Plán rozvoje přenosové soustavy České republiky 2013 - 2022
23. 3. 2012 ČEPS, a.s. 1/26
Obsah: 1.
ÚVOD .......................................................................................................................................................... 3
2.
ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTI PROVOZOVATELE PŘENOSOVÉ SOUSTAVY ........................ 4
3.
POPIS PŘENOSOVÉ SOUSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY ..................................................................... 5 3.1
4.
PŘENOSOVÁ SOUSTAVA V ČÍSLECH ....................................................................................................................5 PŘEDPOKLAD VÝVOJE ZÁSADNÍCH UKAZATELŮ V ES ČR .......................................................... 8
4.1 4.2 5.
VÝVOJ INSTALOVANÉHO VÝKONU V ES ČR .......................................................................................................8 VÝVOJ VNITROSTÁTNÍ SPOTŘEBY ES ČR.........................................................................................................10 SIP – STRATEGICKÝ INVESTIČNÍ PLÁN ............................................................................................ 11
5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.3 5.4
ŘÍZENÍ SIP .........................................................................................................................................................11 SIP 2012.02......................................................................................................................................................11 VLIV ROZVOJE ZDROJOVÉ ZÁKLADNY ...............................................................................................................11 VLIV ROZVOJE SPOTŘEBY .................................................................................................................................13 VLIV ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ S OSTATNÍMI PŘENOSOVÝMI SOUSTAVAMI EU .......................15 VLIV OBNOVY VEDENÍ A STANIC PS ..................................................................................................................16 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ROZVOJE PS .....................................................................................17 CELKOVÝ PŘEHLED INVESTIČNÍCH AKCÍ V SIP 2012.02..................................................................................18
6.
ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 24
7.
DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK ............................................................................................................ 25
2/26
1.
Úvod
ČEPS, a. s. jako provozovatel přenosové soustavy České republiky zpracoval podle § 24 odst. 10 písm. j), Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích („energetický zákon“) tento desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy („plán rozvoje“). V souladu s Nařízením č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou se plán rozvoje částečně promítá i do obsahu regionálního investičního plánu regionu kontinentální střední a východní Evropa a desetiletého plánu rozvoje sítě EU, které jsou přijímány ve dvouletém intervalu. Plán rozvoje splňuje požadavky kladené na jeho předmět § 58k odst. 3 energetického zákona a jeho předmětem jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přenosové soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Plán rozvoje obsahuje: a)
části přenosové soustavy, které je třeba v následujících 10-ti letech vybudovat nebo rozšířit,
b)
veškeré investice do přenosové soustavy, o jejichž realizaci již ČEPS, a. s. rozhodla včetně termínů jejich realizace,
c)
nové investice, které je nutno realizovat v následujících 3 letech včetně termínů jejich realizace.
V souladu s § 16 písm. n) a § 17 odst. 7 písm. i) energetického zákona bylo k tomuto plánu rozvoje vydáno kladné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a následně byl plán rozvoje schválen Energetickým regulačním úřadem. Plán rozvoje je v souladu s požadavkem energetického zákona veřejně dostupný na webových stránkách ČEPS, a. s. Plán rozvoje byl zpracován podle stavu a vstupních dat dostupných ČEPS, a.s. k 29. 2. 2012
3/26
2.
Odpovědnosti a povinnosti provozovatele přenosové soustavy
Následující odpovědnosti a povinnosti jsou selektivně vybrány z komplexního výčtu odpovědností a povinností provozovatele PS uvedeného v energetickém zákoně vzhledem k jejich přímé souvislosti s nutností rozvoje a obnovy PS. ČEPS, a.s. jako výhradní provozovatel PS České republiky: •
zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj PS a propojení PS s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost PS uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených PS a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou,
•
poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv,
•
řídí toky elektřiny v PS při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli DS v elektrizační soustavě,
•
odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni PS,
•
účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli PS v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou.
Dále je pak povinen: •
připojit k PS zařízení každého a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu PS,
•
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k PS,
•
zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny PS.
ČEPS, a.s. prostřednictvím svého „Strategického investičního plánu“ (SIP) – respektuje výše popsané odpovědnosti a povinnosti zároveň s koordinací potřeby obnovy a rozvoje PS.
4/26
3.
Popis přenosové soustavy České republiky
Přenosová soustava (páteřní část celé elektrizační soustavy) provozovaná na napěťových hladinách 400 a 220 kV zajišťuje přenos elektřiny po celém území České republiky a zároveň je součástí mezinárodního propojení Evropy. Napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům. Přeshraničními vedeními je PS ČR napojena na soustavy všech sousedních států, a tím synchronně spolupracuje s celou elektroenergetickou soustavou kontinentální Evropy. Výhradním provozovatelem PS ČR je na základě licence č. 13010001 udělené Energetickým regulačním úřadem akciová společnost ČEPS.
PS ČR – schéma sítí 400 a 220 kV (k 31. 12. 2011)
3.1 Přenosová soustava v číslech Páteřní přenosová síť byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století. V současné době ji tvoří hlavně vedení 400 kV. Trasy 220 kV, jejichž výstavba byla ukončena počátkem 70. let, dnes plní převážně úlohu doplňkových vedení.
5/26
Celkové délky vedení a počty rozvoden přenosové sítě na jednotlivých napěťových hladinách společně s počtem transformátorů mezi těmito hladinami nejlépe zachycuje následující tabulka – stav k 31. 12. 2011.
Přímo do PS je také připojena více než polovina instalovaného výkonu elektráren ČR, jehož celková hodnota je 20 250 MW (brutto k 31. 12. 2011). Rozdělení této hodnoty mezi přenosovou a distribuční soustavu s dělením na jednotlivé druhy elektráren shrnuje následující graf.
Zdroj: ERÚ
6/26
Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, přenosová soustava je přeshraničními vedeními propojena s přenosovými soustavami sousedních států. Jejich prostřednictvím dochází nejen k výměnám elektrické energie v rámci sjednaných plánů pro trh s elektřinou, ale také pro udržení stability celého propojeného evropského systému. Toky energií na hraničních profilech za uplynulý rok 2011 jsou podrobně rozděleny v následujícím obrázku. Graf níže pak ukazuje vývoj těchto toků energie v ročních souhrnných číslech. Roční toky energie – rok 2011
Zdroj: ČEPS, a.s. 15160 Roční toky energie – vývoj
Zdroj: ČEPS, a.s. 15160
7/26
Následující graf zachycuje v ročních souhrnných číslech celkovou energii přenesenou PS. Tedy nejen energii přenesenou na hraničních profilech, ale také na všech předávacích profilech v ČR (např. PS/DS). Množství energie přenesené PS (vč. sys. tranzitu)
Zdroj: ČEPS, a.s. 15160
4.
Předpoklad vývoje zásadních ukazatelů v ES ČR
4.1 Vývoj instalovaného výkonu v ES ČR V současné době je to právě připojování nových zdrojů, které v převážné míře ovlivňuje investiční plán ČEPS, a.s. V následujících grafech je uvedena predikce vývoje instalovaného výkonu v ES ČR v členění podle primárních zdrojů energie. První graf naznačuje celkový očekávaný výkon zdrojů zapojených do ES ČR v období 2012 až 2022. Analýza predikce instalovaného výkonu v ES ČR vychází z dat, která jsou veřejně dostupná a která vycházejí z NAP, studie Dlouhodobá rovnováha od EGÚ Brno, vlastních analýz ČEPS, a.s. a požadavky na připojení do PS ČR. Druhý graf pak pro srovnání uvádí součet instalovaného výkonu zdrojů dle žádostí o připojení do PS ČR v období 2013 až 2030, které ČEPS, a.s. k datu přípravy tohoto dokumentu eviduje.
8/26
Zdroj: ČEPS, a.s. 11100
Zdroj: ČEPS, a.s. 16120
9/26
4.2 Vývoj vnitrostátní spotřeby ES ČR Hodnoty netto spotřeby ES ČR na následující období vycházejí z referenčního scénáře spotřeby a jsou uvedeny na grafu scénářů vývoje spotřeby elektřiny v ČR pod označením „Scénáře netto spotřeby elektrické energie v ES ČR“. Dosavadní vývoj spotřeby elektrické energie je charakterizován značným poklesem v roce 2009, poměrně pomalým nárůstem v roce 2010 a stagnací spotřeby v průběhu roku 2011. Scénáře vývoje spotřeby do roku 2021 byly aktualizovány s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji do konce roku 2011. Z aktualizovaných údajů byl vytvořen nový referenční scénář vývoje spotřeby, kde se již počítá s mírným nárůstem spotřeby od začátku roku 2012 (cca 0,8%) a jeho ustálením v dalších letech na úroveň dlouhodobého trendu vývoje spotřeby. Podle dopadu hospodářské krize na ekonomiku ČR lze očekávat vývoj mezi referenčním a minimalistickým scénářem.
Zdroj: ČEPS, a.s. 13230
10/26
5.
SIP – strategický investiční plán
5.1 Řízení SIP SIP ČEPS, a.s. je v podstatě seznamem jednotlivých investičních akcí vycházejících ze současných znalostí existujících a očekávaných žádostí o připojení, nezbytné obnovy rozvoden a vedení a také vlastních rozvojových akcí ČEPS, a.s. plánovaných ve sledovaném období. K seznamu jsou přiřazeny také předpokládané investiční náklady na jednotlivé akce v průběhu let. Řízení SIP pak probíhá pravidelnými aktualizacemi 3x ročně. Při těchto aktualizacích jsou zařazovány nové investice a individuálně posuzovány již zařazené investice v návaznosti na aktuální požadavky a nové informace. Nedílnou součásti procesu aktualizace SIP jsou také časové harmonogramy jednotlivých investic společně s detailními scénáři vývoje celkové potřeby finančních prostředků společně s informacemi o rentabilitě investic vycházejících z posouzení rizik spojených s provozem přenosové soustavy.
5.2 SIP 2012.02 Vstupem pro tento dokument - desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy je strategický investiční plán v aktualizaci z února roku 2012 – tedy SIP 2012.02. Ten je v základu tvořen čtyřmi celky popsanými v následujících odstavcích.
5.2.1 Vliv rozvoje zdrojové základny
11/26
Rozvoj zdrojové základny je podmíněn výstavbou nových vedení zajišťujících spolehlivé vyvedení výkonů vycházejících z požadavků investorů, které byly podány v souladu s vyhláškou o připojení a byly potvrzeny smluvním vztahem mezi ČEPS, a.s. a investorem (SoP a SoBS). Podle přijatých konvencí se kontroluje vyvedení výkonu z klasických elektráren kritériem (N – 1), tj. při náhlém výpadku jednoho vedení se nesmějí přetížit zbylá vedení a nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu PS. Vyvedení výkonu z jaderných zdrojů je kontrolováno kritériem (N – 2). Z těchto rozborů vyplynuly následující požadavky na posílení PS: 1. Pro modernizaci zdrojů v severozápadních Čechách Nutná investiční opatření v souvislosti s výstavbou nových zdrojů v severozápadních Čechách (vyvedení výkonu nového bloku 660 MW v Ledvicích, nového bloku PPC 460 MW v Úžíně, nového zdroje PPC 841 MW v Počeradech a nového bloku PPC 880 MW v Mělníku (náhrada za stávající elektrárnu EMĚ 3 o výkon 500 MW) a hnědouhelná elektrárna připojená do uzlu Výškov 660 MW. -
Vybudování nové R 400 kV Chotějovice včetně transformace 400/110 kV (stavba dokončena v roce 2011) Výstavba nového dvojitého vedení 400 kV Výškov – Chotějovice (stavba dokončena v roce 2011) Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Výškov – Babylon (V450) Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Výškov – Čechy-Střed (V410) Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Babylon – Bezděčín (V451) Rozšíření rozvoden 400 kV Výškov, Čechy Střed, Bezděčín, a Babylon
2. Výstavba nového jaderného zdroje ETE Nutná investiční opatření v souvislosti s vyvedením nových dvou bloků 1700 MW v JE Temelín -
Výstavba nového dvojitého vedení 400 kV Kočín – Mírovka (V406/V407) Zasmyčkování stávajícího vedení Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Kočín – Přeštice (V432) Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Mírovka - Čebín (V422) Rozšíření rozvoden 400 kV Přeštice, Mírovka a Čebín Rekonstrukce a rozšíření rozvodny 400 kV Kočín na vyšší zkratovou úroveň
3. Pro připojení OZE (větrné parky do PS) Nutná investiční opatření v souvislosti s vyvedením výkonu větrného parku Chomutov cca 140 MW a vyvedením výkonu OZE o výkonu 100 MW na Karlovarsku do DS. -
Vybudování nové rozvodny 400 kV Vernéřov Zasmyčkování stávajícího vedení EPRU – Hradec (V461) do Vernéřova Vybavení jednoho rezervního pole v R 400 kV Hradec Výstavba nového dvojitého vedení 400 kV Vítkov – Vernéřov (V487/V488). Jedná se o přestavbu stávajícího dvojitého vedení 220 kV Hradec – Vítkov (V223/224) na vedení 400 kV.
12/26
-
-
Výstavba nového dvojitého vedení 400 kV Vítkov – Přeštice (V490/V491). Jedná se o přestavbu stávajícího dvojitého vedení 220 kV Přeštice – Vítkov (V221/222) na vedení 400 kV Vybudování nové rozvodny 400 kV Vítkov Rozšíření rozvodny 400 kV Přeštice
4. Pro plánovanou výstavbu nového PPC zdroje – R 400 kV CST Nutná investiční opatření v souvislosti s vyvedením nového bloku PPC 1000 MW elektrárna Střední Čechy -
Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Čechy střed – Chodov (V415) Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Týnec – Krasíkov (V401)
5. Další připravované zdroje PVE Šumný důl a PPC Ralsko Tyto připravované zdroje vyvolají další posílení v PS: -
Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Hradec – Výškov (V411) Zdvojení stávajícího vedení 400 kV Čechy střed – Týnec (V400) Rozšíření R 400 kV Hradec o dvě pole Nová R 400 kV Ralsko
5.2.2 Vliv rozvoje spotřeby
13/26
Vývoj úrovně vnitrostátní spotřeby je odrazem hospodářské situace společnosti. Hospodářský růst v České republice zvyšuje nároky na dodávky elektrické energie a tento trend je očekáván i v budoucnu. Plynulý nárůst spotřeby je patrný po celém území republiky a předpokládaná celková hodnota meziročního nárůstu spotřeby činí cca 200 – 250 MW. Požadavek na zvýšení transformačního výkonu není zapříčiněn jen nárůstem spotřeby, ale může být zapříčiněn úbytkem klasických zdrojů, pokud tento úbytek není nahrazen zdroji s klasickým charakterem výroby, ale je nahrazen zdroji rozptýlené výroby, které nejsou použitelné pro základní zatížení. Důsledkem obojího je pak zvýšení potřeby transformačního výkonu PS/DS. Uvážíme-li, že v tomto období bude probíhat obnova transformátorů ve stanicích PS náhradou starých strojů o výkonu 250 MVA stroji novými s vyššími výkonovými parametry 350 MVA, vyvolá i přesto tato skutečnost potřebu doplnění nové transformační jednotky přibližně s četností jednou za 1,5 roku. Požadavky na posílení PS jsou:
1. Pro nárůst spotřeby na Ostravsku Nebývalý skokový vzrůst požadavků na rezervaci dodaného příkonu je signalizován v ostravském regionu. Realizace průmyslových zón a oživení těžkého průmyslu v této oblasti spolu s předpokládaným útlumem zdrojů pracujících do sítí 110 kV vyvolá skokový nárůst potřeby nového transformačního výkonu o hodnotu až 850 MW. Takovou hodnotu nárůstu spotřeby není možno pokrýt pouze výměnou transformátorových jednotek ve stávajících stanicích za jednotky s vyšším výkonem, ale bude nutno pro spolehlivou dodávku příkonu do oblasti vybudovat nový napájecí bod s transformací 400/110 kV v lokalitě Kletné (transformovna byla již zprovozněna v r. 2011), následně pak transformace 400/110 kV Dětmarovice a Lískovec. Plnění požadované spolehlivosti dodávky bude zajištěno doplněním transformátoru 400/110 kV v Prosenicích. 2. Pro nárůst transformačního výkonu PS/DS v západních Čechách S obdobnou situací se setkáváme v severozápadních a západních Čechách. Nárůst spotřeby spolu s úbytkem výkonu dodávaného do napěťové hladiny 110 kV v oblasti Vernéřov (odstavení EPRU 1) vyvolá potřebu realizace transformační vazby 400/110 kV ve stanici 400 kV Vernéřov. Potřeba vyvedení výkonu z plánovaných větrných elektráren v karlovarské oblasti vynutí ve výhledu do roku 2020 doplnění transformační vazby 400/110 kV ve stanici 400 kV Vítkov. 3. Zásobování regionu Praha Rozbory vývoje bilancí v pražské aglomeraci ukazují (při respektování maximálního počtu transformátorů 3 ks ve stanici) na potřebu nového napájecího bodu těsně po roce 2020. Proto se společně s PRE, a.s. pro zajištění spolehlivé dodávky do hlavního města plánuje doplnění třetího transformátoru v R 400 kV Chodov a výstavba nové napájecí stanice s transformací 400/110 kV Praha – Sever.
14/26
5.2.3 Vliv zahraniční spolupráce a propojení s ostatními přenosovými soustavami EU
PS ČR se vlivem své geografické polohy podílí na přenosech toků výkonů v rámci obchodů s elektrickou energií na evropském kontinentu. Zejména vysoké přetoky výkonu větrných elektráren při větrných dnech, směřující ze severních oblastí SRN na jih a jihovýchod Evropy, ovlivňují zatížení přenosových prvků PS ČR. Z důvodu opožďování některých investičních plánů při posilování stávajících a budování nových přenosových cest v SRN sítích dochází k vysokým zatížením některých přenosových prvků PS ČR. Řešení těchto stavů vyvolává další investiční opatření do zařízení PS. 1. Řízení přetoků na profilu SRN - ČR Pro zajištění regulace a řízení výkonu na profilu 50 Hz-T – ČEPS byla zahájena předprojektová příprava instalace PST ve vývodech mezistátních vedení do Röhrsdorfu v uzlu Hradec. Akce je vyvolána obdobným přístupem provozovateli PS na SRN – PL profilu a bude provedena v případě, že nedojde k realizaci dostatečných opatřením na straně 50 Hz-T. 2. Podpora evropského energetického trhu s elektřinou V rámci podpory evropského trhu s elektřinou se připravuje posílení a zvýšení přenosové schopnosti vybraných přenosových prvků, které jsou ovlivněny vysokými tranzitními přetoky. Jde zejména o vybudování nového vedení propojujícího rozvodny Krasíkov a Horní Životice, dále o zvýšení přenosové schopnosti vedení 400 kV V412
15/26
(Hradec – Řeporyje), V401 (Týnec – Krasíkov), V402 (Krasíkov – Prosenice) a V456(Prosenice – Kletné). Plánovaná dostavba sítě 400 kV v západních Čechách spočívá ve výstavbě nových stanic 400 kV Vernéřov a Vítkov a jejich napojením do rozvoden PS Hradec a Přeštice. Vznikne nová větev Hradec - Vernéřov – Vítkov - Přeštice, která výhledově umožní posílení přeshraničních přenosových kapacit realizací mezistátního propojení 400 kV z Vítkova do Mechlenreuthu. Zvažováno je rovněž posílení přeshraničních propojení ve směru na Slovensko a Rakousko.
5.2.4 Vliv obnovy vedení a stanic PS Elektrické stanice procházejí celkovou obnovou a probíhá dokončování přechodu stanic na provoz v dálkovém ovládání (provoz bez trvalé obsluhy), který bude dokončen v roce 2017. Mimo vlastního přechodu na dálkové ovládání jsou při obnově zohledňovány požadavky na vyšší spolehlivost sběru a přenosu informací, chránění, silové technologie a standardizace zařízení stanic. Rozvoj v oblasti stanic je dán zejména výše popsaným rozvojem zdrojové základny a spotřeby. Vedení 220 kV, která byla postavena v padesátých letech, jsou již obnovena. Obnovu vedení 400 kV bylo nutné zahájit až po vedeních 220 kV a je tedy teprve v počátku. Složitost obnovy vedení 400 kV je ovlivněna kumulativním faktorem stáří a skutečností, že byla převážně budována v letech 1959 – 1980 a do konce 70. let bylo vybudováno téměř 70% délky z cca 3500 km vedení 400kV. Její jednotlivé části dosahují hranice technické životnosti a vyžadují výměnu (potahy vedení, izolátorové řetězce) nebo generální opravu (stožáry, základy). V následujícím grafu jsou uvedena stáří jednotlivých vedení 400 kV, přičemž technická životnost, na kterou byla vedení projektována, je 40 let. Řádnou a mimořádnou údržbou je stále zajišťována bezpečnost a spolehlivost vedení i za původně uvažovanou technickou životnost.
16/26
Začátek plánu obnovy vedení 400 kV byl v roce 2010 a předpoklad jeho ukončení je rok 2030. Stále větší váhu v obnově má zvyšování přenosové schopnosti vedení přenosové soustavy (zdvojováním stávajících vedení) vyvolaných rozvojem zdrojové základny, růstem spotřeby, posílení důležitých vnitrostátních vedení pro podporu evropského trhu s elektrickou energií a mezinárodního přenosu energie (tedy odstranění nových „úzkých“ míst v PS) s důležitostí podle daných priorit. Postup obnovy vedení 400 kV je potom ve výsledku mixem výše uvedených požadavků.
5.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje PS Rozvoj přenosové soustavy je koordinován i v rámci mezinárodní spolupráce Asociace evropských provozovatelů přenosových soustav pro elektrickou energii - ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity), které je ČEPS, a.s. členem. V červnu 2010 ENTSOE zveřejnila první takzvaný pilotní TYNDP (Evropský rozvojový plán elektroenergetických soustav Ten Year Network Development Plan 2010-2020). Tento pilotní rozvojový plán byl prvním krokem přípravy vedoucí k naplnění požadavku nařízení ES 714/2009 (součást tzv. třetího energetického liberalizačního balíčku), který ukládá ENTSO-E povinnost připravit a zpracovat opatření k posílení evropské přenosové soustavy, aby bylo možné dosáhnout tzv. cíle „20-20-20“, tj. 20% snížení produkce skleníkových plynů, zvýšení podílu výroby z obnovitelných zdrojů energie tak, aby pokrývala 20% konečné spotřeby a 20% zvýšení efektivity využití elektrické energie. Po nabytí účinnosti tohoto nařízení v roce 2011, plánuje ENTSO-E v červnu 2012 zveřejnit první oficiální TYNDP. Všechny rozvojové investiční akce, které ČEPS, a.s. připravuje, směřují k posílení PS (viz.Kap. 5.2.1 a 5.2.2). Většina akcí je zároveň součástí plánovaného TYNDP 2012. Podle návrhu budoucího Nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (součást tzv. energetického infrastrukturálního balíčku) bude Evropskou komisí poprvé vydán seznam projektů společného zájmu (PCI – Projects of common interest), který bude obsahovat i některé projekty připravované v ČEPS, a.s. Tento seznam by měl být na základě plánů Evropské komise vydán v polovině roku 2013. Oproti ostatním projektům budou mít projekty PCI prioritní postavení zaručující jim nejvyšší možný národní význam a zvláštní režim, díky kterému se na ně budou např. vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur a po splnění určitých podmínek budou rovněž i způsobilé obdržet finanční podporu EU. Prudký rozvoj větrných elektráren zejména na severu Německa vyvolává zhruba od poloviny minulého desetiletí narůstající toky ve směru sever-jih, které se díky fyzikálním zákonům a omezení propojení uvnitř Německa uzavírají i přes naši PS. Problém má celoevropský charakter a lze očekávat trend jeho dalšího nárůstu. Proto byla v roce 2007 až 2010 zpracována studie EWIS, která mapovala vývoj přetoků elektřiny z větrných elektráren v Německu do okolních soustav v období do roku 2015. Výsledky studie postavené na modelových výpočtech signalizovaly problémy neplnění kritéria N-1 v elektrizační soustavě ČR a při vybraných scénářích i přetížení některých linek PS ČR v základním zapojení. Se zřetelem k tomuto alarmujícímu vývoji situace zahájila ČEPS, a.s. přípravy na instalaci zařízení PST, které umožní regulovat toky činného výkonu z Německa do České republiky podle stávajících přenosových schopností sítě. Cílem je řídit vzniklé tranzitní toky tak, abychom byli schopni bezpečně a spolehlivě provozovat naši soustavu i v podmínkách, kdy dojde ke zvyšování výkonu větrných elektráren v Německu, což lze nyní po rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren téměř jistě očekávat. Situaci nadále zhoršuje skutečnost, že dochází ke zpožďování projektů výstavby vedení v Německu a připravuje se realizace PST na profilu SRN – PL.
17/26
5.4 Celkový přehled investičních akcí v SIP 2012.02 Následující tabulky předkládají souhrn investičních akcí zařazených v SIP 2012.02 s plánovanou realizací v letech 2013 až 2022. Realizací se rozumí období, ve kterém je akce fyzicky prováděna a je na její provedení vynaložena většina finančních prostředků. Část prostředků je totiž nutno vynaložit již před samotným začátkem akce ve fázi příprav potřebné dokumentace (studie, projekty atd.). Tabulky jsou různým probarvením let realizace dále rozděleny na akce, u kterých jsou k 29. 2. 2012 již příslušnými orgány ČEPS, a.s. schváleny dokumenty, kterými je vydáno konečné rozhodnutí o realizaci.
18/26
Místo akce Babylon
Bezděčín
Čebín Čechy střed Dětmarovice Hradec Kletné Kočín Lískovec Mírovka Neznášov Otrokovice Praha
Název akce
Náplň akce
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
BAB-Babylon I BAB-rozšíření pro 2V V450 BAB-rozšíření pro 2V V451
komplexní rekonstrukce rozšíření rozvodny pro dvojité vedení rozšíření rozvodny pro dvojité vedení úpravy v rozvodně pro možnost realizace návazných BAB-úprava zaústění pro V451, V450 akcí BEZ-Bezděčín I a T402 výměna komplexní rekonstrukce s výměnou transformátoru BEZ-rozšíření pro 2V V451 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení BEZ-T403 nový vč. Pole výstavba nového transformátoru v rozvodně CEB-Čebín I komplexní rekonstrukce CST-Čechy střed I komplexní rekonstrukce CST-rozšíření pro 2V V415 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení DET-nová R420kV výstavba nové rozvodny HRA-PST výstavba nového transformátoru v rozvodně HRA-T402 výměna výměna transformátoru KLT-rozšíření pro vedení V456 rozšíření rozvodny pro nové vedení KOC-rozšíření, rekonstrukce a přeústění komplexní rekonstrukce LIS-Lískovec I komplexní rekonstrukce HBM-Mírovka I komplexní rekonstrukce HBM-rozšíření (KOC, V413, CEB) rozšíření rozvodny pro nové vedení NEZ-T403 nový (vč. pole) výstavba nového transformátoru v rozvodně OTR-Otrokovice I komplexní rekonstrukce BHD-úprava budovy dispečinku vybudování dispečerského pracoviště HDP-Chodov vybudování dispečerského pracoviště CHD-rozšíření pro 2V V415 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení CHD-T403 nový vč. Pole výstavba nového transformátoru v rozvodně CHD-úprava budovy akce pro zajištění návazné akce PSE-nová rozvodna 420kV výstavba nové rozvodny
19/26
Místo akce Prosenice
Přeštice
Ralsko Slavětice Sokolnice Vernéřov Vítkov Výškov
Název akce PRN-rozšíření pro vedení V456 PRN-T401 výměna PRN-T402 nový vč. Pole PRE-obnova ŘS, ochran, T202 výměna PRE-rozšíření pro vedení z VIT PRE-rozšíření pro zdvojení V432 RAL-nová rozvodna 420kV SLV-obnova ŘS, ochran a VS SOK-T203 výměna za T403 VER-TR400/110kV VIT-nová rozvodna 420kV VIT-výkup pozemků VYS-rozšíření o 1 pole pro nový zdroj VYS-rozšíření pro 2V V410 VYS-rozšíření pro 2V V450 VYS-T401 nový vč. Pole VYS-úpravy pro PPC ERIS-modernizace SDŘS 2018 Telekom. síť ČEPS pro DŘ a kom. ochran VP Chomutov-připojení do PS
Náplň akce
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
rozšíření rozvodny pro nové vedení výměna transformátoru výstavba nového transformátoru v rozvodně výměna řídicího systému a transformátoru rozšíření rozvodny pro nové vedení rozšíření rozvodny pro dvojité vedení výstavba nové rozvodny výměna řídicího systému a transformátoru výměna transformátoru za stroj s vyššími parametry vybudování nové rozvodny vybudování nové rozvodny akce pro zajištění návazné akce rozšíření rozvodny rozšíření rozvodny pro dvojité vedení rozšíření rozvodny pro dvojité vedení výstavba nového transformátoru v rozvodně akce pro zajištění návazné akce modernizace energetických řídicích systémů vybudování telekomunikační sítě připojení nového zdroje do PS
20/26
Název akce V216-modern. na vyšší parametry V400-zdvojení vedení V402-zdvojení vedení V403-modernizace vedení V404-modern. na vyšší parametry V406/407-dvojité vedení 400kV KOC-HBM V410-zdvojení vedení V411-zdvojení vedení V412-modern. na vyšší parametry V413-modern. na vyšší parametry V413-modernizace křižovatek na +80°C V413-smyčka HBM V415-zdvojení vedení V417-modern. na vyšší parametry V418-modern. na vyšší parametry V422-zdvojení vedení V423-modern. na vyšší parametry V424-modern. na vyšší parametry V432-zdvojení vedení V434-modern. na vyšší parametry V435/436-modern. na vyšší parametry V443/444-smyčka DET V450-zdvojení vedení EIA V451-zaústění RAL V451-zdvojení vedení EIA V452-modern. na vyšší parametry V456-vedení 400kV PRN-KLT V458-výstavba nového vedení V460-modern. na vyšší parametry V461-zaústění VER V470-modern. na vyšší parametry V487/488-vedení 400kV VER-VIT V487-zaústění VER V490/491-vedení 400kV PRE-VIT V9001-zdvojení vedení V9002-zdvojení vedení
Náplň akce
2013
2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
navýšení přenosové schopnosti vedení zdvojení stávajícího vedení zdvojení stávajícího vedení navýšení přenosové schopnosti vedení navýšení přenosové schopnosti vedení výstavba nového vedení zdvojení stávajícího vedení zdvojení stávajícího vedení navýšení přenosové schopnosti vedení navýšení přenosové schopnosti vedení navýšení p řenosové schopnosti vedení připojení vedení do rozvodny zdvojení stávajícího vedení navýšení přenosové schopnosti vedení navýšení přenosové schopnosti vedení zdvojení stávajícího vedení navýšení přenosové schopnosti vedení navýšení přenosové schopnosti vedení zdvojení stávajícího vedení navýšení přenosové schopnosti vedení navýšení přenosové schopnosti vedení připojení vedení do rozvodny zdvojení stávajícího vedení připojení vedení do rozvodny zdvojení stávajícího vedení navýšení přenosové schopnosti vedení výstavba nového vedení výstavba nového vedení navýšení přenosové schopnosti vedení připojení vedení do rozvodny navýšení přenosové schopnosti vedení výstavba nového vedení připojení vedení do rozvodny výstavba nového vedení zdvojení stávajícího vedení zdvojení stávajícího vedení
21/26
Schéma PS ČR po provedení investičních akcí dle SIP 2012.02
22/26
Finanční náročnost akcí uvedených v předchozích tabulkách je shrnuta v následujícím grafu. Tento graf prezentuje celkové prostředky plánované v rámci SIP v letech 2013 až 2022 při uvažování stoprocentní pravděpodobnosti realizace všech akcí. Jsou zde zahrnuty také již zmiňované náklady předcházející vlastní realizaci a akce menšího charakteru, které nevystupují jako jednotlivé položky při sestavování SIP (akce s finanční náročností pod stanovený interní limit) – v grafu položky MO-EN a Ostatní.
Celý SIP vzhledem k dlouhému plánovacímu období, které nad rámec tohoto dokumentu zasahuje až do roku 2025, čelí řadě nejistot z hlediska budoucího vývoje v časových posunech realizací jednotlivých akcí a tím i plánovaných finančních prostředků. Na základě expertního odhadu byly všechny akce rozděleny do tří pravděpodobnostních kategorií zohledňujících právě tyto nejistoty a tím byl vyjádřen nejpravděpodobnější dlouhodobý finanční objem investičních prostředků nezbytných v časovém rámci 2013 až 2025. Celkový objem investičních prostředků s ohledem na jejich pravděpodobnost činí 65,9 mld. Kč s ročním průměrem 4,7 mld. Kč.
23/26
6.
Závěr
ČEPS, a. s. jako provozovatel přenosové soustavy České republiky zpracoval podle energetického zákona tento desetiletý plán rozvoje do roku 2022. Hlavní faktory ovlivňující investice tak, abychom splnili zákonné nároky investorů na poskytování přenosových služeb a plnili bezpečnostní standardy ENTSO se síťovými kodexy jsou: •
•
•
Výroba o Investiční akce ČEPS, a.s. jsou ovlivněny požadavky zákazníků o připojení k PS ČR o Rozvoj zdrojové základny je podmíněn výstavbou nových vedení zajišťujících spolehlivé vyvedení výkonu Spotřeba o Kontinuální nárůst spotřeby (mimo občasných výkyvů) znamená souvislou potřebu navyšovat výkon i ve směru na nižší napěťové hladiny o Vývoj úrovně vnitrostátní spotřeby je odrazem hospodářské situace společnosti. Hospodářský růst v České republice zvyšuje nároky na dodávky elektrické energie a tento trend je očekáván i v budoucnu Mezinárodní spolupráce o Přenosová soustava České republiky se vlivem své geografické polohy podílí na přenosech toků výkonů v rámci obchodů s elektrickou energií na evropském kontinentu o Zejména vysoké přetoky výkonu větrných elektráren při větrných dnech, směřující ze severních oblastí Německa na jih a jihovýchod Evropy, ovlivňují zatížení přenosových prvků přenosové soustavy České republiky o Z důvodu opožďování některých investičních plánů při realizaci posilování stávajících a budování nových přenosových cest v německých sítích dochází k vysokým zatížení některých přenosových prvků přenosové soustavy České republiky
V souvislosti s těmito okolnostmi je nezbytné vzít v potaz i časové a věcné hledisko. Problémem výstavby je pomalý a komplikovaný administrativně-legislativní proces. Zatímco vlastní výstavba vedení trvá 1-2 roky, celková doba na provedení stavby od jejího záměru přes přípravu, projektování, projednání, povolovací procesy a konečnou výstavbu trvá až 15 let. Dalším neméně důležitým aspektem je možnost vypínání jednotlivých vedení v kontextu vypínacího plánu celé přenosové soustavy, kdy nemůže být ohrožena její bezpečnost a spolehlivost. Plánování vypínání vedení je komplikovaný proces, který ve většině případů vyžaduje složité vyjednávání s ostatními partnery přenosové soustavy v ČR (výroba a distribuce), ale i s partnery zahraničními. Období 20-ti let se za těchto podmínek jeví předpokládaným realistickým optimem pro provedení obnovy sítě 400 kV s ohledem na výše uvedené okolnosti. Vlastní proces (příprava a realizace) obnovy jednoho vedení se předpokládá v délce 10-ti let (dolní hranice intervalu stavby nového vedení), přičemž zásadní je průběh územněsprávního řízení (Studie, EIA, územní řízení, stavební řízení) cca 7 let. Aktualizace plánu rozvoje je vypracována jednou ročně. V aktualizaci se zohledňují především posuny v přípravě projektů vázaných na investory (upřesňování v SoBS a SoP s investorem), nové požadavky o připojení investorů, posuny akcí obnovy a případné nejistoty týkající se projektů, jež jsou ve fázi povolovacího řízení a může tak dojít k jejich zpoždění.
24/26
7.
Definice pojmů a zkratek
Zkratka
Význam
2V 50Hz Transmission APG CST ČEPS, a.s. ČR SRN DS EIA
dvojité vedení provozovatel přenosové soustavy v Německu (východní část) provozovatel přenosové soustavy v Rakousku Čechy střed provozovatel přenosové soustavy České republiky Česká republika Spolková republika Německo distribuční soustava posouzení vlivu stavby na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) elektrárna Mělník sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav elektrárna Prunéřov elektrizační soustava elektrárna Temelín Evropská unie Studie začlenění větrných elektráren v evropském kontextu (European Wind Integration Study) fotovoltaická elektrárna jaderná elektrárna kritérium spolehlivosti přenosové soustavy (ani při výpadku jednoho přenosového prvku nesmí dojít k narušení chodu přenosové soustavy) kritérium spolehlivosti přenosové soustavy (ani při výpadku dvou přenosových prvků nesmí dojít k narušení chodu přenosové soustavy) obnovitelné zdroje energie projekty společného zájmu (Projects of common interest) parní elektrárna paroplynový cyklus paroplynová elektrárna distribuční společnost – Pražská energetika, akciová společnost přenosová soustava plynová a spalovací elektrárna provozovatel přenosové soustavy v Polské republice transformátor s příčnou regulací přečerpávací vodní elektrárna rozvodna provozovatel přenosové soustavy na Slovensku strategický investiční plán smlouva o budoucí smlouvě smlouva o připojení
EMĚ ENTSO-E EPRU ES ETE EU EWIS FVE JE N-1 N-2 OZE PCI PE PPC PPE PRE, a.s. PS PSE PSE Operator PST PVE R SEPS SIP SoBS SoP
25/26
Zkratka
Význam
TENNET TEN-T TYNDP V VE VTE
provozovatel přenosové soustavy v Německu (jihozápadní část) Transevropská dopravní síť (Trans-European Transport Networks) desetiletý plán rozvoje evropských přenosových sítí vedení vodní elektrárna větrná elektrárna
26/26
