Příručka pro učitele
Geomorfologie pro 2. stupeň ZŠ Mgr. Matěj Kunc
zpracoval Mgr. Matěj Kunc ZŠ Kunčina, 2012
OBSAH 1. Deformace zemských vrstev ………………………………………… str. 3 2. Terénní tvary, vrstevnice ………………………………………………….. 4 3. Geomorfologické členění (dle J. Demka) …………………………... 8 4. Geomorfologie Moravskotřebovska …………………………………... 9 4. 1. Hřebečský hřbet ………………………………………………………….. 9 4. 2. Moravskotřebovská kotlina ………………………………………….. 15 4. 3. Lanškrounská kotlina ………………………………………………….. 18 4. 3. 1. Rychnovský vrch ………………………………………………….. 20 4. 4. Malonínská vrchovina ………………………………………………….. 23 4. 5. Trnávecká vrchovina ………………………………………………….. 25 4. 5. 1. Třebovské hradisko ………………………………………………….. 27 4. 6. Boskovická brázda ………………………………………………….. 30 5. Metodika ………………………………………………………………….. 31 5. 1. Metodika vrstevnice, příčný profil, viditelnost bodů v terénu …………... 31 5. 2. Metodika pro pracovní listy ………………………………………….. 32 5. 3. Metodika pro activboard ………………………………………….. 33 6. Řešení pracovních listů ………………………………………………….. 35 6. 1. Hřebečský hřbet ………………………………………………………….. 35 6. 2. Třebovské hradisko ………………………………………………….. 36 6. 3. Vrstevnice + tvary terénu ………………………………………….. 37 6. 4. Výpočet nadmořské výšky ………………………………………….. 39 6. 5. Příčný profil terénu ………………………………………………….. 41 6. 6. Rychnovský vrch ………………………………………………….. 43 6. 7. Viditelnost bodů v terénu ………………………………………….. 44 6. 8. Malonínská vrchovina ………………………………………………….. 46 7. Použité zdroje ………………………………………………………….. 47
Původně se horniny ukládaly do vodorovných vrstev. Působením tlaku a tahu (zemětřesení, vulkanická činnost) docházelo k posunům nebo i k deformacím těchto vrstev. A. Spojité deformace Vrstvy i přes působení tahu a tlaku nemají porušenou spojitost, dochází jen k lehčím deformacím. OHYB – lehká deformace VRÁSA – dochází k obloukové deformaci. Vyklenutá část vrásy vytváří SEDLO (antiklinála), prohnutá část KORYTO (synklinála) B. Zlomové deformace Vrstvy se působením tlaku a tahu trhají a různě deformují. PŘÍKROV – dochází k přetržení vrásy a posunutí ve vodorovném směru
POKLES – pravá část se po přetržení propadla podél zlomu
PŘESMYK - pravá část je po přetržení vytlačena vzhůru podél zlomu PROPADLINA – prostřední část přetržené vrstvy se propadla
HRÁSŤ – prostřední část přetržené vrstvy byla tlakem vytlačena vzhůru
-3-
U vrstevnicových náčrtků se objevují i pomocné čárky (malé kolmice), které se dotýkají vrstevnice. Podle jejich umístění lze určit směr nahoru a dolu. Zjednodušeně – pomocné čárky ukazují směr, kudy by stékala voda po povrchu terénu.
U popisu jsou dva náčrtky. První zobrazuje tvar v mapě pomocí vrstevnic, druhý jeho tvar v terénu. Tyto náčrtky jsou použity v pracovních listech i na interaktivní tabuli. Pro lepší zapamatovatelnost mají stejně barevný podklad. ROVINA Plochý útvar. V mapě jsou vrstevnice daleko od sebe.
KUPA Vrchol hory má kupovitý tvar. Jako kupka sena.
-4-
HOMOLE (KUŽEL) Vrchol hory je postupně zúžen, podobá se kuželu. Vlastní vrchol je oblý.
HŘBET Vyvýšenina, která se táhne jedním směrem. Ohyb vrstevnic není ostrý.
HŘEBEN Vyvýšenina se táhne jedním směrem. Ohyb vrstevnic je ostrý.
ÚDOLÍ Protáhlá prohlubeň v jednom směru. Opak hřbetu.
-5-
SEDLO Terénní tvar mezi dvěma svažujícími se vyvýšeninami a dvěma údolími.
PRŮSMYK Hluboká a široká sníženina mezi dvěma vyvýšeninami.
SPOČINEK Plochá část svahového hřbetu.
KOTLINA Jámy nebo krátery, které jsou uzavřeny okolními svahy. Mají podobu číše, kotlíku.
-6-
PÁNEV Sníženina charakterizovaná synklinálním uložením hornin. Má kruhovitý nebo oválný půdorys. Na okrajích pánví se mohou vyskytovat kuesty.
KUESTA Jde o ukloněný tvar. Jeden svah je mírný, opačný zase příkrý. Na vrcholu je menší plošina.
ŠTÍT Velmi strmý vrchol hory.
-7-
GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ MORAVSKOTŘEBOVSKA a SVITAVSKA Geomorfologické členění podle J. Demka (1987): provincie: ČESKÁ REPUBLIKA soustava: ČESKÁ TABULE podsoustava: VÝCHODOČESKÁ TABULE celek: SVITAVSKÁ PAHORKATINA podcelek: ČESKOTŘEBOVSKÁ PAHORKATINA okrsek: HŘEBEČSKÝ HŘBET podsoustava: BRNĚNSKÁVRCHOVINA celek: BOSKOVICKÁ BRÁZDA podcelek: MALÁ HANÁ okrsek: JEVÍČSKÁ SNÍŽENINA podsoustava: ORLICKÁ PODSOUSTAVA celek: PODORLICKÁ PAHORKATINA podcelek: MORAVSKOTŘEBOVSKÁ PAHORKATINA okrsek: MORAVSKOTŘEBOVSKÁ KOTLINA okrsek: LANŠKROUNSKÁ KOTLINA okrsek: TRNÁVECKÁ VRCHOVINA okrsek: PACOVSKÁ KOTLINA okrsek: MALONÍNSKÁ VRCHOVINA Topografie terénu mezi Moravskou Třebovou a Svitavami je uspořádána do velkých terénních vln. Ty jsou tvořeny HŘBETY a SNÍŽENINAMI. Opakovaně se tu střídají synklinály a antiklinály. Nejvyšším bodem Svitavska a Moravskotřebovska je vrch Roh s nadmořskou výškou 660 m. Je nejvyšším vrchem Hřebečského hřbetu. Nejnižší místo se nalézá v údolí Třebůvky u obce Pěčíkov s nadmořskou výškou 300 m. Výškový rozdíl je 360 m.
-8-
Obrázek 1: Hřebečský hřbet (pohled z návrší Na Stráni)
HŘEBEČSKÝ HŘBET dosahuje přibližně délky 25 km a šířky asi 7 km. Hřbet zasahuje až do regionu Ústí nad Orlicí. Jižní část začíná u obce Chrastová Lhota (poblíž obce Brněnec). Hřbet se pak pozvolna zvedá od obcí Pohledy, Horní Hynčina a Sklené. U obce Kamenná Horka se hřbet zvedá velmi strmě. Severně pak pokračuje za obec Mladějov na Moravě. HŘBETNICE tvoří historickou hranici mezi Moravou a Čechami. Hřebečský hřbet má zvlněný průběh úpatnice i hřbetnice. Vyvýšeniny hřbetu se střídají se sedly. Velmi významné bylo sedlo mezi vrchy Hřebcov (633 m) a Hřebečov (623 m). Přes něj vedla kupecká cesta mezi Moravou a Čechami. V názvech obou vrchů je dochován fakt, že k tažení vozů byli ještě připřaháni další tažní koně – hřebci, aby bylo vůbec možné vytlačit vozy přes sedlo směrem k městu Svitavy. Významnou úlohu zde sehrával zájezdní hostinec na Hřebči. Nyní je tato cesta přes sedlo známa jako „stará silnice“. Pozvolna se obtáčí a šplhá po příkrém svahu kuesty až k hospodě U Tety. Ta stojí poblíž místa bývalého zájezdního hostince. I v této době je silnice udržována. Pokud se uzavře silniční tunel Hřebeč (údržba, oprava), je to jediné rychlé spojení na Svitavy.
Obrázek 2: Ohyb "staré" silnice (pohled z místa nad betonárkou, býv. šamotové závody)
-9-
Pro Hřebečský hřbet je typická pozvolná západní strana (směr Svitavy). Na těchto svazích postupně vznikala mřížovitá říční síť, která vtéká do řeky Svitavy.
Obrázek 3: Hřebečský hřbet od Svitav (pohled od nadjezdu nad Koclířovem)
Východní strana Hřebečského hřbetu má naopak příkré svahy. Ty prudce spadají do Moravskotřebovské kotliny. Tento terénní tvar se nazývá KUESTA. Jde o hřbet, který je v příčném profilu nesouměrný. Jeden svah je mírný, opačný pak příkrý. Na vrcholu kuesty bývá zpravidla malá plošina.
Obrázek 4: Kuesty Hřebečského hřbetu nad Moravskou Třebovou (pohled z Křížového vrchu)
Horní hranice čelního svahu může být zaoblená nebo ostrá. Mírněji ukloněná úpatí svahů vytváří méně odolné horniny (slíny, jíly, jílové břidlice …). Srázné stupně až útesy naopak vytvářejí odolné horniny (vápence, pískovce …). Sruby skalních stěn jsou na některých místech vysoké 5-7 m. Příkladem je Stěna Mrtvých pod Hřebečovem (nad starou silnicí). Je přes 200 m dlouhá a místy až 20 m vysoká. Váže se k ní pověst, že během třicetileté války (1618-1648) sem byli svedeni švédští vojáci a pádem dolů se zabili. Další stěny se nacházejí pod vrcholem Rohu a na Červené hoře.
- 10 -
Obrázek 5: Stěna Mrtvých (pohled ze "staré" silnice)
Protože rozpukané pískovce leží na nestabilních jílovcích, dochází k sesuvům. Pískovce se odlučují v kvádrech. K velkému zřícení došlo pod Hřebcovem (nad bývalými šamotovými doly). Další sesuv byl v místě Nad Doly. Nad obcí Nová Ves je velmi dobře viditelná bílá barva vápnitých pískovců. Na některých místech rozevřené skalní pukliny způsobily vznik puklinových tzv. pseudokrasových jeskyní. I střední část svahů je postižena svahovými pohyby. Kromě sesuvů zde dochází ke svahovému ploužení a vytlačování jílovcové hmoty. Výsledkem bylo vytvoření nerovného boulovitého povrchu s okrouhlými vyvýšeninami a několik metrů hlubokými stržemi. V dnešní době je kuesta Hřebečského hřbetu vysoká až 200 metrů. Zvláštním rysem Hřebečského hřbetu je střídavé vybíhání výběžků hřbetu do Moravskotřebovské kotliny. Do svahů pak pronikají zálivy údolí. Vzniklo tím zvláštní uspořádání. Jednotlivé vrchy hřbetu vypadají jako kulisy v divadle.
Obrázek 6: Kuesty (pohled ze "zadní" silnice na Kunčinu)
- 11 -
VRCHOLY HŘEBEČSKÉHO HŘBETU (nad 600 m nad mořem) ROH MLADĚJOVSKÝ VRCH MIRAND HORKA HŘEBCOV HŘEBEČOV CHVALKA NAD DOLY STRÁŽNÝ VRCH ČERVENÁ HORA JAVOR JANŮVECKÉ ČIHADLO
660 m 647 m 640 m 638 m 633 m 623 m 618 m 614 m 610 m 609 m 608 m 606 m
nad obcí Hřebeč, západně od obce Boršov nad obcí Mladějov na Moravě severně od Mladějovského vrchu poblíž vrchu Roh u obce Koclířov u obce Hřebeč nad šamotovými lomy u obce Březiny nad obcí Nová Ves nad obcí Nová Ves jižně od Mladějovského vrchu nad obcí Horákova Lhota u obce Janůvky
Obrázek 7: Vrch Roh (pohled od Moravské Třebové)
Obrázek 8: Vlevo Červená hora, vpravo Mladějovský vrch s vrcholem (pohled od Kunčiny)
- 12 -
Obrázek 9: Vrch Mirand (pohled od Průmyslového muzea v Mladějově na Moravě)
Obrázek 10: Vrch Hřebečov s vysílačem (pohled od mostu k tunelu Hřebeč)
Obrázek 11: Vrch Chvalka (pohled nad obcí Želívsko)
- 13 -
Rozhledna na Strážném vrchu má podobu těžební věže. Z několika vyhlídkových plošin je výhled do Moravskotřebovské kotliny. Poblíž se nachází křižovatka důlních stezek.
Obrázek 12: Strážný vrch (pohled od obce Kunčina)
Obrázek 13: Vrch Janůvecké čihadlo (pohled nad obcí Janůvky)
- 14 -
Obrázek 14: Moravskotřebovská kotlina s obcí Moravská Třebová (pohled od hvězdárny)
Kotlina zřejmě vznikla ústupem fronty svahů litické antiklinály. Z karpatské předhlubně sem proniklo miocénní moře během aplského vrásnění. Sedimenty moře se uchovaly až do dnešních dob. Velmi často se mohou nalézt mezi obcemi Nová Ves, Mladějov na Moravě a Rychnov na Moravě. Sedimenty se zachovaly ve výšce přibližně 400 m nad mořem. Severní okraj kotliny zasahuje až mimo oblast území Moravskotřebovska. Západní okraj tvoří čelo kuesty Hřebečského hřbetu. Na jihu kotlinu uzavírá tzv. roubanská hrásť. Východní okraj hraničí s Malonínskou vrchovinou až k obci Moravská Třebová. Odtud k obci Staré Město vybíhá Trnávecká vrchovina. SV hranici pak tvoří Lanškrounská kotlina s Rychnovským vrchem. Největší šířku má kotlina u obce Kunčina. Je to přibližně 6,5 km. Nejužší místo se nachází jižně od obce Březina. Kotlina tu má šířku asi 1 km.
Obrázek 15: Moravskotřebovská kotlina (pohled z rozhledny na Strážném vrchu)
- 15 -
Povrch Moravskotřebovské kotliny se uklání od západu k východu. Dno kotliny je mírně zvlněno, členěno soustavou mělkých údolí. Hlouba těchto údolí nepřesahuje 30 m. Severně od obce Moravská Třebová a západně od obce Staré Město vystupují dva nižší vrchy. Vyšší Zlatník (430 m) je znám i pod starším názvem Goldberg. Nižší vrch je pojmenován Na pískách (427 m).
Obrázek 16: Vrch Zlatník (pohled od bývalého kunčinského mlýna)
Největší obcí kotliny je Moravská Třebová. K jihu se kotlina zužuje do dvou cípů. Západním směrem se zužuje směrem k obci Křenov. Východním směrem k obci Městečko Trnávka. Rozlehlá část kotliny na severu je přerušena Rychnovským vrchem.
Obrázek 17: Obec Moravská Třebová, vlevo v pozadí Rychnovský vrch (pohled z rozhledny Pastýřka)
Rozdělení Moravskotřebovské kotliny je způsoben klínovitým tvarem Moravskotřebovské pahorkatiny. Ta je díky malé Pacovské kotlině rozdělena na dvě souvislá pásma hřbetů – Malonínská vrchovina a Trnávecká vrchovina. V Pacovské kotlině leží obce Pacov, Ludvíkov a Přední Arnoštov. V Trnávecké vrchovině leží obce Městečko Trnávka a Malíkov. Klín obou vrchovin rozděluje širokou kotlinu na dvě – Moravskotřebovskou a Lanškrounskou.
- 16 -
V severní části Moravskotřebovské kotliny leží obce Rychnov na Moravě, Mladějov na Moravě, Kunčina, Nová Ves, Staré Město a Radišov. Na jihu Moravskotřebovské kotliny leží obce Boršov, Útěchov, Dlouhá Loučka a Křenov. V nejzazším jižním cípu jsou to obce Šnekov, Březina a Janůvky.
Obrázek 18: Obec Útěchov (pohled ze silnice od obce Dlouhá Loučka)
- 17 -
Obrázek 19: Lanškrounská kotlina (pohled z Mladějovského vrchu)
Lanškrounská kotlina na západě sousedí s Moravskotřebovskou kotlinou. Svým plochým dnem navazuje na její povrch. Jižním směrem se dotýká hrásti Třebovského hradiska. Jižní okraj je sevřen na západě okrajem Trnávecké vrchoviny. Na východě okrajem Zábřežské vrchoviny. Na severu dosahuje kotlina až k městu Lanškroun, na jihu k ohybu řeky Třebůvky u obcí Petrůvka a Pěčíkov. Největší šířku 3 km má u obce Dětřichov (u Moravské Třebové). Kromě Rychnovského vrchu (541 m) se na území Lanškrounské kotliny nacházejí dva protáhlé vrchy. Červený vrch (414 m) je SV od obce Linhartice a Liška (421 m) na JV od obce Linhartice.
Obrázek 20: Červený vrch (pohled od vlakového nádraží v obci Linhartice)
- 18 -
Obrázek 21: Vrch Liška (pohled ze silnice mezi Linharticemi a Rozstáním)
Kotlina má u obcí Třebařov a Dětřichov ploché dno. Jižní část dna kotliny rozčleňuje údolí řeky Třebůvky u obcí Radkov a Rozstání. Na východě je dno přerušeno svahem mezi obcemi Gruna a Petrůvka. Povrch dna dosahuje na rozvodí mezi řekami Třebůvkou a Moravskou Sázavou 400 m. Nad údolím Moravské Sázavy v severní části Lanškrounské kotliny leží obce Koruna a Třebařov. Dále k jihu obec Dětřichov (u Moravské Třebové). V údolí řeky Třebůvky pak leží obce Linhartice, Radkov a Rozstání.
- 19 -
Obrázek 22: Rychnovský vrch a obec Moravská Třebová (pohled z Pastviska)
S Moravskotřebovskou kotlinou sousedí Lanškrounská kotlina. Na jejím západě se nachází několik vrchů. Nejnápadnější je Rychnovský vrch.
Obrázek 23: Radišovský kostelík s Rychnovským vrchem (pohled od silnice)
- 20 -
RYCHNOVSKÝ VRCH je zdvojený hřbet. Zvedá se mezi obcemi Rychnov na Moravě a Třebařov. Východní hřbet je vyšší, dosahuje výšky 541 m. Strmý západní svah tvoří čelo kuesty. Protože je tvar hřbetu téměř souvislý, neodpovídá novější definici. Hřbet je označován jako KOZÍ HŘBET.
Obrázek 24: Rychnovský vrch (pohled z Mladějovského vrchu)
Obrázek 25: Vrchol Rychnovského vrchu – 541 m (východní hřbet)
- 21 -
Pod Rychnovským vrchem se nachází Mariánská kaple, z pod které vyvěrá pramen. Podle pověsti v těchto místech usnul nemocný kovář Franz. Po probuzení bolesti zmizely, proto dal z vděčnosti zhotovit sošku Panny Marie. Místo se stalo poutním. Časem byl objeven i pramen, kterému se přičítají léčebné účinky. Nad pramenem byla později vybudována kaple. Soška Panny Marie je dnes umístěna v kostele v obci Rychnov na Moravě.
Obrázek 26: Mariánská kaple
Obrázek 27: Mariánská studánka
- 22 -
Obrázek 28: Malonínská vrchovina (pohled z vyhlídky U Tety)
Vrchovina má podobu masivního hřbetu. Na severu se dostává do blízkého sousedství obce Moravská Třebová. Západní okraj sousedí s Moravskotřebovskou kotlinou. Hranici tvoří údolí řeky Třebůvky. Vrchovinu ukončuje na jihu hluboké křenovské sedlo. Sedlem prochází silnice z obce Křenov do obce Přední Arnoštov. V tomto úseku má hřbet rysy složitě strukturované kuesty. Jižně od sedla se strmé čelo otáčí k západu, do údolí Malonínského potoka, kde jeho fronta pokračuje k obcím Slatina a Korbelova Lhota. U osady Mařín se hřbet rozdvojuje. Na západním hřbetu se nachází Křenovské hradisko (571 m). Na východním hřbetu je vyšší vrch Kraví hora (583 m). Mezi hřbety leží visutá sníženina s osadou Mařín. Oba hřbety tvoří kuesty s opačnou orientací. Od silnice je kuesta (z obce Křenova do obce Přední Arnoštov) směrem k jihu opět jednostranná. Čelo je otočeno u obcí Šnekov a Březina do Moravskotřebovské kotliny. Východní okraj vrchoviny spadá do Pacovské kotliny a severním směrem sousedí s Trnáveckou vrchovinou. VRCHOLY MALONÍNSKÉ VRCHOVINY (nad 500 m nad mořem) DVORSKÁ KRAVÍ HORA (Partyzán) SLÍDOVÝ VRCH (Kamenný) KŘENOVSKÉ HRADISKO ARNOŠTOVSKÝ VRCH ÚTĚCHOVSKÝ VRCH PASTVISKO
594 m 583 m 577 m 571 m 538 m 536 m 516 m
- 23 -
Nejvyšším vrcholem je Dvorská (594 m), který se nalézá nad obcí Útěchov.
Obrázek 29: Vpravo vrch Dvorská (pohled nad retenční nádrží Boršov)
Nejnavštěvovanějším vrchem je Pastvisko (516 m). Důvodem je znovu obnovená (2009) rozhledna Pastýřka na jeho vrcholu.
Obrázek 30: Vrch Pastvisko s rozhlednou Pastýřka (pohled z Křížového vrchu)
- 24 -
Obrázek 31: Trnávecká vrchovina s vrchem Hušák (pohled ze Strážného)
Na jihu je hřbet Trnávecké vrchoviny nejvyšší. Zde se nachází vrch Hušák (626 m). Hrásť vrchu Hušák je viditelná i zdaleka. Jak od Malé Hané, tak i z Pacovské kotliny a od obce Křenov. Úpatí na obou stranách vrchu jsou rozbrázděna hlubokými erozními zářezy. Postupně se hřbet snižuje a mezi vrchem Světlík (518 m) a Spáleným vrchem (529 m) je přerušeno údolím říčky Pacovky. K SZ pokračuje nižší úrovní až k obci Moravská Třebová, kde končí nad severovýchodním ohybem údolí Čertova rokle (známější pod názvem Peklo). Hřbet vrchoviny na východě provází pás izolovaných vrchů. K nim patří vrch Cimburk (420 m) a větší Doubravice (477 m), které se nacházejí u obce Městečko Trnávka. U obce Malíkov je to vrch Horka (499 m). U obce Linhartice jsou to vrchy Strážný (479 m) a Ostrý (435 m). Součástí pásma je i Křížový vrch (401 m) se známým sousoším Kalvárie (nad místním hřbitovem). Nejmohutnějším členem pásma je Třebovské hradisko s vrchem Dubina (553 m). Třebovské hradisko má na JZ a SZ výrazné úpatí. Svahy do Pacovské kotliny jsou strmější. V údolí říčky Pacovky vyvěrá několik pramenů. Velmi známá je Holubí studánka pod vrchem Hušák. VRCHOLY TRNÁVECKÉ VRCHOVINY HUŠÁK 626 m SPÁLENÝ VRCH 529 m SVĚTLÍK 518 m HORKA 499 m STRÁŽNÝ 479 m DOUBRAVICE 477 m OSTRÝ 435 m CIMBURK 420 m KŘÍŽOVÝ VRCH 401 m - 25 -
Nejvyšším vrcholem Trnávecké vrchoviny je vrch Hušák (626 m). Západní strana jeho svahu je velmi příkrá. Nedaleko vrcholu se nalézá Holubí studánka.
Obrázek 32: Vrch Hušák (pohled z vrchu Strážný)
Na severu, nad obcí Moravská Třebová, ční Křížový vrch (401 m). Na jeho svahu se nalézá místní hřbitov. Na jeho svazích byla minulosti velká ovocná zahrada. Na jaře je vrch bílý od kvetoucích třešní a švestek. Přímo na vrcholu se nachází sousoší Kalvárie.
Obrázek 33: Obec Moravská Třebová s Křížovým vrchem (pohled ze silnice na Srnčí)
- 26 -
Obrázek 34: Třebovské hradisko (pohled z Pastviska)
Tato přírodní památka se nachází 1 km SV od obce Moravská Třebová. Jde o hrásť, která byla vyzdvižena nad okolní terén. Hrásť vytvořila hřbet, který má podobu písmene „C“. Typické jsou trojúhelníkovité výběžky, které se nazývají facety.
Obrázek 35: Trojúhelníkovité výběžky Třebovského hradiska (pohled od Čertovy rokle)
- 27 -
Třebovské hradisko se skládá ze dvou návrší. Na menším návrší bylo ve 13. století postaveno hradiště, zřejmě dřevěné. Po několika desetiletích bylo zbořeno. Zde je nejvyšším bodem vrchol Třebovské hradisko (550 m).
Obrázek 36: Vrch Hradisko (pohled od zahrádkářské kolonie Na Stráni)
Na hradisku je ještě stále viditelný příkop a prohlubně, kde stála věž a studna.
Obrázek 37: Pozůstatky příkopu okolo bývalého hradiska
- 28 -
Druhé návrší Třebovského hradiska se nachází několik set metrů severním směrem. Nejvyšším bodem je vrch Dubina (553 m), který je zároveň i nejvyšším vrcholem Třebovského hradiska. Lze ho velmi lehce vyhledat, protože na jeho vrcholu byl vybudován vysílač.
Obrázek 38: Vrch Dubina s vysílačem (pohled z Křížového vrchu)
Z názvu Dubina lze odvozovat, že návrší bylo kdysi zalesněno duby. V současné době je zde převaha buků a smrků. Díky bukům dochází každý podzim k nádhernému vybarvení celého Třebovského hradiska. Dokonce i cedule označující vrchol Dubina je upevněna na buku.
Obrázek 39: Buky na Třebovském hradisku (pohled od Bílé Studně)
- 29 -
Obrázek 40: Boskovická brázda s obcí Chornice (pohled od obce Biskupice)
Na Lanškrounskou kotlinu směrem k jihu navazuje Boskovická brázda, která je starým tektonickým příkopem. Táhne se ve směru SSV-JJZ. Je vyplněna usazeninami. Na západě Boskovickou brázdu uzavírá vrch Hušák (626 m), který je už součástí Trnávecké vrchoviny. Na východě uzavírá brázdu vrch Plánivá (559 m) ležící v Ludmírovské vrchovině. U Lázů je šířka Boskovické brázdy 2 km. Nejsevernější výběžek je Malá Haná. Její součástí je Jevíčská sníženina. Severní část Malé Hané má plochý reliéf s širokými údolními nivami řek. Říčka Nectava vtéká do Jevíčky. Jevíčka se pak u Petrůvky vlévá do Třebůvky.
Obrázek 41: Malá Haná s obcí Jevíčko (pohled od Smolenské nádrže)
- 30 -
Žáci se naučí pracovat s vrstevnicemi. Ty jim umožní zjistit tvar terénu, vypočítat nadmořskou výšku určených bodů a další topografické dovednosti. Vrstevnice je vlastně myšlená čára, která na mapě spojuje místa se stejnou nadmořskou výškou. Aby byly výpočty jednoduché, v pracovních listech i na stránkách interaktivní tabule je použit interval 10 metrů. To znamená, že jednotlivé vrstevnice mají od sebe rozestup 10 metrů. Jak poznat směr nahoru a dolu? Podle popsané vrstevnice. Bod (fialová tečka) je pod popiskou (210 metrů), je nutné odečítat. Bod má nadmořskou výšku 180 m. Pokud je bod více vzdálen od popsané vrstevnice, je dobré „jet“ prstem po popsané vrstevnici až do místa, které je kolmé k určovanému bodu. Jen tak se správně určí směr nahoru nebo dolu.
Příčný profil terénu umožňuje získání údajů o výškových metrech terénu. Aby se mohl určit, je nutné pod mapkou načrtnout rovnoběžky. Interval mezi nimi musí být vždy stejný. Nejdříve se musí vypočítat nejnižší a nejvyšší nadmořská výška určené trasy. Pak se z bodů, které protínají vrstevnice, spouští kolmice (pravoúhlý trojúhelník) na popsané rovnoběžky (vrstevnice). Propojením bodů na rovnoběžkách se určí příčný profil terénu.
Viditelnost bodů terénu využívá dovednost sestrojení příčného profilu. A jak zjistit, je-li z jednoho bodu v terénu vidět na druhý? Po sestrojení příčného profilu se pomocí pravítka propojí oba body v osnově rovnoběžek (vrstevnic). Pokud spojnice neprotne vrch nebo terénní nerovnost, je možné v terénu vidět z jednoho bodu na druhý. Pokud spojnice příčný profil protne (skrz kopec), body viditelné nejsou.
POZNÁMKA Všechny výše uvedené dovednosti jsou zpracovány i s postupem na stránkách interaktivní tabule. Stačí si je vyhledat a vyzkoušet.
- 31 -
Pracovní listy jsou očíslovány tak, aby byla dodržena posloupnost u dovedností z oblasti topografie. 1. PL HŘEBEČSKÝ HŘBET V prvním úkolu žáci vyhledávají v textu nadmořskou výšku vrcholů. Ve druhém úkolu spojují vrcholy s jejich názvy. Pomůckou jim je barevné označení na mapce i na popisu. 2. PL TŘEBOVSKÉ HRADISKO Žáci z textu rozpoznávají tvary deformací zemských desek Doplňují tajenku, která jim prozradí, jaká deformace vytvořila Třebovské hradisko. 3. PL TVARY TERÉNU + VRSTEVNICE Žáci mají 9 náčrtků. Jsou na nich zobrazeny terénní tvary pomocí vrstevnic. Z krátkého popisu se musí rozhodnout pro jeden ze dvou názvů. 4. PL VÝPOČET NADMOŘSKÉ VÝŠKY Žáci pomocí popsané vrstevnice určují směr (do kopce, z kopce) a vypočítávají nadmořskou výšku daných bodů. Vzdálenost mezi vrstevnicemi je vždy 10 metrů. 5. PL PŘÍČNÝ PROFIL TERÉNU Žáci se naučí sestrojit příčný profil terénu (pomocí vrstevnic). Načrtnutou trasu přenáší pomocí kolmic do osnovy. První pracovní list je s dopomocí. Druhý pracovní list je pro samostatnou práci. 6. PL RYCHNOVSKÝ VRCH Konkrétní sestrojení příčného profilu na mapě. Žáci ještě vypočítávají výškové převýšení. První pracovní list je s dopomocí, druhý pro samostatnou práci. 7. PL VIDITELNOST BODŮ V TERÉNU Využití příčného profilu. Žáci budou zjišťovat, zda některé body v terénu jsou skutečně viditelné. První pracovní list je s dopomocí, druhý slouží pro samostatnou práci. 8. PL MALONÍNSKÁ VRCHOVINA Konkrétní příklad viditelnosti bodů v terénu. Žáci řeší úkol, zda by bylo možné (kdyby byly vrcholy bez vegetace) dohlédnout z vrchu Dvorská (594 m) na plošinu rozhledny Pastýřka (541 m ), která se nachází na vrchu Pastvisko.
- 32 -
Pro rychlé vyhledávání konkrétních stran jsou na straně OBSAH nainstalována tlačítka – obrázky listů. Kliknutím na konkrétní list se interaktivní tabule přepne ihned na požadovanou stranu a nemusíte pracně listovat. Na každé pracovní straně je totéž tlačítko vpravo nahoře. Kliknutí na list vás opět vrátí na obsah. SEZNAM JEDNOTLIVÝCH STRAN
VRSTEVNICE – určení směru Jak poznat podle popsané vrstevnice směr nahoru nebo dolu.
VRSTEVNICE – výpočet nadmořské výšky Výpočet nadmořské výšky bodů na mapě pomocí popsané vrstevnice. K dispozici je PRACOVNÍ LIST.
VRSTEVNICE + TVARY TERÉNU – náčrtky Pod názvem tvaru je krátká definice. Žáci názvy přiřazují k obrázkům. K dispozici mají PRACOVNÍ LIST.
HŘEBEČSKÝ HŘBET – dohledávání nadmořské výšky vrcholů Vyhledávání nadmořské výšky vrcholů v textu. Ve druhém úkolu žáci spojují vyznačené vrcholy na mapě s popisem, který doplňovali (vrcholy). Je NUTNÉ pracovat s PRACOVNÍM LISTEM.
DEFORMACE ZEMSKÝCH VRSTEV – deformace vrstev + obrázky K definicím deformací zemských vrstev žáci přiřazují správné obrázky.
TŘEBOVSKÉ HRADISKO – deformace zemských vrstev Práce s textem. Žáci na základě pěti definic vyluští správný název deformace. Sestavují tajenku, která jim prozradí, jaká deformace vytvořila Třebovské hradisko. K dispozici je PRACOVNÍ LIST.
PŘÍČNÝ PROFIL TERÉNU – úvod Žáci se seznámí s konstrukcí příčného profilu terénu. Na základě popsané vrstevnice na mapě si vyzkouší překreslit trasu na mapě do příčného profilu. Tak získají přehled, jaké výškové metry trasa překonává. K dispozici je PRACOVNÍ LIST.
PŘÍČNÝ PROFIL TERÉNU – samostatná konstrukce Žáci si vyzkouší sestrojit celou konstrukci. K dispozici mají PRACOVNÍ LIST.
RYCHNOVSKÝ VRCH – příčný profil terénu Konkrétní použití konstrukce příčného profilu terénu. K dispozicí je PRACOVNÍ LIST (s dopomocí i samostatná konstrukce).
- 33 -
VIDITELNOST BODŮ V TERÉNU – úvod Žáci se seznámí, jak mohou využít konstrukci příčného profilu terénu s možností, zda by v terénu skutečně viděli na bod, který je na mapě. K dispozici mají PRACOVNÍ LIST.
VIDITELNOST BODŮ V TERÉNU – samostatná konstrukce Žáci si vyzkouší sestrojit celou konstrukci. K dispozici mají PRACOVNÍ LIST.
MALONÍNSKÁ VRCHOVINA – viditelnost bodů v terénu Konkrétní použití. Žáci mají za úkol zjistit, zda by bylo možné dohlédnout, pokud by byl terén bez vegetace, z vrcholu Dvorská na plošinu rozhledny PASTÝŘKA na vrchu Pastvisko. K dispozici mají PRACOVNÍ LIST (s dopomocí i samostatná konstrukce).
TRNÁVECKÁ VRCHOVINA – sestavování názvů vrcholů Žáci pomocí kostiček s písmenky sestavují čtyři názvy vrchů Trnávecké vrchoviny. Kostičky do sebe musí zapadat a písmena na nich být čitelná.
PEXESO 1 Žáci vyhledávají popis tvaru, který odpovídá obrázku vrstevnic. Pro lepší orientaci mají správné dvojice stejně barevný podklad.
PEXESO 2 Klasické pexeso. Žáci vyhledávají dvojice stejných obrázků. Pro lepší orientaci má každá dvojice stejně barevné orámování.
POZNÁMKA Vpravo na liště activboardu je umístěna poznámka (ikona bloku s plamínkem). Po jejím rozkliknutí zde najdete výsledky nebo i další poznámky pro práci žáků.
- 34 -
PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ ÚKOL č. 1 V textu vyhledej nadmořskou výšku 12 vrcholů nad 600 metrů. Tu dopiš na linky pod název vrcholu. TEXT HŘEBEČSKÝ HŘBET patří do celku SVITAVSKÉ PAHORKATINY. Hřbetnice tvoří historickou hranici mezi Moravou a Čechami. Vyvýšeniny hřbetu se střídají se sedly. Významné bylo sedlo mezi vrchy Hřebcov (633 m) a Hřebečov (623 m). Přes toto sedlo vedla stará obchodní stezka. Na sedle byl zájezdní hostinec (poblíž hospody „U Tety“). Aby plně naložené vozy vyjely nahoru, připřahali se pod sedlem navíc koně (hřebci). Podle nich jsou odvozeny i názvy vrchů. Stezka se později zpevnila a v současnosti ji známe jako „starou“ silnici, která zajišťuje dopravní spojení, pokud je uzavřen tunel Hřebeč. Hřbet má tvar KUESTY. To znamená, že z jedné strany (od Svitav) je svah velmi pozvolný. A naopak z druhé strany (od Moravské Třebové) je příkrý, občas tvoří i strmé stěny. Známá je Stěna mrtvých pod vrchem Hřebečov. Podle pověsti sem bylo svedeno švédské vojsko za třicetileté války. Někde ční kuesta až 200 metrů nad okolní terén. Nejvyšším vrcholem Hřebečského hřbetu je Roh (660 m), který ční nad obcí Boršov. Z dálky připomíná stolovou horu. Západně od něj je vrch Horka (638 m) Možná podle něj je odvozen i název nedaleké obce Kamenná Horka. Nad obcí Nová Ves (Kunčina) je Strážný vrch (610 m). Před nedávnem zde byla postavena rozhledna, která má podobu těžební věže. SZ směrem je vrch Nad doly (614 m). Severním směrem nad obcí Mladějov na Moravě se nachází vrch Mirand (640 m), Mladějovský vrch (647 m) a Červená hora (609 m). Jižně od Rohu, nad obcí Křenov, je Janůvecké čihadlo (606 m). Nejjižněji pak vrchy Chvalka (618 m) a Javor (608 m) u obce Březina. ÚKOL č. 2 Pomocí propisky nebo fixů spoj čárou správný název vrcholu s tečkou na mapce (mají stejnou barvu).
- 35 -
PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ Úkol č. 1 V textu máš popsáno 5 druhů deformací zemských vrstev. Pod textem je tučně vytištěno 5 slov. Z textu se pokus určit správné slovo a doplnit písmenko do tajenky. Po jeho doplnění zjistíš, která deformace způsobila vznik Třebovského hradiska. Práce s textem 1. Dochází jen k velmi malé deformaci zemské vrstvy. Vrstva se jen lehce ohnuta. Které slovo tuto skutečnost vystihuje? Použij jeho druhé písmenko do prvního políčka tajenky. 2. K deformaci došlo tak, že vrstvy se roztrhly na dvou místech a prostřední část se propadla. Použij druhé písmenko tohoto slova do druhého políčka tajenky. 3. Deformace je menší, nedochází k přetržení vrstev. Ty se jen zvrásní, vytvoří oblouky. Použij třetí písmenko do třetího políčka tajenky. 4. Vrstvy se přetrhnou. Levá část zůstává na místě, pravá poklesne. Použij šesté písmeno do čtvrtého políčka tajenky. 5. Vrstvy se přetrhly na dvou místech. Krajní zůstaly na svém místě, ale prostřední část byla vytlačena vzhůru. Na takových vyvýšeninách se často budovaly hrady. Slovo, které hledáš, má první tři písmena shodná se slovem hrad. Použij páté písmeno do pátého políčka tajenky. POKLES
VRÁSA
OHYB
HRÁSŤ
PROPADLINA
Vznik Třebovského hradiska způsobila deformace zvaná HRÁSŤ. Úkol č. 2 Nyní si vezmi tužku nebo fixu a na základě popisu se pokus spojit pět názvů deformací s obrázky.
- 36 -
PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ ÚKOL č. 1 Máš 7 obrázků. Jsou na nich zakresleny vrstevnice (je to vlastně část mapy). A z těchto obrázků lze určit tvar terénu. Podle popisu se rozhodni pro správný název tvaru. Budeš vždy volit z dvojice slov. Správný popis zakroužkuj. POMŮCKA Jak poznáš u nepopsaných vrstevnic směr nahoru a dolu? Pomocí krátké pomocné čárky u některých vrstevnic. Čárka je kolmá k vrstevnici, které se dotýká. Představ si, že je to potůček, který stéká. Ukazuje směr dolu.
A Vrstevnice jsou daleko od sebe. Terén je mírně zvlněný. HORA
ROVINA
B Vrstevnice jsou blízko u sebe. Na protilehlých stranách mají „ostrý“ oblouk. ROVINA
HŘBET
C Vrstevnice tvoří jakési jazyky. Podívej se na pomocné čárky. ÚDOLÍ
KOPEC
- 37 -
D Vrstevnice jsou téměř pravidelné. Podívej se na pomocné čárky. JÁMA
KUPA
E Vrstevnice tvoří jakési ovály. Nemají „ostré“ ohyby. HŘEBEN
ROVINA
F Vrstevnice tvoří téměř kruhy. Směrem do středu se mezery mezi nimi zkracují. HOMOLE
KUPA
G Vrstevnice se jakoby sbíhají ze čtyř stran. Pozorně se podívej na pomocné čárky. HORA
SEDLO
H Vrstevnice jsou na jedné straně svahu dále od sebe, na opačné velmi blízko sebe. ŠTÍT
KUESTA
CH Vrstevnice ve svahu ukazuje jakousi plošinku. ROVINA
SPOČINEK
- 38 -
PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ POSTUP najdi popsanou vrstevnici a urči směr (nahoru nebo dolu) „jeď“ prstem po popsané vrstevnici do kolmice k zadanému bodu (je to kvůli směru) interval mezi vrstevnicemi je 10 metrů vypočítej nadmořskou výšku bodu (odečítej, přičítej) pokud bod leží mezi vrstevnicemi, odhaduj výšku podle jeho středu
ÚKOL č. 1
Vypočítej nadmořskou výšku rybníka (modrý ovál), občerstvení (černý obdélník s trojúhelníkem) a zříceniny hradu (červená barva).
- 39 -
ÚKOL č. 2
Vypočítej nadmořskou výšku těchto pěti bodů, které představují způsoby turistického značení ČR.
- 40 -
PRACOVNÍ LIST S DOPOMOCÍ - ŘEŠENÍ
START i CÍL máš již v osnově zjisti si směr nahoru a dolu pomocí pravítka z každého průsečíku trasy s vrstevnicemi spusť kolmici potom průsečíky na osnově spoj do čáry vypočítej celkové převýšení trasy (od vrstevnice s nejvyšší nadmořskou výškou odečti tu nejnižší)
Celkové převýšení trasy je 92 metrů. (640 - 548 = 92)
- 41 -
PRACOVNÍ LIST SAMOSTATNÁ PRÁCE - ŘEŠENÍ
vypočítej si vrstevnici s nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou popiš si pomocné linky pod mapkou pozor na ZELENÉ VRSTEVNICE – tvoří dna údolí a obtáčí se kolem sebe pomocí pravítka spouštěj kolmice z průsečíků (vrstevnice s trasou) průsečíky na pomocných linkách spoj čarou vypočítej celkové převýšení trasy (od vrstevnice s nejvyšší nadmořskou výškou odečti tu nejnižší)
Celkové převýšení trasy je 60 metrů. (440 – 380 = 60)
- 42 -
PRACOVNÍ LIST - ŘEŠENÍ
vypočítej si nejnižší a nejvyšší nadmořskou výšku popiš si pomocné linky z průsečíků trasy s vrstevnicemi spouštěj kolmice na pomocné linky pak body na pomocných linkách spoj čárou to je příčný profil terénu vypočítej, kolik výškových metrů musíš na vrch vystoupat (odečti od nejvyšší vrstevnice tu nejnižší) 121 m Patro výškové budovy má přibližně 3 metry. Kolik pater vystoupáš? 39 pater (+ přízemí)
- 43 -
PRACOVNÍ LIST S DOPOMOCÍ - ŘEŠENÍ
POSTUP je stejný jako u příčného profilu terénu polovina úkolu je již splněna pozor na zelené vrstevnice – tvoří dna údolí, takže se kolem sebe obtáčejí pro tvoji kontrolu je již bod (cíl), kam se díváš, v osnově vyznačen po sestrojení celého profilu pomocí pravítka spoj oba červené body pokud ČÁROU PROTNEŠ PROFIL, bod (cíl) NEUVIDÍŠ pokud ČÁROU PROFIL NEPROTNEŠ, bod (cíl) UVIDÍŠ
Bod (cíl) v terénu NEUVIDÍM. Brání mi v tom vrchol kopce.
- 44 -
PRACOVNÍ LIST SAMOSTATNÁ PRÁCE - ŘEŠENÍ
postup už znáš nenech se zmást, že se díváš zprava doleva, až čárou spojíš oba krajní body, je jedno odkud se díváš vypočítej si výšku nejnižší a nejvyšší vrstevnice a popiš si pomocné linky pod mapkou nezapomeň, že zelené vrstevnice tvoří dna údolí po sestrojení příčného profilu propoj rovnou čárou oba koncové body uvidíš cíl nebo neuvidíš? ANO NE (zakroužkuj po sestrojení)
- 45 -
PRACOVNÍ LIST – ŘEŠENÍ
řekněme, že TERÉN je BEZ STROMŮ (abychom měli dobrý rozhled) PRVNÍ SKUPINKA turistů došla na vrch DVORSKÁ (594 m) DRUHÁ SKUPINKA je na rozhledně PASTÝŘKA na vrchu PASTVISKO (516 m) VYHLÍDKOVÁ PLOŠINA je ve výšce 25 m (nezapomeň tuto výšku přičíst k vrcholu Pastviska) sestroj PŘÍČNÝ PROFIL TERÉNU POZOR – u Dvorské a kóty 588 jsou přerušované vrstevnice, vynechej na nich průsečíky! pomocí PRAVÍTKA spoj vrchol DVORSKÉ s VYHLÍDKOVOU PLOŠINOU PASTÝŘKY UVIDÍ NA SEBE SKUPINKY? ANO NE (zakroužkuj po sestrojení)
- 46 -
1. Demek, J., Mackovčin, P. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR. 2. upravené vyd., Brno, 2006. ISBN 80-86064-99-9 2. Demek, J., Quitt, E., Raušer, J.: Úvod do obecné fyzické geografie. 1.vyd., Praha, 1975. 104 – 21 – 852 (tem.skup. 20/69 21-040-76) 3. Kol. autorů: Příručka branné výchovy pro střední školy. 1. vyd., Praha, 1980. ISBN 14592-80 4. MORAVSKOTŘEBOVSKO SVITAVSKO. 1. vyd., Brno, 2002. ISBN 80-7275-026-7 5. Rohlík, J.: Učební texty pro značkaře, díl D, značkařská topografie. 2. vyd., 2010. Pro vnitřní potřebu Klubu českých turistů. 6. Rozum do kapsy. Malá encyklopedie. 6. přepracované a doplněné vyd., Praha, 1995. ISNB 80-00-00241-8 7. Vališ, J., Ďurovič, V., Fediuková, E., Kočárek, E., Pocklanová, Z.: PŘÍRODOPIS 8. 6. upravené vyd., Praha, 1992. ISBN 80-04-26325-9 8. www.amapy.cz 9. www.mapy.cz 10. www.turistika.cz
- 47 -
Geomorfologie pro 2. stupeň ZŠ Mgr. Matěj Kunc Region Moravskotřebovska a Jevíčska, 2012 NEPRODEJNÉ