VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR PRO ZALOŽENÍ MALÉHO PODNIKU BUSINESS PLAN FOR ESTABLISHMENT OF THE SMALL COMPANY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
NATÁLIE HRAZDÍROVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2014
Ing. PETRA KOUDELKOVÁ
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zpracováním podnikatelského záměru pro založení malého podniku se zaměřením na výrobu nadměrné obuvi. V teoretické části vymezuje základní pojmy týkající se podnikání, podnikatelského plánu, rozdělení podniků dle právních forem v České republice a marketingových analýz. Druhá část je pak věnována marketingovým analýzám. V praktické části je vytvořen samotný podnikatelský plán.
Abstract The bachelor thesis deals with the processing of a business plan for Establishment of the Small Company with a focus on the production of excessive footwear. In the theoretical part it defines the basic concepts relating to the business, business plan, distribution of enterprises by legal form of the Czech Republic and marketing analyses. The second part is devoted to marketing analysis. In the practical part, the actual business plan is created.
Klíčová slova Podnikatelský plán, marketingový plán, založení společnosti, podnikání, obuv
Keywords Business plan, marketing plan, establishment of a company, undertaking, footwear
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE HRAZDÍROVÁ, N. Podnikatelský záměr pro založení malého podniku. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2014. 58 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Petra Koudelková, Ph.D.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně dne 24.4.2014
podpis ………………………..
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mojí bakalářské práce Ing. Petře Koudelkové, PhD. za cenné rady, připomínky a doporučení, které velkou mírou přispěly k vypracování této závěrečné práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Romanovi Tlustému ze společnosti Brašnářství R. Tlustý & spol. za informace, díky kterým jsem získala přehled o základních výrobních postupech používaných při výrobě obuvi. Poděkování patří také několika dalším osobám, které mi poskytli cenné informace a pomoc.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 10 VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE ŘEŠENÍ BP .......................................................... 11 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE .............................................................. 12 1.1
Vymezení základních pojmů .......................................................................... 12
1.2
Členění podniků .............................................................................................. 13
1.3
Podniky podle právních forem ........................................................................ 13
1.3.1 Podniky jednotlivce ....................................................................................... 13 1.3.2 Osobní společnosti ......................................................................................... 14 1.3.3 Kapitálové společnosti ................................................................................... 15 1.3.4 Družstva ......................................................................................................... 17 1.4
Podnikatelský plán .......................................................................................... 17
1.4.1 Struktura podnikatelského plánu ................................................................... 19 1.5
Marketingové analýzy..................................................................................... 23
1.5.1 Marketingový mix - 4P, 4C ........................................................................... 23 1.5.2 Externí analýza PESTLE ............................................................................... 25 1.5.3 Porterův model pěti konkurenčních sil .......................................................... 25 1.5.4 SWOT analýza ............................................................................................... 26 2
3
ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................... 27 2.1
Marketingový mix 4P ..................................................................................... 27
2.2
PESTLE analýza ............................................................................................. 28
2.3
Porterův model 5 konkurenčních sil ............................................................... 31
2.4
SWOT analýza ................................................................................................ 33
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 34 3.1
Titulní list........................................................................................................ 35
3.2
Exekutivní souhrn ........................................................................................... 36
3.3
Analýza odvětví .............................................................................................. 36
3.4
Popis podniku ................................................................................................. 37
3.5
Výrobní plán ................................................................................................... 38
3.6
Marketingový plán .......................................................................................... 38
3.7
Organizační plán ............................................................................................. 39
3.8
Hodnocení rizik............................................................................................... 40
3.9
Finanční plán................................................................................................... 41
3.9.1 Zdroje financování ......................................................................................... 41 3.9.2 Náklady .......................................................................................................... 41 3.9.3 Výnosy ........................................................................................................... 47 3.9.4 Rozvaha ......................................................................................................... 49 3.9.5 Výkaz zisku a ztrát pro první 3 roky podnikání............................................. 50 3.9.6 Cash flow ....................................................................................................... 51 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 53 SEZNAM ZDROJŮ ........................................................................................................ 54 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 57 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 58
ÚVOD Nejen já, ale i spousta dnešních žen se potýká s problémem při nákupu obuvi ve velikosti 41 a výše. Sortiment obuvi v těchto velikostech je velice omezený a je téměř nemožné si z něj vybrat kvalitní a současně moderní obuv. Na českém trhu tedy existuje malá mezera, kterou by bylo vhodné zaplnit. Z tohoto důvodu se ve své závěrečné práci zabývám tvorbou podnikatelského záměru pro založení malého podniku zaměřeného na výrobu a prodej nadměrné obuvi pro ženy. Zpracovaný podnikatelský záměr by měl sloužit jako kvalitní podklad k reálnému založení podniku. Podnikatelský záměr slouží k založení společnosti Above Average, s.r.o. Podnik se bude specializovat na výrobu kvalitní, moderní a nadčasové obuvi v nadměrných velikostech. V budoucnu je plánováno podnik rozšířit o zakázkovou výrobu, obuv podměrnou či obuv pro muže. Práce je strukturována do několika částí. První část zachycuje teoretická východiska, která objasňují základní pojmy z dané oblasti. Objasňuje osobu podnikatele, formy podnikání a strukturu podnikatelského záměru. Dále se zaměřujeme na marketingové analýzy, které je nezbytné sestavit. Druhá část se orientuje na analýzu trhu, analýzu konkurence, ale zachycuje také silné a slabé stránky společnosti a to prostřednictvím marketingového mixu, PESTLE analýzy, Porterova modelu pěti konkurenčních sil a v neposlední řadě pomocí SWOT analýzy. V praktické části této bakalářské práce se zabývám zpracováním podnikatelského záměru, přičemž vycházím z teoretických poznatků první části práce. Pravděpodobně nejdůležitější části záměru je finanční analýza, v rámci které je možné odhadnout předpokládaný vývoj podniku v prvních letech podnikání.
10
VYMEZENÍ PROBLÉMU A CÍLE ŘEŠENÍ BP Hlavním problémem je absence důležitých informací o tom, jak se obuv vyrábí a co všechno předchází výrobě jednoho páru obuvi. Stejně jako každý jiný podnikatelský záměr, je i tento orientován na získání potřebných údajů a materiálů k založení prosperujícího podniku. Hlavním cílem je zpracování kvalitního podnikatelského záměru, který by měl sloužit jako podklad k založení malého podniku zaměřeného na výrobu a prodej nadměrné obuvi pro ženy. K dosažení tohoto cíle práce využívá ekonomické a marketingové nástroje. Prodejna obuvi by se měla nacházet v centru Brna. Záměr by měl zajistit ziskovost podniku a současně jeho budoucí rozšíření. Nesmíme opomenout také dílčí cíle jako např. sestavení marketingového plánu, zdroje financování, organizační a výrobní plán společnosti.
11
1 Teoretická východiska práce Pro úspěšné sestavení podnikatelského plánu je důležité porozumět alespoň základním pojmům, které s touto tématikou úzce souvisejí. Tyto pojmy jsou vymezeny v následujících podkapitolách.
1.1
Vymezení základních pojmů
Podnikání „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“ (Zákon č. 513/1991 Sb., §2, odst. 1). Podnik „Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit“ (Zákon č. 513/1991 Sb., §5, odst. 1). Podnikatel Podle §2 odst. 2 obchodního zákoníku je podnikatel: 1) Osoba zapsaná v obchodním rejstříku, 2) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, 3) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 4) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.) Obchodní firma „Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou“ (Zákon č. 513/1991 Sb., §8, odst. 1).
12
1.2
Členění podniků
Dělení podniků podle doporučení Evropské komise 2003/361/EC je následující: a) mikropodniky (do 10 zaměstnanců + roční obrat do 2 mil. EUR), b) malé (do 50 zaměstnanců + roční obrat do 10 mil. EUR), c) střední (do 250 zaměstnanců + roční obrat do 50 mil. EUR) (Eur-lex.europa.eu, 2013).
1.3
Podniky podle právních forem
Na začátku se každý podnikatel musí rozhodnout, jakou právní formu svého podnikání si zvolí. Rozhodovat se vždy může mezi podnikáním fyzické osoby či osoby právnické. Předem by však měl zvážit všechna pro a proti každé právní formy.
1.3.1 Podniky jednotlivce Podnik fyzické osoby vlastní jedna osoba a obvykle má formu živnosti. Tou se rozumí „soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem“ (Zákon č. 455/1991 Sb., §2). Podmínky provozování živnosti Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li následující podmínky stanovené §6 živnostenského zákona. a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost. Dělení živností Podle §9 živnostenského zákona dělíme živnosti na: a) ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, b) koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.
13
Ohlašovací živnosti Mezi ohlašovací živnosti řadíme následující (Koráb, Mihalisko, 2005):
Řemeslné živnosti představují mono-profesní činnosti vyžadující odbornou způsobilost získanou vyučením v oboru.
Vázané živnosti jsou činnosti vyžadující zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů.
Volné živnosti jsou činnosti, k jejichž provozování není potřeba prokázat vzdělání ani odbornou způsobilost, stačí naplnit pouze obecné podmínky provozování živnosti.
Koncesované živnosti Jsou činnosti, jejichž provozování vyžaduje státní souhlas, vydávané podle zvláštního zákona (Koráb, Mihalisko, 2005).
1.3.2 Osobní společnosti U osobní společnosti se předpokládá osobní účast podnikatele na vedení společnosti a obvykle neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Mezi osobní společnosti řadíme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost (Veber, Srpová a kol., 2008). Veřejná obchodní společnost Je to osobní společnost, ve které nejméně dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky podniku společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Společníkem se může stát právnická i fyzická osoba. Fyzická osoba musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti a nemůže mít stanoveny překážky v provozování této živnosti bez ohledu na obor podnikání společnosti. O zisk se společníci dělí rovným dílem. Statutárním orgánem jsou všichni společníci, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak (Veber, Srpová a kol., 2008). Komanditní společnost Společnost zakládají nejméně jeden komplementář a jeden komanditista, přičemž komplementář
musí
splňovat
všeobecné
14
podmínky provozování
živnosti.
V označení musí obsahovat „komanditní společnost“ nebo zkratku „kom. spol.“ příp. „k.s.“. Při zakládání společníci sepisují společenskou smlouvu. Pouze pro komanditisty jsou vklady povinné a jejich výše je minimálně 5000 Kč. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, část zisku připadající na komplementáře se rozděluje rovným dílem a zbylou část si dělí komanditisté podle výše splacených vkladů. Do obchodního vedení společnosti mohou zasahovat pouze komplementáři. Komanditista smí nahlížet do účetnictví a má právo získávat informace o společnosti. Komplementáři ručí celým svým majetkem za závazky společnosti a komanditisté ručí pouze do úrovně svých nesplacených vkladů (zákon č. 513/1991 Sb.).
1.3.3 Kapitálové společnosti U kapitálové společnosti mají společníci pouze závazek vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo vůbec žádné. Mezi kapitálové společnosti patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. (Veber, Srpová a kol., 2008). Společnost s ručením omezeným Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku (Zákon č. 513/1991 Sb., § 105, odst. 1) Společnost s ručením omezeným smí být založena pouze jedinou osobou a nejvíce může mít padesát společníků. Společnost vzniká sepsáním zakladatelské listiny (v případě jedné osoby) nebo společenské smlouvy (když společnost zakládá více společníků) a musí mít formu notářského zápisu (Zákon č. 513/1991 Sb.). Společenská smlouva musí podle § 110 obchodního zákoníku obsahovat alespoň:
firmu a sídlo společnosti
určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
předmět podnikání (činnosti),
15
výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje,
určení správce vkladu,
jiné údaje, které vyžaduje tento zákon.
Firma společnosti musí obsahovat označení "společnost s ručením omezeným" nebo alespoň zkratku "spol. s r.o." nebo "s.r.o." jak je uvedeno v obchodním zákoníku § 107. Základní kapitál Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč, přičemž vklad každého společníka musí činit nejméně 20000 Kč (Zákon č. 513/1991 Sb.). Ručení společníků Společnost je odpovědná za porušení svých závazků celým svým majetkem. Za závazky společnosti ručí jednotliví společníci společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Ručení zaniká zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku (Zákon č. 513/1991 Sb.). Orgány společnosti Statutárním orgánem společnosti je buď jeden, nebo více jednatelů. Jednatele jmenuje valná hromada, což je nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. Valná hromada také jmenuje členy dozorčí rada, která je dalším nepovinným orgánem společnosti (Zákon č. 513/1991 Sb.).
Akciová společnost Základní kapitál společnosti je rozdělen na určité množství akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Akciová společnost je odpovědná za porušení svých závazků
16
celým svým majetkem. Akcionář však neručí za závazky společnosti. Společnost může být založena jednou právnickou osobou, nebo dvěma či více zakladateli. Základní kapitál se liší podle toho, zda je společnost založena bez veřejné nabídky akcií (v tomto případě musí činit alespoň 2 mil. Kč) nebo s veřejnou nabídkou (alespoň 20 mil. Kč). Výchozím dokumentem společnosti jsou stanovy. Valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti, statutárním orgánem je pak představenstvo, jehož členy volí nebo také odvolává valná hromada. Představenstvo se musí skládat nejméně ze tří členů. Na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti dohlíží dozorčí rada, která je též nejméně tříčlenná (Veber, Srpová a kol., 2008).
1.3.4 Družstva Další právnickou osobou upravenou v obchodním zákoníku jsou družstva. Podle §221 tohoto zákona je družstvo společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Od 1. 1. 2014 vznikne Zákon o obchodních korporacích, který bude nově upravovat společnosti.
1.4
Podnikatelský plán
Podnikatelský plán je základní plánovací dokument. Podle Hisrische a Peterse podnikatelský plán představuje „písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku“ (Hirisch, Peters in Koráb, Mihalisko, 2005). Plánovací proces Plánovací proces vychází z cílů podniku, které můžeme rozdělit do tří fází (Koráb et al, 2007):
17
1) Porozumění, kde jsme Zde se shromažďují informace o ceně, kvalitě, výjimečnosti produktů oproti konkurenci a jak na ně pohlíží zákazníci. Provádí se průzkum trhu a také SWOT analýza. 2) Rozhodnutí kam chceme jít Zde je potřeba stanovit si cíle našeho podnikání a také kritéria, podle kterých zjistíme, zda bylo cíle dosaženo. Zjistit to můžeme podle SMART kritéria, který říká, že správně definovaný cíl by měl být specifikovatelný (Specific), měřitelný (Measurable), dosažitelný (Archievable), realistický (Realistic) a časově dosažitelný (Timeble). 3) Plánování, jak se tam dostaneme Nyní se musí stanovit strategie jak stanovených cílů dosáhnout. Zpracovaný podnikatelský plán by měl splňovat určité požadavky, a to (Fotr, Souček, 2011):
být stručný a přehledný,
být jednoduchý (nezacházet do technických a technologických detailů, aby byl srozumitelný pro potenciální investory),
ukazovat výhody produktu pro zákazníka,
zaměřovat se na budoucnost (tedy nevracet se k tomu, čeho již firma dosáhla),
být maximálně věrohodný a reálný,
neměl by být příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu,
také by ale neměl být příliš pesimistický,
neschovávat slabé stránky a rizika projektu (v případě, že investor objeví nedostatek, který není v podnikatelském plánu zahrnut, může to v jeho očích značně oslabit důvěryhodnost projektu),
upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manažerského týmu,
dokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky,
Prokázat jak získat zpět vynaloženy kapitál,
být zpracován kvalitně i po formální stránce.
18
Nakonec je potřeba uvést, že ani velmi dobrá kvalita podnikatelského plánu nám nezaručí úspěch. Dobře připravený plán nám pouze zvyšuje šanci na úspěch (Fotr, Souček, 2011). 1.4.1 Struktura podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu se může lišit, není totiž striktně daná. Nejčastěji podnikatelský plán podle Korába a Mihaliska (2005) zahrnuje tyto části:
Titulní strana
Exekutivní souhrn
Analýza odvětví
Popis podniku
Výrobní/obchodní plán
Marketingový plán
Organizační plán
Hodnocení rizik
Finanční plán
Přílohy (podpůrná dokumentace)
Nyní je potřeba si jednotlivé části samotného podnikatelského plánu podrobněji přiblížit. 1) Titulní strana Obsahuje stručný výklad podnikatelského plánu, v kterém by měli být uvedeny údaje o společnosti, jména podnikatelů a kontakt na ně, stručný popis podniku, způsoby financování a jeho struktura (Koráb, Mihalisko, 2005). 2) Exekutivní souhrn Tento souhrn se většinou sestavuje až po vytvoření celého podnikatelského plánu. Tvoří asi nejdůležitější část, jelikož se po přečtení potenciální investor rozhoduje, zda si jej má přečíst celý či nikoliv. Měl by obsahovat hlavní myšlenku, silné stránky, očekávání a stručný finanční plán na několik let (Koráb, Mihalisko, 2005).
19
3) Analýza odvětví Patří sem především analýza konkurenčního prostředí, kde jsou zahrnuti všichni důležití konkurenti a jejich silné a slabé stránky. Dále je zde analýza vývojových trendů a historických výsledků. Je vhodné do této části zahrnout přírodní faktory, politickou situaci, legislativní podmínky a také analýzu zákazníků na základě vykonání segmentace trhu (Koráb et al, 2007).
4) Popis podniku V této části se představuje detailní popis podniku. Podstatné je, aby potenciálnímu investorovi byla poskytnuta představa o velikosti podniku a jeho záběru. Zde by měly být popsány pouze doložitelné fakty. Důležitými prvky této části podnikatelského plánu jsou (Koráb et al, 2007):
výrobky nebo služby,
umístění / lokalita a velikost podniku,
přehled personálu podniku / organizační schéma,
veškeré kancelářské zařízení a jiné technické vybavení,
průprava podnikatele – znalostní vybavení a předchozí praxe či reference.
5) Výrobní plán V této pasáži by měl být zaznamenán celý výrobní proces včetně subdodavatelů, pokud bude podnik část výroby uskutečňovat formou subdodávek. Pokud si podnikatel vše obstarává sám, je potřeba uvést všechny stroje a zařízení, materiály a jejich dodavatelé. V případě, že se nejedná o výrobní podnik, můžeme tuto část nazvat obchodní plán a shrnout do něj informace o nákupu zboží a služeb, potřebné skladovací prostory a tak dále. Pokud se podnikatelský plán týká oblasti služeb, bude tato část popisovat postup poskytování služeb, vazby na subdodávky a tím opět hodnocení subdodavatelů (Koráb et al, 2007).
6) Marketingový plán Tato kapitola popisuje, jakými způsoby budou výrobky či služby distribuovány, propagovány a oceňovány. Jsou zde také obsaženy odhady míry produkce, ze kterých je
20
možné odvodit přibližnou rentabilitu podniku. Marketingový plán bývá mnohdy investory pokládán za nejpodstatnější součást zajištění úspěchu podniku (Koráb, Mihalisko,2005). 7) Organizační plán Tato část podnikatelského plánu objasňuje formu vlastnictví nového podniku. V případě obchodní společnosti je potřeba podrobněji popsat management podniku a údaje o obchodních podílech. Dále je zde shrnuta organizace činností celé společnosti (Koráb, Mihalisko,2005). 8) Hodnocení rizik Pro každý nový podnik vznikají rizika. Je důležité tato rizika rozpoznat a připravit si strategii pro jejich zvládnutí. Asi největší riziko plyne z konkurence. Pro podnikatele je podstatné tato rizika analyzovat a připravit účinné strategie na jejich odstranění. Pro eventuálního investora je tato část zárukou, že si je podnikatel daných nebezpečí vědom a je připraven jim čelit v případě, že se některé z rizik objeví (Koráb et al, 2007). 9) Finanční plán Finanční plán tvoří významnou složku podnikatelského plánu. Určuje potřebné objemy investic a prezentuje, do jaké míry je ekonomicky reálný podnikatelský plán jako celek. Finanční plán se zabývá třemi nejdůležitějšími okruhy a to odhadem rozvahy (bilance), výkazem zisků a ztrát a vývojem hotovostních toků (cash flow) v příštích třech letech (Koráb et al, 2007).
Rozvaha Rozvaha představuje účetní výkaz zachycující stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) bilanční formou vždy k určitému datu. Obvykle je rozvaha sestavována k poslednímu dni každého roku, popřípadě kratších období. Poskytuje základní přehled o majetku podniku ve statické podobě (v okamžiku účetní závěrky). Jde tedy o získání spolehlivého obrazu ve třech základních oblastech – majetkové situaci podniku, zdrojích financování a finanční situaci podniku. První oblastí je majetková situace podniku, v jejímž rámci zjišťujeme, v jakých konkrétních druzích je
21
majetek vázán a jak je oceněn, nakolik je opotřeben, jak rychle se obrací, optimálnost složení majetku atd. Další oblast představují zdroje financování, z nichž byl majetek pořízen, přičemž se primárně zajímáme o výši vlastních a cizích zdrojů financování a jejich strukturu. Poslední oblastí jsou informace o finanční situaci podniku, tedy informace o tom, jakého zisku podnik dosáhl, jak jej rozdělil, či zprostředkovaná informace, zda je podnik schopen dostát svým závazkům (Růčková, 2008).
Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je psané shrnutí o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Popisuje tedy pohyb výnosů a nákladů, nikoliv však příjmů a výdajů, což je potřeba rozlišit. Tento výkaz se sestavuje většinou v ročních či kratších časových úsecích. V rámci analýzy výkazu zisku a ztráty obvykle hledáme odpověď na otázku, jak jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty ovlivňují nebo spíš ovlivňovaly výsledek hospodaření. Informace z výkazu zisku a ztráty jsou tedy významným podkladem pro hodnocení firemní ziskovosti (Růčková, 2008).
Výkaz cash flow Abychom zabezpečili platební schopnost podniku, nesmíme se spokojit pouze se sledováním nákladů a výnosů, ale sledovat také pohyb peněz, tj. příjmů a výdajů, pro které se obvykle používá označení cash flow. Většinou se cash flow sleduje jako peněžní tok v provozní, investiční a také finanční oblasti. V rámci provozního cash flow se pozoruje pohyb peněz, které souvisí s hlavní činností podniku tj. s jeho každodenním provozem. Změny v dlouhodobém majetku tedy výdaje na pořízení nebo příjem z prodeje nadbytečného dlouhodobého majetku sleduje investiční cash flow. Poslední je finanční cash flow, které pozoruje získávání finančních zdrojů a také jejich splácení, stejně jako i výplaty podílů na hospodaření vlastníkům.
22
K pozorování cash flow můžeme použít přímý nebo nepřímý způsob vykazování (Koráb et al, 2007). 10) Přílohy Zde jsou obsaženy materiály, které nelze začlenit do textu podnikatelského plánu, avšak měli by na ně být v textu uvedeny odkazy (Koráb, Mihalisko, 2005).
Nezbytné je uvědomit si, že zpracovaný podnikatelský plán nebude vzhledem k proměnlivosti podnikatelského okolí platit beze změny delší dobu. Je potřeba brát jej jako neustále se vyvíjející dokument, který je potřeba neustále poupravovat (Fotr, Souček, 2010).
1.5
Marketingové analýzy
1.5.1 Marketingový mix - 4P, 4C Následující definice poukazují na to, že charakteristiky marketingového mixu dle jednotlivých autorů jsou obdobné. Zamazalová marketingový mix chápe jako „souhrn vnitřních činitelů podniku (soubor nástrojů), které umožňují ovlivňovat chování spotřebitele.“ (Zamazalová, 2009) Podle Schoella s Gultinanem (1988) se jedná o „soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla svých cílů na cílovém trhu“ (Jakubíková, 2008). „Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů, které firma používá k úpravě nabídky podle cílových trhů. Marketingový mix zahrnuje vše, co firma může udělat, aby ovlivnila poptávku po svém produktu“ (Kotler at al, 2007). Tyto nástroje marketingu známe pod pojmem 4P (Kotler et al, 2007):
Produkt (Product)
23
Produkt zahrnuje vše, co může být nabídnuto na trhu ke koupi, použití či spotřebě a může uspokojit potřebu či přání. Produktem mohou být fyzické předměty, služby, osoby, místa, organizace i myšlenky.
Cena (Price) Cena představuje sumu peněz požadovanou za produkt, nebo sumu hodnot, které kupující smění za výhody vlastnictví nebo užívání produktu.
Propagace (Promotion) Součástí propagace jsou aktivity, které mají za cíl sdělit přednosti produktu či služby a snažit se přesvědčit zákazníky, aby je koupili.
Distribuce (Place) Distribuce zahrnuje veškeré činnosti společnosti, které činí produkt dostupný zákazníkům.
Tyto nástroje marketingu je nutné vzájemně kombinovat a harmonizovat takovým způsobem, aby co možná nejlépe odpovídali vnějším podmínkám, tedy trhu. Pouze tak mohou úspěšně plnit svou funkci a přinášet synergický efekt. Tento základní marketingový mix může být rozšířen i o další vybrané nástroje pro dosahování podnikatelských cílů. Jedná se o modely rozšířené o další P, uvést si můžeme například 5P, kde jako 5. P vystupují lidé (People). Pro služby je typický model 7P, kde jsou přidáni zaměstnanci (Personnel), proces (Process) a fyzický důkaz (Physical evidence) (Zamazalová, 2009). Vzhledem k rozvoji řízení vztahů se zákazníky a vztahového marketingu se můžeme čím dál častěji setkat s tzv. zákaznickým marketingovým mixem označovaným jako 4C (Srpová et al, 2011). Model sleduje tyto 4 činitele (Zamazalová, 2009):
řešení potřeb zákazníka (Customer solution),
výdaje zákazníka (Customer cost),
dostupnost řešení (Convenience),
komunikace (Communication).
„Vítězí ty společnosti, které uspokojí potřeby zákazníka ekonomicky, dostupně a s využitím efektivní komunikace“ (Kotler et al, 2007).
24
1.5.2 Externí analýza PESTLE K analýze okolí slouží celá řada analýz, z nichž nejrozšířenější je analýza PESTLE (některá literatura uvádí PEST, SLEPT, SLEPTE). „Její výhodou je snížení složitosti okolí pomocí zavedení jednoduché struktury.“ Jednotlivé faktory okolí jsou seskupeny do šesti oblastí, viz obrázek 1 a je zkoumáno jejich působení na fungování organizace (Dědina, Odcházel, 2007). Obrázek 1: Analýza PESTLE (Zdroj: Dědina, Odcházel, 2007)
1.5.3 Porterův model pěti konkurenčních sil Jedná se o model, který se zabývá zkoumáním konkurentů našeho podniku, ať už se jedná o potenciální nebo reálně existující. Pro účely tvorby podnikatelského plánu stačí vymezit pět základních oblastí, ve kterých budeme posuzovat hrozby již existujících konkurentů a možný vznik nových (Koráb et al, 2007). Jedná se o (Hanzelková et al, 2009):
vyjednávací sílu zákazníků,
vyjednávací sílu dodavatelů,
25
hrozbu vstupu nové konkurence na trh,
hrozbu substitutů,
rivalitu stávající konkurence.
V praxi by se měla analýza realizovat ve dvou krocích. Prvním krokem je identifikace potenciálních základních hrozeb, které z těchto pěti kroků vyplynou. Je potřeba najít příležitosti, které by v druhém kroku mohli dané hrozby odstraňovat. Porterův model pěti konkurenčních sil se nezabývá pouze současnou situací, ale sleduje také vývojové trendy (Hanzelková et al, 2009).
1.5.4 SWOT analýza Analýza SWOT je jedna z nejpoužívanějších nástrojů marketingové analýzy. Slouží k tomu, abychom ukázali, že známe silné i slabé stránky, ale také příležitosti a hrozby podnikatelského plánu. Název je odvozen z prvních písmen anglických slov (Srpová et al, 2011):
S – strengths (silné stránky),
W – weaknesses (slabé stránky),
O – opportunities (příležitosti),
T – threats (hrozby).
Mezi interní faktory řadíme silné a slabé stránky. Máme nad nimi totiž určitou kontrolu a můžeme je sami ovlivňovat. Jako příklad můžeme uvést dobré nebo špatné manažerské schopnosti. Příležitosti a hrozby patří mezi externí vlivy. Nedokážeme je samy o sobě ovlivnit, pouze na ně můžeme reagovat. Pro příklad bych uvedla situaci na trhu práce (Koráb et al, 2007).
26
2 Analytická část V této části bakalářské práce sestavím jednotlivé marketingové analýzy, které jsou teoreticky popsány v první části této práce. Tyto analýzy předcházejí samotnému sestavení podnikatelského záměru a poskytují důležité informace o okolí podniku a jeho konkurenci.
2.1
Marketingový mix 4P
Produkt (Product) Hlavní produktem bude nadměrná obuv pro ženy. Bude se jednat převážně o elegantní, nadčasovou a módní obuv, která je velice těžko k sehnání v nadměrných velikostech. Společnost se bude zaměřovat především na výrobu a prodej lodiček, balerín, sandálů, kotníčkových bot a kozaček. Sportovní obuv vyrábět nebudeme, jelikož zde je již výběr dostatečný a konkurence veliká. Obuv bude vyráběna a prodávána ve velikostech 41-46 a to jak pro užší, tak i pro širší chodidla. V budoucnosti je možné výrobu a prodej rozšířit o pánskou nadměrnou obuv a obuv podměrnou.
Cena (Price) Cena obuvi se bude pohybovat v rozmezí 1000 – 3500 Kč v závislosti na použitém materiálu a jeho množství, použité technologii výroby a dalších nákladech. Takto stanovená cena podle mého názoru odpovídá kvalitně zpracované obuvi. Navíc příliš nízké ceny by mohly vzbuzovat nedůvěru zákazníků v kvalitu zpracování bot.
Propagace (Promotion) V rámci propagace bych ráda představila svou značku bot jako moderní, avšak i nadčasovou, elegantní obuv pro ženy, které požadují kvalitní obuv v nadměrné velikosti ať již do práce, na schůzku nebo pro volný čas. Jelikož moje finanční prostředky jsou omezené, zaměřím se na levnější způsoby propagace. Základem budou profesionálně zpracované webové stránky, na nichž bude k dispozici náhled vyráběných bot, jejich cena, novinky společnosti, důležité informace o firmě, kontakty atd. Tyto stránky budou podporovány stránkou na Facebooku, neboť sociální sítě v dnešní době hrají důležitou roli v propagaci firmy. Dále se zaměřím na tištěnou reklamu a to především na katalogy
27
ve formě letáků, které budou rozdávány v Brně. Součástí propagace bude také slavnostní otevření obchodu s drobným občerstvením a zaváděcími cenami.
Distribuce (Place) V případě společnosti Above Average s.r.o. bude využita přímá distribuce, neboť firmou vyráběné boty se budou prodávat pouze ve firemní prodejně se sídlem v Brně. Touto formou distribuce bude zajištěna kontrola nad kvalitou a stavem prodávaných produktů, stejně tak i nad cenovou politikou.
PESTLE analýza
2.2
Politické faktory Vstup České republiky do Evropské unie byl jistě pozitivní pro podnikatele, kterým se rozšířila možnost působení na zahraničních trzích. Před sestavením nové vlády na konci ledna 2014 nebyla vláda příliš stabilní. Nestabilita způsobuje neustálé změny v legislativě, daňové změny, ale také nejistotu. Ekonomické faktory Mezi ekonomické faktory řadíme makroekonomické ukazatelé jako je například míra inflace, hrubý domácí produkt či nezaměstnanost.
Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) Výkonnost ekonomiky nejčastěji měříme prostřednictvím hrubého domácího produktu, který představuje peněžní vyjádření celkového toku zboží a služeb za dané období (zpravidla rok) (Dvořáček, Slunčík, 2012).
Tabulka 1: Vývoj HDP za posledních 5 let (Zdroj: Český statistický úřad, 2014a)
Rok
2009
2010
2011
2012
2013
HDP v % reálně
-4,5
2,5
1,8
-1,0
-1,2
28
Inflace Dalším ukazatel představuje inflace, která snižuje kupní sílu peněz, což ovlivňuje poptávku. Pokud peníze ztrácejí na hodnotě, lidé nejsou schopni nakoupit takové množství zboží či služeb, jako při nízké a stabilní inflaci. Český statistický úřad uvádí následující definici míry inflace: „Míra inflace, která je vyjádřena přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentuální změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.“ (Český statistický úřad, 2014b).
Tabulka 2: Míra inflace za posledních 5 let (Zdroj: Český statistický úřad, 2014b)
Rok
2009
2010
2011
2012
2013
Míra inflace
1,0
1,5
1,9
3,3
1,4
Z tab. 2 je patrné, že v posledních pěti letech má míra inflace zvyšující se charakter, výjimku tvoří pouze rok 2013. V tomto roce po velkém nárůstu míry inflace v roce 2012, míra inflace poklesla zhruba o polovinu. Míra inflace za leden 2014 činila 1,3 %. Podíváme-li se na hodnoty v jednotlivých měsících roku 2013 (tab. 3) můžeme dojít k závěru, že míra inflace od počátku roku 2013 vykazuje klesající tendenci. Nízká inflace by měla podnítit reálné příjmy domácností a tím podpořit jejich chuť utrácet za zboží a služby. Tabulka 3: Míra inflace v průběhu roku 2013 (Zdroj: Český statistický úřad, 2014b)
Měsíc roku 2013 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Míra inflace 3,2 3,0 2,8 2,7 2,5 2,3 2,2 2,0 1,8 1,6 1,5 1,4
Nezaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS (Český statistický úřad, 2014c). Následující tabulka zachycuje obecnou míru
29
nezaměstnanosti za posledních pět, přičemž hodnota v roce 2013 je za 4. čtvrtletí tohoto roku. Tabulka 4: Obecná míra nezaměstnanosti za posledních 5 let (Zdroj: Český statistický úřad, 2014a)
Rok
2009
2010
2011
2012
2013
Ob. míra nez. v %
6,7
7,3
6,7
7,0
6,7
Vysoká nezaměstnanost umožní výběr z velkého množství zájemců o práci a současně může zaručit vysokou produktivitu práce zaměstnanců způsobenou obavami nad ztrátou zaměstnání. Budoucí zrealizování podnikatelského plánu může alespoň trochu přispět ke snížení nezaměstnanosti a to vytvořením nových pracovních míst.
Sociální faktory Sociálním faktorem, který ovlivňuje podnikání, je především vliv obyvatelstva, které může ovlivnit poptávku po zboží. Cílovou skupinou pro podnik Above Average s.r.o. jsou pracující ženy, které potřebují nadměrnou velikost bot. Při posledním sčítání lidu a domů v roce 2011 bylo zjištěno, že v Jihomoravském kraji žije 595 626 žen z čehož ekonomicky aktivních je 260 937. V Brně žije 200 509 žen, z nichž ekonomicky aktivních je 91 571. V potaz musíme brát také fakt, že do Brna každý den dojíždí nemalá část obyvatelstva z Jihomoravského kraje (Český statistický úřad, 2014d). Technologické Výroba kvalitní obuvi není jednoduchou záležitostí. V současnosti se technologie neustále vyvíjí a zdokonalují. Stroje jsou čím dál vyspělejší, což umožňuje precizní zpracování obuvi s minimálním počtem zmetků. Využití moderních technologií může v dnešní době v mnohém nahradit ruční výrobu. Díky tomu lze dosáhnout vyšší produktivity práce a tím snížit výrobní náklady podniku.
30
Legislativní Od 1. 1. 2014 se změnila celá řada zákonů. V platnost nabyl Nový občanský zákoník (Zákon č. 89/2012 Sb.) a zákon o obchodních korporacích ( 90/2012 Sb.), který vznikl pro právní úpravu společností a družstev. Hlavní změnou pro společnost s ručením omezeným je výše vkladu, kdy minimální výše je 1 Kč, pokud není ve společenské smlouvě stanoven vklad vyšší. Dále bude moci jedna osoba vlastnit více než jeden podíl, což je stanoveno v paragrafu 135/ odst. 2 ZOK. Dále je nezbytné dodržovat zákony z hlediska ekologického, které budou popsány ve faktorech ekologických. Zde jsou vyjmenovány další zákony a vyhlášky, které musíme sledovat a dodržovat v rámci našeho podniku: -
Zákon č. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
-
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
-
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,
-
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,
-
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,
-
předpis č. 265/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu,
kterou se stanovují podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech. Ekologické Při výrobě obuvi nesmíme také zapomenout na ochranu životního prostředí. Ochranu životního prostředí upravují především zákony O ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) a O životním prostředí (zákon č. 17/1992 Sb.). Odpady, které budou vznikat při výrobě, budou tříděny do košů, které se budou nacházet v dílně. Zpracování odpadů bude zajišťováno společností Respono.
2.3
Porterův model 5 konkurenčních sil
Vyjednávací síla zákazníků V rámci prodeje módní nadměrné obuvi není na českém trhu příliš velká konkurence. Neexistuje dostatek podniků, které se zabývají prodejem tohoto typu obuvi a zákazníci
31
nemají dostatečný výběr. Z tohoto důvodu není vyjednávací síla zákazníků příliš důležitá. Vyjednávací síla dodavatelů Hlavními dodavateli pro podnik v oblasti obuvnictví jsou převážně firmy zabývající se zpracováním materiálu potřebných k výrobě obuvi. Může se jednat o dodavatele zaměřující se pouze na jeden druh materiálu jako je například kůže, koženky nebo textilní materiály. Nabídka na českém trhu není příliš velká, a proto je vyjednávací síla dodavatelů vysoká. Není jednoduché nalézt správného dodavatele materiálů potřebných k výrobě obuvi. Hlavní dodavatelé Kutil-florenc.cz – dodavatel kůží a usní Josef Heinen GmbH & Co. KG – dodavatel kůží a usní BOTASERVIS – dodavatel strojů a obuvnického materiálu KJZ spol. s.r.o. – dodavatel korkových podrážek a klínků VIGO – dodavatel obuvnických materiálů Hrozba vstupu nové konkurence na trh Vzhledem k tomu, že nedostatek módní nadměrné obuvi pro ženy je již dlouhodobý problém, hrozba vstupu nové konkurence na trh není příliš vysoká. Hrozba substitutů Jediným možným substitutem naší obuvi je výroba bot na zakázku. Tyto boty se však pohybují v mnohem vyšší cenové hladině a není tak dostupná pro většinu české populace. Rivalita stávající konkurence V této části jsou stručně popsáni největší konkurenti, které nalezneme v městě Brně.
Deichmann Zřejmě největším konkurentem v prodeji nadměrné obuvi je obuv Deichmann. Silné stránky: dlouhodobé působení na trhu, nízké ceny, módnost, velmi dobré umístění prodejen, dlouhá otevírací doba Slabé stránky: špatná kvalita obuvi, což způsobuje časté reklamace, pouze vybranou obuv mají v nadměrných velikostech
32
Nadměrná a podměrná obuv Andypola Další konkurenční firma, která působí na českém trhu od roku 2011. Silné stránky: široký sortiment obuvi Slabé stránky: převážně internetový obchod (v Brně pouze vzorkovna), tudíž není možné si obuv vyzkoušet
Maxam Prodejna s nejširší nabídkou nadměrné obuvi v Jihomoravském kraji. Silné stránky: kvalita obuvi Slabé stránky: obuv není příliš módní
2.4
SWOT analýza
Silné stránky
dobré umístění prodejny
kvalita obuvi
široký sortiment
Slabé stránky
nezkušenost s podnikáním
možný nedostatek finančních prostředků
neznámé jméno
Příležitosti
nedostatečný výběr elegantní a módní obuvi pro ženy na českém trhu
relativně malá konkurence
příliv nových zákazníků
možnost přijetí kvalifikovaných pracovníků v důsledku velkého množství uchazečů o práci
Hrozby
růst daní
ekonomická krize
neznámá značka
33
3 Praktická část V této části práce bude sestaven samotný podnikatelský záměr pro společnost Above Average. Výrobu a prodej nadměrné obuvi pro ženy jsem si zvolila především z toho důvodu, že nejen já, ale i ženy v mém okolí mají problémy s koupí moderní obuvi ve velikosti 41 a vyšší.
34
Titulní list
3.1
Above Average s.r.o.
Podnikatelský záměr Název subjektu:
Above Average
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Sídlo společnosti:
Kalouskova 14a, Rousínov, 683 01
Provozovna:
Křenová 54, Brno, 602 00
www:
www.aboveaverage.cz
Kontaktní osoba:
Natálie Hrazdírová
[email protected] Mob: 773 253 773
Předmět podnikání:
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
Datum zpracování: 15.3.2014 Tento podnikatelský záměr je autorským majetkem Natálie Hrazdírové.
35
3.2
Exekutivní souhrn
Tento podnikatelský plán je zpracován pro malý podnik zabývající se výrobou nadměrné obuvi pro ženy. Hlavní cílem podnikatelského záměru je vybudovat podnik se stálou klientelou a v budoucnu společnost rozšířit o e-shop, podměrnou obuv, obuv pro muže a zakázkovou výrobu pro koncové zákazníky. Jako právní forma podnikání byla zvolena společnost s ručením omezeným a to především z důvodu ručení pouze do výše nesplacených vkladů. Zakladatelkou a zároveň jediným společníkem je Natálie Hrazdírová, narozena 19. 8. 1992, s trvalým bydlištěm ve Slavkově u Brna. Koncepcí podniku tvoří výroba a prodej obuvi pro ženy, které mají nadměrnou délku chodidla a čelí problému sehnat kvalitní, elegantní, nadčasovou a cenově dostupnou obuv. Společnost Above Average bude vyrábět pět základních druhů obuvi a to baleríny, lodičky, kozačky, sandály a boty kotníčkové. Všechny druhy obuvi budou výhradně z kůže. Udržení vysoké kvality, elegantnosti a módnosti představuje hlavní prioritu podniku. I přes velkou konkurenci v prodeji obuvi je neustále obtížné sehnat kvalitní módní obuv v nadměrných velikostech, z čehož plyne velký potenciál pro podnik Above Average. Hlavní silnou stránkou podniku je vysoká kvalita vyráběné a následně prodávané obuvi a zároveň široký sortiment nabízeného zboží v nadměrných velikostech, což není na trhu příliš běžné. Již v prvním roce po založení společnosti podnik očekává zisk 159 386 Kč. V druhém a třetím roce je očekávány roční zisk roven 717 832 Kč. Rozdíl mezi prvním a druhým rokem způsobují náklady na vybavení provozovny, náklady na propagaci a především náklady spojené s předzásobením podniku.
3.3
Analýza odvětví
Analýzou odvětví se zabývá celá 2. část této bakalářské práce označená jako analytická část.
36
3.4
Popis podniku
Předpokládané založení podniku Above Average s.r.o. je plánováno na 1.1.2015. Hlavní náplní firmy bude výroba a prodej kvalitní, módní a elegantní obuvi pro ženy, které mají nadměrnou velikost chodidel. Bude se jednat o malý podnik, není však vyloučeno budoucí rozšíření společnosti. Tuto expanzi bych si představovala rozšířením sortimentu o obuv nadměrnou pro muže a případně i obuv podměrnou pro ženy. Z hlediska právní formy jsem se rozhodla pro společnost s ručením omezeným. Hlavním důvodem k tomuto rozhodnutí je ručení společníků pouze do výše nesplacených vkladů, na rozdíl od osobních společností a živností, kde podnikatel ručí celým svým majetkem, což představuje značnou hrozbu. Předmět podnikání bude představovat výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Hlavním cílem společnosti je stát se hlavním prodejcem nadměrné, stále však moderní a kvalitní, obuvi pro ženy v Brně se stálou klientelou. Sídlo společnosti se bude nacházet na adrese Kalouskova 14a v Rousínově, kde se podařilo sjednat prostor pro výrobu, ale také kancelář za velice výhodnou cenu a to 16 000 Kč měsíčně včetně energií. Prodejna se bude nacházet v pronajatém prostoru v centru Brna. Přesná adresa není známa a to z toho důvodu, že nemá význam pronajímat si prostory rok dopředu. Hledání vhodných prostor je v plánu na červenec roku 2014 a tyto prostory by měli mít přibližně 50 metrů čtverečních. V současné chvíli se cena pohybuje v rozmezí od 15 do 35 000 Kč měsíčně. Nyní jsou nejvhodnější prostory na ulici Křenová, jejich pronájem činí měsíčně 23 000 Kč, a proto bude sídlo prodejny na tomto místě. A to minimálně do chvíle, než se najdou jiné vhodné a cenově dostupné prostory. Výrobní sortiment se nebude výrazně lišit od konkurenčních podniků. Budou se vyrábět baleríny, lodičky, polobotky, boty na platformě, kozačky atd.
37
3.5
Výrobní plán
Na trhu existuje celá řada strojů určených k výrobě obuvi. Pro začátek podnikání nám postačí sedm základních strojů. Po zavedení podniku je však plánován nákup dalších strojů, které usnadní práci pracovníkům výroby a také zefektivní samotný proces výroby. Mezi základní stroje potřebné na začátku podnikání patří: -
šicí stroj
-
obuvnický stroj
-
obuvnický lis
-
vysekávací lis
-
napínací stroje klenků, pat, špic
-
vyzouvací stroj
-
drásací stroj
Hlavním materiálem používaným v podniku Above Average bude kůže, kterou firmě bude dodávat společnost Josef Heinen GmbH & Co. KG. Mezi další materiály využívané ve výrobě řadíme podpatky, podrážky, klínky, nitě, lepidla atd. Obuvnický materiál bude podnik nakupovat od společností KJZ spol. s.r.o., VIGO, Bota servis atd. Plánovaná denní výroba představuje přibližně 11 – 15 párů obuvi, záleží na náročnosti jednotlivých druhů obuvi. Budeme uvažovat průměrnou hodnotu, tedy že se denně vyrobí 13 párů obuvi, což činí 273 párů obuvi za měsíc.
3.6
Marketingový plán
Jak již bylo zmíněno v marketingovém mixu této práce, chtěla bych představit svou značku obuvi jako moderní, avšak i nadčasovou, elegantní obuv pro ženy, které požadují kvalitní obuv v nadměrné velikosti ať již do práce nebo pro volný čas. Tato obuv bude prezentována především na kvalitně zpracovaných webových stránkách www.aboveaverage.cz. Tyto stránky pro podnik vytvoří kamarád majitelky Martin Ondra, přičemž jejich realizace bude trvat 1-2 měsíce. Kvalitně vytvořené webové
38
stránky tvoří nedílnou součást propagace podniku, a proto peníze vložené do stránek představují dobrou investici. Na stránkách budou údaje o společnosti, kontakty, použité materiály, aktuální katalog produktů s cenami a také velikostní tabulka. Po zaběhnutí podniku budou tyto stránky rozšířeny o e-shop. Webové stránky budou podporovány sociální sítí Facebook, neboť sociální sítě v dnešní době hrají důležitou roli při propagaci. Tuto stránku si osobně vytvořím a budu ji také spravovat, očekáváné náklady jsou tedy nulové. Cílem stránky na sociální síti má být vytvoření příznivců a tedy vznik určité skupiny, pomocí které se bude povědomí o podniku rozšiřovat. Na facebookový profil společnosti budu pravidelně vkládat příspěvky, různé soutěže, ankety apod. Dále se zaměřím na tištěnou reklamu a to především na katalogy ve formě letáků, které budou rozdávány v Brně. Návrh letáku mi vytvoří kamarád a nebudou tedy potřeba žádné finanční zdroje. Letáky si nechám vytisknout společností Letáky4U a to 2000 kusů. Letáky mi pomůžou roznést členové rodiny. Roznos bude tedy zdarma. Poslední částí je slavnostní otevření podniku. V tento den budou v podniku zaváděcí ceny a připraveno malé pohoštění pro návštěvníky prodejny.
3.7
Organizační plán
Společníka ve firmě Above Average s.r.o. představuje pouze majitelka, Natálie Hrazdírová. Ve společnosti bude pracovat celkem deset zaměstnanců. Ve výrobě to budou tři zkušení obuvníci a dle potřeby bude vypomáhat jeden student. Na provozovně v Brně se budou střídat dvě prodavačky, a to vždy krátký (středa a čtvrtek) a dlouhý týden (pondělí, úterý, pátek, sobota). Dle potřeby bude brigádně vypomáhat jedna studentka a také majitelka podniku. Nedílnou součástí výroby jsou návrhy obuvi, které bude zajišťovat zaměstnanec pracující na poloviční úvazek. Účetnictví bude mít na starost externí účetní firma Ing. Zuzana Šabacká, konkrétně dcera majitelky Nikola Šabacká. Dohled nad celým chodem podniku bude zajišťovat zakladatelka.
39
Pracovní doba zaměstnanců ve výrobě bude od 7:00 do 15:30 hodin (8 hodin práce + půl hodiny polední pauza). Provozovna v Brně bude mít otevírací dobu Po-Pá 9-18 hod a SO 10-18, v neděli bude zavřeno. Zaměstnanci Náplní pracovníků výroby je vyrábět kvalitní obuv. Požadavky pro výkon toho zaměstnání jsou: -
vyučení v oboru obuvník,
-
praxe v oboru nejméně 3 roky,
-
spolehlivost,
-
pečlivost.
Požadavky na pozici prodavačky jsou následující: -
praxe v oboru nejméně 1 rok,
-
spolehlivost,
-
příjemné vystupování.
Návrhář obuvi bude vytvářet požadované návrhy jednotlivých druhů obuvi podle ročních období a aktuálních módních trendů. Předpokládané požadované vzdělání je střední odborné. Majitelka podniku má na starosti především celkový chod podniku, organizaci práce, objednávky materiálu a komunikaci s dodavateli. V případě potřeby vypomáhá s prodejem.
3.8
Hodnocení rizik
Každý podnik čelí určitým rizikům. Pravděpodobně největší riziko naší společnosti tvoří konkurence, která je popsána v kapitole 2.3 této práce prostřednictvím Porterova modelu pěti konkurenčních sil.
40
3.9
Finanční plán
Finanční plán tvoří jednu z nejdůležitějších částí celého podnikatelského záměru. Při sestavování finanční analýzy budeme pracovat pouze s předpokládanými náklady a výnosy, příjmy a výdaji. 3.9.1 Zdroje financování Možnosti využití bankovního úvěru pro začínající podnikatele jsou velmi omezené. Většina bank požaduje alespoň krátkou podnikatelskou historii. I přes tato úskalí se mi podařilo sjednat úvěr u Komerční banky, a.s. a to v celkové výši 550 000 Kč s úrokovou sazbou 8,5 %. Úvěr byl poskytnut na dobu 6 let. Vklad společníka činí celkově 450 000 Kč. Finanční prostředky majitelka získala dědictvím. 3.9.2 Náklady Náklady spojené se založením podniku Před začátkem samotné výroby a následně prodeje obuvi je nezbytné založit vybranou společnost s ručením omezeným. Společnost se zakládá ke dni zapsání do obchodního rejstříku, což je plánováno na začátek prosince roku 2014. Náklady spojené se založením podniku zobrazuje tabulka číslo 5. Tabulka 5: Náklady spojené se založením podniku (Zdroj: Vlastní zpracování)
Jednotlivé položky Sepsání zakladatelské listiny Výpis z rejstříku trestů a katastru nemovitostí Ohlášení živnosti Návrh na prvozápis do obchodního rejstříku Výpis z obchodního rejstříku Výpis z živnostenského rejstříku Ověřování podpisů a listin atd. Celkem
41
Cena (Kč) 3 200 200 1 000 5 000 100 100 1 250 10 850
Náklady spojené s provozovnou Provozovna na ulici Křenová byla dosud využívána, a tudíž je ve velmi dobrém stavu. Pro zaměstnance je zde k dispozici sociální zařízení, mikrovlnná trouba a rychlovarná konvice. Potřebné náklady k otevření provozovny tvoří pouze náklady spojené s vybavením prodejny. Tabulka 6: Náklady spojené s vybavením prodejny (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položky Regály na obuv Pokladna Stůl 4x židle Zrcadla Ponožky a lžíce Dekorace Celkem
Cena (Kč) 29 700 14 710 1 700 1 190 700 1 000 1 000 50 000
V potaz musíme brát také měsíční náklady. Mezi takové náklady řadíme nájemné, hygienické potřeby, útratu za měsíční paušál mobilního telefonu a ostatní položky, mezi které řadíme kancelářské potřeby aj. Tabulka 7: Měsíční a roční náklady na provozovnu (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položka Nájemné Hygienické potřeby Telefon Ostatní Celkem
Měsíčně (Kč) 23 000 200 550 100 23 850
42
Ročně (Kč) 276 000 2 400 6 600 1 200 286 200
Náklady spojené s výrobnou a kanceláří Před zahájením výroby je nezbytné nakoupit potřebné stroje. Sedm základních strojů získáme od dodavatele díky množstevní slevě celkem za 300 000 Kč. Jelikož se jedná o pořizovací cenu přesahující 40 000 Kč, je ze Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů nutné tyto stroje odepisovat. Stroje řadíme do druhé odpisové skupiny a odepisovat budeme po dobu 5 let. Měsíční i roční odpisy jsou rozepsány níže v tabulce. Tabulka 8: Stanovená výše odpisů (Zdroj: Vlastní zpracování)
Majetek Stroje
Vstupní cena (Kč) Měsíční odpis (Kč) 300 000 5 000
Roční odpis (Kč) 60 000
Určité měsíční náklady jsou spojeny také s výrobnou a kanceláří, přičemž nejvýznamnější položku zde tvoří nájemné. V tabulce číslo 9 jsou zobrazeny dané měsíční a roční náklady. Tabulka 9: Měsíční a roční náklady na výrobnu a kancelář (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položky Nájemné Hygienické potřeby Telefon Ostatní Celkem
Měsíčně (Kč) 16 000 200 550 100 16 850
Ročně (Kč) 192 000 2 400 6 600 1 200 202 200
Náklady na mzdy Jak již bylo zmíněno, podnik Above Average tvoří 6 stálých pracovníků, 1 zaměstnanec na poloviční úvazek, 1 externí pracovník a 2 studenti, kteří brigádně vypomáhají. Při kalkulaci mezd jsme u každého zaměstnance počítali se slevou na 1 dítě. Návrhář obuvi pracuje ve společnosti pouze na poloviční úvazek, jelikož nemá tolik práce. Přesto se jedná o nejlépe placeného zaměstnance společnosti a to z toho důvodu,
43
že se jedná o odborníka. Pracovníci výroby, prodavačky a majitelka mají smlouvu na hlavní pracovní poměr. S brigádníky a účetní je podepsána dohoda o provedení práce. Celkové roční náklady na zaměstnance zachycuje následující tabulka. Tabulka 10: Měsíční a roční náklady na zaměstnance (Zdroj: Vlastní zpracování)
Cena (Kč) Zaměstnanci Pracovník výroby 1 Pracovník výroby 2 Pracovník výroby 3 Prodavačka 1 Prodavačka 2 Brigádník ve výrobě Brigádník v prodejně Majitel Účetní Návrhář obuvi Celkem
Měsíčně Hrubá mzda Náklady celkem 18 000 24 120 18 000 24 120 18 000 24 120 13 000 17 420 13 000 17 420 0 1 750 0 1 750 23 000 30 820 0 6 000 18 000 24 120 171 640
Ročně Náklady celkem 289 440 289 440 289 440 209 040 209 040 21 000 21 000 369 840 72 000 289 440 2 059 680
Náklady spojené s propagací Způsob propagace již byl popsán v marketingové analýze podnikatelského záměru, a proto není potřeba jej znovu popisovat. V následující tabulce jsou vyčísleny veškeré propagační náklady. Tabulka 11: Náklady na propagaci (Zdroj: Vlastní zpracování)
Jednotlivé položky Webové stránky Tisk letáků Facebook Otevření prodejny Celkem
Nárazově (Kč) 13 000 2 089 0 1 000 16 089
44
Měsíčně 1.rok (Kč) 3 000 0 0 0 36 000
Náklady na materiál Podnik Above Average využívá k výrobě obuvi především kůži. Cena kůže se pohybuje v rozmezí 18-20 Kč/m2. V této práci budeme počítat s průměrem 19 Kč/m2. Spotřeba kůže na jednotlivou obuv se liší. Na baleríny a lodičky je potřeba 24 dm 2, na kozačky je to zhruba 50 dm2, na kotníčkovou obuv 30 dm2 a na sandály pak 28 dm2. Jedná se o průměrné hodnoty. Další materiál potřebný k výrobě je označen jako ostatní materiál, a to z toho důvodu, že na každý pár bot bude potřeba jiný materiál. Mezi ostatní materiál řadíme například patníky, stélku, podšívku, podpatky, ale také lepidlo, nitě atd. Ceny za materiál zobrazuje následující tabulka. Tabulka 12: Náklady na materiál jednotlivých výrobků (Zdroj: Vlastní zpracování)
Cena (Kč) Jednotlivá obuv Baleríny Lodičky Kozačky Kotníčkové Sandály
Kůže
Ostatní materiál
456 456 950 570 532
200 200 200 200 200
Náklady celkem (Kč/ks) 656 656 1 150 770 732
Abychom dokázali určit, kolik kůže budeme měsíčně potřebovat, zprůměrovali jsme spotřebu kůže na jednotlivé druhy obuvi. Na jeden průměrný pár bot budeme tedy potřebovat 31,2 dm2 kůže. Plánovaný objem výroby za měsíc je 273 párů. Ostatní materiál potřebný na jeden pár obuvi pouze vynásobíme počtem plánovaného objemu výroby. Tabulka 13: Celkové měsíční náklady za materiál (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položka Průměrný pár obuvi
Kůže 161 834
Cena (Kč/měsíc) Ostatní materiál 54 600
45
Náklady celkem 216 434
Splátkový kalendář úvěru Peníze získané z úvěru byly uloženy na bankovní účet, z kterého odchází platby za stroje, materiál atd. Úroková sazba byla stanovena na 8,5 % a úvěr byl poskytnut na dobu 6 let. Nyní spočítáme měsíční výši splátky.
a = D * i / (1 – v n)
D – počáteční výše úvěru,
i - roční úroková sazba,
v - diskontní faktor (v= 1/(1+i)),
n – počet úrokovacích období.
a = 550 000 * (0,085 /12) / (1 - ( 1/(1 + (0,085 /12)))6*12) = 9 778 Kč
Kalkulace celkových ročních nákladů Z výše uvedených údajů můžeme dopočítat celkové roční náklady, pro 1., 2. a 3. rok. Tabulka 14: Celkové roční náklady pro 1. rok podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položka Náklady na materiál Mzdy Chod provozovny a nájemné Chod dílny a nájemné Splátka úvěru Účetní odpisy Vybavení prodejny Správa webových stránek Propagace Založení podniku Celkem
Celková roční výše 2 597 208 2 059 680 286 200 202 200 117 336 60 000 50 000 36 000 16 089 10 850 5 435 563
46
Tabulka 15: Celkové roční náklady pro 2. a 3. rok podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položka Náklady na materiál Mzdy Chod provozovny a nájemné Chod dílny a nájemné Splátka úvěru Účetní odpisy Správa webových stránek Celkem
Celková roční výše 2 597 208 2 059 680 286 200 202 200 117 336 60 000 36 000 5 358 624
Celkové roční náklady se v prvním a druhém roce liší z důvodu nutnosti vynaložení počátečních nákladů na vybavení prodejny, založení společnosti, ale také na propagaci.
3.9.3 Výnosy K tomu abychom zjistili předpokládané tržby, musíme znát cenu výrobků. Výrobky budou prodávány v určitém cenovém rozpětí. Stanovíme si proto průměrné ceny výrobků, z nichž budeme vycházet. Ve skutečnosti se ceny budou pravděpodobně přibližovat k maximální ceně, a z tohoto důvodu budou tržby nejspíše vyšší, než předpokládáme. Tabulka 16: Stanovené ceny výrobků (Zdroj: Vlastní zpracování)
Jednotlivá obuv Baleríny Lodičky Kozačky Kotníčkové Sandály
Minimální cena (Kč) 1000 1400 2300 1600 1500
Maximální cena (Kč) 1600 2000 3500 2400 2300
47
Průměrná cena (Kč) 1300 1700 2900 2000 1900
Předpokládaný denní prodej představuje 10 až 11 párů obuvi. Považuji toto číslo za reálné vzhledem k unikátnosti produktu a dobré poloze prodejny. Tabulka 17: Předpokládaný denní prodej (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položka Baleríny Lodičky Kozačky Kotníčkové Sandály Celkem za měsíc
Léto 3 4 0 0 4 275
Jaro 3 2 0 3 2 250
Podzim 2 2 2 5 0 275
Zima 0 3 6 1 0 250
Z předpokládaného denního prodeje vychází očekávané tržby, které zachycuje další tabulka. Tabulka 18: Očekávané denní a měsíční tržby (Zdroj: Vlastní zpracování)
Položka Baleríny Lodičky Kozačky Kotníčkové Sandály Celkem denně Celkem za měsíc
Jaro 3 900 3 400 0 6 000 3 800 17 100 427 500
Léto 3 900 6 800 0 0 7 600 18 300 457 500
Podzim 2 600 3 400 5 800 10 000 0 21 800 545 000
Zima 0 5 100 17 400 2 000 0 24 500 612 500
Abychom zjistili celkovou roční výši tržeb, musíme jednotlivé měsíční tržby v ročním období vynásobit třemi a nakonec je sečíst dohromady. V prvním roce podnikání nemůžeme opomenout skutečnost, že první měsíc výroby, nebudeme prodávat. Tržby za měsíc leden (období zima) jsou tedy nulové. Tržby v prvních třech letech podnikání popisují následující dvě tabulky.
48
Tabulka 19: Celková výše tržeb v 1. roce podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Měsíční tržby Jaro Léto Podzim Zima Celkem za rok
427 500 457 500 545 000 612 500
Tržby za období 1 282 500 1 372 500 1 635 000 1 225 000 5 515 000
Tabulka 20: Celková výše tržeb v 2. a 3. roce podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Měsíční tržby Jaro Léto Podzim Zima Celkem za rok
427 500 457 500 545 000 612 500
Tržby za období 1 282 500 1 372 500 1 635 000 1 837 500 6 127 500
3.9.4 Rozvaha Tabulka 21: Zjednodušená zahajovací rozvaha (Zdroj: Vlastní zpracování)
Rozvaha k 1. 1. 2015 Aktiva Stálá aktiva Oběžná aktiva Bankovní účet Celkem
Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Cizí zdroje Dl. bank. úvěr Celkem
0 1 000 000 1 000 000 1 000 000
49
450 000 450 000 550 000 550 000 1 000 000
Tabulka 22: Zjednodušená rozvaha pro první 3 roky podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Rozvaha k 31. 12. v tis. Kč Rok 2015 2016 AKTIVA CELKEM 1 100 1 541 Stálá 180 60 Dlouhodobý majetek 240 180 Oprávky -60 -120 Oběžná 920 1 481 Zásoby 432 432 Peněžní prostředky 488 1 049 PASIVA CELKEM 1 100 1 541 Vlastní 514 1 073 Základní kapitál 450 450 Výsledek hospodaření 64 623 Cizí 586 468 Dlouhodobý bankovní úvěr 458 366
2017 1 423 -60 120 -180 1 483 432 1 051 1 423 1 073 450 623 350 274
3.9.5 Výkaz zisku a ztrát pro první 3 roky podnikání Výkaz zisku a ztrát nám ukazuje, jakého hospodářského výsledku podnik dosáhl. Již po prvním roce podnik očekává zisk a to v celkové výši 159 386 Kč. Zisk z podnikání by měl společnosti Above Average umožnit další vývoj a rozšíření podniku. Přehled o výnosech, nákladech a očekávaném zisku znázorňuje tabulka číslo 23.
50
Tabulka 23: Zjednodušený výkaz zisku a ztrát pro první 3 roky podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Výkaz zisku a ztrát Položka 1. Výnosy Tržby
2015 5 515 000 5 515 000
Rok provozu 2016 6 127 500 6 127 500
2. Náklady
5 343 897
5 266 958
5 266 958
Náklady na materiál Mzdy Chod provozovny a nájemné Chod dílny a nájemné Účetní odpisy Úrok Vybavení prodejny Správa webových stránek Propagace Založení podniku 3. Zisk před zdaněním 4. Daň z příjmu (19%) 5. Zisk po zdanění
2 597 208 2 059 680 286 200 202 200 60 000 25 670 50 000 36 000 16 089 10 850 171 103 32 510 138 593
2 597 208 2 059 680 286 200 202 200 60 000 25 670 0 36 000 0 0 860 542 163 503 697 039
2 597 208 2 059 680 286 200 202 200 60 000 25 670 0 36 000 0 0 860 542 163 503 697 039
2017 6 127 500 6 127 500
Jak je patrné z tabulky, ve druhém a třetím roce si je předpokládaný zisk roven. Ve čtvrtém roce je zisk očekáván vyšší a to především z důvodu rozšíření podniku o zakázkovou výrobu. V sedmém roce podnikání již bude splacen úvěr bance.
3.9.6 Cash flow Pomocí provozního Cash flow znázorníme přírůstky a úbytky peněžních zdrojů v podniku Above Average.
51
Tabulka 24: Zjednodušený výkaz Cash flow pro první 3 roky podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)
Počáteční stav Příjmy Výdaje Konečný stav
1. rok 1 000 000 5 515 000 -5 435 563 1 079 437
2. rok 1 079 437 6 127 500 -5 358 624 1 848 313
3. rok 1 848 313 6 127 500 -5 358 624 2 617 189
Z tabulky vyplývá, že již v prvním roce podnikání příjmy převyšují výdaje. Během čtvrtého a pátého roku podnikání předpokládám splácení půjčky ve výši 400 000 Kč.
52
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo sestavit podnikatelský záměr pro založení malého podniku. Záměr byl zpracován pro podnik zabývající se výrobou a prodejem kvalitní, moderní, elegantní a nadčasové nadměrné obuvi pro ženy. Plán by měl sloužit jako podklad pro založení reálné společnosti Above Average s.r.o. Bakalářská práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se věnuje teoretickým poznatkům, vymezením základních pojmů, jednotlivým možným formám podnikání, ale také marketingovým analýzám potřebných k sestavení druhé části závěrečné práce. Druhá část se zabývá externím i interním prostředím podniku. V této části byly využity následující analýzy: marketingový mix, PESTLE analýza, Porterův model pěti konkurenčních sil a z nich vycházející SWOT analýza. Poslední a zároveň nejdůležitější složku bakalářské práce představuje praktická část, ve které jsem sestavila již zmiňovaný podnikatelský záměr pro založení podniku Above Average s.r.o., který vychází z teoretických poznatků první části. Právní formou podnikání byla zvolena společnost s ručením omezeným a to převážně z důvodu ručení společníků pouze do výše nesplacených vkladů. Důležité bylo také zvolit vhodné prostory pro výrobu a prodejnu. Výrobna obuvi a kancelář se bude nacházet v Rousínově a provozovna v Brně na ulici Křenová, která leží v centru Brna a pohybuje se zde tedy denně velké množství lidí. Financování společnosti je zajištěno vlastními zdroji a také půjčkou od rodinného příslušníka. Finanční plán zobrazuje jednotlivé náklady, které jsou spojeny s provozem podniku, ale také příjmy získané z tržeb. Ze sestavených tabulek vyplývají tři základní výkazy a to rozvaha, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash flow. Pro zajištění úspěchu podniku je nezbytné, aby se neustále dbalo na kvalitu vyráběné obuvi a snažilo se vyhovět přání zákazníka. Závěrem chci podotknout, že do budoucna předpokládám realizaci tohoto záměru i navzdory skutečnosti, že zatím nemám žádné zkušenosti s výrobou obuvi ani řízením podniku.
53
SEZNAM ZDROJŮ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014a. Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. Czso.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xl s ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014b. Inflace - druhy, definice, tabulky. Czso.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014c. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika. Czso.cz [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014d. Základní informace o vybraných územních celcích podle SLDB 2011. Czso.cz [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/12000-13 DĚDINA, J. a J. ODCHÁZEL, 2007. Management a moderní organizování firmy. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2149-1. DVOŘÁČEK, J. a P. SLUNČÍK, 2012. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-224-3.
EUR - LEX, 2014. Commission Recommendation. Eur-lex,europa.eu [online]. [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:124:0036:0041:en:PDF
54
FOTR, J. a I. SOUČEK, 2011. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. 1. vyd. Praha: Grada. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3293-0. HANZELKOVÁ, A., M. KEŘKOVSKÝ, D. ODEHNALOVÁ a O. VYKYPĚL, 2009. Strategický marketing: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-120-8. JAKUBÍKOVÁ, D., 2008. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2690-8. KORÁB, V. a M. MIHALISKO, 2005. Založení a řízení společnosti: společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost. Vyd. 1. Brno: Computer Press. Praxe podnikatele. ISBN 80-251-0592-X. KORÁB, V., J. PETERKA a M. REŽŇÁKOVÁ, c2007. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-1605-0. KOTLER, P., V. WONG, J. SAUNDERS a G. AMSTRONG, 2007. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1545-2. RŮČKOVÁ, P., 2008. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2481-2.
SRPOVÁ, J., I. SVOBODOVÁ, P. SKOPAL a T. ORLÍK, 2011. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4103-1. VEBER, J., J. SRPOVÁ a kol., 2008. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2409-6.
55
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 455/1991 Sb., Živnostenský zákoník, v platném znění ZAMAZALOVÁ, M., 2009. Marketing obchodní firmy. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2049-4.
56
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj HDP za posledních 5 let .................................................................... 28 Tabulka 2: Míra inflace za posledních 5 let .................................................................... 29 Tabulka 3: Míra inflace v průběhu roku 2013 ................................................................ 29 Tabulka 4: Obecná míra nezaměstnanosti za posledních 5 let ....................................... 30 Tabulka 5: Náklady spojené se založením podniku ........................................................ 41 Tabulka 6: Náklady spojené s vybavením prodejny ....................................................... 42 Tabulka 7: Měsíční a roční náklady na provozovnu ....................................................... 42 Tabulka 8: Stanovená výše odpisů .................................................................................. 43 Tabulka 9: Měsíční a roční náklady na výrobnu a kancelář ........................................... 43 Tabulka 10: Měsíční a roční náklady na zaměstnance.................................................... 44 Tabulka 11: Náklady na propagaci ................................................................................. 44 Tabulka 12: Náklady na materiál jednotlivých výrobků ................................................ 45 Tabulka 13: Celkové měsíční náklady za materiál ......................................................... 45 Tabulka 14: Celkové roční náklady pro 1. rok podnikání .............................................. 46 Tabulka 15: Celkové roční náklady pro 2. a 3. rok podnikání........................................ 47 Tabulka 16: Stanovené ceny výrobků ............................................................................. 47 Tabulka 17: Předpokládaný denní prodej ....................................................................... 48 Tabulka 18: Očekávané denní a měsíční tržby ............................................................... 48 Tabulka 19: Celková výše tržeb v 1. roce podnikání ...................................................... 49 Tabulka 20: Celková výše tržeb v 2. a 3. roce podnikání ............................................... 49 Tabulka 21: Zjednodušená zahajovací rozvaha .............................................................. 49 Tabulka 22: Zjednodušená rozvaha pro první 3 roky podnikání .................................... 50 Tabulka 23: Zjednodušený výkaz zisku a ztrát pro první 3 roky podnikání ................... 51 Tabulka 24: Zjednodušený výkaz Cash flow pro první 3 roky podnikání ...................... 52
57
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Analýza PESTLE ......................................................................................... 25
58
