Specialista na digitální novinky: Využívejte v práci propojený svět str. 16 číslo 7 l 8 l 13. 7. 2015 l 39 Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro
Plnou, prosím?
Cena ropy je poloviční, ale české firmy úlevu necítí. Pohonné hmoty zlevnily nepatrně a plasty podražily 9 771805 259207
07
V y c h á z í v e s p o l u p r á c i s p o r tá l e m B u s i n e s s I n f o . c z
Vítr v počítačích Při popisování trendů v byznysu se často používá přirovnání k rozevírajícím se nůžkám. Během recese tak každý odborník na personalistiku s oblibou poukazoval na to, že na jedné straně roste počet nezaměstnaných a na druhé straně firmy mají problémy obsadit specifickou, nejčastěji technickou pozici. Nůžky se v odborných debatách rozevírají i mezi chudými a bohatými. Chudí jsou chudší, bohatí bohatší a střední třída mizí. Dvě čepele spojené v jednom bodě se od sebe oddalovaly třeba i v ropné branži, když obchodníci čekali propad a analytici růst. Ropě se věnujeme v hlavním tématu, sledovali jsme hlavně to, jak se s pohybem ceny strategické suroviny vypořádávají české podniky. Ostrý střih ale období recese zanechalo také v informačních technologiích. Zkuste si všimnout, jaké přenosné počítače lidé vytahují na veřejnosti. Jsou to většinou elegantní, tenké a výkonné stroje. Reklamy na osobní počítače zdůrazňují, že jde o „nadupané“ mašiny. Stejně tak tablety a ještě víc chytré telefony jsou rok od roku výkonnější a pár týdnů po jejich uvedení na trh je vidíte v rukou i středoškoláků, ačkoli stojí pořádné sumy. Vedle nejnovějších vychytávek, které má kdekdo v kapse, ve firmách přežívají počítače a programy často pořízené před rokem 2009, kdy na ně padly první škrty. Nevadí jim to, protože od výpočetní techniky se v práci očekává, že zvládne poslat e-mail, poskytne přístup na internet a umožní využít nějaký ten firemní program, do kterého se před pár lety zainvestovalo… Podle Filipa Dřímalky, specialisty na digitální inovace, je takováto úvaha chybou, na kterou firma může doplatit. Člověk dnes dokáže cestou z práce vyhledat, kde nejlevněji nakoupí, jak se tam dostane a kolik mu to zabere času, a celé to probrat s rodinou. Proč ten potenciál nevyužít i v práci? Firmy, které na to časem nepřijdou možná v budoucnu nahradí jeden hbitý živnostník s výkonným telefonem. Úspěšné a odpočinkové léto přeje
VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz
[email protected] www.facebook.com/profit.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 editor Petr Švihel, T: 225 276 485,
[email protected] REDAKTOŘI Dalibor Dostál,
[email protected] Jakub Procházka, prochá
[email protected] INZERCE
Lenka Benetková, ředitelka, T: 225 276 481,
[email protected] MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: 225 276 276 Markéta Priknerová, brand manager, T: 225 276 157 VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: 225 276 252 Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: 225 276 158 Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: 225 276 145 SEKRETARIÁT Zuzana Faltová, office manager, T: 225 276 461 TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 T: 800 248 248
[email protected] ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o.
inzerce
A151007821
Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN 1805-2592 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Petr Švihel,
editor
Číslo 7/8 / 13. 7. 2015 Profit vychází od roku 1990
3
OBSAH Události......................................................6
Příběh úspěchu
Rodinná firma roku.............................. 36 Zahraničí
Téma
Rumunsko si myslí na euro............... 38 Ropa ve slevě..........................................10 Cena barelu černého zlata se v létě dostane zhruba na polovinu hodnot z loňska. Více to pocítí koncoví zákazníci než obory závislé na ropě. Rozhovor
Hudba bez zbytečného balastu....... 22 Letní festivaly znamenají hromady nepořádku. Tato rovnice platila řadu let. Chytré kelímky NickNack jsou speciálně navržené na opakované použití a mají ambici vygumovat zbytečný odpad z koncertních areálů i sportovních arén. Anketa...................................................... 26 Restart
Obchod & Finance – Doprava a logistika Bojiště Česko........................................ 42 Stát chce sjednotit železniční trakci.................................... 46 Slibný český software analyzuje pohyb vozidel........................................ 48 Fotostory................................................. 50 Roste zájem o soukromé lety........... 54 Cestování................................................ 56 Jeden den podnikatele / Názor........ 60 Poradna................................................... 62 Servis....................................................... 64 Portrét
Očima podnikatele................................21
4
Fokus Nastává doba bitcoinová?................. 34 Žádná centrální banka, téměř nulové poplatky a maximální svoboda. Komunita kolem virtuální měny vidí budoucnost v decentralizované technologii.
Ivana Jablonovská: Ráj nepoznaných chutí....................... 66
A151007346
Makro....................................................... 32
inzerce
Využívejte propojený svět...................16 Videokonference eliminují vzdálenosti a nutnost schůzovat kvůli každé maličkosti. Na pár kliků lze objevit odborníka, který problém vyřeší za zlomek nákladů. Filip Dřímalka, specialista na digitální inovace, společnostem radí, jak z dnešních vychytávek vytěžit maximum.
Americký sen v české garáži............ 28 Vynález českého vědce Jana Procházky odstraňuje nevýhody klasických baterií. Revoluční nápad ale naráží na limity malé středoevropské země. Peníze nutné k rozpracování objevu se sháněly velmi složitě.
PROFIT události
události PROFIT
Narostla pracovní úrazovost
6
MODERNÍ TECHNIKA STÍRÁ HRANICE mezi soukromím a prací. Nadřízení očekávají, že budou pracovníci k dispozici na telefonu i po pracovní době. V průzkumu personální společnosti Randstad to uvedlo 56 procent z oslovených respondentů. 38 procent dotazovaných Čechů dokonce předpokládá, že zůstanou k zastižení na telefonu a e-mailu i v průběhu dovolené. Řešit pracovní záležitosti v soukromém čase Čechům kupodivu nevadí. Shodlo se na tom 57 procent respondentů. To se ovšem týká jen období mimo dovolené. Své volné dny si český zaměstnanec chce užít v klidu a ve srovnání se všemi ostatními národnostmi zahrnutými v průzkumu projevil k narušování prázdninového relaxu nejnižší toleranci. Pouze necelá pětina dotazovaných nemá problém pracovat o dovolené. Svým způsobem to i vítá, jelikož má díky tomu i během své nepřítomnosti přehled, co se děje ve firmě. Čtvrtina zaměstnaných si naopak postěžovala, že je na ně vyvíjen nátlak, aby na telefony a e-maily reagovali i v čase volna. „Pro spokojenost a psychickou pohodu
Ženy jsou v podnikání aktivní, muži stagnují POKRAČUJE TREND PODNIKAVÝCH ŽEN. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena. Komplexní průzkum probíhal od roku 2009 do roku 2014. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu všech podnikajících dnes tvoří ženy. Nejvíce jich je ve věkové skupině 25 až 54 let. Jde téměř o 70 procent. Podnikatelky jsou se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivý pohled na dosažené úspěchy jsou v současném podnikání základními předpoklady úspěchu,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP. Podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou společností s ručením omezeným. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.
„Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší, a na konkrétních příkladech ukazovat, jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, pouštějí se do vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka společnosti Ženy s.r.o. Na jednoho muže připadá 1,5 živnostenského oprávnění, na ženu 1,3. U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet ovšem roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 procent. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a severní a jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř dva miliony lidí, z toho jeden milion aktivně. Poznámka Profitu: Ženy volí zejména živnosti a vlastní jen 14 procent českých obchodních společností. Zdá se, že zatím je jejich ambicí spíše řídit si svůj čas než budovat podniky.
zaměstnanců je důležité, aby mohli ve dnech volna myšlenky na práci pustit z hlavy. Být neustále v pohotovosti je stresující a člověk, který musí vyřizovat pracovní záležitosti i o dovolené, si pořádně neodpočine. To je na škodu nejen pro něj, ale i pro zaměstnavatele. Je proto dobré myslet na to předem a zajistit si pokrytí, ať už vlastními lidmi,
nebo externími pracovníky, kteří v období prázdnin vypomohou,“ radí Hana Púllová, ředitelka společnosti Randstad. Hranice se nestírají jen v neprospěch zaměstnanců. Až dvě třetiny dotazovaných v průzkumu přiznalo, že si své soukromé věci vyřizují i v pracovní době. Někteří zaměstnavatelé to netolerují, ale mnozí, pokud toto chování nenarušuje chod firmy, jsou shovívaví. „Soustředit se osm hodin bez přestávky v kuse jen na práci je prakticky nemožné, zejména pokud se jedná o mentálně náročnou činnost. Káva s kolegy nebo procházka na čerstvém vzduchu není kontraproduktivní, naopak, zaměstnanec se uvolní a další úkoly se mu lépe plní. Navíc člověk, který si bez stresu může v pracovní době občas vyřídit věci, které by jindy nezvládl, se cítí v zaměstnání lépe a často má sám tendenci ztracený čas vynahradit,“ dodává Hana Púllová. Poznámka Profitu: Moderní koncept práce, kdy je člověk na osm hodin odstřižený od svého soukromí, se rozpadá už od dob prvních mobilních telefonů. A je to jedině dobře. Lidé budou ve finále s prací více ztotožnění.
Průmyslová zóna pozvala čínské investory
Foto: Hynek Glos, Luboš Wišniewski, profimedia
V Česku roste počet Nehod Na pracovišti, které si vyžádaly neschopenku. Nejvíce úrazů se stalo ve zpracovatelském průmyslu, který zároveň zaměstnává nejvíce pojištěnců. K největšímu počtu smrtelných úrazů pak došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a při dopravě a skladování. Dalším rizikovým odvětvím je podle statistik Státního úřadu inspekce práce (SUIP) opravárenství. Jak ukazují data SUIP, v roce 2014 bylo v České republice zaznamenáno celkem 45 058 pracovních úrazů s pracovní neschopností. Ve srovnání s rokem 2013 to znamená nárůst počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 950 případů. Z toho 1412 úrazů bylo spojeno s následnou hospitalizací v nemocnici delší než pět dnů. Lidé strávili na neschopence 2,4 milionu kalendářních dnů, což je téměř o šedesát tisíc dnů více než v předloňském roce. „Za mnohými pracovními úrazy stojí ekonomický tlak, firmy se snaží snižovat náklady, šetří na osobních ochranných pomůckách nebo je nepořizují vůbec. Na vině jsou i lehkomyslní zaměstnanci, protože hlavní příčinou vážných úrazů je nesprávně odhadnutá míra rizika. V konečném důsledku se podceňování bezpečnosti práce nevyplatí ani firmám, ani zaměstnancům,“ říká Jan Benda ze společnosti Bureau Veritas, která se zabývá inspekcemi v oblasti bezpečnosti práce. Pracovní úrazovost přitom firmy zatěžuje nejen administrativou, ale zvyšuje také náklady a narušuje plynulý pracovní proces. „Celkový finanční dopad v sobě zahrnuje zvýšení pojistného, výrobní ztráty, ztráty zákazníků, nebo dokonce ztrátu reputace. Opatření ke snížení rizik může naopak vést ke zvýšení produktivity,“ tvrdí Antonín Zajíček ze společnosti Schneider Electric, který se zabývá bezpečností strojů.
Dovolená s telefonem u ucha
JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH A NEJNOVĚJŠÍCH průmyslových zón v České republice nabídla své prostory investorům z Číny. Průmyslová zóna Holešov oslovila potenciální zájemce na Česko-čínském obchodním fóru, které se konalo minulý týden v Praze. „Zóna leží ve Zlínském kraji a s plochou 360 hektarů je jedním z největších podobných českých projektů. Jde také o jednu ze tří zvýhodněných zón. Například cena pozemku je stanovena na 450 korun za metr čtvereční, což je zhruba polovina tržní ceny,“ lákal investory místopředseda představenstva průmyslové zóny Jakub Černoch. „Očekáváme, že bude v areálu umístěno 40 až 50 firem. Zóna už je v provozu, v tuto chvíli máme pro ni schváleny čtyři projekty,“ dodal Černoch. Holešovskou zónu už začaly využívat tuzemské firmy, jako jsou Pozemní stavitelství Zlín nebo výrobce obalů Pokart.
Průmyslový park chce nalákat české i zahraniční firmy na výhodné podmínky, které souvisejí s umístěním ve Zlínském kraji, v němž je relativně vysoká nezaměstnanost. Ta v současnosti přesahuje osm procent a aktivně hledá na Zlínsku práci kolem 30 tisíc lidí. To vytváří dobrou šanci na široký nábor pracovních sil a zároveň tlačí dolů mzdy, které jsou v kraji dlouhodobě pod republikovým průměrem. Podnikatelé mohou navíc ve Zlínském kraji získat dotaci až 200 tisíc korun za vytvoření jednoho nového pracovního místa. Vedle holešovské zóny oslovilo čínskou výpravu podnikatelů minulý týden také na 40 dalších českých organizací a podniků. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý na setkání s čínskými byznysmeny připomněl, že Čína je už čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka.
„A je dokonce druhým nejdůležitějším dovozcem do České republiky,“ dodal Dlouhý. Naopak jako exportní cíl pro české zboží je Čína zatím až na 18. místě, což by se mohlo brzy změnit. Ještě letos totiž přijdou další dva silné stimuly pro podporu vývozu do země draka. „Do Číny zamíří mise na nejvyšší úrovni, kterou povede český premiér Bohuslav Sobotka. Za klíčové považujeme také přímé letecké spojení Praha–Peking, které bude spuštěno na podzim,“ uvedl Vladimír Dlouhý. Poznámka Profitu: Čína se pomalu zabydluje v roli nejdůležitější ekonomiky světa. Donedávna byla sama cílem investic, nyní investuje své přebytečné devizy v zahraničí. Subsaharskou Afriku a Střední Asii už obchodně ovládla. Proč se nestát čínskou spojkou pro střední Evropu…
7
PROFIT události
události PROFIT
Nováčky propouštíme draze, zkušené pracovníky levně
Rusko Bolí. Pro kopřivnickou Tatru byla Ruská federace tradičním trhem, na který si stále myslí.
ČESKÁ REPUBLIKA PATŘÍ MEZI TŘI ZEMĚ v Evropě, které mají nejvyšší náklady v případě propuštění zaměstnance s krátkou praxí z organizačních důvodů. Vyšší náklady na propuštění těchto zaměstnanců mají pouze v Litvě a Belgii. Vyplývá to z nejnovější studie evropské sítě advokátních kanceláří Deloitte Legal, která sledovala pracovněprávní podmínky pro propuštění zaměstnanců ve 29 evropských státech. Ze studie vyplývá, že náklady na propuštění jsou v západní Evropě obecně vyšší než ve střední Evropě. Srovnání přitom zohledňuje průměrné náklady zaměstnavatele při propuštění zaměstnance na definitivní urovnání s ním. „Česko se řadí k zemím, ve kterých je rozdíl mezi náklady na propuštění zaměstnance s delší praxí a méně zkušeného pracovníka jen velmi malý,“ uvedl Jan Procházka, advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal. „Je to dáno tím, že české pracovní právo mezi zaměstnanci málo rozlišuje, takže okolnosti jako seniorita, velikost zaměstnavatele či
profese hrají z hlediska pracovněprávních nároků jen minimální či vůbec žádnou roli. V zahraničí bývá diferenciace větší,“ dodal. „Náklady na daně z příjmů a pojistné jsou při propouštění relativně nízké, nicméně zaměstnavatelé v České republice jsou znevýhodněni. Nemohou propusit zaměstnance bez udání důvodu, avšak s vyšší kompenzací,“ doplnila Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení společnosti Deloitte. „Relativně nízké náklady na propouštění jsou tak vykoupeny
nízkou flexibilitou. Jinými slovy, je těžké zaměstnance vůbec propustit, pokud pro to však již existuje zákonný důvod, nejsou náklady s tím spojené ve srovnání se zahraničím nijak dramaticky vysoké,“ dodal Jan Procházka. Poznámka Profitu: Legislativa sice nerozlišuje věk zaměstnanců, zato dává firmám solidní nástroje v podobě zkušební doby a možnosti pracovní smlouvy na dobu určitou, kterou lze dvakrát prodloužit.
CzechInvest se rozdělí. Vznikne agentura na dotace Vývozci pořád sázejí na Rusko
8
V první pětici překvapilo právě jmenování Ruské federace, kterou loni postihla hospodářská krize a obchodní sankce, a také Ukrajiny devastované válkou. Navzdory všemu do Ruska v současnosti stále vyváží 22 procent exportně orientovaných firem, rozšířit svůj vývoz tam navíc hodlá dalších 15 procent vývozců. Po Rusku si druhé místo mezi vytouženými exportními cíli vysloužily Spojené státy americké. Exportéři se podle průzkumu domnívají, že byznysu s USA pomůže nový euroamerický pakt o volném a bezbariérovém obchodu. Na to zareagovala proexportní agentura CzechTrade. „Na přelomu letošního a příštího roku plánujeme otevřít novou zahraniční kancelář v Seattlu,“ informoval generální ředitel agentury Radomil Doležal. CzechTrade již v současnosti pomáhá českým vývozcům při vstupu na trh Spojených států
prostřednictvím své kanceláře v Chicagu. 320 milionů Američanů a také velká kupní síla tamějších firem si ale žádají další rozšíření exportní podpory. Zájem o Rusko potvrdil i takzvaný Meeting Point – setkání téměř 500 vývozců s ekonomickými diplomaty a vedoucími zahraničních kanceláří CzechTrade. Na akci, která se konala koncem června v Praze, byly ze zhruba stovky zemí nejčastěji žádány konzultace opět právě o obchodu s Ruskou federací. Poznámka Profitu: Rusko prostě české firmy vyklidit nehodlají. A jak je i vše zlé k něčemu dobré, možná bude po opadnutí sankcí na ruském trhu jistou bizarní výhodou, že se prezident Miloš Zeman během krize projevoval jako rusofil. Třeba pak někteří ruští patrioté spíše přitakají zboží z Česka než z jiných zemí.
Foto: Martin pinkas, čtk
ANI SANKCE A KRIZE V RUSKÉ FEDERACI neodradily české firmy od zájmu o tento trh. To je jedno z překvapivých zjištění nového exportního průzkumu. Do pětice států, kam chtějí v blízké době rozšířit svůj export, řadí vývozci vedle Ruska ještě Spojené státy, Čínu, Brazílii a Ukrajinu. Průzkum již od roku 2012 pořádá pravidelně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Letos v něm o svém vývozním apetitu vypovídalo přes 500 tuzemských firem, které mají obrat do 250 milionů korun a jimž vývoz zajišťuje průměrně polovinu byznysu. „V roce 2012, kdy jsme dělali průzkum poprvé, vyvážela mimo Evropu jen čtvrtina firem. Teď už je to polovina,“ uvedl předseda představenstva AMSP Karel Havlíček. Mezi výsledky zaujala také odpověď na otázku, kam nyní plánují firmy rozšířit svůj export.
VLÁDA SCHVÁLILA NÁVRH ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka na novelizaci zákona o podpoře malého a středního podnikání. Vznikne tak nová Agentura pro podnikání a inovace, která bude mít od 1. ledna 2016 na starost čerpání peněz fondů Evropské unie. Novela zákona reaguje na požadavky Evropské komise, která žádá, aby všechny zprostředkující subjekty obsluhující operační programy byly podřízeny služebnímu zákonu nebo obdobné právní úpravě. Vznik nového subjektu byl podmínkou pro bezproblémové čerpání dotací z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Bez legislativní úpravy by tak Evropská komise mohla blokovat čerpání 4,33 miliardy eur, které byly do programu alokovány. „Schválení předložené novely je nejen pro ministerstvo, ale i pro Českou republiku zásadní. Nová agentura umožní pokračovat
v dosavadním velmi úspěšném čerpání finančních prostředků z operačních fondů. Z OP PIK jsme dosud nevraceli žádné EU prostředky kvůli nedočerpání,“ řekl ke schválení novely ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Nová agentura bude mít na starost nejen administraci EU fondů spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu, ale rozsáhlé know-how zaměstnanců pomůže i zájemcům o dotace, kteří si s evropskými fondy nevědí rady. Flexibilní struktura nové agentury přiblíží problematiku strukturálních fondů více
žadatelům. „Očekáváme tak v budoucnu ještě vyšší počet žádostí a zjednodušení agendy pro žadatele,“ doplnil k nové agentuře ministr Mládek. Podporu při čerpání peněz z evropských fondů měla dosud na starost agentura CzechInvest. Zhruba 130 zaměstnanců se proto vydělí do nové agentury. Zbytek CzechInvestu bude dále fungovat v oblasti zprostředkovávání investičních projektů do ČR. Poznámka Profitu: Vznik nové agentury vyplývá z požadavku Evropské komise, česká vláda proto neměla příliš prostoru pro kreativitu. Snad si to nebude vynahrazovat v personálním obsazení nové instituce a půjde skutečně jen o vydělení 130 zaměstnanců, kteří budou dělat, co mají. Transparentně přerozdělovat veřejné prostředky. Zpravodajství a poznámky zpracoval: Petr Švihel, Tomáš Stingl
9
PROFIT téma
téma PROFIT
Cena barelu černého zlata se v létě dostane zhruba na polovinu hodnot z loňska. Více to pocítí koncoví zákazníci než firmy závislé na ropě.
10
Foto: shutterstock, tomáš novák
Ropa ve Slevě
Strmou jízdu na toboganu připomíná pohled na ceny ropy od loňského června. Zatímco před rokem se barel Brentu vyšplhal nad 115 dolarů, do konce listopadu loňského roku ztratila ropa zhruba 40 procent své hodnoty. Když se začátkem prosince 2014 prodával barel za 69 dolarů, řada ekonomů v čele s přední americkou investiční bankou Goldman Sachs ohlásila, že již cena strategické suroviny narazila na svoje dno a dál zlevňovat nebude. Jenže pád pokračoval: 10. prosince 2014 se cena poprvé od roku 2009 propadla pod 65 dolarů za barel, začátkem letošního ledna se barel prodával jen za 47 dolarů. V té době se nenaplnila další předpověď ekonomů, tentokrát z americké banky Citi, že cena klesne až k 20 dolarům za barel. Hodnota začala zvolna růst, v dubnu se vrátila nad úroveň 60 dolarů za barel. Aktuální cena kolem 63 dolarů za barel představuje téměř poloviční úroveň oproti loňským burzovním cenám v červnu. Za poklesem ceny ropy je tvrdý souboj o budoucnost odvětví v následujících desetiletích. Obor se mění s příchodem nových technologií těžby ropy a plynu z břidlice využívané v posledních letech ve Spojených státech amerických. Díky mohutným investicím do této oblasti se loni v červenci Spojené státy staly největším těžařem ropy na světě při započítání i takzvaného ultralehkého plynového kondenzátu. Saúdská Arábie a Rusko sice zůstaly největšími těžaři samotné ropy, ale nástup těžařských kapacit v USA, především v Texasu a Severní Dakotě, jejich dosavadní výsadní postavení ohrozil. Cenu drží drobní těžaři To byl hlavní důvod, proč se Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) loni proti všem očekáváním rozhodla neomezit těžbu v okamžiku, kdy světové ceny ropy začaly klesat. Saúdská Arábie a další země odmítly snížit produkci, protože doufaly, že nízká cena ropy přiškrtí další rozvoj těžby břidlicových ložisek v Severní Americe. Hydraulické štěpení se vyznačuje tím, že se rychle vyčerpá a produkce po prvním roce poklesne o přibližně pětašedesát procent,
Jak se stanovuje palivový příplatek Palivový příplatek zahrnují do ceny svých služeb nejen kamionoví přepravci či letecké společnosti, ale také mezinárodní expresní služby jako DHL, UPS, FedEx a další. Odvozují jeho výši od měsíčních průměrných spotových cen leteckého paliva typu jet fuel. TNT ho stanovuje na základě ceny barelu ropy. U vnitrostátní přepravy vychází příplatek z ceny motorové nafty a řídí se podle údaje zveřejňovaného Českým statistickým úřadem v poslední pátek předchozího měsíce. Dopravní společnosti uvádějí příplatek v procentech k ceně dopravného. Například v červnu je pro vnitrostátní přepravu stanoven na 3,5 procenta, což odpovídá ceně nafty mezi 32 až 32,99 koruny. Při každé změně ceny nafty o korunu nahoru či dolů se zvýší nebo sníží výše příplatku o procento. Krátkodobé navýšení ceny paliva jsou některé přepravní společnosti schopné absorbovat bez vlivu na cenu dopravy. Při dlouhodobějším trendu jsou přenášeny i do cenové politiky, což se obvykle projeví v plošném meziročním navýšení základních cen a doplňkových služeb. „Porovnat cenu palivového příplatku u dopravců se vyplatí, protože výsledná cena za přepravu zásilky se může lišit. Je to ale zdlouhavá manuální práce,“ řekl Alexandr Michaljanič, jednatel spediční společnosti Smartex. V posledním roce došlo u dopravců k významné cenové erozi palivového příplatku díky klesající ceně ropy. Kdo chtěl za palivový příplatek ušetřit, měl letos nejvíce přepravovat v březnu, kdy nejnižší příplatky shodně účtovaly společnosti DHL a FedEx, a to ve výši deset procent. Naopak nejdražší, 13,5 procenta, měla společnost TNT. V následujících měsících cena pozvolně rostla, v polovině června se pohybovala v rozmezí od 11,5 do 14,5 procenta.
takže těžaři musejí stále investovat do renovace vrtů a přesunů na nová těžiště. Obecně se uvádí, že ložiska v USA, která se dobývají takzvaným frakováním, jsou zranitelná při cenách ropy pod 60 dolarů za barel.
Zdá se ale, že se arabští šejkové přepočítali. K omezování americké produkce nedochází. Spojené státy dosáhly loni nejvyšší těžby od sedmdesátých let minulého století, dostaly se na úroveň 11,6 milionu barelů denně. Malí, nezávislí těžaři, kteří se v USA do frakování pouštějí, dokázali na cenové výkyvy zareagovat a přicházejí se stále efektivnějšími technologiemi. Otázkou je, v jak dobré ekonomické kondici po vysokých investicích z předchozích let budou. Nicméně i černý scénář předpokládá, že jejich aktivity v případě potíží převezmou ropné giganty. Je to pravděpodobnější, než že by v USA došlo k omezení těžby. U čESKÝch pump MÍRNÝ pokles Nízké ceny ropy jsou dobrou zprávou pro všechny ekonomiky, které černé zlato dovážejí ze zahraničí. Tedy i pro tu českou. Jenže i přes dramatický pokles cen ropy se nekonal podobně prudký pokles mnoha surovin, které se z ropy vyrábějí. Platí to i pro ty nejdůležitější, tedy pohonné hmoty. Zatímco loni v červenci se průměrná cena benzinu Natural 95 v České republice pohybovala na úrovni 36,98 koruny za litr, v současnosti, kdy je cena ropy téměř poloviční, dosahuje 33,06 koruny za litr. Proč je cena pohonných hmot na ropě tak málo závislá? „Prodejci pohonných hmot mají domluvené dlouhodobé kontrakty na odběr pohonných hmot od rafinerských společností, které zase mají uzavřené kontrakty u ropných těžařů. Celý proces stanovení ceny pohonných hmot tedy záleží na několika článcích, které nejsou tak flexibilní v cenotvorbě, jako je trh s ropou,“ vysvětluje Jonáš Mlýnek, šéf české pobočky brokerské společnosti Lynx. Navíc cena samotné ropy tvoří necelou třetinu z ceny finálních pohonných hmot. Například když se v polovině června benzin prodával za 32,90 koruny za litr, tvořila cena suroviny jen 9,90 koruny. Další složky se skládaly z rafinerská marže (3,10 Kč), distribuční a prodejní marže (1,40 Kč), spotřební daně (12,80 Kč) a DPH (5,70 Kč). Přes léto by se oproti červnové situaci měly ceny u čerpacích stanic opět zvýšit. „Cenu pohonných hmot lze očekávat na aktuálních ročních maximech, ale zda to bude maximum pro celý rok 2015, to je diskutabilní.
11
»
PROFIT téma
Foto: profimedia
»
Důvodem je vysoká volatilita cen ropy na světových trzích a další makroekonomické a geopolitické vlivy. Vyšší sezonní poptávka pravidelně tlačí ceny pohonných hmot výše,“ dodává Jonáš Mlýnek. S tímto trendem souhlasí i další ekonomové. „V nejbližších týdnech by měla cena pohonných hmot spíše mírně stoupat kvůli pohybům na trhu s ropou,“ říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Podle něj má přitom právě cena suroviny na světových trzích rozhodující podíl a sezonní výkyvy nepřeceňuje. „Klíčovým faktorem jsou ceny ropy, které určuje vývoj globální ekonomiky, a nabídka, kde důležitou roli hraje OPEC, případně nové technologie těžby,“ konstatuje David Marek. Přes očekávaný letní výkyv by dlouhodobě nižší ceny ropy měly české ekonomice napomoci. „Dopady pohybů cen ropy, respektive pohonných hmot na
12
téma PROFIT
Zisky leteckých dopravců budou téměř dvojnásobné Pokud je nějaký obor, který na poklesu ceny ropy vydělá, je to letecká přeprava. Úhrnný zisk světových leteckých společností by se měl letos oproti loňsku téměř zdvojnásobit na 29,3 miliardy dolarů, tedy přibližně 718 miliard korun. Vyplývá to z červnového odhadu Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA). Svoji předchozí prognózu zisku v oboru tak zvýšilo o 17 procent. Kromě poklesu cen ropy se na příznivých předpovědích projevila také rostoucí vytíženost letů na rekordní úrovni 80,2 procenta. Na nejvyšší úrovni by letos měla být pravděpodobně také návratnost kapitálu v letecké dopravě. IATA předpokládá, že ukazatel návratnosti investovaného kapitálu dosáhne 7,5 procenta a poprvé v historii odvětví překročí jeho průměrné náklady kapitálu.
českou ekonomiku jsou zřejmé. Vzhledem k tomu, že domácí těžba je minimální, je pro nás výhodnější pokles cen ropy, který snižuje náklady firem i výdaje domácností, a ponechává tak více prostředků na výdaje na jiné zboží či služby,“ podotýká David Marek. Ovšem i pozitivní efekt má podle ekonomů určité meze. „Na druhé straně je třeba mít
na- paměti negativní vliv na inflaci, kterou propad cen pohonných hmot snižuje. Tento vliv je omezen menší pružností cen pohonných hmot,“ zmiňuje Jonáš Mlýnek. Ceny hlídá dispečer I když se cena ropy přenáší prakticky do všech ekonomických odvětví, některá jsou na
její výkyvy výrazně citlivější. Týká se to například nákladní autodopravy, u které tvoří cena pohonných hmot 30 až 40 procent celkových nákladů. „Vyšší cenu pohonných hmot se snažíme do celkové ceny za přepravu promítnout okamžitě. Ale pokud tyto situace nemáme ošetřené ve smlouvě, není to tak jednoduché. Ceny dopravy jsou většinou tržní, ovlivňuje je hlavně aktuální situace na trhu, nabídka versus poptávka,“ říká Martina Šmídlová, jednatelka přepravní společnosti Šmídl. Autodopravce se snaží na změnu cenu nafty reagovat co nejdříve, ovšem snadno to jde pouze v případě jednorázových zakázek. „Ceny u smluvních klientů jsou nastaveny na rok. Nelze je zvednout na období, kdy je tržní cena vyšší, jako jsou svátky, prázdniny, konec roku,“ vysvětluje Martina Šmídlová.
Lepší možnosti má firma pouze v případech, kdy má ve smlouvě se zákazníky takzvanou palivovou doložku. Ale i tu může dopravce použít až tehdy, když je cena pohonných hmot vyšší po určité období. Vzhledem k tomu, že spotřeba nafty u tří stovek firemních kamionů je obrovská, nemá dopravce možnost se pohonnými hmotami předzásobit v období, kdy je jejich cena nižší. Využívá naopak regionálních rozdílů v jejích cenách jak v rámci České republiky, tak v zahraničí. „Nafta je pro nás tak významnou nákladovou položkou, že máme specialistu , který cenu nafty denně sleduje a připravuje pro dispečink podklady typu, na jakých trasách, v jakých zemích tankovat a které země jsou pro tento účel přímo zakázané z důvodu ceny nafty,“ popisuje Martina Šmídlová. Mezi jednotlivými zeměmi Evropy přitom zůstávají velké rozdíly v cenách
pohonných hmot. „Menší pokles je patrný v zemích s vysokou mírou zdanění. Tam, kde je navíc nafta zatížená nejen procentuálními, ale i statickými daněmi, jako je například spotřební daň, se ceny pohonných hmot drží vysoko i přes nízkou cenu ropy. Typickým příkladem je Turecko,“ říká Ondřej Pavlík, výkonný ředitel české a slovenské pobočky dopravní společnosti DKV Euro Service. Česká republika patří k zemím, kde v předchozích měsících klesly ceny pohonných hmot v důsledku pádu cen ropy jen průměrně. Zároveň je Česko zemí, kde jsou kvůli výrazně rozdílným maržím jednotlivých čerpacích stanic značné rozdíly pro koncové zákazníky. „Cenové rozpětí tak u litru nafty dosahuje až deseti korun, což je interval, do kterého se vejdou ceny v téměř celé Evropě,“ konstatuje Ondřej Pavlík.
13
»
PROFIT téma
14
Vyhlížet cenu. V České republice cenové rozpětí u litru nafty dosahuje až deseti korun. Dopravním firmám se proto vyplatí zaměstnávat experta, který ceny sleduje a radí, kde tankovat.
Kdy zase přijde strmý růst nebo volný pád cen této strategické suroviny, si nikdo příliš netroufá odhadnout. Nenaplněné předpovědi ekonomů z posledních měsíců dávají tušit, že se prognózy cen ropy stávají podobně
nejisté jako předpovědi počasí. Inspirativní pro menší firmy ale může být, že i v tak specifickém odvětví, jako je těžba ropy, dokáže konkurence stále udělat s cenou divy. Dalibor Dostál
Vrátí se levná ropa jako bumerang? Nízká cena ropy má v současnosti pozitivní vliv na ekonomiku evropských zemí, které tuto strategickou surovinu z drtivé většiny dovážejí ze zahraničí. Přesně opačný vliv má na hospodářství Ruska, pro které je export surovin základem jeho vývozu. Právě pokles cen ropy spolu s pádem rublu a dopady sankcí z rusko-ukrajinské krize patří mezi hlavní příčiny současného ekonomického útlumu Ruska. Ten se v budoucnu může negativně projevit i v evropských zemích. Podle analýzy vídeňského ústavu pro výzkum hospodářství WIFO bude krize v Rusku stát Evropu zhruba 100 miliard eur, tedy 2,7 bilionu korun. O práci by mohlo přijít až dva a půl milionů lidí. Největší ztráty hrozí Německu, kde může přijít o práci až půl milionu lidí. Vzhledem k tomu, že české podniky působí jako subdodavatelé pro řadu německých firem, může se ruská krize výrazně projevit i v české ekonomice.
A151007775
Méně nových vrtů Doprava není jediným oborem, kde by se výkyvy cen ropy měly projevit na cenách základní suroviny. Podobně jsou na tom zpracovatelé plastů. Ti nad cenovým vývojem z poslední doby jen kroutí hlavou. „Zdá se, že plasty se z ropy nevyrábějí, protože se pokles ceny v jejich cenách nijak neprojevil. V posledních měsících zaznamenáváme naopak velký růst cen. Například Unipetrol zvýšil ceny vysokohustotního polyetylenu o 26 až 37 procent a polypropylenu o 19 procent,“ popisuje Čestmír Suchý, ředitel družstva Směr, které je známo nejenom jako přední výrobce plastikových modelů letadel, ale také fólií, tašek nebo plastových dílů pro průmysl. „Vnímám to jako kartelovou dohodu,“ vysvětluje si nelogický pohyb cen Čestmír Suchý. Jako malý zpracovatel plastů v objemu do 100 tun za rok se firma proti výkyvům cen plastů nijak nezajišťuje. Do prodejních cen výrobků je promítá až tehdy, jestliže jde o trvalé zvýšení, a ne krátkodobý výkyv. I když obecně je snižování cen ropy pro ekonomiku dobrou zprávou, radost nedělá tuzemským těžařům ze společnosti MND. Náklady na tuzemskou těžbu se sice pohybují hluboko pod současnou tržní cenou ropy, takže společnost současnou produkci neomezuje, ovšem do těžby v dalších oblastech nyní firma snížila investice. „Náklady na těžbu dosahují deset až 14 dolarů na barel. Takže jsme nemuseli propouštět lidi ani omezovat drastickým způsobem výrobu,“ popisuje mluvčí MND Dana Dvořáková. Firma podle ní jen omezila investice do průzkumu nových lokalit, a to zhruba o 300 milionů korun. Cena ropy zůstane i v příštích letech jedním z hlavních faktorů ovlivňujících světovou i českou ekonomiku. Alespoň dokud elektromobily nenahradí automobily jezdící na benzin a naftu a dokud se výrobci spotřebního zboží nevrátí ke kůži, papíru, dřevu a dalším tradičním materiálům, které v posledních letech vyštípaly z trhu všudypřítomné plasty. Větší šanci než kůže a papír mají elektromobily. Loni se jich prodalo 197, dohromady s hybridními vozy 583, což představuje jen 0,3 procenta všech loni prodaných vozů. Větší nezávislost na ropě nás tedy podle všeho v blízké budoucnosti nečeká.
inzerce
Foto: Martin Pinkas
»
PROFIT rozhovor
rozhovor PROFIT
Využívejte Propojený svět
Foto: Hynek Glos
Videokonference eliminují vzdálenosti a nutnost schůzovat kvůli každé maličkosti. Na pár kliků lze objevit odborníka, který problém vyřeší za zlomek nákladů. Filip Dřímalka, specialista na digitální inovace, společnostem radí, jak z dnešních vychytávek vytěžit maximum.
16
Většina českých firem si vystačí s několik let starým softwarem, který se skládá jen z těch nejnutnějších programů. Proč se firmy zasekly na tomto základu a nepotřebují nic lepšího? Často je to o tom, že nevnímají přínos nových služeb a technologií. Je to asi v nátuře člověka pracovat s tím, co má, a neměnit, dokud to staré funguje. Často je to i neochota přicházet s novými řešeními, o která se musejí starat novým způsobem. A v neposlední řadě je to nevědomost. Nevědí, jaké jsou nové trendy. Nevědí, že existují nástroje, které dokážou zefektivnit práci, zvýšit produktivitu. Je to kombinace nevědomosti a neochoty vyzkoušet něco nového.
To bývají nejčastěji mladí lidé. Firmy ale nechtějí ani po nich, aby využívali, co je pro ně běžné. Když se nabírají stážisté do firem, do administrativy, důležité je, aby uměli Excel. Nedusí firmy v mladých lidech nadšení pro nové trendy? Částečně ano. Firmy v tom někdy vidí rozmar. Vidí novou věc, která se časem třeba přestane používat. Ale nevidí to, že počítač, tablet, telefon, já už to nerozlišuji, že je to nástroj. Je to šroubovák. Pokud firmy chtějí, aby zaměstnanci dělali práci dobře a mohli se na ni soustředit, tak jim musejí pořídit kvalitní a multifunkční šroubovák. Je to pracovní nástroj, a pokud jim to pomůže plnit úkoly, tak by měli mít co nejlepší nástroj.
Selhávají podle vás výrobci, kteří nejsou novinky schopni firmám prodat, nebo firmy, protože nehledají efektivnější software? Já myslím, že jde o obojí. Problém u výrobců je, že často tyto nástroje, aplikace a služby pocházejí z dílen startupů, které jsou inovativní, ale nejsou zkušení v obchodu a marketingu. Mají inovace, a nemají zákazníky. Na druhé straně ve středně velkých a velkých firmách vidím neochotu IT oddělení investovat čas, energii a peníze do nových věcí. Je to asi na obou stranách. Ale když je ve firmě v pozici s rozhodovacími pravomocemi někdo, kdo vidí přínos nových trendů, tak novinky vždycky vybojuje. Je to tedy hodně o tom, mít ve firmě advokáty novinek.
Jaký nástroj, když budu používat váš termín, byste firmám doporučil, aby pořídily? Jednou z nejzákladnějších věcí jsou videohovory a videokonference. Eliminují vzdálenosti a nutnost schůzovat kvůli každé záležitosti. Další věc je využívání mikrooutsourcingu. Dnes za pár minut seženu člověka, který mi může pomoct prakticky s čímkoli za zlomek nákladů. Tím, že jsme všichni propojení, tak jsou lidé dostupnější než kdy předtím. Na dosah prstu na chytrém telefonu máte pomoc. Pak jsou to základní aplikace, které vám zaručí to, že můžete mít bezpapírovou kancelář – aplikace na poznámky, na úkoly a na sdílení. Jde o pár základních aplikací, které by firmy skutečně měly mít, a pak
existují nadstavbové, které jsou důležité jen pro určité firmy nebo činnosti. Hodně se mluvilo o projektových softwarech, přes které lze řídit týmy lidí a jejich jednotlivé úkoly, například Asana. Nevím o tom, že by je někdo v Česku využíval. Uspěly podobné programy? Asana je poměrně populární. Velkým trendem je aktuálně Slack. Já ale vždycky ve firmách říkám, že je potřeba se podívat, jak vypadá komunikace a co je potřeba zlepšit. Často nejsou samotné vnitrofiremní komunikace vyhovující, a i tak se snaží naroubovat zavedené procesy na nějaký software nebo se software snaží předělávat tak, aby vyhovoval stávajícím procesům. Lepší je ale podívat se, jestli jsou všechny procesy nutné tak, jak jsou nastavené. Dívám se na ně metodou pětkrát proč. Pětkrát se ptáme, proč je daná věc nutná. Když firma začne používat novou službu nebo aplikaci, tak je to ideál ní příležitost zrevidovat procesy a udělat je efektivnější. Existují statistiky, jestli se daří firmám, které hledají novinky, lépe? Asi by se daly sehnat statistiky, kolik firmy ušetří času využíváním určité aplikace. Například jsou aplikace na správu e-mailu, které zprávy chytře řadí do složek a každý týden vám pošlou zprávu o tom, kolik vám ušetřily času tím, že nedůležité e-maily zařadí do složek, abyste je nemusel číst.
17
»
PROFIT rozhovor »
rozhovor PROFIT
Ale zobecnit se to nedá. Nejde jenom o to, jakou nám to přinese úsporu, ale i o to, že člověk má dnes daleko více práce a povinností a zaměstnanci by měli být v mentální pohodě a neměli by se stresovat tím, že nějaký základní úkol jim zabere desítky minut.
Filip Dřímalka (32) Filip Dřímalka pomáhá firmám s technologickými inovacemi a transformací jejich digitálních služeb. Mezi zákazníky jeho konzultační firmy patří například firmy T-Mobile, LMC, Korado, AXA a další. Podepsal se také pod projekty Know-howklub.cz nebo Easytask.cz a působí jako mentor v akcelerátorech jako Deutsche Telekom hub:raum, JIC Starcube, Inovajet, Greenlight nebo VŠE X-Port. Zabývá se i podporou veřejné správy jako vedoucí skupiny Digitální Česko v think tanku Institut pro politiku a společnost.
V jaké fázi se vám firma ozve, že potřebuje radu? Jsou dva případy. Buď vědí, že by měli něco dělat. A teď se nebavím jenom o inovacích dovnitř firmy. Třeba chtějí nějakou mobilní aplikaci a nevědí, co by měla umět. Osobně hodně přednáším na konferencích, kde se snažím ukazovat konkrétní příklady, jak zajímavé inovace pomohly firmám. Když je to inspiruje, tak si mě většinou zavolají a společně pak najdeme způsoby, jak mohou digitální inovace využít ve svůj prospěch.
Foto: Hynek Glos
Co od vás mohou firmy očekávat? Většinou je to tak, že najdu nejdříve příležitosti, kde firma může využívat různé online služby, aplikace a nástroje k tomu, aby mohla růst. Tedy takové, které jim pomáhají při tvorbě nových produktů, nových služeb, zlepšují péči a servis pro zákazníky, a pak samozřejmě řeším efektivitu dovnitř. Zadání si vlastně ve firmách dělám sám. I když je každá firma jiná, tak některé procesy jsou podobné, někteří zákazníci jsou podobní. Proto dokážu poměrně rychle a přesně najít příležitosti pro inovace. Zmínil jste vztah se zákazníky. Je to stále slabina českých firem? Je to téma. Samozřejmě jsou zde případy, kdy firmy neumějí komunikovat v opravdovém prozákaznickém přístupu. Jde o návrat k heslům jako „Zákazník je pán“ a „Vše pro zákazníka“. Souvisí to i s tím, že spousta zákazníků volí jinou formu komunikace, než na jakou jsou firmy zvyklé. Místo toho, aby zavolali do firmy, tak napíší na sociální sítě. A firma, která na to nemá nastavené procesy a není dedikovaná na komunikaci, neodpoví včas a zákazník není spokojený. Radím proto společnostem, aby si udělaly seznam kontaktních míst, kde se firma, produkt a značka setkává se zákazníky, a aby popřemýšlely, jestli to kontaktní místo používají na sto procent. Historicky totiž mohou preferovat určitá
18
kontaktní místa, ale díky změnám na trhu zákazníci začali preferovat jiná. Je potřeba to propojit a pracovat s tím, že trh i požadavky zákazníků se razantně mění. Americký výrobce brýlí umístil na internet video se svojí pracovnicí jen proto, že zákazník na sociální síti napsal, že se mu líbil její hlas. Umějí takhle uvolněně komunikovat i tuzemské firmy? Řeknu to jinak. Firmy, které to začnou dělat, mají obrovskou výhodu. Jsou tady firmy, které jsou úspěšné právě proto, že umějí dělat marketing na sociálních sítích. Buď s novým trendem nesouhlasíte, nebo počkáte, jestli se ujme, nebo budete ten první, který to opravdu začne dělat. Pokud trend zůstane, tak máte konkurenční výhodu, pokud ne, tak jste vynaložil energii, čas a peníze do trendu, který nevyšel. Ale v tomto případě se to spíše vyplácí. A jsou firmy ochotné takto zariskovat na nové trendy v komunikaci?
Jsou, protože vidí, že to funguje. obrovskou výhodou digitálních inovací totiž je, že se aktivity dají měřit. Pokud to dělá firma kvalitně, tak si dokáže velice jednoduše spočítat, jestli jí aktivity vycházejí. Na začátku se sociální sítě braly jako kanál pro budování vztahu se zákazníky, dnes je to ale i důležitý prodejní kanál. Nejde jen o budování značky a starost o zákazníky, ale můžete i prodávat. Co sociální sítě speciálně šité pro vnitřní komunikaci ve firmě? Zajímají se o to ještě společnosti? Rozlišil bych to na dva druhy sítí. Jsou tady interní sociální sítě. Třeba Microsoft koupil startup, který se jmenoval Yammer. Jde o sociální síť, kam mají přístup pouze lidé s určitou firemní doménou. Pokud máte doménu firma.cz, tak pouze vy a vaši kolegové tam máte přístup. Mění to styl komunikace. Místo toho, abych všem kolegům posílal e-mail s oznámením, že jsme vyhráli zakázku, tak to na interní sociální síti dáme jako status.
Druhou věcí jsou profesionální sociální sítě, jako je LinkedIn, které se dají využívat k budování vztahů, k efektivnějšímu prodeji. Já osobně ale čekám na to, až Facebook začne podporovat byznys komunikaci. Jak to obrovsky zasáhlo a změnilo komunikaci v privátním světě, tak to podobně změní i komunikaci v pracovní sféře. Nebudete muset odhalovat své soukromí, ale stejně budete na jedné sociální síti se všemi lidmi. Když budeme chtít navázat obchodní vztah, bude to záležitost pár kliků, a nejenže ho navážeme, ale budeme se moct i efektivně komunikovat. Opravdu má sílu to změnit pouze Facebook? Ve světě startupů platí „nikdy neříkej nikdy“, ale Facebook má neuvěřitelně silnou pozici, protože má už přes miliardu uživatelů a nový startup by musel mít opravdu hodně, hodně zajímavé výhody, aby přilákal další a další uživatele. Proto pokud má vzniknout síť, která má změnit způsob, jakým se
obchoduje, tak to vyjde z jedné ze stávajících sítí, jako jsou Facebook nebo LinkedIn. LinkedIn se jako sociální síť profiluje právě na byznys. Proč to ale nezpůsobilo tu revoluci, o které se bavíme? Má k tomu z profesionálního hlediska nejblíže. Ale na LinkedInu jsou pouze lidé z vyšších sociálních skupin. Už tam neoslovíte dělníka nebo operátora výroby. Ti jsou na Facebooku. A LinkedIn nikdy nesloužil primárně ke komunikaci, když si s někým píšete, tak to není tak pohodlné. Facebook vedle toho má kontakty, vidíte, jestli je někdo online nebo ne. LinkedIn mnoho lidí využívá k tomu, že tam má vizitku. Ale neplatí to úplně všude. Způsoby využívání sociálních sítí se liší stát od státu. Pomáháte firmám i s tvorbou strategie. Věříte, že firma, která si nedokáže určit strategii sama, dokáže přežít na trhu? Určitě dokáže. I když společnost tlačí na
inovaci a digitalizaci, tak znám spoustu firem, které to odmítají a jsou úspěšné. Znám i velice úspěšné firmy, které mají pro celé obchodní oddělení o sedmi lidech jeden počítač připojený k internetu. Ale často je pro firmy problém ona trasformace. Jsme svědky největší revoluce od dob průmyslové revoluce. Najednou má každý počítač ve své kapse. Až teď jsme propojeni tak mohutně, jak to měla stará dobrá Nokia ve svém sloganu Connecting People. Až dnes je to realita. Není to o tom, že by si firmy neuměly samy vytvořit svoji strategii, ale o tom, že jim pomáhám přenést jejich strategii do dvacátého prvního století. S čím firmám nejvíce pomáháte? U expanze jde o nové marketingové strategie, aby se dokázaly adaptovat na to, že se změnilo nákupní chování. Lidé často vybírají a nakupují na internetu. Internet není nepřítel, je to nástroj. Pomáhám firmám pochopit, jak využít aplikace k tomu, aby
19
»
PROFIT rozhovor
Očima podnikatele PROFIT
Hledejte slabé články v komunikaci
Největší problém je, že tady není jednotný lídr, který by měl všechny kompetence pohromadě, ať už je to osoba, ministerstvo nebo úřad. Takže ano, smysl to má. Vidíme to v Estonsku, vidíme to v Anglii a Dánsku. Jenomže pokud na strategii není navázaný žádný akční plán s jasnými kroky, co a kdy se bude realizovat, tak zůstane vždycky jen u strategie.
Firmy neumějí komunikovat Je zajímavé, jak dnešní společnost, která je orientovaná na přenos a tvorbu informací, má v některých segmentech s komunikací problémy. Narazil jsem na to nesčetněkrát. Přitom firmy po celém světě do komunikace investují nemalé prostředky. Častý problém při firemní komunikaci tkví přímo ve firmě samotné, v jejím uspořádání a v komunikaci mezi jednotlivými vedoucími pracovníky nebo organizačními celky. Je těžké domluvit se mezi více lidmi na jednom cíli, který by naplňoval očekávání všech. Různost názorů může být přínosem, ale musí být hlídaná a vedená k uspokojení všech. Pokud na komunikaci v rámci společnosti nikdo nedohlíží, může dojít k dezinterpretaci názorů a informací, což může vést ke zbytečnému utrácení finančních prostředků. Všichni zaměstnanci musejí znát firemní hodnoty a také to, jak firma vystupuje navenek. Firma musí vystupovat jako jeden muž. A je jedno, jestli je to firma o pěti, nebo o pěti tisících zaměstnancích.
Foto: Hynek Glos
»
mohly poskytovat lepší služby, prodaly více a zjednodušily cestu zákazníka k nákupu. Směrem do firmy jde o to, aby se nedělaly věci zbytečně a aby firma využívala své lidské zdroje na sto procent. Jde o mix různých aktivit a na základě konzultace jim doporučím firmy, které se zabývají přímo jejich problémy, nebo jim doporučím startupy, kterých je tady opravdu hodně, aby vznikla zajímavá spolupráce. Jak už jsem říkal, startupy mají vynikající produkty, ale chybějí jim zákazníci. Když je firma otevřená a dokáže s nimi správně pracovat, tak startupy pro ně mohou udělat velmi hodně. S minimem nákladů budou mít nový produkt nebo službu.
Paradoxní je, že Češi jsou známí jako vynalézavý národ. Je to důvod, proč si vystačí s málem? Funguje to. Češi jsou takoví a ve startupech se snaží něco změnit. Chtějí přijít se službou, která tradiční problém řeší úplně novým způsobem. Ale ve firmách se bojuje i s druhou českou vlastností a tou je neozývat
20
se. I když pracují s nástrojem, který jim nevyhovuje, tak se s ním pokoušejí pracovat a neprosazují změnu. V zahraničí je to často známka toho, že je pracovník dobrý, když se dokáže prosadit, u nás se to bere jako negativní, že jdete proti svému šéfovi. V zahraničí je argumentace v rozporu se šéfem chápaná jako zájem dělat svoji práci lépe. Evropská unie má ve své strategii Horizont 2020 podporu inovativnosti firem. Má smysl vytvářet takové strategie? Určitě. Těch pilířů na podporu digitálních ekonomik je několik a podpora inovací do nich patří stejně jako podpora IT vzdělávání. Možností, jak může stát, Evropská unie nebo nějaká instituce podpořit digitální ekonomiku, je celá řada. Problém většiny strategií je, že zůstanou pouze strategií. V České republice jsem aktivní v Institutu pro politiku a společnost, kde vedu skupinu Digitální Česko. Vzniklo několik dokumentů, které stanovily, co všechno se má udělat, ale zůstalo pouze u strategií.
Evropskými pilíři jsou granty, dotace a konzultace s odborníky. Co byste navrhoval pro české prostředí? Primárně je to o tom, zavést kvalitní řízení IT projektů elektronizace veřejné správy. Když se realizuje nějaký státní projekt, aby neskončil průšvihem a udělal se efektivně a přizvali se skuteční odborníci. Další bod je podporovat IT vzdělání a opravdu převést školství do 21. století, protože dnes je zapotřebí úplně jiných schopností než před patnácti lety. Podpora vysokorychlostního internetu, na té se už nějakým způsobem pracuje. Podpora inovací, u kterých je ale důležité důsledně měřit výstupy a přínos. Dnes se investují dvě miliardy korun do daňových úlev s tím, že vlastně jediné, co se řeší, je, jestli to splnilo podmínky daného úřadu, nebo ne. Nikdo nevyhodnocuje, jestli ten projekt měl smysl, nebo ne. A v neposlední řadě podpora e-governmentu. Například v Kataru si můžete přes mobilní aplikaci zažádat o občanský průkaz nebo převést nemovitost. U nás nemáme kvalitně vyřešené ani takové věci, jako je datová schránka. Petr Švihel
Foto: profimedia
Chybí České republice ministerstvo informatiky? Nejsem politik, takže neumím říct, jestli není vhodnější třeba Úřad pro digitální záležitosti, jak to vyřešili například v Dánsku, kde má tento úřad pod sebou všechny aktivity, nebo ministerstvo informatiky, jako je to třeba ve Spojeném království, každopádně dnes má část agendy ministerstvo průmyslu a obchodu, část ministerstvo financí, část ministerstvo vnitra. A když se bavím přímo s úředníky, tak zjišťuji, že to nikdo neřídí. Když zjišťujete, proč se něco nezavedlo, tak slyšíte, že to není v ničí gesci. Nikdo nemá žádnou pravomoc, všichni si to přehazují a nic se nerealizuje.
Umění popsat firmu ve 12 slovech Když mě osloví klient s komunikačním problémem, vždy mu zadám na úvod jednoduchý úkol: Představ mi ve dvanácti slovech svou společnost tak, jak chceš, aby tě zákazník vnímal. Pokud to neví a neumí to ani její ředitel nebo šéf oddělení, je potom těžké chtít správnou komunikaci po svých podřízených. Je tomu tak v každé činnosti, kvalita se určuje podle nejslabšího článku. A jestliže jde o komunikaci, musejí všechny články předávané informace pochopit a rozkódovat, aby je pak správně dokázaly předat dál. Lidé z firem by si také měli uvědomit, že dobré jméno společnosti budují, i když už v kanceláři nesedí. Při běžné komunikaci mezi přáteli a známými mají možnost ovlivnit jejich názor. Člověk, který v takovéto
úkolů užívání nových technologií. Všeobecně je pro zaměstnance v jakékoli pozici daleko zajímavější interaktivní náplň práce, a pokud budete chtít namotivovat člověka, který celou pracovní dobu tráví pouze monotónní prací, bude vám za tuto inovaci opravdu vděčný. Mladí lidé jsou zvyklí ze škol řešit zadání pomocí nových technologií nebo novými způsoby, postupy. Dáte-li svému zaměstnanci prostor pro to, aby vám navrhl jejich integraci do pracovních postupů firmy, bude mít pocit daleko vyšší míry zapojení do společnosti a jejího vedení.
společnosti hovoří o svém zaměstnání, by měl volit správná slova. Je-li sám vnitřně přesvědčen, že jeho společnost neprodukuje kvalitní produkty nebo služby, měl by zvolit jiné zaměstnání. Pokud totiž o kvalitě přesvědčen není, je nepravděpodobné, že by o ní dokázal dlouhodobě přesvědčovat i zákazníka. Jeho nespokojenost se promítá do všech složek komunikace. Například bude-li obchodní zástupce vychvalovat svůj produkt, ale sám jej ani nepoužívá a má o něm nevalné mínění, zákazník může z jeho pohledu, držení těla nebo pohybů rukou vyčíst, že mu lže. Motivace zaměstnanců penězi Často se také setkávám s problémy týkajícími se motivace zaměstnanců. Spousta zaměstnavatelů si myslí, že lze zaměstnance motivovat finančními benefity. Já říkám ano, ale pouze částečně. Je to jen jedna z možností a rozhodně nestačí jenom někomu přidat. Nejvíce to platí na mladé lidi, kteří jsou více orientovaní na finance a mají problém svou motivovanost udržet. Daleko efektivnějším způsobem je například možnost změny pracovního režimu do flexibilnějšího módu. Mladší generace ocení při zadávání a plnění
Pro přežití je nutné budovat Setkávám se fenoménem, kterým je neschopnost a neochota rozvíjet svůj potenciál. Ještě před sto lety byla pro střední třídu charakteristická potřeba něco budovat, rozvíjet a investovat veškerý čas do rozšiřování své činnosti. V některých zemích to bylo způsobeno i vysokou mírou imigrantů, kteří měli potřebu vybudovat si lepší životní podmínky. Dnes je tomu jinak, střední třída často své úsilí investuje pouze do toho, aby uchovala a uchránila majetek, který mnohdy získala právě od generace rodičů a prarodičů. Místo toho, aby jej brali jako konkurenční výhodu a dále jej rozvíjeli, zůstanou stát na místě. Je potřeba jít za nějakým cílem a někam se posouvat, zůstat stát a jen chránit svůj majetek je úplně stejné jako jej rozhazovat, protože nebudujete nic. Dnešní střední třída ztrácí svou dravost a chuť experimentovat. Současně se tato negativní motivace bude přenášet i na další generaci, ta nebude mít ve svých rodičích vzor proaktivních a podnikavých lidí.
Grant Cardone
supervizor a kouč v nadnárodních firmách v USA, Evropě i Asii
21
PROFIT příběh úspěchu
příběh úspěchu PROFIT
Hudba bez Zbytečného balastu
Foto: Hynek Glos
Letní festivaly znamenají hromady nepořádku. Tato rovnice platila řadu let. Chytré kelímky NickNack jsou speciálně navržené na opakované použití a mohou toto pravidlo narušit.
» 22
23
PROFIT příběh úspěchu Bratři Martin a Michal Hanákovi patří k pravidelným návštěvníkům hudebních festivalů. Skvělé zážitky z vystoupení oblíbených kapel jim ale pravidelně kazila jedna nepříjemná zkušenost. Museli se – stejně jako další návštěvníci – brodit v použitých kelímcích, jejichž hromady se po každé hudební akci válely všude po okolí. „Začali jsme proto přemýšlet, co udělat jinak. Jak tomu zamezit a předejít. A pak jsme viděli systém vratných kelímků na koncertě U2 v zahraničí,“ vysvětluje Martin Hanák. Hned je napadlo, že by podobné řešení pomohlo vyčistit i tuzemské festivaly. Nápad postupně nabíral na obrátkách. „Nápad s kelímky přišel zčistajasna a my od začátku věděli, že systém vratných kelímků prostě na trh musíme zavést jako první, což se nám povedlo,“ pokračuje Martin Hanák. Bratři sice sami nikdy předtím nepodnikali, ale jejich otec vlastnil obchod, takže oba určité geny k podnikání měli. V mládí vypomáhali v obchodě, a něco tedy pochytili. Hanákovi se začali kelímky zabývat od roku 2009 a od začátku jim bylo jasné, že potřebují ještě třetího do party. Chtěli pomocníka a schopného člověka, kterého ta myšlenka nadchne. Martin Hanák v té době totiž studoval vysokou školu a hodně cestoval po světě, Michal Hanák byl plně vytížený v zaměstnání. Jejich společníkem se v roce 2011 stal Petr Dojmazov, s nímž založili firmu H2D. „Petr
byl náš kamarád odjakživa a myšlenka ho nadchla. Rozhodnutí nebylo těžké. Prostě to chtěl zkusit a dělat,“ vzpomíná Martin Hanák. Ve stejném roce se zrodil i prototyp kelímku, který nazvali NickNack a jenž se pyšnil speciálním klipem.
POZVEDLI PLAST. Bratři Michal (vlevo) a Martin Hanákovi povýšili plastové číše na festivalový suvenýr.
Připoutat si pivo Kelímek s klipem je převratný detail. Pomocí klipu je možné kelímek zavěsit za pásek nebo odnést více nápojů naráz. Kelímek po dopití uživateli nepřekáží v ruce. Nápad s klipem je hlavním prvkem, který české kelímky odlišuje od zahraniční konkurence. „Vývoj je samozřejmě drahý, dá se říci, že stále něco zlepšujeme a investujeme nemalé finanční prostředky. Dnes je to v milionech korun,“ porovnává Martin Hanák. Na designu si dali bratři se společníkem také záležet. Na vývoji se velkou měrou podílel i dnešní šéf a manažer výroby David Dědek. „Od začátku jsme věděli, že chceme vytvořit produkt, který bude uživatelsky příjemný a maximálně komfortní a také jediný svého druhu,“ popisuje Martin Hanák. Díky vratné záloze nevznikají v areálech tuny odpadů, které jednorázové kelímky produkují. Návštěvník kelímek po použití buď vrátí, nebo si ho ponechá jako užitečný suvenýr. Použité kelímky jsou umyty na profesionální mycí lince. Z festivalů se vozí do Brna, kde vzniklo mycí centrum se sedmnáctimetrovým tunelem, který každý den dokáže umýt a usušit až desetitisíce kelímků. Zařízení, ve kterém se kelímky NickNack myjí, nemá v Česku obdobu. Kelímek je díky němu možné použít opakovaně. Ovšem i přes svoje výhody nebyla cesta kelímku na festivaly samozřejmá. „Na začátku bylo nejtěžší přesvědčit promotéry, organizátory akcí a firmy o tom, že zálohovat kelímek je ta nejlepší cesta k čistému festivalu a prostředí. Naštěstí to mnoho z nich pochopilo velmi rychle,“ vzpomíná Martin Hanák.
Zahraničí má Náskok Ve světě působí několik firem, které se zabývají výrobou kelímků k opakovanému použití. Společnost Cup Concept se v Německu a Rakousku v této oblasti pohybuje už patnáct let. V roce 2005 přišla ve Francii s podobným nápadem skupina studentů. Založili společnost Eco Cup. Ve Velké Británii se prosadila s podobným sortimentem společnost Green Goblet. Kromě hudebních festivalů se kelímky na opakované použití uplatňují také v kavárenských řetězcích. V této oblasti se prosazují například kelímky firem Gaag Byo, KeekCup nebo Joco Cup. Od všech kelímků v zahraničí se český NickNack liší svým patentovaným klipem.
24
Foto: Hynek Glos
»
příběh úspěchu PROFIT Počet festivalů zredukovalo počasí Od června do konce srpna se v České republice koná přibližně sto padesát větších a menších hudebních festivalů. Mezi nejnavštěvovanější patří Votvírák v Milovicích, kterého se účastní kolem sto tisíc návštěvníků. Na nejznámější festival Rock for People, který začínal v Českém Brodě a později se přesunul do Hradce Králové a letos i do Plzně, jezdí kolem přes pětadvaceti tisíc návštěvníků. Letos pořadatelé v hradecké části oznámili 27,5 tisíce diváků. Jeho rozpočet překračuje padesát milionů korun. V roce 2014 festivalů v Česku mírně ubylo. Sezona 2013 byla totiž pro pořadatele velmi náročná. Především kvůli nepřízni počasí měly některé akce menší návštěvnost a špatné ekonomické výsledky pak v roce 2014 neumožnily některým festivalům pokračovat. Na největší festival na světě Glastonbury, který se koná v Anglii, jezdí přibližně 175 tisíc lidí.
Hanák a pokračuje, že si nechali kelímky certifikovat i pro styk s potravinami. Kromě certifikátů jakosti a bezpečnosti je kelímek společnosti H2D také zapsán jako nový užitný průmyslový vzor pro celou Evropskou unii a zároveň je patentovaný v České republice. Získání certifikátů a patentů bylo časově velmi náročné, ale pro přesvědčení zákazníků o kvalitách výrobků zcela zásadní. První ostrá festivalová sezona začala v roce 2012 v tuzemsku, v dalších letech se přidalo Slovensko, některé dodávky šly i do Polska nebo Švédska. Do budoucna by firma chtěla svůj vývoz do zahraničí výrazně posílit.
„Jsou to jiné trhy a mentality, systém ovšem chápe každý, věřím v zahraniční úspěch,“ podotýká Martin Hanák. V současnosti jsou největšími zákazníky promotéři a organizátoři hudebních, kulturních a sportovních akcí, ale také nápojové firmy, jako jsou Pilsner Urquell, Heineken, Zlatý Bažant nebo Kofola. Výhody ale objevují i restaurace, hudební kluby i někteří živnostníci. Do budoucna firma uvažuje o rozšíření svého portfolia současných kelímků 0,5 litru a 0,3 litru o kelímky s objemem 0,4 litru. Dalibor Dostál
KELÍMEK, KTERý NEVYHODÍTE. Plastové pohárky se snaží přesvědčit tvarem i potiskem, aby si je uživetel hlídal a používal opakovaně. Další motivací je i vratná záloha, která se pohybuje kolem padesáti korun.
Čistota je podmínkou Čelili především pochybnostem, že opakované využití kelímků je nehygienické. „Tyto obavy vyvracíme certifikáty a osvědčeními týkajícími se vhodnosti NickNack kelímků k opakovanému použití,“ podotýká Martin
25
PROFIT Anketa
Vláda odhlasovala stopku Kuřákům
VIDÍTE, ŽE NIC NEVIDÍTE NEVIDITELNÉ TRIČKO NEJEN POD KOŠILI
V červnu kabinet schválil protikuřácký zákon. Vnitřní prostory barů a restaurací mají podle něj být cigaretám zapovězené. Podle odhadů má návrh i přes politické boje slušné šance na odhlasování v Poslanecké sněmovně. Podporujete úplný zákaz kouření?
Hana Červenková, ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě v Berouně: Nepodporuji. I když si uvědomuji možné příznivé dopady na zdraví občanů, je každá restrikce krokem k dalšímu omezování. Možnost volby se rovná svobodě v rozhodování.
restaurace. Nejhorší dopad bude mít zákaz kouření určitě pro noční podniky. Bude větší nepořádek a hluk na ulicích, častější rušení nočního klidu a provozovatelé za to budou, alespoň ze začátku, trpět. Jako velké absurdum mi připadá zákaz kouření na festivalech a v otevřených prostorách. Na to dle mého mínění není dnešní společnost připravená a jen to bude mít každý pořadatel těžší. Jak totiž uhlídáte například deset tisíc lidí v davu, aby nekouřili?
Covert Underwear
norma je vyhovující ochranou proti pasivnímu kouření, ale bohužel její plnění nebylo až dosud dostatečně kontrolováno ze strany státu. Více než 60 procent restaurací je již zcela nekuřáckých, případně má k dispozici stavebně oddělené prostory pro kuřáky. Tam, kde byl zákaz kouření přijat, nepřinesl žádné významné snížení počtu kuřáků, naopak studie z Irska jasně prokazuje, že měl na některá malá zařízení fatální dopad.
Cover t U n der wea r
SKVĚLÝ ZÁKLAD PRO VÁŠ DOKONALÝ VZHLED
26
Co Vám neviditelné tričko Covert Underwear přinese?
Bílé t ri čko
Má tělovou barvu, která zajistí jeho absolutní neviditelnost pod košilí. Materiál i jeho technologické zpracování zaručují nositeli trička maximální komfort – budete mít pocit, že na sobě žádné tričko nemáte. Je z vysoce savého materiálu, který zabrání tvorbě mokrých skvrn na oblečení – konečně budete moci nosit bez obav i barevné košile, na kterých jsou jinak mokré skvrny ihned vidět. Kvalita materiálu zaručuje neměnný vzhled i při každodenním praní – týdenní sada nošená 10 měsíců je od nových triček stále k nerozeznání. Nežehlí se, což Vás potěší na cestách i doma.
Sp od n í p rá d lo
A151007082
Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini: Určitě podporuji zákaz kouření ve stravovacích zařízeních. Kouření je prokazatelně nezdravé a v místech, kde se jí, by se kouřit nemělo. Otázkou možná je, zda zakazovat kouření i v barech a výčepech čtvrté cenové skupiny. Pozitivní by bylo, že personál, který tam pracuje, by měl podstatně zdravější pracovní prostředí. I v Irsku, kde hospodská kultura s cigaretami byla také silně zakořeněna, se zákaz kouření v restauracích úspěšně prosadil.
inzerce
Tomáš Vobořil, majitel restaurace Podolka: Ačkoli provozujeme nekuřáckou restauraci, tuto ideu nepodporuji. Podle mého je každého věc, jestli má restauraci kuřáckou, či nekuřáckou. Podle toho si host může určit, jestli půjde do první či druhé
Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace hotelů a restaurací nesouhlasí s tímto zákonem v podobě, v jaké jej schválila vláda. Jedná se o další přenos odpovědnosti za neschopnost státu zajistit kontrolu a dodržování stávajícího zákona. Platit mají však opět podnikatelé. Domníváme se, že plošný zákaz kouření nebude problém zavést pro většinu restaurací, které jsou zaměřeny na gastronomii. Dopad očekáváme hlavně na restaurace a hospůdky na venkově. Dále se domnívám, že stávající
O B J E D N ÁV E J T E N A
Neviditelné tričko je originální český
cupradlo.cz
výrobek kompletně v y r áb ě ný v Če sk u !
PROFIT restart
restart PROFIT
Americký sen v české garáži
Foto: Martin Pinkas
Vynález českého vědce Jana Procházky odstraňuje nevýhody klasických baterií. Jenomže revoluční nápad naráží na limity malé středoevropské země. Peníze nutné k rozpracování objevu se shánějí velmi složitě.
28
29
PROFIT restart postřiku i rozvoji této myšlenky. Založil společně s investory firmu HE3DA, která baterii vyvíjí. Jeho nápad řeší hned dva zásadní problémy najednou. Představuje čistý zdroj energie pro automobily, které se z velké části podílejí na znečištění ovzduší ve vyspělých zemích. K tomu je baterie ideálním prostředkem pro zálohování energie z obnovitelných zdrojů, například solárních elektráren. Tím by se mohly odstranit hlavní nedostatky alternativních zdrojů: nárazové přetěžování energetické sítě a to, že často vyrábějí energii v jiný čas, než ji spotřebitelé potřebují. Hledání investora Přestože se výzkumem baterií zabývají vědecké týmy po celém světě, řešení Jana Procházky je unikátní. Jeho baterie mají lepší bezpečnost, větší kapacitu a nízkou výrobní cenu. Český vynálezce věří, že se mu podaří
prolomit magickou hranici 100 dolarů za kilowatthodinu. Pokud by například americký miliardář Elon Musk, který dobývá svět se svými elektromobily Tesla, použil pro výstavbu své gigatovárny na baterie v nevadském Renu českou technologii, namísto současných pěti miliard dolarů by mohl investovat jen necelou miliardu. Česká baterie navíc díky internímu chlazení elektrolytem zabere až dvacetkrát méně prostoru než nyní používané systémy. Před pěti lety představila firma HE3DA první malé funkční prototypy své 3D baterie s kapacitou 0,05 až deset watthodin. Tehdy Jan Procházka předpokládal, že další prototyp s kapacitou kolem jedné kilowatthodiny by mohl vzniknout již za rok. Nakonec čekal na tuto další etapu ve vývoji celých pět let. Na pokračování nákladného vývoje firmě chyběly potřebné peníze.
Ukázalo se, jak těžké je přijít s revolučním nápadem v zemi, jako je Česká republika. „O rizikovém kapitálu se u nás pouze mluví,“ říká Jan Procházka. „Obecně bych jako brzdu rozvoje označil nedostatek důvěry investorů v neznámé věci, příliš zavedené formální postupy a neschopnost riskovat. Kdo není alespoň trochu blázen, musí investovat do tradičních odvětví, jako je nákup a prodej nemovitostí a podobně,“ pokračuje Jan Procházka. Nepomohlo ani to, že již měl za sebou obrovský úspěch s nanonátěrem a ukázal, že umí převratný objev uvést do života. „Americký sen vybudovat něco převratného v garáži je v České republice prakticky nerealizovatelný. A pokud byste například věděli, že do projektu budete muset ze své kapsy nainvestovat dvacet milionů, než začne přinášet užitek, tak do toho nikdy nepůjdete. Díky bohu, že nevidíme za roh. Mnoho lidí by se vykašlalo na realizaci svých snů a zvolilo pohodlnější způsob života,“ uvažuje Jan Procházka. „Finanční svět podle mě nemá rád investice do výzkumu ani do nových technologií. Nemyslím si, že to investoři dokážou u nových věcí odhadnout, a tak čekají, až vznikne trh, a potom jej kupují. Statisticky to ale vždy byla sázka na kvalitu a nové technologie, co žene svět dopředu, nikoli stokrát přeprodané nemovitosti,“ dodává Jan Procházka.
Foto: Martin Pinkas
V roce 2010 český vědec a vynálezce Jan Procházka prorazil se svým unikátním nátěrem využívajícím nanočástice k čištění vzduchu od smogu, nečistot, virů a bakterií. Samočisticí technologie pro interiéry i vnější pláště budov našla využití po celém světě. Dnes je jejím největším odbytištěm Čína, která bojuje se znečištěným ovzduším, ale také Španělsko a Spojené státy, kde běží licencovaná výroba českého patentu. Jan Procházka se ale nespokojil s tím, že si bude do konce života užívat výnosů z komerčního využití svého převratného vynálezu. S nanočásticemi oxidu titaničitého, které využil ve svém nátěru, měl od začátku i další plány. Svůj nápad využít je pro konstrukci revoluční baterie poprvé ověřil již v roce 2006. Vzhledem k originální vnitřní konstrukci o ní hovoří jako o 3D baterii. Experiment se vydařil a český vědec se začal proto věnovat kromě
restart PROFIT
30
Roky na mrtvém bodě Období bez potřebných financí pro vynálezce nebylo jednoduché. Věděl, že je na cestě k výrobku, který může změnit energetiku i automobilový průmysl. Kvůli nedostatku peněz zůstal několik let na místě. A vědecké týmy z prestižních univerzit v USA, v Japonsku a v dalších zemích zatím s podporou vlád i tamních firem pokračovaly ve svém bádání. Za tu dobu několik vědců oznámilo podobně převratný objev, který změní baterie na bezpečný a levný zdroj energie. Na rozdíl od českého vynálezce se vždy nad těmito výzkumy po čase zavřela voda, nevznikl funkční prototyp ani nezamířily do výroby. „Dnes se roztrhl pytel s různými koncepty a výsledky grantů, které jsou přes média zveličovány. Velmi by pomohlo, kdyby se tito vědci neomezovali na počítačové modelování
Prototyp je víc než nápad. Zatímco Jan Procházka sháněl peníze, ve světe se objevilo hned několik převratných nápadů. Vědci ale nepředstavili funkční prototyp a proto neuspěli.
a vždy udělali alespoň jeden reálný a komplexně vyhodnocený pokus,“ poznamenává Jan Procházka. Během náročného období přišly i situace, kdy přemýšlel, zda pokračovat. „Když pracuji běžně šestnáct hodin denně, přichází také únava a chuť se na všechno vykašlat. Pak se ale vyspíte osm hodin v kuse a jedete nanovo,“ vysvětluje Jan Procházka. Přesto vědec nelituje, že si vybral tuto náročnou cestu. „Mně osobně se vždy příčilo ohlodávání kostí, a raději se tudíž soustředím na nové věci, tedy tvorbu masa. Když se povede přijít na novou perspektivní technologii, je to Dva typy baterií Firma HE3DA, která má v současnosti necelou desítku zaměstnanců, vyvíjí dva základní typy baterií. Robustnější se silnějšími elektrodami bude sloužit jako energetická banka pro skladování velkého množství energie za co nejnižší cenu. Druhý typ, se slabšími elektrodami, umožňuje mnohem rychlejší nabíjení a vybíjení a bude mít využití v elektromobilech nebo v energetice jako zásobárna velmi rychle dostupné energie. Například jako rychlá záloha proudu pro vykrývání špiček či výpadků. V současnosti se baterie naplno nabije již za dobu kratší než jedna hodina.
velká radost, obzvláště když si představíte, jak může zlepšit kvalitu života, a když ji pak uvádíte do praxe,“ líčí vědec. Jeho vytrvalost, víra ve vlastní úsudek a odvaha nakonec přinesly úspěch. Firma získala druhého investora. Po jednáních s několika potenciálními partnery ve Španělsku podpořila projekt dvojice tamních podnikatelů. Důležité pro ně bylo i doporučení španělských vědců. Peníze nových investorů stačily na ochranu patentu a „postrčení“ projektu na laboratorní úrovni. Výsledky následně přišly velmi rychle. „Náš druhý investor chtěl, abychom se zaměřili na výrobu jednokilowatthodinového článku. Všechno perfektně hrálo, a oproti plánovaným osmnácti měsícům byl prototyp hotov dokonce za dobu tří měsíců, do Vánoc 2014,“ popisuje Jan Procházka. V současnosti pracuje s kolegy na tom, aby každou operaci výroby baterie převedl do plně automatizovaného režimu. Pokud bude mít dostatek financí, za rok by měly jeho baterie sjíždět z pásů sériové výroby. „U techniky je bezvadné, že můžete věřit tomu, co máte před očima, a můžete si případné technické otázky ověřit a doslova na ně sáhnout. Pokud potom vidíte technický potenciál nápadu neboli kam až jste s ním schopni posunout technické hranice, je to jistota úspěchu,“ uzavírá Jan Procházka. Dalibor Dostál
31
PROFIT makro
Koruna funguje jako českÝ dRŽÁK
Růst českého vývozu za první čtyři měsíce
Posílená konkurenceschopnost českých firem vlivem umělého oslabení koruny pomohla podle Českého statistického úřadu v roce 2014 k historicky nejvyššímu růstu jejich ziskovosti (o 13,3 procenta, tj. o 143 miliard korun). Naakumulované zisky mohou české firmy využít v zásadě třemi možnými způsoby – k výplatě dividend, tvorbě investic či tvorbě úspor. Celková výše vyplacených dividend českými podniky v posledních letech
32
0,4
Peníze V MILIARDÁCH, O které si české firmy v roce 2014 pOLEPŠILY
6/14 0 0,5
7/14 8/14
0,6
9/14
0,7
10/14
0,7
11/14
0,6
12/14
0,1
1/15
0,1
2/15
0,1
3/15 4/15 5/15
Generování Leeds, databáze firem a spotřebitelů na míru, e-mailing, geomarketing, analýzy, targeting, telemarketing, zahraniční adresy
0,2 0,5 0,7 Pramen: ČSÚ
spíše stagnuje, přičemž v roce 2014 došlo v případě nefinančních podniků dokonce k poklesu celkového objemu vyplacených dividend na nejnižší hodnotu od roku 2010 (312 miliard korun). Proporcionálně vyšší částka tak z hlediska celkového objemu firemních zisků připadla v roce 2014 na investice a úspory. České nefinanční podniky v roce 2014 zvýšily své investice v porovnání s předchozím rokem v nominálním vyjádření pouze o 24 miliard korun, tj. o necelá čtyři procenta. Většina z více než stomiliardového nárůstu podnikových zisků tak zůstala z hlediska domácí ekonomiky v roce 2014 „nevyužita“ ve formě úspor, které pakliže neskončí přes české bankovní ústavy na účtech České národní banky, mají tendenci téci do zahraničí, a tlumit tak tlaky na posilování české měny.
Obdobně pozitivního vývoje jako v loňském roce bychom se z hlediska českého firemního sektoru měli dočkat i letos. Meziroční růst zisků nefinančních podniků o necelých 27 miliard v prvním letošním čtvrtletí naznačuje, že by se zisky českých podniků za celý letošní rok měly opětovně zvýšit o více než sto miliard korun. Meziroční zvýšení firemních investic z úvodu letošního roku o necelých 15 procent dále naznačuje, že české podniky využijí v porovnání s loňským rokem mnohem větší část těchto zisků k expanzi investiční aktivity. Vysoká importní náročnost českých investic (necelá polovina celkové hodnoty českých fixních investic je závislá na dovozech) by však měla dále tlumit tlaky na posilování kurzu koruny vůči euru. Minimálně do konce roku 2016 bude Česká národní banka bránit kurz koruny vůči euru nad 27korunovou hranicí. Kromě řady jiných faktorů, jako je například vyšší očekávaná inflace v ČR v porovnání s eurozónou či sílící dovozně náročná domácí poptávka, by tak zřetelnějšímu posilování koruny vůči euru během následujících čtvrtletí měla bránit i přemíra úspor českých firem a domácností a jejich odtok do zahraničí. Příznivé podmínky pro český export ve formě pouze pozvolného posilování koruny vůči euru by tak měly nezávisle na přístupu České národní banky k řízení měnového kurzu po ukončení devizových intervencí přetrvat i během nejbližších let. Jan Šedina
analytik České spořitelny
Žhavá novinka, poprvé na českém trhu – MDO: Marketingová Data Online Miliony aktuálních firemních profilů, adres a kontaktů, výběry z Česka, Slovenska, Rakouska a Německa I-Group CZ ve spolupráci s rakouským partnerem HEROLD nabízí ojedinělé databáze s permanentním přístupem přes internet, které umožňují okamžité výběry cílových skupin podle mnoha kritérií a také okamžitý download pro directmarketingové akce.
Napište si o podrobnosti na e-mail:
[email protected] Přesné cílové skupiny a špičková kvalita dat
Information Group CZ, s. r. o.
[email protected] Domažlická 3, 130 00 Praha 3 Tel. 225 384 100 A151007742
7,4 %
143
Meziroční míra inflace (v %) 5/14
e-mailem, poštou, telefonem
inzerce
ČEŠTÍ EXPORTÉŘI ZAŽÍVAJÍ v posledních čtvrtletích mimořádně úspěšné období. Především díky vzmáhající se ekonomice eurozóny a slabé koruně vyvezly české firmy za první čtyři měsíce letošního roku o 7,4 procenta více zboží než v loňském roce. Nízké ceny ropy naopak tlumí růst objemu importů zboží do České republiky. Celkový přebytek českého zahraničního obchodu se zbožím tak za první čtyři měsíce letošního roku vzrostl téměř o deset procent. Příliv peněžních prostředků, které české firmy vyinkasují vzhledem k rostoucímu objemu přebytku českého zahraničního obchodu, působí jako jeden z klíčových faktorů ve prospěch posilování kurzu koruny vůči euru. Centrální bankéři se však toho, že se kurz české měny přiblíží do těsné blízkosti střežené úrovně 27 korun za euro, příliš obávat nemusejí. Důvodem je kromě vysoké míry kredibility kurzového závazku České národní banky situace, kdy české firmy nejsou s to si poradit s výrazným přebytkem finančních prostředků, které mají tendenci odtékat do zahraničí a následně tlumit tlaky na zhodnocování české měny.
ZÍSKEJTE NOVÉ ZÁKAZNÍKY
PROFIT Fokus
Fokus PROFIT
Nastává doba bitcoinová? Žádná centrální banka, téměř nulové poplatky a maximální svoboda. Komunita kolem virtuální měny vidí budoucnost v decentralizované technologii.
Svoboda především Sedíme v Paralelní Polis v pražských Holešovicích. Jde o nejrozsáhlejší projekt umělecké skupiny Ztohoven, který se soustředí na témata budování nezávislosti na státu. Součástí konceptu je také experimentování s takzvanými kryptoměnami a snaha o jejich přiblížení širší veřejnosti. V místní kavárně sice najdete ceník v českých korunách, ale platí se zde virtuální měnou. Naštěstí zde rovnou najdete i „bitcoinmat“, kde si kdokoli může hotovost vyměnit za bitcoiny. Z přístroje mu za peníze vyjedou dva QR-kódy, které představují bitcoinovou papírovou peněženku. První kód slouží jako adresa, na níž najdete své směněné bitcoiny, a druhý jako váš unikátní podpis, kterým stvrzujete bitcoinové transakce. V kavárně máte u stropu
34
Kryptografická měna V roce 2008 se na kryptografickém internetovém fóru objevila devítistránková esej, která velmi exaktně popisuje, jak vytvořit decentralizovanou virtuální měnu za pomoci pokročilé matematiky, aby byla vzácná, nepadělatelná a nešlo jí platit ve stejném čase dvěma příjemcům. Text také navrhl pro tuto měnu název bitcoin. Stále není jasné, jestli autor eseje Satoshi Nakamoto je skutečný člověk, nebo pseudonym kolektivu, pro komunitu to ovšem není podstatné. Decentralizovaný systém bitcoinu je totiž vystavěný na principech transparentnosti a nulové důvěry.
i velkou obrazovku, na níž v přímém čase poskakuje hodnota virtuální měny. Náhle kurz vyroste z 250 dolarů za jeden bitcoin na 256 dolarů. Po chvilce zase spadne a hned zase vyskočí. „Něco se děje, kurz byl teď delší dobu stabilní,“ komentuje to Martin Šíp. Prudkými změnami jsou ale virtuální mince pověstné. Během několika málo hodin můžou ztratit podstatnou část své hodnoty, nebo naopak násobně posílit. Je to způsobené hlavně spekulativní poptávkou po bitcoinu. Kurz měny se navíc nesnaží usměrňovat ani žádná centrální banka. Právě té se tvůrci decentralizované technologie chtěli vyhnout. „Po roce 2001 nastalo období velkého utahování regulačních šroubů. Sešněrovává se finanční systém, ale třeba i bezpečnost na letišti. Lidé to začínají pociťovat a reagovat alergicky. Bitcoin tento sešněrovaný
systém obchází,“ říká Martin Šíp. „Lidé si myslí, že penězům rozumějí, ale nevidí, jak je dnešní systém hrozně omezující. Uvědomí si to teprve, když mají možnost poslat během pár minut peníze přes půl planety v neděli odpoledne a nikdo je přitom nekontroluje, jestli jsou nebo nejsou třeba teroristi, které dnes systém vidí potenciálně úplně v každém,“ dodává. Poplatky pro těžaře Virtuální měna je vzpourou proti zavedenému systému, zároveň má její svobodnější pojetí své výhody i pro lidi, kteří se nebouří. Martin Šíp uvádí jako příklad Filipínky, které část výplaty z Česka posílají pravidelně domů přímo přes bitcoinmat v Paralelní Polis. Rodina má peníze k dispozici během pár minut a převod je vyjde jen na pár haléřů. Právě velice levné a rychlé posílání peněz je lákavé i pro drobné podnikatele a živnostníky. Zatím jde zejména o provozovatele různých internetových stránek a blogů, kteří chtějí nabídnout placený obsah za pár korun a současné platební metody jim nevyhovují. Mikrotransakce jsou ale bolístkou i pro kavárny, trafiky a různé stánkaře. „Inovátoři a podnikatelé po celém světě dnes přemýšlejí, jak využít bitcoin a nalézt aplikace, které dříve nebyly kvůli transakčním bariérám vůbec představitelné. Již více než rok existuje například služba ChangeTip, která umožňuje na sociálních sítích, jako je YouTube nebo Twitter, poslat někomu malou bezplatnou transakci jenom tím, že napíšete komentář,“ líčí Martin Šíp. V samotné bitcoinové sítí většinou na
Rozumět Penězům. Martin Šíp je zocelený diskutér. Každé úterý v Paralelní Polis probírá kryptografickou měnu s příznivci i odpůrci.
Foto: Hynek Glos
Podobně jako elektronická pošta představovala jednu z prvních užitečných aplikací, díky které lidé na celém světě začali využívat internet, i virtuální měna nazvaná bitcoin je jen první z mnoha možností, jak využít systém decentralizované účetní knihy. „Už dnes existuje více pokročilých decentralizovaných platforem, označovaných jako ‚Bitcoin 2.0‘, které umožňují decentralizované hlasování nebo vydávání akcií. Prvním příkladem reálného využití je firma Overstock.com, která vydala dluhopisy v dolarech a ty jsou zapsané do bitcoinové účetní knihy,“ popisuje Martin Šíp, integrační manažer české firmy SatoshiLabs, která si v bitcoinové komunitě získala se svými produkty velký respekt.
drobný poplatek narazíte. Nezáleží přitom na velikosti přesouvané sumy, ale na velikosti datové transakce. Za standardní transakci zaplatíte v přepočtu většinou kolem 50 haléřů. „V síti jdou poplatky takzvaným těžařům, což je rozšířené označení pro bitcoinové účetní a ověřovatele transakcí. V síti je spousta lidí, kteří vykonávají toto řemeslo a snaží se ověřovat transakce a potom je zabudovávat do blockchainu, což je sdílená a neustále rostoucí účetní kniha, do které můžeme v reálném čase nahlížet,“ vypráví Martin Šíp.
Účetní mají kromě drobného poplatku ke své práci i další motivaci. Psaním účetní knihy se zároveň vyrábí složitá matematická hádanka. Jejich řešením vznikají nové bitcoiny. Proto se účetním říká těžaři. Časem bude vznikat nových mincí čím dál méně, a účetní tak budou placeni zejména z transakčních poplatků. Peněženka na data Firma SatoshiLabs, pro kterou Martin Šíp pracuje, pro bitcoinovou komunitu vyrábí
příslušenství. Zpracovává interaktivní mapu Coinmap.org, kde uživatelé najdou obchody, kavárny i provozovny dalších služeb, které akceptují virtuální měnu. Jejich největší triumf je ale Trezor, speciální hardwarová peněženka pro bitcoiny, kterou vyvinuli jako první na světě a sklidili za ni velmi pozitivní ohlas. Problém bezpečnosti klíčů od virtuální měny spočívá v tom, že jde o data, která lze z počítače ukrást. Zásadní je zejména kód, takzvaný privátní klíč. Kdo má tento klíč, fakticky vlastní dané bitcoiny, které se k němu vážou. „Když máte klíče v počítači nebo v mobilu, nemáte úplně kontrolu nad tím, jaký software se vám do těchto zařízení dostane. A může se tak stát, že vám nějaký vir bitcoiny ukradne. Naše zařízení vzniklo přesně z toho důvodu, že se bitcoiny lidem z počítačů ztrácely. Jakmile cena bitcoinu vyrostla nahoru, začali je krást hackeři,“ vysvětluje Martin Šíp a vytahuje zařízení o velikosti flash disku se dvěma tlačítky a miniaturním displejem. „Je to specializovaný počítač, který má kvůli bezpečnosti systém s velmi omezenými funkcemi. Je bez baterie, nemá Wi-Fi ani bluetooth. Při použití je třeba ho připojit kabelem k počítači nebo mobilu. Odesílanou transakci musí uživatel zkontrolovat na displeji a fyzicky potvrdit přímo na zařízení,“ popisuje Martin Šíp. Hardwarová peněženka zaručuje, že privátní klíč se nikdy nedostane ani do počítače. Riziko ukradení virtuálních mincí je proto nulové. Bitcoinová peněženka stojí ovšem přes dva tisíce korun, a je proto určená především pro lidi, kteří nashromáždili větší množství bitcoinů. Česká firmě zatím vyrostl jeden konkurent a mají informace o tom, že se další dva chystají obdobné zařízení uvést na trh. Firma si ale zatím drží náskok. Návštěvník Paralelní Polis rychle pochopí z tamního nadšení, že bitcoinová komunita chápe svoji měnu a zejména technologii, která za ní stojí, jako další „velkou věc“. Podobně jako když v sedmdesátých letech přicházely na trh první osobní počítače nebo v devadesátých letech internet. Tehdy také lidé přesně nevěděli, jak novinky přesně uchopit, a následně se ukázalo, že právě ony otevírají zcela novou dimenzi. Petr Švihel
35
PROFIT Rodinná firma roku
Rodinná firma Roku PROFIT
Získejte pozornost a uznání
Zastupujete jednu z relativně nových a drobných bank. Jak lákáte podnikatele od velkých finančních ústavů? Klienti vyžadují profesionální přístup a kvalitní služby. To je pro nás samozřejmost, a ještě se snažíme nabídnout vždy něco navíc. Naším hlavním cílem je nabízet produkty šité na míru jednotlivým klientům. Standardně máme pro firemní klienty výhody a služby, na které jsou zvyklí z běžných nepodnikatelských účtů. Navíc nad námi nestojí nadnárodní mateřská společnost, která by nás svazovala pravidly a regulacemi. Dokážeme být vůči našim klientům velmi flexibilní.
České rodinné firmy se více otevírají světu. Své potomky posílají na zkušenou a naopak více pouštějí lidi zvenku do vedení. Podle Davida Řehoře, ředitele rozvoje obchodu firemního segmentu v Equa bank, je to klíčové pro zdravý růst podniku. Ty nejzajímavější letos už počtvrté mohou soutěžit o titul rodinná firma roku.
Sledujete změny v tom, jak české rodinné firmy samy sebe vnímají? Začínáme pozorovat, že rodinné firmy jsou stále otevřenější a nebojí se poslat svoje potomky na zkušenou do jiných společností. Celkem 68 procent dotázaných rodinných firem považuje tuto zkušenost potomků za důležitou. To je pro české rodinné podniky velmi dobrá zpráva. Dříve byly rodinné firmy
36
pozorujeme velký nárůst nespokojenosti s přístupem k financování. Tradiční velké banky jsou totiž velmi konzervativní při poskytování financování a jsou svázány jasně danými produktovými kategoriemi. Často tak nejsou schopné vyjít vstříc specifikům rodinných firem. Protože zde spatřujeme velký prostor, poskytuje Equa bank klientům z řad malých a středních firem financování šité na míru potřebám každého zákazníka. Dále se rodinné firmy dlouhodobě potýkají s problémem získávání kvalitních zaměstnanců, kteří nejsou členy rodiny. Ještě vloni to považovala za problém každá čtvrtá firma. Letos to je více než třetina.
více uzavřené a nebylo zvykem posílat potomky na zkušenou nebo naopak pouštět někoho zvenku do úzkého vedení. Zkušenosti odjinud jsou totiž předpokladem pro zdravý růst podniku. Zároveň přestává být tabu hovořit u rodinných firem o předání formou prodeje cizímu investorovi. O této variantě uvažuje 58 procent rodinných firem. Co podle vás rodinné firmy nejvíce trápí? Kromě zmiňované otázky nástupnictví
Jaké mají rodinné firmy možnosti, když hledají finance na své podnikání? Rozšířila se nějak škála nástrojů, které můžou využít? Zejména v počátku podnikání využívá většina rodinných firem finanční zdroje pocházející právě z rodinného kruhu. Postupem času, po roce či dvou úspěšného podnikání, obvykle přichází pro firmu čas zamyslet se nad externím financováním tak, aby se mohla dál úspěšně rozvíjet. Velmi zajímavou novinkou je například podpora ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) ve formě ručení za úvěr v podobě takzvané M-záruky, která je nově zdarma. Equa bank má s ČMZRB uzavřenou smlouvu o spolupráci v této oblasti, a naši klienti proto mohou této zajímavé možnosti využívat.
inzerce
Foto: Archiv
Několik let se mluví o tom, nakolik jsou české firmy připravené na předání vedení další generaci. Dříve většina majitelů takové rozhodnutí odkládala na později. Změnil se jejich pohled? První generace majitelů rodinných firem se již blíží do věku, kdy by mohli firmu předat svým dětem a uvědomují si naléhavost tohoto rozhodnutí. Postoj rodinných firem k nástupnictví se opravdu mění. Majitelé chápou nevyhnutelnost tohoto kroku. Oprávněně z něho mají obavy, proto se dlouho odhodlávají a snaží co nejlépe své potomky na předání připravit. Z pravidelného výzkumu mezi rodinnými firmami, který zveřejňuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vždy při zahájení soutěže Equa bank Rodinná firma roku, vyplývá, že devět z deseti zástupců firem rozhodně souhlasí s tvrzením, že je nutné firmu předat ještě během života. Období předání je pro další pokračování rodinného podnikání naprosto zlomové. Téměř každá třetí firma totiž nepřežije první generaci zakladatelů.
Stanovili jste si cíl, kolik podnikatelů byste pro Equa bank rádi získali? Počet klientů nemá pro nás tak velký význam. Je lepší mít sto tisíc klientů, kteří banku aktivně využívají, půjčují si od ní, platí kartami, než dvě stě tisíc klientů, kteří A151007812
to nedělají. Proto není toto číslo tak důležité. Naši klienti s námi od začátku pracují a využívají naše služby. A to je pro nás důležité. Jsou podle vašich průzkumů rodinné firmy pozitivní, co se týče budoucnosti? Jaké si stanovují priority? Rodinné firmy vnímají svoji budoucnost pozitivně. Svůj podíl na tom má obecně optimistická nálada z dobré kondice českého hospodářství. Když jsme se rodinných firem ptali, jak odhadují vývoj tržeb, tak shodně téměř polovina počítá s růstem. Jen asi každá jedenáctá firma počítá s poklesem. Vidět to lze i na prioritách. Hlavní je pro české rodinné podniky zefektivnění fungování společnosti a nábor a udržení kvalitních zaměstnanců. To jsou dlouhodobě neměnné priority. Naopak stále více firem vnímá jako prioritu již zmíněné nástupnictví.
Rozbíhá se nový ročník soutěže pro rodinné firmy. Proč by se o ni měly firmy zajímat? Soutěž Equa bank Rodinná firma roku pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Kromě Equa bank jsou partnery soutěže také společnosti LeasePlan, Deloitte a Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Spojení všech těchto subjektů přináší firmám, které se do soutěže přihlásí, možnost využít zkušenosti a know-how v oblasti rodinného podnikání. Finalisté také mimo jiné obdrží hodnotné ceny, ale především velmi dobrou příležitost se prezentovat veřejnosti, a získat tak velkou mediální pozornost. Vítězové loňských ročníků vždy po vyhlášení během galavečera pořádaného na Den podnikatelů říkají, že je to pro ně určitá satisfakce a opravdová odměna za práci v rodinné firmě. Když vidíme, jak si této ceny váží a jak se jí chlubí, tak nás to nesmírně těší. Petr Švihel
PROFIT Zahraničí
Zahraničí PROFIT trhu, dokončení deregulace cen energií a zemního plynu,“ připomíná zástupce velvyslanectví.
Rumunsko si myslí na euro
Z opožděného žáka premiantem Pro balkánskou republiku, která byla za Nicolae Ceaușeska ekonomicky zplundrována a do evropské rodiny vstupovala jako nejchudší zájemce o členství, je důležité především to, aby udržela současný trend ekonomického růstu. Nakročeno má správným směrem, tamní hrubý domácí produkt na hlavu je ovšem stále ještě o třetinu nižší než hrubý domácí produkt na obyvatele v České republice. Nedávná krize navíc srazila výši rumunského hrubého domácího produktu ještě hlouběji pod úroveň EU, než tomu bylo v době vstupu. V Unii je aktuálně chudší pouze sousední Bulharsko. „HDP na obyvatele dosáhl v roce 2014 sedmi tisíc eur, v roce 2020 to má být už 10 500 eur, a v roce 2024 dokonce 15 140 eur. Loňský růst domácího produktu byl 2,9 procenta, v roce 2015 se očekává nárůst ve výši 3,4 procenta a pro období dalších čtyř let také ve výši 3,4 procenta,“ vypočítává Pavel Stiegler. V prvním čtvrtletí roku rostla rumunská ekonomika meziročně o 4,2 procenta, spolu s Českem tedy nejrychleji v celé Unii. Díky tomu se zvýšila domácí spotřeba, která je tahounem hospodářství. „Těsně po ekonomické krizi Rumunsko uzavřelo dohody s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a Evropskou komisí o záložním úvěru a kontrole platební bilance,“ připomíná diplomat, podle kterého mezinárodní dohled rumunské ekonomice prospěl. Makroekonomické ukazatele i bankovní sektor jsou stabilní.
STRACH Z PŘIJETÍ EURA, který už léta obchází Česko, Rumuny nesvírá. Země splnila většinu podmínek pro přijetí společné měny a možná se jí dočká dříve než Češi. Předseda rumunské vlády Victor Ponta nedávno oznámil, že plánuje přijmout společnou evropskou měnu již v roce 2019. Tedy symbolicky v době, kdy bude Rumunsko osmadvacítce předsedat. Ve doucí ekonomického úsek u Velvyslanectví ČR v Bukurešti Pavel Stiegler je v tomto ohledu opatrnější. Diplomat připomíná, že v zemi dosud na téma euro neproběhla důkladná veřejná debata.
38
„Zda Rumunsko vstoupí do eurozóny dříve než Česká republika, nelze odhadnout. Již nyní ale plní makroekonomická i maastrichtská kritéria. Navíc lze konstatovat, že Rumunsko je silně proevropské a proamerické, politici i obyvatelé vesměs podporují evropskou integraci. Dá se tedy předpokládat, že Rumuni budou vstup do eurozóny podporovat,“ připouští Stiegler. Jediným dluhem vůči eurozóně je vstup do evropského mechanismu směnných kurzů. V něm je stanoven určitý kurz vůči euru, od kterého se místní měna, v tomto případě
rumunský leu, nesmí pod dobu dvou let odchýlit o více než 15 procent. Všechny ostatní podmínky včetně výše celkového zadlužení a schodku státního rozpočtu pod třemi procenty země splňuje. Podle guvernéra tamní národní banky Mugura Isareska by bylo výhodnější, aby bylo euro zavedeno až po roce 2020. Země pod Karpaty je v Evropě označována za ekonomického skokana, přesto potřebuje čas na strukturální reformy. „Je nutné pokračovat v privatizaci a restrukturalizaci státních podniků, zvýšení flexibility pracovního
Foto: reuters
Ekonomika jedné z nejchudších zemí bývalého východního bloku aktuálně roste závratným tempem a z evropské popelky je vážný aspirant na vstup do eurozóny.
Víc důchodců než pracujících Rumunsko se může pochlubit nízkou nezaměstnaností. Bez práce je necelých sedm procent lidí v aktivním věku, což je deváté nejnižší číslo v Evropské unii. Na pohled růžové statistiky jsou ovšem zkreslené i tím, že statisíce Rumunů odešly po vstupu do EU za prací do západní Evropy – zejména do Francie, Španělska, Itálie či Německa.
Češi za Karpaty České firmy v Rumunsku působí plošně v řadě sektorů. Firma ČEZ v Rumunsku v roce 2012 dokončila největší větrnou farmu v Evropě. Nejprodávanějším zahraničním automobilem je již řadu let Škoda Octavia. Mezi úspěšné aktuální české investice lze zařadit projekt kancelářské budovy Green Gate. Zajímavý je také sektor zdravotnictví a farmaceutický průmysl, nedávno v Rumunsku zahájila činnost firma Heaton. Na trhu již 11 let působí Versa Puls Media, která vydává časopisy zaměřené na obor zdravotnictví, farmacie a pořádá oborové konference. Pavel Stiegler, Velvyslanectví ČR v Bukurešti
„Je skutečností, že Rumunsko má po řadu let relativně nízkou míru nezaměstnanosti. Vazbu na postupný odliv mozků a mladé generace do zahraničí nelze odhadnout. V Rumunsku je asi pět milionů ekonomicky aktivních osob, kromě toho další tři miliony pracují v cizině. Rumunsko má to specifikum, že v zemi žije více důchodců než pracujících,“ líčí Pavel Stiegler. Důvod, proč tolik mladých lidí odchází ze země, je samozřejmě v penězích. Průměrná mzda je pouze 450 eur měsíčně, tedy dvakrát nižší než v ČR, náklady na živobytí jsou ale zhruba stejné.
Pozitiva v ekonomických ukazatelích přesto aktuálně převládají. V zemi se podařilo zkrotit inflaci a vláda drží na uzdě i rozpočtové výdaje. Deficit státního rozpočtu by měl letos činit pouze 0,8 procenta hrubého domácího produktu. „Velmi aktivní jsou zde také Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka. Tyto banky úvěrují investiční a rozvojové projekty. Jelikož postupně dochází ke zpomalení přílivu přímých zahraničních investic, je pro rumunskou ekonomiku klíčové zvýšení čerpání peněz z evropských fondů. Rumunsko v této souvislosti dokonce zřídilo ministerstvo pro EU fondy,“ říká Pavel Stiegler. Velký potenciál země, která se pyšní rozmanitými přírodními krásami, je v turistickém průmyslu. Také Češi v posledních letech znovu objevují dříve oblíbenou destinaci – ať už jde o resorty na břehu Černého moře, deltu Dunaje, nebo panenskou přírodu Východních a Jižních Karpat. „Investice vyžadují historické lázně i zlepšení infrastruktury v resortech u moře. Zimní lokality a lyžařské vleky jsou na dobré úrovni a budují se nové,“ popisuje Pavel Stiegler. Kde Rumuny tlačí bota A co je naopak brzdou tamní ekonomiky či největší překážkou budoucí prosperity? „Hlavní brzdou dalšího rozvoje je stále korupce, špatná úroveň infrastruktury a neefektivní státní podniky či pomalý proces Hyjé! za Eurem! Nálada v rumunské společnosti je podle českého diplomata jednoznačně proproevropská a proamerická. Integraci s EU národ podporuje.
»
PROFIT Zahraničí privatizace. V zemi existuje více než tisíc státních podniků, které většinou hospodaří neefektivně a zaměstnávají asi deset procent ekonomicky aktivního obyvatelstva,“ upozorňuje zástupce velvyslanectví. Privatizace v sektoru energetiky a dopravy by zřejmě zajistila lepší veřejné služby a modernizaci zastaralé infrastruktury, která je pro Rumunsko rovněž problémem – a to přesto, že se například kvalita silnic v posledních letech výrazně zlepšila. Nové dálnice se sice stavějí, nicméně zatím neexistuje napojení na evropskou dálniční síť. Korupce je v zemi strašákem, přestože tamní úřady ušly za poslední roky velký kus cesty správným směrem. „Nutno poznamenat, že protikorupční orgány jsou aktivní a vyšetřují i případy, které sahají do vysoké politiky,“ chválí diplomat. Celá řada reformních kroků už proběhla, další má Pontův kabinet v plánu. „Za této vlády byla loni i letos velkým tématem diskusí fiskální reforma a reforma fondu sociálního zabezpečení. U daně z přidané hodnoty došlo na podzim 2013 ke snížení sazby z 24 procent na devět procent u vybraného pečiva, od 1. června 2015 pak na devět procent u všech potravin,“ říká Pavel Stiegler. V Rumunsku se postupně liberalizují ceny zemního plynu a elektrické energie. Reformu potřebuje zdravotnictví. Peníze je nutné investovat i do vybudování nemocnic či domovů důchodců. „Ve vztahu k šedé ekonomice lze zmínit, že firmy a podnikatelé v převážné míře používají elektronické pokladny a zcela všude vydávají automaticky účty, a to na jakoukoli částku. Dokonce ze zákona nově zákazník může odejít bez postihu bez zaplacení z prodejny, pokud nedostane účet,“ zmiňuje jednu z drobných kuriozit Pavel Stiegler. Šance pro Čechy Pro rumunskou ekonomiku je klíčové zvyšování přílivu přímých zahraničních investic. Podle českého diplomata jde o perspektivní teritorium pro investice a vzájemný obchod. „Rumunsko je největším trhem v jihovýchodní Evropě. Svým potenciálem, velikostí a umístěním trhu je zajímavým obchodním partnerem. V zemi jsou nejvíce zastoupeny nizozemské, německé, rakouské a italské
40
Tradiční průmyslová země Rumunsko je energeticky nezávislá země, má zásoby ropy, plynu, uhlí, elektrickou energii dokonce vyváží. Tradici má v průmyslu, strojírenství, výrobě zbraní, zpracování dřeva, výrobě nábytku, konfekci, výrobě obuvi. V Rumunsku neztratili vztah k tradičním řemeslům. V automobilovém průmyslu Renault navázal na historickou spolupráci mezi Rumunskem a Francií. Dacia nyní vyrábí konkurenceschopné vozy, o které je zájem po celém světě a například v Jižní Americe větší než v Evropě. Americký Ford zde vyrábí vozy B-Max, dále se zde dělají motory Ecoboost. V automobilovém sektoru v Rumunsku působí více než 120 firem, které produkují náhradní díly pro většinu automobilů. Pavel Stiegler, Velvyslanectví ČR v Bukurešti
„Brzdou z českého pohledu může být neznalost specifik trhu, nutnost zřízení pobočky či kanceláře v místě pod vedením alespoň jednoho pracovníka z centrály. Zhoršená úroveň silniční infrastruktury a málo rozšířená dálniční síť zase prodražují cestování a převoz zboží po zemi,“ vypočítává negativa pro případné investory Pavel Stiegler. Na tamním trhu působí asi 850 subjektů s českou kapitálovou účastí, Česko je 13. největším investorem v Rumunsku. Další desítky českých firem jsou zde aktivní, ale nejsou evidovány v rejstříku, protože v zemi nesídlí.
Muž Nové éry. Victor Ponta nasměrovává zemi do eurozóny. Aktivně diskutuje i na sociálních sítích
firmy. Tyto země měly časový náskok, jejich firmy byly ekonomicky silné a mohly si dovolit expanzi již v devadesátých letech. České podniky začínají být aktivní až nyní, zájem o Rumunsko každoročně sílí už pět let,“ upozorňuje Pavel Stiegler. Rumunsko nabízí zahraničním firmám celou řadu investičních pobídek a podpůrných programů. „Další možností je účast na projektech v rámci EU fondů či využití výhodných nabídek průmyslových zón či klastrů. Investiční příležitosti firmám jistě rádi sdělí na příslušném investičním nebo mezinárodním odboru příslušné župní rady,“ prozrazuje český diplomat. Obecně jsou lákadlem pro investory nízké firemní daně z příjmu. V Rumunsku jsou aktuálně na 16 procentech, tedy nižší než v Česku, celkové odvody zaměstnavatele pak představují 28 procent.
Dovoz i vývoz roste „Českým podnikům se v Rumunsku začíná dařit. Obě země jsou závislé na trzích EU a podstatnou část průmyslu tvoří automobilový sektor. Komoditní struktura obchodu se v posledních letech měnila pouze nepatrně,“ vysvětluje diplomat. Vzájemná obchodní výměna má neustále rostoucí tendenci. V roce 2014 dosáhl vývoz částky 1,67 miliardy, opačným směrem putovalo zboží za 1,26 miliardy eur. Obrat dosáhl hodnoty 2,93 miliardy eur. Mezi perspektivní obory pro české firmy v Rumunsku lze zařadit zemědělství, energetiku, potravinářství, maloobchod či odpady. Příležitosti jsou ve strojírenství, stavebnictví či sektoru dopravní infrastruktury. „Řada rumunských měst zvažuje obnovu vozového parku městské hromadné dopravy, revitalizaci historických center, výstavbu sociálního bydlení, modernizaci škol, nemocnic, budování cyklostezek a chodníků, obnovu městského osvětlení či parků,“ vyzdvihuje šance pro české podniky Pavel Stiegler. Jakub Procházka
Foto: čtk, hynek glos
»
Doprava a Logistika: Bojiště česko str. 42 Stát chystá železniční revoluci
str. 46
OF doprava a logistika
doprava a logistika OF
Bojiště Česko
s MOL soutěž o koupi Agipu a Lukoilu, její podíl na tuzemském trhu se ale zvyšuje i bez akvizic. V letech 2012 až 2014 o 1,5 procenta na již zmíněných 15,1 procenta. „A stále rosteme. Plán na dosažení dvaceti procent na trhu do konce roku 2017 považujeme za platný,“ tvrdí mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda. A plány má podobné jako maďarská konkurence: „Pracujeme na možnostech organického růstu i růstu prostřednictvím akvizice čerpacích stanic.“ Otázkou je, jestli bude něco většího na prodej. Před časem se hovořilo o tom, že svůj odchod z Česka zvažuje rakouská OMV, ta se ale prý nakonec rozhodla v tuzemsku zůstat. Dalším vlastníkem velké sítě pump je Shell, ten údajně o svém setrvání či odchodu z Česka ještě definitivně nerozhodl. „Stejně tak se diskutuje na ministerstvu průmyslu o tom, zda by státní Čepro nemělo prodat svoji síť EuroOil a soustředit se jen na velkoobchod a logistiku s pohonnými hmotami,“ sdělil týdeníku
MOL a PKN Orlen zápasí o to, kdo bude jedničkou nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.
inzerce
Euro zdroj z ministerstva. Ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že ke konci roku bylo v tuzemsku šest firem, které vlastní sto a více pump, do stovky jsou to tři společnosti. Velký odchod Benzina a MOL jsou jedny z mála, pokud ne jediné firmy, které v regionu nakupují konkurenční sítě čerpacích stanic. Velká část firem spíš náš region opouští, před časem to v Česku zabalil mimo jiné Aral, svá aktiva prodaly Eni a Lukoil. Přitom právě ruský Lukoil měl na českém trhu velké plány, firma se chtěla vypracovat mezi tři největší hráče. Na český trh vstoupila s agresivní cenovou politikou, jenže ani po několika letech neprorazila. „Jsme přesvědčeni, že jsme se vydali správnou cestou, že silná vertikální integrace, tedy snaha mít pod kontrolou vše od výroby až po prodej, je jediná cesta, jak v tomhle boji přežít,“ říká k tomu Világi.
Trh s pohonnými hmotami se v posledních letech výrazně změnil. Kvůli přebytku rafinérských kapacit, velké konkurenci na trhu s pohonnými hmotami a stagnující poptávce výrazně klesly prodejní marže. „Když jsem před osmi lety nastoupil do MOL, odhady hovořily o ročním růstu trhu na úrovni zhruba čtyř procent. Teď považujeme za dobrou zprávu, když v dieselu narosteme o jedno dvě procenta,“ popsal aktuální situaci na trhu Világi. Dle odborníků mají šanci uspět jen firmy, které disponují nejen sítí čerpacích stanic, ale i výrobou a distribucí pohonných hmot, což je případ jak Unipetrolu, tak MOL. Lidé z oboru navíc tvrdí, že kdo s pohonnými hmotami uspěje v Česku, uspěje i na dalších trzích. Důvodem je vysoce konkurenční české prostředí. Na tuzemském trhu je v přepočtu na obyvatele jedna z nejhustších sítí čerpacích stanic v Evropě.
A151007677
Stovky milionů korun připravené na nákup konkurence, další desítky nachystané na investice do vlastních čerpacích stanic a na výstavbu nových pump. V Česku se rozjel boj o to, kdo ovládne tuzemský trh s pohonnými hmotami. A jde o ještě mnohem větší trofej – kdo zvítězí, bude patrně majitelem největší sítě čerpacích stanic ve střední Evropě. Kdo v boji udělá chybu, může skončit s velkými finančními ztrátami, v krajním případě může napodobit několik svých předchůdců a trh raději vyklidí. Své by o tom mohli vyprávět třeba manažeři Eni nebo Lukoilu. Proti sobě stojí dva regionální giganti PKN Orlen (v Česku reprezentovaný Benzinou) a maďarský MOL
42
(respektive Slovnaft). Jak Benzina, tak MOL hýří sebevědomím, ani jedna z firem si nepřipouští, že může prohrát. Budeme nakupovat Benzina je historicky českou jedničkou a v současné době ovládá něco málo přes 15 procent trhu. MOL je zase skokanem posledních dvou let. Maďarská firma ještě před dvěma lety v tuzemsku vlastnila 29 pump, jenže v posledních dvanácti měsících koupila síť čerpacích stanic od ruského Lukoilu a italské Eni, k tomu již dříve Pap Oil. MOL nyní drží zhruba deset procent trhu. Jenže to mu nestačí, chce stavět a přikupovat
další pumpy. „Pokud vstoupíme na nějaký trh, tak se vždy snažíme být jeho jedničkou,“ potvrzuje člen představenstva maďarské skupiny MOL Oszkár Világi. Firma za posledních zhruba dvanáct měsíců v Česku investovala stovky milionů korun a Világi prozradil, že MOL v Česku hodlá investovat dál. „Pokud bude něco na prodej, budeme se o to zajímat. K investicím přistupujeme tak, že chceme nakupovat za dobrou cenu a akvizici pak integrovat do naší struktury,“ řekl. Firma již vlastní ve středoevropském regionu přes 1700 čerpacích stanic. Sebevědomím ovšem nešetří ani Benzina. Dceřiná firma Unipetrolu sice prohrála právě
Foto: hynek Glos
BUDEME PRVNÍ. Oskár Világi z představenstva MOL má jasné cíle.
43
»
s výkupem čerpacích stanic od soukromníků, především těch, kteří vlastnili méně než pět pump. Čerpačky stát odkupoval výměnou za příslib, že prodávající nepostaví další novou. Z toho důvodu výrazně klesl v Německu počet čerpacích stanic – na současných zhruba patnáct tisíc. S ohledem na to, že má Německo osminásobně více obyvatel, je hustota sítě čerpacích stanic o poznání nižší než v České republice. Například na trase z Prahy do Brna je jedenatřicet pump, na stejně dlouhém úseku z Frankfurtu do Norimberka je jich jedenáct. Ještě „chudší“ je v tomto ohledu Slovensko, TVRDÁ ZKOUŠKA. V České republice je jedna z nejhustějších sítí čerpacích stanic v Evropě. Pro MOL i PKN Orlen je to nová zkušenost.
Další sítě vznikly výstavbou nových čerpacích stanic v devadesátých letech. Třeba v Maďarsku a Polsku bylo budování nových čerpacích stanic někým jiným než dominantními hráči mnohem složitější. Přepumpováno Ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že ke konci loňského roku bylo v České republice 3792 veřejných čerpacích stanic, což znamená meziroční přírůstek 27 pump. Celkem, pokud jsou započteny v tuzemsku i neveřejné pumpy a ty s vymezeným přístupem, bylo ke konci roku celkem 7013 čerpacích stanic. Podobně „přepumpováno“ bylo před několika lety i v sousedním Německu. Tamní trh byl roztříštěný, příjem státu z daní za prodej pohonných hmot klesal. I z toho důvodu se zhruba před patnácti lety rozhodla spolková vláda k poněkud překvapivému kroku. Začala
44
kde je zhruba 700 veřejných čerpacích stanic a 500 neveřejných. Důvodů, proč je v tuzemsku tolik čerpacích stanic, je několik. V oboru je relativně otevřené prostředí, nejsou stanoveny minimální vzdálenosti mezi čerpacími stanicemi. Část pump vznikala i kvůli daňovým podvodům při prodeji pohonných hmot, především se spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Tyhle nekalé praktiky sice výrazně omezila povinná dvoumilionová kauce pro obchodníky s pohonnými hmotami. Jenže, jak týdeníku Euro potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje, pumpaři objevili díru v legislativě. Dvoumilionová kauce se nevztahuje na ty, kteří dovezené pohonné hmoty prodávají přímo z pumpy. I to je důvod, proč jejich počet meziročně neklesá. Dalším je skutečnost, že statistika nerozlišuje, zda byla otevřena nová stanice na benzin a naftu, nebo CNG. Právě CNG pumpy by
mezi nově otevřenými stanicemi měly převažovat. Odborníci se ale shodují, že počet čerpacích stanic v následujících letech poklesne. Jednak kvůli přísnější legislativě, navíc budou zavírány samostatné pumpy (které nejsou součástí větší sítě) vystavěné v 90. letech. Doba velkých marží je již dávno pryč a mnohé takové pumpy spíše živoří, třeba i kvůli tomu, že o část klientů přišly po zprovoznění nových komunikací. Jejich současní majitelé odcházejí do důchodu a za nynějšího stavu nejsou schopni najít následovníky ani kupce. „V blízké budoucnosti očekáváme spíše stagnaci či mírný pokles počtu čerpacích stanic na nasyceném tuzemském trhu. Vývoj bude záviset na změnách legislativy,“ tvrdí Duda z Unipetrolu. Šéf MOL Világi je přesvědčen že „část čerpacích stanic mohla přežít jen proto, že fungovala v nějakém legislativním prostředí. Pokud se zpřísní a stát bude zodpovědněji přistupovat k výběru daní, tak jako se v poslední době děje, trh bude za dva tři roky vypadat jinak, sám se pročistí, zavře minimálně deset procent pump“. Pro zánik klasických čerpaček hovoří i současné trendy. Automobilky vyvíjejí motory s nižší spotřebou benzinu a nafty, stále více se prosazují vozidla s alternativními pohony. K tomu všemu stárne evropská populace a všeobecně platí, že starší lidé méně cestují. A aby toho nebylo málo, vlastnictví vozu pro mladší generace již není tak důležité, jako tomu bylo u jejich vrstevníků před dvaceti třiceti lety. Čím dál oblíbenějším dopravním prostředkem jsou kolo nebo vlak. To vše ovlivňuje negativně poptávku po pohonných hmotách. Kdo neinvestuje do úspor a nereaguje na současné trendy, nepřežije. Jak PKN, tak i MOL vynakládají v přepočtu miliardy korun ročně. „Teď musíme bojovat o každé euro, vše si dvakrát třikrát rozmyslet. Jen za poslední dva roky jsme spustili velké projekty, díky kterým jsme ušetřili půl mi liardy dolarů. Jen v Evropě se za posledních pět let zavřelo dvacet rafinerií, v Evropě přežije pouze ten, kdo bude efektivní,“ nastínil další trendy Világi. Vadim Fojtík Euro
A151007843
To je prostředí, které si MOL, potažmo PKN Orlen na svých domáckých trzích vyzkoušet nemohou. Proč? Obě firmy jsou doma dominantními hráči; i díky tomu, že se při privatizaci sítě čerpacích stanic chytly příležitosti a moc dalších konkurentů si „domů“ nepustily. V Česku k mnohem tvrdší konkurenci přispělo rozdělení tehdejší Benziny na dvě části. První skončila v Unipetrolu, druhá se dílem rozprodala v malé privatizaci a největší „odpad“ připadl státnímu Čepru, které tuhle síť dostalo až překvapivě rychle do kondice, ale to je jiný příběh.
inzerce
»
Foto: hynek Glos
OF doprava a logistika
Foto: Hynek Glos
OF Doprava a logistika
advertorial OF
Stát chce sjednotit železniční trakci
Přepravce brzdí jen nedostatek řidičů
Ministerstvo dopravy se chystá učinit první krok k velké drážní revoluci. Na jejím konci by mělo definitivně zmizet historické rozdělení české železnice podle elektrické soustavy na sever a jih.
Poptávka v logistice začíná převyšovat nabídku. Roste zájem o smluvní a dlouhodobější garanci dopravní kapacity, říká Radek Odstrčil, generální ředitel logistické společnosti Šmídl.
Úřad připravuje zakázku na studii za šest milionů korun, která má zjistit účelnost a výhody převratné změny a nastínit harmonogram přechodu na jednotný napájecí systém. Samotný proces může následně trvat desítky let, vyžádá si přitom desítky miliard a postupnou obměnu vozového parku. „Cílem je vytvoření podmínek pro zvýšení výkonnosti a efektivnosti železnice jako celku,“ řekl mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar. Česká železniční síť je rozdělena na dvě zhruba stejné části. Zatímco na severu pohání vlaky starší systém se stejnosměrným proudem a napětím tři tisíce voltů, v jižní polovině území funguje modernější střídavá soustava o napětí 25 tisíc voltů. Právě ta by se měla postupně rozrůst na všechny elektrifikované tratě. Má to řadu výhod: umožňuje například provoz výkonnějších vlaků, proud lze přenášet na delší vzdálenost a systém je levnější na výstavbu i provozování. Pro plánované vysokorychlostní tratě se proto ani s jinou soustavou nepočítá. „V tuto chvíli ještě nemáme odhad, kolik by případná změna napětí měla stát. Jedním z cílů studie bude zvolit takový postup, aby celkové přínosy na straně infrastruktury i provozovatelů dopravy byly vyšší než nutné náklady,“ doplnil Neusar.
Cena ropy je zhruba na polovině loňské hodnoty. Přestože se pokles nepromítá zcela do ceny pohonných hmot, i ty zlevnily. Zažíváte jako přepravce a logistická firma příznivé časy? Ceny motorové nafty jsou skutečně nižší než v loňském roce. Přibližně o deset až dvanáct procent. Nicméně to automaticky neznamená příznivé časy pro dopravní a logistické firmy, neboť se to promítá do cen za přepravy. Ať již formou smluvně uzavřených palivových doložek, nebo snížením cen obecně.
Dražší střídavý proud Nevýhodou například je, že lokomotivy pro střídavý proud jsou o něco dražší. I proto si třeba Leo Express pořídil vlaky pouze pro stejnosměrný systém. Zlato-černé soupravy jsou tím ale fakticky uvězněné linií Beroun, Benešov, Kutná Hora, Svitavy, Staré Město
46
Dlouhé Čekání. Zatímco Slovensko už rozhodlo, že přejde na střídavý proud, Česko stále neví.
u Uherského Hradiště v severní části republiky. Ministerstvo by proto mělo jasně říci, odkdy přestane českým dopravcům tolerovat nákupy nových vlaků, které jsou stavěny pouze pro stejnosměrný systém. Podobným historickým zatížením trpí i slovenská železnice. Slováci jsou ale o krok dále, neboť už učinili strategické rozhodnutí o přechodu na střídavý systém. A začali
budovat, už v polovině prázdnin začne nová trakce fungovat ve zmodernizované stanici Púchov. Odsud se bude rozšiřovat dále. „Je velmi předčasné říkat, jak dlouho to bude trvat. Ale hrubým odhadem to je 30 až 50 let,“ uvedl mluvčí Železnice Slovenskej republiky Ľubomír Mitas. Jan Šindelář
E15
také zmiňovala, že se chystáte na expanzi za hranice. Má tato myšlenka už konkrétnější obrysy? Ano. Již jsem zmínil, že obchodně nám Česká republika již nestačí, proto jsme obchodně aktivní i za hranicemi. Zejména se zaměřujeme na země západně od naší republiky. Jen za poslední rok jsme získali u zahraničních firem nové zakázky za přibližně 70 milionů korun. A chceme pokračovat. Obrat vaší firmy se dlouhodobě pohybuje kolem miliardy. Jak předpovídáte, že završíte letošní rok? Rok 2014 jsme zakončili s obratem z vlastní činnosti ve výši 997 milionů korun, v letošním roce plánujeme dosáhnout nejméně 1060 milionů korun.
V minulých letech jste se pečlivě připravovali na rostoucí zájem o vaše služby. Postavili jste nové haly a rozšířili nabídku služeb. O co je nakonec letos největší zájem? Z pohledu logistických služeb jsme již nové haly zaplnili a nyní připravujeme další výstavbu. Našim zákazníkům se daří a rostou, tudíž rosteme díky nim i my. Z pohledu dopravy se zvyšuje zájem o smluvní a dlouhodobější garanci dopravních kapacit, protože poptávka po dopravní kapacitě začíná převyšovat nabídku. Prioritně se snažíme uspokojit přepravní potřeby zejména u našich dlouhodobých zákazníků. Jste stěžejní partner pro významné výrobce v regionu, daří se vám oslovovat i nové klienty? Patříme mezi firmy, které se chtějí rozvíjet a růst. Nejen z tohoto důvodu disponujeme silným obchodním týmem a daří se nám získávat nové zákazníky. Většinou je realita taková, že u nových klientů začínáme s menšími objemy přeprav a postupně naše spolupráce
roste. Rozhodně se neomezujeme regionem, ale jsme obchodně aktivní po celém území České republiky a v zahraničí. Letos slavíte 25. výročí od založení firmy. Když Martina Šmídlová, členka vašeho představenstva, bilancovala,
Vaše personální oddělení připravuje odměny pro zaměstnance, kteří do firmy přivedou nové řidiče. Nabíráte i zaměstnance bez praxe a na částečný úvazek. Jak se vám daří nábor nových šoférů? Nedostatek řidičů je všeobecně známá a poměrně hodně medializovaná věc. Rozhodně nás to nejvíce omezuje v rozvoji a růstu. Neustále hledáme cesty, jak přivést do firmy nové řidiče a kolegy. Skutečně přijímáme i zaměstnance bez praxe, které pak zacvičujeme. Stejně jako řidiče na částečný úvazek. Naopak zatím nenabíráme zahraniční řidiče. Ale nevylučuji, že nepůjdeme v budoucnu i touto cestou. Mzdové podmínky přehodnocujeme každých šest měsíců, a mzdy řidičů tudíž trvale rostou. V současnosti rozhodně rychleji, než klesá cena motorové nafty.
47
KOMERČNÍ PREZENTACE
OF Doprava a logistika
LEVNĚ Z ČÍNY DO EVROPY
Slibný český software analyzuje pohyb vozidel
DOBA PLYNE HEKTICKY KUPŘEDU A ŘÁDNÝ OBCHODNÍK MUSÍ ZACHYTIT TRENDY VE SVÉM OBORU VČAS. I PŘES MAXIMÁLNÍ SNAHU NAŠICH VÝROBCŮ PO SOBĚSTAČNOSTI SE MUSÍME SMÍŘIT S TÍM, ŽE VĚTŠINA ZBOŽÍ, NEBO JEHO ČÁSTI, JSOU A BUDOU DODÁVÁNY ZE ZAHRANIČÍ, ČASTO NAPŘÍKLAD Z DÁLNÉHO VÝCHODU. A PRÁVĚ Z TOHOTO DŮVODU JE NUTNÉ ŘEŠIT OTÁZKU „JAK NEJEKONOMIČTĚJI A PŘITOM KVALITNĚ DOPRAVIT ZBOŽÍ DO EVROPY?“
Kolik času potřebuje vozidlo na projetí křižovatky? Proč je zrovna zde tolik nehod? Tyto a spoustu dalších informací se pomocí automatizovaného softwaru snaží analyzovat mladá brněnská společnost RCE systems na základě videa.
48
alespoň hodinu a půl, z toho už se dají dělat závěry,“ říká jeden ze dvou spoluzakladatelů RCE systems David Herman. Takový pohyblivý záznam lze získat více cestami, například pomocí kamery umístěné na dronu. Tam je ale samozřejmě problém ve výdrži baterie. Používají se tedy i další způsoby, třeba kamery na různých sloupech, výškových budovách nebo balonech. Společnost RCE systems tato videa nenahrává sama, ale buduje síť partnerů. V současné době po celém světě vzniká řada mladých firem, které vyrábějí a nakupují drony a snaží se je aplikovat na různé obchodní modely. Spolupráce s brněnskou firmou může být jedním z nich. RCE například získá klienta na analýzu křižovatky a na pořízení videa vyšle nasmlouvaného partnera v dané
Univerzální nástroj pro budoucnost Analýza hodinu a půl dlouhého videa trvá asi 13 hodin s tím, že drobné detaily pak ladí ještě člověk. Jde zhruba o hodinovou korekci případných drobností, systém tak prozatím ještě není zcela automatizovaný. RCE díky tomu na druhé straně dokážou garantovat velikou přesnost dat. DataFromSky tak funguje především jako služba – firma zákazníkům dodá data. Vzdálenější vizí ale může být kompletní automatizace a převod nástroje do cloudu. „Naší dlouhodobější vizí je vytvořit univerzální nástroj pro analýzu časoprostorových informací, nemusí jít nutně jenom o dopravu,“ popisuje David Herman. Monitorovat by se daly třeba závody nebo počítat ovce – to jsou jenom takové nápady, které při debatě zaznívají. To, jak veliký trh tohle všeho může být, není jasné. Dá se ale předpokládat, že potenciál je poměrně značný – systém DataFromSky minimálně v této fázi spadá do poměrně bohaté oblasti dopravy. Brněnský podnik už realizuje první zajímavé zakázky. Má třeba významné partnery v Itálii a projekt monitoringu 35 křižovatek v Lotyšsku. Největší zájem je prozatím z akademické obce, kterou podrobná data, která DataFromSky generuje, velice lákají. Jan Sedlák
E15.cz
NÁMOŘNÍ PŘEPRAVA KUSOVÝCH ZÁSILEK Námořní přeprava je vhodným řešením pro přepravy větších zásilek, u kterých není kladen důraz na dobu jejich doručení, hlavním a nejsledovanějším ukazatelem je u nich především úspora přepravních nákladů. Díky nebývalému růstu ekonomik některých rozvojových zemí je dnes téměř v každém jejich i malém přístavu dostupné spojení pro námořní kontejnerovou přepravu. Tento způsob přepravy je díky jednotnému systému mezinárodně používaných přepravních jednotek, tedy kontejnerům, nejefektivnějším řešením v námořní přepravě. Pravidelnými linkami kontejnerových lodí jsou zajištěna četná spojení s nimi a možnost rychlého dodání zboží z přístavu a do přístavu. Další velkou výhodou tohoto druhu přepravy je zabezpečení zboží proti poškození či krádeži v uzavřeném kontejneru, který je po nakládce zaplombován a až na místo vykládky dopraven se stejnou plombou. Toto jsou známá fakta.
A151007835
Videa třeba z dronu V určeném časovém období se dá najít, jak dlouho automobilům trvá projetí křižovatky, jakou nejčastěji volí cestu a jaká je davová dynamika. Tomu pak lze podřídit další úpravy. Výhodou je to, že takový systém funguje v podstatě anonymně, respektive řidiči nevědí, že jsou sledováni. Díky tomu nedochází k úpravě jejich chování a výsledné informace mají vysokou vypovídající hodnotu. Brněnský nástroj umí i předkládat i další data, jako je měření rychlosti, zrychlení, klasifikace vozidel, kapacita křižovatky, detekce nebezpečných situací a podobně. „Požadujeme, aby zdrojové video mělo
zemi či oblasti. Prodejcem může být i onen partner. Firma jich má zatím kolem dvaceti.
inzerce
Foto: Hynek Glos
Systém, na kterém se v nově rekonstruovaných kancelářích poblíž Fakulty informačních technologií VUT pracuje, se jmenuje DataFromSky. Jeho základem je ze vzduchu nasnímané video daného dopravního uzlu, které se pak „prožene“ softwarem, jenž následně předloží požadované informace. V časové ose je možné získat různé vektorové údaje. DataFromSky umí ve videu zachytit a rozpoznat jednotlivé vozidla a dále je pak sledovat. Po analýze videa je tak například možné vykreslit trajektorii jízdy vozidla a data kombinovat s dalšími automobily. Podrobné informace se hodí v mnoha případech – třeba při řízení dopravy nebo v rámci příprav na přestavbu staré křižovatky na novou. Díky zachyceným informacím se dá uzel mnohem lépe dimenzovat a odladit.
xxxxxxxxxx PROFIT
Ne už každému je ale známo, že je možné dopravit zásilku námořní přepravou, i pokud přepravce nenaplní celý kontejner. Jedná se o takzvané zásilky LCL. Zjednodušeně česky řečeno se jedná o druh sběrné služby v námořní přepravě. Do kontejneru je naloženo zboží od různých odesílatelů pro různé příjemce. Velkou výhodou je, že zákazník platí pouze za objem, který jeho zásilka v kontejneru zaplnila. Jde tedy o cenově velmi zajímavou možnost námořní přepravy, zákazník však musí dbát na vhodné balení dle druhu zboží. Zásilky jsou
přímých pravidelných linek směřujících z hlavních čínských přístavů, jakými jsou například Šanghaj, Hongkong či Ningbo, přímo do České republiky. Tranzitní čas obvykle nepřesahuje 31 dní.
často několikrát překládány a v kontejneru loženy společně s ostatními, velikostně a tvarově odlišnými. Proto je velmi důležité předávat přepravci kompletní instrukce, jak zacházet s danou zásilkou, jako například zda jsou nákladové kusy stohovatelné. Velmi vhodným způsobem, jak se zabezpečit proti riziku poškození zásilky, je připojistit zásilku nad rámec odpovědnosti rejdaře. Rejdař odpovídá za poškození a ztrátu zboží do výše 2,5 SDR za kilogram hmotnosti zásilky, tedy zhruba 85 Kč. Ve většině případů se kontejnery nakládají i vykládají v přístavech, kam se zásilky svážejí či rozvážejí standardními nákladními vozy. Výjimky však potvrzují pravidlo a především dnešní doba jde naproti řešením „přímých“ sběrných kontejnerů. Takové kontejnery se vykládají nebo nakládají ve vnitrozemí, například na území České republiky. Samozřejmostí pak je, že snížením počtu překládek se výrazně eliminuje riziko poškození či ztráty zboží. Importy z Číny jsou jednoznačně nejsilnější. Proto právě v tomto směru funguje nejvíce
Společnost PST CLC tuto službu svým zákazníkům poskytuje na pravidelné lince Šanghaj–Lovosice. PST CLC je členem japonské skupiny Mitsui-Soko mající rozsáhlou síť poboček po celé Číně, prostřednictvím kterých zajišťujeme efektivní svoz zásilek do přístavů, dále veškeré celní formality, případně kontrolu kvality zboží. Po nakládce jsou kontejnery zaplombovány a znovu jsou otevřeny až na našem terminálu v Lovosicích. Zákazníkovi pak podle jeho přání zásilku celně odbavíme a prostřednictvím našeho distribučního systému doručíme, kam si určí. V tomto roce je v plánu spuštění dalších přímých linek. Bude se jednat o přímé kontejnery z přístavů Hongkong a Šen-čen (Yantian). Stejně fungují přepravy i z ostatních čínských přístavů a dalších asijských zemí. Služba LCL je zajímavá pro všechny importéry z Číny či jiných zemí Asie, již nepotřebují své zboží dodat v době kratší než jeden měsíc a přitom sníží náklady za jeho přepravu. Toto vše svým zákazníkům PST CLC úspěšně plní. Autorem článku je Jan Bláha, vedoucí oddělení námořních a leteckých přeprav společnosti PST CLC, a. s.
www.pst-clc.cz 49
OF fotostory
fotostory OF
Vůně dřeva
50
DLOUHÉ ČEKÁNÍ. Kmeny se nařežou na zhruba metrová polena, která se odkorní, rozštípou, uloží a asi rok suší. Teprve poté se z nich začnou vyrábět potravinářští pomocníci.
Z GENERACE NA GENERACI. Marek Šulák převzal podnikání po svém tchánovi. Projektant tepelné energetiky se chce do budoucna zaměřit na technologii výroby.
Foto: Hynek glos
Jen to nejkvalitnější dřevo z České republiky se používá k tradiční valašské výrobě potravinářských špejlí a párátek. Ze všeho nejvhodnější je lípa, která neobsahuje pryskyřici. Ve firmě Machala – Laža ročně vyrobí stamiliony kusů.
VĚTŠÍ NEŽ OBŘÍ MNOŽSTVÍ. Výsledná produkce putuje převážně do velkoobchodů. Valašská výrobna dělá špejle, napichovátka a párátka v takových objemech, že by to koncovým zákazníkům nezvládli rozprodat.
51
OF Doprava a logistika
Soukromník má stavět první silnici Ministerstvo dopravy podniká první kroky ke spuštění výstavby dálnic za soukromé peníze v rámci projektů PPP.
A151005124
inzerce
Jan Šindelář
E15
A151006583
A151007761
hotových úseků z Prahy k Příbrami a několika kilometrů u Písku. Ministerstvo totiž vedle dostavby chybějících úseků hodlá pod PPP zahrnout i údržbu dokončené části. Vítězný koncesionář by se staral o údržbu celé R4. S projektem PPP musí ještě souhlasit vláda, které by se měly návrhy ministerstva dopravy dostat na stůl v říjnu. Pokud se vše podaří, vedení resortu zváží využití soukromých peněz také na dostavbu chomutovské R7. Podmiňovací způsob je přitom na místě, neboť všechny dosavadní plány na výstavbu dálnic za pomoci soukromého kapitálu skončily nezdarem či u ledu. Naposledy se uvažovalo o PPP pro jihočeskou D3, kterou teď stát buduje klasickým způsobem za národní a evropské peníze. „Na celé věci je nejdůležitější finanční model. Viděl jsem projekty, které na první pohled vypadaly dobře, ale součet nominálních hodnot byl nakonec neúměrně vysoký,“ připomněl před nedávnem týdeníku Euro dopravní odborník ČVUT Petr Moos.
inzerce
inzerce
zdůvodnil potřebu poradce mluvčí úřadu Tomáš Neřold. Podle něj úředníci na přípravu projektu sami nestačí. Soutěž by měla být vypsaná v polovině prázdnin. Vítěz si může přijít až na 75 milionů korun. To je procento předpokládané investice do dostavby třiceti kilometrů R4 mezi Příbramí a Pískem. Poradenství se ale bude týkat také už
Foto: Martin Pinkas
Chystá se vypsání tendru na poradce, který se po právní, finanční i technické stránce postará o pilotní projekt na rychlostní silnici R4, na které se má vyzkoušet stavba komunikace v režimu Public-Private Partnership (PPP), tedy za účasti soukromých investorů. „Jsou to vysoce sofistikované služby, které vyžadují mezinárodní praxi a zkušenosti,“
advertorial
OF Doprava a logistika
TOS VARNSDORF otevřel veřejnosti výrobu
Roste zájem o soukromé lety
Hlavním cílem TOSday je ukázka činnosti téměř všech vyráběných strojů, což je možné i díky tomu, že firma své výrobky používá ve vlastní výrobě. Natolik svým strojům věří a o tu důvěru se chce se svými hosty podělit. Většina výrobců pochopila, že jen doma, ve vlastních výrobních a montážních halách, lze dopodrobna předvést svoje výrobky v provozu a ukázat jejich výkonnost a rozsah technologického využití. Proto jsou zákaznické dny pořádané výrobci obráběcích strojů stále častější a populárnější. Ve středu 17. června proběhl v areálu společnosti TOS VARNSDORF zákaznický den, již tradičně pod názvem TOSday. Letošní nabídka byla rozšířena na pět výrobních a montážních hal, kde byla představena široká paleta strojů a zvláštního příslušenství, největšími deskovými vyvrtávačkami o průměru vřetena 200 milimetrů počínaje přes oblíbené stolové vyvrtávačky s průměrem 130 milimetrů (a to i v provedení se smykadlem) až k nabídce frézovacích hlav. TOS VARNSDORF přináší každým rokem na trh alespoň jednu novinku, jak z pohledu
Oživení exportu a s ním spojených obchodních cest se v posledních měsících projevuje i ve specifickém odvětví privátního létání. Miliardový byznys, který se vyznačuje relativní odolností vůči krizím, hlásí růst.
E15
54
Vladimír Peták: Nejčastěji létají majitelé podniků a rentiéři Tuzemská letecká společnost ABS Jets se už přes deset let stará o rostoucí flotilu luxusních tryskáčů. Ty rovněž pronajímá pro charterové lety. Podle generálního ředitele Vladimíra Petáka je letošním cílem ABS Jets další růst flotily. Změnily se nějak ceny letů, někteří zprostředkovatelé hlásí jejich pokles? Ceny spíše stagnují, posuzuji to ale v globální rovině. Nabízíme spoustu různých služeb včetně
údržby, prodeje letadel, plánovaní letu, pozemního odbaveni a hangárování. Ceny na charterovém trhu mírně poklesly. Jací lidé létají nejčastěji? Majitelé korporací s managementem a rentiéři. Očekává ABS Jets letos nějaký přírůstek do letecké flotily? Děláme vše pro to, abychom se rozrostli. JDe o image. Speciálně vypravené soukromé lety stále nejsou pro každého. Ani majetným lidem nemusejí velké výdaje vyhovovat.
A151000320
Firmy začínají šetřit čas svých manažerů během přepravování a poohlížet se po soukromých letech. „Poslední rok zaznamenáváme stále větší zájem o cesty soukromými malými letadly po Evropě,“ řekla spolumajitelka agentury Asiana Šárka Litvinová. Nemusí přitom hned jít o první tryskáčovou ligu, poptávka se pohybuje od třímístných vrtulových strojů po proudová letadla. Podle mluvčí Travel Servisu Vlaďky Dufkové dosud převažovala poptávka ze zahraničí, letos ale začínají dominovat Češi. „Tento rok došlo k velmi výraznému nárůstu počtu uzavřených korporátních smluv, které jsou založené na dlouhodobé spolupráci právě s českými klienty,“ uvedla Dufková. V zahraničí přepravci bodují především v zemích západní Evropy, naopak v Rusku nastal útlum poptávky. „Pokud jde o letové hodiny, tak vše opět nasvědčuje tomu, že dojde k mírnému nárůstu v meziročním srovnání. Tržby bychom s ohledem na finanční plán měli mít také vyšší,“ doplnil Vladimír Peták, šéf aerolinií ABS Jets, které provozují dvanáct tryskových letounů a patří k regionálním lídrům v oboru. Podle Litvinové přitom mírně klesly ceny za luxusní soukromou přepravu. Cesta osmimístným strojem z Prahy do Paříže a zpět tak vyjde na zhruba deset tisíc eur. Zájem o cesty najatými letouny není ale totéž co zájem o letouny samotné. Svědčí o tom statistiky společnosti Colibri Aircraft. Podle nich dosáhl loni počet soukromých tryskáčů v českých zemích a na Slovensku 51, přibyl jediný nový stroj. V regionu střední a východní Evropy přibylo šest nových strojů, v předkrizovém roce 2007 to bylo 13 letounů. Jan Šindelář
inzerce
Foto: E15
A151000320
konstrukce, tak z pohledu technologického využití. Výhodou zákaznických dnů je mimo jiné i to, že pokud se máte čím chlubit, můžete ukázat kromě strojů a dalších výrobků také své výrobní prostředí. Návštěvníci zde například mohli vidět zrenovovanou halu montáží
vřeteníkových jednotek spolu s novým obráběcím centrem od firmy Waldrich Coburg, nejnovější investiční akvizici. Společnost představila v plném zatížení svůj první stroj s hydrostatickým vedením ve všech osách, WRD 180 H o průměru vřetena 200 milimetrů. Stroj bude obrábět mimo jiné masivní bloky motorů pro dieselové lokomotivy. Kromě běžných konfigurací strojů řady WRD mohli hosté spatřit i speciální konfiguraci dvou deskových strojů WRD 150 TANDEM, kdy oba stroje používají jedno lože o délce 36 metrů. Zákazník bude toto technologické pracoviště využívat k výrobě velmi rozměrných obrobků. Zájemci se na TOSday 2015 dozvěděli, že TOS VARNSDORF připravuje pro nejbližší období další novinky, které jistě zaujmou nejen designově, ale především svými parametry a možnostmi.
OF cestování
advertorial OF
Pohádkový zámek podivínského krále
Naučte se pracovat s jasnými výsledky
Vzdělávací agentura Signum učí týmy spolupracovníků, jak přesně zacílit na to, co je opravdu důležité. Během teambuildingových akcí ušitých na míru naučí kolektivy zorientovat se v problému, najít jeho podstatu a řešení.
Po celém Německu je rozeseto mnoho hradů a zámků. Žádný z nich není tak známý a hojně navštěvovaný jako skvost jižního Bavorska – zámek Neuschwanstein. Zámek Neuschwanstein, v překladu „Novolabutí kámen“, se nachází poblíž bavorského městečka Füssen a od sousedního Rakouska jej dělí pouhých pět kilometrů. Zámek je oblíbeným cílem nejen turistů z celého Německa a přilehlého Rakouska, ale i výprav třeba ze vzdáleného Japonska. Za svůj věhlas vděčí nejen své jedinečné architektuře a zasazení do romantického prostředí, ale i pohnuté historii svého stavitele. Zámek nechal vystavět bavorský panovník Ludvík II. Bavorský společně se dvěma dalšími zámky Herrenchiemsee a Linderhof. Stavba započala roku 1869 a dokončena byla roku 1884, i když jen částečně. Úplnému dokončení zabránila prázdná státní kasa společně se smrtí krále.
56
Ludvíkův osud Za svou popularitu zámek vděčí nejen své vnější a vnitřní kráse, ale i osudu stavitele, který je s ním spjat. Když v patnácti letech poprvé uviděl operu Lohengrin od Richarda Wagnera, učarovala mu tak, že jejímu autorovi a jeho dílu zasvětil takřka celý svůj život. Právě motivy z této opery bohatě zdobí celou Ludvíkovu ložnici a dílo samotné v něm podnítilo zájem nejen o operu, ale i mytické hrdiny, báje a pohádky. Stal se tak Wagnerovým mecenášem, jehož dílo velmi štědře dotoval. Státní kasa, z jejíhož obsahu si chtěl Ludvík zhmotnit své sny a ze které zároveň
bohatě dotoval svého oblíbeného skladatele, se pomalu, ale jistě k nevoli jeho podřízených členů vlády vyprazdňovala. Vzhledem k tomu, že krále vladaření příliš nebavilo, předal již dříve mnoho pravomocí svým ministrům, jejichž vliv s vyprazdňující se kasou posiloval. Aby vláda zabránila hrozícímu státnímu bankrotu, prohlásila proto krále nesvéprávným a zbavila ho tím moci. Ludvík byl převezen na zámek Berg, kde měl žít v ústraní pod lékařským dohledem. O dva dny později byl Ludvík i se svým lékařem von Guddenem nalezen mrtvý na břehu blízkého jezera. Příčina smrti nebyla dodnes vyjasněna. Stavba, která kdysi málem zapříčinila bankrot Bavorska, dnes paradoxně přivádí do státní kasy nemalé peníze. Bohumil Pražský
E15
A151007992
toalety, teplá voda v kuchyni či kuchyňský výtah. Ludvík si své komnaty vybavil i takovými dobovými novinkami, jako byl elektrický zvonek na svolávání služebnictva či telefon.
Filozofie a přístup • Produkty v oblasti softs skills a koučinku teambuildingová agentura flexibilně propojuje tak, aby výsledný kurz přinesl co možná nejvyšší užitek. • Signum pomůže zmapovat konkrétní potřeby a každý kurz připraví na míru. • Všechny další starosti s přípravou a realizací můžete hodit za hlavu. O kompletní realizační servis se rád postará produkční tým z agentury. • Vzdělávací a teambuildingové kurzy realizují jak v češtině, tak v angličtině. • Ctí etické a bezpečnostní standardy, staví na profesionalitě, poctivosti a tvořivosti.
Foto: archiv
Inspirace pro disneyovky Atypická stavba, kterou si do nejmenších detailů Ludvík osobně navrhl, bývá v odborných kruzích architektů často kritizována pro svou kombinaci snad všech existujících stavebních slohů jak zvenčí, tak i uvnitř. Zámku ovšem nelze upřít půvab, o čemž svědčí i fakt, že bývá považován za jednu z nejromantičtějších staveb světa. Ne nadarmo se tvůrci disneyovské pohádky o Popelce touto stavbou inspirovali. Úchvatný pohled na zámek zvenčí jde ruku v ruce s okázalostí a přepychem interiéru. Luxus je tu patrný skoro ve všech prostorách zámku, což asi nikoho nepřekvapí. Zajímavostí jsou však moderní technologie, které již tehdy Ludvík do svého sídla zakomponoval pro komfort nejen svůj, ale i služebnictva. Nechybí centrální teplovzdušné vyhřívání pokojů, tekoucí voda, splachovací
Spolupráce s agenturou Signum přináší skutečné výsledky. Naučí vás otevřeně a jasně komunikovat, posílit vzájemnou ochotu a respekt, víru ve své vlastní schopnosti. Napomůže získat odvahu stát se tvůrcem, přestat se vymlouvat na to, co nejde, a namísto toho konstruktivně hledat řešení.
Ověřeno na vlastní kůži Úroveň služeb agentury Signum se rozhodli na vlastní kůži otestovat pracovníci vydavatelství Mladá fronta, které vydává měsíčník Profit. Hlavním pozitivem se stal přístup lektorů, kteří se aktivně zapojili do kolektivních aktivit – byli nadšení a čišela z nich energie. Hned po prvním seznamovacím kolečku zcela zapadli. Vytvářeli pozitivní atmosféru a zároveň zvládali řídit celý připravený program. První úkol se zdál jako hračka. Prstem podržet připravenou tyč a společnými silami
Každý mistrem kreslířem. S pomocí bílých triček a barev se měl každý vizuálně představit. Následně se pořádala výstava.
ji položit na zem. Zdánlivě lehký úkol ukázal, jak důležité je sehrát se a spolupracovat. Po této krátké rozehřívací části přišla složitější hra. Vžít se do situace trosečníka na člunu s pár věcmi, které mu po havárii zůstaly. Úkolem bylo seřadit věci podle důležitosti. Nejprve si každý vytvořil seznam věcí podle priority sám za sebe a v druhé části hry se pracovalo v týmech. Výsledky týmů se překvapivě ukázaly nesrovnatelně lepší. Přestože se kolegové ve skupinách dohadovali a snažili obhajovat svou teorii, nakonec společně došli k lepší variantě, jak přežít na moři, než každý jednotlivě. Závěrečná část zaujala nejvíce. „Doufám, že nebudeme malovat,“ ozval se někdo z davu.
A prakticky se trefil, protože poslední úkol apeloval na umělecké vlohy. Každý dostal bílé tričko, barvy a čas na to, ztvárnit na něm výpověď o sobě. Jako kdybyste byli v cizí zemi, neuměli řeč a nikdo o vás nic nevěděl, triko by bylo jediným vodítkem. Každý tak dostal prostor prozradit o sobě něco nového, co ani jeho nejbližší kolegové nemuseli po letech spolupráce vědět. Někteří se projevili jako patrioté a kreslili státní vlajku, jiní svoji rodinu, koníčky, lásky, neřesti, oblíbená místa či mazlíčky. Každé triko bylo ve výsledku zcela unikátní. V rámci následné výstavy se hádalo, kdo je autor kterého trika, a pro mnohé to byla pořádná detektivka.
57
OF cestování
Okouzlení dávným Orientem Marocký král Hassan II. přirovnal svoji zemi ke stromu, který má kořeny sahající hluboko do Afriky, kmen pevně zasazený v arabsko-islámském světě a větve rozpínající se od Španělska přes Francii až k samotnému srdci Evropy. Maroko skýtá daleko více zážitků než jen moře a poušť. Tisíc a Jedna noc. Marocká města vynikají i v drobných detailech, které návštěvníkům připomínají slavné pohádkové motivy.
58
Na hranici pouště a sněhu Jedním z nejzajímavějších měst v Maroku a nekorunovaným hlavním městem jižního Maroka je Marrákeš. Z jedné strany obklopen pouští a z druhé zase zasněženými vrcholky Vysokého Atlasu. Červená barva, kterou se chlubí všechny marrákešské historické budovy a opevnění, je jeho typickou barvou. Centrum tvoří labyrint úzkých uliček, romantické a exotické paláce, muzea a mešity. Městské parky ještě stále zavlažuje podzemní zavlažovací systém z 11. století. Marrákešské náměstí Djemaa el-Fna je jedno z nejživějších a nejpozoruhodnějších míst severní Afriky. A to i přesto, že v překladu jeho jméno prý znamená „shromaždiště mrtvých“. Ještě v devatenáctém století totiž bylo dějištěm poprav. Přes den se trh pyšní zaklínači hadů a akrobaty. Se soumrakem se místo promění v unikátní a velkolepé divadelní představení
i místo gurmánských zážitků. Celé náměstí se zaplní akrobaty, kejklíři, žongléry nebo muslimskými ženami, které turisty zdobí henou. K vidění jsou ale i pouliční zubaři, kadeřníci či písaři. Polibek na rozloučenou Casablanca je moderním marockým přístavem, založeným Francouzi. Chlubí se bohatým nočním životem a arabské ženy tu nenosí šátek, ale naopak jsou velice elegantně oblečené. Je to zároveň největší město Maroka, čítá přes tři miliony obyvatel a má nejvýznamnější přístav v zemi. Lákadlem mnoha turistů je mešita Hassana II., nejznámější mešita v Maroku, kam může vstoupit i nemuslim. Má 210 metrů vysoký minaret a je tak veliká, že by se do ní vešel celý vatikánský chrám svatého Petra. Redakce
polopenze / 3* MAROKO AGADIR okruh Velkolepá města 25. 7. 2015 – 1. 8. 2015 – 14 390 Kč 29. 8. 2015 – 5. 9. 2015 – 16 590 Kč
All inclusive / 4* MAROKO AGADIR hotel Beach Albatros Agadir 12. 8. 2015 – 19. 8. 2015 – 18 690 Kč 26. 8. 2015 – 2. 9. 2015 – 21 790 Kč
MAROKO AGADIR hotel Kenzi Europa
All inclusive / 5* MAROKO SAIDIA hotel Iberostar Saidia 28. 7. 2015 – 4. 8. 2015 – 19 290 Kč 18. 8. 2015 – 25. 8. 2015 – 23 490 Kč
All inclusive / 4*
1. 8. 2015 – 8. 8. 2015 – 19 990 Kč 12. 8. 2015 – 19. 8. 2015 – 20 590 Kč
A151007490
Neobjevené Středozemní moře Letovisko Saidia se nachází na severovýchodě marocké provincie Berkane, u Středozemního moře. Díky své poloze stále uniká hluku a masovému turistickému ruchu. Saidia byla založena roku 1883 Sultánem Hassanem I., jenž nechal postavit pevnost na levém břehu řeky Mulúja. Ta sloužila ke kontrole a regulaci pohybu obyvatel z Alžírska do vnitrozemí Maroka a naopak. Alžírsko bylo v té době francouzskou kolonií. Marockou atmosféru lze zažít v místní medině. Velká vstupní brána vede do labyrintu úzkých uliček, posetých arabskými obchůdky s kořením, oblečením i restauracemi s místními klasickými specialitami. Saidia nabízí nádhernou, 14 kilometrů dlouhou pláž s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře s krásně čistou a teplou vodou. Tato pláž patří k nejdelším v celém Maroku.
inzerce
Foto: archiv
Vynikající kuchyně, pohostinnost, krásná a rozmanitá příroda, nádherné památky a kultura, ale i nejdelší existující monarchie, to vše dělá z Maroka zemi, kterou jednoduše musíte vidět. Začít můžete například Agádírem, městem, kterému se říká perla marockého pobřeží. V roce 1960 bylo celé zničeno zemětřesením. Maročané jej znovu vystavěli a přizpůsobili více potřebám turistů. Bdí nad ním pevnost Kasbah, vypínající se na hoře nad městem. Je odtamtud nádherný výhled nejen na moře, ale i na celý Agádír.
www.eximtours.cz www.facebook.com/eximtours
OF jeden den podnikatele
Kvalita vs. kvantita při nákupu vázacích a manipulačních prostředků
Aplikace může propojit občany s úředníky a firmami
Božena Jirků ředitelka nadace Konto Bariéry
Petr Steklý spoluzakladatel Lepšího místa
Vázací a upínací prostředky jsou důležitou součástí výrobního procesu. Zajišťují bezpečnou manipulaci s břemeny a zvyšují kvalitu a efektivitu práce. Přesto se u uživatelů stále setkáváme s vázacími prostředky, které jsou zastaralé, poškozené nebo nesplňují potřebné parametry a normy pro bezpečnou manipulaci.
A151007818
Organizace práce je moje svérázná disciplína. Často si říkám, že by můj pracovní den měl mít třicet hodin a týden aspoň osm pracovních dnů. Divím se, že i tak nakonec stihnu vše. Nejsem na to úplně pyšná, ale pracuji téměř stále a odkudkoli. Na druhé straně jsem už byla letos na dovolené, kdy jsem se přinutila neodpovídat na všechny pracovní maily, jenom zcela výjimečně mrknout na to, co mělo naprosto nejvyšší důležitost. A rodina mě nepoznávala a radovala se. Mé kroky většinou ráno směřují do kanceláře nadace. Ale samozřejmě, ještě než vyrazím, už mi bliknou první maily na telefonu. Nedá mi to a aspoň je prolétnu… Ráda si dost věcí organizuji sama, během dne jedním okem visím na svém pracovním diáři a už posouvám, přesouvám a snažím se vše skloubit. Příjemné je, že mi partneři mnohdy vycházejí vstříc, a když je pěkně poprosím, dorazí na schůzku k nám do nadace, což mi čas nažene. V práci mám jednu velkou ženskou přednost, nevadí mi dělat několik věcí najednou, podepisovat faktury a smlouvy při konferenčním hovoru. Zároveň si říkám, že mám sˇtěstí, že se neštítím technologií, novinek a vymožeností, které s organizací práce pomáhají a jednotlivé úkony urychlují. Ohromnou oporou jsou v tom moje vnoučata, která se mnou mají trpělivost a seznamují mě s novinkami, které jsou pro moji práci využitelné. Konzultuji s nimi i všechny projekty, které v nadaci chystáme k oslovování a získávání mladých dárců. Hodně času ukrajují pracovně-společenské povinnosti. Na druhé straně je to součást mojí práce, která mě nesmírně těší. Můžu tak potenciálním partnerům vykreslit práci Konta Bariéry, život našich klientů i to, jak by se mohli zapojiti. A hlavně můžu poděkovat jednotlivcům i společnostem, kteří už nám pomáhají. To jsou povinnosti milé a na ně si zkrátka čas udělat musím. Třeba předvánoční čas. Jak skloubit rodinnou pohodu a ochotu lidí dávat na charitu více než kdy jindy? To zkrátka vůbec nejde. Vánoce jsou pro nadace žně, a tak něco musím ošidit. Většinou je to rodina, která má nasˇtěstí velké pochopení. Trávíme tak čas společně a já ještě můžu využít jejich mladé chytré hlavy.
Před třemi lety jsme v Kolíně založili projekt Lepší místo. Jeho jádrem je mobilní a webová aplikace, jejímž prostřednictvím mohou občané, ale i firmy či nadace zlepšovat své okolí. Základní myšlenkou bylo propojovat občana s úředníkem v jeho obci. Cílem je vytvářet celospolečensky odpovědnou sociální síť, jež se zaměřuje na kultivaci a rozvoj prostředí, ve kterém žijeme. Každý může vyfotit jakýkoli problém – rozbité osvětlení, nebezpečí pro děti, chybějící lavičku či vysypanou popelnici – a jednoduše fotografii odeslat do systému. Ten automaticky příspěvek lokalizuje, spáruje s radnicí či městskou částí a odešle kompetentnímu úředníkovi. Aplikace daný tip eviduje. Starosta či tajemník jsou průběžně upozorňováni na stav plnění a mohou příslušnému úředníkovi stanovit termín a prioritu řešení. Občané po celou dobu vidí postup řešení požadavku, mají možnost sledovat, jaká firma jejich podnět realizuje, a mohou vkládat komentáře či dotazy. Když tip přesahuje kompetence či možnosti města nebo spadá do kompetence městem zřizované organizace, je prostřednictvím aplikace delegován. V případě, že cílem tipu je vytvořit něco nového, jsou o tom informováni i lokální podnikatelé a neziskové organizace či aktivní lidé s nabídkou podílet se na projektu finančně, realizačně či materiálně. Do současné doby tento unikátní systém používá 97 měst a obcí po celé České republice. Od června 2015 však vstupujeme do nové fáze. Chceme více zapojit nejen aktivní lidi, ale i firmy, které něco podporují, a stejně tak chceme, aby i neziskové organizace ukázaly, co dělají dobrého ve veřejném prostoru, a inspirovaly ostatní. Aplikace proto umožňuje firmám vyhledávat nové zakázky a obchodní příležitosti, je zdrojem užitečných dat pro mnoho uživatelů. Díky své privátní funkci mohou firmy používat tento systém i jako jednoduchý úkolník nebo správce areálu. Stačí fotografie s popisem a podnět nebo úkol putuje k odpovědnému pracovníkovi. Firmy mohou Lepší místo využít i pro své CSR neboli budovat si pověst celospolečensky odpovědné firmy. Věřím, že právě pomocí Lepšího místa veřejnost snáze uvidí, jaké podněty od občanů pomohly firmy finančně či materiálně zrealizovat.
inzerce
Foto: archiv
Neštítit se novinek a umění multitaskingu
60
KOMERČNÍ PREZENTACE
OF názor
NA CO SE PŘI NÁKUPU ZAMĚŘIT Důraz je třeba klást na kvalitu požadovanou pro daný provoz. V případě, že uživatel nakoupí odpovídající zboží, do kterého investuje vyšší částku, odvděčí se mu provoz plynulým a bezpečným chodem. Cena se odvozuje od kvality materiálu, splnění technické normy, a zda mají?? veškerou technickou dokumentaci a správné označení. To jsou parametry, které by měly rozhodovat o nákupu. Cena může být v počátečních nákladech vyšší i o 20–30 %, z dlouhodobého hlediska se však náklady několikanásobně sníží. Je třeba si uvědomit, že u méně kvalitních řetězových vázacích prostředků dochází brzy k vymačkávání článků, oděrům a ohybům článků a jsou velmi náchylné na vrypy ostrou hranou. To vše je způsobeno nekonzistentní výrobou, nedokonalou technologií zpracování a technologickou nekázní, to znamená nedodržováním zásad a norem pro výrobu. Dalším důležitým bodem je čistota a chemické složení legur. Dochází k překalování oceli, výrobky jsou tvrdé a snadno praskají, nebo jsou naopak příliš měkké. U textilních vázacích prostředků se kvalita = životnost liší v použití polyesterového vlákna, jeho čistotě a stabilizaci. Nestabilizované výrobky mají omezenou životnost například 3 roky. Přestože nebyly nikdy použity, nesmí se po době životnosti použít. U stabilizovaných vláken je životnost neomezená. Další rozdíl najdeme ve způsobu tkaní krycích obalů vinutých smyček i plochých pásů. U špičkových výrobků jsou navíc exponovaná vlákna vyztužená kevlarovým vláknem.
Výrobky společností RUD a SpanSet jsou vyvíjeny podle nejnovějších poznatků v této oblasti. Jejich interní předpisy jsou mnohonásobně přísnější než oficiální normy. Určují trend a udávají směr, kterým se následně řídí ostatní výrobci. Vojtěch Šamšula dodává: „Společnost Tesort nabízí vázací a upínací prostředky společností RUD a SpanSet, které splňují všechny normy a jsou vyvíjeny podle nejnovějších poznatků v technologii výroby. Jsou dodávány s veškerou technickou dokumentací. Základ tvoří návod k použití, který má obsahovat informace, jak výrobek vybrat, jak jej používat, jak jej kontrolovat, opravovat, skladovat a co s ním dělat po jeho vyřazení z provozu. (Pamatujte, že návod k použití, který je jen na 1 A4, skutečně nestačí.) Zároveň zasíláme prohlášení o shodě a v případě, že výrobek podléhá povinné evidenci, dodáváme i evidenční kartu, která obsahuje informace o složení výrobku, výrobci a informaci o provedení zkušebních zatížení. Na veškeré námi dodané zboží je poskytován servis. Naši revizní technici jsou proškoleni u výrobců a zároveň mají zkoušky pro provádění magnetické defektoskopie. Náš tým odborníků navrhuje řešení vhodné manipulace od těch nejlehčích až po speciální typy. Klademe důraz na výběr nejvhodnější manipulace a následný pravidelný servis.“
Při nákupu vázacích prostředků je potřeba si skutečně vybírat, ptát se, hledat a nedívat se pouze na cenu, protože ta v případě nevhodně zvolených vázacích prostředků může být několikanásobně vyšší, než byla prvotní investice.
KOMERČNÍ PREZENTACE NOVÝ TREND: Lidé investujíÏ£VW¼VSRUGRNRXSÝE\WıΖQYHVWLÏQ¯E\W\VOLEXM¯URÏQ¯Y¿QRVDŀ
SRSW£YNXSRLQYHVWLÏQ¯FKE\WHFK Ȍ1£ģSURMHNWMHRMHGLQÝO¿W¯PŀH WěL LQYHVWLÏQ¯ E\W\ ]D FHQX 2VPDGYDFHWLOHW¿ -Lě¯ Lidé 1RYRWQ¿ NOVÝ TREND: investujíÏ£VW¼VSRUGRNRXSÝE\WıΖQYHVWLÏQ¯E\W\VOLEXM¯URÏQ¯Y¿QRVDŀ SUDFXMH MDNR JUDȴN Y GHVLJQHU- ]DUHDJRYDOD WDN« VSROHÏQRVW LQYHVWLÏQ¯ E\W VL PıŀH SRě¯GLW L NRUXQ EXGH SR OHWHFK LQYHVWLÏQ¯MHKR E\W\ ]D FHQX ÏLQLW FFD SRSW£YNXSRLQYHVWLÏQ¯FKE\WHFK Ȍ1£ģSURMHNWMHRMHGLQÝO¿W¯PŀH 2VPDGYDFHWLOHW¿ -Lě¯ LQYHVWLFH VN«P VWXGLX 0ÝV¯ÏQÝ VL 1RYRWQ¿ Y\GÝ- 3UDŀVN£VSU£YDQHPRYLWRVW¯NWHÏORYÝN V PLQLP£OQ¯P YNODGHPWěLKRGQRWD EXGH SR OHWHFK ]DUHDJRYDOD WDN« VSROHÏQRVW LQYHVWLÏQ¯ SUDFXMH MDNR JUDȴN Y GHVLJQHUE\W VL PıŀH L NRUXQ NRUXQ 3UR VURYQ£Q¯ O£ NROHP WLV¯F NRUXQ 3UR- U£YODVWQ¯Y¯FHMDNE\WıYKRGDQHER GRNRQFH L EH]SRě¯GLW YODVWQ¯KR MHKR LQYHVWLFH ÏLQLW FFD 3UDŀVN£VSU£YDQHPRYLWRVW¯NWH- ÏORYÝN VWXGLXVQ¯ 0ÝV¯ÏQÝ VL GR Y\GÝ-Q¿FKNLQYHVWLFL V PLQLP£OQ¯P YNODGHP KRGQRWD ȂYEDQFHE\SěL¼ORŀFH WRŀHVN«P Xŀ GORXKR R FHVWÝ NDSLW£OXȊSRWYU]XMH0DUHN3DGH NRUXQ 3UR VURYQ£Q¯ U£YODVWQ¯Y¯FHMDNE\WıYKRGO£ NROHP WLV¯F NRUXQ 3URDQHER GRNRQFH L EH] YODVWQ¯KR NRUXQ]¯VNDOSROHWHFKQD¼UR86$ Ï£VW VY«KR SODWX VL XNO£YÝW ȂYEDQFHE\SěL¼ORŀFH WRŀH Xŀ GORXKR VQ¯ R FHVWÝ GR Q¿FKNLQYHVWLFL F¯FK QDY¯F NRUXQ SRϯW£GDO QD Y\VQÝQRX GRYROHQRX Ȍ1DE¯]¯PH OLGHP PRŀQRVW NRX- NDSLW£OXȊSRWYU]XMH0DUHN3DGHNRUXQ]¯VNDOSROHWHFKQD¼UR86$ Ï£VW VY«KR SODWX VL XNO£-SÝ MHGQRKR DOH L Y¯FH E\Wı L VH YÝW QRVURÏQ¯P¼URNHPSD Ȍ1DE¯]¯PH OLGHP PRŀQRVW NRX- 3RNXG VL SRě¯G¯WH X 3UDŀVN« F¯FKQDY¯FNRUXQSRϯW£GDO QD Y\VQÝQRX GRYROHQRX Q£MHPQ¯N\ NWHě¯ Ȍ3R GYRX OHWHFK VSRěHQ¯ Y EDQ- VSROHKOLY¿PL VSU£Y\ QHPRYLWRVW¯ XUÏLW¿ LQYHVSÝ MHGQRKR DOH L Y¯FH E\Wı L VH 3RNXG VL SRě¯G¯WH X 3UDŀVN« QRVURÏQ¯P¼URNHPSD FH MVHP YLGÝOOHWHFK ŀH VHVSRěHQ¯ P« SHQ¯]H WLÏQ¯ E\W ]D NRUXQ VSROHKOLY¿PL Q£MHPQ¯N\ NWHě¯ VSU£Y\ Ȍ3R GYRX Y EDQ-VWDELOQÝSODW¯Q£MHPDPDM¯GORXQHPRYLWRVW¯ XUÏLW¿ LQYHV-GR ΖQYHVWLFH GR E\WX MH LQYHVWLF¯ pro další QLMDNQHUR]PQRŀXM¯+OHGDOMVHP SRORYLQ\ VUSQD ]¯VN£WH ΖQYHVWLFH GRgenerace E\WX MH LQYHVWLF¯ VWDELOQÝSODW¯Q£MHPDPDM¯GORX- WLÏQ¯ FH MVHP YLGÝO ŀH VH P« SHQ¯]HKRGRE«VPORXY\2VSU£YXE\Wı E\W ]D NRUXQ GRQD Sě¯OHŀLWRVW SUR OHSģ¯ ]KRGQRFHQ¯ VHVWDU£Q£PLQDMDW£VSROHÏQRVW E\W VOHYX YH Y¿ģL Dŀ ]¯VN£WH SURFHQW další generace KRGRE«VPORXY\2VSU£YXE\Wı SRORYLQ\ QLMDNQHUR]PQRŀXM¯+OHGDOMVHP VUSQD QD proȌ%\O MVHP PLOH SěHNYDSHQ Sě¯¼VSRU D QDUD]LO QDOHSģ¯ PRŀQRVW LQ- NWHU£VPOXYQÝ]DMLģħXMHY¿EÝUQ£3ěL VOHYX SRě¯]HQ¯ K\SRW«N\ QD FHORX VHVWDU£Q£PLQDMDW£VSROHÏQRVW E\W Sě¯OHŀLWRVW SUR ]KRGQRFHQ¯ YH Y¿ģL Dŀ SURFHQW VWXSHP ]£VWXSFH 3UDŀVN« Ȍ%\O MVHP PLOH SěHNYDSHQ Sě¯-VSU£YHVWLFH GR D E\WX RG 361 NGH VHLQ-MHPQ«KRDOHLSě¯SDGQÝQRY«KR NWHU£VPOXYQÝ]DMLģħXMHY¿EÝUQ£- 3ěL ¼VSRU QDUD]LO QD PRŀQRVW Ï£VWNXEXGHÏLQLWURÏQ¯¼URN SRě¯]HQ¯ K\SRW«N\ QD FHORX VWXSHP ]£VWXSFH 3UDŀVN« VSU£Y\ QHPRYLWRVW¯ NWHU¿ PL YģH Y\MHPQ«KRDOHLSě¯SDGQÝQRY«KR Ï£VWNXEXGHÏLQLWURÏQ¯¼URN YHVWLFHE\W GR E\WX 361 NGH VHQ£MHPFHΖQYHVWRUVHWDNQHPXV¯ G£ NRXSLW L VH RG VSROHKOLY¿P SURFHQWD FRŀ SěHGVWDYXMH PÝ-Y\ QHPRYLWRVW¯ NWHU¿ PL YģH Y\VYÝWOLODGRSRUXÏLOQHMY¿KRGQÝMģ¯ Q£MHPFHΖQYHVWRUVHWDNQHPXV¯ G£ NRXSLW E\W L VH VSROHKOLY¿P SURFHQWD FRŀ SěHGVWDYXMH PÝQ£MHPQ¯NHP6SRϯWDOMVHPVLŀH YıEHF R QLF VWDUDW SRX]H LQND- V¯ÏQ¯ VSO£WNX NRUXQ 7XWRVYÝWOLODGRSRUXÏLOQHMY¿KRGQÝMģ¯ ȴQDQFRY£Q¯ 7HÑ P£P Y UXFH YıEHF R QLF VWDUDW SRX]H LQND- V¯ÏQ¯ Q£MHPQ¯NHP6SRϯWDOMVHPVLŀHVXMHSě¯MP\]Q£MHPQ«KRȊXY£G¯ VSO£WNX SěLWRP NRUXQ 7XWR VHPLY\SODW¯Y]¯WVLQDNRXSLE\WX Y¿ģL VSO£WN\ SRNU\MH SUR-ȴQDQFRY£Q¯ 7HÑ P£P Y UXFH VPORXYX QD ]£NODGÝ Q¯ŀ VH QHVXMHSě¯MP\]Q£MHPQ«KRȊXY£G¯ VHPLY\SODW¯Y]¯WVLQDNRXSLE\WX Y¿ģL VSO£WN\ SěLWRP SRNU\MH SURK\SRW«NX D MHģWÝ PL Y\MGH URÏQ¯ 0DUHN3DGHYÝWěHGLWHOE\WRY¿FK Q£MHPE\WXLQYHVWRUWHG\QHPX-VPORXYX QD ]£NODGÝ Q¯ŀ VH QHPXV¯P R QLF VWDUDW 9\GÝO£P VL 0DUHN3DGHYÝWěHGLWHOE\WRY¿FK K\SRW«NX D MHģWÝ PL Y\MGH URÏQ¯ Q£MHPE\WXLQYHVWRUWHG\QHPXY¿QRV Y\ģģ¯ QHŀ NG\ŀ QHFK£P SURMHNWı3UDŀVN«VSU£Y\QHPRYL- V¯]DSODWLW]DK\SRW«NXDQLNRUX-PXV¯P R QLF VWDUDW 9\GÝO£P VL QHMHQ QD Y\VQÝQRX GRYROHQRX SURMHNWı3UDŀVN«VSU£Y\QHPRYLY¿QRV Y\ģģ¯ QHŀ NG\ŀ QHFK£P V¯]DSODWLW]DK\SRW«NXDQLNRUXSHQ¯]H OHŀHW QD ¼ÏWX Y EDQFHȊ WRVW¯ QX 3R OHWHFK ]¯VN£ GR VY«KRQHMHQ QD Y\VQÝQRX GRYROHQRX SHQ¯]H OHŀHW QD ¼ÏWX Y EDQFHȊ WRVW¯ DOHMHģWÝPQRKHPY¯FH$KODYQÝ QX 3R OHWHFK ]¯VN£ GR VY«KR Y\VYÝWOLO-Lě¯ YODVWQLFWY¯ E\W Y KRGQRWÝ DOHMHģWÝPQRKHPY¯FH$KODYQÝ Y\VYÝWOLO-Lě¯ YODVWQLFWY¯ E\W Y KRGQRWÝ EXGX P¯W N GLVSR]LFL E\W NWHU¿ 1DLQYHVWLÏQ¯E\WVLPıŀHWH EXGX P¯W N GLVSR]LFL E\W NWHU¿ 1DLQYHVWLÏQ¯E\WVLPıŀHWH NRUXQDWRLSěHVWRŀHGRLQNRUXQDWRLSěHVWRŀHGRLQSDN PıŀX SURGDW DQHER YÝQRLSıMÏLW 3U£YÝ G¯N\ KLVWRULFN\ QHMQLŀģ¯PX 3U£YÝ G¯N\ KLVWRULFN\ QHMQLŀģ¯PX LSıMÏLW YHVWLÏQ¯KRE\WXQHYORŀLO]HVY«KRSDN PıŀX SURGDW DQHER YÝQRYHVWLÏQ¯KRE\WXQHYORŀLO]HVY«KR YDW VY¿P GÝWHP ΖQYHVWLÏQ¯ ¼URÏHQ¯ K\SRW«N D ]DM¯PDY¿P YDW VY¿P GÝWHP ΖQYHVWLÏQ¯ E\W E\W ¼URÏHQ¯ K\SRW«N D ]DM¯PDY¿P DQLNRUXQX DQLNRUXQX 3UDŀVN£ VSU£YD QHPRYLWRVW¯ QDRG 361 VH PL O¯E¯Ȋ GRG£Y£ FHQ£P QHPRYLWRVW¯ VH OLG« VW£3UDŀVN£ VSU£YD QHPRYLWRVW¯ QDRG 361 VH PL O¯E¯Ȋ GRG£Y£ -Lě¯ -Lě¯ FHQ£P QHPRYLWRVW¯ VH OLG« VW£]£MHPFıP 1RYRWQ¿ E¯]¯ ]£MHPFıPQHMHQ QHMHQREVD]HQ« REVD]HQ« 3URLQYHVWRU\VÏ£VWHÏQ¿PYODVWOH ÏDVWÝML RKO¯ŀHM¯ SR SR LQYHVWRY£Q¯ 3URLQYHVWRU\VÏ£VWHÏQ¿PYODVW-1RYRWQ¿ OH ÏDVWÝML RKO¯ŀHM¯ LQYHVWRY£Q¯E¯]¯ Q£MHPFL E\W\ Q£MHPFLDOH DOHLLYROQ« YROQ« E\W\ E\W\ Q¯PYNODGHPMHGRNRQFHY¿KRGYROQ¿FK ȴQDQÏQ¯FK SURVWěHGNı Q¯PYNODGHPMHGRNRQFHY¿KRG-9\XŀLMWH YROQ¿FK ȴQDQÏQ¯FK SURVWěHGNıE\W\ 9\XŀLMWH Y\ LGH£OQ¯ Sě¯OHŀLWRVW N L Y\LLGH£OQ¯ Sě¯OHŀLWRVW N VLVL LQYHVWRU NWHU« LQYHVWRUPıŀH PıŀHREVDGLW REVDGLW Q« GR QHPRYLWRVW¯ 7UHQGHP MVRX GR QHPRYLWRVW¯ 7UHQGHP MVRXNWHU« Q« SRě¯GLW SRě¯GLWVLVLY¯FH Y¯FHLQYHVWLÏQ¯FK LQYHVWLÏQ¯FKLQYHVWLFL5RÏQ¯Y¿QRVDŀ7R LQYHVWLFL5RÏQ¯Y¿QRVDŀ7R V£P 6RXÏ£VW¯ QDE¯GN\ MH L ]D]HMP«QD GYRXSRNRMRY« E\W\ ]HMP«QD GYRXSRNRMRY« E\W\ Y YV£P 6RXÏ£VW¯ QDE¯GN\ MH L ]D- E\Wı1DSě¯NODGSRNXGP£ÏORYÝN E\Wı1DSě¯NODGSRNXGP£ÏORYÝNY£VQHPıŀHQHFKDWYNOLGX Y£VQHPıŀHQHFKDWYNOLGX MLģWÝQ¯ ȴQDQFRY£Q¯LQYHVWLFH LQYHVWLFHIRUIRU- NRUXQDSRě¯G¯VLQDK\ȴQDQFRY£Q¯ SDQHORY¿FK GRPHFK NWHU« SDQHORY¿FK GRPHFK NWHU« ]D-]D-MLģWÝQ¯ NRUXQDSRě¯G¯VLQDK\-9¯FHLQIRUPDF¯QDMGHWHQD 9¯FHLQIRUPDF¯QDMGHWHQD PRXY¿KRGQ«K\SRW«N\ UXÏXM¯ QHMY\ģģ¯ URÏQ¯ Y¿QRV SRW«NXVURÏQ¯P¼URNHP UXÏXM¯ QHMY\ģģ¯ URÏQ¯ Y¿QRV 1D1DPRXY¿KRGQ«K\SRW«N\ SRW«NXVURÏQ¯P¼URNHPwww.psn.cz a tel.: 725 725 753 753 www.psn.cz a tel.: 753 753
OF Poradna
Jak lze bránit vynášení citlivých dat? Už jednou se nám ve firmě stalo, že zaměstnanec na odchodu si udělal kopii našich citlivých dat. Aktuálně máme ve výpovědi jednoho pracovníka a byl bych nerad, kdyby se to opakovalo. Jakým způsobem mohu bránit vynášení citlivých firemních dat? Petr V., Praha Únik firemních dat či interních informací o obchodní strategii společnosti, o zákaznících a obchodních partnerech či finančních údajích může v dnešní době technologického rozvoje způsobit zaměstnavateli nemalé škody. Ačkoli si zaměstnavatelé začínají pomalu uvědomovat, že se musejí bránit „útokům zvenčí“, v praxi zanedbávají možnost, že k úniku citlivých informací může dojít především vinou či nedbalostí jejich vlastních zaměstnanců, ať už současných, nebo bývalých. Na co si tedy dát pozor? Nejdůležitějším krokem je správné nastavení smluvní dokumentace a vnitřních předpisů společnosti. Pracovní smlouva či interní předpisy mohou obsahovat ujednání o zákazu zneužití či vynášení informací. V praxi se lze setkat i s tím, že takové ujednání je zajištěno smluvní pokutou. To ovšem
není řešením, protože smluvní pokutu – až na jedinou výjimku týkající se nedodržování konkurenční doložky – nelze v pracovní smlouvě vůbec sjednat. Zaměstnavatel však není zcela bez práv. Ze zákoníku práce vyplývá, že může chránit svůj majetek a kontrolovat v určitém rozsahu zaměstnance, zda nevynášejí či nezneužívají citlivé firemní informace. Z průzkumů vyplývá, že nejčastějším způsobem úniku informací je e-mailová komunikace, vynášení informací pomocí USB disků či využívání firemních tiskáren ke zkopírování textů. Zaměstnavatel může po předchozím oznámení monitorovat a kontrolovat zaměstnance. Takový monitoring musí být směřován na majetek zaměstnavatele, nikoli na osobu zaměstnance. Ze zákona vyplývá, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky. Zaměstnavatel je oprávněn dodržování těchto povinností přiměřeně kontrolovat a může v nezbytném rozsahu narušovat soukromí zaměstnanců. Praxe a judikatura vyvodila, že obecně je možné
číst jen hlavičky e-mailů u zaměstnanců, kde existuje podezření z vynášení informací. Je také doporučeno, pokud je to možné, aby e-mailová adresa neobsahovala jméno a příjmení zaměstnance, ale například označení oddělení zaměstnavatele (např. finance@ spolecnost.cz). Korespondence v takové schránce potom již nemusí být považována za soukromou. Je vhodné proto obecná pravidla sjednat v pracovní smlouvě a bližší pravidla vymezit ve vnitřní směrnici nebo kolektivní smlouvě. V případě, že zaměstnanec způsobí zaměstnavateli zcizením či zneužitím důvěrných dat či informací škodu a zaměstnavatel je schopný toto prokázat, je možné se po zaměstnanci domáhat peněžité náhrady prostřednictvím žaloby. Krajním řešením pak může být dokonce i podání trestního oznámení na bývalého či současného zaměstnance s podezřením na spáchání trestného činu. Může se jednat o naplnění různých skutkových podstat trestných činů, přičemž bude záležet na konkrétním charakteru zcizených dat či informací. Petr Glogar
advokát PwC Legal
Potíže s hudbou v provozovnách
62
uzavření smluv dochází nejčastěji stažením formuláře z internetových stránek kolektivních správců, jejich vyplněním a odesláním dvou podepsaných kopií na adresu kolektivního správce, který si jednu ponechá a druhou, opatřenou podpisem a razítkem, odešle zpět podnikateli. Výše licenční odměny, kterou je podnikatel povinen hradit, pak vychází ze sazebníků odměn a odvíjí se od několika faktorů. Jedno rádio tak v úhrnu všech povinných poplatků vyjde měsíčně podnikatele v závislosti na velikosti obce, ve které má provozovnu, na částku přibližně mezi 300 až 400 korunami, televize pak v rozmezí 600 až 800 korun. Jiří Matzner
zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al.
BYDLENÍ
BYDLENÍ V MAXIMÁLNÍM V MAXIMÁLNÍM POHODLÍ POHODLÍ www.clubocean.cz www.clubocean.cz
5 NEJ
5 NEJ
7HUDV\ÏLEDONRQ\XYÝWģLQ\MHGQRWHN
-HGQRWN\RG.Ï 7HUDV\ÏLEDONRQ\XYÝWģLQ\MHGQRWHN
+RVWLYDěVN¿OHVRSDUNDSěHKUDGDPRGGRPX
-HGQRWN\RG.Ï 3DUNRY£Q¯Sě¯PRYGRPÝ
+RVWLYDěVN¿OHVRSDUNDSěHKUDGDPRGGRPX A151007953
kolektivní správci, kteří zastupují například zvukaře, sice existují, ale smlouvy za ně uzavírají dva největší výše uvedení kolektivní správci. Teprve uzavřením licenční smlouvy s oběma kolektivními správci dochází k vypořádání všech autorskoprávních nároků. Podnikatele, kteří sice mají uzavřenou licenční smlouvu s jedním z nich, ale s druhým ji uzavírat nechtějí nebo o této povinnosti nevědí, tak opět může čekat nepříjemné překvapení, že druhý kolektivní správce se o svůj nárok přihlásí, což s sebou opět nese příslušnou sankci. Podnikateli, který chce ve své provozovně pouštět reprodukovanou hudbu, vzniká povinnost uzavřít příslušné licenční smlouvy s kolektivními správci nejpozději 15 dnů od zahájení veřejné produkce. K samotnému
inzerce
Na našich provozovnách pouštíme pro zpříjemnění atmosféry hudbu. Někde využívám klasická rádia, jinde hudbu přehráváme z počítače. Jaká jsou pravidla? Zdeněk L., Liberec Vcelku rozšířeným omylem je, že někteří podnikatelé se domnívají, že pokud za rádio v provozovně hradí rozhlasový poplatek, tak mají veškeré zákonné poplatky vypořádány. Koncesionářský poplatek však ošetřuje úplně jinou oblast nežli poplatky autorské, a proto vedle něj je podnikatel povinen mít uzavřené i licenční smlouvy s kolektivními správci. Důležité je, že tito správci jsou dva a zastupují odlišné subjekty. Nejznámějším kolektivním správcem je Ochranný svaz autorský neboli OSA, zastupující autory, a vedle něj ještě Intergram, který zastupuje výkonné umělce. Další
=DVW£YND0+'PLQRGGRPX
3DUNRY£Q¯Sě¯PRYGRPÝ
=DVW£YND0+'PLQRGGRPX PO - NE 8.00 - 22.00
PO - NE 8.00 - 22.00
www.psn.cz
www.psn.cz
OF servis
Daňové termíny STŘEDA 15. ČERVENCE
• Daň silniční – záloha na daň za 2. čtvrtletí 2015 PONDĚLÍ 20. ČERVENCE
•D aň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti •D aň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň z MOSS •P ojistné – podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za červen 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření •O dvod z loterií a jiných podobných her – podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 2. čtvrtletí 2015
•D aň z přidané hodnoty –d aňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen – s ouhrnné hlášení za 2. čtvrtletí a za červen – v ýpis z evidence za 2. čtvrtletí a za červen •E nergetické daně –d aňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2015
PONDĚLÍ 24. SRPNA
PONDĚLÍ 31. ČERVENCE
ÚTERÝ 25. SRPNA
• Daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2015
• Daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za červenec – souhrnné hlášení za červenec – v ýpis z evidence za červenec • Energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červenec 2015
PONDĚLÍ 10. SRPNA
• Spotřební daň – splatnost daně za červen 2015 (mimo spotřební daň z lihu)
PONDĚLÍ 27. ČERVENCE
ČTVRTEK 20. SRPNA
•S potřební daň – splatnost daně za květen 2015 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za červen 2015 –d aňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za červen 2015 (pokud vznikl nárok)
• Daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti • Pojistné – podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za červenec 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření
• Spotřební daň – splatnost daně za červen 2015 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za červenec 2015 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických benzinů za červenec 2015 (pokud vznikl nárok)
Roční předplatné + DÁREK
Předplatné za 390 Kč a jako dárek poukaz v hodnotě 1500 Kč
+
PONDĚLÍ 31. SRPNA
• Daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2015 • Daň z nemovitých věcí – splatnost první splátky (poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb s daní vyšší než pět tisíc korun)
Dárkový poukaz v hodnotě 1500 Kč
Kalendář akcí PONDĚLÍ 31. SRPNA AŽ 2. ZÁŘÍ
V Liberci se uskuteční mezinárodní konference zaměřená na nové technologie – Nanovlákna a jejich další uplatnění v průmyslu. Akce se zúčastní odborníci z univerzit, výzkumných center a zástupci průmyslových odvětví. Seminář s mezinárodním přesahem je placený, od 490 eur do 590 eur v posledních dvou týdnech před začátkem. Více se dozvíte na oficiálních stránkách konference nart.tul.cz nebo e-mailu nart@ tul.cz Foto: profimedia
ČTVRTEK 10. ZÁŘÍ
Agentura CzechTrade pořádá fórum na téma zelené ekonomiky. Řada světových studií a aktuální směr, kterým se Itálie ubírá ke Green Economy, dokazují,
64
platí v e-shopu www.luxuryoffice.cz do 29. 9. 2015
že zelená ekonomika se stala motorem schopným přispět k překonání současné ekonomické fáze. Největší impulz pro přechod italského výrobního systému na zelenou ekonomiku pochází z investic privátních firem, jež investovaly do green technologií. Cílem fóra je podat českým firmám aktuální informace o italské ekonomice s detailním zaměřením na Green Economy, konkrétně na vodní a odpadové hospodářství. V rámci fóra vystoupí zástupce italské pobočky CzechTrade a italští odborníci na danou tematiku. Akce se koná v budově ministerstva průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1, více informací se dozvíte na e-mailu:
[email protected]
A časopis naleznete ve schránce! Tato nabídka platí jen do 6. 9. 2015 Předplaťte si bezpečně e-mailem na e-mailovou schránku
[email protected], uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód PROFIT0715. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách www.mf.cz
Volejte zdarma 800 248 248 Jednoduše zavolejte své osobní údaje a info o požadovaném předplatném a periodiku. Uveďte kód PROFIT0715
Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 -Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz
OF portrét
Ivana Jablonovská: H. V. Schwarzkopf
Ráj nepoznaných chutí
66
Ježíšmarjá. Já nevím! Mezi největší kuriozity řadí Ivana Jablonovská lososovou příchuť či šafránovou.
Zmrzlina až od osmnácti Velkým lákadlem jsou i alkoholické zmrzliny. V jednom kopečku slivovicové je zhruba jeden centilitr čistého alkoholu. Jinými slovy: Sníte-li dva kopečky slivovicové, jako byste vypili panáka padesátiprocentní pálenky. V menu najdete například i fernetovou, šampaňskou, becherovkovou, zelenou či s chutí whisky. „Alkoholové sorbety jsou osobám do osmnácti let neprodejné. Vede ale pivní zmrzlina,“ říká zmrzlinářka. Jakub Procházka
A151007834
zhruba tři desítky druhů zmrzlin. V horkých letních dnech až 140 druhů, na které se stojí dlouhé fronty. V repertoáru jsou celkem tři stovky příchutí. Klasické ovocné a smetanové sladké pochoutky v něm samozřejmě najdete také, a to i takové, které voní exotikou. Nabízejíí se kanadské brusinky, turecký med, papája, růžový grep či žlutý meloun. Při pohledu do nabídky se někomu sbíhají sliny, jiný se ale může lehce vyděsit. Pokud překonáte obavy a vyzkoušíte zmrzlinu ze svíčkové, budete možná mile překvapeni. Slané zmrzliny jsou chuťově výraznější.
inzerce
Je vyučenou prodavačkou. Od roku 2000 se věnuje výrobě a prodeji netradičních druhů zmrzliny. V roce 2013 otevřeli s partnerem ve Stráži pod Ralskem cukrárnu, kde nabízejí stovky druhů mražené pochoutky.
„Ještě nesmím zapomenout na speciality. ‚Ježíšmarjá.‘ ,Já nevím.‘ To u nás ve zmrzlinárně slyšíme častěji než pozdrav,“ usmívá se Ivana Jablonovská. Opravdovou lahůdkou je teplá zmrzlina. „Je vyrobena ze živočišné šlehačky, 33procentního tuku. A proč teplá? V porovnání s jinými zmrzlinami totiž díky své tučnosti není tak studená,“ líčí Ivana Jablonovská. V zmrzlinářství nezapomínají ani na milovníky posezení v cukrárnách u kávy a dortu. „V nabídce máme i bezlepkové dorty a pečivo. V současné době pracujeme na zprovoznění kavárny,“ přibližuje spolumajitelka plány do budoucna.
A151000318
Vydali se studenou cestou „Začali jsme vyrábět takzvanou studenou cestou, neměli jsme pasterizér. Takže jsem po nocích ručně míchala a vyráběla zmrzlinu. Přes den jsme se s partnerem střídali u okénka a prodávali. Poté, co jsme sehnali pasterizér, začali jsme rozšiřovat také nabídku. Z šesti druhů na dvanáct, na třicet, na padesát,“ popisuje spolumajitelka. Postupně se k nim začali zákazníci sjíždět ze všech koutů republiky. Tehdy si uvědomili, že je nutná změna, rozhodli se otevřít zmrzlinárnu. Dnes je jejich speciální cukrárna otevřená celoročně, v zimě zde můžete ochutnat
Ivana Jablonovská
inzerce
Foto: Martin Pinkas
JE LIBO ČABAJKOVOU? Nebo raději pivní, křenovou či konopnou zmrzlinu? Léto vybízí ke konzumaci mražených pochoutek. Málokoho by ale napadlo, že se může osvěžit kopečkem s příchutí moravského uzeného nebo kremžské hořčice. V České republice ojedinělá cukrárna plní i ta nejšílenější přání. V létě nabízí více než sto často bizarních příchutí. Spolumajitelku proslulého provozu ve Stráži pod Ralskem Ivanu Jablonovskou přivedla ke zmrzlině náhoda. „Jsem vyučená prodavačka smíšeného zboží. Nikdy jsem nepodnikala. Má jediná zkušenost s mraženou pochoutkou byla během studia, kdy jsme navštívili mlékárnu a výrobu polárkových dortů. Tam jsem si to tehdy užívala a cpala se,“ vzpomíná. K vlastní výrobě ale došla přes smíšené zboží. „Původně jsme provozovali prodej potravin, drogistického zboží a elektra. Nápad, abychom začali prodávat zmrzlinu, když jsme u vody, nám vnukl jeden ze zákazníků. Začali jsme s jednou malou vitrínou na šest vaniček,“ říká zmrzlinářka. Firma H. V. Schwarzkopf, nesoucí jméno spolumajitele a partnera Ivany Jablonovské, od roku 2000 do roku 2013 prodávala u koupaliště ve Stráži pouze přes okénko. Zmrzlinu vozili původně z Ústí nad Labem i Drážďan. Zhruba po roce padlo rozhodnutí: budou soběstační.
+420 222 764 184 www.chronoshop.cz
PROFIT xxxxxxxxxx
68