NÁRODNÍ POLITIKA PODPORY JAKOSTI
Plnění Národní politiky jakosti a jak dále V rámci Národního programu podpory jakosti 2005 pořádal Dům techniky Ostrava ve dnech 17. − 18. května mezinárodní konferenci JAKOST − QUALITY 2005. Tento, již čtrnáctý ročník konference, se konal pod osobní záštitou ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Milana Urbana. Úvodní projev konference, který přednesl Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., výkonný místopředseda Rady ČR pro jakost, přinášíme čtenářům Světa jakosti v plném znění. Vážení hosté konference, dámy a pánové! Dovolte mi, abych jménem Rady ČR pro jakost pozdravil Vaše jednání. Chtěl bych mu popřát mnoho zdaru také za MPO a pa− na náměstka ministra Martina Pecinu, který byl pověřen v tento čas plnit jiný naléhavý úkol, a proto se omlouvá. Rád bych Vás se− známil trochu obšírněji s výsledky činnosti Rady ČR pro jakost při realizaci Národní politiky jakosti a naznačil směry dalšího pů− sobení. Vláda v Národní politice podpory jakosti stanovila jako základní cíle: 1. Podporou zvyšování jakosti zlepšit konku− renceschopnost českých podnikatelských subjektů na vnitřním trhu EU, i mimo něj. 2. Zásadně zlepšit kvalitu práce veřejného sektoru. 3. Vytvořit prostředí, v němž je jakost vyža− dována a propagována jako přirozená sou−
část života společnosti a zlepšit tak uspo− kojování potřeb občanů. 4. Podporou principů jakosti docílit lepší ochranu životního prostředí a úsporu zdro− jů ve výrobní i občanské sféře.
Rada ČR pro jakost napomáhá plnění těchto cílů následujícími aktivitami: Zaprvé podporou certifikace systému řízení jakosti podle ISO 9001, EMS podle ISO 14000 v programu TRH a programem Design. Bez komentáře upozorňuji na ome− zené finanční prostředky pro tyto programy a na to, že MPO v současné době zvažuje, zda tyto programy realizovat i v příštím období. V rámci projektů Rady na podporu jakosti je předložen projekt, jehož cílem je zhodnotit efektivnost těchto programů. SVĚT JAKOSTI • 2/2005 • 15
PLNĚNÍ NÁRODNÍ POLITIKY JAKOSTI A JAK DÁLE
Dále také podporou udělování Národní ceny ČR za jakost (včetně Národní ceny za jakost pro veřejný sektor), organizací a fi− nanční podporou slavnostního večera při předání Národní ceny za jakost a dalších ocenění (Cena Anežky Žaludové, Manažer kvality roku, Ekologicky šetrný výrobek). Další podpora v této oblasti pak směřuje ke konferencím a seminářům se záštitou Rady ČR pro jakost, jako letos už byly, ne− bo budou např.: • Winner konference 2005 − setkání a pre− zentace vítězů Evropské a Národní ceny za jakost − Praha únor 2005 (ČSJ) • Enviro Kladno, duben 2005 (CERT Klad− no) • Národní cena za design v Betlémské kap− li, duben 2005 (Design centrum Brno) • Manažer roku, duben 2005 palác Žofín, akce Manažerského svazového fondu • tato konference − KVALITA 2005 (DT Ostrava) • a konference Jakost ve zdravotnictví − čer− ven 2005 Ostrava (DT Ostrava) Vyvrcholením pak bude Listopad − měsíc kvality, jehož jádrem bude Evropský týden kvality s mezinárodní konferencí v Praze, v listopadu 2005 (ČSJ, SCJ). Pro odbornou veřejnost je důležitou služ− bou Rady poskytování kvalifikovaných in− formací z oblasti kvality na webových stránkách www.npj.cz, kde je dnes již 30 sekcí, z toho 17 zpracováno formou databá− zí, přičemž obsah je pravidelně aktualizován a neustále rozšiřován. V souvislosti se vstu− pem do EU byla zavedena i anglická verze internetových stránek NPJ. Každý měsíc na− vštíví webové stránky NPJ více než 17 tisíc návštěvníků a jejich počet se trvale zvyšuje, stejně tak jako počet pravidelných zájemců o zasílání aktuálních zpráv. V min. roce jsme zavedli databázovým způsobem Ná− rodní registr certifikovaných organizací. V současné době je v něm zaregistrováno již více než 4 tisíce organizací a hned od svého vzniku se stal nejnavštěvovanější databází na webu NPJ. Koncem minulého roku jsme také realizovali vlastní projekt Národní registr poradců systémů managementu, 16 • SVĚT JAKOSTI • 2/2005
kde registrace poradců je podmíněna splněním požadavků, odpovídajících celo− evropskému systému managementu jakosti, environmentálního managementu a manage− mentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. O tento registr projevilo zájem MPO a CzechInvest a zdá se, že náš registr a know−how z jeho budování, se stane sou− částí budování registru poradců pro potřeby strukturálních fondů ČR. Novinkou je zalo− žení Konzultačního střediska statistic− kých metod, které slouží veřejnosti od dubna letošního roku. Mimořádnou pozornost věnuje Rada v současném období úkolu podstatně zlepšit kvalitu práce ve veřejném sektoru. Na základě výsledků námi dříve podporova− ných pilotních projektů zlepšování výkon− nosti se jednak odzkoušela možnost aplikace norem ISO 9001 a 14001 na měst− ských úřadech v České Lípě a ve Vsetíně, jednak použití modelu zlepšování organiza− ce tzv. společným hodnotícím rámcem, krátce označovaným zkratkou CAF na krajských úřadech v Liberci, Olomouci a ve Vsetíně. Pozitivní výsledky nás vedly k tomu, že ve spolupráci s Ministerstvem vnitra se v loňském roce započala realizace modelu CAF ve 26 organizacích územní veřejné správy a letos by se mělo zapojit dalších 25 krajských a městských úřadů. V letošním roce je model CAF realizován jako projekt NPJ v České obchodní inspek− ci s velmi pozitivními průběžnými výsledky. Debatě o výsledcích zlepšování veřejné správy a propagaci modelu CAF a bench− markingu jistě prospěje i II. ročník konfe− rence o kvalitě ve veřejném sektoru, také pořádaný pod záštitou Rady ČR pro jakost v prosinci 2005 v Plzni. V oblasti podpory jakosti k ochraně zá− jmů spotřebitele pokračuje Rada podporou Programu Česká kvalita, aby se dále rozví− jel systém důvěryhodných značek kvality a zlepšila informovanost spotřebitelů o nabídce kvalitních výrobků a služeb. Problémem Rady je nízký rozpočet, který neumožňuje masivnější propagaci Programu Česká kvalita a jeho značek v mediích. I přesto se program rozvíjí registrací dalších nových značek. Nedávno to byla např.
PLNĚNÍ NÁRODNÍ POLITIKY JAKOSTI A JAK DÁLE
značka „VLAŠTOVKA“ udělovaná organi− zacím, které se zabývají podporovaným zaměstnáním a značka EZU Praha „Kvalit− ní a bezpečná montáž“ elektrotechnických zařízení. Rada nadále podporuje činnost spotřebi− telských organizací a úzce s nimi spolupra− cuje. Prostřednictvím rozpočtové kapitoly MPO je podporováno kupř. vydávání časo− pisu spotřebitelů TEST. Poradenskou a informační činnost Ra− dy pro firmy jsem už naznačil v souvislos− ti s webovými stránkami NPJ. Je však třeba také zmínit poměrně bohatou publikační činnost Rady. Naše Národní informační středisko pro podporu jakosti (NIS−PJ) zača− lo v roce 2004 vydávat publikační řadu na− zvanou PRŮVODCE ŘÍZENÍM JAKOSTI a k dnešnímu dni bylo vydáno již 20 dílů té− to řady. Publikace jsou zdarma k dispozici v NIS−PJ a týkají se zlepšování organizací pomocí sebehodnocení, certifikace pracov− níků a systémů managementu jakosti, metod dosahování podnikatelské úspěšnosti, posu− zování shody výrobků, modelu CAF a dalších závažných témat z oblasti jakosti. Samozřejmě byl zde publikován i Národní program podpory jakosti, jehož inovovaná podoba je součástí materiálů této konferen− ce. Tolik k naší publikační činnosti. V závěru hodnotící části svého vystoupe− ní nemohu opomenout otázky ochrany životního prostředí v činnosti Rady. Jsme sice přesvědčeni, že podpora zvyšování jakosti obecně vždy nakonec znamená m.j. úsporu materiálu a energií a celkově šetrněj− ší přístup k životnímu prostředí, přesto Vás chci ujistit, že se Rada nespokojuje jen s tímto konstatováním, ale věnuje problémům ochrany životního prostředí v souvislosti s podporou jakosti speciální pozornost, a má velký zájem na tom, aby negativní vliv podnikatelských aktivit na ži− votní prostředí byl minimalizován. Znakem velmi dobře probíhající spolupráce Rady s Ministerstvem životního prostředí v této oblasti může být např. to, že součástí Pro− gramu Česká kvalita je značka Ekologicky šetrný výrobek. S problematikou životního prostředí souvisí i aktivita, známá pod zkratkou CSR
(Corporate Social Responsibility − společen− ská odpovědnost organizací). I v této oblas− ti vykonala Rada ČR pro jakost důležitý krok, když vypsala v roce 2003 projekt, jehož výsledkem je založení „Sdružení pro korektní podnikání“, s cílem rozšířit v ČR podmínky v podnikání běžné ve vyspělých státech světa, ale také zlepšit vztah podniků k životnímu prostředí a působit na zlepšová− ní pracovních podmínek zaměstnanců firem a vztahů mezi nimi a vedením firem. Rada tuto problematiku podporuje svým projek− tem i v letošním roce. Dovolte mi nyní − v druhé části mého vystoupení − krátké zamyšlení nad tím, kudy by se podpora jakosti v činnosti Rady − alespoň podle mého mínění − měla ubírat v dalším období. Především je nutné přijít s novými myš− lenkami a uvažovat o nové strategii pod− pory jakosti do dalších let. Považuji to za důležité z několika důvodů. Musíme se po− učit z mnoha příkladů z veřejného života, že bez jasné strategie, reagující na změny u nás i ve světě, se řada pro společnost důležitých činností odehrává jen jako neefektivní blou− dění od nápadu k nápadu a ode zdi ke zdi. Přitom již Seneca věděl, že „neznáte−li, do kterého přístavu míříte, není Vám žádný vítr příznivý“. Potřebujeme svou strategií především do− cílit to, co se nám popravdě zatím ještě moc nedaří, totiž opravdověji získat veřejnost pro myšlenky jakosti. Potřebujeme změnit pouze zdvořilý zájem o problematiku jakos− ti u politických špiček, hraničící mnohdy s nezájmem. Musíme je přesvědčit, že pod− pora jakosti není žádná „třešinka na dortu“, která se kupř. finančně podporuje, nebo ne− podporuje podle okamžitého stavu státního rozpočtu, ale že jde o důležitou prioritu pro prosperitu celé společnosti, stejně důležitou, jako je podpora zvyšování produktivity, ne− bo snižování nákladů, protože tyto problémy jsou navzájem úzce a neoddělitelně spojeny. Musíme je přesvědčit, že podporou jakosti je možno velmi napomoci řešení některých konkrétních problémů, které se marně sna− ží stát zvládnout pouhou regulací. Dovolte mi aktuální příklad. SVĚT JAKOSTI • 2/2005 • 17
PLNĚNÍ NÁRODNÍ POLITIKY JAKOSTI A JAK DÁLE
Jsem přesvědčen, třeba v souvislosti s kauzou o míchaní nafty s topným olejem, že účinné řešení se nemůže opírat jen o zvýšení počtu kontrol ČOI, protože ze svých zkušeností z minula vím, kolik těch kontrol je možno udělat, jakou část trhu je možno asi účinně postihnout a jaké horent− ní peníze to stát (přes rozpočet ČOI) stojí. Tím nechci říci, že by se kontroly neměly dělat. Podle mého mínění ale jen přes ČOI cesta nevede! Podvodníci musí pocítit od− klon zákazníků, a já nevidím jinou možnost účinně ovlivnit trh, než veřejným označe− ním zaručené kvality! Vidím jako důleži− té, aby stát v této souvislosti silnou veřejnou podporou Programu Česká kvalita (ostatně vládou schváleného a garantovaného) vytvá− řel ovzduší, v němž pro renomé seriozní fir− my bude nezbytné se součástí tohoto programu stát, demonstrovat tak vůči zákaz− níkům značkou kvality serióznost svého podnikání a jakost svých produktů, a mít své produkty v souladu s programem pod stálou odbornou kontrolou. Navíc je součástí pro− gramu i povinnost správce značky vyhodno− covat spokojenost zákazníků s výrobkem a službou. Právě teď by značka kvality by− la bývala pro seriózní firmy v oblasti moto− rových paliv účinnou zbraní a konkurenční tržní výhodou proti podvodníkům, s jejichž konkurencí si zatím na trhu pořádně dosud nevěděli rady. Doufám, že se firmy rozhod− nou do našeho programu brzy vstoupit! Získat větší podporu státu pro rozvinutí Pro− gramu Česká kvalita a přes něj působit na zákazníky, kteří se u nás často jednostranně orientují jen podle ceny produktu, je jen jeden z budoucích úkolů. (Do závorky po− dotýkám, že si uvědomuji, že orientace jen podle cen je u řady českých spotřebitelů zá− ležitost především sociální.) Jsem přesvědčen, že stejně obtížný úkol nás čeká v oblasti firemní podpory jakos− ti. Důležitým nástrojem podpory zvyšování jakosti z veřejných prostředků v českých firmách se v minulých letech stala podpora zavádění managementu jakosti v souladu s normami řady ISO 9000 v programu „TRH“ Ministerstva průmyslu a obchodu. Motivem pro získání certifikace řízení 18 • SVĚT JAKOSTI • 2/2005
jakosti podle zmíněné normy byl pro firmy nejen státní příspěvek, ale také životně dů− ležitá potřeba získat mezinárodně uznávaný certifikát, bez nějž vývoz do zahraničí (pře− devším do EU) byl prakticky nemyslitelný, a také pro dodávky velkým finalistům v ČR (zejména českým „dcerám“ mezinárodních společností) byl většinou nutnou podmín− kou. „Telegraficky“ hodnoceno − certifika− ce svými nároky (včetně „výkaznictví“) nastolila celkově větší pořádek v podniku a vyšší profesionální nároky především na konstrukci, výrobu a bezpečnost našich výrobků, v kombinaci s certifikací podle ISO 14000 i na lepší dodržování ekologic− kých požadavků. Dnes certifikát podle ISO 9000 má odhadem přes 6000 podniků. Tedy ti, kteří certifikaci opravdu potřebují, jí získali. Znamená to, že prostřednictvím certifikace jsme dosáhli cíle, že převládají „ prosperující, na přání zákazníků orientova− né firmy“, že české výrobky (a zejména služby) jsou jakostní? Stačí si přečíst třeba jen některé výsledky České obchodní in− spekce, abychom se zbavili iluzí. Ukazuje se, že certifikát řízení jakosti podle ISO rozhodně není zárukou špičkové jakosti pro− duktů. Je to v nejlepším případě záruka to− ho, že jde o solidního dodavatele, který má v rámci firmy pořádek a jeho výrobky tak mají deklarované vlastnosti bez větších vý− kyvů. Na cestě k podnikatelské excelenci firmy je to jen první krůček. Navíc poté, co potřeba dosažení certifikace u klíčových fi− rem je nasycena, státní podpora certifikace − zdá se − působí spíše jako podpora „trhu s certifikáty“, než jako účinná podpora zvy− šování jakosti v ekonomice. K obdobnému závěru mimochodem došla Evropská komi− se koncem 90. let, která po průzkumu kon− statovala, že pouze asi v 50% případů se splnily představy podniků v EU o přínosech certifikace pro firmu a o zvýšení důvěry zá− kazníků. To, oč se dnes ve firmách vyspělých zemí usiluje, není jen systém řízení kvality ve výrobě, ale úsilí o jakost ve firmě ve všech činnostech, s cílem firemní podnikatelské úspěšnosti. Nelze se tedy nadále − podle mého mínění − ze strany státu soustřeďovat na podporu získávání certifikátů podle ISO
PLNĚNÍ NÁRODNÍ POLITIKY JAKOSTI A JAK DÁLE
9000 v podnikatelské sféře. Má−li být cílem zvyšování jakosti ve firmě zvýšení konku− renceschopnosti a dosažení podnikatelské úspěšnosti, je třeba certifikát chápat jen ja− ko první krok, a my musíme nyní podpořit zavádění dalších komplexnějších modelů řízení jakosti ve firmě, zaměřených na kon− tinuální zlepšování celé firmy v řadě růz− ných kriterií. Tedy na kvalitu všech činností firmy, vedoucích k excelenci, ať je to již „evropský“model EFQM (na jehož základě je vytvořen vládou schválený model Národ− ní ceny ČR za jakost), nebo třeba model „six sigma“ převzatý z USA. Jsem přesvědčen, že další vývoj státní podpory certifikace v oblasti managementu firem by měl probíhat ve znamení postupné− ho zvyšování nároků na udělení jakéhokoliv příspěvku tak, aby se nejprve těžiště státní podpory přesunulo na certifikáty integrující jakost, ochranu životního prostředí a bez− pečnost práce. A v další etapě aby se větší podpory dočkaly zejména firmy, které bu− dou zavádět komplexní systém řízení jakos− ti podle modelu EFQM a budou soutěžit v programech Národní ceny za jakost. Zdůrazňuji na tomto místě, že platnost dosavadních vládních programů podpory z veřejných prostředků, kupř. v oblasti podnikání, brzy skončí a na období po roce 2006 bude vláda schvalovat programy nové. Včasná diskuse o charakteru veřejné podpory v oblasti jakosti v dalším období je tedy − po mém soudu − naléhavý a aktuál− ní úkol! V oblasti podpory jakosti ve veřejném sektoru, jak jsem již řekl, zásluhou Radou podporovaných pilotních projektů a ve spo− lupráci s Ministerstvem vnitra se podařilo prolomit dřívější nezájem a úspěšně se na− startoval, řekl bych standardní program šíře− ní modelu CAF v oblasti územní veřejné správy. Úkolem Rady je však podpora jakosti v celém veřejném sektoru, což zahr− nuje takové veřejné služby, jako je školství, zdravotnictví, sociální služby a další. Mys− lím, že součástí strategie podpory jakosti na další období se proto musí stát, jak ve spo− lupráci s příslušnými resortními minister− stvy a pomocí pilotních projektů nastartovat obdobně úspěšný nástup zavádění modelů
řízení a zvyšování jakosti i v těchto veřej− ných službách. Dámy a pánové, vážení hosté! To, že jsem zde dost dlouho mluvil o tom, co se ještě v oblasti podpory jakosti z veřejných zdro− jů zatím nepodařilo, neznamená, že máme mít pocit neúspěchu. Veřejná činnost je vždy uměním možného. Z tohoto hlediska myslím, že společným úsilím Rady ČR pro jakost a řady spolupracujících nevládních organizací v oblasti podpory jakosti v ČR nejen v minulém roce, ale zejména s ohléd− nutím na období od roku 2000, se podařilo udělat slušný kus práce. Je to zásluha nejen Rady, ale zejména širokého okruhu spo− lupracujících organizací. A tak bych Vám chtěl poděkovat za Vaší práci a spolupráci s Radou ČR pro jakost. Zároveň bych Vám chtěl popřát hodně úspěchu do budoucna a také hodně optimizmu, který je pro práci a život nezbytný. V českých zemích je sko− ro historickou tradicí žalování na malé čes− ké poměry, naříkání že jinde je lépe a časté vyslovování černočerných prognóz, jak to s námi špatně dopadne. Posléze se téměř vždy ukáže, že realita není tak hrozná. Vzpomeňme např., jak před časem někteří představitelé podnikatelů varovali, že po vstupu do EU budou čeští podnikatelé deci− mováni. My jsme do EU vstoupili a − ejhle − ukazuje se, že se nejen nic strašného nesta− lo, ale souhrnné ekonomické výsledky ústy statistik říkají, že to české ekonomice do− konce prospělo! Situace kolem nás tedy zdaleka nebývá tak špatná, jak by se nám mohlo někdy v dě− lostřelecké palbě mediálních špatných zpráv zdát. Už Karel Havlíček Borovský jazykem své doby vyzýval Čechy „Nedejme se promrzeti“! Nedejme si vnutit účelově vy− slovované názory, že je vše čím dál horší, protože to může vést ve společnosti k nihi− listickým postojům, že vlastně nemá smysl vůbec o něco usilovat. Řiďme se spíše názo− rem nedávno zemřelého filosofa Karla Kosíka, který říkal s nadhledem: „Svět není horší, pouze zpravodajská služba se zlepši− la“! Těším se na další spolupráci s Vámi a dě− kuji Vám za pozornost! SVĚT JAKOSTI • 2/2005 • 19