několika přístupy dělení podniků, a to především podle počtu zaměstnanců. ƒ

Česká statistika dělí podniky do tří skupin na: •

malé – do 20 zaměstnanců,

•

střední – do 100 zaměstnanců,

10

• ƒ

ƒ

velké – 100 a více zaměstnanců.

Česká správa sociálního zabezpečení dělí firmy na: •

malé organizace – do 25 zaměstnanců,

•

organizace – 25 a více zaměstnanců 7 .

Podle zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, v platném znění, za malého a středního podnikatele považujeme podnikatele, který splňuje podmínky uvedené v Příloze č. 1 k Nařízení Komise č. 800/2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství. Nařízení stanovuje tři kritéria, podle kterých posuzujeme velikost podnikatele: počet zaměstnanců, velikost ročního obratu anebo bilanční sumu roční rozvahy a vazby na jiné podnikatele neboli nezávislost podniku. Firmy dělí na: •

drobné – do 10 zaměstnanců, aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují 2 mil. EUR,

•

malé – do 50 zaměstnanců, aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují 10 mil. EUR,

•

střední – do 250 zaměstnanců, aktiva/majetek nepřesahují 43 mil. EUR a obrat/příjmy nepřesahují 50 mil. EUR.

Právě toto rozdělení podnikatelů je v současné době používáno při rozhodování o udělování veřejné podpory malým a středním podnikům v ČR. Označení podnikatele drobný malý střední

Počet zaměstnanců

Obrat/Příjmy

< 10 < 50 < 250

≤ 2 mil. EUR ≤ 10 mil. EUR ≤ 43 mil. EUR

anebo

Aktiva/Majetek ≤ 2 mil. EUR ≤ 10 mil. EUR ≤ 50 mil. EUR

Tabulka č. 3 – Kritéria pro posouzení statutu MSP

1.4 Metodika stanovení statutu malého a středního podnikatele Dle zákona o podpoře malého a středního podnikání jsou pro posouzení statutu podnikatele nutné údaje za poslední uzavřené účetní/zdaňovací období, které bezprostředně předchází období, v němž je žádost o podporu podávána. V případě, že je poslední uzavřené

7

Česko. Zákon č. 589 ze 17. prosince 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 1992, částka 118, s. 3 521. Dostupný také z WWW: .

11

období kratší nebo delší než dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je nutné údaje přepočítat na období kalendářního roku. Zjišťování údajů provádí podnikatel, který vede: ƒ

účetnictví, z účetní závěrky,

ƒ

daňovou evidenci, z přiznání k dani z příjmů a z hlášení Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) 8 , pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti anebo dohod o provedení práce.

Hodnota aktiv a obratu se přepočítává kurzem Evropské centrální banky k poslednímu dni roku, ke kterému je kurs vyhlášen a který předchází roku, ve kterém je žádost o podporu podávána. Výše obratu se uvádí bez daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní. Podnikatel, který teprve zahajuje podnikání, stanoví údaje kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní/zdaňovací období, ve kterém bude podnikatelská činnost provozována. Při výpočtu finančních veličin a počtu zaměstnanců je také nezbytné posoudit vazby na jiné podnikatele neboli nezávislost podniku. Podnikatelé mohou být klasifikováni jako samostatní, partnerští nebo propojení: ƒ

Samostatný podnikatel je podnikatel, který vlastní méně než 25 % základního kapitálu či hlasovacích práv jiného podnikatele. Údaje sestavuje pouze na základě svých vlastních účtů a evidence.

ƒ

Partnerský podnikatel je podnikatel, který vlastní, ať už samostatně nebo ve spojení s jinými podnikateli, 25 % až 50 % základního kapitálu či hlasovacích práv jiného podnikatele. Údaje za tento podnik je nutno přičíst ve výši procentuálního vlastnického podílu.

ƒ

Propojený podnikatel je podnikatel, který vlastní více než 50 % hlasovacích práv nebo má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem. Údaje sestavuje na základě svých vlastních účtů a evidence a také z účtů a evidence podnikatelů, s nimiž je propojen, v plné výši bez ohledu na skutečný podíl.

Pokud není možné s přesností určit vlastníky základního kapitálu, může takový podnikatel v dobré víře prohlásit, že není vlastněn z 25 % nebo více jedním podnikatelem nebo společně podnikateli propojenými mezi sebou. Dalším nezbytným krokem pro přiznání statutu malého a středního podnikatele je posouzení změn velikosti podniku. Podnik se často během své existence mění, rozrůstá se nebo se naopak zmenšuje. V případě, že finanční veličiny anebo počet zaměstnanců

8

Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) se předávají České správě sociálního zabezpečení.

12

za poslední uzavřené účetní/zdaňovací období klesnou či přesáhnou stanovené limity, nedochází k nabytí či ztrátě statutu malého a středního podnikatele, pokud tyto limity nejsou překročeny či naplněny ve dvou po sobě jdoucích účetních/zdaňovacích období. Pro podnikatele, který má dvě nebo méně uzavřených účetních/zdaňovacích období, jsou rozhodující údaje za poslední uzavřené účetní/zdaňovací období.

13

2 Koncepce rozvoje malých a středních podniků Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR již několikrát provedlo průzkum podnikatelského prostředí s ohledem na malé a střední podniky a vymezilo základní směry, které mají vést ke zlepšování tohoto prostředí a tím ke zvyšování konkurenceschopnosti a k urychlení rozvoje malého a středního podnikání. První Koncepce podpory malého a středního podnikání v letech 2005–2006 byla schválena vládou v roce 2004 9 a druhá Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013 (dále jen Koncepce) byla schválena vládou v roce 2006 10 . Součástí obou koncepcí je specifikace opatření vedoucích k pozitivním změnám v podnikatelském prostředí a přímých forem podpory pro tyto podnikatele, a to jak z národních zdrojů, tak i z prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Realizace Koncepce je každoročně vyhodnocována ve Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře.

2.1 Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostředí je základním faktorem rozvoje ekonomiky společnosti, je základní podmínkou růstu konkurenceschopnosti podniků. Malé a střední podniky jsou velmi citlivé na jeho kvalitu, na širokou škálu podmínek podnikání, které jsou tvořeny zejména legislativou, institucionální infrastrukturou a trhy. Na tvorbě podnikatelského prostředí se podílejí stát a jeho orgány, např. zákonodárné sbory, orgány státní správy, ministerstva, soudy, státem zřízené anebo podporované instituce, dále výzkumná a vývojová pracoviště, vzdělávací zařízení, banky, pojišťovny, podnikatelská uskupení, např. komory, svazy, asociace, ale také konkurenční subjekty, partneři a v neposlední řadě spotřebitelé. Je nutné si uvědomit, že od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 je podnikatelské prostředí výrazně ovlivňováno i z této úrovně. Vytvoření jednotného trhu, tj. sloučení národních trhů, odstraňování obchodních bariér, umožnění volnosti pohybu zboží, osob,

9

Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 580 ze dne 9. června 2004 o Koncepci podpory malého a středního podnikání v letech 2005 a 2006. Praha : Vláda ČR, c2004 [cit2010-12-11]. Dostupné na WWW: . 10 Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 392 ze dne 12. dubna 2006 ke Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013. Praha : Vláda ČR, c2006 [cit2011-12-11]. Dostupné na WWW: .

14

služeb a kapitálu (tzv. čtyři svobody), akcelerace technologického vývoje atd., to vše má na podnikatelské prostředí jak pozitivní, tak i negativní dopad. V současné době se podnikatelské prostředí České republiky vyznačuje především těmito skutečnostmi: ƒ

vysokou mírou otevřenosti ekonomiky,

ƒ

harmonizací národních předpisů s předpisy EU,

ƒ

klesající mírou daně z příjmu a zjednodušováním daňového systému,

ƒ

propracovaným systémem institucí a nástrojů pro podporu MSP,

ƒ

přílivem zahraničních investic podporujících rozvoj v regionech jejich působení,

ƒ

dobrou telekomunikační infrastrukturou,

ƒ

geografickou výhodností území státu,

ƒ

vysokou mírou ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru,

ƒ

nedostatečným přenosem výsledků výzkumu a vývoje do komerčního využití,

ƒ

nízkou efektivností vymahatelnosti práva,

ƒ

složitým daňovým systémem,

ƒ

vysokou administrativní zátěží, a to i při zakládání nových podnikatelských subjektů a při získávání a vyplácení většiny typů podpor,

ƒ

dlouhou dobou k vymáhání pohledávek,

ƒ

nedostatečnými nástroji pro financování inovací malých podnikatelů,

ƒ

nedostatečně rozvinutým systémem celoživotního vzdělávání podnikatelů a jejich zaměstnanců,

ƒ

nedostatečně rozvinutým systémem specializovaných služeb (finančních, obchodních, technických apod.) pro mikro a malé podniky,

ƒ

nedostatečným využitím stávajících průmyslových zón, atd. 11

11

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého středního podnikání na období 2007–2013 [online]. Praha : MPO ČR, c2006-04 [cit. 2011-03-01], s. 7–8. Dostupná z WWW: .

15

2.2 Cíle Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013 Malí a střední podnikatelé v České republice budou i nadále zaujímat početní převahu v podnikatelském sektoru. Budou stále více využívat výsledky výzkumu a vývoje a pronikat mimo hranice naší republiky. Hlavním trhem, na kterém se budou nejvíce realizovat, přesto zůstane trh tuzemský. Jejich konkurenceschopnost a síla bude založena na kvalitě a designu, na výrobě a prodeji výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Hlavním cílem Koncepce je posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků, podpořit jejich schopnost vytvářet nová pracovní místa a ekonomický růst a redukovat rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů. Dílčími cíli Koncepce je rozšířit infrastrukturu pro rozvoj podnikání prostřednictvím vědecko-technických parků, podnikatelských inkubátorů a klastrů, snížit administrativní zátěž, zjednodušit oblast daňového systému a zakládání podniků, zlepšit vymahatelnost práva, zefektivnit systém čerpání podpor, podpořit malé a střední podniky jako subdodavatele velkých mezinárodních firem a jako vývozce finálních výrobků na zahraniční trhy a zapojit je do systému partnerství veřejného a soukromého sektoru 12 . Přímá finanční podpora malým a středním podnikatelům je poskytována z prostředků státního rozpočtu a z prostředků strukturálních fondů EU, především Evropského fondu pro regionální rozvoj. Předpokládaná částka ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu byla stanovena na celé období 2007–2013 ve výši 19,3 mld. Kč. Ze strukturálních fondů EU činí celková alokace pro Českou republiku 26,7 mld. eur. Dalšími významnými zdroji, které mohou přispět k rozvoji malých a středních podniků, jsou prostředky soukromé, a to jak vlastní prostředky těchto podniků, tak i prostředky soukromých investorů, komerčních bank apod.

12

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého středního podnikání na období 2007–2013 [online]. Praha : MPO ČR, c2006-04 [cit. 2011-03-01], s. 10–11. Dostupná z WWW: .

16

3 Přehled programů podpory Vzhledem k nespornému významu malých a středních firem pro společnost je třeba vyvinout nástroje a instituce, které by odstranily bariéry jejich vzniku a rozvoje a umožnily plné využití jejich potenciálu. Je důležité, aby se podnikatelé dokázali rychle orientovat v dnešním složitém a často nepřehledném podnikatelském prostředí a mohli využít ušetřený čas ke svým podnikatelským aktivitám. Existují různé instituce, ať už ve vlastnictví státu nebo soukromé, které malým a středním podnikům nabízejí podporu, a to ve formě informační, materiální anebo finanční.

3.1 Subjekty poskytující služby podnikatelům Subjekty, které poskytují podporu malým a středním podnikatelům, můžeme rozdělit do čtyř hlavních skupin: ƒ

vládní organizace,

ƒ

nevládní organizace,

ƒ

podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií,

ƒ

komerční subjekty 13 .

3.1.1 Vládní organizace Vládní organizace vytvořily řadu institucí, které poskytují poradenské služby malým a středním podnikatelům, a to většinou bezplatně nebo za výhodných podmínek. Mezi hlavní organizace patří: ƒ

CzechInvest je příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací, strategických služeb a technologických

center

a získáváním

zahraničních

investic

v oblasti

výroby.

CzechInvest je jedním ze zprostředkujících subjektů pro čerpání podpory ze státních zdrojů a zdrojů strukturálních fondů Evropské unie. Agentura také připravuje a realizuje své vlastní projekty zaměřené na podporu malých a středních podnikatelů. Např. projekt

13

Srpová, J.; Řehoř, V. a kol. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha : 2010, s. 9.

17

CzechLink, jehož cílem je usnadnit malým a středním podnikatelům kontakt se zahraničními investory a tím posílit jejich kapitál. Podporuje akvizice stávajících společností a vznik nových Joint Venture partnerství 14 . Dále je agentura koordinátorem nového projektu CzechAccelerator 2011–2014, který je zaměřen na technologické malé a střední podniky s cílem podpořit jejich průnik na zahraniční trhy. Projekt je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a vybudováním sítě podnikatelských inkubátorů po celém světě poskytuje podnikatelům finanční, materiální a informační podporu (např. pobyt v kancelářských prostorách, přístup k síti technologických firem, fondů rizikového kapitálu a potencionálních zákazníků, účast na odborných konferencích a seminářích, možnost získání dlouhodobého nehmotného majetku (patenty, licence, software), úhradu cestovních nákladů vyslaných zaměstnanců, využití služeb smluvního partnera apod.). ƒ

CzechTrade je příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu, která podporuje zahraniční obchod. Svými 33 pobočkami pokrývajícími 35 států nabízí znalosti a služby, které usnadňují vstup českých podnikatelů na zahraniční trhy a šetří tak jejich čas a náklady. Poskytuje aktuální a ověřené informace z těchto oblastí, mapuje obchodní příležitosti a nabízí individuální asistenční služby. Pomoc podnikatelům nabízí také svým vlastním programem Design pro export, ve kterém mohou podnikatelé za zvýhodněnou cenu 15 využít služeb designéra. Novým designem tak mohou zvýšit kvalitu a konkurenceschopnost svého produktu. V roce 2006 zřídila agentura bezplatnou tzv. Zelenou linku pro export 16 , kde mohou podnikatelé získat informace potřebné pro úspěšný export.

ƒ

Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj, která podporuje regionální politiku, přeshraniční spolupráci a implementaci programů a projektů Evropské unie v České republice. CRR ČR také řídí vznik, výstavbu a provoz Regionálního Informačního Servisu (RIS), který je unikátním on-line souhrnem regionálních dat z celé ČR, a je hostitelskou organizací pro jedno z pracovišť Enterprise Europe Network v Praze 17 .

14

Joint Venture neboli společný podnik je podnik, který je kontrolován dvěma nebo více jinými podniky a který byl vytvořen za účelem plnění zvláštních úkolů pro dosažení požadovaného cíle. Pokud je však společný čistý obrat těchto podniků vyšší než 1,5 mld. Kč nebo alespoň dva z nich dosáhli za poslední účetní období čistého obratu vyššího než 250 mil. Kč, je nutné oznámit plánované spojení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který rozhodne, zda toto spojení naruší či nenaruší hospodářskou soutěž a vydá povolení či spojení zakáže. 15 Cena za zpracování analýzy designu a Závěrečné zprávy z této analýzy činí 28 000 Kč bez DPH. 16 Zelená linka pro export, 800 133 331, je otevřená každý pracovní den od 9 do 17 hod. 17 Podrobně viz strana 17, Enterprise Europe Network.

18

ƒ

Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP) řídí činnost Regionálních poradenských a informačních center (RPIC), což je síť více než 30 institucí, které poskytují bezplatné úvodní konzultace a cenově zvýhodněné služby informačního a podnikatelského poradenství pro malé a střední podniky. Pomáhají při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, při žádání o bankovních úvěry a vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších možných programových podporách a podporách regionu, organizují vzdělávací semináře pro podnikatele apod. 18 Seznam všech center je dostupný na portálu MPO, www.BusinessInfo.cz.

ƒ

Podnikatelská a inovační centra (BIC) jsou centra zaměřená na podnikatelské, technologické a technické poradenství, transfer zahraničních technologií a na realizaci výsledků výzkumu a vývoje. Využívají k tomu síť Evropských podnikatelských a inovačních center (European Business and Innovation Centre Network), čítající více než 200 středisek. Tyto služby jsou dotovány ze státního rozpočtu, případně jiných programů podpory malého a středního podnikání.

ƒ

Národní vzdělávací fond (NVF) je nezávislá nezisková organizace založena Ministerstvem práce a sociálních věcí, která podporuje rozvoj lidských zdrojů, zaměstnatelnost, další vzdělávání a sociální integraci. Své poslání NVF realizuje analytickými, koncepčními, metodickými, vzdělávacími, poradenskými a informačními činnostmi a administrací projektů Evropského Sociálního Fondu 19 . NVF svými aktivitami podněcuje zvyšování kvality vzdělávání a podporuje a navrhuje nové přístupy a inovační metody v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

ƒ

Technologická agentura České republiky (TAČR) je státní instituce, která připravuje a realizuje programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a to jak programy vlastní, tak i připravené jinými správními úřady. Fyzickým a právnickým osobám poskytuje dotace na řešení programových projektů, dále poradenství zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví, podporuje komunikaci mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami.

ƒ

Informační portály jsou samostatné informační portály, které poskytují cenné informace pro podnikatele. Jedním z nich je Oficiální portál pro podnikání a export, BusinessInfo,

18

BusinessInfo.cz. Regionální informační a poradenská centra [online]. Praha : BusinessInfo, [cit. 2011-01-11]. Dostupné na WWW: . 19 Národní vzdělávací fond. O nás [online]. Praha : NVF, [cit. 2011-01-11]. Dostupný z WWW: .

19

dostupný na internetové adrese www.businessinfo.cz, jehož cílem je zjednodušit zejména malým a středním podnikatelům orientaci v informacích a službách poskytovaných státní správou. Integruje informace do jednoho místa, a tím podnikatelům šetří čas, který by jinak museli vynaložit při procházení spousty internetových stránek. Portál je provozován vládní agenturou CzechTrade a jeho gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Do této kategorie lze zařadit i instituce, které vznikly a mají působnost v celé Evropské unii. Jejich cílem je zapojit malé a střední podniky do jednotného trhu, umožnit jim spolupráci se zahraničními partnery: ƒ

Evropský portál pro malé podniky (European Small Business Portal), dostupný z internetových stránek Evropské komise, http://ec.europa.eu, je zaměřen na malé a střední podnikání v Evropské unii. Poskytuje informace o politikách, nástrojích a pravidlech trhu EU, statistické údaje, kontakty na místní organizace, apod.

ƒ

Enterprise Europe Network (EEN) je síť více než 580 institucí ve 47 členských státech EU, která je zaměřena na inovační podnikání, jejímž posláním je pomoci malým a středním firmám uskutečnit co nejvíce z nabízených příležitostí. V České republice je do sítě zapojeno jedenáct partnerů koordinovaných Technologickým centrem Akademie věd ČR. Česká síť se skládá ze tří oblastí. První, Poradenství pro podnikatele, poskytuje poradenství a informace o podnikání na jednotném evropském trhu, v oblasti evropské i národní legislativy, nabízí pomoc při hledání zahraničních partnerů, apod. Druhá, Inovace a technologický transfer, nabízí poradenství v oblasti transferu technologií a inovací do komerční sféry, databázi technologických poptávek či nabídek, apod. Třetí, Projektové poradenství, nabízí informace o možnostech financování projektů, poradenství při přípravě projektových návrhů, konzultace v otázkách duševního vlastnictví apod. Většina služeb je poskytována bezplatně.

3.1.2 Nevládní organizace Nevládní organizace jsou různé typy subjektů, které poskytují celou škálu užitečných služeb všem podnikatelským subjektům včetně malých a středních firem. Většinou se jedná o nezávislé, dobrovolné a lobbystické organizace chránící zájmy svých členů:

20

ƒ

Hospodářská komora (HK) a Agrární komora (AK) jsou státní instituce zřízené ze zákona, jejichž hlavním posláním je podporovat rozvoj podnikání v ČR 20 . Hospodářská komora je rozdělena na dvě části, regionální a oborovou. Regionální část zahrnuje krajské, regionální a okresní hospodářské komory, kterých je celkem 65, a oborová část zahrnuje živnostenská společenstva neboli oborové asociace, kterých je celkem 83. Obě části dohromady mají téměř 14 000 členů (právnických i fyzických osob). Hospodářská komora podporuje všechny oblasti podnikání kromě zemědělství, lesnictví a potravinářství, kterým poskytuje svůj servis Agrární komora 21 . Obě komory nabízí poradenství ve všech otázkách spojených s podnikáním, importem a exportem, odborným vzděláváním, informace o nových přístupech k řízení, právní a legislativní služby, zprostředkování obchodních kontaktů, apod. 22 Obě komory také sledují a vydávají svá stanoviska k podnikatelské legislativě a založily Rozhodčí soud, který řeší obchodní spory mezi jejich členy. Hospodářská komora ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zřídila informační místa pro podnikatele (InMP), kde mohou podnikatelé bezplatně získat základní informace potřebné pro podnikání, včetně tzv. oborových příruček, které jsou zaměřeny na podnikání jednotlivých živností. Kontaktní místa se nacházejí téměř ve všech okresech a v současnosti jich je téměř 100.

ƒ

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) je nezávislé, dobrovolné sdružení, které zastupuje zájmy a potřeby svazů, asociací, spotřebních družstev, velkých distribučních a retailingových společností, obchodních aliancí a franchisingových sítí a malých a středních podnikatelů v oblasti obchodu, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb. Svaz úzce spolupracuje s územními správami na sociálním a hospodářském rozvoji krajů. Pro malé a střední podnikání je to poradenské místo, kde mohou získat informace o podporách podnikání, obhájce Evropské charty pro MSP a zastánce rovných podmínek podnikání. Je také vydavatelem řady odborných příruček a publikací.

ƒ

Svaz průmyslu a dopravy ČR je nezávislá, dobrovolná organizace sdružující zaměstnavatele a podnikatele z oblasti průmyslu a dopravy. Stejně jako SOCR ČR zastupuje a podporuje zájmy a potřeby svých členů, a to i v mezinárodních organizacích, a spolupracuje s územními správami na sociálním a hospodářském rozvoji krajů.

20

Česko. Zákon č. 301 ze dne 23. června 1992 o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 1992, částka 62. Dostupný také z WWW: . 21 Agrární komor amá více než 103 tisíc členů. 22 Např. HK ČR vydala již třetí aktualizovanou verzi Příručky pro podnikání usnadňující podnikatelům orientaci v náročném pdonikatelském prostředí. Je dostupná na WWW: .

21

Organizuje vzdělávací a poradenskou činnost, pomáhá získávat zahraniční kontakty, sleduje a vyhodnocuje světové trendy a rozvoj průmyslu v ČR, prezentuje své členy na veletrzích, výstavách, konferencích, apod. ƒ

Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky (SPŽ ČR) je organizace sdružující soukromé zaměstnavatele převážně malého a středního stavu. Prosazuje jejich zájmy při jednání s orgány státní správy, mezinárodními institucemi a odbory, podílí se na tvorbě a zdokonalování právních předpisů, dohlíží na vytváření podmínek ochrany hospodářské soutěže. Mezi svými členy prosazuje zásady tržní ekonomiky s vyloučením nekalé soutěže a pomáhá zprostředkovat zahraniční i domácí kontakty a přenos poznatků a zkušeností v oblasti podnikání. Vydává také řadu odborných publikací a organizuje vzdělávací kurzy a semináře.

ƒ

Asociace malých a středních živnostníků ČR (AMSP ČR) je sdružení podniků a živnostníků, které svým členům poskytuje především informační servis zaměřený na segment malého a středního podnikání. Dále pořádá vzdělávací akce, organizuje kontaktní setkání, nabízí účast v zahraničních misích, je garantem několika prestižních podnikatelských soutěží (např. Firma roku & Živnostník roku), apod. Své služby poskytuje bezplatně nebo za zvýhodněné sazby. AMSP je členem Evropské asociace řemeslníků a malých a středních podniků (Union Europeenne de l´Artisanat et des Petites et Moyennes Entreprises – UEAPME), která reprezentuje zájmy více než 11 milionů malých a středních podnikatelů.

ƒ

Unie malých a středních podniků ČR (SME Union) zastupuje malé a střední podniky při Evropské unii. Prosazuje reformu právnického rámce pro MSP, a tím zlepšení kvality podnikatelských podmínek. Jejím prostřednictvím mohou podnikatelská sdružení komunikovat s evropskými orgány a získat radu či pomoc, pokud se setkají s neoprávněným zásahem ze strany jiného členského státu nebo Evropské unie.

ƒ

Mezi další organizace s významným zaměřením na malé a střední podnikání patří např. Asociace pro poradenství v podnikání (APP), Asociace inovačního podnikání České republiky (AIP ČR), Společnost vědecko-technických parků ČR, Centrum pro evropskou integraci (CEBRE) a další.

22

3.1.3 Podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií Podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií jsou zřizovány jak organizacemi státními tak organizacemi komerčními. Na jejich zřizování se podílejí města a kraje, vysoké školy, různá vědecká zařízení atd. Jejich smyslem je podpořit podnikání na základě výsledků vědecko-technického rozvoje, na základě jejich transferu do komerční oblasti. Podnikatelské inkubátory poskytují služby zejména začínajícím podnikatelům, a to bezplatně nebo za zvýhodněné ceny. Nabízejí zlevněné nájemné ve výrobních halách a kancelářích, poskytují základní vybavení kanceláří, přístup k laboratornímu vybavení, odborné konzultace, školení, zprostředkování obchodních kontaktů, přístup k databázím, poradenství při zakládání firmy, atd. Pro již fungující a zaběhlé firmy jsou určeny vědecko-technické parky. Neposkytují tak výhodné podmínky jako podnikatelské inkubátory, firmy ale mohou stále využívat přístup k vědeckému zázemí a konzultace s odborníky. S vědecko-technickými parky a podnikatelskými inkubátory úzce souvisí centra pro transfer technologií. Tato centra nabízí spolupráci při komerčním využití výsledků výzkumu a jejich přenosu do podnikatelské praxe. Dále nabízí např. využití výzkumných a vývojových kapacit, odborné konzultace, odborné posudky a studie, technologie a licence a pomoc při založení podniku tzv. spin-off firmy 23 . Přehledný seznam většiny center nabízí Společnost vědeckotechnických parků ČR (SVTV) 24 na svých internetových stránkách, včetně kontaktních údajů a odkazů na příslušné internetové stránky. Dále o jednotlivých zařízeních uvádí stručnou charakteristiku, termín zahájení provozu, náklady služeb (nájemné, elektřina, vytápění, apod.), statistické údaje, seznam poskytovaných služeb a seznam firem, které momentálně v daném centru působí. Centra, která splní určitá kritéria a podmínky, mohou od SVTV získat akreditaci a tím tak zvýšit svou prestiž. 25

23

Spin-off je firma, která využívá majetku (hmotného i nehmotného) jiného subjektu k zahájení své podnikatelské činnosti. Např. firma založená za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví výzkumné organizace až do komerčně využitelné formy produktu nebo služby. Výzkumná organizace poskytuje duševní vlastnictví, a to buď prostřednictvím licenční smlouvy anebo prodejem, a firma jej přenáší do komerčního využití. 24 Společnost vědeckotechnických parků ČR je členem Asociace inovačního podnikání České republiky. 25 Seznam akreditovaných i dalších parků je uveden v Příloze č. 2.

23

3.1.4 Komerční subjekty Komerční subjekty představují celou řadu podnikatelských subjektů, které poskytují rozmanité služby, např. vedení účetnictví, daňové poradenství, právní konzultace, výpočetní podporu, pojištění, bankovní služby, apod. Tyto služby jsou samozřejmě zpoplatněné. Některé z nich však nabízejí své služby malým a středním podnikatelům za zvýhodněné ceny nebo nabízejí zpracování žádosti ve zrychleném řízení (např. komerční banky při vyřizování úvěru).

3.2 Finanční podpora podnikatelům Finanční podpora podnikání, až už ve formě záruk za bankovní úvěry, bezúročných či zvýhodněných úvěrů, dotací nebo jiných finančních instrumentů, je poskytována ze tří hlavních úrovní: ƒ

národní a resortní programy,

ƒ

vládní finanční instituce,

ƒ

soukromé subjekty,

ƒ

podpora z úrovně EU.

3.2.1 Národní a resortní programy finanční podpory podnikání Národní programy podpory podnikání, které schvaluje vláda ČR, a programy jednotlivých resortů jsou určeny jak obcím, městům, vzdělávacím zařízením, tak i podnikům všech velikostí. Poskytují finanční podporu prostřednictvím dotací, příspěvků, zvýhodněných úvěrů nebo záruk za bankovní úvěry. Mezi programy poskytující podporu malým a středním podnikům patří: ƒ

Prostřednictvím národního programu Záruka, který je řízen Ministerstvem průmyslu a obchodu a jehož zprostředkovatelem je Českomoravská záruční a rozvojová banka, mohou malé a střední podniky získat zvýhodněné záruky za provozní úvěry poskytované komerčními bankami. S pomocí zvýhodněných záruk mohou podnikatelé doplnit nebo zcela nahradit jištění, které požadují úvěrující banky pro kladné vyřízení žádosti o úvěr. Úvěr může být použit na zaplacení nákupu surovin a materiálu, drobného hmotného či nehmotného majetku apod. Podnikatelé mohou využít dvou typů záruk, M-záruky nebo S-záruky. M-záruka je poskytována k úvěrům do výše 20 mil. Kč a její předností je zjednodušený postup vyřízení žádosti, tzn. do 5 pracovních dnů od předložení úplné

24

žádosti. S-záruka je poskytována v případě úvěru vyšším než 20 mil. Kč. Tento program byl pro nedostatek prostředků v dubnu roku 2010 pozastaven. ƒ

Program EFEKT je státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Podporuje projekty vedoucí k rozšíření využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, projekty na jejich vývoj a dále poradenství, osvětu a propagaci. Žadatelem o dotaci mohou být podnikatelé, obce a kraje, vzdělávací zařízení, výzkumné organizace, zdravotní a sociální zařízení a zájmová sdružení. Malé a střední podniky se mohou zapojit především do oblasti Úspory energie, s projekty zaměřenými na úsporu energie ve výrobních průmyslových procesech a teplárenství, nebo do oblasti Výroba energie, s projekty na využití odpadních materiálů jako zdrojů energie. Rozpočet pro rok 2011 činí 30 mil. Kč.

ƒ

Národní program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury je zacílen především na podporu rozvoje průmyslových zón, na výstavbu a regeneraci nemovitostí pro podnikání a související infrastruktury. Formou přímých dotací, dotací na hrazení úroků z bankovních úvěrů nebo dotací na hrazení splátek jistiny z bankovních úvěrů podporuje výstavbu a rekonstrukci objektů, regeneraci nevyužívaných území tzv. brownfields 26 , marketing a management podnikatelských nemovitostí a výstavbu podnikatelských parků. Žadatelem o dotaci mohou být firmy všech velikostí, ale i města a obce. Vzhledem k povaze podporovaných aktivit vyžaduje tento program dostatečné investice, je tedy spíše vhodný pro větší firmy či města a obce.

ƒ

Investiční pobídky jsou typem národní podpory v oblasti zpracovatelského průmyslu. Podle zákona o investičních pobídkách 27 mohou investoři, kteří začínají s novou výrobou nebo rozšiřují stávající výrobu a jejichž investice přesahuje částku 50 mil. Kč, získat investiční pobídky. Za investiční pobídku je považována sleva na dani z příjmů právnických osob (u nových subjektů až do výše 100 %), hmotná podpora vytvářených pracovních míst, hmotná podpora na školení a rekvalifikace, poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu a převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu. Celková hodnota pobídek nesmí překročit 60 % u malých a 50 % u středních podniků z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

26

Národní databáze brownfieldů je dostupná na <www.brownfieldy.cz>. Česko. Zákon č. 72 ze dne 3. dubna 2000 o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2000, částka 175. Dostupný také z WWW: .

27

25

ƒ

Resortní program TIP (Technologie, Informační systémy, Produkty) 28 , jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, je zaměřen na projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti průmyslové výroby. Formou dotace nabízí podporu na výzkum a vývoj nových materiálů a výrobků, nových progresivních technologií a nových informačních a řídicích systémů. Projektu se mohou účastnit podnikatelské subjekty, výzkumné organizace či školy, nebo více účastníků najednou jako spoluřešitelé. Doba trvání programu je stanovena na roky 2009–2017 a příjem žádostí se provádí formou veřejné soutěže vždy v roce předcházejícím. Cílem programu je podpořit výzkum a vývoj pro průmyslovou výrobu před vstupem na trh, zajistit plynulou a trvalou tvorbu výsledků výzkumu a vývoje a jejich rychlý přenos do komerčního využívání.

ƒ

Program ALFA nabízí podporu v oblasti aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje a je tematicky rozdělen na tři oblasti: oblast progresivních technologií, materiálů a systémů, oblast energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a oblast udržitelného rozvoje dopravy. Jeho cílem je prostřednictvím získaných poznatků podpořit výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem a podpořit spolupráci výzkumných subjektů se subjekty komerčními. Projekty mohou být realizovány samostatně, jak podnikatelskými subjekty, tak i výzkumnými organizacemi, nebo jejich společnými silami. Doba trvání programu je stanovena na roky 2011–2016 a je pro něj vyčleněna částka 7,5 mld. Kč. Zajímavostí je, že v závislosti na typu projektu mohou malé podniky získat vyšší míru podpory než velké podniky. Poskytovatelem této podpory je Technologická agentura České republiky.

ƒ

Program Centra kompetence, jehož gestorem je Technologická agentura ČR, je nový program na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. Byl schválen v lednu 2011 a jeho délka je stanovena na 8 let (2012–2019). Počítá s podporou vzniku cca 30 center, které budou složeny z minimálně tří podniků (bez ohledu na jejich velikost) a jedné výzkumné organizace. Tato kombinovaná centra svou činností výrazně přispějí k transferu výsledků do komerční sféry a tím podpoří rozvoj a konkurenceschopnost podniků. Formou podpory je dotace s maximální mírou podpory 70 % uznatelných nákladů. Celková alokovaná částka pro

28

Česko. Zákon č. 130 ze dne 12. dubna 2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2002, částka 56. Dostupný také z WWW: .

26

tento program činí 8,5 mld. Kč. První veřejná soutěž na výběr projektů proběhne na jaře roku 2011. ƒ

Program Trvalá prosperita je soustředěn na podporu projektů základního a aplikovaného výzkumu. Formou dotace podporuje především projekty zaměřené na vznik nových výrobků a technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snižování energetické náročnosti budov, nových materiálů, polovodičových součástek, zvýšení bezpečnosti dopravních systémů, apod. Žadateli mohou být podniky všech velikostí, výzkumné organizace či školy nebo se mohou spojit. Program je téměř u konce, byl stanoven na dobu 6 let (2006-2011). Poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2007.

ƒ

Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů 29 není přímo programem finanční podpory, nicméně administrativní zátěž podnikatelů byla v roce 2005 vyčíslena na 86,4 mld. Kč za rok. Plán je společnou aktivitou šesti resortů (Ministerstva financí, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, zemědělství, práce a sociálních věcí a životního prostředí) a počítá s omezením administrativní zátěže do konce roku 2010 o minimálně 20 %. Postupné snižování počtu oznamovacích povinností, zjednodušení a zpřesnění legislativy, zavádění elektronické veřejné správy a agend (např. CzechPoint, datové schránky, elektronický sběr dat), propojení registrů a administrativních zdrojů dat, apod. by mělo přinést úsporu cca 16,7 mld. Kč ročně.

3.2.2 Instituce poskytující finanční podporu Finanční instituce ve výhradním vlastnictví nebo s většinovým podílem státu, které poskytují podporu zaměřenou na malé a střední podniky, jsou: ƒ

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je banka vlastněná ze 72,33 % státem. Byla založená v roce 1992 jako specializovaná bankovní instituce na podporu malého a středního podnikání a zpočátku byla zaměřena pouze na realizaci národních programů podpory. V současnosti nabízí podporu formou dotací, příspěvků, bankovních záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků jak ze státního rozpočtu, tak ze strukturálních fondů EU. Podpora malým a středním podnikatelům je realizována na základě dohod s Ministerstvem průmyslu a obchodu prostřednictvím programů Start,

29

Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 446 ze dne 21. dubna 2008 o Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010. Praha : Vláda ČR, c2008 [cit2011-01-08]. Dostupné na WWW: .

27

Záruka a Progres 30 . Podnikatelé mohou získat i záruku za návrh do výběrového řízení obchodní veřejné soutěže nebo veřejné zakázky. O záruku mohou požádat i drobní podnikatelé s menšími investičními záměry 31 . ƒ

Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) je úvěrová pojišťovna ve vlastnictví státu 32 , která se zaměřuje na pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tzn. teritoriálním a tržně nepojistitelným komerčním rizikům. Pro malé a střední podniky nabízí především zjednodušený způsob pojištění bankovních záruk a pojištění financování výroby pro export. Proces vyřízení žádosti zrychlila na nezbytné minimum a zjednodušila tím, že přebírá hodnocení žadatele od zprostředkující banky. Žadatel, jehož hodnocení je v požadovaném limitu, získává pojištění automaticky. Tyto druhy pojištění nabízí ve spolupráci s Českou exportní bankou, Komerční bankou, Citibank, UniCredit Bank, LBBW Bank a Českou spořitelnou. Malé a střední podniky však mohou využít i další produkty nabízené Exportní garanční a pojišťovací společností, např. pojištění vývozního

dodavatelského

úvěru,

pojištění

bankou

financovaného

vývozního

dodavatelského úvěru, pojištění vývozního odběratelského úvěru nebo pojištění proti riziku nemožnosti plnění smlouvy o vývozu 33 . Základními podmínkami pro získání pojištění jsou: český podíl na celkovém vývozu činí minimálně 50 %, žadatel o pojištění je registrován v ČR a rizika spojená s vývozem jsou komerčně nepojistitelná. ƒ

Česká exportní banka (ČEB) je státní bankovní instituce, jejímž cílem je podpora vývozu. Podporuje jak dodavatele, českého vývozce, tak i odběratele, zahraničního dovozce. Poskytuje krátkodobé i dlouhodobé dodavatelské a odběratelské vývozní úvěry, bankovní záruky, úvěry na investice v zahraničí, financování výroby pro vývoz, tzv. předexportní úvěry apod. Nabízí také poradenství v oblasti optimalizace struktury financování a doprovod po celou dobu obchodního případu. Státní záruka za závazky a spolupráce s Exportní garanční a pojišťovací společností výrazně snižují riziko pro obě strany, vývozce i dovozce, a umožňují malým a středním podnikatelům přístup na zahraniční trhy a zvyšují jejich šance obstát v silné konkurenci. V roce 2010 Česká exportní banka

30

Viz kapitola 3.3.3 Operační program Podnikání a inovace. Tzv. M-záruka je poskytována k úvěrům do 20 mil. Kč a její předností je rychlé vyřízení (do 5 pracovních dnů) a příznivá cena. 32 Česko. Zákon č. 58 ze dne 24. dubna 1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů české Republiky. 1995, částka 13. Dostupný také z WWW: . 33 Pojištění proti riziku neplnění smlouvy o vývozu může být sjednáno i s KUPEG úvěrovou pojišťovnou, dceřinou společností EGAP (EGAP vlastní 34 % akcií). 31

28

spustila tři nové programy na podporu vývozu malých a středních podniků: Program podpory MSP – vývozce, Program podpory MSP – subdodavatel exportéra a Program podpory MSP – záruky za subdodavatele. Nabízí úvěry pro překlenutí odložené splatnosti, kterou vývozce poskytuje svým zahraničním odběratelům, úvěry pro financování nákladů výroby a bankovní záruky. Podpora je realizována buď přímo nebo ve spolupráci s Českomoravskou rozvojovou a záruční bankou, Exportní garanční a pojišťovací společností, komerčními bankami či faktoringovými společnostmi.

3.2.3 Soukromé subjekty poskytující finanční podporu Finanční podpora poskytovaná soukromými subjekty je samozřejmě realizována na komerčním principu. Řada bank nabízí malým a středním podnikatelům podnikatelské úvěry, u kterých se snaží výrazně omezit dobu vyřízení a nutnost záruky nemovitostmi, snižuje minimální částky úvěrů a některé banky dokonce za určitých podmínek nabízí zvýhodněné úrokové sazby. Jinou formu finanční podpory představují tzv. Business Angels nebo rizikový kapitál (někdy též označovaný jako venture kapitál). Business Angels (často překládán jako anděl či kmotr podnikatelů) jsou individuální investoři, kteří na předem stanovené období investují své vlastní prostředky do perspektivních malých a středních podniků a očekávají zhodnocení těchto vložených prostředků. Většinou se jedná o investice menšího rázu, okolo 5 mil. Kč. Business Angels zároveň s sebou přinášejí i odborné znalosti, kontakty na obchodní partnery, apod. a často se stávají společníkem firmy. V současnosti jsou v České republice čtyři sítě sdružující jednotlivé investory, které mají za cíl zprostředkovávat kontakt mezi investory a podniky a které nabízí pomoc při přípravě projektů spojených se vstupem investic do podniku: Angel Investor Association, Central Europe Angel Club, Business Angels Czech a Business Angels Network. Jako alternativní zdroj financování je označován tzv. rizikový kapitál (anglicky „venture capital“). Jedná se o fondy rizikového kapitálu, které svým vstupem do podniku dodají potřebné finanční prostředky (zpravidla nejméně 25 mil. Kč) a tím navýší jeho základní kapitál. Na oplátku získají příslušný podíl a očekávají zhodnocení vloženého kapitálu. Podporují jak začínající podniky, tak i podniky, které chtějí rozšířit svou firmu nebo odkoupit jiný podnik. Stejně jako v případě Business Angels jsou i tyto investice předem časově omezeny (většinou se jedná o střednědobý nebo dlouhodobý kapitál) a často končí odprodejem podílu jinému investorovi či zpětným odkupem původním majitelem firmy. Zájemci o venture kapitál se mohou obrátit např. na Českou asociaci venture kapitálu, která

29

sdružuje téměř 30 členů. Jejími členy jsou společnosti investující prostředky a také společnosti poskytující poradenské služby.

3.3 Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU Evropská unie výrazně podporuje sektor malého a středního podnikání, který považuje za hlavní zdroj sociální a ekonomické soudržnosti v celé unii. Vyvinula celou řadu různých nástrojů a institucí, zaměřených právě na pomoc v podnikání malým a středním podnikům. Jejími strategickými cíli je konkurenceschopná a znalostní ekonomika a zlepšení podmínek pro růst zaměstnanosti. Podpora z této úrovně se po vstupu České republiky do Evropské unie stala důležitou součástí a mimořádnou možností pro rozvoj české národní ekonomiky. Prostředky, které byly v předvstupním období i v obou programových obdobích pro Českou republiku vyčleněny, dosáhly značných částek. Především současné programové období 2007–2013 nabízí jedinečnou příležitost, kdy je možné získat ze strukturálních fondů 26,69 mld. eur (cca 752,70 mld. Kč) 34 .

3.3.1 Akt malého a středního podnikání Už v Lisabonské strategii z roku 2000 byl uznán význam a potřeba posílit sektor malého a středního podnikání. V červnu téhož roku byla schválena Evropská charta pro malé podniky (The European Charter for Small Enterprises), která se stala základním dokumentem podnikové politiky Evropské komise a byla uznána všemi členskými státy. Obsahuje deset opatření vedoucích ke zlepšení podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky. Dalším důležitým rokem byl rok 2005, kdy komise představila novou politiku pod názvem Nejprve mysli na malé (Think small first). Ta se zaměřuje na zlepšení malého a středního podnikání zabezpečením přístupu ke kvalitnějšímu vzdělávání, finančním nástrojům a výsledkům výzkumu a vývoje. V roce 2007 byly dosavadní úspěchy této politiky vyhodnoceny a byl vypracován návrh Aktu pro malé a střední podnikání (Small Business Act for Europe, SBA) 35 , jehož cílem bylo sjednotit předchozí politiky do jednoho dokumentu. Akt byl přijat Evropskou komisí v prosinci 2008 a obsahuje řadu legislativních opatření a konkrétních

34

Pro porovnání v programovém obddobí 2004-2006 činila celková alokovaná částka 1,67 mld. eur. Evropská Komise. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů ze dne 25. června 2008, „Zelená malým a středním podnikům“, „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném znění [online]. Brusel : EK, c2008 [cit2011-03-03]. Dostupné též na WWW: . 35

30

praktických kroků důležitých pro růst malých a středních podniků. Jeho cílem je přizpůsobit jednotný trh potřebám malých a středních podniků, tzn. posílit jejich přístup na vnitřní trh, k financím, inovacím, eko-inovacím a snížit administrativní zátěž. Akt není právně závazným nástrojem, přesto je jeho přijetí dalším krokem ke zlepšení pozice malých a středních podniků v Evropské unii. Obsahuje deset hlavních zásad a pět legislativních návrhů, které mají za úkol vylepšit podnikatelské prostředí. ƒ

Hlavní zásady: 1. vytvořit prostředí, ve kterém budou podnikatelé a rodinné podniky moci vzkvétat a podnikání bude odměňováno; 2. zajistit, aby čestní podnikatelé, kteří čelili úpadku, dostali rychle druhou šanci; 3. navrhnout pravidla v duchu zásady „Zelenou malým a středním podnikům“; 4. přimět státní správy, aby reagovaly na potřeby malých a středních podniků; 5. přizpůsobit nástroje veřejné politiky potřebám malých a středních podniků, tj. usnadnit účast malých a středních podniků na veřejných zakázkách a lépe využívat možnosti státní podpory pro malé a střední podniky; 6. usnadnit přístup malých a středních podniků k financování a rozvinout právní a podnikatelské prostředí podporující včasné úhrady v obchodních transakcích; 7. pomoci malým a středním podnikům více těžit z příležitostí, které nabízí jednotný trh; 8. podporovat zvyšování kvalifikace v malých a středních podnicích a všechny formy inovací; 9. umožnit malým a středním podnikům, aby výzvy ochrany životního prostředí přeměnily na příležitosti; 10. povzbuzovat a podporovat malé a střední podniky při využívání výhod růstu trhů.

ƒ Legislativní návrhy: 1. Nařízení o všeobecné blokové výjimce pro státní podpory, které již bylo přijato v srpnu 2008 36 ; 2. Nařízení, které stanoví statut evropské soukromé společnosti, kterou by bylo možno založit a provozovat na základě stejných zásad ve všech členských státech Evropské unie;

36

Evropská unie. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).

31

3. Směrnice o snížených sazbách daně z přidané hodnoty (DPH), která nabídne možnost uplatnit snížené sazby DPH především na místně dodávané služby poskytované zejména malými a středními podniky; 4. Návrh na modernizaci, zjednodušení a harmonizaci stávajících pravidel pro fakturaci DPH v zájmu zmírnění zátěže podniků; 5. Změna směrnice 2000/35/ES o opožděných platbách, která zajistí, aby malí a střední podnikatelé dostávali za veškeré obchodní transakce zaplaceno včas 37 . Význam Aktu pro malé a střední podnikání podtrhuje i závazek Evropské investiční banky, která se rozhodla uvolnit 30 mld. eur pro podporu sektoru malého a středního podnikání a převzít na sebe větší riziko při poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům.

3.3.2 Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti V rámci regionální politiky Evropské unie, nazývané též politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti (HSUS), přispívají bohatší státy na chudší státy, aby se mezi nimi snížily ekonomické a sociální rozdíly. Hlavním cílem HSUS je podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování životního prostředí, územní provázanost a soudržnost Unie. Pro období 2007–2013 jsou stanoveny tři cíle této regionální politiky: ƒ

Konvergence – podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů s HDP na obyvatele menším než 75 % a států s HDP menším než 90 % průměru HDP pro celou EU. V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy.

ƒ

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – podpora regionů přesahujících limity cíle Konvergence. V České republice pod tento cíl spadá hl. m. Praha.

ƒ

Evropská územní spolupráce – podpora přeshraniční spolupráce regionů, které leží podél vnitřních a některých vnějších kontinentálních hranic a regionů podél námořních hranic, podpora nadnárodní spolupráce regionů a podpora na vytvoření sítě pro spolupráci a výměnu zkušeností v celé EU. V České republice spadají pod tento cíl všechny regiony.

37

Evropská Komise. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů ze dne 25. června 2008 - „Zelená malým a středním podnikům“, „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném znění [online]. Brusel : EK, c2008 [cit2011-03-03]. Dostupné též na WWW: .

32

Cíl

Fondy pro EU27

Fondy pro ČR

Konvergence

283 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)

81,54 %

25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč)

96,98 %

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

54,96 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč)

15,95 %

419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč)

1,56 %

Evropská územní spolupráce

8,72 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)

2,52 %

389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč)

1,46 %

Celkem

347 mld. €

100 %

26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)

100 %

Tabulka č. 4 – Cíle regionální politiky EU a alokované částky Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Fondy Evropské unie

K naplnění regionální politiky Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: ƒ

ƒ

Strukturální fondy: •

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF);

•

Evropský sociální fond (ESF);

Fond soudržnosti (FS). Aby mohly být cíle regionální politiky naplněny, připravují členské státy Národní

rozvojový plán (NRP), ve kterém zhodnocují stav a vývoj své země v hospodářské, sociální a politické oblasti, cíle, kterých chtějí dosáhnout v následujících letech, a strategii pro získání podpory ze strukturálních fondů. Na NRP navazuje Národní strategický referenční rámec (NSSR), v němž jsou uvedeny podrobnější cíle a opatření a systém čerpání strukturálních fondů včetně popisu operačních programů. Poté, co je Národní strategický a referenční rámec schválen, mohou členské země začít vyjednávat s Evropskou komisí o obsahu konkrétních operačních programů. Centrálním koordinátorem pro využívání strukturálních fondů Evropské unie v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj, které bylo také pověřeno přípravou NRP a NSSR. Pro období 2007–2013 dojednala ČR celkem dvacet šest operačních programů (OP) a získala tak k dispozici 26,69 mld. eur. Z vlastních zdrojů navíc přidá asi 4 mld. eur. Do cíle Konvergence spadá osm programů zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost, výzkum a vývoj, životní prostředí, dopravu a dopravní infrastrukturu apod., tzv. tematické operační programy, a sedm programů zaměřených na rozvoj regionů, tzv. regionální operační programy. V cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost jsou dva programy určené pro hl. m. Prahu. Ostatní programy, zaměřené na přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci nebo zajišťující technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti, jsou součástí Cíle Evropská územní spolupráce.

33

ƒ

Cíl Konvergence: o Tematické operační programy: •

Integrovaný operační program

•

OP Podnikání a inovace

•

OP Životní prostředí

•

OP Doprava

•

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

•

OP Výzkum a vývoj pro inovace

•

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

•

OP Technická pomoc

o Regionální operační programy:

ƒ

ƒ

•

ROP NUTS II Severozápad

•

ROP NUTS II Severovýchod

•

ROP NUTS II Střední Čechy

•

ROP NUTS II Jihozápad

•

ROP NUTS II Jihovýchod

•

ROP NUTS II Moravskoslezsko

•

ROP NUTS II Střední Morava

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: •

OP Praha Konkurenceschopnost

•

OP Praha Adaptibilita

Cíl Evropská územní spolupráce: •

OP Meziregionální spolupráce

•

OP Nadnárodní spolupráce

•

ESPON 2013

•

INTERACT II

•

Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013

•

OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013

•

Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013

•

Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem

Sasko a Českou republikou •

Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–

–2013 34

Řídicími orgány jsou u tematicky zaměřených programů resortní ministerstva a u regionálních programů regionální rady regionů soudržnosti. Koordinačním, řídicím, monitorovacím a vyhodnocujícím orgánem pro všechny operační programy je Národní orgán pro koordinaci (NOK), který byl zřízen v rámci Ministerstva pro místní rozvoj. Podrobné informace o strukturálních fondech Evropské unie je možné získat na bezplatné telefonní lince EUROFON: 800 200 200 nebo prostřednictvím e-mailu [email protected].

3.3.3 Operační program Podnikání a inovace Mezi hlavní programy, které podporují malé a střední podniky, patří Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Tento program spadá pod cíl Konvergence a jeho hlavním cílem je zvýšit konkurenceschopnost sektoru průmyslu a podnikání, podpořit rozvoj podnikatelského prostředí a inovačního ducha a urychlit zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu a zprostředkujícím subjektem je agentura CzechInvest a Českomoravská záruční a rozvojová banka. Financován je především z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého je pro něj vyčleněno 3,04 mld. eur 38 , což je přibližně 88,4 mld. Kč, a dále z českých veřejných zdrojů, ze kterých je vyčleněno dalších 0,54 mld. eur. Podpora je poskytována formou nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů, příspěvků a záruk za úvěry. O podporu mohou žádat projekty realizované na území celé České republiky kromě hlavního města Prahy. Program je rozdělen do 7 prioritních os, které rozdělují podporu do tematických celků. V rámci prioritních je stanoveno 17 podprogramů, které jsou s těmito osami v souladu. Prioritní osy jsou rozděleny do tzv. oblastí podpor vymezujících typy projektů, které mohou být v příslušné ose podpořeny. Každé ose je z fondů EU vyčleněna určitá částka: ƒ

Osa č. 1 – Vznik firem, 79,1 mil. eur Program Start je určen pro začínající podnikatele. Poskytuje podporu formou bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem s cílem umožnit realizaci podnikatelských záměrů. Umožňuje získat prostředky na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku, pořízení zásob, pořízení drobného nehmotného majetku, apod. Jeho zprostředkovatelem je ČMZRB.

38

Roční alokace OPPI: 2007 - 377 345 254 eur, 2008 - 395 906 354 eur, 2009 - 414 548 594 eur, 2010 - 434 062 564 eur, 2011 - 453 585 440 eur, 2012 - 473 037 352 eur a 2013 - 492 826 988 eur.

35

Program Finanční nástroje / JEREMIE 39 je určen pro počáteční fázi podnikání a jeho cílem je zavedení nových finančních nástrojů podporujících investice pro rozvoj MSP pomocí návratných a recyklovatelných forem pomoci, např. rizikového kapitálu, půjček, záruk, počátečního kapitálu. JEREMIE nabízí možnost použít část prostředků ze strukturálních fondů pro získání finančních nástrojů vytvořených na podporu mikropodniků a malých podniků. Umožní vytvořit tzv. holdingový fond, který zapojí do poskytování finančních prostředků jiné zkušené finanční zprostředkovatele. Program není v současnosti aktivní. Předpokládá se plné zavedení programu až v dalším programovém období 2014–2020. ƒ

Osa č. 2 – Rozvoj firem, 243 mil. eur Program Progres je určen pro zaběhnuté malé a střední podniky. Jeho cílem je posílit až po dobu 9 let kapitál podnikatelů, což umožní rozvoj jejich aktivit a motivovat tyto podnikatele ke zvyšování zaměstnanosti. Podporu poskytuje ve formě podřízených úvěrů, zvýhodněných úvěrů a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem. Prostředky lze získat na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku, pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a koupi podniku v konkurzu. Zprostředkovatelem tohoto programu je ČMZRB. Program Záruka je určen pro malé a střední podniky. Jeho cílem je pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem podpořit investiční projekty MSP, které umožňují rozvojové aktivity podnikatelů anebo snížit spotřebu energie. Prostředky lze získat na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku, pořízení zásob, pořízení drobného nehmotného majetku, pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. Může být také použit ke koupi podniku v konkurzu. Jeho zprostředkovatelem je ČMZRB. Program Rozvoj je určen pro malé a střední podniky. Poskytuje podporu ve formě dotace na pořízení nových technologických zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry nebo na realizace projektů zvyšujících efektivnost procesů. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a růst výkonů MSP. Prostředky lze využít na pořízení strojů a zařízení, stavební náklady související s realizací projektu, pořízení patentů, patentových licencí na know-how, řídicích software k pořizovaným strojům a zařízením.

39

JEREMIE – Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises) je společná iniciativa Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků a malých podniků v regionech EU.

36

Program ICT a strategické služby je zaměřen na růst a konkurenceschopnost ICT sektoru, na rozvoj informační a znalostní společnosti, na zvyšování dostupnosti informací o ICT produktech, na rozvoj lidských zdrojů a tvorbu kvalifikovaných pracovních míst a rozvoj sektoru strategických služeb úzce souvisejících s IS/ICT a zaměřených na mezinárodní spolupráci. Mezi podporované oblasti patří tvorba nových IS/ICT řešení a aplikací, centra pro návrh a implementaci IS/ICT, centra sdílených služeb, centra zákaznické podpory, centra oprav high-tech výrobků a technologií. Podporu poskytuje formou dotace. Program ICT v podnicích je určen pro malé a střední podniky. Cílem tohoto programu je podpořit konkurenceschopnost MSP pomocí využití moderních a kvalitních IS/ICT. Formou dotace je možno pořídit hardware a sítě, stroje a zařízení, software, licence a know-how ale i služby poradců a expertů v oblasti IS/ICT. ƒ

Osa č. 3 – Efektivní energie, 121,6 mil. eur Program Eko-energie je zaměřen na podporu projektů snižujících energetickou náročnost výroby a spotřebu primárních energeticích zdrojů a projektů zvyšujících využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Podpora je poskytována formou dotace nebo podřízenými úvěry s finančním příspěvkem. Prostředky lze využít na pořízení inženýrských sítí, strojů a zařízení, softwaru, rekonstrukci a modernizaci staveb souvisejících s realizací projektu.

ƒ

Osa č. 4 – Inovace, 680,2 mil. eur Program Inovace – Projekt a program Inovace – Patent jsou zaměřeny na projekty směřující k ochraně průmyslových práv a projekty podporující inovační potenciál podniků. Je určen jak pro malé a střední podniky, tak i veřejné subjekty jako např. výzkumné instituce a vysoké školy. Podpora je poskytována formou dotací na projekty zvyšující technické a užitné hodnoty výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod firemních procesů a spolupráce s veřejnými institucemi, zavedení nových prodejních kanálů a zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb. Program Potenciál je určen na podporu zavádění a zvyšování výzkumných, vývojových a inovačních aktivit společností, prohloubení spolupráce společností s výzkumnými a vývojovými organizacemi a zapojení společností do národních i evropských výzkumných a vývojových projektů. Podpora je poskytována ve formě dotace. Prostředky mohou být využity na založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoje a inovací. Malé a střední podniky je mohou využít i na provozní náklady center. 37

ƒ

Osa č. 5 – Prostředí pro podnikání a inovace, 1 076,6 mil. eur Program Spolupráce – Technologické platformy a program Spolupráce – Klastry jsou zaměřeny na vznik a rozvoj klastrů, technologických platforem a kooperačních projektů, a to na regionální, meziregionální a mezinárodní úrovni. Cílem těchto programů je zlepšování podmínek pro podnikatele, inovačních aktivit a rozvoj konkurenceschopnosti prostřednictvím prohloubení vazeb mezi výzkumem, vysokými školami a podnikateli. Dotace lze využít na pořízení hardware a sítě, nákup staveb, strojů a zařízení, nákup software, dat a práv duševního vlastnictví, náklady na marketing a propagace, náklady na semináře a workshopy, apod. Program Školicí střediska je určen nejen pro všechny velikosti podniků, ale i pro sdružení podnikatelů, podnikatelská seskupení, nestátní neziskové organizace, územní samosprávní

celky.

Program

se

prostřednictvím

zvyšování

kvality

vzdělávání

a prohlubování a zvyšování odborných znalostí zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů, což vede k posílení konkurenceschopnosti podniků a zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků v souladu se zaváděním a rozšiřováním nových technologií a inovací, nových výrobních procesů a postupů apod. Podporovanými aktivitami jsou výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení objektů určených pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Není určen na činnosti přímo se vztahující na realizaci vzdělávacích aktivit. Program Prosperita podporuje zakládání a rozvoj institucí pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, např. podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků, center pro transfer technologií, sítí Business Angels. Formou dotace lze financovat pořízení dlouhodobého hmotného majetku, především pozemků, budov, strojů a zařízení, dlouhodobého nehmotného majetku, např. softwaru, licencí a know-how, ale i provozní náklady jako např. služby poradců, školení a semináře, workshopy. Program Nemovitosti je zacílen na vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí a související

infrastruktury.

Podpora

je

poskytována

formou

přímé

dotace.

Podporovanými projekty jsou příprava a regenerace podnikatelské zóny, rekonstrukce objektu, regenerace tzv. brownfields, což jsou neefektivně využívané a zanedbané nemovitosti, výstavba nového podnikatelského objektu určeného k pronájmu, apod. ƒ

Osa č. 6 – Služby pro rozvoj podnikání, 209,5 mil. eur Program Poradenství je určen pro malé a střední podniky. Dotace jsou určeny na tvorbu, udržování a rozvoj Národního registru poradců, podporu poskytování informačních, poradenských a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky a analýzy

38

českých i světových trendů. Jeho cílem je pozitivně ovlivnit inovační aktivitu a konkurenceschopnost podniků. Program Marketing je určen především pro malé a střední podniky. Má za úkol posílit jejich mezinárodní konkurenceschopnost prostřednictvím jejich účastí na zahraničních veletrzích a výstavách, na výstavách prezentujících Českou republiku a na výstavách konaných ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu, CzechTrade, a prostřednictvím podpory alianční činnosti těchto podniků. ƒ

Osa č. 7 – Technická pomoc, 89,6 mil. eur Jedná se o financování aktivit spojených s řízením programu, např. příprava implementace a výběr projektů, monitorování projektů a programů, zpracování studií a analýz, náklady na publicitu apod.

Prioritní osa

Alokovaná částka v Kč

Podíl alokované částky v %

Oblast podpory 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům 1.2 Využití nových finančních nástrojů 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP

P1 Vznik firem

390,2

0,4

P2 Rozvoj firem

22 838,0

25,7

P3 Efektivní energie

10 309,1

11,7

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

25,8

4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

P4 Inovace P5 Prostředí pro podnikání a inovace P6 Služby pro rozvoj podnikání P7 Technická pomoc

22 715,7

2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

5.1 Platformy spolupráce 26 630,2

30,2

2 882,2

3,3

2 596,3

2,9

5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 5.3 Infrastruktura pro podnikání 6.1 Podpora poradenských služeb 6.2 Podpora marketingových služeb

Program Start Finanční nástroje / JEREMIE Progres Záruka Rozvoj ICT a strategické služby ICT v podnicích Eko-energie Inovace Potenciál Spolupráce Prosperita Školicí střediska Nemovitosti Poradenství Marketing

7.1 Technická pomoc při řízení a implementaci OPPI 7.2 Ostatní technická pomoc Tabulka č. 5 – Přehled prioritních os OPPI a jejich programů Zdroj: Fondy Evropské unie

39

V tomto roce navíc Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje vznik nového fondu rizikového kapitálu, jehož prostřednictvím bude stát nakupovat nápady začínajících firem. Bude financovat vývoj a komerční uplatnění produktu, pro který teprve vzniká podnik. Stát zakoupí podíl v inovativních projektech, který po čase prodá, nejlépe se ziskem, a prostředky vrátí zpět do fondu. Tak bude zaručeno samofinancování fondu a jeho dlouhodobé fungování. Do fondu budou vloženy prostředky z Operačního programu Podnikání a inovace, státního rozpočtu a také prostředky soukromých subjektů. Předpokládaná počáteční částka tohoto fondu je 1,2 mld. Kč. Fond bude investovat menší částky, avšak do více podniků. Evropská unie většinou omezuje podporu na 1,5 mil. eur na jeden podnik a rok 40 .

3.3.4 Další programy z úrovně EU Vedle Operačního programu Podnikání a inovace existuje celá řada dalších programů a aktivit Evropské unie, které se zaměřují na podporu sektoru malého a středního podnikání. Některé jsou zaměřeny na specifické oblasti či odvětví, např. věda a výzkum, životní prostředí, dopravní infrastruktura, a některé prochází napříč spektrem téměř všech odvětví, např. lidské zdroje a vzdělávání, rozvoj regionů. Mezi programy s významným podílem podpory pro malé a střední podniky můžeme zařadit: ƒ

Sedmý rámcový program (7. RP) je program Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost evropského výzkumu a ekonomiky v silné konkurenci s USA, Japonskem a rychle se rozvíjejícími ekonomikami Indie a Číny. Financuje vytváření mezinárodních evropských výzkumných a vývojových týmů zaměřených na vybrané oblasti technologií a průmyslu. Délka 7. RP je stanovena na roky 2007–2013 a je pro něj vyčleněno 50,5 mld. eur, z čehož minimálně 15 % je vyhrazeno pro rozvoj malých a středních podniků. Program se skládá z pěti hlavních os, které jsou dále členěny do několika podprogramů. Pro malé a střední podniky je zvláště významná osa Kapacity a její podprogram Výzkum ve prospěch pro MSP, jehož cílem je zlepšit přístup malých a středních podniků k nejnovějším technologiím a produktům. Podmínkou finanční dotace je účast dvou skupin řešitelů. První skupinu tvoří minimálně tři malé anebo střední podniky ze tří zemí a druhou minimálně dvě výzkumné organizace. První formuluje úkol a druhá provede výzkumnou činnost a po jejím ukončení předá výsledek iniciujícím podnikům. Ty výsledek ověří, zavedou do praxe a stávají se jeho

40

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Stát nakoupí dobré nápady, Speciální fond představí v lednu. [online]. Praha : MPO ČR, c2001-11-04 [cit. 2011-03-22]. Dostupný z WWW: .

40

výhradním vlastníkem. Jsou tedy vlastníkem ke komerčnímu využití práv a očekává se, že výsledky výzkumu po skončení projektu ekonomicky zhodnotí. ƒ

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace 2007–2013 (CIP) je program Evropské Komise realizován prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF), který je zaměřen na zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům, na podporu jejich inovačních aktivit, rozvoje služeb podporujících inovační podnikání, využívání obnovitelných zdrojů a energeticky šetrných řešení a uplatnění informačních a komunikačních technologií. V souladu s těmito cíly je program dále členěn do tří pilířů: Program pro podnikání a inovace, Program Inteligentní energie – Evropa a Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií. Pro malé a střední podniky je určen především Program pro podnikání a inovace, jehož cílem je umožnit nově vznikajícím či rozvíjejícím inovativním malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům, ke kterým mají ztížený přístup. EIF přebírá na sebe riziko převzetím záruk za financování malých a středních podniků a zprostředkovatelské subjekty jim tak mohou následně poskytnout finanční nástroje nebo poskytuje finanční prostředky rizikovým fondům, které samy vybírají, do kterých podniků budou investovat. Žadateli o finanční prostředky mohou tedy být pouze zprostředkovatelské subjekty (banky, pojišťovny, leasingové společnosti apod.). Celková alokovaná částka pro tento program činí více než 3,6 mld. eur. V současné době však není v České republice žádný zprostředkovatel poskytující zdroje z tohoto programu.

ƒ

Nový Evropský nástroj mikrofinancování Progress (European Progress Microfinance Facility) je společnou aktivitou Evropské komise, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF). Je určen pro mikropodniky, samostatně výdělečné osoby a nezaměstnané, kteří mají potíže se získáním půjčky od banky. Byl spuštěn v červnu 2010 a jeho cílem je usnadnit začínajícím podnikatelům nebo těm, kteří chtějí svůj podnik dále rozvíjet, přístup k finančním prostředkům. Zájemci mohou získat půjčku do výše 25 000 eur, tzv. mikroúvěr. Peněžní prostředky však nejsou poskytovány žadatelům přímo, ale prostřednictvím finančních institucí, kterým zvláštní investiční fond 41 umožňuje svými nástroji 42 zvýšit objem poskytovaných půjček. Vedle finanční podpory mohou žadatelé využít i další podpůrná opatření, např. školení o založení podniku, pomoc s podáním žádosti o půjčku nebo školení o vedení provozu podniku.

41

Investory zvláštního investičního fondu je Evropská komise a Evropská investiční banka. Záruka nebo zvýšení kapacity poskytovat mikroúvěry prostřednictvím financovaných nástrojů (půjčky nebo vlastní kapitál). 42

41

Alokovaná částka pro tento nástroj činí 100 mil. eur pro období od ledna 2010 do prosince 2013. V ČR zatím není žádný poskytovatel mikroúvěrů z tohoto programu 43 . ƒ

JEREMIE 44 je společný projekt Evropské komise, Evropského investičního fondu a Evropské investiční banky, který má za cíl zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování jejich rozvoje. Členským státům EU k tomu nabízí možnost využít část finančních

prostředků

ze

strukturálních

fondů,

a to

prostřednictvím

založení

revolvingového holdingového fondu 45 . Holdingovým fondem může být jakákoliv kvalifikovaná národní finanční instituce nebo jeho roli může plnit sám EIF. Úlohou fondu je vyhlašování výzev do programu a vybírání finančních institucí, kterým budou poskytnuty finanční instrumenty, jako např. vlastní kapitál, půjčky a bankovní záruky, a které budou sloužit jako zprostředkovatelé pro žadatele o podporu. U těchto národních poskytovatelů pak mohou malí a střední podnikatelé získat mikroúvěr, rizikový kapitál, kapitál od business angels, apod. V ČR zatím není tento projekt spuštěn, avšak připravuje se a předpokládá se využití nedotační podpory ve formě venture kapitálu a kapitálu business angels. ƒ

Globální grant EDUCA je podprogram Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), který je spravován Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jeho cílem je zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednosti a znalosti zaměstnanců v oblasti průmyslu. Podpora je poskytována formou dotace, a to na projekty zvyšující vzdělávání zaměstnanců a získávání klíčových dovedností s ohledem na specifické potřeby podniku, tzv. specifické vzdělávání 46 . Nelze čerpat dotace na zvyšování či získávání obecných znalostí a dovedností, jako jsou např. jazykové kurzy, školení základních počítačových dovedností, metody řízení procesů apod.

ƒ

OP Praha Adaptibilita a OP Praha Konkurenceschopnost jsou programy určené pro hlavní město Praha, které se svým HDP na obyvatele vyšším než 75 % průměru tohoto ukazatele EU nespadá do cíle Konvergence regionální politiky. Malé a střední podniky mohou žádat

43

V současnosti existují tři instituce v EU poskytující tyto mikroúvěry: v Belgii, Bulharsku a Nizozemí. JEREMIE – Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises. 45 European Investment Fund. JEREMIE – Joint European Resources for Micro to Medium Enterpirses. Brussels : EIF, c2010 [cit2011-03-28]. Dostupný na WWW: . 46 Dle odstavce 1 čl. 38 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 je specifické vzdělávání definováno jako vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné v omezeném rozsahu, do dalších podniků a pracovních oborů. 44

42

o dotaci v prioritní ose č. 1 – Podpora rozvoje znalostní ekonomiky (OP Praha Adaptibilita), která podporuje projekty např. na zvýšení kvalifikace pracovníků, na zakládání podniků nebo na zlepšení spolupráce mezi podniky a vzdělávacími institucemi. Dále se mohou zapojit do prioritní osy č. 3 – Inovace a podnikání (OP Praha Konkurenceschopnost), a to s projekty zavádění nových technologií a zařízení a na zlepšení spolupráce mezi podnikateli a výzkumnými a vývojovými organizacemi. ƒ

Regionální operační programy (ROP) jsou programy jednotlivých regionů soudržnosti, tzv. NUTSII 47 , s výjimkou hlavního města Prahy. Spadají pod cíl Konvergence a jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celková částka alokovaná pro tyto programy činí 4,6 mld. eur. Každý ROP je řízen samostatně příslušnou Regionální radou. Jejich cílem je zvýšit konkurenceschopnost a urychlit rozvoj regionů. Podporované oblasti se dělí do čtyř prioritních os: dopravní dostupnost a obslužnost, rozvoj území, regionální rozvoj podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Podmínky a možné typy příjemců podpory jsou v každém ROP stanovovány samostatně. Malé a střední podniky se většinou mohou zapojit do osy č. 3 – Cestovní ruch a osy č. 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí.

3.4 Podpora de minimis a maximální intenzita veřejné podpory Za veřejnou podporu považujeme jakoukoliv podporu poskytovanou státem či ze státních prostředků, která narušuje nebo by mohla narušit hospodářskou soutěž. Taková podpora by ovlivnila obchod mezi členskými státy a je proto zakázána. Z obecného zákazu poskytování veřejné podpory však může být udělena výjimka, a to na základě tzv. blokových výjimek nebo na základě rozhodnutí Evropské komise. Bloková výjimka je nařízení Komise, které povoluje poskytnutí podpory, pokud jsou splněny příslušné podmínky, např. nařízení upravující veřejnou podporu malým a středním podnikům, na zaměstnanost, regionální rozvoj, vzdělávání, apod. Poskytovatel však musí zasílat Komisi pravidelný přehled informací o takových podporách. Podpora de minimis neboli podpora malého rozsahu díky své výši neovlivňuje obchod mezi členskými státy Evropské unie, a proto při splnění podmínek stanovených Nařízením

47

Pro účely vzájemného statistického a ekonomického srovnávání byly v jednotlivých členských zemích EU vytvořeny tzv. Nomenklaturní územní statistické jednotky (NUTS). Jednotka NUTSII představuje územní celek s 800 tisíci až 3 miliony obyvateli. Kraje České republiky jsou menší, a proto vzniklo jejich spojením osm NUTSII tzv. regionů soudržnosti: Severovýchod, Severozápad, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Střední Morava a hl. m. Praha.

43

Komise č. 800/2008 48 není považována za podporu veřejnou a nemusí být Komisi ani oznamována. Za podporu de minimis považujeme podporu v rámci Operačních programů, odpouštění penále a odvodů od Okresní správy sociálního zabezpečení nebo finančních úřadů apod. Článek 2 Nařízení Komise č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis říká, že (l. c.) „Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku 200 000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nepřesáhne 100 000 EUR v kterémkoliv období tří fiskálních let. Tyto stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela či částečně financována ze zdrojů Společenství.“ a dále, že „Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou ohledně týchž způsobilých nákladů, pokud by takováto kumulace měla za následek míru podpory převyšující míru stanovenou pro specifické okolnosti každého případu v nařízení nebo rozhodnutí Komise o blokové výjimce.“ Nařízení Komise č. 800/2008 také stanovuje maximální míru veřejné podpory. Vzhledem k tomu, že rozvoj regionů České republiky není stejný, je i maximální míra veřejné podpory v jednotlivých regionech různá. Ta je znázorněna v regionální mapě intenzity veřejné podpory, která určuje výši veřejné podpory (v % ze způsobilých nákladů), která může být poskytnuta v daném regionu soudržnosti (NUTS II). Malé a střední podniky mohou získat maximální míru veřejné podpory zvýšenou o tzv. bonus, malé podniky o 20 %, střední podniky o 10 %.

48

Evropská unie. Nařízení Komise (ES) č. 800 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Brusel : EK, c2008-08-06 [c2011-02-03]. Dostupné také na WWW: .

44

Obrázek č. 1 – Regionální mapa intenzity veřejné podpory v ČR Zdroj: CzechInvest

NUTS II

Malý podnik

Střední podnik

Velký podnik

Střední Morava, Severozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod, Jihovýchod

60 %

50 %

40 %

Jihozápad* (01. 01. 2007 – 31. 12. 2010)

56 %

46 %

36 %

Jihozápad* (01. 01. 2011 – 31. 12. 2013)

50 %

40 %

30 %

0%

0%

0%

Praha (netýká se OPPK a OPPA)

Tabulka č. 6 – Regionální mapa intenzity veřejné podpory Zdroj: CzechInvest

45

4 Analýza čerpání programů Analýza čerpání programů podpory malých a středních podniků zahrnuje vybrané národní a resortní programy a programy Evropské unie. Především je zaměřena na čerpání z Operačního programu Podnikání a inovace, který je v současnosti největším poskytovatelem finanční podpory malým a středním podnikům. Dalším velmi důležitým krokem pro zlepšení podnikatelského prostředí a pomoc podnikatelům je Plán snížení administrativní zátěže, programy z oblasti vědy a výzkumu, vznik podnikatelských inkubátorů, vědecko-technických parků a center pro transfer technologií, a v neposlední řadě i programy z oblasti vzdělávání lidských zdrojů.

4.1 Programy financované z úrovně EU Oficiálním partnerem vůči Evropské komisi je za Českou republiku Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To bylo ustanoveno jako centrální metodický a koordinační orgán politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V rámci Ministerstva pro místní rozvoj byl zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK), který řídí, koordinuje, monitoruje a vyhodnocuje všechny operační programy v ČR 49 . NOK v rámci své monitorovací povinnosti vytváří Měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Zpráva vychází zpravidla každého 23. dne následujícího měsíce, pro který je sestavována, a je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Je zde také zveřejněn jmenný seznam příjemců podpory. Aktuální Měsíční monitorovací zpráva za únor 2011 udává, že od počátku programového období k 3. březnu 2011 bylo podáno 60 474 žádostí o podporu, jejichž celková hodnota činí 1 024,0 mld. Kč 50 . To je 134,5 % celkové alokace NSSR na programové období 2007–2013. Z toho vyplývá, že objem finančních prostředků podaných žádostí převyšuje celkovou alokaci NSSR (775,0 mld. Kč) o 249 mld. Kč, což je o 34,5 %. Schválených žádostí bylo k tomuto datu 25 542 ve výši 438,9 mld. Kč, to je 57,6 % celkové alokace. Z toho bylo proplaceno 211,3 mld. Kč, což je 27,8 % celkové alokace. Pro nesplnění podmínek nebo na žádost

49

Role MMR ČR a NOK byla schválena Vládou ČR usnesením č. 198/2006 ze dne 22. února 2006. Údaje o stavu čerpání jsou pouze za 17 operačních programů prvního a druhého cíle, tzn. bez operačních programů spadajících do třetího cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU realizované v ČR. 50

46

samotného žadatele bylo vyřazeno 25 247 žádostí v celkové hodnotě 351,5 mld. Kč, což je 41,7 % z celkového počtu podaných žádostí a 34,3 % finančních prostředků z celkového objemu prostředků všech podaných žádostí. Certifikované výdaje, tzn. výdaje, které již byly předloženy Evropské Komisi k proplacení, činí 92,6 mld. Kč, to představuje 12,2 % celkové alokace prostředků NSSR. Největší objem podaných žádostí je v OP Praha – Adaptibilita (394,4 % alokace OP), ROP Jihozápad (261,1 % alokace OP) a ROP Severní Čechy (191,0 % alokace OP). Naopak nejmenší zájem je o OP Technická pomoc (98,3 % alokace OP), Integrovaný OP (107,0 % alokace OP) a OP Životní prostředí (108,9 % alokace OP). Nejvyšší objem finančních prostředků schválených žádostí vykazuje OP Doprava (99,7 % alokace OP), OP Praha – Konkurenceschopnost (85,4 % alokace OP) a OP Praha – Adaptibilita (78,9 % alokace OP). Naproti tomu nejnižší objem je v OP Životní prostředí (17,8 % alokace OP), OP Výzkum a vývoj pro inovace (35,5 % alokace OP) a OP Výzkum pro konkurenceschopnost (37,8 % alokace OP). Od počátku programového období k 3. březnu 2011 bylo finančně a administrativně ukončeno 9 956 projektů v celkové hodnotě 85,7 mld. Kč. To představuje 39,0 % z celkového počtu schválených projektů. Největší objem proplacených prostředků vůči alokaci operačního programu je v OP Doprava (57,0 %), ROP Jihovýchod (48,1 %) a ROP Severovýchod (47,8 %). Naopak nejnižší objem vykazuje OP Výzkum a vývoj pro inovace (3,9 %), Integrovaný OP (10,7 %) a OP Technická pomoc (12,5 %).

47

Celková alokace (mil. Kč)

Operační program

Podané žádosti

Schválené žádosti

v mil. Kč

v%

v mil. Kč

v%

Podnikání a inovace

88 026,2

107 356,9

122,0

47 396,3

53,8

Výzkum a vývoj pro inovace

59 633,9

97 878,5

164,1

21 142,7

35,5

Životní prostředí

142 299,4

155 011,4

108,9

25 386,3

17,8

Doprava

167 344,1

207 877,9

124,2

166 809,5

99,7

Integrovaný operační program

745 700,2

48 918,9

107,0

25 383,1

55,5

7 160,6

7 041,6

98,3

3 792,7

53,0

Lidské zdroje a zaměstnanost

53 011,5

69 994,8

132,0

33 215,1

62,7

Vzdělávání pro konkukrencesh.

52 678,9

80 215,4

152,3

19 925,4

37,8

Praha - Konkurenceschopnost

6 805,9

12 918,5

189,9

5 810,3

85,4

Praha - Adaptabilita

3 140,8

12 387,0

394,4

2 477,1

78,9

ROP Střední Čechy

16 217,2

24 471,0

150,9

9 978,1

61,5

ROP Jihozápad

17 891,0

46 710,9

261,1

11 808,9

66,0

ROP Severozápad

21 616,8

33 618,2

155,5

15 598,2

72,2

ROP Jihovýchod

20 617,7

30 502,2

147,9

15 788,2

76,6

ROP Severovýchod

19 211,1

36 691,1

191,1

14 998,4

78,1

ROP Moravskoslezsko

20 777,4

27 445,8

132,1

9 997,7

48,1

ROP Střední Morava

19 255,1

24 979,8

129,7

9 378,4

48,7

Technická pomoc

Tabulka č. 7 – Alokované zdroje pro jednotlivé OP prvního a druhého cíle Zdroj: Fondy Evropské unie

4.1.1 Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) spadá pod první cíl politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti, Konvergence. Je určen pro všechny regiony soudržnosti s výjimkou

hlavního

města

Prahy,

které

spadá

pod

druhý

cíl,

Regionální

konkurenceschopnost a zaměstnanost. V OPPI, který ze všech programů nejvíce podporuje malé a střední podniky, je pro referenční období 2007–2013 k dispozici 3,04 mld. eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj a 0,54 mld. eur z českých veřejných zdrojů, což činí dohromady 3,58 mld. eur (přibližně 88,36 mld. Kč). OPPI je třetím největším tematickým operačním programem. Na jednotlivé prioritní osy byly vyčleněny tyto finanční částky: ƒ

Vznik firem – prioritní osa 1 – 79,1 mil. eur, tj. 2,6 % OPPI;

ƒ

Rozvoj firem – prioritní osa 2 – 243 mil. eur, tj. 8 % OPPI;

ƒ

Efektivní energie – prioritní osa 3 – 121,6 mil. eur, tj. 4,0 % OPPI;

48

ƒ

Inovace – prioritní osa 4 – 680,2 mil. eur, tj. 22,4 % OPPI;

ƒ

Prostředí pro podnikání a inovace – prioritní osa 5 – 1 076,6 mil. eur, tj. 35,4 % OPPI;

ƒ

Služby pro rozvoj podnikání – prioritní osa 6 – 209,5 mil. eur, tj. 6,9 % OPPI;

ƒ

Technická pomoc – prioritní osa 7 – 89,6 mil. eur, tj. 2,9 % OPPI. Prioritní osy jsou dále rozčleněny do podprogramů pokrývajících různé oblasti podpory 51 .

Zprostředkujícím subjektem pro podprogramy Start, Záruka a Progres je Českomoravská záruční a rozvojová banka a pro ostatní podprogramy agentura CzechInvest. Tyto instituce také zpracovávají příslušnou evidenci přijatých, poskytnutých a zamítnutých žádostí a předávají je Národnímu orgánu pro koordinaci, který zpracovává Měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání prostředků všech operačních programů ze strukturálních fondů Evropské unie. Od počátku programovacího období ke dni 3. března 2011 bylo podáno 9 969 plných žádostí 52 v celkové hodnotě 107,4 mld. Kč (122 % celkové alokace). To znamená, že celkový finanční objem v podaných žádostech přesahuje přidělenou částku na celé programovací období o 22 %. Schváleno bylo celkem 5 157 žádostí ve výši 47,4 mld. Kč (53,8 % celkové alokace), z toho proplacené prostředky dosáhly 16,0 mld. Kč (18,1 % celkové alokace). Certifikované výdaje činí 10,2 mld. Kč (11,6 % celkové alokace). Nejvíce vyčerpaných finančních prostředků vykazuje prioritní osa č. 1 – Vznik firem, ve které bylo přiděleno již 99,9 % alokované částky. Naopak nejméně vyčerpaných prostředků, 40,1 % alokované částky, je v prioritní ose č. 5 – Prostředí pro podnikání a inovace. Vzhledem k vyčerpání alokací některých prioritních os a s dodatečným přidělením finančních prostředků pro Operační program Podnikání a inovace ze strany Evropské unie 53 došlo v rámci revize operačního programu ke změně alokací pro osu č. 1 – Vznik firem a osu č. 3 – Efektivní energie. Osa č. 1 bude navýšena o cca 45 mil. eur a osa č. 3 o cca 30,8 mil. eur.

51

Podrobný seznam podprogramů je uveden v kapitole 3.3.3 Operační program Podnikání a inovace. Žádost o podporu se podává ve dvou stupních. Plná žádost je druhý stupeň žádosti, poté co první žádost, tzv. registrační, byla již schválena. 53 Na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody a Usnesení vlády č. 817/2010, státy, jejichž skutečný hrubý domácí produkt za roky 2007–2009 se od odhadů Evropské komise liší o více než 5 %, mají nárok na kompenzaci v podobě dodatečných prostředků ze strukturálních fondů. ČR tak získává 237 mil. EUR jako dodatečnou alokaci pro roky 2011 až 2013. 52

49

Prioritní osa č.

Celková alokace OPPI Název prioritní osy

Projekty s vydaným rozhodnutím Podíl v mil. Kč v%

v mil. Kč

Podíl v%

388,5

0,4

389,9

100,4

1

Vznik firem

2

Rozvoj firem

22 791,5

25,8

16 055,1

70,4

3

Efektivní energie

10 263,3

11,7

5 841,1

56,9

4

Inovace

22 620,0

25,7

11 601,2

51,3

26 512,4

30,1

10 629,6

40,1

2 870,1

3,3

1 197,1

41,7

2 580,4

2,9

1 682,5

65,2

88 026,2

100

42 683,4

53,8

5 6 7

Prostředí pro podnikání a inovace Služby pro rozvoj podnikání Technická pomoc

Celkem OP Podnikání a inovace

Tabulka č. 8 – Přehled čerpání jednotlivých prioritních os OP Podnikání a inovace Zdroj: Národní orgán pro koordinaci, Ministerstvo pro místní rozvoj

Ředitel sekce fondů Evropské unie, výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu, Petr Očko, uvedl, že (l. c.) „Rok 2011 je s velkou pravděpodobností posledním rokem, kdy budou mít podnikatelé příležitost podávat žádosti o podporu ještě ve většině programů 54 .“ V tomto roce plánuje Ministerstvo průmyslu a obchodu otevření nejméně sedmi programů 55 . V některých programech však budou mít zájemci pravděpodobně poslední možnost o podporu požádat, např. v programu Prosperita. Další možnost dotací bude až v programovém období 2014–2020, avšak alokovaná částka bude výrazně nižší.

54

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Podnikatelé si v roce 2010 rozdělili 7 miliard korun eurodotací [online]. Praha : MPO ČR, c2011-03-15 [cit. 2011-03-22]. Dostupný z WWW: . 55 Seznam vyhlašovaných programů je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz v sekci Podpora podnikání anebo na internetových stránkách zprostředkujících subjektů, Agentury CzechInvest a Českomoravské záruční a rozvojové banky .

50

ICT a strategické služby

Inovace Inovační projekty

Inovace Ochran a prům. vlastnictví

Klastry

Marketing

Prosperita veřejná

Prosperita neveřej ná

Rozvoj

Školící střediska

Techno -logické platformy

Celkem

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

2 (2) - 0

2 (2) - 0

7 (3) - 1

3 (1) - 0

16 (10) 6

35 (13) 22

4 (1) - 3

119 (63) - 35

24 (15) 6

6 (1) - 2

251 (90) - 68

131 (75) - 51

8 (5) - 3

21 (3) - 8

7 (3) - 2

2 (1) - 1

3 (0) - 1

95 (31) 32

15 (11) 4

0 (0) - 0

105 (37) - 20 60 (23) 13

40 (7) 10

24 (13) 7 23 (8) 12

2 (1) - 0

1 (1) - 0

0 (0) - 0

37 (17) 18

1 (1) - 0

2 (1) - 1

2 (2) - 0

92 (24) 8

17 (9) - 8

2 (0) - 2

151 (49) - 88

153 (42) - 54

66 (9) 16

58 (31) 13

12 (6) - 5

4 (2) - 1

477 (188) - 179

84 (34) 50

2 (1) - 1

84 (25) 54

120 (41) - 30

50 (10) 11

42 (21) 12

3 (2) - 0

3 (0) - 1

249 (107) - 67

55 (27) 28

2 (2) - 0

85 (21) 58 53 (13) 36

118 (39) - 34 72 (31) 7

25 (4) 11

38 (20) 14 28 (13) 13

5 (4) - 1

0 (0) - 0

91 (32) 23

1 (1) - 0

3 (1) - 2

22 (8) - 6

38 (25) 12 23 (13) 10

124 (38) - 73

156 (51) - 37

54 (3) 11

131 (73) - 41

21 (11) 2

8 (5) - 1

14 (6) - 7

105 (61) - 42

41 (19) 16 89 (34) 49

104 (33) - 21 89 (28) 18

37 (15) 2

39 (28) 7 34 (14) 10

5 (2) - 0

1 (1) - 0

1 (0) - 1

1 (0) - 0

266 (124) - 77 134 (57) - 48

46 (27) 19 40 (22) 18

3 (2) - 1

146 (42) - 94

166 (48) - 47

61 (17) 10

72 (37) 24

7 (4) - 1

11 (5) - 4

174 (45) - 56

134 (87) - 45

1 (0) - 1

51 (21) 23

1 216 (381) 747

1 422 (462) 350

587 (111) - 115

639 (332) - 203

92 (51) 19

46 (19) 12

1 881 (722) 577

760 (421) - 327

36 (17) 19

Ekoenergie

ICT v podni -cích

Hl. m. Praha

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

0 (0) - 0

Jihočeský

205 (118) - 38

84 (31) 31

24 (9) - 7

101 (52) - 25

39 (12) 24

6 (4) - 1

50 (17) 30

72 (24) 18

30 (9) - 2

24 (8) 13

Jihomoravský

295 (185) - 38

313 (118) - 81

178 (75) - 49

230 (124) - 55

92 (27) 52

10 (3) - 6

247 (70) - 161

168 (51) - 42

111 (16) - 18

Karlo -varský Královéhradecký

59 (38) 8

36 (10) 13

10 (6) - 2

43 (22) 10

0 (0) - 0

3 (3) - 0

20 (5) 12

39 (14) 9

141 (70) - 32 117 (61) - 22

122 (33) - 44 69 (20) 22

37 (18) 10

127 (61) - 39 91 (44) 22

31 (5) 19 54 (30) 8

66 (21) 44 60 (27) 32

Moravskoslezský

278 (114) - 57

224 (65) - 69

108 (38) - 39

167 (77) - 50

78 (24) 35

11 (5) - 6

Olomoucký

189 (87) - 43

133 (44) - 41

39 (14) 14

112 (62) - 21

34 (15) 12

1 (0) - 1

124 (61) - 27 148 (80) - 32

107 (24) - 42 63 (23) 24

30 (15) 9 45 (21) 13

108 (57) - 31 75 (33) 21

20 (3) - 8

2 (1) - 0

36 (24) 11

0 (0) - 0

274 (154) - 51

208 (75) - 53

114 (60) - 25

282 (145) - 81

38 (13) 17

6 (1) - 2

175 (96) - 31 134 (51) - 29

106 (38) - 27 119 (30) - 37

20 (10) 5

89 (58) 14 105 (37) - 32

18 (3) - 6

0 (0) - 0

34 (17) 11

3 (1) - 1

Zlínský

241 (113) - 53

214 (63) - 80

46 (23) 13

150 (62) - 43

40 (12) 23

Celkem

2 380 (1 228) 461

1 798 (574) 564

685 (306) - 196

1 680 (834) 444

514 (185) - 226

Kraj

Liberecký

Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina

21 (9) - 9

13 (8) - 1

4 (1) - 3 2 (0) - 2

Nemovitosti

Poradenství

26 (7) - 2

36 (3) - 8

30 (8) - 6

Potenciál

1 (1) - 0 1 (0) - 1 7 (2) - 5 5 (2) - 3 0 (0) - 0

700 (312) - 221 2 183 (918) 667 353 (147) - 102 738 (286) - 246 638 (265) - 163 1 873 (685) 663 1 116 (457) 335 792 (307) - 270 606 (264) - 184 1 542 (698) 448 952 (456) - 228 826 (307) - 261 1 466 (560) 495

13 787 (5 664) – 4 283

Tabulka č. 9 – Přehled přijatých, schválených a zamítnutých žádostí OPPI ke dni 7. března 2011 Zdroj: CzechInvest

51

4.1.2 Průzkum mínění malých a středních podnikatelů V prosinci roku 2010 jsem provedla průzkum mínění malých a středních podnikatelů o podpoře poskytované z fondů Evropské unie se zaměřením na Operační program Podnikání a inovace. Průzkum proběhl formou elektronického dotazníku 56 . Kontakty jsem vybrala náhodně z online databáze Regionálního informačního servisu 57 , který je spravován Centrem pro regionální rozvoj ČR. Databáze vybraných podniků obsahuje 7 397 malých a středních podniků s počtem zaměstnanců od 6 do 249 a právní formy s.r.o. nebo a.s. 58 Z celkového počtu 7 397 odeslaných dotazníků se jich 1 054 vrátilo zpět jako nedoručitelné, což představuje 14,2 %. Z toho lze usoudit, že některé e-mailové adresy nebyly uvedeny správně či nebyly aktualizovány (tam, kde je užívána jako kontaktní adresa e-mailová adresa určité osoby, např. [email protected]) a bohužel také, že část firem již neexistuje. Dotazník byl úspěšně doručen 6 343 podnikům. Z výsledků průzkumu vyplývá, že se jej zúčastnilo pouze 377 dotázaných z celkového počtu 6 343 oslovených podnikatelů, což představuje 5,94 %. O možnosti čerpání z fondů Evropské unie je informováno 321 respondentů (85 %), z toho jich 146 žádost již podalo (48 %) a 160 nepodalo (52 %) 59 . 56 respondentů o této možnosti podpory vůbec neví. V členění na jednotlivé tematické programy se 135 respondentů 60 rozhodlo podat své žádosti do operačních programů takto: do Operačního programu Podnikání a inovace 73 respondentů (53 %), do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 31 respondentů (23 %) a do Operačního programu Vzdělávání 27 respondentů (20 %). Naopak nejméně dotázaných se rozhodlo pro Operační program Doprava – 0 respondentů, Integrovaný operační program – 2 respondenti a Operační program Životní prostředí – 5 respondentů. Celkem se 135 dotázaných rozhodlo podat žádost do 170 operačních programů, to je 1,26 žádosti na jednoho respondenta.

56

Byl použit software společnosti www.qualtrics.com, Inc., který je dostupný na . Dostupné na . 58 U každého subjektu je uveden název a adresa, IČ, DIČ, kategorie podle počtu zaměstnanců, NACE, forma vlastnictví, kategorie podle výše obratu, kontaktní osoba a kontaktní údaje, případně popis podnikatelské činnosti a získané certifikáty. 59 Pouze 306 místo 321. 15 respondentů dotazník předčasně ukončilo u otázky č. 1. 60 Pouze 135 místo 146. V této fázi ukončilo dotazník předčasně 11 respondentů. 57

52

Pořadí

Z jakého operačního programu jste o podporu žádali?

Odpověď

%

1

OP Podnikání a inovace

73

54 %

2

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

31

23 %

3

OP Vzdělávání

27

20 %

4

Jiný program

15

11 %

5

Regionální operační program (jakýkoliv)

10

7%

6

OP Výzkum a vývoj pro inovace

7

5%

7

OP Životní prostředí

5

4%

8

Integrovaný operační program

2

1%

9

OP Doprava

0

0%

170

100 %

Celkem

Tabulka č. 10 – Přehled podaných žádostí do jednotlivých tematických operačních programů

Do Operačního programu Podnikání a inovace podalo 73 dotázaných celkem 151 žádostí, což je v průměru 2,07 žádosti na jednoho respondenta. Rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 88 žádostí (58,28 %), zamítnutých bylo 27 žádostí (17,88 %) a zbylých 36 žádostí bylo v době průzkumu ve fázi řízení (23,84 %). Nejvíce žádostí bylo přijato do podprogramu Rozvoj – 30, ICT v podnicích – 29 a Inovace – Inovační projekty – 18. Naproti tomu nejmenší zájem byl o podprogram Poradenství, Spolupráce a Inovace – Projekty na ochranu průmyslového vlastnictví, do kterých nebyla podána žádná žádost. Nejúspěšnějším podprogramem v porovnání počtu podaných/schválených žádostí je podprogram Záruka – 100 %, Marketing – 94 % a ICT a strategické služby – 84 % (nejsou však zahrnuty žádosti ve fázi řízení). Celková úspěšnost všech podaných žádostí byla menší než poloviční, a to 45,56 %. Důvody pro zamítnutí žádostí byly různé. Z dvaceti respondentů, kterým byly žádosti zamítnuty, jich pět uvedlo jako nejčastější důvod nedostatek financí v aktuální výzvě a pět cíle projektu, které nebyly v souladu s cíli programu anebo příslušné výzvy. Dalšími důvody zamítnutí žádosti byly nepravděpodobnost udržitelnosti projektu a nereálnost ekonomického a finančního hodnocení proveditelnosti projektu, v obou případech byly uvedeny dvěma respondenty. Čtrnáct respondentů si myslí, že důvody zamítnutí žádosti byly neoprávněné a pouze šest s nimi souhlasí. O podporu bude znovu žádat 30 z 62 podnikatelů 61 . Z toho 6 dotázaných bude žádat o podporu se stejným projektem do stejného podprogramu, 4 s novým projektem do stejného

61

11 responendtů z 73, kteří o podporu v OPPI žádali, na tuto otázku již neodpovědělo.

53

podprogramu a 4 s novým projektem do jiného podprogramu. 25 podnikatelů se ještě nerozhodlo a 9 již žádat o podporu nebude. Podané žádosti

Schválené žádosti

Zamítnuté žádosti

Žádosti v řízení

Úspěšnost 62

Start

3

1

1

1

33,33 %

Progres

2

1

0

1

50,00 %

Záruka

1

1

0

0

100,00 %

Rozvoj

30

16

7

7

53,33 %

ICT a strategické služby

6

5

0

1

83,33 %

ICT v podnicích

29

17

5

7

58,62 %

Eko-energie

11

7

3

1

63,64 %

Inovace – Inovační projekty

18

9

3

6

50,00 %

Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví

0

0

0

0

0,00 %

Potenciál

10

5

4

1

50,00 %

Spolupráce - Technologické platformy

0

0

0

0

0,00 %

Spolupráce – Klastry

0

0

0

0

0,00 %

Prosperita

2

1

0

1

50,00 %

Školicí střediska

10

5

3

2

50,00 %

Nemovitosti

13

5

1

7

38,46 %

Poradenství

0

0

0

0

0,00 %

Marketing

16

15

0

1

93,75 %

Celkem

151

88

27

36

45,56 %

Podprogramy OPPI

Tabulka č. 11 – Přehled žádostí v jednotlivých podprogramech OP Podnikání a inovace

Co se týká času stráveného s přípravou projektu, tak z 62 63 respondentů se jich 17 (56 %) zabývalo projektem v rozmezí od jednoho do tří měsíců, 35 respondentů (27 %) do jednoho měsíce a 10 respondentů (16 %) déle než tři měsíce, v rozmezí čtyř až pěti měsíců. Většina těchto žadatelů využila služeb některé z poradenských firem, 31 (35 %) jich využilo poradenství s celým projektem (včetně pomoci se sledováním po čerpání dotace či záruky), 22 (50 %) jen částečně (např. pouze s přípravou žádosti) a 9 (15 %) si poradilo s žádostí bez pomoci poradenské služby.

62 63

Úspěšnost podaných žádostí/schválených žádostí. Žádosti ve fázi řízení nejsou zahrnuty. 11 respondentů ze 73, kteří o podporu v OPPI žádali, na tuto otázku již neodpovědělo.

54

Více jak polovina z dotázaných nežádala o podporu z fondů Evropské unie, přesněji 160 respondentů, což je 52 %. Nejčastějšími důvody byly obor podnikání dotázaných 64 , který nespadá do žádné z podporovanách oblastí, a podmínky dotací či záruk, které se zdají podnikatelům příliš náročné. Pro tyto důvody nežádalo v obou případech vždy 22 dotázaných. Dalším 19 dotázaným se zdá zpracování žádosti příliš pracné a 18 dotázaných nemá dostatek finančních prostředků pro realizaci projektu 65 . Někteří z podnikatelů o možnosti získání podpory jednoduše neuvažovali, důvody neuvádí 21 z nich. Dalším častým důvodem pro nepodání žádosti byla minimální výše podpory, na kterou podnikatelé se svými záměry nedosáhli, a nedůvěra ve spravedlnost udělování podpory. O podání žádosti uvažuje pouze 28 respondentů (20 %) ze 140 66 , kteří ještě o podporu nežádali. Žádat nebude 62 (44 %) a ještě se nerozhodlo 50 (36 %) respondentů. Většina uvažovaných žádostí, celkem 17, bude směřovat do OP Podnikání a inovace. Další budou podány do OP Výzkum a vývoj pro inovace – 4, OP Lidské zdroje a zaměstnanost – 3, OP Vzdělávání – 3, OP Životní prostředí – 2, Regionální operační program – 2 a 2 respondenti se ještě nerozhodli. Celkem 28 dotázaných uvažuje o podání 33 žádostí, což znamená, že někteří podají více než 1 žádost.

4.2 Ostatní programy a oblasti podpory V této kapitole je pozornost soustředěna na vybrané programy a iniciativy podpory malého a středního podnikání, které jsou v České republice aktivní, které dle mého názoru významně podporují tento sektor a které je třeba dále rozvíjet. Jsou rozvrženy do pěti okruhů: ƒ

programy finanční podpory,

ƒ

plán administrativní zátěže,

ƒ

programy z oblasti vědy a výzkumu,

ƒ

podnikatelské inkubátory, vědecko-technická centra a centra pro transfer technologií

ƒ

programy podpory vzdělávání.

64

Na tuto otázku odpovědělo pouze 140 respondentů ze 160. Podpora v případě dotací z fondů EU je udělována zpětně. 66 20 respondentů ze 160 na tuto otázku již neodpovědělo. 65

55

4.2.1 Programy finanční podpory ƒ

Národní program Záruka – zvýhodněné záruky za provozní úvěry byl spuštěn v dubnu 2009 jako součást opatření Národního protikrizového plánu České republiky 67 . Malé a střední podniky mají problémy se zajištěním financování provozu, které se v době krize ještě více prohloubily, a proto vznikl tento program posílující jejich přístup k finančním prostředkům. Záruční fond Českomoravské záruční a rozvojové banky, která poskytuje tyto záruky ve spolupráci s komerčními bankami, nejvíce s Českou spořitelnou, Komerční bankou a Raiffeisenbank, byl posílen o 1,1 mld. Kč. Toto opatření mělo umožnit poskytnout garance za úvěry až do výše 8 mld. Kč. Úspěšnost a potřebnost tohoto programu dokazuje skutečnost, že již k 15. dubnu 2010 byl program pozastaven. Do té doby bylo poskytnuto 1 243 záruk v celkové výši 5,5 mld. Kč. Celková výše zaručovaných úvěrů činila 7,9 mld. Kč, což znamená, že zcela splnila očekávání. Zda bude program znovu otevřen, není zatím známo. S pomocí zvýhodněných záruk za provozní úvěry mohou podnikatelé doplnit nebo zcela nahradit jištění, které požadují úvěrující banky. Úvěr může být použit na zaplacení nákupu surovin a materiálu, drobného hmotného či nehmotného majetku apod. Podnikatelé mohou využít dvou typů záruk, M-záruky nebo S-záruky. M-záruka je poskytována k úvěrům do výše 20 mil. Kč, do výše 70 % jistiny úvěru, se splatností až 15 let a její cena činí 0,1 % p. a. z výše záruky. Její předností je zjednodušený postup vyřízení žádosti, tzn. do 5 pracovních dnů od předložení úplné žádosti. Tohoto postupu v roce 2009 využilo 523 žadatelů. M-záruku lze uplatnit pouze u bank, se kterými má Českomoravská záruční a rozvojová banka uzavřenu smlouvu o spolupráci při poskytování záruk ve zjednodušeném řízení. Naproti tomu S-záruku lze využít k úvěrům vyšším než 20 mil. Kč anebo k úvěrům poskytovaným jinou bankou, než se kterými má ČMZRB uzavřenu smlouvu. Podnikatelé mohou získat záruku až do výše 80 % jistiny úvěru, se splatností až 15 let a cenou 0,1 % až 0,3% p. a. z výše záruky. Maximální výše zaručovaného úvěru se v tomto případě stanovuje dohodou. Oba typy záruk jsou poskytovány jako podpora typu de minimis.

ƒ

Finanční nástroje evropských programů Evropský nástroj mikrofinancování Progress, JEREMIE - Joint European Resources for Micro to Medium Enterpirses a Rámcový

67

Česko. Vláda. Národní protikrizový plán [online]. Praha : Vláda ČR, c2010 [cit2011-03-16]. Dostupný na WWW: .

56

program pro konkurenceschopnost a inovace 2007–2013 (CIP) nejsou zatím v České republice k dispozici.

4.2.2 Plán snížení administrativní zátěže Plán snížení administrativní zátěže 68 byl přijat vládou v roce 2008 a do konce roku 2010 počítal s omezením administrativní zátěže o 20 % oproti roku 2005, kdy představovala 86,4 mld. Kč ročně. Největší náročnost pro podnikatele představují právní předpisy, jejichž zátěž byla vyčíslena na 76,8 mld. Kč za rok. Bylo identifikováno celkem 2 168 informačních povinností podnikatelů v 245 právních předpisech. Do konce roku 2009 byla přijata opatření, která snížila administrativní zátěž o 13 %, což představuje úsporu téměř 10 mld. Kč ročně 69 . Jedním z nejvýznamnějších kroků byla novela živnostenského zákona s účinností od 1. července 2008, která snížila informační povinnosti podnikatele a usnadnila vstup do podnikání. Zrušila např. nutnost dodání výpisu z trestního rejstříku, který si nově opatřuje živnostenský úřad sám, nebo provádí automaticky změny, které podnikatel nahlásí do Obchodního rejstříku. Dále pak např. zřízení univerzálních komunikačních míst tzv. Czech POINTů neboli Českých Podacích Ověřovacích Informačních Národních Terminálů, kterých je v současné době kolem 5 000 a jsou rozmístěny na obecních a krajských úřadech, na pobočkách České pošty, v kancelářích Hospodářské komory, ale i v kancelářích notářů. Každý tak může získat veškeré údaje vedené o jeho osobě ve státem řízených registrech a bude zde moci učinit jakékoliv podání ke státu. Czech POINTy jsou součástí projektu zvaného eGovernment, což je ucelený systém elektronické komunikace mezi občany a úřady a mezi úřady navzájem. Jeho cílem je odstranit nutnost osobní návštěvy úřadů, opakované podávání údajů apod. a celkové urychlení komunikace s úřady. Další zjednodušení přináší např. jednotný registrační formulář, který vznikl v souladu s novým daňovým řádem 70 (nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musel učinit před zahájením své podnikatelské činnosti, ale i během podnikání, a to na živnostenském úřadě, finančním úřadě, příslušné správě sociálního pojištění, Úřadu práce a zdravotní pojišťovně), datové schránky, zjednodušení kontrol hygienických předpisů, zrušení povinnosti vlastnit živnostenské

68

Administrativní zátěží rozumíme náklady, které musí podnikatel vynaložit při plnění informačních povinností, uložených právními předpisy. 69 Vávrů, M. 10 miliard ročně. Podnikatel. Duben 2010, roč. 14, č. 4, s. 1 a 4. Dostupné také z digitálního archivu časopisu Podnikatel: . ISSN 1211–815x. 70 Česko. Zákon č. 280 ze dne 3. září 2009, daňový řád. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2009, částka 87. Dostupný také z WWW: < http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=280/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy>.

57

oprávnění pro obchod s elektřinou a plynem, snížení cen, zpřístupnění českých technických norem elektronickou cestou 71 atd. V budoucnu se snížení administrativy očekává i v souvislosti s připravovaným Jednotným inkasním místem (JIM) pro správu daní, cel a pojistného nebo jedním přiznáním k dani z příjmů fyzických osob a k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, které mají být zprovozněny k 1. lednu 2014. Novým cílem tohoto plánu je snížit administrativní zátěž do roku 2012 o 25 %.

4.2.3 Programy z oblasti vědy a výzkumu Důležitou složkou podpory malých a středních podniků je podpora využití jejich inovačního potenciálu. Malé a střední podniky nemají dostatek kapitálu na velké projekty v oblasti výzkumu a vývoje, přesto však přinášejí celou řadu drobných inovací. Je proto nanejvýš vhodné zacílit podporu tímto směrem. Existuje a vzniká stále více programů a aktivit zaměřených právě na tuto oblast. Analýza některých z nich přináší zjištění, že tyto programy jsou úspěšné, je o ně velký zájem a přinášejí dobré výsledky. ƒ

Program TIP (Technologie, Informační systémy, Produkty) nabízí formou dotace podporu projektům aplikovaného výzkum a experimentálního vývoje v oblasti průmyslové výroby. Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na výzkum a vývoj nových materiálů a výrobků, nových progresivních technologií a nových informačních a řídicích systémů, a jejichž výsledky lze úspěšně a rychle přenést do komerční oblasti. Projektu se mohou účastnit podnikatelské subjekty, výzkumné organizace či školy, nebo více účastníků najednou jako spoluřešitelé. Doba trvání programu je stanovena na 9 let (2009–2017) a žádosti jsou přijímány vyhlášením veřejné soutěže. Do první veřejné soutěže bylo podáno 600 návrhů projektů, ze kterých 427 obdrželo podporu, do druhé veřejné soutěže 751 návrhů projektů, ze kterých 115 obdrželo podporu a do třetí veřejné soutěže 873 návrhů projektů, ze kterých bylo 192 vybráno. Celkem bylo podpořeno 734 projektů, které si rozdělí 10,5 mld. Kč.

71

Služba je dostupná na adrese : http://csnonline.unmz.cz,

58

Veřejná soutěž I. 2008 II. 2009 III. 2010 Celkem

Počet podpořených projektů 427 115 192 734

Přidělená částka v mld. Kč 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

1,03 1,03

1,74 0,44 2,18

1,55 0,63 0,86 3,04

0,99 0,52 1,02 2,53

0,17 0,27 0,86 1,30

0,01 0,39 0,40

0,02 0,02

5,48 1,87 3,15 10,50

Tabulka č. 12 - Přidělená účelová podpora v programu TIP v mld. Kč Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

ƒ

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, ALFA, je stanoven na dobu 6 let, od roku 2011 do roku 2016, a předpokládá rozdělení cca 7,5 mld. Kč na projekty v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí a udržitelného rozvoje dopravy, jejichž výsledky budou aplikovatelné v podobě inovací. Cílem programu je zvýšit kvantitu a kvalitu nových poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje a urychlit přenos výsledků do komerční sféry. Usiluje také o zvýšení spolupráce výzkumných organizací s podnikatelskou sférou. Pro dosažení vytyčených cílů je rozdělen do tří podprogramů: o Progresivní technologie, materiály a systémy; o Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí; o Udržitelný rozvoj dopravy. Podpora je poskytována formou dotace a žadateli mohou být výzkumné organizace a podniky všech velikostí. Příjemci podpory musí projekt spolufinancovat minimálně ve výši 20 % nákladů projektu. Zajímavostí je, že výše dotace pro malé a střední podniky je vyšší než pro velké podniky. Za celou dobu působení programu se předpokládá podpoření cca 750 projektů, z toho 525 projektů malých a středních podniků. Minimální délka řešení projektů je stanovena na 24 měsíců a maximální na 72 měsíců. Maximální výše dotace na jeden projekt činí 3 mil. eur. Uznatelnými náklady jsou osobní náklady (např. mzdy nebo platy, povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (např. patenty, software, licence), náklady na služby (např. pronájem strojů a zařízení, konzultační a poradenská činnost, testy a zkoušky) a ostatní náklady (další provozní náklady spojené s realizací projektu). Do prvního kola veřejné soutěže, která byla vyhlášena v roce 2010, bylo podáno 657 žádostí, ze kterých 253 získalo podporu. V roce 2010 rozdělila Technologická agentura

59

ČR již 775 mil. Kč a do roku 2016 plánuje rozdělit dalších 2,04 mld. Kč projektům z první výzvy. Další výzvy veřejné soutěže budou vyhlášeny v letošním roce a v roce 2012. Veřejná soutěž I. 2010

Počet podpořených projektů 253

Přidělená částka v mld. Kč 2011

2012

2013

2014

2015

2016

Celkem

0,78

0,82

0,75

0,40

0,51

0,10

2,82

Tabulka č. 13 – Přidělená účelová podpora v programu ALFA v mld. Kč Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

ƒ

Program Trvalá prosperita je téměř ukončen, je stanoven na dobu 6 let (2006–2011) a poslední výzva do veřejné soutěže byla vyhlášena v roce 2007. Program je soustředěn na podporu základního a aplikovaného výzkumu, především na projekty zaměřené na vývoj nových materiálů, polovodičových součástek, obnovitelných zdrojů energie, snižování energetické náročnosti budov, zvýšení spolehlivosti dopravních systémů apod. Účastnit se ho mohou podniky všech velikostí, ať už samotné či ve spojení s výzkumnými organizacemi nebo školami. Podpora je poskytována formou dotace její výše na jeden projekt nesmí překročit 30 mil. Kč a nesmí být nižší než 1 mil. Kč. Ve dvou veřejných soutěžích, v roce 2007 a 2008, podpořil 103 projektů v celkové výši 2,51 mld. Kč. Bohužel výsledky prvního kola veřejné soutěže z roku 2006 nejsou k dispozici, soutěžilo se o 2,71 mld. Kč.

Veřejná soutěž I. 2006 II. 2006 III. 2007 Celkem

Počet podpořených projektů ? 80 23 103

Přidělená částka v mld. Kč 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem

? ?

? 0,11 0,11

? 0,53 0,08 0,61

? 0,54 0,11 0,65

? 0,51 0,10 0,61

? 0,45 0,08 0,53

? 2,14 0,37 2,41

Tabulka č. 14 – Přidělená účelová podpora v programu Trvalá prosperita v mld. Kč Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

ƒ

Program Tandem 2004–2010 je ukončen. Byl zaměřen na podporu projektů základního výzkumu, jehož výsledky mohou být zdárně přeneseny a využity v nových výrobcích, technologiích a službách v oblasti průmyslu. V pěti veřejných soutěžích bylo vybráno 387 projektů z celkového počtu 707 přihlášených projektů. Úhrnná částka, rozdělená mezi vybrané projekty, činí 5,45 mld. Kč. Bohužel není k dispozici podrobné dělení přidělené podpory v prvních dvou veřejných soutěží (rok 2004 a 2005).

60

Veřejná soutěž I. 2004 II. 2005 III. 2006 IV. 2007 V. 2008 Celkem

Počet podpořených projektů 60 81 107 100 39 387

Přidělená částka v mld. Kč 0,23 0,39 3,79 0,62 0,42 5,45

Tabulka č. 15 – Přidělená účelová podpora v programu Tandem v mld. Kč Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

ƒ

Program Impuls 2004–2010 je ukončen. Byl zaměřen na výzkum a vývoj nových materiálů, průmyslových výrobků, výrobních technologií, informačních a řídících produktů a technologií. Do pěti veřejných soutěží se přihlásilo 1 129 projektů, z nichž podporu obdrželo 642. Celková výše přidělené podpory činí 7,9 mld. Kč. Bohužel není k dispozici podrobné dělení přidělené podpory v prvních dvou veřejných soutěží (rok 2004 a 2005).

Veřejná soutěž I. 2004 II. 2005 III. 2006 IV. 2007 V. 2008 Celkem

Počet podpořených projektů 151 92 135 132 132 642

Přidělená částka v mld. Kč 0,37 0,86 4,34 1,18 1,15 7,90

Tabulka č. 16 – Přidělená účelová podpora v programu Impuls v mld. Kč Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace

4.2.4 Podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií Podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky a centra pro transfer technologií jsou zařízení, která přispívají k rozvoji národní ekonomiky tím, že umožňují vznik a rozvoj firem s výrazným inovačním potenciálem, které si pro nedostatek vlastního kapitálu nemohou dovolit založit podnik nebo pořídit potřebné technologie. Efektivnost těchto zařízení dokazuje dlouhodobá zkušenost v zahraničí, kde podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky fungují již pod dobu několika desítek let. V České republice není tato forma podpory zatím příliš podporována, poslední dobou však stále více vznikají nové programy a iniciativy zaměřené na tuto oblast podpory. Uvádím zde úspěchy alespoň některých programů, inkubátorů a center:

61

ƒ

CzechAccelerator 2011–2014 je projekt realizovaný v rámci programu Prosperita Operačního programu Podnikání a inovace a plánuje vybudovat síť podnikatelských inkubátorů po celém světě, jejímž cílem je umožnit komercializaci produktů malých a středních podniků

v zahraničí.

Byl

spuštěn

na

základě pilotního fungování

CzechAcceleratoru v roce 2010 v Plug & Play Tech Center v Silicon Valley ve Spojených státech amerických, kde úspěšně podpořil deset firem. Zúčastněným firmám přinesl pobyt neocenitelné zkušenosti, kontakty a v některých případech i uzavřené smlouvy s novými partnery. Příkladem velkého úspěchu je společnost E&S Software, která představila svůj produkt, emailového klienta eM Client, osmi stům amerických venture kapitalistům a IT firem a měla dokonce i prezentaci ve třetí největší americké televizní stanici CBS. Další úspěšnou společností je firma AdvaICT, která dle slov svého manažera Jakuba Vejmoly plánuje v nejbližších dnech založení americké pobočky. Osm firem je z oboru ICT, jedna z oboru nanotechnologie a jedna z oboru medicinské technologie. Čas teprve ukáže, jak budou tyto společnosti schopny dále rozvíjet příležitost, kterou dostali. Další možnost dostanou firmy v dubnu 2011, kdy mohou začít podávat přihlášky do programu. V tomto roce budou mít k dispozici dva CzechAcceleratory v USA a od počátku příštího roku další v Izraeli, Singapuru a ve Švýcarsku. ƒ

V České republice počet podnikatelských inkubátorů, vědecko-technických parků a center pro transfer technologií neustále roste. Přehledný seznam většiny center nabízí Společnost vědeckotechnických parků ČR (SVTV) 72 na svých internetových stránkách 73 , a to včetně kontaktních údajů a odkazů na příslušné internetové stránky. Dále o jednotlivých zařízeních poskytuje stručnou charakteristiku, termín zahájení provozu, náklady služeb (nájemné, elektřina, vytápění, apod.), statistické údaje, seznam poskytovaných služeb a seznam firem, které momentálně v daném centru působí. Centra, která splní určitá kritéria a podmínky, mohou od SVTV získat akreditaci a tím tak zvýšit svou prestiž. V současné době je v České republice asi 35 těchto parků a dalších 15 se připravuje. Uvádím zde alespoň úspěchy některých z nich. Business Inovation Center v Ostravě (BIC Ostrava) disponuje 11 000 m2 plochy v podnikatelském inkubátoru a vědecko-technickém parku, které nabízí za zvýhodněných

72 73

Společnost vědeckotechnických parků ČR je členem Asociace inovačního podnikání České republiky. Seznam podnikatelských inkubátorů a vědecko-technických center je uveden v Příloze č. 2.

62

cenových podmínek. Centrum podporuje nové inovativní firmy, které zde mají šanci nastartovat své podnikání, vstup malých a středních podniků na zahraniční trhy, transfer technologií českých i zahraničních studentů do komerční sféry a poskytuje komplexní poradenství při realizaci projektů včetně zajištění financování. Dále nabízí služby společného sekretariátu (pronájem zasedacích místností, prezentační techniky, apod.), služby recepce, ostrahy a údržby, stravování v areálu, vysokorychlostní internet a technicky upravené prostory. V roce 2000 bylo v BIC Ostrava otevřeno Vývojové centrum průmyslových aktivit, které podporuje především malé a střední podniky se zájmem inovovat své produkty a technologie. Poskytuje jim potřebné zázemí pro jejich výzkumně vývojové aktivity včetně kvalitních měřicích a montážních zařízení. Za dobu svého působení od roku 1993 tudy prošlo více než 150 firem, ze kterých většina stále podniká v regionu 74 . Technologické centrum Hradec Králové (TCHK) bylo založeno v červnu roku 2008 a zahrnuje všechny tři typy parků: podnikatelský inkubátor, vědecko-technický park i centrum pro transfer technologií. Kromě výhod, jako je dotované nájemné, poradenské služby nebo školení a semináře, nabízí toto centrum svým klientům i spolupráci s vysokými školami a inovačními společnostmi v oblasti ICT, např. Microsoft innovation centre, a možnost získat dotaci až do výše 150 tis. Kč, tzv. Inovační vouchery. Inovační voucher je určen pro malé a střední podniky mající sídlo či provozovnu v Královéhradeckém kraji a umožňuje firmám nákup znalostí od veřejných vysokých škol v tomto kraji. Dotace může pokrýt až 100 % nákladů. První kolo veřejné soutěže bylo ukončeno v srpnu 2008 a bylo vybráno 11 projektů v hodnotě 1,33 mil Kč. Do budoucna centrum plánuje i poskytování úvěrů v centru sídlícím podnikům. Další významnou aktivitou je spolupráce s klastry, u některých z nich je spoluzakladatelem. V centru je k dispozici 800 m2 kancelářských a 1 723 m2 skladových ploch. Obsazenost centra za první rok a půl působení dosáhla téměř 70 %, zázemí zde našlo 20 firem. V současnosti jsou všechny kanceláře obsazené, k dispozici je pouze 16,5 m2 skladové plochy. Mezi velmi úspěšné parky patří Jihomoravské inovační centrum (JIC), které vzniklo v roce 2003 a do dnešního dne jím prošlo okolo 50 firem, ze kterých 26 stále úspěšně podniká, a dalších 20 firem je v centru nyní. JIC zahrnuje podnikatelský inkubátor

74

BIC Ostrava: Vědecko-technický park a Podnikatelský inkubátor – vhodný prostor pro Vaše podnikání [online]. Ostrava > BIC Ostrava, c2010 [cit2011-03-30]. Dotupn0 y WWW: .

63

i vědecko-technické centrum o celkové ploše 7 310 m2, z toho 4 310 m2 v inkubátoru a 3 000 m2 v centru. Jihomoravské inovační centrum poskytuje vedle obvyklých výhod i mikropůjčky na zjednodušení vstupu do podnikání (do výše 250 tis. Kč) a půjčky z Patentového a licenčního fondu na pokrytí nákladů s ochranou průmyslového vlastnictví (do výše 400 tis. Kč). Dále nabízí program MIC Akcelerátor, což je inkubační program pro studenty vysokých škol, který má za cíl vytvořit ze studentských týmů základy nových inovativních firem. Např. úspěšný studentský tým GINA vyvinul aplikaci pro koordinaci prací zejména záchranných složek v terénu, která je již používána v několika zemích světa. O tento tým projevily zájem nejen humanitární organizace, ale i sám Bil Gates, šéf Microsoftu. Tým v současné době zakládá svůj podnik ve formě s.r.o. 75 JIC Brno je členem několika mezinárodních sítí, Enterprise Europe Network, European Business & Innovation Centre Network (EBN), UK Business Incubation (UKBI), International Association of Science Parks (IASP),

ACHIEVE MORE Partnership

a Innovating Regions in Europe (IRE). Je také držitelem několika ocenění. Poslední získalo v roce 2010, a to první místo v národním kole mezinárodní soutěže Evropské ceny za podnikání s projektem Inkubační program – kompletní podpora začínajícím firmám. JIC Brno dále zastává funkci implementační agentury pro projekt zvaný Inovační vouchery, což je unikátní nástroj podpory spolupráce firem s vědecko-výzkumnými institucemi v Brně. Podniky mají možnost získat dotaci až do výše 150 tis. Kč určenou na nákup znalostí od jedné z brněnských vědecko-výzkumných institucí. V prvních dvou výzvách tohoto projektu již bylo rozdáno 93 voucherů v hodnotě přes 12 mil. Kč. Třetí výzva je nyní otevřená, a to do 28. dubna 2011.

4.2.5 Programy podpory vzdělávání Vzdělávání zaměstnanců je bezesporu důležitým faktorem pro další rozvoj malých a středních podniků. Je jednou z cest, jak mohou podnikatelé získat konkurenční výhodu. Zvyšování kvalifikace a neustálý proces prohlubování dovedností a znalostí zaměstnanců ale i zaměstnavatelů s sebou přináší vyšší produktivitu práce, využívání nových dovedností a znalostí v praxi a vyšší motivaci pracovníků. To vše vede ke zlepšení firemních procesů, k inovativnímu myšlení a k celkovému zlepšení podnikové kultury. Pro malé a střední

75

Jihomoravské inovační centrum Brno. MIC Akcelerátor [online]. Brno : JIC Brno, c2010 [cit.2011-03-29]. Zpravodaj JIC. Dostupný z WWW: .

64

podniky je v současné době určen především globální grant EDUCA, který je zaměřen na profesní vzdělávání zaměstnanců v oblasti průmyslu a souvisejících služeb. ƒ

Globální grant Další profesní vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu - EDUCA je součástí Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Prioritní osy č. 1 – Adaptibilita, a je soustředěn na zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců. Podporuje aktivity zaměřené na odborné vzdělávání zaměstnanců s cílem prohloubit, rozšířit, zvýšit, obnovit či udržet kvalifikaci, na získávání klíčových dovedností zvyšujících udržitelnost zaměstnání v podniku žadatele, na formy vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatele s důrazem na přípravu na konkrétní pracovní pozici a na přípravu podnikových lektorů. Žadateli mohou být podnikatelské subjekty všech velikostí. Výhodou pro malé a střední podniky je, že mohou získat vyšší míru podpory než podniky veliké. Malé podniky mohou získat 45 % z celkových způsobilých nákladů, střední 35 % z celkových způsobilých nákladů a velké 25 % z celkových způsobilých nákladů. První výzva byla zveřejněna v červnu 2009 a celková částka pro tuto výzvu činila 300 mil. Kč. Bylo přijato 347 žádostí s celkovým objemem požadovaných prostředků ve výši 986,13 mil. Kč, ze kterých bylo schváleno 105 žádostí s finančním objemem 292,30 mil. Kč. Průměrná výše přidělené podpory na jeden projekt činí 2,78 mil. Kč. Druhá výzva byla zveřejněna v dubnu 2010 a celková vyčleněná částka činila 750 mil. Kč. Příjem žádostí do této výzvy byl předčasně ukončen pro vyčerpání alokované částky. Výsledky budou známy až po jejím vyhodnocení. Výzva číslo I. 2009 II. 2010 Celkem 76

Počet podaných žádostí 347 ? 347

Požadovaná částka v mil. Kč 986,13 ? 986,13

Počet podpořených projektů 105 ? 105

Přidělená částka v mil. Kč 292,30 ? 292,30

Tabulka č. 18 – Přidělená podpora v Globálním grantu EDUCA v mil. Kč Zdroj: CzechInvest

76

Souhrnné výsledky nejsou úplné, protože výsledky výzvy č. II Globálního grantu EDUCA nejsou k dispozici. Program není ještě ukončen.

65

Závěr a doporučení Malé a střední podniky sehrávají velmi důležitou roli v národním hospodářství České republiky. Zaujímají drtivou většinu ve struktuře všech firem a působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Významně se podílejí na všech ekonomických ukazatelích, především na celkové zaměstnanosti, v oblasti investic, v oblasti vývozu a na hrubém domácím produktu. Stále však, i přes všechna dosažená zlepšení podmínek pro podnikání, čelí mnoha nesnázím a omezením. Přetrvávají potíže se získáváním kapitálu, nadměrné zatížení administrativou, špatná orientace v legislativě, omezený přístup k novým technologiím a veřejným zakázkám, nesnadný vstup na zahraniční trhy, vytlačování velkými nadnárodními společnostmi atd. Proto je v dnešní době nutné podpořit a urychlit ty změny, které vedou k zachování a zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Tyto změny jsou shrnuty v Koncepci rozvoje malého a středního podnikání, která specifikuje dílčí cíle a opatření potřebné ke zvyšování kvality podnikatelského prostředí včetně přímé finanční podpory. K dnešnímu dni je systém podpory malého a středního podnikání v České republice poměrně vyvinutý a propracovaný. Je zde vyvinuta rozsáhlá síť nástrojů a institucí, které poskytují podporu podnikům všech velikostí. V některých případech, kdy je poskytována i velkým podnikům, jsou malé a střední podniky dokonce zvýhodněny její vyšší mírou. Vedle veřejné podpory, realizované prostřednictvím národních a resortních programů, programů z Evropské unie a státních institucí, mohou malé a střední podniky využít i služeb soukromých subjektů. V obou případech mohou získat podporu ve formě informační, materiální anebo finanční. V současné době má podstatný význam především přímá finanční podpora poskytovaná zejména ze strukturálních fondů Evropské unie, a to ve formě dotací, zvýhodněných úvěrů či záruk za úvěry. Česká republika ustavila řadu programů, z nichž některé jsou přímo zaměřeny na sektor malého a středního podnikání. Velký zájem malých a středních podniků o tyto programy dokazuje jejich význam a potřebnost. Je pravděpodobné, že většina alokovaných částek pro tyto programy bude zcela vyčerpána a že o tyto programy zájem neklesne. Dalším, dá se říci zásadním, krokem ke zlepšení podmínek pro podnikání je bezesporu plán snižování administrativní

zátěže.

Podnikatelům

přináší

nejen

snížení

nákladů

vynaložených

s administrativou ale i úsporu času, který mohou věnovat rozvoji svého podnikání. Velký význam mají také podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky, centra pro transfer

66

technologií a programy na podporu vědy a výzkumu, jejichž výsledky dokazují, že forma této podpory je úspěšná a její účinky jsou dlouhodobé. S touto oblastí je spojena i nutnost podpory vzdělávání lidských zdrojů, zejména prohlubování stávajících a získávání nových znalostí a dovedností zaměstnanců. Využívání znalostí a výsledků výzkumu a vývoje výrazně zvyšují šance podniků obstát v dnešním silném konkurenčním prostředí, a to i za hranicemi ČR. Význam dalšího vzdělávání si začínají podnikatelé stále více uvědomovat a podpora v této oblasti se úspěšně rozvíjí. Z výše uvedených poznatků vyplývá, že podpora malých a středních podniků je přínosná a že je nadále zapotřebí ji rozvíjet. Je nutné odstraňovat bariéry vzniku, rozvoje a efektivního působení malých a středních podniků na národní hospodářství ČR. Doporučuji klást větší důraz na zlepšení kvality podnikatelského prostředí, které má dlouhodobé účinky, než na přímou finanční podporu. Dotační formu podpory zaměřit především na rozvoj znalostí a inovativního ducha, tzn. na podporu výzkumu a vývoje a přenosu jejich výsledků do praxe, na zvyšování vzdělávání, flexibility a produktivity lidských zdrojů. Dále doporučuji také podpořit rozvoj rizikového kapitálu, tzn. business angels a fondů rizikového kapitálu a rozšířit síť podnikatelských inkubátorů, vědecko-technických center a center pro transfer technologií. Všechna jmenovaná opatření dle mého názoru povedou k dlouhodobé stabilizaci sektoru malého a středního podnikání a tím ke zlepšení životních podmínek naší společnosti a ke spokojenosti obyvatel naší země.

67

Seznam použité literatury 1. Srpová, J.; Řehoř, V. a kol. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha : 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. 2. Veber, J.; Srpová, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. 3. Viturka, M. a kol. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3638-9. 4. BIC Ostrava. Vědecko-technický park a Podnikatelský inkubátor – vhodný prostor pro Vaše podnikání [online]. Ostrava : BIC Ostrava, c2010 [cit2011-03-30]. Dotupné z WWW: . 5. BusinessInfo.cz. Regionální informační a poradenská centra [online]. Praha : BusinessInfo, [cit. 2011-01-11]. Dostupné na WWW: . 6. Česko. Vláda. Národní protikrizový plán [online]. Praha : Vláda ČR, c2010 [cit2011-0316]. Dostupný na WWW: . 7. Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 580 ze dne 9. června 2004 o Koncepci podpory malého a středního podnikání v letech 2005 a 2006. Praha : Vláda ČR, c2004 [cit2010-1211]. Dostupné na WWW: . 8. Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 392 ze dne 12. dubna 2006 ke Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období 2007–2013. Praha : Vláda ČR, c2006 [cit201112-11]. Dostupné na WWW: . 9. Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 446 ze dne 21. dubna 2008 o Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010. Praha : Vláda ČR, c2008 [cit2011-0108]. Dostupné na WWW: . 10. Česko. Zákon č. 690 ze dne 31. prosince 2004, kterým se mění zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších

68

předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2004, částka 234. Dostupný také z WWW: . 11. Česko. Zákon č. 589 ze dne 17. prosince 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 1992, částka 118. Dostupný také z WWW: . 12. Česko. Zákon č. 72 ze dne 3. dubna 2000 o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2000, částka 175. Dostupný také z WWW: . 13. Česko. Zákon č. 58 ze dne 24. dubna 1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů české Republiky. 1995, částka 13. Dostupný také z WWW: . 14. Česko. Zákon č. 143 ze dne 27. dubna 2001 o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2001, částka 58. Dostupný také z WWW: . 15. Česko. Zákon č. 301 ze dne 23. června 1992 o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 1992, částka 62. Dostupný také z WWW: . 16. Česko. Zákon č. 130 ze dne 12. dubna 2002 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2002, částka 56. Dostupný také z WWW: . 17. Česko. Zákon č. 280 ze dne 3. září 2009, daňový řád. Ve Sbírce zákonů České republiky. 2009, částka 87. Dostupný také z WWW: 18. EIM Business & Policy Research. European SMEs under Pressure, Annual report on small and medium-sized enterprises 2009 [online]. Zoetermeer, Brussels : EIM Business & Policy Research, c2010-05-11 [cit. 2011-02-01]. Available also on WWW: . 19. Evropská Komise. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. června 2008 - „Zelenou malým a středním podnikům“, „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném znění [online]. Brusel : EK, c2008 [cit2011-03-03]. Dostupné též na WWW: . 20. Evropská Komise. Přehled údajů SBA 2009 Česká republika [online]. EK : Brussels, c2010 [cit. 2010-09-24]. Dostupný z WWW:

69

. 21. Evropská Komise. Evropská charta pro malé podniky. Lucemburk : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2004. 15 s., ISBN 92-894-7608-7. Dostupné také na WWW: . 22. European Investment Fund. JEREMIE – Joint European Resources for Micro to Medium Enterpirses. Brussels : EIF, c2010 [cit2011-03-28]. Dostupný na WWW: . 23. Evropská unie. Nařízení komise (ES) č. 69 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u podpory de minimis. Brussels : Evropská komise, c2001-06-25 [cit201103-10]. . 24. Evropská unie. Nařízení rady (ES) č. 659 ze dne 22. března 1999, kterým se stanovují podrobná pravidla pro použití článku 93 Smlouvy o ES. Evropská komise, c1999-03-22 [cit2011-02-12]. Dostupné také na WWW: . 25. Evropská unie. Nařízení komise (ES) č. 70 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům. Brussles: Evropská Komise, c2001-01-12 [2010-12-15]. . 26. Evropská unie. Nařízení komise (ES) č. 364 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj. Evropská komise, c2004-02-25 [cit2011-02-12]. Dostupné také na WWW: . 27. Evropská unie. Nařízení Komise (ES) č. 800 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Brusel : EK, c2008-08-06 [c2011-02-03]. Dostupné také na WWW: . 28. Jihomoravské inovační centrum Brno. MIC Akcelerátor [online]. Brno : JIC Brno, c2010 [cit.2011-03-29]. Zpravodaj JIC. Dostupný z WWW: . 29. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Koncepce rozvoje malého středního podnikání na období 2007–2013 [online]. Praha : MPO ČR, c2006-04 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: . 30. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. Praha : MPO ČR, c2010-05 [cit. 2011-03-01]. Dostupný z WWW: .

70

31. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Podnikatelé si v roce 2010 rozdělili 7 miliard korun eurodotací [online]. Praha : MPO ČR, c2011-03-15 [cit. 2011-03-22]. Dostupný z WWW: . 32. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Stát nakoupí dobré nápady, Speciální fond představí v lednu. [online]. Praha : MPO ČR, c2010-11-04 [cit. 2011-03-22]. Dostupný z WWW: . 33. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. CzechAccelerator za první rok už pomohl deseti firmám [online]. Praha : MPO ČR, c2011-03-24 [cit. 2011-03-25]. Dostupný z WWW: . 34. Národní vzdělávací fond. O nás [online]. Praha : NVF, [cit. 2011-01-11]. Dostupný z WWW: . 35. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Praha : Rada pro výzkum, vývoj a inovace, c2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupná na WWW: . 36. Vávrů, M. 10 miliard ročně. Podnikatel. Duben 2010, roč. 14, č. 4, s. 1 a 4. Dostupné také z digitálního archivu časopisu Podnikatel: . ISSN 1211–815x. 37. Česko. Vláda. Usnesení vlády ČR č. 817 ze dne 16. listopadu 2010 k rozdělení dodatečných finančních prostředků podle čl. 17 Meziinstitucionální dohody. Praha : Vláda ČR, c2010 [cit2010-03-22]. Dostupné na WWW: . 38. The World Bank. Time to prepare and pay taxes [online]. Washington : The World Bank, c2010 [cit2011-04-05]. Available also on WWW: . 39. The World Bank. Time to start a business [online]. Washington : The World Bank, c2010 [cit2011-04-05]. Available also on WWW: .

71

Seznam elektronických odkazů Agrární komora www.agrocr.cz Asociace malých a středních živnostníků www.amsp.cz Asociace inovačního podnikání ČR www.aipcr.cz Asociace pro poradenství v podnikání www.asocpor.cz Akademie věd ČR www.avcr.cz BIC Ostrava www.bicova.cz Centrum pro evropskou integraci www.cebre.cz Centrum pro regionální rozvoj ČR www.crr.cz Česká asociace venture kapitálu www.cvca.cz Česká exportní banka www.ceb.cz Česká národní informační síť pro rámcové programy EU www.ninet.cz Český statistický úřad www.czso.cz Českomoravská rozvojová a záruční banka www.cmrzb.cz CzechInvest www.czechinvest.cz CzechTrade www.czechtrade.cz EUR-Lex - Přístup k právu Evropské unie http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Evropský portál pro malé podniky http://ec.europa.eu/small-business/index_cs.htm Evropský sociální fond www.esfcr.cz Exportní garanční a pojišťovací společnost www.egap.cz Enterprise Europe Network www.enterprise-europe-network.cz Fond pro podporu výzkumu www.eea-researchfund.cz Fondy Evropské unie www.strukturalni-fondy.eu Hospodářská komora www.komora.cz Informační centrum pro váš business a podnikání www.podnikatel.cz Informační služba o výkumu a vývoji v EU, CORDIS http://cordis.europa.eu Jihomoravské inovační centrum www.jic.cz Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu www.mpo.cz Ministerstvo vnitra www.mvcr.cz Národní asociace pro rozvoj podnikání www.narp.cz

72

Národní vzdělávací fond www.nvf.cz Oficiální portál pro podnikání a export, BusinessInfo www.businessinfo.cz Regionální Informační Servis www.risy.cz Společnost vědecko technických parků ČR www.svtp.cz Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR www.socr.cz Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR www.spzcr.cz Union Unie malých a středních podniků www.sme-union.cz Technologické centrum Akademie věd www.tc.cz Technologické centrum Hradec Králové www.tchk.cz Sedmý rámcový program www.fp7.cz Vláda České republiky www.vlada.cz

73

Seznam použitých zkratek AK

Agrární komora

AMSP

Asociace malých a středních živnostníků

AIP ČR

Asociace inovačního podnikání ČR

APP

Asociace pro poradenství v podnikání

AV ČR

Akademie věd ČR

BIC

Podnikatelské a inovační centrum

BIC

Ostrava Podnikatelské a inovační centrum Ostrava

CEBRE

Centrum pro evropskou integraci

CIP

Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace 2007–2013

CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

CzechPOINT

Český podací ověřovací informační národní terminál

CzechTrade

Česká agentura na podporu obchodu

CRR ČR

Centrum pro regionální rozvoj ČR

ČMRZB

Českomoravská rozvojová a záruční banka

ČEB

Česká exportní banka

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

daň z přidané hodnoty

EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost

EEN

Enterprise Europe Network

EIB

Evropská investiční banka

EIF

Evropský investiční fond

EK

Evropská komise

EKIS

Energetické konzultační a informační středisko

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

FS

Fond soudržnosti

ES

Evropské společenství

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

HDP

hrubý domácí produkt

HK

Hospodářská komora

74

HSS

politika hospodářské a sociální soudržnosti

HSUS

politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti

IS/ICT

informační a komunikační systémy a technologie

IT

informační technologie

JIC

Jihomoravské inovační centrum

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP

malé a střední podniky

NARP

Národní asociace pro rozvoj podnikání

NOK

Národní orgán pro koordinaci

NRP

Národní rozvojový plán

NSSR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

nomenklaturní územní statistická jednotka

NVF

Národní vzdělávací fond

OP

operační program

OPPI

Operační program Podnikání a inovace

OPLZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

RIS

Regionální Informační Servis

ROP

regionální operační program

RPIC

Regionální poradenské a informační centrum

SBA

Small Business Act (Akt pro malé a střední podnikání)

SOCR ČR

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

SPŽ ČR

Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

SME

Union Unie malých a středních podniků

SVTP

Společnost vědeckotechnických parků

TAČR

Technologická agentura České republiky

TCHK

Technologické centrum Hradec Králové

7.RP

Sedmý rámcový program

75

Seznam tabulek, grafů a obrázků Graf č. 1 – Vývoj počtu MSP v České republice, Zdroj: MPO ČR Obrázek č. 1 – Regionální mapa intenzity veřejné podpory v ČR, Zdroj: CzechInvest Tabulka č. 1 – Podíl MSP na vybraných ekonomických ukazatelích v %, Zdroj: MPO ČR Tabulka č. 2 – Přehled podílů MSP na ekonomických ukazatelích dle odvětví, Zdroj – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Tabulka č. 3 – Kritéria pro posouzení statutu MSP Tabulka č. 4 – Cíle regionální politiky EU a alokované částky, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Fondy Evropské unie Tabulka č. 5 – Přehled prioritních os OPPI a jejich programů, Zdroj: Fondy Evropské unie Tabulka č. 6 – Regionální mapa intenzity veřejné podpory, Zdroj: CzechInvest Tabulka č. 7 – Alokované zdroje pro jednotlivé OP prvního a druhého cíle, Zdroj: Fondy Evropské unie Tabulka č. 8 – Přehled čerpání jednotlivých prioritních os OP Podnikání a inovace, Zdroj: Národní orgán pro koordinaci, Ministerstvo pro místní rozvoj Tabulka č. 9 – Přehled přijatých, schválených a zamítnutých žádostí OPPI ke dni 7. 3. 2011, Zdroj: CzechInvest Tabulka č. 10 – Přehled podaných žádostí do jednotlivých tematických operačních programů Tabulka č. 11 – Přehled žádostí v jednotlivých podprogramech OP Podnikání a inovace Tabulka č. 12 – Přidělená účelová podpora v programu TIP v mld. Kč, Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace Tabulka č. 13 – Přidělená účelová podpora v programu ALFA v mld. Kč, Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace Tabulka č. 14 – Přidělená účelová podpora v programu Trvalá prosperita v mld. Kč, Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace Tabulka č. 15 – Přidělená účelová podpora v programu Tandem v mld. Kč, Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace Tabulka č. 16 – Přidělená účelová podpora v programu Impuls v mld. Kč, Zdroj: Rada pro výzkum, vývoj a inovace Tabulka č. 17 – Přidělená podpora v Globálním grantu EDUCA v mil. Kč, Zdroj: CzechInvest

76

Seznam příloh Příloha č. 1 – Průzkum mínění malých a středních podniků – dotazník Příloha č. 2 – Seznam podnikatelských inkubátorů, vědecko-technických parků a center pro transfer technologií v ČR ke dni 27. srpna 2010

77

Příloha č. 1 Průzkum mínění malých a středních podniků - dotazník 1. Víte, že existuje možnost podpory podnikání MSP formou dotací či záruk z fondů EU? Ano

…

Ne

…

2. Podali jste žádost o podporu z fondů EU? Ano

…

Ne

…

3. Vyberte, prosím, pro Vás nejdůležitější důvod, proč jste o podporu nežádali. Nepotřebuji podporu ................................................................................................. … Výše dotace / záruka není pro mne zajímavá .….….……………………….………..…… …

Zpracování žádosti se mi zdá příliš pracné ............................................................... … Obor mého podnikání nespadá do žádné z podporovaných oblastí .......................... … Nepatřím mezi oprávněné žadatele ........................................................................... … (obor mého podnikání spadá do podporovaných oblastí, ale nesplňuji požadovaná kriteria výzvy, např. počet zaměstnanců, délka působení na trhu, velikost obratu, ...)

Podmínky dotací či záruk k úvěrům jsou náročné .................................................... … (např. zachování firmy po dobu cca 3 let od ukončení projektu, účtování o majetku, příjmech a výdajích souvisejících s projektem na zvláštních analytických účtech, ...)

Nedostatek finančních prostředků pro realizaci projektu ......................................... … Nevím, neuvažoval(a) jsem o podání žádosti o podporu ….……………….…....… … Jiný důvod (uveďte, prosím) ____________________________________________ 4. Uvažujete o podání žádosti o podporu z fondů EU? Ano

…

Ne

…

Nevím, ještě jsem se nerozhodl(a)

…

5. Z jakého programu budete o podporu žádat? OP Podnikání a inovace

…

OP Životní prostředí

…

OP Vzdělávání

…

78

OP Výzkum a vývoj pro inovace

…

OP Doprava

…

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

…

Integrovaný operační program

…

Regionální operační program *)

…

*) (Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Jihovýchod, Severovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava)

Jiný program (prosím, uveďte) ______________________________________________ 6. Z jakého podprogramu OPPI budete o podporu žádat? Start ..........................................................................................................

…

Progres .....................................................................................................

…

Záruka .....................................................................................................

…

Rozvoj ....................................................................................................

…

ICT a strategické služby .........................................................................

…

ICT v podnicích .......................................................................................

…

Ekoenergie ...............................................................................................

…

Inovace – Inovační projekty .................................................................. .

…

Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví ..............

…

Potenciál ................................................................................................... … Spolupráce - Technologické platformy.....................................................

…

Spolupráce – Klastry ……………................................................……....

…

Prosperita .................................................................................................

…

Školící střediska .......................................................................................

…

Nemovitosti ............................................................................................... … Poradenství ...............................................................................................

…

Marketing ................................................................................................

…

7. Z jakého programu jste žádali o podporu? OP Podnikání a inovace

…

OP Životní prostředí

…

OP Vzdělávání

…

OP Výzkum a vývoj pro inovace

…

OP Doprava

…

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

…

Integrovaný operační program

…

79

Regionální operační program*)

…

*) (Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Jihovýchod, Severovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava)

Jiný program (prosím, uveďte) ______________________________________________ 8. Z jakého podprogramu OPPI jste o podporu žádali? Start ..........................................................

…

Progres .....................................................

…

Záruka .....................................................

…

Rozvoj ...................................................

…

ICT a strategické služby ........................

…

ICT v podnicích ......................................

…

Ekoenergie ...............................................

…

Inovace – Inovační projekty ..................

…

Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví ... … Potenciál ..................................................

…

Spolupráce - Technologické platformy..

…

Spolupráce – Klastry …………………..

…

Prosperita ...............................................

…

Školící střediska .....................................

…

Nemovitosti .............................................

…

Poradenství .............................................

…

Marketing ...............................................

…

9. Která z Vašich žádostí byla úspěšná, podporu jste získali? Start ..........................................................

…

Progres .....................................................

…

Záruka .....................................................

…

Rozvoj ...................................................

…

ICT a strategické služby ........................

…

ICT v podnicích ......................................

…

Ekoenergie ...............................................

…

Inovace – Inovační projekty ..................

…

Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví ... … Potenciál ..................................................

…

Spolupráce - Technologické platformy..

…

80

Spolupráce – Klastry …………………..

…

Prosperita ...............................................

…

Školící střediska .....................................

…

Nemovitosti .............................................

…

Poradenství .............................................

…

Marketing ...............................................

…

10. Která z Vašich žádostí nebyla úspěšná, byla zamítnuta? Start ..........................................................

…

Progres .....................................................

…

Záruka .....................................................

…

Rozvoj ...................................................

…

ICT a strategické služby ........................

…

ICT v podnicích ......................................

…

Ekoenergie ...............................................

…

Inovace – Inovační projekty ..................

…

Inovace – Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví ... … Potenciál ..................................................

…

Spolupráce - Technologické platformy..

…

Spolupráce – Klastry …………………..

…

Prosperita ...............................................

…

Školící střediska .....................................

…

Nemovitosti .............................................

…

Poradenství .............................................

…

Marketing ...............................................

…

11. Uveďte, prosím, důvod zamítnutí Vaší žádosti. Finanční a nefinanční zdraví žadatele nesplnilo požadovaného stupně, tzv. rating …

…

Cíle projektu nejsou v souladu s hlavními cíli programu a výzvy …………..............

…

Projekt nerespektuje zásady rovných příležitostí ..……………………………..........

…

Ekonomické a finanční hodnocení proveditelnosti projetku je nereálné ....................

…

Nedostatek zkušeností a odborných předpokladů žadatele …..………………..........

…

Udržitelnost projektu je nepravděpodobná …….……………………………............

…

Vliv projektu na životní prostředí nemá pozitivní nebo neutrální charakter ..............

…

Projekt byl zpracován dobře, ale již se pro něj nedostalo financí v aktuální výzvě ...

…

Žadatel dluží státu nebo dalším ve znění programu vyjmenovaným institucím ........

…

81

Žadatel nemá povolení k podnikání na činnost, která je předmětem projektu ...........

…

Žádost je neúplná nebo obsahuje nepravdivé údaje …...............................................

…

Úvěrové riziko je příliš vysoké ..................................................................................

…

(splacení zaručovaného úvěru je vzhledem k předchozím výsledkům podnikatele, jeho profesionální připravenosti, propracovanosti podnikatelského plánu a existující konkurenci málo pravděpodobné)

Jiný důvod (uveďte, prosím) _______________________________________________ Neznám přesný důvod odmítnutí mé žádosti .............................................................

…

12. Myslíte si, že důvody k zamítnutí Vaší žádosti byly oprávněné nebo neoprávněné? Oprávněné

…

Neoprávněné

…

13. Budete o podporu z OP Podnikání a Inovace žádat znovu? ...................................

…

Ano, se stejným projektem, ale do jiného podprogramu ......................................

…

Ano, s jiným projektem a do stejného podprogramu ............................................

…

Ano, s jiným projektem a do jiného podprogramu ...............................................

…

Ne, podání žádosti je příliš pracovně náročné ......................................................

…

Ano, se stejným projektem a do stejného podprogramu

Ne, jiný důvod (uveďte, prosím) ______________________________________ Nevím ...................................................................................................................

…

14. Kolik času jste přípravou celého projektu strávili? Průměrně na jeden projekt. Méně než 1 týden

…

Méně než 1 měsíc

…

Méně než 3 měsíce

…

Déle (prosím, uveďte)

… _______________________________________

15. Využili jste služeb nějaké poradenské firmy? Ano, s celým projektem

…

(včetně pomoci se sledováním po čerpání dotace či záruky: s archivací dokumentů, s přípravou zpráv, s vedením požadovaných účtů, ...)

Ano, ale jen částečně

…

(např. pouze s přípravou žádosti)

Ne

…

82

Příloha č. 2 Seznam podnikatelských inkubátorů, vědecko-technických parků a center pro transfer technologií v ČR ke dni 27. srpna 2010 Akreditované parky: o BIC Ostrava, Ostrava o BIC Plzeň, Plzeň o CTTV – INOTEX, Dvůr Králové n. Labem o Inovační technologické centrum – VÚK, Panenské Břežany o Jihočeský vědeckotechnický park ČB, České Budějovice o

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, Havlíčkův Brod

o Technologické centrum Hradec Králové, Hradec králové o Technologické inovační centrum, Zlín o Vědecko-technologický park Ostrava, Ostrava o Vědecko technický park Řež, Husinec – Řež o Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně, Zlín o Vědeckotechnický park UP v Olomouci, Olomouc o Vědeckotechnický park VZLÚ Praha, Praha – Letňany Další parky: o Akademické a univerzitní centrum, Nové Hrady o BIC Brno, Brno o Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR, Praha o Podnikatelské a inovační centrum Most, Most o Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, Rumburk o Podnikatelský a inovační park Agritec, Šumperk o Podnikatelský inkubátor Brno – Jih, Brno o Podnikatelský inkubátor RVP Invest, Fulnek o Podnikatelský inkubátor STEEL IT, Třinec o Podnikatelský inkubátor Vsetín, Vsetín o Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava, Ostrava-Poruba o Středisko rozvoje IT OLLI, Brno o Technologické inovační centrum ČKD Praha, Praha 9 83

o Technologický inkubátor VUT a TI2 v Brně, Brno o Technologický park Chomutov o.p.s., Chomutov o Technologický park při VÚTS Liberec, Liberec o TIC ČVUT Praha, Praha 5 o Třeboňské inovační centrum (TIC), Třeboň o Vědecko technologický park Dakol, Petrovice u Karviné o Vědecko-technologický park Žilina, Žilina o Vědeckotechnický park Agrien, České Budějovice o VTP Mstětice, Zeleneč – Mstětice Připravované parky: o 6th RIVER-Plzeňský VTP, Plzeň o BIC Brno, Podnikatelské a inovační centrum, Brno o Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš, Dobříš o INBIT, Brno o Jádro Inovačního centra Olomouc, Olomouc o Podnikatelské centrum Slavičín, Slavičín o Podnikatelský inkubátor Kroměříž, Kroměříž o Podnikatelský inkubátor Nymburk, Nymburk o Technologické centrum Akademie věd ČR, Praha 6 o Technologický park Karlovy Vary, Karlovy Vary o TechnoPark Pardubice, Pardubice o Vědeckotechnický park JMK, Brno o VYRTYCH – Technologický park a inkubátor, Březno

84