PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST (PLO) PLATNOST

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L., pobočka Olomouc

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST (PLO)

PLATNOST 2001 – 2020

TEXTOVÁ ČÁST

OLOMOUC 2001

OBSAH: 1. ÚVOD .....................................................................................................................................1 2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC .......................................................................3 2.1. Organizace pověřena vyhotovením.....................................................................................3 2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení ...........................................................................3 2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL ........................................................................3 2.4. Výstupy OPRL.....................................................................................................................3 2.5. Vymezení hranice (PLO) a její výměra................................................................................3 3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE .......................................................................................5 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) ..........................................5 3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti...........................................................5 3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů ......................................................7 4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI .........................................................................................9 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické ...........................................................................9 4.1.1. Geomorfologie oblasti ......................................................................................................9 4.1.2. Hydrografie oblasti ........................................................................................................10 4.2. Poměry klimatické ............................................................................................................10 4.2.1. Stav a vývoj základních parametrů klimatu území Jeseníků (RNDr. Pavel Hadaš) .......12 4.3. Poměry geologické a pedologické....................................................................................20 4.3.1. Geologie oblasti..............................................................................................................20 4.3.2. Pedologie oblasti ...........................................................................................................21 4.4. Poměry biogeografické......................................................................................................22 4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek .....................................................................23 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971)....................................23 4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů .............................................................23 4.5.3. Zastoupení přirozených lesních společenstev ...............................................................25 4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy – rozbor podmínek ...................26 4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL.........................................32 4.5.6. Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) ....................................................................33 4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty......................40 4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995).........................................................................................................................43 4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí.........................................................................44 5. ÚDAJE O HISTORICKÉM VÝVOJI, STAVU LESA, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH.................................................................................................47 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti ..............................................................................47 5.1.1. Vývoj lesního hospodářství ............................................................................................47 5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy lesů......................................................................................48 5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování dříve nelesních půd, původ semene ............................48 5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření.............................................................................50 5.2. Údaje o stavu lesa.............................................................................................................52 5.2.1 Zastoupení dřevin............................................................................................................52 5.2.2 Rozložení věkových tříd ..................................................................................................54 5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty..........................................................................................55 5.2.4. Zastoupení porostních typů............................................................................................61 5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti ......................................................................................66 5.4. Majetkové a organizační členění.......................................................................................68

5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů po roce 1945.......................................................68 5.4.2. Organizace lesů LČR a výměra všech vlastníků v oblasti..............................................69 5.4.3. Přehled větších vlastníků ...............................................................................................70 5.4.4. Celkový podíl jednotlivých vlastníků na výměře v ha .....................................................70 6. FUNKCE LESŮ ....................................................................................................................71 6.1. Funkční potenciál ..............................................................................................................71 6.1.1. Funkce produkční...........................................................................................................71 6.1.2. Funkce mimoprodukční ..................................................................................................73 6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů ....................................86 6.2.1. Ochranné lesy ................................................................................................................87 6.2.2. Lesy zvláštního určení....................................................................................................88 6.2.3. Jiné deklarované veřejné zájmy .....................................................................................96 6.2.4. Přehled stávajících kategorií lesa..................................................................................96 6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmu .............................................................................97 6.3.1. Překryvy funkcí lesů .......................................................................................................97 6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů.............................................................................98 7. OCHRANA LESA ...............................................................................................................103 7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli .......................................................................103 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti .............................................................................103 7.1.2. Poškození porostů imisemi ..........................................................................................106 7.1.3. Abiotičtí činitelé ............................................................................................................116 7.1.4.Poškození biotickými činiteli .........................................................................................118 7.1.5. Ostatní škodliví činitelé.................................................................................................126 7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa ...................................................................128 7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi ........................................................128 7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli ..................129 7.2.3. Návrh opatření v porostech poškozených a ohrožených biotickými činiteli..................132 7.2.4. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů ..............................................134 7.3. Ekologická stabilita lesa ..................................................................................................136 7.3.1. Systém statické stability ...............................................................................................136 7.3.2. Uzemní systém ekologické stability..............................................................................139 7.4. Závěr ...............................................................................................................................142 7.4.1.Podklady pro tvorbu rámcových směrnic.......................................................................142 7.4.3. Specifika ochrany lesa v PLO 27 .................................................................................143 8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA ...................................................................................145 8.1. Stav zpřístupnění ............................................................................................................145 8.1.1. Inventarizace odvozních cest .......................................................................................145 8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality ......................................................................................150 8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků .................................................150 8.2. Výhledové zpřístupnění...................................................................................................150 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa ...............................................................................................150 8.2.2. Přehled lesních odvozních celků a porovnání hustot odvozních cest .........................152 8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu ......................................................153 8.3. Návrh limitujících těžebně – dopravních technologií .......................................................155 8.3.1. Modelové těžebně – dopravní technologie...................................................................155 8.3.2. Ukazatelé cestní sítě ....................................................................................................159 8.4 Koncepce dopravní mapy.................................................................................................165 9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ .................................................................................................167 9.1. Vymezení hospodářských souborů .................................................................................167 9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů ............169

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů ..............................................................169 9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů .....................................................170 9.3. Základní hospodářská doporučení ..................................................................................175 9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS ................................177 9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS ........................................................................180 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS ....................................181 9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií.............................216 9.5.3. Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997).......................................................230 9.5.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Plíva, Žlábek, ÚHÚL 1989) .........................................................................................230 9.5.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) ....230 9.5.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998).........................232 10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI ........................................235 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů ............................................................235 10.2. Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin ...................................236 10.3. Specifika hospodaření v oblasti.....................................................................................237 11. TECHNICKÁ ZPRÁVA .....................................................................................................239 12. PŘEHLED LITERATURY .................................................................................................241 13. PŘÍLOHY..........................................................................................................................243

PLO – 27

Úvod

1. ÚVOD Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č. 289/1995 Sb., § 23, odst. 1). Stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., § 1, odst. 1). Vyhotovují se ve smyslu § 23, odst. 1-4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Koncepce lesnické politiky před vstupem do EU“ dle usnesení vlády č. 49 ze dne 12.11.1999, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě „Zřizovací listiny MZe ČR“ č.j. 2452/98-3030 ze dne 31.12.1998 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), byl ÚHÚL v bodě č. 5 tohoto „Rozhodnutí“ pověřen vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústředí ÚHÚL vypracovalo pro postupné zpracování OPRL harmonogram na období 1996 – 2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před harmonogramem vyhotovení nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov ve výše sledovaném období. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO) s případnou participací sousedních poboček.

© Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

1

Úvod

2

PLO - 27


PLO - 27

Vyhotovení OPRL a vymezení hranic

2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřená vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 27 je odpovědná (garant) pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Olomouc, Holická 31c, 772 00 Olomouc. Spolupracující pobočkou na části PLO 27 je pobočka ÚHÚL Frýdek-Místek, Nádražní 2811, 738 25 Frýdek-Místek. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Jiří Burian.

2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. ÚHÚL Brandýs nad Labem vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL a tato byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy lesů a myslivosti svolal na 19.10.1999 základní šetření, které se konalo na pobočce ÚHÚL v Olomouci. Pobočka ÚHÚL Olomouc vypracovala k základnímu šetření zprávu, jež je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán dne 19.10.1999 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO 27.

2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Podle § 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku MZe č. 2 ročník 1999 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán pro PLO 27 a byl stanoven termín 31.7.1999, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Do stanoveného termínu vyjádřil požadavek VÚLHM Jíloviště-Strnady na spolupráci při vyhotovení náležitostí – řešení reprodukční funkce lesa. Během zpracování OPRL byly předány připomínky Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a to trvalé pokusné plochy útvaru biologie a šlechtění dřevin a genové zdroje v PLO 27. Dále byly předány podklady pro trvalé zkusné plochy a poloprovozní zkusné plochy dodané od Ústavu pro výzkum lesních ekosystému – IFER, Jílové u Prahy a stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR z hlediska ochrany přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. OkÚ Ústí nad Orlicí se z pracovních důvodů omluvil z neúčasti na základním šetření a předal písemně požadavky následujících zájmů: 1. Respektování schváleného plánu péče vyhlášeného zvláště chráněného území (NPR Králický Sněžník). 2. Respektování zásad ochrany a vytváření prvků nadregionálního, regionálního (ve smyslu závazného ÚTP NR – R ÚSES ČR) a místního systému ekologické stability krajiny. Současně oznamujeme, že ÚSES pro k.ú. Dolní Morava, Velká Morava a Horní Morava bude schválen v územním plánu Obce Dolní Morava. 3. Respektování zásad ochrany území přírodního parku Králický Sněžník.

2.4. Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové formě a v digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (nosiče dat, Mapop, streamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle § 1, odst. 5 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Textové, analogové a digitální výstupy jsou uloženy na pobočce ÚHÚL Olomouc, jako veřejně přístupné dílo. Digitální výstupy budou k dispozici na příslušných orgánech SSL uvedených v kapitole 3.

2.5. Vymezení hranice (PLO) a její výměra Hranice lesní oblasti probíhá z vrcholu Smrku u hranice s Polskem SV směrem po rozdělovací linii hřebenovou partií přes Lví horu, odtud po hřebeni JV směrem a dále po účelové komunikaci na státní silnici Javorník-Lipová. Po státní silnici v obci Vápenná pokračuje J směrem podél jeskyní Na Pomezí do Lipové – lázní. Dále vede po státní silnici do Jeseníku, kde se stáčí JJV směrem do Bukovic a Dětřichova. Odtud pokračuje dále silnicí na Rejvíz, kterou v ostře levotočivé zatáčce opouští a pokračuje stejným směrem po Vrchovištním potoku k NPR Rejvíz a po její západní hranici pokračuje na státní silnici na Rejvíz, prochází obcí a dále pokračuje po lesní cestě k Opavskému mostu, dále po Černé Opavě až do soutoku se Střední Opavou, po které pokračuje dále po Bílou Opavu a po ní ke křižovatce před Vrbnem, kde přechází na státní silnici a přes Ludvíkov, Karlovu Studánku, Hvězdu, Malou Morávku, Dolní Moravici, Horní Moravici po Novou Ves. Zde opouští silnici a přechází na mez, kterou sleduje JZ směrem přes Střední lány do Janušova. Dále pokračuje SZ směrem po silnici do Staré Vsi, na Skřítek, Klepáčov, Rudoltice, Sobotín, Maršíkov, Filipovou, © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

3

Vyhotovení OPRL a vymezení hranic

PLO – 27

Loučnou nad Desnou, Rejhotice. Zde vede po silnici SZ směrem na Přemyslov a Nové Losiny, kde přechází na říčku Brannou, kterou sleduje S směrem na Františkov a Brannou. U železničního viaduktu pod Banjalukou přechází z říčky Branná na železniční trať, kterou sleduje cca 1 300 m po železniční přejezd, kde přechází na silnici do Ostružné a Petříkova. Z Petříkova vede JZ směrem po lesní cestě do osady Adamov, odkud pokračuje stejným směrem po silnici do Malého Vrbna a Starého Města. Ze Starého Města pokračuje SZ směrem po silnici do osady Květná a do Stříbrnic. Dále pokračuje po mezi J-JZ směrem do Hynčic pod Sušinou a dále po cestě stejným směrem přes Bystřinu do Vojtíškova. Pak pokračuje J směrem po silnici až do údolí řeky Moravy a po silnici podél ní vede Z směrem přes Malou Moravu, Červený potok a Horní Lipku. Zde silnici opouští a po mezi SSZ směrem a vzdálenosti cca 1 600 m přechází na státní hranici s Polskem.

PLO 27 – Hrubý Jeseník zaujímá plochu: Přibližná katastrální výměra: kraj Olomoucký 66,2%, kraj Ostravský 27,5%, kraj Pardubický 6,3% Lesnatost v oblasti činí: PLO 27 sousedí s:

4

54 618,82 ha porostní půdy 56 659,68 ha PUPFL 68 808 ha cca 79,4 %

PLO 28 Předhoří Hrubého Jeseníku (na severu, východě a jihu) PLO 29 Nízký Jeseník (na jihovýchodě)


PLO - 27

Organizačně správní údaje

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) MZe ČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Krajský úřad olomouckého kraje, Kosmonautů 10, 772 00 Olomouc Krajský úřad ostravského kraje, Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava Krajský úřad pardubického kraje, Smilova 315, 530 02 Pardubice

100,0%

Kraj Olomoucký: OkÚ Jeseník (JE) Karla Čapka 1147, 790 01 Jeseník OkÚ Šumperk (SU), M.R.Štefánika 20, 787 13 Šumperk

28,0% 38,2%

Kraj Ostravský: OkÚ Bruntál (BR) Nádražní 20, 792 01 Bruntál

27,5%

Kraj Pardubický: OkÚ Ústí nad Orlicí, Smetanova 43/1, 562 16 Ústí nad Orlicí

6,3%

I. Ministerstvo zemědělství (MZe) • je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb. • kompetence jsou stanoveny § 49 odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. • u OPRL je zadává a schvaluje • u lesních hospodářských plánů (LHP) a jejich změn je schvaluje pro lesy o výměře nad 1000 ha prostřednictvím Krajských úřadů • v PLO je působnost Krajských úřadů s dotčenými okresy: a) Olomoucký (JE,SU) 66,2% b) Ostravský (BR) 27,5% c) Pardubický (UO) 6,3% II. Okresní úřady (OkÚ): Do PLO zasahuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své působnosti. V Olomouckém kraji to jsou: • OkÚ Jeseník • OkÚ Šumperk

28,0% 38,2%

V Ostravském kraji to jsou: • OkÚ Bruntál

27,5%

V Pardubickém kraji to jsou: • OkÚ Ústí nad Orlicí

6,3%

Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona č. 289/1995 Sb. Schvalují plány pro lesy o výměře do 1000 ha, povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody.

3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí:

100,0%

Krajské úřady: Správa CHKO Jeseníky: Okresní úřady:

75,4% Bruntál Jeseník Šumperk Ústí nad Orlicí


0,1% 4,3% 13,9% 6,3%

5


PLO - 27

I. Ministerstvo životního prostředí • je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona č.114/1992 Sb. • V PLO je působnost odboru výkonu státní správy MŽP s dotčenými okresy: a) pro Olomoucký kraj – odbor výkonu státní správy VIII (JE,SU), Wellnerova 5, 779 00 Olomouc b) pro Ostravský kraj - odbor výkonu státní správy IX (BR), Prokešovo nám. 8, 702 00 Ostrava c) pro Pardubický - odbor výkonu státní správy VI (UO), Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové • pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních lesních dřevin (§ 23, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). K této problematice dalo MŽP – odbor ochrany přírody závazné stanovisko č.j.9089/01-OOP/2897/01 Toto závazné stanovisko pro PLO 27 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření. II. Krajské úřady • Orgánem státní správy ochrany přírody jsou podle zákona č.132/2000 Sb. krajské úřady. Krajský úřad olomouckého kraje, Kosmonautů 10, 772 00 Olomouc Krajský úřad ostravského kraje, Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava Krajský úřad pardubického kraje, Smilova 315, 530 02 Pardubice III. Česká inspekce životního prostředí • Orgánem státní správy ochrany přírody je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., § 80. • Působnost inspekce životního prostředí je určena zákonem č. 114/1992 Sb. a zákonem ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. • v PLO je působnost oblastních inspektorátů s dotčenými okresy: a) Krnov (BR), Revoluční 55, 794 01 Krnov b) Hradec Králové (UO), Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové c) Olomouc (JE, SU), Tovární 41, 720 00 Olomouc

IV. Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky vykonává státní správu Správa CHKO Jeseníky se sídlem v Jeseníku, Šumperská 93, 790 01 Jeseník – Bukovice. 0Správa CHKO vykonává státní správu na úseku ochrany přírody na území CHKO. V. Okresní úřady Mimo území CHKO pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady – referáty životního prostředí (RŽP) dle § 76 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

VI. Obecní úřady Orgány ochrany přírody jsou i obce, které mají vymezené kompetence dle § 76 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

6


PLO - 27


3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů Okres Jeseník (JE)

Ostravský

Katastrální území Bukovice u Jeseníka č. Dolní Lipová č. Domašov u Jeseníka Horní Lipová Horní Údolí č. Jeseník č. Ostružná č. Petříkov u Branné č. Rejvíz č. Seč u Jeseníka č.

68 808 ha Rozloha ha 19 296 28,0%

Šumperk (SU)

Branná u Šumperka č Hynčice pod Sušinou č. Chrastice č. Klepáčov č. Kociánov č. Kouty nad Desnou Kunčice pod Králickým Sněžníkem Malá Morava Malé Vrbno Maršíkov č. Nová Seninka Nové Losiny č. Přemyslov č. Rejhotice č. Rudoltice u Sobotína č. Sklené u Malé Moravy Sobotín č. Staré Město pod Králickým Sněžníkem č. Stříbrnice č. Velké Vrbno č. Vernířovice u Sobotína Vojtíškov č. Vysoká u Malé Moravy č. Vysoké Žibřidovice č.

26 294 38,2%

Bruntál (BR)

Dolní Moravice č. Heřmanovice č. Horní Moravice č. Janušov č. Karlov pod Pradědem Karlova Studánka č. Ludvíkov pod Pradědem č. Malá Morávka č. Mnichov pod Pradědem č. Nová Ves u Rýmařova č. Stará Ves u Rýmařova č. Vrbno pod Pradědem č. Žďárský Potok č. Železná pod Pradědem

18 864 27,5%

Olomoucký

Kraj


7


Pardubický

Kraj

Okres Ústí nad Orlicí (UO)

PLO - 27

Katastrální území Červený Potok č. Dolní Morava Heřmanice u Králík č. Horní Lipka č. Horní Morava Velká Morava

Rozloha ha 4 354 6,3%

Poznámka : ( č. ) = část katastru

8


PLO – 27

Přírodní podmínky oblasti

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti Typ oblasti: Výrazně horský typ Členění:

Podle J. Demek a kol. : Hory a nížiny, Zeměpisný lexikon ČSR, Akademia, 1987 (kap. 6 – Geomorfologické členění ČSR)

Oblast je rozčleněna na tyto geomorfologické celky : PROVINCIE – SOUSTAVA (subprovincie) – PODSOUSTAVA (oblast) – CELEK – Podcelek - Okrsek Provincie: Česká vysočina Subprovincie: IV Krkonošsko – jesenická soustava Oblast: IV C Jesenická podsoustava Celek: IV C - 3 Hanušovická vrchovina Podcelek: IV C - 3 D Branenská vrchovina Okrsek: IV C - 3D - a Červenopotoční kotlina IV C - 4 Králický Sněžník IV C - 5 Rychlebské hory IV C - 5 A Hornolipovská hornatina IV C - 5 A - a Petříkovská hornatina - část IV C - 5 A - b Velkovrbenské rozsochy IV C - 6 Zlatohorská vrchovina IV C - 6 A Bělská pahorkatina IV C - 6A - d Jesenická kotlina - část IV C - 7 Hrubý Jeseník IV C - 7 A Keprnická hornatina IV C - 7 A - a Šerácká hornatina IV C - 7 A - b Přemyslovská vrchovina - část IV C - 7 B Medvědská hornatina IV C - 7 B - a Hornoopavská hornatina - část IV C - 7 C - b Vrbenská vrchovina - část IV C - 7 C Pradědská hornatina IV C - 7 C - a Pradědský hřbet IV C - 7 C - b Vysokoholský hřbet IV C - 7 C - c Karlovská vrchovina IV C - 7 C - d Desenská hornatina. Přírodní lesní oblast č. 27 - Hrubý Jeseník je pahorkatina, přecházející v horský masív oblastí Pradědu, Keprníku a Králického Sněžníku. Oblast výrazně horského rázu zahrnuje obvod Hrubého Jeseníku, nejvyšší skupinu Rychlebských hor a skupinu Králického Sněžníku. Horopisně patří k České vysočině, k východní části Sudetské soustavy, Krkonošsko-jesenické subprovincii. Rozhodujícím kritériem odlišení oblasti jsou poměry klimatické, geomorfologické i geologické. Na SV a JZ je tento horský masív oddělen od oblasti předhoří Hrubého Jeseníku, podél JV hranice přechází do mírnějších náhorních plošin až pahorkatin Nízkého Jeseníku. SZ část vymezuje státní hranice s Polskem. Dominantou PLO 27 je výrazný horský hřbet, vedoucí od Obřích skal (1082 m n.m.) nad Horní Lipovou, pokračující jižním směrem přes Šerák (1351 m n.m.). Odtud klesá na Červenohorské sedlo (1013 m n.m.) - sedlo s možností průjezdu. Dále pokračuje JV směrem přes Velký Klínovec (1164 m n.m.), Výrovku (1188 m n.m.), Malý a Velký Jezerník, Malý Děd (1355 m n.m.), Švýcárnu a Praděd (1491 m n.m.). Vrchol Pradědu je nejvyšším bodem PLO 27. Z Pradědu hřeben klesá na Barborku, Ovčárnu, opět se zvedá na Petrovy kameny (1438 m n.m.), odkud pokračuje výrazným hřbetem na Vysokou holi (1464 m n.m.), kde mírně mění směr na JZ přes Kamzičník (1420 m n.m.), Velký máj (1384 m n.m.), Jelení hřbet (1387 m n.m.), odtud klesá stejným směrem přes Ztracené skály (1151 m n.m.) na Skřítek.


9


PLO - 27

Dalším horským masívem v západní části PLO je masív Králického Sněžníku, počínající Králickým Sněžníkem (1423 m n.m.) u polské hranice a pokračující jižním směrem přes Sušinu (1321 m n.m.) a Podbělku (1307 m n.m.) na Chlum (1116 m n.m.). Význačnějšími výškovými kótami jsou Polská hora (1106 m n.m.) v severní části Kunčického hřbetu a Smrk (1125 m n.m.), nejvyšší bod Rychlebských hor na hranici PLO 27. Nejnižší bod se nachází v prostoru obce Lipová-Lázně ( 460 m n.m.). Výškový rozdíl tedy činí 1031 m. Hrubý Jeseník má výrazně horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hluboce zaříznutými údolími, jejichž hloubka nezřídka přesahuje 300 m. Horský ráz reliefu dokreslují široká a přitom značně hluboká sedla a velké sklony řek a potoků. K periglaciálním tvarům patří pseudokarové uzávěry údolí a izolované skály. Vyskytují se také balvanová moře.

4.1.2. Hydrografie oblasti Povodí: Hrubým Jeseníkem prochází hranice pomoří Baltského a Černého moře ve směru od Smrku přes Ramzovské sedlo, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Praděd, Petrovy kameny a dále po význačném hřebeni až po Skřítek. CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod: v PLO č. 27 se vyskytují tyto oblasti: - Žamberk – Králíky - Jeseníky Z nejvýznamnějších vodních toků stékajících v pomoří Baltského moře je říčka Bělá s levostrannými přítoky Červenohorského a Keprnického potoka a pravostranným přítokem Šumného potoka, dále pak Černá, Střední a Bílá Opava a řeka Moravice s četnými menšími přítoky včetně Podolského potoka. Do Černého moře odvádí vody řeka Morava, pramenící těsně pod Králickým Sněžníkem s četnými menšími přítoky včetně Malé Moravy, Krupé, Branné a řeka Desná s četnými horskými přítoky. Součástí bohatství Hrubého Jeseníku jsou i četné prameny pitných a minerálních vod, které umožnily vznik několika lázní (Karlova Studánka, Lipová-Lázně).

4.2. Poměry klimatické I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) náleží území přírodní lesní oblasti č. 27 Hrubý Jeseník do C - CHLADNÉ klimatické oblasti s následujícími okrsky: C 1 - mírně chladný - celá oblast kromě nejvyšších horských poloh C 2 - chladný horský - horské polohy Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. II. Klimatické členění podle E.Quitta (1975): Za základ hodnocení klimatických poměrů byla vzata mapa klimatických oblastí a topoklimatický atlas (Quitt 1975). Celé území přírodní lesní oblasti č. 27 - Hrubý Jeseník patří do chladné oblasti. CH 4 - chladná oblast - nejvyšší a nejdrsnější polohy význačných horských hřebenů (cca 20 % rozlohy PLO) CH 6 - chladná oblast - převažující část plochy PLO CH 7 - chladná oblast - nejnižší polohy v oblasti Starého Města pod Sněžníkem, Malé Moravy, Lipové a Vrbna pod Pradědem (cca 10% rozlohy PLO). Oblast CH 4 je charakterizována velmi krátkým létem, velmi chladným a vlhkým (počet letních dnů 0 - 20, úhrn srážek ve vegetačním období 600 - 700 mm), přechodné období je dlouhé, velmi chladné jaro a velmi chladný podzim. Zima je velmi dlouhá, chladná, vlhká - srážkový úhrn v zimním období je 400 - 500 mm s dlouho trvající sněhovou pokrývkou (140 - 160 dní). Oblast CH 6 je charakterizována krátkým až velmi krátkým létem, chladným a vlhkým (počet letních dnů 10 - 30, úhrn srážek ve vegetačním období 600 - 700 mm), přechodné období je dlouhé, chladné jaro a chladný podzim. Zima je dlouhá, chladná, vlhká - srážkový úhrn v zimním období je 400 - 500 mm s dlouho trvající sněhovou pokrývkou (120 - 140 dní). Oblast CH 7 je charakterizována krátkým létem, chladným a vlhkým (počet letních dnů 10 - 30, úhrn srážek ve vegetačním období 500 - 600 mm), přechodné období je dlouhé, chladné jaro a chladný podzim. 10


PLO – 27


Zima je dlouhá, chladná, vlhká - srážkový úhrn v zimním období je 350 - 400 mm s dlouho trvající sněhovou pokrývkou (100 - 120 dní). PŘEHLED KLIMATICKÝCH OBLASTÍ PLO č. 27 (podle QUITTA, 1975) Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů nad 10° C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v říjnu Ø dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

CH 4 0 - 20 80 - 120 160 -180 60 - 70 -6 - -7 2-4 12 - 14 4-5 120 - 140 600 - 700 400 - 500 1000-1200 140 - 160 130 - 150 30 - 40

CH 6 10 - 30 120 - 140 140 - 160 60 - 70 -4 - -5 2-4 14 - 15 5-6 140 - 160 600 - 700 400 - 500 1000 - 1200 120 - 140 150 - 160 40 - 50

CH 7 10 - 30 120 - 140 140 - 160 50 - 60 -3 - -4 4-6 15 - 16 6-7 120 - 130 500 - 600 350 - 400 850 - 1000 100 - 120 150 - 160 40 - 50

Klimatické poměry (dle Plíva - Žlábek: Přírodní lesní oblasti ČSR, 1985): Klimaticky je Hrubý Jeseník důležitou hradbou, rozhraním západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního podnebí. Převládají v něm však západní vzdušné proudy, takže zimy jsou méně mrazivé a léta méně horká než v kontinentální oblasti. I tak jsou, vzhledem k poloze masívu ve směru S - J, značné denní rozdíly na západní a východní straně pohoří. Průměrné údaje teplot a srážek pro některé stanice jsou uvedeny v tabulce: Stanice

Nadm. výška m n.m. Kunčice, Lipová 600 Ramzová,Železná 740 Vidly 762 Žďárský Potok 1078 Králický Sněžník 1374 Praděd 1491

Průměrná teplota °C roční IV - IX 6,3 12,4 4,9 10,8 4,9 10,5 3,4 9,2 1,7 7,0 0,9 6,1

Průměrné srážky mm roční IV - IX 1124 610 1048 627 1234 704 1377 789 (1182) (1239) -

Vegetační doba dnů 141 123 118 94 40 21

Langův faktor oblast 178 - perhumidní 214 - perhumidní 252 - perhumidní 405 - perhumidní 695 - perhumidní 1377 - perhumidní

Oblast patří srážkově k nejbohatším v ČSR, jsou v ní však značné rozdíly. Vrchol Pradědu má méně srážek než níže položená Alfrédova chata, stejně tak vrchol Králického Sněžníku proti stanici Vidly. Množství srážek na návětrných svazích dešťonosných větrů je nižší než na závětrných. Nejvyšší srážky jsou v měsících VI - VIII, nejnižší v II - IV. Sněhové období v nejvyšších polohách trvá 230 dní, výška sněhové pokrývky na závětrných svazích je až 250 cm. Rozložení srážek je příznivé, maximum spadne během počínající a vrcholící vegetace. Délku vegetační doby lze odstupňovat takto: 900 m = 107 dní 1000 m = 99 dní

1100 m 1200 m

= 89 dní = 80 dní

1300 m = 71 dní 1400 m = 62 dní

Průměrná roční teplota je kolem 4°C (0,9 - 6,3°C), ve vegetačním období 9°C. Průměrný roční úhrn srážek je 1200 mm (1048 - 1377 mm), v době vegetace 680 mm. Langův dešťový faktor je v rozmezí 178 1377, což představuje perhumidní srážkovou oblast. Převažují větry západních směrů. Délka vegetační doby se pohybuje mezi 21 - 141 dny.


11


PLO - 27

4.2.1. Stav a vývoj základních parametrů klimatu území Jeseníků (RNDr. Pavel Hadaš MZLU-LF Brno (prosinec 2000)). Klima patří mezi dominantní faktory abiotického prostředí lesních ekosystémů. Ovlivňuje podstatnou měrou jejich vývoj, na druhé straně struktura a složení lesních ekosystémů působí zpětně na vytváření mikroklimatu a mezoklimatu krajiny. Rozložení lesních ekosystémů na Zemi je obrazem jejich adaptace ke stávajícím klimatickým podmínkám. Je zřejmé, že lesní ekosystémy jsou v přirozených podmínkách neustále vystaveny působení klimatu. Klima je představováno souborem dílčích primárních stresorů: vodním stresem vyvolaným nedostatkem srážek nebo vysokou evapotranspirací například u mělkokořenících dřevin na výsušném stanovišti umocněným srážkovým stínem; teplotním stresem způsobeným výskytem vysokých nebo nízkých teplot vzduchu s dopadem na fenofáze; stres zářením, jenž je podmíněn zejména UV radiací nebo snížením světelného požitku u fotosynteticky aktivní žlutozelené složky přímého záření s dopadem na fotosyntézu; a mechanickým stresem vyvolaným větrem a námrazou. Důležitou charakteristikou klimatu je jeho časová a prostorová variabilita. Je zřejmé, že změny klimatických faktorů mohou ovlivnit četné procesy v lesních ekosystémech, tzn. že se podílejí jak na všech neočekávaných vývojových procesech pozitivních (zvýšení přírustu), tak na negativních (poškození lesních porostů suchem, mrazem atd.). Mezi základní klimatické parametry, charakterizující abiotické prostředí lesních ekosystémů patří teplota a srážky. Srážky představují nezbytný zdroj půdní vláhy, zabezpečující přísun živin pro fyziologické procesy (fotosyntézu atd), teplota tyto fyziologické procesy řídí a usměrňuje. Teplota ovlivňuje vstup dřevin do období zimního klidu. Proces přizpůsobování dřevin k období zimního klidu není náhlý, ale probíhá postupně ještě v závislosti na zkracování délky dne. Jako rozhodující roli zde hraje průběh hodnot teploty vzduchu. Jak uvádí Larcher (1988) růstové rytmy a mnohé další životní procesy rostlin (mrazuvzdornost, utváření listů a pupenů) jsou řízeny společným účinkem obou faktorů. Nezřídka působí změna délky dne jako činitel, který přechod rostliny k zimnímu klidu vyvolá, a změna teploty pak způsobuje jeho dokončení. Vliv teplotních výkyvů (mírné zimy s pozdními jarními mrazy), se může nepříznivě projevit v tom, že bude narušena časová koordinace klimatického a růstového rytmu citlivých dřevin. Ekotypy přizpůsobené v minulosti na chladnější zimy předčasně raší, a jsou tak více ohrožovány jarními mrazy. Vzhledem k významu, jaký oba klimatické parametry mají v životních procesech rostlin, jsou proto rovněž uvažovány v rámci komplexního hodnocení příčin imisního poškození lesních porostů v oblasti PLO Hrubý Jeseník a Kralický Sněžník. Studijní území je dále označováno pod zkráceným pracovním názvem Jeseníky. Metodika Metodika odvození teplot a srážek je založena na vertikální a horizontální orografické interpolaci. Orografická interpolace je založena na aplikaci vícenásobné lineární regrese. Pomocí vícenásobné lineární funkce se definuje vertikální prostorová interpolace, tzn. že jde o závislost klimatických parametrů teploty vzduchu a atmosférických srážek na nadmořské výšce. Horizontální interpolace je realizována metodou inverze vzdáleností. Reliéf studovaného území Jeseníky (obrázek 1) byl charakterizován 8741 referenčními body. Vertikální a horizontální interpolací jsou vyjádřeny prostorové závislosti měřených klimatických faktorů teploty a srážek z klimatologických a srážkoměrných stanic do sítě 8741 referenčních bodů pro časové kroky rok, měsíc a vegetační období, které je vzhledem k nadmořské výšce studovaného území vymezeno obdobím květen až srpen. Pro každý referenční bod (z 8741) byly odvozeny průměrné roční, měsíční a vegetační teploty vzduchu a úhrny srážek za časovou periodu 1961-90, 1991-99. K výpočtu teplotních a srážkových charakteristik byla použita data ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu) prostřednictvím Národního klimatického programu, z prací Starostová (1994), Nemešová a Klimperová (1994), data z měření na stanicích Lysá hora, Mošnov (ČHMÚ), data z „Měsíčního přehledu počasí na území České republiky“ z let 1991-1998, jenž je vydáván ČHMÚ.

12


PLO – 27


Obrázek 1. Vymezení studijního území „Jeseníky“ (šedá plocha)

K posouzení vlhkostních poměrů byla odvozena potenciální evapotranspirace podle Thornthwaita (Nosek, 1971). Rozdíl mezi EVP a srážkovým úhrnem vegetačního období (5-8) posloužil pro hodnocení podmínek zavlažení – nadbytek nebo nedostatek vláhy. Pomocí speciálních softwarových programů byly odvozeny teploty a srážky. Měsíční a roční průměry těchto klimatických parametrů, lze generovat po zadání časových vstupů (periody roků, měsíců) a prostorových souřadnic (referenční body definované souřadnicemi x,y,z ) v období 1980-1999. Denní průměry, minima a maxima teploty vzduchu jsou generovány na základě teplotního gradientu (mezi stanicí Praděd a okolními nižšími klimatologickými stanicemi – Jeseník, Šumperk, Světlá hora) a prostorových souřadnic. Získané průměrné denní teploty v referenčních bodech lze dále zpracovávat z hlediska četnosti výskytu dnů s charakteristickou teplotou z pohledu velkého vegetačního období (5° C), hlavního vegetačního období (10° C) nebo teplotního limitu např. pro smrk ztepilý (jeho horní hranice teplotní tolerance 14,8° C) atd. Pro komplexnější posuzování teplotních, srážkových a vlhkostních poměrů byly odvozené teploty a srážky vyhodnoceny a zpracovány podle LVS (dle kritérií pro hercynská pohoří ČR), nebo byly pro celé území Jeseníků plošně vyhodnoceny vláhové poměry vybraných roků. Vzhledem ke geografické poloze území Jeseníků na rozhraní vlivu oceánického a kontinentálního typu podnebí, lze očekávat častější střídání suššího, aridnějšího a vlhčího, humidnějšího typu podnebí. V souvislosti s očekávanými globálními změnami klimatického systému, lze předpokládat zvýraznění rozdílů mezi oceánickým a kontinentálním typem podnebí, což se pravděpodobně projeví v teplotních a srážkových poměrech. Proto byla klimatologická studie doplněna o prognózu teplotních a srážkových poměrů pro časové horizonty 2030 a 2075. Metodika hodnocení vlivu očekávaných klimatických změn na lesní ekosystémy vychází z modelových scénářů uplatněných v globálních klimatických modelech GISS a CCCM. Tyto globální klimatické modely poskytují údaje o změnách teplot a srážek v měsíčním časovém kroku pro časové horizonty 2010, 2030, 2075, vztažené k období tzv. kontrolního klimatu 1961-90. Časové řady měřených meteorologických prvků jsou ovlivněny charakterem zemského povrchu v okolí měření (Kalvová, Raidl, Trojáková, Žák, Nemešová, 2000). Pro aplikaci v regionální měřítku přírodních lesních oblastí je nezbytné s charakterem reliéfu při hodnocení možného vlivu klimatických změn počítat. Proto je metodika postavena tak, aby vliv reliéfu na prostorové rozložení meteorologických prvků byl uplatněn. Jedná se o stejný metodický přístup aplikovaný při hodnocení klimatických podmínek přirozeného areálu výskytu smrku ztepilého v 7. a 8. LVS (Hadaš, 2000). Uplatnění vlivu reliéfu na meteorologické prvky je docíleno tím, že síť uzlových bodů příslušné přírodní lesní oblasti, ve kterých se provádí vyhodnocení teplot a srážek, je digitalizována tak, aby reprezentovala hlavní tvary reliéfu území – náhorní plošiny, vrcholové polohy, svahy a význačná údolí. To znamená, že je definován v souřadném systému XYZ (X a Y – horizontální souřadné osy, Z – vertikální osa představující nadmořskou výšku) určitý počet pravidelných a nepravidelných bodů (v případě Jeseníků 8741). Jejich počet závisí na velikosti studovaného území a na členitosti reliéfu. Do této sítě je proveden © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

13


PLO - 27

metodou orografické interpolace přepočet změn měsíčních průměrných teplot vzduchu a měsíčních srážkových úhrnů období klimatického normálu 1961-90. Výpočet teplot a srážek je založen na tzv. přírůstkovém scénáři. Předpokládané teplotní změny v měsíčním časovém kroku, které jsou výstupem z globálních klimatických modelů pro časové horizonty 2030 a 2075, jsou připočteny k normálovým hodnotám jednotlivých klimatologických stanic, které se nacházejí na území ČR. U srážkových úhrnů jsou normálové srážkové úhrny v měsíčním časovém kroku vynásobeny odpovídající měsíční srážkovou změnou. Výsledky a diskuse Průměrné, minimální a maximální denní teploty vzduchu vegetačního období odvozené na základě gradientové metody pro LVS území Jeseníků pro roky 1983, 1992, 1994 jsou znázorněny na obrázku 2. Minimální teploty jsou znázorněny v dolní části, průměrné hodnoty ve střední části a maxima v horní části obrázku. Na obrázku jsou porovnávány tři roky, ve kterých se vyskytly extrémně vysoké teploty vzduchu. Ze srovnání vyplývá, že ani během velmi teplého průběhu vegetačního období, nelze zejména na jeho počátku, respektive konci vyloučit výskyt minimálních teplot pod bod mrazu, např. u LVS 8 a LVS 9 pod –5° C. 30

25

Teplota vzduchu (°C)

20 TVEG-83 MIN-83 MAX-83 TVEG-92 MIN-92 MAX-92 TVRG-94 MIN-94 MAX-94

15

10

5

0

-5

-10 LVS-2

LVS-3

LVS-4

LVS-5

LVS-6

LVS-7

LVS-8

LVS-9

Obrázek 2. Průměrné, minimální a maximální denní teploty vzduchu vegetačního období odvozené na základě gradientové metody pro LVS území Jeseníků pro roky 1983, 1992, 1999 LVS 4. Průměrné teploty vegetačního období vykazují vyrovnanější trend než minimální a maximální teploty vzduchu. Největší odchylky mezi jednotlivými roky vykazují minimální teploty v 9. LVS a maximální teploty vzduchu ve 2. LVS. Růst odchylek minimálních teplot vzduchu od 2. LVS do 9. LVS je způsoben tím, že ochlazení ve vegetačním období se více prosazuje ve vyšších nadmořských výškách, kde postupně klesá vliv radiačního ohřevu nižších vrstev ovzduší od aktivního povrchu. Na obrázku 3. je znázorněn vývoj srážkových úhrnů a potenciální evapotranspirace v referenčním bodu reprezentující vrchol Pradědu za období 1980-1999. Z obrázku vyplývá, že v letech 1983, 1990, 1992, 1993 byly srážkové úhrny vegetačního období nižší nebo rovny hodnotě potenciální evapotranspirace.

14


PLO – 27


Potenciální evapotranspirace/ srážky (mm)

1200

1000

800

600

400

200

0 1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

Roky EVPT

SRA-VEG

Obrázek 3. Vývoj srážkových úhrnů a potenciální evapotranspirace v referenčním bodu vrcholu Pradědu za období 1980-1999.

Vzhledem k minimálnímu limitnímu úhrnu srážek za vegetační období pro smrk ve výši 300 mm to znamená, že v pouze v roce 1992 byly v 9. LVS vytvořeny podmínky vlhkostního stresu. Průměrná hodnota potenciální evapotranspirace vrcholových poloh Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku období 1980-99 je cca 355 mm, řada vykazuje mírný růst evapotranspirace z 345 mm v roce 1980 na 362 v roce 1999. Jaký byl vývoj teplot a srážek ve vegetačním období v 6. LVS, zaujímající 38,7 % studijního území (největší plocha ze všech zastoupených LVS), je znázorněno na obrázku 4. Z obrázku vyplývá, že teplotní řada vykazuje v období 1980 -1999 trend růstu z 12,4° C na 13,7° C (o 1,3° C), teplotní normál vegetačního období je 12,9° C. Průměrný srážkový normál pro vegetační období 6. LVS dosahuje hodnot 441,4 mm. Srážková řada vykazuje větší výkyvy, než teplotní. Z polynomického trendu 4. stupně vyplývají dvě maxima, na začátku a na konci sledovaného období, uprostřed periody kolem roku 1990 se formuje pokles srážkových úhrnů. Kolem tohoto roku (maximum poklesu) dochází ke snížení srážek vzhledem k normálu až o 100 mm na vegetační období, naopak na vrcholu růstu je srážkový úhrn jen o cca 20-30 mm vyšší než srážkový normál. Pro komplexnější posouzení vlhkostních poměrů vegetačního období a tím i teplotních a srážkových poměrů, byly pro roky 1983, 1992, 1994 plošně vyhodnoceny přebytky a deficity srážek (bilance EVPsrážky) na celém studovaném území „Jeseníků“. Jedná se o vegetační období s výrazným růstem teplot, který byl doprovázen i poklesem srážek. Plošné rozložení přebytků respektive nadbytku vody v roce 1983, 1994 a 1992 je znázorněn na obrázcích 5-7.


15

PLO - 27

900

18

800

16

700

14

600

12

500

10

400

8

300

6

200

4

100

2

0

0

Teplota vzduchu (°C)

Srážky (mm)


LVS 6 1999

LVS 6 1998

LVS 6 1997

LVS 6 1996

LVS 6 1995

LVS 6 1994

LVS 6 1993

LVS 6 1992

LVS 6 1991

LVS 6 1990

LVS 6 1989

LVS 6 1988

LVS 6 1987

LVS 6 1986

LVS 6 1985

LVS 6 1984

LVS 6 1983

LVS 6 1982

LVS 6 1981

LVS 6 1980

Roky SUM-VEG

SVEG-NOR

PRU-VEG

VEG-NOR

Polynomický (SUM-VEG)

Lineární (PRU-VEG)

Obrázek 4. Vývoj průměrných teplot vzduchu a srážkových úhrnů během vegetačního období v letech 1980 -1999 na území Jeseníků 6. LVS.

Obrázek 5. Vlhkostní poměry území „Jeseníků“ v roce 1983 vyhodnocené na základě bilance potenciální evapotranspirace a srážek.

16


PLO – 27


Obrázek 6. Vlhkostní poměry území „Jeseníků“ v roce 1992 vyhodnocené na základě bilance potenciální evapotranspirace a srážek.

Obrázek 7. Vlhkostní poměry území „Jeseníků“ v roce 1994 vyhodnocené na základě bilance potenciální evapotranspirace a srážek. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

17


PLO - 27

Vlhkostní poměry studijního území znázorněné na obrázcích 5-7 jsou rozděleny do 8 oblastí: 1. oblast extrémně suchá s bilancí do –150 mm, 2. oblast velmi suchá s bilancí –150 až –100 mm, 3. oblast převážně suchá s bilancí –100 až –50 mm, 4. oblast mírně suchá s bilancí –50 až 0 mm, 5. oblast mírně vlhká s bilancí 0 až 50 mm, 6. oblast převážně vlhká s bilancí 50 až 100 mm, 7. oblast vlhká s bilancí 100 až 150 mm, 8. oblast velmi vlhká s bilancí nad 150 mm. Z obrázků vyplývá, že rok 1992 byl extrémně suchý na většině území Jeseníků, v některých oblastech je dosaženo deficitu většího než 250 mm. Pouze hlavní hřeben Jeseníků – oblast Pradědu, Keprníku a Kralického Sněžníku může být zařazena do vyšší kategorie – velmi suché oblasti s deficitem mezi –150 až –100 mm. V roce 1983 byly vlhkostní poměry příznivější v severozápadní části území vyšších poloh s přebytkem do 50 mm. Jihovýchodní části území (oblasti Loučné, Bělé p. Prad., Suché Rudné, Moravice) vykazují deficit od 100 mm a více. Hlavní hřeben skupiny Pradědu směrem k jihovýchodu až jihu vykazuje deficit od 100 do 50 mm. V dalším extrémním roce 1994 byly vlhkostní poměry nejpříznivější v hřebenových oblastech skupiny Pradědu, Kralického Sněžníku s přebytkem od 0-50 mm, hřebenová oblast skupiny Keprníku měla přebytek až nad 100 mm. Nejníže položené oblasti i území (oblasti Loučné, Bělé p. Prad., Suché Rudné, Moravice) vykazují deficit od 100 do 150 mm, ojediněle i nad 150 mm. Prognózy vlhkostních poměrů očekávaných v časových horizontech 2030 a 2075 jsou znázorněny na obrázku 8 a 9.

Obrázek 8. Prognóza vlhkostních poměrů území „Jeseníků“ v časovém horizontu 2030 vyhodnocené na základě bilance potenciální evapotranspirace a srážek. Prognóza teploty je provedena podle modelu GISS, prognóza srážek podle modelu CCCM.

18


PLO – 27


Obrázek 9. Prognóza vlhkostních poměrů území „Jeseníků“ v časovém horizontu 2075 vyhodnocené na základě bilance potenciální evapotranspirace a srážek. Prognóza teploty je provedena podle modelu GISS, prognóza srážek podle modelu CCCM. Z obrázků 8 a 9 vyplývá, že v průměru budou vlhkostní poměry vyšších poloh (hřebenové polohy skupiny Pradědu, Keprníku, Orlíku a Kralického Sněžníku) charakterizovány v časovém horizontu 2030 přebytkem 50-150 mm, nejvyšší polohy až nad 150 mm. V nejnižších polohách (oblasti Loučné, Bělé p. Prad., Suché Rudné) lze očekávat deficit do 50 mm, lokálně do 100 mm. V časovém horizontu 2075 se vlhkostní podmínky zhorší zejména v nižších polohách, kdy se prohloubí deficit na 100 mm. Hřebenové polohy skupiny Pradědu, Keprníku, Orlíku a Kralického Sněžníku budou charakterizovány opět přebytkem 50-150 mm, nejvyšší polohy až nad 150 mm (skupina Keprníku), avšak plocha s přebytkem nad 100 mm se podstatně sníží. Závěr Z provedených hodnocení let 1983, 1992, 1994 a prognóz časových horizontů 2030 a 2075 vyplývá, že vlhkostní (teplotní a srážkové) poměry v roce 1992 byly horší, než lze očekávat v horizontu let 2075. Je zřejmé, že v roce 1992 byly dosaženy podmínky vlhkostního stresu na celém území „Jeseníků“. Tato situace významným způsobem ovlivnila nejen růst, ale zejména vitalitu dřevin a rezistenci vůči škůdcům i poruchám vyvolaným abiotickými stresory (škody vyvolané suchem, mrazem, námrazou, větrem). V rámci této rezistence lze posuzovat i tolerantní limit pro působení koncentrací SO2, NOx a O3. Jak uvádí Mrkva (2000) vlivem absence vody totiž ustávají fyziologické procesy, např. asimilace. Nemůže docházet k transportu látek a jejich přeměně (na cukry a škrob) a v důsledku energetické nedostatečnosti klesá odolnost vůči škůdcům a vlastně všem škodlivým vlivům. Důsledkem těchto poruch je předčasný opad jehličí, který je možné chápat také jako určitou obrannou reakci stromů, snažícího se zmenšit transpirační plochu a omezit tak výdej vody. Důsledkem menšího olistění a zmenšení aktivní asimilační plochy je bohužel omezena také produkce asimilátu a tím i potřebné energie pro regeneraci. Nedávné výzkumy dále poukázaly na další nepříznivý synergický vliv zvýšených koncentrací CO2 v ovzduší a růstu teplot na lesní porosty. Vyšší koncentrace CO2 vedou při vzrůstu teploty v rámci teplotního optima u některých druhů dřevin přes intenzivnější fotosyntézu ke zvyšování listové plochy, hmotnosti listů a k nárůstu biomasy kořenů (Kolektiv, 1996). Tato situace bude během vegetačního období zvyšovat nároky dřevin na dostupnou půdní vláhu, což bude vyvolávat v oblastech s poklesem srážek a růstu teplot vlhkostní stres.


19


PLO - 27

Literatura Hadaš P., 2000: Analysis of the climate as a stres factor to forest ecosystems. Ekologia (Bratislava) Vol. 19, Suplement 1/2000, 162-176 pp. Kalvová J., Raidl A., Trojáková A., Žák M., Nemešová I., 2000: Kanadský klimatický model – teplota vzduchu v oblasti Evropy a České republiky. Meteorologické zprávy, 53: 137-145 Kolektiv ,1996: Klimatické změny a lesy Slovenska. Národní klimatický program Slovenské republiky, 5/96, Bratislava, 98 str. Larcher W., 1988: Fyziologická ekologie rostlin. Academia, Praha, 368 str. Mrkva R., 2000: Chřadnutí dřevin jako významný a očekávaný problém ochrany lesa. Ochrana lesa, 6: 246-249. Nemešová I., Klimperová N., 1994: Příspěvek k ověření použitelnosti teplotních výstupů z globálních cirkulačních modelů pro území České republiky. Meteorologické Zprávy 47, č. 3, s. 77-82. Nosek M., 1972: Metody v klimatologii. Academie, Praha, 433 str. Starostová M., 1994: Změny v ročním chodu měsíčních úhrnů srážek v oblasti jižních Čech. Meteorologické Zprávy 47, č. 2 s.41-47

4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie oblasti Současné tvary reliéfu Hrubého Jeseníku jsou vytvořeny jeho geologickým a tektonickým vývojem a odolností jednotlivých hornin proti zvětrávání. Geologické poměry Jeseníků jsou velmi pestré. Na stavbě pohoří se podílejí především přeměněné (metamorfované) horniny starohor a prvohor. Oblast se dělí do několika hlavních geologických jednotek, které mají charakter kleneb. Od západu se odlišuje klenba orlickokladská, velkovrbenská, keprnická a desenská. V orlicko-kladské klenbě, zastoupené Králickým Sněžníkem, jsou hlavními horninami ortoruly, migmatity, pararuly a svory. Horniny obalů keprnické a desenské klenby, tvořící hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, vznikly většinou v devonu, kdy bylo území dnešních Jeseníků zaplaveno nehlubokým mořem, na jehož dně se usazovaly štěrky, písky, jíly, vápnité kaly a sopečný popel. S podmořským vulkanismem je spojena i hydrotermální činnost, která vedla ke vzniku ložisek rud železa, zinku, olova a mědi. Procesy metamorfózy, podmíněné zvýšenou teplotou, tlakem a tokem fluid, vedly rovněž ke vzniku ložisek mramoru (Velká Morava) a grafitu (Branná, Malé Vrbno u Starého Města pod Sněžníkem). Na vznik dnešní tvářnosti reliéfu Hrubého Jeseníku, s hluboce zařezanými údolími, s vysokými přímočaře probíhajícími svahy a se širokými sedly, měly rozhodující vliv tektonické pohyby v mladších třetihorách, které vedly k rozčlenění původního zarovnaného povrchu v řadu bloků (ker) o různé nadmořské výšce. Pro přítomnost pevninského ledovce v pleistocénu jsou příznačné četné oddělené skalky, kamenná pole i jednotlivé balvany se skalními mísami. Vedle existence horského ledovce ve Velké kotlině lze předpokládat v době ledové množství menších firnových ledovců, o nichž svědčí karové uzávěry mnohých údolí. Do postglaciálního období je kladen rozvoj jesenických rašelinišť (zejména v kontaktním pásmu). Pestrý geologický vývoj odráží i pestrá škála minerálů alpské parageneze jako je beryl, chrysoberyl, kolumbit, akvamarín, skoryl, topaz atd. Ve svorech se často vyskytují zrna granátů (hessonit) a v křemenných čočkách krystaly andaluzitu. V minulosti byla oblast Hrubého Jeseníku důležitým zdrojem nerostných surovin. I osídlování je spojeno s těžbou zlata v náplavech řek, stékajících s hřebenů Jeseníků. Nejznámější rudným revírem, spojeným s těžbou zlata a stříbra je Staré Město pod Sněžníkem. Železná ruda se těžila v Jeseníku, Rejvízu, Malé Morávce, Vernířovicích. Na ložiscích zlata a stříbra se začaly těžit měď a olovo. Jádro geologické výstavby území tvoří mohutná klenba keprnické dvouslídné ruly, na západě pak rulové jádro (hrubozrnné ortoruly) Králického Sněžníku. Jádro desenské klenby tvoří také ruly. Skupinu Mravenečníku tvoří jemnozrnná biotitická pararula. Stavbu hřebene Pradědu a Petrových kamenů tvoří chloritické ruly, přecházející pak v sericitickou nebo chloritickou břidlici. Dále se tam vyskytují amfibolity, jejichž pruh protíná celou skupinu Hrubého Jeseníku od jihu k severu. Obal tohoto rulového jádra tvoří mladší sedimenty, převážně devonského stáří. V nejvyšších partiích vystupují menší žíly deskových křemenců. V bezodtokové míse u Rejvízu se vytvořila různě mocná vrstva rašeliny. 20


PLO – 27


Posouzením vlivu geologického podloží na tvorbu půdy lze říci, že obsah přístupných živin (draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku) ve vztahu k dřevní produkci je střední až chudší, rychlost zvětrávání je závislá na zrnitosti, vrstevnatosti a přídatných látkách. Vznik jílovitých zrn je malý.

4.3.2. Pedologie oblasti Na většině ploch se půdní podmínky v lesních porostech odvíjejí od půdotvorného substrátu, jen v menší míře se lesní půda nachází na úzkých aluviích podél potoků. V nižších polohách, t.j. do 6 lvs se v závislosti na charakteru substrátu a na reliéfu terénu (množství a charakteru svahovin) vyvinula mozaika nasycených a nenasycených hnědých půd - kambizemí, které jsou zastoupeny následujícími subtypy a varietami : Na živných stanovištích převládají kambizemě mezotrofní. Půda je převážně středně hluboká až hluboká, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, tmavěji zbarvená. Příznivější je nasycenost sorpčního komplexu a sorpční kapacita. Formou nadložního humusu je mullový moder. Poměrně příznivá je i biologická aktivita. Obsah skeletu se pohybuje v rozmezí 20 - 40%, půda je čerstvě vlhká, občas vysychavá, půdní reakce mírně kyselá. Na kyselých stanovištích převažují kambizemě oligotrofní až podzolované - dystrické, převážně mělké až středně hluboké, hlinitopísčité až písčité, místy značně skeletovité půdy. Formou nadložního humusu je morový moder až mor. Ostatní části půdního profilu mají větší či menší stupeň podzolizace. Reakce je kyselá až silně kyselá, sorpční kapacita malá. Jedná se o sorpčně nenasycené, ve svršku prosychavé půdy. Ve vyšších polohách, tj. v 6. a částečně 7. lvs převládají horské hnědé půdy - kryptopodzoly. Na živných stanovištích kryptopodzoly mezotrofní, které bývají písčitohlinité, středně hluboké, rezivě okrově hnědé barvy, středně kyselé, sorpční komplex nenasycený. Na kyselých stanovištích kryptopodzoly oligotrofní, hlinitopísčité, mělké až středně hluboké, značně skeletovité, světle rezavě okrové barvy, silně kyselé, sorpční komplex výrazně nenasycený. Nad nimi se vyskytují humusové podzoly, které vznikly na kyselých horninách v humidním klimatu horských poloh. Jsou to mělké a středně hluboké půdy s mocnou vrstvou humusu, silně kyselé. Humusová forma je mor. V rozpojených porostech na rozhraní 8. a 9. lvs a v 9. lvs se jedná o humusový podzol drnový. Na kamenitých a skalnatých lokalitách se vyskytují rankery, kambizemě a kryptopodzoly rankerové. Na vlhkých stanovištích a podél toků ve sníženinách se nacházejí kambizemě a kryptopodzoly pseudoglejové, pseudogleje a gleje. Nepatrně je zastoupena organozem na rašeliništích Rejvíz a Skřítek, v horských sedlech a v terénních pokleslinách hřebenové oblasti. PŘEHLED ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ V PROCENTECH: Půdní typ

subtyp

typická silikátová až bazická psefitická Regozem kambický Ranker podzolový litický mezotrofní Kambizem oligotrofní dystrická rankerová pseudoglejová humusový Podzol glejový Kryptopodzol oligotrofní mezotrofní rankerový pseudoglejový typický Pseudoglej rašelinový Litozem

výskyt skalnaté výspy, ostrohy

celkem % +

skalnaté výspy, ostrohy kamenité až balvanité příkré svahy na hřebenech příkré až srázné kamenité svahy,hřbety kupy, hřbítky,skalní ostrohy,srázné svahy kamenité hřbety, náhorní plošiny mírné svahy, náhorní plošiny mírné až příkré svahy, náhorní plošiny temena kup, plošiny, svahy mírné až příkré kamenité svahy úžlabiny, plošiny náhorní plošiny, mírné svahy náhorní plošiny, poklesliny mírné až příkré svahy mírné až příkré svahy příkré kamenité svahy úžlabiny, prohlubně, svahy plošiny, roviny, sníženiny roviny, poklesliny


+ 3 6 + 9 11 2 3 1 21 + 21 10 7 3 + +

21

Přírodní podmínky oblasti Glej Organozem Fluvizem

kambický rašelinový fibrická kambická psefitická pseudoglejová

PLO - 27 plošiny, úžlabiny, prameniště, mírné svahy ploché mísy náhorní plošiny, sedla rovinatá dna údolí rovinatá dna údolí úžlabiny s potokem

Celkem

1 + 1 + + + 100

4.4. Poměry biogeografické Regionálně fytogeografické členění (Slavík B. : Regionálně fytogeografické členění, Akademia,1987 ) Fytogeografická oblast: Mezofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) 73. Hanušovicko - rychlebská vrchovina a) Rychlebská vrchovina - část 96. Králický Sněžník 97. Hrubý Jeseník Biogeografické členění - regiony (Culek M. a kol. 1996) 1. PODPROVINCIE HERCYNSKÁ 1. 53 - Šumperský region - malá území v okolí Dolní Moravy, St. Města p. Sněž., Nových Losin 1. 70 - Jesenický region Sosiekologické členění – sosiekoregiony (Míchal J. a kol.: ÚSES, TERPLAN, MŽP 1991) III. 19. - Hanušovická vrchovina (část) IV. 8. - Králický Sněžník a Rychlebské hory IV. 9. - Hrubý Jeseník Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mikyška R. a kol.: Geobotanická mapa ČR 1 : 200 000, 1969) AU - Luhy a olšiny; Alno - Padion, Alnetea glutinosae, Salicetae purpureae výskyt podél říček a potoků F - Květnaté bučiny, Eu - Fagion velkoplošný výskyt Fm - Acidofilní horské bučiny ; Luzulo - Fagetum montanum, Verticillato - Fagion ostrůvkovitý výskyt na vrcholech a horských hřbetech V - Vrchoviště a přechodová rašeliniště; Oxycocco - Sphagneta, Scheuchzerietalia, Caricetalia fuscae maloplošné ostrůvky rašelinišť - vzácný výskyt Pch - Podmáčené smrčiny Bazzanio - Piceetum, Soldanello - Piceetum, Sphagno - Piceetum smrčiny lemující rašeliniště, maloplošné ostrůvky Pc - Horské (klimaxové) smrčiny Eu - Vaccinio - Piceion souvislé smrčiny hlavních horských hřbetů Sa - Společenstva subalpinská Pinion mughi, Junipero - Vaccinion, Nardion, Calamagrostion villosae, Calamagrostion arundinaceae nejvyšší polohy, maloplošný výskyt 22


PLO – 27


4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář: Podle vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Označuje se jako typologický systém ÚHÚL (1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, tj. geobiocenóz, vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin.Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště.

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglacionálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). Zonalita: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F. Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy. Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory – 0 - edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z. Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolů) posunutých lvs - edafické kategorie: Q, P, O, T, G. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

23


PLO - 27

Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se většinou pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů - edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování.

Rozložení lesních vegetačních stupňů (lvs) v PLO 27: lvs 3 – dubobukový (190 ha, 0,3 %) – azonálně terasy podél potoků v nejnižších polohách – SLT 3L lvs 4 – bukový ( 1122 ha, 1,98%) – okrajově nejnižší polohy lvs lvs lvs lvs lvs

5 – jedlobukový ( 14177 ha, 25,02 %) – střední polohy PLO 6 – smrkobukový (22098 ha, 39,01 %) – vyšší polohy - nejrozšířenější lvs 7 – bukosmrkový (12640 ha, 22,31 %) – horské polohy 8 – smrkový (5348 ha, 9,43%) – vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 9 – subalpinský (1085 ha, 1,91%) - lesy v klečovém lvs V rámci 6. lvs se vyskytují azonální bory (SLT 0R a 0Z) na ploše cca 93 ha. Mapa lesních vegetačních stupňů

Součástí OPRL PLO 27 je i mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (Plíva, Průša, ÚHÚL).

4.5.2.2. Soubory lesních typů SLT jsou základními jednotkami schváleného a používaného typologického systému ÚHÚL (příloha č. 2 k vyhl. MZe č. 83/96 Sb.). Soubor lesních typů je vymezen kombinací půdní (edafické) kategorie (např.: K - kyselá) a lesního vegetačního stupně (lvs) (např.: 6 - smrkobukový) - (např.: 6K - kyselá smrková bučina). Edafické kategorie na základě stanovištní příbuznosti tvoří ekologické řady (Plíva 1971). SLT se člení na 1 - 10 lesních typů. Zastoupení SLT oblasti v %: Ekologická řada Extrémní

kyselá

Živná humusem

Edafické kategorie X Z Y M K

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

0,1

N

I

S

F

C

B

W

H

D

A

J

L

U

podmáčená

oglejená

vodou

V

O

P

Q

T

G

0,5

3,8

0,1

+

3,7

0,6

1,0

0,1

0,3

0,5

0,1

8,1

4,4

7,8

+

+

0,6

10,5

5,4

14,9

+

0,6

0,2

3,1

1,6

12,0

0,1

2,1

+

0,1

+

1,2

0,2

+

3,6

0,1

0,2

2,5

+

+

0,1

0,2

+

0,6

0,5

0,1

rašelinná

obohacená

l v s

R

Σ

+

0,6

0,1

9,7

0,4

22,8

1,0

+

0,2

+

+

2,3

0,2

0,4

+

0,3

38,8

1,3

0,1

+

24,4

0,1

+

+

1,7

0,3

0,3

+

Σ

4,2

1,4

0,1 26,0

12,0

36,9

0,1

2,9

0,1

0,2

6,3

+

0,9

%

0,5

4,9

0,3

0,6

0,1

0,3

0,2

0,2

0,7

100

V PLO mají převahu živné a obohacené kategorie (52,8%) nad kyselými (38,1%), to znamená převládající velmi dobré růstové podmínky s dostatkem vláhy. Převládajícími soubory lesních typů jsou: 6S – Svěží smrková bučina 5S – Svěží jedlová bučina 6K – Kyselá smrková bučina 7K – Kyselá buková smrčina 24

14,9 % 12,0 % 10,5 % 8,1 %


PLO – 27


7S – Svěží buková smrčina 6N – Kamenitá kyselá smrková bučina 7N – Kamenitá kyselá buková smrčina 8Z – Jeřábová smrčina 8K – Kyselá smrčina 6A – Klenosmrková bučina 5K – Kyselá jedlová bučina 5A – Klenová bučina 6V – Vlhká smrková bučina 5B – Bohatá jedlová bučina

7,8 % 5,4 % 4,4 % 3,8 % 3,7 % 3,6 % 3,1 % 2,5 % 2,3 % 2,1 %

4.5.3. Zastoupení přirozených lesních společenstev BUČINY: SMRČINY: JEDLINY: OLŠINY: JASENINY: BORY: JAVOŘINY:

62,8 % 32,5 % 1,0 % 0,9 % 0,5 % 0,1 % + %

BUČINY: Jsou původně převažující společenstva této oblasti. Buk má velice širokou ekologickou amplitudu. Nejrozšířenějšími společenstvy v PLO byly smrkové bučiny s různým poměrem BK a SM. V rámci používaného typologického systému jsou bučiny v PLO tříděny takto: Bučiny (4Y,K,N,S,B,H,D,A,V), které byly v rámci typologického systému ÚHÚL vylišovány dodatečně, představují společenstva s výraznou převahou BK, s různým zastoupením JD, JL, JV, JS, DB a HB. Zastoupení v PLO 27 je malé, činí jen 1,72%. Jedlové bučiny (5Y,K,N,S,B,H,D,A,V) jsou typickými vrchovinnými společenstvy hercynské oblasti s ekologickým i produkčním optimem JD a přirozeným zastoupením příměsi SM. Předpokládá se zde původní zastoupení JD až 40% a SM místy až 20 %. S ohledem na příznivé vlhkostní a teplotní poměry zde má produkční optimum i SM. Zastoupení činí 23,2%. Smrkové bučiny (6Y,K,N,S,F,B,D,A,V) tvoří přechod mezi jedlovými bučinami a smrčinami se zastoupením typické hercynské směsi BK, JD a SM. Zastoupení činí 37,9%. SMRČINY: Jsou původní přirozená společenstva horských poloh. V rámci používaného typologického systému jsou bučiny v PLO tříděny takto: Bukové smrčiny (7Z,Y,M,K,A,S,F,V) jsou společenstva horských poloh s převahou SM a různým zastoupením BK, KL a ojediněle JD. Zastoupení činí 22,2%. Jedlové smrčiny (7O,P,Q,G) jsou společenstva vodou ovlivněných půd horských poloh. Jedná se o smrkové porosty s vtroušenou JD. Zastoupení nepatrné – 0,2%. Rašelinné smrčiny (7R) jsou společenstva SM na podmáčených rašelinných půdách. Zastoupení nepatrné – 0,4%. Smrčiny (8Z,Y,M,K,N,S,A,V,Q) představují společenstva vysokohorských lesů pod hranicí stromové vegetace. Jedná se o SM porosty s příměsí JŘ. Zastoupení činí 9,6%. JEDLINY: (Jsou to mezoklimatická společenstva vodou ovlivněných půd. V nižších polohách převažoval dub letní s jedlí (4 O), výše JD, BK a SM (5 O,G;6O,P,Q,G). Zastoupení činí 1,0%. OLŠINY: Především se jedná o azonální společenstva potočních náplavů (3L, 5L). Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Obecně je převážná většina těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. Jejich zastoupení činí v oblasti cca 0,9%. JASENINY: Zahrnují azonální sběrná společenstva obohacená okysličenou vodou nebo humusem, naplaveninami i půdním ronem v potočních úžlabinách (5U).V mnoha případech se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Velikostí plochy patří k nepatrně zastoupeným (0,5%), ale obecně je převážná část těchto stanovišť a společenstev v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. JAVOŘINY: Částečně azonální společenstva humusem a půdním ronem obohacených stanovišť sutí či zahliněných sutí s nitrofilní vegetací (5J). Zpravidla se u nich stávající druhová skladba blíží přirozené. Jedná se o nepatrné zastoupení 0,05% rozlohy, ale obecně je převážná část těchto stanovišť ochranným lesem a zároveň opět v zájmu pozornosti orgánů ochrany přírody a nosnými prvky ÚSES. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

25


PLO - 27

BORY: Azonální společenstva na extrémních stanovištích. Blatkový bory (0R5) – lokalita Rejvíz, přirozené společenstvo borovice blatky a břízy pýřité na rašelině v okolí Velkého a Malého mechového jezírka. Zastoupení činí 0,1%. Reliktní bor (0Z3) – jen dvě lokality – Suchý vrch a Zámecký vrch (Kobrštejn), ostrůvkovitý výskyt borovice lesní v nadmořské výšce okolo 900 m n. m. na křemencových sutích.

4.5.4. Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy – rozbor podmínek 4.5.4.1 Typologické plochy Součástí typologických prací je rozbor přírodních podmínek zaměřený na poznání jednotlivých činitelů, kteří vzájemným spolupůsobením vytvářejí specifické podmínky pro růst dřevin. Základem šetření byly zkusné (reprezentativní) plochy s kruhovou plochou o průměru 25 m (5 arů), které sloužily pro fytocenologický a taxačně dendrometrický zápis a půdní sonda (80x150x100cm) ve středu plochy k rozboru půdních vlastností. Počet a rozmístění ploch odpovídalo pestrosti podmínek, v průměru se založila při prvním mapování (od roku 1956) 1 plocha na 50 ha (přes 40 tisíc v ČR), především ve vyspělých porostech, pokud možno s přirozenější skladbou. Z větší části ploch byly odebrány půdní vzorky pro podrobné laboratorní rozbory. Při následných revizích mapování byly některé typologické plochy obnovovány nebo založeny zcela nově (po roce 1989 cca 1 plocha na 1 000 ha). Pracovními obvody byly LHC LČR. V "Zápisníku typologické zkusné plochy" se vede číslo, lokalizace plochy, klimatické charakteristiky, reliéf, hornina, půda (půdní typ a druh, humusová forma, vlhkost, detailní popis horizontů, odběr vzorků, atd.), fytocenóza, dřevinná složka a její taxační charakteristiky. Syntetické zpracování těchto zápisníků spočívalo v sestavení základní a poté výsledné typologické tabulky. Výsledkem souhrnného zpracování je "Oblastní typologický elaborát". V rámci PLO je k dispozici 27 typologických zkusných ploch zachycených na mapě s půdními laboratorními rozbory, popisy půdních sond zakládaných zhruba před 30 lety se dochovaly jen bez půdních rozborů a v terénu jsou již neidentifikovatelné. V tabulce je uvedeno 9 ploch. Typologické zkusné plochy – výběr

Lesní typ

Číslo plochy

8K2 kyselá smrčina

T 278001 Horizonty hloubky /cm/ Of +Oh 0 - 8 Ep 10 - 20 Bs1 25 - 35 Bs2 50 - 60 Cd 70

6K9 kyselá smrková bučina svahová

T 278005

oddělení porost

Jeseník 322 C 15/2 Půdní reakce /pH H2O/ 3,62 3,75 4,58 4,85 5,14

Jeseník 249 B7

Půdní reakce /pH H2O/ Of + Oh 2 - 6 3,78 Ae 6 - 12 3,47 Bvs1 15 - 20 3,98 Bvs2 30 - 40 4,50 Cd 45 4,90

Horizonty

Hloubky /cm/

26

LHC

Nadm. výška expozice

Substrát půdní typ půdní druh

Fytocenóza

1170 m SV

Krystal. břidlice ruly podzol humus. písčitohlinitá

Humus %

Dusík %

Traviny - Luzula sylvatica -1,Calamagrostis villosa +1, Avenella flexuosa -4, Calamagrostis arundinacea +, byliny - Vaccinium myrtillus -4, Oxalis acetosella +, Majanthemum bifolium +, Trientalis europaea +, mechy - Dicranum scoparium +, kapraďorosty Lycopodium anatinum, Dryopteris carthusiana + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční

62,79 11,62 5,83 1,79 1,41

880 m SZ Humus % 57,37 11,60 6,59 3,45 1,60

1,742 0,418 0,207 0,067 0,060 Ruly, fylity kryptopodzol typický - oligotrofní písčitohlinitá

Dusík % 1,359 0,346 0,191 0,095 0,061

%

kapacita mval/100g

nasycenost %

/mg/kg/ P2O5; K2O;

CaO;

MgO

-

158,2 5,9 138 203 386 100 33,9 219 56 109 56 21,9 13,7 180 39 242 28 12,0 29,2 668 37 879 19 6,0 508 34 690 19 Byliny - Vaccinium myrtillus 2, Majanthemum bifolium +, Homogyne alpina +, Prenanthes purpurea +, Streptopus amplexifolius +, Rubus idaeus +, traviny - Calamagrostis villosa + , mechy - Polytrichum +, kapraďorosty – Lycopodium clavatum +, Dryopteris carthusiana 1, Dryopteris polypoides + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční

%

kapacita mval/100g

nasycenost %

-

115,6 27,5 21,0 12,2 4,1

2,4 1,9 -

/mg/kg/ P2O5; K2O;

170 88 54 36 168

253 83 52 41 55

CaO;

MgO

474 97 96 62 182


144 127 115 23 19

PLO – 27


5N3 kamenitá kyselá jedlová bučina

T 278008

Horizonty Hloubky /cm/ Of + Oh 3 - 8 Ae 8 - 13 Bvs 20 Cd 50

7S1 svěží buková smrčina

T 278012

Jeseník 354 A 11a Půdní reakce /pH H2O/ 3,74 3,88 4,34 4,45

Javorník 612 B 12

Půdní reakce /pH H2O/ 2-8 4,27 30 - 40 4,53 80 - 90 4,71

Horizonty

Hloubky /cm/ Oh Bvs C

7K2 kyselá buková smrčina

T 278015 Horizonty Hloubky /cm/ Oh Ae Bvs Cd

6 - 10 20 - 25 45 - 55 75 - 90

7N4 kamenitá kyselá buková smrčina

7Z2 zakrslá buková smrčina

T 278016

Janovice 119 B12 Půdní reakce /pH H2O/ 3,76 3,96 4,62 4,94

Janovice 105 A 10

Půdní reakce Hloubky /pH H2O/ /cm/: Of + Oh 2 - 8 3,87 Aet 8 - 13 3,76 Ep 20 - 30 4,47 Bs1 35 - 45 4,02 Bs2 55 - 65 4,36 Cd 75 - 80 4,57

Horizonty

T 278021 Horizonty Hloubky /cm/ Of+ Oh 3 - 5 At 5 - 20

720m JZ Humus % 20,86 14,83 5,21 6,69

Dusík %

Ortorula, svor kryptopodzol mezotrofní písčitohlinitá

Humus %

Dusík %

23,72 7,15 2,84

1140 m SV Humus % 26,38 9,54 3,46 0,73

1110 m JV Humus % 60,67 36,50 1,73 1,45 0,74 0,61

1110 JV

Půdní reakce /pH H2O/

Humus %

Byliny - Rubus caesius +, Vaccinium myrtilus 1, Prenanthes purpurea +, Senecio nemorensis +, Rubus idaeus +, Oxalis acetosella +, traviny - Calamagrostis arundinacea 2, Calamagrostis villosa 1, Luzula luzuloides, mechorosty Dicranum +, Plagiothecium undulatum +, kapraďorosty Huperzia sellago +, Dryopteris carthusiana +, Phegopteris connectilis +, Dryopteris polypoides + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční

0,869 0,519 0,228 0,185

960 m SV

Janovice 105 A 10

4,08 3,47

amfibolit, ruly kryptopodzol rankerový hlinitopísčitá

0,890 0,287 0,102 Křemenec kryptopodzol oligotrofní hlinitopísčitá skeletnatá

Dusík % 0,685 0,268 0,121 0,038 Křemenec kvarcit podzol rašelinný hlinitopísčitá

Dusík % 1,572 1,402 0,066 0,052 0,029 0,023 Křemenec kvarcit ranker litický hlinitá výplň

Dusík %

%

kapacita mval/100g

nasycenost %

-

60,4 38,1 13,2 14,5

4,5 6,8 -

1,130 1,033

107 70 164 126

232 73 42 54

CaO;

MgO

416 121 222 153

178 305 21 13

Traviny - Calamagrostis villosa 7, byliny - Senecio nemorensis 3, Prenanthes purpurea +, Oxalis acetosella +, Majanthemum bifolium +, Solidago virgaurea +, Vaccinium myrtillus +, mechy Dicranum scoparium +, kapraďorosty - Dryopteris carthusiana +, Phegopteris connectilis + Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční

%

kapacita mval/100g

nasycenost %

/mg/kg/ P2O5; K2O;

CaO;

MgO

62,2 12,1 175 154 645 408 20,4 499 39 352 34 9,8 645 27 515 30 Byliny - Vaccinium myrtillus +4.4, Oxalis acetosella +.2, traviny Luzula sylvatica +2.4, Calamagrostis villosa -2.3, Avenella flexuosa 1.3, kapraďorosty - Dryopteris filix mas +.2,Dryopteris carthusiana -.1, mechorosty Polytrichum formosum +.3, Dicranum scoparium +.3, Plagiothecium sp. -.2 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční

%

kapacita mval/100g

nasycenost %

-

80,2 37,3 19,0 6,5

1,2 0,3 5,8 15,8

/mg/kg/ P2O5; K2O;

129 123 173 444

169 56 37 23

CaO;

MgO

54 22 70 472

116 58 42 26

Byliny - Vaccinium myrtillus -5.4, Oxalis acetosella -.2, traviny Avenella flexuosa -2.3, Calamagrostis villosa +.3, kapraďorosty - Dryopteris carthusiana -.1, mechorosty - Polytrichum formosum -2.3, Dicranum scoparium +.3

CaC03 %

Sorpční kapacita mval/100g

Sorpční nasycenost %

-

151,6 94,6 7,6 12,2 9,7 8,3

5,6 3,0 6,6 2,9 1,0 1,2

Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O;

143 110 17 52 90 84

275 182 23 26 29 27

CaO;

MgO

204 56 15 17 42 43

113 71 8 16 47 39

Byliny - Vaccinium myrtillus +5.5, traviny - Avenella flexuosa 1.3, kapraďorosty - 0, mechorosty - Polytrichum formosum +3.4

CaCO 3



105,1 116,6

7,3 6,3

% 36,36 42,71

/mg/kg/ P2O5; K2O;

-



205 92

270 203

CaO;

MgO

204 128

27

91 85


6B1 bohatá smrková bučina

T 278023

Horizonty Hloubky /cm/ Of+Oh 2 - 5 Ae 10-15 Bvs1 20 - 30 Bvs2 60 - 70 Cd 90 - 95

9Z0

T 278025

smrková kleč smilková

Janovice 115 A 6y Půdní reakce /pH H2O/ 4,75 4,44 4,66 4,64 4,81

Jeseník 225 A 12

Půdní reakce /pH H2O/ Of+Oh 4 - 6 4,29 Ae 10 - 15 3,93 Bhs 20 - 25 4,63 Bs 40 - 50 4,86 Cd 80 - 85 5,11

Horizonty

Hloubky /cm/

PLO - 27

890 m V

Železné rudy hematit magnetit kryptopodzol mezotrofní hlinitopísčitápísčitohlinitá

Humus %

Dusík %

17,79 5,76 1,59 1,15 0,52

Byliny - Galium odoratum +3.4, Galeobdolon luteum -3.4, Urtica dioica -2.3, Senecio nemorensis -2.2, Dentaria bulbifera -2.2, Dentaria eneaphyllos +.2, Mercurialis perennis -2.2, Oxalis acetosella +.2, Sanicula europaea -.1, Viola sylvatica +.2, Stellaria nemorum 1.2, Ranunculus aconitifolius -.1, Actea spiccata -.1, kapraďorosty - Dryopteris filix mas +.1, traviny Carex sylvatica -.2, Hordelymus europaeus +.2, mechorosty - 0 Sorpční Přístupné živiny CaCO3 Sorpční

0,463 0,304 0,106 0,075 0,025

1370 m J

Rula podzol humusový písčitohlinitá

Humus %

Dusík %

39,03 15,96 6,78 6,43 3,53

%

kapacita mval/100g

nasycenost %

-

58,2 29,9 16,2 14,4 13,8

50,7 32,6 27,2 26,7 45,5

/mg/kg/ P2O5; K2O;

262 223 222 329 592

215 84 61 55 70

CaO;

MgO

4411 1096 342 393 856

489 178 64 69 98

Byliny - Bistorta major +, Vaccinium myrtillus, Potentila erecta, trraviny - Avenella flexuosa, Festuca supina, Calamagrostis villosa, Nardus stricta, mechorosty 0, kapraďorosty 0

%



-

72,0 45,9 25,9 17,5 9,5

6,6 0,2 0,4 0,6 1,1

CaCO3

1,347 0,464 0,178 0,211 0,118


274 121 55 192 162

417 61 28 15 40

CaO;

MgO

446 217 79 90 216

196 140 52 19 32

Vysvětlivky: Půdní reakce pHH2O < 3,5 velmi silně kyselá 3,5 – 4,5 silně kyselá 4,5 – 5,5 středně kyselá 5,5 – 6,5 mírně kyselá 6,5 – 7,2 neutrální 7,2 – 8,0 mírně alkalická 8,0 – 8,5 středně alkalická 8,5 – 9,0 silně alkalická > 9,0 velmi silně alkalická

Obsah humusu (oxidovatelný uhlík) % < 0,5 velmi slabě humózní 0,5 – 1,0 slabě humózní 1,0 – 2,0 mírně humózní 2,0 – 3,0 středně humózní 3,0 – 5,0 humózní 5,0 – 15,0 silně humózní 15,0 – 30,0 humusová > 30 rašelinná půda

Celkový dusík % < 0,03 velmi chudá 0,03 – 0,06 chudá 0,06 – 0,20 střední 0,20 – 0,30 dobrá > 0,30 bohatá

Obsah Ca CO3 % < 0,3 velmi slabě vápnitá

Sorpční kapacita (mval/100g) <8 velmi nízká

Sorpční nasycenost % extrémě sorpčně < 10

0,3 – 3,0

slabě vápnitá

8 – 13

nízká

10 – 30

3,0 – 10,0 10,0 – 20,0 20,0 – 60,0 > 60,0

středně vápnitá silně vápnitá velmi silně vápnitá vápenatá půda

13 – 25 25 – 30 > 30

střední vysoká velmi vysoká

30 – 50 50 – 75 75 – 90 90 – 100

Přístupné živiny mg/kg (výluh 1% kyselinou citronovou) P2O5 K2O CaO MgO < 40 < 35 < 200 < 30 40 – 80 35 – 60 200 – 500 30 – 70 80 – 160 60 – 120 500 – 1000 70 – 150 160 – 250 120 – 160 1000 – 2000 150 – 250 > 250 > 160 > 2000 > 250

nenasycená výrazně sorpčně nenasycená sorpčně nenasycená slabě sorpčně nasycená sorpčně nasycená plně sorpčně nasycená

zásoba velmi nízká nízká střední dobrá vysoká

Ukázka typologické půdní sondy s popisem typologické zkusné plochy: 6S1 - SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA se šťavelem Půdní typ: KRYPTOPODZOL mezotrofní KPb PLO: LHC/revír - lokalita: 28

27 - Hrubý Jeseník Janovice / Hvězda (108 C7) - Bílý potok


PLO – 27

Nadmořská výška: Reliéf terénu: Expozice: Sklon: Prům. roční teplota: Prům. roční srážky: Geologický podklad:


762 m n. m. velmi mírně zvlněná plošina – 3° 4,9° C 1234 mm diabasový tuf

HORIZONTY: Ol ( 0-1) : hrabanka - jehličí a větvičky Of + Oh (1-3) : drť + měl - zbytky jehličí a větviček - tmavá, vlhká Ae (3 -5) : tmavě hnědý, plynule přecházející do Bvs horizontu, skelet chybí, čerstvě vlhký, dobře prokořeněný Bvs (5 -45) : v horní části tmavě okrově hnědý, směrem dospodu až rezivě okrový,skelet 10-15%, čerstvě vlhký, písčitohlinitý, do 25 cm, dobře prokořeněný, nepravidelně přechází do Cd horizontu Cd (45+) : béžový, hlinitopísčitý, čerstvě vlhký, skelet 30% CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA PROFILU: Hluboký, tmavě okrově hnědý až rezivě okrový, ph, čerstvě vlhký, prokořeněný do 60 cm, skelet 15-20% - Kryptopodzol mezotrofní KPb PŮDNÍ VEGETACE: celkový kryt Byliny: Oxalis acetosella -4.4 , Majanthemum bifolium -2.2 , Homogyne alpina -.2 Rubus idaeus +.1 , Senecio nemorensis -.1 , Vaccinium myrtillus -.2, Polygonatum multiflorum -.2 Traviny : Calamagrostis villosa -, 2 ,Avenella flexuosa +.3 Kapraďorosty : Gymnocarpium dryopteris -.2 , Dryopteris filix mas +.1, Dryopteris carthusiana +.1 Mechorosty : Dicranum scoparium -.3, Polytrichum formosum -.3, Plagiothecium sp. -.3, Mnium undulatum +.3

4.5.4.2. Charakteristika výzkumných ploch v PLO č. 27 – Hrubý Jeseník Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch - poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a trvalé zkusné plochy (TZP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí. V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V přírodní lesní oblasti 27 existuje v současné době 20 ploch TZP a 11 ploch PVP. Nejstarší plocha, pro kterou existují záznamy, byla založena již v roce 1965. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. V letech 1994 -1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také se rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní informace o plochách v přírodní lesní oblasti 27 spolu s některými výsledky terénní revize jsou uvedeny v tab.1. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

29


Tab. 1 Plocha 502704 502706 502708 502709 502710 502711 502712 502713 502714 502715 502716 502717 502718 502719 502720 502722 502723 502724 502733 502734 6070401 6070403 6070404 6070405 6071301 6071901 6071902 6071903 6071904 6071905 6071907

PLO - 27

Přehled trvalých zkusných a poloprovozních výzkumných ploch PLO 27

Typ TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP PVP

Y_JTSK -552983,104 -559237,795 -555226,525 569857,716 -543197,214 -538817,135 -542024,72 -548632,862 -550745,292 -549014,046 -545820,609 -541942,448 -549169,317 -538756,507 -533882,564 -556586,722 -563995,715 -569907,658 -550784,074 -540778,955 -564085,865 -563748,428 -562828,753 -563479,343 -551314,335 -540044,225 -539980,763 -540900,876 -539698,196 -539764,348 -540004,898

X_JTSK -1053870,895 -1050632,492 1060694,803 -1053519,775 -1076634,787 -1069756,8 -1063916,156 -1062688,82 -1067834,388 -1074134,704 -1060531,451 -1062240,228 -1054528,065 -1067421,498 -1063349,906 -1056817,977 -1050098,338 -1060825,247 -1069414,487 -1055402,112 -1049918,881 -1049669,037 -1049797,946 -1049820,606 -1063647,255 -1064029,133 -1063960,416 -1063562,399 -1067370,328 -1067274,708 1067044,217

Nadm_V 815,539 976,765 1100,686 967,985 856,542 941,407 955,863 1026,459 950,56 889,46 921,05 1009,229 1024,724 997,251 586,381 656,703 764,549 868,5 818,716 712,557 799,719 770,628 863,598 800,923 770,916 931,16 933,56 990,608 1059,359 1063,072 1085,296

Dřevina Rok_zaloz Věk_2000 Zápoj Klasif. SM 1982 87 1 SM 1982 80 2 SM 1982 85 1 SM 1982 75 2 SM 1982 82 1 SM 1982 87 1 SM 1982 117 5 SM 1982 83 2 SM 1982 93 2 SM 1982 92 2 SM 1982 89 2 SM 1982 103 2 SM 1982 84 4 SM 1983 78 1 SM 1983 88 1 SM 1983 75 2 SM 1983 88 95 3 SM 1983 103 2 BK 1995 26 100 1 BK 1995 19 95 2 SM 1972 69 90 2 SM 1972 89 95 1 SM 1972 101 95 1 SM 1972 109 85 2 BK 1965 153 2 SM 1971 77 1 SM 1971 87 1 SM 1971 101 2 SM 1971 66 1 SM 1971 78 1 SM 1971 108 2

Klasifikace plochy pro další výzkumné využití: 1. Velmi vhodná - ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. 2. Vhodná - kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, mírně nepřehledná, či částečně ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěři, na okraji porostu, hůře přístupná, apod. 3. Vyhovující - plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami. 4. Nevyhovující - plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však plochu nebo její část znovu obnovit. 5. Zcela nevhodná - plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice). Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a o plochy v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. Přehled parametrů sledovaných na plochách je uveden v tab.2.

30


PLO – 27


Tab. 2 Přehled parametrů sledovaných při hodnocení zdrav. stavu a měření přírůstu na výzkumných plochách: Skupina parametrů Dendrometrické charakteristiky Sociální postavení stromu Mechanická pošk. kmene

Parametr tloušťka výška sociální post. stromu

Objekt všechny stromy 40 stromů všechny stromy

zlom

všechny stromy

mech. pošk. obvodu kmene Zdravotní stav porostů defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

všechny stromy stromy na kruhové ploše r=16 m stromy na kruhové ploše r=16 m stromy na kruhové ploše r=16 m stromy na kruhové ploše r=16 m stromy na kruhové ploše r=16 m stromy na kruhové ploše r=16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: dendrometrické měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro zachycení zdravotního stavu porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu. Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu. Kromě hodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemismu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL. Kapitolu připravil - IFER, Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, Jílové u Prahy.


31


PLO - 27

4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Od roku 1971, kdy v rámci ÚHÚL vznikla jednotná typologická klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů) a kdy bylo provedeno první mapování v tomto systému, byly provedeny v omezené míře v průběhu obnov LHP na území oblasti 1 - 2 revize nového typologického mapování. V rámci těchto revizí byly upřesňovány hranice lesních typů, lesní vegetační stupně, doplněny svahové typy, dodatečně vylišen 4. lesní vegetační stupeň a zpřesňovány LT na kamenitých stanovištích, na vodou ovlivněných a extrémních stanovištích. V letech 1996 - 1999 byla provedena souhrnná revize v rámci OPRL, při které došlo ke sladění lesních vegetačních stupňů v rámci celé oblasti, byly upřesněny LT na příkrých svazích, na kamenitých, vodou ovlivňovaných a extrémních stanovištích. V PLO 27 Hrubý Jeseník je vylišen i 9. lvs – SLT 9K klečová smrčina a 9Z smrková kleč. Kosodřevina však zde není původní, přirozeně se vyskytuje na SLT 9K jen zakrslý smrk a ojediněle jeřáb v silně rozvolněném zápoji, na SLT 9Z jednotlivě nebo ostrůvkovitě zakrslý SM. Při vymezení hranice 9. lvs – horní hranice lesa bylo využito i šetření provedené firmou Helpforest Olomouc s.r.o., která je provedla na přelomu let 2000 a 2001, v rámci projektu vylišení horní hranice lesa v Hrubém Jeseníku, jehož zadavatelem jsou LČR Hradec Králové, s.p. Problematikou alpinské hranice lesa se zabývala řada autorů od konce minulého století a celé století dvacáté. Zpočátku se autoři věnovali prakticky pouze vztahu teploty a výšky horní hranice lesa, jiné faktory na její průběh opomíjeli. Otázku jakými faktory je vůbec zapříčiněn vznik alpinské hranice lesa se zevrubně zabývali mimo jiné Jeník, Lokvenc (1962), Tranquillini (1967,1983), Plesník (1971) a Körner (1999). Nejpravděpodobněji se dnes jeví dle Körnera (1999) vznik alpisnké hranice lesa díky nedostatečnému zabudování asimilátů vzniklých fotosyntézou do buněčný struktur a růst buněk a pletiv vůbec díky nízkým teplotám ve vegetačním období (globálně v průměru 5,5 – 7°C ve vegetačním období). Růst stromů není limitován nízkou intenzitou fotosyntézy (Körner,1999). Ke zmíněnému hlavnímu faktoru přistupují ještě zvlášť ve středohorách jako jsou Jeseníky s význačným vlivem vrcholových podmínek stresové faktory, a to obrus krystalky sněhu a námrazou, zimní vysychání, polomy a snížená klíčivost semen v porostech při alpinské hranici lesa (Deschamsia caespitosa, D. flexuosa, Calamagrostis villosa). Průměrná teplota nejteplejšího měsíce (července) udávaná pro střední Evropu cca 10°C není globálně platná a i ve středoevropských pohořích se klimatická hranice lesa nachází v rozmezí 7 – 11 °C. Vzhledem k účelu mapování, k tradici a i k tomu, že pro mapování alpinské hranice lesa jde o nejdetailněji propracovanou definici, byly pro stanovení hranice lesa v PLO 27 zvolena definice a kriteria stanovená Jeník et Lokvenc (1962): Alpinská hranici lesa je vegetační linií, která spojuje všechny empiricky zjistitelné nejvyšší okraje lesa. Tato definice je s formálními změnami všeobecně přijímána. Větší rozdíly se vyskytují v kriteriích, jak chápat les. Většina autorů jej vymezuje výškou stromů, zápojem (resp. zakmeněním) a minimální plochou porostu. Les je tedy brán jako porost stromů s určitou minimální výškou, o určitém zápoji a ploše. Z ekologického hlediska se zdá být postačujícím pro výšku stromu názor Ellenberga (1982, 1996) a Körnera (1999), že pro strom stačí taková výška dřeviny, aby sahala nad zimní sněhovou pokrývku a dostatečně byla vystavena nepříznivým makroklimatickým faktorům, takovou výškou jsou podle uvedených autorů 3m. Jeník et Lokvenc (1962) uvádějí jako minimální výšku stromu 5m, totéž číslo uvádí Plesník (1971), podle nich taková dřevina má charakter stromu. Vzhledem k výšce sněhové pokrývky v Jeseníkách (při alpinské hranici lesa cca 2m každoročně) a k potenciálnímu univerzálnímu použití kriteria výšky stromu se přikláníme k minimální výšce stromu 5m. Tím je skutečně zajištěno exponování vůči makroklimatu, dřevina nemá povahu zákrsku, který například v Krkonoších může vystupovat pouze 1m nad úroveň kleče. Zápoj lesa je šířeji diskutován pouze Jeník et Lokvenc (1962) a Plesník (1971), oba dochází ke kriteriu minimálního zápoje 0,5. Při užití tohoto kriteria si můžeme být jisti lesním prostředním uvnitř takového porostu. Rovněž vezmeme-li v úvahu proklamované názory o náhlém rozpadu zápoje na přirozené alpinské hranici lesa, je toto kriterium logičtější než například kriterium 0,3, které v například pastvou rozvolněných lesech posunuje alpinskou hranici blíže k její potenciální poloze, avšak v místech s přirozenou polohou hranice lesa pak zvedá hranici lesního prostředí výše než skutečně je. Z výše uvedených důvodů a také díky tradici užití, jsme mapovali les jako porost s minimálním zápojem 0,5. Plochu jako charakteristiku lesa, většina autorů neudává, základními jsou tedy návrhy Jeníka, Lokvence - 1ar a Plesníka – 10 arů. Druhý případ má výhodu v tom, že splňuje požadavky vnitřních druhů na lesní prostředí. Vzhledem k antropogennímu ovlivnění hranice lesa v Jeseníkách se však bude mapovaná hranice lesa o minimální ploše více blížit potenciální alpinské hranici lesa, toto kriterium též použila Alblová (1970), jejíž práce byla jedním z podkladů, přiklonili jsme se tedy ke kriteriu minimální mapované plochy lesa 1ar. Dalším kriteriem je minimální horizontální vzdálenost enkláv bezlesí, které jsou zanášeny do mapy a minimální vzdálenost enkláv lesa zahrnutých do průběhu alpinské hranice lesa. Jeník et Lokvenc (1962) navrhují pro tyto účely vzdálenost 100 m. Plesník (1971) toto kriterium nepoužívá, navrhuje zakreslovat les jen v těch místech, kde pokrývá více než 50% území. Kvůli větší citlivosti ve vylišení závětrných 32


PLO – 27


turbulentních prostorů byla zvolena vzdálenost 50 m. Ta eliminuje drobné výkyvy hranice lesa na kamenných mořích, ale umožňuje zaznamenat pokles hranice lesa v lavinami a plazivým sněhem ovlivňovaných, substrátově pro les vhodných závětrných turbulentních prostorech. Shrnuto, za les je považován porost nejméně 5m vysokých stromů o minimálním zápoji 0,5, minimální ploše 1ar. Maximální vzdálenost enkláv lesa zahrnutých do souvislé hranice lesa byla 50 m, což byla také vzdálenost, při jejímž překročení byly již zaznamenávány „laloky“ bezlesí v linii alpinské hranice lesa.

4.5.6. Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) V následujících dvou tabulkách je pak uveden počet lesních typů (LT), počet souborů lesních typů (SLT) a přehled LT a SLT v PLO s plochami z digitálního zpracování. V příloze textové části jsou pak uvedeny úplné charakteristiky lesních typů. Lesní vegetační stupeň

0

3

4

5

6

7

8

Počet lesních typů (LT)

2

2

17

42

31

27

23

Počet souborů lesních typů (SLT)

2

1

12

15

14

13

10

SLT

Plocha SLT (ha)

Lesní typ

Plocha LT (ha)

Název lesního typu (soubor lesních typů)

0,90

+%

BO 12

82,91

0,2 %

0. lesní vegetační stupeň – azonální – bory RELIKTNÍ BOR 0,90 kamenitý (vřesový) vyšších 0Z 0Z3 poloh BLATKOVÝ BOR 82,91 0R 0R5

BL< 12

0,3 %

178,73

3. lesní vegetační stupeň – dubobukový JASANOVÁ OLŠINA 106,71 3L1 potoční 3L prameništní 72,02 3L2

5,98 77,16

0,1 % +%

28,65

4N

+%

4. lesní vegetační stupeň – bukový SKELETOVÁ BUČINA 5,98 4Y 4Y1 na skalnatých ostrozích

4K

AVB

4K3

30,99

KYSELÁ BUČINA biková na svazích

4K6

46,17

borůvková

28,65

KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA se třtinou rákosovitou a šťavelem

4N2

9 3

Přirozená druhová skladba

BO 9 BŘ 1 SM

BL 8-9 BRP 1-2 SM

OL 24-26 SM 30-34

OL 6-7 JS 3-4 JV TPČ VR

OL 22-26 JS 26-30

OL 6-7 JS 3-4 JV

BK 16-18 SM 16-22

BK 6-7 JD 1-2 BR 1 KL BO

BO 24-28 MD 28-30 BK 24-28 SM 22-28 BK 22-24 SM 22-24 BK 22-26 SM 22-26

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP

Celkem

147 3

69

CHS

01- Mimořádně nepříznivá stanoviště

29- Olšová stanoviště na podmáčených půdách

01- Mimořádně nepříznivá stanoviště 43- Kyselá stanoviště středních poloh

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP 0-1


41- Exponovaná stanoviště středních poloh

33

Přírodní podmínky oblasti Lesní typ

Plocha LT (ha)

4S1

666,66

SVĚŽÍ BUČINA šťavelová

BK 26-30 SM 26-32 MD 28-34

BK 8 JD 2 JV

4S9

13,50

SVĚŽÍ BUČINA na svazích

BK 26-28 SM 26-30

BK 8 JD 2 JV

4B1

125,16

BK 24-30 SM 26-34

BK 8 JD 2 LP JV

4B4

0,19

BK 28-32 SM 26-32

BK 6-7 JD 2 LP 1 JV 1 JL

4B9

7,10

BK 26-30 SM 28-34

BK 6-7 JD 2 1 LP 1 JV

4H1

3,76

HLINITÁ BUČINA šťavelová

BK 26-30 JD 26-28 SM 26-32

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP 1

4D1

18,25

OBOHACENÁ BUČINA mařinková

BK 28-34 JD 28-30 SM 30-36

BK 6-7 JD 1-2 LP 1-2 JV 0-1 DB

0,1 %

4A1

41,70

BK 26-30 SM 26-30

BK 5-6 JV 1-2 JD 1-2 LP 1-2

4A2

4,16

LIPOVÁ BUČINA bažanková strdivková

BK 26-28 SM 28-30

BK 5-6 JD 1-2 JV 1 LP 1 JS JL

4V1

77,38

SM 30-40 OL 26-28

BK 4 JD 4 DB 1 JV 1

4V9

3,77

SM 28-30 OL 22-26 JS 22-28

BK 2 JS 1-2 JD 3-4 JV 1-2 OL 2

1,21

+%

4O1

1,21

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA šťavelová

JD 26-34 SM 28-34

JD 4 DB 3-4 BK 1-2 LP 0-1 OS 0-1

0,15

+%

Plocha SLT (ha)

PLO - 27

4G1

0,15

PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA přesličková

JD 26-28 SM 24-28

JD 5-6 DB 3-4 OL 1 BK

5. lesní vegetační stupeň – jedlobukový SKELETOVÁ JEDLOVÁ 0,89 5Y0 BUČINA 5Y lomy, hromadnice na skalnatých ostrozích 128,04 5Y1

BK 16-18 SM 16-22

BK 6-7 JD 1-2 BŘ 1 KL BO SM

BK 16-18 SM 16-22


BK 22-26 JD 22-24 SM 24-28

BK 5 JD 3-4 SM 1

SLT

1,2%

0,2 %

3,76

+% +%

4O

128,93

4G

81,14

4V

34

1705,26

3,1 % 1,6 %

884,76

5N

PODMÁČENÁ BUČINA přesličková

5K3

259,93

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA metlicová biková

5K6

452,31

borůvková

5K9

17,10

5N1

6,56

5N2

233,06

5N3

465,79

5N4

179,34

5K1 5K

VLHKÁ BUČINA netýkavková

0,2 %

4A

45,86

4D

BOHATÁ BUČINA mařinková javorová svahová

0,1 %

4H

18,25

4B

132,44

680,16

4S


975,92

AVB

BK 24-26 SM 24-28 BK 22-24 SM 22-26


BK 5 JD 3-4 SM 1

BK 24-26 SM 24-28

BK 5 JD 3-4 SM 1

KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou se třtinou rákosovitou

BK 22-26 JD 22-24 SM 24-26

BK 4-5 JD 3-4 SM 1 BŘ 0-1 KL

se šťavelem borůvková

45- Živná stanoviště středních poloh 41- Exponovaná stanoviště středních poloh 45- Živná stanoviště středních poloh 41- Exponovaná stanoviště středních poloh

45- Živná stanoviště středních poloh

41- Exponovaná stanoviště středních poloh 47- Oglejená stanoviště středních poloh 59- Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh 47- Oglejená stanoviště středních poloh 59- Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh


53- Kyselá stanoviště vyšších poloh

BK 5 JD 3-4 SM 1

svahová

BK 22-26 JD 22-24 SM 24-26 BK 22-26 JD 22-24 SM 22-26 BK 22-24 JD 22-24 SM 22-24

CHS

BK 4-5 JD 3-4 SM 1 LP BŘ 0-1 KL

51- Exponovaná stanoviště vyšších poloh

BK 4-5 JD 3-4 SM 1 BŘ 0-1 KL BK 4-5 JD 2-4 SM 1


PLO – 27

5A

5J

5L

6576,12

12,0 % 0,1 %

33,68 1185,91

2,1 % 0,1 %

36,32 113,82

113,82 % 2,5 %

5D

1373,90

5H

Lesní typ

Plocha LT (ha)

5S1

6212,15

5S4

52,07

5S5

139,14

5S9

172,76

5F1

33,68

5B1

574,92

5B3

79,55

5B6

514,85

5B9

16,59

5H1

36,32

5D1

18,01

5D3

52,41

5D4

15,63

5D5

15,77

5D6

1,02

5D7

10,99

5A1

617,76

5A3

748,21

5A5

7,94

5J1

13,80

5J3

11,41

5L1

248,38

5L2

57,81

+%

5B

25,21

5F

0,6 %

5S

Plocha SLT (ha)

306,19

SLT

Přírodní podmínky oblasti Název lesního typu (soubor lesních typů)

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová bukovincová s kostřavou nejvyšší svahová SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA kapradinová BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mařinková s kostřavou nejvyšší javorová svahová HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA ječmenková bažanková kapradinová netýkavková devětsilová česneková KLENOVÁ BUČINA bažanková kapradinová s pitulníkem SUŤOVÁ JASANOVÁ JAVOŘINA bažanková SUŤOVÁ JILMOVÁ JAVOŘINA kapradinová MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA potoční prameništní

AVB BK 26-28 SM 24-30 BK 26-28 SM 24-30 JD 24-26 BK 24-28 SM 26-32

Přirozená druhová skladba BK 4-6 JD 3-5 SM 1 KL BK 4-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 LP

BK 4-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 LP

BK 26-28 SM 28-32

BK 4-6 JD 3-4 KL 0-1 JL SM

BK 30-32 SM 30-32

BK 5-6 JD 3-4 SM 1 KL 1

SM 26-30 BK 28-30 SM 28-30 BK 28-30 SM 32-36 MD 30-34 BK 28-30 SM 28-32 BK 28-30 SM 28-32 JD 28-34 BK 28-30 JD 26-28 SM 28-30 BK 28-32 JD 26-32 SM 32-36

55- Živná stanoviště vyšších poloh

BK 5-6 JD 3-4 SM 1 KL

BK 26-28 SM 26-32

BK 26-32 SM 28-32 BK 26-30 SM 28-32 JD 26-28 BK 26-30 SM 28-32 JD 26-28

CHS

BK 5-6 JD 3-4 KL 1



BK 5-6 JD 3-4 KL 1-2

BK 5-6 JD 3-4 KL 1-2


BK 4-6 JD 3-4 SM 1

BK 3-6 JD 3-4 KL 1 JL 0-1 JS BK 4-6 JD 3-4 KL 1 JL JS BK 4-6 JD 3-4 KL 1 JS JL


BK 4-6 JD 3-4 JS 1-2 KL 1 JL BK 4-6 JD 3-4 KL 1 JS 1 JL

BK 4-6 JD 2-3 KL 2 JS 1 JL

BK 26-30 SM 28-34

BK 5-6 JD 2-3 KL 2 JS JL LP

BK 26-28 SM 26-30 BK 26-28 SM 24-28

BK 5-6 JD 2-3 KL 2 JS JL LP BK 5-6 JD 2-3 KL 2-4 JS 1 JL 1 LP

BK 26-30 SM 28-32

BK 3-5 KL 2-3 JD 1-3 JL 1 JS 1

JV 26-30 SM 24-30 BK 26-30

BK 3-5 KL 2-3 JD 1-3 JL 1-2 JS

OL 22-24 SM 24-26

OL 6-7 JS 2-3 SM 1 VR

OL 18-22

OL 6-7 JS 2-3 SM 1 VR OS




29- Olšová stanoviště na podmáčených půdách

35


0,5 %

276,70

5O

33,60

0,1 %

5G

19,96

+%

5V

1,3 %

5U

Plocha SLT (ha)

694,52

SLT

Lesní typ

Plocha LT (ha)

5U1

148,47

5U3

128,23

PLO - 27 Název lesního typu (soubor lesních typů)

VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA úžlabní potoční

5V1

141,82

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA netýkavková

5V2

86,65

papratková

5V3

287,30

devětsilová

5V6

45,78

vysokobylinná

5V9

132,97

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA přesličková

5O1

33,60

5G1

19,96

SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA šťavelová PODMÁČENÁ JEDLINA přesličková

0,6 %

6,23 346,64

+%

6. lesní vegetační stupeň – smrkobukový ZAKRSLÁ SMRKOVÁ 6,23 6Z 6Z2 BUČINA třtinová SKELETOVÁ SMRKOVÁ 0,92 6Y0 BUČINA 6Y lomy, hromadnice na skalách 345,72 6Y1

6S

36

2958,64

10,5 % 5,4 % 14,9 %

6N

8141,42

6K

5711,08

6K1

1814,94

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA metlicová borůvková

6K3

3251,65

6K4

437,16

třtinová

6K9

207,33

svahová

6N1

17,01

KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou se třtinou rákosovitou

6N2

37,04

6N3

1488,11

se šťavelem

6N4

1416,48

borůvková

6S1

6114,53

6S2

47,59

SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová bukovincová

6S3

68,71

s kostřavou nejvyšší

6S5

1318,52

6S9

592,07

se šťavelem a třtinou rákosovitou svahová

AVB KL 26-28 SM 30-34 JS 28-30 KL 24-30 SM 28-34 JS 28-30 BK 26-30 SM 32-36 JD 28-30 BK 26-28 SM 28-32 JS 26-30 SM 32-34 BK 26-28 SM 28-30

Přirozená druhová skladba JS 2-3 KL 2-3 JD 2-3 BK 1-2 JL JS 1-2 KL 2-3 JD 2-3 BK 2-4 SM 1-3 JL

CHS


BK 2-5 JD 2-4 KL 1 JS 1-2 SM 1-3 JL OL BK 3-5 JD 2-4 SM 1-3 KL 1 JS 1 JL BK 2-5 JD 2-4 KL 1 JS 1-2 SM 1-3 JL OL BK 2-5 JD 2-4 JS 1-2 KL 1 SM 1 JL OL

57- Oglejená stanoviště vyšších poloh

OL 24-26 SM 30-34

JD 3-4 JS 1-2 KL 1-2 SM 1-2 OL 1-2 JL BK

59- Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh

JD 26-30 SM 28-34 BK 30-32

JD 6-7 BK 2-3 SM 1 OS


JD 24-26 SM 26-30

JD 5-7 SM 2-3 OL 1 OS


BK 18-20 SM 18-20

BK 4-5 SM 3-4 JD 1-2 BR 1 JR

SM 16-20 BK 16-18

BK 3-4 SM 4-5 JD 1 BŘ 1 JŘ

SM 16-20 BK 16-18

BK 3-4 SM 4-5 JD 1 BŘ 1 JŘ

SM 22-28 BK 22-26

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ

SM 22-24 BK 22-24 JD 20-22 BK 22-26 SM 22-28 BK 22-24 SM 22-26 BK 24-26 SM 24-28 BK 22-26 JD 22-24 SM 24-26 BK 22-24 SM 22-26 BK 22-24 SM 22-26 BK 24-28 SM 28-30 BK 24-26 SM 24-26 BK 24-28 SM 24-30

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ


53- Kyselá stanoviště vyšších poloh

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 BŘ

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 BŘ


BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 BK 4-5 SM 3-5 JD 1-2 BŘ JŘ BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL

BK 24-28 SM 24-30

BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL

BK 24-28 SM 24-30

BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL




PLO – 27

317,06

+%

22,27

6F

22,27

Plocha LT (ha)

6F1

6B

0,6 %

Lesní typ

317,06

SLT

Plocha SLT (ha)


6B1

+% 3,6 %

1990,3

21,04

6D4

3,02

6A1

526,11

6A2

1464,72

6V2

436,00

bažanková kapradinová KLENOSMRKOVÁ BUČINA bažanková šťavelová

88,39

224,35

0,19

88,39

88,66

0,2 %

6V9

0,4 %

úžlabní

224,35

555,89

6Q

0,19

6V5

+%

165,65

6Q2

6G

0,3 %

6V4

6P1

6P

SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA kapradinová BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA mařinková OBOHACENÁ SMRKOVÁ BUČINA devětsilová

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA devětsilová šťavelová

6O1

6O

1,52

6D3

137,73

6V

2,3 %

6A

1246,21

6D

25,58

6D2


6G1

137,73

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ BUČINA přesličková SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA třtinová CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA s rašeliníkem PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA přesličková

0,5 %

0,3 %

258,36

7M

7Y1

60,31

7Y

0,1 %

171,75

7. lesní vegetační stupeň – bukosmrkový ZAKRSLÁ BUKOVÁ 81,46 7Z1 SMRČINA 7Z borůvková třtinová 90,29 7Z2

7M3

258,36

60,31

SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA na skalách a sutích CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA borůvková

AVB


BK 24-26 SM 26-30

BK 4-5 JD 2-3 KL 1-2 SM 1-2 JL

BK 28-30 SM 28-32

BK 5-6 SM 2-3 JD 2 KL 1

BK 26-28 SM 28-30

BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 JS

BK 28-30 SM 28-34

BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 JS

BK 26-30 SM 28-32

BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 JS

BK 26-30 SM 26-32

BK 4-5 JD 2-3 SM 1-2 KL 1-2 JL

BK 26-30 SM 26-32

BK 4-5 JD 2-3 SM 1-2 KL 1-2 JL

BK 28-32 SM 30-34

BK 3-4 JD 1-4 SM 1-2 KL 1-2 OL 1 JS 1 JL

BK 28-32 SM 30-34 BK 26-28 SM 28-30

BK 3-4 JD 1-4 SM 3-4 KL OL JS BK 3-4 SM 3-4 JD 1-4 KL OL JS

OL 24-26 JD 26-28 SM 30-34

SM 5-6 JD 2-3 JS 1 KL 1 OL 1 JL

JD 24-26 SM 26-30

JD 5 SM 3-4 BK 1-2 OL

JD 22-24 SM 26-28

JD 4-5 SM 4-5 BK 1

JD 22-24 SM 22-24

JD 3-4 SM 4-6 BK 1

JD 24-26 SM 26-30

SM 4-6 JD 3-5 OL 1 BK

SM 16-18 BK 14-16

SM 7-8 BK 1-2 BŘ 1 JŘ

SM 16-18 BK 14-16

SM 7-8 BK 1-2 BŘ 1 JŘ

SM 16-18

SM 6-7 BK 1-2 BR 1 JR 1 JD

SM 18-20

SM 4-8 JD 1-2 BK 2-3 BR 1 JR


CHS 51- Exponovaná stanoviště vyšších poloh








73 - Kyselá stanoviště horských poloh

37


7F

8,1 %

4428,64 2418,67

4,4 % 7,8 %

4284,21

Lesní typ

Plocha LT (ha)

7K1

473,11

7K2

2174,71

7K3 7K4

1328,19

7K9

445,38

684,39

7N3 7N4 7S1

1353,73

7S2

1716,04

7S3

981,74

7S9

350,19

7F1

5,88

7V2

273,56

7V3

7,66

7G

38

0,4 %

7Q1

240,98

7,88

23,04

+%

7G1

0,2 %

5,09

120,59

120,59

5,09

7,88

+%

52,97

+%

7V9

7Q

7R

1236,24

207,94

7P2

7P

380,56

7V4

7O3

7O

7,25

7N2

23,04

7V

5,88

7S

+%

7N

1,0 %

7K

Plocha SLT (ha)

542,14

SLT

PLO - 27 Název lesního typu (soubor lesních typů)

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA metlicová borůvková třtinová s kapradí osténkatou svahová KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA se třtinou rákosovitou se šťavelem borůvková SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA šťavelová s bikou lesní se šťavelem a třtinou rákosovitou svahová SVAHOVÁ BUKOVÁ SMRČINA kapradinová VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA devětsilová šťavelová úžlabní

7R1

219,72

7R2

21,26

PODMÁČENÁ BUKOVÁ SMRČINA v terénních pokleslinách SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA s bikou lesní KYSELÁ JEDLOVÁ SMRČINA třtinová s rašeliníkem CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA borůvková PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA přesličková KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA třtinová borůvková

AVB

SM 24-26

Přirozená druhová skladba SM 7-8 BK 2-3 JD BR JR

SM 22-26

SM 7-8 BK 2-3 JD BŘ JŘ

SM 22-24


SM 22-24


SM 22-24


SM 22-24

SM 7-8 BK 2-3 JD KL JR

SM 22-24


SM 20-22


SM 22-26

SM 4-7 BK 3-5 KL 1 JD

SM 22-24

SM 4-7 BK 3-4 JD 1 KL

SM 22-26 BK 18-20

SM 6-7 BK 2-3 KL 0-1 JD

SM 22-28

SM 6-7 BK 2-3 KL 0-1 JD

SM 22-26

SM 6-7 BK 2-3 KL 1 JD

SM 26-32

SM 5-7 BK 1-3 KL 2 JD JS JL OL

SM 24-28


SM 24-28

CHS

73 - Kyselá stanoviště horských poloh

71 - Exponovaná stanoviště horských poloh

75- živná stanoviště horských poloh

71- Exponovaná stanoviště horských poloh

77 - oglejená stanoviště horských poloh


SM 24-30

SM 4-5 OL 2-3 KL 2 JD JS JL

SM 26-30

SM 7-8 BK 1 BR 1 JD

SM 24-26

SM 7-8 BK 1 BR 1 JD

SM 20-22

SM 8 JD 2 BK BR

SM 24-28

SM 8-9 JD 1 BŘ JŘ OL

SM 20-22

SM 10 JD BŘ JŘ

SM 20-22

SM 10 JD BŘ JŘ

79- Podmáčená stanoviště horských poloh

77 - Oglejená stanoviště horských poloh

79 - Podmáčená stanoviště horských poloh


PLO – 27 SLT

Plocha SLT (ha)

Přírodní podmínky oblasti Lesní typ

Plocha LT (ha)


55,24

3,8 %

0,1 %

+%

191,26

8S2 8S9 8A1

425,25

8A2

38,90

8V1

118,41

8Q2

43,26

PODMÁČENÁ CHUDÁ SMRČINA rašeliníková

8R1

55,89

8R2

8,63

0,6 %

26,80 538,84 41,81 118,41

3,7 %

8R

354,84

2030,13

8Q

8N3 8N4 8S1

43,26

8V

111,17

0,1 %

8A

8N2

64,52

8S

1767,83

KYSELÁ SMRČINA metlicová na svazích třtinová na svazích svahová KAMENITÁ KYSELÁ SMRČINA se třtinou rákosovitou borůvková mechová SVĚŽÍ SMRČINA šťavelová se šťavelem a bikou lesní svahová KLENOVÁ SMRČINA šťavelová vysokobylinná PODMÁČENÁ KLENOVÁ SMRČINA havezová v úžlabinách

0,1 %

8N

8K1 8K2 8K9

1,0 %

8K


SM < 14

SM 8-9 JR 1-2 BR

SM <14

SM 8-9 JR 1-2 BR

SM <14

SM 8-9 JR 1-2 BR

SM <14

SM 8-9 JR 1-2 BR

SM <14

SM 8-9 JR 1-2 BR

SM <14

SM 7-8 JR 2-3 BR

SM 14-16

SM 8-9 JR 1-2 BR

SM 14-18

SM 9-10 JR 1 BR

SM 18-20

SM 10 JR

SM 18-20

SM 10 JR

SM 16-20

SM 10 JR

SM 18-20

SM 10 JR KL

SM 16-20

SM 10 JR KL

SM 16-18

SM 10 JR KL

SM 20-22

SM 10 JR

SM 18-22

SM 10 JR

SM 18-24

SM 10 JR

SM 22-26

SM 10 KL

SM 20-22

SM 10 KL

SM 20-24

SM 10 KL

SM <14

SM 10 JR BR

SM <14

SM 10 JR BR

SM 14

SM 10 JR BR

CHS

02 Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace


CHUDÁ SMRČINA borůvková na hřebenech 8M3

0,1 %

8M

0,2 %

2050,44

8. lesní vegetační stupeň - smrkový 8Z2 1787,22 JEŘÁBOVÁ SMRČINA borůvková na hřebenech rašeliníková 9,70 8Z3 8Z 63,04 třtinová 8Z4 83,06 šťavelová 8Z5 36,55 s papratkou alpinskou 8Z6 70,87 skeletová 8Z9 SKELETOVÁ SMRČINA na skalách a sutích 55,24 8Y 8Y1

AVB

26,80

28,82

233,48

52,42 79,76

33,83 2,91

VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA suchopýrová třtinová


02 Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace


39

Přírodní podmínky oblasti Plocha SLT (ha)

SLT

Lesní typ

PLO - 27

Plocha LT (ha)


9R

0,9 % 0,5 %

276,47 4,50

9K

+%

497,70

9. lesní vegetační stupeň - klečový SMRKOVÁ KLEČ smilková na hřebenech 497,36 9Z 9Z0


AVB

SM <14

CHS

SM 10 JR BR VR 03 - Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni

KLEČOVÁ SMRČINA na hřbetech a svazích 9K0

276,48

SM <14

SM 10 JR

SM <14

SM 10 JR

KLEČ VRCHOVIŠTNÍ v sedlech hřebenové části 9R1

4,50


4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty Z důvodů sjednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), což jsou schválené typizační jednotky pro mapování ÚSES, které se téměř vždy na lesních pozemcích vylišovaly právě na základě SLT, je uvedena následující porovnávací tabulka pro PLO 27. Zároveň jsou uvedeny příklady (pokud jsou známy) porostů s přirozenou skladbou, odpovídající příslušnému stanovištnímu typu SLT. SLT

NÁZEV SLT

STG

0Z

0. lesní vegetační Reliktní bor

0R

Rašelinový bor

stupeň - bory Pinetum relictum 3BD1 Reliktní bor Pinetum sphagnosum 4A5

Pir Pisph

stupeň - dubobukový Querceto-Fagetum acerosum 3BC3 Javorodubová bučina QFac Fraxineto-Alnetum FrAl 3L Jasanová olšina 3BC4 Jasanová olšina 4. lesní vegetační stupeň - bukový Fagetum quercino-abietinum Fqa 4Y Skeletová bučina 4AB3 Kyselá bučina Kyselá bučina Fagetum quercino-abietinum 4K 4AB3 Kyselá bučina Fqa 4A3 Fagetum quercino-abietinum 4N Kamenitá kyselá bučina 4AB3 Kyselá bučina Fqa Fagetum quercetosum pauper 4S Svěží bučina 4B3 Svěží ochuzená bučina Fqpa Fagetum quercetosum pauper 4S9 Svěží bučina 4B3 Svahová Svěží ochuzená bučina Fqpa Fagetum typicum Ft 4B Bohatá bučina 4B3 Bohatá bučina 4BC3 Fagetum typicum Ft 4B Bohatá bučina 4BD3 Svahová Bohatá bučina 9 Fagetum typicum Ft 4H Hlinitá bučina 4B3 Bohatá bučina Fagetum tiliosum Ftil 4D Obohacená bučina 4B3 3A

3. lesní vegetační Lipodubová bučina

Skupina typů geobiocénů

40

Ukázkové přirozené porosty (LHC,odd., porost) Karlovice - vrchol Suchého vrchu 124 A 16 Jeseník - 503 B 15a, 505 C 15b/4a, 506 B 15b/4 - okolí Velkého mechového jezírka _ _

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _


PLO – 27 Fagetum acerosum Fac Javorová bučina Vlhká bučina Fagetum hygrofilum Fhy 4V Vlhká bučina Fagetum hygrofilum Fhy 4V9 Podmáčená bučina 4AB4 Vlhká bučina Querceto-Abietinum fagetosum 4O Svěží dubová jedlina 4B3 Dubová jedlina buková QAf Querceto-Abietum QA 4G Podmáčená dubová 4AB5 Dubová jedlina jedlina 5. lesní vegetační stupeň - jedlobukový Skeletová jedlová Fagetum abietinum Fa 5Y 5AB3 Bučina Kyselá jedlová bučina Kyselá jedlová Fagetum abietinum Fa 5K 5A3 Bučina Kyselá jedlová bučina 5AB3 Fagetum abietinum Fa 5K9 Kyselá jedlová 5AB3 bučina svahová Kyselá jedlová bučina Kamenitá kyselá Fagetum abietinum Fa 5N 5AB3 jedlová bučina Kyselá jedlová bučina Svěží jedlová bučina Abieto-Fagetum pauper AFpa 5S 5AB3 Svěží jedlová bučina 5B3 Abieto-Fagetum pauper AFpa 5S9 Svěží jedlová bučina 5AB3 Svahová Svěží jedlová bučina Svahová jedlová Abieto-Fagetum AF 5F 5AB3 Bučina Jedlová bučina Bohatá jedlová Abieto-Fagetum AF 5B 5B3 Bučina Jedlová bučina Abieto-Fagetum AF 5B9 Bohatá jedlová 5B3 bučina svahová Jedlová bučina Hlinitá jedlová bučina Abieto-Fagetum AF 5H 5B3 Jedlová bučina Obohacená jedlová Abieto-Fagetum acerosum AFac 5D 5BC3 Bučina Obohacená jedlová bučina Klenová bučina Acereto-Fagetum AcF 5A 5BC3 Klenová bučina Suťová jasanová Fraxineto-Aceretum FrAc 5J 5C3 Javořina Suťová jasanová javořina Montánní jasanová Alnetum glutinosae Algl 5L 5BC4 Olšina Montánní olšina Vlhká jasanová Fraxineto-Aceretum hygrofilum 5U 5CD4 Javořina Vlhká jasanová javořina FrAchy 5C4 Vlhká jedlová Abieto-Fagetum hygrofilum 5V 5BC4 Bučina Vlhká jedlová bučina AFhy 5B4 Abieto-Fagetum hygrofilum 5V9 Podmáčená jedlová 5B4 bučina Vlhká jedlová bučina AFhy Fageto-Abietum FA 5O Svěží buková 5B4 Jedlina Buková jedlina 5AB4 Piceeto-Abietum PA 5G Podmáčená jedlina 5AB4 Smrková jedlina 6. lesní vegetační stupeň - smrkobukový Zakrslá smrková bučina 5A1 Fagetum abietinum piceosum 6Z humile Faph Zakrslá smrková bučina Skeletová smrková Fagetum abietino-piceosum Fap 6Y 5A2 Bučina Kyselá smrková bučina Kyselá smrková Fagetum abietino-piceosum Fap 6K 5A3 Bučina Kyselá smrková bučina Fagetum abietino-piceosum Fap 6K9 Kyselá smrková 5A3 bučina svahová Kyselá smrková bučina Kamenitá kyselá Fagetum abietino-piceosum Fap 6N 5A3 smrková bučina Kyselá smrková bučina 5AB3 4A

Lipová bučina

Přírodní podmínky oblasti _

4BC3 4B3 4B3

_ _ _ _

Jeseník - 339 A 17 Borek _ _ Hanušovice - 216 H 16 PR Františkov _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Karlovice - 124 A 16 Suchý vrch _ Hanušovice - 216 H 16/1b PR Františkov _


_

41


PLO - 27

Svěží smrková Bučina Svěží smrková bučina svahová Svahová smrková bučina

5AB3 5B3 5AB3

6B

Bohatá smrková Bučina

5B3

6D

Obohacená smrková Bučina

5BC3

6A

Klenosmrková Bučina Vlhká smrková Bučina

6S 6S9 6F

6V

5D3

6V9

Podmáčená smrková Bučina

6O

Svěží smrková Jedlina Kyselá smrková Jedlina Podmáčená smrková Jedlina 7. lesní vegetační Zakrslá buková Smrčina Skeletová buková smrčina Chudá buková smrčina

6P 6G

7Z 7Y 7M

Kyselá buková Smrčina 7K9 Kyselá buková smrčina svahová 7K

6AB3

6AB5

7O

Podmáčená buková smrčina Svěží jedlová smrčina

7P

Kyselá jedlová smrčina

6AB4

7Q

Chudá jedlová smrčina

6AB4

7G

Podmáčená jedlová 6A4 Smrčina Kyselá rašelinná 6A5 Smrčina 8. lesní vegetační stupeň

7S 7S9 7F 7V 7V9

7R

42

Abieto-Fagetum montanum Horská jedlová bučina AFm

Abieto-Fagetum montanum acerosum AcFmac Obohacená horská jedlová bučina Acereto-Fagetum montanum 5BC3 Klenosmrková bučina AcFm 5C3 Abieto-Fagetum montanum 5BC3 hygrofilum AFmhy Vlhká horská jedlová bučina Abieto-Fagetum montanum 5BC4 hygrofilum AFmhy Vlhká horská jedlová bučina Fageto-Abietum piceosum FAp 5B4 Buková jedlina smrková Abietum piceosum Ap 5A4 Kyselá smrková jedlina 5AB4 Piceeto-Abietum PA 5AB4 Smrková jedlina stupeň - bukosmrkový Piceetum fagetosum humile Pfh 6A1 Zakrslá buková smrčina Piceetum fagetosum Pf 6A2 Kyselá buková smrčina Piceetum fagetosum Pf 6A2 Kyselá buková smrčina Piceetum fagetosum Pf 6A3 Kyselá buková smrčina Piceetum fagetosum Pf 6A3 Kyselá buková smrčina

Kamenitá kyselá Buková smrčina Svěží buková Smrčina Svěží buková Smrčina svahová Svahová buková smrčina Vlhká buková smrčina

7N

Abieto-Fagetum montanum pauper Svěží horská jedl.bučina Afmpa Abieto-Fagetum montanum pauper Svěží horská jedl. bučina AFmpa Abieto-Fagetum montanum AFm Horská jedlová bučina

6AB3 6AB3 6AB3 6BC4

6B3

Piceetum fagetosum Pf Kyselá buková smrčina Fageto-Piceetum pauper FPpa Svěží buková smrčina Fageto-Piceetum pauper FPpa Svěží buková smrčina Fageto-Piceetum FP Buková smrčina Fageto-Piceetum hygrofilum FPhy Vlhká buková smrčina Fageto-Piceetum hygrofilum FPhy Vlhká buková smrčina Piceeto-Abietum montanum PAm Smrková jedlina horská Piceetum abietinum Pa Kyselá jedlová smrčina Piceetum abietinum Pa Kyselá jedlová smrčina Abieto-Piceetum AP Jedlová smrčina Piceetum montanum sphagnosum Rašelinná smrčina Pmsph - smrkový

_ _ _ _ _

Karlovice - 401 B 17/4/2 Jelení bučina _

_

_ _ _

_ Janovice 105 B Peklo _ _ _ Hanušovice 724 B 17/4/2 nad Strašidly _ _ _ Karlovice - Bílá Opava _ _ Loučná n/D - 819 A 15/2, 12/7 Skřítek _ _ Loučná n/D - 818 B, 819 A Skřítek


PLO – 27


8Z

Jeřábová smrčina

7A1 7AB1

Sorbeto-Piceetum Jeřábová smrčina

SP

8Z9

Jeřábová smrčina Skeletová

7A1

Sorbeto-Piceetum Jeřábová smrčina

SP

8Y

Skeletová smrčina

7A3

8M 8K 8K9 8N 8S 8S9 8A 8V 8Q 8R

9Z 9K 9R

Piceetum montanum acidophyllum Kyselá smrčina Pmacid Chudá smrčina Piceetum montanum acidophyllum 7A3 Kyselá smrčina Pmacid Kyselá smrčina Piceetum montanum acidophyllum 7A3 Kyselá smrčina Pmacid Kyselá smrčina Piceetum montanum acidophyllum 7A3 Kyselá smrčina Pmacid svahová Kamenitá kyselá Piceetum montanum acidophyllum 7A3 Kyselá smrčina Pmacid smrčina Svěží smrčina Piceetum montanum Pm 7AB3 Svěží smrčina Svěží smrčina Piceetum montanum Pm 7AB3 Svěží smrčina svahová Klenová smrčina Acereto-Piceetum AcP 7BC3 Klenová smrčina Podmáčená klenová Acereto-Piceetum hygrofilum 7BC4 Podmáčená klen. smrčina AcPhy smrčina Podmáčená chudá Piceetum montanum turfosum 7A4 Podmáčená horská smrčina Pmtur smrčina Vrchovištní smrčina Piceetum montanum sphagnosum 7A6 Rašelinná smrčina Pmsph 9. lesní vegetační stupeň - klečový Kleč skeletová Mughetum acidofilum Macid 8AB1 Kleč (kosodřevina) Klečová smrčina Mugheto-Piceetum MP 7A3 Klečová smrčina Kleč vrchovištní Mughetum sphagnosum Msph 7A6 Vrchovištní kleč

Janovice - 101 A, 17 nad Větrnou loukou _

Janovice - 345 A Zelené kameny _ Janovice - 101 C 17 nad Růžovým chodníkem Jeseník - 243 B 16 Sněžná kotlina _ Janovice - 104 A 17/7/4/2 Eustachova chata _ _ Karlovice - Bílá Opava Hanušovice - 358 A,B nad Morickou Hanušovice - 360 A 16b u Trojmezí Vrchol Keprníku Vrchol Keprníku _

4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní

prostředí (Šindelář 1995) Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 4° C (Burschel, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např: 3 + 1,5° C (Charney 1979), 1,5 až 2,0° C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích + 300 mm. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že teplotní změny 2 – 4° C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. Tak např. smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2° C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokality, kde je vysazován, je dnes větší než 7° C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, tj. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

43


PLO - 27

a ročního výparu v mm), je např. areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8° C a minimální vlhkostí asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10° C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např. jedli bělokorou aj. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 1° C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2%, při posunu o 1° C by se zvýšil na 18%, při posunu o 4° C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77%. (Kopecká, Buček 1992). V případě, že by došlo k oteplení, změny by se projevily především na extrémních stanovištích, na suchých, vysýchavých, chudých a písčitých stanovištích. V důsledku klimatických změn by mělo dojít ke změnám výškové stupňovitosti vegetace lesů v podmínkách střední Evropy. V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 4° C mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Bavorský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představách a sledování důsledků očekávaných klimatických změn na lesy a lesní hospodářství. Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991), v ČR především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4, mají proto racionální základ.

4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí Antropicky podmíněné změny prostředí výraznějšího charakteru se v PLO na lesních pozemcích vyskytují v údolí Divoké Desné a Dlouhých strání, kde je vybudována přečerpávající vodní elektrárna, v místech lyžařských areálů došlo k odlesnění lesních pozemků na vybudování lyžařských sjezdovek. Jedná se o lyžařská střediska Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem, Ramzová, Miroslav, Červenohorské sedlo, Ovčárna – Barborka, Karlov. Další antropicky podmíněné změny prostředí se vyskytují v poměrně malém rozsahu. Jedná se především o pozůstatky po těžbě rud z dřívějších dob mezi Vrbnem a Rejvízem a důlní dílo Štoly pod Jelení cestou nad Malou Morávkou. Po ploše v okolí osad je roztroušeno značné množství maličkých lomů starého data po těžbě pokrývačských břidlic a stavebního kamene. Přehled současných otevřených větších lomů: - Dolní Morava – krystalický vápenec - Malé Vrbno – grafit - Lipová - lázně – vápenec

4.5.10. Přirozený výskyt lesních dřevin V Hrubém Jeseníku převládaly původně jedlobukové porosty s různou příměsí SM, KL a JL. V horských polohách od 7.lvs výše převládal SM. V současné době se přirozené porosty s převahou BK zachovaly jen na několika lokalitách, které jsou vyhlášeny jako chráněná území (např.Jelení bučina, Františkov, Malá kotlina). V 7.a 8. lvs se místy vyskytují porosty ekotypu jesenického horského smrku, který se vyznačuje rovným kmenem bez vrškových zlomů, hlubokým zavětvením a dlouhými větvemi splývajícími podél kmene. V nadmořské výšce 1200 m dosahuje výšky až 32 m. Jedná se o rozvolněné, postupně se přirozeně zmlazující několika etážové porosty. Plošně významné porosty jesenického smrku se nacházejí u Eustachovy chaty, v údolí Bílé Opavy, pod Malou kotlinou, u chaty Jezerná, pod chatou Josefinka. Několik jedinců se nachází SZ od Keprnické chaty a v okolí Hášovy chaty pod Vozkou. Okrajově zasahuje podél východní a jihovýchodní hranice areál přirozeného výskytu modřínu opadavého. Vyskytuje se až do 5. lvs do nadmořské výšky cca 800 m. Na hranicích mezi lesními správami Karlovice a Albrechtice na lokalitě Suchý vrch vystupuje modřín na křemencových sutích a balvaniskách (SLT 0Z a 6Y) až do nadmořské výšky 920 m. Zde dorůstá pouze 10 m výšky a až 20 cm výčetní tloušťky. Zmlazuje se pouze ojediněle. Trpí sněhem a námrazou.

44


PLO – 27


Na stejné lokalitě se kromě původního modřínu vyskytuje borovice lesní. Zatímco výskyt modřínu zasahuje z PLO 28 z bučin do jedlobučin a zde vyjímečně až do smrkové bučiny, vyskytuje se zde borovice lesní v izolovaném ostrůvku bez návaznosti na souvislý výskyt heraltické borovice. Ostrůvek výskytu má přibližnou výměru 3 ha a počet jedinců borovice nedosahuje ani stovku. Ukazuje tím, jak malá „ostrovní“ populace může přežít cca 7000 let.Borovice roste jen ve volnosti na balvanech křemence a pouze na vrcholu Suchého vrchu tvoří řídký porost se smrkem. Dosahuje zde výšky 8 – 12 m, tloušťky 15 – 25 cm. Její fyzické stáří je 320 – 380 let. Zpočátku roste poměrně rychle, 3 – 4 mm ročně, později její tloušťkový přírůst klesá na zlomky mm za rok, takže v 1 cm je i 100 ročních přírůstů. Zmlazuje se ojediněle. Jak modřín tak borovice zde trpí suchem, žijí jen z opadu jehličí. Suť je všude prakticky bez půdy. Mladí jedinci trpěli vytloukáním od jelenů. Nyní je lokalita nefunkčně oplocena. Obnova reliktní borovice je ohrožena zvěří. Několik jedinců borovice se vyskytuje také na sutích pod vrcholem Zámeckého vrchu. Další lokalita s výskytem borovice lesní se nachází v PR Borek u Domašova. V okolí Velkého a Malého mechového jezírka u Rejvízu roste na rašelině (SLT 0R) přirozeně borovice blatka s břízou pýřitou. Jako zajímavost lze uvést výskyt několika jedinců lípy srdčité na sutích a skalách se zbytky hradu Quinburka (SLT 5Y) v nadmořské výšce 840 m. Pravidelně kvete až pozdě v srpnu, ale semeno neuzrává.


45


46

PLO - 27


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

5. ÚDAJE O HISTORICKÉM VÝVOJI, STAVU LESA, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti 5.1.1. Vývoj lesního hospodářství Plocha celé lesní oblasti spadá do masivu Hrubého Jeseníku, hlavně do jeho moravské části a do masivu Králického Sněžníku. Až do roku 1926 zde byly lesy vesměs v nestátních rukou a patřily soukromým a církevním držitelům. Po roce 1918 byly některé majetky buď celé nebo z části postátněny podle zákona o pozemkové reformě (záborového) č. 215/1919 Sb. Do této kategorie patřil v první řadě: 1. Velkostatek Branná, spravovaný lesním úřadem Hanušovice o výměře asi 7800 ha lesů,který od začátku 17. století až do roku 1926 patřil liechtensteinské primogenituře a jehož posledním soukromým držitelem byl Jan II. z Liechtenštejna. Po jeho postátnění byl celý majetek , zvětšený o některé drobné lesy, změněn na Správu stát. lesů o výměře asi 9000 ha, načež za okupace byl rozdělen na dvě lesní správy a jeho organizace byla přizpůsobena říšským lesům, po roce 1945 byl obnoven stav z roku 1938. Šlo tu o majetek držebnostně i majetkově konsolidovaný, kde první hospodářská úprava byla vypracována už v roce 1773, od roku 1851 se tu hosp. úprava lesů prováděla už pravidelně, při čemž zařízení z roku 1904 vypracované podle zásad les. Rady Wiehla daleko předčilo úroveň své doby. Vlivy lesu škodlivé působené hlavně abiotickými faktory byly celkem únosné. Doprava dřeva se tu dlouho dála volnou plávkou hlavně po Krupé a po Moravě i jejich přítocích a to až téměř do konce 19. století, načež byla nahrazena dopravou po ose prováděnou pomocí úzkokolejných gravitačních železnic a později po cestách. 2. Velkostatek Králíky sousedící s panstvím Branná, který původně často střídal své majitele, až jej v roce 1647 sňatkem získali Althánové, kterým rovněž náležel až do konfiskace. Z celého majetku však do oblasti 27 patří jen část revíru Horní Morava o výměře asi 360 ha. 3. Velkostatek Janovice je dalším majetkem postiženým pozemkovou reformou po roce 1926. Část, jež byla postátněna (z revírů Stará Ves, Karlov a Nová Ves o celkové výměře 4364 ha), patřila rodu Harrachů, držitelům panství Velké Meziříčí, z nichž poslední byl František Harrach, k jehož lesnímu majetku byly připojeny některé části. 4. Velkostatek Bruntál (Malá Morávka, Karlov II, a Nová Ves) o celkové výměře asi 5300 ha, jehož držitelem byl Řád německých rytířů, čímž vznikla další Správa státních lesů, a to Karlov, o výměře asi 7800 ha lesů. Daleko větší plochy lesů však získaly státní lesy po roce 1945, a to konfiskací podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. kdy byly postátněny lesy německých majitelů. 5. Velkostatky Loučná a Sobotín o výměře asi 6141 ha lesů, když majiteli prvního až do 18. století byli Žerotínové, později Mitrovští a po roce 1883 stavbami železnic a silnic zbohatlí Kleinové, původně zahradníci z Kociánova. Posledním z nich byl František Klein. Jejich majetek byl převzat celý. 6. Velkostatek Velké Losiny, který neměl zdaleka tak bohatou minulost, protože v 16. až 19. století byl spojen s předchozími, až jej v roce 1802 Jan Ludvík, hrabě ze Žerotína prodal poručníkům Karla III. z mladší karolínské větve (sekundogenitury) Liechtenštejnů. Dalším majitelem se pak stal v roce 1908 na základě rozhodnutí zemského soudu v Brně princ Alois Liechtenštejn, po němž dědil jeho syn František Josef II, panující kníže v Liechtenštejnsku, jemuž byl majetek v roce 1945 konfiskován. Poslednímu a předposlednímu držiteli patřila na Moravě panství Budkov, Hostín, Velké Losiny a Moravský Krumlov, kde měli také ústřední správu. Celkem těmto majitelům kolem roku 1910 patřilo na Moravě asi 19 000 ha půdy, z čehož na Velké Losiny připadlo 5306 ha lesů. Ovšem úroveň hospodaření na těchto majetcích nebyla zdaleka tak vysoká jako na majetcích primogenitury, při čemž jedním z důvodů bylo i to, že vedoucí úředníci obou majetků se velmi těžko snášeli a pro Losiny nemohli najít společné řešení, které by oboustranně vyhovovalo. Konečně poslední část velkostatkářských lesů byla postátněna až po roce 1948, a to na základě zákona o revisi pozemkové reformy číslo 142/1947 Sb. 7. Spojené panství Jánský Vrch, Jeseník a Zlaté Hory, což byl rozsáhlý církevní majetek, který po staletí patřil biskupství (od roku 1914 arcibiskupství) Vratislav s výměrou 31 686 ha lesů, z nichž do sledované oblasti patřily jen bývalé revíry Lipová, Jeseník, Mnichov a Vidly o celkové výměře asi 8000 ha © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

47

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

lesů. I zde bylo hospodaření velmi dobré úrovně vedené znamenitými odborníky. Plánovité hospodaření se tu soustavně provádělo od čtyřicátých let minulého století. Kromě toho zde bylo několik obcí, které vlastnily lesní majetky o výměře 55 - 216 ha lesů, které byly rovněž v roce 1953 postátněny (např. Dolní Lipová 79 ha, Vápenná 99 ha, Vrbno 101 ha, Jindřichov 58 ha, Velké Losiny 157 ha, Sobotín 216 ha a další s menšími výměrami), celkem asi 1000 ha. Všechny tyto majetky byly časem rovněž zestátněny, a to soukromé i církevní, jejichž majitel žil v Německu, podle zákona číslo 12/1945 Sb.a obecní lesy podle zákona č. 279/1949 Sb. k 1.1.1953. V roce 1991 započal restituční proces navracení lesních majetků fyzickým osobám dle zákona č. 229/91 Sb. Dle zákona č. 229/91 Sb. přešlo vlastnictví lesních pozemků na města a obce. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky s.p. V současné době dle výše uvedené historické držby spravují nejvýznamnější podíl lesů v oblasti LČR. Obce a jiní vlastníci s držbou do 100 ha lesů tvoří zanedbatelný zbytek držby lesů. Otázka církevních lesů zde zatím, jako všude, nebyla vyřešena. Vlastnické hranice byly při obnově LHP respektovány již od roku 1993 v tom rozsahu, v jakém byly lesy vydávány oprávněným osobám. SEZNAM VYPRACOVANÝCH ELABORÁTŮ PRŮZKUMŮ HISTORIE LESŮ Č 1 2 3 4 5 6 7

Elaborát Historický průzkum lesů LHC Javorník Historický průzkum lesů LHC Branná, Staré Město, Králíky Historický průzkum lesů LHC Vrbno Historický průzkum lesů LHC Loučná Historický průzkum lesů LZ Jeseník Historický průzkum lesů LZ Javorník Historický průzkum lesů LZ Albrechtice III. etapa

Rok 1959 1963 1962 1965 1983 1983 1975

Zpracovatel Ing. Hošek CSc. Ing. Hošek Csc. Ing. Hošek Csc. Ing. Hošek Csc. V. Žaloudík V. Žaloudík V. Žaloudík

5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy lesů První náznaky snah o zajištění trvalosti a pravidelnosti výnosu lesů rozsáhlého vratislavského biskupství se začínají projevovat již v jeho horním řádu z roku 1541.Cílevědomé lesní hospodaření v rámci trvalých hospodářských jednotek – revírů, začalo v polovině 18. století. V roce 1753 byla vypracována první jednoduchá systemizace biskupských lesů lánovou soustavou, ale lesy středních poloh byly soustavně přetěžovány a nahromaděné zásoby v horských polohách jen pomalu zpřístupňovány. V období rozvinutého kapitalismu ve druhé polovině minulého století učinilo biskupské lesní hospodářství velký krok kupředu pod vedením dvou vynikajících lesních odborníků Fr. Trampusche a Jul. Miklitze. Jejich zásady hospodářské úpravy zůstaly v platnosti v podstatě až do dnešní doby. Začalo budování vlastních dopravních komunikací, po roce 1920 se již běžně provádí rozčleňování porostů pro docílení většího podílu přirozené obnovy a smíšených porostů. Až do roku 1915 se věnovala větší pozornost probírkám, které byly dříve prováděny s malou intenzitou z důvodu neprodejnosti probírkového materiálu. Snaha byla převést čisté bukové porosty na porosty smíšené, avšak kvůli špatnému odbytu docházelo k předržování nekvalitních přestárlých bukových porostů. Od 20. let tohoto století bylo prováděno maloplošné hospodářství se zřetelem na docílení co největšího podílu přirozené obnovy. Největší chybou bylo zavádění neúnosných kmenových stavů jelení zvěře, která zdejší smrkové hospodaření loupáním trvale znehodnocovala. Spolu s vysokým stavem zvěře srnčí tento stav brzdil přirozenou obnovu, zakládání smíšených porostů a omezoval výskyt jedle. První důkladné zařízení všech Liechtensteinských lesů bylo provedeno na základě tzv. „Instrukce pro lesní zařízení“ vydané v roce 1802, podle níž byly lesy rozděleny na roční seče, v nichž se prováděly tzv. trojseče. Elaboráty obsahovaly zaměření lesa (výpočet ploch, popis lesa), mapy a jednoduchou úpravu metodou lesního etátu. První úpravy byly prováděny metodou pasečného rozdělení lesa (lánová soustava), na ni později navazovala staťová soustava a kombinovaná staťová soustava. Zachovala se také různá ocenění lesů pro fideikomisní účely, v nichž se zjišťovaly možnosti trvalého výnosu pomocí kamerální taxy.

5.1.3. Dřevinná skladba, zalesňování dříve nelesních půd, původ semene Hlavními původními dřevinami, které rostly v celé PLO byly JD, SM, BK a JV. Ve vyšších polohách převládal SM, méně JD a BK v různém poměru smíšení s celou řadou vtroušených dřevin. V níže položených částech oblasti převládaly hlavně listnaté dřeviny, zejména BK, z jehličnanů JD, částečně MD, výjimečně BO. Už dávno před umělou obnovou měla těžba dřeva se zaměřením na určité dřeviny výrazný

48


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

dopad na změnu dřevinného složení vlivem zásahu do kompetičních vztahů mezi dřevinami a tím na rozdíly v jejich šíření a tím i zastoupení. V polovině 19. století docházelo postupně k nejvýraznějším změnám ve složení dřevin (holosečné hospodaření, umělé obnovy). Silně se zvýšilo zastoupení jehličnanů oproti listnáčům, ubylo smíšených a přibylo stejnorodých porostů, hlavně SM. Platila sice zásada přihlížet při obnově k vlastnostem stanoviště, ale hlavní úlohu hrály ekonomické důvody. Při hospodaření toulavou sečí se téměř žádná umělá obnova neprováděla. Při pozdějším pasečném hospodaření až do sedmdesátých let minulého století převládala síje nad sadbou. Dále pak převažuje jen sadba SM. Od konce 19. století se objevila snaha po zakládání smíšených porostů agresivního BK z přirozené obnovy a SM z umělé sadby. Zalesňování nelesních půd lze sledovat přibližně od roku 1835. S rozvojem zemědělství poklesla potřeba plochy nekvalitních zemědělských půd a začalo jejich rozsáhlé zpětné zalesňování. Jako zalesňovací materiál byl používán SM, JD, z počátku BK i JV z místní provenience. Od roku 1876 se však již začalo přikupovat semeno SM i MD v podhůří Alp – ve Vídeňském N. Městě a po roce 1900 převážně v Liptáni u Osoblahy, MD byl kultivován zásadně jen jesenický. Věnovala se zde i velká pozornost zavádění exot, zvláště douglasky tisolisté, smrku sitky, jedle Nordmanovy, vejmutovky, modřínu japonskému a z listnáčů dubu červenému. Časem se ukázalo, že tehdy připisovaný význam exot se přecenil. Základní dřeviny byly po roce 1920 obnovovány semenem a sazenicemi převážně domácí provenience.


49

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

5.1.4. Diferencované způsoby hospodaření (tabulka základních hospodářských doporučení v nejrozšířenějších HS platných LHP)

51 511

Platný LHP LHC Javorník (1998 – 2007)

55 551

556 8541

8546

71 8701

Platný LHP LHC Albrechtice (1992 – 2007) LHC Javorník (1998 – 2007) LHC Javorník (1998 – 2007) LHC Albrechtice (1992 – 2007) LHC Jeseník (1997 – 2006) LHC Hanušovice (1995 – 2004) LHC Karlovice (1994 – 2003) LHC Loučná n.D. (1996 – 2005) LHC Jeseník (1997 – 2006) LHC Karlovice (1994 – 2003) LHC Loučná n.D. (1996 – 2005) Platný LHP LHC Jeseník (1997 – 2006) LHC Hanušovice (1995 – 2004) LHC Loučná n.D. (1996 – 2005)

50

Exponovaná stanoviště vyšších poloh Obnovní Obmýtí Cílová druhová skladba doba SM 6, BK 3, MD (JD, KL) 1, BO, 120 30 JS, JL, LP, DG, OL, BR, JR Živná stanoviště vyšších poloh Obnovní Obmýtí Cílová druhová skladba doba SM 6, BK 2, MD 1, JD 1, KL 110 30 SM 6, BK 2, MD 1, JD(KL) 1, JS, JL,JDO,DG, JR, TR, LP BK 6, SM 2, MD 1, JD 1, KL, DB, JS, JL, JDO, LP, DG, JR, TR SM 5, BK 2, MD 2, KL 1

110

30

130

30

110

30

110

30

110

30

110

30

110

30

SM 5, BK 2, MD 2, KL 0,5, JD 0,5, JL, JS SM 6, BK 2, MD 1, KL(JD) 1, JS, JV

140

30

BK 6, KL 1, JD 1, MD 1, SM 1

130

30

130

30

Obmýtí 130

SM 6, BK 2, MD 1, (KL, JD) 1, JS SM 6, BK 2, MD 1, KL(JD) 1, JL, JS, JV

BK 6, SM 2, MD 1, KL 1, JD, JL, DG, JDO BK 6, SM 3, (MD, JD) 1, KL, JV, Bř, Jř, OS

Exponovaná stanoviště horských poloh Obnovní Cílová druhová skladba doba SM 7, BK 2, KL 1, JR, BR, VR, 40 JD

120

30

SM 7, BK 1, KL 1, Jř 1, Bř, VR, JD

120

30

SM 7, BK 1, KL 1, Jř 1, Bř, VR, JD

Poznámka 5 – 6 N, A, F

Poznámka 5 – 6 S, B D

5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D

5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D 5 – 6 S, B D

Poznámka 5 – 6 N, A, F 5 – 6 N, K9, S9 5 – 6 N, A, F 5 – 6 N, K9, S9 5 – 6 N, A, F 5 – 6 N, K9, S9


PLO – 27

73 731

8721

Platný LHP LHC Javorník (1998 – 2007) LHC Jeseník (1997 – 2006) LHC Hanušovice (1995 – 2004) LHC Karlovice (1994 – 2003) LHC Loučná n.D. (1996 – 2005)

Údaje o stavu lesa

Kyselá stanoviště horských poloh Obnovn Obmýtí Cílová druhová skladba í doba SM 8, KL 1, BK 1, JR, BR, JD, 130 40 BO 120

40

SM 8, BK 1, KL 1, JR, JD

120

30

SM 8, BK 1, KL 1, Jř, JD, MD

120

30

SM 8, BK 1, KL 1, Jř, JD, MD, Bř, OL

120

30

SM 8, BK 1, KL 1, Jř, JD, MD


Poznámka 7K, M, N, S, S9, Y Z, V, P, R, K9, 8Q 5M, K, 6K, 7K, 8K, 7O,V,P 7K,M, 8K, 7V,P 7M,K9,S9,S,V 8K9,A,N,S,V 7K,M 8K,M

51

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1 Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby Současný stav porostů je výsledkem vlivů, působících na les několik generací. Z podkladů je patrné, že převládají jehličnaté dřeviny 85,7% a z nich smrk 83,7%. Listnaté dřeviny zaujímají 14,2% a z nich převládá buk 10,1%. Postupně musí docházet k diverzifikaci druhové skladby minimálně plněním zákonného podílu melioračních a zpevňujících dřevin. SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (ha): JEHL. SM Ha 44 918 % 83,70 LISTN. DB Ha 4 % 0,01 LIST. OLS Ha 42 % 0,08

SMP 55 0,10 BK 5 444 10,14 OLZ 2 0,00

JD 58 0,11 HB 1 0,00 OS 8 0,01

JDO 1 0,00 JV 3 0,01 JIV 10 0,02

DG 15 0,03 KL 557 1,04 VR 1 0,00

(54 618,82 ha porostní půdy) BO 26 0,05 JS 130 0,24 KR 1 0,00

KOS BL 242 43 0,45 0,08 JL BR 4 690 0,01 1,29 LIST.C J+L 7 645 53 671 14,24 100

LMB 1 0,00 JR 90 0,17 HOL 948

MD JEHL.C 667 46 026 1,24 85,76 LP OL 103 555 0,19 1,03 CELKEM 54 619

Současná druhová skladba je výsledkem zpracování popisů porostů ze současných platných LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů se zpravidla uvažuje s přesností nad 5%.

Procentické zastoupení dřevin BUK 10%

JAVOR 1%

BŘÍZA 1%

OLŠE 1%

MODŘÍN 1%

SMRK 84%

Porovnání druhové skladby SM JD MD SMP KOS BL Přirozená druhová skladba: 34,1 17,5 + 0,1 Současná druhová skladba: 83,7 0,1 1,2 0,1 0,5 0,1 Cílová druhová skladba: 70,3 3,0 2,1 0,1

52

BO

ost.

+

jeh.l

BK

DB

KL

JS

51,7

32,7

+

4,8

0,8

OL

LP

JL

BR

1,0

+

+

3,9

JR

ost.

list.

5,1

+

48,3

+

0,1

85,8

10,2

+

1,0

0,2

1,0

0,2

+

1,3

0,2

0,1

14,2

+

+

75,5

19,7

+

3,2

0,4

0,7

+

+

0,1

0,4

+

24,5


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

P orovná ní druhové skla dby

90,0 80,0 70,0 60,0

%

50,0 40,0 30,0 20,0

Cílov á druhov á s kladba Souč as ná druhov á s kladba Přiroz ená druhov á s kladba LIST.

JR

Ost.

JL

BR

LP

JS

OL

KL

BK

DB

JEHL.

BO

Ost.

BL

KOS

MD

SMP

JD

0,0

SM

10,0

5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková porostní skladba Přehled rozložení věkových stupňů a věkových tříd, porovnání s normální rozlohou, vykalkulovanou podle hospodářských souborů, uvádějí následující tabulky: Rozložení věkových stupňů Věkové hol stup. Plocha 948 věk.st. Normální rozl. věk.st. Odchylka od norm. zast. v %

•

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

Sum

6047

4896

3562

6014

3159

2996

3769

3185

3287

3441

3191

2781

1385

1690

1633

981

1653

54619

4470

4470

4470

4470

4470

4470

4470

4470

4467

4372

3771

2690

1554

806

499

337

365

54619

+35

+10

-20

+35

-29

-33

-16

-29

-26

-21

-15

+3

-11

+110

+227

+191

+353

u normální rozlohy věkových stupňů se holina rovná normální pasece Normální paseka: 437 ha Střední věk: jehličnaté - 67 let listnaté 66 let celkem 67 let


53

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

Rozložení věkových tříd Věkové Hol třídy Plochy 948 věkov. tříd Normální rozloha věkových tříd Odchylka od normál. v %

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

Suma

10943

9576

6155

6955

6728

5972

3075

2614

1653

54619

8940

8940

8940

8940

8839

6461

2359

836

365

54619

+22

+7

-31

-22

-24

-8

+30

+213

+353

Za s to u p e n í p lo c h v ě k o v ý c h s tu p ň ů 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Hol.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

vě k ový s Norm tupe ňální roz l.věk .s t. P loc hy věk .s tupňů

%

P o m ě r n é z a s t o u p e n í je h lič n a t ý c h a lis t n a t ý c h p o r o s t ů

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 1

VS

54

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

C _ JE HL

13

14

15

16

17+

C _ L IS T


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

Z analýzy rozložení věkových stupňů v PLO 27 vyplývá, že nadnormální je 1.věkový stupeň +35%, dále nad normalitou jsou 2.v.st. +10%, 4.v. st. +35%, 12 v.st. +3%, 14.v.st. +110%, 15.v.st. +247%, 16.v. st. +191% a 17.v.st. +353%. Rozlohou podnormální jsou 3.v.st. –20%, 5.v.st. –29%, 6.v.st. –33%, 7.v.st. –16%, 8.v.st. –29%, 9.v.st. –21%, 10.v.st. –21%, 11.v.st. –15% a 13 v.st. –11%. Nadměrné zastoupení starších věkových stupňů je v důsledku nenaplňování mýtních těžeb a vyšším zastoupením ochranných lesů, což má za důsledek nedostatečné zastoupení mladších věkových stupňů.

5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby a zakmenění Z provedených rozborů současného stavu lesa byly v PLO 27 zjištěny tyto zásoby hroubí bez kůry. ZÁSOBY HROUBÍ BEZ KŮRY m3 11 338 885 1 562 552 12 901 447

Dřeviny Jehličnaté Listnaté Celkem

% 87,89 12,11 100

PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně Průměrné zásoby na ha Průměrné zakmenění

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Prům.

0

13

96

177

234

290

331

348

407

397

411

407

393

321

309

278

279

240

91

93

94

93

92

92

90

86

88

85

85

84

83

82

79

78

72

88

PODÍL ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ V % PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věkové stupně Jehličnaté Listnaté Celkem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Prům.

0

0,45

2,39

7,35

4,75

5,74

8,83

7,65

9,54

9,66

9,03

7,44

3,26

3,36

3,34

1,86

3,24

87,89

0

0,03

0,25

0,89

0,97

0,99

0,85

0,94

0,82

0,94

1,12

1,34

0,96

0,85

0,57

0,25

0,33

12,11

0

0,48

2,64

8,24

5,72

6,73

9,68

8,59

10,36

10,60

10,16

8,78

4,23

4,21

3,91

2,12

3,57

100.00

Průměrná zásoba na 1 ha porostní půdy činí: Průměrné zakmenění činí: Průměrné obmýtí současně vymezených HS činí:

240 m3 8,8 125 let

Pro srovnání lze uvést : - průměrnou zásobu lesů celé ČR : 237,28 m3 (rok 1998 s lesy MNO) - průměrné obmýtí v ČR : 115,9 let (rok 1998 s lesy MNO)


55

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

Průměrné zásoby podle věkových stupňů 450 400 350

m3/ha

300 250 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

prům

věkové stupně v desítkách let

Zakmenění dle věkových stupňů

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

prům

věkové stupně v desítkách let Průměrné zakmenění

56


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM 83,79

JD 0,11

BO 0,58

MD 1,24

OST. 0,3

JEHL. 85,75

BK 10,14

JV 1,05

JR 0,17

BR 1,29

OL 1,03

OST. 0,57

OL

OST.

LIST. 14,25

CELK. 100,0

P odíl z ásob podle dřevin 100 90 80 70 60

%

50 40 30 20 10 0 SM

JD

BO

MD

OST.

JEHL.

BK

JV

JR

BR

LIST. CELK.

5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Období Průřezový rok 1993 2001 2011 2021

Porostní zásoby v tis. m3 Jehličnaté Listnaté

Celkem

Průměrné zásoby v m3/ha Jehličnaté Listnaté Celkem

11 338,9 11 543,2 12 952,8 14 656,9

12 901,5 13 087,4 14 677,6 16 583,6

207,6 211,3 237,2 268,3

1 562,6 1 544,2 1 724,8 1 926,7

28,6 28,3 31,5 35,3


236,2 239,6 268,7 303,6

57

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

Vývoj porostních zásob 20 000

1000 m3

18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 1993

2001

2011

2021

vývoj zásob

Zásoby od průřezového roku 1993 postupně stoupají až po průřezový rok 2021, kdy budou asi o 28% vyšší jako v roce 1993.

5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. PMP - průměrný mýtní přírůst CPP - celkový průměrný přírůst CBP - celkový běžný přírůst

58

3,6 m3 hr.b.k. 6,9 m3 hr.b.k. 7,6 m3 hr.b.k.


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

3

PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m na 1 ha v převládajících HS porostních typů Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP 01 Mimořádně nepříznivá stanoviště 11 smrkové 2,3 5,1 02 Vysokohorské lesy pod hran. strom. vegeta21 smrkové 1,2 2,7 03 Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 31 smrkové 0 0 0 0 34 ostatní jehličnaté 41 Exponovaná stanoviště středních poloh 411 smrkové 4,6 8,3 43 Kyselá stanoviště středních poloh 431 smrkové 4,5 8,1 45 Živná stanoviště středních poloh 451 smrkové 4,4 7,3 456 bukové 1,7 2,8 51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh 511 smrkové 4,2 8,3 516 bukové 3,4 6 53 Kyselá stanoviště vyšších poloh 531 smrkové 4,2 8,1 55 Živná stanoviště vyšších poloh 551 smrkové 4,5 8,5 4,4 7,8 552 jedlové (sm+jd+ 556 bukové 3,4 6,4 57 Oglejená stanoviště vyšších poloh 571 smrkové 4,6 8,1 71 Exponovaná stanoviště horských poloh 711 smrkové 3,5 6,9 716 bukové 2,8 5,2 73 Kyselá stanoviště horských poloh 731 smrkové 3,4 6,8 75 Živná stanoviště horských poloh 751 smrkové 3,2 6,8 79 Podmáčená stanoviště 791 smrkové 0 0 81 811 smrkové 3,5 8 85 851 smrkové 4,2 8,5

Celkový běžný přírůst podle věkových stupňů na 1 ha hosp.soubor věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 11 0,0 0,0 8,2 11,6 10,3 11,5 10,3 21 0,0 0,0 3,0 8,7 10,5 9,5 7,2 2,7 0,0 31 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 2,1 34 14,6 411 0,0 0,0 19,9 14,5 9,6 431 0,0 451 0,0 0,0 7,7 11,4 12,3 9,8 9,8 9,2 456 0,0 511 0,0 0,0 11,0 16,7 16,5 15,0 13,1 8,5 8,9 516 0,0 0,0 10,0 17,0 531 0,0 0,0 17,7 19,0 16,7 14,6 11,8 551 0,0 0,2 15,5 17,1 16,6 14,7 12,4 552 0,0 0,0 10,8 8,0 14,4 11,8 10,7 556 0,0 0,1 5,7 11,6 14,3 13,0 11,6 571 0,0 0,0 14,2 15,9 13,3 11,5 11,3 711 0,0 0,0 9,2 15,0 15,6 12,2 11,1 3,9 15,0 11,9 716 0,0 731 0,0 0,0 11,5 17,0 14,9 12,6 10,4 751 0,0 0,0 21,8 17,6 16,6 12,8 12,5 791 0,0 0,0 6,4 12,0 14,2 12,0 8,8 19,8 13,5 811 13,3 12,9 851 0,0 0,0 20,3 16,3 0,0 0,1 12,6 16,2 15,7 13,4 11,4 Celkem

CBP 5,1 1,8 0,4 0,9 6,5 12,5 9,2 0,4 9,4 6,7 9,8 9,9 9,9 7,5 8 6,2 6,9 6,5 7,7 4,4 11,6 10,6

8

9

10

11

12

13

14

15

16

9,9 3,8 0,0 1,0

8,7 5,1 0,6

5,9 2,8 0,5

6,2 3,8 0,6

5,3 2,7 0,5

3,8 2,1 0,2

2,8 1,5 0,2

2,8 1,3 0,4

2,0 0,8 0,3

8,2 8,8 10,7 9,6 10,5 9,9 9,2 10,1 9,8 6,8 8,5 10,0 10,8 10,8 10,0 9,3

9,3 9,2

8,2

7,1 7,2

7,8 5,5

10,0 5,7 9,1 9,8 9,7 9,1 8,4 8,6 7,7 8,5 9,1 10,1 9,7 9,8 9,1

9,2 6,1 7,7 8,6 9,6 7,8 7,3 8,0 6,6 7,1 5,4 8,7 9,0 8,4 7,5

8,1 5,9 7,4 7,7 8,5 7,8 7,5 7,1 5,6 6,3 6,5 5,6 10,8 7,5 6,7

6,7 6,5 6,7 6,6 7,2 6,4 6,5 5,9 5,2 5,3 6,8 5,3

6,2 5,8 5,6 5,8 3,7 5,7 5,7 4,8 5,5 4,7 4,4 3,5

4,6 4,7 4,5 4,9 5,2 5,0 4,8 3,2 3,8 3,4 3,6 2,2

2,5 5,3 4,0 3,8 2,5 4,6 3,7 2,7 3,9 2,6 2,5 2,1

1,7

5,6 5,6

4,9 4,6

3,0

2,2

1,4

2,3


3,0 3,0 3,4 2,0 1,9 1,8 1,8 1,7 1,9

17+ Celkem 0,3 5,1 0,1 1,8 0,4 0,0 0,9 6,5 12,5 9,2 0,4 0,2 9,4 6,7 0,9 9,8 0,8 9,9 9,9 1,4 7,5 0,0 8 0,5 6,2 0,0 6,9 0,1 6,5 0,1 7,7 0,5 4,4 11,6 10,6 0,2 7,6

59

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

Hodnoty ročních přírustů podle HS 12 10 m3/ha

8 6 4 2 0 531

551

556

711

PMP

731

CPP

751

Prům.

CBP

Z rozborů vyplývá, že CPP a CBP je nejvyšší na živných a kyselých stanovištích vyšších poloh u smrkových porostů, konkrétně u HS 531 a 551 (delší vegetační doba a příznivé srážkové poměry).

Celkový běžný přírůst podle věkových stupňů na 1 ha u nejrozšířenějších HS HS 531 551 556 711 731 751

60

1

2

3

4

5

6

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0

17,7 15,5 5,7 9,2 11,5 21,8

19,0 17,1 11,6 15,0 17,0 17,6

16,7 16,6 14,3 15,6 14,9 16,6

14,6 14,7 13,0 12,2 12,6 12,8

7

8

11,8 9,6 12,4 10,5 11,6 9,2 11,1 9,8 10,4 8,5 12,5 10,0

věkový stupeň 9 10 11 9,1 9,8 9,1 8,6 8,5 9,1

7,7 8,6 7,8 8,0 7,1 5,4

7,4 7,7 7,8 7,1 6,3 6,5

12

13

14

15

16

17+ Suma

6,7 6,6 6,4 5,9 5,3 6,8

5,6 5,8 5,7 4,8 4,7 4,4

4,5 4,9 5,0 3,2 3,4 3,6

4,0 3,8 4,6 2,7 2,6 2,5

3,0 3,0 3,4 1,9 1,8 1,7

0,9 0,8 1,4 0,5 0,1 0,1

9,8 9,9 7,5 6,2 6,5 7,7


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

P růběh C B P podle věk ový c h s tupňů a HS

24 22 20 18 16 m3/ha

14 12 10 8 6 4 2 0

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17+

531

0

17,7

19

16,7

14,6

11,8

9,6

9,1

7,7

7,4

6,7

5,6

4,5

4

3

0,9

551

0,2

15,5

17,1

16,6

14,7

12,4

10,5

9,8

8,6

7,7

6,6

5,8

4,9

3,8

3

0,8

556

0,1

5,7

11,6

14,3

13

11,6

9,2

9,1

7,8

7,8

6,4

5,7

5

4,6

3,4

1,4

711

0

9,2

15

15,6

12,2

11,1

9,8

8,6

8

7,1

5,9

4,8

3,2

2,7

1,9

0,5

731

0

11,5

17

14,9

12,6

10,4

8,5

8,5

7,1

6,3

5,3

4,7

3,4

2,6

1,8

0,1

751

0

21,8

17,6

16,6

12,8

12,5

10

9,1

5,4

6,5

6,8

4,4

3,6

2,5

1,7

0,1

věk ové s tupně v des ítk ác h let

531

551

556

711

731

751

5.2.4. Zastoupení porostních typů Přehled zastoupení porostních typů základních dřevin v převládajících cílových HS Porostní směs Smrkové porosty čisté + 90 Smrkové porosty dominantní 71-90, majoritní 51-70 Bukové porosty čisté + 90 Bukové porosty dominantní 71-90, majoritní 51-70 Olšové porosty čisté + 90 Olšové porosty dominantní 71-90, majoritní 51-70

Plocha v ha 25 717 13 376 773 1 699 22 34

Zastoupení v % 47,1 24,5 1,4 3,1 + 0,1

V porostních typech základních dřevin převládají smrkové por. typy a bukové zastoupeny převážně v cílovém HS 55. Jak vyplývá z níže uvedených analýz, nejvíce zastoupenými porostními typy jsou smrkové porostní typy C – čistý SM a D – dominantní podíl SM.

Zastoupení skladby porostních typů v největších cílových HS


61

Údaje o stavu lesa

Výběr

Cílový HS 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b

Skladby dřevinných typů

Z8 Z9xP1 D1 C8 C1 D8 M1 P8 M8 P1 P7 Z8 Z9x D1 P8 M8 Z1 Z8

Plocha ha 51,89 21,62 21,35 20,34 13,83 12,64 10,53 10,40 5,84 5,40 4,93

Zastoupení % 23,4 9,8 9,6 9,2 6,2 5,7 4,8 4,7 2,6 2,4 2,2

Naplnění % 23,4 33,2 42,8 52,0 58,3 64,0 68,7 73,4 76,1 78,5 80,7

*

45 45 45 45 45 45 45

C1 D1 M1 P4 P6 M9xZ8 M1 P6 D1 P4 D8 Z1 Z7 P8

133,39 67,32 27,05 25,95 21,53 20,66 14,82 14,82

20,3 10,2 4,1 3,9 3,3 3,1 2,3 2,3

20,3 30,5 34,6 38,5 41,8 44,9 47,2 49,4

* * * * ** ** **

51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a

C1 D1 P6 D1 M1 Z6 Z1 Z6 M6 Z1 M1 P6 D1 P9x

1385,87 412,53 388,63 114,29 67,96 64,42 57,17 53,43

50,0 14,9 14,0 4,1 2,5 2,3 2,1 1,9

50,0 64,9 78,9 83,1 85,5 87,8 89,9 91,8

* * ** * ** **

51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b

C1 D1 D1 P6 C6 M1 Z6 D6 P1 M6 Z1 M1 P6 D6 M6 P1 Z1 Z6 D1 P9x

1387,86 528,16 407,83 371,48 308,48 285,79 256,41 235,03 144,90 116,28 64,84 50,31

32,1 12,2 9,4 8,6 7,1 6,6 5,9 5,4 3,4 2,7 1,5 1,2

32,1 44,4 53,8 62,4 69,5 76,2 82,1 87,5 90,9 93,6 95,1 96,3

* * ** * * **

53 53 53 53 53 53 53 53

C1 D1 D1 P6 D1 P4 M1 P6 M1 Z6 Z1 Z6 D1 P9x

4284,72 918,48 407,87 194,85 128,56 111,88 54,13 51,84

65,3 14,0 6,2 3,0 2,0 1,7 0,8 0,8

65,3 79,2 85,5 88,4 90,4 92,1 92,9 93,7

* * *

*

62

PLO – 27


PLO – 27

Výběr * * * ** * ** * *

* *

Výběr * * * * *

* *

Údaje o stavu lesa

Cílový HS 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 57 57 57 57 57 57 Cílový HS 71a 71a 71a 71a 71b 71b 71b 71b 71b 71b 73 73 73 73


C1 D1 D1 P6 M1 Z6 M1 P6 M6 Z1 D6 P1 C6 M6 P1 M1 P4 D1 P4 Z1 Z6 D6 D1 P9x M1 P9x M1 P8 M1 P4 P6 D1 P8 M1 Z1 Z6 P4 D6 P7 C1 D1 D1 P6 M1 P6 D1 P8 C6 Skladby dřevinných typů

C1 D1 D1 P6 M1 Z6 C1 D1 D1 P6 D6 P1 Z1 Z6 C6 C1 D1 D1 P6 D1 P9x

Plocha ha 7728,79 2642,66 1969,61 940,01 813,66 686,21 561,52 381,72 309,88 283,16 247,51 194,69 189,01 146,00 113,32 90,98 84,13 74,65 72,46 70,63 57,15 281,87 40,69 20,14 15,46 14,97 10,22 Plocha ha 1694,31 182,00 75,26 47,08 335,12 47,64 22,01 19,38 12,00 9,40 3592,05 320,99 95,60 72,78

Zastoupení % 41,4 14,2 10,6 5,0 4,4 3,7 3,0 2,0 1,7 1,5 1,3 1,0 1,0 0,8 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,3 62,5 9,0 4,5 3,4 3,3 2,3 Zastoupení % 79,3 8,5 3,5 2,2 72,1 10,3 4,7 4,2 2,6 2,0 85,7 7,7 2,3 1,7

Naplnění % 41,4 55,5 66,1 71,1 75,5 79,2 82,2 84,2 85,9 87,4 88,7 89,7 90,8 91,5 92,1 92,6 93,1 93,5 93,9 94,2 94,6 62,5 71,5 75,9 79,4 82,7 84,9 Naplnění % 79,3 87,8 91,3 93,5 72,1 82,4 87,1 91,3 93,9 95,9 85,7 93,4 95,7 97,4


63

Údaje o stavu lesa

Výběr * * ** ** * * * * * *

Cílový HS 75 75 75 75 75 77 77 77 79 79 79

PLO – 27


C1 D1 D1 P6 M1 Z6 D1 P9x C1 D1 P8 D1 C1 D1 D1 P8

Plocha ha 3916,34 426,60 203,34 135,80 66,31 84,32 28,06 13,27 326,66 91,15 52,21

Zastoupení % 77,6 8,5 4,0 2,7 1,3 65,9 21,9 10,4 66,3 18,5 10,6

Naplnění % 77,6 86,1 90,1 92,8 94,1 65,9 87,8 98,2 66,3 84,9 95,5

C – čistý PT se zastoupením > 90% D – dominantní PT se zastoupením 71-90% M – majoritní PT se zastoupením 51-70% Z – základní PT se zastoupením 31-50% P – přimíšený PT se zastoupením 11-30% 1 - smrk 2 - jedle 3 - borovice 4 - modřín 5 - dub 6 - buk 7 - jasan 8 - olše 9x - ostatní listnáče

64


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

ha

Cílový HS 53

Plocha

Naplnění

%

6600,00

100,0

5280,00

80,0

3960,00

60,0

2640,00

40,0

1320,00

20,0 0,0

0,00

C1

ha

D1

D1 P6

D1 P4

M1 P6

Cílový HS 55

M1 Z6

Z1 Z6

Plocha

D1 P9x

Naplnění

%

19000,00

100,0

15200,00

80,0

11400,00

60,0

7600,00

40,0

3800,00

20,0 0,0

0,00

C1

ha

D1

D1 P6

M1 Z6

M1 P6

M6 Z1

Cílový HS 75

D6 P1

C6

Plocha

M6 P1

M1 P4

Naplnění

%

5000,00

100,0

4000,00

80,0

3000,00

60,0

2000,00

40,0

1000,00

20,0 0,0

0,00

C1

D1

D1 P6

M1 Z6


D1 P9x

65

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Přehled ploch a zásob po LHC

LHC

dřeviny

plocha holiny

Celkem

jehličnatých

zásoba listnatých

Celkem

ha

ha

ha

tis. m3

tis. m3

tis. m3

Albrechtice

701000

1328,37

21,41

1349,78

408,8

1,9

410,8

Hanušovice

704000

12715,11

389,54

13104,65

2623,5

202,8

2826,3

Janovice

708000

8112,48

44,35

8156,83

1949,8

109,9

2059,7

Javorník

709000

2835,57

19,82

2855,39

494,9

159,9

654,9

LHO - Javorník

709801

25,73

0,30

26,03

6,0

0,6

6,6

Jeseník

710000

10550,10

74,45

10624,55

2349,9

371,6

2721,5

Karlovice Loučná

711000 713000

7052,46 11051,22

76,67 321,24

7129,13 11372,46

1624,7 1881,2

174,7 541,1

1799,4 2422,3

CELKEM

53671,04

947,78

54618,82

11338,9

1562,6

12901,4

Předpis LHP na decenium dle LHC LHC

umístěná těžba obnovní

umístěná těžba výchovná

jehl. tis. m3

jehl. tis. m3

list. tis. m3

celkem tis. m3

list. tis. m3

decenální úkol

celkem probírky prořezávky tis. m3 ha ha

Albrechtice

701000

28,1

0,0

28,1

24,1

0,1

24,2

956,62

121,61

Hanušovice

704000

328,4

24,7

353,1

145,2

12,3

157,5

6952,44

2156,65

Janovice

708000

233,7

13,3

247,0

88,2

7,2

95,4

4063,57

1385,20

709000

11,1

10,0

21,2

0,3

0,0

0,3

1106,25

503,42

Javorník LHO - Javorník

709801

0,5

0,0

0,5

0,5

0,0

0,5

14,91

0,80

Jeseník

710000

274,8

53,7

328,5

128,2

22,8

151,0

6871,74

1538,02

Karlovice Loučná

711000 713000

147,5 240,7

11,8 81,5

159,2 322,2

140,4 78,3

9,4 37,1

149,7 115,4

5399,59 4952,20

1003,43 1847,94

1264,7

195,0

1459,8

605,0

88,9

693,9

30315,17

8554,94

CELKEM

Součet úkolů PLO 27 za všechny lesní správy nebo lesní majetky Z úkolů v jednotlivých letech decenia Ukazatel m.j 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 Roční úkol m3 227735 225738 226332 214469 211025 207571 207693 207693 204162 203956 těžby celk. Vytěženo m3 228497 238775 262742 231747 226817 212032 217174 177636 189031 170031 celkem Těžba celkem m3 143607 184973 204176 125392 101714 96855 94860 81281 130170 93518 nahodilá Těžba předmýtní m3 32661 39065 39875 28544 17628 17170 18876 20363 31982 30862 nahodilá Těžba m3 63324 59889 56292 61948 56459 63736 66576 80150 83683 95138 výchovná probírek ha 2929 2995 3380 3120 3050 2997 3008 2999 2954 2960 roční úkol prořezávek ha plánovaný 1005 856 865 860 834 824 839 824 829 827 probírek ha 1265 1219 912 2181 2607 3216 3140 3424 2564 2769 roční úkol prořezávek ha provedený 1017 891 932 813 916 832 803 772 858 784 zalesnění celkové

Průměr 213637 215448 125655 27703 67819 3039 856 2330 862

plánované

ha

481

484

542

567

575

578

548

576

524

522

540

provedené

ha

471

487

531

570

570

560

538

512

477

523

514

Čerpáno ze statistických výkazů L 144, přepočteno na plochu lesní přírodní oblasti. Údaje od roku 1993 nebyly k dispozici. 66


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

Roční výše těžeb určená LHP v oblasti: Obnovní (m3) 126 470 19 500 145 980 2,7

Těžba Jehličnatá Listnatá Celkem Na 1 ha

Výchovná (m3) 60 500 8 890 69 390 1,2

Celková (m3) 186 970 28 390 215 370 3,9

Plnění těžby celkové za období 1983 – 1992 v m3 bylo na 100,8 %. Plnění těžby výchovné za období 1983 – 1992 v ha bylo na 76,7 %.

Průběh úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 250000

200000

m3 b.k.

150000

100000

50000

0 1983

1984

1985

1986

1987

těžba nahodilá

1988

1989

1990

1991

1992

těžba úmyslná


67

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

Podíl mýtní a předmýtní nahodilé těžby

350000

300000

250000

m3 200000 b.k . 150000

100000

50000

0 1986

1987

1988

1989

1990 předmýtní nahodilá

1991

1992

1993

1994

1995

mýtní nahodilá

5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů po roce 1945 Přírodní lesní oblast 27 byla v minulosti majetkově velmi pestrá. V letech 1945 – 1953 byly soukromé lesy až na drobné majetky zestátněny. Do roku 1991 byly lesy v oblasti převážně ve vlastnictví nebo užívání státních lesů a částečně v užívání zemědělských družstev. V roce 1991 začal restituční proces – navracení lesních majetků fyzickým osobám dle zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dle zákona č.172/91 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví k lesním pozemkům na města a obce. Usnesením vlády ČR č. 168 ze dne 15.3.1995 byl stanoven postup při převodech nemovitého majetku bývalých lesních družstev obcí do vlastnictví obcí. Při navracení lesních majetků jsou rozhodující povinnou osobou Lesy České Republiky, s.p.Hradec Králové. U drobných lesů bývají povinnou osobou také zemědělská družstva. Dá se konstatovat, že v převážné míře již byly lesní majetky fyzicky předány oprávněným osobám. Zbývá dořešit pouze církevní majetek. Zvýšeným počtem vlastníků lesů narostla pracnost výkonu státní správy lesního hospodářství i hospodářské úpravy lesů. Nejvýznamnější podíl lesů v oblasti spravují LČR Hradec Králové, s.p. – cca 98%, podíl lesů vlastníků a obcí nad 100 ha je ve výši cca 1,5% a podíl lesů drobných vlastníků do 100 ha je ve výši cca 0,5%.

68


PLO – 27

Údaje o stavu lesa

5.4.2. Organizace lesů LČR a výměra všech vlastníků v oblasti Přehled členění LČR v oblasti PLO 27: OI LČR

LS k 1.1.2001 Albrechtice

LHC

Revír (LS)

k platnosti LHP

k platnosti LHP

Albrechtice Janovice

Heřmanovice Hvězda

Krnov

Janovice

Platnost LHP 1992-2001 1991-2000

130-140 ; 212-218 ; 219B ;229-231

Malá Morávka

204-211 ; 232-236

Stará Ves

302-325

Praděd

228-242

Vidly

201-227

Bílý Potok

107-123

Ostružná

301-316

Staré Město I

453-478

Staré Město II

451-452 ; 401-437

Stříbrnice

507-528

Vlaské

651-652

Sklené

601-624 ; 654-659

Sněžník

705-730

Mlýnky

Šumperk

Loučná

Vodopády

309-329

Kříž

330-355

Šumná

428-449

Orlík

502-525

Přemyslov

Javorník LHO Javorník

Javorník

Celkem :

101-113

Vozka

201-215

Kamzík

301-323

Praděd

401-421

Mravenečník

501-524

Obora

601-615 ; 620-623

Jezerná

701-723

Skřítek

801-819

Smrk Šerák

10624,55

624-633 ; 637 1996-2005

Rudoltice Javorník

201-227 228-252

Kobrštejn Loučná

13104,64

801-824 1997-2006

Sedlo

Jeseník

164-166 ; 201-226 351-372

Sušina

Jeseník

7129,13

101-106 ; 124-139 1995-2004

Branná

Hanušovice

8156,83

437-443

Vrbno

Františkov

1349,78

411-417 428-436

Mnichov

Hanušovice

Plocha /ha/

301 ; 326-351 1998-2007

Ludvíkov Karlovice

317-336 101-129

Karlov

Hubert Karlovice

Oddělení (porost.skup.)

11372,46

913-915 1998-2007 1998-2007

601-630 651-671

2855,39

932-935

26,03

LČR + někteří vlastníci


54 618,81 ha

69

Údaje o stavu lesa

PLO – 27

5.4.3. Přehled větších vlastníků Větší vlastníci s orientační výměrou: název vlastník

lokalizace plocha v PLO 27 /ha/

Čupr Antonín a Slavomír,Bělá pod 8.75 Pradědem,Adolfovice 260 Holinka Rudolf, Zlaté Hory, Nádražní 175 6.36 Chmelař Pavel ,Jeseník,Dvořákova 348 11.91 Nitsche Rudolf a Helena,Bělá pod Praděděm,Domašov 9.04 444 Sedlák František +3,Jeseník,Tyršova 1042 6.19 Šimarová Jarmila MUDR.+2,V.Bystřice,Na Letné 538 11.88 Stehlíková Julie,Jeseník,Bukovice 11 Vacula Jaroslav +2,Bělá pod Pradědem,Domašov 285 6.90 Wolfová Alžběta + Nevrlová,Písečná,Chebzí 15 8.43 Tanistrák Josef,Daskabát 155 6.11 Wintrák František,Hanušovice,1.máje 7.35 Furik,Rýmařov,Opavská 7 7.32 Nitsch František,Vernířovice 22 6.03 Schwarzer František,Velké Losiny,Zámecká 408 16.06 Hozdora Jan,Šumperk,Janáčkova 14 6.18 Město Jeseník,Masarykovo náměstí 57 59.42 Bělá pod Pradědem, (k.ú.Adolfovice) 216.58 Bělá pod Pradědem, (k.ú.Domašov u Jeseníka) 326.43 Mikulovice,Hlavní 5 5.52 Písečná 5.03 Staré město 16.64 Malá Morávka, 41.56 Stará Ves 5.00 Sobotín 110.08 Vernířovice 57.94

Platnost LHP

LHC Jeseník

1997-2006

LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník

1997-2006 1997-2006 1997-2006

LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Hanušovice LHC Hanušovice LHC Janovice LHC Loučná nad Desnou LHC Loučná nad Desnou LHC Loučná nad Desnou LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Jeseník LHC Hanušovice LHC Janovice LHC Janovice LHC Loučná nad Desnou LHC Loučná nad Desnou

1997-2006 1997-2006 1997-2006 1997-2006 1997-2006 1995-2004 1995-2004 1991-2000 1996-2005 1996-2005 1996-2005 1997-2006 1997-2006 1997-2006 1997-2006 1997-2006 1995-2004 1991-2000 1991-2000 1996-2005 1996-2005

5.4.4. Celkový podíl jednotlivých vlastníků na výměře v ha Stav k 1.1.2000 Vlastník

LČR

Vojenské lesy

Porostní plocha v ha %

53 474 98,0

0 0

70

Fyzické a právnické osoby 845 1,5

Vlastníci do 50 ha 300 0,5

Celkem 54 619 100


PLO – 27

Funkce lesů

6. FUNKCE LESŮ 6.1. Funkční potenciál Jde o stanovení funkčního potenciálu lesů daného přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Konkrétně za oblast jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace, pote nc i ál tě ch t o f un kc í v o b l ast i je po dc h yc e n n a map ě po ten c iá ln íc h fu nk c í.

6.1.1. Funkce produkční Hlavním nositelem této stále dosud převládající funkce lesa je kategorie hospodářský les (§ 9, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.). Produkční funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získávání materiálních hodnot, především dřevní suroviny, při zachování trvalosti produkce, funkční stability a co nejvyšší hospodárnosti. Lze ji hodnotit jednak podle současného zastoupení dřevin a skutečného stavu lesních porostů - produkční kapacita, jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami případně podmínkami příslušného hospodářského souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce - v období kulminace) - produkční potenciál.

Cílový HS 55 53 75 2a 51b 73 51a 71a 2b 3 45 79 57 71b 1e 29b 1d 1j 77 59a 1i 43a 51c 41b 1h 1g 47a 1c

Zásoba m3/ha 274 270 183 198 282 182 294 223 128 37 295 181 226 224 131 180 265 406 200 156 119 261 259 250 157 24 133 402

RP Kč/ha Stupeň 2859 5 2730 4 2514 4 1008 1 2836 5 2000 3 2724 4 1779 3 206 0 77 0 2926 5 2427 4 2857 5 2253 4 1149 1 2609 4 2317 4 2466 4 2633 4 2659 4 387 0 2765 5 2812 5 2775 5 2947 5 2883 5 2837 5 2975 5

ET mm/rok/ha 652 671 668 584 637 672 663 667 585 586 643 581 660 659 579 646 651 585 665 664 634 632 634 576 650 681 618 671

Dřeviny 18675,43 6566,24 5044,95 4139,60 4319,56 4190,62 2771,11 2137,26 1771,51 776,27 658,52 492,37 451,38 464,73 235,70 221,46 177,22 148,12 128,02 83,32 78,80 57,02 31,76 31,59 8,03 6,89 2,27 1,29

Holiny ha 157,55 45,93 67,13 262,26 28,69 94,61 25,62 77,38 114,64 8,00 10,30 4,24 19,70 4,96 3,14 9,96 1,04 1,49 7,06 1,96 0,00 0,89 0,67 0,22 0,34 0,00 0,00 0,00

Celkem Zastoupení % 18832,98 34,5 6612,17 12,1 5112,08 9,4 4401,86 8,1 4348,25 8,0 4285,23 7,9 2796,73 5,1 2214,64 4,1 1886,15 3,5 784,27 1,4 668,82 1,2 496,61 0,9 471,08 0,9 469,69 0,9 238,84 0,4 231,42 0,4 178,26 0,3 149,61 0,3 135,08 0,3 85,28 0,2 78,80 0,1 57,91 0,1 32,43 0,1 31,81 0,1 8,37 0,0 6,89 0,0 2,27 0,0 1,29 0,0


Naplnění 34,5 46,6 56,0 64,0 72,0 79,8 84,9 89,0 92,4 93,9 95,1 96,0 96,9 97,7 98,2 98,6 98,9 99,2 99,4 99,6 99,7 99,9 99,9 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

71

Funkce lesů

PLO – 27

N a p ln ě n í

C e lk e m

ha

%

5 4 6 0 0 ,0 0

1 0 0 ,0

4 9 1 4 0 ,0 0

9 0 ,0

4 3 6 8 0 ,0 0

8 0 ,0

3 8 2 2 0 ,0 0

7 0 ,0

3 2 7 6 0 ,0 0

6 0 ,0

2 7 3 0 0 ,0 0

5 0 ,0

2 1 8 4 0 ,0 0

4 0 ,0

1 6 3 8 0 ,0 0

3 0 ,0

1 0 9 2 0 ,0 0

2 0 ,0

5 4 6 0 ,0 0

1 0 ,0 0 ,0

0 ,0 0

55

53

75

2a

51b

73

51a

71a

2b

3

45

c ílo v ý H S

6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT) z hlediska dřevní produkce (odvozené z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce).

l v s

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Produkční potenciál stanovištní Edafická kategorie

X Z Y M K I

N S C F H B W D A J

L U V O P Q T G R

1 1 1 1 1 -

2 1 2 2 3 3 3 2 2 -

5 5 4 3 2 -

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 2 2 2 1 1 -

1 2 1 1 1 2 2 2 1 -

2 1 2 3 3 3 3 3 2 1

2 2 3 3 3 3 -

2 2 4 4 4 4 3 3 -

2 2 2 2 2 3 -

4 4 4 5 4 3 -

3 3 4 5 5 5 -

3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 -

3 4 5 5 5 5 4 -

2 2 4 4 4 4 3 -

1 2 3 -

5 5 5 -

4 4 5 5 5 5 5 3 -

3 3 3 4 5 5 5 4 -

2 3 3 3 4 4 4 3 2 -

1 2 2 2 2 2 3 2 2 -

1 2 2 2 2 2 2 1 -

4 3 4 4 5 5 4 4 3 -

1 3 5 2 4 3 1 1

Pozn. Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly: 1 = 0 až 50; 2 = 50 až 120; 3 = 120 až 220; 4 = 220 až 320; 5 = více než 320; (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 90. let); průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny z časti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a z časti na odborném posouzení některých SLT z hlediska porovnání jejich proporcí.

nízký podprůměrný průměrný nadprůměrný vysoký 72

1 2 3 4 5


PLO – 27

Funkce lesů

6.1.1.2. Reálný produkční potenciál (výhled produkčních možností) ROZBOR OČEKÁVANÝCH TĚŽEBNÍCH MOŽNOSTÍ V OBLASTI Průřezový rok Druh těžby Mýtní – těžební % Předmýtní Celková Roční výše těžby / ha

2001 160 127 99 885 260 012 4,8

2011 v m3 hroubí bez kůry 148 666 125 544 272 210 5,0

2021 144 923 146 623 291 546 5,3

Výhled roční celkové těžby 5,4 5,2 5 m 3/ha 4,8 4,6 4,4 2001

2011

2021

průřezový rok

Z uvedených výhledů vyplývá mírný nárůst celkových těžeb z důvodu nárůstů výchovných těžeb. Výše mýtní těžby má mírně klesající tendenci.

REÁLNÝ PRODUKČNÍ POTENCIÁL (VÝHLED PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ) – HODNOTOVÝ CPP Cílový HS 55 53 75 2a 51b 73 51a 71a 45 79 57 71b 1e 29b 1d RP Kč/ha 2859 2730 2514 1008 2836 2000 2724 1779 2926 2427 2857 2253 1149 2609 2317 Stupeň 5 4 4 1 5 3 4 3 5 4 5 4 1 4 4

6.1.2. Funkce mimoprodukční Komentář: Funkce mimoprodukční lze rozdělit na: a/ e ko log ic ké fu nkce - ty představují užitečné působení lesa na půdu, vodu a vzduch. Patří sem především funkce půdoochranná se specifickými dílčími funkcemi (protierozní, protideflační, protisesuvnou, protilavinovou a břehoochrannou, návaznost na vodoochrannou funkci) a funkce klimatická (barierová, zmírnění klimatických extrémů, návaznost na zdravotní funkci atd.) b/ s po le čen sk é f unkc e - v užším smyslu představují využívání lesa jako součásti životního prostředí lidskou společností, především ve prospěch lidského zdraví a na uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společného ekosystému s ostatními složkami bioty země. Patří sem funkce vodohospodářská, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, krajinotvorná, provozování myslivosti atd.


73

Funkce lesů

PLO – 27

6.1.2.1. Funkce ekologicko stabilizační Má-li les plnit své nezastupitelné místo v krajině, jako nositel ekologické stability, musí si uchovat přírodní charakter. A naopak jen v lesních ekosystémech s vysokou ekologickou stabilitou jsou vytvořeny podmínky pro přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismů autoregulačních procesů. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, především opatření týkající se vhodné druhové a prostorové skladby blížící se přirozené, prodloužení obmýtí, obnovní doby a omezení některých technologií. Komentář: Hodnocení přirozenosti a tím i stability lesního porostu je obdobně jako u generelů ÚSES rozděleno do 5 tříd a znázorněno ve vrstvě na mapě ÚSES: 1 - plochy velmi málo ekologicky stabilní - se na lesních porostech nevyskytují; 2 - plochy málo ekologicky stabilní - jsou degradovaná společenstva zničená např. imisemi a dále jsou to porosty introdukovaných dřevin a hlavně akátu; 3 - plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstva smrkových a některých borových monokultur (na neborových stanovištích); 4 - plochy velmi ekologicky stabilní - jsou polopřirozená společenstva smíšených příp. etážových porostů se zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby a různá sukcesní vývojová stadia; 5 - plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby; Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES). ÚSES je účelně propojený soubor přírodních a pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými segmenty ÚSES jsou: a) biocentrum; b) biokoridor; c) interakční prvek Tyto segmenty jsou v ÚSES rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Rozlišuje se systém: a) místní; b) regionální; c) nadregionální Jejich vymezení stanoví orgány ochrany přírody v plánu (generelu) ÚSES. Plán ÚSES je podkladem pro projekt ÚSES. Tyto projekty jsou souborem přírodovědecké, technické, organizační a majetkoprávní dokumentace, jsou podkladem zejména k provádění pozemkových úprav. Plán ÚSES a projekt ÚSES schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci nebo v územních rozhodnutích (§ 5, odst. 1 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.). Z hlediska stávající kategorizace lesa a v návaznosti na zákon o ochraně přírody (č.114/92 Sb.) nejsou legislativně jasná stanoviska o zařazení stabilizačních prvků SES do kategorizace lesů. Z titulu zákona o ochraně přírody požívají stabilizační prvky ochrany, pokud pak jsou zároveň NPR nebo součástí NP náleží do kategorie lesa zvláštního určení. Pokud je biocentrum součástí schválené genové základny bývá zařazeno do kategorie lesa zvláštního určení. Současná představa o zařazení prvků SES ke kategorii lesů vychází z hierarchie SES a plnění funkce biocenotické a statické stability. Nadregionální a vyšší prvky SES by měly být lesem zvláštního určení nebo alespoň jejich jádra. Ostatní nižší, především místní prvky SES plnící především funkci statické stability a rozmístění interakčních prvků (místní biokridor v lesním komplexu) mohou být lesem hospodářským.

Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosytémů, např.: - v zastoupení dřevin se více přiblížit přirozené skladbě - zákaz introdukce cizích dřevin (exot stanovištně nevhodných; výjimkou je modřín v některých oblastech) - obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin na horní hranici modelu HS (při rekonstrukci i nižší) - formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní, popř. násečnou formu, omezit holoseče - výchovu (jen podle možnosti) přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura) - v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu - omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby i chemizaci. Přehled navržených prvků ÚSES v oblasti je uveden v kapitole 6.2.2.2f. Ekologicko – stabilizační potenciál Syntetické zpracování databáze LHP za PLO umožní srovnání přirozené (ve smyslu přirozené potenciální vegetace) a aktuální dřevinné skladby (odvození indexu přirozenosti porostů), resp. porostních typů (dle MACKŮ, 1996 in PROJEKT PPŽP/620/3/96). Dalším krokem je posouzení druhové diverzity, vyplývající z analýz PLO. Vlastní vyhodnocení stupně ekologické stability se musí eliminovat podmíněností danou např. loupáním, % defoliace koruny, proveniencí, abiotickými škodami atd.

74


PLO – 27

Funkce lesů Stupeň Hodnocení Nevhodný Velmi nízký Nízký Průměrný Vysoký Velmi vysoký Mimořádný

kód 0 1 2 3 4 5 6

druhová diverzita % C DP MZ MZP MPP ZZZ PPPP

st. přirozenosti % 10 11-30 31-45 46-55 56-70 71-90 91

C – čistý PT se zastoupením > 90 % D – dominantní PT se zastoupením 71-90 % M – majoritní PT se zastoupením 51-70 % Z – základní PT se zastoupením 31-50 % P – přimíšený PT se zastoupením 11-30 %

Cílový HS 55 53 75 2a 51b 73 51a 71a 2b 3 45 79 57 71b 1e 29b 1d 1j 77 59a 1i 43a 51c 41b 1h 1g 47a 1c

Plocha ha 18832,98 6612,17 5112,08 4401,86 4348,25 4285,23 2796,73 2214,64 1886,15 784,27 668,82 496,61 471,08 469,69 238,84 231,42 178,26 149,61 135,08 85,28 78,80 57,91 32,43 31,81 8,37 6,89 2,27 1,29

Modelový typ M6 Z2 P1 M6 P1 P2 D1 P6 C1 M6 Z2 P1 D1 P6 M6 P1 P2 D1 P6 M1 P9x M4kP1 D6 P2 P5 D1 P9x Z1 Z2 P6 D1 P6 D1 P6 M8 Z7 P1 Z1 P3 P6 C1 D1 P2 M2 Z1 C4k M6 P2 P5 Z6 P1 P2 D6 P2 P5 D8 P1 M6 P1 P2 Z2 Z5 Z6 M6 P3 P5

ES_0 %

ES_1 % 2 4

ES_2 % 36 64

ES_3 % 15 15

ES_4 % 23 11 2

1

23

6

20

1

47

13

6

49 22

4 26

25 1 94 3 24

1

2

60

8

6 13 29

1 15

7 53

ES_5 % 22 5 82 3 47 94 14 82 6 36 21 85 11 83 78 62 9

14

41

99 23

19 2 68

24 54 16 18

9 38

25 1

ES_6 % 2 1 16 97 2 6 1 18 9 1 15 17 22 13 100 1 87

2 12 14 27

46 15 51

31

73

100 69


31

75

Funkce lesů

PLO – 27

%

Cílový HS 55

50 40 30 20

36

10

15

23

22

ES_4

ES_5

2 ES_0

2

ES_1

ES_2

%

ES_3

ES_6

Cílový HS 53

100 80 60 40

64

20 4 ES_0

ES_1

ES_2

%

15

11

5

1

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6

Cílový HS 75

100 80 60 82

40 20

16

2 ES_0

ES_1

ES_2

ES_3

ES_4

ES_5

ES_6

Ekologická stabilita – celkové přehledy Stupeň ES 5 2 4 6 3 1

Plocha ha 18 771,89 13 767,57 8 881,25 6 473,38 4 972,99 803,96

Zastoupení % 35,0 25,6 16,6 12,0 9,3 1,5

Plocha

ha

Naplnění % 35,0 60,6 77,2 89,2 98,2 100,0

Naplnění

%

54600

100,0

49140

90,0

43680

80,0

38220

70,0

32760

60,0

27300

50,0

21840

40,0

16380

30,0

10920

20,0

5460

10,0

0

0,0

5

76

2

4

stupeň ES

6

3

1


PLO – 27

Funkce lesů

% 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1

2

3

4

5

6

stupeň ES

Posouzení ekologické stability. Pro účely tohoto šetření ekologickou stabilitou rozumíme schopnost lesních ekosystémů přetrvávat i za působení rušivých vlivů z venku nebo se po nepříznivé změně vracet do původního stavu. Cílem zabezpečování systému ekologické stability v krajině je uchování a podpora přirozeného genofondu krajiny, uchování významných krajinných fenoménů a zajištění příznivého působení na okolní méně stabilní část krajiny. Na území PLO 27 převažují lesní typy kyselé a živné řady, v dřevinné skladbě dominuje smrk, modřín a buk. Buk dominuje na křídovém podloží a na stráních. Modřín se vyskytuje jednotlivě a ve skupinách po celém zájmovém území. Jedlových porostů se vyskytuje relativně málo. Buk a jedle jsou zde původními dřevinami a současné zastoupení je nerovnoměrné, vázané na podloží a reliéf terénu a podle toho je i plošně velmi nerovnoměrná ekologická stabilita a je diferencovaná podle porostních typů.

6.1.2.2. Funkce vodní Rozumí se jí usměrňování lesního hospodářství na využívání lesa pro zlepšení vodního režimu. Komentář: Účinky lesa: - retenční infiltrační účinek lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; - retardační účinek lesa - zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků; - akumulační účinek lesa - zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; - kondenzační účinek lesa - zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40 % vertikálních srážek); - samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa - vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním; - desukční účinek - odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou - tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydr ome lioračn íc h okr s ků :


77

Funkce lesů

PLO – 27

6.1.2.2.a) Vymezení hydromelioračních okrsků na mapě potencionálních funkcí „R“ - RAŠELINY Rašelinný horizont je hlubší než 50 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese, v horských oblastech také vrchoviště. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech a mají vodohospodářský význam. U vrchovišť případně omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou e da fickou ka tego ri í je - R . V PLO 27za ujímá okrsek „ R“ p loc hu 388 ,90 h a „G“ - OKRSKY TRVALE ZAMOKŘENÉ Zamokření stagnující podzemní vodou, jejíž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry. Půdní typy - gleje a glejové subtypy. Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit komplexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu. (Účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,8 - 1,2 m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40 - 80 m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě.) Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění a vyvýšená sadba. Převládající typologické eda fické ka tego rie - G, T. V PLO 27 za ujímá okrsek „ G“ p lo ch u 18 8 ,3 0 h a „V“ - OKRSKY ZAMOKŘENÉ SVAHOVOU PROUDÍCÍ VODOU Plošné svahové a podsvahové vývěvy. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní proudící podzemní vodu k povrchu. Většinou dlouhé ploché horské svahy pramenných oblastí. Systematické odvodnění je v prameništi většinou málo účinné. Pomístními příkopy je možno urychlit odtok z nejvlhčích míst. Při obnově využívat mikroreliéfu terénu (sázet na vyvýšená místa) a do pramenišť volit vhodné dřeviny (OL, JS). Vyloučit výsadbu SM v nejvlhčích lokalitách. Převládající typologické ed a fick é ka te gor ie - V, U. V PLO 27 za ujímá okrsek „ V“ p loc hu 2 95 9 ,7 0 h a „L“ - LUHY Zamokření proudící podzemní vodou, korespondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoků v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje permanentní údržbu vodních kanálů, které lze využít i pro umělé povodňování. Typologická e da fická ka tego ri e - L . V PLO 27 za ujímá okrsek „ L“ p loc hu 487 ,92 h a „P“ - PSEUDOGLEJE Periodické zamokření povrchovou vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Reliéf terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění. Typologická e da fická k a teg or ie - O,P,Q. V PLO 27 za ujímá okrsek „ P“ p loc hu 525 ,66 h a Obecně je vodní funkce so uběž nou fu nkc í ve všec h h osp odá řských s ouborech. Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných - pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se případně provádí meliorační průzkum a na základě něho meliorační projekt.

6.1.2.2.b) Změna klimatu a lesnické meliorace (Šindelář 1995) V souvislosti s očekávanými změnami klimatu je třeba podle četných hypotéz očekávat zejména v podmínkách střední Evropy i snížení ročního úhrnu srážek a případně jejich značně nerovnoměrné rozdělení během ročního období včetně povodňových dešťů. S těmito projevy změn by měla být v bezprostřední souvislosti i tendence ve směru k celkově suššímu, aridnějšímu typu podnebí s případnými nerovnoměrnými až přívalovými dešti. S tím by měly být spojeny i výkyvy v disponibilní vodě pro lesní ekosystémy. Se zřetelem na tyto předpokládané tendence by se jako prevence měla uvažovat a realizovat opatření, která by zamezovala zbytečnému ochuzování lesa a jednotlivých jeho složek o disponibilní vodu: 78


PLO – 27

Funkce lesů

- zamezit jakémukoli odvodňování v lesích, ať již jde o půdy trvale či přechodně zamokřelé, bažinaté nebo dokonce bažiny; - upustit od jakéhokoliv odvodňování rašelinišť v lesích, ať již se zřetelem na zamýšlenou těžbu rašeliny či z jiných důvodů; - doporučuje se podle možností obecně upustit od těžby rašeliny v lesích se zřetelem na to, že rašeliniště představují významné prostředí, které váže vodu a které může v pozitivním smyslu, zvláště za předpokládaných změn klimatu, ovlivnit les a lesní prostředí. Považuje se za velmi potřebné zachovat, popřípadě o bn o vi t veš k e r é pů dní n ádrže v les ích , ať již jde o přirozené objekty akumulace vody, např. v okolí pramenišť aj., nebo umělé vodní nádrže na vodotečích, které byly zřizovány v minulosti pro účely plavení dřeva, jako rybníky pro chov ryb či jako vodní rezervoáry pro jiné účely. Do por uču je se dá le uváž it možnos ti z ř izo vá n í da lš ích v od n íc h ná drž í , k t eré b y v so u vis los ti se z měn ami k l ima tu mo hly mít poz itivn í vliv n a les n í ekos ys témy, ze jmén a na udržování vyšš í hladiny podz emní vody v ok olí nádrže a zadrž ování povodň ových vln a konečn ě na les n í kl im a . Udržování, obnova a zřizování nových vodních nádrží může být velmi významné i z hlediska ochrany přírody. Tyto objekty mohou fungovat jako vhodné biotopy pro řadu rostlin a živočichů, ať již bezobratlých (korýši, hmyz aj.) nebo obratlovců (obojživelníci, ptactvo, event. i některé druhy ryb).

6.1.2.3. Funkce půdoochranná Komentář: - protierozní - ochrana půdy před destrukcí povrchovým ronem ve formě plošné a rýhové eroze, která je přímo úměrná sklonu terénu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem pak je vymezení hledisek pro zařazení lesů do lesů ochranných (§ 7, zákona o lesích č. 289/1995 Sb. a příl. 4, vyhl. MZe č. 83/1996 Sb.) nebo do lesů zvláštního určení (odst. 2, písmena e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb.) viz dále. Spolu s produkční funkcí má tato funkce velmi podstatný vliv také v exponovaných HS 21, 41, 51. - protisesuvná - mechanické zpevnění sesuvných půd a pohyblivých sutí kořenovým systémem a odčerpáváním nežádoucí vody (slíny, jíly, flyše). Lze řešit případným zařazením do lesů zvláštního určení (odst. 2, písmena e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb). - břehoochranná - směřuje k využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží především před erozí vodních toků. Břehové porosty v lese i mimo les jsou porosty dřevin včetně keřového a bylinného patra, které plní půdoochrannou funkci tím, že mechanicky zpevňují půdu spletí kořenů, zmenšují erozní účinnost proudící vody, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy vodních toků před vymíláním, kmeny omezují škody ledních ker. - protideflační - ochrana půdy před větrnou erozí (deflací); uplatňuje se hlavně v rovinatých, popř. pahorkatinných polohách na lokalitách se sprašemi a vátými písky. V PLO 27 z hlediska zařazení do lesů ochranných (§ 7, zákona o lesích č. 289/1995 Sb. a příl. 4, vyhl. Mze č.83/1996 Sb.) - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích se na podkladě revize typologického mapování nachází lesy na ploše 1 278,32 ha. Z hlediska zařazení do lesů zvláštního určení (odst. 2, písmena e, § 8, zákona o lesích č. 289/1995 Sb) se na podkladě revize typologického mapování nachází lesy charakteru půdoochranného na ploše 9 684,50 ha. Na mapě potencionálních funkcí jsou zachycena stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem (zpravidla prudké svahy a kamenitá a suťovité svahy) a SLT spadajících do ochranných lesů dle přílohy č.4 vyhl. MZe č. 83/1996 Sb.

6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační Rekreační funkce lesa je pojmem velmi širokým, neboť vedle „rekreačních lesů“, kde se uplatňuje jako prvořadá, vystupuje i na velké ploše našich hospodářských lesů jako souběžná (druhotná) s funkcí produkční. Naproti tomu souběh s ostatními společenskými funkcemi i ekologickými funkcemi lesa je silně omezen. Komentář : Rekreační funkce lesa se uplatňuje vytvářením zdravotně a esteticky působivé lesní přírody, přizpůsobené potřebám a zájmům návštěvníků lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami, se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečištěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva. Na převážné části rozlohy lesů se uskutečňuje rekreace v lesní přírodě ve formě volného užitku lesa. Ale v oblasti příměstské rekreace, v místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení či intenzivní sportovní činnosti, kde se musí lesní hospodářství přizpůsobit požadavkům rekreace a cílevědomě vytvářet © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

79

Funkce lesů

PLO – 27

podmínky pro rekreační využití lesa, je rekreační funkce prvořadá a porosty se mohou zařadit k lesům zvláštního určení. Podle převládajících rekreačních aktivit, vkusu a nároků návštěvníků lesa se mění i charakter rekreačních služeb, poskytovaných lesním hospodářstvím, od oblastí ticha a oblastí bez známek civilizace až po sportovní areály a parkové úpravy s intenzivním náporem a s restauračním zařízením. Rekreační využití území lesní oblasti vyhledávají občané z blízkého i vzdáleného okolí k aktivnímu odpočinku, procházkám, turistice, pobytové a léčebné rekreaci i sportování a cykloturistice. Podle významu a uplatnění rekreační funkce vedle ostatních funkcí můžeme lesy rozdělit do 5 tříd: I. Lesy rekreačně nevyužitelné Do této třídy se řadí lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a kam je pro veřejnost zakázán nebo značně omezen vstup. a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. stupně podzemních a povrchových zdrojů vody (označeny tabulkami a oploceny) b) národní přirodní rezervace,přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, kde vstup je omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách c) obory (oplocení) d) důležitý veřejný zájem (oplocené sklady armády a podobně) II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí Patří sem lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace: a) lesy ochranné na sutích, příkré svahy a srázy b) lesy ve vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť (bývají označeny tabulemi) c) uznané bažantnice, kde je vstup zakázán po určité období a usměrněn je i pohyb návštěvníků zpravidla jen po veřejných cestách d) lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území e) lesy vyhlášených přírodních parků f) lesy v okolí význačných objektů turistického zájmu (rozhledny, památkové stromy, církevní stavby, pomníky a pod.), archeologických a historických lokalit (mohyly, zříceniny hradů, tvrze, zámky, galerie a pod.) III. Lesy s převažující produkční funkcí V lesích s převažující produkční funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, přičemž mohou plnit i zdravotně rekreační funkci. Využívány jsou převážně turisticky, při sběru lesních plodin a hub, sportovně, a pod. Zpravidla se jedná o kategorii lesa hospodářského a z hlediska rekreační funkce zaujímají podstatnou výměru lesní oblasti. IV. Lesy s podporovanou rekreační funkcí Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je proto nutno zde do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují podmínky pro vyhlášení kategorií. Většinou se jedná o části porostů podél rekreačního nebo zdravotnického zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji. a) lesy v bezprostřední blízkosti objektů individuální i hromadné rekreace, zdravotnických zařízení, letních a sportovních táborů b) lesy v bezprostřední blízkosti veřejných tábořišť, koupališť a autokempů c) lesy v intravilánu měst a obcí d) lesy v bezprostřední blízkosti zahrádkářských kolonií e) lesy charakteru příměstských lesů f) lesy v blízkosti významných turistických a historických objektů g) lesy v blízkost sportovních areálů V. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí Do této třídy dle rekreačního významu se zařazují lesní části vyhlášené nebo navržené jako lesy zvláštního určení podle zákona č.289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) - lesy lázeňské a 2c) - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: a) lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázeňského místa. Z dra vo tně láze ňsko - léče bn á fu nk c e lesa představuje využívání lesa jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní léčebné péče. Cílem lesního hospodářství z hlediska 80


PLO – 27

Funkce lesů

zdravotně léčebné funkce je les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. V PLO 27 se nachází v okolí Karlové Studánky na výměře 61,80 ha a v okolí Lipová-lázně na výměře 66,76 ha. b) lesy příměstské - zahrnují jednak lesy parkové, jednak ostatní lesy příměstské, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy intenzivně navštěvované a opatřené jednoduchým vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu rekreační funkce jako prvořadé s produkční funkcí a proto jsou zásady hospodaření směrovány právě k němu. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP usměrnit jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku, ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. V PLO 27 je vyhlášen městský les Jeseník na výměře 59,62 ha. c) rekreační lesy - l e s y s in te nzivn í z ás ta vb ou r ek r eač n íc h z a ří z e n í vyhlášené na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření na zastavěných plochách se omezí na výběr souší a stromů ohrožujících rekreanty. Nutná obnova se provádí na menších prvcích v souladu se statutem. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. L es y v oko l í n áro dních k ulturn íc h pa mátek a také plochy s přírodními atraktivními, historickými památkami i estetická místa, vyhlídkové lokality apod. mají tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí, v němž dochází k velké soustředěnosti jako cílových míst rekreantů. Předpokládá se vybavení rekreačními prvky podle významu a podle návštěvnosti, popř. i nutné zázemí větších rekreačních zařízení (noclehárny, kempinky, podnikové chaty, apod.). Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích. L es y v o blas ti s in tenz i vn í spor to vn í č inn os tí mohou být vyhlášené na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným způsobem hospodaření.

6.1.2.5. Funkce krajinotvorná Krajinotvorná funkce směřuje k využívání lesa jako součásti krajiny, v níž se lidé zdržují, to znamená krajiny, v níž se žije, která se navštěvuje. Krajinotvorná funkce se pak zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působivé krajiny. Komentář : Je společensko - ekologickou funkcí, která v současném hodnocení lesních užitků zatím stále nepatří k prvořadým a nepodmiňuje zpravidla ani vymezení lesů zvláštního určení. Ve zjednodušené (+ estetické) formě by měla být respektována (podobně jako vodohospodářská funkce) především v lesích rekreačních. Cílem lesního hospodářství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako součást péče o zkrášlení a zpřístupnění životního prostředí. Zatím však lesní hospodářství prakticky nerealizuje opatření, kterými by se zvyšovala biologická a estetická hodnota krajiny a nejsou proto ani dost známé újmy a náklady, které vyžaduje orientaci na tuto funkci. Přímo souvisí s jemnějšími způsoby hospodaření, s druhovou pestrostí a s vertikálním a horizontálním členěním. Podle praktické typizace krajinného rázu (Muranský, Nauman 1980, Míchal 1997) se člení krajina (území) na 3 krajinné typy: typ A - krajina plně antropogenizovaná - silně pozměněná civilizačními zásahy, s dominantním až výlučním výskytem sídelních, industriálních či agroindustriálních prvků (KES < 0,39 - viz níže) typ B - krajina harmonická - s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem, s mozaikovitým výskytem agrárních, sídelních, industriálních a různě zkulturnělých přírodních prvků (KES 0,90 - 2,89) typ C - krajina relativně přírodní - s nejméně výraznými civilizačními zásahy, s dominantním výskytem různě zkulturnělých přírodních prvků (KES > 6,2). Každý typ se pak hodnotí třemi stupni krajinářské hodnoty: - zvýšená hodnota (+) s dochovanými typickými cennými prvky krajinného rázu nebo s prvky zájmu ochrany přírody či památkové péče; - průměrná (základní) - snížená (-) devastovaná nebo nějak narušená.


81

Funkce lesů

PLO – 27

Celé území republiky (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 1996) bylo po jednotlivých katastrech podle aktualizovaného stavu evidence kultur zhodnoceno podle tzv. krajinářského koeficientu ekologické stability (KES) vypočítaného podle vzorce: KES =

lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy

orná půda + chmelnice + zastavěné plochy

Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalejšími ekosystémy k plochám zbavovaným vegetace trvale nebo v radikálních krátkodobých cyklech. Je to míra intenzity ovlivnění krajiny člověkem.

6.1.2.6. Funkce reprodukční Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystému, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťují reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční. Komentář : Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se od ostatních jedním nebo více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci oblasti přicházejí i zvláštní původy, tzv. “lokální ekotypy“, které existují v prostorově úzce vyhraněných rajonech. Přírodní rezervace, chráněná území a celé areály přirozeného rozšíření lesních dřevin jsou zdrojem rezerv reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou zpravidla porosty po dosažení příslušného fyzického věku a zařazení, v rámci uznávacího řízení, do uznaných porostů, výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně. Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu.

6.1.2.6.a) Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archívy Komentář : Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu genetické klasifikace při LHP (LHO), respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měli třídit na: autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií. Uznané porosty: A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci (znehodnocují genofond).

82


PLO – 27

Funkce lesů

Přehled uznaných porostů a jednotek podle dřevin Dřevina SM JD BO BL MD BK JLH JS KL LP

Celkem

Klasifikace A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A B A+B

Uznané jednotky A B A+B

Počet porostů 59 490 27 1 1 2 7 22 86 1 5 1 3 7 1 86 627 713

Počet 83 191 274

Výměra 463,52 2 764,73 5,71 0,97 1,40 9,42 3,64 100,72 343,31 0,10 0,07 0,40 1,88 5,01 0,64 567,19 3 134,33 3 701,52

Výměra 567,19 3 134,33 3 701,52

Seznam všech uznaných porostů v oblasti k platnosti LHP podle dřevin a evidenčních čísel je uveden v přílohách. Semenné sady: V PLO 27 se semenné sady nenacházejí. Provenienční plochy: útvar biologie a šlechtění lesních dřevin Plocha číslo 243

Dřevina SM

Druh plochy MPP

Les.správa

Lokalita

Porost

Karlovice

Mnichov

124 A2

Rok založení 1977

Výměra v ha 2,56

6.1.2.6.b) Genové základny - stávající, navržené a potencionální - zhodnocení Komentář : Genové základny (GZ) se zřizují k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci genofondu původních regionálních populací lesních dřevin. Jsou to souvislé komplexy převážně původních populací lesních dřevin nebo komplexy s vysokým podílem těchto populací takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce. Výměra základny nemá být menší než 100 ha. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

83

Funkce lesů

PLO – 27

Základem pro zřizování GZ jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin, které jsou v lesním hospodářství využívány. Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se semeno pouze z téže genové základny. Ve vylišené j ádr ové č ás ti lze obnovovat pouze přirozenou obnovou. Lokalita /číslo/ KarlovMorávka 160 (BR)

Kategorizace Vlastník

Rejvíz 164 (JE)

vyhlášená GZ LS LČR Jeseník, LHC Jeseník les zvl. určení 503 A-D, 504 A-E, 505 A-C, 506 A-C, 507 A, 508 E,509 A,E

Jeseník 164-1 (JE)

vyhlášená GZ LS LČR Jeseník, LHC Jeseník les zvl. určení 432 D-E, 433 A-C, 434 B-D, 436 A-C, 437 A-C, 440 A-B, 445 A-C, 446 A-E, 447 A, vyhlášená GZ LS LČR Karlovice ve Slezsku, les zvl. určení LHC Karlovice 412 B, 413 A-C, 414 A-C, 416 AC, 417 C-D, 432 A-E vyhlášená GZ LS LČR Karlovice ve Slezsku, les zvl. určení LHC Karlovice 220 A-B, 226 A-B, 227 A, 228 AB, 229 A-C, 230 A, 233 A-C, 234 A-B, 235 A-C, 236 A-C, 438 A-C, 439 A-E, 440A-B, 441 A-B vyhlášená GZ LS LČR Loučná, LHC Loučná les zvl. určení 303 A, 304 A-B, 308 A-B, 309 AE, 310 A-E,

VrbnoLudvíkov 165-2 (BR) Vidly-Praděd 165-3 (BR)

Kouty n.D. 170 (SU) Kosaře 170-1 (SU) Stříbrnice 232 (SU) Staré Město 234 (SU) Králíky 235 (UO)

a vylišení vyhlášená GZ LS LČR Janovice,LHC Janovice les zvl. určení 101 A-C, 102 A, 104 A, 130 A-C, 131 B, 132 A-B, 139 A,D, 140 A, 212 A-B, 217 B, 218 B-C, 220 B, 223 A-B, 224 A-B, 225 B-C, 226 B,D

Dřevina l.v.s. SM 8. l.v.s

Charakteristika Původní porosty vysokohorského ekotypu smrku. Jádro GZ tvoří porost 101 C17 o výměře 34,25 ha

SM, BL Jedná se o soubor 6-8. l.v.s. původních porostů, které

vznikly přirozeně nebo uměle ze semene místní provenience SM,BK Jedná se o poslední 5-6. l.v.s. souvislou lokalitu výskytu bukových a smíšených porostů na LHC Jeseník BK,KL Jedná se o lokalitu výskytu 6. l.v.s. kvalitního autochtonního BK horského ekotypu s příměsí KL a JD Jedná se o vrcholové partie SM 8-9. l.v.s. Jeseníků s jeřábovými smrčinami a velkým podílem autochtonního vysokohorského jesenického smrku SM,BK, Jedná se o kvalitní bukové a smíšené porosty ve KL 6-7. l.v.s. značné míře ze zmlazení

Plocha v ha 568,27

357,36

502,15

355,08

757,14

338,92

vyhlášená GZ LS LČR Loučná, LHC Loučná les zvl. určení 714 C-D, 715 A-D, 716 A-D, 717 A-C, 805 A, 806 A-C, 807 A-E, 808 A-B, 809 A vyhlášená GZ LS LČR Hanušovice, LHC Hanules zvl. určení šovice 419 C, 420 B-C, 421 A-C vyhlášená GZ LS LČR Hanušovice, LHC Hanules zvl. určení šovice 419 C, 420 B-C, 421 A-C

BK,KL Jedná se o lokalitu výskytu 403,58 6-7. l.v.s. kvalitního autochtonního BK

vyhlášená GZ LS LČR Hanušovice, LHC Hanules zvl. určení šovice 717 A, 723 A, 724 A-E

94,03

horského ekotypu

SM,JD Jedná se o velmi kvalitní 6-7. l.v.s. smrkové porosty s příměsí jedle Jedná se o velmi kvalitní smrko-bukové porosty s předpoklady přirozené obnovy SM,BK Jedná se o velmi kvalitní 6-7. l.v.s. porosty autochtonního vysokohorského smrku s příměsí buku a klenu

SM,BK 6. l.v.s.

122,96 118,00

Zásady hospodaření a základní hospodářská doporučení jsou uvedeny v kapitole 9.4.2.

6.1.2.6.c) Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) 27 Hrubý Jeseník V rámci PLO č. 27 – Hrubý Jeseník jsou vylišeny lesní vegetační stupně 3.-9. (viz Plíva a Žlábek 1986).

84


PLO – 27

Funkce lesů

I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. VII – východosudetská, tvořená PLO č. 27 Hrubý Jeseník, č. 25 - Orlické hory, č. 26 - Předhoří Orlických hor, č. 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, č. 29 - Nízký Jeseník a č. 32 - Slezská nížina. Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky MZe č. 82/1996 nebo její novely. V oblasti PLO č. 27 – Hrubý Jeseník se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku: a) vysokohorský (8. LVS) – nejvýznamnější zastoupení v rámci ČR b) přechodný (7. LVS) c) horský (5.- 6. LVS) – rozhodující podíl d) chlumní ekotyp (3.- 4. LVS) zde pravděpodobně není vylišen. V rámci PLO č. 27 – Hrubý Jeseník resp. semenářské oblasti VII – východosudetské jsou zdroje reprodukčního materiálu dostatečné. Určité problémy mohou nastat v 8. LVS, zejména v období mezi semennými roky. Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. VIII – východosudetská tvořená PLO č. 27 Hrubý Jeseník, č. 25 - Orlické hory, č. 26 - Předhoří Orlických hor, č. 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, č. 29 - Nízký Jeseník a č. 32 - Slezská nížina. Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky MZe č. 82/1996 nebo její novely. V PLO č. 27 – Hrubý Jeseník se doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice lesní: a) chlumní (1.-4. LVS) b) náhorní (5.-7. LVS) – minimální výskyt V rámci PLO č. 27 – Hrubý Jeseník, resp. semenářské oblasti č. VIII – východosudetské, jsou zdroje reprodukčního materiálu chlumního ekotypu borovice lesní nedostatečné. Zdroje reprodukčního materiálu náhorního ekotypu borovice jsou minimální. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí. Modřín opadavý a) část PLO č. 27 – Hrubý Jeseník je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky MZe č. 82/96 nebo její novely. b) část PLO č. 27 – Hrubý Jeseník je zařazena do semenářské oblasti č. I – jesenické, kam je zakázáno dovážet reprodukční materiál modřínu opadavého z jiných oblastí ČR i ze zahraničí. Reprodukční materiál z této semenářské oblasti je možno využívat na celém zemí ČR s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky MZe č. 82/1996 nebo její novely. V rámci PLO č. 27 – Hrubý Jeseník, resp. semenářské oblasti č. I – jesenické, i oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. II. Ostatní lesní dřeviny Domácí dřeviny jehličnaté Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 27 - Hrubý Jeseník, č. 32 Slezská nížina, č. 29 - Nízký Jeseník, č. 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, č. 26 - Předhoří Orlických hor, č. 25 - Orlické hory, č. 24 - Sudetské mezihoří, č. 23 - Podkrkonoší, č. 22 - Krkonoše a č. 21 - Jizerské hory a Ještěd. Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky MZe č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 27 – Hrubý Jeseník jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré relativně dostatečné. V rámci navržené semenářské oblasti bude možno zajistit výrazné množství uvažované potřeby reprodukčního materiálu, ne však dostatečné množství. Pro potřeby zalesňování v Hrubém Jeseníku bude proto asi nutné využívat i ostatní zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré v rámci ČR, zejména z moravské části Karpat, případně i z dovozu (Slovensko, Polsko).


85

Funkce lesů

PLO – 27

2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 27 - Hrubý Jeseník, č. 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku, č. 29 - Nízký Jeseník a č. 32 - Slezská nížina. Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky MZe č. 82/1996 nebo její novely. V rámci PLO č. 27 - Hrubý Jeseník jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Proto nebude nutné využívat ostatní zdroje v rámci ČR včetně moravské části Karpat.

6.1.2.7. Funkce provozování myslivosti Komentář: Zvěř je nedílná součást lesních ekosystémů a byla od nepaměti spjata s životem v přirozených lesích. Změny prostředí mají bezprostřední vliv na stavy a chování zvěře, která zpět ovlivňuje les. Ke střetu zájmů provozování myslivosti a lesního hospodářství dochází při zvýšených stavech spárkaté zvěře, kdy dochází k poškozování lesů. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním. Nejrozšířenější je zvěř jelení, která se vyskytuje na celém území PLO a její početní stavy působí největší škody okusem a ohryzem. Dále se v PLO vyskytuje zvěř srnčí, kamzičí, černá a v menší míře zvěř drobná. V oblasti se nacházejí zařízení pro intenzivní chov zvěře: Obora Rudno (okr. Šumperk) pro chov jelení zvěře – výměra 922,05 ha. Orientačně lze vymezit následující třídy úživnosti a charakterizovat je půdními kategoriemi: Třída úživnosti Edafická kategorie Ia mimořádně úživné půdní kategorie: V, U, L, D, A, J Ib velmi úživné půdní kategorie: S, F, C, B, W, H, O II středně úživné půdní kategorie: K, N, P, (Y) III méně úživné půdní kategorie: M, G, Q, (X), 0K IV neúživné půdní kategorie: R, T, 0M, Z, (Q) Údaje o normovaných a skutečných stavech a o škodách zvěře jsou uvedeny v kapitole Ochrana lesů.

6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů Komentář: Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat základní, t.j. produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, to znamená, že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do kategorií a subkategorií lesů jiných než do kategorie lesů hospodářských. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7 a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.) Do kategorie lesů zvl. určení, podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze zařadit lesy do kategorie lesů zvl. určení, ale i nemusí. V les ích och ran ných ( § 7) se mus í hos poda řit tak , aby by ly za jiš těny př ed evš ím je jic h och ra nné funkce . V les ích zv l. ur č en í ( § 8 , o ds t. 1 a 2) ji ný o pr áv ně ný zá je m n ebo zá je m na z lepš en í a o chra ně ž iv o tn í ho p r os tře d í , n a p ln ěn í mimo p rodukč n íc h f u n k c í l e s a j e n adř azen fu nkci p roduk č n í . V těc h to l es ích jsou v las tn íci p ov inn i s trp ět o mezen í při h os po dař en í v n ich , avš ak ma jí práv o na n áhr adu za ú j mu vzn ik lou v d ůs le dk u o meze n í h os po dař en í v lese vůč i or gánu s tátn í sp rávy , k terý o to mto o mez en í roz hod l. Org án s tá t n í s pr áv y může u lož it n áhr adu osob á m, v je jic hž zá jmu o to mto o mez en í roz ho dl (viz § 11 , o ds t . 3 a § 3 6 , o ds t . 3 - 6 ) .

86


PLO – 27

Funkce lesů

Přehled veřejných zájmů pro PLO 27 je členěn podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí. Opisy úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné zájmy deklarovány, tvoří rovněž podle okresů přílohu OPRL.

6.2.1. Ochranné lesy Do lesů ochranných se zařazují lokality SLT vyjmenovaných v příloze č.3, vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Celá PLO 27 byla zrevidována (zpřesněna) po stránce typologické. V PLO 27 se nachází kategorie lesů ochranných dle § 7 odst.1 zák.č.289/1995 Sb.: a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH - NA MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÝCH STANOV. k 1.1. 2001 LHC platného LHP

Lokalizace (okres a rozdělení lesa)

LHC Albrechtice (1992-2001) LHC Hanušovice (1995-2004) LHC Jeseník(1997-2006) LHC Loučná(1996-2005) Okres Bruntál Okres Jeseník Okres Šumperk Okres Ústí nad Orlicí CELKEM

okr BR (319 C č., 327 C č., 319 C č.,) okr UO (706 B, 711 A, 815 E) okr JE (251 C, 311 C, 311 D) okr SU (106 A-C, 205C, 206 D,F, 414 B, 421 A, 520 A, 721 C)

Výměra v ha 20,0561 55,5300 22,4700 307,9100 20,0561 55,5300 307,9100 22,0400 405,5361

U LHC Janovice v době zpracování nebyla známa překategorizace podle §59 odst.6 zák. č.289/1995 Sb. KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH - VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICI STROMOVÉ VEGETACE CHRÁNÍCÍ NÍŽE POLOŽENÉ LESY A NA EXPONOVANÝCH HŘEBENECH. k 1.1. 2001 Výměra ha 58,7686 520,3348

LHC platného LHP


LHC Albrechtice (1992-2001) LHC Hanušovice (1995-2004)

okr BR (328 C č., 333 A,B č.,C č., 320 B č., D č.) okr UO (508 A,509 A-B, 515A, 517 A, 603 B-C, 715 A, 716 A,B, 729 AC,730 B-C, 801 A-B, 804 A-C, 805 A-B, 810 A-B,811 A-B,816 A-C okr SU (209 C, 210 B-C, 360 A, 356 A, 357 B-C, 359 A-B, 361 E, 362 C, 853,9852 508 A, 509 A-B, 514 A, 516 A, 517 A-E, 515 A, 519 A, 520 A, 603 C, 604 A-B, 605 A, 619 A-B, 620 A-C, 621 A-C, okr BR 1000,4400 okr JE (659 C, 660 C-D, 622 A-C) 141,6600 okr JE (201 A-D, 225 B-C, 230 A, 231 A-B, 232 A, 233 C, 238 A, 242 A, 606,7200 243 B, 317 A, 319 A, 320 C, 321 B, 322 C-D okr BR ( 102 A, 134 A, 220 A-B, 225 A, 226 A-B, 228 B-C, 229 A, 234 A, 477,2100 236 A, 248 A-B, okr SU ( 101 A-B, 105 A,D, 107 D-E, 108 A-B, 201A-E, 202 A-C, 206 A- 1953,0800 B, 207 A,D, 208 B,306 B-D, 313 A,C, 315 C-D, 316 B, 319 A, 320 A-C, 322 A,C-D, 404 A-D, 405 C, 407 D, 411 C-E, 412 C-E, 412 B-D,413 D-E, 415 A-C, 416 A, 418 A-B, 419 A-B, 420 A-C, 504 A-E, 521 A-E, 522 A, 706 A,C, 706 B,707 A, 708 A-B, 709 A, 718 A-C, 720 C, 723 A, 812 A,DE, 814 A-C 1536,4186 748,3800 2807,0652 520,3348 5612,1986

LHC Janovice (1991-2000) LHC Javorník(1998-2007) LHC Jeseník(1997-2006) LHC Karlovice(1994-2003) LHC Loučná(1996-2005)

Okres Bruntál Okres Jeseník Okres Šumperk Okres Ústí nad Orlicí CELKEM

U LHC Janovice v době zpracování nebyla známa překategorizace podle § 59 odst. 6 zák. č. 289/1995 Sb.


87

Funkce lesů

PLO – 27

KATEGORIE LESŮ OCHRANNÝCH - LESY V KLEČOVÉM LESNÍM VEGETAČNÍM STUPNI k 1.1. 2001 LHC platného LHP


LHC Hanušovice (1995-2004)

okr UO (730 A) okr JE (357 A, 358 A-B, okr BR okr JE (225 A, 243 A, 320 D, 321 C, ) okr BR (227 A, 228 A, 439 A, 439 B) okr SU (207E, 321 A, 408 A, 409 A, 410 A, 416 B, 417 A-B, 723 B, 813 A)

LHC Janovice (1991-2000) LHC Jeseník(1997-2006) LHC Karlovice(1994-2003) LHC Loučná(1996-2005) Okres Bruntál Okres Jeseník Okres Šumperk Okres Ústí nad Orlicí CELKEM

Výměra ha 16,5650 120,6698 161,6500 126,5100 116,2600 520,6800 277,9100 247,1798 520,6800 16,5650 1062,3348

U LHC Janovice v době zpracování nebyla známa překategorizace podle §59 odst.6 zák. č.289/1995 Sb. Upozornění: Při obnovách LHP a LHO i mimo ně může dojít v kategorizaci lesů ochranných ke změnám.

6.2.2. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení jsou lesy se zvláštním posláním, vyplývajícím ze specifických potřeb, kterými se řídí způsob hospodaření v těchto lesích.

6.2.2.1. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích se do této kategorie zařazují lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se: a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.

6.2.2.1a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (dále jen PHO I) Komentář: Lokality, na nichž se nachází vydatné, jakostní nebo zdravotně nezávadné zdroje povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou je nutné chránit, neboť se jedná o veřejný zájem. Toto hledisko je zakotveno v zákonu č.14 ze dne 7.ledna 1998,kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento nový zákon nabyl účinnosti třícátým dnem po dni jeho vyhlášení. V § 19 zákona č.14/1998 Sb. je řešena problematika ochranných pásem. Ochranná pásma se definují jako území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí.Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. Návrh na jejich změnu podává ten, kdo vlastní povolení k odběru vod z vod. zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. § 19 zákona č. 14/1998 Sb. zároveň pojednává o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech vykonávat a zároveň i pojednává všeobecně o náhradách za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech. Ve smyslu § 19, odst. 8 zák.č.14/1998 Sb.vydalo MŽP dne 10.6.1999 vyhlášku č.137/1999, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Do provedení revizí ochranných pásem vodních zdrojů platí stávající ochranná pásma. Zákon č.14/1998 Sb. se také zabývá v § 27 opatřeními k nápravě, čímž se rozumí povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu, zejména směřující k zabránění dalšího znečišťování nebo ohrožování jakosti povrchových a podzemních vod, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vody. V § 32 téhož zákona je stanoveno, kdo je správcem vodohospodářsky významných vodních toků, ostatních vodních toků a drobných vodních toků a v § 42 je zakotvena problematika související s povodněmi. 88


PLO – 27

Funkce lesů

Tímto zákonem byl zrušen § 11 a 12 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek a také byla zrušena směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR hlavního hygienika ČSR ze dne 26. července 1979 č. j. HEM 324.2 - 1.9.1978 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, registrované v částce 20/1979 Sb.. Do provedení revizí příslušných rozhodnutí vodohospodářských orgánů státní správy platí stávající rozhodnutí, ve kterých jsou stanovena ochranná pásma v členění PHO (pásmo hygienické ochrany) 1. stupně , PHO 2. stupně (vnitřní, vnější), popřípadě PHO 3. stupně. U většiny rozhodnutí již skončila platnost, ale v oblastním plánu jsou tato ochranná pásma pro ucelený přehled podchycena, neboť vodní zdroj existuje, je využíván a v případě stanovení ochranného pásma kolem zdrojů vody záleží na vlastníkovi a uživateli vodního zdroje. Orgány státní správy vodního hospodářství revidují ochranná pásma vodních zdrojů s již ukončenou platností, takže dochází ke změnám v průběhu platnosti OPRL, což se řeší průběžnou aktualizací.

6.2.2.1b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na základě § 70 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a pozdějších předpisů, zřizuje přírodní léčebné lázně ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, jsou - li v místě přírodní zdroje, které byly prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče. Ochrana přírodních léčivých lázní se zabezpečuje lázeňskými statuty, stanovením ochranných pásem lázeňského místa a vyhlášením ochranných pásem zdrojů přírodních léčivých vod. O ochraně zdrojů přírodních stolních minerálních vod platí přiměřeně ustanovení o ochraně přírodních léčivých zdrojů.

I. Přírodní zdroje léčivých vod: Karlova Studánka – ochranné pásmo 1. a 2. stupně. Vyhláška ministerstva zdravotnictví č.175/1999 Velké Losiny – prozatímní ochranná pásma. Výnos ministerstva zdravotnictví č.j.IL-2884-12.4.1960 ze dne 26.4.1960. II. Přírodní zdroj stolních minerálních vod: V PLO se nevyskytuje.

6.2.2.1c) Lesy na územích národních parků a národních přírodních rezervací I. Národní park - V PLO 27 se nevyskytuje. II. Národní přírodní rezervace Okresní úřad Bruntál: Název NPR Praděd NPR Rašeliniště Skřítek

Katastrální území Malá Morávka, Karlov

Zřízeno Vyhl. MŽP ČR č.6/1991 Sb.

Žďárský potok

Výnos MK č.3.500/89


Výměra v ha: 1172,56 11,79

89

Funkce lesů

PLO – 27

Okresní úřad Jeseník: Název NPR Praděd NPR Šerák - Keprník NPR Rejvíz

Katastrální území Domašov u Jeseníka Horní Lipová,Adolfovice Rejvíz

Zřízeno Vyhl. MŽP ČR č.6/1991 Sb. Výnos MK ČSR č.3.500/89 Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb.

Výměra v ha: 21,12 163,04 329,95

Zřízeno Vynos MKČSR Rudoltice u Sobotína č.3.500/89(19.1.1989) Stříbrnice,Sklené,Velká Vyhl.MŽP ČR č.6 ze dne Morava 14.12.1990 Vynos MKČSR Nové Losiny,Kouty n.D. č.3.500/89(19.1.1989) Malá Morávka,Rejhotice Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb.

Výměra v ha:

Okresní úřad Šumperk: Název NPR Rašeliniště Skřítek NPR Králický Sněžník NPR Šerák - Keprník NPR Praděd

Katastrální území

152,89 1623,57 404,60 827,95

Okresní úřad Ústí nad Orlicí: Název


NPR Králický Sněžník

Horní Morava

Zřízeno Vyhl.MŽP ČR č.6 ze dne 14.12.1990

Výměra v ha: 102,19

Důvod vyhlášení: Rejvíz – ochrana komplexu rašelinných ekosystémů se všemi druhy rostlin a živočichů na ně vázanými i jejich horninového, vodního a půdního prostředí. Šerák-Keprník – ochrana geomorfologicky výrazných vrcholových partií Hrubého Jeseníku při horní hranici lesa s dobře zachovalými, místy pralesovitými formacemi horských smrčin a horských smíšených lesů. Praděd – ochrana horských lesů místy pralesovitého charakteru a ekosystému horských holí s unikátními rostlinnými a živočišnými společenstvy i jednotlivými druhy. Rašeliniště Skřítek – ochrana vrchovištního rašeliniště prameništního typu s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Králický Sněžník – ochrana přírodního horského celku se zachovalými fragmenty původních lesů, vrcholových holí, vrchovištních rašelinišť a s řadou významných druhů rostlin a živočichů.

6.2.2.2. Lesy, které lze zařadit do lesů zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit dle § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy - § 8, odstavec 2, písmeno: a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách b) lázeňské c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f) potřebné pro zachování biologické různorodosti g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách Legislativní oporu nutno hledat v zákonu č. 114/1992 Sb. a prováděcí vyhlášce ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Pro všechny druhy zvláště chráněných území se vyhotovuje plán péče. 90


PLO – 27

Funkce lesů

I. Chráněné krajinné oblasti (CHKO): Komentář: Jde o rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany (vymezují se zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody) tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.(dále viz § 25 - 27 zák.č.114/1992 Sb.) Převážnou část PLO 27 tvoří CHKO Jeseníky, která má schválenou zonaci.

I. Zóna – cílem je zachování nebo obnovení autoregulačních systémů a omezení lidských zásahů na nejnižší možnou míru, zajištění životních podmínek pro ty druhy živočichů, jejichž existence je z různých důvodů v hospodářsky využívaných územích omezována či znemožňována. Je třeba vzít v úvahu, že i v I. zóně jsou z různých důvodů zahrnuty kromě porostů přírodě blízkých i porosty s nevyhovující dřevinnou skladbou, věkově a prostorově nedostatečně diferencované, takže se jedná o cíl velmi vzdálený. V PLO 27 zaujímá I. zóna plochu 5119,04 ha. II. Zóna – cílem je uchovávat a vytvářet ekologicky stabilní lesy u stanovištně vhodných dřevin,v jejich rámci uchovávat nebo vytvářet přirozené nebo přírodě blízké biotopy. Dřevinná skladba upravena podle funkčního poslání lesa. V PLO 27 zaujímá II. zóna 16 151,77 ha. III. Zóna – je tvořena lesy nezařazenými do I. a II. zóny. Cílem je vytvoření stabilních porostů s příznivější druhovou skladbou (větší zastoupení stanovištně vhodných listnáčů). V PLO 27 zaujímá III. zóna 23 605,66 ha. IV. Zóna – tvoří ji převážně zemědělská kulturní krajina, mozaika orné půdy s rozptýlenou zelení (aleje, remízky, meze). Do IV. Zóny nejsou zařazeny žádné lesy CHKO Jeseníky. II. Přírodní rezervace (PR): Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast (dále viz § 33 – 34 zák.č.114/1992 Sb.). Okresní úřad Bruntál: Název


Zřízeno Vyhláška MŽP ČR PR Suchý vrch Železná pod Pradědem č.6/1991 Sb. Vyhláška ONV Bruntál PR Pod Jelení studánkou Karlov p.P., Žďárský Potok (25.10.1985) Vyhláška MŽP ČR PR Jelení bučina Ludvíkov pod Pradědem č.6/1991 Sb.

Výměra 49,91 144,38 26,21

Okresní úřad Jeseník: Název


PR Sněžná kotlina

Adolfovice

PR Vysoký vodopád

Domašov u Jeseníka

PR Borek u Domašova

Domašov u Jeseníka

PR Šumárník

Adolfovice

Zřízeno Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.3/98 Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.2/98 Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.4/98 Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.4/98


Výměra 107,51 141,36 14,12 0,62

91

Funkce lesů

PLO – 27

Okresní úřad Šumperk: Název PR Bučina pod Fr.myslivnou


PR Františkov

Nové Losiny

Rejhotice

PR Pod Slunečnou strání Nové Losiny

Zřízeno Výnos MK č.38 193/55 (4.6.1955) Výnos MK ČSR č.27 497/54 (11.6. 1954) Vyhl.ONV Šumperk dne 8.11.1990

Výměra 26,53 21,09 15,97

Důvod vyhlášení: Šumárník – ochrana unikátních rostlinných společenstev skal. Sněžná kotlina – ochrana ekosystému horských strží na východním svahu Červené hory. Vysoký vodopád – ochrana horského lesa, největšího vodopádu v Hrubém Jeseníku a vzácných mechových společenstev. Pod Jelení studánkou – ochrana mravenců druhu Formica lugubris (lokalita evropského významu) a lesních porostů s významným zastoupením horského ekotypu smrku. Zadní Hutisko – ochrana druhého největšího a nejvýznamnějšího výskytu krupníku v republice s dobře viditelnou zonálností. Bučina pod Františkovou myslivnou – ochrana horské klenové bučiny. Suchý vrch – ochrana morfologicky významných křemencových skal s kamennými moři, přirozených lesních ekosystémů, které se vyvinuly v těchto extrémních podmínkách a význačného paleontologického naleziště. Pod Slunečnou strání – ochrana smíšeného lesního porostu ve smrkobukovém lesním vegetačním stupni s typickou flórou a faunou. Františkov – ochrana smíšeného lesního porostu ve smrkobukovém lesním vegetačním stupni s typickou flórou a faunou. Borek u Domašova – ochrana přirozeného porostu na extrémním stanovišti, na suti bloku devonského křemence, který obsahují paleontologické nálezy fauny. Porost poskytuje vzácný genetický materiál. Jelení bučina – ochrana zbytku smrkové bučiny typické pro horský stupeň Hrubého Jeseníku.

III. Přírodní památky (PP): Jedná se o přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk (dále viz § 36 zák.č. 114/1992 Sb.). Okresní úřad Šumperk: Název


PP Pasák

Branná u Šumperka

PP Smrčina

Sobotín

PP Zadní Hutisko

Vernířovice u Sobotína

Zřízeno Vyh.KNV Ostrava č.286/19 (24.8.1982) Usnes.KNV Ostrava č.286/19 (24.8.82) Usnes.KNV Ostrava č.286/19 (24.8.82)

Výměra 2,38 1,42 1,31

Důvod vyhlášení: Pasák – ochrana rozsáhlého, morfologicky zajímavého útvaru s význačnými rostlinnými i živočišnými druhy. Smrčina – zřizuje se k ochraně největšího krupníkového tělesa známého v ČR. Zadní Hutisko – zřizuje se k ochraně druhého největšího a nejvýznamnějšího výskytu krupníku ČR s dobře viditelnou zonálností. 6.2.2.2b) Lesy lázeňské

92


PLO – 27

Funkce lesů

Posláním lesů lázeňských a lesů v okolí zařízení léčebně preventivní péče je především vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy využíváním zejména klimatických, fytocidních, estetických a jiných účinků lesa, resp. vytvářením vhodných podmínek pro rehabilitační léčbu v terénu (terénní rehabilitační léčba). Jsou-li tyto lesy vyhlášeny v oblastech zdrojů přírodních léčivých (stolních minerálních) vod, plní současně s léčebnou funkcí i ochrannou funkci těchto vod. V PLO 27 se nacházejí – Lázně Karlova Studánka na ploše 61,80 ha a Lipová–lázně na ploše 66,76 ha, která neleží ve vyhlášených ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod. Za lázeňská místa jsou v PLO vyhlášena: Lázně Karlova Studánka – mají statut vydaný Plenárním zasedáním Sm KNV ze dne 19.12.1974 Lázně Lipová - mají statut vydaný Plenárním zasedáním Sm KNV ze dne 28.9.1973

6.2.2.2c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravějším prostředí lesa. Zvýšená návštěvnost těchto lesů opačně působí negativně na les. Oba vlivy se promítají ve vytvoření speciálních podmínek hospodaření v těchto lesích, a proto je lze zařadit i do lesů zvl. určení. V PLO byl do lesa zvláštního určení zařazen: Městský les Jeseník na ploše 59,62 ha.

6.2.2.2d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce I. Lesy sloužící lesnickému výzkumu Trvalé výzkumné plochy Na území PLO jsou založeny trvalé výzkumné plochy Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady (plocha č.243, MMP-mezinárodní monitorovací pokus na LHC Karlovice odd. 124 A2, založen v 1977 na ploše 2,56 ha ). Na LS Jeseník na revíru Šumná byla Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady založena dlouhodobá výzkumná plocha 380-E-85 z 12.11.1985. Cílem je dlouhodobý experimentální lesnicko-hydrologický výzkum. Plocha se nachází v odd. 447 a 448 na ploše 145,51 ha. Tato plocha je vyhlášená lesem zvláštního určení. Dle přehledu evidence výzkumných ploch, stav k 31.12.2000 se nachází v PLO 27 11 ploch PVP a 20 ploch TZP. Jedná se o plochy malé výměry a proto nejsou vyhlášeny kategorií lesy zvláštního určení. Zákres ploch je uveden v mapě deklarovaných funkcí lesa. Trvale výzkumné plochy jsou podrobně popsány v kapitole 4.5.4.1. II. Lesy sloužící lesnické výuce V PLO 27 se lesy sloužící k výuce nenacházejí.

6.2.2.2e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou I. Lesy s funkcí půdoochrannou Na základě zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb. (příloha č. 3) a na základě revize typologického mapování jsou již dříve prohlášené lesy ochranné průběžně přehodnocovány podle nových kritérií. Do lesů půdoochranných potencionálně patří pozemky na nepříznivých stanovištích, které mají převážné zastoupení SLT, které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska ohrožení erozí. II. Lesy vodoochranné - PHO II. a III. stupně mají plnit ochrannou funkci vodních zdrojů mimo PHO I. stupně. U většiny vyhlášených PHO I. st. bylo stanoveno PHO II. st., někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (II.b) a dále byla vytvořena PHO III. stupně. Na základě Směrnice MZe č. 18/1997- 5010 z 10.3.1997 lze v některých mimořádných případech © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

93

Funkce lesů

PLO – 27

do lesů zvl. určení zařadit lesy v PHO II.a vnitřní, pokud se vyžaduje odlišný způsob hospodaření, ale ze strany státní správy vodního hospodářství nebyly tyto požadavky vzneseny. PHO II.b a III. jsou rozsáhlá a někde se vzájemně překrývají. Přehled o výskytu PHO je uveden na mapě deklarovaných funkcí a v přílohách OPRL je úplný seznam PHO I.st. na lesní půdě, včetně úplných rozhodnutí příslušného OkÚ. - vodárenské toky a jejich povodí vodárenské toky jsou úseky vodních toků, určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Jejich povodím je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku, k profilu vynucujícímu ukončení vodárenského toku. V PLO jsou dle vyhlášky MLVH ČSR č. 28/1975 Sb. zastoupeny následující vodárenské toky a jejich povodí: - vodárenské toky a jejich povodí: Moravice-Kružberk Desná - pod Hučivou Desnou

2-02-02-002 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-065 ( hydrologické pořadí )

- vodárenské významné vodní toky: Liptovský potok Divoká Orlice Střední Opava Opava Moravice Podolský potok Vidnavka Bělá Staříč Morava Krupá Branná Desná Hučivá Desná Merta Oskava

1-02-02-008 ( hydrologické pořadí ) 2-02-01-001 ( hydrologické pořadí ) 2-02-01-004 ( hydrologické pořadí ) 2-02-01-011 ( hydrologické pořadí ) 2-02-02-001 ( hydrologické pořadí ) 2-02-02-012 ( hydrologické pořadí ) 2-04-04-035 ( hydrologické pořadí ) 2-04-04-063 ( hydrologické pořadí ) 2-04-04-082 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-001 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-012 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-028 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-059 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-062 ( hydrologické pořadí ) 4-10-01-070 ( hydrologické pořadí ) 4-10-03-022 ( hydrologické pořadí )

- chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) PLO 27 je vodohospodářsky významná. Ve východní části se nachází chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jeseníky – dle nařízení vlády ČSR č.40/1978 Sb. ze dne 19. dubna 1978. Hranice CHOPAV je totožná s hranicí CHKO Jeseníky a pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod. V oblasti zaujímá rozlohu 51 867,61 ha (zjištěno z graf. dat – TOPOL) a zasahuje i do oblasti 28 - Předhoří Hrubého Jeseníku. V západní části PLO 27 se nachází CHOPAV Žamberk - Králíky – dle nařízení vlády ČSR č.10/1979 Sb. ze dne 10. ledna 1979. V oblasti zaujímá rozlohu 14 232,58 ha. III. Významné krajinné prvky Komentář: Dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 3 písm. b) jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolí nivy. Vzhledem k tomu, že v rámci lesa se nacházejí ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky význačné lokality, jsou v rámci oblastního plánu rozvoje lesů zohledněny a nazývány pro potřebu charakterizování a členění jako hodnotné části lesů (HČL). Zákresy jsou v mapách deklarovaných funkcí a celkový přehled v přílohách OPRL.

6.2.2.2f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Do této skupiny lesů patří: - genové základny - geneticky hodnotné porosty - územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES).

94


PLO – 27

Funkce lesů

I. Genové základny ( GZ ) Genové základny jsou komplexy převážně původních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy (minimálně 100 ha), která postačuje k udržení biologické různorodosti populace, a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce (viz vyhl. MZe č. 82/1996 Sb.). Seznam genových základen i s komentářem je podrobně uveden v kap. 6.1.2.6.b. II. Semenné porosty Tyto porosty tvoří základnu, ze které by měl být odebírán reprodukční materiál a zajišťována přirozená obnova. Tyto porosty se především vyskytují v GZ jako lesy zvláštního určení a na zbývající ploše jako uznané porosty pro sběr osiva kategorie A a B. III. Územní systémy ekologické stability Jsou zpracovány v kapitole 7.3.

6.2.2.2g) Lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích Do této skupiny lesů patří: - I. uznané obory - II. samostatné bažantnice - III.uznané bažantnice I.Uznané obory Obora Rudno (okr. Šumperk) pro chov jelení zvěře – výměra cca 980 ha. Obora byla vyhlášená ONV v Šumperku pod č.j. Mysl.13/86 ze dne 26.2.1986. II.Samostatné bažantnice V PLO 27 se nenacházejí. III.Uznané bažantnice V PLO 27 se nenacházejí.

6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Do této oblasti lze zařadit lesy, kde je obecný zájem obrany státu a zvláště chráněné území druhu Národní přírodní památka (NPP). Zájmy armády: Na území PLO se nenacházejí. Národní přírodní památky: Na území PLO se nenacházejí. Kulturní památky a archeologická naleziště V oblastním plánu rozvoje lesů jsou uvedeny kulturní památky a archeologická naleziště z toho důvodu, aby při zahájení, zejména zemních nebo demoličních prací nedošlo ke zničení nebo poškození těchto památek a nalezišť. V případě zahájení jakéhokoliv stavebního řízení musí být předem vydán souhlas odborem kultury příslušného okresního úřadu. Právně jsou veškeré požadavky týkající se kulturních památek zakotveny v zákonu ČNR č.20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb. a ve vyhlášce MK ČSR č. 66/1988 Sb. provádějící výše uvedený památkový zákon. Například obnovu kulturních památek řeší § 14 odst. 1 – „Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko okresního úřadu, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko ministerstva kultury“. Schematické zákresy jsou v mapách deklarovaných funkcí a celkový přehled v přílohách OPRL.


95

Funkce lesů

PLO – 27

6.2.3. Jiné deklarované veřejné zájmy Mimo deklarované funkce dříve uvedené se vyskytují další veřejné zájmy, které mají nebo mohou mít vliv na způsob hospodaření, ale nebudou podmětem pro zařazení do kategorie lesů zvláštního určení. Jde o přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval člověk svou činností. Zároveň s vyhlášením je stanoven i bližší ochranný režim.

6.2.3.1. Přírodní parky (před účinnosti zákona č. 117/1992 Sb. oblasti klidu) Komentář: Před účinností zákona č. 114/1992 Sb. se jednalo o oblasti klidu, které se zřizovaly dle zákona č.69/1977 Sb., o národních výborech ( § 39 odst.2 písm. e.) vyhlášeném v úplném znění pod č. 31/1983 Sb.. Přírodní parky se zřizují obecně závazným právním předpisem k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. (viz § 12 zák.č. 114/1992 Sb.). Přírodní park Králický Sněžník Byl zřízen vyhláškou ONV v Ústí nad Orlicí č.j. Kult/120/87/50 ze dne 18.června 1987. Posláním PP je zachovat tuto část území okresu pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty a využít je spolu s přírodními krásami a půvabem krajiny k zotavení občanů i k jejich poučení. Veškerá činnost na území PP se koordinuje k tomuto poslání. Přírodní park je zakreslen v mapě deklarovaných funkcí.

6.2.3.2. Odchovna tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) V PLO 27 na LS Karlovice na revíru Vrbno v porostech 230 B a 231 B bylo v roce 1996 založeno aklimatizační a vypouštěcí zařízení pro odchov tetřeva hlušce. MŽP ČR vydalo pod č.j.7482/96OOP/3405/96 výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů toto rozhodnutí: „Výjimka ve smyslu ustanovení § 56 zákona ze zákazu dle § 50 zákona ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů, vyžádaná pro záchranný chov kriticky ohroženého druhu tetřeva hlušce podle § 16 odst. 2 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona a pro reintrodukci tohoto druhu do přírody se povoluje záchranný chov tetřeva hlušce“. Ministerstvo životního prostředí povolilo na základě jednání pracovní skupiny (Poradního sboru) pro záchranu tetřeva hlušce v ČR výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněného kriticky ohroženého druhu tetřeva hlušce a souhlasí s chovem tohoto druhu ptáka v zajetí v odchovně Lesní správy Karlovice. Záchranný chov v Karlovicích je součástí záchranného programu tetřeva hlušce v ČR, jehož cílem je vytvoření podmínek umožňujících takové posílení populací v přírodě, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Spočívá v návrhu a v uskutečňování zvláštního režimu řízeného vývoje, jakým jsou záchranné chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné transfery, telemetrické sledování a jiné metody vhodné k dosažení cíle. V rozhodnutí byly stanoveny podmínky, které vycházejí z nutnosti přesné evidence chovu u chovatele a zároveň v centrální databázi zvláště chráněných živočichů, chovaných v ČR v zajetí, na Agentuře ochrany přírody a krajiny Praha. Součástí těchto podmínek je pak označení centrálně vydávanými křídelními značkami. Vzhledem k tomu, že v zajetí odchovaní tetřevi mohou být využíváni k reintrodukci pro posílení populací ve volné přírodě, je zároveň nutné umožnit provedení krevních testů prokazující původ ptáků. Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů přispívají k udržení genofondu druhu a k posílení populací ve volné přírodě a jsou proto v souladu se zájmy ochrany přírody.

6.2.4. Přehled stávajících kategorií lesa TAB. PŘEHLED KATEGORIÍ V PLO 27 96


PLO – 27

Funkce lesů

Kategorie a subkategorie lesa podle zák. č. 289/1995 Sb., §7a §8 Kód Název 1

LESY HOSPODÁŘSKÉ

2

LESY OCHRANNÉ

Plocha porostní ha % 37 566,87

68,8

7 080,07

13,0

405,54

0,7

21a

lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích § 7 odst.a)

21b

vysokohorské lesy § 7 odst.b)

5 612,20

10,3

21c

lesy v klečovém l.v.s. § 7 odst.c)

1 062,33

2,0

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ

9 971,88

18,2

3 31a

v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně

§ 8/1a

30,52

0,1

31b

zdroje přírodních léčivých vod

§ 8/1b

2 371,84

4,3

31c

národní přírodní rezervace

§ 8/1c

1 126,50

2,1

32a

v přírodních rezervacích a přírodních památkách

§ 8/2a

78,90

0,1

32c

příměstské a rekreační lesy

§ 8/2c

81,89

0,1

32d

sloužící lesnickému výzkumu

§ 8/2d

121,46

0,2

32e

se zvýš.funkcí půdoochrannou

§ 8/2e

3 622,40

6,6

32f

potřebné pro zachování biologické různorodosti

§ 8/2f

1 625,28

3,0

32g

v uznaných oborách a samostatných bažantnicích

§ 8/2g

913,09

1,7

54 618,82

100

Úhrnem lesy v oblasti

6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmu Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí.

6.3.1. Překryvy funkcí lesů Překryvy pod ochrannými lesy dle § 7 písm. a) zák. č. 289/1995 Sb. Lokalita LHC Hanušovice LHC Javorník LHC Loučná

Překryv subkategorie lesů zvl. určení NPR Králický Sněžník NPR Šerák-Keprník NPR Praděd

Překryvy pod ochrannými lesy dle § 7 písm. b) zák. č. 289/1995 Sb. Lokalita LHC Hanušovice LHC Karlovice LHC Jeseník LHC Loučná

Překryv subkategorie lesů zvl. určení NPR Králický Sněžník a NPR Šerák-Keprník OPPLZ Karlova Studánka a NPR Praděd a GZ č. 165-2 Praděd NPR Šerák-Keprník NPR Praděd


97

Funkce lesů

PLO – 27

Překryvy pod ochrannými lesy dle § 7 písm. c) zák. č. 289/1995 Sb. Lokalita LHC Hanušovice LHC Jeseník LHC Karlovice

Překryv subkategorie lesů zvl. určení NPR Králický Sněžník a NPR Šerák-Keprník NPR Šerák-Keprník a NPR Praděd OPPLZ Karlova Studánka a NPR Praděd a GZ č. 165-2 Praděd NPR Praděd

LHC Loučná Překryvy lesů zvláštního určení Lokalita LHC Jeseník LHC Jeseník

Překryv subkategorie lesů zvl. určení Les sloužící lesnickému výzkumu (plocha 380-E-85) a GZ č.164-1 NPR Rejvíz a GZ č.164

6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č. j. 361/97 - 5010 ze dne 10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL: a ) les ochr anný je nad řaze n l esů m z vláš tníh o urč en í b) l es z vláš tníh o urč en í dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvl. určení dle § 8, odst.2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně: - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení d le § 8 , ods t . 2 bude následující pořadí priorit subkategorií: 1) písmeno a - lesy v 1. zónách CHKO. PR, PP 2) písmeno b - lesy lázeňské 3) písmeno f - zachování biologické různorodosti - genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e - zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h - jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice) 6) písmeno c - příměstské 7) písmeno d - lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g - uznané obory a bažantnice. I. Lesy ochranné Hospodaření musí směřovat k ochraně proti erozi půdy, střety zájmů pro vlastníka lesa jsou dány také ustanoveními lesního zákona, ale vlastník má právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl podle § 36, odstavce 4 zákona č. 289/96 Sb. II. Lesy zvláštního určení Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení u vlastníka lesa, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření dané rozhodnutím. a) v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně - jedná se převážně o velmi malé plochy (oplocené) kolem podzemních zdrojů vody, kde je omezení v těžební činnosti při využívání mechanizace, používání chemizace a provádění stavebních prací b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a ostatních minerálních vod - v ochranných nebo prozatímních ochranných pásmech je omezení v odvodňování a zakázáno znečišťování vod a léčivých zdrojů c) území CHKO - hospodaření se řídí plánem péče, je podřízeno ochraně přírody a krajiny, což může být v rozporu se zájmy vlastníků lesa (volba dřevinné skladby při obnově, omezení hospodaření v botanických lokalitách apod.) d) lesy v přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích - hospodaření je podřízeno ochraně přírody, řídí se schváleným Plánem péče nebo omezeními stanovenými v rozhodnutí o vyhlášení a ke střetům zájmů s vlastníky lesa často dochází (zákaz hospodaření) e) les lázeňský - hospodaření se řídí požadavky na udržování funkce tohoto specificky účelového lesa a střet zájmů s vlastníkem je zejména v omezení produkčních schopností lesa f) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreační funkce lokality nebo území. Nejvíce 98


PLO – 27

Funkce lesů

jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí, t.j. lesy příměstské, lesy s intenzívní zástavbou rekreačních a sportovních zařízení, v okolí národních kulturních památek apod. Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin ke splnění funkčních a estetických potřeb, poškozováním kmenů stromů, snižováním stability porostů apod. Převážná část příměstských lesů je ve vlastnictví měst a vzniklé ztráty jdou k jejich tíži jako provozovatelů; g) lesy sloužící lesnické výuce - hospodaření sleduje uplatňování zásad přírodě blízkých a není v rozporu s cíli správců lesa h) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření je podřízeno deklarované účelovosti a vyžaduje jemnější způsoby hospodaření, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost i) uznaná obora – obora Janovice a Slavice, obě zřízeny pro chov jelení a mufloní zvěře j) lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, vojenské lesy – vstup pouze na propustky. Do této subkategorie spadají i maloplošná chráněná území kategorie „Národní přírodní památka“. III.Jiné střety Na základě uvedených priorit se na PLO 27 v rámci překryvů deklarovaných funkcí lesů vyskytují následující střety zájmů: - vodní zdroje pitné vody v CHOPAV se zájmy lesního hospodářství - na veškeré výměře lesů dochází ke střetu zájmů lesního hospodářství a myslivosti, které jsou způsobeny zvýšenými stavy zvěře spárkaté. Současný rozsah poškozování lesních porostů zvěří okusem, ohryzem a loupáním je stále příliš vysoký a jejich omezení vyžaduje výdej značných nákladů a znemožňuje plnění cílů - zejména při obnově lesa a zavádění cílových listnáčů. Řešením je dosažení únosných stavů zvěře a jejich udržování (zejména zvěře jelení a srnčí). - v některých lokalitách se nachází archeologická naleziště a kulturní památky, kde je omezen pohyb osob a jsou vyloučeny jakékoliv zásahy do terénu. Např. 3 hřbitovy sovětských válečných zajatců, zřícenina hradu Kobrštejna, Štoly pod Jelení cestou, Hrad a U Pece.

Koncepce investičního rozvoje Územním plánem velkého územního celku Jeseník je řešeno území spadající administrativně do tří okresů Šumperk, Jeseník a Bruntál. Závazná část územního plánu velkého územního celku Jeseníky stanovuje, že při využívání území je třeba územně chránit: koridory energetických vedení 110kV a 400 kV, plochy pro trafostanice, rozvodny a vysokotlaké plynovody komunikační trasy určené k úpravám na silnicích I/11, I/35, I/44, I/45, I/46, I/57, II/312, II/369, II/444, II/445, II/446, II/453, II/458 zátopová území výhledových vodních nádrží I. kategorie – Hanušovice, Domašov - Nýznerov III. kategorie – Mnichov – Drakov, Karlov plochy vymezené pro regionální systém ekologické stability Koncepce řešení ÚPN VÚC Jeseníky odpovídá významu, který toto území představuje v rámci celé republiky a sleduje harmonizaci podmínek rozvoje všech žádoucích a sledovaných prvků hospodářství i dalšího celospolečenského rozvoje. − − −

Limity využití území: respektovat vnitřní zonaci Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a podmínky odstupňované ochrany přírody dle jednotlivých zón respektovat navržený systém regionálního systému ekologické stability, s tím že by žádný záměr neměl narušovat ekologickou integritu vymezených biocenter a biokoridorů v oblasti Jeseníků nepřipravovat realizaci dalších přečerpávacích vodních elektráren.

Celková urbanistická koncepce: V části, která je tvořena především masivem Hrubého Jeseníku a která je z větší části ve správě CHKO, provádět opatření k zachování její přírodovědecké, vodohospodářské a rekreační funkce. Tomuto opatření podřídit i koncepci rozvoje rekreačního využití a při její aplikaci minimalizovat zásahy do lesního půdního fondu. V podhorské části při zajišťování rozvoje hospodářské činnosti je třeba vycházet z potřeby © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

99

Funkce lesů

PLO – 27

diferencované péče o krajinu a generelu ÚSES. V řešeném území dojde v dlouhodobém výhledu k výrazné diferenciaci trendů vývoje jednotlivých sídel, zejména těch, která jsou vhodná pro lokalizaci bytové výstavby. Výrobní činnosti: V lokalitě lze nadále počítat s rozvojem průmyslové výroby, stavební výroby a skladů na vymezených plochách. V územním plánu bylo stanoveno ukončení těžby rud do r. 1995 a následnou likvidací báňských i zpracovatelských provozů, rekultivací odkališť a zabezpečením důlních děl proti rozšiřování poklesových kotlin. V řešené lokalitě se nebudou provádět meliorace a pozemkové úpravy, které způsobují zrychlený odtok vody z území, snižují jeho akumulační schopnost, biodiverzitu a ekologickou stabilitu krajiny. V oblasti budou respektovány vyhlášené a navrhované kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení, včetně překryvů s lesy postihovanými exhalacemi. V částech lokality s intenzivním vlivem imisí (v pásmech imisního ohrožení B a C) se bude důsledně podporovat pěstební a obnovní činnost se zalesněním holin do jednoho roku. V nejvíce postižených lokalitách je potřeba zajistit zpracování speciálních biotechnických projektů v zájmu zachování vodohospodářské (vyhlášená CHOPAV), půdoochranné a protierozní funkce lesů. Vytypované prostory genových základen se považují v zájmu záchrany a reprodukce cenných a původních populací lesních dřevin za významnou součást tvorby systému ekologické stability území a nesmí docházet k jejich územnímu narušení. V okolí lázeňských míst bude brán zřetel na zvyšování účinnosti zdravotně rekreační a léčebné funkce lesů, jak po stránce kvantitativní (rozšíření), tak i po kvalitativní a zajištění předpokladů pro zařízení a vybavení rekreačních lesů. Doprava: Za základní silniční kostru řešeného území se považují především tahy: I/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava I/44 Šumperk – Jeseník. Kromě těchto mají ještě mimořádný význam komunikace: II/450, II/451, II/452, II/458 zajišťující přístup do masivu Hrubý Jeseník a napojení s jednotlivými sportovně rekreačními středisky. Na těchto silnicích se postupně odstraní nejmarkantnější dopravní závady podle návrhu ÚPN VÚC. Za základní železniční páteř území lze považovat železniční trať č. 290 Krnov – Hanušovice – Šumperk – Olomouc a č. 291 Zábřeh – Bludov – Kouty nad Desnou. Vedlejší koncové jednokolejné tratě, které zpřístupňují významnější střediska osídlení, rekreační, turistická a sportovní centra tvoří vhodný doplněk dopravního systému budou zachovány a nadále provozovány. Do budoucna se počítá se zajištěním vypracování technicko ekonomické studie pro vyhodnocení záměru na výstavbu silničního tunelu pod Červenohorským sedlem na komunikaci I/44 i ve vazbě na řešení rekreace na Červenohorském sedle. Pro rekreační potřeby se počítá s vybudováním velkého a malého rekreačního okruhu, který umožní realizaci rekreační dopravy do Jeseníků s minimálními důsledky na přírodní prostředí. V návaznosti na tyto okruhy bude potřeba vybudovat soustavu centrálních a doplňkových záchytných parkovišť. Vodní hospodářství: Zvýšená pozornost a péče je věnována územím CHOPAV (Jeseníky, Žamberk – Králíky) a povodím vodárenských toků, z hlediska prosazování všech technických i organizačních opatření, směřujících k omezování imisí poškozujících vodohospodářské funkce lesů. Nově vyhlášené vodárenské toky: - Kotelný potok po profil Karlov - Šumný potok po profil Adolfovice - Hučivá Desná po profil Divoká Desná - Borový potok po profil Domašov - Krupá po Moravu - Stříbrný potok po profil Nýznerov Vyřazené toky ze seznamu vodních toků: - Černý potok nad profilem Velká Kraš - Divoká Desná nad Hučivou Desnou V návrhovém období do r. 2010 se nepočítá se zahájením výstavby žádné významnější vodní nádrže. Pro výhledové období je nutné zajistit územní ochranu zátopových území výhledových vodních nádrží, sledovaných podle SVP ČR. Veřejně prospěšné stavby vymezené územním plánem v rámci PLO 27 Dle ÚPN VÚC při regulaci územního rozvoje je nutné respektovat, že řešené území musí plnit vyvážené dosavadní funkce především sídelní, výrobní, vodohospodářské a sportovně rekreační při respektování nezbytné ochrany životního prostředí, přírody a krajiny podle příslušných předpisů. Zejména zákona č. 117/1992 Sb. o životním prostředí a zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Silniční doprava – a) silnice I. třídy I/11 Žďárský potok – točky I/44 Jeseník, průtah 100


PLO – 27

Funkce lesů

Adolfovice - úprava křižovatky silnice silnice č. 44 a č. 450 b) silnice II. třídy II/369 Lipová Lázně – Horní Lipová- Ostružná, přeložka II/445 Vidly, rozšíření křižovatky Centrální parkoviště a odstavné plochy jsou plánovány v lokalitách Malá Morávka, Jeseník, Kouty n. Desnou. Doplňková parkoviště a odstavné plochy v Ostružné, Branné, Klepáčově, Sobotíně a na Červenohorském sedle. Spoje: Respektovat stávající i výhledová pásma radioreleových paprsků a ochranná pásma kolem stávajících spojových objektů. Energetika: Stavba vysokotlakého plynovodu Lipová – Ramzová (DN 100), plynofikace obcí okresu Šumperk (Branná, Ostružná, Sobotín) a okresu Bruntál (Vrbno p.P.). Elektrifikace všech obcí v CHKO Jeseníky. Zařízení pro využívání netradičních zdrojů energie (malé vodní elektrárny, větrné elektrárny apod.) lokalizovat pouze se souhlasem orgánů ochrany přírody a krajiny. Rekreace a cestovní ruch: Využitelnost potenciálních kapacitních možností území je podmíněna odpovídající skladbou a kapacitami zařízení základní a specifické vybavenosti, celkovou úrovní materiálně technické základny cestovního ruchu a rekreace. Podstatný význam mají z tohoto hlediska zařízení ubytovací, sloužící především pro formy hromadné rekreace. Návrh tunelu pod Červenohorským Sedlem (návrh je ve dvou variantách a zatím není zapracován ve VÚC): Silniční tunel Červenohorské sedlo – je součástí plánu přeložky 90 km dlouhého silničního tahu silnice první třídy číslo 44 (Mohelnice- Bludov – Jeseník – st. hranice). Silniční tunel umožní svou polohou na trase silnice I/44 překonat bariéru horského masivu Hrubého Jeseníku a zkrátí jízdní dobu mezi obcemi Kouty nad Desnou a Bělá pod Pradědem. V porovnání se současným stavem dojde ke snížení vrcholového bodu trasy z nadmořské výšky 1010 m o 358 m na kótu 652 m n. m. To je významné z hlediska celkové údržby a zejména sjízdnosti trasy v zimním období, když se významně zkrátí čas, po který je část trasy pokryta sněhem či ledem a téměř vyloučí situace, kdy je nutno provoz na trase v důsledku nepříznivé meteorologické situace zcela zastavit. Čistá délka trasy přeložky – od místa odpojení z trasy stávající na straně jižní až po pod připojení na tutéž na straně severní činí 9,8 km. Přeložka se silničním tunelem zcela vyloučí průjezdní dopravu přes vlastní Červenohorské sedlo, tím bude významnou měrou ochráněna CHKO Jeseníky. Stavbou dojde k záboru 10,7 ha půdy, z toho 7,9 ha zemědělského půdního fondu a 2,8 ha lesního půdního fondu. Těsné příkopy podél nové komunikace zamezí znečištění půdy látkami nacházejícími se na povrchu silnice. Převedení trasy mimo stávající trasu přispěje k částečnému zlepšení zdravotní situace lesních porostů v jejím okolí.


101

Funkce lesů

102

PLO – 27


PLO – 27

Ochrana lesa

7. OCHRANA LESA Tato kapitola v OPRL se zabývá ochranou lesa a systémem ekologické stability. Je členěna na část rozborovou, návrh opatření a část zabývající se koncepcí ekologické stability lesů. Výstupem je mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa a mapa ÚSES. Vzhledem k tomu, že OPRL je veřejné dílo určené nejen širší lesnické veřejnosti, jsou jednotlivé kapitoly doplněny o obecný komentář s případnými odkazy na další prameny, zákony apod.

7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli Předmětem šetření je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních (desetiletých) obnov LHP a vlastního šetření OPRL provedeného v letech 1996 - 2000 na jednotlivých LHC.

7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti Základem pro přehled škodlivých činitelů a posouzení výše škod je rozbor nezdaru zalesnění a nahodilých těžeb. Lesní porosty v PLO 27 jsou poškozovány řadou biotických a zejména abiotických činitelů, často i v součinnosti s antropogenními vlivy. Mezi nejdůležitější patří ve starších porostech škody větrem, sněhem a námrazami, hniloby, hynutí lesů (imisní), potenciální škody některými druhy kůrovců a ploskohřbetek. Kultury a mladé porosty trpí zejména drsným klimatem, zvěří a v některých případech i hmyzem. V posledních letech se také objevily problémy se sypavkovitými chorobami smrku.

7.1.1.1. Rozbor nezdaru zalesnění PLO 27 je charakteristická vysokým nezdarem. Důsledkem vysokého nezdaru zalesňování je : -vznik mezernatých kultur vyžadujících opakované vylepšování do silně zabuřeněných ploch -vypěstování nekvalitních odrostlých kultur při nedůsledném vylepšování, kterým chybí zápoj pro zajištění tvárnosti hlavních druhů listnatých dřevin -vysoký podíl nebo naprosté převládnutí BR a jeřábu z náletu jako nouzové řešení pro zakrytí holin po neúspěších obnovy na cílové druhy. Při vysokých nezdarech je proces vypěstování zajištěných kultur značně zpomalen, takže dochází k zvětšování plochy nezajištěných kultur. V této PLO se výrazně projevila také nevhodnost klasického výpočtu nezdaru, neboť nezohledňuje současné hospodaření s podílem přirozeného zmlazení a pro PLO 27 charakteristické podsadby. Tím že dochází k nezdaru na opakovaném zalesnění (vylepšování), ve zmlazení a podsadbách, ale výpočet je vztahován k původnímu počtu sazenic (či ploše prvního zalesnění) - dochází k významnému navýšení nezdaru (v některých případech i přes 100%). Mimo to byla v současnosti u LČR část odpovědnosti za výši nezdaru přenesena na dodavatele prací, který musí zvýšený nezdar (nad smluvně dohodnuté procento) vyplývající z nekvalitní práce bezplatně vylepšit, čímž se na druhou stranu často snižuje vykázaný nezdar zalesnění proti skutečnosti. Také vztahy mezi dodavatelem prací, nájemcem honiteb a lesním hospodářem mohou do určité míry ovlivňovat podíl jednotlivých činitelů nezdaru, například vztah mezi škodami hospodařením (špatný sadební materiál, nekvalitní práce) a suchem. Kromě toho odhad podílu jednotlivých činitelů bývá často subjektivně ovlivněn méně obvyklým činitelem, kdy může dojít k jeho zveličení (např. škody hlodavci). V PLO 27 se však jeví významným činitelem extrémnost klimatu (tuhé zimy, teplotní zvraty a pod).

7.1.1.1.a) Porovnání skutečného nezdaru s nezdarem ve schval. výměru LHP v %

plánovaný

LHC Albrechtice 30,0

LHC Hanušovice 33,9

LHC Janovice 28,5

LHC Javorník 27,2

LHC Jeseník 30,0

LHC Karlovice 39,7

LHC Loučná 33,9

vážený průměr 32,6

skutečný

39,3

32,0

15,5

30,4

29,2

54.0

45,4

34,7

NEZDAR

Nezdar na LHC Javorník, Jeseník a Loučná je od roku 1996, u ostatních LHC od roku 1993. Výše nezdaru při vzniku LČR byla ovlivněna vysokým nezdarem z minulosti (důsledek imisních těžeb a rozpadu lesa ve vyšších polohách), nedostatkem kvalitního provenienčně vhodného a klimaticky otužilého sadebního materiálu, škodami zvěří apod.


103

Ochrana lesa

PLO - 27

7.1.1.1.b) Tabulkový přehled nezdaru podle příčin v %

Struktura nezdaru v PLO 27 sadební materiál proved. zal. prací zvěř sucho zamokření imise mráz buřeň houby hlodavci hmyz ostatní škody

Rozbor nezdaru v PLO 27 dle škodlivých činitelů a odpovídajících částí lesní oblasti v jednotlivých LHC: ŠKODLIVÝ ČINITEL sadební materiál proved. zal. prací zvěř sucho zamokření imise mráz buřeň houby hlodavci hmyz ostatní škody CELKEM

LHC Albrechtice 17,0 18,0 4,0 41,0 0 4,0 2,0 6,0 2,0 2,0 4,0 0 100

LHC Hanušovice 12,6 9,6 11,5 34,4 3,4 0 6,0 10,4 0,3 1,8 2,3 7,7 100

LHC Janovice 44,8 4,5 5,8 22,4 4,6 0 3,4 6,2 0,7 4,0 2,4 1,2 100

LHC Javorník 17,5 17,5 3,0 19,0 1,0 0 30,5 10,0 0 0 0,5 1,0 100

LHC Jeseník 12,1 11,4 15,7 32,3 0,7 0 19,1 7,1 0 0,3 1,0 0,1 100

LHC Karlovice 26,5 26,5 9,7 9,1 0 0 9,6 6,3 0 5,7 5,2 1,5 100

LHC Loučná 14,7 13,3 5,1 24,3 6,0 0 22,1 8,4 0 0,1 4,9 0,9 100

vážený průměr 19,9 12,8 9,3 26,1 2,9 0,1 13,2 8,1 0,2 1,9 2,9 2,5 100

Sadební materiál – vnitřní kvalitativní znaky jsou dány především geneticky. Dle vyhlášky MZe č.82/96 přenos reprodukčního materiálu smrku do 8. LVS není možný z jiného LVS. Do nižších LVS je možný přenos reprodukčního materiálu s vertikálním posunem o + nebo – jeden LVS a to vždy ze stejné semenářské oblasti. Pouze při nedostatku sazenic v 7. nebo 8. LVS se připouští přenos z jiných semenářských oblastí ( viz. § 10 a § 11,vyhl.Mze č.82/96¨). Genetická kvalita sadebního materiálu má menší vliv na nezdar zalesnění,později však zásadním způsobem určuje odolnost porostů proti působení imisí a abiotických škodlivých činitelů, např. mrazu, sněhu, námrazy apod. Vnější kvalitativní znaky sadebního materiálu závisí na způsobu pěstování ve školce, způsobu vyzvedávání, třídění, uskladnění a expedice. Okamžitý fyziologický stav sadby při zalesňování ovlivňuje způsob a délka založení a manipulace.Výsadba sazenic zapařených, s oschlými kořeny, sazenic silně narašených, sadba slabá a malá na zabuřenělých plochách jsou nejběžnější závady. Provedení zalesňovacích prací je ovlivněno zkušenostmi a technologickou kázní pracovníků. Zvěř – škody zvěří se projevují okusem terminálů, méně pak vytloukáním srnčí zvěře zvl. na MD. Buřeň – odebírá na úkor kultury vodu, živiny, zastiňuje, v zimě vysoká buřeň zaléhá sazenice. Aktuální na živných a vodou ovlivněných stanovištích. Sucho, zamokření, mráz a fyziologická sypavka – škody těmito činiteli vznikají na specifických lokalitách a závisí na průběhu počasí. Do škod mrazem byly zahrnuty i škody imisemi (s vyjímkou Albrechtic) pro praktickou nemožnost jejího odlišení. Škody houbami - v podmínkách PLO 27 se týkají hlavně václavky a sypavkovitých chorob. Hlodavci – činí škody na listnáčích pod sněhem. Hmyz – škody klikorohem, lýkohubem a lalokonosci. Ostatní škody - jsou škody těžbou a přibližováním dřeva, požáry, hranami lyží při lyžování, turistickým ruchem apod.

104


PLO – 27

Ochrana lesa

7.1.1.1.c) Nezdar po dřevinách Dřevina Nezdar v %

JD 34

SM 32

MD 24

BK 67

KL 44

JR 35

JS 20

OL 16

Zajímavý je poměrně nízký nezdar u JD (v porovnání se SM) - zde se pravděpodobně projevuje důsledná péče o ni a také to, že je často z přirozené obnovy. V porovnání s PLO 28 je i nízký nezdar u modřínu – pravděpodobně jde o nižší podíl vytloukání srnčí zvěří. Obdobně jako v PLO 28 je nejvyšší nezdar u BK. Ten svědčí nejspíše o škodách hospodařením (nekvalitní sadební materiál, špatná péče o něj při zalesnění apod.). Nezdar u BK je také výrazně vyšší než nezdar u KL, který je jinak považován za velmi problémovou dřevinu - v důsledku stanovištních nároků a atraktivnosti pro zvěř. Na LS Loučná se údajně pro snížení nezdaru u buku osvědčila aplikace přípravku na podporu mykorhízy (VAMBAC).

7.1.1.2. Rozbor nahodilých těžeb Rozbor je vypracován na základě údajů z VULHM a LČR s.p. a přepočten pro PLO 27 bez vyrovnání. Vychází se z výkazů L 116 a Les P 8 01. Podíl nahodilých těžeb v období 1983 – 1992 činil 56,8 % těžby celkové. Rozhodující vliv měla nahodilá živelná. Podíl nahodilé těžby v porovnání s celkovou těžbou v období 1993 - 97 vzrostl o 2,4 % oproti předešlému období při poklesu celkové průměrné roční těžby o 19,6 %. Důvod tohoto stavu lze spatřovat v kůrovcové kalamitě (zastavení obnovních těžeb v době kůrovcové kalamity) a významném nárůstu těžby ostatních souší. Škody exhaláty se stabilně drží kolem 6 % celkové těžby. Ve srovnání s jinými PLO bylo zvýšení nahodilých těžeb hmyzích v letech 1993-97 o pouhých 5 % (ve srovnání k celkové těžbě) oproti dlouhodobému průměru. Část ostatních souší zejména z počátků kůrovcové kalamity lze uvažovat dohromady s hmyzí nahodilou, protože z velké pravděpodobnosti jde také o kůrovcové souše, bud´pozdě zpracované nebo vykázané jinak. Zbytek je zejména kumulovaný vliv sucha na stromech poškozených houbami.

Struktura nahodilých těžeb v letech 1988 – 1997 v PLO 27 ROK 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 suma průměr proc.NT proc.CT

živelná nahod 130875 147758 211714 142604 113519 108517 107693 99314 167615 70591 107320 86023 60407 35520 49531 1639001 109267 61,1 35,1

exhalační nah 13084 26056 27427 20073 29662 17310 26166 10412 8008 9041 20364 21077 23038 12751 6969 271438 18096 10,1 5,8

hmyzová nah, 74013 88051 42883 22183 12907 14841 11037 5093 12386 40336 68869 40774 40014 46205 27111 546703 36447 20,4 11,7

ostatní nahod. 4705 17250 19018 7883 4219 3042 529 1367 1341 13055 32410 44504 43153 23008 9797 225281 15019 8,4 4,8


suma NT 222677 279115 301042 192743 160307 143710 145426 116186 189350 133023 228964 192378 166611 117484 93408 2682424 178828 100 57,5

těžba celkem 351535 367346 404219 356535 348949 326204 334115 273287 290817 261588 260919 256673 288844 264141 278768 4663940 310929 0 100

105

Ochrana lesa

PLO - 27

Tisíce

V ý v o j n a h o d ilý c h t ě ž e b v P L O 2 7 450

400

350

300

ž iv e ln á n a h o d e x h a la č n í n a h h m yzo v á n a h , o s ta tn í n a h o d . sum a N T tě ž b a c e lk e m

m3

250

200

150

100

50

0 1982

1983

1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

ro k y

7.1.2. Poškození porostů imisemi Vliv imisí na lesní porosty můžeme rozdělit na škody přímé a nepřímé. Škody přímé jsou způsobeny v důsledku poškození funkce stomat a poleptání kutikuly s následným průnikem látek do substomatárních tekutin a do mezofilu. Působení jednotlivých imisních sloučenin je podle chem. reakce a rozpustnosti ve vodě (SO2 - brzdí na stěnách buněk látkovou výměnu, O3 - destrukce buněčných membrán, NOx - při snížení pH v chloroplastech dochází k synergickému účinku s SO2). Příznaky působení NOx a SO2 jsou nespecifické (např. bělavé nekrózy zbarvující se do červenohněda na špičkách nejmladších ročníků jehličí) Reakcí stromů je pufrování na sulfidy a sulfáty, postupně dochází k úbytku sloučenin bohatých na kyslík, úbytku vodíkových iontů a org. síry. Přímé působení imisí dělíme z časového hlediska na chronické a akutní. Chronické působení imisí způsobuje úbytek chlorofylu. Výsledkem akutního působení imisí na lesní dřeviny je destrukce chlorofylu, rozrušení buněčné plazmy, zhroucení buněčné struktury, vyschnutí pletiv. Nepřímý vliv imisí spočívá v okyselení půdy (zvyšování obsahu volných iontů H+), v poklesu obsahu Ca a Mg v půdě a ve změně pufrační schopnosti půdy. Od druhé poloviny 80. let dochází k postupnému snižování znečištění ovzduší „klasickými“ škodlivinami. Zvláště v 90. letech byl patrný výrazný pokles zejména koncentrací oxidu siřičitého v dříve extrémně zatížených oblastech. Přesto se v polovině devadesátých let objevila významná poškození. Na rozdíl od oxidu siřičitého neklesají koncentrace některých dalších škodlivin, které byly dosud považovány za méně významné. Narůstající význam bude mít v budoucnu pravděpodobně ozón, který je již dnes považován za nejrizikovější sloučeninu z hlediska poškozování lesů v Evropě. Projevuje se stříbřitými skvrnami a nažloutlým zbarvením s drobnými tečkami na jehlicích. Stabilní až mírně narůstající tendenci lze také předpokládat u oxidů dusíku (v roce 1998 v ČR - 161 880 t). Kromě posunu ve složení imisního spektra lze předpokládat nárůst meteorologických excesů ve spojitosti s teorií globální změny klimatu a dalších aspektů vyplývajících ze zesílení skleníkového efektu, zvýšené UV radiace atd. (Šrámek, LOS VÚLHM). Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi.

106


PLO – 27

Ochrana lesa

7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady. Pásma v něm byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Na poškození se však podílejí i mnohé další vlivy. V PLO 27 to je například kyselejší podloží, klima – zejména teplotní zvraty, inverze apod. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území, na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastnosti porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých (smrkových) porostů.

7.1.2.1.a) Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení) na podkladě družicových snímků předchozího vývoje a terénního šetření (s určitou možností upřesnění při tvorbě OPRL). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce MZe č. 78 ze dne 18. března 1996, o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení - A, B, C, D“). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky MZe č.78/1976 Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - pásmo ohrožení A - se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - pásmo ohrožení B - lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - pásmo ohrožení C - lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - pásmo ohrožení D - lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž: - pásmo ohrožení A - jsou lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - pásmo ohrožení B - jsou lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - pásmo ohrožení C - jsou lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - pásmo ohrožení D - jsou lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A a B.


107

Ochrana lesa

PLO - 27

7.1.2.1.b) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti Tato ekologická charakteristika není součástí zákona č. 289/1995 Sb. a slouží spíše pro rámcové vylišení pásem ohrožení či ověření jejich průběhu v terénu. Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (zatížení pro exponované stanoviště v nadmořských výškách nad 700m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg.m-3. Životnost porostů do 20 let od počátku působení imisí. Zhoršení stupně poškození porostu staršího 50 let o jeden stupeň za 5let. Pásmo ohrožení B: Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Zpravidla zahrnuje polohy relativně nižších nadmořských výšek, při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Životnost porostů 20 až 40 let. Zhoršení stupně poškození porostu staršího 50 let o jeden stupeň za 6 - 10 let. Pásmo ohrožení C: Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg.m-3). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací nad 20-30 µg SO2 na m-3. Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 10 - 15 let (odpovídá životnosti porostů 40 - 60 let). Pásmo ohrožení D: Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách (20 - 40 µg.m-3 SO2) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 µg.m-3 SO2). Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 15 - 20 let (odpovídá životnosti porostů 60 až 80 let). Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i takové plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Životnost porostů se uvažuje od počátku intenzivního působení imisí.

7.1.2.1.c) Přehled pásem ohrožení v oblasti Pásmo ohrožení A v PLO 27 není zastoupeno a ani v budoucnu se nepředpokládá jeho výskyt. Venkovním šetřením nebyla zjištěna potřeba úpravy průběhu pásem ohrožení v oblasti. V případě, že by tato potřeba nastala, je třeba odůvodněný podnět k úpravě průběhu pásma ohrožení zaslat na ÚHÚL Brandýs nad Labem jako podklad pro komisionelní posouzení této změny. Dle výsledků venkovního šetření této komise dojde k eventuální změně průběhu pásem ohrožení na MZe. Plocha pásem ohrožení v PLO 27 dle LS: Pásma ohrožení v ha LHC Albrechtice Hanušovice Janovice Javorník Jeseník Karlovice Loučná CELKEM

A -

B 263,58 2 309,69 951,95 565,9 1 339,94 1 246,19 3 390,73 10 067,98

C 570,36 7 997,61 2 740,78 1 781,63 7 672,80 2 271,41 7 208,83 30 243,42

D 558,90 3 239,20 4 916,87 589,96 1 861,68 3 849,78 1 331,41 16 347,80

Celkem: 1 392,84 13 546,50 8 609,60 2 937,49 10 874,42 7 367,38 11 930,97 56 659,20

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů Pro synergické poškozování lesů imisemi a dalšími vlivy se v současnosti používá termínu chřadnutí lesů mírného pásma. Chřadnutí lze rozdělit na akutní a chronické. Akutní chřadnutí se projevuje: - depigmentace, chlorózy, nekrózy - podle výskytu buď okrajové, špičkové nebo interkostální. Chronické chřadnutí se projevuje: SM - žloutnutím, prosvětlení koruny s předčasným opadem starších ročníků jehlic a tvorbou náhradních výhonů. Sekundárně dochází k napadení houbami a jinými biotickými činiteli. MD - prosychání jehličí, usychání vrcholu a konců větví. BK - u listů žlutavé zabarvení okrajů a částečné zkroucení v podélném směru, zmenšení velikosti,

108


PLO – 27

Ochrana lesa

zmenšení množství dlouhých prýtů, prořeďování koruny, nekrózy a skvrnité zabarvení kůry, vybělování kůry, červené nepravé jádro. Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu.

7.1.2.2.a) Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Při klasifikaci poškození porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců silně poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu (smrku) a porostu je uveden ve vyhlášce MZe č.78/1996 Sb. Stupeň poškození jednoho stromu - smrk (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.): Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Popis poškození Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

Defoliace koruny v % 0 1 - 25 26 - 50 51 - 75 76 - 100 100

Listnaté porosty lze posuzovat dle Klasifikace poškození lesů antropogenním znečištěním ovzduší ÚHÚL, Brandýs nad Labem 1991, Ing. Henžlík. Charakteristika poškození buku (poškození stromů). 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů - normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. 1 - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje, postranní větve se zkracují, pomístné shluky listů, ztráta olistění do 30%, normální vybarvení i velikost listů, listy předčasně neopadávají. 2 - strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50%. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny, listy se zmenšují, v koruně se ojediněle vyskytují suché větve, pomístně se vyskytují shluky listů vytvořené z adventivních pupenů. 3 - strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter, četnější výskyt suchých větví, olistění sníženo až o cca 70%, listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé, během vegetační doby listy předčasně opadávají, pomístně se vytvářejí shluky adventivních (spících) pupenů. 4 - strom odumírající. Koruna převážně proschlá, zbytky chlorotických listů, redukce olistění mezi 70 100%, jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. 5 - strom odumřelý. Charakteristika poškození břízy 0 - růst větví normální, větve nají zřetelnou špičku na hlavní ose, v mladých porostech zřetelný vrchol stromu. 1 - některé větve v horní třetině koruny s nezřetelnou špičkou, malé mezery v koruně, olistění se začíná přesouvat ke koncům větví, ojedinělé loňské výhony bez listí. 2 - větve v horní třetině bez špičky, koruna mezernatá, slabé větve bez listí, kartáčovitý tvar větví, častý křivolaký růst. 3 - koruna tvořena nepravidelnými shluky olistění, často z proventivních pupenů, jednotlivé silnější suché větve 4 - koruna silně proschlá, olistění převážně jen na výhonech z adventivních nebo proventivních pupenů. 5 - mrtvý strom. Výše uvedená klasifikace poškození jednotlivých stromů je rozhodující pro určování stupňů poškození porostů. Pro praktické použití této stupnice však jsou potřebné určité zkušenosti (řada škodlivých činitelů v lese se projevuje obdobně jako poškození imisemi). Tyto stupně poškození jednotlivých stromů jsou určující pro zatřídění jednotlivých porostů (těchto dřevin) do stupňů poškození porostů (viz. následující tabulka). Je však nutné neuvažovat poškození například hnilobami, hmyzem, námrazami apod., které se často může projevovat obdobně.


109

Ochrana lesa

PLO - 27

Stupeň poškození porostu 0 0/1 I II III a III b IV

Popis poškození porostu Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy pošk. Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 a větší 3 a větší 100 0 0 0 99 20 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0

32* 84* 0 0

5* 30* 50 70

0

0

0

100

*Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot (I, II).

7.1.2.2.b) Přehled ploch a zásob dle stupňů poškození imisemi Tabulka ploch a zásob dřevin dle stupňů poškození imisemi v PLO 27: DŘEVINA MJ SM ha m3 JD ha m3 BO ha m3 ostat.J ha m3 BK ha m3 DB ha m3 ostat.L ha m3 celkem ha m3

0 18281,55 3338176 31,69 10309 232,08 8418 680,54 179993 4997,17 1339676 4,41 1073 2183,63 279372 26411,07 4957017

0/I 11015,49 2966779 12,84 5913 0,87 192 0,56 107 230,18 64499 0 0 8,30 954 11268,23 3038444

I 9160,90 3302419 11,77 5548 47,84 586 0,46 83 110,81 39964 0 0 4,64 480 9336,41 3349080

II 4270,78 1163950 2,83 1363 22,14 35 0 0 101,17 34703 0 0 0,28 96 4397,19 1200147

IIIa 2085,59 332947 0,08 35 9,31 0 0 0 4,32 17,35 0 0 0 0 2099,30 334717

IIIb 119,34 13936 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 119,34 13936

IVa 39,50 8096 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 39,50 8096

celkem 44973,13 11126303 59,20 23168 312,23 9231 681,57 180183 5443,65 1280577 4,41 1073 2196,84 280902 53671 12901437

Výše uvedené údaje jsou vztaženy k počátkům platnosti jednotlivých LHP, výběrem z databáze pro PLO 27. Stupeň poškození IVb v současnosti již není evidován.

7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení Na celkové úrovni imisního zatížení v PLO 27 se podílí i dálkový přenos emisí ze zahraničních (Polsko, území bývalé NDR) a tuzemských zdrojů (severní a východní Čechy, severovýchodní Morava). Svou roli mohou hrát lokální zdroje v době inverzí a při určitých meteorologických podmínkách i automobilová doprava emisemi NOx. Veškeré emise škodlivých látek jsou evidovány v Registru emisních zdrojů znečišťujících ovzduší (REZZO), který se člení na REZZO 1 - 4 dle velikosti a druhů zdrojů znečištění. Tyto zdroje mohou mít buď bezprostřední vliv na imisní situaci v PLO, nebo se mohou významně podílet na dálkovém přenosu do této oblasti. V počátku šetření OPRL v roce 1995 byl podíl znečištěni v celé republice tento: registr REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

charakteristika stacionární zdroje (výtopny a technologie) s výkonem nad 5 KW stacionární zdroje s výkonem od 0,2 - 5 KW do 0,2 KW mobilní zdroje (letecká,silniční a železniční doprava)

počet

SO2

NOX

2 500 33 000 3 200 000 5 200 000

87% 5% 7% 1%

46 % 3% 4% 47 %

Západní část PLO 27 je pod vlivem především z dálkového přenosu imisí ze středních Čech, hlavně z elektráren Chvaletice, Opatovice, Mělník, aglomerací Praha, Kolín, Pardubice a některých podniků např. Karosa Vysoké Mýto, Lokomotivní depo Česká Třebová, Poličské strojírny apod., kde se projevuje vliv převažujícího severozápadního proudění větru.

110


PLO – 27

Ochrana lesa

Od roku 1998 dochází k dalšímu výraznému snižování emisí SO2. Po dokončení programu odsíření velkých elektráren lze předpokládat výrazné snížení imisního zatížení (s výjimkou oxidů dusíku NOx, které od roku 1994 zaznamenávají, hlavně vlivem rozvoje automobilové dopravy, určitý nárůst). Emise produkované přímo v oblasti PLO 27 tvoří jen malou část celkového imisního zatížení. Rozhodujícími emitenty jsou podniky zařazené do REZZO1. Na okrese Šumperk to jsou LILLENHAMER Olšany, Cembrit, Velamos Sobotín, Mep Postřelmov, ABA Šumperk, SATEZA Šumperk, Esmo Mohelnice, VLT Hanušovice, HELA AUTOTECHNIK, Pivovar Holba a Nová Huť Zábřeh n.M. Na okrese Jeseník do REZZO 1 náleží FONO s.r.o Jeseník, IKOV Písečná, CMO Písečná, Slezský kámen, Moravolen a.s. a HARD Jeseník. K největším emitentům SO2 na okrese Šumperk dle REZZO 2 patří A.G.P. BETA s.r.o., Cidem Hranice a.s. – Štíty, Nobleslen a.s., Best foods CZ a.s., (tři z posledně jmenovaných jsou také největšími emitenty NOx). Největším emitentem uhlovodíků je cihlářská pec Štíty (Cidem). Z místních zdrojů je to například obec Libina. Na okrese Jeseník k významným emitentům SO2 patří Velobel s.r.o., Zlatex s.r.o. a Česko-slezská výrobní společnost s.r.o. Největším emitentem oxidů dusíku (dle REZZO 2) jsou Jesenické mlékárny a uhlovodíků Omya a.s. Měsíční aritmetické průměry koncentrací imisí z měřících stanic ČHMÚ udávají následující tabulky. Naměřené hodnoty jsou však zavádějící vzhledem k tomu, že např. stanice v Jeseníku leží poněkud v imisním stínu a mimo to jsou ovlivněny místními zdroji. Měrnou jednotkou jsou mikrogramy na kubický metr vzduchu. S akutním poškozováním lesních porostů lze počítat v případě, že průměrné denní hodnoty SO2 přesahují 200 µg.m-3. Jeseník Škodlivá látka

rok

SO2

1994 1998 1994 1998 1994 1998 1994 1998 1994

NOx NO2 O3 prach

1 12 13 12 40 -

2 12 14 13 47 58

3 16 10 10 11 9 10 36

4 15 7 11 10 10 9 76 55

5 12 5 9 7 8 7 90 77 36

měsíc 6 7 14 11 5 3 7 8 7 6 7 8 6 6 97 82 75 41 51

1 28 44

2 26 52

3 25 -

4 14 -

5 7 37

6 8 35

1 64 46 26

2 54 67 28

3 18 40 74

4 -

5 -

6 -

∅ 8 11 3 9 7 8 7 82 44

9 14 4 9 7 8 7 80 64 36

10 21 4 14 11 12 10 67 47 37

11 19 12 13 20 11 17 57 45 28

12 22 15 14 15 13 14 57 50 23

8 7 44

9 12 -

10 13 -

11 32 -

12 24 -

8 12 40 -

9 7 44 -

10 9 47 20

11 13 94 19

12 19 97 12

17 8 10 11 9 10 75 62 40

Albrechtice Škodlivá látka

rok

SO2 prach

1998 1998

∅

měsíc 7 11 37

17 42

Šumperk Škodlivá látka

rok

SO2 NOx O3

1998 1998 1998

∅

měsíc 7 10 29 -

28 56 30

Hygienické normy:

prach 150 µg/m3 za 24 hodin NOx 100 µg/m3 za 24 hodin NO2 100 µg/m3 za 24 hodin O3 160 µg/m3 za 8 hodin SO2 150 µg/m3 za 24 hodin.

S poškozováním imisemi souvisí i směr větrů. Z tabulky vyplývá, že nejčastější směr větru pro Jeseníky je západní, dále jihozápadní a severozápadní. Třída rychlosti 1 - do 0,5 m/s 2 - 0,5-2,5m/s 3 - 2,5-7,5m/s Celkem

S 0,19 3,49 0,79 4,47

SV 0,21 4,78 1,64 6,63

JV 0,30 6,87 2,65 9,82

V 0,38 4,79 1,53 6,70

J 0,34 3,36 0,30 4,01

JZ 0,49 12,84 4,79 18,12

Z 0,82 27,61 8,16 36,59

SZ 0,47 11,05 2,15 13,67


Bezvětř. -

% 3,20 74,80 22,01 100,00

111

Ochrana lesa

PLO - 27

7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi Hodnoty imisního zatížení v porostech lze zjistit z rozptylových studií. Tyto však pro účely OPRL nejsou k dispozici. Celkové zatížení znečištěním ovzduší není v PLO 27 příliš vysoké, ale vzhledem k výraznému reliéfu však může být značně prostorově diferencované. Ve vyšších partiích centrálního masívu Hrubého Jeseníku (PLO 27) je zatížení oxidem siřičitým nízké, průměrná roční koncentrace SO2 za rok 1994 činila pro stanici Švýcárna 11 mikrogramů na m3, maximální denní průměr (19.2.1994) dosahoval 52 mikrogramů na m3, stanice Rejvíz (ČHMÚ) naměřila maximální denní průměr 64 mikrogramů na m3 (7.2.1994) a průměrná koncentrace za rok 1994 byla 10 mikrogramů na m3. To znamená, že měřící stanice v Jeseníku je ovlivněna místními zdroji znečištění. Pro srovnání v Krušných horách během zimy 1996/97 při inverzní situaci v prosinci koncentrace oxidu siřičitého překračovaly v denních průměrech hodnoty 200 mikrogramů na m3 s nejvyšší půlhodinovou koncentrací 3606 mikrogramů na m3 a přesto toto nepřineslo projevy akutního poškození jehličí (na rozdíl od zimy 1995/96, kdy při obdobných koncentracích došlo k odumření a poškození obrovských ploch lesa). Znečištění oxidem siřičitým z lokálních zdrojů se vyskytuje zejména v nižších údolních polohách, za nepříznivých rozptylových podmínek, kdy se průměrné denní koncentrace mohou blížit k hodnotám 100 mikrogramů na m3 (stanice ČHMÚ Jeseník naměřila v roce 1994 maximální denní průměr 4.2. – 91 mikrogramů na m3) a průměrná roční koncentrace byla 17 mikrogramů na m3. Dálkovým přenosem škodlivin z Polska a východních Čech je zatížena zejména oblast Kralického Sněžníku, která tvoří návětrnou stranu celého pohoří. Škodlivinou, která může mít v oblasti Jeseníků výrazný stresující účinek pro lesní dřeviny je ozon. Výsledky měření ze stanice Švýcárna ukazují, že tato škodlivina má výrazný roční chod se dvěma maximy v dubnu a na přelomu července a srpna, kdy dosahují denní průměry až 120 mikrogramů na m3. Lze předpokládat, že se zvýšenými koncentracemi v ozonu budou zatíženy zejména hřebenové polohy, kde je nejvyšší insolace ultrafialovým zářením, které se na vzniku O3 podílí a také hlavní silniční tahy (oxidy dusíku jsou prekurzorem vzniku ozónu v přízemních vrstvách atmosféry).

7.1.2.4.a) Vývoj a rozsah exhalačních těžeb V současnosti jde zejména o exhalační těžbu rozptýlenou. ROK Exhal. nah, Suma NT

1982 7127 196735

1983 13084 222677

1984 26056 279115

1985 27427 301042

1986 20073 192743

1987 29662 160307

1988 17310 143710

1989 26166 145426

1990 10412 116186

1991 8008 189350

1992 9041 133023

1993 20364 228964

1994 21077 192378

1995 23038 166611

1996 12751 117484

1997 6969 93408

∅ 17410,5 179947,4

7.1.2.4.b) Současný zdravotní stav porostů Současný zdravotní stav v porovnání s minulostí lze zjistit z aktualizací poškození imisemi prováděnými každoročně některými pobočkami ÚHÚL. V tabulce jsou uvedeny plochy dle stupňů poškození imisemi zjištěné v roce 2000. ROK

112

sm,bo,jd 2000 ost. Jehl. listnaté celkem

0 0/I 16820,78 13550,55 668,1 124,7 5999,3 869,8 23488,18 14545,05

I 8407,62 31 188,6 8627,22

II 4150,25 5 103,2 4258,45

IIIa 2048,1 0 3,7 2051,8

IIIb 444,05 0 0 444,05

IVa

IVb 26 0 0 26

celkem holiny 0 45447,35 0 828,8 0 7164,6 0 53440,75


0

0

PLO – 27

Ochrana lesa

Vývoj poškození porostů v letech 1986-2000 v PLO 27 0 Tisíce ha

30

0/I

25

I

20 15

II

10

IIIa

5 0 0

IIIb

I 0/I

8 99

1

IVa

89

19

6

8 19

IIIa

IIIb

1

IVa

2 99

IVb

II

95

19

IVb

Vývoj zásob všech dřevin dle jenotlivých stupňů poškození v PLO 27 5000

0

4500

0/I

4000

I

3500

II

M3

3000 2500

IIIa

2000

IIIb

1500

IVa

1000

IVb 500 0 1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

ROKY


113

Ochrana lesa

PLO - 27

Vývoj poškození lesních porostů v PLO 27 vychází z aktualizací poškození porostů imisemi. Tyto aktualizace se prováděli již od roku 1983 k 30.6. běžného roku. Výsledky této aktualizace z roku 1983 se na pobočce ÚHÚL Olomouc nedochovaly - byly předány tehdejší pobočce Frýdek-Místek. Ucelená řada aktualizací je až od roku 1986. I tato řada však není zcela kompletní. Chybí LHC Hanušovice z let 1986, 1989-1992. V souboru byly tyto roky nahraženy roky předešlými. Dále chybí LHC Albrechtice (cca 1393 ha) neboť na tomto LHC šetřeném pobočkou F-M není obdobná časová řada - cca od roku 1994 již nejsou vyhotovovány.V roce 1993 byla aktualizace provedena na všech celcích za celá LHC. Proto v tomto roce byly použity údaje roku předešlého nebo následujícího. Údaje pro PLO 27 vznikly sumarizací ploch a zásob z jednotlivých ročních aktualizací za lesní správy (polesí a revíry). Výměry a zásoby těchto menších organizačních jednotek jsou ještě zpřesněny přepočtením procentem, které zohledňuje zastoupení této jednotky v PLO 27. V případě, že na některých LHC byly zásoby lesních porostů poškozených imisemi šetřeny za celé LHC, je procentický podíl zaujatý v PLO 27 vypočten dle výměry uvedené ve Zprávě k základnímu šetření OPRL pro PLO 27 (ÚHÚL Olomouc 1999). Tímto způsobem bylo dosaženo poměrně vyrovnaných celkových ploch a zásob bez ohledu na organizační změny v zájmových LHC. Výsledky aktualizací jsou však poněkud zkresleny vývojem metodiky šetření - například vylišením stupně 0/1 a jeho evidencí (viz grafy), zpřesňováním evidence holin holiny se v současnosti již pouze neodečítají, ale evidují se zvlášť a v příštím roce se přičtou k ploše nepoškozených porostů apod. Z grafů vytvořených na základě těchto aktualizací vyplývá, že zatímco u listnatých dřevin poklesl podíl poškozených dřevin za sledované období cca na 1/5, u smrku klesá podíl těchto poškozených porostů podstatně pomaleji. V 80-tých letech i přes nepříznivou imisní situaci docházelo k významnému úbytku poškozených porostů díky koncentrovaným plošným exhalačním těžbám. V současnosti u silněji poškozených porostů docházelo ke snižování jejich plochy zejména díky jejich odtěžování od počátku devadesátých let (vliv sucha a kůrovce). Proředění a otevření porostů však pravděpodobně mělo za následek další mírné zhoršení stavu v letech 1997-98 a to i přes určité snížení imisní a zlepšení klimatické situace. V současnosti lze považovat zdravotní stav za stabilizovaný. V rámci šetření OPRL většina lesníků uvádí mírné zlepšení zdravotního stavu porostů z hlediska poškození porostů (defoliace a odumírání), oproti stavu z konce osmdesátých let. Imisní poškozování porostů, či lépe chřadnutí lesů je poměrně složitá záležitost. Určení příčin chřadnutí dřevin je většinou obtížné, neboť se často jedná o soubor negativních činitelů. Základem by mělo být prošetření stanovištních faktorů, zejména půdních a klimatických podmínek. K mapování vlastního vlivu imisí lze využít např. fytoindikaci (reakce citlivých rostlin například některých druhů lišejníků) nebo biochem. a fyziologických testů (listová analýza, poměr chlorofylu A : B). Laboratorní vyšetření provádí VULHM Jíloviště – Strnady. Okulární metody hodnocení poškození dřevin imisemi jsou nespolehlivé a zachycují spíše komplexní zdravotní stav dané dřeviny, i když vliv imisí může být dominantní. Imise mohou působit i prostřednictvím kyselých dešťů s následným poškozováním porostů nebo mykorhizy. Průměrná kyselost srážek dle ČHMÚ v Praze a Bratislavě se v roce 1986 pohybovala okolo pH 4,2 - 4,3 a je tedy výrazně nižší (méně kyselá) než je kyselost většiny lesních půd. Vyšší kyselost lesních půd než je kyselost atmosférických srážek lze vysvětlit okyselováním organickými kyselinami ze surového humusu nebo přímou vazbou imisních sloučenin na půdní vlhkost.

Údaje o kyselosti atmosférických srážek roce 1997 na měřící stanici Bílý Kříž:

pH

114

1 4,44

2 4,54

3 4,28

4 4,68

5 4,40

Měsíc 6 7 4,68 4,76

průměr 8 4,83

9 4,76

10 4,48

11 4,47

12 4,52

4,59


PLO – 27

Ochrana lesa

Hodnocení stavu výživy v PLO 27 Hrubý Jeseník, VÚLHM Jíloviště -Strnady 1995: LHC

Porost

Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Hanušovice Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Javorník Javorník Javorník Javorník Javorník Loučná Loučná Loučná Loučná Loučná Loučná Loučná

305 A7 305 A11 307 E12 414 C4 508 B3 517 D17 713 A4 716 A10 728 C10 803 B7 315 C1 331 E5 333 B10 427 C1 501 C13 525 C14 527 D5 530 A15 538 B1 114 A11 139 B7 142 A13 143 A1 143 A3 102 A2 104 D4 108 B3 134 A4 142 A3 313 A1 325 A4 Průměr

Humus

Půdní profil (do 40cm)

pH

P

K

Ca

Mg

pH min

pH max

3,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 5,5 2,5 2,5 3,5 2,5 2,5 3,5 2,5 3,5 2,5 2,5 2,5 4,5 4,5 2,5 2,5 3,5 2,5 2,5 4,5 3,5 2,98

2 1 1 2 1 1 2 2 2 2 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1,58

3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3 2 3 3 2,87

1 1 2 3 2 3 2 2 3 2 3 1 2 3 1 2 3 3 2 3 3 3 3 3 3 2 1 2 2 2 2 2,26

2 2 3 3 2 3 2 3 3 2 3 2 3 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 3 3 2,68

3,2 3,1 3,0 3,8 2,9 2,8 3,1 2,6 2,6 3,4 3,4 3,4 2,9 4,0 3,2 3,5 2,9 3,2 3,2 2,8 3,2 3,1 3,2 3,8 3,3 3,2 3,7 3,2 2,9 3,2 3,1 3,19

3,6 3,7 4,2 4,3 3,8 3,5 3,6 2,9 3,4 3,7 4,1 4,0 3,7 4,1 3,8 4,0 4,0 3,6 3,6 3,5 3,9 4,1 3,7 4,3 3,9 3,8 4,0 4,0 3,9 3,8 3,9 3,82

Údaje pH / Kcl

Kriteria použitá pro hodnocení výživy: Prvek Fosfor Draslík Vápník Hořčík

1 - Nízká zásoba 19-35 ppm 30-50 ppm 143-355 ppm 19-42 ppm

2 - Střední zásoba 35 -70 ppm 51 -100 ppm 365 -710 ppm 43 - 90 ppm

3 - Dobrá zásoba 71-110 ppm 101 - 133 ppm 711-1420 ppm 91 - 150 ppm

Z údajů vyplývá, že tyto konkrétní porosty v PLO 27 mají v humusu spíše nízké zásobení fosforem, dobré zásobení draslíkem, střední zásobení vápníkem a spíše střední zásobení hořčíkem. Za optimální hodnotu pH v lese, která má být dosažena vápněním, je považováno pH/KCl 4,2. Pod tuto hodnotu se jeví účelné snižování kyselosti. Je však nutné si uvědomit, že cca 75 % lesních půd v ČR má pH nižší. Lesní půdy jsou „přirozeně kyselejší" v porovnání se zemědělskými pozemky. Vápnit by se měly hlavně silně kyselé půdy s pH/KCl 3 a nižším. Důvodem zvýšené kyselosti může být i intenzivní mineralizace v důsledku více prosvětlených porostů. Výše uvedené pouze naznačuje problematiku poškozování lesů imisemi (chřadnutí lesů mírného pásma), a to i přes mírné zlepšení stavu v současnosti. Do budoucna nelze vyloučit opětovné zhoršování zdravotního stavu lesů zejména vlivem klimatických výkyvů a globálního oteplování. Vzhledem k tomu, že v PLO 27 nebyla prokázána úzká korelace mezi imisním zatížením a zdravotním stavem (přesto, že symptomy poškození lesů jsou v této oblasti běžné), lze doporučit šířeji pojatý monitoring zdravotního stavu lesních porostů v rámci inventarizací lesa, obnov LHP nebo OPRL a ve spolupráci s VÚLHM. Tento monitoring by měl zahrnovat rozbory asimilačních orgánů, být zaměřený i na biotické činitele, půdní procesy apod.


115

Ochrana lesa

PLO - 27

7.1.3. Abiotičtí činitelé Poškození abiotickými činiteli je dle rozboru nahodilých těžeb nejvýznamnějším škodlivým činitelem v PLO 27. Do škod abiotickými činiteli zahrnujeme škody větrem, sněhem, námrazou a ledovatkou, povodněmi, suchem, záplavami apod. Škody záplavami se projevily škodami na cestní síti, zejména na LHC Hanušovice a Loučná. K významným škodám vodní erozí, kdy se turistická cesta stala sběračem vody, došlo v roce 1995 na LHC Jeseník. V PLO Hrubý Jeseník jsou však rozhodující škody větrem a sněhem. Přehled o vývoji živelné nahodilé těžby v PLO 27 ROK Živel. nahod. Suma NT

1982 180160 196735

1983 130875 222677

1984 147758 279115

1985 211714 301042

1986 142604 192743

1987 113519 160307

1988 108517 143710

1989 107693 145426

1990 99314 116186

1991 167615 189350

1992 70591 133023

1993 107320 228964

1994 86023 192378

1995 60407 166611

1996 35520 117484

1997 49531 93408

∅ 113697,5 179947,4

7.1.3.1. Škody větrem Škody větrem můžeme rozdělit na přímé škody (ztráta a znehodnocení dřevní hmoty, snižuje se podíl cennějších sortimentů) a nepřímé škody (zraňování sousedních stromů a nárostů, zvyšování nákladů na zpracování polomů, přemnožení kůrovců, nebezpečí buřeně). V lesním hospodářství jsou nebezpečné hlavně větry s výkyvy v rychlosti a směru. Škody vznikají při rychlostech nad 60 km/hod což je 14 -17 m/s. Při rychlostech nad 18 m/s vznikají polomy, které mohou být jednotlivé, skupinovité (do 10 stromů) a plošné. Škodlivé větry, pokud jsou silné a stálé, vytvářejí praporcovité koruny, suché východní vysušují půdu a zvyšují transpiraci. Vichřice jsou charakteristické svou sílou a vířivostí. Větrné bouře ulamují větve i celé stromy, způsobují vývraty, rozštěpy, vytváří vylámané pruhy v porostech. Větrné smrště postihují menší plochy, kotlíky. Přepadové větry se tvoří v horských oblastech za velkých teplotních a tlakových rozdílů. Tyto je třeba odlišovat od přepadavých větrů, které vznikají v důsledku konfigurace terénu na základě aerodynamických zákonů, kdy v určité vzdálenosti (dle rychlosti větru) za hřebeny dopadají vzduchové masy s velkou ničivou silou. Rozsah škod je závislý na mnoha činitelích – roční doba (v létě jsou více ohroženy listnáče, jehličnany v zimě a předjaří, při zamrzlé půdě je více zlomů apod.), počasí (v rozmoklé půdě jsou ohroženy více dřeviny se srdčitým kořenovým systémem – listnáče, DG i MD často více než SM), stanoviště (SLT), členitost terénu (nejvíce ohrožená jsou sedla), dřevina a její věk (zpravidla s přibývajícím věkem roste), hospodářský tvar a způsob hospodaření (nejohroženější jsou stejnorodé a stejnověké porosty).

7.1.3.1.a) Škody větrem v minulosti Dle historických průzkumů škody větrem v horských revírech byly větší než v údolních revírech. Kolem roku 1830 se ustupovalo od holých sečí a přecházelo se k prosvětlování na pruzích, poněvadž škodil vítr. Zejména vyšší polohy byly silně poškozovány větrem, proto se uvažovalo o znovu zavedení toulavé seče. Toto se již neuskutečnilo, směr těžby měl jít proti nebezpečnému větru, přičemž se nesměl skácet žádný mýtný porost, který by odkryl starší než 40ti letý porost. Soupis historicky doložených významných větrných kalamit v PLO 27: LHC Jeseník Nejnebezpečnější větry SZ, JZ a jižního směru. 1867 – 1868 větrný polom 1875 větrný polom 1896 větrná kalamita 1906 větrná kalamita 6. 4. 1912 větrná kalamita, 2 100 m3 6. 11. 1915 větrná kalamita, 1 200 m3 7. 1. 1919 větrná kalamita, 3 850 m3 3.9.1925 větrná kalamita, 5 000 m3 22.11.1926 větrná kalamita, 4 000 m3 1977, 1980 – 1984 větrná kalamita, 180 000 m3

116


PLO – 27

Ochrana lesa

LHC Javorník 1834 škody vichřicemi 1867, 1875 větrné polomy 1896, 1906 větrná kalamita 31 . 1. a 2. 2. 1913 větrná kalamita, 12 000 m3 6. 11. 1915 větrná kalamita 3. až 7. 1. 1919 větrná kalamita 1925 – 1926 větrná kalamita 1978- 1987 každoroční škody větrem, 235 000 m3 LHC Loučná Na LHC převládá vítr západního směru. 12. 10. 1925 větrná kalamita 1980 větrná kalamita, 210 000 m3 listopad 1984 větrná kalamita, 75 000 m3 LHC Hanušovice Převládající nebezpečné větry přicházejí od severozápadu a západu. 1776 větrná kalamita 1786 - 1787 větrná kalamita, 15 000 m3 1822, 1833 větrná kalamita, 56 000 m3 1868 – 1870 větrná kalamita, 222 090 m3 1897 větrný polom, 30 000 m3 1909 větrná kalamita, 8 175 m3 1910 – 1912 větrný polom, 36 110 m3 5. 11. 1921 větrná kalamita 25 000 m3 1926 větrná kalamita, 5 600 m3 30. 12. 1927 větrná kalamita, 4 400 m3 1928 větrný polom, 5 465 m3 1929 větrná kalamita, 15 200 m3 1930 větrná kalamita, 24 700 m3 1940 – 1941 větrná kalamita, 12 600 m3 1980 – 1981 větrná kalamita, 194 000 m3 24. 11. 1984 větrná kalamita, 70 360 m3

7.1.3.1.b) Škody větrem v současnosti Vítr je nejvýraznějším abiotickým činitelem v PLO 27. Škody větrem zjištěné při šetření OPRL jsou zachyceny v mapě dlouhodobých opatření lesa ve vrstvě VEPO. Plocha je v hektarech. LHC Albrechtice Hanušovice Janovice Javorník Jeseník Karlovice Loučná CELKEM

Plošné poškození větrem 93,5 882,4 261,8 56,5 232,8 338,1 519,6 2384,7

Rozptýlené pošk. větrem 104,8 45,4 24,8 88,5 46,0 145,2 454,8

Škody větrem celkem 93,5 987,2 307,2 81,4 321,3 384,1 664,8 2839,5

7.1.3.2. Škody sněhem a námrazou Sníh způsobuje poškození mechanického rázu vlivem zatížení korun hmotností sněhové pokrývky, lámou se vršky, prolamují koruny, v rozmoklých půdách vznikají sněhové vývraty (ojedinělé, skupinovité nebo celoplošné). Rozsah škod ovlivňuje stanoviště, druh a věk dřeviny, hospodářský tvar a výchova porostů. Nejohroženější jsou pěstebně zanedbané smrkové monokultury - například porosty na bývalých zemědělských půdách. Námraza vzniká z mlhy při nízkých teplotách a škody jsou nejvíce ovlivněny nadmořskou výškou a dřevinou. Ohroženy jsou zejména polohy nad 600 m.n.mořem. Ledovatka je druhem námrazy vznikající namrzáním deště nebo přeměnou námrazy či sněhu při kolísání teploty kolem 0 stupňů Celsia.


117

Ochrana lesa

PLO - 27

Námrazou jsou nejvíce ohroženy :

porostní okraje stěny náseků, kraje lesa řediny porostní zbytky a malé porosty Více odolné se projevily stromy ve vertikálně zapojených porostech (neboť více jsou poškozovány předrostlíky) a porosty v komplexech lesa (vzájemná ochrana stromů a porostů). LHC

Plošné poškození sněhem a námrazou. 2,35 2,35

Albrechtice Hanušovice Janovice Javorník Jeseník Karlovice Loučná CELKEM

Rozptýlené. pošk. sněhem a námrazou 431,6 102,9 178,1 2,4 148,2 415,3 217,2 1496,0

Sníh a námraza celkem 431,6 105,2 178,1 2,4 148,2 415,3 217,2 1498,4

7.1.3.3. Škody suchem Nejproblematičtější škody suchem jsou v kulturách na kamenitých až suťovitých svazích jižní a jihovýchodní expozice. Ve starších porostech se sucho na těchto stanovištích projevuje obdobně jako imise. Dle zkušeností z šetření OPRL většina souší jsou stromy poškozené hnilobami, které jsou obzvláště citlivé na přísušky. ROK Ostatn.souše Suma NT

1982 3617 196735

1983 4705 222677

1984 17250 279115

1985 19018 301042

1986 7883 192743

1987 4219 160307

1988 3042 143710

1989 529 145426

1990 1367 116186

1991 1341 189350

1992 13055 133023

1993 32410 228964

1994 44504 192378

1995 43153 166611

1996 23008 117484

1997 9797 93408

∅ 14306 179947,4

7.1.3.5. Poškození mrazem Vážné škody mrazem způsobují prudké poklesy teplot. Mrazy jsou časné, zimní a pozdní. Časné mrazy poškozují výhony, zimní škodí jen při dlouhodobém trvání u tenkokorých dřevin a pozdní způsobují citelné škody na pupenech, výhonech i květech. Výše škod je závislá na stanovišti a dřevině. Nejvyšší poškození porostů mrazem (400 ha) bylo vykazováno na LHC Janovice v roce 1990. Celkem bylo na LHC zaujatých v PLO 27 v letech 1982-1993 459 ha, tj cca 5,5ha/LHC/rok. LHC Hanušovice Javorník Loučná Janovice Jeseník Město Albrechtice Karlovice CELKEM

ha 1 24 410 3 19 2 459

7.1.4.Poškození biotickými činiteli Nejdůležitější škody způsobené biotickými činiteli v PLO 27 jsou škody hnilobami, zvěří a podkorním hmyzem.

7.1.4.1. Poškození porostů zvěří Součástí lesních ekosystémů Hrubého Jeseníku je i spárkatá zvěř. Vzhledem ke změnám druhové skladby lesů a hospodaření v nich došlo k ochuzení vegetace v jehličnatých monokulturách a ke snížení možnost pastvy pro jelení zvěř. Pozornost zvěře, jejíž skutečné stavy jsou vyšší než stavy normované, se 118


PLO – 27

Ochrana lesa

proto soustřeďuje na lesní dřeviny, které jsou předmětem hospodářského zájmu. Okusem jsou poškozovány nezajištěné kultury a přirozené zmlazení, místy okus zcela vylučuje přirozenou obnovu. Ohryzem a loupáním kůry spojeným s následnou infekcí ran dřevokaznými houbami je snižována mechanická stabilita porostů a znehodnocováno dřevo v nejcennější části kmene. Škody v porostech se kumulují a zůstávají až do doby smýcení porostu. Náklady na ochranu lesa proti škodám zvěří jsou několikanásobně vyšší, než je ekonomický přínos myslivosti. Oplocování kultur a individuální ochrana stromů vede ke zvýšeným škodám na neoplocených kulturách a individuálně nechráněných stromech. Potřeba ozdravění lesů je velmi naléhavá. Mimo jiné se tato neobejde se bez zvýšení podílu listnáčů a jedle. Toto je však do jisté míry limitováno rozsahem škod působených zvěří, neboť náklady na ochranná opatření mnohonásobně překračují peněžní výnos z myslivosti. Škody zvěří se na negativním stavu lesa projevují: - snižováním druhové a genetické diverzity (okus a vytloukání listnáčů, jedle a modřínu) - zvýšenou dispozicí sekundárním chorobám a škůdcům - znehodnocování dřeva (snížení tvárnosti, hniloby) - ztrátami na přírůstu (v důsledku prodloužení zajištění kultur, snížení zakmenění, snížení vitality, předčasného smýcení) - provozními vícenáklady (vyšší vylepšování, snížení podílu přirozené obnovy, prodloužení ošetření) - snížení stability, oslabení některých mimoprodukčních funkcí lesa, zvýšení nebezpečí zániku lesa na některých lokalitách. Proto se jeví vyvážený vztah mezi stavy zvěře a stavem lesa jednou z podmínek obnovení stability lesních ekosystémů. Kriteria pro zařazování honiteb do jakostních tříd: Celková charakteristika lesa Listnaté Smíšené s převahou listnáčů alespoň 60 % Smíšené s listnáči 60 – 20 %

Jehličnaté nebo s příměsí listnáčů do 20 %

Specifikace Les nízký Les vysoký s podr. dřevitým i bylinný Les vysoký s bylinným podrostem Les vysoký s podrostem dřevitým i bylinným Les vysoký s bylinným podrostem Les vysoký převážně bez podrostu Les vysoký s podrostem dřevitým i bylinným Les vysoký převážně bez podrostu

Bonita I I II III III III III IV

JKS 20 20 15-19 10-14 10-14 10-14 10-14 5-9

7.1.4.1.a) Přehled o výskytu zvěře Ze spárkaté zvěře je v PLO 27 rozšířena zvěř srnčí a vysoká, prakticky po celé ploše, dále zvěř kamzičí a v západní části i zvěř mufloní (NS 9ks, JKS 25). Ta se v minulosti vyskytovala i na LHC Javorník (polesí Horní Lipová). Zvěř černá prakticky v lese neškodí, spíše převažuje její užitečnost. Specifikou LHC Javorník, Jeseník, Albrechtice a zejména Hanušovice je zimní migrace jelení zvěře z Polska. Mimo to je na LHC Loučná zřízena obora na jelení zvěř. Na LS Karlovice je odchovna tetřeva. Tabulka stavů zvěře, plánu lovu a skutečného lovu v r. 1999. Součet stavů z honiteb zaujatých v PLO 27 okres Bruntál Jeseník Šumperk Ústí n.O. celkem

NS 189 146 187 24 546

zvěř jelení JS P 194 141 229 163 391 340 72 55 886 699

L 144 221 337 58 760

NS 102 103 157 259

zvěř kamzičí JS P 35 4 59 132 48 167 52

L 2 44 46

NS 283 482 322 92 1179

zvěř srnčí JS P 165 56 476 165 326 113 103 31 1070 365

L 51 137 106 32 326

NS 28 11 18 57

zvěř černá JS P 50 47 85 116 85 76 14 14 234 253

L 21 68 53 12 154

NS-normovaný stav, JS-jarní sčítaný stav, P-plán lovu, L-lov s úhynem,

7.1.4.1.b) Zhodnocení poškození porostů zvěří v minulosti Významné škody zvěří se v Jesenické oblasti začínají datovat cca od roku 1850, kdy se započalo s intenzivní přeměnou porostů zdevastovaných pastvou a milířením. V této době nastal nekontrolovaný nárůst stavů zvěře vlivem omezování chovu ovcí, který začínal být nerentabilní v důsledku konkurence ze zahraničí. Snahy o snížení stavů zvěře se datují již od 70. let 19. století. Důvodem mimo jiné byla i snaha o zalesnění vysokohorských holí v PLO 27. Tyto snahy o snížení stavů byly úspěšné pouze částečně, vysoká se přemnožovala v cyklech cca 20-ti let. Jedním z důvodů tohoto stavu lze vidět ve vlastnictví rozsáhlých území v Jeseníkách Řádem německých rytířů (ing. Hošek). Situace začátkem 20. století nazrála tak © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

119

Ochrana lesa

PLO - 27

daleko, že kolem roku 1900 byla v Pradědském komplexu vytvořena rozsáhlá obora pro vysokou zvěř o rozloze 38 000 ha mimo jiné proto, aby bylo zabráněno škodám na zemědělských pozemcích v nižších polohách. Její pozdější faktické zrušení po 1. sv. válce mělo vliv na opětovné zvýšení stavů. Obě světové války měly na stavy jelení zvěře pouze krátkodobý vliv. Po první světové válce stavy jelení zvěře kulminovaly v druhé polovině třicátých let (Hošek). První větší redukce jelení zvěře po druhé světové válce probíhala počátkem 60. let (Malina). Sedmdesátá léta byly opět ve znamení nárůstu stavů vysoké zvěře. K jejich skutečné redukci došlo zejména po roce 1992 a prakticky trvá do dnes. Vliv měla i změna velikosti honiteb v roce 1993. Je evidentní, že v Jeseníkách byly vysoké stavy jelení zvěře již v minulém století (a ne jen po druhé sv. válce, jak se někdy tvrdí), což mimo jiné může souviset s nynějším špatným stavem lesa. Vývoj stavů jelení zvěře v PLO 27: ROK NS 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 ∅

Okres Bruntál JS PL L

NS

Okres Jeseník JS PL L

NS

Okres Šumperk JS PL L

Okres Ústí n.Orlicí NS JS PL L

NS

Celkem JS PL

L

189 189 189 189 189 189 189 189

597 420 291 284 166 191 194 183

511 419 270 280 170 147 141 169

356 374 319 299 171 132 144 178

146 146 146 146 146 146 146 146

454 447 318 296 246 226 229 273

488 442 290 277 175 180 163 234

448 446 217 297 180 162 221 231

187 187 187 187 187 187 187 187

430 446 335 401 387 416 391 427

404 317 337 724 330 306 340 394

392 342 348 408 282 323 337 375

24 24 24 24 24 24 24 24

46 167 82 85 95 84 72 69

45 44 56 64 66 63 55 52

48 45 61 80 63 64 58 44

546 546 546 546 546 546 546 546

1527 1480 1026 1066 894 917 886 952

1448 1222 953 1345 741 696 699 849

1244 1207 945 1084 696 681 760 828

189

291

263

247

146

311

281

275

187

404

394

351

24

88

56

58

546

1094

994

931

JS v roce 1994 na okrese Jeseník jsou interpolovány. NS-normovaný stav, JS-jarní sčítaný stav, Pplán lovu, L-lov s úhynem,

7.1.4.1.c) Současné poškození porostů zvěří Tabulka poškození porostů zvěří po jednotlivých věkových stupních v hektarech (analýza SLHP): DREVINA SM SMP JD JDO DG LMB KOS MD BK JV KL JS BŘ JR LP OL OLS OLZ OS VR celkem %

1.vek. st. 1280,4 0,2 0,5 0,1 0,4 0 0,1 9,7 140,2 0 17,2 0,1 0,1 5,9 0 0,4 0 0,5 0 0 1455,8 8,4

2.vek. st. 893,1 0 1,3 0,1 0,1 0 0 2,4 104,9 0 7,6 0,7 0 1,4 0 0,7 0 0 0 0 1012,5 5,8

3.vek. st. 1470,8 0 0,4 0 0,3 0 0 0,5 62,9 0 3,6 6,0 0 0 3,5 6,6 0,2 0 0 0 1554,9 8,9

4.vek. st. 3490,0 0 0 0 4,7 0 0 0,1 87,2 0 2,7 1,3 0 0,3 0,6 11,5 0 0 0 0 3598,3 20,7

5.vek. st. 1668,8 0 0 0 0 0 0 0 125,2 0 2,9 2,1 0 0 1,0 4,2 0 0 0 0 1804,1 10,4

6.vek. st. 1658,3 0 0 0 0,1 0 0 0 91,4 0 7,6 3,2 0 0,3 1,2 1,8 0 0 0 0,2 1764,2 10,1

7.vek. st. 2163,2 0 0 0 0 0 0 0 41,5 0 2,7 1,6 0 0,1 1,6 0,7 0 0 0 0 2211,5 12,7

8.vek. st. 1341,0 0 0,1 0 0 0 0 0 42,6 0 4,7 2,3 0 0 1,0 0,4 0 0 0,1 0 1392,2 8,0

9.vek. st. 1148,5 0 0 0 0 0 0 0 31,8 0 3,4 2,2 0 0,2 0,7 0,1 0 0 0 0 1186,8 6,8

10.v. st. 602,4 0 0 0 0 0 0 0 15,0 0 0,9 0,3 0 0 0,7 0 0 0 0 0 619,3 3,6

11.+v. st. 764,0 0 0 0 0 0 0 0 47,0 0 0,6 0 0 2,4 0 0 0 0 0 00 815,5 4,7

plocha celk 16840,5 0,2 2,3 0,2 5,6 0,3 1,1 12,7 789,6 0 53,9 19,9 0,2 10,6 10,4 26,4 0,2 0,5 0,1 0,2, 17414,8 100,0

2620 13,4

2349 12,0

2645 13,5

1925 9,8

1108 5,7

388 2,0

250 1,3

19568 100,0

Plocha PÚPFL 56 659,2 ha Výsledky poškození v PLO 28: celkem %

1006 5,1

823 4,2

1763 9,0

4692 24,0

Plocha PÚPFL 83 858 ha Tabulka poškození zvěří je vztažena k PLO 27 ze současných platných LHP. Plocha je redukována procentem poškození jednotlivé dané dřeviny, tzn. že jde o redukovanou plochu dřeviny poškozenou zvěří. V prvním věkovém stupni jde o okus. Poškození v PLO 27 činí 30,7 % plochy. Pro srovnání v PLO 28 toto poškození činí „ pouze“ 23,3% plochy.

120


PLO – 27

Ochrana lesa

7.1.4.1.d) Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Výstavba oplocenek je sice nejúčinější opatření k zabránění škod okusem a vytloukání, v podmínkách PLO 27 je jejich účinnost snížena vysokou sněhovou pokrývkou a častým poškozováním od námrazy. Oplocenky se však musí udržovat v bezvadném stavu. V současné době se však snižuje jejich význam s poklesem stavů zvěře. Využívají se spíše pro listnáče a jedli v lokalitách vystavených enormnímu tlaku zvěře. Používají se jak dřevěné tak z drátěného pletiva. Výběr mezi oběma typy je individuální. Cenově jsou oba typy prakticky rovnocenné. Rozšíření dřevěných oplocenek v současné době napomohla v některých případech i jeho estetičnost, problémy bývají s jejich kvalitou. Drátěné uzlové pletivo je zase méně účinné proti černé zvěři a ve vyšších polohách trpí závěsem námrazy – dochází až k rozplétání uzlů. Nátěry stromků repelenty dokáží podstatně snížit poškození okusem. Využívají se zejména zimní nátěry. Letní nátěry se užívají podstatně méně, opět spíše pro listnáče a jedli za využití zádových postřikovačů a odpovídajících repelentů. Opichování dřevěnými kůly (s případným doplněním dráty) snižuje poškození vytloukáním. Rozšířená je ochrana plastovými trubicemi (např. KOREX). Biologické ochrany se užívá dvojsadba na LHC Albrechtice. Nejpopulárnějším opatřením u vlastníků lesa jsou redukční odstřely velké spárkaté zvěře. Je nutné si však uvědomit, že výše škod zvěří nebývá přímo úměrná stavům zvěře. Je však pravda, že při nulových stavech zvěře jsou nulové nové škody. Cílevědomě chovat zvěř je však právo i povinnost.

7.1.4.1.e) Vymezení oblastí chovu vybraných druhů spárkaté zvěře Narušení současných lesních ekosystémů vede nejen ke střetu zájmů produkce dřeva a lovectví, ale i ke střetu zájmů rekonstrukce a obnovy lesa a udržení kvalitních populací spárkaté zvěře. Toto si žádá koncepční přístup, který předpokládá specifikaci chovu zvěře. Pro řešení tohoto problému použilo MZe informačních vrstev „Celkové poškození kultur zvěří – IFER 1995“, „Normované stavy a odlovy zvěře na 1000 ha honiteb – 1995“, „Oblasti chovu jelena evropského podle přírodních podmínek“, „Podmínky pro chov vybraných druhů spárkaté zvěře – Hromas 1994“ a „Posouzení možnosti chovu různých druhů spárkaté zvěře na téže ploše – Hromas 1994“. Při vymezování oblastí chovu byla vrstva nároků (s vyloučením méně vhodných lokalit) spárkaté zvěře proniknuta vrstvou areálu vybraného druhu zvěře. Vybraná vrstva byla redukována o oblasti, kde je tlak zvěře na obnovu lesa neúměrný. Nově vzniklá vrstva byla překryta hranicemi okresů a honiteb. Jako pomocný materiál pro rozhodovací proces byla připravena mapa „Rozdíl mezi přirozenou a cílovou skladbou jehličnatých porostů“, která charakterizuje náročnost rekonstrukce porostů. Na závěr byly specifikovány nejvhodnější dříve zpracované alternativy chovu. Na základě posouzení původnosti druhů a jejich tlaku na lesní ekosystémy byly stanoveny oblasti s podmínkami optimálními a vhodnými pro chov, u nichž nové poškození kultur (v roce 1995) bylo do 20%. Výsledná vymezení oblastí chovu v podmínkách Jeseníků odřezalo z oblastí chovu lokality postižené silněji škodami zvěří. Chov je tak logicky vyloučen z centrálních lokalit přirozeného výskytu. Okresní úřad považuje předloženou rajonizaci za prakticky nepoužitelnou a vypracoval variantní řešení: a) Z vytvořených oblastí chovu se bude respektovat jádro migračního areálu zvěře. Tato varianta předpokládá plošnou redukci směrem od okrajů migračního celku dovnitř s dalším poklesem ze současného stavu 20-30 kusů na 1000 ha na cca polovinu, čímž bude dosaženo normovaných stavů. Na základě šetření ČIŽP Brno OkÚ předpokládá, že toto bude pro ochranu lesa dostatečné. b) Oblasti chovu nebudou vytvářeny vůbec s neomezeným odstřelem holé zvěře. Dle zkušeností Okú totiž lov trofejové zvěře brání redukci početních stavů zvěře. Úspěch této varianty je však dle OkÚ podmíněn podporou vlastníků lesa.


121

Ochrana lesa

PLO - 27

Stanovisko ÚHÚL k rajonizaci: Je nepochybné, že zvěř je schopna působit enormní škody. V PLO 27 jsou tyto škody zvláště citelné v obnově lesa. V ojedinělých případech jde o nenahraditelný genofond a obtíže stran obnovy v klimaticky a terénně extrémních poměrech projevující se ve vysokých vicenákladech. Jak vyplývá z analýzy SLHP, právě v PLO 27 jsou vyšší škody v prvních dvou věkových stupních, kde jde zejména o okus na kulturách a obnově lesa. Tyto škody jsou v PLO 27 vyšší jak absolutně tak relativně ve srovnání s PLO 28. Škody okusem činí v PLO 28 cca 5% a v PLO 27 cca 8% redukované plochy 1. věkového stupně. Po této stránce jsou snahy o snížení škod okusem legitimní. Lze pokračovat v redukci stavů zvěře, na lokalitách tomu určených rajonizací, půjde to však na úkor i ostatních částí migračního celku. Zvěř se chová dle vlastní logiky, která nectí námi vytvořenou rajonizaci, ale bude využívat své přirozené migrační celky bez ohledu na počet kusů. Zvěř tam, kde má přirozené možnosti se rozšířit, se rozšíří, pokud jí v tom nezabrání nějaká překážka (přírodní, umělá). Proto se domníváme, že pokud ještě nejsou dosaženy normované stavy a i OkÚ počítá s jejich dalším snížením, je předčasné řešit rajonizaci, jejímž výsledkem je také nepřímé snížení stavů. V případě rajonizace se domnívám, že by ve velkém došlo k jevu, který se běžně užívá v dnešních relativně malých honitbách, kdy někteří nájemci vystřílí, co jde a čekají na to, co přijde z okolních honiteb – což považuji za neseriozní. V případě rajonizace bude docházet k saturaci z Polska. Do jádra migrační zón v horních polohách PLO se bude stahovat byť jen jediný kus jelení zvěře. Individuální odstřel neřeší vytlačování zvěře z určitých lokalit - vysoká pouze nevychází na odkrytá místa a stává se vysloveně noční zvěří. Na zneklidňování zvěře jsou vhodnější naháňky (někdo je přirovnává ke zneklidňování vlky) – ty se však neprovádí v době vegetace . Zneklidňovaná zvěř však o to více loupe,. Vyloučení zvěře z určitých lokalit lze důkladným oplocením, ale zkušenosti s tzv. „ex-oborami“ nám ukazují, že jen do určité míry a krátkodobě vzhledem k poškozování oplocení a vysokému sněhu. Obdobně Pradědská obora fungovala prakticky pouze 12 let. Zvěř se bude stahovat spíše tam, kde má klid a potravu, a v tom je do jisté míry schopna změnit své zvyky (jeleni v kukuřičných polích Maďarska). Lesnatost západní části Jeseníků je nižší (a je tedy úživnější vzhledem k vyššímu množství býv. zem. půdy). To je důvod, proč pravděpodobně bude docházet k neustálé migraci jelení zvěře jak z Polska, tak východní části Jeseníků do lokalit vyloučených rajonizací. Návrh OkÚ přednostního odstřelu holé v lokalitách určených rajonizací by však mohl být do jisté míry účinný, neboť laně přednostně kladou tam, kde se narodily. Doporučujeme: - objektivizovat stavy zvěře kontrolami v průběhu roku, u krmných zařízení a sledováním migrace - operativně upravovat plány lovu nebo odchyt dle aktuální situace - nájemní smlouvy mezi vlastníkem a nájemcem honitby koncipovat vzhledem k vyšší vymahatelnosti práva (sankce či zrušení nájmů) při neplnění odlovu, vysokých škodách nebo jinak špatném mysliveckém hospodaření - zvážit možnost ponechání výkonu práva myslivosti v horských revírech (PLO 27) pouze na vlastníkovi - revidovat hranice honiteb (jejich zvětšení a odstranění hranic pole-les) pro zvýšení možností odlovu a eliminaci problémů při koncentraci zvěře v době nouze. - další opatření provádět až po dosažení normovaných stavů a vyhodnocení škod působených těmito stavy.

7.1.4.2. Kalamitní hmyzí škůdci – podkorní a listožraví Nejdůležitějším kalamitními hmyzími škůdci v PLO 27 jsou kůrovci, potenciálně i ploskohřbetky a smrková forma obaleče modřínového. Nahodilá těžba (m3) hmyzí v PLO 27: ROK Hmyz.nah, Suma NT

1982 5831 196735

1983 74013 222677

1984 88051 279115

1985 42883 301042

1986 22183 192743

1987 12907 160307

1988 14841 143710

1989 11037 145426

1990 5093 116186

1991 12386 189350

1992 40336 133023

1993 68869 228964

1994 40774 192378

1995 40014 166611

1996 46205 117484

1997 27111 93408

∅ 34533,3 179947,4

122


PLO – 27

Ochrana lesa

7.1.4.2.a) Bekyně mniška (Lymantria monacha) Je to polyfágní škůdce, který může způsobovat holožíry. Kalamitně se však přemnožuje v monokulturách smrku a borovice. Na borovici ožírá vše, bez ohledu na ročník jehličí, na smrku nejprve narašený poslední ročník, později vše. Při přemnožení se stává polyfágní a je schopna se vyvíjet na všech jehličnanech a na většině listnáčů. Základní stav definuje vyhláška MZe č. 101/96 jako stav, kdy žíry jsou neznatelné a defoliace na jednotlivých stromech nepřekročí 5%. Při zvýšeném stavu je poškození porostů patrné, avšak ani na nejvíce poškozených stromech defoliace nepřekračuje 30%. Při kalamitním stavu dochází k silnému poškození porostů a na jednotlivých stromech vzniká defoliace přes 30%. Kontrola se provádí lepovými deskami s feromonem. V podmínkách České republiky se přemnožuje většinou ve stejnověkých, stejnorodých a přehoustlých smrčinách v nadmořských výškách 400-700 m n.m. PLO 27 tedy není typickou gradační oblastí bekyně mnišky. V letech 1982-1993 se vyskytla na LHC Hanušovice (63 ha), Janovice (16 ha) a Město Albrechtice (47 ha). V současné době se zde mniška vyskytuje pouze ojediněle v základním stavu.

7.1.4.2.b) Ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis) Vyskytuje se ve starších smrkových porostech, ožírá starší ročníky jehličí, čímž významně defoliuje. Při silnějším žíru vytváří vaky. Kontrola se provádí sondami o rozměru 25x25 cm až 1x1m o hloubce 25 cm. Kritický stav je 100 ks rojivců na 1m2. V rámci šetření OPRL se však poněkud netypicky vyskytovala i ve starších (130 letých) smrkových porostech, či na výstavcích (má ráda prosvětlené porosty). V rámci šetření OPRL byla zjištěna na LHC Javorník a Loučná – v obou případech v základním stavu.V průměru byla ploskohřbetka vykazována na cca 37 ha ročně. Ploskohřbetka sazenicová (Acantholyda hieroglyphica) se ojediněle v minulosti vyskytla na LS Jeseník. Upozorňuji na výskyt ploskohřbetky severské (Cephalcia arvensis) v cca 600 m n.m. ve dvou formách (jarní a letní) a také černé (C. falleni) ve vyšších polohách v imisně poškozených porostech. Obě jsou běžné v Orlických horách a doprovází P. smrkovou. Nedělají vaky. Kontrola stejná jako u P. smrkové, u P. černé je však kritických již 30 rojivců na m2. Výskyt ploskohřbetky v letech 1983-92. LHC Hanušovice Javorník Loučná Janovice Jeseník Město Albrechtice Karlovice CELKEM

ha 313 0 1988 687 0 100 0 3088

7.1.4.2.c) Kůrovci na smrku Lýkožrout smrkový - Ips typographus - je to nejvýznamnější kůrovec na smrku v České republice. Vyhovují mu oslabené smrky ve stáří 60 let a více. Škodí larvy i dospělci vyžíráním chodeb v lýku. Rojení probíhá podle počasí v dubnu až květnu, samečci napadají kmeny stromů a vyhlubují snubní komůrku, mnoho jich zahyne ronící pryskyřicí, a proto je přirozený poměr pohlaví 1:1 změněn na 1:2-3 ve prospěch samiček, matečná chodba je rovnoběžná s podélnou osou kmene, vylíhlí brouci vyhlodávají nepravidelně okolí kuklící kolébky, celý vývoj trvá 10 týdnů (vaj.-12, larva-24, kukla-12, dospívání-24dní), má 1-2, někdy i 3 pokolení ročně. Kontrola se provádí při základním stavu pochůzkami, jinak lapáky nebo feromonovými lapači. Ochranou je včasné zpracování kůrovcového a kalamitního dříví, otrávené lapáky, odkorňování, asanace lapáků. Je běžný na všech revírech. Lýkožrout menší – Ips amitinus Doprovází lýkožrouta smrkového, ale vystupuje výše do hor. Binomie, ekologické nároky a obrana je obdobná jako u lýkožrouta smrkového, s vyjímkou použití feromonových lapačů. Požerek má zprohýbané


123

Ochrana lesa

PLO - 27

matečné chodby. Dle šetření v rámci OPRL se nezdá být příliš rozšířený, přesto že jde o typickou oblast jeho potenciálního rozšíření. Lýkožrout lesklý - Pityogenes chalcographus - je v celé oblasti běžný. Rojí se krátce před lýkožroutem smrkovým a má i podobný sled pokolení, nalétává na mladší stromy a na zbytky po těžbě. Kontrola a ochrana je prakticky stejná jako u lýkožrouta smrkového. Je schopen masivního přemnožení v horních partiích lesa na větvích starých stromů (Šerák 1994). V nižších polohách je považován spíše za škůdce tyčovin. Lýkohub matný - Polygraphus polygraphus - požerek je přímý nebo šikmý a matečné a larvální chodby probíhají v různé hloubce, působí tedy velmi neuspořádaně. Má stejný sled pokolení jako lýkožrout smrkový. Vyžaduje tenčí lýko. Ochrana spočívá v likvidaci těžebních zbytků a zdravotním výběru. Je běžný. Napadení ostatními kůrovci (Pityogenes, Pityophorus a další) LHC 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 Hanušov. 0 200 0 0 0 0 0 Javorník 75 65 290 204 236 46 0 Loučná 59 647 0 183 520 0 124 Janovice 0 121 241 70 0 0 0 Jeseník 300 17 0 0 0 0 0 Albrecht. 244 706 638 548 1220 989 206 Karlovice 194 50 0 0 0 1417 0 Celkem 872 1806 1169 1005 1976 2452 330 Za celé LHC

1989 0 0 110 50 0 136 0 296

1990 12 0 0 100 0 82 0 194

1991 1992 1993 ∅ 0 0 0 17,7 0 0 0 76,3 115 0 1770 294,0 50 156 3196 332,0 0 0 2300 218,1 690 0 7900 1113,3 0 200 300 180,1 855 356 15466 2231,4

Lýkožrout severský – Ips duplicatus - druh přirozeně rozšířený od severní Evropy přes Polsko až na území severní Moravy. Vyskytuje se v nižších polohách, nejčastěji do 500 m n.m. na SM 40-70 letých (je znám také na jiných druzích jehličnanů, např. BO). Má 1-3 pokolení do roka, první rojení asi dva týdny po typografu – má však rychlejší vývoj. Zvlášť pozitivně reaguje na predispozici smrků suchem. Stromy napadené I. duplicatus bývají často ve spodní části napadené I. typographus. Jeho výskyt v PLO 27 není doložen.

7.1.4.2.f) Klikoroh (Hylobius abietis) První zmínky o tomto nebezpečném škůdci kultur jsou z poloviny 19. století. V nedávné minulosti to byl jeden z nejvýznamnějších škůdců kultur zejména na pokalamitních holinách.V současnosti je tento škůdce na ústupu vzhledem k odklonu od pasečného způsobu hospodaření a užívání máčeného sadebního materiálu. LHC 1982 1983 Hanušov. 92 90 Javorník 276 541 Loučná 166 262 Janovice 121 115 Jeseník 81 293 Albrecht. 51 0 Karlovice 161 140 Celkem 948 1441 Za celé „LHC“

1984 182 154 173 403 237 0 237 1386

1985 116 266 83 163 255 86 334 1303

1986 3 596 62 386 319 160 250 1776

1987 122 402 29 375 290 227 361 1806

1988 31 295 65 361 341 272 324 1689

1989 18 516 115 226 267 312 430 1884

1990 68 383 125 224 308 124 64 1296

1991 15 268 206 136 225 343 306 1499

1992 0 141 0 0 127 11 2 281

1993 ∅ 0 61,4 150 332,3 0 107,2 50 213,3 133 239,7 118 142,0 3 217,7 454 1313,6

7.1.4.2.g) Obaleč modřínový - smrková forma (Zeiraphera diniana) Tento nebezpečný škůdce smrkových porostů (zejména ve vyšších polohách v imisně poškozených porostech) je monitorován LČR na revírech, kde jej lze předpokládat, pomocí feromonových pastí. Dosud je jeho výskyt mizivý. Na rozdíl od ploskohřbetek jeho housenky ožírají poslední ročník jehličí.

7.1.4.2.h)Dřevokaz čárkovaný (Trypodendrom lineatum) Obecně lze říci, že jeho výskyt v PLO 27 se snižuje, zejména v důsledku rychlého odvozu dřeva ze skládek. Rojí se na jaře při teplotách nad 0oC, samička vyžírá příčnou chodbu směrem do dřeva, larvy potom vyžírají kolmo na ni souběžně s osou kmene, ročně má jen jedno pokolení, brouk žije v symbióze s 124


PLO – 27

Ochrana lesa

ambroziovými houbami a plísněmi, znehodnocuje dřevo technicky. Prevence spočívá v uskladňování na suchých slunečných místech. Při obraně ošetřujeme po celém povrchu (včetně čel) insekticidními přípravky. LHC 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 Hanušov. 0 373 500 350 350 330 210 0 0 200 0 0 Javorník 150 0 150 65 308 0 0 0 0 0 0 0 Loučná 170 739 0 185 430 0 188 369 200 87 450 0 Janovice 374 190 150 340 430 280 50 64 100 0 0 0 Jeseník 70 350 0 0 0 0 0 30 0 0 0 0 Albrecht. 70 120 0 60 0 0 25 30 40 110 0 1200 Karlovice 180 120 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 1014 1892 800 1000 1518 610 473 493 340 397 450 1200

∅ 192,8 65,1 342,8 164,8 37,5 137,9 25,0 848,9

7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Lýkohub drvař (Hylastes cunicularius) Brouci škodí zralostním žírem pod kořenovým krčkem a na koříncích sazenic smrku. Při silném napadení sazenice rychle hynou. Při slabším poškození proniká ranami na kořenech často infekce václavky. Obranou proti tomuto lýkohubu může být máčení sazenic před výsadbou v syntetických pyrethroidech. V PLO 27 je to poměrně běžný škůdce. Bázlivec olšový (Agelastica alni) Tato mandelinka může způsobit i holožíry na olších - silný žír byl v roce 95 na olšových nárostech. Obešel se bez vážnějších následků. V současnosti jsme zaznamenali jen nízké škody. Častým škůdcem na BŘ je bázlivec vrbový.

7.1.4.4.Houbové choroby Hnilobami jsou poškozeny zejména staré porosty a staré výstavky. Mimo vlastní technické poškození dřeva se jedná i o snížení statické stability, stromy jsou více náchylné na zlomy a vývraty abiotickými činiteli. Houbové choroby jsou častou příčinou defoliací, které jsou často považovány za poškození imisemi. O podílu napadení porostů houbami (kořenovými hnilobami) mimo jiné napovídá výše nahodilé těžby ostatních souší – stromy takto napadené jsou přednostně napadány hmyzími škůdci a jsou také mimořádně citlivé na přísušky. Václavka obecná (Armillaria s. l.) Je saproparazitická houba, která napadá všechny dřeviny. Podle ČERNÉHO (1989) je u nás dosud zjištěno 5 druhů václavek, které byly vylišeny z původního druhu václavka obecná (Armillaria mellea). V současnosti se mluví cca o 11 druzích. Smrk na nevhodných stanovištích nižších poloh je velmi často napadán václavkou smrkovou (A. ostoyae). Snížit výskyt václavky je možné omezením výsadby smrku v nižších polohách. Poškození kultur václavkou jsem však zjistil i v nadmořské výšce kolem 1000 m n. m. na hranici PLO 27. Běžná je také na výsušných suťových stráních. Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus) Je znám jako tzv. červená hniloba smrku, přesněji je to jedna z hub, která způsobuje tento druh hniloby. Infikuje jehličnaté i listnaté dřeviny a patří k primárním parazitům. Častý na vodou ovlivněných stanovištích. Je však běžný i na bohatších živných řadách a vyskytuje se někdy na těchto stanovištích spolu s václavkou. Tracheomykózy Onemocnění tracheomykozního typu patří mezi nejvážnější choroby lesních dřevin a působí značné škody nejen v lesních porostech (grafióza jilmů), ale objevuje se i v lesních školkách. Tracheomykozní onemocnění sazenic vyvolávají houby rodu Ophiostoma, Verticillium, Fusarium, Botritis a další. Přechází na semenáčky jak z osiva, tak ranami po hospodářských zásazích.Tato onemocnění přechází i na mnoho dalších dřevin jehličnatých i listnatých (SM, BO, JV, BK, HB, JS, LP, AK, OL, BŘ i ovocné stromy). Obranou ve školkách je odstranění napadených jedinců, opakované hluboké kypření záhonů, zálivka fungicidními © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

125

Ochrana lesa

PLO - 27

přípravky (Benlat, Ibefungin, kyselina boritá, Borax). Toto závažné a hromadné onemocnění způsobuje zřejmě celý komplex faktorů. Na prvním místě je nutno uvést nepříznivé klimatické a stanovištní podmínky (klimatické tepelné zvraty, dlouho trvající sucha, pokles hladiny spodní vody, deficit půdní vláhy, poškozování jarními mrazy, opakované poškozovaní listožravými škůdci, podkorním a dřevokazným hmyzem a znečištění prostředí). Oslabené stromy jsou pak napadány mnoha druhy rodu Ophiostoma. Choroba se šíří i kořenovými srůsty a pravděpodobně i větrem a deštěm. Sypavky na smrku Klasická sypavka smrková je běžná na celém území v přehoustlých mlazinách, tyčovinách i starších porostech. Způsobuje usychání jednotlivých jehlic na jinak zelených větvích. Vyjma snížení estetické hodnoty ozdobného chvojí (ozdobného klestu do vazby či vánoce) a případně vánočních stromků, nemá hospodářského významu. V roce 1998/1999 bylo značné napadení sypavkou Ascocalyx abietina – odesychaly nejmladší letorosty, které byly v předjaří pod sněhem. Dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum) Působí největší škody na buku, ale napadá také javory, lípy, břízy, habry, jasany a jírovce. Infikuje stromy v místech poranění na kořenech a bázích stromů, na začátku května až července v místech poranění vyrůstají bělavá stomata, která se pozdějí barví do šedozelena a na začátku podzimu vyrůstají v povrchové části stomat vřeckaté plodničky. Stomata jsou jednoletá, ale vytrvávají na stromech více let. Hniloba se šíří vyzrálým dřevem vzhůru, vytváří výrazné červenohnědé nepravé jádro, příznaky napadení téměř chybí. Běžný. Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) Infekce jde přes poranění kořenů, jejich náběhů a pahýly větví, po několika letech parazitace vyrůstají v místě infekce víceleté plodnice, rozklad dřeva je rychlý, již od druhé fáze má dřevo výrazně snížené technické vlastnosti, ve třetí fázi se stromy někdy ulamují. Obranou je ochrana před mechanickým poškozením a korní spálou. Provádí se zdravotní výběr. Největší škody působí v bukových porostech. V oblasti byl nalezen prakticky na všech revírech, je běžný zejména v přestárlých bukových porostech. V případě výskytu plodnic je třeba napadené stromy odstranit. Zcela běžný. Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) Běžně se vyskytuje jako saprofyt na dřevě jehličnatých stromů. Infikuje však i živé dřeviny v místě poranění na kořenech a kmenech. Nejčastěji byl pozorován na smrku. Je třeba chránit stromy před poraněním kůry a odstraňovat z porostů napadené jedince. Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) Škůdce na buku. Nalezen např. na LHC Javorník a Loučná. Poměrně běžný.

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Žloutnutí smrku Projevuje se bohatou škálou symptomů. Barevné změny zřejmě působí více příčin (imise, sucho, klimatické zvraty, vyplavování živin okyselováním půd, změna úrovně výživy, rozpad a destrukce mykorhíz, živočišní a houboví patogeni). Nezanedbatelným poznatkem je dominantní účast hub z rodu Ophiostoma ve vodivých pletivech chřadnoucích smrků. Žloutnutí dělíme do tří kategorií: 1/ Disperzní – roztroušené v koruně v malých ohniscích jednotlivých jehlic 2/ Parciální – žloutnutí v pruhu části koruny nebo v několika větvích 3/ Totální – více méně stejnoměrně žloutne celá koruna. Je typické např. na LS Hanušovice Jako příčina se zpravidla se udává nedostatek hořčíku. Pozitivní výsledky proti žloutnutí má hnojení smrkových porostů. Doporučuje se i aplikace kapalnými hnojivy „na list“(Dušek) vzhledem k poškození kořenů. Hynutí olší (malolistost olší) Je neznámého původu. Je pozorováno od 70. let na LHC Litovel. V současnosti již proniká do těsné blízkost PLO 27 na LHC Loučná. Projevuje se jednak opožděným rašením olší a tvorbou velmi malých listů. Chřadnutí někdy postupuje i několik let, posléze však mnohé napadené stromy hynou. Postihovány jsou především starší olše podél vodotečí, rybníků, ale i v lesních porostech. Příčina dosud není uspokojivě vysvětlena. Chřadnoucí olše mají často poškozené (odumřelé) kořeny, které jsou patrné na vyvrácených stromech vykazujících toto onemocnění. Další postup a vývoj této choroby bude nezbytné pozorně sledovat, 126


PLO – 27

Ochrana lesa

stejně jako další podobné choroby a neznámé hynutí listnáčů (lípa, buk, klen), neboť současná zjednodušená představa a praxe, že okamžité a podstatné zvýšení zastoupení listnáčů v lesních porostech současně zvýší i jejich stabilitu, nemusí platit. Buřeň Mezi nejvýznamnější druhy buřeně patří třtiny, které v kulturách často dominují. V nižších polohách převládá třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) a ve vyšších polohách ji nahrazuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Na kyselých půdách se hojně vyskytuje metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa). V případě, kdy vytváří souvislé koberce (v příliš prosvětlených porostech), komplikuje přirozenou obnovu porostů. Na vlhčích lokalitách často vytváří souvislé koberce ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Potíže při zalesňování, přirozené obnově a následné péči působí rovněž maliník (Rubus idaeus), starčky, vrbka úzkolistá. Netýkavky (Impatiens noli – tangere a parviflora) negativně ovlivňují kultury a možnost přirozené obnovy na vlhkých a zastíněných lokalitách. Z plevelných keřů a dřevin se dále vyskytují bez hroznatý, keřovité vrby, jeřáb a bříza. Proti buřeni je možno zasáhnout ožínáním, ošlapáváním, plachetkami i chemickými přípravky např. Roundup, Touchdown, Casoron G (nesmí se však použít v 1. pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů). V případě správné aplikace (dávkování a zamezení splachům) byly dobré zkušenosti i s Velparem (i pro přirozenou obnovu v totálně zabuřenělých porostech), vzhledem k jeho selektivnosti. Při výsadbě do zabuřenělých ploch se doporučuje taková výsadba, při níž je kořenový systém hlouběji jak 10cm. Důležitým činitelem ovlivňujícím následné zabuřenění kultur je stav porostu před obnovou, dynamika obnovy porostů a způsob provedení obnovy – vesměs se negativně projevuje přílišné prosvětlení současných porostů již před obnovou a nepravidelnost semenných let. Norník rudý (Clethrionomys glareolus) Je velmi dobře šplhající hraboš, ohryzávající kůru smrků v mlazinách a tyčovinách, schopný způsobit značné škody (škody tímto hlodavcem na LS Javorník, Hanušovice – dosud není spolehlivě ověřeno). Škody těžbou a přibližováním V kulturách se pomístně objevily na přirozeném zmlazení při dotěžování porostních zbytků a kůrovcových stromů zejména při vyklizování. Celkově škody těžbou a přibližováním v kulturách jsou zanedbatelné. Lze však předpokládat jejich nárůst vzhledem k rozšiřování podrostního hospodářství. Významné škody však mohou vznikat a vznikají při výchovných a předmýtních těžbách, zejména v důsledku následných hnilob. Určité zlepšení může nastat využitím menší mechanizace a koní, odklonem od výroby surových kmenů ve prospěch sortimentů a rovnaného dříví, důslednou technologickou přípravou pracovišť. Zejména bukové porosty jsou velmi citlivé i na pouhé otlačení borky při těžbě - následuje infekce houbami nectria a vznik rakoviny - pokud i rakovina zaroste, jsou kmeny znehodnoceny přinejmenším jádrem. V podmínkách PLO 27 je důležitá asanace rýh vznikajících při přibližování traktory a zejména lanovkami pro eliminaci eroze. Škody požáry v letech 83-92 LHC Hanušovice Javorník Loučná Janovice Jeseník Město Albrectice Karlovice CELKEM

ha 4,9 4,3 10,2 5,5 3,2 9,8 3,3 41,2

V průběhu let 1982-1993 na LHC zaujatých v PLO 27 vznikla řada požárů. Nejčastější příčinou byly neukáznění turisté, ale také pálení klestu a vlak. Přepočtem odpovídá cca 0,5 ha požárů /LHC/rok. Škody hospodařením Jsou souborem škodlivých příčin, které jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům. Tyto škody se mimo kvality zalesnění týkají i kvality sadebního materiálu. Tato kvalita může být provenienční - zejména u sadebního materiálu z cizích zdrojů a fyziologická, která může být ovlivněna © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

127

Ochrana lesa

PLO - 27

způsoberm pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi. Dále má vliv na ujímavost kultur vlastní provedení zalesňovacích prací. Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování . V PLO 27 je velmi důležitá provenienční kvalita sadebního materiálu, jeho otužilost (využití aklimatizačních oplůtků) , vyvýšená sadba (proti dlouho ležícímu sněhu v úžlabinách), dvojsadby a sadba do bioskupin.

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Doporučuje se využívat výsledků šetření zdravotního stavu lesních porostů a vlivu imisí mezinárodní monitorovací sítě od VÚLHM Zbraslav - Strnady. Opticky sledovat poškození porostů imisemi (též pravidelné hodnocení zdravotního stavu porostů při venkovním šetření při obnovách LHP) a v případě zjištění významného zhoršení zdravotního stavu zajistit ve spolupráci s LČR, ostatními vlastníky lesů a VÚLHM odběr a vyhodnocení vzorků asimilačních orgánů a vzorků půdy a navržení potřebných opatření (těžebních, případně hnojení kapalnými hnojivy nebo vápnění). Snížení kyselosti vápněním je problematické, protože vápník je rychle vázán buření. Výchova je založena na jednom velmi silném výchovném zásahu ve fázi mlazin, při horní porostní výšce 3 – 5 m. Při tomto zásahu se nejprve negativním výběrem odstraní silně poškozené stromy ze všech stromových úrovní, včetně stromů předrůstavých (za silně poškozené se považují jedinci se ztrátou olistění 40 % a více). Potom se z porostu odstraní také stromy středně poškozené (ztráta olistění 20 – 30 %) z podúrovně, resp. z úrovně a zásah se dokončí tradičním podúrovňovým způsobem na požadovanou hustotu. U smrkových porostů pod „vlivem imisí“ se doporučuje v pásmu C zahájit prořezávky cca ve věku 10 –15 roků. Při výchozí hustotě 4 – 5 tis. ks na ha se sníží prvním, velmi silným zásahem počet stromů a to zhruba na polovinu 2 000 – 2 500 ks/ha. Negativním výběrem se odstraní všichni citlivěji reagující jedinci na imise ve všech stromových úrovních (předrůstavé, úrovňové, podúrovňové), silně poškození se ztrátou jehlic 40% a více, potom středně poškození se ztrátou 20-30% a zásah se dokončí podúrovňovým způsobem na požadovanou hustotu. Další zásah se provádí zhruba ve 25 – 39 letech věku, opět se odstraňují citliví jedinci se ztrátou jehlic nad 25 – 30 % s poklesem počtu na 1200 ks/ha.Ve starších mlazinách, kde ještě nebyl proveden zásah, opakovat prořezávky častěji, zhruba po pěti letech, aby se dosáhlo požadovaného počtu 1200 – 1500 ks/ha zhruba ve 30ti letech. Plné dlouhodobější uvolnění relativně tolerantních jedinců vůči imisím umožňuje rozvoj korun, zvýšení podílu osluněného jehličí a zvýšení tloušťkového přírůstu. Tím se zvyšuje odolnost vůči imisím, škodám sněhem a výhledově i proti působení větru. Při obnově a při výchově je vhodné zajistit vytvoření odolného porostního pláště a zpevněných okrajů. Nedokacovat poškozené okraje porostů a tím neodkrývat nepřipravené stromy (nebezpečí korní spály) a zejména v nejvyšších polohách PLO 27 je třeba chránit i proti klimatickým vlivům (námrazám a ledovým krystalům hnaným větrem). S výchovou smrkových porostů se začíná v HS 53, 55, resp. 57 ve věku 15 let (při výchozí hustotě kolem 4 000 stromů na 1 ha) a v HS 73, 75, resp. 77 ve věku 20 let (při výchozí hustotě kolem 5 000 stromů na 1 ha). Prvním velmi silným výchovným zásahem se sníží počet stromů na 1800 a méně. Radikální uvolnění zápoje umožní prodloužit pěstební periodu na 10 až 15 let na kyselých stanovištích HS 53, 73. Na živných stanovištích HS 55, 75, resp. v HS 57, 77, mohou být první zásahy silnější a pěstební perioda kratší (zpravidla 5, max. 10 let). Takto pěstované porosty vytvoří ve věku 50 let maximální zápoj, který by měl tvořit ochranu proti pronikání imisí v době, kdy již vitalita stromů s věkem postupně klesá. Další výchovné zásahy jsou již slabší, podúrovňové a řídí se podle zdravotního stavu porostů. V případě, že se zdravotní stav porostu zhoršuje, následuje pouze zdravotní výběr. S výchovnými zásahy se v pásmu ohrožení B začíná obdobně jako v pásmu C, v porostech však musí po zásazích zůstat větší počet relativně méně poškozených stromů (1800 – 2200 úrovňových a předrůstavých stromů s olistěním 70 % a více na 1 ha). Druhý, slabší výchovný zásah se opakuje max. po 10 letech. S aktivní výchovou se končí ve věku 30 – 35 let. V dalším období se v případě potřeby uskuteční zdravotní výběr s cílem zabránit přemnožení kalamitních škůdců a šíření infekcí.

128


PLO – 27

Ochrana lesa

Tolerance cílových dřevin: Smrk ztepilý - nebezpečí působení imisí se projevuje zejména v kombinaci s nepříznivými stanovištními poměry a náhodným kolísáním vodního a teplotního režimu na stanovišti. Nejméně se tato kombinace vyskytuje v kyselé a živné řadě, ve které má dřevina největší odolnostní kapacitu. Naproti tomu na rozsáhlých imisních holinách hrozí smrku trvalé nebezpečí mrazíků v podmáčené a oglejené řadě, ale i v extrémní řadě a v nejchudších typech kyselé řady pro ohrožení přísušky. Modřín opadavý - je dřevinou k imisím značně tolerantní. Na stan. řadě kyselé, živné a i extrémní může při potřebném biotechnickém přispění růst od poloh přirozeného borového hosp. až do poloh ochranného horského lesa. Ve smrkovém hosp. má význam jako stabilizující prvek. Zastoupení v porostu je vhodné zvyšovat se vzrůstajícím ohrožením, lze jej použít i jako náhradní dřevinu, v monokultuře však zpravidla neprospívá. Jedle bělokorá - je považována za velmi citlivou dřevinu vůči imisím. Některé zkušenosti z Polska však naznačují, že v některých případech se jeví i jako odolnější než smrk (výsadby kolem elektráren). Buk lesní - poměrně tolerantní k působení imisí, ovšem i u něj je nutné počítat s poškozením v souběhu s povětrnostními výkyvy, potíže mohou nastat rovněž při půdních změnách vlivem kyselých srážek. Přesto je buk komplexně stabilizující složkou ve vnitřní výstavbě porostů. Ve smrkovém hosp. vyšších poloh můžeme zastoupením buku společně s modřínem zajistit provozování smrkového hospodářství v pásmu C a zabezpečit základní tvorbu kostry výstavby lesa v pásmu B . Ochrana proti imisím principielně vychází: A) z individuálního výběru stromů: 1) využití odolnějších dřevin, odolnějších ekotypů 2) preference zdravých a málo defoliovaných stromů 3) výchovou vytvořit předpoklady pro vytvoření horizontálního zápoje starších porostů. B) ze zlepšení růstových podmínek: 1) hnojení individuální při výsadbě např. Silvamix, vyjímečně pozemní a letecké v nezabuřenělých porostech 2) úprava půdní kyselosti (například dolomitickými vápenci, letecky pouze na nezabuřenělé porosty) 3) výchovou v mládí snížit konkurenci v korunové části a v rhizosféře . C) ze vzájemného krytí: jeho cílem je především prodloužení životnosti stromů hlavního porostu a zamezení průniku škodlivin do porostu. 1) využití BŘ,JŘ, jívy, OL zelené do protiimisních pásů a porostních plášťů. Bříza však na imisních holinách odumírá (např. lokalita Smrk); 2) omezení aktivní výchovy ve starších porostech (pěstování hustých porostů), omezení tvarových výběrů, výběrů sortimentů apod. 3) dle možností využívat přirozenou obnovu 4) využití inertních souší pro zlepšení mikroklimatu a protiimisního krytu.

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Například z historických průzkumů jsou známi pokusy o zlepšení stavu lesa použitím netradičních dřevin. Javor a klen měl nahrazovat buk (meliorační účinek) a k výsadbě podél alejí a cest pro zvýšení estetiky lesa. Vejmutovka se užívala do protivětrných žeber a cenila se svou odolností proti tlaku sněhu. Z exotů se užíval ještě smrk Engelmannův (odolnost vůči škodám zvěří), smrk sitka, červený dub (příměs do BK porostů, odrostky tří až čtyř leté 1 – 2 m), limba (zalesňování pastvin), kleč pro ochranu horní hranice lesa proti sněhu a lavinám. V nedávné minulosti se užíval smrk pichlavý a omorika proti imisím a olše zelená pro meliorační účinek a tvorbu porostních plášťů. V současnosti ochranná opatření souvisejí spíše s vhodnými pěstebními a těžebními zásahy.

7.2.2.1. Opatření proti škodám větrem I v minulosti se volil těžební postup proti škodlivým západním a SZ větrům s náseky. V současnosti je důležité zakládání východisek obnovy a volbu postupu pasečení určuje směr, ze kterého vítr nejvíce ohrožuje porosty. Pro zakládání východisek obnovy se doporučuje používat sadební materiál vhodné provenience se zastoupením odolných dřevin nad 40%. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

129

Ochrana lesa

PLO - 27

Při zalesňování velkých kalamitních holin je třeba zakládat příčná zpevňovací žebra kolmo na směr větru, okrajové zpevňovací pruhy na návětrných stranách. Porostní výchova - vnitřní zpevnění porostu spočívající v provádění výchovných zásahů včas, v intervalech, s intenzitou odpovídající dřevinné skladbě a stanovištním podmínkám, těžiště umístěné do jedné třetiny kmene a koruna do dvou třetin, v prořezávkách věnovat péči vtroušeným odolným dřevinám, probírky zásah převážně do úrovně, zpevňování porostních okrajů. Obnovní způsoby - přizpůsobit a dodržet rámcové směrnice hospodaření, zajistit směr nejnebezpečnějších větrů, postup musí směřovat proti směru převládajících bořivých větrů. Vnější prostorová úprava - rozdělení velkých porostů na menší části, závory (zpevňovací pruh uvnitř smrkových porostů), rozluky a odluky (seč provedená v závětrném okrají staršího porostu k ochraně vedlejšího porostu mladšího). Ostatní opatření - chránit porosty před každým poškozením, které snižují jeho stabilitu, omezování ředin v porostech. V porostech s dominancí listnatých dřevin nepůsobí vítr vážnější škody a nejeví se nutným budování systému statické stability. Přesto určité nebezpečí hrozí v přeštíhlených porostech na živných stanovištích v době vegetace zejména v rozmoklé půdě. Pro zachování příznivého stavu je třeba respektovat stanovištní podmínky a ekologické nároky jednotlivých dřevin. Již vzniklé smrkové mlaziny je však nutné včas a intenzivně vychovávat prořezávkami, za účelem snížení štíhlostního koeficientu, aby stromy získali větší statickou stabilitu. V případě porostů s větší výměrou (zhruba nad 5 ha) je potřeba vkládat rozluky kolmo na směr převládajících větrů. Rozluky se vytvářejí vyřezáním pásů o šířce cca 8 m (nejlépe při rozčleňování) naholo s dosazením zpevňujícími dřevinami nebo případně několika kusy odrostků zpevňujících dřevin s individuální ochranou. V podmínkách PLO 27 je zpravidla výsadba odrostků problematická (neaklimatizovaný materiál, obtíže při kopání jamek, u sadebního materiálu není dodržen poměr mezi kořenovou a nadzemní částí a pod. Určitým řešením jsou obří kontejnery používané v NP Šumava. Vhodné jsou dřeviny, jež brzy a hodně plodí - KL,JS, LP. Původně se rozluky vytvářely zalesňováním toutéž dřevinou. Mezi staršími a mladšími porosty, kde je nebezpečí, že po smýcení staršího porostu by došlo k vyvrácení vedlejšího mladšího porostu, vytváříme odluky. Odluka je smýcený pruh staršího porostu podél mladšího porostu (naholo nebo clonně) za účelem vytvoření pláště podél mladšího porostu. Blíže v koncepci DOOL. Při provádění výchovných zásahů obecně dbát nejvyšší opatrnosti, aby se minimalizovalo mechanické poškození oddenků těžbou a přibližováním. Případné oděrky zatírat ochrannými nátěry, aby se omezila možnost infekce a následných hnilob, které zvyšují riziko zlomů. Podmáčené lokality v hospodářském lese je vhodné uvážlivě (pokud se tím neohrozí zájmy ochrany přírody, vodohospodářů atd.) odvodnit soustavou příkopů, neboť ve zbahnělé půdě jsou stromy více labilní a mají větší sklon k hnilobám. Ochrana proti škodám větrem rámcově zahrnuje tyto okruhy opatření: 1) Nevytvářet stejnověké monokultury na souvislých, větších plochách. Stejnověké porosty větší než 5 ha jsou podstatně více ohrožovány větrem. MZD umisťovat na návětrné okraje porostů a vytvářet z nich zpevňující žebra kolmo na směr převládajícího větru. Dodržovat cílovou druhovou skladbu, doporučenou v rámcových směrnicích hospodaření. 2) Porosty udržovat ve volném zápoji řidším sponem při výsadbě nebo velmi silnými zásahy v době zapojování korun, tj. v době kulminace tloušťkového a výškového přírůstu. Cílem je vypěstovat dlouhé, dobře vyvinuté koruny, mohutné kořenové systémy a stabilní kmeny s nízkým štíhlostním koeficientem (okolo 80). Proto intenzivní redukce počtu jedinců je nutná ve věku 15-20 let, tzn. při horní porostní výšce okolo 5m. 3) Vnitřní prostorovou úpravou navázat na popsanou výchovu mladých porostů. Volný zápoj, dlouhé koruny a spádný kmen vytváří stabilitu proti působení sněhu a námrazy. Po překročení výšky 15-20 m ohrožuje porosty vítr. Proto intenzitu výchovy v druhé polovině obmýtí (po 30-40 letech) je třeba snížit, aby došlo k plnému zapojení porostu a následnému zkrácení koruny a snížení záchytné plochy pro vítr. Tím se buduje systém vzájemného krytí již stabilních jedinců. 4) Při obnově respektovat stanovištní podmínky a ekologické nároky jednotlivých dřevin. 5) Zajistit dostatečný podíl zpevňujících a melior. dřevin a jejich vhodné rozmístění po ploše s následnou ochranu proti zvěři a s nepřetržitou péčí během výchovy. Z biologického (meliorační biologie) hlediska je vhodnější jednotlivá příměs, z hlediska provozní zvládnutelnosti a zpevňujícího efektu je příměs vhodnější řadová – u jednotlivé příměsi se zpevňujícího efektu dosahuje při příměsi nad 40%. 6) Stabilizaci okrajů smrkových porostů (případně i ohrožených listnatých porostů) především na návětrných stranách Z, SZ, JZ. Omezit obnovu těchto okrajů do doby, než budou obnoveny porosty v závětří, kterým poskytují ochranu. Tyto pláště pěstovat ve smrkových porostech již od mládí jako mírně rozvolněné, s hlubokými korunami a s podporou všech hlubokokořenných a odolných dřevin o šířce nejméně 30m. 130


PLO – 27

Ochrana lesa

7) Prořezávky ve smrkových porostech je nutno provádět včas. 8) Intenzivněji probírat návětrné okraje porostů a vnitřní zpevňovací pásy uvnitř porostů. Přeštíhlené porosty (BK, BŘ na býv. zem. půdě) mají tendenci k "zašvihnutí" (ohnutí kmene přeštíhleného stromu korunou dolů, bez toho že by došlo k jeho zlomení, strom však již není schopen se narovnat). Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, zdravotní stav,věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. 10)Včas zahajovat obnovu porostů (zejména SM poškozeného zvěří a hnilobami, např. porostů na bývalé zemědělské půdě - dle HS možno využít sníženého obmýtí), zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů. 11) Odvodňovat zamokřená stanoviště alespoň dočasně při obnově Upozorňujeme, že při zvýšených stavech jelení zvěře tato zvěř může snáze pronikat do rozvolněných mlazin a při menších počtech stromů může dojít k citelnějšímu poškození porostů. Řidší porosty s hluboce zavětvenými smrky by výhledově měly být „úživnější“ ( v zimě tvoří 50% potravy smrkové letorosty) což by se mohlo pozitivně projevit v nižším okusu v kulturách a ohryzu

7.2.2.2. Opatření proti škodám sněhem a námrazou V přehoustlých porostech dochází k ohýbání přeštíhlených stromů (narašené listnáče v předjaří se někdy ohýbají a lámou pod tíhou mokrého sněhu podobně jako borové mlaziny). I ve smrkových porostech se omezují škody při sníženém štíhlostním koeficientu. Ochrana proti škodám námrazou: 1) zalesňovat v řidším sponu 2) správně volit cílovou skladbu a vhodný ekotyp (nepoužívat hřívnaté - hřebenité ekotypy) 3)výchovu směrovat k vytvoření přiměřeného horizontálního zápoje (více jsou poškozovány předrostlíky) 4) ochranou proti námraze je i tvorba porostních plášťů zpevněných listnáči. 5) původ semene z místních porostů ohrožovaných námrazou a z jedinců smrku, kteří schopnost odolávat závěsům námrazy prokázaly dbát u těchto jedinců na štíhlou korunu a pokud možno na deskovitý typ zachvojení 6) výchovou ve volnějším zápoji dosáhnout souměrných hlubokých korun a silných kmenů. 7) nově zakládaných smrkových porostů věnovat pozornost návětrným okrajům (Kadlus 1975), doporučuje se postupné zvyšování zastoupení BK ve vzdálenosti nejméně 2-3 výše středního kmene směrem k návětrnému okraji.

7.2.2.3. Ochrana proti zamokření Problémy zamokřených stanovišť byly v minulosti řešeny rozsáhlými systémy povrchového odvodnění. Plytká povrchová odvodnění otevřenými příkopy bez stálé hladiny postačovalo k odvádění stagnující vod a tím pádem proudění půdní vody, s transportem živin, okysličováním půdních horizontů a zajištěním příznivé humifikace. Zachování historického melioračního systému je prvořadým úkolem. Meliorace však musí v chráněných územích kromě citlivého přístupu vlastníka respektovat stanoviska orgánů ochrany přírody (například vzhledem k ochraně vzácných rostlinných druhů apod - Rejvíz, Skřítek). Proti škodám zamokřením lze provést tyto opatření: 1) zvolit vhodné dřeviny snášející zamokření (OL, JD) 2) využívat vyvýšenou sadbu 3) uvážlivě obnovit meliorační systém.

7.2.2.4. Ochrana proti škodám mrazem Ochranná opatření proti škodám mrazem spočívá v obnově výběrným způsobem, zalesňujeme pod ochranou mrazuvzdorných dřevin, odvodníme, použijeme kopečkovou nebo záhrobcovou sadbu. Ve školkách lehčením těžkých půd a proti pozdním mrazům zakrýváním záhonů, zakalením vzduchu kouřem, umělým zadešťováním a preventivní zálivkou.


131

Ochrana lesa

PLO - 27

7.2.2.5. Návrh opatření pro snížení nezdaru Z analýzy struktury nezdaru v PLO 27 vyplývá, že rozhodujícími vlivy pro výši nezdaru abiotické příčiny jsou sucho a mráz, dále kvalita sadebního materiálu a kvalita zalesnění. Všechny tyto vlivy více méně souvisí s genetickou a fyziologickou kvalitou sadebního materiálu. PLO 27 a 28 je typická nízkým podílem autochtonních porostů (což je dáno pastvou, dolováním a milířením pro výrobu železa) s velmi malým podílem původního vysokohorského ekotypu smrku (až na vyjímky např. na Eustašce a Bílé Opavě). Tento vysokohorský ekotyp je mimořádně odolný právě vůči abiotickým činitelům. Sadební materiál vypěstovaný z těchto porostů by se měl vzhledem k jeho nedostatku přednostně použít pro zalesňování v 8. LVS . Měly by být splněny toto podmínky: - sadební materiál pro odpovídající LVS pěstovat ve školkách v PLO 27 v odpovídající nadmořské výšce - pokud tento požadavek nelze splnit – alespoň v co nejvyšší nadmořské výšce nebo využívat aklimatizační oplůtky ( zejména pro obalený materiál) - dbát na odpovídající původ osiva - semenáčky pěstovat Dunemanovou metodou nebo na volných záhonech, s aciditou upravenou rašelinou nebo jehličím na pH odpovídajícího LVS v PLO 27 - chemismus půdy pro školkování by měl odpovídat chemismu obvyklému v PLO 27 - při pěstování sazenic nehnojit a neužívat herbicidy (zejména typu VELPAR) - šetrně a včas vyzvedávat, máčet v AGRICOLU nebo podobném prostředku a isekticidech (MARSHAL SUS COM) - dbát na šetrný transport - zalesňovat do kvalitních jamek (dle možností) sadební materiál se správným poměrem nadzemní a podzemní části. V případě výsadby listn. odrostků a poloodrostků upravit na správný poměr. Obecně neužívat zbytečně vyspělý sadební materiál (vyjma prvků SSS) - sadební materiál (jedli a podsadby) možno pěstovat v „polských podokapových školkách“ - využívat vyvýšenou sadbu, sadbu k pařezům, dvojsadby a sadbu v bioskupinách - pro listnáče omezovat použití KOREXU ve prospěch třístranných dřevěných oplůtků, pro jehličnany zvýšit podíl letních a zimních nátěrů. Pro zvěří exponované lokality v PLO 27 nadále užívat oplocenky a mechanickou ochranu terminálů pro jehličnany.

7.2.3. Návrh opatření v porostech poškozených a ohrožených biotickými činiteli 7.2.3.1. Opatření v lesích poškozovaných zvěří Za únosné škody lze v rámci porostní skupiny považovat škody: -ohryzem a loupáním pokud nepřesáhne výše čerstvých ročních škod bez užití ochrany 1% jedinců ročně ve věku do 50 let nebo 0,5% z počtu jedinců nad 50 let věku porostu (výše uvedené limity nesmí být překročeny v souvislých ohniscích větších jak 1 ha v rámci jedné rozsáhlé porostní skupiny). -okusem a vytloukáním nepřesáhne-li výše ztrát 2% ročně (nejvýše však 10% za dobu potřebnou pro zajištění kultury smrk bez ochrany, ostatní dřeviny při použití běžných repelentů). Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření: A) biologická opatření: 1) zvyšovat úživnost lesa políčky pro zvěř, rekultivacemi luk, komolením měkkých listnáčů, péčí o plodonosné dřeviny. Pro výsadbu plodonosných dřevin využívat okraje cest, prvky SES (rozluky, zpevňovací pruhy) apod. V plánování těchto opatření zohledňovat zimní a letní stávaniště zvěře, začleňovat je do krmných linek. 2) při plánování krmných linek zohledňovat věkovou a prostorovou diferenciaci lesa, tzn. odklánět je od porostů, které jsou věkově (kultury až tyčoviny) a druhově (JD, genofond apod.) nejzranitelnější. V případě, že tato linka jde přes tyto porosty nebo by šlo o stávaniště (využívané za účelem krytu), včas (preventivně) využít přímých ochranných opatření – loupání je běžné od 2. věkového stupně, přičemž dochází ke stálému snižování věku loupaných porostů. 3) racionalizovat přikrmování zvěře na základě jejich biol. potřeb (vyloučení jádra v předjaří - nebo lépe již od vánoc) a zvýšené krmení senem a letninou v této době (pro krytí zvýšené potřeby vlákniny). Jádro a glycidová krmiva předkládat ihned po říji. 4) kácet okusové dřeviny v předjaří. 5) dbát o rovnoměrné zastoupení věkových tříd a pohlaví v populaci. 6) dbát na klid a kryt zvěře. 132


PLO – 27

Ochrana lesa

B) přímá ochranná opatření: 1) uvážlivě uplatňovat přímá ochranná opatření (individuální, skupinová, velkoplošná ochrana - oplocenky) s důrazem na prvky SES a záchranu genofondu. Využití nových repelentů i netradičních materiálů. Repelenty obměňovat. 2) využívat přezimovací obůrky u velké spárkaté zvěře, jejich budování a využívání podmiňovat při pronájmech honiteb. C) organizační opatření: 1) zjišťovat stavy zvěře, nezávisle jak od vlastníků tak nájemců honiteb, v průběhu roku sledovat migraci, zimní stávaniště. 2) únosné stavy odvozovat od objektivně zjištěných stavů, s přihlédnutím na výsledky metody KSP a tyto stavy korigovat dle únosných škod. 3) důsledně kontrolovat plnění plánu lovu (kontrola čelistí, dořešit značkování ulovené zvěře), jednotný přístup pro kontrolu (nejlépe celorepublikovou). 4) omezovat lov nadháňkami. 5) koordinace chovu jelení zvěře v migračních celcích. 6) přehodnocení důležitosti obor pro zachování chovu jelení zvěře, resp. její regulaci odchytem mimo dobu lovu.

7.2.3.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Na všech LS se v nejohroženějších porostech provádí monitoring základních škůdců (mnišky, obaleče modřínového a ploskohřbetky). Prozatím všechny výše uvedené druhy jsou v základním stavu. Nicméně nahodilé nálezy ploskohřbetek na netypických stanovištích (ve vyšších polohách a starších porostech), místní přemnožení méně běžných defoliátorů (bázlivce olšového, bázlivce vrbového na bříze ) naznačují potenciální nebezpečí lokálního přemnožení defoliačního hmyzu zejména ve spojení s pro něj výhodným průběhem počasí (teplo, sucho) a oslabením porostů (imise, houby). Ochranná opatření proti všem kůrovcům na smrku předpokládají především : 1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat stromové lapáky 6) využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. Upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním a dle možností i pálením klestu.

7.2.3.3. Návrh opatření proti houbovým patogenům Dřevokazné houby patří k významným škodlivým činitelům. Svého hostitele infikují přes pahýly odlomených větví nebo v místech mechanického poranění kůry nebo kořenů. Pouze malý počet druhů patří k primárním parazitům schopným napadnout nepoškozený strom. Při obraně je třeba: A) Proti primárním parazitickým houbám (kořenovník, václavka) 1) omezit výsadbu smrku ztepilého kde není přirozeně rozšířen 2) volit co největší spon při výsadbě 3) zdravotním výběrem při probírkách dosáhnout zlepšení zdravotního stavu porostů 4) ve značně napadených porostech snížit obmýtí. B) Proti sekundárním parazitickým houbám (pevník , troudnatci) 1) klást důraz na prevenci - minimalizace poškození stojících stromů při těžbě a přibližování dříví 2) poškozená místa je nutno ihned natírat ochrannými nátěry, aby se snížila možnost infekce 3) včasným a důsledným odstraňováním napadených stromů omezit znehodnocení dřeva a snížit zdroje infekcí 4) dbát na původ sadebního materiálu - jeho ekotyp 5) těžit v zimě.


133

Ochrana lesa

PLO - 27

C) Proti výskytu nepravého jádra 1) nárosty chránit před poškozením při těžbě mateřského porostu, těžit v zimě, nejlépe za sněhové pokrývky 2) chránit před okusem a ohryzem 3) přednostně odstraňujeme stromy poraněné, infikované bakteriemi a hlívenkou, dále vidličnaté, s tlustými větvemi a ostrým úhlem větvení 4) snížit obmýtí (na 100 - 130 let) 5) pěstovat stromy s malou zónou vyzrálého dřeva (Chovanec 1974) intenzivními probírkami.

7.2.4. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Předpokládané změny klimatu vycházejí z výsledků dlouhodobého měření atmosférických koncentrací oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů, jejichž koncentrace v důsledků emisí způsobovaných spalováním velkého množství fosilních paliv, trvale rostou. Tento růst koncentrací zesiluje přirozený skleníkový efekt, který udržuje „normální „ fungování naší atmosféry. Projevem těchto změn může být především zvýšení průměrných teplot vzduchu při zemském povrchu, změny v atmosférické cirkulaci, tj.změny v oblačnosti a srážkovém režimu. Tyto změny se musí projevit ve změnách v biosféře, ve stavu oceánů a zemského povrchu. Vědecky podložené odhady uvádějí zvyšování průměrné teploty vzduchu cca o 0,12 - 0,260C za desetiletí. Považuje se za prokázané, že část této změny je důsledkem lidské činnosti. Životnost skleníkových plynů v atmosféře je velmi dlouhá, takže očekávané změny mohou trvat velmi dlouho. Předpokládané změny klimatu nutno odlišovat od dlouhodobých výkyvů počasí, které se více méně nepravidelně opakují po celé známé historické období a které lze zjednodušeně charakterizovat jako střídání suchých a mokrých, teplých a studených období. Rovněž lze, v horizontu několika tisíc let, připustit opakování další doby ledové, kterých se již vystřídalo několik. V současnosti však je postupná změna klimatu vlivem zvyšování skleníkových plynů v atmosféře spalováním fosilních paliv, tedy lidskou činností, nejvážnější ekologickou hrozbou současnosti. Účinky těchto změn se projevují jako souhrn všech současně působících stresových faktorů v dané lokalitě. Jejich proměnlivost v místě i v čase vysvětlují různou intensitu jejich vlivu na lesní ekosystémy od poškození až po rozpad celých ekosystémů. Další postup těchto změn by měl za následek trvalé zvyšování průměrných teplot, rozpouštění ledovců, zvyšování hladin oceánů. Tyto změny by se neprojevovaly rovnoměrně, ale s různou intensitou v různých oblastech. Rozsah a intensita očekávaného ohrožení lesních porostů v České republice je dána velkou rozmanitostí přírodních podmínek a velkým zastoupením hlavní hospodářské dřeviny smrku i mimo areál jeho přirozeného rozšíření. Zvyšování teplot a snižování srážek bude zvyšovat celkový stres dřevin a zvyšovat agresivitu různých škodlivých činitelů, i dosud méně významných. Zvýší se též nebezpečí škodlivých hub, například václavky a hub rodu Ophiostoma, způsobujících chřadnutí a hynutí dřevin. Může dojít i k posunu vegetačních stupňů a podstatným změnám ve složení ekosystémů. Pokud budou změny klimatických podmínek probíhat relativně rychle, může být postižena ještě současná generace lesních porostů. Největší naději na přežití mají ty dřeviny, které mají širokou, geneticky podmíněnou proměnlivost (Šindelář 1993). Borovice lesní a modřín mohou být globálním oteplováním ovzduší ohroženy méně než porosty smrku. Větší poškození porostů a mortalitu stromů, než postupné oteplování klimatu, mohou způsobovat četnější a výraznější anomálie v průběhu počasí, extrémní teploty (+,-), síla větrů, období sucha, povodně, sníh, námraza. Největší nebezpečí však hrozí od náhodných kombinací synergického působení více faktorů současně. Ke značným škodám může proto docházet i přes relativně značné snižování objemu emisí hlavní škodliviny (SO2). Doporučovaná preventivní opatření v lesním hospodářství (Vinš 1996). Ve smyslu zásad předběžné opatrnosti je vůči možné globální změně podnebí třeba volit taková opatření, která budou vhodná i v případě, kdyby k očekávaným změnám v plném rozsahu nedošlo. Tato opatření jsou v souladu se současnými zásadami ke zvýšení ekologické stability lesů a principu trvale udržitelného lesního hospodářství. Jde především o tyto zásady: Uchování genových zdrojů pro zabezpečení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů. Postupně měnit druhovou skladbu ve prospěch listnatých dřevin. Využívat přírodě blízké technologie (podrostní hospodářství a větší podíl přirozené obnovy). Řádná výchova mladých porostů. Důsledné uplatňování integrované ochrany lesů. Uplatňování šetrných technologií v těžbě a v dopravě dřeva a ve zlepšení stavu lesních komunikací. Jedno z hlavních doporučení proti zvyšování podílu oxidu uhličitého v ovzduší spočívá v celosvětovém doporučení zalesňovat další pozemky, zvyšovat akumulaci biomasy v porostech i v půdě a dlouhodobě využívat dřeva. Tím vázat v nahromaděné biomase přebytky oxidu uhličitého. Světové společenstvo reagovalo na hrozbu globálních změn klimatu vlivem lidské činnosti uzavřením „Rámcové dohody“ podepsané vládami na Konferenci o životním prostředí v Riu de Janeiro v roce 1992. Tato smlouva vstoupila po její ratifikaci padesáti státy začátkem roku 1995. Česká republika přistoupila k Úmluvě jako 36.stát na podzim roku 1994. Strategie hospodářské úpravy lesů by měla být zaměřena na posílení rezilience (pružnosti) lesních porostů, a tím i na zvýšení jejich ekologické stability. Základním principem by měl být princip předběžné opatrnosti.

134


PLO – 27

Ochrana lesa

Z toho plyne potřeba přizpůsobit uvedené strategii modelové rámcové směrnice hospodaření, především pokud jde o druhovou skladbu. Je třeba omezovat využívání dřevin při dolní hranici jejich ekologické amplitudy a dále vymezit nepřípustné hospodářské způsoby a technologie prací v lese v návaznosti na hospodářské soubory. K omezení možných škod přicházejí v úvahu prioritně opatření preventivní. Tato opatření jsou především pěstebního charakteru a je třeba je orientovat tak, aby se vytvářely v lesních ekosystémech podmínky pro nejšetrnější a nejefektivnější hospodaření s vodou. K těmto opatřením patří zejména: volba vhodného obnovního postupu, udržování vhodného porostního zápoje. V rámci obnovního procesu, kdy je třeba porosty zvláště pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, postupovat tak, aby nálety a nárosty se dostavily včas a kryly půdu v uvolněných mateřských porostech. K dalším opatřením pěstebního charakteru patří i již zmíněné vytváření vhodných lesních a porostních okrajů a pěstební péče o ně. Lze předpokládat, že změny klimatu v našich podmínkách, především oteplení, může vést k ovlivnění zdravotního stavu lesních ekosystémů, a to vesměs v negativním smyslu. Zvýšení teplot, spojené s event. snížením úhrnu ročních srážek, může mít za následek chřadnutí citlivějších druhů lesních dřevin. Vzhledem k předpokládané změně klimatu je vhodné vytvářet porosty smíšené snáze odolávající klimatickým výkyvům. Protože doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, nebylo by žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních porostů. Z toho důvodu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinově smíšené porosty. V zásadě je nutné kombinovat dřeviny slunomilné a stín snášející, což však klade zvýšené nároky na obnovu a výchovu takových porostů. K preventivním opatřením patří: 1) volba vhodného obnovního postupu (např. od SV). 2) udržování porostního zápoje. 3) v rámci obnovního procesu, kdy je třeba porosty zvláště pro přirozenou obnovu vhodně uvolňovat, po stupovat tak, aby nálety a nárosty se dostavily včas a kryly půdu v uvolněných mateřských porostech, 4) tam, kde jsou příznivé stanovištní podmínky, je vhodné orientovat se na tvorbu dvou případně víceetážo vých porostů udržujících vhodně porostní klima. 5) vytváření vhodných lesních a porostních okrajů a pěstební péče o ně. 6) základem druhové skladby lesních porostů by měly být dřeviny na daném stanovišti původní a jednotlivě smíšené.V zásadě je vhodné míchat dřeviny slunné a stín snášející. 7) zachovat rezervu introdukovaných dřevin pro případné doplnění porostních směsí v případě ústupu (hynutí) původních dřevin vlivem klimatických změn v určitých lokalitách.


135

Ochrana lesa

PLO - 27

7.3. Ekologická stabilita lesa Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek (porosty třtiny v místech imisemi zničených horských smrčin). Dále není možné spojovat ekologickou (biocenologickou) stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná. V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů. Obnova ekologické stability využívá prvky systému ekologické stability (SES) a zabývá se dvěma okruhy: a) Systémem statické stability – týká se prostorové úpravy lesa. Prostorová úprava se mimo jiné zabývá hospodářsko úpravnickým rozdělením lesa za účelem zabezpečení vůči škodlivým činitelům. Podle objektů, kterých se týká ji rozdělujeme na prostorovou úpravu vnější a vnitřní. Prvky systému statické stability jsou např. odluky, rozluky, závory, zpevňující žebra apod. b) Územním systémem ekologické stability – týká se biocenter a biokoridorů různých úrovní z hlediska přirozených společenstev původních klimaxových porostů. Biocentra propojená biokoridory tvoří kostru ekologické stability.

7.3.1. Systém statické stability Systém statické stability porostů je základním způsobem ochrany proti působení abiotických činitelů. Statická stabilita porostů se týká odolnosti porostů a v konečném důsledku jednotlivých stromů vůči působení větru, sněhu a námrazy. Tato je ovlivněna v závislosti na druhu dřeviny, lesním typu, kořenovým systémem, štíhlostním koeficientem, velikostí a tvarem koruny, koeficientem prodouvavosti, mechanickou pevností a pod. Nástroji statické stability je vnitřní a vnější prostorová úprava . Vnější a vnitřní prostorová úprava (mimo jiné) vytváří v lese systém statické stability. Je součástí ekologické stability lesa spolu s územním systémem ekologické stability (dále ÚSES), který řeší biocenologickou stabilitu lesa. Tyto dva systémy mohou ve vzácných případech spolu souviset (např. listnatá část biocentra zároveň tvoří zpevnění nebo biokoridor je veden porostním pláštěm).

7.3.1.1. Vnitřní prostorová úprava porostů Vnitřní prostorová úprava se týká prostorové úpravy porostního složení (druhového složení) a porostní výstavby (horizontální a vertikální diferenciace, zápoj a etáže), péče o štíhlostní koeficienty apod. Jejím úkolem je mimo jiné (vysoká produkce, využití techniky) dosažení co nejvyšší odolnosti vůči škodlivým činitelům. Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (zpravidla do věku 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích.

7.3.1.2. Vnější porostní prostorové úpravy ohrožených porostů Vnější prostorová úprava má za hlavní úkol rozdělit les na takové jednotky, které umožňují přehled, orientaci, a provozně technické zvládnutí hospodaření. V konečném důsledku však má vést také k co nejvyšší odolnosti nejvíce zatěžovaných částí porostů. Vnější prostorová úprava se zabývá soustavou statického zpevnění porostů ve smyslu jejich vzájemného krytí až po úroveň mýtního článku. Využívá systému liniových stabilizačních prvků - odluk, rozluk, zpevňovacích pruhů odolných dřevin, závor. Původní rozdělovací síť v oblasti PLO 27 byla převážně provedena dle zásad saské staťové soustavy. Lze říci, že tento způsob trvalého rozdělení je v podmínkách PLO 27 logický. Z hlediska ochrany lesa vyhovuje částečně, přestože již využívá některé prvky systému statické stability. Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Byla vytvořena pro smrkové porosty, ale lze ji uplatnit i v ostatních porostech. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze všech stran soustavou stabilizujících prvků nebo alespoň porostním pláštěm. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmístění prvků statické stability lesa, která má dlouhodobou funkci. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou (v pasečném lese je dán maximální dovolenou velikostí paseky a počtem sečí, které 136


PLO – 27

Ochrana lesa

jsme schopni provést v dané obnovní době při dodržení požadavku na zajištění kultur). Z hlediska ochrany lesa by velikost mýtního článku (při jakémkoliv způsobu hospodaření) neměla přesáhnout 5 ha. V současné době se její význam zdánlivě ztrácí vzhledem k odklonu od pasečného způsobu hospodaření, uplatňováním podrostního hospodaření často s cílem (a někdy důsledkem) větší výškové a prostorové diferenciace. Je nutné si však uvědomit, že i podrostní hospodaření vytváří více méně stejnověké porosty (mateřský porost jednou bude odstraněn, čímž se odkryje nepřipravená stěna vedlejšího porostu). Tato skutečnost je důležitá pro volbu východisek obnovy provozem a taxátorem a zalesnění těchto východisek vhodnou dřevinou (i nad rámec stanovený zákonem o minimálním podílu melioračních a zpevňujících dřevin), aby vznikl zpevňující prvek pro snazší obnovu porostů v budoucnosti. Takto vzniklý zpevňující prvek by měl nepřetržitou obnovní dobu, nebo by se mýtil jako poslední, po splnění své zpevňující funkce vedlejšího porostu.

7.3.1.3. Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa Mapa dlouhodobých opatření se zabývá poškozením a ohrožením škodlivými činiteli a návrhy opatření pro obnovu statické stability porostů. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy (v digitální verzi): Vrstva podmáčených lokalit PODM Zobrazuje lokality, kde jsou lesní porosty více ohroženy větrem v důsledku nejproblematičtějších lesních typů ovlivněných vodou v dané lesní oblasti. K tomu je třeba přihlédnout při návrhu obnovního postupu u smrkových porostů a volbě cílové druhové skladby dřevin. U porostů obnovených na těchto lokalitách je třeba dbát na zpevňování jak v rámci vnější, tak vnitřní prostorové úpravy. Mimo to jde o lokality potenciálně ohrožené hnilobami. Vznikly syntézou nejohroženějších vodou ovlivněných SLT a lesních typů. Vzhledem k omezenému výběru zpevňujících dřevin na těchto lokalitách je vhodné kombinovat s vnitřní prostorovou úpravou lesa (například okraje rozluk silněji probrat za účelem zpevnění). V PLO 27 bylo vylišeno 1512 ha těchto porostů. Vrstva větrných polomů VEPO Upozorňuje na místa, kde došlo k větrným kalamitám. Navíc je zde šipkami naznačen směr bořivých větrů. Opět je nutné uvažovat s tímto nebezpečím při obnově lesa. Je vhodné využít zejména prvků vnější prostorové úpravy lesa (odluky, rozluky, závory, zpevňující žebra z MZD, obseky, proluky, průseky atd.). Tento systém liniových stabilizačních prvků je nejúčinnější v rovinatých terénech a mírných svazích do 50m převýšení. Ve smrkových porostech mají účinnost na 5-8 násobek porostní výšky (cca do 150 - 200m). V obtížných terénních poměrech (kde prvky vnější prostorové úpravy nejsou již tak efektivní) lze využít i vnitřní prostorovou úpravu. Tato spočívá v brzké intenzivní výchově usměrňující rozmístění, štíhlostní koeficient a habitus, druhovou a ekotypovou skladbu porostů za účelem zvýšení stability. V případě mladých porostů vzniklých na plochách po soustředěných větrných polomech je třeba rozlukami rozčlenit tyto porosty na části menší než 5 ha a usměrnit výchovu. Směr bořivých větrů je součástí vrstvy VEPO. Směry bořivých větrů je vhodné zohlednit při postupu obnovy (postupovat proti převládajícím bořivým větrům) a při zakládání porostních plášťů. Porostní pláště zakládáme např. na hranici pole - les v mýtných porostech obnovou zpevňujícími dřevinami. V PLO 27 bylo vylišeno 2840 ha těchto porostů.

Vrstva lokalit poškozených sněhem a námrazou SNNA Zobrazuje lokality, kde porosty výrazně trpí vrškovými zlomy a rozlámáním sněhem. Vrstva zahrnuje i lokality zvláště ohrožené sněhem i námrazou. Porosty na těchto lokalitách mohou být poškozeny zlomy od mokrého sněhu nebo vrškovými zlomy od námrazy (případně kombinací obou vlivů). Na těchto lokalitách je třeba výchovou snížit štíhlostní koeficient pod 0,8. Odolnost vůči škodám sněhem a námrazou souvisí také s proveniencí a ekotypem dané dřeviny. Vrstva ZVER Označuje lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se zvýšenou koncentrací zvěře. Porosty na těchto lokalitách jsou potenciálně ohrožené hnilobami a tedy následně labilní. Při výchovných zásazích, pokud již nelze vytvořit kostru porostu z nepoškozených stromů, je třeba zohlednit typ hnilob ("středové jsou pevnější"). V zásadě však lze říci, že tlusté stromy i když poškozené zvěří a hnilobami, jsou stabilnější (mají nižší štíhlostní koeficient). Výhledově u těchto porostů není vhodné prodlužovat obmýtí. Vrstva pásem ohrožení imisemi POIM Tyto pásma jsou převzata z podkladů MZe 1997 (mapy pásem ohrožení jsou uloženy na OkÚ.). V porostech ohrožených imisemi je třeba v mládí intenzivními výchovnými zásahy vytvořit dokonalé a mohutné koruny. Ve starších porostech je nutné dbát o dokonalý zápoj pouze velmi slabými a častými zásahy. © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

137

Ochrana lesa

PLO - 27

Vrstva liniových stabilizačních prvků LISP Zahrnuje liniové zpevňující prvky založené (zelená barva) a navržené (červenou barvou). Prvky výchovou jsou znázorněny dvojitou tečkovanou linií (jde např.závory). Prvky obnovou jsou znázorněné jednoduchou plnou linií (odluky, rozluky, listnatá zpevňující žebra). Tato vrstva je vytvářena rámcově, má charakter doporučení, neboť úzce souvisí s těžební úpravou v rámci obnov LHP. A) stabilizační prvky navržené nebo založené obnovou Jsou navrhovány zejména v rámci vnější prostorové úpravy lesa. Vnější prostorová úprava má mimo rozdělení lesa za úkol posílení stability vzájemným krytím (až po úroveň mýtního článku). Toto má v konečném důsledku vést k co nejmenšímu tlaku vzduchu na stěny nejvíce zatěžovaných částí porostů. Využívá liniové (stabilizační) prvky (např. průseky, pásy, linky), které se podle umístění rozlišují na zpevňovací pásy vnější (okrajové zpevňovací pásy, odluky - jsou na okrajích porostu) a vnitřní (rozluky, závory, žebra ) a jsou uvnitř rozsáhlých porostů. Odluky se zakládají na závětrném okraji starších porostů k ochraně mladších sousedních porostů (zpravidla smrkových), které nemají více než 40 let. V tomto věku jim zpravidla nehrozí poškození větrem. Účelem je osamostatnění a včasné zapláštění mladých porostů a zpevnění jejich okrajů. Je-li mladší porost zavětven až k zemi, je výhodné, podaří-li se na odluce přirozenou obnovou starého porostu navázat střechovitý kontakt s mladým porostem. Má-li mladší porost již spodní větve odumřelé, postupuje se rychleji odkácením odluky, široké jako výška mladého porostu (10 až 15 m) naholo a zalesněním odolnými dřevinami. V dalším pruhu proti větru se podle možnosti uplatní přirozená obnova. V imisních oblastech je vhodné pro zmírnění náhlého uvolnění provést odluku dvoufázově, a to proředěním a pozdějším (po 5 až 8 letech) domýcením pásu odluky. Zpevňující žebra jsou součástí obnovy porostu v mýtném článku a představují předsunuté užší náseky zalesněné odolnou cílovou dřevinou, nejčastěji při obnovním cíli bukosmrkovém, kdy to jsou 15 až 20 m široké pruhy předsunutého buku. Rozluky patří k vnitřnímu zpevňování rozsáhlých smrkových porostů a stejně jako přibližovací linie musí být založeny v mladých porostech, nejlépe v mlazinách, nejpozději do 35 (40) let. Jsou to průseky 4 až 6 m široké, vedené kolmo na směr větru s přihlédnutím ke konfiguraci terénu, půdní stabilitě a porostní skladbě, zakládané v odstupu 150 až 200 m (v návaznosti na vzdálenosti obnovních linií). Později se úseky rozšíří odkácením dalšího pruhu směrem proti větru a zalesní. V mýtném věku mají mít šířku 15 až 20m. Při časovém zpoždění lze takto široké rozluky již založit a ihned zalesnit odolnějšími dřevinami. Nemusí být přímočaré, ale musí využívat vhodných stanovišť a terénů (umístěny před nejstabilnějšími porosty). Po obou stranách rozluky se porosty ještě silně probírají. Rozluky tedy o zpevňující složky opíráme. Poněvadž rozluky nelze použít pro přibližování, je účelné rozšířit je za tím účelem proti větru o šířku přibližovací linie (s ponecháním výstavků mezi nimi). Zvlášť velké porostní komplexy se ještě člení dalšími úzkými sečemi souběžnými se směrem větrů, které se však nevedou až k návětrnému okraji porostu. Systém rozluk a odluk se plně osvědčil v rovinách a mírných svazích, v členitých horských terénech s dlouhými strmými svahy je méně účinný. Obsek je pojem zavedený prof. Doležalem. Je to zpevňující prvek analogický rozluce, ale bez následného zalesnění. Zpevňující efekt je vytvářen pouze takto vzniklým porostním pláštěm. Prakticky je totožný s prolukou. Obsek však zajišťuje mýtní článek ze všech směrů (v podstatě může vyvářet síť). Jeho nevýhodou je úbytek produkční plochy, i když tento je často jen dočasný, vzhledem k možnému náletu dřevin a jeho zarůstání vlivem zvětšování korun starších stromů, neboť průměrná vzdálenost mezi stromy plně zakmeněného mýtného smrkového porostu je 4m. Pro účely OPRL se obsek neužívá. Okrajové zpevňovací pásy na návětrných okrajích porostů a jejich souborů se zakládají většinou při obnově v pruhu 30 až 50 m z dřevin odolných větru (MD, BO, BK, DB, JV, HB, LP). Vyžadují intenzivní výchovu a podporu zpevňujících (i méně kvalitních) složek. Ve věku kmenovin se tyto pruhy prosvětlí a podsadí nebo přirozeně zmladí. I při zakmenění 0,6 v pásmu D, C a málo pokročilém poškození v pásmu B je účelné ještě okraj zpevnit uvolněním relativně nejméně poškozených stromů a vždy podsadbou vpravovat odolné dřeviny. Při okraji lesa se uplatní pro zapláštění i keře. Ochranný porostní plášť se těží až po ukončené obnově porostů. Při okraji lesa se pruh může obnovovat samostatně jako trvalý ochranný pás. MRÁČEK – PAŘEZ (1986) doporučují podle různých autorů udržovat asi 50 m široký porostní plášť pro vítr propustný (s rozestupy 5 až 7 m). Z praktických zkušeností víme že může být funkční i jediná řada vhodné dřeviny (DB) v porostním plášti pro zabezpečení ochrany následujícího smrkového porostu proti větru (Mikulovicko, LS Jeseník).

138


PLO – 27

Ochrana lesa

B)stabilizační prvky navržené nebo založené výchovou Tyto stabilizační prvky se budují vnitřní prostorovou úpravou. Tato se týká prostorové úpravy porostního složení (druhového složení) a porostní výstavby (např. prostorové a výškové diferenciace). Jejím úkolem je mimo jiné (vysoká produkce, využití techniky) dosažení co nejvyšší odolnosti vůči škodlivým činitelům. Závory jsou orientovány kolmo proti větru a vzájemná vzdálenost mezi nimi je shodná s rozlukami. Jsou to pruhy vytyčené ne zcela pravidelně na pevné půdě v jinak labilních rozsáhlých smrkových porostech ve věku do 40 let, široké 1 – 2 výšky porostu (s délkou 10násobku výšky porostu), udržované ve volnějším zápoji, který však nesmí klesnout pod zakmenění 0,7. V systému rozluk na vodou ovlivněných půdách může být využita pro závoru i mírná terénní vyvýšenina s poněkud pevnější půdou. K podsadbě závor se přistupuje teprve v závěrečné fázi obnovy porostu a mýtí se až po ukončení obnovy. Závory, popř. jiné zpevňovací pásy lze v určitých vyvýšených polohách budovat jako dlouhodobou obnovně samostatnou zpevňovací (protiimisní) bariéru postupným podsazováním a rozšiřováním proti kritickému směru až do hloubky 80 až 120 m. Závora je vnitřní zpevňující prvek (v rámci vnější prostorové úpravy lesa). Zpevnění porostních okrajů výchovou provádíme u stávajících mladých smrkových porostů (v mlazinách) a podél linií ( cest, průseků). Vytváříme porostní pláště výchovou, tj. podporou zpevňujících složek porostu (listnáčů, MD, JD) a udržováním hluboce zavětvených smrků ve volném zápoji. Šíře porostního pláště cca do 30 m. Ve starších smrkových porostech, které mají již přirozeně vytvořený porostní plášť pouze z jedné řady jednostranně zavětvených smrků je třeba tyto šetřit neboť v případných mezerách dochází k urychlování větru s možností prolamování za takovou mezerou.

7.3.2. Územní systém ekologické stability Pro zajištění ekologické stability krajiny a tedy i lesa je vytvořen Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Těmito kriterii jsou: 1) rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území 2) jejich prostorové vazby 3) nezbytné prostorové parametry 4) aktuální stav krajiny 5) společenské limity a záměry. Při tvorbě mapy ÚSES byly jako podklady využity vypracované generely a plány ÚSES uložené na jednotlivých okresních úřadech. Územní systém ekologické stability tvoří biocentra a biokoridory. Vytváří síť (kostru) ekologické stability. Tato kostra může navazovat na síť statické stability (zpevňovací prvky). Rozlišujeme lokální systém ekologické stability, který musí být tvořen především porosty staticky stabilními, hospodářsky samostatnými, jejichž dřevinná skladba je blízká přirozené. Regionální a vyšší SES musí splňovat především podmínku trvalosti, tedy uchování a umožnění rozvoje lesního společenstva ve všech aspektech. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability (ČÚOP 1995), Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR (Min. pro místní rozvoj 1998), ÚSES (Löv a spol.), vyhláška MŽP č 131/1998 Sb., zákon č.114/1992 Sb., vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., článek Les. práce 6/98 USES a LHP (ing. Kubů) , stav. zák. č.50/1976Sb. a další.

7.3.2.1. Definice prvků ÚSES Území státu bylo rozčleněno na jednotky (sosiekoregion, bioregion, biochora, skupiny typů geobiocénů -STG), které jsou reprezentovány prvky ÚSES (biocentrum, biokoridor). ÚSES - je podle zákona č.114/1992 Sb. vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní, regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Sosiekoregion - je účelně modifikovaná jednotka členění reliéfu země slučující geomorfologické celky do souborů podle typu přírodní vegetace. Respektuje např. prům. lesnatost, stupeň zornění, stupeň urbanizace apod. Bioregion – jednotka geomorfologického členění ČR, používaná pro ochranářské účely a jako vztažný rámec pro posuzování reprezentativnosti a unikátnosti společenstev. Biochora – Typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je významnou účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES.


139

Ochrana lesa

PLO - 27

Skupiny typů geobiocénů (STG) - sdružují ekologicky podobné přírodní suchozemské ekosystémy. Jsou charakterizovány vegetačním stupněm a hydrickou řadou. Biocentrum – krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin (v lese přirozenou druhovou skladbu) a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů). Biocentra se dále mohou dělit podle rozmanitosti ekotypů a biocenóz, geoekologických vazeb, biogeografické polohy, typu formace, vzniku, vývoje a reprezentativnosti. Pro účely OPRL biocentra členíme na biocentra vymezená, tj. v mapě ÚSES zeleně a navržená (k vymezení) v mapě červeně. Biocentra schválená ( v územních plánech k určitému datu) budou vyšrafována. Jednotlivá biocentra jsou doplněna o databáze navázané na plochu (u biocenter v lese) nebo bod (biocentra mimo les). Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Jsou to stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry (např. zarostlá mez, větrolamy, vodní toky, břehové porosty, údolí, mostní překlenutí dálnic apod., propojující jednotlivá biocentra). Z lesnického hlediska nemají zvláštního významu.

7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Rozlišujeme tři úrovně ÚSES a to nadregionální reprezentující sosiekoregion (bioregion), regionální reprezentující biochoru a lokální reperezentující skupinu typů geobiocénů. V roce 1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální systém ÚSES. Tento systém bude ve zvláštní vrstvě nekorespondující s předešlými generely a plány ÚSES, pokud ovšem už do nich nebyl zapracován. V takovém případě bude tento systém do plánů ÚSES zahrnut. Dokumentace je ve dvou úrovních. Jednak jako generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kriteria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí či sídelních útvarů, zón a velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na dané porosty a parcely a jsou závazné pro vlastníka. Generel ÚSES - odvětvový generel závazný pro orgány ochrany přírody. Slouží jako podklad pro tvorbu plánů ÚSES. V označování generelů panuje nejednotnost. Zejména v počátcích tvorby generelů byly označovány jako plány ÚSES nebo návrhy plánů ÚSES. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES (dále plán ÚSES). Územně technický podklad (ÚTP) - podklad který slouží pro zpracování územně plánovací dokumentace (UPD). Pro tvorbu OPRL je využíván Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Jde o mapové dílo, doplněné textovou a tabulkovou částí, vydané Společností pro životní prostředí, spol.s.r.o. v Brně v r. 1996. V OPRL může být tento ÚTP součástí mapy ÚSES jako tzv. vrstva MSES s příslušnou databází. Lze ji zobrazit společně s vrstvou ÚSES, do map se však zpravidla tiskne samostatně pro zachování přehlednosti. Plán ÚSES - obsahuje zákres existujících a navržených biocenter, biokoridorů a návrh rámcových opatření. Pro účely lesnické praxe se rozlišují se na "vymezené" a "schválené". Vymezení ÚSES provádí orgány ochrany přírody ( u nadregionálních ÚSES MŽP, u regionálních okresní úřady, správy NP nebo CHKO a místních pověřené obecní úřady s okresními úřady). Vymezením ÚSES se míní označení existujících částí ÚSES (např. biocenter), neboť v tomto případě se nenavrhuje tvorba nových, ale zachování původních struktur krajiny. Za vymezené se tedy považují ty části ÚSES, které jsou v plánu ÚSES označeny jako existující. Části ÚSES, označené v plánu ÚSES jako navržené, se považují v OPRL rovněž za navržené. Za schválené plány ÚSES se považují: a) plány vyhlášené obecně závazným právním předpisem, např.územní plány velkých územních celků (schvaluje ministerstvo pro místní rozvoj), územní plány obcí (sídelních útvarů), zón a v regulačních plánech. Územní plány jsou součástí ÚPD. b) plány schválené pravomocným rozhodnutím - v územním řízení (například schválení ve stavebním řízení pravomocným územním rozhodnutím stavebního úřadu) c) plány schválené pravomocným rozhodnutí v řízení o pozemkových úpravách (komplexních) Projekt ÚSES - slouží pro realizaci nefunkčních nebo neexistujících částí ÚSES.

140


PLO – 27

Ochrana lesa

7.3.2.3. Koncepce mapy územního systému ekologické stability V mapách OPRL (mapa s vrstvou ÚSES, případně MSES) jsou zahrnuty všechny navržené a vymezené plány a generely nadregionálního, regionálního a místního ÚSES, které se podařilo získat od OkÚ k datu 1.1.2000. Do LHP a LHO budou zahrnuty (zapracovány) všechny plány ÚSES (příp. jejich prvky tj. biocentra) schválené. Ostatní mají charakter informativní, například pro vlastníky lesa. Proto lze doporučit, aby se na tyto prvky upozorňovalo v popisu porostů při obnovách LHP. Mapa ÚSES Tato mapa zobrazuje biocentra a biokoridory na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PÚPFL) i mimo ně, s jejich názvy a to jak navržené, tak vymezené. Biocentra doplněná plošnými šrafami jsou schválená k výše uvedenému datu. Na PÚPFL jsou v digitální verzi doplněna o databáze a označení. Hospodaření v biocentrech řeší odchylky pro ÚSES v rámcových směrnicích hospodaření. Ve schválených prvcích ÚSES (biocentrech) je nutné respektovat návrh opatření, jež je součástí generelů a plánů ÚSES. Z vrstev ÚTP byly do jednoho bloku převzaty bloky nadregionálních a regionálních biocenter (dále NRBC a RBC) a biokoridorů (dále NRBK a RBK). Biokoridory jsou rozděleny na plochy a linie. Linie NRBC se dělí podle způsobu vymezení na: a) jednoznačnou hranici b) k upřesnění. Linie RBC se podle způsobu vymezení dělí na: a) vymezené b) k vymezení c) k založení d) k doplnění. Linie NRBK jsou bez rozlišení nasnímané jednou linií. Pro osy NRBK (OSYN) není značka, proto jsou tyto linie převzaté v kódu bez specifického druhu. Linie RBK se podle způsobu vymezení dělí na vymezený, k vymezení a na směr propojení. Tvary NRBC, RBC, NRBK, RBK byly převzaty beze změn z ÚTP, databáze ploch byly beze změn atributů pouze přizpůsobeny na plochové tabulky programu Topol. Návrhy opatření v biocentrech v řadě případů jsou příliš obecné, proto je vhodné v těchto biocentrech hospodařit tak, aby byla zachována současná dřevinná skladba (případně se ještě rozvinula směrem ke klimaxovým dřevinám). Přichází tedy v úvahu pouze jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrný způsob). Obnova by však měla zohledňovat možnosti dosažení přirozené druhové skladby. Nelze například paušálně použít clonnou seč v porostech zabuřenělých nebo na nevhodných stanovištích, ale využívat osvědčené postupy s využitím původního či vhodného osiva a sadebního materiálu. Obdobně pro dosažení nejvhodnějšího hospodářského způsobu je třeba zhodnotit dřevinnou skladbu a možnosti výškové a prostorové diferenciace (například volit postupný přechod přes víceetážové porosty). Z hlediska ochrany lesa však v biocentrech nelze doporučit pěstování pařezin vzhledem k jejich sklonu k houbovým chorobám, vyjma některých důvodů (protiimisní funkce, zachování rázu krajiny v CHKO apod). Hospodaření v biocentrech řeší odchylky pro ÚSES v rámcových směrnicích hospodaření. V prvcích ÚSES (biocentrech) schválených (např.Územním plánem) je nutné respektovat návrh opatření, jež je součástí generelů a plánů ÚSES a zapracovat je do LHP. U ostatních prvků USES (biocenter navržených a vymezených) je vhodné upozornit vlastníka na tento stav v popisu porostů. V PLO 27 se nacházejí 2 nadregionální biocentra ( Praděd a Rejvíz ) o celkové výměře 6162 ha. Obě NRBC jsou zahrnu do schváleného územního plánu (VÚC Jeseníky). Dále je tu 11 biocenter regionálních o celkové výměře asi 7. 100 ha. Z toho RBC Miloch, Solná a Černá Opava o výměře asi 447 ha jsou zahrnuta ve schváleném územním plánu. Ostatní plochy RBC nejsou zahrnuty na územích se schváleným územním plánem. Při snímání hranic NRBC a RBC se prvotním podkladem stal UTP z roku 1996. Ten byl upřesněný výstupy jež byly k dispozici na dotčených okresních úřadech. Celková plocha lokálních biocenter je asi 1.396 ha s tím, že 34 LBC o výměře asi 468 ha je součástí schválených územních plánů. Přičemž v několika případech může dojít k tomu, že část lokálního biocentra se již nachází na území katastru jenž je schválen územním plánem a část biocentra je mimo toto území. V databázi digitálního výstupu jsou tato rozlišení podchycena ( stejná pravidla platí i pro RBC a NRBC ). Veškeré výše uvedené výměry nezahrnují plochy mimo les – stejně jako v databázi digitálního výstupu. Průběh linií byl upřesňován nad lesnickým detailem tak, aby v rámci respektování návrhů z okresních úřadů popř. CHKO Jeseníky, kopíroval hranici porostů, vodotečí popř. komunikací. Cílem této snahy bylo co nejvíce stabilizovat hranici biocentra, jež by byla jasně rozpoznatelná i v terénu. Biocentra jež se nacházejí mimo les jsou zachycena linií ( tvar a napojení na síť USES ), ale jsou vedena jako neplocha ( bez databáze ). © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

141

Ochrana lesa

PLO - 27

Způsob označení biocentra ( text v mapě ) respektuje označení vedená příslušným okresním úřadem. Proto se například v rámci okresu Bruntál setkáváme s označením LBC 241 a na okrese Šumperk s označením 17 LBC 3. V obou případech můžeme bez problémů zpětně najít tato biocentra ve výstupech OÚ a to k datu jež bylo zpracovatelem určeno jako mezní - tj. k 31.12. 2000.

7.4. Závěr 7.4.1.Podklady pro tvorbu rámcových směrnic Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů Porostní HS 29

41

43

typ

OL

Věkový stupeň 1

2

3

4

5

1, 11

SM

1,4

JS

4,6

SM

1, 4, 10

BŘ

1,

BK

1, 4, 6

SM

1, 4, 10

SM pošk

1,4,10

DB

1, 4, 8

6

7

1,2,5

1,2,3,15

5, 11

2, 3, 11

2, 3, 7, 11, 12

1, 4

1 5, 11

2, 3, 5

2, 3, 5, 7, 11, 12

5,7,12,13 2

2, 11

7, 11,12

5

SM pošk

1,4,10

1,5,7,12,13

2,3,7,12,13

BŘ

1

2

2,15

DB

1, 4, 6, 8

BK

1, 4, 6

47

SM

1, 4, 10

2, 5, 7, 11

2, 3, 5, 7, 11

51

SM

1, 4, 10

5

2, 3, 11

BŘ

1

1,2,11

1,15

JS,KL

1,4

2,4

1

55

57

59

71

142

1, 4

1 2, 3, 5

2, 3, 7, 12

2, 11

9, 11 1

BK

1, 4, 6

1, 4

1, 4, 10

5, 14

1,4,

2, 3, 7, 11, 12

1, 4

SM

1, 4, 6

2, 3, 7, 11, 12

2, 3, 5, 7, 11

2, 3, 7, 11, 12 1,2,3,7,11,12

1

1,15

SM

1, 4, 10

5

1,4,10,13

1,5,7,12,13

1,7,12,13

SM pošk

1,4,10,13

1,5,7,12,13

1,7,12,13

BŘ

1,11

1,2

1,2,15

BK

1, 4, 6, 8 1, 4, 10

BO

1, 4, 8, 10

BK

1, 4, 6

2, 3, 5

2, 3, 5

2

1,5 9 , 11

1, 4, 6

2, 3, 5

2, 3, 11,12

2, 3, 7, 12 1,3,7

2, 5, 14 1, 4

7, 11 1

1, 5

BK

2, 3, 7, 12

2 , 11

1, 4

1, 11

2, 3, 7, 11, 12

1, 4

1,4,10,13

1, 2, 4, 10

2, 3, 7, 11, 12

1, 7 5

SM

OL

2, 3, 7, 11

1, 4

SM poš.

SM

3, 7, 12

1,15 2, 3, 5

1,5,7,12,13 1, 4

2, 3, 7 , 12

2, 3, 7, 11, 12

SM rez

SM

3, 7, 12

2,3,7,12,13

1, 4, 6

BK

3, 7, 12

2,11

1, 4,10

SM pošk

〉9

7, 12

BK

53

9

11 ,15

SM

45

8

2,3 2, 11, 12, 14

2 ,7, 12

1,2


PLO – 27

Ochrana lesa

73

SM

1, 2, 4, 10

75

SM

1, 2, 4, 10

BK

1, 4, 6

77

SM

1, 2, 4

79

SM

01

SM

2, 5, 14 2, 5, 14

2, 11, 14 2, 11

2, 7, 11, 14 2, 7, 11, 12

1, 4

2, 7, 12 2, 7, 12

1,2 2, 5

2, 3

2, 3, 7, 11, 12

2, 3, 7, 12

1, 2, 4

2, 5

2, 3

1,2,4,10

2, 5, 14

2, 3, 7, 11, 12

2, 3, 7, 11, 12

2, 3, 7, 12 2, 3, 7,12

BO

1,4,10

2

2, 3, 7, 11, 12

11,12

BK s KL

1, 4, 6

1,4

1,2

9,13

02

SM

1, 4, 10

2, 5, 14

1, 2, 5

12,15

03

SM+kleč

1, 2, 4,

1,2,3,5

2, 3, 7, 11, 12

12,15

Typy škodlivých činitelů: 1. abiotičtí činitelé vyvolávající fyziologické poruchy (sucho, zamokření,mráz), 2. sníh, námraza, 3. vítr, 4. okus zvěří, 5. ohryz a loupání zvěří, 6. žír hlodavci, 7. hniloby, 8. sypavka, padlí, 9. tracheomykózy, 10. klikoroh, 11. žír hmyzu na asimilačních orgánech, 12. žír podkorních hmyzích škůdců, 13. václavka, 14. žloutnutí smrku s tracheomykózními příznaky, 15. ostatní dřevokazné houby

7.4.2. Specifika ochrany lesa v PLO 27 Cílem současného lesního hospodaření je sladění všech funkcí lesa, tj. produkční funkce (s důrazem na produkci vysoce kvalitní dřevní hmoty) a mimoprodukčních funkcí se současným omezením všech negativních vlivů. Specifikem PLO 27 je vysoký důraz na zachování ekologických a enviromentálních funkcí lesa. Tomuto cíli lépe odpovídají smíšené porosty, které mají vyšší potenciál vyrovnávat stresové vlivy. Charakter PLO 27 však nedává přílišnou naději na pěstování listnatých lesů v převážné většině oblasti - lze předpokládat, že nadále bude smrk nosnou dřevinou v oblasti. Pro pěstování kvalitních listnatých sortimentů je nutné využít stanovišť, kde jsou tyto dřeviny ve svém ekologickém optimu a mohou využít svůj růstový potenciál. V podmínkách PLO 27 však mají nezastupitelnou roli jako meliorační a zpevňující dřeviny. Ve vyšších polohách PLO 27 jsou významné škody abiotické (vítr, sníh, námrazy), chřadnutí lesa s hnilobami a potenciálně i škody hmyzem. V nižších polohách PLO 27 kromě škod větrem významně negativně působí na lesní porosty hmyz (hlavně podkorní). Značné škody vznikají také dřevokaznými houbami, které napadají zejména stromy poškozené zvěří a jinak mechanicky poškozené. Vzhledem k vysokému zastoupení smrku, které je v hospodářském lese z ekonomického hlediska opodstatněné, působí největší škody v PLO 27 vítr. Abychom škody větrem co nejvíce snížili, musíme klást důraz na uplatňování systému vnitřního a vnějšího zpevnění porostů, neboť zpevňující účinek jednotlivě přimíšených zpevňujících dřevin se projevuje až při cca 40 % zastoupení. Proto je důležité budování listnatých porostních plášťů a dalších liniových zpevňujících prvků v rámci vnější prostorové úpravy lesa. Zvyšování podílu přirozené obnovy v posledních letech také dává určitou naději pro snížení škod větrem (nedochází k významným kořenovým deformacím a podrostní hospodářský způsob zkracuje dobu po kterou je otevřená porostní stěna vystavena větru). V posledním desetiletí došlo k významné redukci stavů vysoké zvěře, což by se mělo pozitivně projevit na zdravotním stavu lesů v PLO 27 v budoucnosti. Tento trend by měl pokračovat, až k dosažení normovaných stavů při současné objektivizaci myslivecké statistiky. Snížení zatížení porostů některými druhy imisí spolu s příhodnějším průběhem počasí se projevilo mírným zlepšením zdravotního stavu lesních porostů. Toto však nemusí být trvalý trend, jak ukazují některé zkušenosti z jiných obdobných oblastí. PLO 27 je typickou horskou oblastí, se všemi problémy vyplývajícími z náročných klimatických a teréních poměrů, s problémy danými hynutím lesů a škodami zvěří. Tato PLO je také v některých ohledech unikátní. To se projevuje v zájmu o ochranu přírody a turistické návštěvnosti. Z lesnického hlediska jde o oblast mimořádně náročnou.


143

Ochrana lesa

144

PLO - 27


PLO – 27

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Dopravní zpřístupnění lesa je významnou částí OPRL. Vychází z dřívějších šetření lesní dopravní sítě prováděných v rámci dopravního průzkumu průběžně pro jednotlivé LHC před tvorbou nových LHP.Tato šetření slouží jako podklad pro aktualizaci údajů o současné lesní dopravní síti. Vlastní inventarizace odvozních cest je dílčím výstupem a společně s mapou lesní dopravní sítě slouží jako podklad při zpracování LHP a LHO zpracovatelským subjektům v mezidobí před konečným vyhotovením OPRL pro jednotlivé PLO. Nové návrhy odvozních cest řeší problematiku dalšího zpřístupnění lesa v následujícím deceniu i v dalších deceniích v rámci transportního segmentu a lesního odvozního celku. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií vymezuje těžební technologie, které minimalizují poškození lesního ekosystému.

8.1. Stav zpřístupnění Lesní oblast 27 – Hrubý Jeseník tvoří celistvý územní komplex rozčleněný přírodními liniemi na území, která spádově připadají do působnosti příslušných LS. Zaujímá kromě horského masivu Hrubého Jeseníku také JZ část Rychlebských hor a oblast Králického Sněžníku. Jedná se o horské a vyšší horské polohy v průměrné n.v. okolo 950 m n.m. s nejnižším bodem PLO v n.v. 460 m n .m. v katastru obce Lipová – Lázně a vrcholem Pradědu v n.v.1491 m n. m. jako nejvýše položeným bodem PLO. Z hlediska dopravního zpřístupnění můžeme konstatovat celkově dobré zpřístupnění PLO, převážně sítí údolních a etážových odvozních cest, i když mezi jednotlivými LS existují rozdíly co do hustoty i kvality sítě odvozních cest. Z celkové výměry 54 619 ha porostní půdy nebo 56 660 ha PUPFL se rozprostírá na LS Hanušovice, LHC Hanušovice 13 547 ha, na LS Janovice, LHC Janovice 8 610 ha, LS Jeseník, LHC Jeseník 10 875 ha, LS Javorník, LHC Javorník 2 937 ha, LS Karlovice, LHC Karlovice ve Slezsku 7367 ha, LS Město Albrechtice, LHC Město Albrechtice 1 393 ha, LS Loučná n. Desnou, LHC Loučná n. Desnou 11 931 ha, vždy uvedena výměra PUPFL.

8.1.1. Inventarizace odvozních cest Inventarizace odvozních cest byla prováděna na základě nové normy ČSN 73 61 08 a v souladu se zákonem 13/1997 Sb. Do inventarizace byly zahrnuty všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající a cesty mimo les, pokud je vlastní vlastník lesa a slouží dopravnímu zpřístupnění lesa. Rozlišujeme cesty lesní, pod kterými rozumíme účelové komunikace vlastníka lesa a cesty ostatní, tedy účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a silnice 1. - 3. třídy. Při inventarizaci jsme provedli také zatřídění odvozních cest do tříd L1L, L2L1, L2L2 v případě cest vlastníků lesa a V1L, V2L1 v případě cest ostatních. Pokud vlastnické vztahy prolínají , pak je na tuto skutečnost upozorněno v tab. S1. Cesty jiných vlastníků, které lesní provoz využívá, ale lesem neprocházejí a lesa se nedotýkají, jsou pouze barevně graficky znázorněny v mapě podle příslušné třídy cesty, žlutě typu V1L, modře typu V2L1. Účelem je zpřehlednění návazností cestní sítě. Charakteristika odvozních cest L1L, V1L - odvozní cesty s celoročním provozem a k tomu odpovídající vozovkou, obvykle složenou z několika vrstev, řazeny do jiných pozemků. L2L1, V2L1 - odvozní cesty se sezónním až trvalým provozem, jsou opatřeny jednoduchou vozovkou s prašným povrchem, případně provozním zpevněním, řazeny do jiných pozemků. L2L2 - odvozní cesty se sezónním provozem, nezpevněné. Vyskytují se pouze na únosných podložích a jsou řazeny do bezlesí.


145

Dopravní zpřístupnění lesa

PLO - 27 tab. č.1

přibližovací cesty a linky

2L2

3L

%

účel a použití

poznámka

Označení v mapě

veřejné

min. R

min. šířka koruny max. spád

provozní způsobilost

4L

m

druh povrchu

lesní

2L1

Sezónní Sezónní trvalá až trvalá

odvozní cesty

1L

Sezónní

třída

druh

Charakteristiky lesních cest

Celoroční provoz při odvozu návrhovým vozidlem dle ČSN 73 61 08

Tech. vybavenost dle ČSN 73 61 08

T5

T2

T8

T10

m

4,0

10-12

15

Bezprašná vozovka živičná, betonová, kalená)

3,5

10-12

15

Jednoduchá vozovka s prašným povrchem nebo provozní zpevnění

Sezónní odvoz dříví pro návrhové vozidlo dle ČSN 73 61 08

3,5

8-10

15

Na únosných podložích zemní, bez provozního zpevnění

Sezónní odvoz dříví

Nezbytná technická vybavenost

3,0

8-10

15

Zemní, může být i částečné provozní zpevnění

Přibližování traktory vyvážení vyvážecími soupravami

Omezená technická vybavenost

-

Zemní, bez odhumusování

Přibližování traktory, koněm

Bez technické vybavenosti

1,5

-“-

T15

Soupis inventarizovaných odvozních cest včetně návrhů odvozních cest je obsažen v tabulce S1. Vzor tabulky S1 následuje.

Soupis cest za PLO č.

LS nebo les. majetek :

Zkratka :

S1 List č. 1

Číslo cesty pořad. evid.

Název

Délka cest v km Třída Celkem

les

Návrh a+p

Vozovka k

z

Funkce n

t

sběrná

techn.

Cesta je majetkem List LOC Poznámka lokální mapy vlastníka ostatních

Vedle poř. č. cesty včetně dvoupísmenné zkratky LS nebo les. majetku, k jehož území náleží a evid. č. cesty podle evidence vlastníka komunikace je dále uveden název cesty, třída cesty, délka cesty celkem a délka cesty lesem procházející nebo se lesa dotýkající, která slouží k výpočtům v tab. S4 a S5. Typ povrchu vozovky je rozlišen podle následujícího klíče: a - živičná vozovka p - panelová vozovka k - kalená vozovka ( dvouvrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným štěrkem ) z - dostatečně zpevněný povrch ( tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy ) n - nedostatečně zpevněný povrch ( vyžaduje zpevnění ) t - nezpevněný povrch, který ani nevyžaduje zpevnění Kód typu funkce: Sběrná - sběrná funkce – velký provoz s minimem přibližování, skládky mimo, pouze veřejné cesty tech . - technologická funkce a spojovací – částečně sběrná, skládky lok. - technologická lokální – cesta slou í i k technologickým operacím jako přibližování, manipulaci, nenavrhuje se penetrace List mapy - v kolonce jsou uvedena čísla mapových listů obrysových map v měřítku 1 : 10 000, používaných při inventarizaci dopravní sítě, na nichž se příslušná cesta nebo návrh nachází. LOC - číslo Lesního odvozního celku Cesty - lesní - rozumíme cesty vlastníka lesa 146


PLO – 27 - ostatní - rozumíme cesty jiných vlastníků než vlastníků lesa, které lesem procházejí nebo se lesa dotýkají Poznámka – slouží k uvedení naléhavost výstavby u návrhů N1, N2 nebo N3, upřesnění vlastnických vztahů, případně upozorňuje na další specifika. Zkratka – zkratka LS nebo les. majetku dvěma velkými písmeny. V tabulkách S2 až S5 je uvedena také před číslem lesního odvozního celku. Výsledek inventarizace byl prokonzultován s odpovědnými pracovníky příslušných LS nebo vlastníků lesních majetků včetně návrhů odvozních cest. V digitálně zpracované dopravní mapě v měřítku 1 : 25 000 je u každé inventarizované cesty uvedeno barevně pořadové číslo cesty s dvoupísmenným označením majoritního vlastníka cesty, např. JE98. Barva označení je totožná s barevným označením třídy cesty a to následovně: V1L – žlutě, L1L – červeně, L2L1 – fialově, L2L2 – zeleně, V2L1 – modře a návrhy odvozních cest čárkovaně fialově. Součástí inventarizace bylo zatřídění odvozních svážnic typu 1S podle jejich technických parametrů a aktuálního stavu do příslušné třídy cest odvozních, návrhů odvozních cest nebo byly ze soupisu odvozních cest vyřazeny. Tabulky S1 – Soupis cest jsou uvedeny v příloze.

Přehled LS a les. majetků ve PLO - 27


147


PLO - 27

Přehled současných odvozních cest podle odvozních celků a lesních majetků – S2

148


PLO – 27 V rámci PLO - 27 bylo vylišeno 12 lesních odvozních celků, které spadají pod 7 výměrou významných vlastníků lesa. Nejvíce lesních odvozních cest se nachází na LS Hanušovice a LS Loučná, celkem 242,2 km cest vlastních. Následuje LS Jeseník s 222,6 km, LS Janovice se 145,0 km, LS Karlovice se 111,5 km, LS Javorník se 72,2 km a LS M. Albrechtice se 27,2 km. Největší procentický podíl vlastních odvozních cest typu L1L ku typu L2L1 a L2L2 je na LS Karlovice 65 : 35 % a LS Město Albrechtice 63 : 37 %. Na LS Jeseník 46 : 54 %, LS Janovice 36 : 64 %, LS Hanušovice 35 : 65 %, LS Loučná 31 : 69 % a LS Javorník 29 : 71 %. Na LS Loučná je největší zastoupení odvozních cest typu L2L2, celkem 52,8 km, na LS Karlovice 15,0 km a LS Hanušovice 8,8 km. Za celou PLO - 27 bylo inventarizováno 423,9 km cest typu L1L, 562,4, km L2L1, 76,6 km L2L2, 124,5 km V1L, 1,3 km V2L1, tedy celkem 1 188,7 km současných odvozních cest.


149


PLO - 27

8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Lesní komplexy jsou dobře přístupné sítí údolních a etážových lesních odvozních cest. Nové návrhy cest ve většině případů pouze stávající síť odvozních cest doplňují. Jedná se většinou o lesní cesty nižších tříd, jejichž rekonstrukcí na odvozní cesty se zvýší účinnost odvozní sítě nebo zkrátí odvozní vzdálenosti, zřídka jsou navrženy trasy odvozních cest nově v terénu. . 8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Transportní segment vymezuje lesní porosty, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má téměř vždy hranice na přirozených gravitačních předělech, jako hřebenech, vodotečích, okrajích lesa nebo předělech umělých, jako jsou odvozní cesty, silnice, železniční tratě, rozdělovací síť. Odvozní celek je soubor transportních segmentů jednotného směru odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce případně k odběrateli. Velikost se stanovuje podle konkrétních podmínek, nejméně v hranicích transportního segmentu. Hranice jsou totožné s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. Modelové typy transportních segmentů: Typ 0 – oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám vedoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když mohou být využity pro lesní hospodaření. Morfologie terénu není rozhodující. Modelová hustota je 0 m/ha. Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do ostatních typů. Typ A – oblast rovin a náhorních plošin s minimem omezujících vnějších vlivů. Modelová –1 hustota tohoto typu je hA ≥15 m . ha Typ B – odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažující antigravitační přibližování lanovkami hB ≥17,5 m . ha –1 Typ C – odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota. Modelová hustota je hC ≥ 22,5 m . ha –1 Typ D – odvozní síť v luhu, v inudačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí. Značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. Modelová hustota je hD ≥ 25 m . ha –1

Typ E – odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. HE ≥ 27,5 . ha –1 V digitalizované dopravní mapě jsou hranice transportních segmentů vyznačeny čárkovaně okrovou barvou. Hranice nejsou vylišeny u transportních segmentů typu 0, ale do nebo ke každé izolované lesní části je toto označení okrovou barvou napsáno. Lesní odvozní celek je označen dvoupísmenným kódem lesní správy nebo vlastníka lesa a pořadovým číslem, v dopravní mapě červeně, jeho hranice červeně čárkovaně. V PLO - 27 – Hrubý Jeseník se vyskytují převážně dopravní segmenty typu B – 38 %, 29 % typu E, 22 % typu C, 5 % typu A, 4% typu D a 2 % typu 0.

8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa Při plánování jednotlivých návrhů odvozních cest bylo postupováno podle ČSN 73 6108 a metodiky ÚHÚL Brandýs n. L. pro OPRL. Vycházelo se z transportního segmentu, jako ze systémové jednotky globálního zpřístupnění lesa, která poskytuje informace o aktuálním a cílovém stavu lesní dopravní sítě. Optimální hustota sítě odvozních cest je dána hospodárnou přibližovací vzdáleností, tedy v podstatě rozestupem odvozních cest v souvislosti s gravitačním přibližovacím rozhraním, buď jednostranným nebo oboustranným. Při návrhu zpřístupnění byla porovnávána modelová a skutečná hustota lesní dopravní sítě v rámci transportního segmentu a lesního odvozního celku. Dalším neméně důležitým faktorem byla konkrétní situace současného zpřístupnění a využití zkušeností a požadavků lesního provo

150


PLO – 27 zu.Trasa návrhu byla identifikována v terénu a přitom se ověřily všechny kardinální body z hlediska možné realizace. Návrhy odvozních cest byly projednány s odpovědnými zástupci vlastníků lesa se stanovením naléhavosti výstavby. Rozlišují se následující stupně naléhavosti : 1. stupeň - neodkladná výstavba Za neodkladné se považují trasy odstraňující ohrožení veřejné dopravy, cizího majetku, vodních zdrojů a dalších společenských zájmů, přibližování přes cizí pozemky, dále trasy odstraňující rizikovost vlastního lesnického provozu z hlediska bezpečnosti práce, nebezpečí významných ztrát na produkci nebo množství a kvalitě těženého dříví, např. rozsáhlé imisní těžby nebo kalamity. Také trasy podmiňující výstavbu cest výše uvedeného významu spadají do 1. stupně. 2. stupeň – naléhavá výstavba Za naléhavou se považuje výstavba přinášející významné snížení nákladů na přibližování, odvoz, těžbu a manipulaci dříví a ostatní dopravu již bezprostředně po realizaci. Patří sem např. trasy zpřístupňující transportní segmenty s výskytem porostů mýtních nebo také s maximálními probírkami. 3. stupeň – odsunutelná výstavba Ekonomický efekt výstavby se projeví až s delším časovým odstupem než je decenium, přičemž se nevyskytují faktory uváděné u neodkladné výstavby. Jedná se například o zpřístupnění transportních segmentů s převážně mladými porosty. Naléhavost výstavby je u každého jednotlivého návrhu uvedena v poznámce tabulky S1 a za jednotlivé LOC v tabulce S 3. Přehled návrhů výstavby odvozních cest v PLO - 27


151


PLO - 27

Délka návrhů odvozních cest v PLO – 27 je 60,7 km, největší délka návrhů je na LS Janovice, 20,1 km, z toho s naléhavostí jedna 6,2 km. Na LS Karlovice je délka návrhů 13,7 km, z toho s naléhavostí dvě 12,5 km. Délka návrhů na ostatních LS je na LS Loučná 6,8 km, 6,6 km na LS Jeseník, 5,7 km na LS Hanušovice, 5,4 km na LS M. Albrechtice a 2,4 km na LS Javorník. Celkem je podle typu naléhavosti zařazeno v rámci celé PLO - 27 41,8 km ve stupni dvě, 11,7 km ve stupni jedna a 7,2 km ve stupni tři.

8.2.2. Přehled lesních odvozních celků a porovnání hustot odvozních cest V rámci PLO - 27 bylo celkem vylišeno dvanáct LOC, tři na LS Hanušovice, po dvou na LS Jeseník, Javorník a Karlovice, po jednom na LS Janovice, LS Loučná a LS Město Albrechtice. Při porovnání modelové a skutečné hustoty odvozních cest se jako podprůměrně zpřístupněné ukazují LOC HA2, HA3 a JA1. U ostatních LOC se současná hustota pohybuje okolo modelové hustoty a po realizaci nových návrhů odvozních cest bude modelovou hustotu převyšovat. V případě LOC HA2 je současná hustota 17,5 m/ha, modelová hustota 21,5 m/ha, přesto z hlediska hospodaření v lese není žádoucí síť odvozních cest rozšířit vzhledem k vybudované síti traktorových svážnic a z ekonomického hlediska nepřijatelné výši nákladů v případě realizace odvozních cest v daných podmínkách. V LOC HA3 s modelovou hustotou 20,5 m/ha a skutečnou hustotou 17,2 m/ha je zahrnuta také NPR Šerák – Keprník, ve které zpřístupnění odvozními cestami není z ochranářského hlediska žádoucí. LOC JA1 se skutečnou hustotou 18,7 m/ha a modelovou hustotou 21,2 m/ha po realizaci návrhů dosáhne hustoty 21,0 m/ha, tedy hustoty téměř modelové. Obecně je možno konstatovat, že vzhledem k postupné výstavbě lesních odvozních sítí, při níž byly často využity lesní cesty z doby dřívějšího hospodaření v lese a zrekonstruovány na současné odvozní cesty, se v některých LOC vyskytují i nyní transportní segmenty dopravně nezpřístupněné nebo nedostatečně zpřístupněné i když v rámci LOC se současná hustota modelové hustotě blíží nebo ji i převyšuje, jelikož stávající síť odvozních cest není do terénu vložena optimálně. V rámci jednotlivých LS je současná hustota LDS nejvyšší na LS Javorník, 25,2 m/ha, nejnižší na LS Janovice, 18,7 m/ha a LS Hanušovice, 18,8 m/ha. Při porovnání výpočtů hustot odvozních cest v PLO - 27 jsme zjistili hustotu současnou 20,7 m/ha, modelovou hustotu 21,2 m/ha a po realizaci návrhů 21,7 m/ha.

152


PLO – 27

8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu

Přehled dává tabulka S4


153


154

PLO - 27


PLO – 27

8.3. Návrh limitujících těžebně – dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně – dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Podloží únosné Sklon svahu trvale podmíněně % nerovnosti terénu # # 11 12 ≤10 13 F 23 U S 11-20 21 22 29 21- 33

34 – 50

31 39 41

F

32

33

F

neúnosné

Překážky

15

16

25

26

E

L

35

36

E 42

43

K

45

L

46

49 51 – 70 ≥ 71

59 69

E

Vysvětlivky:

Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné, nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. Překážkami jsou nerovnosti terénu 0.5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 ≤ 0.5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor), # ≤ 0.3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional). Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně - dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy označené v číselném kódu devítkou na posledním místě. Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technicko-ekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně - dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních


155


PLO - 27

typů 14, 24, 34, 44, - odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní klasifikace MACKŮ-POPELKA-SIMANOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí a v ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněné především ekonomickými hledisky. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu). MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U ... UKT se standardním vybavením S ... LKT se standardním vybavením K ... kůň L ... lanové dopravní zařízení F ... UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E ... erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F,K,L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a také k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka: POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky - tání sněhu podzemní voda edafická zmrzlá zemina kategorie nasycení půdních horizontů nebo sucho povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové I H

4

2 5 6

O P Q D D svážné L V

4 (5) 4 6 4

3 6

1 -

7

-

2 5 (6)

-

7

Vysvětlivky: 1 - LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2 - LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3 - LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4 - UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5 - UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6 - Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7 - Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa

156


PLO – 27

0 A B C D E

VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) TT U F S K E L 0U AU AS BF BS BK BE BL CU CS CK CE CL DF DE DL EE EL

HS 13 19 21 23, 25 27 29 31

MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TS A TT V HS TS + TT HS TS + TT AU 35 AU AS DF 39 DE DF CK CE CL 41 CK CE CL AU 43, 45 CU AU AS 47 CU CS DE DF 51 CK BE BL CK CE CL 53, 55 CU

TS

MODELOVÉ PARAMETRY TS TS A B H (m .ha-1) 15 17,5 10 000 166,6 142,8 dt =  m 4H SF U 245 306 dsm = dt √ 2 m K S (I ≤ 15 %) 313 565 E I 619 L dsm =dt  √2 337 15 ( I ≥ 15 %)

HS 57 59 71 73 75 77 79

TS + TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE

Model

C 22,5

D 25

E 27,5

111,1

100

90,9

U 182 S 209 K 440 E 482 L 262

FL 188 E 207

E 428 L 360

Vysvětlivky H.....hustota odvozních cest na ha dt.....teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm...modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU ( dsm = 245 m)


157


PLO - 27

MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE HS

13 19 21 23 25 27 29 31 35 39 41 43 45 47 51 53 55 57 59 71 73 75 77 79

O1

O2 O3

Typizace

SLT 0M 1M 0C 0n 0Q 0P 0O 1-2L 1U ( 3L 5L ) 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP.2-4M 2K 2S 2B 2D 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 3L 5L 3-5C (3-5A 3-5W) 3-5W 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A EXP.3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 4P 4O 5-6N 5-6A EXP.5-6M 5-6K 5-6S5-6B 5-6D 5-6F 5U 5-6K 5-6I 5-6S 5-6B 5--6D 5-6H 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 7N 7A (8n 8A) EXP.7M 7K 7S(8M 8K 8S) 7-(8)F 7M 7K (8M 8K) 7-(8)S 7B 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S 8N 8F 8A 9K 9Z

158

terénní 11 21 12 22 (16 26) 13 13 ( 15 ) 29 (11 21 31 41)12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41)12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41)22 32 39 49 59 (31)41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29(33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41)12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 13 23 29 33 15 (25) 15 25 (29) 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15 11 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49 11 21 31 39

technologická U S(L) F F(L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F(L) USFE U (F) L (F) (U)S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U)S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) FE L (F) LE EL F US SEKL L L U (F E) SKE UFE


PLO – 27

8.3.2. Ukazatelé cestní sítě Mezi ukazatele vypovídající nejlépe o kvalitě cestní sítě patří hustota cest, rozestup cest a teoretická a skutečná přibližovací vzdálenost. Ukazatelé cestní sítě se většinou počítají pro hustotu modelovou, skutečnou a výhledovou. D Hustota cest: H = --------(m . ha –1) P

D = celková délka odvozních cest v uvažované oblasti v m P = plocha uvažované oblasti v ha 10.000 Rozestup cest: R = -----------------(m) H Teoretická přibližovací vzdálenost dt jednostranné přibližování R dt = -------(m) 2 oboustranné přibližování R dt = ------(m) 4 Skutečná přibližovací vzdálenost průměrná, modelová tg α t dsm = dt ------------------- (m) tg α c αt: průměrný sklon terénu αc: průměrný spád přibližovací cesty

Ukazatelé cestní sítě se počítají pro hustotu modelovou, skutečnou a výhledovou.


159


Přibližovací vzdálenosti podle TS Model A H ( m . ha –1 ) 15 10.000 R= ---------- (m) H 667 Jednostranné přibližování R 334 dt = ------- (m) 2 It = 20 % Ic = 10 % dsm (m) It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) It = 25 % Ic = 12 % dsm (m) It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) It = 40 % Ic = 15 % dsm (m)

160

PLO - 27

tab. č. 2

TS B 17,5

C 22,5

D 25

E 27,5

572

444

400

364

286

222

200

182

572

444

-

364

715

555

-

455

944

733

-

601

1144

888

-

728

477

370

-

303

596

462

-

379

786

610

-

500

953

740

-

607

381

296

-

243

477

370

-

303

629

488

-

400

763

592

-

485


PLO – 27

Přibližovací vzdálenosti podle TS Model A Oboustranné přibližování R Dt = ---- (m) 167 4 It = 20 % Ic = 5 % dsm (m) It = 25 % Ic = 5 % dsm (m) It = 33 % Ic = 5 % dsm (m) It = 40 % Ic = 5 % dsm (m) It = 20% Ic = 8 % dsm (m) It = 25 % Ic = 8 % dsm (m) It = 33 % Ic = 8 % dsm (m) It = 40 % Ic = 8 % dsm (m)

Přibližování LKT 80 spád 33 % 25 % 20 % 10 % 8% 5%

tab.č. 3

TS B

C

D

E

143

111

100

91

572

444

364

715

555

455

944

733

601

1144

888

728

358

278

228

447

347

284

590

458

375

715

555

455

-

Přibližování proti svahu m3 0,44 1,24 1,88 3,65 4,12 4,92

tab. č.4 přibližování po svahu m3


12,36 10,74 8,94

161


PLO - 27

Ukazatelé cestní sítě v PLO 27

162


PLO – 27

Z tabulek S5 můžeme vyhodnotit podstatné zlepšení ukazatelů cestní sítě a teoretických vzdáleností při přibližování na LS Město Albrechtice a LS Janovice. Na LS Hanušovice v LOC HA2 i HA3 zůstanou současné rozestupy cestní sítě i do budoucna beze změny z důvodů, které byly již komentovány při porovnání hustot odvozních cest. V PLO 27 je na ploše 56 660 ha PUPFL celkem 1 170,5 km odvozních cest zpřístupňujících lesní porosty, tyto délky cest jsou uvedeny v tab. S1 v kolonce Délka cest v km, les. Současná hustota je 20,7 m/ha, po realizaci návrhů 21,7 m/ha, současný rozestup odvozních cest je 484 m, po realizaci návrhů bude 460 m. Tuto vypočítané hodnoty nás opravňují považovat do budoucna ukazatele cestní sítě jako optimální.


163


PLO - 27

Podle hodnocení kvality lesní odvozní sítě na jednotlivých LS by bylo nanejvýš žádoucí snížit zastoupení lesních odvozních cest typu L2L2, především na LS Loučná Technologická typizace nám umožňuje vymezit těžebně – dopravní technologie, které jsou v daných podmínkách optimální a rovněž minimalizují poškození lesního ekosystému.

Cílový HS Ha % TT Cílový HS Ha % TT

Přehled technologické typizace ( TT ) v PLO 27 29 41 43 45 47

51

53

55

57

485 0,90 F 59

95 0,17 E 71

77 0,14 U 73

814 1,50 U 75

79 0,14 F 77

8 561 15,67 E 79

7 054 12,91 U 01

15 580 28,52 U 02

2 065 3,80 F 03

383 0,70 F

3 208 5,87 E

4 044 7,40 U

3 935 7,20 U

623 1,14 F

317 0,58 L

1 155 2,11 E

5 071 9,83 E

773 1,42

Technologická typizace v PLO 27 U CHS 43 31 504 ha

45 77 ha

53 814 ha

55 7 054 ha

73

75

15 580 ha

4 044 ha

3 935 ha

E CHS

41

51

18 390 ha

95 ha

71 8 561 ha

01 3 208 ha

02 1 155 ha

5 371 ha

F CHS

29

47

3 635 ha

57

485 ha

79 ha

59

77

2 065 ha

383 ha

623 ha

L 79

CHS 317 ha

317 ha

Součet porostní plochy jednotlivých CHS je nižší o 773 ha, porostní plochu CHS 03, ve kterém TT nenavrhujeme. Vazba transportního segmentu TS a technologického typu TT v PLO 27

TT % Ha

U

E

F

L

Ha

TS 0 A B C D E Celkem

2 5 38 22 4 29 100 %

1 428 2 608 21 668 12 325 2 379 16 253 56 661 ha 31 504 ha 18 390 ha 3 635 ha 57,6 % 33,7 % 6,7 %

317 ha 0,6 %

31 504 18 390 3 635 317 53 846 ha 98,6 %

U TS se jedná o výměru PUPFL, u TT o výměru porostní půdy. 773 ha, tedy 1,4 % porostní půdy zaujímá CHS 03, ve kterém TT nenavrhujeme.

164


PLO – 27 Na základě vyhodnocení údajů z předcházejících tabulek můžeme učinit závěr ohledně zastoupení technologických typů v PLO 27. Největší zastoupení má technologický typ U - 57,6 %, následují typy E - 33,7 %, F - 6,7 % a L - 0,6 %.

8.4 Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa v měřítku 1 : 25 000 obsahuje zákresy inventarizovaných odvozních cest a návrhy tras odvozních cest s číslováním podle tabulky S1. Hranice PLO je vyznačena čárkovaně červeně s uvedením čísla PLO, hranice lesních odvozních celků jsou provedeny červeně čárkovaně a očíslovány, zkratka velkými písmeny před číslem označuje lesní správu nebo lesní majetek hlavního vlastníka lesa v lesním odvozním celku. Transportní segmenty jsou čárkovaně okrové, označení transportního segmentu okrové. Zemníky jsou označeny v mapě značkou č. 3007 dle značek bodů pro mapy OPRL. Barvy odvozních cest jsou pro L1L červená, pro V1L žlutá, L2L1 fialová, V2L1 modrá, L2L2 zelená, provedeny plnou čarou, návrhy odvozních cest jsou provedeny fialově čárkovaně


165


166

PLO - 27


PLO – 27

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření

9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.)

Komentář: Při zpracování OPRL se v rámci LO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a) z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) b) z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.) c) ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou:

Přehled číselného označování HS Cílové hospodářství 1.číslo 1) 2. číslo

Kategorie lesů Předčíslí Subkategorie

Hospodářské

1 až 9

Uskupení LVS

2)

1 až 7 Zvl. určení

1 až 9 3)

Ochranné

5)

1 až 9

0

Ekologická řada

3. číslo + specifika4)+5) Typy současných porostů

1 3 5

exponovaná kyselá živná

1

smrkové

7 9

oglejená podmáčená

2 3

jedlové(sm+jd+bk) borové

0 2 4 6 8

exponovaná kyselá živná oglejená podmáčená

4 5 6 7 8

ost. jehličnaté dubové bukové ost. listnaté topolové

1

mimoř.nepř.st.

9

nízký les

2 3

vysokohorské klečový LVS

0

ost. smíšené

Kódování cílových HS dle přílohy č.4 k vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb .


167


2) Kód

4)

Subkategorie lesů hospodářských

Kód Specífické údaje

1 2 3 4 5 6 7 8

bez.ozn. ost. funkce plněny úplavem PHO II., III, CHOPAV, pov. vod. toků, prefer.zóny CHKO 1. a 2. zóna, PR, PP, VKP, ost. chráněné pl. lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochranná funkce, OLP, krajinný ráz genové základny, uznané por., prvky SES výzkum, výuka obora, bažantnice armáda

1 2 3 4 5 6 7 8 9

velmi kvalitní por. resonance nekval. (nevhodné) pošk. zvěří pošk. hnilobou proředěné těžko zalesnitelné imise C imise A, B

9

jiné

0

jiné

3) Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9

168

PLO - 27

5)

Subkategorie lesů zvláštního určení bez ozn. zpravidla plošně převládající subkategorie PHO I., PHO II.vnitřní, léč.zdroje NP, NPR, CHKO 1. zóna, PR, PP lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochranná funkce, OLP, krajinný ráz genové základny, prvky SES výzkum, výuka obora, bažantnice armáda jiné

Kód subkateg. 01 1 2 3 4 5 6 7 8 9

bez rozlišení a, b, c d e f, g h i, j k l l, m, n, o, p


PLO – 27


9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů Stanoviš tní řada Edafická kateg.:

Extrémní J X Y Z 0Z 0R 6Z 7Z

Soubor lesních typů (lesní typ):

5J

4Y 5Y 6Y 7Y 8Y 8R 9R

Ochranné lesy

8.lvs 8Z 8M 8K 8N

9.lvs 9Z 9K

Exponovaná C (W) N A F 4N 4A 4S9 4B9

8S 8A 8V 8Q 8K9 8S9

Základní BK BK hospod. SM KL dřevina: BL Cílový 01 HS: Porostní typy: smrkové 011 bukové 016 (smíš.)

Kyselá

SM BK

5N 6N 5K9 6K9 5F 6F 5A 6A 5S9 6S9 5B9 5U SM BK

SM

SM

02

03

41

51

021

031

411 416

7N 7K9 7F 7S9

Živná

M K I 4K

5K 6K

S B H D 7M 7K

4S 4B 4H 4D

5S 6S 5B 6B

V O P Q

7S

4V 4O

5H 5D 6D

SM

Podmáčená

Oglejená

5V 6V 5O 6O

7V 7O 7P 7Q

5P 6P 6Q

LU 3L 5L

5V9 6V9

SM BK

SM

SM BK DB

SM BK

SM

SM BK

SM BK

SM

SM

SM

OL JS

71

43

53

73

45

55

75

47

57

77

59

79

29

511

711

431 531

731 451 551 751

471

571 771 591

791

291

516

716

436 536

456 556 756 577

417

T G R 4G 7G 5G 7V9 6G 7R 4V9

SM BK

olšové listnaté ost. - BŘ borové BL JS,KL dubové

Lužní

517

297 290

597

457 557

013 510 435

455

Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb.: SLT 8V, 8Q jsou zařazeny do CHS 02 - Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace, protože se jedná o souvislé lesy v 8. lvs, které jsou zařazeny do tohoto CHS.

9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů PLO 27 – HRUBÝ JESENÍK Cílový hospod soubor Plocha ha Zastoupení % Cílový hospod soubor Plocha ha Zastoupení %

54 619 ha

29

41

43

45

47

51

53

55

57

59

71

73

75

77

79

01

485

95

77

814

79

8 561

7 054

15 580

2 065

383

3 208

4 044

3 935

623

317

1155

0,90

0,17

0,14

1,50

0,14

15,67

12,91

28,52

3,80

0,70

5,87

7,40

7,20

1,14

0,58

2,11

02

03

5 371

773

9,83

1,42


169


PLO - 27

9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů Cílový hospodářský soubor:

29 Plocha porostní: 485 ha

Olšová stanoviště na podmáčených půdách: Soubory lesních typů (lesní typy): 3L, 5L Zastoupení v %: 0,90

Cílová druhová skladba /základní/: OL 7, JS 3, KL, JL, BŘ, OS, VR, DB, SM

Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště aluviální v úžlabinách potoků a na prameništích. Převládá SLT 5L. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: podmáčené úpadliny, potoční aluvia, prameniště. Nadmořská výška: 460 - 960 m n. m. Geologické podloží: aluvium, rula, fylit Půdní typ: fluvizem kambická, pseudoglejová, glej typický, kambický a pseudoglejový. Půdní druh: převážně střední až těžké půdy, písčitohlinité, jílovitopísčité, jílovitohlinité, čerstvě vlhké až mokré, dospodu štěrkovité, vazké, středně hluboké až hluboké. Minerální síla půdy: střední až dobrá; mírně kyselé až neutrální půdy – pH /H2O/ 5,5 – 7,2 . Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - 3L, 5L - JV,OL Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště středních poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): a)kyselá: 4N; b)živná: 4 A,S9,B9 Zastoupení v %: 0,17

Cílová druhová skladba /základní/: a) SM 6, BK 3, MD(JD) 1, BO, LP, DB, BŘ b) SM 6, BK 2, KL(LP) 1, MD(JD) 1, JS, JL, HB, BO, DB, DG

Soubor stanovišť kamenitých hřbetů, kamenitých, příkrých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností a místy erozně ohrožených, ve středních polohách. V PLO 27 jen nepatrné zastoupení. Převládá SLT 4A. Bonita je průměrná. Relief terénu: kamenité hřbety a svahy, příkré až srázné svahy. Nadmořská výška: 470 - 650 m n. m. Geologické podloží: rula, břidlice, droba, amfibolit. Půdní typ: kambizem oligotrofní až rankerová, mezotrofní až rankerová. Půdní druh: lehké až střední půdy, písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité, písčitohlinité až hlinité, štěrkovité, kamenité, čerstvě vlhké až vysýchavé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: různá; silně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4,0 – 6,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK,JD,LP,DB,DG; 4 A,S9,B9 + JV,JS, JL, HB Cílový hospodářský Kyselá stanoviště středních poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 4 K Zastoupení v %: 0,14

Cílová druhová skladba /základní/: SM 6, BK 3, MD(JD) 1, DB, BO, LP, BŘ, DG

Soubor normálních kyselých stanovišť středních poloh. V PLO 27 jen nepatrné zastoupení Bonita je průměrná. Relief terénu: svahy, zvlněné plošiny, hřbety, kupy. Nadmořská výška: 460 - 640 m n. m. Geologický podklad: rula, droba, fylit, břidlice. Půdní typ: kambizem oligotrofní. Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité až písčitohlinité, občas vysýchavé až čerstvě vlhké, místy štěrkovité, dospodu kamenité, drobivé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: malá až střední; silně kyselé až středně kyselé půdy – pH /H2O/ 4,0 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % -BK,DB,LP,HB,JD,DG Cílový hospodářský Živná stanoviště středních poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 4 S,B,H,D Zastoupení v %: 1,50

Cílová druhová skladba /základní/: SM 6, BK 3, MD(JD) 1, BO, KL, LP, JS ,JL, DB,HB, TŘ, OS, DG, JDO

Soubor normálních středně bohatých až bohatých stanovišť středních poloh. Převládá SLT 4S. Bonita je průměrná až nadprůměrná Relief terénu: svahy, hřbety, zvlněné plošiny, úpatí svahů. Nadmořská výška: 460 - 650 m n. m. Geologické podloží: rula, břidlice, fylit, svor, amfibolit. Půdní typ: kambizem oligotrofní, mezotrofní eutrická. Půdní druh: lehké, střední až těžké půdy, písčité, písčitohlinité, hlinitopísčité, hlinité až jílovitohlinité, místy štěrkovité, slabě kamenité, čerstvě vlhké, drobivé, středně hluboké až hluboké. Minerální síla půdy: střední až dobrá; středně kyselá až neutrální půda – pH /H2O/ 4,5 – 7,0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK,JD,DB,LP,JV,JS,JL,HB,TŘ,JDO

170


PLO – 27


Cílový hospodářský soubor:


Oglejená stanoviště středních poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 4 V,O Zastoupení v %: 0,14

Cílová druhová skladba /základní/: SM 6, BK 2, JD 1, (KL,JS) 1, MD, JL,OL, DG, JDO, DB, HB

Soubor oglejených stanovišť středních poloh. Převládá SLT 4V. V PLO 27 jen nepatrné zastoupení. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Nadmořská výška: 460 - 660 m n. m Relief terénu:převážně úžlabiny podél potoků, ojediněle mírně zvlněné plošíny občas zamokřované. Geologické podloží: rula, břidlice, deluviální hlíny. Půdní typ: kambizem pseudoglejová, glej kambický. Půdní druh: středně těžké až těžké půdy, písčitohlinité, hlinité, jílovitohlinité, slabě štěrkovité, trvale vlhké, vlhké, SLT 4O přechodně mokré, středně hluboké. Minerální síla půdy: střední až dobrá; středně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 6,0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - 4 V - JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL,HB,JDO; 4 O - JD,BK,DB,LP,OS,BŘ,JDO Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště vyšších poloh: soubor:

51 Plocha porostní: 8 561 ha

Soubory lesních typů (lesní typy):a) kyselá: 5 - 6 N,K9; b) živná: 5B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9, Zastoupení v %: 15,67

Cílová druhová skladba /základní/: a) SM 6, BK 3, (JD,MD) 1, KL, LP, DG, BŘ b) SM 5, BK 3, (MD,KL,JD) 2, JS, JL, LP, DG, BŘ, TŘ

Soubor stanovišť příkrých, kamenitých, exponovaných svahů vyšších poloh se zhoršenou dostupností, místy erozně ohrožených. Převládá SLT 6N a 6A. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Nadmořská výška: 540 - 1030 m n. m. Relief terénu: kamenité svahy a hřebeny, příkré až srázné svahy, SLT 5U - rokliny, úžlabiny. Geologické podloží: rula, fylit, amfibolit, břidlice, vápenec. Půdní typ: kambizem oligotrofní, mezotrofní, rankerová, ranker kambický, podzolový, kryptopodzol oligotrofní, mezotrofní, rankerový, rendzina kambická. SLT 5U oglejená kambizem mezotrofní, fluvizemě. Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité, písčitohlinité, štěrkovité, kamenité až balvanité, čerstvě vlhké, drobivé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: různá; silně kyselá, mírně kyselá až neutrální půda – pH /H2O/ 3,5 – 7,0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - BK,JD,JV,LP,DG; 5B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9:+ JS,JL Cílový hospodářský Kyselá stanoviště vyšších poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 5 - 6 K Zastoupení v %: 12,91

Cílová druhová skladba /základní/: SM 6, BK 3, (MD,JD) 1, KL, LP, BŘ, BO, DG

Soubor normálních kyselých stanovišť vyšších poloh. Převládá SLT 6K. Bonita je průměrná, místy podprůměrná. Relief terénu: svahy, zvlněné plošiny, hřbety a kupy. Nadmořská výška: 550 - 1050 m n. m. Geologické podloží: rula, břidlice, křemenec, fylit. Půdní typ: kambizem oligotrofní, dystrická, kryptopodzol oligotrofní až podzol humusový Půdní druh: středně těžké půdy, písčitohlinité až hlinitopísčité, štěrkovité, dospodu kamenité, vysýchavé až čerstvě vlhké, drobivé, středně hluboké. Minerální síla půdy: malá až střední; silně kyselá až středně kyselá půda – pH /H2O/ 3,5 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK,JD,LP,DG Cílový hospodářský Živná stanoviště vyšších poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 5 - 6 S,B,D; 5H Zastoupení v %: 28,52

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, BK 2, (JD,MD,KL) 1, LP, JS, TŘ, JL, BO, DG, JDO

Soubor normálních středně bohatých až bohatých stanovišť vyšších poloh. Převládá SLT 6S a 5S. V PLO 27 nejrozšířenější cílový hospodářský soubor. Bonita je nadprůměrná, místy průměrná. Nadmořská výška: 560 - 1050 m n. m. Relief terénu: svahy , hřbety, zvlněné plošiny, ploché svahové úžlabiny.. Geologické podloží: rula, břidlice, fylit, svor, amfibolit, gabroamfibolit, diabas, SLT 5H deluviální hlíny. Půdní typ: kambizem oligotrofní, mezotrofní, eutrická, pseudoglejová, kryptopodzol oligotrofní, mezotrofní, luvizem pseudoglejová. Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité, písčitohlinité, hlinité, štěrkovité, čerstvě vlhké, drobivé, středně hluboké, hluboké. Minerální síla půdy: střední až dobrá, středně kyselá, mírně kyselá až neutrální půda – pH /H2O/ 5,0 – 7,0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ


171

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Cílový hospodářský soubor:


PLO - 27

Oglejená stanoviště vyšších poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 5 - 6 V,O; 6 P,Q Zastoupení v %: 3,80

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, JD 2, BK 1, KL, MD, BŘ, OS, JS, LP, JL, OL, BO, JDO

Soubor oglejených stanovišť vyšších poloh. Převládá SLT 6V. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Relief terénu: úžlabiny podél potoků, plošiny občas zamokřované. Nadmořská výška: 550 - 1060 m n. m. Geologické podloží: rula, břidlice, svor. Půdní typ: kambizem pseudoglejová, pseudoglej typický, kambický, kryptopodzol pseudoglejový, glej kambický. Půdní druh: převážně střední až těžké půdy, písčitohlinité, hlinitopísčité, hlinité, jílovitohlinité, štěrkovité, střídavě vlhké, vlhké, drobivé, soudržné až vazké, středně hluboké až hluboké. Minerální síla půdy: střední; středně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 6,0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 25% - 5 - 6 V - BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO; 5 - 6 O, 6 P,Q - BK,JD,BŘ,OS,JDO Cílový hospodářský Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 4 - 6 G,V9 Zastoupení v %: 0,70

Cílová druhová skladba /základní/: SM 7, JD 2, OL 1, BO, KL, JS, OS, BK, LP, MD, DB, BŘ, JDO

Soubor zahrnující podmáčená stanoviště na plošinách a pokleslinách se stagnující vodou, prameniště. Převládá LT 6V9. V PLO 27 jen malé zastoupení. Bonita je průměrná. Relief terénu: plošiny , poklesliny se stagnující vodou. Nadmořská výška: 490 - 860 m n. m. Geologické podloží: rula. Půdní typ: glej kambický, typický, rašelinový. Půdní druh: převážně středně těžké až těžké půdy; písčitohlinité, hlinité, jílovitohlinité, štěrkovité, vlhké, mokré až zbahnělé, vazké, středně hluboké. Minerální síla půdy: střední; středně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 6,0 Meliorační a zpevňující dřeviny: 20% - 4 G,V9 - DB,BK,JD,JV,LP,OL,OS; 15% - 5 – 6 G,V9 - BK,JD,JV,OL,OS Cílový hospodářský Exponovaná stanoviště horských poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 7 N,K9, 7 F,S9 Zastoupení v %: 5,87

Cílová druhová skladba /základní/: SM 8, BK 2, KL, JD, BŘ, JŘ, VR slezská

Soubor stanovišť příkrých, kamenitých, exponovaných svahů horských poloh se zhoršenou dostupností , místy erozně ohrožených. Převládá SLT 7N. Bonita je průměrná až podprůměrná. Relief terénu: kamenité hřbety a hřebeny, příkré až srázné svahy. Nadmořská výška: 950 - 1200 m n. m. Geologické podloží: rula, kvarcit. Půdní typ: kryptopodzol rankerový, ranker podzolový, podzol humusový. Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité až písčitohlinité, štěrkovité, kamenité až balvanité, čerstvě vlhké, kypré až drobivé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: střední; středně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - BK,JD,JV,JŘ Cílový hospodářský Kyselá stanoviště horských poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 7 M,K Zastoupení v %: 7,40

Cílová druhová skladba /základní/: SM 8, BK 2, JD, BŘ, JŘ, KL, VR slezská

Soubor normálních kyselých stanovišť horských poloh. Převládá SLT 7K. Bonita je průměrná, místy podprůměrná. Relief terénu: svahy, hřbety, kupy, náhorní plošiny. Nadmořská výška: 950 - 1200 m n. m. Geologické podloží: rula. Půdní typ: kryptopodzol oligotrofní, podzol humusový. Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité až písčitohlinité, štěrkovité, dospodu kamenité, čerstvě vlhké až vlhké, drobivé, středně hluboké. Minerální síla půdy: střední; silně kyselá až středně kyselá půda – pH /H2O/ 3,5 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - BK,JD,JŘ

172


PLO – 27




Živná stanoviště horských poloh: Soubory lesních typů (lesní typy): 7S Zastoupení v %: 7,20

Cílová druhová skladba /základní/: SM 8, BK(KL) 2, JD, BŘ, JŘ, VR slezská

Soubor normálních živných stanovišť horských poloh. Bonita je průměrná. Relief terénu: svahy, hřbety, náhorní plošiny, ploché svahové úžlabiny. Nadmořská výška: 950 - 1200 m n. m. Geologické podloží: rula. Půdní typ: kryptopodzol oligotrofní, mezotrofní, podzol humusový. Půdní druh: střední půdy, písčitohlinité, štěrkovité, dospodu kamenité, čerstvě vlhké, kypré až drobivé, středně hluboké. Minerální síla půdy: střední; středně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 6,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - BK,JD,JV,JŘ Cílový hospodářský Oglejená stanoviště horských poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 7 V,O,P,Q Zastoupení v %: 1,14

Cílová druhová skladba /základní/: SM 8, BK 1, (KL,BŘ,JŘ) 1, JD, VR slezská

Soubor oglejených stanovišť horských poloh. Převládá SLT 7V. Bonita je průměrná. Nadmořská výška: 950 - 1200m n. m Relief terénu: úžlabiny podél potoků, plošiny a okolní mírné svahy občas zamokřované. Geologické podloží: rula. Půdní typ: kryptopodzol pseudoglejový, glej kambický, podzol rašelinový, pseudoglej rašelinový. Půdní druh: střední půdy, písčitohlinité, hlinitopísčité, jílovitohlinité, štěrkovité, místy i kamenité, vlhké až mokré, vazké, středně hluboké. Minerální síla půdy: střední; silně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 3,5 – 6,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 5 - 10% - BK,JD,JV,BŘ,JŘ Cílový hospodářský Podmáčená stanoviště horských poloh: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 7 G,V9,R Zastoupení v %: 0,58

Cílová druhová skladba /základní/: SM 9, BŘ(JŘ) 1, JD

Soubor podmáčených stanovišť na náhorních plošinách, sedlech a terénních pokleslinách. Převládá SLT 7R. V PLO 27 jen malé zastoupení. Bonita je průměrná, na SLT 7R podprůměrná. Relief terénu: náhorní plošiny, sedla, terénní poklesliny. Nadmořská výška: 740 - 1100 m n. m. Geologické podloží: rula, fylit, křemenec. Půdní typ: glej rašelinový, organozem fibrická. Půdní druh: střední až těžké půdy, písčitohlinité, jílovitohlinité, štěrkovité, mokré, vazké, středně hluboké až hluboké, SLT 7R organické, mokré, velmi vazké, hluboké . Minerální síla půdy: malá až střední; středně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 5,5; SLT 7R silně kyselá až středně kyselá půda - pH/H2O/ 3,5 - 5,0. Meliorační a zpevňující dřeviny: 5% - JD,BŘ,JŘ Cílový hospodářský Mimořádně nepříznivá stanoviště: soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 0Z; 0R; 6 - 7 Z; 4 - 8 Y; 5J; 8 - 9 R Zastoupení v %: 2,11

Cílová druhová skladba /základní/: diferencovaná podle zastoupených SLT

Soubor zahrnující ochranné lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Jedná se o skalnaté a srázné svahy, skalnaté ostrohy, sutě, skalnaté hřbety , vrchoviště. Převládá SLT 6Y. Bonita je rozdílná, od velmi nízké, SLT 0Z, až po nadprůměrnou - SLT 5J. Relief terénu: skalnatý až balvanitý, suťovitý. Nadmořská výška: 460 - 1400 m n. m. Geologické podloží: rula, břidlice, svor, fylit, droba, křemenec, vápenec. Půdní typ: litozem, ranker, regozem, rendzina, organozem. Půdní druh: hlinitopísčitá až písčitohlinitá výplň, lehké až střední půdy, štěrkovité, kamenité, balvanité, vysýchavé až čerstvě vlhké, kypré až drobivé, velmi mělké až mělké, SLT 0R, 8R, 9R – organické půdy, mokré až trvale mokré, vazké až velmi vazké, hluboké. Minerální síla půdy: velmi slabá až vysoká; silně kyselá půda až mírně kyselá – pH /H2O/ 3,5 – 6,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 5% - 0Z - BŘ; 10% - 7 Z,Y - BK,JD,BŘ,JŘ; 30% - 4Y - BK,JD,DB, BŘ; 30% - 6Z, 5 - 6Y - BK,JD,JV,JŘ, BŘ; 60% - 5J - BK,JV,JD,JL,LP,JS; 5% - 8Y - BŘ, JŘ; 1 - 5% - 0R - BŘP; 1 - 5% - 8R – BŘP, JŘ; +% - 9R – BŘP, JŘ


173

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Cílový hospodářský soubor:


PLO - 27

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace Soubory lesních typů (lesní typy): 8 Z,M,K,N,S,A,V,Q,K9,S9 Zastoupení v %: 9,83

Cílová druhová skladba /základní/: SM 10, JŘ, BK, KL, BŘ, VR slezská

Soubor zahrnující lesy pod vysokohorskými holemi. Převládá SLT 8K. Bonita je podprůměrná. Relief terénu: hřbety, horní části svahů,náhorní plošiny, příkré svahy. Nadmořská výška: 1150 - 1380 m n. m. Geologické podloží: rula, fylit, křemenec. Půdní typ: podzol humusový, podzol rašelinový, ranker podzolový. Půdní druh: lehké a střední půdy, písčitohlinité, hlinitopísčité, štěrkovité, kamenité, místy balvanité, čerstvě vlhké až vlhké, SLT 8Q vlhké až mokré, kypré až drobivé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: malá až střední; silně kyselá až středně kyselá půda – pH /H2O/ 3,5 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: +% - BK,JŘ,BŘ,JV Cílový hospodářský Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni soubor:


Soubory lesních typů (lesní typy): 9 Z,K Zastoupení v %: 1,42

Cílová druhová skladba /základní/: SM 10, JŘ,VR slezská

Soubor zahrnující vysokohorské hole s porosty nepůvodní kosodřeviny a zakrslého smrku . Převládá SLT 9Z. Bonita je podprůměrná. Relief terénu: zvlněné náhorní plošiny a přilehlé svahy hřebenové oblasti. Nadmořská výška: 1300 - 1491 m n. m. Geologické podloží: rula. Půdní typ: humusový podzol drnový. Půdní druh: lehké půdy, hlinitopísčité, štěrkovité, kamenité, mírně vlhké až čerstvě vlhké, kypré až drobivé, mělké až středně hluboké, místy i hluboké. Minerální síla půdy: malá; silně kyselá až středně kyselá půda – pH /H2O/ 3,5 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: +% - JŘ Cílový hospodářský Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: soubor:

40

Soubory lesních typů (lesní typy): a)kyselá: 4 N; (4Y) b)živná: 4 A,S9,B9; (5J) Cílová druhová skladba /základní/: a)BK 6, (JD,MD,LP,DG) 3, SM 1, BŘ, HB, BO b)BK 6, (KL,JD,MD,LP,JS) 3, SM 1, JL, HB, BŘ, DG

Soubor stanovišť příkrých, kamenitých, exponovaných svahů středních poloh se zhoršenou dostupností, ohrožených erozí. Bonita je průměrná. Relief terénu: velmi srázné kamenité až skalnaté svahy. Nadmořská výška: 470 - 650 m n. m. Geologické podloží: rula, břidlice, droba, amfibolit. Půdní typ: ranker kambický Půdní druh: lehké až střední půdy, písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité, písčitohlinité až hlinité, štěrkovité, kamenité, čerstvě vlhké až vysýchavé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: různá; silně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 4,0 – 6,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK,JD,LP,DB,DG; 4 A,S9,B9 + JV,JS, JL, HB Cílový hospodářský Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: soubor:

50

Soubory lesních typů (lesní typy): a)kyselá: 5 - 6 N,K9; (5 - 6 Y, 6Z) b)živná: 5B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9; (5J) Cílová druhová skladba /základní/: a) BK 6, SM 2, (JD,MD,LP) 2, BŘ, JŘ, BO, KL b) BK 6, SM 2, (JD,MD,KL,LP,JS) 2, BŘ, JŘ, JL

Soubor stanovišť příkrých, kamenitých, exponovaných svahů vyšších poloh se zhoršenou dostupností, ohrožených erozí. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Nadmořská výška: 540 - 1030 m n. m. Relief terénu: velmi srázné kamenité až skalnaté svahy, SLT 5U - rokliny, úžlabiny. Geologické podloží: rula, fylit, amfibolit, břidlice. Půdní typ: ranker kambický, ranker podzolový. . Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité, písčitohlinité, štěrkovité, kamenité až balvanité, čerstvě vlhké, drobivé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: různá; silně kyselá až mírně kyselá půda – pH /H2O/ 3,5 – 6,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 30% - BK,JD,JV,LP,DG; 5B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9:+ JS,JL

174


PLO – 27



70

Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: Soubory lesních typů (lesní typy): 7 N,K9,F,S9; (7 Z,Y) Cílová druhová skladba /základní/: SM 8, BK(KL) 2, JD, BŘ, JŘ, VR slezská

Soubor stanovišť příkrých, kamenitých, exponovaných svahů horských poloh se zhoršenou dostupností, ohrožených erozí. Bonita je průměrná až podprůměrná. Nadmořská výška: 950 -1200 m n. m. Relief terénu: velmi srázné kamenité až skalnaté svahy, pomístně sutě. Geologické podloží: rula, fylit, amfibolit, břidlice, křemenec. Půdní typ: kryptopodzol rankerový, ranker podzolový, litozem silikátová. Půdní druh: lehké až střední půdy, hlinitopísčité až písčitohlinité, štěrkovité, kamenité až balvanité, čerstvě vlhké, kypré až drobivé, mělké až středně hluboké. Minerální síla půdy: střední; středně kyselá půda – pH /H2O/ 4,5 – 5,5 Meliorační a zpevňující dřeviny: 15% - BK,JD,JV,JŘ

9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář: Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká: „Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích“. S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7. Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkretní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v “oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracovávané pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah. a) Cílová druhová skladba V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílová druhová skladba ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená - alternativní cílová druhová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč – je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč – nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou.


175


PLO - 27

3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekročuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N – okrajová seč – podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: 1. Prostá okrajová seč – porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče – násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč – vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč – přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč – skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč – je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu – pouze povolené vyjímky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svojí šířkou přesahuje výšku těženého porostu. 1. Pruhová seč holá – mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá – má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka. 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) – uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky – na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč – při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč – při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) – je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá – je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč – je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně – okrajová seč – je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: p – clonný (pruhová clonná seč, clonná skupina) n – násečný (násek, holá skupina – kotlík) Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba Je stanovena jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již 176


PLO – 27


nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa, též u porostů rozvrácených kalamitami. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku (f – fyzického věku). e) Obnovní doba Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I. vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II. nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu.

9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ PLO 27 – Hrubý Jeseník HS

POROSTNÍ TYP (současné porosty)

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

1

2

3

4

5

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )

29

Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L, 5L

297 290 291

/podmáčené úpadliny, potoční aluvia, prameniště;náplavy, rula, fylit; gleje, fluvizemě/ 60 – 90 OL N 70 20 61 OL 7, JS 3, KL, JL, BŘ, OS, VR, DB, SM 80 –100 OL 5, JS 3, KL 2, JL, BŘ, SM, OS, VR OL s JS N 90 20 81 80 –100 OL 5, SM 3, KL2, JS, JL, BŘ, OS, VR. DB OL se SM N 90 20 81

41

411 417 416

-

Exponovaná stanoviště středních poloh: a) kyselá: 4N b) živná: 4 A,S9,B9 / kamenité hřbety a svahy, příkré až srázné svahy; rula, břidlice, droba, amfibolit; kambizemě/ a) SM 6, BK 3, (MD,JD) 1, BO, LP, DB, BŘ – SM P, N 110 100 30 91 b) SM 6, BK 2, KL(LP) 1, (MD,JD) 1, JS, JL, 130 HB, BO, DB, DG listnaté ost. /BŘ/ N 70 70 – 90 20 61 BK 6, SM 3, (KL,MD,JD) 1, LP, JL, JS, HB, BK P, N 130 120 40 111 150 BŘ, BO, DG

Kyselá stanoviště středních poloh: 4K

431 431

/svahy, zvlněné plošiny, hřbety, kupy; rula, droba, fylit, břidlice; kambizemě/ – SM P,N,H 110 100 30 91 SM 6, BK 3, (MD,JD) 1, DB, BO, LP, BŘ, DG, 130 – SM poškozené N, H 80 80 30 61 100

436

BK

435

DB

P,N,H

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY (Příl. Č.4 k vyhl.č.83/96)

485 ha

Geografic. Nepůvodní dřeviny %

0,90 %

70 % - OL,JV

95 ha 0,17 %

30 % BK,JD,LP,DB,DG ; /4 A, S9, B9/: + JV, JS, JL,HB

MD 5 - 10 DG +-5

77 ha 0,14 %

43

P, N

54 619 ha

130

120 150

40

111

BK 6, SM 3, MD(JD) 1, BO, LP, DG

130

120 150

30

111

DB 6, BK 2, LP 1, MD(BO) 1, SM, JD


25% - BK, DB, LP, HB, JD, DG

177

MD 5 – 10 DG +-2

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření HS 45



1

2

3

4


5

Živná stanoviště středních poloh: 4 S,B,H,D

/svahy, hřbety, plošiny, úpatí svahů; rula, břidlice, droba, fylit, svor, amfibolit, sprašové hlíny; kambizemě, luvizemě/ SM 5, BK 3, MD(JD)1, BO, KL, LP, JS, JL, 451 SM P,H,N 100 90 -120 30 81 HB, TŘ, OS, DG, JDO 70 - 100 451 SM poškozené N, H 80 30 61 50 - 90 457 listnaté ost. /BŘ/ N, H 70 20 61 456

BK

130

120 150

40

111

P,N,H 130

120 150

30

111

P, (N)

PLO - 27

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY (Příl. Č.4 k vyhl.č.83/96)

DB

47

Oglejená stanoviště středních poloh: 4 V,O

dřeviny %

814 ha 1,50 % 25 % BK,DB,JD,JV,LP, JS,JL,HB,TŘ,JDO

BK 6, SM 2, MD 1, JD 1, KL, LP, HB, TŘ, JL, JS, DG, JDO DB 6, BK 2, LP(HB) 1, MD 1, KL, TŘ, SM, JD, DG

455

Geografic. Nepůvodní

MD 5 -10 DG 2-5 JDO + -3

79 ha 0,14 %

/převážně úžlabiny podél potoků, ojediněle mírně zvlněné plošiny občas zamokřované; rula, břidlice, deluviální hlíny; kambizemě, gleje /

P, N

100

100 – 130

471

SM

30

81

51

Exponovaná stanoviště vyšších poloh: a) kyselá: 5 - 6 N,K9; b) živná: 5B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9

SM 6, BK 2, JD 1, (KL,JS) 1, MD, JL, OL, DG, JDO, DB, HB

/kamenité svahy a hřebeny, příkré až srázné svahy, SLT - 5U rokliny, úžlabiny; rula, fylit, amfibolit, břidlice, vápenec; kambizemě, rankery, kryptopodzoly, rendziny / a) SM 6, BK 3, (JD,MD) 1, KL, LP, DG, BŘ 30 SM P, N – 101 511 120 110 130 b) SM 5, BK 3, (MD,KL,JD) 2, JS, JL, LP, DG, 40 517 listnaté ost. /BŘ/ N 70 50 - 90 20 61 BŘ, TŘ P, N P, N

110 140

100 – 130 120 – 150

510 516

JS, KL + SM BK

30 40

91 121

53

Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5 - 6 K

130

120 – 150

40

111

BK

55

Živná stanoviště vyšších poloh: 5 - 6 S,B,D; 5H

120 – 150

40

111

BK

57

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5 - 6 V,O; 6 P,Q

/úžlabiny podél potoků, mírně zvlněné plošiny občas zamokřované; rula, břidlice, svor; kambizemě, pseudogleje, gleje, kryptopodzoly / SM 7, JD 2, BK 1, KL, MD, BŘ, OS, JS, LP, 571 SM P, N 110 90 - 130 40 91 JL, OL, BO, JDO 571 SM poškozené 61 N, P 80 70 - 110 30 577 OL 61 OL 4, SM 3, JD 2, (BŘ,JS,OS) 1 N 70 60 - 90 20

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4 - 6 G,V9

/poklesliny se stagnující vodou, prameniště; rula, sprašové hlíny; gleje / SM 7, JD 2, OL 1, BO, KL, JS, OS, BK, LP, 591 SM P, N 100 90 - 120 40 81 MD, DB, BŘ, JDO 591 SM poškozené P, N 80 70 - 100 30 61 597 OL N 80 60 - 90 20 71 OL 8, SM 2, JS, KL, OS, JD, JL, BŘ

71

Exponovaná stanoviště horských poloh: 7 N,K9, 7 F,S9

/kamenité hřbety a hřebeny, příkré až srázné svahy; rula, křemenec; kryptopodzoly, podzoly / 711 SM P, N 130 120 40 111 SM 8, BK 2, KL, JD, BŘ, JŘ, VR slezská 150 711 SM genet. nevhod. N 100 90 - 100 30 81 716 BK P, N 140 120 30 121 BK 5, SM 3, KL, 2, JD,JŘ 150

178

25% - BK,JD,LP,DG

MD 4 -7 DG +-1

MD 4 -7 DG 1-4

15 580 ha 28,52 % 25% - BK,JD,JV,JL,LP, JS, JDO,TŘ

BK 6, SM(KL) 2,JD1,MD1,LP,JS,JL,BO,TŘ,DG

556

59

30% - BK,JD,JV,LP,DG / 5B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9/: +JS,JL

BK 6, SM 2, JD1, (MD,LP) 1, BO, KL, DG

/ svahy, hřbety, zvlněné plošiny, ploché svahové úžlabiny; rula, břidlice, fylit, svor,amfibolit, gabroamfibolit, diabas; kambizemě, kryptopodzoly; SLT 5H - luvizemě na sprašových hlínách / – 551 SM N,H,P 110 100 40 91 SM7, BK 2, (JD,MD,KL) 1, BO, LP, JS, TŘ, JL, 130 70 - 110 551 SM poškozené N, H 80 30 61 DG, JDO 60 - 80 557 listnaté (BŘ) N, H 70 20 61 150 30551 SM rezonanční P, N 160 170 141 SM 7, BK 2, JD 1 40 130

8 561ha 15,57 %

7 054 ha 12,91 %

536

P, N

MD 5-8 DG + -1 JDO+-3

/5U/ - JS 3, KL 3, SM 2, BK 1, JD 1, LP, JL, OL BK 6, SM 2, JD(KL,JS) 1, (MD,LP) 1, JL, BO, TŘ

/svahy, zvlněné plošiny, hřbety a kupy; rula, břidlice, křemenec, fylit; kambizemě, kryptopodzoly, podzoly / – 531 SM P,N,H 110 100 40 91 SM 6, BK 3, (MD,JD) 1, KL, LP, BŘ, BO, DG 130 80 80 - 110 30 61 N, H SM poškozené 53 P, N

25% - / 4V / JD,BK,DB,JV,JS,LP,JL, HB, JDO -/4O/ - JD,BK,DB, LP,OS,BŘ,JDO

MD 5-9 DG +-5 JDO +-2

2 065 ha 3,80 % 25% - /5 -6 V/ BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO -/5 – 6 O; 6 P,Q/ BK,JD,BŘ,OS,JDO

MD 3-5 JDO +-5

383 ha 0,70 % 20% - /4G,V9/ DB,BK,JD,JV,LP,OL,OS 15% - /5 - 6 G,V9/ BK,JD,JV,OL,OS

MD + -1 JDO +-2

3 208 ha 5,87 % 15% - BK,JD,JV,JŘ


PLO – 27 HS




1

2

3

4

5


Kyselá stanoviště horských poloh: 7 M,K

731 731 731

/svahy, hřbety, kupy, náhorní plošiny;rula; kryptopodzoly, podzoly / SM P, N 130 120 40 111 SM 8, BK 2, JD, KL, BŘ, JŘ, VR slezská 150 SM rezonanční P 160 160 40 141 170 SM genet. nevhod. N, H 90 80 - 100 30 71

75

Živná stanoviště horských poloh: 7S

77

Oglejená stanoviště horských poloh: 7 V,O,P,Q /úžlabiny podél potoků, plošiny občas zamokřované; rula; kryptopodzoly, gleje, pseudogleje, podzoly/

771

SM

79

Podmáčená stanoviště horských poloh: 7 G,V9,R

791

/podmáčené terénní poklesliny a náhorní plošiny, prameniště; rula, fylit, křemenec; gleje a organozemě/ SM P, N 120 110 40 101 SM 9, BŘ(JŘ) 1, JD 140

01

Mimořádně nepříznivá stanoviště : 0Z; 0R; 6 - 7 Z; 4 - 8Y; 5J; 8 - 9 R

120 – 150

40

dřeviny %

15% - BK,JD,JŘ

3 935 ha 7,20 %

/svahy, hřbety, náhorní plošiny, ploché svahové úžlabiny; rula; kryptopodzoly, podzoly / 751 SM P, N 130 120 40 111 SM 8, BK(KL) 2, JD, BŘ, JŘ, VR slezská 150 80 100 751 SM genet. nevhod. N, H 90 30 71 – 756 BK P, N 140 120 30 121 BK 5, SM 3, KL, 2, JD,JŘ 150

130

(Příl. Č.4 k vyhl.č.83/96)

Geografic. Nepůvodní

4 044 ha 7,40 %

73

P, N

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUjÍCÍ DŘEVINY

111

SM 8, BK 1, (KL,BŘ,JŘ) 1, JD, VR slezská

15% - BK,JD,JV,JŘ

623 ha 1,14 % 5 – 10% BK,JD,JV,BŘ,JŘ

317 ha 0,58 % 5% - JD,JŘ,BŘ

1 155 ha 2,11 %

/srázy, skalnaté svahy a ostrohy, sutě, hřbety s mělkou půdou, vrchoviště; rula, břidlice, svor, fylit, droba, křemenec, vápenec; litozemě, rankery, regozemě, rendziny, organozemě / ∞

-

∞ ∞

-

SM 6, (BK,KL) 4, JD, BŘ, BO, LP, MD, JŘ /SLT 7Z; 7 - 8 Y; 8 - 9 R/: SM 10, BŘ, JŘ, VR slezská

011

SM

V, P

150-f

150-f

013 016

BO BK

V, (P) V, (P)

150-f

150-f

150-f

150-f

02

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace: 8 Z,M,K,N,S,A,V,Q,K9,S9

+ - 90% - podle SLT

MD +

/SLT 0R/ BL 9, BŘP 1, SM

BK 5, (KL,LP,JS,JL) 3, SM 1, JD 1, MD, BŘ,JŘ

5 371 ha 9,83 %

/hřbety, horní části svahů, náhorní plošiny, příkré svahy hřebenové oblasti, místy se značným obsahem skeletu; rula, fylit, amfibolit, křemenec; podzoly, rankery / 021 SM V, (P) 150-f 150-f SM 10, JR, BK,KL,BŘ, VR slezská +% - BK, JŘ, BŘ, JV ∞ 021 SM genet. nevhod. V 110 110 40 91 140

03

/vysokohorské hole na hřebenech – nepůvodní kosodřevina s vtroušeným SM; rula; podzoly/ 200-f 200-f 031 SM V SM 10, JŘ, VR slezská ∞

40

406 401

50

773 ha 1,42 %

Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni: 9 Z,K + % - JŘ

Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: a) kyselá: 4 N,K9; (4Y) b) živná: 4 A,S9,B9 (5J) /velmi srázné kamenité až skalnaté svahy s nebezpečím eroze; rula, břidlice, droba,amfibolit; rankery/ a)BK 6, (JD,MD,LP,DG) 3, SM 1, BŘ, HB, BO BK V, (P) 150 50 121 b)BK 6, (KL,JD,MD,LP,JS) 3, SM 1, JL, HB, BŘ, DG SM V, (P) 150 50 121

30% BK,JD,LP,DB,DG /4 A,S9,B9/: + JV, JS, JL,HB

MD 5 -10, DG +-5

30% - BK,JD,JV,LP,DG /5B9, 5 - 6 F,A,S9,B9/: + JS,JL

MD 4-7

Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: a) kyselá: 5 - 6 N,K9; (5- 6 Y, 6Z) b) živná: 5B9, 5 - 6 F,A,S9; (5J)

501

/velmi srázné kamenité až skalnaté svahy s nebezpečím eroze; rula, fylit, amfibolit, břidlice; rankery / a) BK 6, SM 2, (JD,MD,LP) 2, BŘ, JŘ, BO, KL BK V, (P) 150 50 121 b) BK 6, SM 2, (JD,MD,KL,LP,JS) 2, BŘ, JŘ, JL SM V, (P) 150 50 121

70

Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: 7 A,K9,F,S9; (7 Z,Y)

711

/velmi srázné kamenité až skalnaté svahy s nebezpečím eroze; rula, fylit, amfibolit, břidlice, křemenec; rankery/ SM V, (P) 150 50 121 SM 8, BK(KL) 2, JD, BŘ, JŘ, VR slezská 15% - BK,JD,JV,JŘ

506

Vysvětlivky: porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou JD, JDO, DG se zařazují do smrkových; porosty LP, JV, KL, JL do bukových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporučení: 1 - hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V – výběrný n, p – předsunuté prvky 2 - doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3 - rozsah přípustného obmýtí 4 - obnovní doba © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

179


PLO - 27

5 - počátek obnovy - cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny porostní typy podle porostní skladby zastoupených v cílovém souboru. Porosty DB a BK by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na DB a BK Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin v jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. - meliorační a zpevňující dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS v dané PLO - geograficky nepůvodní dřeviny: uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ochrany přírody MŽP (č.j.: ) pro PLO 27. Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP v dané oblasti.

9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS Rámcové směrnice hospodaření pro PLO 27 – Hrubý Jeseník byly vypracovány ve smyslu Vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a současně schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 18 cílových hospodářských souborů, z toho 3 pro lesy ochranné. V rámci cílových HS byly vylišeny hospodářské soubory pro vyskytující se porostní typy. Celkem bylo vylišeno 51 hospodářských souborů. V kategorii lesů zvláštního určení jsou pro jednotlivé subkategorie uvedeny zásady hospodaření pro jednotlivě vyhlášené subjekty a specifikace hospodaření podle dokumentace k jejich vyhlášení (studie, plány péče a pod.). Na území se vyskytují ve smyslu §8 zákona č. 289/1995 Sb. tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně 1b) lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 1c) lesy v národních přírodních rezervacích 2a) lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách 2b) lázeňské lesy 2c) příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí 2d) lesy sloužící lesnickému výzkumu 2e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou 2f ) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti - genové základny 2h) lesy v uznaných oborách V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů.

180


PLO – 27


9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Číselné označení cílového HS

Výměra

CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR:

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

29 Soubory lesních typů : (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

(podmáčené úpadliny, potoční aluvia, prameniště; fluvizem kambická, pseudoglejová na náplavech, glej typický, kambický a pseudoglejový na náplavech, rule, fylitu) Geograficky 3L, 5L Základní dřeviny: OL, JS nepůvodní dřeviny:

ha 485

OL 7, JS 3, KL, JL, BŘ, OS, VR, DB, SM

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.)

ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) :

Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % :

Povolená maximální šířka holé seče :

Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )

( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

JS 6

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ

DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.

KL 6

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty

- dospívající porosty

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

(Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

70

SM 3.5

OL, JV

Hospodářský tvar:

Hospodářský způsob:

N

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -

297 – OLŠOVÉ Obmýtí

Obnovní doba

70 Počátek obnovy

20 Hospodářský způsob

61 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) :

Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

7 let

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks :

OL 4

% 0,90

(p)N

290 – OLŠOVÉ s JS Obmýtí

Obnovní doba

90 Počátek obnovy

81


Obnovní doba

90 Počátek obnovy

pN

OL 5, JS 3, KL 2, JL, BR, SM,OS,VR

22 - 28

291 – OLŠOVÉ se SM Obmýtí


81

N

OL 5, SM 3, KL 2, JS, JL,BŘ, OS, VR, DB

OL 22 - 28, JS 26 - 28

OL 22-28, SM 26 - 28

Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OL, JS



Náseky, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, v porostech s výskytem JS a slabší buření obsek JS pro přirozené zmlazení, nezalesňovat tůně a slepá ramena Dosažení užitkových (cenných) sortimentů 7 – 30 let, interval 5 -10 roků; včasný začátek (po zapojení), zásahy neutrální, záporný výběr, do 20 roků mírně a často, střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny)

Náseky, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, při slabší buřeni JS zmlazovat prosvětlením, jednotlivý JS obsekem, nezalesňovat tůně a slepá ramena Dosažení užitkových i cenných sortimentů 7 – 30 let, interval 5 -10 roků; včasný začátek (po zapojení), zásahy neutrální, zpočátku záporný, později kombinovaný výběr, do 20 roků mírně a často, střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny), podpora JS

Náseky, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, SM na vyvýšená místa, nezalesňovat tůně a slepá ramena

Břehoochranný

Břehoochranný

Břehoochranný

Desukční

Desukční

Desukční

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná až průměrná

Dosažení užitkových i cenných sortimentů OL: 7 – 30 let, interval 5 -10 roků; včasný začátek (po zapojení), zásahy neutrální, zpočátku záporný výběr, později kombinovaný, do 20 roků mírně a často, střední zápoj (rovné kmínky, dlouhé koruny), podpora JS SM skupiny: 10 – 35 let, interval 5 -10 roků; zásahy podúrovňové, výběr záporný, volnější zápoj, podpora přimíšených dřevin 30 – 60 let, interval 10 roků; po 40. 30 – 60 let, interval 10 roků; po 40. 30 – 70 let, interval 10 roků; roce v kvalitních porostech silný kladný roce v kvalitních porostech silný kladný OL:po 40. roce v kvalitních porostech výběr v úrovni, v méně kvalitních zásahy výběr v úrovni, v méně kvalitních zásahy silný kladný výběr v úrovni, v méně neutrální, kombinovaný výběr neutrální, kombinovaný výběr kvalitních zásahy neutrální, kombinovaný výběr SM: kombinovaný výběr v úrovni, podpora předrůstavých a úrovňových Silné zamokření a zabuřenění půdy, Silné zamokření a zabuřenění půdy, Silné zamokření a zabuřenění půdy, mrazové polohy mrazové polohy mrazové polohy, SM ohrožen vývraty a hnilobou Provádět jen nutné odvodnění mimo prameniště, neodvodňovat slepá ramena potočin a tůně Podprůměrný až průměrný Průměrný Průměrný

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. V kvalitních porostech zvýšit obmýtí na 80 – 90 roků Těžba v zimním období, kůň, lanové systémy


181

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Číselné označení cílového HS

PLO - 27 Výměra


ha 95

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


(kamenité hřbety a svahy, příkré až srázné svahy ; kambizem oligotrofní až rankerová, kambizem mezotrofní až rankerová na rule, břidlicích, drobě, amfibolitu) Geograficky a) kyselá: 4 N Základní dřeviny: SM, BK MD 5 - 10 nepůvodní dřeviny: DG + - 5 b) živná : 4 A,S9,B9 a) b)

SM 6, BK 3, MD(JD) 1, BO, LP, DB, BŘ SM 6, BK 2, KL(LP) 1, MD(JD) 1, JS, JL, HB, BO, DB, DG





Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )

1 ha


1x prům. výška

BK 8



KL 6

JD 5

7 let

30

P–N

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 25%

Obnovní doba

110 91

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:


les vysoký

411 – SMRKOVÉ Počátek obnovy


BK, JD, LP, DB, DG na 4 A,S9,B9 : + JV, JS, JL, HB


MD 3

Obmýtí




SM 4

% 0,17


pP,nP,pN,nN

416 – BUKOVÉ Obmýtí

Obnovní doba

130 Počátek obnovy

111


nP,P,(nN),(pN)

BK 6, SM 3, (KL, MD, JD) 1, LP, JL, JS, HB, BŘ, BO, DG

417 – LISTNATÉ ostatní (BŘ) Obmýtí

Obnovní doba

70 Počátek obnovy


61 N Změna druhové skladby na SM porostní typ

a) 22 - 28 b) 28 - 34

a) 22 –26 b) 24 –28

U SM průměr., u BK dobré, potřeba maximálního využití u BK, JD, KL, JS, JL, SM Proti převládajícímu větru, na svazích po spádnici, okrajové a pruhové clonné seče, při nutnosti umělé obnovy náseky, JD a BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité i jednotlivé, na extrémních lokalitách poloodrostky, MD, JV přednostně do vylepšení, mezery ve SM zmlazení doplnit melioračními dřevinami

U BK nadprůměrné, potřeba maximálního využití zmlazení BK, KL, MD, JD, SM, JS, JL Okrajová a pruhová clonná seč, možný i násek s procloněním, při nezdaru přirozené obnovy náseky po spádnici, JD do předsunutých prvků, míšení skupinovité, MD, KL, LP, JL, JS, DG i jednotlivě, ponechávat výstavky vtroušených listnáčů, MD, KL přednostně do vylepšení

U BR využít jen v malé míře


Kvalita a stabilita porostů


15 – 45 let, interval 10 roků; podúrovňové zásahy, záporný výběr,intenzivní podpora MZD a všech přimíšených dřevin

15 – 40 let : interval 10 roků, zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, odstranění předrostlíků a obrostlíků, protěžování MZD, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, šetřit podúroveň

Dosažení užitkových sortimentů, změna druhové skladby Včasné zásahy, záporný výběr, podpora přimíšených dřevin


45 –75 let, interval 10 roků;záporný výběr v podúrovni, kombinovaný výběr v úrovni, uvolňovat MZD, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, šetřit spodní patro Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, vyklizováním, kůrovcem, erozí, důsledná výchova mladých porostů s včasným rozčleněním (rozluky a odluky), individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

40 – 85 let : interval 10 roků, uvolňovat kvalitní jedince v úrovni, kladný výběr, péče o kvalitní koruny jako příprava k přirozené obnově, podpora přimíšených dřevin Půdy na příkrých svazích ohroženy erozí, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Záporný výběr

Průměrný až nadprůměrný

Průměrný

Podprůměrný, (průměrný)

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Nadprůměrná

Průměrná

OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:

Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

182

22

Obnova náseky, na svazích po spádnici, využít možnosti podsadeb JD a BK, míšení do skupin, přimíšené dřeviny i jednotlivě, MD a JV přednostně při vylepšení

Půdy na prudkých svazích ohroženy erozí, po změně druhové skladby ochrana proti škodám zvěří, JD,(MD) individuální ochrana rozsochami

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, JD 1, MD 1 Kůň, UKT, lanové systémy


PLO – 27


Číselné označení cílového HS

Výměra


ha 77

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

43 Soubory lesních typů : (lesní typy)

(svahy, zvlněné plošiny, hřbety, kupy; kambizem oligotrofní na rule, drobě, fylitu, břidlicích) Geograficky 4K Základní dřeviny: SM, BK nepůvodní dřeviny:

Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

SM 6, BK 3, MD(JD) 1, DB, BO, LP, BŘ, DG

% 0,14

MD 5 - 10 DG + - 2






1ha


2x prům. výška

7 let

25


SM 4

BK 8

MD 3



JD 5

Obnovní doba


VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty:



P–N–H

les vysoký




431– SMRKOVÉ Obmýtí


BK, DB, LP, HB, JD, DG


DB 8




nP, n(p)N, n(p)H

431 – SMRKOVÉ – silné poškození zvěří a hnilobou Obmýtí

Obnovní doba

80 Počátek obnovy



61

Obnovní doba


nN, nH, (P)

111


nP, nN, (p)N

BK 6, SM 3, MD(JD) 1, BO, LP, DG

22 - 26

22 - 26

24 -26

Nadprůměrné u SM, průměrné u BK a JD, maximálně využít; MD, BO výstavky

Jen v proředěných prolámaných částech U BK, SM, JD průměrné, je třeba využít; MD, BO výstavky

Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, případně v kombinaci s náseky, při neúspěchu holá seč (pruhová, kulisová, skupinová), BK, JD a LP do předsunutých prvků, míšení skupinovité, MD, BO JD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky BO a MD, mezery ve zmlazení doplnit melioračními dřevinami, MD přednostně při vylepšení Kvalita a stabilita porostů

Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, přirozená obnova jen nahodile v proředěných částech, umělá obnova těžbou prolámaných částí, náseky, nebo holou sečí, BK a JD do předsunutých prvků, míšení skupinovité, MD, BO, JD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky BO a MD, mezery ve zmlazení doplnit melioračními dřevinami, MD přednostně při vylepšení

Pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče proti převládajícímu směru větru, na svazích po spádnici, v případě neúspěchu obnova náseky , předsunuté prvky pro JD a LP, míšení dřevin skupinovité, MD, BO, JD a DG i jednotlivě, MD přednostně při vylepšení

Dosažení užitkových sortimentů, možná předčasná obnova porostů 15 – 35 let; při výchově chránit zdravé a nepoškozené jedince i podúrovňové, zdravotní výběr, mírnější a častější zásahy, nátěry zdravých stromů proti loupání


15 – 35 let, interval 10 roků; intenzivní podúrovňové zásahy se záporným výběrem, podpora MZD a kvalitních cílových dřevin

35 –75 let, interval 10 roků; zásahy podúrovňové s kombinovaným výběrem, uvolňovat kvalitní jedince a jejich koruny jako přípravu k přirozené obnově, podpora přimíšených dřevin Ohrožení větrem, kůrovcem, též zvěří, ploskohřbetkou, sněhem a buření, dbát na včasné zpevnění porostů - rozluky, odluky, závory, porostní pláště a okraje zabezpečit BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

35 – 60 let; zdravotní výběr, zásahy podúrovňové,

Ohrožení větrem, kůrovcem, zvěří, ploskohřbetkou, sněhem a buření, dbát na včasné zpevnění porostů – rozluky, odluky, závory, porostní pláště a okraje zabezpečit BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

15 – 40 let, interval 5 – 10 roků; zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců, protěžování MZD, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem 40 – 95 let, interval 10(15) roků; kladný výběr v úrovni, péče o tvorbu korun kvalitních jedinců jako příprava k přirozené obnově, podpora MZD Důsledná ochrana proti škodám zvěře, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Meliorace:


183

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

184

Průměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

PLO - 27

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 7, MD 1, JD 1, BO 1, LP SES : BK 7, MD 1, JD 1, BO 1, LP Kůň, UKT


PLO – 27



Výměra


ha 77



(svahy, zvlněné plošiny, hřbety, kupy; kambizem oligotrofní na rule, drobě, fylitu, břidlicích) Geograficky 4K Základní dřeviny: SM, BK nepůvodní dřeviny:


SM 6, BK 3, MD(JD) 1, DB, BO, LP, BŘ, DG

% 0,14

MD 5 - 10 DG + - 2






1 ha


2x prům. výška

7 let

25


SM 4

BK 8

POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ

JD 5

DB 8

Obnovní doba

Počátek obnovy

Hospodářský způsob

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy


N, H

DB 6, BK 2, LP 1, MD(BO) 1, SM, JD

22 - 24 U DB podprůměrné

Umělá obnova okrajovými sečemi – náseky nebo holými sečemi, míšení skupinovité, MD, JD a BO i jednotlivě, ponechání výstavků BO a MD


Kvalita

Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

P–N–H

30


Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:

BK, DB, LP, HB, JD, DG Hospodářský způsob:

les vysoký

111




130

DOPORUČENÍ



435 - DUBOVÉ Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

vyhl.č.83/96 Sb.

MD 3



15 – 35 let, interval 5 – 10 let; zpočátku záporný výběr v úrovni i nadúrovni, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, protěžovat přimíšené cílové dřeviny, udržet hustý podružný porost (LP,HB) 35 – 85 let, interval 10 – 15 roků; kombinovaný výběr v úrovni, protěžovat přimíšené dřeviny, ponechat spodní etáž HB a LP Důsledná ochrana proti škodám zvěře, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy Průměrný

Infiltrační Nadprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Kůň, UKT


185


PLO - 27 Výměra


ha 814

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

45

(svahy, hřbety, zvlněné plošiny, úpatí svahů; kambizem oligotrofní až mezotrofní, eutrická na rule, břidlici, drobě, fylitu, svoru, amfibolitu; luvizem pseudoglejová na sprašových hlínách) Geograficky nepůvodní dřeviny:

Soubory lesních typů : (lesní typy)

4 S,B,H,D


SM 6, BK 3, MD(JD) 1, BO, KL, LP, JS, JL, DB, HB, TŘ, OS, DG, JDO

Základní dřeviny: SM,

BK, DB

MD 5 - 10 DG 2 - 5 JDO + - 3






1 ha


2x prům. výška

Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


7 let

25

BK, DB, LP, JD, JV, JS,JL, HB,TŘ,JDO



SM 4

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:

BK 9

JD 5



MD 3

Obnovní doba




186

P–N –H 20 %



les vysoký

451 – SMRKOVÉ Obmýtí

% 1,50


n(p)P, n(p)N,n(p)H, H(N,P)


Obnovní doba

80 Počátek obnovy


61

nN, nH, (P)


Obnovní doba



111

nP, (pN)

BK 6, SM 2, MD 1, JD 1, KL, LP, HB, TŘ, JL, JS, DG, JDO

26 -36

26 -36

26 -30

U SM, MD, JD, i BK podprůměrné až průměrné (buřenící stanoviště)

Jen v proředěných prolámaných částech U BK průměrné až nadprůměrné

Postup proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici ; pro přirozenou obnovu clonné seče v kombinaci s předsunutými clonnými (p) nebo násečnými (n) prvky pro JD a BK ve vhodných podmínkách na kategorii S nebezpečí zabuřenění, v případě nezdaru obnova náseky i holou sečí, do náseků v předstihu vnášet JD a BK, do okrajů více DB a MD, míšení skupinovité, MD, BO, JD, DG a JDO i jednotlivě, ponechávat výstavky vtroušených cílových dřevin, při přítomnosti BK jeho uvolnění pro přiroz. obnovu, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin, MD a KL přednostně při vylepšení, využít přiroz. obnovy BK, JD, KL JS JL Kvalita a stabilita porostů

Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, přirozená obnova jen nahodile v proředěných částech, umělá obnova těžbou prolámaných částí, náseky, nebo holou sečí, BK a JD do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, MD BO, JD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky BO a MD, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin, MD a KL přednostně při vylepšení

Pro přirozenou obnovu okrajové, u větších porostů i pruhové a skupinové seče clonné , malé zbytky porostů clonně celoplošně, při nezdaru nebo při zabuřenění stanoviště obnova náseky, předsunuté prvky pro JD, obnovu ostatních dřevin řešit současně s obnovou BK, míšení do skupin, MD, JD, DG a JDO i jednotlivě, MD, KL přednostně při vylepšení, ponechání výstavků vtroušených listnáčů – KL, JL, JS, LP,TŘ

Dosažení užitkových sortimentů, možná předčasná obnova porostů 10 – 35 let; při výchově chránit zdravé a nepoškozené jedince i podúrovňové, zdravotní výběr, mírnější a častější zásahy, nátěry zdravých stromů proti loupání


10 – 35 let, interval 5 roků; intenzivní podúrovňové zásahy , kombinovaný výběr s převahou záporného, protěžovat kvalitní cílové dřeviny a MZD

35 – 75 let, interval 10 roků; zásahy úrovňové, kombinovaný výběr s uvolňováním korun jako příprava k přirozené obnově ; udržovat přiměřený zápoj

35 – 60 let; zdravotní výběr, zásahy podúrovňové,

10 – 35 let, interval 5 roků; zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků a netvárných předrostlíků, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, protěžování přimíšených dřevin 35 - 85 let, interval 10 roků; uvolňování kvalitních jedinců kladným výběrem v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, podpora cílové příměsi


PLO – 27 Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:

MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:


Silné ohrožení větrem, též sněhem, buření, zvěří, kůrovcem, pilatkami, ploskohřbetkou, 1. věkový stupeň pozdními mrazy, včasné zpevnění – odluky, rozluky a závory, zabezpečení okrajů BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Silné ohrožení větrem, též sněhem, buření, zvěří, kůrovcem, pilatkami, ploskohřbetkou, 1. věkový stupeň pozdními mrazy, včasné zpevnění – odluky, rozluky a závory, zabezpečení okrajů BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Ohrožení zvěří, námrazou, buření, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, zmlazené okraje využít jako odluky, šetřit doupné stromy

Nadprůměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 Kůň, UKT


187


PLO - 27 Výměra



45

(svahy, hřbety, zvlněné plošiny, úpatí svahů; kambizem oligotrofní až mezotrofní, eutrická na rule, břidlici, drobě, fylitu, svoru, amfibolitu; luvizem pseudoglejová na sprašových hlínách) Geograficky nepůvodní dřeviny:

ha 814


4 S,B,H,D


SM 6, BK 3, MD(JD) 1, BO, KL, LP, JS, JL, DB, HB, TŘ, OS, DG, JDO

Základní dřeviny:

SM, BK

MD 5 - 10 DG 2 - 5 JDO + - 3







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

BK 9


DB 10

JD 5

7 let

25

30

Počátek obnovy




- dospívající porosty:


P–N –H

les vysoký

Obnovní doba

130


Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: 20 %

455 – DUBOVÉ

DOPORUČENÍ


BK, DB, JD, JV, LP, JS, JL, HB, TŘ, JDO


BO 8

Obmýtí

HOSPODÁŘSKÁ

vyhl.č.83/96 Sb.

MD 3




SM 4

N, H

DB 6, BK 2, LP(HB) 1, MD 1, KL, TŘ, SM, JD, BO,

457 – LISTNATÉ ostat. (BŘ) Obmýtí

Obnovní doba

70 Počátek obnovy


61 Změna druhové skladby :

22 - 26

Obnovní doba

Počátek obnovy


N,H

BŘ 24, SM 30

U DB podprůměrné

U BŘ nežádoucí

Umělá obnova okrajovými sečemi – náseky nebo holými sečemi, míšení skupinovité, MD, JD a BO i jednotlivě, ponechání výstavků BO a MD

Umělá obnova okrajovou sečí obrubnou nebo pruhovou sečí holou, využít též možností podsadby BK, JD ; MD přednostně při vylepšení

Kvalita

Dosažení užitkových sortimentů, změna druhové skladby Včasné zásahy, záporný výběr, protěžovat MZD

15 – 35 let, interval 5 – 10 let; zpočátku záporný výběr v úrovni i nadúrovni, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, protěžovat přimíšené cílové dřeviny, udržet hustý podružný porost (LP,HB) 35 – 85 let, interval 10 – 15 roků; kombinovaný výběr v úrovni, protěžovat přimíšené dřeviny, ponechat spodní etáž HB a LP Ohrožení zvěří a buření, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Obmýtí

20

Záporný výběr

Po přeměně porostního typu na smrkový ochrana proti buřeni a zvěři, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami

Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu Doporučené výrobní technologie:

188

% 1,50

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 Kůň, UKT


PLO – 27



Výměra


OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH

47

(Převážně úžlabiny podél potoků, ojediněle mírně zvlněné plošiny občas zamokřované; kambizem pseudoglejová, glej kambický na rule, břidlicích, deluviálních hlínách) Geograficky nepůvodní dřeviny:


4 V,O


SM 6, BK 2, JD 1, (KL, JS) 1, MD, JL, OL, DG, JDO, DB, HB

Základní dřeviny: SM,DB,BK

ha 79

% 0,14

MD 5 – 8;DG +-1 JDO + - 3

ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/1995 Sb.)






( §31,odst.2 )

1 ha

1(2)x prům. výška

7 let

25


SM 3,5

JD 5



BK 8

KL 6

JS 6


- dospívající porosty:


Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:



4V - JD,BK,DB,KL,JS,LP,JL,HB, JDO 4O - JD,BK,DB,LP,OS,BŘ,JDO Hospodářský způsob:

P – N – (H)

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb:


Obnovní doba


Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy






P, N, (H)

26 –34 Průměrné; KL, JS nadprůměrné Vzhledem k tomu, že se až na jeden případ na LHC Loučná (SLT 4O, výměra 1,21 ha) jedná o úzké úžlabiny podél potoků, obnovu je třeba řešit současně s okolními porostními skupinami; míšení dřevin skupinovité, MD, KL, JD i jednotlivě, využít zmlazení KL, DB, JS a JL, u JD dosáhnout dostatečné zastoupení, na SLT 4O vyvýšená sadba kopečková, ponechávat výstavky MD, KL, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky MD a KL Stabilita a kvalita 15 – 35 let, interval 5 – 10 roků; záporný výběr , intenzivní zásahy v podúrovni, volnější zápoj, protěžovat MZD 35 – 70 let, interval 10 - 15 roků; mírnými podúrovňovými zásahy uvolňovat koruny v úrovni, postupně dosáhnout plný zápoj, protěžovat MZD, podpora úrovňových a předrůstavých Ohrožení zvěří, větrem, buření, na SLT 4O střídavým zamokřením, silně větrem, hnilobou, buření , mrazové polohy, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami Na SLT 4O při obnově nebezpečí zamokření Nadprůměrný

Desukční Podprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů.


Těžební zásahy jen v zimním období, kůň , lanové systémy, (UKT)


189


PLO - 27 Výměra


ha 8 561

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

51

(kamenité svahy a hřebeny, příkré až srázné svahy, SLT 5U - rokliny, úžlabiny; kambizem oligotrofní – mezotrofní, rankerová, dystrická, ranker kambický, podzolový, kryptopodzol oligotrofní - mezotrofní, rankerový na rule, fylitu, amfibolitu, břidlicích, rendzina kambická na vápenci) Geograficky nepůvodní dřeviny:


a) kyselá: 5 - 6 N,K9 b) živná: 5 B9, 5 U; 5 - 6 F,A,S9


a) SM 6, BK 3, (JD,MD) 1, KL, LP, DG, BŘ b) SM 5, BK 3, (MD,KL,JD) 2, JS, JL, LP, DG, BŘ, TŘ


BK;

5U: KL s JS

MD 4 - 7 DG + - 1







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

SM 4

BK 8



JD 5

KL 6

JS 6

30





190

LP 6

Obnovní doba


30 - 40 Hospodářský způsob

nP, (p)P, nN, (p)N


BK,JD, JV, LP, DG na 5 B9, 5U; 5 – 6 F,A,S9; + JS, JL



P–N

les vysoký



101 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:

MD 3



7 let



Obnovní doba


121


nP, P, nN, pN

BK 6, SM 2, JD(KL,JS) 1, (MD,LP) 1, JL, BO, TŘ

24 - 30

% 15,67

22 - 30

510 – JASAN, KLEN + SM Obmýtí

Obnovní doba



91

P, pN

Na SLT 5U :JS 3, KL 3, SM 2, BK 1, JD 1, LP, JL, OL

JS 28 - 30, SM 28 - 34

U SM nadprůměrné, u BK velmi dobré, potřeba maximálního využití

U BK i SM nadprůměrné, potřeba maximálního využití

U JS a KL nadprůměrné, potřeba maximálního využití

Proti převládajícímu větru, na svazích po spádnici clonnými okrajovými a pruhovými sečemi na kyselých stanovištích a části LT S9 s menší buření, při nemožnosti uplatnění přirozené obnovy umělá obnova okrajovou sečí prostou (náseky), dvou – tří fázovou, odrubnou i obrubnou, JD a BK do předsunutých prvků, míšení do skupin i jednotlivě, MD a KL přednostně při vylepšení, využít přirozené obnovy BK, JD, KL, JS, JL, SM, MD, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin, extrémní lokality – obalované poloodrostky Kvantita (kvalita), stabilita – ochrana

Pro přirozenou obnovu clonná okrajová, pruhová i skupinová seč, v případě neúspěchu náseky, JD do předsunutých prvků, míšení do skupin i jednotlivě, MD a KL přednostně při vylepšení, využít přirozenou obnovu BK, JD, KL, JS, JL ,SM, MD, předsunuté clonné prvky v místech objevujícího se zmlazení

Pro přirozenou obnovu uvolňování kvalitního KL a JS, umělá obnova náseky, KL a JS poloodrostky

Kvalita, stabilita - ochrana

Kvalita a stabilita

15 – 45 let, interval 10 – 15 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, volnější zápoj, podpora MZD a přimíšených dřevin

15 – 40 let, interval 5 –10 roků; zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců, později neutrální zásahy, záporný výběr, šetřit podúroveň 40 – 80 let, interval 10 –15 roků; uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, protěžování přimíšených dřevin Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, vyklizováním, námrazou, půdy na prudkých svazích erozí, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

15 – 40 let, interval 10 roků; zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, výběr předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců, později neutrální zásahy, záporný výběr

45 – 80 let, interval 10 – 15 roků; záporný výběr v podúrovni, v úrovni kladný výběr, podporovat tvorbu korun a MZD Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, vyklizováním, kůrovcem, erozí, důsledná výchova mladých porostů s včasným rozčleněním (rozluky a odluky), individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

40 – 85 let, interval 10 roků; uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, protěžování přimíšených dřevin Ohrožení zvěří, vodní erozí, mrazové polohy, ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD rozsochami, šetřit doupné stromy


PLO – 27 Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:


Průměrný

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Nadprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 SM rezonanční – 160/40 Kůň, UKT, lanové systémy


191


PLO - 27 Výměra


ha 8 561


51

(kamenité svahy a hřebeny, příkré až srázné svahy, SLT 5U - rokliny, úžlabiny; kambizem oligotrofní – mezotrofní, rankerová, dystrická, ranker kambický, podzolový, kryptopodzol oligotrofní - mezotrofní, rankerový na rule, fylitu, amfibolitu, břidlicích, rendzina kambická na vápenci) Geograficky nepůvodní dřeviny:


a) kyselá: 5 - 6 N,K9 b) živná: 5 B9, 5 U; 5 - 6 F,A,S9


a) SM 6, BK 3, (JD,MD) 1, KL, LP, DG, BŘ b) SM 5, BK 3, (MD,KL,JD) 2, JS, JL, LP, DG, BŘ, TŘ


BK;

5U: KL s JS

MD 4 - 7 DG + - 1







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

SM 4

BK 8


DOPORUČENÍ

JD 5

KL 6

MD 3

30


VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty - dospívající porosty Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa: Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

192

LP 6



BK,JD, JV, LP, DG na 5 B9, 5U; 5 – 6 F,A,S9; + JS, JL Hospodářský způsob:

P–N

les vysoký



Obnovní doba

70 Počátek obnovy


JS 6

Meliorační a zpevňující dřeviny :


7 let


% 15,67

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy



61 N Změna druhové skladby na SM porostní typ

BŘ 24, SM 24 - 30 U BŘ využít jen v malé míře

Obnova náseky, na svazích po spádnici, využít možnosti podsadby JD a BK, míšení skupinovité i jednotlivě, MD a KL přednostně při vylepšení, zakládat zpevňovací pásy Dosažení užitkových sortimentů, změna druhové skladby Včasné zásahy, záporný výběr, podpora přimíšených dřevin Záporný výběr Půdy na prudkých svazích ohroženy erozí, po změně druhové skladby ochrana proti škodám zvěří, JD,(MD) individuálně rozsochami Podprůměrný, (průměrný) Protierozní Infiltrační Průměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 Kůň, UKT, lanové systémy


PLO – 27



Výměra


ha 7 054

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

53

(svahy, zvlněné plošiny, hřbety a kupy; kambizem oligotrofní, dystrická, kryptopodzol oligotrofní – podzol humusový na rule, břidlicích, křemenci, fylitu )

Soubory lesních typů : (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

5-6K


Geograficky nepůvodní dřeviny:

SM , BK

MD 4 - 7 DG 1 - 4

SM 6, BK 3, (MD,JD) 1, KL, LP, BŘ, BO, DG






1 ha


2x prům. výška MD 3

25


DOPORUČE NÍ

ZÁKLADNÍ

JD 5

VÝCHOVA POROSTŮ : -zaměření - mladé porosty

-dospívající porosty

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA :


BK, JD, LP, DG



P–N–H

les vysoký



Obnovní doba





7 let


SM BK 4 8

% 12,57


n(p)P, n(p)N, n(p)H

531 – SMRKOVÉ – poškození zvěří a hnilobou Obmýtí

Obnovní doba

80 Počátek obnovy



61

Obnovní doba


nN, nH, (P)


111

nP, (p)N

BK 6, SM 2, JD 1, (MD,LP) 1, BO, KL, DG

22 - 28

22 - 28

22 - 26

Nadprůměrné u SM a MD, u BK a JD průměrné, maximálně využít

Jen v proředěných prolámaných částech U BK průměrné

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, případně v kombinaci s náseky, při neúspěchu holá seč, BK a JD do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, MD, JD, KL, DG jednotlivě, mezery ve SM zmlazení doplnit melioračními dřevinami, MD a KL přednostně při vylepšení ponechat výstavky MD Kvalita a stabilita porostů

Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, přirozená obnova jen nahodile v proředěných částech, umělá obnova těžbou prolámaných částí, náseky, nebo holou sečí, BK a JD do předsunutých prvků, míšení skupinovité, MD, JD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky MD, mezery ve zmlazení doplnit melioračními dřevinami, MD a KL přednostně při vylepšení

Pro přirozenou obnovu okrajové, pruhové a skupinové clonné seče, ostatní cílové dřeviny obnovit uměle, předsunuté prvky pro JD, v případě nezdaru přirozené obnovy obnova náseky, na svazích po spádnici, míšení dřevin skupinovité, MD, JD a LP i jednotlivě

Dosažení užitkových sortimentů, možná předčasná obnova porostů 20 – 40 let; při výchově chránit zdravé jedince i podúrovňové, zdravotní výběr, mírnější a častější zásahy, nátěry zdravých stromů proti loupání


20 – 40 let, interval 10 roků; intenzivní podúrovňové zásahy se záporným výběrem, protěžovat MZD

40 – 80 let, interval 10 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, uvolňování korun jako příprava k přirozené obnově, podpora přimíšených dřevin Včasné rozčlenění porostů, (odluky – rozluky), porostní pláště a okraje zabezpečit zvýšeným podílem BK a MD, ohrožení větrem, sněhem, kůrovcem, ploskohřbetkou, klikorohem, 1.věkový stupeň pozdními mrazy, důsledná ochrana proti zvěři, individuální ochrana JD(MD) rozsochami, ponechávat doupné stromy

40 – 60 let; zdravotní výběr, zásahy podúrovňové, záporný výběr,

Silné ohrožení větrem, kůrovcem, zvěří, ploskohřbetkou, klikorohem, sněhem a buření, dbát na včasné zpevnění porostů - rozluky, odluky, závory, porostní pláště a okraje zabezpečit BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

15 – 40 let, interval 5 – 10 roků; zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků, předrostlíků a netvárných jedinců, protěžování MZD, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem 40 – 95 let, interval 10(15) roků; kladný výběr v úrovni, péče o tvorbu korun kvalitních jedinců jako příprava k přirozené obnově, podpora MZD Důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy


193

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Meliorace: FUNKČNÍ POTENCIÁL - produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie

194

Průměrný

Průměrný

Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

PLO - 27

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 7, KL 1, JD 1,MD 1 SES : BK 7, KL 1, JD 1, MD 1 SM rezonanční – pP, pN; 160/40 Kůň, UKT


PLO – 27



55


Výměra

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

ha 15 580

(svahy, hřbety, zvlněné plošiny, ploché svahové úžlabiny; kambizem oligotrofní, mezotrofní, eutrická, pseudoglejová, kryptopodzol oligotrofní, mezotrofní na rule, břidlicích, fylitu, svoru, amfibolitu, gabroamfibolitu, diabasu; kambizem mezotrofní, luvizem pseudoglejová na deluv. hlínách ) Geograficky nepůvodní dřeviny:


5 - 6 S,B,D; 5H


SM 7, BK 2, (JD,MD,KL) 1, LP, JS, TŘ, JL, BO, DG, JDO


SM, BK

MD 5 - 9 DG + - 5 JDO + - 2




Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


1 ha


7 let

2x prům. výška

25


SM 4

BK 9

KL 6



JD 5

Obnovní doba




P–N–H

les vysoký





Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)

BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TŘ


MD 3

% 28,52


nN, nH, nP, pP


Obnovní doba

80 Počátek obnovy

551 – SMRKOVÉ – rezonanční Obmýtí


61

Obnovní doba


nN, nH, (P)

30 - 40 Hospodářský způsob

141

nP, pP, nN, pN

SM 7, BK 2, JD 1

24 - 32

24 – 32

30 - 32

U SM, JD, BK, KL a MD průměrné, (buřenící stanoviště)

Jen v proředěných prolámaných částech U SM průměrné

Postup proti převládajícím větrům ; na svazích po spádnici ; pro přirozenou obnovu okrajové clonné seče v kombinaci s předsunutými clonnými (p) nebo násečnými (n) prvky pro JD a BK na části kategorie S - nebezpečí zabuřenění, v případě nezdaru obnova náseky i holou sečí, do okrajů více BK a MD, míšení skupinovité, MD, JD, DG a JDO i jednotlivě, ponechávat výstavky vtroušených cílových dřevin, při přítomnosti BK jeho uvolnění pro přiroz. obnovu, MD a KL přednostně při vylepšení, využít přiroz. obnovy SM, BK, JD, KL, JS, JL, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin Kvalita a stabilita porostů

Proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, přirozená obnova jen nahodile v proředěných částech, umělá obnova těžbou prolámaných částí, náseky, nebo holou sečí, BK a JD do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, MD, JD a DG i jednotlivě, ponechat výstavky MD, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin, MD a KL přednostně při vylepšení

Postup proti převládajícím větrům ; na svazích po spádnici ; pro přirozenou obnovu okrajové clonné seče v kombinaci s předsunutými clonnými (p) nebo násečnými (n) prvky pro JD a BK na části kategorie S - nebezpečí zabuřenění, v případě nezdaru obnova náseky

Dosažení užitkových sortimentů, možná předčasná obnova porostů 15 – 30 let; při výchově chránit zdravé a nepoškozené jedince i podúrovňové, zdravotní výběr, mírnější a častější zásahy, nátěry zdravých stromů proti loupání 30 – 60 let; zdravotní výběr, zásahy podúrovňové,

Kvalita a stabilita, dosažení cenných sortimentů 15 – 30 let, interval 5 roků; intenzivní podúrovňové zásahy , kombinovaný výběr, uvolnit koruny, kmeny ošetřit proti ohryzu a loupání

15 – 30 let, interval 5 roků; intenzivní podúrovňové zásahy , kombinovaný výběr s převahou záporného, protěžovat kvalitní cílové dřeviny a MZD 30 – 75 let, interval 10(15) roků; záporný výběr v podúrovni a úrovni, kladným výběrem uvolnit kvalitní jedince a jejich koruny

30 – 90 let, interval 10 roků; mírné zásahy, záporný výběr v podúrovni a úrovni, kladným výběrem uvolnit kvalitní jedince a jejich koruny


195

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:


196

PLO - 27

Silné ohrožení větrem, též sněhem, buření, zvěří, kůrovcem, ploskohřbetkou, 1. věkový stupeň pozdními mrazy, včasné zpevnění – odluky, rozluky a závory, zabezpečení okrajů BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Silné ohrožení větrem, též sněhem, buření, zvěří, kůrovcem, ploskohřbetkou, 1. věkový stupeň pozdními mrazy, včasné zpevnění – odluky, rozluky a závory, zabezpečení okrajů BK a MD, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Ohrožení zvěří, námrazou, buření, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD rozsochami

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Nadprůměrný

Infiltrační

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Průměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 Kůň, UKT


PLO – 27



55


Výměra


ha 15 580

(svahy, hřbety, zvlněné plošiny, ploché svahové úžlabiny; kambizem oligotrofní, mezotrofní, eutrická, pseudoglejová, kryptopodzol oligotrofní, mezotrofní na rule, břidlicích, fylitu, svoru, amfibolitu, gabroamfibolitu, diabasu; kambizem mezotrofní, luvizem pseudoglejová na del. hlínách Geograficky nepůvodní dřeviny:


5 - 6 S,B,D; 5H


SM 7, BK 2, (JD,MD,KL) 1, LP, JS, TŘ, JL, BO, DG, JDO


SM, BK

MD 5 - 9 DG +- 5, JDO +-2







( §31,odst.2 )

1 ha

2x prům. výška

BK 9



KL 6

JD 5

7 let

25

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:





P–N–H

les vysoký

Obnovní doba

130 111



556 – BUKOVÉ Počátek obnovy


BK, JD, JV, JL, LP, JS, JDO, TŘ


MD 3

Obmýtí




SM 4

% 28,52


P, nP , pN, (H)

BK 6, SM(KL) 2, JD 1, (MD,LP) 1, JS, JL, BO, TŘ, DG, JDO


Obnovní doba

70 Počátek obnovy


61 Změna druhové skladby:

24 - 30

Obnovní doba

Počátek obnovy


N, H

BŘ 24, SM 30

U BK a MD průměrné, u SM podprůměrné

U BŘ nežádoucí

Pro přirozenou obnovu okrajové, u větších porostů i pruhové a skupinové seče clonné , malé zbytky porostů clonně celoplošně, při nezdaru nebo při zabuřenění stanoviště obnova náseky, případně holou sečí, předsunuté prvky pro JD, obnovu ostatních dřevin řešit současně s obnovou BK, míšení do skupin, MD, JD, DG a JDO i jednotlivě, MD, KL přednostně při vylepšení, ponechání výstavků vtroušených listnáčů – KL, JL, JS, LP,TŘ Kvalita a stabilita

Umělá obnova okrajovou sečí obrubnou nebo sečí holou, využít též možností podsadby BK,a JD ; MD a KL přednostně při vylepšení

10 – 35 let, interval 5 roků; zpočátku záporný výběr v úrovni a nadúrovni, výběr obrostlíků a netvárných předrostlíků, později neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, protěžování přimíšených dřevin, šetřit podúroveň 35 – 85 let, interval 10 roků; uvolňování kvalitních jedinců kladným výběrem v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, podpora cílové příměsi Ohrožení zvěří, námrazou, buření, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, zmlazené okraje využít jako odluky, šetřit doupné stromy

Obmýtí

20

Dosažení užitkových sortimentů, změna druhové skladby Včasné zásahy, záporný výběr, protěžovat přimíšené cílové dřeviny

Záporný výběr

Po přeměně porostního typu na smrkový ochrana proti buřeni a zvěři, individuální ochrana JD, (MD) rozsochami, zakládat zpevňovací pásy


Průměrný

Infiltrační

Infiltrační

Nadprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 6, KL 2, MD 1, JD 1 Kůň, UKT


197


PLO - 27 Výměra


ha 2 065

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

57

(Úžlabiny podél potoků, plošiny občas zamokřované ; kambizem pseudoglejová, pseudoglej typický, kambický, glej kambický, kryptopodzol pseudoglejový na rule, břidlicích, svoru) Geograficky nepůvodní dřeviny:


5 - 6 V,O; 6 P,Q


SM 7, JD 2, BK 1, KL, MD, BŘ, OS, JS, LP, JL, OL, BO, JDO

Základní dřeviny: SM

MD 3 - 5 JDO + - 5






1 ha



SM 3,5

BK 8

JD 5

25



P – N – (H)

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb: 15 %

Obnovní doba



les vysoký



5 - 6V : BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO; 5 - 6 O;6 P,Q : BK,JD,BŘ,OS,JDO;


MD 3



7 let



91

pP, pN, (pH)

571 - SMRKOVÉ – silné poškození zvěří a hnilobou Obmýtí

Obnovní doba

80 Počátek obnovy


61

pN, pP, (pH)




198

% 3,80

24 - 34

24 - 34

577 – OLŠOVÉ smíšené Obmýtí

Obnovní doba

70 Počátek obnovy


61 pN U olšových porostů: OL 4, SM 3, JD 2, (BŘ, JS,OS) 1 Možná změna druhové skladby na SM porostní typ

22 – 26

Průměrné u SM, JD, KL, JL a JS, podprůměrné u BK

Jen v proředěných prolámaných částech Podprůměrná, zabuřenění stanovišť

Proti převládajícím větrům ; pro přirozenou obnovu SM a JD na kyselých stanovištích kategorie P a části kat. O (nebezpečí zabuřenění) okrajové a skupinové clonné seče, do procloněných částí podsazovat JD a BK, u kategorie V využít zmlazení KL, JS a JL, při zabuřenění půdy náseky – okrajová seč (dvou – tří fázová, odrubná, obrubná) s těžitelnými výstavky v kombinaci s předsunutými clonnými prvky, v proředěných rozvrácených částech i holoseč, u JD dosáhnout dostatečné zastoupení, míšení dřevin skupinovité i jednotlivě, ponechat MD výstavky, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky KL, MD, OS a OL, vyvýšená sadba kopečková, na podmáčených lokalitách i záhrobcová,

Proti převládajícím větrům, přirozená obnova jen nahodile v proředěných částech, umělá obnova těžbou prolámaných částí nebo okrajová seč prostá – násek, dvou – tří fázová, odrubná i obrubná; BK, JD a LP do předsunutých procloněných prvků, míšení skupinovité, MD, JD i jednotlivě, u JD dosáhnout dostatečné zastoupení, ponechat výstavky MD, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky MD, KL, OL a OS vyvýšená sadba – kopečková, na zamokřených místech záhrobcová,

obnovu úžlabin podél potoků řešit současně s okolními porostními skupinami Stabilita a kvalita 15 – 30 let, interval 5 roků; podúrovňové intenzivní zásahy se záporným výběrem, vytvářet volnější zápoj, podpora MZD, včasné rozčlenění porostů 30 – 70 let, interval 10 roků; mírnými podúrovňovými zásahy uvolňovat koruny v úrovni, podpora MZD, postupně dosáhnout plný zápoj a vertikální diferenciaci, podpora předrůstavých a úrovňových jedinců

Obnova násekem, míšení dřevin skupinovité, JD i jednotlivě ; vyvýšená sadba – kopečková, na zamokřených místech záhrobcová,

obnovu úžlabin podél potoků řešit současně s okolními porostními skupinami


Dosažení užitkových sortimentů, v kvalitních porostech i cenných OL: 7 – 30 let, interval 5 –10 roků; včasný začátek (po zapojení), zásahy neutrální, zpočátku výběr záporný, později kombinovaný, do 20 let mírně a často, 30 – 60 let, interval 10 roků; OL: v kvalitních porostech silnější úrovňové zásahy s kladným výběrem, v méně kvalitních neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, protěžovat MZD i v podúrovni


PLO – 27 Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa:

Meliorace:

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:


Ohrožení střídavým zamokřením, Ohrožení střídavým zamokřením, kůrovcem, silně větrem, hnilobou , kůrovcem, silně větrem a hnilobou , buření, zvěří ; mrazové polohy, vytvářet buření, zvěří ; mrazové polohy, vytvářet odolné porostní pláště vyšším odolné porostní pláště vyšším zastoupením BK, KL a MD, individuální zastoupením BK, KL a MD, individuální ochrana JD,(MD) rozsochami, včasné ochrana JD,(MD) rozsochami, včasné zpevnění – odluky, rozluky a závory, zpevnění – odluky, rozluky a závory, důsledná ochrana proti škodám zvěří důsledná ochrana proti škodám zvěří Silně zamokřené lokality částečně opatrně odvodňovat při obnově, většinou jen pročištěním stávajících příkopů, neodvodňovat prameniště

Mrazové polohy, ohrožení větrem, zvěří, buření, individuální ochrana JD rozsochami


Průměrný

Opatrně odvodňovat jen velmi silně zamokřené lokality při obnově, neodvodňovat prameniště Podprůměrný až průměrný

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Podprůměrná

Průměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : BK 4, JD 3, MD 1,OL 1, OS 1 SES : BK 4, JD 3, MD 1,OL 1, OS 1 V kvalitních porostech zvýšit obmýtí na SM rezonanční – pP, (pN); 160/30 - 40 90 roků Těžební zásahy jen v zimním období, kůň , lanové systémy, (UKT)


199

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Číselné označení Cílového HS

PLO - 27 Výměra


PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH

59

(poklesliny se stagnující vodou, prameniště ; glej kambický, typický, rašelinový na rule)


4- 6 G,V9



SM

ha 383

MD + -1, JDO + - 2

SM 7, JD 2, OL 1, BO, KL, JS, OS, BK, LP, MD, DB, JDO, BŘ







( §31,odst.2 )

1 ha

1(2)x průměrná výška

JD 5

15 – 20



VÝCHOVA POROSTŮ: -zaměření - mladé porosty


Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:

200


P – N – (H)

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb: -


Obnovní doba





20% - 4 G,V9: DB,BK,JD,JV,LP,OL,OS 15% - 5-6 G,V9: BK,JD,JV,OL,OS


OL 4



7 let


SM 3,5

% 0,70

pP, pN, (H)


Obnovní doba

80 Počátek obnovy


61

pP, pN, (pH)

597 – OLŠOVÉ smíšené Obmýtí

Obnovní doba

80 Počátek obnovy


71

pN

OL 8, SM 2, JS, KL, OS, JD, JL, BŘ

26 - 30

26 - 30

22 - 24

U SM, JS a KL průměrné, nutno využít

Jen v proředěných prolámaných částech Podprůměrné

Proti převládajícím větrům, skupinovými, okrajovými i pruhovými clonnými sečemi, při nezdaru a při silně zabuřeněné půdě okrajová seč (násek) dvou – tří fázová, odrubná i obrubná, domýcení zbytků sečí holou, míšení dřevin do skupin, JD, (BK s LP) v předstihu do procloněných prvků, míšení skupinovité, KL a OS přednostně při vylepšení, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin vyvýšená sadba kopečková i záhrobcová, zpevňovací žebra z OL a KL Stabilita a kvalita

Proti převládajícím větrům, přirozená obnova jen nahodile v proředěných částech, umělá obnova těžbou prolámaných částí nebo okrajová seč prostá – násek, dvou – tří fázová, odrubná i obrubná; JD,(BK,LP) do předsunutých procloněných prvků , míšení skupinovité, MD, JD i jednotlivě, mezery ve SM zmlazení doplnit poloodrostky melioračních dřevin, MD a KL přednostně při vylepšení, vyvýšená sadba – kopečková i záhrobcová

Obnova násekem, míšení dřevin skupinovité, JD jednotlivě na vyvýšená místa ; vyvýšená sadba – kopečková a záhrobcová, v porostech s výskytem kvalitního JS a slabší buření obsek JS pro přirozené zmlazení, KL a JS přednostně při vylepšení, poloodrostky


Dosažení užitkových i cenných sortimentů 7 – 30 let, interval 5 –10 roků; zásahy neutrální, zpočátku výběr záporný, později kombinovaný, včasný začátek (po zapojení) do 20 let mírně a často, včasná podpora přimíšených dřevin 30 – 60 let, interval 10 roků; v kvalitních porostech zásahy úrovňové s kladným výběrem, v méně kvalitních neutrální zásahy s kombinovaným výběrem, protěžovat MZD i v podúrovni Zamokřené půdy – mrazové polohy, ohrožení větrem, zvěří, buření, individuální ochrana JD rozsochami

20 – 40(15 – 30) let, interval 10(5) roků; zásahy podúrovňové, intenzivní záporný výběr, vytvářet včas volnější zápoj, podpora příměsi 40 – 80 let, interval 10 roků; podpora předrůstavých a úrovňových stromů, mírnými 2 – 3 podúrovňovými zásahy usilovat o plný zápoj, podpora příměsi, dosáhnout vertikální diferenciace Zamokřené půdy – silné ohrožení větrem, sněhem, hnilobou, přibližováním, mrazové polohy, včasné vnitřní zpevnění, budovat odolné porostní pláště, ochrana JD a BK oplocenkami, individuální ochrana JD rozsochami

Zamokřené půdy – silné ohrožení větrem, sněhem, hnilobou, mrazové polohy, včasné vnitřní zpevnění, budovat odolné porostní pláště, ochrana JD a BK oplocenkami, individuální ochrana JD rozsochami


PLO – 27


Meliorace:

Nutné odvodnění jen při obnově porostů, mimo prameniště a rašeliniště, trvalá údržba odvodňovacích příkopů

Nutné odvodnění jen při obnově porostů, mimo prameniště a rašeliniště, trvalá údržba odvodňovacích příkopů

Povrchové odvodnění jen vyjímečně při obnově porostů mimo prameniště

FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Průměrný

Průměrný

Podprůměrný

Desukční

Desukční

Desukční

Podprůměrná

Průměrná

Průměrná


Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. SES : OL 8, KL 2 Těžební zásahy jen v zimním období; kůň , lanové systémy, (UKT)


201


PLO - 27 Výměra


EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

71

(kamenité hřbety a hřebeny, příkré až srázné svahy; kryptopodzol rankerový, ranker podzolový, podzol humusový na rule, křemenci)


7N, 7K9, 7F, 7S9

ha 3 208



SM 8, BK 2, KL JD, BŘ, JŘ, VR slezská







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

BK 8

15


DOPORUČENÍ Vyhl.č.83/96 Sb.

KL 6




MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:

202


BK, JD, JV, JŘ



P–N

les vysoký


711 – SMRKOVÉ smíšené Obmýtí

Obnovní doba

130

40

Počátek obnovy


111 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:



7 let


SM 3

% 5,87

(p)P, (p)N

711 – SMRKOVÉ – geneticky nevhodné Obmýtí

Obnovní doba

100

30

Počátek obnovy


81

nN


Obnovní doba



121

pP, pN

BK 5, SM 3, KL 2, JD, JŘ

22 - 28

18 - 20

20 - 24

U SM, JD, KL průměrné, u BK podprůměrné

U SM nežádoucí

U BK podprůměrné

Proti převládajícímu větru, na svazích po spádnici clonnými okrajovými a pruhovými sečemi, při nemožnosti uplatnění přirozené obnovy umělá obnova okrajovou sečí prostou (náseky), dvou – tří fázovou, odrubnou i obrubnou, míšení do skupin i jednotlivě, KL přednostně při vylepšení, převážně obalovaná sadba, využít přirozené obnovy BK, JD, KL, SM, extrémní lokality – obalované poloodrostky, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního smrku horských poloh, stabilita –ochrana 20 – 40 let, interval 20 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, volnější zápoj, podpora MZD a předrostů 40 – 85 let, interval 15 roků; mírné zásahy v podúrovni, podpora přimíšených dřevin, udržení zápoje, možný postupný přechod k výběrnému způsobu hospodaření

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, obnova okrajovou sečí prostou(násekem), BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité, JD, KL i jednotlivě, KL přednostně při vylepšení, při výskytu buku využít přirozené obnovy, převážně obalovaná sadba, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů

Pro přirozenou obnovu clonná okrajová seč, , v případě neúspěchu náseky, míšení do skupin i jednotlivě, KL přednostně při vylepšení, využít přirozenou obnovu BK, JD, KL, SM, předsunuté clonné prvky v místech objevujícího se zmlazení

Zalesnění autochtonním sadebním materiálem, stabilita, kvantita

Kvantita – životnost

20 – 40 let, interval 20 roků; neutrální zásahy se záporným výběrem, volnější zápoj, podpora přimíšených dřevin a předrostů 40 – 80 let, interval 15 – 20 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, podpora přimíšených dřevin

20 – 40 let, interval 10 roků; neutrální zásahy, výběr předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců,

Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, vyklizováním, kůrovcem, erozí, námrazou, mrazem, důsledná výchova mladých porostů, včasné rozčlenění (rozluky a odluky), individuální ochrana JD(KL) rozsochami, šetřit doupné stromy

Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, námrazou, mrazem, důsledná výchova mladých porostů, včasné zakládání zpevňovacích pásů (do 40 let), zpevnění porostů, zvláště exp. hřbety a návětrné okraje, individuální ochrana JD(KL) rozsochami, zpevňovací pásy s BK oplotit

Průměrný

Podprůměrný

40 – 80 let, interval 10 – 15 roků; uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, protěžování přimíšených dřevin, výběr netvárných jedinců, možný postupný přechod k výběrnému způsobu hospodaření Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, vyklizováním, námrazou, půdy na prudkých svazích erozí, individuální ochrana JD rozsochami, šetřit doupné stromy

Průměrný až podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Protierozní

Horizontální srážky



Průměrná až podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora vtroušených listnáčů.


PLO – 27 Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:


SES: BK 5, KL 3, SM 2 Kůň, lanové systémy


203


PLO - 27 Výměra


ha 4 044

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

73

(svahy, hřbety, kupy, náhorní plošiny; kryptopodzol oligotrofní, podzol humusový na rule, křemenci)


7 M,K



SM 8, BK 2, JD, BŘ, JŘ, KL, VR slezská






1 ha



15

BK 8

HOSPODÁŘSKÁ





Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:


P – N – (H)



Obnovní doba

130

40

Počátek obnovy


111 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy:

BK, JD, JŘ


les vysoký


Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD): (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)


7 let


SM 3

P, pP,(n)P, (p)N

20 - 24


Obnovní doba

90

30

Počátek obnovy


71

N, H

731 – SMRKOVÉ – rezonanční Obmýtí

Obnovní doba



141

18 - 20

P

24 - 26

U SM průměrné

U SM nežádoucí

U SM průměrné

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, případně v kombinaci s náseky, při neúspěchu okrajová seč prostá (násek), BK do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, JD i jednotlivě, využít přirozené obnovy SM a BK, ve vyšších polohách možný přechod k výběrnému způsobu hospodaření VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního smrku horských poloh 20 – 40 let, interval 10 – 15 roků; podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem, volnější zápoj, podpora předrostů a přimíšených dřevin

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, obnova okrajovou sečí prostou(násekem) nebo holou sečí, BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité, JD i jednotlivě, využít přirozené obnovy BK VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, BK do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, JD i jednotlivě, využít přirozené obnovy SM a BK, ve vyšších polohách možný přechod k výběrnému způsobu hospodaření

Zalesnění autochtonním sadebním materiálem, stabilita, kvantita 20 – 40 let, interval 10 – 15 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, volnější zápoj, podpora přimíšených dřevin

Stabilita, kvalita

40 – 90 let, interval 15 – 20 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, udržení hlubokých korun, podpora přimíšených dřevin Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, námrazou, mrazem, důsledná výchova mladých porostů, včasné zakládání zpevňovacích pásů (do 40 let), zvyšovat vnitřní (rozluky, závory, žebra) a vnější ( odluky) zpevnění porostů, zvláště exp. hřbety a návětrné okraje, zpevňovací pruhy zalesněním, individuální ochrana JD rozsochami, zpevňovací pásy s BK oplotit

40 – 80 let, interval 15 – 20 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, podpora přimíšených dřevin Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, námrazou, mrazem, důsledná výchova mladých porostů, včasné zakládání zpevňovacích pásů (do 40 let), zvyšovat vnitřní (rozluky, závory, žebra) a vnější ( odluky) zpevnění porostů, zvláště exp. hřbety a návětrné okraje, zpevňovací pruhy zalesněním, individuální ochrana JD rozsochami, zpevňovací pásy s BK oplotit

20 – 40 let, interval 10 – 15 roků; podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem, volnější zápoj, podpora předrostů a přimíšených dřevin, ošetřit proti ohryzu a loupání 40 – 100 let, interval 15 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, udržení hlubokých korun, podpora přimíšených dřevin Ohrožení zvěří, námrazou, buření, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD rozsochami

MELIORACE:

204

% 7,40


PLO – 27 FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření Průměrný až podprůměrný

Podprůměrný

Průměrný




Podprůměrná

Podprůměrná

Podprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora vtroušených listnáčů. SES: BK 7, SM 3, JŘ, BŘ SES: BK 7, SM 3, JŘ, BŘ Kůň, UKT


205


PLO - 27 Výměra


ha 3 935

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

75

(svahy, hřbety náhorní plošiny, ploché svahové úžlabiny; kryptopodzol oligotrofní, mezotrofní, podzol humusový na rule)


7S



SM

SM 8, BK(KL) 2, JD, BŘ, JŘ, VR slezská






1 ha



BK 8

15

KL 6








BK, JD, JV, JŘ



P – N – (H)

les vysoký



Obnovní doba



111 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti přirozené obnovy:

Meliorační a zpevňující dřeviny (MZD):


7 let


SM 3

P, (n)P, (p)N


Obnovní doba

90

30

Počátek obnovy


71

A, H


Obnovní doba



121

(p)P,(p)N

BK 5, SM 3, KL 2, JD, JŘ 22 - 26

20 – 22

18 - 20

U SM průměrné

U SM nežádoucí

U BK podprůměrné

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, pro přirozenou obnovu okrajové a pruhové clonné seče, případně v kombinaci s náseky, při neúspěchu okrajová seč prostá (násek), BK do předsunutých prvků v předstihu, míšení skupinovité, JD, KL i jednotlivě, KL přednostně při vylepšení, využít přirozené obnovy SM, KL, JD a BK, ve vyšších polohách možný přechod k výběrnému způsobu hospodaření, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního smrku horských poloh, stabilita – kvantita 20 – 40 let, interval 10 – 15 roků; podúrovňové zásahy s kombinovaným výběrem, volnější zápoj, podpora předrostů a přimíšených dřevin 40 – 90 let, interval 15 – 20 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, udržení hlubokých korun, podpora přimíšených dřevin

Řazení sečí proti převládajícím větrům, na svazích po spádnici, obnova okrajovou sečí prostou (násekem) nebo holou sečí, BK do předsunutých prvků, míšení skupinovité, JD, KL i jednotlivě, KL přednostně při vylepšení, využít přirozené obnovy BK a KL, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů

Pro přirozenou obnovu clonná okrajová seč, v případě neúspěchu náseky, míšení do skupin i jednotlivě, KL přednostně při vylepšení, využít přirozenou obnovu BK, KL, SM, předsunuté clonné prvky v místech objevujícího se zmlazení

Zalesnění autochtonním sadebním materiálem, stabilita, kvantita

Kvantita – životnost

20 – 40 let, interval 10 – 15 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, volnější zápoj, podpora přimíšených dřevin 40 – 80 let, interval 15 – 20 roků; podúrovňové zásahy se záporným výběrem, podpora přimíšených dřevin

20 – 40 let, interval 10 roků; neutrální zásahy, výběr předrostlíků, obrostlíků a netvárných jedinců,

Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, námrazou, mrazem, buření, důsledná výchova mladých porostů, včasné zakládání zpevňovacích pásů (do 40 let), zvyšovat vnitřní (rozluky, závory, žebra) a vnější ( odluky) zpevnění porostů, zvláště exp. hřbety a návětrné okraje, zpevňovací pruhy zalesněním, individuální ochrana JD(KL) rozsochami, zpevňovací pásy s BK oplotit

Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, námrazou, mrazem, buření, důsledná výchova mladých porostů, včasné zakládání zpevňovacích pásů (do 40 let), zvyšovat vnitřní (rozluky, závory, žebra) a vnější ( odluky) zpevnění porostů, zvláště exp. hřbety a návětrné okraje, zpevňovací pruhy zalesněním, individuální ochrana JD(KL) rozsochami, zpevňovací pásy s BK oplotit

40 – 80 roků, interval 10 – 15 roků; uvolňování kvalitních jedinců v úrovni, péče o tvorbu korun pro přirozenou obnovu, protěžování přimíšených dřevin, výběr netvárných jedinců Ohrožení větrem, sněhem, zvěří, vyklizováním, námrazou, půdy, individuální ochrana JD rozsochami, šetřit doupné stromy

MELIORACE:

206

% 7,20


PLO – 27 FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:


Průměrný

Podprůměrný

Průměrný až podprůměrný




Podprůměrná

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora vtroušených listnáčů. SES: BK 4, KL 3, SM 3, JŘ, BŘ SES: BK 4, KL 3, SM 3, JŘ, BŘ SM rezonanční – P, pN; 160/40 Kůň, UKT


207


PLO - 27 Výměra


OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

77

(úžlabiny podél potoků, plošiny občas zamokřované; kryptopodzol pseudogejový, glej kambický, podzol rašelinový, pseudoglej rašelinový na rule)


7 V,O,P,Q


ha 623


SM

SM 8, BK 1, (KL, BŘ, JŘ) 1, JD, VR slezská







( §31,odst.2 )

1 ha


BK 8



KL 6

BŘ 6

5 – 10

JŘ 6




MELIORACE:

208



BK,JD,JV,BŘ,JŘ Hospodářský způsob:

P – N – (H)

les vysoký



Obnovní doba


Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy






7 let


SM 3

% 1,14

pP, pN, (H)

24 – 26 U SM průměrné Proti převládajícím větrům, skupinovými, okrajovými i pruhovými clonnými sečemi, při nezdaru a při silně zabuřeněné půdě okrajová seč (násek) dvou – tří fázová, odrubná i obrubná, v chladnějších polohách obnova v ochraně starého porostu (proředit a podsadit), domýcení zbytků sečí holou, do procloněných prvků podsazovat BK, míšení KL, BŘ a JŘ jednotlivě se SM, vyvýšená sadba kopečková i záhrobcová, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního smrku oglejených horských poloh, stabilita a životnost 20 – 40 let; interval 15 – 20 roků, zásahy podúrovňové, intenzivní záporný (kombinovaný) výběr, vytvářet včas volnější zápoj, podpora předrostů a příměsi, 40 – 85 let, interval 15 – 20 roků; podpora předrůstavých a úrovňových stromů, mírnými 2 – 3 podúrovňovými zásahy udržovat volnější zápoj, podpora příměsi, dosáhnout vertikální diferenciace, možný postupný přechod k výběrnému způsobu hospodaření Ohrožení střídavým zamokřením, silné ohrožení větrem, sněhem, hnilobou, přibližováním, mrazové polohy, včasné vnitřní zpevnění - závory, budovat odolné porostní pláště, důsledná ochrana proti škodám zvěří Silně zamokřené lokality částečně opatrně odvodňovat při obnově, většinou jen pročištěním stávajících příkopů, neodvodňovat prameniště


PLO – 27 FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od Modelu:

Doporučené Výrobní technologie:


Průměrný

Desukční, horizontální srážky Podprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora vtroušených listnáčů. Proředěné porosty obnovovat s nižším obmýtím a kratší obnovní dobou 80/30 Těžební zásahy jen v zimním období; kůň , lanové systémy, (UKT)


209


PLO - 27 Výměra


PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

79

(podmáčené terénní poklesliny a náhorní plošiny, prameniště; glej rašelinový, organozem fibrická na rule, fylitu, křemenci )


7G, 7V9, 7R


ha 317


SM

SM 9, BŘ(JŘ) 1, JD







( §31,odst.2 )

1 ha


BŘ 6

5



JŘ 6




MELIORACE:

210



JD, JŘ, BŘ Hospodářský způsob:

P – N – (H)

les vysoký



Obnovní doba


Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy






7 let


SM 3

% 0,58

P, N, (H)

24 - 28 U SM průměrné Proti převládajícím větrům, skupinovými, okrajovými i pruhovými clonnými sečemi, při nezdaru a při silně zabuřeněné půdě okrajová seč (násek) dvou – tří fázová, odrubná i obrubná, v chladnějších polohách obnova v ochraně starého porostu (proředit a podsadit), domýcení zbytků sečí holou, míšení BŘ a JŘ jednotlivě se SM, vyvýšená sadba kopečková i záhrobcová Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního smrku podmáčených horských poloh, stabilita a životnost 20 – 40 let; interval 15 – 20 roků; zásahy podúrovňové, intenzivní záporný (kombinovaný) výběr, vytvářet včas volnější zápoj, podpora předrostů a příměsi, 40 – 80 let, interval 15 – 20 roků; podpora předrůstavých a úrovňových stromů, mírnými 2 – 3 podúrovňovými zásahy udržovat volnější zápoj, podpora příměsi, dosáhnout vertikální diferenciace, možný postupný přechod k výběrnému způsobu hospodaření Trvale podmáčené půdy se sklonem k rašelinění - silné ohrožení větrem, sněhem, hnilobou, přibližováním, mrazové polohy, včasné vnitřní zpevnění, budovat odolné porostní pláště, důsledná ochrana proti škodám zvěří Nutné odvodnění jen při obnově porostů, mimo prameniště a rašeliniště, trvalá údržba odvodňovacích příkopů


PLO – 27 FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu:

Doporučené výrobní technologie:


Průměrný

Desukční, horizontální srážky Podprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora vtroušených listnáčů. Proředěné porosty obnovovat s nižším obmýtím a kratší obnovní dobou 80/30 Těžební zásahy jen v zimním období; kůň , lanové systémy, (UKT)


211


PLO - 27 Výměra


ha 1 155

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ

01

(srázy, skalnaté svahy a ostrohy, sutě, hřbety s mělkou půdou, vrchoviště; litozem, ranker, regozem na rule, břidlicích, svoru, fylitu, drobě, křemenci, rendzina na vápenci, organozem fibrická na rašelině a rule)


0Z; 0R; 6 - 7 Z; 4 - 8 Y ; 5J; 8 - 9 R


Diferencovaná podle zastoupených SLT


BK, KL, SM, BL


MD







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

7 let


SM 4

JD 5


BK 8

KL 6

LP 6

Vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy



Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

212

MD 3

Obnovní doba

150 - f


JS 6

∞ Hospodářský způsob

V, P SM 6, (BK,KL) 4, JD,BŘ, MD, JŘ SLT 8 Y; 8 – 9 R SM 10, BŘ, JŘ, VR slezská

14 – 22; SLT 8R, 9R < 14



Podle SLT: 0Z – 5%; 6 Z, 4 – 6 Y - 30%; 9R+% 5J – 60%; 7Z,Y – 10%; 8Y – 5%; 0R, 8R – 1-5%;

0Z: BŘ; 4 Y : BK,JD,DB, BŘ; 5,6 Y, 6Z : BK,JD,BŘ,JV,JŘ; 0R: BŘP; 7Z, 7Y: BK, JD, BŘ, JŘ; 8Y: BŘ, JŘ 5J: BK,JV,JD,JL,LP,JS; 8,9 R: BŘP, JŘ;



V – (P)

les vysoký



DOPORUČENÍ


JL 4

% 2,11

013 – BOROVÉ Obmýtí

Obnovní doba

150 - f Počátek obnovy


V SLT 0R BL 9, BŘP 1, SM SLT 0Z(6Y) BO 9, SM 1, BR

016 – BUKOVÉ Obmýtí Počátek obnovy

Podprůměrné

Zvýšení ekologické stability

Přirozený vývoj

Ponechat přirozenému vývoji Lokalita Suchý vrch – neodkladně zaplotit vrcholovou část (asi 3 ha)


V, (P) BK 5, (KL,LP,JS,JL) 3, SM 1, JD 1, MD, BŘ, JŘ

BL 12; BŘ 12; BO <12

U SM průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná. Nutno vždy využít ! Jednotlivě i skupinovitě výběrnou sečí podpora a uvolňování přirozené obnovy, při neúspěchu podsadba proředěných částí, míšení skupinovité, KL, JD, MD i jednotlivě, obalovaná sadba VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů

Obnovní doba

150 - f

16 - 20 U BK průměrná, u ostatních dřevin podprůměrná až průměrná Nutno využít! Uplatňování výběrných principů při tvorbě skupinovitě uspořádaného různověkého lesa s vertikálním zápojem, clonná přirozená obnova ve skupinkách či skupinách, výběr přestárlých či nezdravých jedinců, pomalá postupná obnova, při neúspěchu přirozené obnovy, obnova umělá skupinovitě výběrnou sečí obalovaná sadba Stabilita, životnost

15 – 40 let, interval 20 roků; zásahy Bez zásahu 35 – 50 let, interval 20 roků; záporný podúrovňové, záporný výběr, podpora výběr obrostlíků a nekvalitních jedinců, přimíšených cílových dřevin a MZD, úprava druhové skladby pěstování hlubokých korun 40 – 80 let, interval 20 roků; výběr Bez zásahu 50 – 80 let, interval 20 roků; výběr nekvalitních jedinců, podpora tvorby nekvalitních jedinců, úprava druhové přirozeného zápoje, u SM hlubokých skladby, podpora vertikálního členění korun, podpora vertikálního členění etáží a skupin, skupin a etáží, extrémy – přirozený vývoj extrémy – přirozený vývoj Na příkrých svazích půda ohrožena erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ohrožení větrem, sněhem, suchem, mrazem. Důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Nízký – nevyužitelný

Podprůměrný – průměrný, čátečně nevyužitelný Protierozní

Infiltrační, SLT 8,9 R – desukční

Desukční – SLT 0R; infiltrační – SLT 0Z

Infiltrační

Podprůměrná

Průměrná

Nadprůměrná

Podprůměrný až nevyužitelný Protierozní

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pokud se v porostech vylišených lesů ochranných nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do extrémní řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS Lanové systémy, (kůň)


PLO – 27



Výměra


ha 5 371

VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICÍ STROMOVÉ VEGETACE

02

% 9,83

(hřbety, horní části svahů, náhorní plošiny, příkré svahy, místy se značným obsahem skeletu; podzol humusový, podzol rašelinový, ranker podzolový na rule, fylitu, křemenci, amfibolitu ) Soubory lesních typů : (lesní typy) Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:

8 Z,M,K,N,S,A,V,Q,K9,S9



SM

SM 10, JŘ, BK, KL, BŘ, VR slezská






1 ha


1x prům. výška

+

SM 3

HOSPODÁŘSKÁ


Obnovní doba

150 - f

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy


-





V, (P)

les vysoký

DOPORUČENÍ


BK, JŘ, BŘ, JV


Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. Dřevin v případě nahodilých těžeb: -




7 let



V, (P)


Obnovní doba



91

10 – 24

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


40 V

10 – 16

U SM podprůměrné

U SM nežádoucí

Jednotlivě výběrná i skupinovitě výběrná seč dle potřeb při uvolňování přirozené obnovy i pro obnovu umělou, proředěné a prosvětlené části podsazovat fenotypem horského SM zaručené provenience, výsadba na vyvýšená místa, na místa chráněná pařezy a odumřelou hmotou, výsadba do rozkládajícího se dřeva, převážně nepravidelný spon, JŘ jednotlivě i ve skupinkách, na světlá vyvýšená místa zalesňování SM ve skupinkách, převážně obalovaná sadba, silné, nepřerostlé , aklimatizované sazenice, šetřit porostní plášť, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního smrku horských poloh, stabilita, ochrana a životnost 20 – 40 let, interval výchovy dle stavu zmlazení; prořezávat hustší skupiny, udržet přirozený volnější zápoj a hluboce zavětvené koruny

Jednotlivým a skupinovitým výběrem odstraňovat silně poškozené nebo suché stromy, vzniklé prosvětlené a suché části podsazovat fenotypem horského SM zaručené povenience, silně poškozené porosty podsazovat i mladší, výsadba na vyvýšená místa, na místa chráněná pařezy a odumřelou hmotou, výsadba do rozkládajícího se dřeva, převážně nepravidelný spon, JŘ jednotlivě i ve skupinkách, na světlá vyvýšená místa zalesňování SM ve skupinkách, převážně obalovaná sadba, silné, nepřerostlé, aklimatizované sazenice, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů

40 – 80 let, interval 20 roků; mírné podúrovňové zásahy se záporným výběrem, podpora stabilních jedinců s dlouhými korunami, dosáhnout vertikální diferenciace porostů Ohrožení mrazem, větrem, zvěří, sněhem námrazou, částečně buření; důsledná ochrana proti okusu a včasná výchova mladých porostů

Zdravotní výběr a podsadba

Stabilita, životnost

20 – 40 let, interval výchovy dle stavu mlazin a tyčovin, udržovat volnější zápoj,a hluboce zavětvené koruny

Ohrožení mrazem, větrem, zvěří, sněhem námrazou, částečně buření; důsledná ochrana proti okusu

MELIORACE:


213

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:

214

Podprůměrný

Podprůměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Průměrná

Podprůměrná

PLO - 27

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora vtroušených listnáčů. Kůň, lanové systémy, UKT


PLO – 27



Výměra


LESY V KLEČOVÉM LESNÍM VEGETAČNÍM STUPNI

03

(vysokohorské hole na hřebenech – nepůvodní kosodřevina s vtroušeným zakrslým SM; podzol humusový drnový na rule )


9Z; 9K


ha 773

% 1,42


SM

SM 10, JŘ, VR slezská






1 ha


1x prům. výška

7 let

+





JŘ Hospodářský způsob:

V

les vysoký

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: POROSTNÍ TYP: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ


Obnovní doba

DOPORUČENÍ

200 - f

vyhl.č.83/96 Sb.

Počátek obnovy



Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy


∞ V

< 14 Velmi omezené, vegetativní množení Ponechat přirozenému vývoji, případně doplnit jednotlivě SM a JŘ, VR slezská – asanace erozních rýh

VÝCHOVA POROSTŮ : - zaměření - mladé porosty - dospívající porosty

Životnost

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný - ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Mladé SM a JŘ chránit před poškozením zvěří

Ponechat přirozenému vývoji Ponechat přirozenému vývoji, případná redukce kosodřeviny dle plánu péče

Podprůměrný Protierozní Infiltrační Nadprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy.



215


PLO - 27

9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií (lesy zvláštního určení - zákon 289/95. §8 odst. 1 písm. a-c, odst. 2 písm. a-h) Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení: subkategorie:

31a) - Lesy v ochranných pásmech vodních zdrojů 1. stupně

FUNKCE: Lokalizace:

VODOOCHRANNÁ Seznam jednotlivých lokalit uveden v příloze č. 5 textové části

Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský TVAR: Obmýtí: Obnovní doba: HOSPODÁŘSKÝ ZPůSOB: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti :

Stabilní porosty odolné proti větrům, stálé osazení ploch lesním porostem, vertikální diferenciace U podzemních odběrů zastoupení především odolných dřevin, u povrchových odběrů omezit listnáče a MD, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (OL,JS,KL) Les vysoký Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, u porostů z cílových dřevin mírně prodloužit Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, při převaze clonných sečí poněkud prodloužit Dle HS - účelový výběr, podrostní a násečný Proti převládajícím větrům, započít u vodního zdroje a po zajištění postupovat proti svahu, pro maximální využití přirozené obnovy clonné okrajové a skupinové seče, při nezdaru nebo zabuřenění násek, míšení dřevin skupinovité, v okrajích vyšší zastoupení listnáčů, prostorová výstavba mírně až výrazně diferencovaná Používat vyšší hektarové počty než stanovené minimální, využívat přípravu půdy pro zalesnění i přirozenou obnovu, nálety a nárosty doplňovat hlubokokořenícími dřevinami Stabilita porostů, prostorová diferenciace Včasnou a intenzívní výchovou vytvářet předpoklady pro tvorbu uvolněných korun, protěžovat hlubokokořenící dřeviny Udržovat mírně uvolněný zápoj, protěžovat kvalitní jedince a pečovat o rozvoj jejich korun, uvolňovat hlubokokořenící dřeviny, zachovávat spodní etáž Porosty často ohroženy větrem a hnilobou, mrazové polohy Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje Použít omezeně kombinovaných hnojiv, chemická ochrana porostů jen se souhlasem vodohospodářského (hygienického) orgánu, vyloučit pesticidy Zabránit možnosti znečištění kolem povrchových odběrných míst těžebním odpadem, těžbu a přibližování provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zmrzlé půdě, neporušovat povrch půdy, břehů, koryt a neznečišťovat vodu, přibližování lanovými systémy a koňmi, bezpečná a kontrolovatelná manipulace s palivy a mazovými hmotami, do ochranného pásma 1. stupně je zakázáno vjíždět mechanizačními prostředky Neprovádět stavební činnost, pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím

opatření v těžební činnosti :

opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

216

Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat Okamžitě odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby.


PLO – 27


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení: subkategorie:

31b) Ochranná pásma zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod

FUNKCE: Lokalizace:

VODOOCHRANNÁ Karlova Studánka (2863,55 ha) Velké Losiny (12,47 ha) Celková rozloha: 2876,02 ha Pěstování smíšených a zdravých porostů, které budou plnit funkci ochrany vydatnosti a čistoty přírodních léčivých vod Skupinovitě smíšený les s vhodným vertikálním členěním a se zastoupením dřevin cílové skladby podle SLT a HS Les vysoký Podle zastoupených SLT a vytvořených HS Podle zastoupených SLT a vytvořených HS, při přirozené obnově prodloužená Podle HS – účelový výběr, podrostní, násečný Obnovu uskutečňovat především clonnými sečemi, účelovým výběrem nebo náseky. Míšení dřevin skupinovité. Podpora vertikálního členění, zajištění vhodného krytu půdy

Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti :

opatření v ostatních činnostech :

Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

Zalesňovat silnými sazenicemi; KL, JS poloodrostky Stabilita a kvalita porostu, pečovat o vhodný zápoj Záporné výběry, odstraňovat netvárné jedince, obrostlíky a předrostlíky, podpora přimíšených cílových dřevin a MZD Záporné výběry, v úrovni uvolňovat kladným výběrem kvalitní jedince cílové druhové skladby a MZD Mrazové polohy, buřeň, ohrožení větrem Dodržovat stanovená ochranná opatření ve vymezených ochranných pásmech Omezovat chemickou ochranu a ošetření kultur Zabránit možnosti znečištění kolem zdrojů léčivých a minerálních vod těžebním odpadem, těžbu a přibližování provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zmrzlé půdě, neporušovat povrch půdy, přibližování lanovými systémy a koňmi, bezpečná a kontrolovatelná manipulace s palivy a mazovými hmotami Závazná ustanovení, zákazy nebo omezení některých činností podle stanovených ochranných pásem jsou podrobně stanoveny podle jednotlivých vymezených lokalit. Zákresy pásem a písemná rozhodnutí orgánů státní správy jsou podrobně doloženy v kapitole: příloha č. 5 textové části a mapě deklarovaných funkcí Úpravy vodního režimu v lesních půdách, pokud je to nutné, lze provádět pouze povrchovým odvodněním při obnově porostů a za podmínek, které jsou v pásmech ohrožení přípustné Okamžitě odstranit rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny


217

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31 c) – Lesy v národních přírodních rezervacích

Lokalizace:

Cíl hospodaření:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:

Zalesňování , přirozená obnova:

zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti : opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

218

PLO - 27

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY NPR Praděd (2 021,63 ha) NPR Šerák - Keprník (567,64 ha) NPR Králický Sněžník (1 725,76 ha) NPR Rejvíz (329,95 ha) NPR Skřítek (164,68 ha) Celková rozloha: 4 809,66 ha Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování a nenarušení přírodních výtvorů Hospodaření podle plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny, dle plánu péče Les vysoký Dle stávajících SLT a vytvořených HS, prodloužit dle plánu péče Dle stávajících SLT a vytvořených HS, prodloužit dle plánu péče Výběrný, podrostní, kotlíková seč Dle plánu péče: 9. lvs – ponechat přirozenému vývoji, případně doplnit jednotlivě SM a JŘ, VR slezská – asanace erozních rýh, místy redukce kosodřeviny dle schválených projektů 8. lvs – účelový výběr (jednotlivý i skupinovitý) dle potřeby jednotlivých porostů, pozvolné uvolňování přirozené obnovy nebo odrůstajících podsadeb, ponechávat stojící souše, při nutnosti asanace napadených stromů, vývratů a zlomů je třeba odvětvené a asanované dříví ponechat v porostu bez přibližování 7.lvs - účelový výběr (jednotlivý i skupinovitý), předsunuté obnovní prvky pro BK a JD Přednostně využívat přirozenou obnovu, proředěné a prosvětlené porosty s nedostatečnou přirozenou obnovou podsazovat fenotypem horského SM zaručené provenience, výsadba na vyvýšená místa, na místa chráněná pařezy a odumřelou hmotou, výsadba do rozkládajícího se dřeva, převážně nepravidelný spon, JŘ jednotlivě i ve skupinkách, na světlá vyvýšená místa zalesňování SM ve skupinkách, převážně obalovaná sadba, silné, nepřerostlé , aklimatizované sazenice, šetřit porostní plášť, VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Dosažení hluboce zavětvených korun s vyšší stabilitou 20 – 40 let, interval výchovy dle stavu zmlazení; prořezávat hustší skupiny, udržet přirozený volnější zápoj a hluboce zavětvené koruny 40 – 80 let, interval 20 roků; mírné podúrovňové zásahy se záporným výběrem, zdravotní výběr, podpora stabilních jedinců s dlouhými korunami, dosáhnout vertikální diferenciace porostů Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, zvěří, hmyzími škůdci, imisemi Ochrana proti škodám zvěří, redukovat stavy zvěře, asanace lapáků a napadeného dříví pouze odkorněním, myslivecká zařízení lze budovat jen se souhlasem SCHKOJ, zařízení pro přikrmování zvěře budovat nelze, zachovávat doupné stromy Omezení chemické ochrany kultur, není dovoleno přihnojování, aplikace herbicidů vyloučena Těžit v zimním období, maximálně šetřit půdní povrch, přibližování jen šetrnými mechanizmy a koněm Zakládaní staveb a technických děl není dovoleno Odvodnění není dovoleno Stávající cestní síť je vybudována dostatečně, nutná pouze údržba Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny


PLO – 27


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení: SUBKATEGORIE: FUNKCE: Lokalizace:

Cíl hospodaření:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti : opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

32a) – Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Přírodní rezervace – Suchý vrch (49,91 ha), Pod Jelení studánkou (356,00 ha), Jelení bučina (26,21 ha), Sněžná kotlina (107, 51 ha), Vysoký vodopád (141, 36 ha), Františkov (21, 09 ha), Pod Slunečnou strání (15,97), Pod Františkovou myslivnou (26,53 ha), Borek u Domašova (14,12 ha), Šumárník (0,62 ha) Přírodní památky - Pasák (2,38 ha), Smrčina (1,42 ha), Zadní Hutisko (1,31 ha) Celková rozloha: 764, 43 ha. Ochrana výskytu vzácných rostlinných společenstev a druhů živočichů, zachování a nenarušení přírodních výtvorů Hospodaření podle plánu péče Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny, dle plánu péče Les vysoký Dle stávajících SLT a vytvořených HS, prodloužit dle plánu péče Dle stávajících SLT a vytvořených HS, prodloužit dle plánu péče Výběrný, podrostní Dle plánu péče. Převládá maloplošná a skupinová seč clonná, účelový výběr, v 6. a 7. lvs s předsunutými prvky pro JD a BK, při nezdaru přirozené obnovy podsadby. Míšení dřevin skupinovité i jednotlivé, výšková i věková diferenciace Důsledné dodržování provenience, dosáhnout maximální podíl přirozené obnovy Dosažení zastoupení přirozených nebo původních dřevin, vytvářet podmínky k růstu chráněných rostlin Způsob provedení zásahu a intenzita závisí na dřevině, protěžovat cílové dřeviny, redukce nežádoucích a nepůvodních Protěžovat dřeviny cílové skladby, šetřit vtroušené původní dřeviny, podporovat tloušťkovou a výškovou diferenciaci, uvolňovat koruny dřevin vhodných pro přirozenou obnovu Ohrožení větrem, hnilobami, ohrožení kultur zvěří Ochrana proti škodám zvěří, redukovat stavy zvěře, asanace lapáků a napadeného dříví pouze odkorněním, myslivecká zařízení lze budovat jen se souhlasem SCHKOJ, zařízení pro přikrmování zvěře budovat nelze, zachovávat doupné stromy Omezení chemické ochrany kultur, není dovoleno přihnojování Těžit v zimním období, maximálně šetřit půdní povrch, přibližování jen šetrnými mechanizmy a koněm Zakládaní staveb a technických děl není dovoleno Odvodnění není dovoleno Stávající cestní síť je vybudována dostatečně, nutná pouze údržba Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny


219


PLO - 27

Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení SUBKATEGORIE: FUNKCE:

32b) - Lázeňské lesy

Lokalizace: Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti :

opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

220

ZDRAVOTNÍ Karlova Studánka - 61,80 ha Lipová - Lázně - 66,76 ha Celková rozloha: 128,56 ha Lesy jsou lokalizovány v bezprostřední blízkosti lázeňských míst, mají význam klimatický, hygienický a oddechově rekreační Skupinovitě i jednotlivě smíšený les s vhodným vertikálním členěním a ponecháním esteticky působících výstavků a skupin, omezit nebo i vyloučit BŘ (alergeny), postupovat dle SLT a HS Les vysoký Podle zastoupených SLT a vytvořených HS, předržení některých skupin a výstavků Podle zastoupených SLT a vytvořených HS Účelový výběr, podrostní, příp. násečný Převážně okrajové, pruhové a skupinové seče clonné, účelový výběr, umělá obnova kotlíkovou sečí , případně násekem, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé

Používat silné sazenice nebo poloodrostky, podporovat přirozenou obnovu, využít možnost použití geograficky nepůvodních lesních dřevin Kvalita, podpora esteticky působících dřevin a jejich hloučků či skupin, odstraňování břízy Záporné výběry, podpora přimíšených dřevin, odstraňování BŘ Záporné výběry, podpora přimíšených a esteticky působících dřevin a skupin, ponechat spodní listnaté patro i z výmladků, volný zápoj Kultury ohroženy vysokou buření a zvěří, nutné vnitřní zpevnění odolnými dřevinami (BK, DB, KL, MD) Ochrana proti buřeni, včasná asanace kůrovců Omezit používání chemických prostředků k ochraně lesa Těžbu provádět v době menší návštěvnosti lázní a lázeňského lesa - v zimním období, vyloučit používání těžkých mechanizmů, zajistit včasné odstranění klestu a těžebního odpadu kolem cest a pěšin, uložení do hromad mimo trasy nebo spálení, pro přibližování používat šetrné mechanizmy a koně Budování a údržba prvků a staveb v lázeňském lese podle zpracovaného projektu Asanace erozních rýh, údržba odvodňovací sítě Odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny.


PLO – 27


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení SUBKATEGORIE: FUNKCE: Lokalizace: Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , Přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: Bezpečnost produkce: Opatření ochrany lesa: Opatření v pěstební činnosti : Opatření v těžební činnosti : Opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

32c) - Příměstské a městské lesy se zvýšenou rekreační funkcí REKREAČNÍ Městský les Jeseník - 59,62 ha Celková rozloha: 59,62 ha Zvyšování věkové a druhové diverzity, prostorové a vertikální diferenciace, střídání dřevin, keřů i nezalesněných ploch Smíšené porosty, uplatňovat estetické, okrasné i introdukované dřeviny nebo cílová druhová skladba podle HS Les vysoký Dle SLT a vytvořených HS - mírně zvýšit, u kvalitních a zdravých více Dle SLT a vytvořených HS - mírně prodloužit Podle HS - účelový výběr, podrostní, násečný až holosečný Převážně jemnější postupy, kombinace clonných způsobů pro přirozenou obnovu, při nezdaru násek, ojediněle holoseč, holoseč vyloučit podél cest, ponechávat esteticky význačné jedince jako výstavky, tvořit zvlněné okraje a malé porosty, míšení skupinovité i jednotlivě, prostorová výsadba co nejvíce diferencovaná, účelový výběr Přednostně přirozená obnova, využít možnost použití geograficky nepůvodních lesních dřevin Výrazné zvýšení podílu listnáčů a JD Intenzivní zásahy, podpora předrostů a vtroušených dřevin ve skupinách i jednotlivě, volný zápoj Intenzivní zásahy, dále uvolňovat vybrané stromy, rozvolnit zápoj Kultury ohroženy buření a zvěří Zapláštit okraje porostů, důsledná ochrana kultur proti okusu Vyloučit používání páchnoucích chemických prostředků při ochraně a ošetřování kultur Těžit mimo rekreační sezónu, na frekventovanějších místech odstranit těžební odpad, pro přibližování používat šetrné mechanizmy a koně Výstavba rekreačních prvků a staveb Asanace erozních rýh, udržovat odvodňovací síť Zpřístupnění atraktivních částí lesa, budovat odstavné plochy pro motorová vozidla, udržovat cestní síť Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny.


221

Hospodářské soubory, základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření SUBKATEGORIE: FUNKCE:

32d) – Lesy sloužící lesnickému výzkumu VÝZKUMNÁ Experimentální povodí U vodárny (145,51 ha)

Lokalizace: Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , přirozená obnova: Zaměření: VÝCHOVA Mladé porosty : POROSTŮ: Dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti : opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

222

PLO - 27

Celková rozloha: 145,51 ha Uplatňovat normální hospodaření se zvýrazněním všech pozitivních trendů v LH - max. uplatnění podrostního způsobu hospodaření, preferovat přirozenou obnovu listnáčů (zejm. BK) a JD Dle požadavků VÚLHM; zvyšovat podíl BK a JD Les vysoký Dle SLT a vytvořených HS Dle SLT a vytvořených HS Max. upřednostňovat podrostní způsob, při zabuřenění násečný Převážně jemnější postupy, kombinace clonných způsobů pro přirozenou obnovu, při nezdaru násek, JD též do předsunutých prvků, kolem 3 totalizátorů umístěných v povodí udržovat kruhovou plochu s poloměrem 20 m jako bezlesí Převážně přirozená obnova Výrazně zvýšit podíl listnáčů a JD Dle příslušných HS Dle příslušných HS Kultury ohroženy buření a zvěří Důsledně provádět všechna opatření ke snížení škod zvěří Po proclonění porostů provádět zraňování půdy Při dotěžování horní etáže používat směrové kácení, těžbu provádět v zimě, šetrné přibližování końmi a univerzálními traktory Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména vodoochrannou kolem vodotečí a infiltrační Asanace erozních rýh Okamžitě odstraňovat rýhy po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny.


PLO – 27


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení: SUBKATEGORIE: FUNKCE: Lokalizace: Cíl hospodaření:

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , Přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti : opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: PRVKY ÚSES:

32e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou PŮDOOCHRANNÁ, VODOOCHRANNÁ Velmi srázné kamenité až skalnaté svahy, ochranná pásma vodních zdrojů 2. stupně, vodárenské toky a jejich povodí Hospodaření podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), doplněného zákonem č 114 z roku 1998; zásady hospodaření v lesích se zvýšenou funkcí půdoochrannou viz HS 401, 406, 501, 506, 701 Cílová druhová skladba podle SLT a hosp. souborů Les vysoký Podle zastoupených SLT a vytvořených HS Podle zastoupených SLT a vytvořených HS Upřednostňovat podrostní způsob hospodaření, v ostatních případech násečný, vyjímečně v rozvrácených porostech i holosečný Pro přirozenou obnovu clonné okrajové, pruhové i skupinové seče, v případě nemožnosti uplatnění nebo neúspěchu umělá obnova násekem, příp.holou sečí, postup proti nebezpečnému větru, míšení dřevin skupinovité i jednotlivé Zalesňovat silnými sazenicemi nebo poloodrostky Nadprůměrná u SM a MD, průměrná u BK a KL, nutno využít Zvýšení kvality a stability porostů, podpora JD, BK a KL i ostatních MZD Záporné výběry, výsek netvárných, obrostlíků a předrostlíků, podporovat cílové listnáče a ostatní MZD U SM porostů zásahy podúrovňové se záporným výběrem s uvolňováním kvalitních jedinců v úrovni, ve smíšených a listnatých porostech kladný výběr v úrovni s podporou všech cílových dřevin a MZD Kultury ohroženy mrazem, buření a okusem, ohrožení větrem a hnilobami Včasné provádění rozluk a odluk, zpevňování okrajů porostů, důsledná ochrana proti škodám zvěří Postupné zvyšování věkové i výškové diferenciace v lesních porostech Soustřeďování dříví v kombinaci kůň a UKT, při uvolňování nárostů používat směrové kácení, dbát na asanaci erozních rýh Podporovat půdoochrannou, krajinotvornou, klimatickou a vodoochrannou funkci lesů, lesní části dále plní dílčí vodohospodářskou funkci infiltrační případně desukční Odvodňování provádět pouze v nutných případech při obnově porostů, neodvodňovat prameniště a okolí tůní Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci svodnic a příkopů, srážkovou vodu vhodně rozptýlit do okolních porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny.


223


PLO - 27 Výměra


ha

LESY SE ZVÝŠENOU FUNKCÍ PŮDOOCHRANNOU


(velmi srázné kamenité až skalnaté svahy s nebezpečím eroze; ranker na rule, břidlicích, drobě, amfibolitu) Geograficky a) kyselá : 4 N,K9; (4Y) Základní dřeviny: SM, BK nepůvodní dřeviny: b) živná : 4 A,S9,B9

MD,DG

a) BK 6, (JD,MD,LP,DG) 3, SM 1, BŘ, HB, BO b) BK 6, (KL,JD,MD,LP,JS) 3, SM 1, JL, HB, BŘ, DG






1 ha


1x prům. výška

BK 8



KL 6

MD 3

5+2let

30




Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:


224

V – (P)


Obnovní doba

150


121 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: ( AVB) Možnosti Přirozené obnovy:


les vysoký

401 – SMRKOVÉ Počátek obnovy


BK, JD, LP, DB, DG na 4A,S9, B9 : + JV, JS, JL, HB


JD 5

Obmýtí




SM 4

%

V,(P)


Obnovní doba




121

26 - 30 U SM nadprůměrné, u BK velmi dobré, MD při prosvětlení, potřeba maximálního využití u BK, JD, KL, JS, JL, MD, u SM částečné Jednotlivě i skupinovitě výběrnou sečí uvolňování přiroz. obnovy, u SM porostů postupná změna druhové skladby na bukový porostní typ skupinovitou výběrnou sečí, míšení skupinovité, KL, JD, MD jednotlivě, převaha obalované sadby

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


50 V,(P)

26 - 28 U BK nadprůměrné, potřeba maximálního využití zmlazení BK, KL, MD, JD, SM, JS, JL Uplatňování výběrných principů při tvorbě skupinovitě uspořádaného různověkého lesa s vertikálním zápojem, clonná přirozená obnova ve skupinkách či skupinách, výběr přestárlých či nezdravých jedinců, pomalá postupná obnova, při neúspěchu přirozené obnovy, obnova umělá skupinovitě výběrnou sečí obalovaná sadba Zlepšení ekologické stability

U SM zásahy podúrovňové, záporný výběr, podpora přimíšených cílových dřevin a MZD, pěstování hlubokých korun Výběr nekvalitních jedinců, podpora tvorby přirozeného zápoje, u SM hlubokých korun, podpora vertikálního členění skupin a etáží

Záporný výběr obrostlíků a nekvalitních jedinců, úprava druhové skladby, podpora vtroušených dřevin

Na příkrých a srázných svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ohrožení větrem, sněhem, suchem, mrazem, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Na příkrých a srázných svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ohrožení větrem, sněhem, suchem, mrazem, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD (MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Nadprůměrná

Výběr nekvalitních jedinců, úprava druhové skladby, podpora vertikálního členění skupin a etáží

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pokud se v porostech vylišených lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do exponované řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS Lanové systémy


PLO – 27



225


Výměra


ha




PLO - 27

(velmi srázné kamenité až skalnaté svahy s nebezpečím eroze; ranker na rule, fylitu, amfibolitu, břidlicích) Geograficky a) kyselá: 5 - 6 N,K9; (5- 6 Y, 6Z) Základní dřeviny: BK, SM MD 4-7 nepůvodní dřeviny: b) živná: 5 B9, 5U; 5 - 6 F,A,S9; (5J)

a) BK 6, SM 2, (JD,MD,LP) 2, BŘ, JŘ, BO, KL b) BK 6, SM 2, (JD,MD,KL,LP,JS) 2, BŘ, JŘ, JL







( §31,odst.2 )

1 ha

1x prům. výška

JD 5



BK 8

KL 6

LP 6

JS 6

5+2 let

30

Počátek obnovy

Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: (AVB) Možnosti přirozené obnovy:

V – (P)



121


les vysoký

Obnovní doba

150


BK,JD, JV, LP, DG na 5 B9, 5 – 6 F,A,S9: +JS,JL


MD 3





SM 4

V (P)


Obnovní doba



121

24 - 28

Jednotlivě i skupinovitě výběrnou sečí uvolňování přiroz. obnovy, u SM porostů postupná změna druhové skladby na bukový porostní typ skupinovitě výběrnou sečí, míšení skupinovité, KL, JD, MD jednotlivě, převaha obalované sadby

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty


Uplatňování výběrných principů při tvorbě skupinovitě uspořádaného různověkého lesa s vertikálním zápojem, clonná přirozená obnova ve skupinkách či skupinách, výběr přestárlých či nezdravých jedinců, pomalá postupná obnova, při neúspěchu přirozené obnovy, obnova umělá skupinovitě výběrnou sečí, převaha obalované sadby Zlepšení ekologické stability

Doporučené výrobní technologie:

226

Počátek obnovy


22 - 26


Odchylky od modelu:

Obnovní doba

V (P)

U BK nadprůměrné, potřeba maximálního využití zmlazení BK, KL, MD, JD, SM, JS, JL

Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES:

Obmýtí

50

U SM nadprůměrné, u BK velmi dobré, MD při prosvětlení, potřeba maximálního využití u BK, JD, KL, JS, JL, MD, u SM částečné


%

U SM zásahy podúrovňové, záporný Záporný výběr obrostlíků a nekvalitních výběr, podpora přimíšených cílových jedinců, úprava druhové skladby, dřevin a MZD, pěstování hlubokých podpora vtroušených dřevin korun Výběr nekvalitních jedinců, podpora Výběr nekvalitních jedinců, úprava tvorby přirozeného zápoje, u SM druhové skladby, podpora vertikálního hlubokých korun, podpora vertikálního členění skupin a etáží členění skupin a etáží Na příkrých a srázných svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ohrožení větrem, sněhem, suchem, mrazem, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD(MD) rozsochami, šetřit doupné stromy

Průměrný

Průměrný

Protierozní

Protierozní

Infiltrační

Infiltrační

Podprůměrná

Nadprůměrná

Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pokud se v porostech vylišených lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do exponované řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS Lanové systémy


PLO – 27



Výměra


ha



%

(velmi srázné kamenité až skalnaté svahy s nebezpečím eroze; ranker na rule, fylitu, amfibolitu, břidlicích, křemenci) Geograficky 7 N,K9,F,S9; (7 Z,Y) Základní dřeviny: SM nepůvodní dřeviny:

SM 8, BK(KL) 2, JD, BŘ, JŘ






1 ha


1x prům. výška

5+2 let


SM 4

BK 8



KL 6

VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření - mladé porosty


Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA: MELIORACE: FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční - půdoochranný - vodoochranný -ekologická stabilita Prvky ÚSES: Odchylky od modelu: Doporučené výrobní technologie:


15 Hospodářský tvar:

BK,JD, JV, JŘ Hospodářský způsob:

V – (P)

les vysoký



Obnovní doba


Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy


Počátek obnovy



121 Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Hodnocení porostů: (AVB) Možnosti přirozené obnovy: OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:



V (P)

24 - 28 U SM průměrné, potřeba maximálního využití u BK a KL Jednotlivě i skupinovitě výběrnou sečí uvolňování přirozené obnovy, převaha obalované sadby VR slezská – asanace erozních rýh a půdních odkryvů, stabilizace svahů Zvýšení ekologické stability U SM zásahy podúrovňové, záporný výběr, podpora přimíšených cílových dřevin a MZD, pěstování hlubokých korun Výběr nekvalitních jedinců, podpora tvorby přirozeného zápoje, u SM hlubokých korun, podpora vertikálního členění skupin a etáží, extrémy – přirozený vývoj Na příkrých a srázných svazích půda ohrožena půdní erozí; udržovat vhodný zápoj a kryt půdy, ohrožení větrem, sněhem, suchem, mrazem, důsledná ochrana proti škodám zvěří, individuální ochrana JD rozsochami, šetřit doupné stromy

Průměrný Protierozní Infiltrační Podprůměrná Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Max. podpora všech listnáčů. Pokud se v porostech vylišených lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou nalézají z důvodu arondace jiné SLT, které nepatří do exponované řady, hospodaření se provádí odlišně podle příslušných SLT a HS Lanové systémy


227


PLO - 27

Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení: SUBKATEGORIE: FUNKCE:

32f) - Genové základny OCHRANA GENOFONDU č. 160 (BR) Karlov - Morávka (568,27 ha), /SM/ 8. lvs č. 164 (JE) Rejvíz (357,36 ha), /SM,BL/ 6. - 8. lvs č. 164 - 1 (JE) Jeseník (502,15 ha), /SM, BK/ 5. - 6. lvs č. 165 - 2 (BR) Ludvíkov (355,08 ha), /BK,KL/ 6. lvs č. 165 - 3 (BR) Vidly - Praděd (757,14 ha), /SM/ 8. - 9. lvs č. 170 (SU) Kouty n. D. (338,92 ha), /SM,BK,KL/ 6. - 7. lvs č. 170 - 1 (SU) Kosaře (403,58 ha), /BK,KL/ 6. - 7. lvs č. 232 (SU) Stříbrnice (122,96 ha), /SM,JD/ 6. - 7. lvs č 234 (SU) Staré Město (118,00 ha), /SM,BK/ 6. lvs č. 235 (UO) Králíky (94,03 ha), /SM,BK/ 6. - 7. lvs Celková rozloha: 3617,49 ha Pěstování kvalitních semenných porostů Podle SLT se zaměřením na dřeviny uznané v genových základnách

Lokalizace:

Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba:

Les vysoký Podle SLT a vytvořených HS, případné zvýšení u genových základen Podle SLT a vytvořených HS, případné prodloužení u genových základen

Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: Zalesňování , přirozená obnova: zaměření: VÝCHOVA mladé porosty : POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti opatření v těžební činnosti : opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: PRVKY ÚSES:

228

Upřednostňovat podrostní způsob s přirozenou obnovou, v ostatních případech násečný i holosečný Proti směru převládajícího větru, zásadním způsobem reprodukce je přirozená obnova maloplošnou sečí clonnou - okrajovou, pruhovou i skupinovou, v případě nemožnosti nebo neúspěchu obnova násekem i holou sečí. Míšení dřevin do skupin, MD, JD, KL i jednotlivě Používat sadební materiál původem pouze z téže genové základny Nadprůměrná u SM, BK, KL, nutno využít Zaměření na ochranu genofondu, zvýšení druhové různorodosti, stability a kvality porostu Záporné výběry, odstranit obrostlíky, netvárné jedince a předrostlíky, podporovat cílové dřeviny a ostatní MZD Kladný výběr v úrovni s podporou cílových dřevin a MZD Kultury ohroženy mrazem, buření a okusem, částečné ohrožení větrem Důsledná ochrana proti škodám zvěří Zvýšenou pěstební péčí, uvolňováním korun zvyšovat produkci kvalitního osiva. Těžbu provádět v zimním období, zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty, nezraňovat stojící stromy, vyklizování v kombinaci kůň a UKT Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména vodoochrannou kolem vodotečí, desukční a infiltrační Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně podmáčených a oglejených půd při obnově porostu. Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do okolních porostů Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny.


PLO – 27


Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení SUBKATEGORIE: FUNKCE: Lokalizace: Cíl hospodaření: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Hospodářský tvar: Obmýtí: Obnovní doba: Hospodářský způsob: OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba: ZalesňovánÍ , přirozená obnova: zaměření: mladé porosty : VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající porosty: bezpečnost produkce: opatření ochrany lesa: opatření v pěstební činnosti : opatření v těžební činnosti : opatření v ostatních činnostech : Meliorace: Cestní síť: Prvky ÚSES:

32g) - Uznané obory PROVOZOVÁNÍ MYSLIVOSTI Uznaná obora Rudno – zvěř vysoká Rozloha: 922,05 ha Sladit záměr chovu zvěře se zachováním současných lesních porostů a se zabezpečením jejich obnovy Podle HS (SLT), udržet podíl plodonosných dřevin - JŘ, JB, ovocná pláňata, jírovec, zvýšit podíl okusových dřevin – jíva, OS, LP,KL,JS Les vysoký Podle SLT a vytvořených HS Podle SLT a vytvořených HS Násečný , holosečný, podrostní Umělá obnova pomocí kotlíkových sečí a náseků, u nekvalitních a poškozených částí porostů i sečí holou, BK porosty pěstovat v uvolněném zápoji k zajištění maximální plodivosti, dle možností využívat přirozenou obnovu Převážně umělá obnova v trvalém a účinném oplocení Přirozená obnova v omezené míře Zvýšení úživnosti zakládáním okusových ploch, zlepšením kvality luk a pastvin a stabilita porostů Podpora plodonosných dřevin například komolením smrku, udržovat volnější zápoj, u kvalitních jedinců využívat individuální ochrany proti ohryzu a loupání Podpora vytváření velkých korun u plodonosných dřevin, u rozpadajících se bukových porostů lze využít předčasné obnovy Vysoké ohrožení hnilobami s následným ohrožením abiotickými činiteli Zvýšená ochrana proti škodám zvěří při obnově a ochrana porosní kostry proti ohryzu a loupání Uvolňováním korun zvyšovat plodivost a úživnost v dané lokalitě Těžbu provádět raději v zimním období, přibližování UKT a koněm Údržba účelových ploch Údržba vodní sítě Udržování cest v dobrém stavu Hospodaření podle návrhů opatření v prvcích schválených v dokumentaci ÚSES. Ochrana původní fytocenózy. Jemnější způsoby hospodaření. Vytvoření a podpora vertikálního členění. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené skladby. Nevysazovat introdukované dřeviny.


229


PLO - 27

9.5.3. Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997) Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami z ákladn ími, me liora č n ím i a z p e vňu j íc í mi a druh y př i m íše ným i a vtro uše ným i. V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostním typu neměly tvořit významnější zastoupení. Z ák lad n ím c íle m př i z ak lá dán í l es n íc h p or os tů j e v p ře vážné vě tš ině tvor ba s měs í a s o učasně i vhodných zp ůsobů m íš en í. Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Ne jčas těj i u v á děn é míšení s ku p in o vi t é a h l oučko vit é má v so učasných po dmínkác h s ta vu n ašic h les ů a eko no mik y p r o voz u opr oti je dno t l ivé mu m íš en í v elk ou řa du výh od : - obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí - zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení, uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů - směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly - možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité - je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin - významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur. Při skupinovitém míšení velikost hloučku činí kolem 0,01 ha (cca 5-25 ks), velikost malé skupiny činí kolem 0,03 ha, za velkou skupinu lze pak považovat výsadbu kolem 0,10 ha.

9.5.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Plíva, Žlábek, ÚHÚL 1989) Smrkové porosty Smrk ztepilý je v PLO 27 nejdůležitější hospodářskou dřevinou. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtní, což lze využít při pěstování silných sortimentů. I mimo zápoj si udržuje přímý růst a souměrnou korunu. Rozhodující etapou je výchova mladých porostů, u nichž je usměrnění výstavby, skladby, produkce a hodnoty příštích porostů nejúčinnější vzhledem k plasticitě smrku v tomto věku. Začátek výchovy spadá do doby zapojování kultur, tj, ve věku 10 - 15 let, interval výchovy do 30 - 40 let je 5 roků, dále 10 - 15 roků. Zcela převažují podúrovňové zásahy se záporným výběrem. Jen v dospívajících, nejkvalitnějších a dobře vychovávaných porostech jsou vhodné i úrovňové zásahy s kladným výběrem. Tloušťkový přírůst kulminuje již ve věku 10 - 15 let, výškový přírůst ve věku 20 - 35 let. Ve vyšších a horských polohách je třeba výchovu zaměřit na zvýšení odolnosti a stability vzhledem k silnému ohrožení větrem a sněhem. Mladé porosty se udržují ve volném, probírkové v plnějším zápoji, cílem je dosáhnout dlouhé a pravidelné koruny. Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií. Nepodléhá příliš škodám způsobovaných abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít 230


PLO – 27


přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Dále se postupuje neutrálními zásahy s kombinovaným výběrem. Při výchově je třeba šetřit MZD i vtroušené dřeviny. Stabilita bukových porostů je výchovou ovlivnitelná v menší míře, protože v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a vůči větru je dobrou ochranou hluboký kořenový systém. Pečlivou výchovou kladným výběrem v úrovni s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtí lze v bukových porostech získat dodatečnou produkci vysoké kvality, uvolňováním korun pak umožnit následnou přirozenou obnovu. Olšové porosty Výchova porostů vzniklých výsadbou nebo přirozeným zmlazením, začíná před zapojováním korun. Do 20 let jsou zásahy mírné a časté, neutrální, výběr záporný. Přiměřený zápoj má zajistit dostatek štíhlých jedinců s rovným kmínkem, ale i dostatečně dlouhou korunou (1/3 výšky). Po 40. roce následuje v kvalitních porostech silný kladný výběr v úrovni, který podporuje tloušťkový přírůst kvalitních jedinců, v méně kvalitních zásahy neutrální, výběr kombinovaný. U výmladkových porostů se postupně redukuje záporným výběrem počet jedinců z jednoho pařezu. Na úrodných půdách možno ponechat i více kvalitních výmladků. Jasanové porosty Jasanové porosty se v PLO 27 vyskytují jen v menší míře podél vodotečí. Jasan vyžaduje boční tlak jiné dřeviny, jinak je větevnatý. Proto kvalitní rovné kmeny vyrůstají většinou ve směsi s jinými dřevinami. Jasanové porosty i JS skupiny vyžadují kladný výběr již v mlazinách. V tyčkovinách i tyčovinách je rovněž nutný kladný výběr v úrovni. Totéž platí i u dospívajících porostů. Při výchově nutno šetřit MZD i vtroušené dřeviny. Čisté JS porosty nezakládat!

9.5.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených podle podmínek a možností věkově i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin z dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace přídatných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů převážně hospodářský způsob podrostní nebo násečný s předsunutými obnovními prvky, podle potřeby v kombinaci s maloplošnými holými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možností i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče se doporučuje zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů v ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holé seče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

231


PLO - 27

dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném shrnování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakéhokoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o podrosty, lesní a porostní okraje aj.).

9.5.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998) Přes zdánlivou protichůdnost přístupů lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření! Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou! Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy p ř ír od ě blízké hospodař en í je p rost ře dke m k do saže n í t r va l é u drž i t e ln os t i h os po da řen í. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné! Koment ář: Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření. Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidifikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako „pumpy“, vrace j íc í d o ob ě hu ž iviny vyp lav ené d o h lubš ích vrs tev pů dy mi mo d os a h mělc e ko řen íc í ho s mr k u . Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, porosty jsou holosečí uvrženy vždy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa. Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality. - erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně „klimaxovými“ vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských. (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. 232


PLO – 27


Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost „severských“ metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách. Př írodě nejbliž š ím zp ůs ob em h os po da řen í p ro n apr os t ou v ětšinu lesů v ČR j e m a l op l ošná f or ma p od ro st n íh o ho sp od ář ské ho zp ůso bu, ev ent . s po nec hán ím v ýst avk ů d o p ř íšt ího ob mýt í.


233


234

PLO - 27


PLO – 27

Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů Lesní porosty v přírodní lesní oblasti 27 – Hrubý Jeseník tvoří velmi významnou složku krajiny. Rozkládají se převážně na místech, která historicky byla méně vhodná jak k zemědělskému využití, tak i ke stavbě obcí a měst. Tvoří je porosty horského rázu zahrnující obvod Králického Sněžníku Rychlebských hor a Hrubý Jeseník. REKAPITULACE ZA PLO 27 3,9 m3/ha 3,9 m3/ha 3,6 m3 hr.b.k. 6,9 m3 hr.b.k. 125 let 948 ha 437 ha 67 let 8,8 240 m3/ha 58,3 %

Průměrná roční těžba v období 1986-1995 Průměrná roční těžba v platných LHP (průřezový rok 1993) Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z HS platných LHP) Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních procent HS platných LHP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) Střední věk (průřezový rok 1993) Průměrné zakmenění (průřezový rok 1993) Průměrná zásoba (průřezový rok 1993) Podíl nahodilých těžeb v období 1986 - 1995

VÝHLEDY V PLO 27 Průřezový rok Vývoj zásob m3/ha Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha

2001 239 4,8


2011 268 5,0

2021 303 5,3

235

236

4649

4232

8561

7054

15580

2065

383

3208

4044

3935

623

317

1155

5371

773

51

53

55

57

59

71

73

75

77

79

01

02

03

100

100

CÍLOVÉ zastoupení %

Současné zastoupení %

54619

47

79

47

Celkem

488

814

45


83,7

70,3

38390

773

5211

535

285

498

3148

3235

2566

268

1446

10906

46

57

+

SM

77

43

95

485

29

41

Porostní plocha celkem ha

Cílový hospodář. soubor

0,1

3,0

1621

77

413

519

353

214

8

27

4

6

JD

1,2

2,1

1150

519

353

214

54

4

6

MD

0,1

+

+

+

+

+

ha

BO

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

85,8

75,5

38390

773

5211

535

285

498

3148

3235

2566

345

1859

11944

4938

5077

55

569

54

69

+

Ost. Celkem Jehl. jehličn.

0,1 0,6

0,1

43

43

BL

Jehličnaté dřeviny

10,1

19,7

10780

462

62

525

809

642

206

3116

2116

2538

16

245

23

20

BK

+

+

+

+

+

DB

1,0

3,2

1784

115

21

262

520

856

4

6

KL

0,2

0,4

239

90

4

145

JS

1,0

0,7

375

38

340

OL

+

+

+

+

+

+

+

+

+

0,2

ha

LP

1,3

0,1

37

16

21

+

+

+

+

BR

Listnaté dřeviny

0,2

0,4

197

+

160

+

16

21

JR

+

+

+

+

+

+

+

+

+

JL

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

Ost list.

14,2

24,5

13415

+

160

577

32

125

787

809

642

38

206

3636

2116

3484

24

245

23

26

485

Celkem Listnaté

Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti PLO - 27

10.2. Základní cílová druhová skladba, prostorové rozmístění dřevin

V následující tabulce je rozpracována cílová druhová skladba podle výměr jednotlivých cílových hospodářských souborů do ploch jednotlivých dřevin jak v cílových HS, tak celkem za PLO 27 a porovnána se současným zastoupením dřevin (dle vyhlášky MZe č.84/1996 Sb.). CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V OBLASTI:

PLO – 27


Cílová druhová skladba je stanovena podle hospodářských souborů včetně doporučených melioračních a zpevňujících dřevin. Dodržení podílů cílových dřevin a MZD podle HS v porostech při jejich obnově je důležitým počinem k postupné změně druhové skladby v lesních porostech, které je možné dosáhnout účinně pouze při obnově porostů. Je třeba též dodržovat základní požadavky na rozmístění cílových dřevin a melioračních a zpevňujících dřevin.

10.3. Specifika hospodaření v oblasti Přírodní lesní oblast 27 - Hrubý Jeseník má horský ráz, vyznačující se výraznou morfologií masívu Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Menší část území tvoří nižší přechodná pahorkatina. PLO 27 patří geologicky ke krystaliniku Českého masivu. Na stavbě pohoří se podílejí především přeměněné horniny starohor a prvohor. Hlavními horninami jsou ruly, ortoruly, pararuly, migmatity a svory. Co se týká půdních podmínek, převažují horské hnědé půdy (kryptopodzoly) a podzoly. Na kamenitých a skalnatých lokalitách se vyskytuje ranker, litozem a regozem. Na vlhkých stanovištích a podél potoků ve sníženinách se nachází kambizem pseudoglejová a glej kambický. Největší podíl lesů je rozložen v 6., 5. a 7. lvs (dle typologické klasifikace ÚHÚL Brandýs nad Labem) a to v následujícím procentickém zastoupení : 6. lvs 38,8% , 5. lvs 24,4% a 7. lvs 22,8% , t.j. 86,0% veškeré rozlohy lesa v oblasti. Nejméně, jen okrajově, jsou zastoupeny pouze azonálními typy 0. a 3. lvs – celkem 0,5%. Nejvíce jsou zastoupeny ekologická řada živná – 64,9%, dále řada kyselá 18,7% a řada obohacená 13,7%. Největší plocha náleží edafické kategorii S – středně bohaté (39,3%), dále kategorii B - bohaté (23,6%) a kategorii K – kyselé (13,7%). Klimaticky patří celé území PLO 27 do chladné oblasti. Lze je rozčlenit do tří klimatických oblastí: CH 4, CH 6, CH 7 (dle Quitta). Oblast CH 4 tvoří nejvýše položené nejdrsnější polohy na význačných horských hřebenech ( 20 % rozlohy PLO), CH 6 tvoří převažující část PLO (70 % rozlohy), CH 7 tvoří nejnižší polohy ( 10 % rozlohy PLO ). Specifickým problémem PLO 27 je zimní turistika a cykloturistika. Největší zimní lyžařské středisko v okolí Ovčárny se nachází v NPR Praděd. Jedná se o nejvýše položené lyžařské centrum na uzemí ČR s velmi dobrými sněhovými podmínkami. Kapacita tohoto střediska je podstatně menší, než zájem o tuto oblast. Z tohoto důvodu je návštěvnost regulovaná pracovníky Správy CHKO Jeseníky. Většina hřebenových běžeckých tratí prochází územím I. zóny CHKO a nebo lesy ochrannými, kde velmi často dochází ke škodám na mladších porostech (smrk, kosodřevina). V roce 1993 vydala Správa CHKO Rozhodnutí o stanovení podmínek provozování cykloturistiky v CHKO Jeseníky. Z tohoto důvodu se omezuje jízda na kolech v I.zóně jen na cesty navazující na povolené cykloturistické trasy v NPR Praděd a NPR ŠerákKeprník (viz. Rozhodnutí MŽP ČR vydané pod č.j. 9.512/93-OOP/2934/93 ze dne 21.6.1993). Jedná se o tyto obousměrné cykloturistické trasy: A. V úseku I. zóny navazující na NPR Praděd: Hvězda – Ovčárna – Praděd – Švýcárna poze po silnici a dále po lesní vrstevnicové cestě značené zelenou a navazující modrou turistickou značkou s ukončením na Červenohorském sedle. B. V úseku I. zóny navazující na NPR Šerák-Keprník: Adolfovice u Cimbury – Šerák po zelené a navazující modré turistické značce – Čerńava po červené turistické značce – lesní cesta do Ramzové. Jízda na kole se zakazuje ve volném terénu mimo veřejné komunikace. Na veřejných komunikacích, zejména na turistických stezkách a místech se souhlasem Správy CHKO, které spadají do působnosti silničního zákona a jsou pouze součástí lesního nebo zemědělského půdního fondu, platí tyto podmínky: a) Jízda na kolech je na vlastní nebezpečí. b) Na turistických cestách mají vždy přednost pěší turisté před cyklisty. c) Na ostatních komunikacích, na které se nevztahují podmínky provozu na pozemních komunikacích, má hospodářský provoz vždy přednost před cyklistikou. d) Skupinové jízdy jsou povoleny do počtu 10ti osob. e) Na území CHKO je zakázáno bezdůvodné používání zvukových znamení. f) Cyklistický provoz na povolených trasách v I. zóně je omezen na dobu od 7 do 18 hod. g) Jízdu na kolech nelze provozovat v zimním období při sněhové pokrývce na lyžařských trasách a vyhrazených lyžařských areálech


237


238

PLO - 27


PLO – 27

Technická zpráva

11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL PLO 27 Hrubý Jeseník byly provedeny v roce 1996 – 2001. Digitální zpracování bylo započato v roce 1998 a dokončeno v roce 2000. Celé dílo mimo souhrnných údajů databáze, zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Olomouci. Dílčí podklady na území svých působností vypracovaly pobočky ÚHÚL v Olomouci a Frýdku-Místku . Analýzy databáze platných LHP provedlo z části ústředí a pobočka Brno. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů, schválené metodiky OPRL a závěrů porad specialistů. Veškeré údaje jsou platné k 1.1.2001.

Personální obsazení prací :

Garant za zpracování PLO:

Jiří Burian

Personální obsazení části zpracované pobočkou Olomouc: Garant za zpracování:

Jiří Burian

Specialisté (odpovědný pracovník podtržen) Přírodní podmínky: Ochrana lesů: Lesní dopravní síť: Funkce lesa: Rámcové směrnice hospodaření: Digitální zpracování:

Ing. Jan Peřina, Ing. Miroslav Polepil, Ing.Jan Hubený, Ing. Václav Hamet, Zdeněk Soušek, František Šíma, Emil Palíšek Ing. Vincenc Zlatník, Ing.Jan Hubený Ing. Miroslav Sotorník, Ing. Václav Hamet Jiří Burian Ing. Jan Peřina, Ing. Miroslav Polepil Mgr. Ivo Sirota a kol.

Personální obsazení části zpracované pobočkou Frýdek-Místek:

Garant za zpracování :

Ing. Jaroslav Holuša

Specialisté (odpovědný pracovník podtržen) Přírodní podmínky: Ochrana lesů: Lesní dopravní síť: Funkce lesa:

Ing. Jaroslav Holuša Ing. Martin Telecký Ing. Jan Urbášek Ing. Hana Kazická


239

Technická zpráva

240

PLO - 27


PLO - 27

Přehled literatury

12. PŘEHLED LITERATURY Ambroz, Z. : Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR. VŠZ, Brno 1991 Culek, M. a kol. : Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha 1996 Dostál, J. : Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV Praha 1954 Dostál, J. : Nová květena ČSSR. Akademia 1989 Hejus et Slavík, B. : Květena ČR. Academia Praha 1997 Chmelař J.: Dendrologie s ekologií lesních dřevin 1981 Indruch, A. : Zakládání a výchova listnatých porostů. SZN Praha 1985 Klečka, S.: Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin v LČR, s.p. Kolektiv : Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe. MŽP Praha 1991 Kolektiv : Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích. Ústav pro ž.p. Brno 1992 Kos, J. a Maršálková, M. : Chráněná území ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha 1997 Larcher, W. : Fyziologická ekologie rostlin. Academia Praha 1988 Macků, J. a kol. : Pracovní postupy typologie lesů. ÚHÚL Brandýs n. L. 1980 Míchal, I. : Ekologická stabilita. Veronica Brno 1992 Míchal, I. a kol. : Vymezování a navrhování ÚSES v lesích. MŽP, MZe Praha 1994 Míchal, I. a kol. : Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha 1992 Mráček, Z. : Pěstování buku. MLVH 1989 Novotný P.: Koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u LČR, 1994 Paule L.: Genetika a šlechtění lesních dřevin, 1992 Plíva, K. : Diferencované způsoby hospodaření v lesích. SZN Praha 1980 Plíva, K., Žlábek, I. : Přírodní lesní oblasti ČR. SZN Praha 1986 Plíva, K., Žlábek, I. : Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Plíva K. – Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, 1986 Prudič, Z. : Půdní sesuvy a plánování obnovy lesa. Terplán Praha 1971 Průša E.: Přirozené lesy ČR, 1990 Rambousek J.: Evidence reprodukčního materiálu lesních dřevin, 1998 Quitt, E. : Klimatické oblasti ČSR. Studia Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Simon, J. a kol. : Charakteristiky přírodního lesního prostředí a zdravotní stav lesa na základě šetření na monitorovacích plochách. VŠZ Brno 1996 Slavík, B. : Regionálně fytogeografické členění ČSR 1:750 000. Academia 1987 Stolina, M. a kol. : Ochrana lesa. Príroda Bratislava 1985 Sýkora, L. : Fytoindikace sesuvných území ČSSR. ČSA Praha 1981 Šebánek, J. a kol. : Fyziologie rostlin. SZN Praha 1983 Šindelář, J. : Zakládání porostních směsí. Lesnická práce 6/1997, 7/1997 Šindelář, J. : Předpokládané změny klimatu – úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995 Švamberk, J., Rampír, P. : Sluneční aktivita, mraky a globální oteplování. Věda a technika č. 30, 1998 Švestka, M., Hochmut, R., Jančařík, V. : Praktické metody v ochraně lesa. MZe ČR, Silva Regina Praha 1996 Uhlířová, H. a kol. : Symptomy poškození lesních dřevin. MZe ČR a VÚLHM Jíloviště-Strnady 1996 Válek, Z. : Lesní dřeviny jako vodohospodářský a protierozní činitel. SZN Praha 1977 Vokoun, J. : Ekologické skupiny rostlin. ÚHÚL Brandýs n.L. 1996 Vokoun, J. Macků, J. : Klasifikace lesních půd. ÚHÚL Brandýs n.L. 1992 Zezula J.: Program trvale udržitelného hospodaření v lesích, výchova a obnova, 1997 Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha 1958 Ekologie lesů. Metodiky. Lesprojekt 1985 Genové zdroje v PLO 30 – Drahanská vrchovina, (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady) Geologická mapa ČSR 1:200 000. ÚÚG Praha 1964 Hospodářská doporučení podle hospodářských soborů a podsouborů. Příloha Lesnické práce 1/1997 Chráněné krajinné oblasti – vydala Správa CHKO ČR LČR: Lesnická politika, 1996 Modely hospodaření. Lesprojekt Brandýs n.L. 1999 MZe ČR : Zákon o lesích a příslušné vyhlášky, 1996 MZLU Brno: Lesní semenářství a šlechtění lesních dřevin, 1999 Oblastní plán rozvoje lesů. Metodiky. ÚHÚL Brandýs n.L. 1999 Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky. HMÚ Praha 1960 Podsadby lesních porostů. Metodiky MZe ČR 21/1995 Regionální projekt záchrany lesních ekosystémů v oblasti Jeseníky, ÚHÚL 1993 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Olomouc

241

Přehled literatury

PLO - 27

Stav životního prostředí v oblastech působnosti ÚO MŽP a v Praze v roce 1997. Brněnská oblast. MŽP 1998 Trvale udržitelný rozvoj a konference o ochraně lesů. MZe, Lesnická práce Praha 1999 Typologický systém. ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR, ÚHÚL 1984 Územní průmět významných prvků v krajině -Terplán 1978 Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1.200 000. ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs n.L. 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994 Historický průzkum lesů LHC Javorník – 1959, ÚHÚL Olomouc, Ing. E.Hošek Csc. Historický průzkum lesů LHC Branná, Staré Město, Králíky – 1963, ÚHÚL Olomouc, Ing. E.Hošek Csc. Historický průzkum lesů LHC Vrbno – 1962, ÚHÚL Olomouc, Ing. E.Hošek Csc. Historický průzkum lesů LHC Loučná – 1965, ÚHÚL Olomouc, Ing. E.Hošek Csc. Historický průzkum lesů LZ Jeseník –1983, ÚHÚL Olomouc, Ing. E.Hošek Csc. Historický průzkum lesů LZ Javorník – 1983, ÚHÚL Olomouc, Ing. E.Hošek Csc. Historický průzkum lesů LZ Albrechtice III. etapa – 1975, ÚHÚL Frýdek-Místek, V.Žaloudík Všeobecná část LHP Albrechtice 1992 - 2001 Všeobecná část LHP Hanušovice 1995 - 2004 Všeobecná část LHP Janovice 1991 - 2000 Všeobecná část LHP Javorník 1988 - 1997 Všeobecná část LHP Jeseník 1997 – 2006 Všeobecná část LHP Karlovice 1994 – 2003 Všeobecná část LHP Loučná 1996 - 2005

242


PLO – 27

Přílohy

13. PŘÍLOHY Obsah: Příloha č.1a: Seznam použitých zkratek Příloha č.1b: Údaje o dřevinách Příloha č.2: Charakteristiky lesních typů Příloha č.3: Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT Příloha č.4: Tvorba porostních typů Příloha č.4a: Tabulka četností AVB Příloha č.4b: Zastoupení cílových HS podle ploch Příloha č.5: Přehled PHO Příloha č.6: Přehled vodárenských toků, vodohospodářsky významných vodních toků a povodí Příloha č.7: Přehled CHOPAV Příloha č.8: Přehled velkoplošných chráněných území Příloha č.9: Přehled zvláště chráněných území Příloha č.10: Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů Příloha č.11: Přehled výzkumných ploch Příloha č.12: Přehled genových základen Příloha č.13: Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Příloha č.14: Přehled ÚSES a biocenter ÚSES Příloha č.15: Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic Příloha č.16: Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek Příloha č.17: Seznam plánů péče ke zvláště chráněným územím Příloha č.18: Seznam mapových výstupů Příloha č.19: Soupis cest Příloha č.20: Zpráva a zápis ze základního šetření Příloha č.21: Závazné stanovisko MŽP Příloha č.22: Protokol ze závěrečného šetření


243

Přílohy

244

PLO - 27





TEXTOVÁ ČÁST - PŘÍLOHY

OLOMOUC 2001

Obsah: Příloha č.1a: Seznam použitých zkratek Příloha č.1b: Údaje o dřevinách Příloha č.2: Charakteristiky lesních typů Příloha č.3: Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT Příloha č.4: Tvorba porostních typů Příloha č.4a: Tabulka četností AVB Příloha č.4b: Zastoupení cílových HS podle ploch Příloha č.5: Přehled PHO Příloha č.6: Přehled vodárenských toků, vodohospodářsky významných vodních toků a povodí Příloha č.7: Přehled CHOPAV Příloha č.8: Přehled velkoplošných chráněných území Příloha č.9: Přehled zvláště chráněných území Příloha č.10: Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů Příloha č.11: Přehled výzkumných ploch Příloha č.12: Přehled genových základen Příloha č.13: Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Příloha č.14: Přehled ÚSES a biocenter ÚSES Příloha č.15: Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic Příloha č.16: Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek Příloha č.17: Seznam plánů péče ke zvláště chráněným územím Příloha č.18: Seznam mapových výstupů Příloha č.19: Soupis cest Příloha č.20: Zpráva a zápis ze základního šetření Příloha č.21: Závazné stanovisko MŽP Příloha č.22: Protokol ze závěrečného šetření

Příloha č. 1a SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: AV AVB CBP CHS CPP ČHMÚ ET GZ H HH HČL HS CHKO CHOPAV JKS KES K.ú. LČR LH LHC LHO LHP LKT LS LT lvs LZ ML MZD MZe MŽP N NKS NPP NPR odd. OkÚ

- akademie věd - absolutní výšková bonita v metrech ve 100 letech - celkový běžný přírůst - cílový hospodářský soubor - celkový přírůst - Český hydrometeorologický ústav - evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami - genová základna - maloplošná holá seč - velkoplošná holá seč - hodnotná část lesa - hospodářský soubor - chráněná krajinná oblast - chráněná oblast přirozené akumulace vod - jarní kmenové stavy zvěře - koeficient ekologické stability - katastrální území - Lesy české republiky - lesní hospodářství - lesní hospodářský celek - lesní hospodářská osnova - lesní hospodářský plán - lesní kolový traktor - lesní správa - lesní typ - lesní vegetační stupeň - lesní závod - městské lesy - meliorační a zpevňující dřeviny - ministerstvo zemědělství - ministerstvo životního prostředí - okrajová seč - normované kmenové stavy - národní přírodní památka - národní přírodní rezervace - oddělení - okresní úřad BR –Bruntál JE – Jeseník SU – Šumperk UO – Ústí nad Orlicí

OL OLH Mze OPRL PHO PLO PMP PP PP PP P PR REZZO RŽP SLT STG UKT UNESCO ÚHÚL

- obecní lesy - odbor lesního hospodářství MZe - oblastní plán rozvoje lesů - pásmo hygienické ochrany - přírodní oblast - průměrný mýtní přírůst - přírodní památka - přírodní park - velkoplošná clonná seč - maloplošná clonná seč - přírodní rezervace - Registr emisních zdrojů znečišťujících ovzduší - referát životního prostředí okresního úřadu - soubor lesních typů - skupiny typů biocenů - univerzální kolový traktor - Organizace Spojených národů pro výchovu dětí a mládeže - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

ÚSES VKP VS VÚLHM

- územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek - výzkumná stanice - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Příloha č. 1b Podrobné zastoupení dřevin Název dřeviny smrk ztepilý smrk pichlavý smrky ostatní jedle bělokorá jedle obrovská douglaska tisolistá borovice lesní borovice černá vejmutovka limba kosodřevina blatka modřín evropský jehličnaté celkem dub letní buk lesní habr obecný javor mléč javor klen javor babyka jasan ztepilý jilm habrolistý bříza bradavičnatá jeřáb ptačí třešeň ptačí lípa srdčitá olše lepkavá olše šedá olše zelená osika topol bílý jíva vrba bílá, v. křehká keře listnaté celkem Celkem

Plocha ha 44 366,70 54,56 551,88 57,96 1,24 14,62 25,85 0,03 0,18 1,17 242,15 42,86 666,95 46 026,13 4,41 5 443,65 0,73 3,39 557,50 0,04 129,84 3,59 690,49 90,24 0,03 103,02 554,55 42,01 1,69 7,63 0,27 9,55 0,75 1,51 7 644,91 53 671,04

3

Plocha % Zásoba v m b. k. 11 061 421 82,66 0 0,10 64 882 0,96 23 162 0,11 6 0,00 3 254 0,03 5 840 0,05 8 0,00 70 0,00 63 0,00 0 0,45 3 250 0,08 176 929 1,24 11 338 885 85,76 1 073 0,01 1 280 577 10,14 145 0,00 734 0,01 104 574 1,04 0 0,00 25 667 0,24 1 055 0,01 59 138 1,29 935 0,17 4 0,00 27 082 0,19 56 577 1,03 4 044 0,08 0 0,00 775 0,01 53 0,00 38 0,02 81 0,00 0 0,00 1 562 552 14,24 12 901 437 100,00

Zásoba v % 85,74 0,00 0,50 0,18 0,00 0,03 0,05 0,00 0,00 0,00 0,00 0,03 1,37 87,89 0,01 9,93 0,00 0,01 0,81 0,00 0,20 0,01 0,46 0,01 0,00 0,21 0,44 0,03 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,00 12,11 100,00

lesní

typ

plocha

SLT ha

LT ha

plocha

fytocenosa

název lesního typu

0,2 %

0R5

82,91

druh

Kř. slep. R

substrát

expoz.

sklon

hřebeny růz.

relief

860-950

výška

nadmoř.

BO 9 BŘ 1 SM

přirozená druhová skladba

Velmi mělká, čerstvě vlhká, kyprá; mělký mor Lokalita Suchý vrch, lokalita Zámecký vrch

poznámky k lesnímu typu

hloubka půdy, vlhkost, konzistence, forma humusu

BLATKOVÝ BOR borůvkový na rašelině

BL < 12

OMm OMG

f

r

Rš

bezodtok mísa

pl. 0

760-790

BL 8-9 BŘP 1-2 SM

Organická, hluboká, mokrá, velmi vazká; rašelinný mull Rezervace mechové jezírko Rejvíz

Pokryvnost 60 - 100%, dominantní Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis idaea, Entodon schreberi, řídce Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Centraria islandica

RMf - RNL k - b hp výplň

typ

půdní

54619 ha (porostní půda)

4K

0,1 %

77,16

4K6

4K3

BK 22-24 KMm SM 22-24

o

h-ph š-k

R

F

svahy

vm.m-sv.

480-630

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP

Středně hluboká, vysýchavá, drobivá; typický moder

Střední pokryv - převládá Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa , skupinově Luzula luzuloides, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum, jednotlivě Hylocomium splendens

borůvková na táhlých svazích

46,17

o

Mělká – středně hluboká, občas 480-640 BK 6-7 JD 2 DB 1 LP ph-hp Dr svahy m.-př. BO 24-28 KMm vysýchavá, drobivá; morový R J.bř. sv. MD 28-30 moder sl. BK 24-28 SM 22-28 Travnatý ráz. Dominantní Luzula luzuloides, skupinovitě Avenella flexuosa, jednotlivě Hieracium murorum, Veronica officinalis, Prenanthes purpurea, Polytrichum juniperinum

KYSELÁ BUČINA biková na svazích

30,99

Řídký pokryv. Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Musci.

Dominuje Vaccinium myrtillus, Sphagnum sp., hojně Vaccinium uliginosum, Oxycoccus quadripetalus, jednotlivě Eriophorum vaginatum, Ledum palustre, Vaccinium vitis idaea, Drosera rotundifolia, Melampyrum sylvaticum 3. DUBOBUKOVÝ lesní vegetační stupeň - azonální 106,71 hp jh Al. terasy pl. 460-580 OL 6-7 JS 3-4 JV TPČ VR Středně hluboká, trvale vlhká, OL 24-28 FMk JASANOVÁ OLŠINA 3L 178,7 3L1 3 vazká; mullový moder š 0 JS 24-28 GLk potoční v širších potočninách 0,3 % SM 28-32 Pokryvnost až 100% - převážně byliny Chaerophyllum hirsutum, Veratrum album, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Carex sylvatica, Urtica dioica, Impatiens noli tangere, Brachypodium sylvaticum, Aegopodium podagraria, Mnium affine, Mnium undulatum, Crepis paludosa, Chrysosplenium alternifolium 72,02 Hluboká, mokrá - zbahnělá, ph R úžlab. pl.-vm. 470-640 OL 6-7 JS 3-4 JV prameništní v plochých úžlabinách OL 22-26 GLk 3L2 vazká; mull jh š pramen sv.0 JS 24-28 a sníženinách na svazích Pokryvnost až 100% - bylin i trav - Crepis paludosa, Carex brizoides, Carex sylvatica, Stellaria nemorum, Impatiens noli tangere, Urtica dioica, Senecio nemorensis, Rubus fruticosus, Myosotis palustris, Geum urbanum, Aegopodium podagraria, Lysimachia vulgaris, Deschampsia caespitosa, Equisetum sylvaticum, Scirpus sylvaticus, Stachys sylvatica, Caltha palustris, Cardamine amara 4. BUKOVÝ lesní vegetační stupeň 5,98 sr. sv.- 490- 600 BK 6-7 JD 1-2 BŘ 1 KL BO Balvanitá, hp výplň, mělká, R Dr skal. BK 16-18 LIm b k SKELETOVÁ BUČINA 4Y 5,98 4Y1 vysýchavá; mor +% DB SM 16-22 ph-hp J.bř. Sv ostrohy sr. na skalnatých ostrozích výspy růz. výplň

0R

82,91

/bonita /

AVB

Charakteristiky lesních typů

BO 12

PLO 27 – HRUBÝ JESENÍK

0. BORY – azonální lesní vegetační stupeň 0,90 RELIKTNÍ BOR 0Z 0,90 0Z3 +% kamenitý (vřesový) vyšších poloh

SLT

Přírodní lesní oblast:

Příloha č.: 2

4D

4H

4B

4S

4N

SLT

4N2

4S1

28,65

680,16

+%

18,25

+%

3,76

0,2 %

132,45

1,2 %

4D1

4H1

4B9

4B4

4B1

4S9

typ

+%

lesní

plocha

SLT ha

18,25

3,76

7,10

0,19

125,16

13,50

666,66

28,65

LT ha

plocha


Příloha č.: 2 půdní

o

typ

BK 22-26 KMy SM 22-26

/bonita /

AVB

hp-ph R k

druh

substrát

kamen. balvan. svahy

relief

m.-př. sv. různé

expoz.

sklon


470-620

výška

nadmoř.

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP 0-1


Mělká – středně hluboká, svěží, občas vysýchavá, drobivá; morový moder – mor




OBOHACENÁ BUČINA mařinková na humózních půdách

BK 28-34 JD 28-30 SM 30-36

KMe

ph-jh

Del.hl. R

svahy úpatí

vm.m.sv. růz.

480-580

BK 6-7 JD 1-2 LP 1-2 JV0-1 DB

Hluboká, čerstvě vlhká, kyprá; mullový moder – mull

Pokryvnost 70-100% - převaha bylin - Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Mnium affine, Festuca altissima, Calamagrostis arundinacea, Calamagrostis epigeios, Galium scabrum, Mycelis muralis, Poa nemoralis, jednotlivě Carex sylvatica, Galium odoratum, Viola sylvatica

Řídká travní a bylinná pokrývka. Převládá Luzula luzuloides, Hieracium murorum, Calamagrostis epigeios, ojediněle Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus b Středně hluboká, čerstvě vlhká, BK 24-30 KMm 460-660 BK 8 JD 2 LP JV ph-h R svahy vm.BOHATÁ BUČINA drobivá; mullový moder SM 26-34 š J.bř. hřbety m.sv. mařinková na hřbetech a svazích růz. Pokryvnost 60-100% - převládají byliny - Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Melica nutans, Actaea spicata, Rubus idaeus, Galium rotundifolium, Hieracium murorum, Festuca altissima, Calamagrostis epigeios, Viola sylvatica, Sanicula europaea, Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, Melica uniflora, Mercurialis perennis b Středně hluboká, mírně vlhká, 550-560 BK 6-7 JD 2 LP 1 JV 1 JL ph R svahy vm.BK 28-32 KMm javorová na svazích kyprá; mullový moder - mull k J.bř. m.sv. SM 26-32 růz. Pokryvnost 60 - 100% převládají byliny -Mercurialis perennis, Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Dentaria eneaphyllos, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Melica nutans, Actaea spicata, Rubus idaeus, Galium rotundifolium, Festuca altissima , Calamagrostis epigeios, Viola sylvatica, Sanicula europaea, Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, Melica uniflora, Impatiens noli tangere, Geranium robertianum b Hluboká, čerstvě vlhká, drobivá; 490-550 BK 6-7 JD 2 LP 1 JV hp-ph R svahy př.vm. BK 26-30 KMm svahová na příkrých svazích typický moder š Amf. sr.sv. SM 28-34 růz. Pokryvnost 50 - 60% převládají byliny – Galium odoratum , Dentaria bulbifera , Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Melica nutans, Actaea spicata, Rubus idaeus, Galium rotundifolium, Festuca altissima, Calamagrostis epigeios, Viola sylvatica, Sanicula europaea, Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, Melica uniflora, Mercurialis perennis, Impatiens noli tangere, Geranium robertianum, Galeobdolon luteum bg Hluboká, čerstvě vlhká, drobivá; 460-490 BK 6-7 JD 2 DB 1 LP 1 BK 26-30 KMm ph-h Del. hl. svahy m.sv. HLINITÁ BUČINA mullový moder JD 26-28 LMm n.ploš. pl. šťavelová na plošinách a svazích SM 26-32 0

Pokryvnost 30% - převládající traviny Calamagrostis arundinacea,Calamagrostis epigeios, skupinově Polytrichum formosum, Oxalis acetosella, Hypnum cupressiforme, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, jednotlivě Oxalis acetosella, Luzula luzuloides, Hieracium sylvaticum ,Carex digitata, Dryopteris filix mas o Středně hluboká, čerstvě vlhká, BK 8 JD 2 JV BK 26-30 KMm – ph-hp R svahy vm.-př. 460-650 SVĚŽÍ BUČINA b drobivá; typický moder KMm SM 26-32 š sv. šťavelová na svazích MD 28-34 růz. Pokryvnost 40-100% - převládá Oxalis acetosella, Luzula luzuloides, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, skupinovitě Festuca altissima, Rubus fruticosus, Calamagrostis epigeios, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, Vaccinium myrtillus , Galium scabrum, Mycelis muralis, Majanthemum bifolium, Hieracium murorum o Hluboká, čerstvě vlhká, kyprá; BK 8 JD 2 JV BK 26-28 KMm – ph k R svahy př.-vm. 460-650 svahová na příkrých polostinných b typický moder KMm SM 26-30 sr.sv. svazích polo stin.

KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA se třtinou rákosovitou a šťavelem na kamenitých svazích

fytocenosa



4A1

45,86

4A2

typ

0,1 %

lesní

plocha

SLT ha

4,16

41,70

LT ha

plocha

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška

nadmoř. přirozená druhová skladba




BK 26-30 SM 26-30

b

KMy

hp k-b

R F. bř

svahy hřbítky

moder – mullový moder

Mělká – středně hluboká, mírně 480-650 BK 5-6 JV 1-2 JD 1-2 m.vlhká, kyprá; typický moder LP 1-2 př.sv. stin. Převládá Mercurialis perennis , Galeobdolon luteum a skupinově Melica nutans, Oxalis acetosella, Mnium affine, Asarum europaeum, Dryopteris filix mas, Geranium robertianum. b Středně hluboká, čerstvě vlhká, k R svahy m. sv. 550-600 BK 5-6 JD 1-2 JV 1 JS JL BK 26-28 KMy strdivková kyprá LP 1 ph F. bř. sl. SM 28-30

LIPOVÁ BUČINA bažanková na kamenitých svazích

Pokryvnost 70% s převahou bylin - Galium odoratum, Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Impatiens noli tangere, Galeobdolon luteum, Festuca altissima, Melica nutans, Dryopteris filix mas

fytocenosa



5Y1

128,04

BK 16-18 SM 16-22

LIm

sr. sv.- 580-840 b k R Dr skal. ph-hp J.bř. Sv ostrohy sr. výplň výspy růz. Řídký pokryv. Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Musci.

na skalnatých ostrozích


Balvanitá, hp výplň, mělká, vysýchavá; mor

Pokryvnost 100% - převládají trávy – Melica uniflora, Melica nutans, Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Galium odoratum, Festuca altissima, Geranium robertianum, Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, Senecio nemorensis, Galeobdolon luteum 81,15 77,38 Středně hluboká, vlhká, vazká; 460-660 BK 4 JD 4 DB 1 JV 1 SM 30-40 GLk hp-jh F.bř. úžlab. m.VLHKÁ BUČINA 4V 4V1 mullový moder 0,1 % OL 26-28 KMg R př.sv. netýkavková růz. Pokryvnost 40-80% - převážně byliny - Impatiens noli tangere, Galium odoratum, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica, Chrysosplenium alternifolium, Circaea lutetiana, Ajuga reptans, Senecio nemorensis, Milium effusum 3,77 Hluboká, mokrá – zbahnělá, BK 2 JS 1-2 JD 3-4 JV 1-2 h š R pokles. pl.-vm. 490-600 SM 28-30 GLk PODMÁČENÁ BUČINA 4V9 vazká; mull OL 2 pramen sv. OL 22-26 přesličková v terénních 0 JS 22-28 pokleslinách a prameništích Vysoký pokryv bylin. Hojně Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Myosotis palustris, Lysimachia vulgaris, Ranunculus lanuginosus, Rubus fruticosus, Carex sylvaticus, Carex brizoides, Athyrium filix femina, Luzula pilosa 1,21 510-550 JD 4 DB 3-4 BK 1-2 LP 0-1 Středně hluboká, mokrá, vazká; h-jh R n. ploš. pl. JD 26-34 KMg SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA 4O 1,21 4O1 mullový moder +% OS 0-1 svahy m.sv. SM 28-34 šťavelová na plošinách 0 Vyšší pokryv bylin. Převládá Oxalis acetosella, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Senecio nemorensis, jednotlivě Carex brizoides, Lysimachia vulgaris 0,15 Hluboká, vlhká, vazká; typický pl. 490-500 JD 5-6 DB 3-4 OL 1 BK JD 26-28 GLk h-jh Del .hl. dna PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA 4G 0,15 4G1 moder +% 0 SM 24-28 údolí přesličková na rovinatých pokles. terénních pokleslinách Vysoký pokryv bylin a trav. Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Carex sylvatica, Vaccinium myrtillus, Lysimachia vulgaris, Deschampsia caespitosa, Ajuga reptans, Entodon schreberi, Hylocomium splendens 5. JEDLOBUKOVÝ lesní vegetační stupeň 0,89 sr. sv.- 650-750 R skal. BK 6-7 JD 1-2 BŘ 1 KL BO Balvanitá, hp výplň, mělká, BK 16-18 LIm b k SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA 5Y 128,9 5Y0 3 vysýchavá; mor SM ostrohy sr. SM 16-22 ph-hp lomy, hromadnice 0,2 % výspy růz. výplň Řídký pokryv. Vaccinium myrtillus, Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Musci

4A

SLT


Příloha č.: 2

5S

5N

5K

SLT

12,0 %

6576,12

1,6 %

884,75

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška


Středně hluboká, čerstvě vlhká, BK 4-6 JD 3-5 SM 1 KL BK 26-28 KMm – ph F svahy vm.-m. 560-860 SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA b drobivá; typický moder SM 24-30 KMm š R sv.růz. šťavelová na mírných svazích Pokryv 70-100% - převládají byliny - Oxalis acetosella, hojně Avenella flexuosa, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Vaccinium myrtillus, Majanthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas a mechy Polytrichum, Entodon.

o

179,34

5N4

6212,15

b ph R balvan. m.-př. 570-810 BK 4-5 JD 3-4 SM 1 BŘ 0-1 Mělká, písčitohlinitá výplň, čerstvě BK 22-26 KMy vlhká, drobivá; typický mor KL výplň svahy sv. JD 22-24 RNk růz. SM 22-26 Převládá Oxalis acetosella, skupinově Avenella flexuosa a mechy Polytrichum formosum, Hypnum cupressiforme, jednotlivě Dryopteris carthusiana, Carex pilosa o Mělká, hlinitopísčitá výplň, mírně R svahy m.590-900 BK 4-5 JD 2-4 SM 1 k-b borůvková na kamenitých svazích BK 22-24 KMy – vlhká, drobivá; př.sv. hp JD 22-24 RNz morový moder - drťový mor výplň růz. SM 22-24 Převládající Vaccinium myrtillus, skupinově Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, jednotlivě Dryopteris carthusiana

465,79

5N3

5S1

Středně hluboká, čerstvě vlhká, k R svahy př.sv. BK 22-26 KMy 580-820 BK 4-5 JD 3-4 SM 1 LP kyprá; morový moder BŘ 0-1 KL hp růz. JD 22-24 SM 24-26 Dominantní Calamagrostis arundinacea, skupinově Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Dicranum scoparium, jednotlivě Dryopteris carthusiana

se šťavelem na balvanitých svazích

se třtinou rákosovitou na kamenitých svazích

233,06

o

Převládá Vaccinium myrtillus s vyšší pokryvností, hojně Avenella flexuosa a mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, jednotlivě Luzula luzuloides Hluboká, čerstvě vlhká, kyprá; 570-800 BK 5 JD 3-4 SM 1 BK 24-26 KMd ph R svahy př.-vm svahová, na příkrých svazích o mor SM 24-28 KMm hp š F.bř. .sr. sv. růz. Převažují mechy - dominantní Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Dicranella heteromalla, dále Vaccinium myrtillus, Hieracium murorum, Luzula luzuloides o hp R svahy př.sv. BK 22-26 KMy 580-820 BK 4-5 JD 3-4 SM 1 BŘ 0-1 Středně hluboká, čerstvě vlhká, KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ kyprá; morový moder KL k růz. JD 22-24 BUČINA SM 24-26 s kapradí osténkatou na příkrých svazích Skupinově Dryopteris carthusiana, hojně Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Oxalis acetosella, jednotlivě Dicranum scoparium, Avenella flexuosa, Rubus idaeus

moder




Středně hluboká - hluboká, 550-820 BK 5 J BK 22-26 KMd ph-hp R n.ploš. vm.o čerstvě vlhká, kyprá, drobivá; D 3-4 SM 1 JD 22-24 KMm k svahy m.sv. drťový mor SM 24-28 růz. Pokryvnost 90-100% - souvisle Avenella flexuosa, skupinově Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Rubus idaeus,Chamaenerion angustifolium, Calluna vulgaris, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hylocomium splendens, Majanthemum bifolium Středně hluboká, čerstvě vlhká, 570-820 BK 5 JD 3-4 SM 1 BK 24-26 KMd ph-hp R svahy m.biková na svazích o drobivá; morový moder SM 24-28 KMm š př.sv. růz. Travnatý ráz s nízkou až střední pokryvností 40-70% . Převládá Luzula luzuloides, hojně Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Hieracium sylvaticum, Senecio nemorensis, Dicranum scoparium , Hylocomium splendens, Hypnum cupressiforme Mělká - středně hluboká, ph R svahy m.sv. 590-810 BK 5 JD 3-4 SM 1 borůvková na temenech a mírných BK 22-24 KMd o vysýchavá, drobivá; morový SM 22-26 KMm š růz. svazích

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA metlicová na svazích a hřbetech

fytocenosa



5N2

6,56

17,10

5K9

5N1

452,31

5K6

975,92

259,93

5K1

1705,26

LT ha

plocha

5K3

typ

3,1 %

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

5H

5B

5F

SLT

33,68

0,1 %

36,32

2,1 %

1185,91

0,1 %

16,59

5B9

36,32

514,85

5B6

5H1

79,55

574,92

33,68

5B3

5B1

5F1

výška


svahová na příkrých svazích

Středně hluboká, čestvě vlhká, BK 26-30 KMm ph-hp F.bř. svahy př.- sv. 570-800 BK 5-6 JD 3-4 KL 1-2 kyprá; mullový moder SM 28-32 š J.bř. růz. JD 26-28 Skupinově Galium odoratum, Oxalis acetosella, Galeobdelon luteum, Rubus idaeus, Senecio nemorensis, řídce Festuca altissima, Melica uniflora, Athyrium filix femina b Hluboká, čerstvě vlhká, kyprá; 600-660 BK 4-6 JD 3-4 SM 1 ph - h Del. hl. plošiny vm. SM 26-30 KMm HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA typický moder svahy m. sv. šťavelová na plošinách a svazích 0

b

Pokryvnost 60-100% - převaha trav – Festuca altissima, Oxalis acetosella, Galium odoratum, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Galeobdolon luteum, Rubus fruticosus, Rubus hirtus, Mycelis muralis, Sanicula europaea, Euphorbia amygdaloides, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, Calamagrostis epigeios, Calamagrostis arundinacea, Carex digitata, Dentaria bulbifera, Galium scabrum, Viola sylvatica b Středně hluboká, čerstvě vlhká – 580-860 BK 5-6 JD 3-4 KL 1-2 ph F.bř. svahy m.-př. BK 26-30 KMm javorová na svazích mírně vlhká, drobivá; mullový k – b J.bř. sv. SM 28-34 moder stin. JD 24-28 Pokryvnost 50-100% - převládá Mercurialis perennis, skupinově Oxalis acetosella, Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Galeobdolon luteum, Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, Asarum europaeum, Viola sylvatica, Geranium robertianum, Milium effusum

expoz.

172,76

b

typ


5S9

bukovincová na stinných svazích

/bonita /


139,14

nadmoř.

5S5

sklon

Středně hluboká, mírně vlhká, 560-850 BK 4-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 hp R svahy vm.BK 26-28 KMm drobivá; typický moder. LP m.sv. SM 24-30 stin. JD 24-26 Skupinově Gymnocarpium dryopteris, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, jednotlivě Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, Dryopteris carthusiana, Majanthemum bifolium, Rubus hirtus, Senecio nemorensis o Středně hluboká, čerstvě vlhká, 580-850 BK 5-6 JD 3-4 SM 1 KL ph-hp R náhorní m.s kostřavou nejvyšší na náhorních BK 24-28 KMm – b drobivá; typický moder SM 26-32 KMm k plošiny př.sv. plošinách a svazích svahy růz. Pokryvnost 60-100% - převládají trávy - Festuca altissima, Oxalis acetosella, Rubus hirtus, Senecio nemorensis, Majanthemum bifolium, řídce Calamagrostis epigeios, Prenanthes purpurea , Dryopteris carthusiana, Viola sylvatica, Galium scabrum, Rubus idaeus o Středně hluboká, čerstvě vlhká, BK 4-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 BK 26-28 KMm – ph R svahy př. .sv. 580-820 svahová na příkrých svazích b drobivá; typický moder LP SM 26-32 KMm š J.bř. sr.sv. růz. Pokryv 70-100% - převládají byliny - Oxalis acetosella, hojně Avenella flexuosa, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Vaccinium myrtillus, Majanthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas a mechy Polytrichum, Entodon. b Středně hluboká, čerstvě vlhká, př.580-820 BK 4-6 JD 3-4 KL 0-1 JL BK 26-28 KMm ph-hp R svahy SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA drobivá; mullový moder SM SM 28-32 KMy k paty sr.sv. kapradinová v dolních částech svahů stin. příkrých svahů Pokryvnost 80-100% - charakteristické kapradiny Dryopterix filix mas, Athyrium filix femina, Dryopteris pulchella, Gymnocarpium dryopteris, hojně Oxalis acetosella,Galium odoratum, Geranium robertianum, Senecio nemorensis, Carex digitata, Festuca altissima, Galium scabrum, Hieracium murorum, Luzula pilosa, Melica nutans, Mnium affine b Středně hluboká, čerstvě vlhká, ph R svahy m.sv. BK 30-32 KMm 570-900 BK 5-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA kyprá; mullový moder růz. SM 30-32 mařinková na svazích Vyšší pokryvnost - Galium odoratum, Oxalis acetosella,Galium odoratum, hojně Senecio nemorensis, Viola sylvatica, Rubus idaeus, Festuca altissima, jednotlivě Luzula luzuloides, Dentaria bulbifera, Filices, Galium scabrum. b Hluboká, čerstvě vlhká, soudržná; jh-hp F.bř. svahy vm.sv. 590-880 BK 26-32 KMm – BK 5-6 JD 3-4 KL 1 s kostřavou nejvyšší na svazích mullový moder J.bř. růz. SM 28-32 KMe

relief

52,07

druh

substrát

5S4

půdní

fytocenosa

AVB

typ


LT ha


lesní

plocha


plocha


SLT ha


Příloha č.: 2

5A

5D

SLT

2,5%

1373,91

1,02

10,99

5D6

5D7

617,76

15,77

5D5

5A1

15,63

5D4

18,01

5D3

5D1

113,83

LT ha

plocha

52,41

typ

0,2 %

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





BK 28-30 SM 32-36 MD 30-34

KMm KMg

b

ph- h š

R F.bř. J.bř.

svahy podsv. deluv.

vm.sv. růz. 570-760

BK 4-6 JD 3-4 KL 1 JL JS

Středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá; mullový moder - mull

Pokryvnost 100% - převaha bylin - Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Galium odoratum, Impatiens noli tangere, Galeobdolon luteum, Rubus idaeus, Rubus hirtus, Senecio nemorensis, Urtica dioica, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, Dentaria bulbifera, Asarum europaeum, Dentaria enneaphyllos, Stachys sylvatica b Hluboká, čerstvě vlhká, kyprá 550-750 BK 4-6 JD 3-4 KL 1 JS JL m.-př. ph R uzavř. BK 28-30 KMm – kapradinová na spodních částech drobivá; mull F hluboká sv. SM 28-32 KMe stinných svahů stin. údolí Vysoká pokryvnost kapradin - Dryopteris filix mas, Athyrium-filix femina, Dryopteris pulchella, hojně byliny - Oxalis acetosella, Actaea spicata, Impatiens noli tangere, Senecio nemorensis, Festuca altissima, Mercurialis perennis, jednotlivě Galeobdelon luteum, Geranium robertianum, Dentaria bulbifera, Dentaria enneaphyllos b ph-hp R podsv. pl. 550-750 BK 4-6 JD 3-4 JS 1-2 KL 1 Středně hluboká - hluboká, BK 28-30 KMm netýkavková na podsvahových čerstvě vlhká, drobivá; mull JL deluv. stin. SM 28-32 deluviích JD 28-34 Pokryvnost 100% - převaha bylin - dominuje Impatiens noli tangere, dále Oxalis acetosella, Galium odoratum, Senecio nemorensis, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Athyrium filix femina , Rubus fruticosus. Jednotlivě Actaea spicata, Circaea lutetiana, Petasites albus, Rubus idaeus bg 580-600 BK 4-6 JD 3-4 KL 1 JS 1 JL Hluboká, vlhká , drobivá; mull úžlab. pl.ph J. bř. BK 28-30 KMm devětsilová na podsvahových pokles. m.sv. F.bř. JD 26-28 deluviích stin. Sv. hl. SM 28-30 Pokryvnost 100% - Petasites albus, Brachypodium sylvaticum, Sanicula europaea, Galium odoratum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis,Carex sylvatica, Deschampsia caespitosa, Athyrium filix femina, Senecio nemorensis, Galeobdolon luteum, Hordelymus europaeus, Geranium robertianum, Mnium affine, Mnium undulatum, Stachys sylvatica bg Středně hluboká – hluboká, trvale m.sv. ph R mírné BK 28-32 KMm 580-800 BK 4-6 JD 2-3 KL 2 JS 1 česneková v mírných úžlabinách g příznivě vlhká, drobivá; mull JL F.bř. terénní růz. JD 26-32 KMe úžlab. SM 32-36 Pokryvnost 100% - v jarním aspektu převládá Allium ursinum - dále Galium odoratum, Oxalis acetosella, skupinově Sanicula europaea, Mercurialis perennis, Carex sylvatica,Festuca altissima, Galeobdolon luteum, Athyrium filix femina, Stachys sylvatica, Asarum europaeum, Stellaria nemorum, Dentaria bulbifera b Mělká – středně hluboká, čerstvě svahy 580-850 BK 5-6 JD 2-3 KL 2 JS JL k R BK 26-30 KMy m.KLENOVÁ BUČINA vlhká, drobivá; typický moder LP hřbety hp-ph J. bř. př.sv. bažanková na kamenitých svazích SM 28-34 F.bř. růz. Pokryvnost 50-80% -převládá Mercurialis perennis, skupinově Oxalis acetosella, Impatiens noli tangere, Galium odoratum, Urtica dioica, Hordelymus europaeus, Carex sylvatica, Geranium robertianum,Galeobdolon luteum, Athyrium filix femina, Melica uniflora, Melica nutans, Festuca altissima, Hordelymus europaeus, Rubus idaeus, Dentaria bulbifera, Poa nemoralis, Carex sylvatica

bažanková na spodních částech svahů

V dominanci Hordelymus europaeus, skupinově Mercurialis perennis, Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Viola sylvatica, jednotlivě Oxalis acetosella, Festuca altissima

Bylinný ráz, pokryvnost 100%, souvisle Oxalis acetosella, skupinovitě Rubus idaeus, Senecio nemorensis, Fragaria vesca, Gymnocarpium dryopteris, Galium odoratum, jednotlivě Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas b Středně hluboká až hluboká, 580-750 BK 3-6 JD 3-4 KL 1 JL 0-1 BK 28-30 KMm ph R svahy m.sv. OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA čerstvě vlhká, kyprá; JS SM 28-30 poloječmenková na spodních částech typický moder stin. svahů

fytocenosa



5V

5U

5L

5J

SLT

1,3 %

694,52

0,5 %

276,70

0,6 %

306,19

+%

25,21

5V1

5U3

5U1

5L2

5L1

5J3

5J1

141,82

128,23

148,47

57,81

248,38

11,41

13,80

kapradinová na stinných kamenitých svazích

BK 26-28 SM 26-30

/bonita /

KMy – RNk

b

typ ph-hp F.bř. k-b R

svahy hřbety

expoz.

výška




7,94

nadmoř.

5A5

sklon

Mělká - středně hluboká, čerstvě 540-900 BK 5-6 JD 2-3 KL 2 JS JL m.vlhká, drobivá; typický moder LP př.sv. stin. Pokryvnost 100% - charakteristické kapradiny - Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, skupinově Impatiens noli tangere, Urtica dioica, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Milium effusum , Festuca altissima , Rubus idaeus, Rubus hirtus, Mycelis muralis, Calamagrostis arundinacea BK 26-28 RNkk R svahy př.sv. 570-770 BK 5-6 JD 2-3 KL 2-4 JS 1 Středně hluboká, čerstvě vlhká, s pitulníkem na kamenitých b kyprá; typický moder JL 1 LP SM 24-28 KMy ph polostin svazích Dominuje Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, skupinově Dryopteris filix mas, Calamagrostis arundinacea, jednotlivě Gymnocarpium dryopteris, Prenanthes purpurea, Mercurialis perennis Mělká, hlinitá výplň, čerstvě vlhká, R balvan. př.500-860 BK 3-5 KL 2-3 JD 1-3 JL 1 BK 26-30 RNk b SUŤOVÁ JASANOVÁ JAVOŘINA drobivá; mullový moder - mull JS 1 sr.sv. suť na SM 28-32 hlin. bažanková na příkrých svazích svazích růz. výplň Pokryvnost kolísá mezi 30-70% - dominují Mercurialis perennis, Galium odoratum, Galeobdolon luteum, skupinovitě Filices, Geranium robertianum, Viola sylvatica, Urtica dioica,Senecio nemorensis, Calamagrostis arundinacea, Melica nutans, Actaea spicata, Asarum europaeum Mělká, písčitohlinitá výplň, čerstvě k b R svahy př.sv. JV 26-30 RNk 490-800 BK 3-5 KL 2-3 JD 1-3 SUŤOVÁ JILMOVÁ JAVOŘINA vlhká, drobivá; mullový moder JL 1-2 JS ph F.bř. růz. SM 24-30 kapradinová na příkrých svazích výplň BK 26-30 Pokryvnost kolísá mezi 20-60% - charakteristické jsou kapradiny Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, dále byliny Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Senecio nemorensis, Galeobdolon luteum, Asarum europaeum, Geranium robertianum, Rubus idaeus, Prenanthes purpurea, Mycelis muralis Hluboká, trvale vlhká azká; OL 22-24 FMf hp Al. rovin. pl. 500-960 OL 6-7 JS 2-3 SM 1 VR MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA mullový moder SM 24-26 š dna 0 potoční Pokryvnost 100% - převážně bylin - Chaerophyllum hirsutum, Equisetum sylvaticum, Deschampsia caespitosa, Filipendula ulmaria, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Carex brizoides, Aegopodium podagraria, Lysimachia nemorum, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Petasites albus, Carex sylvatica, Primula elatior, Athyrium filix femina, Mnium affine 500-920 OL 6-7 JS 2-3 SM 1 VR OS Hluboká, mokrá - zbahnělá, hp-ph Al. plošiny pl. OL 18-22 GLk prameništní vazká; mullový moder š svah. 0 pramen Pokryvnost 50-70% - převážně bylin - Crepis paludosa, Deschampsia caespitosa, Filipendula ulmaria, Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Mnium affine, Caltha palustris, Ranunculus repens, Carex remota bg Středně hluboká, čerstvě vlhká, úžlab. a mírný 500-800 JS 2-3 KL 2-3 JD 2-3 SM ph-hp R KL 26-28 KMm VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA drobivá; mullový moderl BK 1-2 JL potoční sklon š J. bř. SM 30-34 úžlabní v údolních zářezech růz. terasy F.bř. JS 28-30 Pokryv 100% - převažují byliny s vysokou pokryvností - Mercurialis perennis, Urtica dioica, Petasites albus, Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Senecio nemorensis,Galeobdolon luteum, Chrysosplenium alternifolium , Carex sylvatica, Impatiens noli tangere, Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Actaea spicata, Rubus idaeus, Mnium undulatum Středně hluboká, vlhká, drobivá; ph-hp Al. dna mírný 460-800 JS 1-2 KL 2-3 JD 2-3 KL 24-30 FMk potoční v údolních zářezech mullový moder BK 2-4 SM 1-3 JL š údolí sklon SM 28-34 FMg růz. JS 28-30 Pokryv 100% - převážně byliny – Petasites albus, Aegopodium podagraria, Oxalis acetosella, Impatiens noli tangere, Asarum europaeum, Galeobdolon luteum, Senecio nemorensis, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Mnium undulatum . hp R úžlab. různý 600-850 BK 2-5 JD 2-4 KL 1 JS 1-2 Středně hluboká, trvale vlhká, BK 26-30 KMg VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA vazká; mullový moder JL OL SM 1-3 jh š sklon SM 32-36 GLk netýkavková v úžlabinách růz. JD 28-30

relief

748,21

druh

substrát

5A3

půdní

fytocenosa

AVB

typ


LT ha


lesní

plocha


plocha


SLT ha


Příloha č.: 2

45,78

132,97

5V3

5V6

5V9

+%

19,96

0,1 %

5G1

19,96

33,60

287,30

5V2

5O1

86,65

typ

33,60

LT ha

plocha

lesní

plocha

SLT ha

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





KPy

KMg

hp k

ph š

R

R

skal. ostrohy

úpady úžlab.

př.-vm. sr.sv.

880-940

BK 4-5 SM 3-4 JD 1-2 BŘ 1 Mělká, vysýchavá, drobivá; drťový mor JŘ

Dominantní traviny - Calamagrostis villosa a Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, skupinovitě Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium

BK 18-20 SM 18-20

BK 26-28 SM28-32

Středně hluboká, vlhká, kyprá; 600-880 BK 3-5 JD 2-4 SM 1-3 různý mullový moder – mull KL 1 JS 1 JL sklon stin. V dominanci kapradiny Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas a Oxalis acetosella, skupinovitě Galeobdolon luteum , Mercurialis perennis, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum,Carex sylvatica, Impatiens noli tangere 580-850 BK 2-5 JD 2-4 KL 1 JS 1-2 Středně hluboká, trvale příznivě JS 26-30 KMg hp-ph J.bř. odtoko- různý devětsilová v úžlabinách a vlhká, vazká; typický moder JL OL SM 1-3 SM 32-34 GLk R vé rýhy sklon potočinách růz. Pokryvnost 100% - převládá Petasites albus, skupinovitě Galeobdolon luteum, Urtica dioica, Impatiens noli tangere, Stellaria nemorum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Urtica dioica, Mnium undulatum, jednotlivě Circaea alpina, Sanicula europaea, Stachys sylvatica, Filices 600-840 BK 2-5 JD 2-4 JS 1-2 KL 1 Hluboká, vlhká, kyprá; mull BK 26-28 KMg hp GAmf. spodní různý vysokobylinná v úžlabinách SM 1 JL OL SM 28-30 části sklon R svahů stin. Dominují byliny s vysokou pokryvností -Galeobdolon luteum, Stachys sylvatica, Senecio nemorensis, Asarum europaeum, Oxalis acetosella, skupinovitě Myosotis palustris, Carex sylvatica, Rubus idaeus, Cardamine amara, Geranium robertianum, Equisetum sylvaticum Středně hluboká, mokrá JD 3-4 JS 1-2 KL 1-2 OL24-26 GLk ph R pokles- vm.sv. 580-780 PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA zbahnělá,vazká; mullový moder SM 1-2 OL 1-2 JL BK stin. SM 30-34 liny přesličková v terénních prame- 0 pokleslinách a prameništích niště Dominuje Equisetum sylvaticum a byliny Stellaria nemorum, Oxalis acetosella, skupinovitě Lysimachia vulgaris, Dryopteris pulchella, Athyrium filix femina, jednotlivě Chaerophyllum hirsutum, Myosotis palustris Středně hluboká, střídavě vlhká, 550-700 JD 6-7 BK 2-3 SM 1 OS JD 26-30 KMg ph-jh Dr plošiny pl.SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA ulehlá, drobivá; typický moder SM 28-34 PGm J.bř. sniž. vm.sv. šťavelová na plošinách BK 30-32 0 Pokryvnost 100% - dominantní Oxalis acetosella, dále Luzula pilosa, Carex pallescens, Carex brizoides, Festuca altissima, Galium scabrum, Majanthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Viola sylvatica,Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Mnium affine, Hylocomium splendens Středně hluboká, mokrá, velmi pl. 500-750 JD 5-7 SM 2-3 OL 1 OS JD 24-26 GLk h-jh R svah. PODMÁČENÁ JEDLINA vazká; mullový moder SM 26-30 stupně 0 přesličková na rovinatých sedla plochých sedlech Převládají hygrophyty - Equisetum sylvaticum, Carex remota, Deschampsia caespitosa, Chrysosplenium alternifolium, Myosotis palustris, hojně Chaerophyllum hirsutum, Sphagnum uliginosum, Cirsium oleraceum, jednotlivě Vaccinium myrtillus, Luzula pilosa

papratková v úžlabinách

Pokryvnost 100% - převládají byliny - Impatiens noli tangere, Petasites albus,Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Athyrium filix femina, Stachys sylvatica, Festuca altissima, Urtica dioica, Geranium robertianum, Galeobdolon luteum, jednotlivě Galium odoratum, Mercurialis perennis

fytocenosa



6. SMRKODUBOVÝ lesní vegetační stupeň 6,23 ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA 6Z 6,23 6Z2 +% třtinová na hřbetech

5G

5O

SLT


Příloha č.: 2

6N

6K

6Y

SLT

6Y0

346,6 4

4,4 %

2958, 64

10,5 %

5711,0 8

207,33

6K9

6N2

37,04

17,01

437,16

6K4

6N1

3251,65

1814,94

345,72

0,92

LT ha

plocha

6K3

6K1

6Y1

typ

0,6 %

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

SM 16-20 BK 16-18

/bonita /

AVB

q

LI - RNz

typ

druh b hp-p výplň

půdní

R Kř.

substrát

skal. výspy ostrohy

relief

vm.sr. sv.-sr. růz.

expoz.

sklon


800-870

výška

nadmoř.

BK 3-4 SM 4-5 JD 1 BŘ 1 JŘ


Balvanitá hp výplň, mělká, suchá –mírně vlhká, kyprá, drobivá; drťový mor




Středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá; morový moder – mělový mor

Dominantní Calamagrostis arundinacea, skupinově Vaccinium myrtillus, mechy Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Entodon schreberi

Mělká – středně hluboká, čerstvě BK 24-26 KPy k ph R svahy m.sv. 820-930 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 BŘ KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ vlhká, drobivá; morový moder SM 24-28 polostin BUČINA s kapradí osténkatou na kamenitých svazích Malá pokryvnost, dominantní Dryopteris carthusiana, skupinovitě Oxalis acetosella, mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Majanthemum bifolium Středně hluboká, čerstvě vlhká, k R svahy př. sv. BK 22-26 KPy 780-1020 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 se třtinou rákosovitou kyprá, BŘ hp růz. JD 22-24 typický moder - morový moder SM 24-26

Skupinově Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, jednotlivě Hieracium murorum, Dicranum scoparium ,Polytrichum formosum, Entodon schreberi.

Dominantní Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, skupinovitě Avenella flexuosa, jednotlivě Majanthemum bifolium svahy př.- vm. 800-1030 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ BK 22-24 KPo hp R svahová na příkrých svazích sr. sv. SM 22-26 š Kř. F růz.

Řídký pokryv travin a bylin - Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Calamagrostis villosa, mechy Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, ojediněle Dryopteris carthusiana, Hieracium sylvaticum q Balvanitá hp výplň, mělká, suchá vm.sr. R Kř. skal. 790-1050 BK 3-4 SM 4-5 JD 1 BŘ 1 SM 16-20 LI - RNz b na skalách – mírně vlhká, kyprá, drobivá; JŘ sv.-sr. výspy hp-p BK 16-18 drťový mor výplň ostrohy růz. Řídký pokryv travin a bylin - Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Luzula luzuloides, Calamagrostis villosa, mechy Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, ojediněle Dryopteris carthusiana, Hieracium sylvaticum Středně hluboká, čerstvě vlhká, ph R svahy m.sv. – 780-1050 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ SM 22-28 KPo KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA kyprá, drobivá; morový moder hp š Kř. př.sv. BK 22-26 metlicová na vypuklých svazích růz. Pokryvnost 80% - převažují trávy – souvisle Avenella flexuosa, skupinovitě Vaccinium myrtillus,Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Majanthemum bifolium, Chamaenerion angustifolium, Hieracium murorum, Polytrichum formosum Středně hluboká, čerstvě vlhká, n.ploš. pl. ph R 780-1050 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ borůvková na plošinách a svazích SM 22-24 KPo kyprá, drobivá; drťový mor svahy vm.hp š F. bř. BK 22-24 PZh F JD 20-22 m.sv. růz. Téměř souvisle Vaccinium myrtillus, hojně Avenella flexuosa,Calamagrostis villosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, jednotlivě Entodon schreberi, Agrostis tenuis, Dryopteris carthusiana, Rubus idaeus Středně hluboká, čerstvě vlhká, BK 22-26 KPo ph R svahy m.sv. 760-1050 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ třtinová na svazích drobivá; morový moder SM 22-28 k Kř. polostin

SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA lomy, hromadnice

fytocenosa



6B

6F

6S

SLT

6S9

0,6 %

+%

6B1

592,07

6S5

317,06

1318,52

317,06

22,27

68,71

6S3

6F1

47,59

6114,53

6S2

6S1

22,27

14,9 %

8141, 42

k b ph výplň Vysoká pokryvnost Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, hojně mechy jednotlivě Dryopteris carthusiana BK 24-28 KPo ph SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA SM 28-30 KPb š šťavelová na svazích

1416,48

druh

6N4

typ R

F

substrát

svahy

relief expoz.

sklon výška





BK 22-24 SM 22-26

KPy – RNz

RNz- KPy k – b hp

svahy

Mělká, mírně vlhká, kyprá; m. – př. 780-1030 BK 4-5 SM 3-5 JD 1-2 BŘ typický mor JŘ sv. růz. Polytrichum formosum, Polytrichum juniperinum, Hypnum cupressiforme, Dicranum scoparium,

Kř. R

svahy

BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA mařinková na svazích

BK 28-30 SM 28-32

KPb

ph-hp R š

svahy

vm.př.sv. stin.

770-1050

BK 5-6 SM 2-3 JD 2 KL 1

Středně hluboká,čerstvě vlhká, kyprá, drobivá; typický moder – mullový moder

Dominují kapradiny - Athyrium filix femina, Gymnocarpium dryopteris, Dryopteris filix mas, skupinovitě Rubus idaeus, Rubus fruticosus, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Senecio nemorensis

Travnatý ráz, převládá Festuca altissima, hojně Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, jednotlivě Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Prenanthes purpurea, Filices. Středně hluboká, čerstvě vlhká, 770-1020 BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL BK 24-28 KPo ph š R F svahy m.se šťavelem a třtinou rákosovitou drobivá; typický moder SM 24-30 KPb př.sv. na svazích růz. Převládá Calamagrostis arundinacea a Oxalis acetosella s vysokou pokryvností, hojně Rubus idaeus,Hieracium sylvaticum, jednotlivě Filices, Senecio nemorensis, Vaccinium myrtillus, Prenanthes purpurea, Calamagrostis villosa, Majanthemum bifolium Středně hluboká, čerstvě vlhká, BK 24-28 KPo – ph-hp R Sv svahy př.-vm. 770-1020 BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL svahová na příkrých svazích drobivá; typický moder SM 24-30 KPb š sr. sv. růz. Převládající Oxalis acetosella, hojně Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Calamagrostis villosa, Prenanthes purpurea, jednotlivě Avenella flexuosa, Majanthemum bifolium, Filices, Musci. Středně hluboká, čerstvě vlhká, 770-900 BK 4-5 JD 2-3 KL 1-2 BK 24-26 KPb ph R Dr dolní př. sv. SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA drobivá; SM 1-2 JL SM 26-30 k F.bř. části kapradinová na kamenitých typický moder svahů stin. svazích

R Sv F

Středně hluboká, čerstvě vlhká, 760-1030 BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL vm. – drobivá; typický moder př.sv. růz. Převládající Oxalis acetosella, hojně Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Calamagrostis villosa, Prenanthes purpurea, jednotlivě Avenella flexuosa, Majanthemum bifolium, Filices, Musci. Středně hluboká, čerstvě vlhká, 800-1030 BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL BK 24-26 KPo ph R svahy m.-př. bukovincová na svazích kyprá; typický moder SM 24-26 š sv. růz Dominantní Gymnocarpium dryopteris, Oxalis acetosella, skupinovitě Athyrium filix femina, Calamagrostis villosa, Prenanthes purpurea, Vaccinium myrtillus, Majanthemum bifolium Středně hluboká, čerstvě vlhká, 770-1000 BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL BK 24-28 KPo ph R svahy m.-př. s kostřavou nejvyšší na svazích drobivá; typický moder SM 24-30 KPb (k) sv. růz.

borůvková na kamen. svazích

BK 22-24 SM 22-26

Mělká, čerstvě vlhká, drobivá; m. – př. 770-1010 BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 morový moder- mor sv. růz. Řidší pokryv s převládajícím Oxalis acetosella, skupinovitě Calamagrostis villosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Avenella flexuosa,Majanthemum bifolium

/bonita /

se šťavelem na kamen. svazích

fytocenosa

1488,11

půdní

6N3

AVB

typ


LT ha

lesní

plocha


plocha


SLT ha


Příloha č.: 2

6V

6A

6D

SLT

2,3 %

1246,2

3,6 %

1990,8 3

165,65

555,89

6V5

436,00

1464,72

526,11

6V4

6V2

6A2

6A1

3,02

6D4

1,52

21,04

6D2

25,58

LT ha

plocha

6D3

typ

+%

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





BK 28-30 SM 28-34

KPb

ph

R GAmf.

V dominanci Oxalis acetosella, Sanicula europaea, skupinově Festuca altissima,Senecio nemorensis, jednotlivě Filices, Mercurialis perennis

bažanková na podsvahových deluviích

vm.800-850 BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 Středně hluboká, čerstvě vlhká – paty vlhká, drobivá; mullový moder JS př.sv. svahů deluv. stin. Převládá Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Galium odoratum, hojně Galeobdolon luteum, Impatiens noli tangere,Stellaria nemorosa, Filices, jednotlivě Actaea spicata, Geranium robertianum 780-800 BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 Středně hluboká – hluboká, BK 26-30 KPb ph R svahy vm.kapradinová na podsvahových čerstvě vlhká, kyprá; mullový JS SM 28-32 př.sv. deluviích moder - mull stin. Dominantní kapradiny Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, skupinovitě Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Festuca altissima, Prenanthes purpurea, jednotlivě Galium odoratum,Galeobdolon luteum Mělká – středně hluboká,čerstvě 780-1000 BK 4-5 JD 2-3 SM 1-2 BK 26-30 KPy – k b R svahy m.KLENOSMRKOVÁ BUČINA vlhká, drobivá; mullový moder KL 1-2 JL ph př.sv. bažanková na kamenitých svazích SM 26-32 RNk růz. Převládá Mercurialis perennis, hojně Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Stellaria nemorum, Impatiens noli tangere, Galeobdolon luteum, Filices, jednotlivě Geranium robertianum, Galium odoratum Středně hluboká, čerstvě vlhká, 770-1000 BK 4-5 JD 2-3 SM 1-2 m.sv.BK 26-30 KPy ph R svahy šťavelová na kamenitých svazích kyprá; mullový moder KL 1-2 JL př.sv. SM 26-32 RNk k hřbety růz. Hojně se vyskytuje Oxalis acetosella, Galeobdolon luteum, méně Geranium robertianum, Senecio nemorensis, Festuca altissima, Milium effusum, Galium odoratum, Athyrium filix femina, Dryopteris filix mas, Rubus idaeus Středně hluboká, vlhká – mokrá, 760-1020 BK 3-4 JD 1-4 SM 1-2 hp R úžlab. různý BK 28-32 KPg VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA vazká; typický moder – mullový KL 1-2 OL 1 JS 1 JL š sklon SM 30-34 GLk devětsilová v úžlabinách moder stin. V dominanci Petasites albus, Chaerophyllum hirsutum, Oxalis acetosella a Stellaria nemorum, kapradiny Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, skupinově Senecio nemorensis, Calamagrostis villosa, Rubus idaeus, jednotlivě Galeobdolon luteum, Stachys sylvatica Hluboká, vlhká, ulehlá; mull – 760-1060 BK 3-4 JD 1-4 SM 3-4 KL BK 28-32 KPg hp-h R prohl. pl.šťavelová ve sníženinách mullový moder OL JS SM 30-34 š snížen. m.sv. růz. Dominantní Oxalis acetosella, Galeobdolon luteum, hojně Impatiens noli tangere, Mercurialis perennis, Stellaria nemorum, Dentaria bulbifera, Mycelis muralis, Festuca altissima, Urtica dioica, Mnium affine, Circaea alpina, Lysimachia nemorum, ojediněle Filices Středně hluboká, vlhká, kyprá; různý 750-1050 BK 3-4 SM 3-4 JD 1-4 KL BK 26-28 KPg hp R báze úžlabní v úžlabinách moder typický OL JS SM 28-30 š svahů sklon stin.

Převládající Galium odoratum, Oxalis acetosella, hojně Rubus idaeus, Festuca altissima, Dentaria bulbifera, dále Athyrium filix femina, Senecio nemorensis, jednotlivě Galeobdolon luteum, Milium effusum, Mercurialis perennis. BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 Středně hluboká až hluboká, BK 26-28 KPb ph R svahy vm.-m. 780-800 OBOHACENÁ SMRKOVÁ BUČINA čerstvě vlhká, kyprá; mull JS SM 28-30 úžlab. sv. devětsilová v dolních částech polosvahů stin. Dominantní Petasites albus, skupinovitě Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Calamagrostis arundinacea

fytocenosa



7Y

sklon

nadmoř.

88,39

0,3 %

137,73

6G1

6Q2

0,19

+%

0,4 %

6P1

6O1

224,35

0,2 %

137,73

0,19

224,35

88,39

0,5 %

258,36

7Y1

7Z2

258,36

90,29

OL 24-26 JD 26-28 SM 30-34

GLk

typ hp š

R

expoz.

výška



PZh RNL

hp k

R

n.ploš. hřbety

pl., m.př.sv. sl.

1000-1150 SM 7-8 BK 1-2 BŘ 1 JŘ

Mělká – středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá; drťový mor

SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA na skalách a sutích

SM 16-18

LI

q

skály b ph výplň

R Kř. slep.

skal. ostrohy

př.-vm. sr. sv. růz.

980-1200

SM 6-7 BK 1-2 BŘ 1 JŘ 1 JD

Balvanitá s písčitohlinitou výplní, velmi mělká, vysychavá; drťový mor

Travní kryt 100% - Převládá Vaccinium myrtillus ,Calamagrostis villosa, skupinovitě Avenella flexuosa, jednotlivě Homogyne alpina, Athyrium distentifolium Mělká – středně hluboká, čerstvě SM 7-8 BK 1-2 BŘ 1 JŘ SM 16-18 PZh hp R n.ploš. pl., m.- 1000třtinová vlhká, kyprá; drťový mor 1150 BK 14-16 RNL k hřbety př.sv. sl. Travní kryt 100% - Převládá Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, skupinovitě Vaccinium myrtillus, jednotlivě Chamaenerion angustifolia, Rubus idaeus

SM 16-18 BK 14-16

Středně hluboká, mokrá – jh R ploché pl. 720-860 SM 4-6 JD 3-5 BK OL 1 PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA JD 24-26 GLo zbahnělá, vazká; mělový mor SM 26-30 š mísy 0 přesličková na plochých bezodtokových mísách V dominanci Equisetum sylvaticum, Sphagnum uliginosum, skupinovitý výskyt Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Polytrichum commune, Avenella flexuosa, Deschampsia caespitosa

Převládá Vaccinium myrtillus, Sphagnum uliginosum, skupinově Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium vitis idaea

Dominantní Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, skupinovitě Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Sphagnum uliginosum, jednotlivě Oxalis acetosella, Dryopteris carthusiana Hluboká, vlhká, vazká hp R náhorní pl. 950-960 JD 3-4 SM 4-6 BK 1 JD 22-24 PZG CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA typický mor š roviny 0 SM 22-24 s rašeliníkem na rovin. lokalitách

Dominantní byliny a trávy s vyšší pokryvností Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa,skupinovitě Vaccinium myrtillus, Majanthemum bifolium, Rubus idaeus, Polytrichum formosum Hluboká, vlhká, vazká; morový JD 22-24 PGm jh-h R roviny pl. 760-850 JD 4-5 SM 4-5 BK 1 KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA moder SM 26-28 0 třtinová na rovinách

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ BUČINA přesličková v terénních pokleslinách a na prameništích

/bonita /


Středně hluboká, mokrá – pokles. pl.760-850 SM 5-6 JD 2-3 JS 1 KL 1 zbahnělá, vazká; mullový moder OL 1 JL úžlab. m.sv. prame- 0 niště Dominantní Equisetum sylvaticum a kapradiny Athyrium filix femina. Skupinově Senecio nemorensis, Calamagrostis villosa, Rubus idaeus, Stellaria nemorum, Urtica dioica, Myosotis palustris, Impatiens noli tangere, jednotlivě Lysimachia nemorosa, Festuca altissima Hluboká, vlhká, vazká; typický JD 24-26 KPg ph-jh R roviny pl. 760-830 JD 5 SM 3-4 BK 1-2 OL SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA moder SM 26-30 0 šťavelová na rovinách

relief

88,66

druh

substrát

6V9

půdní

fytocenosa

AVB

typ


LT ha

lesní


plocha

plocha


SLT ha


7. BUKOSMRKOVÝ lesní vegetační stupeň 81,46 ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA 7Z 171,75 7Z1 0,3 % borůvková na hřebenech

6G

6Q

6P

6O

SLT


Příloha č.: 2

7N

7K

7M

SLT

7M3

60,31

4,4 %

2418,6 8

8,1 %

4428,6 4

7,25

445,38

7K4

7K9

684,39

1328,19

7K3

7N2

2174,71

473,11

60,31

LT ha

plocha

7K2

7K1

typ

0,1 %

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





SM 24-26

PZh

ph š

R

svahy hřbety

m.-př. sv. růz.

950-1200


Středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá; typický mor

PZh KPo

hp š

R

svahy plošiny

SM 22-24

PZh

ph š

R

svahy

př.-sr. sv. růz.

950-1200



KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA se třtinou rákosovitou

SM 22-24

KPy

ph k

R

svahy

m.-př. sv. růz.

950-1200

SM 7-8 BK 2 -3 JD KL JŘ

Středně hluboká - mělká, mírně vlhká, drobivá; morový moder

Převládá Vaccinium myrtillus spolu s Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa se střední až menší pokryvností, skupinově Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, jednotlivě Majanthemum bifolium, Homogyne alpina, Oxalis acetosella, Lycopodium annotinum

svahová na prudkých svazích

Převládá - Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, hojně Dryopteris carthusiana, Calamagrostis villosa, jednotlivě Majanthemum bifolium, Oxalis acetosella

V dominanci traviny - Calamagrostis villosa s vysokou pokryvností, Avenella flexuosa, skupinově Polytrichum formosum, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, jednotlivě Homogyne alpina, Oxalis acetosella Středně hluboká, čerstvě vlhká, 950-1200 SM 7-8 BK 2-3 JD BŘ JŘ SM 24-26 PZh ph R svahy m.-př. s kapradí osténkatou drobivá; š hřbety sv. typický mor růz.

borůvková na plošinách a hřbetech SM 20-26 BK 16-18

Středně hluboká, čerstvě vlhká, 950-1200 SM 7-8 BK 2-3 JD BŘ JŘ m.sv. kyprá, drobivá; mor pl. růz. Převládá Vaccinium myrtillus a traviny Calamagrostis villosa,Avenella flexuosa, skupinovitě Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Entodon schreberi, jednotlivě Dryopteris carthusiana, Oxalis acetosella, Majanthemum bifolium Středně hluboká, čerstvě vlhká, 950-1200 SM 7-8 BK 2-3 JD BŘ JŘ SM 22-24 KPo ph-hp R svahy m.-př. třtinová na svazích drobivá; PZh š sv. morový moder - mor růz.

Převládá Avenella flexuosa, tvořící větší kobercové plochy. Skupinově Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, jednotlivě Majanthemum bifolium, Oxalis acetosella

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA metlicová na svazích

Dominantní Vaccinium myrtillus, skupinově Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa a mechy Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, jednotlivě Majanthemum bifolium

Malá pokryvnost, převážně Vaccinium myrtillus a trávy - Calamagrostis villosa, Calamagrostis arundinacea - skupinově mechy Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Sphagnum uliginosum, Vaccinium vitis idaea 980-1180 SM 4-8 JD 1-2 BK 2-3 BŘ 1 Středně hluboká, štěrkovitá, SM 18-20 PZh ph R svahy pl.-m. CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA mírně vlhká, drobivá; JŘ š plošiny sv. borůvková na hřbetech typický mor růz.

fytocenosa



7F

7S

SLT

7N4

+%

5,88

7,8 %

350,19

7S9

5,88

981,74

7S3

7F1

1716,04

7S2

1236,24

1353,73

7N3

7S1

380,56

typ

4284,2 1

LT ha

plocha

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





SM 7-8 BK 2-3 JD KL JŘ


Mělká, balvanitá s hlinitopísčitou výplní, mírně vlhká, drobivá; typický mor

Mělká, čerstvě vlhká, drobivá; morový moder

SM 22-26 PZh KPo-KPb

ph š k

R

plošiny svahy

pl.-př. sv. růz.

950-1200

SM 4-7 BK 3-5 KL 1 JD

Středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá; typický moder - morový moder

SM 22-24 PZh KPo-KPb

ph-hp

R GAmf.

plošiny svahy

pl.-př. sv. růz.

950-1200

SM 4-7 BK 3-4 JD 1 KL

Středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá; morový moder - mor

Střední až vyšší pokryv Oxalis acetosella, Calamagrostis arundinacea, Majanthemum bifolium, skupinovitě Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, jednotlivě Luzula sylvatica Středně hluboká, čerstvě vlhká, SM 22-26 KPy ph GAmf. svahy př. sv. 950-1050 SM 6-7 BK 2-3 KL 1 JD SVAHOVÁ BUKOVÁ SMRČINA kyprá; typický moder k R stin. kapradinová na kamenitých svazích Dominantní kapradiny Dryopteris filix mas, Athyrium filix femina, Athyrium distentifolium, skupinově Calamagrostis villosa, Senecio nemorensis, Vaccinium myrtillus

Středně hluboká,čerstvě vlhká, SM 22-26 PZh-KPo ph R svahy m.sv. 950-1200 SM 6-7 BK 2-3 KL 0-1 JD se šťavelem a třtinou rákosovitou drobivá; mor ový moder - mor BK 18-20 š růz. na svazích Travnatý ráz s převládající Calamagrostis arundinacea, spolu s Oxalis acetosella, hojně Rubus idaeus, Senecio nemorensis, Vaccinium myrtillus, Majanthemum bifolium, Calamagrostis villosa, jednotlivě Filices, Homogyne alpina, mechy Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Polygonatum verticillatum Středně hluboká, čerstvě vlhká, SM 22-28 PZh ph R svahy př.-sr. 950-1200 SM 6-7 BK 2-3 KL 0-1 JD svahová na příkrých svazích kyprá; morový moder KPo-KPb š sv.růz.

V dominanci Luzula sylvatica, Oxalis acetosella, skupinově Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Dryopteris carthusiana

s bikou lesní na svazích

Dominantní Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Luzula sylvatica, skupinově Rubus idaeus, Senecio nemorensis, jednotlivě Homogyne alpina

SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA šťavelová na svazích

Převládá Vaccinium myrtillus a mechy - Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, skupinově Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, jednotlivě Homogyne alpina, Oxalis acetosella

SM 22-24

KPy – hp R svahy m.sv. 950-1200 RNz,PZh k-b růz. Dominantní Oxalis acetosella, skupinově Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Polytrichum formosum R svahy m.-př. 950-1200 SM 20-22 RNz b borůvková sv. hp růz. výplň

se šťavelem

Dominantní je Calamagrostis arundinacea, skupinově Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Dicranium scoparium, Dryopteris carthusiana, jednotlivě Majanthemum bifolium, Oxalis acetosella

fytocenosa



7G

7Q

7P

7O

7V

SLT

7,88

+%



7O3

7G1

23,04

5,09

120,59

7,88

jh š

R

R

úžlab. zářezy

Středně hluboká, vlhká, vazká; mullový moder

Mělká, vlhká, vazká; SM 24-26 PZ G ph R náhorní pl. 950-1150 SM 7-8 BK 1 BŘ 1 JD KYSELÁ JEDLOVÁ SMRČINA rašelinný mor š plošiny 0 třtinová (s rašeliníkem) na rovinatých lokalitách Travnatý ráz s převládající Calamagrostis villosa a skupinově Sphagnum uliginosum, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Polytrichum comune, Dicranum scoparium, jednotlivě Vaccinium vitis idaea t Mělká, vlhká, vazká; 1050-1080 SM 8 JD 2 BK BŘ ph R pokles. pl.SM 20-22 PZ G CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA sfágnový rašelinný mor š svahy vm.sv. borůvková na rovinatých lokalitách 0 Dominuje Vaccinium myrtillus a mechy - Sphagnum uliginosum, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, skupinově Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, jednotlivě Equisetum sylvaticum t Středně hluboká, mokrá, vazká; R terén. pl. 740-850 SM 8-9 JD 1 BŘ JŘ OL ph PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA SM 24-28 GL sfágnový rašelinný mor pokles. 0 jh přesličková na plošinách a š náhorní mělkých úžlabinách ploš. Převládá Equisetum sylvaticum, Calamagrostis villosa, hojně Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Sphagnum uliginosum, mechy, jednotlivě Majanthemum bifolium, Myosotis palustris

t

SM 26-30 PGo

hp š

R

úžlab. zářezy

Středně hluboká, mokrá, vazká; pl. 950-1000 SM 7-8 BK 1 BŘ 1 JD mírně rašelinný mor 0 sklon. plošiny Pokryvnost až 100%, převažují byliny, dominuje Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Petasites albus, Equisetum sylvaticum, Calamagrostis villosa, Luzula sylvatica, Senecio nemorensis, Prenanthes purpurea

SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA s bikou lesní na plošinách

SM 24-30 GLk

ph š k

R

terénní vm.sv. 950-1100 SM 4-5 OL 2-3 KL 2 JD JS Hluboká, vlhká až mokrá, ulehlá; morový moder JL pokles. růz. mělké úžlab. V dominanci byliny - Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella, Luzula sylvatica, skupinově Petasites albus, Myosotis sylvatica, Senecio nemorensis, Dicranum scoparium, Calamagrostis villosa, jednotlivě Homogyne alpina, Mulgedium alpinum

PODMÁČENÁ BUKOVÁ SMRČINA v terénních pokleslinách a prameništích

SM 24-28 KPg

ph š

52,97

7Q1

23,04


7V9

5,09

+%

výška

nadmoř.

950-1200 SM 5-7 BK 1-3 KL 2 JD JS Středně hluboká, vlhká, vazká, různý mullový moder JL OL sklon růz. Vysoký pokryv bylin Impatiens noli tangere, Stellaria nemorum, Oxalis acetosella, Filices. Skupinovitě Senecio nemorensis, Calamagrostis villosa, Luzula sylvatica

7P2

0,2 %

úžlab.

expoz.

sklon

úžlabní v úžlabinách

120,59

+%

R

relief

207,94

SM 24-28 KPg

ph š k

druh

substrát

950-1200 SM 5-7 BK 1-3 KL 2 JD JS různý JL OL sklon růz. Pokryvnost vysoká - až 100%, dominantní Oxalis acetosella,Stellaria nemorum, ostatní Petasites albus, Calamagrostis villosa

šťavelová v úžlabinách

SM 26-32 KPg-GLk

typ

půdní

950-1200 SM 5-7 BK 1-3 KL 2 JD JS Středně hluboká, mokrá, vazká; různý typický moder - mullový moder JL OL sklon růz. V dominanci Petasites albus, Adenostyles alliariae, skupinově Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Athyrium distentifolium, jednotlivě Mulgedium alpinum, Homogyne alpina

VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA devětsilová v úžlabinách

/bonita /

AVB


7V4

273,56

fytocenosa



7,66

7V2

542,13

LT ha

plocha


7V3

typ

1,0 %

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

lesní

typ

plocha

SLT ha

LT ha

plocha

fytocenosa


PLO 27 – HRUBÝ JESENÍK /bonita /

AVB

f

typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





7R

0,4 %

240,98

SM < 14

RMf

svahy

Mělká, vysychavá, drobivá, svahy př. sv. k - b R 1260-1300 SM 7-8 JŘ 2-3 BŘ kamenitá hlinitopísčitá výplň; růz. hp typický mor výplň Převládají mechy rodu Sphagnum, skupinově Vaccinium myrtillus a Vaccinium vitis idaea, jednotlivě Athyrium distentifolium, Avenella flexuosa

skeletová na hřebenech

R

70,87

hp š

8Z9

PZh

Mělká, kamenitá, štěrkovitá, vm.-př. 1260-1300 SM 8-9 JŘ 1-2 BŘ čerstvě vlhká, drobivá; sv. typický mor stin. Dominantní Athyrium distentifolium, s vysokou pokryvností, skupinový výskyt Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Luzula sylvatica, jednotlivě Homogyne alpina, Trientalis europaea, Oxalis acetosella, Viola biflora,Plagiothecium undulatum

SM < 14

s papratkou alpinskou na hřebenech

36,55

219,72

8Z6

7R1

Organická, hluboká, mokrá; SM 20-22 OMm r R n.ploš. pl. 740-900 SM 10 JD BŘ JŘ KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA sfágnový rašelinný mor sedla 0 třtinová na plošinách se sníženinami a v sedlech hřebenů Ráz travnatý s převládající Calamagrostis villosa a skupinově Sphagnum uliginosum, Dicranum scoparium, Vaccinium myrtillus,Avenella flexuosa, jednotlivě Carex spec., Juncus effusus, Molinia arundinacea f 21,26 Hluboká, mokrá, vazká; sfágnový 740-850 SM 10 JD BŘ JŘ r Graf.f. plochá pl. SM 20-24 OMm borůvková v terénních 7R2 rašelinný mor 0 Kř. dna pokleslinách údolí Převládá Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Sphagnum uliginosum, hojně Polytrichum formosum, Avenella flexuosa, Dicranum scoparium, jednotlivě Vaccinium vitis idaea, Majanthemum bifolium, Homogyne alpina 8. SMRKOVÝ lesní vegetační stupeň Středně hluboká, vlhká, drobivá; 1240-1380 SM 8-9 JŘ 1-2 BŘ m.-př. SM <14 PZh ph R hřbety 8Z 2050,4 8Z2 1787,22 JEŘÁBOVÁ SMRČINA 4 typický mor svahy sv. š borůvková na hřebenech 3,8 % růz Převládá Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, skupinovitě Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, jednotlivě Homogyne alpina, Streptopus amplexifolius, Oxalis acetosella 9,70 Mělká, vlhká, drobivá; 1260-1300 SM 8-9 JŘ 1-2 BŘ pl.SM <14 PZo hp R hřbety rašeliníková v horních částech 8Z3 typický mor sedla vm. sv. š svahů 0 V dominanci mechy - Sphagnum uliginosum, Polytrichum comune, Plytrichum formosum, Plagiothecium undulatum, skupinově Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, jednotlivě Homogyne alpina, Athyrium distentifolium 63,04 Středně hluboká, čerstvě vlhká; 1240-1300 SM 8-9 JŘ 1-2 BŘ SM <14 PZh hp R n. ploš. pl. -m. třtinová v horních částech svahů 8Z4 typický mor š Sv svahy sv. růz. Ráz travnatý s dominantní Calamagrostis villosa a Avenella flexuosa, skupinově Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium a Polytrichum formosum, jednotlivě Homogyne alpina, Trientalis europaea, Dryopteris carthusiana 83,06 Středně hluboká, kamenitá, PZh hp R svahy vm.-př. 1240-1300 SM 8-9 JŘ 1-2 BŘ šťavelová v horních částech svahů SM <14 8Z5 štěrkovitá, čerstvě vlhká, drobivá; š b sv. typický mor růz. Převládá Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Luzula sylvatica, skupinově Calamagrostis arundinacea, Homogyne alpina, Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, Dryopteris carthusiana, jednotlivě Adenostyles alliariae, Streptopus amplexifolius

SLT


Příloha č.: 2

8N

8K

8M

8Y

SLT

typ

8Y1

55,24

0,6 %

354,85

3,7 %

q

typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon výška


SM 14-18 PZh

ph k

Kř.

svahy

m. př. sv. růz.

1180-1300 SM 9-10 JŘ 1 BŘ


Skály, sutě velkých balvanů, ojediněle hlinitopísčitá výplň; drťový mor



Mělká, balvanitá,čerstvě vlhká, SM 10 JŘ KL m. - př. 1150drobivá; typický mor 1300 sv. růz. Pokryvnost 50-80%; převažují byliny; dominantní Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, Homogyne alpina, Dryopteris spinulosa, Calamagrostis villosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum

111,17

191,26

8N3

8N2

Středně hluboká, čerstvě vlhká, SM 10 JŘ př. - sr. 1150drobivá; typický mor 1300 sv. růz. Ráz travnatý s převládající Calamagrostis villosa. Hojně Vaccinium myrtillus, mechy Polytrichum formosum, Polytrichum commune, Dicranum scoparium. Jednotlivě Luzula sylvatica, Oxalis acetosella, Homogyne alpina, Dryopteris carthusiana Mělká, čerstvě vlhká, drobivá; SM 18-20 PZh ph R hřbety př. sv. 1150SM 10 JŘ KL KAMENITÁ KYSELÁ SMRČINA typický mor k svahy růz. 1300 se třtinou rákosovitou na kamenitých svazích Dominuje Calamagrostis arundinacea. Skupinově Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dicranum scoparium, Polytrichum commune, jednotlivě Oxalis acetosella, Majanthemum bifolium, Dryopteris carthusiana

233,48

borůvková na kamenitých svazích

svahová

SM 16-20

SM 16-22

RNz

PZh

hp p š-b

hl š k

R

R

R

svahy

svahy

svahy

svahy

8K9

hp š

R

Středně hluboká, čerstvě vlhká; 1160-1300 SM 10 JŘ m.-př. typický mor sv. růz. Dominantní traviny Calamagrostis villosa s vysokou pokryvností, skupinově Vaccinium myrtillus, Polytrichum formosum, jednotlivě Homogyne alpina, Oxalis acetosella

SM 18-20 PZh

hp š

třtinová na svazích

SM 18-20 PZh

1767,83

KYSELÁ SMRČINA metlicová na svazích

8K2

Vysoká pokryvnost Vaccinium myrtillus, hojně Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis idae, Dicranum undulatum, Polytrichum formosum, Avenella flexuosa, jednotlivě Homogyne alpina, Trientalis europaea

CHUDÁ SMRČINA borůvková na hřebenech

SM 14-16 LI

/bonita /

AVB


vm. sr. 1200-1400 SM 8-9 JŘ 1-2 BŘ skal. skály R ostrohy sv. -sr. b hp růz. výplň Malá pokryvnost, jednotlivě Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum

SKELETOVÁ SMRČINA na skalách a sutích

fytocenosa



Středně hluboká, čerstvě vlhká, 1160-1300 SM 10 JŘ m.-př. drobivá;typický mor sv. růz. V dominanci traviny Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, skupinovitě Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Dryopteris carthusiana, jednotlivě Homogyne alpina, Vaccinium myrtillus

8K1

2030,1 3

26,80

55,24

LT ha

plocha


28,82

8M3

+%

26,80

0,1 %

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

8Q

8V

8A

8S

SLT

sklon

nadmoř.

8Q2

43,26

0,1 %

0,2 %

8V1

8A2

8A1

43,26

118,41

SM 20-22

RNz

hp b

R

R Amf.

svahy

svahy

Mělká až středně hluboká, SM 10 KL m. - př. 1150čerstvě vlhká, drobivá; 1160 sv. morový moder růz. Bylinný ráz s vyšší pokryvností, převládá Adenostyles alliariae, Oxalis acetosella, skupinově Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Filices, Luzula sylvatica, jednotlivě Trientalis europaea Středně hluboká, čerstvě vlhká až SM 10 KL SM 20-24 KPG ph-hp R svahy m. - př. 1150PODMÁČENÁ KLENOVÁ vlhká; moder - morový mor 1380 PZh š Graf.f. sv. SMRČINA stin. havezová v úžlabinách Dominantní Adenostyles alliariae, skupinovitě Oxalis acetosella, Luzula sylvatica, Calamagrostis villosa, Senecio nemorensis, jednotlivě Dryopteris carthusiana, Polytrichum comune t Středně hluboká, vlhká až mokrá, SM 10 JŘ BŘ SM < 14 PZ hp R n. ploš. pl. - m. 1280PODMÁČENÁ CHUDÁ SMRČINA drobivá; 1350 sv. š sedla rašeliníková na plošinách a sfágnový rašelinný mor pokles. 0 terénních pokleslinách svahy Dominují mechy - Sphagnum uliginosum, Polytrichum formosum, skupinově Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, jednotlivě Trientalis europaea, Majanthemum bifolium

vysokobylinná na kamenitých svazích

ph k

příkré svahy

38,90

RNz

R

Mělká až středně hluboká, m. - př. 1150SM 10 KL čerstvě vlhká, drobivá; morový sv. 1250 moder růz. Bylinný ráz s vyšší pokryvností, převládá Oxalis acetosella, jednotlivě nebo skupinově Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum,Filices, Stellaria nemorum

SM 22-26

ph

KLENOVÁ SMRČINA šťavelová na kamenitých svazích

PZh

2,91

SM 18-24

n. ploš. svahy

svahy

Středně hluboká, čerstvě vlhká, SM 10 JŘ př. - sr. 1150kyprá; morový moder - mor 1300 sv. růz. Střední až vyšší pokryv Oxalis acetosella, Calamagrostis arundinacea, Majanthemum bifolium, skupinovitě Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, jednotlivě Luzula sylvatica

svahová

R Graf. f.

R

33,83

ph š

ph

8S9

PZh

PZh

Středně hluboká, trvale čerstvě SM 10 JŘ pl. – m. 1150vlhká, drobivá; 1300 sv. typický mor růz. Ráz udává Oxalis acetosella a Luzula sylvatica s větší pokryvností. Stálý výskyt Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Homogyne alpina, jednotlivě Dryopteris carthusiana, Athyrium distentifolium,Trientalis europaea, Polytrichum formosum

SM 18-22

SM 20-22

s bikou lesní

svahy

425,25

R


8S2

ph b

výška

Středně hluboká, čerstvě vlhká, SM 10 JŘ m. - př. 1150drobivá; typický mor 1300 sv. růz. V dominanci Oxalis acetosella a Luzula sylvatica, skupinový výskyt Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, Trientalis europaea

RNz

expoz.

SVĚŽÍ SMRČINA šťavelová na svazích

SM 16-18

typ


79,76

8S1

118,41

0,1 %

41,81

1,0 %

538,84

mechová na kamenitých svazích

/bonita /


Mělká, balvanitá,čerstvě vlhká, SM 10 JŘ KL př. - sr. 1150drobivá; typický mor 1300 sv. růz. Převládají mechy Polytrichum formosum, Polytrichum commune, Dicranum scoparium, Sphagnum uliginosum, hojně Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, jednotlivě Oxalis acetosella, Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Dryopteris spinulosa, Lycopodium annotinum

relief

52,42

druh

substrát

8N4

půdní

fytocenosa

AVB

typ


LT ha


lesní

plocha


plocha


SLT ha


Příloha č.: 2

8R1

64,52

8R2

typ

0,1 %

lesní

plocha

SLT ha

8,63

55,89

LT ha

plocha

9R

9K

9K0

9R1

4,50

+%

0,5 %

276,48

4,50

276,48

/bonita /

AVB

f

typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





PZh

D

hp k

R

SM <14

PZh

D

hp š k

R

svahy sedla

vm - př. sv. růz.

13001450

SM 10 JŘ

Mělká, čerstvě vlhká, kyprá; typický mor

Převládá Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis idaea, Nardus stricta, Caluna vulgaris, skupinově Trientalis europaea, Homogyne alpina, jednotlivě Potentila erecta, Athyrium distentifolium f Středně hluboká, trvale mokrá; pl. 1360SM 10 JŘ R sedla r SM< 14 OMm KLEČ VRCHOVIŠTNÍ rašelinný mor 1370 na hře- 0 přív sedlech hřebenové části benech měs písku a jílu Dominantní Sphagnum sp., Vaccinium myrtillus, Vaccinium uliginosum, Vaccinium vitis idaea, skupinovitě Calamagrostis villosa, Nardus stricta, Polytrichum comune, Calluna vulgaris, Homogyne alpina

KLEČOVÁ SMRČINA na hřbetech a svazích

Středně hluboká, mírně vlhká, SM 10 JŘ BŘ VR zvlněné pl. - m. 1300drobivá; 1491 n. ploš. sv. typický mor 0 V dominanci Nardus stricta, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, skupinovitě Homogyne alpina, mechy Dicranum scoparium, Polytrichum comune, jednotlivě Athyrium distentifolium

SM <14

Organická, hluboká, mokrá, pl. 1200SM 10 JŘ BŘ SM <14 OMm r R sedla VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA vazká; sfágnový rašelinný mor 1350 terénní 0 suchopýrová v sedlech hřebenové pokles. části Dominantní Eriophorum vaginatum, Sphagnum uliginosum, Vaccinium myrtillus, skupinově Empetrum nigrum, Caluna vulgaris, Vaccinium vitis idaea, Homogyne alpina, jednotlivě Molinia coerulea f Organická, hluboká, mokrá, velmi r R plošina pl. SM 14 OMm 780-800 SM 10 JŘ BŘ třtinová na plošinách se t vazká; rašelinný mull GL sníženi 0 sníženinami ny Dominuje Sphagnum sp. Skupinově Molinia arundinacea, Calamagrostis villosa,Vaccinium myrtillus, Polytrichum comune, jednotlivě Vaccinium uliginosum, Homogyne alpina, Caltha palustris, Veratrum album, Crepis paludosa, Deschampsia caespitosa

fytocenosa



9. KLEČOVÝ lesní vegetační stupeň 9Z 497,36 9Z0 497,36 SMRKOVÁ KLEČ 3,8 % smilková na hřebenech

8R

SLT


Příloha č.: 2

lesní

typ

plocha

SLT ha

LT ha

plocha

fytocenosa

název lesního typu /bonita /

AVB

p - písčitá hp -hlinitopísčitá ph - písčitohlinitá h - hlinitá jh - jílovitohlinitá hj - hlinitojílovitá k - kamenitá b - balvanitá š - štěrkovitá r - rašelinná

typ

druh

substrát

relief

sklon expoz.

R – rula Sv – svor Dr – droba Diab. – diabas Amf. – amfibolit GAmf. - Gabroamfibolit F – fylit Graf. f. – grafitický fylit J. bř. – jílovité břidlice F. bř. – fylitické břidlice G – granodiorit Kř. - křemenec Kř. slep. – křemenité slepence Al. – aluvium Del.hl. - deluviální hlíny Sv.hl. – svahové hlíny Rš - rašelina

substrát

půdní


půdní druh


LIm - litozem typická q LI - litozem silikátová RMf - regozem psefitická RNL - ranker litický RNk - ranker kambický RNz - ranker podzolový LMm - luvizem typická LMg - luvizem pseudoglejová p KM - kambizem podzolovaná o KMm - kambizem oligotrofní b KMm - kambizem mezotrofní bg KMm - kambizem mezotrof. oglejená KMd - kambizem dystrická KMy - kambizem rankerová o KMy - kambizem rankerová oligotrofní b KMy - kambizem rankerová mezotrofní KMg - kambizem pseudoglejová KMe - kambizem eutrická g KMe - kambizem eutrická oglejená PZh - podzol humusový PZg - podzol pseudoglejový PZo - podzol rašelinový D PZh - podzol drnový PZG - podzol glejový t PZG - podzol glejový rašelinný t PZ - podzol rašelinný KPm - kryptopodzol typický KPo - kryptopodzol oligotrofní KPb - kryptopodzol mezotrofní KPy - kryptopodzol rankrový KPG - kryptopodzol glejový KPg - kryptopodzol pseudoglejový PGm – pseudoglej typický PGo - pseudoglej rašelinový GLk - glej kambický GLo - glej rašelinový t GL - glej rašelinný

půdní typ

VYSVĚTLIVKY :

SLT


Příloha č.: 2 přirozená druhová skladba

pl. - plošina ( 0-5°) vm. sv. - velmi mírný svah ( 5-10°) m. sv. - mírný svah ( 10-20°) př. sv. – příkrý svah ( 20-30°) sr. sv. – srázný svah (30-45°) vm. sr. sv. – velmi srázný svah(45-60°) sr. – sráz ( nad 60°)

sklon

výška

nadmoř.

sl. – slunná stin. – stinná polostin. – polostinná růz. – různá 0 - bez expozice

expozice




SLT

typ

LT ha

plocha

fytocenosa



FMk - fluvizem kambická FMf - fluvizem psefitická FMg - fluvizem pseudoglejová f OMm - organozem typická fibrická OMG - organozem glejová

lesní

plocha

SLT ha


Příloha č.: 2

/bonita /

AVB typ

půdní druh

substrát

relief expoz.

sklon


výška





OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH



95 ha 0,17%

77 ha 0,14%

814 ha 1,50%

41

43

45

název cílového hospodářského souboru

485 ha 0,90%

plocha por. p.

29

HS

BK 26-30 SM 26-30

LIPOVÁ BUČINA

4A

BK 24-32 Ploché hřbety a svahy se sklonem do 25°na SM 26-34 rule a jílovitých břidlicích, kambizem

BK 26-30 JD 26-28 SM 26-32 MD 30-34

BOHATÁ BUČINA

HLINITÁ BUČINA

4S

4B

4H

mezotrofní, mírně kyselá, písčitohlinitá až hlinitá, štěrkovitá , středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Mírné svahy a náhorní plošiny na deluviálních hlínách, kambizem mezotrofní, místy oglejená, mírně kyselá, hlinitá až písčitohlinitá, slabě štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

BK 22-30 SM 26-32 MD 28-34

SVĚŽÍ BUČINA

BO 24-28 MD 28-30 BK 22-28 SM 22-28

BK 26-30 SM 28-34

BOHATÁ BUČINA svahová

4B9

KYSELÁ BUČINA

BK 26-28 SM 26-30

SVĚŽÍ BUČINA svahová

4S9

4K

BK 22-26 SM 22-26

KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA

4N

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP 1

BK 6-8 JD 2 LP JV DB JL

BK 8 JD 2 JVLP 1 DB

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP

BK 5-6 JV 1-2 JD 1-2 LP 1-2

BK 6-7 JD 2 LP 1 JV

BK 8 JD 2 JV

BK 6-7 JD 2 DB 1 LP 0-1

OL 6-7 JS 2-3 SM 1 VR OS

OL 18-24 SM 24-26

MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA

neutrální,hlinitopísčitá,jílovitohlinitá, jílovitopísčitá, někdy i štěrkovitá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká až trvale vlhká, vazká Rovinatá dna údolí podél vodních toků na náplavech, také prameniště, na rule, fylitu, fluvizem kambická, glej kambický, půda mírně kyselá až neutrální,písčitá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká až hluboká, vlhká až mokrá, vazká Kamenité a balvanité svahy různé expozice na rule, kambizem rankerová, středně kyselá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá, kamenitá, mělká až středně hluboká, občas vysýchavá, drobivá Příkré a srázné svahy nad 25° na rule, kambizem oligotrofní až mezotrofní, středně kyselá, písčitohlinitá, kamenitá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá Příkré svahy nad 25°, na rulách a amfibolitech, kambizem mezotrofní, půda mírně kyselá,hlinitopísčitá, písčitohlinitá, štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Části kamenitých svahů a hřbítků na rule a břidlici, kambizem rankerová, mírně kyselá, hlinitopísčitá, kamenitá až balvanitá, mělká, mírně vlhká, kyprá Svažité terény do 25°, slunné okraje na rule, drobě, fylitu a břidlicích , kambizem oligotrofní, středně kyselá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, místy štěrkovitá, dospodu kamenitá, mělká až středně hluboká, občas vysýchavá až čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Náhorní plošiny, svahy se sklonem do 25°na rule, kambizem oligotrofní až mezotrofní, středně až mírně kyselá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá až soudržná

25%- BK,JD,LP,JV,DB,JS,JL

SM 5 BK 3 DB 1 (MD JD) 1 BO LP

25%- BK,JD,DB,LP,JS,JV,JL

25%BK,JD,LP,JV,JS,JL,DB,TŘ,JDO SM 5 BK 3 DB 1 (MD JD) 1 BO LP

25%- BK,DB,LP,JD,DG,HB SM 5 BK 3 DB 1 (MD JD) 1 BO LP

30%- BK,JD,JV,JS,JL,LP,DG BO 5 DB 2 BK 1 SM 1 (LP JD MD) 1

SM 5 BK 3 JV 1 (MD JD) 1 LP JL

SM 5 BK 3 JV 1 (MD JD) 1 LP JL

30%- BK,JD,JV,JS,JL,LP,DG

SM 5 BK 3 JV 1 (MD JD) 1 BO DB LP

30%- BK,JD,LP,DB,DG

70%- OL,JV SM 5 BK 3 MD 1 JD 1 LP BŘ

OL 7 JS 3 KL JL JS OS VR

70%-OL,JV

OL 7 JS 3 KL JL BŘ OS VR

cílová druhová skladba

54 619 ha (porostní půda)


5L

charakter ekotopu

OL 24-28 Terasy podél vodních toků , ploché úžlabiny, OL 6-7 JS 3-4 JV VR JS 24-28 prameniště, rovinatá dna údolí na náplavech a SM 28-32 rule, fluvizem kambická, glej kambický, půda

/bonita /

AVB

JASANOVÁ OLŠINA

název SLT

3L

SLT (LT)

Příloha č.: 3 Růstové podmínky hospodářských souborů podle SLT Přírodní lesní oblast : PLO 27 - HRUBÝ JESENÍK

OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH


8561 ha 15,67%

51


79 ha 0,14%

plocha por. p.

47

HS

BK 24-26 SM 24-28

BK 22-26 JD 22-24 SM 22-26

BK 26-28 SM 26-32

BK 26-28 SM 26-32

BK 26-30 SM 28-32 JD 26-28 BK 26-30 SM 24-34

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA svahová KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA svahová SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA svahová KLENOVÁ BUČINA

5K9

5N

5S9

5F

5B9

5A

pseudoglejová, středně kyselá, hlinitá až jílovitohlinitá, středně hluboká, mokrá, vazká Příkré svahy různých expozic nad 25°, ruly, fylitické břidlice, kambizem dystrická až oligotrofní, půda silně kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá Mírné až příkré balvanité a kamenité svahy na rule, kambizem rankerová oligotrofní až ranker podzolový, silně až mírně kyselá, hlinitopísčitá až písčitohlinitá, kamenitá s písčitohlinitou výplní, balvany, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Příkré svahy různých expozic nad 25° na rule a jílovitých břidlicích, kambizem oligotrofní až mezotrofní, středně až mírně kyselá, hlinitopísčitá až písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Dolní části příkrých kamenitých svahů, paty svahů v zaříznutých údolích, stinné expozice s kapradinami na rule, kambizem mezotrofní až rankerová, středně až mírně kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá,kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Příkré svahy různých expozic nad 25°, fylitické břidlice, jílovité břidlice, kambizem mezotrofní, půdy mírně kyselé, písčitohlinité až hlinitopísčité, místy štěrkovité, hluboké, čerstvě vlhké, drobivé Kamenité svahy na rule, břidlici, fylitické břidlici, kambizem rankerová mezotrofní až ranker kambický, půda mírně kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, kamenitá až balvanitá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá

BK 5-6 JD 2-3 KL 2-3 JS 1 JL LP

BK 5-6 JD 3-4 KL 1-2

BK 4-6 JD 3-4 KL 0-1 JL SM

BK 4-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 LP

BK 4-5 JD 3-4 SM 1 BŘ 0-1 KL LP

BK 5 JD 3-4 SM 1

JD 26-34 Náhorní plošiny až velmi mírné svahy na rule, JD 4 DB 3-4 BK 1-2 LP 0-1 SM 28-34 deluviálních hlínách, kambizem OS 0-1

SVĚŽÍ DUBOVÁ JEDLINA

4O

BK 4 JD 4 DB 1 JV 1

BK 6-7 JD 1-2 LP 1-2 JV 0-1 DB


30%- BK,JD,JV,JL,JS,LP,DG SM 6 BK 2 KL 1 JS 1 JL LP

30%- BK,JD,JV,JL,JS,LP,DG SM 6 BK 3 JD 1 KL JS JL

SM 6 BK 3 JD 1 KL JS JL


SM 6 BK 3 (MD JD KL JS) 1 JL LP DG

30%- BK,JD,JV,LP,DG

SM 6 BK 3 (MD JD) 1 DG BŘ

30%- BK,JD,LP,DG,JV

25%- BK,JD,LP,BŘ,OS,DB SM 6 BK 3 (MD JD) 1 DG BŘ

25%- BK,JD,DB,LP,JV,JS,JL SM 6 JD 2 BK 1 (MD LP) 1 BŘ OS

SM 6 BK 2 JD 1 (KL JS) 1 MD JL OL

25%- BK,JD,LP,JV,DB,JS,JL

SM 5 BK 2 DB 1 JV 1 JS 1 LP JL MD JD




SM 30-40 OL 26-28

jílovitohlinitá, shora bez skeletu, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá Úžlabiny podél potoků, poklesliny a prameniště na rule a břidlicích, glej kambický, kambizem pseudoglejová, půda mírně kyselá, hlinitopísčitá až jílovitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, vlhká, vazká

BK 28-34 Spodní části svahů různých expozic na rule, JD 28-30 deluviálních hlínách, kambizem eutrická, SM 28-36 neutrální až mírně kyselá, písčitohlinitá až

charakter ekotopu

VLHKÁ BUČINA

OBOHACENÁ BUČINA

4D

/bonita /

AVB

4V

název SLT

SLT (LT)


53

HS

7054 ha 12,91%

plocha por. p.

KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


SM 22-28 BK 22-28 JD 20-22

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

BK 26-30 Mírné a příkré kamenité svahy různé SM 26-32 expozice na rule, kryptopodzol rankerový až

KLENOSMRKOVÁ BUČINA

6A

6K

BK 24-26 SM 26-30

SVAHOVÁ SMRKOVÁ BUČINA

6F

BK 22-26 JD 22-24 SM 22-28

BK 24-28 SM 24-30

SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA svahová

6S9

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

BK 22-26 SM 22-28

KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

6N

5K

BK 22-24 SM 22-26

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA svahová

ranker kambický, půda mírně kyselá, písčitohlinitá , kamenitá až balvanitá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Převážně slunné a poloslunné svahy a temena hřbetů se sklonem do 25° na rule, a fylitických břidlicích, kambizem dystrická a oligotrofní, silně až středně kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, štěrkovitá, místy dospodu kamenitá, mělká až středně hluboká, místy i hluboká, vysýchavá, střídavě suchá až čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Náhorní plošiny a svahy různé expozice se sklonem do 25° na rule, fylitu, břidlici a křemenci, kryptopodzol oligotrofní až podzol humusový, půdasilně až středně kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, dospodu kamenitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

psefitická a pseudoglejová, mírně kyselá až neutrální, hlinitopísčitá až písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, kyprá, drobivá Příkré svahy nad 25°různých expozic na rule, fylitu a křemenci, kryptopodzol oligotrofní, půda silně až středně kyselá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Kamenité svahy na rule, fylitu a křemenci, kryptopodzol rankerový, ranker podzolový, půda silně až mírně kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, kamenitá, balvanitá, písčitohlinitá výplň, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Příkré svahy různých expozic nad 25°na rule a svoru, kryptopodzol oligotrofní až mezotrofní, půda středně kyselá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Dolní části příkrých kamenitých svahů na rule a drobě,fylitických břidlicích, kryptopodzol mezotrofní, půda mírně kyselá, písčitohlinitá, kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká

6K9

charakter ekotopu

KL 24-30 Rovinatá dna údolí potoků, úžlabiny, širší SM 28-34 údolní zářezy na rule, břidlici a náplavech, JS 28-30 kambizem mezotrofní oglejená, fluvizem

/bonita /

AVB

VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA

název SLT

5U

SLT (LT)

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ

BK 5 JD 3-4 SM 1

BK 4-5 JD 2-3 SM 1-2 KL 1-2 JL

BK 4-5 JD 2-3 KL 1-2 SM 1-2 JL

BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL

BK 4-6 SM 3-5 JD 1-2 BŘ JŘ

BK 4-6 SM 3-4 JD 1-2 JŘ

JS 1-3 KL 2-3 JD 2-3 SM 1-3 BK 1-4 JL

25%- BK,JD,DG

SM 6 BK 3 (MD JD) 1 KL LP BŘ

25%- BK,JD,LP,DG

30%- BK,JD,JV,JS,JL,DG SM 6 BK 3 (MD JD) 1 KL BO LP BŘ DG

30%- BK,JD,JV,JS,JL,DG SM 6 BK 3 (MD JD KL JS) 1 JL LP DG


30%- BK,JD,JV,JS,JL,DG


30%- BK,JD,JV,DG

SM 6 BK 3 (MD JD) 1 DG BŘ

30%- BK,JD,JV,DG

30%- BK,JL,LP,JD,JV SM 6 BK 3 (MD JD) 1 DG BŘ

JS 3 KL 3 SM 2 BK 1 JD 1 LP JL OL






OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

2065 ha 3,80%

57


15580 ha 28,52%

plocha por. p.

55

HS

5O

BK 26-30 Dolní části svahů, paty svahů, ruly, SM 28-34 amfibolity, břidlice, kryptopodzol mezotrofní,

OBOHACENÁ SMRKOVÁ BUČINA

6D

JD 26-30 SM 28-34 BK 30-32

BK 28-30 SM 28-32

BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA

6B

SVĚŽÍ BUKOVÁ JEDLINA

BK 24-28 SM 24-30

SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA

6S

BK 26-30 SM 28-36 JD 28-30 JS 26-30

BK 28-32 SM 28-36 JD 26-34 MD 30-34

OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA

5D

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 26-30 Plošiny a velmi mírné svahy na deluviálních

HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA

5H

5V

BK 26-32 Svahy různé expozice se sklonem do 25° na SM 28-34 rule, fylitických a jílovitých břidlicích, JD 24-28 kambizem mezotrofní a eutrická, půda mírně

BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA

půdy mírně kyselé, písčitohlinité, slabě štěrkovité, středně hluboké až hluboké, čerstvě vlhké až vlhké, kypré Úžlabiny obohacené vodou, okolí vodních toků a pramenišť, odtokové rýhy, stinné expozice, kambizem pseudoglejová, glej kambický, půda mírně kyselá, hlinitopísčitá,písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, kyprá, soudržná, vazká Plošiny a přilehlé mírné svahy, droby, jílovité břidlice, kambizem pseudoglejová až pseudoglej typický, půdy středně kyselé, písčitohlinité až jílovitohlinité, středně hluboké, mokré, vazké

Dolní části svahů, podsvahová stinná deluvia na rule, fylitu, jílovitých a fylitických břidlicích a svahových hlínách, kambizem mezotrofní až eutrická se slabým oglejením, mírně kyselá až neutrální, písčitohlinitá až hlinitá, jílovitopísčitá, slabě štěrkovitá, středně hluboká až hluboká,čerstvě vlhká, vlhká až trvale vlhká, kyprá, drobivá Svahy různé expozice se sklonem do 25° na rule, svoru a fylitu, kryptopodzol oligotrofní a mezotrofní, půda středně až mírně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Mírné až příkré svahy, ruly, kryptopodzol mezotrofní, půdy mírně kyselé, písčitohlinité až hlinitopísčité, čerstvě vlhké, kypré

hlínách, kambizem mezotrofní, mírně kyselá, písčitohlinitá až hlinitá, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

kyselá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, dospodu kamenitá, středně hluboká až hluboká, místy i velmi hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá až soudržná

písčitohlinitá až hlinitopísčitá, štěrkovitá, dospodu kamenitá, středně hluboká až hluboká, místy i velmi hluboká, čerstvě vlhká,kyprá, drobivá

5B

charakter ekotopu

BK 24-28 Náhorní plošiny a svahy různé expozice se SM 24-32 sklonem do 25°na rule, fylitu, kambizem JD 24-26 oligotrofní až mezotrofní, půda mírně kyselá,

/bonita /

AVB

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA

název SLT

5S

SLT (LT)

JD 6-7 BK 2-3 SM 1 OS

BK 2-5 JD 2-4 KL 1 JS 1-2 SM 1-3 OL JL

BK 5-6 JD 2-3 SM 1-2 KL 1 JS

BK 5-6 SM 2-3 JD 2 KL 1

BK 4-5 SM 3-4 JD 2-3 KL

BK 3-6 JD 3-4 KL 1 JS 1 JL

BK 4-6 JD 3-4 SM 1

BK 5-6 JD 3-4 SM 1 KL 1 –2

BK 4-6 JD 3-5 SM 1 KL 1 LP

25%- BK,JD,BŘ,OS,JDO

25%- BK,JD,JV,JS,LP,JDO SM 6 JD 2 BK 1 MD 1 OL OS

25%- BK,JD,JV,JL, JS SM 6 BK 2 JD 1 KL 1 JS JL

25%- BK,JD,JV,JL,JS,JDO SM 7 BK 2 (JD MD KL) 1 LP JS JL 25%- BK,JD,JV,JL,JS,JDO SM 7 KL 1 BK 1 (JD MD) 1 JS JL

25%BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ SM 7 BK 2 (JD MD KL) 1 LP JS JL

25%BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ SM 7 KL 1 BK 1 (JD MD) 1 JS JL



SM 7 BK 2 (JD MD KL) 1 BO LP JS JL





59

HS

383 ha 0,70%

plocha por. p.

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH


JD 22-24 Rovinaté polohy se sníženinami na rule, SM 26-28 pseudoglej typický, půda středně kyselá,

JD 22-24 Plošiny a ploché mísy na rule, podzol glejový, JD 3-4 SM 4-6 BK 1 SM 22-24 půda silně kyselá, hlinitopísčitá, štěrkovitá,

KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA

CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA

6P

6Q

JD 26-28 Rovinatá dna údolí, terénní poklesliny na SM 24-28 deluviálních hlínách, glej kambický, půda

OL 24-26 SM 30-34

JD 24-26 Svahové stupně, rovinatá sedla, bez vlivu SM 26-30 expozic, na rule, glej kambický, půda středně

PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ BUČINA

PODMÁČENÁ JEDLINA

4G

5V9

5G

kyselá, hlinitá, jílovitohlinitá, jílovitá, středně hluboká, vlhká až mokrá, velmi vazká

Prameniště a terénní poklesliny na velmi mírných svazích na rule, glej kambický, půda mírně kyselá, písčitohlinitá , kamenitá, středně hluboká, mokrá až zbahnělá, vazká

středně kyselá, hlinitá až jílovitohlinitá, dospodu štěrkovitá, hluboká, vlhká, vazká

hluboká, mokrá až zbahnělá, vazká

SM 28-30 Prameniště a terénní poklesliny na velmi OL 22-26 mírných svazích na rule, glej kambický, půda JS 22-28 mírně kyselá, hlinitá, středně štěrkovitá,

PODMÁČENÁ BUČINA

4V9

hluboká, vlhká, vazká

jílovitohlinitá až hlinitá, štěrkovitá, středně hluboká až hluboká, střídavě vlhká až vlhká, drobivá až vazká

písčitohlinitá, slabě kamenitá, středně hluboká až hluboká, čerstvě vlhká až vlhká, vazká

JD 5-7 SM 2-3 OL 1 OS

JD 3-4 JS 1-2 KL 1-2 SM 1-2 OL 1-2 JL BK

JD 5-6 DB 3-4 OL 1 BK

BK 2 JD 3-4 JS 1-2 OL 2 JV 1-2

JD 4-5 SM 4-5 BK 1

JD 5 SM 3-4 BK 1-2 OL

JD 24-26 Rovinaté polohy na rule, kryptopodzol SM 26-30 pseudoglejový, půda středně kyselá,

SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA

pseudoglejový až glej kambický, půda mírně kyselá, hlinitopísčitá, hlinitá, štěrkovitá, místy kamenitá, středně hluboká až hluboká, vlhká až mokrá, kyprá až uléhavá

BK 3-4 JD 1-4 SM 1-4 KL 1-2 OL 1 JS 1 JL

20%- BK,JD,JV,OL,OS

SM 7 JD 2 OL 1 OS

20%- BK,JD,JV,OL,OS

SM 6 JD 2 OL 2 KL JS JL

20%- BK,JD,DB,JV,LP,OL,OS

20%- BK,JD,DB,JV,LP,OL,OS SM 6 JD 2 OL 2 OS

25%- BK,JD,JDO,BŘ,OS SM 6 JD 2 (KL JS) 1 OL 1

25%- BK,JD,JDO,BŘ,OS

25%- BK,JD,BŘ,OS,JDO SM 7 JD 2 BK 1 BŘ OS

SM 7 JD 2 BK 1 OL OS

25%- BK,JD,JV,JS,JL,JDO

SM 7 BK 2 KL 1 JD JS OL




6O

charakter ekotopu

BK 28-32 Úžlabiny, dna údolí okolo potoků, svahové SM 30-34 prohlubně a sníženiny, na rule, kryptopodzol

/bonita /

AVB

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA

název SLT

6V

SLT (LT)


73

71

HS

EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

4044 ha 7,40%


3208 ha 5,87%

plocha por. p.

CHUDÁ BUKOVÁ SMRČINA

SVAHOVÁ BUKOVÁ SMRČINA

7F

7M

SM 22-28 Horní a střední části příkrých a srázných

SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA svahová

7S9

svahů se sklonem nad 25°na rule, podzol humusový, půda středně až mírně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Příkré kamenité svahy na rule a gabroamfibolitu, kryptopodzol rankrový, půda mírně kyselá, písčitohlinitá, kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá

humusový, půda silně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, vlhká, drobivá

SM 18-20 Plošiny a mírné svahy na rule, podzol

SM 22-26

SM 22-24

KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA

7N

silně až středně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Mírné a příkré kamenité a balvanité svahy na rule, kryptopodzol rankerový, ranker podzolový, podzol humusový, půda silně až středně kyselá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, kamenitá, balvanitá, mělká až středně hluboká, mírně vlhká až čerstvě vlhká, kyprá, drobivá

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA svahová

7K9

SM 22-24 Příkré svahy na rule, podzol humusový, půda

glej rašelinový, půda středně kyselá, jílovitohlinitá , štěrkovitá, středně hluboká, mokrá až zbahnělá

SM 4-8 JD 1-2 BK 2-3 BŘ 1 JŘ

SM 6-7 BK 2-3 KL 1 JD

SM 6-7 BK 2-3 KL 0-1 JD



SM 4-6 JD 3-5 OL 1 BK

mokrá, zbahnělá, vazká

JD 24-26 Ploché bezodtokové mísy a okolí pramenišť SM 26-30 s vysokou hladinou podzemní vody, na rule,

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA

6G

přirozená druhová skladba SM 5-6 JD 2-3 JS 1 KL 1 OL 1 JL

charakter ekotopu

OL 24-26 Terénní poklesliny, úžlabiny, prameniště na JD 26-28 rule, glej kambický, půda mírně kyselá, SM 30-34 hlinitopísčitá až štěrkovitá, středně hluboká,

/bonita /

AVB

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ BUČINA

název SLT

15%- BK,JD,JŘ

15%- BK,JD,JV,JŘ SM 8 BK 2 JD BŘ JŘ

SM 8 BK 2 KL JD BŘ JŘ

15%- BK,JD,JV,JŘ

15%- BK,JD,JV,JŘ SM 8 BK 2 KL JD BŘ JŘ

SM 8 BK 2 KL JD BŘ JŘ

15%- BK,JD,JV,JŘ

SM 8 BK 2 KL JD

20%- BK,JD,JV,OL,OS

20%- BK,JD,JV,OL,OS SM 7 JD 2 OL 1 KL BŘ

SM 7 JD 2 OL 1 KL



6V9

SLT (LT)


OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

623 ha 1,14%

317 ha 0,58%

75

77

79


ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH

plocha por. p.

3935 ha 7,20%

HS

charakter ekotopu

PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA

KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA

7R

7Q

7G

CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA

7P

PODMÁČENÁ BUKOVÁ SMRČINA

SM 24-26 Náhorní plošiny na rule, podzol glejový

KYSELÁ JEDLOVÁ SMRČINA

7O

7V9

SM 26-30

rule, fylitu a křemenci, organozem fibrická, silně kyselá, organická, hluboká, mokrá

SM 20-24 Náhorní plošiny, sedla, plochá dna údolí na

glej rašelinný, půdy písčitohlinité, jílovitohlinité, štěrkovité, středně kyselé, středně hluboké, mokré, vazké

SM 24-28 Terénní poklesliny, náhorní plošiny na rule,

velmi mírné svahy, glej kambický, půdy mírně kyselé, hlinitopísčité, štěrkovité, hluboké, vlhké až mokré, ulehlé

SM 24-30 Terénní poklesliny a mělké úžlabiny na rule,

rašelinný, půdy silně kyselé, písčitohlinité, štěrkovité, mělké, vlhké, vazké, rašelinné

SM 20-22 Poklesliny a svahy na rule, podzol glejový

rašelinný, půdy silně kyselé, písčitohlinité, štěrkovité, mělké, vlhké, vazké, rašelinné

pseudoglejový, glej kambický, půdy mírně až středně kyselé, písčitohlinité, štěrkovité, kamenité, středně hluboké, vlhké až mokré, vazké Mírně skloněné plošiny na rule,pseudoglej rašelinový, půdy silně kyselé, jílovitohlinité, štěrkovité, středně hluboké, mokré, vazké, rašelinné

SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA

SM 24-32 Úžlabiny a zářezy na rule, kryptopodzol

oligotrofní až mezotrofní, půda středně až mírně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, dospodu kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá

SM 22-26 Plošiny a svahy se sklonem do 25°na rule a BK 18-20 břidlici, podzol humusový, kryptopodzol

oligotrofní, půdy silně až středně kyselé, písčitohlinité, hlinitopísčité, štěrkovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, drobivé

SM 20-26 Mírné až příkré svahy, hřbety a plošiny na BK 16-18 rule, podzol humusový až kryptopodzol

/bonita /

AVB

VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA

SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA

název SLT

7V

7S

7K

SLT (LT)

SM 10 JD BŘ JŘ

SM 8-9 JD 1 BŘ JŘ OL

SM 4-5 OL 2-3 KL 2 JD JS

SM 8 JD 2 BK BR

SM 7-8 BK 1 BŘ 1 JD

SM 7-8 BK 1 BŘ 1 JD


SM 4-7 BK 2-5 KL 0-1 JD


5%- BŘ,JŘ,JD

SM 9 BŘ(JŘ) 1 JD

5%- JD,JŘ

5%- JD,JŘ SM 9 BŘ(JŘ) 1 JD

10%- BK,JD,JV,BŘ,JŘ SM 9 BŘ ( JŘ ) 1 JD

10%- BK,JD,JV,BŘ,JŘ SM 8 ( KL BŘ JŘ ) 2 BK JD

10%- BK,JD,JV,BŘ,JŘ SM 8 BK 1 ( KL BŘ JŘ ) 1 JD

SM 8 BK 1 ( KL BŘ JŘ )1 JD

10%- BK,JD,JV,BŘ,JŘ

15%- BK,JD,JV,JŘ SM 7 BK 2 KL 1 JD

SM 8 BK (KL) 2 JD BŘ JŘ

15%- BK,JD,JŘ

SM 8 BK 2 JD BŘ JŘ





01

HS

1155 ha 2,11%

plocha por. p.

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ


BK 4-5 SM 3-4 JD 1-2 BŘ 1 JŘ

BK 3-4 SM 4-5 JD 1 BŘ 1 JŘ

BK 16-18 Skalnaté výspy a ostrohy, rula, břidlice, svor, SM 16-22 litozem typická, půda středně kyselá, BK 26-30 Příkré svahy s ustálenou balvanitou sutí 20SM 24-32 35°, skalní ostrohy, rula, ranker kambický, JV 26-30 půda mírně kyselá, kamenitá, balvanitá, BK 18-20 Skalnaté ostrohy na rule, kryptopodzol SM 18-20 rankrový, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, SM 16-20 Skalnaté výspy a ostrohy, rula,křemenec, BK 16-18 litozem silikátová, ranker podzolový, půda

SM 16-18 Náhorní plošiny a exponované úzké hřbety BK 14-16 na rule, podzol drnový a humusový, ranker

SM 16-18

SM 14-16

SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA SUŤOVÁ JAVOŘINA

ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA

ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA

SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA SKELETOVÁ SMRČINA

5Y

5J

6Z 6Y

7Z

7Y 8Y

litický, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, štěrkovitá, kamenitá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá, drobivá Skalnaté ostrohy na rule a křemenitých slepencích, litozem silikátová, skály a balvany s písčitohlinitou výplní, půda silně až středně kyselá, velmi mělká, vysýchavá Skalnaté ostrohy na rule, litozem silikátová, půda silně kyselá, balvanitá s hlinitopísčitou výplní

středně kyselá, balvanitá, hlinitopísčitá až písčitá výplň, mělká, vysýchavá až mírně vlhká, kyprá, drobivá

kamenitá, mělká, vysýchavá, drobivá

mělká, písčitá výplň, čerstvě vlhká, drobivá

balvanitá, kamenitá, výplň písčitohlinitá až hlinitopísčitá, vysýchavá, drobivá

SM 8-9 JŘ1-2 BŘ

SM 6-7 BK 1-2 BŘ 1 JŘ 1 JD

SM 7-8 BK 1-2 BŘ 1 JŘ

BK 3-5 KL 2-3 JD 1-3 JL 1-2 JS


BK 6-7 JD 1- 2 BŘ 1 KL BO DB

4Y kyselá, mělká, balvanitá s hlinitopísčitou výplní, vysýchavá, drobivá

BK 18-20 Skalnaté výspy a ostrohy, rula, droba, SM 18-22 břidlice, svor, litozem typická, půda středně

SKELETOVÁ BUČINA

0R

BL 8-9 BŘP 1-2 SM

Bezodtoková mísa , rašelina, organozem typická fibrická až organozem glejová, půda středně kyselá, hluboká, mokrá, velmi vazká

BL <12

BLATKOVÝ BOR

BO 9 BŘ 1 SM


Hřebeny, křemencové slepence, rula, půda velmi silně kyselá, regozem psefitická až ranker litický, kamenitá až balvanitá, hlinitopísčitá výplň, velmi mělká, čerstvě vlhká, kyprá

charakter ekotopu

BO 12

/bonita /

AVB

RELIKTNÍ BOR

název SLT

5%- BŘ,JŘ

SM 9 JŘ 1 BŘ

10%- BK,JD,BŘ,JŘ


10%- BK,JD,BŘ,JŘ


30%- BK,JD,BŘ,JV,JŘ

SM 7 BK 2 (JD KL BŘ) 1 JŘ


SM 7 BK 2 ( JD BŘ ) 1 JŘ

60%- BK,JV,JD,JL,LP,JS

BK 5 ( KL LP JS JL ) 3 SM 1 JD 1


SM 6 ( BK KL ) 4 JD BŘ MD JŘ

30%- BK,JD,DB,BŘ

SM 6 ( BK KL ) 4 JD BŘ MD DB

1-5%- BŘP

BL 9 BŘP 1 SM

5%- BŘ

BO 9 BŘ 1 SM



0Z

SLT (LT)


02

HS

5371 ha 9,53%

plocha por. p.

VYSOKOHORSKÉ LESY POD HRANICÍ STROMOVÉ VEGETACE


SM 18-20

SM 18-20 Příkré až srázné svahy na rule, podzol

SM 18-22

SM 18-22

KYSELÁ SMRČINA

KYSELÁ SMRČINA svahová

KAMENITÁ KYSELÁ SMRČINA

SVĚŽÍ SMRČINA

SVĚŽÍ SMRČINA svahová

8K

8K9

8N

8S

8S9

podzolový na rulách, půdy středně až silně kyselé, písčitohlinité, hlinitopísčité, štěrkovité, kamenité až balvanité, středně hluboké, čerstvě vlhké, kypré Mírné až příkré svahy a náhorní plošiny na rulách a grafitickém fylitu, kryptopodzol typický, podzol humusový, půda středně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Příkré až srázné svahy a náhorní plošiny na rulách a grafitickém fylitu, kryptopodzol typický, podzol humusový, půda středně kyselá, písčitohlinitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

SM 18-20 Hřbety a svahy, podzol humusový až ranker

humusový, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

podzol humusový, půda silně kyselá, písčitohlinitá, kamenitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá Mírné až příkré svahy na rule, podzol humusový, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

SM 14-18 Mírné až příkré svahy , hřebeny na křemenci,

CHUDÁ SMRČINA

8M

SM 10 JR

SM 10 JR

SM 10 JR KL

SM 10 JR

SM 10 JR

SM 9-10 JR 1 BR

SM 8-9 JR 1-2 BR

Hřbety, sedla, svahy a náhorní plošiny na rule a svoru, podzol humusový ,regozem psefitická, půda silně kyselá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, balvanitá, mělká až středně hluboká, vlhká, drobivá

8Z

SM 10 JR

Sedla na hřebenech a plošiny na rule, organozem typická fibrická, půda silně kyselá, rašelina s příměsí písku a jílu, středně hluboká, trvale mokrá

SM <14

SM <14

KLEČ VRCHOVIŠTNÍ

9R

SM 10 JR BR

+% BK,JŘ,BŘ,JV

SM 10 JŘ BK KL BŘ

+% BK,JŘ,BŘ,JV

SM 10 JŘ BK KL BŘ

+% BK,JŘ,BŘ

SM 10 JŘ BŘ

+% BK,JŘ,BŘ

SM 10 JŘ BŘ

+% BK,JŘ,BŘ

SM 10 JŘ BŘ

+% JŘ,BŘ

SM 10 BŘ JŘ

+% JŘ,BŘ

+% BŘP,JŘ SM 10 JŘ

SM 10 BŘP JŘ

1- 5% BŘP,JŘ

SM 10 BŘP JŘ




Sedla a terénní poklesliny, plošiny a sníženiny na rule, organozem typická fibrická, glej rašelinný, půdy středně až silně kyselé, organické, hluboké, mokré, vazké

charakter ekotopu

JEŘÁBOVÁ SMRČINA

SM <14

/bonita /

AVB

VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA

název SLT

8R

SLT (LT)


03

HS

773 ha 1,42%

plocha por. p.

LESY V KLEČOVÉM LESNÍM VEGETAČNÍM STUPNI


SM <14

KLEČOVÁ SMRČINA

9K

8Q

SM < 14

SM <14

PODMÁČENÁ CHUDÁ SMRČINA

amfibolitech, ranker podzolový, půda středně kyselá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá, kamenitá, balvanitá, mělká až středně hluboká, čerstvě vlhká, drobivá

SM 10 KL

SM 10 JŘ BŘ

SM 10 JŘ BŘ VR

SM 10 JŘ

Náhorní plošiny, sedla, svahy na rulách, podzol rašelinný, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, vlhká až mokrá, drobivá

Zvlněné náhorní plošiny a mírné svahy na rulách, podzol drnový, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, kamenitá, středně hluboká, mírně vlhká, drobivá

Velmi mírné až příkré svahy a sedla na rulách, podzol drnový, půda silně kyselá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, kamenitá, mělká, čerstvě vlhká, kyprá

fylitech, kryptopodzol glejový, podzol humusový, půda středně kyselá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá, štěrkovitá, středně hluboká, čerstvě vlhká až vlhká

+% JŘ

+% JŘ SM 10 JŘ zakmenění<40%

do 10%

SM 10 JŘ VR slezská, zakmenění

+% BŘ,JŘ

SM 10 BŘ JŘ

+% JŘ

SM 10 KL JŘ

+% BK,JŘ,JV

SM 10 KL BK




SM 20-24 Mírné až příkré svahy na rulách a grafitických SM 10 KL

SMRKOVÁ KLEČ

PODMÁČENÁ KLENOVÁ SMRČINA

8V

charakter ekotopu

SM 20-26 Mírné až příkré svahy na rulách a

/bonita /

AVB

9Z

KLENOVÁ SMRČINA

název SLT

8A

SLT (LT)


Příloha č.: 4 Tvorba porostních typů (PT) poř. Porostní typ dřevina poř. číslo ozn. kód číslo kód číslo 1 SM 1 SM 1 11 2 SME 1e SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 SME 6 12 SMX 9 3 JD 2 JD 10 4 JDE 2e JDO 11 JDJ 12 13 JDK 13 JDV 14 14 JDX 16 15 DG 18 5 BO 3 BO 20 6 BOE 3e BOC 21 16 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 7 MD 4 MD 30 17 MDX 31 8 KOS 4k KOS 28 BL 29 9 JX 4x TS 33 JAL 35 JX 39 10 DB 5 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 JLV 62 18 LP 80 LPV 81 LPS 82

Porostní typ ozn. kód DBE 5e

BK

6

JS

7

AK OL

7e 8

TP

9

LI

9x

LIE

9e

dřevina ozn. DBS DBC DBX OR ORC BK JV KL TR JS JSU AK OL OLS OLZ OS TP TPC TPX TPS VR HB BB BR BRP JR BRK MK STR HR JB LTX JIV LMX KR JVJ JVX JSA PL KS KJ PJ

kód 41 43 47 70 71 50 52 53 74 57 59 63 83 84 85 86 87 88 89 90 92 51 54 64 65 66 67 68 75 76 77 79 91 97 98 55 56 58 72 93 94 95

Kvantifikace PT: monokultury C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90% M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50% P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem

%

HS 29b 29b 29b 45 45 45

%

AVB

B28

B28

prum 30 30 26 31 31 30

B14

B16

B18

B30

SM v cílovém HS 45

B30

SM v cílovém HS 29b

B12

B32

B20

B32

B22

B24 7 5 24

B34

B26 1 10 48 4

B34

25 9

B28 30

B36

B30 31 45 3 42 74 100 33 26

B32 14 40

B38

B36 16

B36

12

B34 1

B38

C1

M1 P8

D1

C1

AVB

0 B24

20

60

Z1 Z7 P8

max B30 B30 B26 B30 B30 B30

40

B26

% 9,2 9,8 5,7 20,3 4,1 2,3

M1 P4 P6

B26

skladba C1 D1 M1 P8 C1 M1 P4 P6 Z1 Z7 P8

B24

ha 20,19 19,04 7,77 130,02 14,65 5,19

Příloha č.4a

80

100

0 B22

10

20

30

40

50

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Tabulka četnosti AVB

AVB

%

AVB

%

AVB

%

HS 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a

B18

50 40 30 20 10 0

B22

50 40 30 20 10 0

B16

50 40 30 20 10 0

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK

B20

B18

ha 1362,16 340,91 335,61 69,20 28,09 33,99 74,77 44,76 35,86 33,87

B24

B20

B22

skladba C1 D1 D1 P6 M1 Z6 M6 Z1 Z1 Z6 D1 P6 M1 Z6 M6 Z1 Z1 Z6

B22

B24

max B28 B28 B28 B28 B28 B26 B24 B26 B28 B26

B24

B26

% 50,0 14,0 14,9 4,1 2,3 2,5 14,9 4,1 2,3 2,5

B12

B14

B16 2

B18

13 8 20

1 8

B28

B30

B26

B28

B28

BK v cílovém HS 51a

B30

B30

SM majoritní a základni v cílovém HS 51a

B26

B32

41 14 23 34

B24 16 10 4 12 16

B32

B32

B22 7 4 1

B20 1

SM čistý a dominantní v cílovém HS 51a

prum 27 27 28 28 28 28 25 26 26 26


B34

B34

20

8

B30 14 6 32 14 26 20

B36

B28 36 44 34 39 48 35 5 21 49 11

B34

B26 21 32 28 14 7 45 37 39 6 35

B36

B38

1 3

B32 2 2 1 19 3

B38

B40

1

B36

B36

2

B34 1

B38 1

Z1 Z6

M6 Z1

M1 Z6

D1 P6

Z1 Z6

M6 Z1

M1 Z6

D1 P6

D1

C1

B40

Příloha č.4a

HS 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b

AVB

%

AVB

%

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK

B24

1

B16

1

1

B26

B28

2 1 1

B20 1

B18

B30

B22 1 2 3 3 4 11 7 21

B24 11 7 2 15 20 23 20 32

B32

B26 21 18 20 21 39 37 44 23

B28 31 31 33 38 32 22 11 24

B34

B30 26 39 32 18 3 4 10 1

B36

1 4

B32 7 4 8 1

3

5

B34 1

B36

B36

C1

B14

0

10

20

30

40

50

B16

0

10

B16

B18

B20

B22

B24

B26

BK v cílovém HS 51b

B28

B30

B32

B34

M1 Z6

B22

B14


B12

20

prum 28 28 28 27 26 26 26 25

D1 P6

B20

max B28 B30 B28 B28 B26 B26 B26 B24

30

% 32,1 12,2 9,4 7,1 8,6 9,4 6,6 7,1

D1

B18

skladba C1 D1 D1 P6 M1 Z6 C6 D1 P6 D6 P1 M1 Z6

40

50

ha 1360,54 464,94 325,94 183,98 359,84 76,50 233,40 123,12


M1 Z6

D6 P1

D1 P6

C6

Příloha č.4a

HS 53 53 53 53 53 53 53 53 53

AVB

%

AVB

%

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 6 BK 6 BK 6 BK

B18

0

10

20

30

40

50

B14

0

10

20

30

40

50

ha 4209,14 805,86 154,54 326,52 87,58 67,26 75,05 34,38 42,96

B20

B16

skladba C1 D1 D1 P4 D1 P6 M1 P6 M1 Z6 D1 P6 M1 P6 M1 Z6

B22

B18

% 65,3 14,0 3,0 6,2 2,0 1,7 6,2 2,0 1,7

max B28 B28 B26 B26 B26 B30 B24 B26 B24

B24

B20

prum 27 28 27 28 28 28 24 25 25

B14

B18

3 10 11

B16

1

B24

B26

B28


B22

BK v cílovém HS 53

B12

2

1

B20 1

B26

B24 14 9 19 1 9 22 40 20 25

B30

2 20 8 14

B22 6 2 10 4

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Tabulka četnosti AVB B26 28 27 31 37 33 10 29 40 21

B32

B28

B28 31 33 15 36 28 16 5 22 19 9

B30 16 22 8 12 30 37 1

B34

B30

8

B32 2 6 2 9 5

1 13

B34

B36

B32

B36

C1 D1 D1 P4 D1 P6 M1 P6 M1 Z6

M1 Z6

M1 P6

D1 P6

Příloha č.4a

HS 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55

AVB

%

AVB

%

B24

B14

B16

1

B18

B26

B28


B12

2 14 5 8 2 15

1

B30

1 1 4 2

B22 2 1 2

B20

B32

B24 5 2 6 7 3 13 13 16 17 22

B26 18 18 19 12 10 11 31 48 37 33

B34

B28 40 43 37 41 42 34 35 18 33 15

B30 23 25 28 28 28 22 13 7 5 9

B36

B32 8 8 6 4 10 5 3 2 1 3 1

B34 2 2 2 2 2 1

B38

5 1

B36

B38

C1

B16

0

10

20

30

40

50

B18

0

10

B18

B20

B22

B24

B26


B28

B30

B32

B34

B36

M6 Z1

M1 Z6

D6 P1

C6

M6 Z1

M1 Z6

M1 P6

prum 28 28 28 29 29 27 27 26 26 26

20

B22

max B28 B28 B28 B28 B28 B28 B28 B26 B26 B26

D1 P6

% 41,4 14,2 10,6 4,4 5,0 3,7 2,0 3,0 5,0 3,7

30

B20

skladba C1 D1 D1 P6 M1 P6 M1 Z6 M6 Z1 C6 D6 P1 M1 Z6 M6 Z1

D1

ha 7583,60 2293,52 1565,37 551,74 568,09 268,20 368,20 447,82 361,45 413,81

Příloha č.4a

40

50

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 6 BK 6 BK 6 BK 6 BK


AVB

%

AVB

%

B12

0

10

20

30

40

50

B16

0

10

20

30

40

50

HS PT dřev 57 1 SM 57 1 SM 71a 1 SM 71a 1 SM 71a 1 SM

B16

B20

skladba C1 D1 C1 D1 D1 P6

B14

B18

ha 280,31 35,72 1676,64 162,09 61,73

% 62,5 9,0 79,3 8,5 3,5

B22

B18

max B28 B32 B24 B24 B24

B24

prum 28 29 22 24 24

B16

6

B14

7

3 10 2 13

B18

B28

B20

B22

SM v cílovém HS 71a

B26


B12

B24

14 11 1

B20 1

B30

B22 1 5 21 20 13

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Tabulka četnosti AVB B26 18 12 14 15 14

B32

B26

B24 6 2 23 43 37

B30 23 20 1

B34

B28

B28 41 27 4 9 22

B36

B34 1

B30

B32 9 29

B38

B32

B38

1

B36

D1 P6

D1

C1

D1

C1

Příloha č.4a

AVB

%

AVB

%

HS 71b 71b 73 73

B12

0

10

20

30

40

50

B12

0

10

20

30

40

50

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

B14

B14

ha 325,77 41,03 3564,47 285,15

B16

B16

skladba C1 D1 C1 D1

B18

B18

% 72,1 10,3 85,7 7,7

max B26 B26 B24 B22

B20

B20

prum 24 24 23 24

B16

6

B14 1 2

6 2

B18 4

B24

B22

B24


B22


B12

B20 13 15 13 10

B26

B26

B22 13 10 20 28

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Tabulka četnosti AVB B24 26 27 21 16

B28

B28

B26 30 44 19 19

B28 12 4 11 19

B30

B30

3 4

B30

2

B32 1

B32

B32

B34

B34

B34

D1

C1

D1

C1

Příloha č.4a

AVB

%

AVB

%

HS 75 75 75 75 75 75

B16

0

10

20

30

40

50

B16

0

10

20

30

40

50

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 6 BK 6 BK

B18

B18

ha 3884,27 377,90 163,37 85,05 39,31 50,49

skladba C1 D1 D1 P6 M1 Z6 D1 P6 M1 Z6

B20

B20

% 77,6 8,5 4,0 2,7 4,0 2,7

B22

max B26 B26 B26 B22 B22 B22

B22

prum 26 26 26 24 23 22

B14

B16

3 11

B18 2 3

B26

B24


B24


B12

B28

B22 10 7 6 28 36 38

B26

1 18 14 21

B20 3

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Tabulka četnosti AVB B24 18 17 29 14 34 22

B28 21 21 25 15 4 2

B30

B28

B26 37 45 36 18 9 4 2

B30 6 5 4 2

B30

B32

4

B32 1 1

B34

B32

B34

M1 Z6

D1 P6

M1 Z6

D1 P6

D1

C1

Příloha č.4a

%

AVB

%

B12

0

20

40

60

80

100

B12

0

20

40

60

80

100

PT dřev 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM 1 SM

AVB

HS 77 77 77 79 79 79

B14

B14

ha 83,48 11,94 21,74 324,05 79,15 43,17

B16

B16

skladba C1 D1 D1 P8 C1 D1 D1 P8

B18

% 65,9 10,4 21,9 66,3 18,5 10,6

B18

max B26 B26 B28 B26 B28 B28

B20

prum 26 26 28 25 27 29

B16

6

B14 4

2 8

1 4

B18

B22

B22

B24


B20


B12

B26

B24

7

B20

10

B22 8


B28

B26

17

B24 16 12

B26 39 88 3 33 17 4 28 25

97 18 42 62

B30

B28

B30 1

B28 32

B32

B30

13

3

B32

B34

B34

B32

B36

D1 P8

D1

C1

D1 P8

D1

C1

Příloha č.4a

Příloha č.4b

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Zastoupení cílových HS podle ploch Výběr

* * *

* *

* * * * ** ** **

* * ** * ** **

Cílový HS 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 29b 45 45 45 45 45 45 45 45 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51a 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b 51b


Z8 Z9xP1 D1 C8 C1 D8 M1 P8 M8 P1 P7 Z8 Z9x D1 P8 M8 Z1 Z8 C1 D1 M1 P4 P6 M9xZ8 M1 P6 D1 P4 D8 Z1 Z7 P8 C1 D1 P6 D1 M1 Z6 Z1 Z6 M6 Z1 M1 P6 D1 P9x C1 D1 D1 P6 C6 M1 Z6 D6 P1 M6 Z1 M1 P6 D6 M6 P1 Z1 Z6 D1 P9x

Plocha ha 51,89 21,62 21,35 20,34 13,83 12,64 10,53 10,40 5,84 5,40 4,93 133,39 67,32 27,05 25,95 21,53 20,66 14,82 14,82 1385,87 412,53 388,63 114,29 67,96 64,42 57,17 53,43 1387,86 528,16 407,83 371,48 308,48 285,79 256,41 235,03 144,90 116,28 64,84 50,31

Cílový HS 53

ha

Zastoupení Naplnění % % 23,4 23,4 9,8 33,2 9,6 42,8 9,2 52,0 6,2 58,3 5,7 64,0 4,8 68,7 4,7 73,4 2,6 76,1 2,4 78,5 2,2 80,7 20,3 20,3 10,2 30,5 4,1 34,6 3,9 38,5 3,3 41,8 3,1 44,9 2,3 47,2 2,3 49,4 50,0 50,0 14,9 64,9 14,0 78,9 4,1 83,1 2,5 85,5 2,3 87,8 2,1 89,9 1,9 91,8 32,1 32,1 12,2 44,4 9,4 53,8 8,6 62,4 7,1 69,5 6,6 76,2 5,9 82,1 5,4 87,5 3,4 90,9 2,7 93,6 1,5 95,1 1,2 96,3 Plocha

Naplnění

%

6600,00

100

5280,00

80

3960,00

60

2640,00

40

1320,00

20 0

0,00

C1

D1

D1 P6

D1 P4

M1 P6

M1 Z6

Z1 Z6

D1 P9x

Příloha č.4b

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Zastoupení cílových HS podle ploch Výběr * * ** * * **

Cílový HS 53 53 53 53 53 53 53 53


C1 D1 D1 P6 D1 P4 M1 P6 M1 Z6 Z1 Z6 D1 P9x

Plocha ha 4284,72 918,48 407,87 194,85 128,56 111,88 54,13 51,84

Zastoupení % 65,3 14,0 6,2 3,0 2,0 1,7 0,8 0,8

Cílový HS 55

Plocha

Naplnění % 65,3 79,2 85,5 88,4 90,4 92,1 92,9 93,7 Naplnění

19000,00

100

15200,00

80

11400,00

60

7600,00

40

3800,00

20 0

0,00

C1

Výběr * * * ** * ** * *

* *

D1

D1 P6

Cílový HS 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 57 57 57 57 57 57

M1 Z6

M1 P6


C1 D1 D1 P6 M1 Z6 M1 P6 M6 Z1 D6 P1 C6 M6 P1 M1 P4 D1 P4 Z1 Z6 D6 D1 P9x M1 P9x M1 P8 M1 P4 P6 D1 P8 M1 Z1 Z6 P4 D6 P7 C1 D1 D1 P6 M1 P6 D1 P8 C6

M6 Z1

D6 P1

Plocha ha 7728,79 2642,66 1969,61 940,01 813,66 686,21 561,52 381,72 309,88 283,16 247,51 194,69 189,01 146,00 113,32 90,98 84,13 74,65 72,46 70,63 57,15 281,87 40,69 20,14 15,46 14,97 10,22

C6

M6 P1

Zastoupení % 41,4 14,2 10,6 5,0 4,4 3,7 3,0 2,0 1,7 1,5 1,3 1,0 1,0 0,8 0,6 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,3 62,5 9,0 4,5 3,4 3,3 2,3

M1 P4

Naplnění % 41,4 55,5 66,1 71,1 75,5 79,2 82,2 84,2 85,9 87,4 88,7 89,7 90,8 91,5 92,1 92,6 93,1 93,5 93,9 94,2 94,6 62,5 71,5 75,9 79,4 82,7 84,9

Příloha č.4b

PLO 27 HRUBÝ JESENÍK Zastoupení cílových HS podle ploch Výběr * * * * *

* *

ha

Cílový HS 71a 71a 71a 71a 71b 71b 71b 71b 71b 71b 73 73 73 73


C1 D1 D1 P6 M1 Z6 C1 D1 D1 P6 D6 P1 Z1 Z6 C6 C1 D1 D1 P6 D1 P9x

Plocha ha 1694,31 182,00 75,26 47,08 335,12 47,64 22,01 19,38 12,00 9,40 3592,05 320,99 95,60 72,78

Cílový HS 75

Zastoupení % 79,3 8,5 3,5 2,2 72,1 10,3 4,7 4,2 2,6 2,0 85,7 7,7 2,3 1,7

Plocha

Naplnění % 79,3 87,8 91,3 93,5 72,1 82,4 87,1 91,3 93,9 95,9 85,7 93,4 95,7 97,4

Naplnění

%

5000,00

100

4000,00

80

3000,00

60

2000,00

40

1000,00

20 0

0,00

C1

Výběr * * ** ** * * * * * *

D1

Cílový HS 75 75 75 75 75 77 77 77 79 79 79

D1 P6


C1 D1 D1 P6 M1 Z6 D1 P9x C1 D1 P8 D1 C1 D1 D1 P8

M1 Z6

Plocha ha 3916,34 426,60 203,34 135,80 66,31 84,32 28,06 13,27 326,66 91,15 52,21

Zastoupení % 77,6 8,5 4,0 2,7 1,3 65,9 21,9 10,4 66,3 18,5 10,6

D1 P9x

Naplnění % 77,6 86,1 90,1 92,8 94,1 65,9 87,8 98,2 66,3 84,9 95,5

Název

1 BR Jímací zařízení-Stará Ves 2 BR vodovod Malá Morávka-Karlov BR vodovod Malá Morávka-Karlov 3 BR Kružberská údolní nádrž 4 BR vodovod Jeseník-Adolfovice 5 BR vodovod Vrbno p.P.-Vidly 6 BR vodovod Vrbno p.P.-Železná 7 BR vodovod Vrbno p.P.-Ludvíkov 8 BR vodovod Karlova Studánka BR vodovod Karlova Studánka BR vodovod Karlova Studánka 9 BR prameniště Široká Niva 10 JE vodovod Jeseník-Adolfovice JE vodovod Jeseník-Adolfovice JE vodovod Jeseník-Adolfovice 11 JE vodovod Jeseník-Borový potok JE vodovod Jeseník-Borový potok JE vodovod Jeseník-Borový potok 12 JE vodovod Domašov 13 JE prameniště Široká Niva 14 SU vodovod Šumperk-Huč. Desná SU vodovod Šumperk-Huč. Desná 15 SU úpravna vody Jezerní potok SU úpravna vody Jezerní potok SU úpravna vody Jezerní potok

Poř. číslo okr

LO: 27

OkÚ Bruntál č.j.voda/5912/95/IV/235/Ka/ŽP OkÚ Bruntál č.j.:voda-1048/80-235-Pa-36 OkÚ Bruntál č.j.:voda-1048/80-235-Pa-36 voda 756/1964-Ing.Ř.Opava 22.12.1964 ONV Šumperk Voda N 1817/R-294/79-Ha ONV Bruntál-Voda-1874/78-235-Pa-107 ONV Bruntál-Voda-2199/78-235-Pa-111 ONV Bruntál- Voda-1701/78-235-Pa-109 ONV Bruntál-Voda-1702/78-235-Pa-106 ONV Bruntál-Voda-1702/78-235-Pa-106 ONV Bruntál-Voda-1702/78-235-Pa-106 OkÚ Bruntál-Voda-1152/91-IV-Vr/92-235-1 ONV Šumperk Voda N 1817/R-294/79-Ha ONV Šumperk Voda N 1817/R-294/79-Ha ONV Šumperk Voda N 1817/R-294/79-Ha ONV Šumperk Voda1896/R-236/82-No-235 ONV Šumperk Voda1896/R-236/82-No-235 ONV Šumperk Voda1896/R-236/82-No-235 ONV Šumperk Voda1448/R-170/87-Ho-235 OkÚ Bruntál voda 1152/91-IV-Vr/92-235-1 ONV Šumperk- Voda H-1818/R-301/79-Hm ONV Šumperk- Voda H-1818/R-301/79-Hm KNV Ostrava OVLHZ L901/80/235/R.Ma. KNV Ostrava OVLHZ L901/80/235/R.Ma. KNV Ostrava OVLHZ L901/80/235/R.Ma.

Vyhlášení (Č.j.) PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO PHO

1 1 2 3 3 1 1 1 1 2a 2b 2b 1 2 3 1 2a 2b 1 2b 1 2 1 2a 2b

Stupeň Bruntál 7-9 Bruntál 6-6 Bruntál 7-6 Bruntál 6-7 Jeseník 5-9 Bruntál 6-2 Bruntál 3-1 Bruntál 4-3 Bruntál 5-4 Bruntál 5-4 Bruntál 5-4 Bruntál 4-1 Jeseník 6-7 Jeseník 6-7 Jeseník 6-8 Jeseník 7-8 Jeseník 6-8 Jeseník 6-9 Jeseník 8-9 Jeseník 4-7 Šump. 0-1 Šump. 0-1 Bruntál 8-3 Bruntál 8-3 Bruntál 9-3

SM O 0,48 4,27 1813,39 7805,49 40,76 2,37 1,44 5,76 1,81 11,83 31,34 7706,25 3,01 77,63 1213,55 1,48 324,65 349,04 0,82 2044,58 5,69 1799,17 3,39 76,96 143,13

Výměra ha

5,69 1799,17 3,39 76,96

0,82

3,01 77,63 1213,55 1,48 324,65

2,37 1,44 5,76 1,81 11,83

0,48 4,27 1813,39

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

Příloha č.5

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Poř. číslo okr

LO: 27

Lipkovský potok Divoká Orlice Střední Opava Opava Moravice Kružberk Podolský potok Vidnavka Bělá Staříč Morava Krupá Branná Desná Hučivá Desná pod Hučivou Desnou Merta Oskava Černá Opava nad Stř. Opavou Stř.Opava pod Skalním potokem Stř.Opava nad Bílým potokem Stř.Opava pod Bílým potokem Stř.Opava nad Bílou Opavou Stř.Opava pod Bílou Opavou Opava pod Střední Opavou Kotelný potok pod Volárkou Moravice nad Bělokamenným potokem Moravice pod Bělokamenným potokem Moravice nad Mlýnským potokem

Název 1-02-02-008 2-02-01-001 2-02-01-004 2-02-01-011 2-02-02-001 2-02-02-002 2-02-02-012 2-04-04-035 2-04-04-063 2-04-04-082 4-10-01-001 4-10-01-012 4-10-01-028 4-10-01-059 4-10-01-062 4-10-01-065 4-10-01-070 4-10-03-022 2-02-01-003 2-02-01-005 2-02-01-006 2-02-01-007 2-02-01-008 2-02-01-009 2-02-01-010 2-02-02-003 2-02-02-005 2-02-02-006 2-02-02-007

Číslo povodí SMO 658,30 884,58 2189,37 0,05 752,54 698,07 759,48 40,35 789,57 542,79 3964,25 1527,36 1142,31 1106,56 805,46 342,68 1311,01 49,30 2700,86 1137,23 184,55 1274,19 674,84 2026,75 27,97 430,72 701,45 1332,30 161,57

Výměra ha

Přehled vodárenských toků Plocha PUPFL vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodárenský tok vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodohospodářsky vodárenský tok vodohospodářsky vodohospodářsky povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí

tok tok tok tok tok tok tok tok tok

významný významný významný významný významný významný významný významný významný

významný tok významný tok

tok tok tok tok tok

významný významný významný významný významný

Poznámka

mapa deklarovaných funkcí

Příloha č.6

30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

Poř. číslo okr

LO: 27

Moravice pod Mlýnským potokem Moravice pod Moravickým potokem Podolský potok pod Splavským potokem Podolský potok nad Stříbrníkem Podolský potok pod Stříbrníkem Podolský potok nad Novopolským p. Vidnávka pod Suchým potokem Bělá pod Studeným potokem Bělá nad Červenohorským potokem Bělá pod Červenohorským potokem Bělá nad Keprnickým potokem Keprnický potok nad Bystrým potokem Keprnický potok pod Bystrým potokem Bělá pod Keprnickým potokem Bělá nad Loučným potokem Bělá pod Loučným potokem Bělá nad Javořickým potokem Bělá pod Javořickým potokem Bělá nad Šumným potokem Bělá pod Šumným potokem Bělá nad Vrchovištním potokem Vrchovištní potok nad Čižkem Bělá pod Vrchovištním potokem Bělá nad Staříčem Staříč pod Vápenným potokem Staříč nad Hornolipovským potokem Staříč pod Hornolipovským potokem Bělá pod Staříčem Morava nad Malou Moravou

Název 2-02-02-008 2-02-02-010 2-02-02-013 2-02-02-014 2-02-02-015 2-02-02-016 2-04-04-036 2-04-04-064 2-04-04-065 2-04-04-066 2-04-04-067 2-04-04-068 2-04-04-069 2-04-04-070 2-04-04-071 2-04-04-072 2-04-04-073 2-04-04-074 2-04-04-075 2-04-04-076 2-04-04-077 2-04-04-078 2-04-04-80 2-04-04-081 2-04-04-083 2-04-04-084 2-04-04-085 2-04-04-086 4-10-01-003

Číslo povodí SMO 1045,76 511,19 628,09 943,7 1053,86 541,86 5,39 759,77 867,83 1004,44 565,43 526,5 619,37 398,35 1,63 810,85 231,58 1214,74 187,89 1722,75 285,80 661,20 64,06 13,2 522,02 412,51 1305,34 1752,04 30,98

Výměra ha

Přehled vodárenských toků Plocha PUPFL povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí

Poznámka


Příloha č.6

59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87

Poř. číslo okr

LO: 27

Morava pod Malou Moravou Morava nad Kamenným potokem Morava nad Zeleným potokem Morava pod Zeleným potokem Krupá pod Stříbrníkem Krupá nad Kunčickým potokem Krupá pod Kunčickým potokem Krupá nad Telčavou Telčava nad Vrbenským potokem Telčava pod Vrbenským potokem Telčava nad Andělským potokem Telčava pod Andělským potokem Krupá pod Telčavou Krupá nad Chrastickým potokem Krupá pod Chrastickým potokem Krupá pod potokem Bystřina Branná pod Klepáčským potokem Branná nad Brusným potokem Branná nad potokem Hučava Branná pod potokem Hučava Branná nad Černým potokem Branná pod Černým potokem Desná nad Česnekovým potokem Desná nad Hučivou Desnou Hučivá Desná pod Poniklým potokem Desná pod Hučivou Desnou Desná pod Přemyslovským potokem Desná nad Tříramenným potokem Desná pod Tříromenným potokem

Název 4-10-01-004 4-10-01-005 4-10-01-007 4-10-01-008 4-10-01-013 4-10-01-014 4-10-01-015 4-10-01-016 4-10-01-017 4-10-01-018 4-10-01-019 4-10-01-020 4-10-01-021 4-10-01-022 4-10-01-023 4-10-01-025 4-10-01-029 4-10-01-030 4-10-01-032 4-10-01-033 4-10-01-034 4-10-01-035 4-10-01-060 4-10-01-061 4-10-01-063 4-10-01-064 4-10-01-066 4-10-01-067 4-10-01-068

Číslo povodí SMO 1308,69 253,34 409,78 392,35 874,28 67,03 1353,83 82,22 675,92 212,50 302,82 490,76 15,15 67,14 480,65 649,53 1160,89 189,85 161,91 1407,01 293,79 492,08 494,30 2742,36 784,59 383,17 341,17 141,62 913,27

Výměra ha

Přehled vodárenských toků Plocha PUPFL povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí povodí

Poznámka


;

Příloha č.6

88 89 90 91

Poř. číslo okr

LO: 27

Desná nad Mertou Merta pod Kamenitým potokem Merta nad Klepáčovským potokem Merta pod Klepáčovským potokem

Název 4-10-01-069 4-10-01-071 4-10-01-072 4-10-01-073

Číslo povodí SMO 692,79 1041,37 1464,98 1004,51

Výměra ha

Přehled vodárenských toků Plocha PUPFL povodí povodí povodí povodí

Poznámka


Příloha č.6

1 2

Poř. číslo okr

LO: 27

CHOPAV Jeseníky Žamberk - Králíky

Název

Vyhlášení

SMO 51867,61 14232,58

Výměra ha

Plocha PUPFL Poznámka


Příloha č.7

1 BR BR BR BR 2 JE JE JE JE 3 SU SU SU SU 4 OU

Poř. číslo okr

LO: 27

CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky CHKO Jeseníky PP Králický Sněžník

Název Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Výnos MK ČSR č.j.9886/69-II/2 Plen.zas.ONV Ústí n.Or.dne 18.6.87

Vyhlášení CHKO I. zóna II. zóna III. zóna CHKO I. zóna II. zóna III. zóna CHKO I. zóna II. zóna III. zóna Přír.park

Kateg.

SMO 17387,83 2097,95 7408,59 7881,29 12063,55 1225,14 3867,27 6971,14 15425,09 1795,95 4875,91 8753,23 2844,64

Výměra ha

Přehled velkoplošných chráněných území Plocha PUPFL 17387,83 2097,95 7408,59 7881,29 12063,55 1225,14 3867,27 6971,14 15425,09 1795,95 4875,91 8753,23 2844,64

Poznámka


Příloha č.8

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

BR BR BR BR BR BR BR JE JE JE JE JE JE JE JE SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU UO UO

Poř. číslo okr

LO: 27

PR Suchý vrch NPR Rašeliniště Skřítek OP PR Pod Jelení studánkou OP PP Štoly pod Jelení cest. PR Pod Jelení studánkou PR Jelení bučina NPR Praděd NPR Šerák - Keprník PR Sněžná kotlina PR Vysoký vodopád NPR Praděd NPR Rejvíz OP NPR Rejvíz PR Borek u Domašova PR Šumárník PR Bučina pod Fr.myslivnou NPR Rašeliniště Skřítek NPR Králický Sněžník PR Františkov PR Pod Slunečnou strání PP Pasák NPR Šerák - Keprník OP NPR Králický Sněžník OP NPR Šerák-Keprník PP Smrčina PP Zadní Hutisko NPR Praděd OP NPR Králický Sněžník NPR Králický Sněžník

Název Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Výnos MK č.3.500/89 Vyhláška ONV Bruntál (25.10.1985) Vyhláška ONV Bruntál (25.10.1985) Vyhláška ONV Bruntál (25.10.1985) Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Výnos MK ČSR č.3.500/89 Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.3/98 Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.2/98 Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.4/98 Vyhl. Správy CHKO Jeseníky č.4/98 Výnos MK č.38.193/55(4.6.1955) Vynos MKČSR č.3.500/89(19.1.1989) Vyhl.MŽP ČR č.6 ze dne 14.12.1990 Výnos MKČSRč.27.497/54(11.6.1954) Vyhl.ONV Šumperk dne 8.11.1990 Vyh.KNV Ostrava č.286/19(24.8.1982) Vynos MKČSR č.3.500/89(19.1.1989) Vyhl.MŽP ČR č.6 ze dne 14.12.1990 Vynos MKČSR č.3.500/89(19.1.1989) Usnes.KNV Ostrava č.286/19(24.8.82) Usnes.KNV Ostrava č.286/19(24.8.82) Vyhláška MŽP ČR č.6/1991 Sb Vyhl.MŽP ČR č.6 ze dne 14.12.1990 Vyhl.MŽP ČR č.6 ze dne 14.12.1990

Vyhlášení

Kateg. ZCHÚ PR NPR OP OP PR PR NPR NPR PR PR NPR NPR OP PR PR PR NPR NPR PR PR PP NPR OP OP PP PP NPR OP NPR BR 3-0 BR 9-8 BR 7-7 BR 5-5 BR 8-6 BR 5-2 BR 7-9 St.M.0-7 JE 9-9 BR 7-1 BR 7-2 JE 4-6 JE 4-5 BR 7-0 JE 9-7 BR 8-4 BR 9-8 St.M 7-7 St.M 2-9 St.M. 2-9 St.M. 2-9 St.M. 0-7 St.M. 6-7 St.M. 0-8 SU 1-6 BR 9-5 BR 7-2 St.M. 8-7 St.M. 8-6

SMO

mapa deklarovaných funkcí Plocha Katastr. území Výměra ha PUPFL Železná pod Pradědem 49,91 49,91 Žďárský Potok 11,79 11,79 Karlov p.P., Žďárský Potok 356,00 356,00 Malá Morávka 3,08 3,08 Karlov p.P., Žďárský Potok 144,38 144,38 Ludvíkov pod Pradědem 26,21 26,21 M. Morávka,Karlov,Železná 1172,56 1172,56 Horní Lipová,Adolfovice 163,04 163,04 Adolfovice 107,51 107,51 Domašov u Jeseníka 141,36 141,36 Domašov u Jeseníka 21,12 21,12 Rejvíz 329,95 329,95 Rejvíz 69,19 69,19 Domašov u Jeseníka 14,12 14,12 Adolfovice 0,62 0,62 Rejhotice 26,53 26,53 Rudoltice u Sobotína 152,89 152,89 Stříbrnice,Sklené,Velká Mor. 1623,57 1623,57 Nové Losiny 21,09 21,09 Nové Losiny 15,97 15,97 Branná u Šumperka 2,38 2,38 Nové Losiny,Kouty n.D. 404,6 404,6 Stříbrnice,Sklené 710,22 710,22 Ostružná 201,59 201,59 Sobotín 1,42 1,42 Vernířovice u Sobotína 1,31 1,31 Malá Morávka,Rejhotice 827,95 827,95 Velká Morava,Horní Morava 676,69 676,69 Horní Morava 102,19 102,19

Přehled zvláště chráněných území

Příloha č.9

Název

30 BR Štoly pod Jelení cestou

Poř. číslo okr

LO: 27

Vyhláška ONV Bruntál (25.10.1985)

Vyhlášení

Kateg. ZCHÚ PP BR 5-5

SMO Malá Morávka

Katastr. území

Přehled zvláště chráněných území mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 0,03 0,03

Příloha č.9

Název

1 BR Lázně Karlova Studánka 2 JE Lipová-lázně 3 JE Městský les Jeseník

Poř. číslo okr

LO: 27

zasedání KNV Ostrava dne 18.4.1957 zasedání KNV Ostrava dne 28.9.1973 OÚ MZe Olomouc,č.j.Mu-0100/00

Vyhlášení

Kateg. BR 5-4 JE 8-5 JE 8-5

SMO

Katastr. území

Přehled lázeňských, příměstských a rekreačních lesů mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 61,80 61,80 66,76 66,76 59,62 59,62

Příloha č.10

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR JE JE JE JE JE JE JE SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU

Poř. číslo okr

LO: 27 evid. č. Založení

Trvalá zkusná plocha 502710 Trvalá zkusná plocha 502711 Trvalá zkusná plocha 502719 Trvalá zkusná plocha 502720 Poloprovozní výzkum. plocha 6071901 Poloprovozní výzkum. plocha 6071902 Poloprovozní výzkum. plocha 6071903 Poloprovozní výzkum. plocha 6071904 Poloprovozní výzkum. plocha 6071905 Poloprovozní výzkum. plocha 6071907 Experiment. povodí U vodárny 380-E-85 VÚLHM Jíloviště Trvalá zkusná plocha 502704 Trvalá zkusná plocha 502716 Trvalá zkusná plocha 502717 Trvalá zkusná plocha 502718 Trvalá zkusná plocha 502734 Trvalá zkusná plocha 502712 Trvalá zkusná plocha 502706 Trvalá zkusná plocha 502208 Trvalá zkusná plocha 502722 Trvalá zkusná plocha 502723 Trvalá zkusná plocha 502723 Poloprovozní výzkum. plocha 6070401 Poloprovozní výzkum. plocha 6070403 Poloprovozní výzkum. plocha 6070404 Poloprovozní výzkum. plocha 6070405 Trvalá zkusná plocha 502713 Trvalá zkusná plocha 502714 Trvalá zkusná plocha 502715

Název

1982 1982 1982 1982 1995 1982 1982 1982 1983 1983 1983 1972 1972 1972 1972 1982 1982 1982

1982 1982 1983 1983 1971 1971 1971 1971 1971 1971

BRUNTAL 7-8 BRUNTAL 5-4 BRUNTAL 5-3 BRUNTAL 3-1 BRUNTAL 6-2 BRUNTAL 5-1 BRUNTAL 6-1 BRUNTAL 5-3 BRUNTAL 5-3 BRUNTAL 6-3 JESENIK 6-8 STARE MESTO BRUNTAL 8-0 BRUNTAL 6-1 JESENIK 9-7 JESENIK 6-7 BRUNTAL 6-1 STARE MESTO SUMPERK 2-0 STARE MESTO STARE MESTO SUMPERK 7-0 STARE MESTO STARE MESTO STARE MESTO STARE MESTO BRUNTAL 9-1 SUMPERK 0-3 BRUNTAL 9-7

SMO

5-4 5-4 5-4 5-4

2-8 5-5

3-5

1-6

Přehled výzkumných ploch

145,51

Výměra ha

145,51


Příloha č.11

Název

30 SU Trvalá zkusná plocha 31 SU Poloprovozní výzkum. plocha 32 UO Trvalá zkusná plocha

Poř. číslo okr

LO: 27

502733 6071301 502709

evid. č. Založení 1995 SUMPERK 0-4 1965 SUMPERK 0-1 1982 STARE MESTO 7-6

SMO

Přehled výzkumných ploch Výměra ha


Příloha č.11

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

BR BR BR JE JE SU SU SU SU UO

okr

LO: 27

GZ GZ GZ GZ GZ GZ GZ GZ GZ GZ

č.160 č.165-3 č.165-2 č.164-1 č.164 č.232 č.170-1 č.170 č.234 č.235

Název 160 165-3 165-2 164-1 164 232 170-1 170 234 235

č. SM SM,JR BK,KL SM, BK SM, BL SM,JD BK,KL SM,BK,KL SM,BK SM

Dřevina

lvs BRUNTAL 7-5 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 4-2 JESENIK 6-8 JESENIK 4-6 STARE MESTO 6-8 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-1 STARE MESTO 4-5 STARE MESTO 8-6

SMO

Lokalizace

Přehled genových základen 568,27 757,14 355,08 502,15 357,36 122,96 403,58 338,92 118,00 94,03

Výměra ha

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 568,27 757,14 355,08 502,15 357,36 122,96 403,58 338,92 118,00 94,03

Příloha č.12

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR UO UO UO UO UO UO UO

okr

LO: 27

UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPA UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM BO SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK

Dřevina

001-27-7 006-27-8 002-27-7 007-27-8 004-27-5 005-27-5 003-27-5 041-27-6 103-27-5 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 105-27-6 109-27-6 6-27-6 5-27-7 111-27-8 116-27-8 115-27-7 115-27-7

evid. č. lvs JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK JESENIK STME98 STME87 STME97 STME86 STME86 STME87 STME97

4-9 4-9 4-9 4-9 3-9 3-9 3-8 3-9 3-9 3-8 3-8 3-8 3-8 3-8 3-8 3-9 4-9 4-9 4-8 4-8 3-8 3-8

SMO 328 328 333 333 330 330 317 336 330 326 326 325 325 325 325 329 322 322 321 320 318 317 708 709 710 713 717 709 710

B15 C15 B15 C15 C11 D11 B11 A18 A11 A11 B11 A10 C10 D10 E9 C9 B14 A15 B14 C14 C10 A11 A12 A13 A11 A13 B15 A13 A11

Lokalizace 2,79 2,71 6,38 1,13 3,98 2,07 3,06 0,97 15,46 2,49 13,93 5,75 16,59 9,7 32,85 11,19 6,77 1 2,25 2,03 15,38 10,12 4,14 3,81 10,27 2,3 2,47 0,72 0,72

Výměra ha

Plocha PUPFL

Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Poznámka


Příloha č.13

Poř. číslo 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO

okr

LO: 27

UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPA UPB UPA UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK

Dřevina

631-27-6 641-27-6 641-27-6 641-27-6 641-27-6 641-27-6 643-27-7 644-27-6 643-27-7 643-27-7 642-27-7 643-27-7 644-27-6 644-27-6 645-27-6 645-27-6 645-27-6 646-27-8 109-27-6 109-27-6 1-27-8 2-27-7 3-27-8 111-27-8 4-27-8 112-27-7 7-27-8 114-27-8 114-27-8

evid. č. lvs STME69 SUMP81 SUMP81 SUMP81 STME79 STME69 STME69 STME69 STME78 STME79 STME78 STME69 STME69 STME69 SUMP80 SUMP70 SUMP70 STME78 STME87 STME86 STME85 STME86 STME85 STME86 STME86 STME87 STME75 STME85 STME86

SMO 624 B12 613 B13 614 A11 614 B12 601 B12 608 A13 608 D13 608 B13 606 D13 602 D13 622 C15 609 C13 609 A13 610 A12 612 B9A 612 B9B 612 B9C 604 A17 721 A12 722 B9 727 A17 723 A16 724 B17B 724 B17A 724 D15 723 B15 729 A17 724 B17 B 724 D15

Lokalizace 9,57 0,97 4,31 2,38 5,11 5,11 1,12 2,54 4,78 4,95 1,91 4,66 0,18 4,13 5,69 3,13 0,18 17,36 7,26 12,35 1,08 2,07 1,91 2,2 2,36 1,25 10,4 1,12 1,12

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87

SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU

okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPA UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM BK JD SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

646-27-8 646-27-8 646-27-8 646-27-8 647-27-8 674-27-6 662-27-6 630-27-6 630-27-6 630-27-6 630-27-6 630-27-6 630-27-6 632-27-8 632-27-8 632-27-8 633-27-8 635-27-6 635-27-6 635-27-6 635-27-6 635-27-6 636-27-6 635-27-6 635-27-6 637-27-8 634-27-8 638-27-7 638-27-7

evid. č. lvs STME77 STME78 STME77 STME78 STME78 SUMP81 STME59 STME68 STME68 STME68 STME59 STME59 STME78 STME76 STME76 STME77 STME77 STME66 STME66 STME66 STME66 STME66 STME66 STME67 STME67 STME76 STME77 STME66 STME66

SMO 619 B17 622 B14 620 A17 620 B17 622 A17 613 B13 651 B12 527 C12A 527 C12B 527 D10A 527 D10B 527 D10C 528 E12 509 B17B 514 A17 515 A17B 516 B16 507 C10 511 A10 511 B13 512 A12 512 B11 512 A9 513 A12 513 B12 509 A17 516 A15A 507 B12 507 B14

Lokalizace 11,59 7,28 11,66 10,89 0,46 0,97 0,48 5,3 3,21 3,79 0,01 0,23 7,75 11,04 25,37 14,97 7,75 5,96 2,85 5,74 1,29 1,42 1,74 2,98 0,67 7,44 19,77 5,87 0,69

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116


okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM JD JD JD JD JD JD JD JD SM SM SM BK

Dřevina

638-27-7 638-27-7 638-27-7 638-27-7 639-27-7 639-27-7 640-27-7 639-27-5 639-27-5 639-27-5 640-27-7 650-27-6 650-27-6 650-27-6 650-27-6 650-27-6 650-27-6 660-27-6 660-27-6 660-27-6 660-27-6 660-27-6 661-27-7 659-27-6 659-27-6 609-27-7 609-27-7 609-27-7 669-27-6

evid. č. lvs STME66 STME66 STME66 STME66 STME66 STME67 STME67 STME67 STME67 STME68 STME68 STME68 STME67 STME67 STME67 STME68 STME68 STME68 STME68 STME68 STME59 STME59 STME78 STME68 STME68 STME44 STME45 STME45 STME55

SMO 507 C13 509 E12 509 F11 510 A12 514 C12 515 D12 515 E10 520 D12A 520 D12B 522 D13 522 E10 524 C13A 525 B15 525 C12A 525 C12B 527 B13B 527 B13B 527 C12 527 C12B 527 D10A 527 D10B 527 D10C 528 E12 527 B13A 527 B13B 423 B12 424 A13 425 B14 408 B13

Lokalizace 3,54 7,43 8,95 3,6 3,59 3,88 4,99 6,02 3,33 1,57 3,92 0,4 0,38 0,63 0,42 0,19 0,21 0,12 0,21 0,59 0,03 0,04 0,24 0,06 0,16 6,18 7,84 0,57 0,24

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145

SU SU SU SU UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO UO

okr

LO: 27

UPB UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

BK BK BK BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM JD

Dřevina

670-27-7 671-27-7 672-27-7 673-27-7 100-27-7 100-27-7 100-27-7 100-27-7 100-27-7 100-27-7 106-27-8 106-27-8 106-27-8 106-27-8 106-27-8 107-27-6 107-27-6 107-27-6 107-27-6 104-27-6 107-27-6 107-27-6 104.27-6 104.27-6 104.27-6 104.27-6 104.27-6 104.27-6 103-27-6


SMO 421 A10 421 B13 421 C11 421 C15 809 D17 812 B12 815 D12 815 D17 821 A12 821 C12A 810 A17A 810 A17B 812 D15 816 A17A 816 A17B 814 B13 814 C13 823 B12 807 C11 807 D11 821 B12 821 D12 808 A10 808 A12 808 B10 813 A13 813 B13 814 A13 813 A13

Lokalizace 0,71 3,48 0,85 1,44 0,15 0,14 13,06 0,84 16,22 11,46 13,85 1,32 0,7 3,53 0,73 2,89 1,86 2,43 0,92 4,72 12,8 6,08 3,33 4,89 0,78 1,25 0,33 0,36 0,02

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174

UO UO UO UO UO UO UO SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU

okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

JD JD JD BK BK BK KL SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

103-27-6 103-27-6 103-27-6 101-27-6 101-27-6 101-27-6 105-27-6 585-27-3 652-27-6 594-27-6 597-27-6 597-27-6 597-27-6 597-27-6 595-27-7 595-27-7 596-27-6 596-27-6 596-27-6 596-27-6 596-27-6 596-27-6 598-27-7 601-27-7 598-27-7 598-27-7 599-27-6 599-27-6 600-27-6

evid. č. lvs STME87 STME88 STME88 STME88 STME88 STME87 STME86 SUMP30 SUMP20 STME29 STME19 SUMP20 STME29 SUMP10 SUMP20 SUMP20 STME29 SUMP20 STME28 STME18 STME29 STME19 STME07 STME08 STME08 STME08 STME18 STME18 STME28

SMO 814 A13 814 B13 814 C13 814 C13 814 B13 814 A13 807 C11 164 C9 166 A11 216 H16 216 C10 201 C10 216 G15 222 C14 219 A11 219 B12 204 B14 201 B12 205 A10 206 A13 201 C11 207 A12 362 A11 362 C14 361 D15 362 A17 352 A9A 352 A9B 370 B12A

Lokalizace 0,01 0,03 0,53 2,03 0,32 0,63 0,23 8,66 7,32 1,81 11,07 2,45 0,18 0,95 5,44 13,14 0,65 8,62 12,84 5,4 1,3 3,69 0,28 2,75 8,41 0,3 6,54 1,13 0,74

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203


okr

LO: 27


Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM MD BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

600-27-6 602-27-5 602-27-5 602-27-5 602-27-5 603-27-6 603-27-6 603-27-6 603-27-6 665-27-5 668-27-7 607-27-7 607-27-7 606-27-8 604-27-6 604-27-6 605-27-6 629-27-6 629-27-6 629-27-6 628-27-6 629-27-6 629-27-6 626-27-5 626-27-5 627-27-4 626-27-5 627-27-4 626-27-5


SMO 363 A12 370 D12 371 C11 371 B11A 367 A11 365 C11 363 E13 367 A12 367 B12 A 367 A11 362 A17 309 A14 306 D12 306 C16 301 A12 308 B10 308 D9 472 B9C 472 B9B 472 B9A 472 B13 473 A9 473 B9 473 B12 474 A11 475 A8 475 C11 475 D8 475 D11

Lokalizace 1,21 2,91 6,48 8,37 1,67 6,55 0,66 2,56 8,3 0,34 0,13 2,01 8,35 0,68 0,27 13,98 4,02 0,51 5,32 2,54 0,99 1,38 6,53 0,22 1,03 2,14 1,61 1,75 0,23

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232


okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPA UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM JD JD JD JD JD JD MD SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

626-27-5 624-27-6 624-27-6 624-27-6 625-27-6 624-27-6 624-27-6 623-27-5 622-27-5 622-27-5 622-27-5 620-27-6 621-27-6 619-27-7 619-27-7 657-27-6 658-27-5 657-27-6 658-27-5 658-27-5 658-27-5 666-27-5 610-27-7 611-27-7 611-27-7 610-27-7 618-27-6 618-27-6 618-27-6


SMO 475 D11A 468 B16B 468 B16A 470 C10 471 A8 471 C11 472 A10 477 A10 477 A12 477 A13 477 B11 483 A9 483 A13 467 B12A 469 B12 472 A10 473 B12 475 D8 475 D11A 477 B11 477 A13 473 B12 421 A10 421 B13 421 C15 421 C11 426 A12 426 B13 427 A12

Lokalizace 0,61 0,33 1,3 10,75 2,37 1,17 2,93 2,49 0,15 1,23 0,88 5,73 1,07 1,36 2,69 0,18 0,01 0,09 0,11 0,08 0,14 0,02 1,65 4,79 0,91 2,37 2,2 7,15 2,51

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261

BR BR BR BR SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU UO

okr

LO: 27

UPA UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB SP SP SP SP SP

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

201-27-8 202-27-8 203-27-8 204-27-8 618-27-6 618-27-6 617-27-8 615-27-7 616-27-7 616-27-7 616-27-7 614-27-6 614-27-6 613-27-6 613-27-6 613-27-6 613-27-6 613-27-6 613-27-6 613-27-6 613-27-6 609-27-7 609-27-7 609-27-7

evid. č. lvs BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 6-4 STME45 STME46 STME46 STME45 STME45 STME45 STME46 STME66 STME66 STME54 STME55 STME55 STME54 STME54 STME54 STME65 STME65 STME45 STME44 STME44 STME66 STME28 STME35 STME19 STME87

SMO 101 C17 101 B17 102 A17 104 A17 427 B11 431 B13 430 B17 428 C9 429 A12 429 B12 430 B12 433 C10 434 C10 406 B10 408 B13 409 B12 410 A11 410 B10 411 C10 414 B12 414 C12 408 A12 422 A11 422 A13 511 B2B 206 A2C 459 2A 219 B2A 813 A2B

Lokalizace 34,25 44,64 11,31 14,31 0,45 0,39 1,13 1,97 6,54 5,06 1,67 1,22 0,51 11,87 0,55 4,86 3,97 9,43 4,87 6,02 5,11 0,97 3,08 1,95 2 4 2,75 2,78 2

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290

BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR

okr

LO: 27

UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK BK MD SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

205-27-8 207-27-6 209-27-8 210-27-7 211-27-7 221-27-7 222-27-8 223-27-8 224-27-6 225-27-6 226-27-6 227-27-7 228-27-8 229-27-8 232-27-7 232-27-7 232-27-7 215-27-6 206-27-6 206-27-6 208-27-8 208-27-8 208-27-8 218-27-6 218-27-6 218-27-6 218-27-6 218-27-6 218-27-6

evid. č. lvs BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 5-6 BRUNTAL 7-5 BRUNTAL 6-5 BRUNTAL 6-5 BRUNTAL 8-6 BRUNTAL 8-7 BRUNTAL 8-7 BRUNTAL 7-7 BRUNTAL 7-9 BRUNTAL 7-8 BRUNTAL 8-7 BRUNTAL 8-7 BRUNTAL 8-8 BRUNTAL 7-7 BRUNTAL 7-7 BRUNTAL 7-8 BRUNTAL 6-7 BRUNTAL 5-5 BRUNTAL 5-6 BRUNTAL 6-5 BRUNTAL 6-5 BRUNTAL 6-5 BRUNTAL 5-7 BRUNTAL 5-8 BRUNTAL 6-7 BRUNTAL 6-8 BRUNTAL 6-7 BRUNTAL 6-6

SMO 104 B17 124 A12 139 A17 139 B17 140 A17 224 A17 303 A17 303 B17 306 A17 316 B11 318 B17 320 A17 321 A7 322 C17 304 A15 304 B15 318 B17 230 C14 115 B11 124 B12 132 B17 133 B17 133 C17 204 A10y 206 C11 207 A12 207 D9 208 B10 222 C11y

Lokalizace 1,02 0,84 8,55 8,83 13,84 13,18 0,3 0,5 7,51 18,87 2,09 0,25 0,53 7,57 3,23 11,27 1,25 0,03 0,51 2,06 14,16 2,01 2,22 4,05 4,49 5,07 5,03 13,29 1,55

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319


okr

LO: 27


Kateg.


Dřevina

219-27-7 219-27-7 219-27-7 220-27-8 220-27-8 220-27-8 220-27-8 220-27-8 220-27-8 230-27-7 230-27-7 230-27-7 230-27-7 230-27-7 230-27-7 230-27-7 230-27-7 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6


SMO 216 C14 222 B13 229 B17 212 B12 212 B17 217 B17 223 B12 224 B17 227 A15 303 A14 304 A15 304 B15 305 A16 319 A17 320 A14 321 A16 321 B16 306 B17 314 A11 314 B11 315 A13 316 A9 316 B13 324 B12 328 B11 331 A14 331 B11 332 B12 335 B12

Lokalizace 1,33 5,93 2,45 7,48 9,55 15,99 18,9 4,34 16,03 11,22 3,23 11,27 4,98 4,58 7,53 16,57 14,17 11,62 8,92 10,64 4,93 7,6 1,6 8,82 40,09 5,41 28,1 12,36 11,83

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348

BR BR BR BR BR BR BR BR BR JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE

okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB SP SP SP SP UPB UPB UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM JD JD SM SM SM BK BK BK BK BK BK BK JD JD JD JD SM SM SM SM

Dřevina

236-27-5 236-27-5 203-27-7 204-27-8 202-27-7 206-27-5 207-27-6 207-27-6 207-27-6 206-27-5 207-27-6 208-27-7 237-27-6 236-27-5 236-27-5 236-27-5 201-27-6 201-27-6 201-27-6 201-27-6

231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6 231-27-6

evid. č. lvs BRUNTAL 8-8 BRUNTAL 8-9 BRUNTAL 9-8 BRUNTAL 9-7 BRUNTAL 7-8 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 6-9 JESE 9-5 JESE 9-6 STME 0-7 STME 0-7 STME 2-4 STME 1-4 STME 1-4 STME 1-4 STME 1-5 STME 1-6 STME 0-6 STME 0-6 STME 1-4 STME 1-4 STME 1-4 STME 0-4 STME 1-4 STME 1-4 STME 1-4 STME 1-4

SMO 336 B12 339 B12 342 A11 347 B10 307 B17 101 B17 101 C17 104 A2 312 C1 669 B11 669 B13a 660B 15p 660 C15a 617 A12 610 A14 614 B15 609 D14 622 C15 654 A12 655 D16 661 A16a 614 B15 610 B14 610 A14 607 B15 612 B13 613 C13 614 B15 615 D12

Lokalizace 3,51 14,25 11,66 5,1 1,33 1 1 3,57 3,22 0,68 1,06 4,99 9,02 5,62 6,86 7,93 7,23 1,53 1,28 3,48 4,87 0,08 0,12 0,23 0,08 0,33 1,14 0,42 7,72

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377

JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE

okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK SM SM SM SM

Dřevina

201-27-6 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 201-27-6 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 200-27-5 205-27-8 205-27-8 205-27-8 205-27-8 024-27-5 025-27-6 026-27-6 038-27-5 039-27-5 032-27-5 033-27-6 034-27-6 061-27-6

evid. č. lvs STME 1-5 STME 0-5 STME 0-5 STME 0-5 STME 0-5 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-6 STME 0-6 STME 0-6 STME 0-7 STME 0-7 STME 0-7 STME 0-7 BRUNTAL 7-0 BRUNTAL 6-0 BRUNTAL 7-0 JESENIK 6-7 JESENIK 6-7 BRUNTAL 7-0 BRUNTAL 7-0 BRUNTAL 7-0 JESENIK 5-6

SMO 624 A13 628 B13b 628 B13a 630 B11a 630 B9 651 B13 653 A11 653 A9 653 B11 653 B9 653 C12a 653 C12b 653 C12p 654 A12 654 B14 654 C15 662 A14a 662 A14b 662 B14a 662 B14b 337 C12B 337 B12 339 C11 433 A12A 433 A12B 337 C12B 337 B12 339 C11 506 C15C

Lokalizace 4,67 0,08 1,24 2,74 5,8 5,59 10,87 2,57 11,38 4,78 2,49 2,31 1,9 11,53 4,16 3,16 0,93 0,73 0,92 4,02 5,44 2,58 1,54 0,88 5,47 2,11 10,09 10,09 1,86

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406


okr

LO: 27

UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BL BL BO JD JD SM SM SM SM SM

Dřevina

062-27-6 063-27-6 008-27-5 008-27-5 009-27-6 013-27-5 014-27-6 015-27-7 019-27-5 020-27-6 027-27-5 028-27-6 028-27-6 028-27-6 029-27-7 028-27-6 040-27-6 040-27-6 056-27-6 057-27-6 057-27-6 030-27-6 010-27-6 031-27-5 011-27-5 011-27-5 011-27-5 011-27-5 011-27-5

evid. č. lvs JESENIK 5-6 JESENIK 5-6 JESENIK 9-7 JESENIK 9-7 JESENIK 9-7 JESENIK 8-9 JESENIK 9-8 JESENIK 9-8 BRUNTAL 7-1 BRUNTAL 6-1 JESENIK 6-9 BRUNTAL 6-1 BRUNTAL 6-1 JESENIK 6-9 JESENIK 6-9 JESENIK 6-8 JESENIK 5-6 JESENIK 6-7 JESENIK 5-7 JESENIK 5-6 JESENIK 5-6 JESENIK 7-9 JESENIK 9-7 JESENIK 7-9 JESENIK 9-6 JESENIK 9-6 JESENIK 8-6 JESENIK 8-6 JESENIK 8-6

SMO 506 C16 507 A16A 212 D11 217 B13 215 B11A 252 D11 235 A14 229 A11 325 C11 329 C14 354 B13 331 D14 331 E15 345 B15 345 C15 352 B15 429 B11 433 B14 525 C12 505 C15B 506 B15B 339 A17 202 B17 350 C10 205 B9 210 A10 210 B10A 210 B10B 211 B9

Lokalizace 11,35 8,85 8,85 2,03 11,24 3,06 4,67 2,69 19,87 1,69 9,92 5,21 1,75 2,75 2,05 3,48 6,11 0,7 4,36 2,52 6,9 1,4 0,15 0,18 7,26 10,53 10,38 6,84 10,64

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435


okr

LO: 27


Kateg.


Dřevina

011-27-5 011-27-5 011-27-5 011-27-5 011-27-5 012-27-8 012-27-8 012-27-8 016-27-5 016-27-5 016-27-5 016-27-5 016-27-5 016-27-5 017-27-6 017-27-6 017-27-6 017-27-6 017-27-6 018-27-7 021-27-5 021-27-5 021-27-5 021-27-5 022-27-6 022-27-6 023-27-7 023-27-7 023-27-7

evid. č. lvs JESENIK 9-7 JESENIK 9-6 JESENIK 9-6 JESENIK 9-7 JESENIK 9-7 STARE MESTO 0-7 STARE MESTO 0-7 JESENIK 9-8 JESENIK 8-9 JESENIK 8-9 JESENIK 8-9 JESENIK 8-9 JESENIK 8-9 JESENIK 8-9 JESENIK 9-9 JESENIK 9-9 JESENIK 9-9 BRUNTAL 9-0 BRUNTAL 9-0 BRUNTAL 9-0 JESENIK 8-9 BRUNTAL 7-0 BRUNTAL 8-0 BRUNTAL 7-0 BRUNTAL 8-0 BRUNTAL 8-0 BRUNTAL 8-1 BRUNTAL 8-1 BRUNTAL 8-1

SMO 212 E12 213 A9 213 B11 217 B13 217 A11A 201 C14 201 D15P 225 B17 237 A9 237 B9 246 C11A 246 C11B 246 C11C 252 D11 239 A9 242 C9B 243 C13 246 A12 247 A11 244 B13P 309 A11 309 C10 316 B10 316 D9 314 A13 314 F13 313 A16 314 D16A 314 D16B

Lokalizace 4,17 12,09 4,62 3,05 4,92 8,48 20,69 23,63 4,33 14,41 0,3 0,85 1,44 11,5 5,84 4,03 1,99 8,57 5,69 3,89 2,51 24,5 12,87 19,51 0,38 1,9 2,99 1,9 7,29

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464


okr

LO: 27


Kateg.


Dřevina

023-27-7 035-27-5 036-27-6 037-27-7 042-27-5 042-27-5 042-27-5 043-27-5 043-27-5 043-27-5 044-27-6 044-27-6 044-27-6 044-27-6 044-27-6 044-27-6 045-27-6 045-27-6 045-27-6 045-27-6 045-27-6 046-27-7 046-27-7 046-27-7 046-27-7 046-27-7 066-27-6 066-27-6 066-27-6

evid. č. lvs BRUNTAL 8-1 JESENIK 7-9 JESENIK 6-9 JESENIK 6-9 JESENIK 6-7 JESENIK 6-7 JESENIK 6-7 JESENIK 6-8 JESENIK 6-7 JESENIK 6-8 JESENIK 5-7 JESENIK 5-6 JESENIK 5-8 JESENIK 5-8 JESENIK 5-9 JESENIK 6-8 JESENIK 6-8 JESENIK 5-8 JESENIK 6-8 JESENIK 6-8 JESENIK 6-8 JESENIK 5-8 JESENIK 5-8 JESENIK 5-9 JESENIK 6-9 JESENIK 6-9 JESENIK 4-6 JESENIK 5-7 JESENIK 5-7

SMO 319 B16 349 A11 345 B15 345 C15 430 A11 431 D11A 431 D11B 445 A13 446 C11 446 C10 446 C11 446 B13 435 C16 438 A15 440 C15 442 A15 437 B15 437 C15 445 B13 445 C15 447 A13 439 B15 439 C16 442 B13 444 B15 444 D7 509 B11 520 B15 521 B14

Lokalizace 19,75 12,57 6,25 6,25 6,49 4,51 1,4 0,12 7,57 1,34 14,25 1,01 2,64 3,39 3,76 2,41 2,3 3,62 0,5 13,42 0,68 5,1 2,87 11,36 5,76 10,13 5,2 1,81 2,5

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493

BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR BR JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE JE

okr

LO: 27

UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

BK BK BK BK BK BK BK SM SM SM SM BK BK BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

602-27-5 603-27-5 604-27-5 605-27-5 617-27-5 618-27-5 619-27-5 647-27-6 648-27-6 650-27-7 675-27-8 601-27-5 601-27-5 601-27-5 066-27-6 067-27-7 068-27-8 069-27-5 069-27-5 069-27-5 069-27-5 069-27-5 070-27-6 070-27-6 093-27-5 094-27-5 095-27-5 096-27-5 097-27-5

evid. č. lvs BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-2 BRUNTAL 4-2 BRUNTAL 4-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 4-0 BRUNTAL 4-0 BRUNTAL 4-0 JESENIK 5-7 JESENIK 5-8 JESENIK 4-6 JESENIK 3-6 JESENIK 4-6 JESENIK 3-7 JESENIK 3-8 JESENIK 3-8 JESENIK 3-7 JESENIK 3-7 JESENIK 6-7 JESENIK 7-7 JESENIK 7-8 JESENIK 7-7 JESENIK 7-7

SMO 138 B11 138 C12 138 E11 138 F10 416 A12 416 C12 416 C15 240 B12 240 C13 241 C13 440 A17 137 A12 137 B12 137 C11 525 C12 520 B14B 505 B16 625 B10 625 C10 626 B12 633 B11 633 B14 626 A12 627 B12 432 C10B 448 D9B 449 B9B 449 B12 449 A12 B

Lokalizace 12,42 7,24 9,22 6,16 3,2 4,97 1 13,62 4,89 5,83 21,15 1,51 0,79 2,52 7,42 2,09 2,61 28,35 4,4 17,87 21,85 9,44 4,6 4,22 6,47 5,15 1,96 2,13 1,46

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522


okr

LO: 27


Kateg.

BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

601-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 644-27-5 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6


SMO 138 F8 118 B10Y 118 B10X 118 C12 129 B14 129 E13 137 A12 137 B12 137 C7 137 C9 137 C11 138 F8 213 B11X 402 A11 403 B10X 435 A17X 129 A10 121 D17 129 F11 136 A15 209 B12 211 B13 212 A14 215 C12 216 A12 216 B12 218 B13 230 B14X 230 B14Y

Lokalizace 0,82 0,07 3,17 17,5 2,76 6,8 8,59 4,3 7,13 4,3 2,52 7,34 13,31 2,4 10,05 0,57 10,28 2,71 13,18 5,84 1,45 6,23 13,17 6,6 3,6 4,68 1,44 0,18 0,86

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551


okr

LO: 27


Kateg.


Dřevina

646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 646-27-6 649-27-7 649-27-7 649-27-7 649-27-7 649-27-7 649-27-7 651-27-8 651-27-8 651-27-8 651-27-8 672-27-7 672-27-7 672-27-7 673-27-8 673-27-8 673-27-8 673-27-8 674-27-8 676-27-5 677-27-

evid. č. lvs BRUNTAL 6-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-3 BRUNTAL 5-4 BRUNTAL 6-0 JESENIK 5-9 BRUNTAL 6-1 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 6-2 BRUNTAL 5-3 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 6-2 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 7-3 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 6-3 BRUNTAL 6-4 BRUNTAL 4-3 BRUNTAL 4-3

SMO 230 B14Z 239 A12 240 A12 242 C12 403 C10 404 A12 404 B12 434 A9 435 A15X 123 B14 108 E15 203 D16 222 D16 225 D16 238 A17 220 C15 221 B15 225 A14 225 B16 221 A15 229 B17X 229 B17Y 226 A14 226 B17 229 A17 236 A17 441 B17 432 C15 413 A10

Lokalizace 0,09 4,69 9,49 3,06 14,44 8,1 4,53 7,61 0,3 2,78 1,5 1,49 1,2 0,97 0,54 4,6 3,21 1,83 1,55 1,96 0,63 0,17 16,11 6,96 11,58 10,94 17,08 0,99 3,53

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580

BR BR SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU

okr

LO: 27

UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM KL SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK BK BK SM SM SM SM SM SM BK

Dřevina

645-27-5 630-27-5 003-27-5 003-27-5 003-27-5 003-27-5 003-27-5 003-27-5 003-27-5 003-27-5 004-27-6 004-27-6 004-27-6 004-27-6 004-27-6 007-27-5 007-27-5 008-27-6 008-27-6 008-27-6 008-27-6 008-27-6 009-27-5 010-27-6 011-27-6 011-27-6 011-27-6 011-27-6 012-27-5

evid. č. lvs BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 SUMPERK 0-1 SUMPERK 0-1 SUMPERK 1-2 SUMPERK 1-2 SUMPERK 1-2 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-2 SUMPERK 0-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-2 SUMPERK 0-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 0-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-1 SUMPERK 1-2 SUMPERK 0-1 SUMPERK 0-1 SUMPERK 0-0 SUMPERK 0-0 SUMPERK 0-1 BRUNTAL 9-1 SUMPERK 0-1

SMO 138 F10 138 C12 111 A9 111 C11 112 C10A 112 C10B 112 C11 113 A12 113 B11 113 C9B 110 C15 113 C9A 113 C10 113 D10A 113 D10B 111 C11 113 B11 110 C15 113 C9A 113 C10 113 D10A 113 D10B 213 D9 213 E8 204 A11 205 D12 211 D14 212 B17 209 A15A

Lokalizace 4,1 3,22 3,23 2,98 6,46 3,4 1,14 4,89 5,84 0,37 0,99 0,75 6,83 8,48 2,39 1,28 8,03 8,88 5,99 2,9 10,61 3,29 13,88 5,71 8,84 1,56 0,1 0,37 1,32

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609


okr

LO: 27


Kateg.

BK BK BK BK MD MD SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

012-27-5 013-27-6 013-27-6 013-27-6 014-27-5 014-27-5 015-27-5 015-27-5 015-27-5 015-27-5 016-27-6 016-27-6 016-27-6 016-27-6 017-27-8 017-27-8 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 018-27-5 019-27-6 019-27-6

evid. č. lvs SUMPERK 0-1 SUMPERK 0-1 BRUNTAL 9-1 SUMPERK 0-1 SUMPERK 0-1 SUMPERK 0-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 8-3 BRUNTAL 8-3 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 8-2 BRUNTAL 8-2

SMO 210 E15 211 D14 212 B17 213 D13 209 D15B 210 E15 302 C13A 302 D10A 302 D10B 303 C11 302 B13 304 B12A 317 C12 323 A16 320 B15 320 C15 303 A10 304 A11 308 A11 308 B11 309 A9 309 A10 309 B10 309 D11 310 A10 310 B11 310 C9 310 D9 310 E8

Lokalizace 3,63 1,81 0,62 8 0,11 0,04 0,1 6,58 1,52 3,67 2,32 1,79 16,7 13,83 11,53 27,76 8,92 10,9 3,87 3,16 1 2,41 9,51 0,04 6,42 3,32 7,7 9 7,88

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638


okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK KL SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

019-27-6 020-27-5 020-27-5 020-27-5 020-27-5 021-27-6 022-27-6 023-27-5 023-27-5 023-27-5 023-27-5 023-27-5 023-27-5 024-27-6 024-27-6 025-27-6 026-27-6 026-27-6 026-27-6 026-27-6 027-27-8 027-27-8 027-27-8 027-27-8 027-27-8 027-27-8 028-27-5 028-27-5 028-27-5

evid. č. lvs BRUNTAL 8-2 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 8-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-2 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 8-2 BRUNTAL 9-1 BRUNTAL 8-3 BRUNTAL 8-3 BRUNTAL 8-3 BRUNTAL 8-4 BRUNTAL 7-4 BRUNTAL 8-3 BRUNTAL 7-3 BRUNTAL 7-2 BRUNTAL 7-3 BRUNTAL 7-3 SUMPERK 0-3 SUMPERK 0-3 SUMPERK 0-4

SMO 310 E15 302 C13A 302 C13B 303 C11 310 B11 302 B13 308 B14 303 A10 304 A10 304 A11 309 B10 309 D11 310 A10 304 B12 310 E15 308 B14 401 B13 402 C12 414 A14 414 D10 412 E16B 414 B16 415 B14 418 A15 419 A15 420 B14 501 B10 501 C9A 501 C9B

Lokalizace 1,49 0,84 0,55 0,49 15,63 6,28 9,01 4,8 9,76 3,93 2,09 0,11 3,46 10,12 5,2 0,38 0,83 3,67 0,64 12,41 8,05 4,02 22,85 16,98 11,55 26,34 7,71 0,59 7,27

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667


okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM BK BK SM SM SM BK BK JS LP SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Dřevina

028-27-5 028-27-5 028-27-5 028-27-5 028-27-5 028-27-5 028-27-5 029-27-6 030-27-6 030-27-6 029-27-6 029-27-6 029-27-6 030-27-6 030-27-6 031-27-5 032-27-5 033-27-4 034-27-4 034-27-4 034-27-4 034-27-4 034-27-4 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5

evid. č. lvs SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-3 SUMPERK 0-2 SUMPERK 0-2 SUMPERK 0-3 SUMPERK 0-2 SUMPERK 0-2 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-3 BRUNTAL 9-2 SUMPERK 0-2 SUMPERK 0-3 BRUNTAL 8-2 SUMPERK 0-3 SUMPERK 0-3 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-3 SUMPERK 1-5 SUMPERK 1-5 SUMPERK 1-5 SUMPERK 1-5 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-5

SMO 501 C11 509 B10 510 C10 510 D11A 510 D11B 511 A12A 511 A12B 503 A17 503 A17 502 D17 507 C13 516 A11 518 A9A 507 C13 524 B17A 501 C9A 510 D11B 607 D9 607 A10 611 A10 610 C10B 612 C10 612 D10 606 A12A 606 B11 606 C11 607 D10 608 A11 610 A11A

Lokalizace 4,09 4,94 12,91 6,06 1,62 0,14 4,19 2,52 6,57 2,14 1,23 1,56 3,03 3,42 0,36 0,4 0,64 10,1 3,68 13,04 0,86 5,53 14,15 3,04 7,51 7,27 4,09 1,73 1,31

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696


okr

LO: 27

UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA

Kateg.

SM SM SM SM SM SM SM SM MD MD SM SM SM SM SM SM SM BK BK BK BK BK BK BK KL KL JLH JLH SM

Dřevina

035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 035-27-5 036-27-4 036-27-4 039-27-7 040-27-8 041-27-5 041-27-5 041-27-5 042-27-6 043-27-7 045-27-6 046-27-6 047-27-6 047-27-6 047-27-6 047-27-6 047-27-6 055-27-5 056-27-6 061-27-6 062-27-7 044-27-6

evid. č. lvs SUMPERK 0-5 SUMPERK 0-5 SUMPERK 0-5 SUMPERK 0-5 SUMPERK 0-5 SUMPERK 0-5 SUMPERK 1-5 SUMPERK 0-7 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-3 BRUNTAL 8-5 BRUNTAL 8-4 SUMPERK 0-4 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 8-5 SUMPERK 0-4 SUMPERK 0-4 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 9-4 BRUNTAL 8-5 BRUNTAL 8-5 BRUNTAL 8-5 BRUNTAL 8-5

SMO 610 A11B 610 D10 611 C10 A 611 F10A 611 F10B 611 G10 612 B10 623 B10 606 A14a-d 607 D7 720 A14B 708 B17 701 A10 712 A11 713 D13 711 A16A 722 C11 703 B14 705 B14A 702 B14 711 A16A 711 A16B 711 C13 711 D13 711 A16A 721 A12 719 C14 720 B17A 716 C17

Lokalizace 15,3 8,26 3,17 1,58 4,48 11,97 15,07 5,12 1,16 1,94 0,73 8,64 8,09 3,9 1,2 0,45 16,86 5 3,23 4,94 2,31 0,38 6,48 4,16 0,15 0,65 0,01 0 1,06

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Poř. číslo 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722

SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU SU

okr

LO: 27

UPA UPA UPA UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPA UPA UPA UPB UPB UPA UPB UPB UPB UPB UPB UPB

Kateg.

BK BK BK BK BK BK BK BK BK BK JLH JLH JLH JLH KL KL KL KL KL SM SM SM BK BK BK BK

Dřevina

048-27-5 049-27-5 050-27-6 051-27-6 052-27-5 053-27-6 053-27-6 053-27-6 054-27-7 054-27-7 063-27-5 064-27-6 064-27-6 064-27-6 057-27-5 058-27-6 059-27-6 060-27-6 060-27-6 065-27-6 066-27-6 066-27-6 068-27-6 069-27-6 069-27-6 069-27-6

evid. č. lvs BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 8-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 8-4 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 8-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-8 BRUNTAL 9-6 BRUNTAL 9-6 BRUNTAL 9-6 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5 BRUNTAL 9-5

SMO 714 C16 715 B14A 716 A14 716 B16 715 A15 715 B14B 716 C17 717 A13 717 B14 717 C14A 715 B14A 715 B14B 716 B13 716 B16 715 B14A 716 B13 716 B16 716 C17 715 B14B 819 A15 804 A10 804 B10 805 C13 807 C13 807 D13 807 E13

Lokalizace 5,5 2,17 5,08 4,84 1,16 1,09 6,5 5,93 3,88 1,84 0,1 0,04 0,02 0 0,26 0,33 1,29 0,32 0,06 20,87 1,62 1,83 0,87 8,48 6,55 2,92

Výměra ha

Plocha PUPFL



Příloha č.13

Příloha č.14a

Přehled použitých ÚSES - dle k.ú., zpracovatelů a roku vydání okres: JESENÍK Číslo ÚSES 8 12

Katastrální území Horní Údolí, Rejvíz Bukovice u Jeseníka, Domašov u Jeseníka, Jeseník, Seč u Jeseníka

Zpracovatel

Rok zpracování

Lesprojekt - pobočka Olomouc

1994

NE

HELP Forest Olomouc

1995

ANO k.ú. Domašov u Jeseníka NE

Schválení

15

Adolfovice, Dolní Údolí, Horní Údolí

Ekoservis Jeseníky

1996

NE

18

Ostružná, Petříkov u Branné

Ekoservis Jeseníky

1997

NE

Zpracovatel

Rok zpracování

Schválení

Forest Servis Olomouc b

1996

NE

Lesprojekt - pobočka Olomouc l

1994


1995


1994

PPÚ Šumperk b

1995

Číslo ÚSES bylo použito pouze pro vnitřní potřeby ÚHÚL

okres: ŠUMPERK Číslo ÚSES


6

Hynčice pod Sušinou, Kunčice pod Kralickým Sněžníkem, Malé Vrbno, Staré Město pod Kralickým Sněžníkem, Velké Vrbno

7

Branná u Šumperka, Nové Losiny

12

Malá Morava, Sklené u Malé Moravy, Vojtíškov, Vysoká u Malé Moravy, Vysoké Žibřidovice

35

Maršíkov

37

Filipová, Klepáčov, Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice, Rudoltice u Sobotína, Sobotín, Vernířovice u Sobotína - LPF

39

Filipová, Klepáčov, Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice, Rudoltice u Sobotína, Sobotín, Vernířovice u Sobotína - ZPF

NE

NE


1994

PPÚ Šumperk

1994

NE

Help Forest Olomouc l

1994

NE


1994

Help Forest Olomouc l

1994


1994

Zpracovatel

Rok zpracování

Schválení

Agroprojekt - Pardubice

1994

NE

Lesprojekt Hradec Králové s.r.o.

1997

NE

Zpracovatel

Rok zpracování

Schválení

NE


okres: ÚSTÍ NAD ORLICÍ Číslo ÚSES 1 2

Katastrální území Červený Potok, Heřmanovice u Králík, Horní Lipka Dolní Morava, Horní Morava, Velká Morava


okres: BRUNTÁL Číslo ÚSES


II.

Dolní Moravice, Horní Moravice

Ekoservis Jeseníky RNDr. Bureš

1993

ANO

III.

Janušov, Ludvíkov pod Pradědem, Mnichov pod Pradědem, Železná pod Pradědem


1994

ANO

VII.

Karlov pod Pradědem, Stará Ves u Rýmařova, Žďárský Potok


1994

NE

VIII.

Heřmanovice

Lesprojekt - pobočka Olomouc

1994

NE


poznámka: b - mimo les l - lesní půda římské číslice - biocentra číslována vzestupně a průběžně na celé ploše okresu, území okresu zpracované jako jeden celek ( rozdělení jen k orientaci ve zpracovatelech a době zpracování )

Příloha č.14b

Počet BC na jednotlivých LS a v okresech Okres BR Hanušovice

Janovice

Lesní správa

Javorník

Jeseník

Karlovice

Loučná

Město Albrechtice Celkem L … lokální R … regionální

L R NR L R NR L R NR L R NR L R NR L R NR L R NR

JE 4 1č

SU 20 2 + 2č

UO 11 1č

15 1 + 1č 1č 14 1č 41 3 + 1č 1 + 1č 20 1 1č 27 1 + 2č 1č 6

1

43 + 3č

64 + 4č

NR … nadregionální č. … část

50 + 5č

11 + 1č

24 24 24 42

15 13

14 42 15 13

14 14 14 14

14 23 14 21 14 24

14 23

14 24

14 24

Č ís lo m a p y

LO 27

H o rn í M o ra v a , V e lk á M o ra v a C h ra s tic e , H y n č ic e p o d S u š in o u , S k le n é u M a lé M o ra v y , S tříb rn ic e , V y s o k é Ž ib řid o v ic e M a lá M o ra v a K u n č ic e p o d K ra lic k ý m S n ě ž n ík e m A d o lfo v ic e , H o rn í L ip o v á , O s tru ž n á B ra n n á u Š u m p e rk a , K o u ty n a d D e s n o u , N o v é L o s in y P ře m y s lo v D o m a š o v u J e s e n ík a D o m a š o v u J e s e n ík a R u d o ltic e u S o b o tín a Ž ď á rs k ý P o to k D o ln í M o ra v ic e L u d v ík o v p o d P ra d ě d e m , Ž e le z n á p o d P ra d ě d e m H o rn í Ú d o lí

D o m a š o v u J e s e n ík a K u ty n a d D e s n o u , R e jh o tic e , V e rn ířo v ic e u S o b o tín a K a rlo v p o d P ra d ě d e m , M a lá M o rá v k a , Ž ď á rs k ý P o to k , Ž e le z n á p o d P ra d ě d e m R e jv íz

K a ta s trá ln í ú z e m í

JE

SU JE JE SU BR BR BR

SU SU JE SU

UO SU

JE

BR

JE SU

O k re s

RBC RBC RBC

Č e rn á O p a v a

RBC RBC RBC RBC

Č e rn á s trá ň B ě ls k á s trá ň B o ro v ý p o to k N a S k ř ítk u M ilo c h S o ln á

RBC RBC RBC

RBC

K ra lic k ý S n ě ž n ík

Kám en J iv in a Š e rá k - K e p rn ík

NRBC

NRBC

F u n k č n í ty p

R e jv íz

P ra d ě d

M ís tn í n á z e v

P ř e h le d n a d r e g io n á ln íc h a r e g io n á ln íc h b io c e n te r Ú S E S

L 2 -S M

L 2 -S M ,B K L 2 -S M ,B K ,P 2

L 2 -S M P ,A ,L 2 ,3 L 2 -S M ,B O L 1 -S M ,T

L 2 -S M L 1 ,2 -S M L 1 ,2 -S M ,L 3 -k le č ,L 1 -S U

S M ,B U

L 1 -S M ,B K ,T ,P ,L 2

L 1 -S M ,S U ,P ,H ,D B

V e g e ta č n í ty p

v y m e z it

v y m e z it v y m e z it

v y m e z it vym ezeno v y m e z it v y m e z it

v y m e z it v y m e z it v y m e z it

v y m e z it

k u p ře sn ě n í

k u p ře s n ě n í

Z p ů so b vym e ze n í

3 2 ,8 8

2 2 8 ,0 2 1 8 5 ,7 8

1 8 9 ,1 6 1 1 9 .2 7 2 0 6 ,5 9 3 3 6 ,1 1

1 6 1 ,7 3 1 1 8 ,6 8 2 5 7 8 ,4 1

3 0 6 2 ,9 6

3 9 9 ,4 9

5 7 6 2 ,2

P lo c h a P U P F L ( h a )

m apa USES

Příloha č.14c

PLO:27 Poř. číslo okr. 1 SU 2 SU 3 SU 4 SU 5 SU 6 SU 7 SU 8 SU 9 JE 10 JE 11 JE 12 JE 13 JE 14 JE 15 JE 16 JE 17 JE 18 JE 19 JE 20 JE 21 JE 22 JE 23 JE 24 JE 25 JE 26 JE 27 JE 28 JE 29 JE 30 SU 31 JE 32 JE 33 SU 34 JE

Název 12 LBC 11 12 LBC 11 12 LBC 11 12 LBC 11 12 LBC 13 12 LBC 13 12 LBC 13 12 LBC 14 12 LBC 35 12 LBC 38 12 LBC 39 12 LBC 40 12 LBC 41 12 LBC 42 12 LBC 42 12 LBC 42 12 LBC 43 12 LBC 43 12 LBC 44 12 LBC 45 12 LBC 46 12 LBC 47 12 LBC 48 12 LBC 49 12 LBC 50 12 LBC 51 12 LBC 54 12 LBC 55 12 LBC 56 12 LBC 57 12 LBC 57 12 LBC 58 12 LBC 59 12 LBC 59

Vojtíškov Vojtíškov Vojtíškov Vojtíškov Malá Morava Malá Morava Malá Morava Malá Morava Bukovice u Jeseníka Seč u Jeseníka Seč u Jeseníka Seč u Jeseníka Seč u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Seč u Jeseníka Seč u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Vojtíškov Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Sklené u Malé Moravy Domašov u Jeseníka


číslo BC 906804/0011 906804/0011 906804/0011 906804/0011 906801/0013 906801/0013 906801/0013 906801/0014 104202/0035 104203/0038 104203/0039 104203/0040 104203/0041 100302/0042 100302/0042 100302/0042 100302/0043 100302/0043 100302/0044 100302/0045 100302/0046 104203/0047 104203/0048 100302/0049 100302/0050 100302/0051 100302/0054 100302/0055 100302/0056 906804/0057 100302/0057 100302/0058 906802/0059 100302/0059 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

Přehled biocenter ÚSES Význam S S S S N N N N F F F N N S S S S S F N F F F N F F F N F S F F F F

SMO SUMP 7-0 SUMP 7-0 SUMP 7-0 SUMP 7-0 SUMP 8-1 SUMP 8-1 SUMP 8-1 SUMP 8-0 JESK 6-6,6-7 JESK 6-7 JESK 6-7 JESK 5-7 JESK 5-6 JESK 8-8 JESK 8-8 JESK 7-8,8-8 JESK 8-9 JESK 8-9 JESK 8-8 JESK 6-9 JESK 6-9 JESK 5-8,6-8 JESK 5-8 BRUN 8-1 BRUN 9-0 BRUN 8-0 BRUN 7-0 BRUN 6-0 BRUN 7-1 SUMP 7-1 BRUN 6-1 BRUN 6-0,6-1,7-0,7-1 STME 7-9,8-9 BRUN 7-0, JESK 7-9

Výměra ha 10,60 10,60 10,60 10,60 1,90 1,90 1,90 1,65 6,85 4,19 3,60 5,77 2,63 3,15 3,15 3,15 2,58 2,58 4,12 3,81 7,02 32,15 9,22 4,47 4,82 4,88 8,49 3,94 30,27 2,42 3,02 26,27 5,39 15,33 pokračování …

Plocha PUPFL 9,0016 0,1631 0,7506 0,6804 1,4659 0,2706 0,1648 1,6489 6,8473 4,1845 3,5961 5,7665 2,6246 0,0720 0,2608 2,8118 1,6742 0,9067 4,1233 3,8101 7,0153 32,1465 9,2228 4,4664 4,8174 4,8760 8,4941 3,9419 30,2674 2,4153 3,0223 26,2685 5,3941 15,3318 Poznámka

mapa ÚSES

Příloha č.14d

PLO:27 Poř. číslo okr. 35 SU 36 JE 37 JE 38 JE 39 JE 40 JE 41 JE 42 JE 43 SU 44 SU 45 SU 46 SU 47 SU 48 SU 49 SU 50 SU 51 SU 52 SU 53 SU 54 SU 55 SU 56 SU 57 SU 58 SU 59 SU 60 SU 61 SU 62 SU 63 SU 64 SU 65 SU 66 SU 67 SU 68 SU


Malá Morava Domašov u Jeseníka Petříkov u Branné Ostružná Horní Lipová Ostružná Petříkov u Branné Petříkov u Branné Maršíkov Maršíkov Maršíkov Maršíkov Vernířovice u Sobotína Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Rejhotice Kouty nad Desnou Rejhotice Kociánov Kociánov Kociánov Vernířovice u Sobotína Rudoltice Přemyslov Vernířovice u Sobotína Vernířovice u Sobotína Sobotín Rudoltice


číslo BC 906801/0060 100302/0061 114002/0010 114001/0002 106302/0002 114001/0007 114002/0008 114002/0009 912503/0010 912503/0010 912503/0011 912503/0009 912701/0029 906603/0001 906603/0012 906603/0013 906603/0014 906603/0015 906603/0016 906603/0017 906603/0018 906605/0019 906603/0002 906605/0020 906602/0021 906602/0023 906602/0024 912701/0027 910503/0028 906604/0003 912701/0030 912701/0031 910501/0031 910503/0032 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

Význam S N F S S N N F F F F S F N N F F F F F F F F F F F F F F N F F F F

SMO SUMP 9-0 BRUN 6-1,7-1 STME 2-5 STME 1-6 STME 1-6 STME 1-7 STME 1-5,2-5 STME 2-5 SUMP 1-5 SUMP 1-5 SUMP 0-5,1-5 SUMP 1-6 SUMP 0-5 STME 0-9,1-9 BRUN 9-0 BRUN 9-1 SUMP 0-1, BRUN 9-1 SUMP 0-1 BRUN 9-1 BRUN 8-1 BRUN 9-2,9-3 BRUN 9-2,9-3 SUMP 0-0,1-0 SUMP 0-2 SUMP 0-3 SUMP 1-4 SUMP 0-4 BRUNTAL 9-6 BRUNTAL 9-7 SUMP 1-0 SUMP 0-6 SUMP 0-6,0-7 SUMP 0-6 SUMP 0-7,0-8

Přehled biocenter ÚSES - pokračování Výměra ha 1,89 3,89 6,19 7,55 7,55 0,57 5,11 4,28 3,91 3,91 4,38 0,14 6,80 7,91 6,26 12,24 8,65 6,05 30,36 6,44 8,46 20,24 8,63 9,50 15,64 17,95 8,24 6,08 2,49 5,33 9,39 13,71 13,71 5,92 pokračování …


mapa ÚSES

Příloha č.14d

PLO:27 Poř. číslo okr. 69 SU 70 SU 71 SU 72 SU 73 SU 74 SU 75 SU 76 SU 77 JE 78 JE 79 JE 80 JE 81 JE 82 JE 83 JE 84 JE 85 JE 86 JE 87 JE 88 JE 89 JE 90 JE 91 JE 92 JE 93 JE 94 JE 95 JE 96 JE 97 JE 98 JE 99 JE 100 JE 101 JE 102 SU


Rejhotice Přemyslov Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Rudoltice Horní Lipová Horní Lipová Horní Lipová Dolní Lipová Dolní Lipová Horní Lipová Horní Lipová Horní Lipová Horní Lipová Adolfovice Adolfovice Adolfovice Adolfovice Adolfovice Adolfovice Adolfovice Horní Lipová Adolfovice Adolfovice Adolfovice Adolfovice Horní Lipová Horní Lipová Horní Lipová Horní Lipová Nová Seninka


číslo BC 906605/0035 906604/0004 910503/0001 910503/0001 910503/0001 910503/0001 910503/0001 910503/0001 106302/0001 106302/0010 106302/0002 106301/0026 106301/0027 106302/0028 106302/0029 106302/0003 106302/0031 100301/0034 100301/0035 100301/0035 100301/0036 100301/0037 100301/0038 100301/0039 106302/0004 100301/0040 100301/0041 100301/0042 100301/0043 106302/0005 106302/0006 106302/0007 106302/0008 910708/0003 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

Význam F F S S S S S S F N F S F F F F N S S S S F N F F F N F F F F F F F BRUN 9-3 SUMP 0-1, 1-1 BRUNTAL 9-7 BRUNTAL 9-7 BRUNTAL 9-7 BRUNTAL 9-7 BRUNTAL 9-7 BRUNTAL 9-7 STME 1-5 STME 1-5 STME 1-5 JESK 8-5 JESK 9-5,9-6 STME 0-6 STME 0-6 STME 1-5 STME 1-6 JESK 8-6 JESK 7-7 JESK 7-7 JESK 8-7 JESK 9-6 JESK 8-6 JESK 9-7 STME 2-5 JESK 9-7 JESK 8-7,9-7 JESK 9-8 JESK 9-9 STME 1-4 STME 1-4 STME 1-4 STME 0-4,1-4 STME 5-6

Přehled biocenter ÚSES - pokračování SMO

Výměra ha 29,79 16,40 1,24 1,24 1,24 1,24 1,24 1,24 3,54 5,01 5,20 0,24 4,72 5,32 5,94 4,21 9,54 6,87 3,50 3,50 4,28 5,48 4,94 4,54 5,10 8,15 5,25 4,56 4,91 9,09 6,42 4,18 5,02 0,97 pokračování …

mapa ÚSES Plocha PUPFL Poznámka 29,7941 16,4035 0,8383 0,0550 0,0289 0,0184 0,0712 0,2296 3,5437 5,0096 5,1950 0,2376 4,7236 5,3210 5,9385 4,2129 9,5352 6,8744 1,4495 2,0541 4,2817 5,4785 4,9377 4,5401 5,0953 8,1520 5,2450 4,5573 4,9056 9,0862 6,4156 4,1780 5,0222 0,6683 mimo působnost zpracovatele

Příloha č.14d

PLO:27 Poř. číslo okr. 103 SU 104 SU 105 SU 106 SU 107 SU 108 SU 109 SU 110 SU 111 SU 112 SU 113 SU 114 SU 115 SU 116 SU 117 JE 118 JE 119 JE 120 JE 121 JE 122 JE 123 JE 124 JE 125 JE 126 BR 127 BR 128 BR 129 BR 130 BR 131 BR 132 BR 133 BR 134 UO 135 BR 136 BR

Název 6 LBC 3 6 LBC 37 6 LBC 38 6 LBC 40 6 LBC 41 6 LBC 43 6 LBC 44 6 LBC 46 7 LBC 2 7 LBC 3 7 LBC 4 7 LBC 5 7 LBC 6 7 LBC 8 8 LBC 16 8 LBC 17 8 LBC 18 8 LBC 19 8 LBC 20 8 LBC 21 8 LBC 22 8 LBC 23 8 LBC 25 LBC 158 LBC 159 LBC 160 LBC 161 LBC 162 LBC 164 LBC 165 LBC 168 LBC 19 LBC 213 LBC 216

Nová Seninka Velké Vrbno Velké Vrbno Kunčice pod Kral. Sněž. Staré město pod Kr. Sn. Kunčice pod Kral. Sněž. Nová Seninka Hynčice pod Sušinou Branná u Šumperka Nové Losiny Nové Losiny Branná u Šumperka Nové Losiny Nové Losiny Rejvíz Rejvíz Horní Údolí Horní Údolí Horní Údolí Horní Údolí Horní Údolí Horní Údolí Horní Údolí Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Heřmanovice Železná pod Pradědem Horní Morava Mnichov pod Pradědem Železná pod Pradědem


číslo BC 910708/0003 910703/0037 910703/0038 910706/0040 910701/0041 910706/0043 910708/0044 910705/0046 901101/0002 904506/0003 904506/0004 901101/0005 904506/0006 904506/0008 113905/0016 113905/0017 113903/0018 113903/0019 113903/0020 113903/0021 113903/0022 113903/0023 113903/0025 101501/0158 101501/0159 101501/0160 101501/0161 101501/0162 101501/0164 101501/0165 107904/0168 102802/0019 107903/0213 107904/0216 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE ANO NE ANO ANO

Význam F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F N F N N

SMO STME 5-6 STME 2-6,3-6 STME 3-7 STME 4-5 STME 4-6 STME 5-6 STME 5-5 STME 6-7 STME 2-8 STME 1-9 STME 1-9 STME 2-9, SUMP 2-0 SUMP 2-0 SUMP 3-0 JESK 5-7 JESK 4-6,4-7 JESK 4-7 JESK 4-8,5-7,5-8 JESK 4-8 JESK 4-7 JESK 3-8 JESK 3-7 JESK 3-6 JESENIK 4-8,4-9 JESENIK 5-9 JESENIK 4-9 JESENIK 3-8 JESENIK 3-8 JESENIK 3-9 JESENIK 3-9 BRUNTAL 3-0, JESENIK 3-9 STME 9-8 BRUNTAL 3-0 BRUNTAL 3-1


mapa ÚSES Plocha PUPFL Poznámka 0,2990 mimo působnost zpracovatele 4,8684 7,5899 4,3701 5,2238 3,2044 5,1898 mimo působnost zpracovatele 6,2473 6,5453 4,5920 5,1434 7,7741 3,2243 3,6107 3,6909 5,2746 3,5585 6,0112 16,6994 4,6815 4,0662 5,1332 1,4411 9,1783 8,2470 15,2724 4,6992 4,3643 6,8181 8,0282 37,4934 5,9222 1,4763 2,2304

Příloha č.14d

PLO:27 Poř. číslo okr. 137 BR 138 UO 139 BR 140 BR 141 BR 142 BR 143 BR 144 BR 145 BR BR 146 BR 147 BR 148 BR 149 BR 150 BR 151 BR 152 UO 153 UO 154 BR 155 BR 156 BR 157 BR 158 BR 159 BR 160 BR 161 UO 162 UO 163 UO 164 UO 165 UO 166 UO 167 UO 168 BR 169 170 BR

LBC 218 LBC 22 LBC 220 LBC 221 LBC 222 LBC 223 LBC 224 LBC 225 LBC 226 LBC 227 LBC 228 LBC 229 LBC 230 LBC 231 LBC 232 LBC 233 LBC 35 LBC 35 LBC 351 LBC 351 LBC 351 LBC 353 LBC 355 LBC 357 LBC 361 LBC 37 LBC 37 LBC 38 LBC 40 LBC 41 LBC 41 LBC 42 LBC 458 LBC 458

Název

Ludvíkov pod Pradědem Velká Morava Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Ludvíkov pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Malá Morávka Ludvíkov pod Pradědem Ludvíkov pod Pradědem Ludvíkov pod Pradědem Ludvíkov pod Pradědem Červený Potok Červený Potok Karlova Studánka Karlova Studánka Malá Morávka Malá Morávka Karlov pod Pradědem Malá Morávka Malá Morávka Dolní Morava Velká Morava Dolní Morava Horní Morava Horní Morava Horní Morava Velká Morava Dolní Moravice Dolní Moravice


číslo BC 108401/0218 102803/0022 107904/0220 107904/0221 107904/0222 107904/0223 107904/0224 107904/0225 108401/0226 107904/0227 107904/0228 104301/0229 108401/0230 108401/0231 108401/0232 108401/0233 106302/0035 106302/0035 103001/0351 103001/0351 104301/0351 104301/0353 104302/0355 104301/0357 104301/0361 102801/0037 102803/0037 102801/0038 102802/0040 102802/0041 102802/0041 102803/0042 101101/0458 101101/0458 schv. UP ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO

Význam F F F N F F S F N N F N F F F F S S S S S F N N N S S S S N N F S S

SMO BRUNTAL 3-1 STME 8-8 BRUNTAL 4-0 BRUNTAL 5-0 BRUNTAL 5-0,5-1 BRUNTAL 5-1 BRUNTAL 4-1,5-1 BRUNTAL 5-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 5-0,6-0 BRUNTAL 6-1 BRUNTAL 6-2,6-3 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 4-2 BRUNTAL 5-2 BRUNTAL 4-3 SUMPERK 9-1 SUMPERK 9-1 BRUNTAL 5-4 BRUNTAL 5-4 BRUNTAL 5-4 BRUNTAL 5-5 BRUNTAL 6-6,7-6 BRUNTAL 6-6 BRUNTAL 5-6,5-7,6-6 SUMPERK 9-0 SUMPERK 9-0 STME 9-9 STME 9-8 STME 8-8 STME 8-8 STME 8-9 BRUNTAL 5-9 BRUNTAL 5-9



mapa ÚSES

Příloha č.14d

PLO:27 Poř. číslo okr. 171 BR BR 172 BR 173 BR 174 175 BR 176 BR 177 BR 178 BR 179 BR 180 BR 181 UO 182 UO 183 UO 184 JE 185 BR 186 BR 187 BR 188 BR 189 BR 190 SU 191 SU 192 SU 193 JE 194 JE 195 JE 196 JE 197 JE 198 JE 199 JE 200 JE 201 JE 202 JE JE 203 204 JE

Název LBC 459 LBC 461 LBC 462 LBC 463 LBC 464 LBC 465 LBC 466 LBC 467 LBC 470 LBC 472 LBC 7 LBC 8 LBC 9 NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Praděd NRBC Rejvíz RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň

Horní Moravice Karlov pod Pradědem Žďárský Potok Žďárský Potok Žďárský Potok Žďárský Potok Žďárský Potok Žďárský Potok Žďárský Potok Stará Ves u Rýmařova Horní Morava Horní Morava Horní Morava Domašov u Jeseníka Železná pod Pradědem Malá Morávka Malá Morávka Karlov pod Prdědem Žďárský Potok Vernířovice u Sobotína Rejhotice Kouty nad Desnou Rejvíz Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka


číslo BC 101102/0459 104302/0461 106802/0462 106802/0463 106802/0464 106802/0465 106802/0466 106802/0467 106802/0470 106801/0472 102802/0007 102802/0008 102802/0009 100302/0088 107904/0088 104301/0088 104301/0088 104302/0088 106802/0088 912701/0088 906605/0088 906603/0088 113905/2010 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 schv. UP ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE

Význam S N N N N N F N F N F F F F F F F F F F F F F S S S S S S S S S S S

SMO BRUNTAL 6-9 BRUNTAL 6-7 BRUNTAL 7-7 BRUNTAL 8-7,8-8 BRUNTAL 7-8 BRUNTAL 8-8 BRUNTAL 8-8 BRUNTAL 8-9 BRUNTAL 7-9 BRUNTAL 7-9 STME 9-7 STME 9-7 STME 9-8 BRUNTAL 7-0,1,2 8-0,1,2 BRUNTAL 7-2,7-3 BRUNTAL 5-3,4 6-3,4 7-3,4 BRUNTAL 5-4 6-4,5 7-4,5 BRUNTAL 7-5,7-6,8-5,8-6 BRUNTAL 7-6,8-6,8-7 BRUN 8-4,5,6 9-4,5,6 SUM 0-4,5 BRUNTAL 7-3,4,5 8-3,4,5 BRUNTAL 7-2,7-3,8-2,8-3 JESENIK 4-5,4-6,5-5,5-6 JESENIK 7-9 BRUNTAL 7-0 JESENIK 7-9 JESENIK 7-9 JESENIK 7-8,7-9 JESENIK 7-9 JESENIK 7-9 JESENIK 7-9 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8



mapa ÚSES

Příloha č.14d

PLO:27 Poř. číslo okr. 205 JE JE 206 JE 207 JE 208 JE 209 JE 210 JE 211 JE 212 JE 213 SU 214 SU 215 SU 216 UO 217 UO 218 SU 219 SU 220 SU 221 SU 222 SU 223 BR 224 SU 225 BR 226 SU 227 SU 228 SU 229 SU 230 JE 231 JE 232 JE 233 BR 234 BR 235 BR 236 237 BR 238 BR 239 BR

Název RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Bělská stráň RBC Borový potok RBC Černá Opava RBC Černá stráň RBC Jivina RBC Kámen RBC Kralický Sněžník RBC Kralický Sněžník RBC Kralický Sněžník RBC Kralický Sněžník RBC Kralický Sněžník RBC Kralický Sněžník RBC Kralický Sněžník RBC Miloch RBC Na Skřítku RBC Na Skřítku RBC Šerák - Keprník RBC Šerák - Keprník RBC Šerák - Keprník RBC Šerák - Keprník RBC Šerák - Keprník RBC Šerák - Keprník RBC Šerák - Keprník RBC Solná RBC Solná RBC Solná RBC Solná RBC Solná RBC Solná

Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Domašov u Jeseníka Horní Údolí Přemyslov Kunčice pod Kral. Sněž. Malá Morava Horní Morava Velká Morava Stříbrnice Hynčice pod Sušinou Sklené u Malé Moravy Chrastice Vysoké Žibřidovice Dolní Moravice Rudoltice u Sobotína Žďárský Potok Branná u Šumperka Branná u Šumperka Nové Losiny Kouty nad Desnou Adolfovice Horní Lipová Ostružná Ludvíkov pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem Železná pod Pradědem


číslo BC 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0475 100302/0474 113903/1550 906604/0477 910706/0489 906801/0479 102802/0358 102803/0358 910707/0358 910705/0358 906802/0358 910704/0358 902506/0358 101101/0437 910503/0435 106802/0435 901101/0476 901101/0476 904506/0476 906603/0476 100301/0476 106302/0476 114001/0476 108401/1548 107904/1548 107904/1548 107904/1548 107904/1548 107904/1548 schv. UP NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO

Význam S S S S S S S F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F F

SMO JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JESENIK 7-8 JES 6-8,6-9,7-8,7-9 BRUN 6-0 JESK 3-6,3-7 SUMPERK 0-1,1-1,1-2 STME 4-4,4-5 SUMPERK 7-0,7-1,8-0,8-1 STME 7-5,7-6,8-5,8-6,8-7 STME 7-5,6,7,8 8-6,7,8 STME 6-5,6,7 7-5,6,7 STME 6-7 STME 6-7,8,9 7-7,8,9 STME 6-8,6-9 STME 6-9,7-9 BRUNTAL 5-7,5-8 BRUNTAL 9-7,9-8 BRUNTAL 9-7,9-8 STME 2-8 STME 1-8,2-8 STME 0-8,0-9,1-8 STME0-8,9SUMP0-0BRUN9-0JES9-9 JES9-7,8,9 STME0-7,8 BRUN9-0 STME 0-6,0-7 STME 0-7,0-8,1-7,1-8,2-8 BRUNTAL 3-1,4-1 BRUNTAL 3-0,4-0,3-1,4-1 BRUNTAL 3-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1 BRUNTAL 4-1

Přehled biocenter ÚSES - pokračování Výměra ha 119,27 119,27 119,27 119,27 119,27 119,27 119,27 206,59 32,88 189,16 118,68 161,73 3062,96 3062,96 3062,96 3062,96 3062,96 3062,96 3062,96 228,02 336,11 336,11 2578,41 2578,41 2578,41 2578,41 2578,41 2578,41 2578,41 185,78 185,78 185,78 185,78 185,78 185,78

Plocha PUPFL 0,2530 0,2618 0,0502 0,4655 0,1113 0,5549 0,2064 206,5940 32,8760 189,1626 118,6750 161,7281 492,9695 1164,1121 407,1447 17,5979 916,7284 39,6219 24,7876 228,0219 248,6753 87,4346 44,6226 0,4767 129,2759 678,2279 601,7842 166,9884 957,0317 92,4536 91,7399 0,5604 0,1206 0,1471 0,7618 Poznámka

mapa ÚSES

Příloha č.14d

Název

1 SU Obora Rudno

Poř. číslo okr

LO:

ONV Šumperk Mysl.13/86 (26.2.86)

Vyhlášení

Kateg. SU 1-5

SMO

Katastr. území

mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL 922,05 922,05

Přehled uznaných obor, samostatných a uznaných bažantnic

Příloha č.15

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6

BR BR JE JE JE JE

okr

LO: 27

Hrad U Pece Hřbitov sov.vál.zajatců zřícenina hradu Kobrštejna Hřbitov sov.vál.zajatců Hřbitov sov.vál.zajatců

Název 8-67 8-1807 KSPPOP Ostrava č.j.KSP/2446/63 KSPPOP Ostrava č.j.KSP/2445/63 Seznam památek ev.č.2185 Seznam památek ev.č.2186

Vyhlášení Arch.nal. Kult.pam Kult.pam Kult.pam Kult.pam Kult.pam

Kateg. JE 4-9 JE 3-8 JE 5-7 JE 4-7 BR 7-0 JE 8-8

SMO Heřmanovice Heřmanovice Horní Údolí Horní Údolí Domašov u Jeseníka Adolfovice

Katastr. území

Přehled archeologických nalezišť a kulturních památek mapa deklarovaných funkcí Plocha Výměra ha PUPFL

Příloha č.16

Příloha č.:17

Seznam plánů péče ke zvláště chráněným územím

Okres

Zvlášť chráněné území (ZCHÚ)

JE

přírodní rezervace Borek u Domašova , LHC Jeseník přírodní památka Pasák LHC Hanušovice národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek, LHC Loučná národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek, LHC Janovice přírodní rezervace Sněžná kotlina LHC Jeseník přírodní rezervace Františkov LHC Hanušovice přírodní rezervace Pod Slunečnou strání, LHC Hanušovice přírodní rezervace Vysoký vodopád LHC Jeseník národní přírodní rezervace Praděd LHC Jeseník národní přír. rezervace Praděd LHC Janovice národní přír. rezervace Praděd LHC Karlovice národní přír. rezervace Praděd LHC Loučná nad Desnou přírodní rezervace Suchý vrch LHC Karlovice přírodní rezervace Bučina pod Františ. myslivnou, LHC Loučná přírodní rezervace Pod Jelení studánkou, LHC Janovice národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, LHC Javorník národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, LHC Loučná národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, LHC Hanušovice národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, LHC Jeseník přírodní rezervace Šumárník LHC Jeseník národní přírodní rezervace Rejvíz LHC Jeseník národní přírodní rezervace Králický sněžník, LHC Hanušovice

SU BR BR

JE

SU SU

JE

JE

BR BR SU BR SU BR JE SU SU JE JE JE UO

Platnost

Zpracovatel

Datum schválení 30. 10. 1995

plán péče

1997 - 2006

plán péče

1995 - 2004

plán péče

1996 - 2005

plán péče

2001 - 2010

Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky

plán péče

1997 - 2006

Správa CHKO Jeseníky

30. 11. 1995

plán péče

1995 - 2004

31. 3. 1994

plán péče

1995 - 2004

Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky

plán péče

1997 - 2006


30. 10. 1995

plán péče

1997 - 2006


13. 5. 1996

plán péče

2001 - 2010

17. 1. 2000

plán péče

1994 - 2003

plán péče

1996 - 2005

plán péče

1994 - 2003

plán péče

1996 - 2005

plán péče

2001 - 2010

plán péče

1998 - 2007

plán péče

1996 - 2005

plán péče

1995 - 2003

plán péče

1997 - 2006

plán péče

1997 - 2006

plán péče

1997 - 2006

plán péče

1995 - 2004

Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Správa CHKO Jeseníky Ing.M.Múller, Ing.J.Vopršalová Český ústav ochrany přírody, středisko Pardubice

31. 3. 1994 28. 2. 1995 17. 1. 2000

31. 3. 1994

5. 4. 1993 15. 5. 1995 15. 3. 1993 14. 4. 1995 2000 2. 7. 1997 15. 5. 1995 21. 2. 1994 13. 5. 1996 13. 5. 1996 10. 5. 1995 1. 4. 1994

Příloha č. 18 Seznam mapových výstupů OPRL

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Přehledová mapa v měřítku 1:50 000 Typologická mapa v měřítku 1:10 000 Generalizovaná mapa lesních vegetačních stupňů v měřítku 1:50 000 Mapa funkčního potenciálu v měřítku 1: 25 000 Mapa deklarovaných funkcí lesa v měřítku 1 : 25 000 Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesů v měřítku 1 : 25 000 Dopravní mapa v měřítku 1 : 25 000 Mapa ÚSES v měřítku 1 : 25 000

Klíče a vysvětlivky k mapám OPRL

Příloha č. 19 Soupis cest S1

3335 Nová - V.Morava

3347 Do Strží l

3348 Pobělka

3311 Vojenská

3333 Mlýnice

HA27

HA28

HA29

HA30

HA31

3319 Pod Sviní horou

3316 Nová - Vojtíškov

3230 Vojenská

3236 Vojtíškovská

3239 Ke Slovácké boudě

HA38

HA39

HA4

HA40

HA41

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

98,5

3,6

2,0

4,7

3,8

3,2

2,6

2,7

2,1

3,4

2,0

2,4

0,4

1,5

1,0

1,7

4,5

2,7

8,0

4,5

5,7

4,5

1,6

2,0

3,3

4,2

7,4

5,2

6,4

1,4

98,5

3,6

2,0

4,7

3,8

3,2

2,6

2,7

2,1

3,4

2,0

2,4

0,4

1,5

1,0

1,7

4,5

2,7

8,0

4,5

5,7

4,5

1,6

2,0

3,3

4,2

7,4

5,2

6,4

5,7

5,7

18,9

4,7

3,4

2,0

0,4

1,7

2,5

4,2

16,3

2,6

1,0

2,0

2,7

8,0

59,7

3,6

2,0

3,8

2,7

2,1

2,0

1,5

4,5

5,7

4,5

1,6

2,0

3,3

7,4

5,2

6,4

1,4

z

1,4

Vozovka k

les Návrh

Délka cest v km a+p

3,2

0,4

3,6

n

0,0

t

14,9

2,7

8,0

4,2

sběrná

82,0

3,6

2,0

4,7

3,8

3,2

2,6

2,7

2,1

3,4

2,0

2,4

0,4

1,5

1,0

1,7

4,5

4,5

5,7

4,5

2,0

3,3

7,4

5,2

6,4

1,4

techn.

Funkce

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Hanušovice

Třída Celkem

Součet za Lesní správu - lesní majetek

3314 Tanková

3320 Pod Babuší

HA37

HA35

HA36

3313 Hergotsbouda-Sedm cest

3313 Hergotsbouda-Sedm cest

HA35

3310 Hergotsbouda

3334 Kolotočová

HA26

HA34

3336 Kolotoč pod Uhlisky

HA25

3312 Hergotsbouda-Sklenné

3337 K Odd. 719

HA24

3312 Hergotsbouda-Sklenné

3332 K lanovce-V.-Morava

HA23

HA33

3350 Na Větrnou paseku

HA22

HA33

3331 Vilemína-Moravská

HA21

3333 Mlýnice

3330 Vilemína-Česká

HA20

3315 Moravská

3338 Mokrá

HA19

HA32

3339 Klepáč l

HA18

HA31

3341 Tandorfská

3340 Klepáč ll

Název

HA16

evid.

HA17

pořad.

Číslo cesty


1,6

1,6

lokální

X

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

HA

98,5

3,6

2,0

4,7

3,8

3,2

2,6

2,7

2,1

3,4

2,0

2,4

0,4

1,5

1,0

1,7

4,5

2,7

8,0

4,5

5,7

4,5

1,6

2,0

3,3

4,2

7,4

5,2

6,4

1,4

0,0

vlastníka ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka :

Část obecní

Část obecní

Část cizí

Část cizí

Část cizí

N2

Poznámka

S1 List č. 1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

3233 Stříbrnická

3237 Hynčická

3232 Návrší

3240 K Ludmile

3238 Kralická

3234 Ke školkám

3217 Ulrich

3221 Černý kříž

3210 Medvědí

3212 Ke státní hranici

3209 Aloisův pramen

3216 Růžová

3213 Zdráhalova

3115 Ke školce

3214 Kuní hora

3215 Andělské údolí

3220 Císařská

3137 Pod Solnou

3211 Nad milíři

3219 Milíře - 6 rafika

3222 Vizemberk

3138 Adamov

3531 Ramzovská

3134 Splav - Motor

3142 U Dobré vody

3133 Brána odd.219

3136 Dembauda - Spojka

3132 Pod Jelení chatou

HA44

HA45

HA46

HA47

HA48

HA49

HA50

HA51

HA52

HA53

HA54

HA55

HA56

HA57

HA58

HA59

HA60

HA61

HA62

HA63

HA64

HA65

HA67

HA68

HA69

HA70

HA71

HA72


L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

3235 K lanovce

100,8

6,3

1,6

3,7

1,0

2,5

3,2

2,6

1,8

7,3

3,2

2,4

4,1

7,0

1,9

1,5

4,2

2,4

2,2

1,1

7,0

2,9

2,6

1,9

6,4

4,5

5,4

2,4

3,8

1,5

2,4

100,8

6,3

1,6

3,7

1,0

2,5

3,2

2,6

1,8

7,3

3,2

2,4

4,1

7,0

1,9

1,5

4,2

2,4

2,2

1,1

7,0

2,9

2,6

1,9

6,4

4,5

5,4

2,4

3,8

1,5

0,0 22,4

6,3

2,6

1,1

7,0

5,4

4,5

4,5

66,9

1,6

2,1

2,5

1,8

7,3

3,2

2,4

4,1

7,0

1,9

1,5

4,2

2,4

2,2

2,9

2,6

1,9

6,4

2,4

3,8

1,0

1,7

z

2,4

Vozovka k

les Návrh


7,0

1,6

1,0

3,2

0,5

0,7

n

0,0

t

5,4

5,4

sběrná

84,9

6,3

3,7

2,5

3,2

2,6

7,3

3,2

4,1

7,0

1,9

1,5

4,2

2,4

1,1

7,0

2,9

2,6

1,9

6,4

4,5

2,4

3,8

2,4

techn.

Funkce


Třída Celkem

3231 K Babuši

Název

HA43

evid.

HA42

pořad.

Číslo cesty


10,5

1,6

1,0

1,8

2,4

2,2

1,5

lokální

X

List mapy

X

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

HA

100,8

6,3

1,6

3,7

1,0

2,5

3,2

2,6

1,8

7,3

3,2

2,4

4,1

7,0

1,9

1,5

4,2

2,4

2,2

1,1

7,0

2,9

2,6

1,9

6,4

4,5

5,4

2,4

3,8

1,5

2,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Část obecní

Část obecní

Část obecní

Část obecní

Část obecní

Část obecní

Část statková

Část cizí

Část cizí

Část cizí

Poznámka

S1 List č. 2

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

55,0

2,9

0,5

0,6

1,9

4,8

1,0

0,4

2,5

0,4

2,8

1,0

3,2

1,3

5,8

7,9

4,1

1,0

1,3

3,4

4,1

4,1

55,0

2,9

0,5

0,6

1,9

4,8

1,0

0,4

2,5

0,4

2,8

1,0

3,2

1,3

5,8

7,9

4,1

1,0

1,3

3,4

4,1

0,0 28,1

2,9

0,5

0,6

1,9

4,8

1,0

0,4

1,3

5,8

7,9

1,0

3,4

3,4

21,4

2,5

0,4

2,8

1,0

3,2

4,1

1,3

4,1

2,0

z

4,1

Vozovka k

les Návrh


2,1

2,1

n

0,0

t

12,1

2,9

0,5

0,6

1,9

4,8

1,0

0,4

sběrná

36,8

2,5

2,8

3,2

1,3

5,8

7,9

4,1

1,0

4,1

4,1

techn.

Funkce


Třída Celkem


U zotavovny

HA83

Velké Vrbno-Malé Vrbno

3128 Hraniční

3127 K amfiteatru

HA82

HA93

3125 K rezervaci

HA81

HA92

3124 Jelení

HA80

U zahrádky - Kunčice

3124 Losinská

HA79

HA91

3124 Losinská

HA79

Vizemberk

3123 Úzkokolejka

HA78

HA90

3120 K Volské loučce

HA77

U závor - Stříbrnice

3121 Aloisovská

HA76

HA90

3121 Aloisovská

HA76

U obrázku-Mram. lom

3122 K Hášovce

HA75

Mramorový lom-V.Morava

3143 K Jelení chatě

HA74

HA89

3131 K Volské loučce

HA88

3132 Pod Jelení chatou

Název

HA73

evid.

HA72

pořad.

Číslo cesty


6,1

0,4

1,0

1,3

3,4

lokální

X

List mapy

X

2

2

2

2

1

1

1

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

LOC

HA

42,9

2,5

0,4

2,8

1,0

3,2

1,3

5,8

7,9

4,1

1,0

1,3

3,4

4,1

4,1

12,1

2,9

0,5

0,6

1,9

4,8

1,0

0,4


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 3

111 Myslivecká

110 Májová

111 Myslivecká

Myslivecká

JA25

JA26

JA27

JA27

113 Na Širokou

114 Malý Kotel

JA32

JA33

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

V1L

L1L

L2L1

L1L

V1L

6,4

68,0

1,5

0,9

3,5

2,8

5,4

3,2

3,2

3,2

0,7

2,2

0,4

4,0

1,7

1,5

1,5

1,2

2,6

4,2

1,2

4,6

0,6

1,8

2,7

2,1

2,4

2,5

66,4

1,5

0,9

3,5

2,8

4,7

3,2

3,2

3,2

0,6

2,2

3,6

1,7

1,5

1,5

1,2

2,6

4,2

1,2

4,6

0,6

1,8

2,7

2,1

2,4

2,5

3,0

1,5

0,1

1,4

26,9

5,4

2,3

0,2

0,4

4,0

0,5

4,6

2,7

0,4

6,4

20,1

3,5

2,2

0,5

2,2

0,7

2,6

4,2

2,1

2,1

10,1

1,5

0,7

2,7

1,0

1,2

1,2

1,8

z

6,4

Vozovka k

les Návrh


10,9

0,9

2,1

0,9

0,5

1,7

0,3

1,5

0,6

2,4

n

0,0

t

10,4

0,7

0,2

0,4

2,7

6,4

sběrná

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Janovice

Třída Celkem


509 Horizontální

510 Kmínkova jelení

JA30

JA31

Volárská

116 Karlovská

Ja28

JA29

112 Volárská

102 Moravská

JA24

JA28

108 Slezská

102 Moravská

512 Šplíchalova

JA21

JA22

Temná

JA20

JA23

107 Temná

302 K Lesance

JA17

JA20

105 Dolní trasa

JA16

302 K Lesance

106 Krátký potok

JA15

513 Na Kamennou

101 Jelení

JA8

JA18

514 K pecím

JA7

JA19

103 Bělopotocká

JA6

Hvězda - Moravice

102 Kapitánská

JA4

JA5

102 Kapitánská

JA3

Hvězda - Ovčárna

Název

497 Půlnoční

evid.

JA2

JA1

pořad.

Číslo cesty


57,0

1,5

0,9

3,5

2,8

4,7

3,2

3,2

3,2

0,5

2,2

4,0

1,7

1,5

1,5

1,2

2,6

4,2

1,2

4,6

1,8

2,1

2,4

2,5

techn.

Funkce

0,6

0,6

lokální

X

4

4

4

1

4,8

1,4

1,4

1

1,4

1,4

4

4,1

4

1,4

4

1

1,6

1,4

1,2

2,4,5

4,5

5

1,2

2

2

2,5

2

1,2

1,2

1,2

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

58,7

1,5

0,9

3,5

2,8

5,2

3,2

3,2

3,2

0,7

2,2

0,4

4,0

1,7

1,5

1,5

1,2

2,6

4,2

1,2

4,6

0,6

1,8

2,1

2,4

2,5

9,3

0,2

2,7

6,4


Cesta je majetkem

Zkratka :

N1

N2

N2

nyní pošk. vodou - neprůjezd.

Poznámka

S1 List č. 4

126 Zkratka

517 Kokešova

125 Mlýnská

Mlýnská

Mlýnská

Růžová

516 Vyhlídka

121 Novoveská

518 K Liščímu kameni

JA54

JA55

JA56

JA56

JA56

JA57

JA58

JA59

JA60

L2L1

L1L

L2L1

V2L1

V1L

V2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1


127 Povalova

326 Průjezdní

JA53

128 K medvědím skalám

JA51

JA52

L1L

521 Nad Škaredou jedlí

L1L

130 Hubertská

Údolní

JA47

L1L

JA49

522 Údolní

JA47

L2L1

JA50

131 Josefínská

JA46

L2L1

L2L1

L2L1

132 K přehradě

JA45

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

65,4

1,3

2,6

0,5

1,1

0,4

0,1

2,9

2,7

3,1

2,0

2,3

3,0

2,4

3,8

2,8

3,7

4,9

2,3

1,6

6,8

0,3

7,6

0,6

2,5

0,7

3,4

65,2

1,3

2,6

0,5

1,1

0,4

0,1

2,9

2,7

3,1

2,0

2,3

3,0

2,4

3,8

2,8

3,7

4,9

2,3

1,6

6,8

0,3

7,4

0,6

2,5

0,7

9,4

0,6

4,7

1,7

2,4

18,1

2,6

0,4

3,8

3,7

7,6

11,3

0,1

3,1

2,4

5,7

26,6

0,5

2,9

2,7

2,0

2,3

3,0

2,8

3,9

1,1

0,3

2,5

2,6

z

3,4

Vozovka k

les Návrh


9,4

1,3

1,1

1,0

2,3

1,6

0,6

0,7

0,8

n

0,0

t

0,7

0,4

0,1

0,2

sběrná


Třída Celkem

129 Junácká

500 Pod Zelenými kameny

JA44

JA48

Ostražná

498 Horizantální

JA42

JA43

122 Alfrédská

519 Ostražná

JA41

520 Za stájemi

JA39

JA40

124 Stará Alfrédská

JA38

Pod Soukennou

JA36

123 K Soukenné

K dolům

JA37

115 Mravencovka

Název

JA34

evid.

JA35

pořad.

Číslo cesty


62,6

1,3

2,6

0,5

2,9

2,7

3,1

2,0

2,3

3,0

2,4

3,8

2,8

3,7

3,9

2,3

1,6

6,8

0,3

7,4

0,6

2,5

0,7

3,4

techn.

Funkce

2,1

1,1

1,0

lokální

X

8

8

8

8

8,13

8

8

8

8

7,8

7,8

7,8

7

7

3,7

3

3,7

3,7

3,7

3

3

3,7

3

3,4,8

4

3,4

4

4,8

4,8

3,4

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

63,8

1,3

2,6

0,5

2,9

2,7

3,1

2,0

2,3

3,0

2,4

3,8

2,8

3,7

4,9

2,3

1,6

6,8

0,3

7,6

0,6

2,5

0,7

3,4

1,6

1,1

0,4

0,1


Cesta je majetkem

Zkratka :

nutno opravit

N2

N1

N2

N3

Poznámka

S1 List č. 5

Název

K Liščímu kameni

JA170

V1L

L2L1

L2L1

V1L

V1L

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

29,7

4,9

2,1

1,8

2,4

0,1

0,3

0,7

1,6

1,6

1,4

0,1

0,5

5,3

6,9

29,5

4,9

2,1

1,8

2,4

0,1

0,3

0,5

1,6

1,6

1,4

0,1

0,5

5,3

7,7

2,0

1,4

1,3

1,6

1,3

0,1

15,8

4,9

2,4

0,1

0,3

0,7

0,5

6,9

0,0

4,3

2,1

0,5

1,6

0,1

z

6,9

Vozovka k

les Návrh


9,6

1,3

1,6

1,4

5,3

n

0,0

t

8,7

4,9

2,4

0,1

0,7

0,1

0,5

sběrná


Třída Celkem


Stará Ves - Skřítek

Ke Skřítku

JA152

505 Za školou

233 Nová cesta

M. Morávka-D. Moravice

JA73

JA150

Ke kapličce

JA72

JA151

V Karlově

118 Solňák

JA70

Ke kapličce

Solňák

JA71

119 K mostku

JA68

JA69

JA72

320 Na Trýb

511 V obůrce

JA66

JA67

Trybová

320 Na Trýb

JA65

JA66

120 Pod Strážným

Pod Kloboukem

JA64

Zelená cesta

JA63

117 Milochová

evid.

JA62

JA61

JA60

pořad.

Číslo cesty


21,0

2,1

1,8

0,3

1,6

1,6

1,4

5,3

6,9

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

7

7

7

7

5,9

5

5

5

5,9

5,9

9

8

4

4

4

4,8

4

4

4,5,8,9

8

List mapy

X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

JA

22,3

2,1

1,8

0,3

0,7

1,6

1,6

1,4

0,1

0,5

5,3

6,9

N2

N2

N2

N2

N2

7,4

N2

4,9 veřejná

2,4

0,1


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 6

L2L1

324 Starohorská

322 Jelení

Jelení

Zámecká

JE68

JE68

JE69

627 Na Jelení palouk

JE99

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

V1L

V1L

L2L1

L1L


432 K Ćerné boudě

JE98

Zadní Šumná

437 Klínová

JE97

JE97

436 Lesmistrova

JE96

Hlavní

JE90

630 Srpnová

Stará rejvízská

JE95

420 Stará rejvízská

JE89

JE89

438 Suchá

420 Stará rejvízská

426 Šumná

306 Okružní

JE77

JE89

JE94

307 Jestřábská

JE76

JE93

L2L1

423 Rezonanční

425 Opská spojka

L1L

314 Do dvacítky

JE74

JE75

429 Cesta svobody

L2L1

422 Hlavní Česká

JE73

JE91

L2L1

Ztracená

JE92

L2L1

317 Ztracená

JE72

JE72

L2L1

L1L

308 Opavská

JE71

L2L1

321 Stráně

JE70

L2L1

L1L

L2L1

323 Podzámecká

JE66

JE67

L1L

L2L1

309 Na Drakov

79,7

2,2

4,5

1,3

2,7

4,3

3,1

6,0

9,7

1,3

0,5

0,9

0,2

0,4

1,7

2,1

4,4

3,0

6,2

0,4

8,8

1,6

2,2

0,9

3,5

2,9

0,4

4,5

79,7

2,2

4,5

1,3

2,7

4,3

3,1

6,0

9,7

1,3

0,5

0,9

0,2

0,4

1,7

2,1

4,4

3,0

6,2

0,4

8,8

1,6

2,2

0,9

3,5

2,9

0,4

4,2

1,2

1,0

2,0

41,4

4,3

6,0

9,7

1,3

0,5

0,9

0,4

2,1

8,8

2,9

4,5

0,2

0,2

17,6

4,5

1,7

4,4

3,0

1,2

2,4

0,4

z

4,5

Vozovka k

les Návrh


20,5

2,2

1,3

2,7

3,1

6,2

0,4

0,4

2,2

0,9

1,1

n

0,0

t

3,5

2,1

0,5

0,9

sběrná

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Jeseník

Třída Celkem

312 K První pile

Název

JE63

evid.

JE65

pořad.

Číslo cesty


76,2

2,2

4,5

1,3

2,7

2,2

3,1

6,0

9,7

1,3

0,2

0,4

1,7

2,1

4,4

3,0

6,2

0,4

8,8

1,6

2,2

0,9

3,5

2,9

0,4

4,5

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

JESK 6-8

JESK 6-8

JESK 6-8

JESK 6-8

JESK 6-8

JESK 6-6

JESK 6-6

JESK 6-6

JESK 6-6

JESK 6-6

JESK 6-6

JESK 6-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-8

JESK 4-8

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-6

JESK 4-8

JESK 4-6

JESK 2-6

JESK 2-6

JESK 2-6

List mapy

X

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

LOC

JE

78,3

2,2

4,5

1,3

2,7

4,3

3,1

6,0

9,7

1,3

0,2

0,4

1,7

2,1

4,4

3,0

6,2

0,4

8,8

1,6

2,2

0,9

3,5

2,9

0,4

4,5

1,4

0,5

0,9


Cesta je majetkem

Zkratka :

i část 620

i 433,434,435

N2

2,1 není LČR

i 424,315,316

N3

N2

Poznámka

S1 List č. 7

Jelení palouk

Název

531 Točnická

531 Točnická

531 Točnická severní

529 Polní

JE121

JE121

JE121

JE122

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L


527 Do Jeleního járku

527 Do Jeleního járku

JE119

525 Keprnická

526 Za betonkou

JE119

L1L

526 Za betonkou

Je118

Je118

JE120

L2L1

522 Bysterská

523 Nedokončená

JE116

JE117

L1L

L2L1

501 Šumárnická

528 Rudohorská

JE115

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

V1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

61,1

0,5

1,1

0,8

4,1

2,3

0,6

2,1

1,6

1,2

0,4

4,5

4,7

4,2

2,6

3,2

3,9

1,0

1,2

2,3

1,4

2,3

2,6

0,5

1,7

0,5

2,4

1,1

1,8

4,5 1,8

61,1

0,5

1,1

0,8

4,1

2,3

0,6

2,1

1,6

1,2

0,4

4,5

4,7

4,2

2,6

3,2

3,9

1,0

1,2

2,3

1,4

2,3

2,6

0,5

1,7

0,5

2,4

1,1

1,1

1,1

29,2

4,1

2,1

1,2

4,5

4,7

4,2

1,2

2,6

0,5

1,7

2,4

0,0

5,5

0,3

0,5

0,4

1,9

1,0

1,4

z

4,5

Vozovka k

les Návrh


26,4

0,2

1,1

0,3

2,3

0,6

1,6

2,6

1,3

3,9

2,3

2,3

0,5

1,1

1,8

4,5

n

0,0

t

1,7

1,7

sběrná


Třída Celkem

JE114

518 Dělostřelecká

JE113

515 Salajská

JE110

520 Farská

514 Bezová

JE109

521 Modřínová

516 Zdeňkova

JE108

JE111

517 Hřebenová

JE107

JE112

504 Nademlýnská

502 Tanková

505 K Lipové bráně

JE104

JE106

Mlýnská

JE103

JE105

503 Mlýnská

503 Mlýnská

JE103

JE103

506 Javořinská

510 Nad Gregrovkou

JE101

JE102

538 Doležalova

evid.

JE100

JE99

pořad.

Číslo cesty


59,0

0,5

1,1

0,8

4,1

2,3

0,6

2,1

1,6

1,2

4,5

4,7

4,2

2,6

3,2

3,9

1,0

1,2

2,3

1,4

2,3

2,6

0,5

0,5

2,4

1,1

1,8

4,5

techn.

Funkce

0,4

0,4

lokální

X

JESK 8-8

JESK 8-8

JESK 8-8

JESK 8-8

JESK 8-6

JESK 8-8

JESK 8-8

JESK 8-8

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-8

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 8-6

JESK 6-8

List mapy

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

5

LOC

JE

59,4

0,5

1,1

0,8

4,1

2,3

0,6

2,1

1,6

1,2

0,4

4,5

4,7

4,2

2,6

3,2

3,9

1,0

1,2

2,3

1,4

2,3

2,6

0,5

0,5

2,4

1,1

1,8

4,5

1,7

1,7


Cesta je majetkem

Zkratka :

0,6 km není LČR

N2

Poznámka

S1 List č. 8

534 Zpětná

JE126

L1L

633 Chatová

621 Spojená

JE131

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

614 Hájenská

610 Ke smyku

610 Ke smyku

608 V rovině

607 Nad Rusalkou

606 Maloklínská

601 K Rusalce

635 Stará Červenohorská

603 Klínská

604 Pekárka

605 Uhlířská

JE140

JE141

JE141

JE142

JE143

JE144

JE145

JE146

JE147

JE148

V1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1


JE150

Domašov - Červ. sedlo

L2L1

636 Nad Vodopády

JE139

JE149

L1L

616 Pod Malý Děd

JE138

L1L

L2L1

619 Hřibová

L2L1

L2L1

615 Milionová

617 Zlatá stráň

JE135

JE136

620 Hraniční

JE134

L2L1

L2L1

L2L1

JE137

626 Bělská

JE133

JE132

Malý Černý vrch

623 Zaječí

JE130

JE132

L2L1

634 Malá spálená

JE129

L1L

L2L1

537 Kalamitní

631 Velká spálená

JE127

JE128

L2L1

L2L1

532 Černohorská

JE125

L1L

L2L1

9 Točnická horní

92,0

7,1

3,7

3,1

8,2

1,0

3,1

2,1

2,3

2,5

0,6

1,4

4,4

4,0

2,9

3,6

2,0

4,1

3,5

0,5

10,8

2,9

3,0

1,0

4,5

0,4

2,0

2,2

1,5

3,6

91,3

7,1

3,7

3,1

8,2

1,0

3,1

2,1

2,3

2,5

0,6

1,2

4,2

4,0

2,9

3,6

2,0

4,1

3,5

0,5

10,8

2,9

3,0

1,0

4,2

0,4

2,0

2,2

1,5

1,3

1,3

40,5

7,1

8,2

3,1

1,4

1,8

3,6

10,8

4,5

5,8

2,2

3,6

9,7

1,5

0,5

1,5

2,9

0,9

0,8

1,6

z

3,6

Vozovka k

les Návrh


36,0

3,7

1,6

0,5

2,1

2,3

1,0

0,6

4,4

2,9

2,0

4,1

3,5

0,5

2,1

1,0

0,4

1,2

0,6

1,5

n

0,0

t

7,1

7,1

sběrná


Třída Celkem

10 Točnická jižní

Název

JE124

evid.

JE123

pořad.

Číslo cesty


84,9

3,7

3,1

8,2

1,0

3,1

2,1

2,3

2,5

0,6

1,4

4,4

4,0

2,9

3,6

2,0

4,1

3,5

0,5

10,8

2,9

3,0

1,0

4,5

0,4

2,0

2,2

1,5

3,6

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

BRUN 8 - 0

BRUN 8 - 0

BRUN 8 - 0

BRUN 8 - 0

JESK 8 - 8

JESK 8 - 8

BRUN 8 - 0

JESK 8 - 8

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

BRUN 6-0

JESK 6 8

JESK 6 8

JESK 6 8

JESK 6 8

JESK 6 8

JESK 6 8

JESK 6 8

BRUN 8 - 0

BRUN 8 - 0

JESK 8 - 8

JESK 8 - 8

JESK 8 - 8

List mapy

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

4

4

4

4

4

LOC

84,9

3,7

3,1

8,2

1,0

3,1

2,1

2,3

2,5

0,6

1,4

4,4

4,0

2,9

3,6

2,0

4,1

3,5

0,5

10,8

2,9

3,0

1,0

4,5

0,4

2,0

2,2

1,5

3,6

7,1

7,1

i 602


Cesta je majetkem

Zkratka : JE

i č. 001

i 618

i č. 623

N1

i 623,624,628,

i 533

i 011

Poznámka

S1 List č. 9

evid.

Domašov - Videlský kříž

Název

V1L

4,0

4,0

4,0

0,0 4,0

4,0

0,0

0,0

z

4,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

4,0

4,0

sběrná


Třída Celkem


151

pořad.

Číslo cesty


0,0

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

BRUN 6 - 0

List mapy

X

5

LOC

JE

0,0

4,0

4,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 10

290 Prostřední

JV94

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

V2L1

V1L

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L1L

V1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

V1L

L2L1

L2L1

L2L1

66,5

3,5

3,0

2,8

2,1

1,1

0,1

0,1

2,9

5,7

0,6

2,8

1,9

1,2

3,9

0,5

3,4

0,3

2,1

1,7

9,8

4,4

5,2

2,1

2,1

0,2

2,7

0,1

0,2

66,4

3,5

3,0

2,8

2,1

1,1

0,1

0,1

2,9

5,7

0,6

2,7

1,9

1,2

3,9

0,5

3,4

0,3

2,1

1,7

9,8

4,4

5,2

2,1

1,9

0,2

2,7

0,2

0,1

1,0

1,0

23,4

2,8

0,1

5,7

1,2

3,9

0,5

2,1

4,4

2,7

0,0

42,6

3,5

3,0

2,1

1,1

0,1

2,9

0,6

2,8

1,9

3,4

0,3

1,7

9,8

5,2

2,1

2,1

z

0,2

Vozovka k

les Návrh


0,5

0,2

0,1

0,2

n

0,0

t

3,4

0,1

0,1

0,5

2,7

sběrná

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Javorník

Třída Celkem


588 Obří skály

289 Ramzovská

JV92

JV93

286 Lomná

Do Vražedného potoka

JV89

287 Horská

Do Vražedného potoka

JV89

JV90

285 Do Vražedného potoka

JV89

JV91

284 K lomu

585 Do Vražedného potoka

JV87

JV89

283 Spálená

JV86

JV88

581 Za lágrem

282 Slepá

JV85

Spojovací

580 Spojovací

JV84

279 Medvědí

JV83

JV84

278 Údolní

JV80

JV82

276 Okružní

JV80

277 Terexová

576 Okružní

JV79

578 Údolní

275 Dolejší za polesím

JV78

JV81

274 Hořejší

JV77

JV82

Na letiště

273 Na letiště

JV77

Na letiště

272 Srnčí

JV76

JV77

570 Malé údolí

Konečná

Název

JV75

266 Konečná

JV 70

evid.

JV 70

pořad.

Číslo cesty


63,1

3,5

3,0

2,8

2,1

1,1

2,9

5,7

0,6

2,8

1,9

1,2

3,9

3,4

0,3

2,1

1,7

9,8

4,4

5,2

2,1

2,1

0,2

0,1

0,2

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

29

27, 29

29, 30

29

29

29

29

29

29,30

27

29

27

27

27

27

27

27

27

26

27

27

28

28

27

28

28

28

27

27

27

List mapy

X

13

13

13

13

13

13

13

13

13

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

12

LOC

JV

63,1

3,5

3,0

2,8

2,1

1,1

2,9

5,7

0,6

2,8

1,9

1,2

3,9

3,4

0,3

2,1

1,7

9,8

4,4

5,2

2,1

2,1

0,2

0,1

0,2

Parametry cesty v PLO 28

N2

Poznámka

S1 List č. 11

3,4

0,1

0,1

0,5

Od SV 3,9 km obce L.-Lázně

Obce Lipová - Lázně

Není LČR

2,7 i část státní Lipová - Pomezí


Cesta je majetkem

Zkratka :

592 Horní Miroslav

292 Horní Miroslav

Anenské údolí

Anenské údolí

Nad Lázněmi

JV96

JV97

JV97

JV98

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

Třída


291 Dolní Miroslav

Název

JV96

evid.

Jv95

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č. k

2,1

9,1

1,4

4,8

0,8

7,7

0,3

4,6

0,7

2,1

1,4

0,5

0,9

0,8

0,8

0,0

6,9

4,8

2,1

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

1,4

1,4

n

0,0

t

1,4

1,1

0,2

0,1

sběrná

LČR, LHC Javorník


27 LS nebo les. majetek :

7,7

0,3

4,6

0,7

2,1

techn.

Funkce

0,0

lokální

X

28

28,30

28

27,28,30

28

28,29,30

X

13

13

13

13

13

13

List mapy LOC

JV

9,1

1,4

4,8

0,8

2,1

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

N3

N3

Není LČR

2,4 obce L. - Lázně

0,2 obce L. - Lázně

Od SV 1,1 km obce L. - Lázně

Poznámka

S1 List č. 12

5019 Na sedmou skládku

Na sedmou skládku

5009 Na desátou skládku

5004 Nad desátou skládku

Nad desátou skládku

LO39

LO39

LO40

LO41

LO41

5011 Švýcárenská



K elektrárně

LO54

LO54

LO54

LO55

L1L

L2L1

V1L

L2L2

L2L1

L1L

L2L1


6008 Hladová

5028 Domácí žleb

LO53

LO56

5032 Ke koksu

LO52

V1L

Státní Kouty - Č. sedlo

L2L2

LO51

6004 Do Smutného žlebu

LO49

L2L2

L2L1

V1L

5007 Stará sedelská

LO48

K rekreačnímu středisku

5031 Okružní

LO47

L1L

L2L2

L2L2

L1L

L2L2

L1L

L2L2

V1L

L1L

L2L1

L2L1

LO50

6013 Pod Velbloudem

5031 Okružní

6016 Nad Smutným žlebem

LO45

LO46

6003 Na Vřesovou studánku

LO44

LO47

5005 Suchostránská

5005 Suchostránská

LO43

LO43

6006 Za vodovody

L1L

6113 Pod Furmankou

LO38

LO42

L1L

5013 Přes paseky

LO37

L1L

L2L1

6009 K Furmance

5013 Přes paseky

V1L

V1L

LO37

Rudoltice - Skřítek

91,6

5,3

12,2

1,3

2,2

8,5

3,9

4,6

8,9

0,8

0,6

3,3

3,8

4,4

0,8

0,7

3,2

4,8

0,2

0,5

0,9

1,9

0,2

3,1

2,2

2,4

0,7

5,5

2,6

2,1

91,6

5,3

12,2

1,3

2,2

8,5

3,9

4,6

8,9

0,8

0,6

3,3

3,8

4,4

0,8

0,7

3,2

4,8

0,2

0,5

0,9

1,9

0,2

3,1

2,2

2,4

0,7

5,5

2,6

2,5

2,5

45,4

12,2

8,5

8,9

0,8

4,4

0,2

1,9

0,2

3,1

0,5

2,6

2,1

8,9

4,6

3,2

0,9

0,2

0,0

z

2,1

Vozovka k

les Návrh


37,3

5,3

1,3

2,2

3,9

0,6

3,3

3,8

0,8

0,7

4,8

0,5

2,2

2,4

5,5

n

0,0

t

26,8

12,2

8,9

0,8

0,2

2,6

2,1

sběrná

64,8

5,3

1,3

2,2

8,5

3,9

4,6

0,6

3,3

3,8

4,4

0,8

0,7

3,2

4,8

0,2

0,5

0,9

1,9

3,1

2,2

2,4

0,7

5,5

techn.

Funkce

0,0

lokální

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Loučná nad Desnou

Třída Celkem

LO36

Rejhotice - Přemyslov

Název

LO8

evid.

LO22

pořad.

Číslo cesty


X

BRUN 8-2

BRUN 8-2

BRUN 6-2

BRUN 8-2

BRUN 8-2

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

BRUN 8-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

STME 0-8

SUMP 0-0

SUMP 0-0

STME 0-8

BRUN 8-8

SUMP 0-0

List mapy

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

LOC

LO

64,8

5,3

1,3

2,2

8,5

3,9

4,6

0,6

3,3

3,8

4,4

0,8

0,7

3,2

4,8

0,2

0,5

0,9

1,9

3,1

2,2

2,4

0,7

5,5

26,8

Poznámka

S1 List č. 13

Zasahuje na LS Jeseník

N2

12,2 ČEZu

8,9

0,8

0,2

2,6

2,1


Cesta je majetkem

Zkratka :

5036 Stará uhlířská

5024 Nová uhlířská

6040 Panelová

6051 K Margaretě

6079 Doleva

6080 Nad Jezernou

6071 Na starou myslivnu

5008 Sedmidvorská

5008 Sedmidvorská

5052 Hučivá

5045 Z Vlčího sedla

LO69

LO70

LO71

LO72

LO73

LO74

LO75

LO75

LO76

LO77

5038 Za Musilem

LO80

L2L1

L1L

V1L

L1L

V1L

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2


Nad hrobkou

5035 Nad hrobkou

LO79

LO79

5025 Vernířovická

L1L

5058 Obrázková

LO67

LO68

LO78

L2L1

5058 Obrázková

LO67

Vernířovická

L2L1

6017 Pod Knížecí

LO66

LO78

L1L

5006 Do potoka

LO65

L1L

L2L2

6024 Na hranici

5010 Knížecí

L2L1

LO63

6023 Pod Orlíkem

LO62

L2L1

L2L1

LO64

5054 Brensberkova

5029 Kamenitá

LO60

LO61

5054 Brensberkova

L1L

L2L2

6022 Černá stráň

LO59

LO60

L2L1

90,9

2,5

5,3

0,5

3,6

3,3

2,5

3,4

0,4

4,0

3,5

3,7

4,6

2,5

3,0

6,7

5,8

5,7

0,7

2,7

0,9

3,5

1,1

2,6

1,9

0,4

4,8

3,9

5,0

2,4

3,9

85,5

2,5

5,3

0,5

3,4

3,3

2,5

3,2

0,4

4,0

3,5

3,7

4,6

2,5

3,0

6,7

5,8

5,7

0,7

2,7

0,9

3,5

1,1

2,6

1,9

0,4

4,8

1,0

1,0

25,2

5,3

0,5

3,6

3,3

6,7

0,7

3,5

1,6

3,2

3,2

4,9

2,6

1,9

0,4

z

2,4

Vozovka k

les Návrh


57,6

2,5

2,5

3,4

0,4

4,0

3,5

3,7

4,6

2,5

3,0

5,8

5,7

2,7

0,9

1,1

3,9

5,0

2,4

n

0,0

t

3,8

0,5

3,3

sběrná

87,1

2,5

5,3

3,6

2,5

3,4

0,4

4,0

3,5

3,7

4,6

2,5

3,0

6,7

5,8

5,7

0,7

2,7

0,9

3,5

1,1

2,6

1,9

0,4

4,8

3,9

5,0

2,4

techn.

Funkce

0,0

lokální


Třída Celkem

L2L1

Název

5030 Osmičková

Medvědí

LO58

6112 Medvědí

LO57

evid.

LO57

pořad.

Číslo cesty


X

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

BRUN 8-4

BRUN 8-4

BRUN 8-4

BRUN 8-4

BRUN 8-4

SUMP 0-2

BRUN 8-2

SUMP 0-2

SUMP 0-2

SUMP 0-2

SUMP 0-2

SUMP 0-2

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

SUMP 0-0

BRUN 8-2

BRUN 8-2

List mapy

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

LOC

LO

87,1

2,5

5,3

3,6

2,5

3,4

0,4

4,0

3,5

3,7

4,6

2,5

3,0

6,7

5,8

5,7

0,7

2,7

0,9

3,5

1,1

2,6

1,9

0,4

4,8

3,9

5,0

2,4 N2

Poznámka

S1 List č. 14

3,8

0,5 Není LČR

3,3 Obce Loučná n. Desnou


Cesta je majetkem

Zkratka :

6058 K Bobině

6058 K Bobině

LO89

LO89

Na Velkou Jezernou

LO93

5056 K Měsíční

6073 Pod Břidličnou

5015 Kočičí hřbet

5051 Nad Greplem

6073 Ztracená

5017 Bahenní

LO97

LO98

LO99

LO100

LO101

LO102

6077 Pod Štancenberkem

LO105

LO106

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

V1L

L1L

L2L1

L2L2

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

L2L1

V1L

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

L2L2

L2L1

L2L1

0,5

72,4

4,2

1,3

1,3

1,6

1,6

1,4

1,6

3,2

6,7

5,2

4,9

0,6

1,2

4,5

1,0

2,6

0,8

2,2

0,5

3,7

1,0

2,1

3,4

3,4

4,0

1,0

4,4

2,5

71,9

4,2

1,3

1,1

1,6

1,6

1,4

1,6

3,0

6,7

5,2

4,9

0,6

1,2

4,5

1,0

2,6

0,8

2,2

0,5

3,7

0,9

2,1

3,4

3,4

4,0

1,0

4,4

2,5

3,3

3,3

25,9

1,3

1,6

1,4

6,7

0,6

4,5

1,0

2,6

2,2

4,0

0,0

0,0

z

0,5

Vozovka k

les Návrh


46,5

4,2

1,3

1,6

1,6

3,2

5,2

4,9

1,2

0,8

0,5

3,7

1,0

2,1

3,4

3,4

1,0

4,4

2,5

0,5

n

0,0

t

4,1

0,2

1,6

2,2

0,1

sběrná

68,3

4,2

1,3

1,1

1,6

1,4

1,6

3,2

6,7

5,2

4,9

0,6

1,2

4,5

1,0

2,6

0,8

0,5

3,7

0,9

2,1

3,4

3,4

4,0

1,0

4,4

2,5

0,5

techn.

Funkce

0,0

lokální


Třída Celkem


5014 Švagrov

5014 Švagrov

LO105

6070 Štancenberk

LO104

Sobotín - Maršíkov

5056 K Měsíční

LO97

LO103

5016 Hrázová

6076 Býčí

LO95

LO96

5027 Na Zámčisko

5033 Na Františkovu myslivnu

LO92

LO94

6048 Do Sviního dolu

LO91

Kurzovní chata - Praděd

5048 Slídový lom

LO88

LO90

5049 Pod Rudnem

LO85

6057 Zelená

6065 Třísková

LO84

LO86

6066 K Maršíkovské chatě

LO83

LO87

6042 Do Borové doliny

6062 Močálový hřbet

LO82

5038 Za Musilem

5039 Radesberk

Název

LO80

evid.

LO81

pořad.

Číslo cesty


X

BRUN 8-4

BRUN 8-4

SUMP 0-4

BRUN 8-4

SUMP 0-6

BRUN 8-8

BRUN 8-8

BRUN 8-6

BRUN 8-6

BRUN 8-6

BRUN 8-4

BRUN 8-6

BRUN 8-4

BRUN 8-4

BRUN 8-6

BRUN 8-4

BRUN 8-4

BRUN 8-4

BRUN 6-2

BRUN 6-4

BRUN 6-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

SUMP 0-4

BRUN 8-2

BRUN 8-2

SUMP 0-4

SUMP 0-4

List mapy

X

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

LOC

LO

68,6

4,2

1,3

1,3

1,6

1,4

1,6

3,2

6,7

5,2

4,9

0,6

1,2

4,5

1,0

2,6

0,8

0,5

3,7

1,0

2,1

3,4

3,4

4,0

1,0

4,4

2,5

0,5

3,8

1,6

2,2


Cesta je majetkem

Zkratka :

N2

Poznámka

S1 List č. 15

L2L1

L2L2

6099 Svobodínská

5050 Klepáčovská

6109 Čapí vrch

LO109

LO110

LO111

L2L2


L2L2

L2L2

6096 Šimarka

2,2

21,7

3,8

2,3

7,3

6,1

21,5

3,8

2,1

7,3

6,1

0,0

0,0

0,0

0,0

z

2,2

Vozovka k

les Návrh


21,7

3,8

2,3

7,3

6,1

2,2

n

0,0

t

0,0

sběrná

21,7

3,8

2,3

7,3

6,1

2,2

techn.

Funkce

0,0

lokální


Třída Celkem

6067 Kančí žleb

Název

LO107

evid.

LO108

pořad.

Číslo cesty


X

SUMP 0-6

SUMP 0-6

SUMP 0-6

SUMP 0-6

BRUN 8-4

List mapy

X

4

4

4

4

4

LOC

LO

21,7

3,8

2,3

7,3

6,1

2,2

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Obce Sobotín

1,5 km o. Verníř.,0,4 km Sob.

Poznámka

S1 List č. 16

707565 Nad Kolibou

110 Dřevařská

KA14

KA15

707552 Sokolí

707548 Pradědská

KA24

KA25

KA28

KA27

L2L2

L1L

V1L

L1L

L1L

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

V1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L1L

L1L

L1L

V1L

V1L

V1L

V1L

Třída


113 Zlatá stráň

707551 Bařinská

Vidly-Jeseník

707553 Komárková

KA23

KA26

707553 Komárková

KA23

Chladná II

Kamzičí

KA21

KA22

707567 Chladná

KA19

109 U ptačího mlýna

707556 Zámecká

KA18

KA20

707554 Nekorancová

KA17

Vidly-Vrbno

707555 Do Brantlochu

KA13

KA16

707557 Čtverková

KA12

Čtverková II

707564 K obůrce

KA10

KA11

707560 Hromniční

Měkká

KA9

Měkká

KA8

707558 Šestková

KA8

707559 Hraniční

KA7

K.Studánka-Vrbno

KA4

KA6

K.Studánka-Vidly

KA3

707549 Pytlácká

Hvězda-K.Studánka

KA5

Hvězda-Praděd

Název

KA2

evid.

KA1

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č. k

84,7

3,3

3,7

2,7

2,1

1,6

5,8

1,0

1,8

3,4

6,5

1,8

8,1

4,4

0,5

1,5

2,3

0,6

2,4

0,2

5,4

2,4

2,9

6,9

6,1

0,9

6,4

79,1

3,3

3,7

2,5

2,1

1,6

5,8

1,0

1,8

3,4

6,4

1,8

7,8

4,4

0,4

1,3

2,3

0,6

2,4

0,2

5,4

2,4

2,9

2,8

5,9

0,9

6,0

7,9

1,3

1,2

3,2

2,2

64,1

3,7

2,7

2,1

1,6

3,4

6,5

8,1

0,5

1,5

0,6

2,4

5,4

2,4

2,9

6,9

6,1

0,9

6,4

0,2

1,2

1,0

13,0

5,8

1,8

4,4

1,0

z

Návrh

Vozovka

Celkem

les

3,3

1,8

1,3

6,4

n

0,0

t

37,6

2,7

6,5

8,1

6,9

6,1

0,9

6,4

sběrná

41,3

3,7

2,1

1,6

5,8

1,0

1,8

3,4

4,4

1,5

2,3

0,6

2,4

5,4

2,4

2,9

techn.

Funkce

5,8

3,3

1,8

0,5

0,2

lokální

LČR, LHC Karlovice ve Slezsku


27 LS nebo les. majetek :

X

List mapy

X

2

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

KA

53,6

3,3

3,7

2,1

1,6

5,8

1,0

1,8

3,4

6,5

1,8

4,4

0,5

1,5

2,3

0,6

2,4

0,2

5,4

2,4

2,9

31,1

2,7

8,1

6,9

6,1

0,9

6,4


Cesta je majetkem

Zkratka :

N2

N3

N2

N2

Poznámka

S1 List č. 17

U štol

Název

L2L2

L1L

707535 Skalní

119 Poláchova

KA37

Janská

Péro

Vidly-Vrbno

Vidly-Jeseník

KA48

KA49

KA16

KA26

V1L

V1L

V1L

L2L2

L2L2

L2L1

L1L

L1L


Vrbno-Heřmanovice

KA47

118 Medvědí

707546 Krušná

KA44

KA46

707546 Krušná

117 Do Železné

L2L1

707544 Příčná

KA43

KA44

KA45

L2L1

707550 Nová Bařinská

707545 Travní

KA41

KA42

L1L

L2L2

116 Pekelná

707547 Suchohorská

KA39

L1L

L2L2

KA40

707541 Solná

115 Trasa Jelení

KA38

L1L

707536 Bílopotocká

KA35

KA36

L2L2

L1L

114 Nad Skalním potokem

L1L

L2L1

70,4

2,7

8,1

1,7

1,4

1,2

0,3

0,1

1,5

1,8

5,4

1,4

1,3

8,7

1,9

3,7

5,5

3,5

3,9

9,9

4,2

2,2

68,1

2,5

7,8

0,4

1,4

1,2

0,3

0,1

1,5

1,8

5,3

1,4

1,3

8,7

1,9

3,7

5,1

3,5

3,9

9,9

4,2

5,8

1,1

2,6

2,1

50,9

2,7

8,1

1,7

0,1

5,4

1,4

8,7

5,5

3,5

3,9

9,9

0,0

8,8

0,5

1,8

3,7

2,8

z

2,2

Vozovka k

les Návrh


10,7

0,9

1,2

0,3

1,5

1,3

1,9

1,4

2,2

n

0,0

t

36,6

2,7

8,1

1,7

8,7

5,5

9,9

sběrná

20,2

1,8

5,4

1,4

3,5

3,9

4,2

techn.

Funkce

13,6

1,4

1,2

0,3

0,1

1,5

1,3

1,9

3,7

2,2

lokální

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Karlovice ve Slezsku

Třída Celkem

707537 Černohorská

111 Na Dembaudu

evid.

707538 Jelení

KA34

KA33

KA32

KA31

KA30

KA29

pořad.

Číslo cesty


X

List mapy

X

1

1

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

LOC

KA

57,9

1,4

1,2

0,3

0,1

1,5

1,8

5,4

1,4

1,3

8,7

1,9

3,7

5,5

3,5

3,9

9,9

4,2

2,2

12,5

2,7

8,1

1,7


Cesta je majetkem

Zkratka :

N2

N2

U potoka protažená

N2

Poznámka

S1 List č. 18

0,9

1,2

L2L1

L2L1

L1L

MA11/2 700276 K pramenům

MA12/1 700278 Devítková

L1L

L1L

MA16/1 700288 Ruská


L1L

L1L

MA18/1 700288 Ruská - u strže

MA18/2 700288 Ruská

700288 Ruská - spojka nad strží

L1L

L2L1

101016 Osmičková

700288 Ruská

MA14

MA15

MA17

1,1

L2L1

MA13/4 101016 Osmičková

L1L

0,5

MA13/3 700278 Přes suťoviska na Starou H L1L

MA16/2 700288 Ruská

0,7

L1L

MA13/2 700278 Od chaty po suťoviska

22,3

2,3

0,2

0,4

0,1

1,1

1,1

2,3

0,6

L1L

L1L

MA12/2 700278 Devítková

MA13/1 700278 Na devítku

0,7

0,6

0,4

L2L1

MA11/1 700276 K pramenům

0,8

0,8

L1L

MA10/2 700283 Pod Suchý vrch

700275 Jezevčí kotel

MA9

0,9

0,1

0,1

0,1

1,3

0,0

0,4

0,1

0,5

1,3

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

L1L

1,3

0,2

L1L


L1L

L1L

22,3

2,3

0,2

0,4

0,1

1,1

1,1

2,3

1,1

0,5

0,7

0,6

1,2

0,9

0,7

0,6

0,4

0,8

0,8

0,9

0,1

0,1

0,1

1,3

0,0

0,4

0,1

0,5

1,3

0,2

1,3

0,0 15,9

2,3

0,2

0,1

1,1

1,1

0,5

0,6

1,2

0,9

0,8

0,8

0,9

0,1

0,1

0,1

1,3

0,0

0,4

0,1

0,5

1,3

0,2

1,3

1,1

0,4

0,7

3,5

2,3

0,7

0,4

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


0,0

n

1,1

0,6

1,7

t

10,8

2,3

0,4

1,1

1,1

1,2

0,9

0,4

0,1

0,5

1,3

0,2

1,3

sběrná

9,6

2,3

1,1

0,5

0,7

0,6

0,7

0,4

0,8

0,9

0,1

0,1

0,1

1,3

0,0

techn.

Funkce

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-8

JESK 3-8

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-9

JESK 3-8

JESK 3-8

List mapy

1,8

X

JESK 4-9

0,2 JESK 4-9

JESK 4-9

0,1 JESK 4-8

JESK 4-8

JESK 3-8

JESK 4-8

JESK 4-8

JESK 4-8

JESK 4-8

JESK 4-8

JESK 3-8

JESK 3-8

JESK 3-9

0,6 JESK 3-9

JESK 3-9

0,8 JESK 3-9

lokální

27 LS nebo les. majetek : LČR, LHC Město Albrechtice

MA10/1 700283 Pod Suchý vrch


MA8/1

MA8/2

700289 Drakov - Heřmanovice

MA6

700277 Sokolí potok - spojka

700279 Rejvízská

MA5/2

MA7/3

700279 Rejvízská

MA5/1

700277 Drakov - sruby

700279 Rejvízská

MA4

700277 Sokolí potok - spojka

700279 Rejvízská

MA3

MA7/1

700279 Rejvízská

MA7/2

700279 Rejvízská

MA1

MA2

Název

evid.

pořad.

Číslo cesty


X

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

LOC

MA

22,3

2,3

0,2

0,4

0,1

1,1

1,1

2,3

1,1

0,5

0,7

0,6

1,2

0,9

0,7

0,6

0,4

0,8

0,8

0,9

0,1

0,1

0,1

1,3

0,0

0,4

0,1

0,5

1,3

0,2

1,3

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Heřmanovice

Heřmanovice, slepá

Heřmanovice

Heřmanovice, slepá, ke strži

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice, slabé kalení

Heřmanovice, nerovná pláň

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice, propojen návrh


Heřman., dokončeno 2001


Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Heřmanovice

Mnichov, z Drak. na Mnichov

Mnichov, z Drak. na Mnichov

Heřm., z Drak. do Mnichova

Heřm., z Drakova na Mnichov

Heřmanovice

Heřmanovice

Poznámka

S1 List č. 19

736212 Medvědí

MA19

Název

L2L1

5,0

5,0

5,0

0,0 0,0

0,0

0,0

z

5,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n 5,0

5,0

t

0,0

sběrná

5,0

5,0

techn.

Funkce

0,0

lokální


Třída Celkem


evid.

pořad.

Číslo cesty


X

JESK 4-9

List mapy

X

1

LOC

5,0

5,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : MA

Heřmanovice

Poznámka

S1 List č. 20


0,0

0,0

5,4

2,8

MA22

1,4 1,2

101059 Jelení chata

0,0

0,0

0,0

z

k

Vozovka

Návrh

les

Třída Celkem


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná

0,0

techn.

Funkce

0,0

lokální


MA21

MA20

Název

evid.

pořad.

Číslo cesty


X

JESK 3-9

JESK 3-8

JESK 4-9

List mapy

X

1

1

1

LOC

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : MA

N1, Heřmanovice, Železná

N3, Heřmanovice

N1, Heřmanovice, opr. 2001

Poznámka

S1 List č. 21




PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA K ZÁVĚREČNÉMU ŠETŘENÍ

OLOMOUC 2001

Příloha č.20

1.ÚVOD, DŮVOD VYHOTOVENÍ OPRL, ZÁKONNÉ PŘEDPISY Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) se vyhotovují ve smyslu §23, odstavec 1-4 zákona č.289/95Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. (lesní zákon). Jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Podrobnosti k vyhotovení stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/96Sb. ze dne 19. 4. 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů (HS). ÚHÚL Brandýs nad Labem vypracoval v dubnu 1996 „ Metodiku pro vyhotovení OPRL “, která byla v červenci 1996 schválena OLH MZe ČR. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejného a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu, tj. zachování stavu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, plnění všech jeho funkcí a podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. OPRL pro LO 27 – Hrubý Jeseník bude vyhotoven na základě harmonogramu zpracování OPRL Ústavem pro hospod. úpravu lesů v Brandýse nad Labem na období 1997 – 2001. Dle tohoto harmonogramu bude OPRL pro LO 27 vyhotoven v letech 1999 – 2000. Platnost OPRL je 20 let a bude na období 2001 – 2020.

1

Příloha č.20

2.PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST Č. 27 – HRUBÝ JESENÍK 2.1.Vymezení hranice LO : Rámcový popis hranice přírodní lesní oblasti je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996Sb. Výměra LO 27 – Hrubý Jeseník ……56 506,78 ha. Převážná část se nachází na území severomoravského regionu, pouze menší plocha v Z části zasahuje do východních Čech, okres Ústí nad Orlicí. Hranice lesní oblasti probíhá z vrcholu Smrku u hranice s Polskem SV směrem po rozdělovací linii hřebenovou partií přes Lví horu, odtud po hřebeni JV směrem a dále po účelové komunikaci na státní silnivi Javorník-Lipová. Po státní silnici v obci Vápenná ostře pokračuje J směrem podél jeskyní Na Pomezí do Lipové – lázní. Dále pokračuje po státní silnici do Jeseníku, kde se stáčí JJV směrem do Bukovic a Dětřichova. Odtud pokračuje dále silnicí na Rejvíz, kterou v ostře levotočivé zatáčce opouští a pokračuje stejným směrem po Vrchovištním potoku k SPR Rejvíz a po její západní hranici pokračuje na státní silnici na Rejvíz, prochází obcí a dále pokračuje po lesní cestě k Opavskému mostu a dále po Černé Opavě až do soutoku se Střední Opavou, po které pokračuje dále po Bílou Opavu a po ní ke křižovatce před Vrbnem, kde přechází na státní silnici a přes Ludvíkov, Karlovu Studánku, Hvězdu, Malou Morávku, Dolní Moravici, Horní Moravici po Novou Ves. Zde opouští silnici a přechází na mez, kterou sleduje JZ směrem přes Střední lány do Janušova. Dále pokračuje SZ směrem po silnici do Staré Vsi, na Skřítek, Klepáčov, Rudoltice, Sobotín, Maršíkov, Filipová, Loučná nad Desnou, Rejhotice. Zde pokračuje po silnici SZ směrem na Přemyslov a Nové Losiny, kde přechází na říčku Brannou, kterou sleduje S směrem na Františkov a Brannou. U železničního viaduktu pod Banjalukou přechází z říčky Branná na železniční trať, kterou sleduje cca 1 300 m po železniční přejezd, kde přechází na silnici do Ostružné a Petříkova. Ze závěru Petříkova vede JZ směrem po lesní cestě do osady Adamov, odkud pokračuje stejným směrem po silnici do Malého Vrbna a Starého Města. Ze Starého Města pokračuje SZ směrem po silnici do osady Květná a dále do Stříbrnic. Dále pokračuje po mezi J-JZ směrem do Hynčic pod Sušinou a dále po cestě stejným směrem přes Bystřinu do Vojtíškova. Dále pokračuje J směrem po silnici až do údolí řeky Moravy a po silnici podél ní pokračuje Z směrem přes Malou Moravu, Červený potok, Horní Lipku. Zde silnici opouští a po mezi SSZ směrem a vzdálenosti cca 1 600 m přechází na státní hranici s Polskem.

2

Příloha č.20

3. POVĚŘENÍ ÚHÚL VYPRACOVÁNÍM OPRL Na základě „Zřizovací listiny MZe ČR“ č.j. 2452/98-3030 ze dne 31.12.1998 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), byl ÚHÚL v bodě č. 5 tohoto „Rozhodnutí“ pověřen vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Oblastní plán rozvoje lesů pro LO 27 – Hrubý Jeseník zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka Olomouc, Holická 31c za pomoci pobočky ÚHÚL Frýdek – Místek. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Jiří Burian.

3.1.Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL na LO 27 V intencích §1. odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/96 Sb. byl MZe ve Věstníku ministerstva č. 2 ročník 1999 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán a byl stanoven termín 31.7.1999, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Do stanoveného termínu žádné připomínky nebyly podány.

3

Příloha č.20

4. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 4.1.Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) MZe

100 %

I. Ministerstvo zemědělství (MZe) • • • • •

je ústředním orgánem státní správy lesů dle § 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb. kompetence jsou stanoveny § 49, odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. u OPRL je zadává a schvaluje u lesních hospodářských plánů (LHP) a jejich změn je schvaluje pro lesy o výměře nad 1000 ha prostřednictvím územních odborů MZe v PLO je působnost příslušných územních odborů (ÚO) : a) Olomouc – Wellnerova 5, 779 00 Olomouc (okres Jeseník a Šumperk) b) Frýdek – Místek – 4. května 217, 738 25 Frýdek – Místek (okres Bruntál) c) Hradec Králové - Jana Černého 370 503 41 Hradec Králové (okres Ústí nad Orlicí)

II. Okresní úřady (OkÚ) : Do PLO zasahuje území několika okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své působnosti. V Sm regionu to jsou : • • •

OkÚ Jeseník (JE), Karla Čapka 1147, 790 01 Jeseník OkÚ Šumperk (SU), M. R. Štefánika 20, 798 01 Šumperk OkÚ Bruntál (BR), Nádražní 20, 792 01 Bruntál

V Vč regionu to jsou : •

OkÚ Ústí nad Orlicí (UO), Smetanova 43, 562 16 Ústí nad Orlicí

Kompetence OkÚ je dána § 48 zákona č. 289/1995 Sb. Schvalují plány pro lesy o výměře do 1000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody.

4.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí Správa CHKO Jeseníky Okresní úřady - Jeseník - Šumperk - Bruntál - Ústí nad Orlicí

100 %

I.Ministerstvo životního prostředí • •

je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v § 79 zákona č. 114/1992 Sb. V PLO je působnost územních odborů (ÚO)

4

Příloha č.20

•

a) pro olomouckou oblast Wellnerova 5, 779 00 Olomouc b) pro ostravskou oblast Prokešovo nám. 8, 702 00 Ostrava c) pro královehradeckou oblast Resslova 1229/2a, 500 02 Hradec Králové pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních dřevin (§ 23, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). K této problematice dodá MŽP – odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 27 bude zapracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření.

II. Česká inspekce životního prostředí •

Orgánem státní správy ochrany přírody je také Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., § 80. • Působnost inspekce životního prostředí je určena zákonem č. 114/1992 Sb. a zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. • v PLO je působnost oblastních inspektorátů : a) Krnov – Revoluční 55, 794 01 Krnov (pro LS Město Albrechtice, Karlovice a Janovice) b) Olomouc – Tovární 41, 772 00 Olomouc (pro LS Jeseník, Javorník, Hanušovice a Loučná nad Desnou)

III. Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky V CHKO Jeseníky vykonává státní správu Správa CHKO Jeseníky se sídlem Šumperská 93, 790 01 Jeseník – Bukovice. Správa CHKO vykonává státní správu na úseku ochrany přírody na území CHKO a jejím ochranném pásmu.

IV. Okresní úřady Mimo území CHKO a jejího ochranného pásma pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady – referáty životního prostředí (RŽP).

V. Obecní úřady Obce, které mají vymezené kompetence dle § 76 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.

5

Příloha č.20

5. PŘÍRODNÍ POMĚRY 5.1. Poměry orografické a hydrografické Lesní oblast 27 Hrubý Jeseník je pahorkatina přecházející v horský masiv oblastí Pradědu, Keprníku a Králického Sněžníku. Dominantou LO 27 je výrazný horský hřbet od Obřích skal (1082 m n m ) nad Horní Lipovou pokračující jižním směrem přes Šerák (1351 m n m ), Keprník (1423 m n m), Trojmezí, Vřesovou Studánku na Červenou horu (1333 m n m). Odtud výškově klesá na Červenohorské sedlo (1013 m n m – nejnižší bod s možností průjezdu). Dále pokračuje stejným JV směrem přes Velký Klínovec (1164 m n m), Výrovku (1188 m n m), Malý a Velký Jezerník , Malý Děd (1355 m n m), Švýcárnu na Praděd (1491 m n m – nejvyšší vrchol LO). Z Pradědu hřeben klesá na Barborku, Ovčárnu (s možností příjezdu po silnici) a dále se zvedá na Petrovy Kameny (1438 m a m) odkud pokračuje výrazným hřbetem na Vysokou holi (1464 m a m), kde mírně mění směr na JZ přes Kamzičník (1420 m n m), Velký máj (1384 m n m), Jelení hřbet (1387 m n m), Břidličnou horu (1358 m n m) na Pecný (1334 m n m), odtud klesá stejným směrem přes Ztracené skály (1151 m n m) na Skřítek. Dalším horským masivem v Z části LO je masiv Králického Sněžníku počínající Králickým Sněžníkem (1423 m n m) u polské hranice pokračující J směrem přes Sušinu (1321 m n m), Podbělku (1307 m n m) na Chlum (1116 m n m). Význačnějšími výškovými kótami jsou Polská hora (1106 m n m) v S části Kunčického hřbetu a Smrk (1125 m a m), nejvyšší bod Rychlebských hor na hranici LO 27. Nejnižší bod se nachází v prostoru obce Lipová – lázně (cca 460 m n m). Výškový rozdíl tedy činí cca 1030 m. Hrubým Jeseníkem prochází hranice pomoří Baltského a Černého moře od Smrku přes Ramzovské sedlo, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Praděd, Petrovy kameny a dále po význačném hřebeni až po Skřítek. Z nejvýznamnějších vodních toků začínajícího pomoří Baltského moře je říčka Bělá s levostranným přítokem Červenohorského a Keprnického potoka a pravostranným přítokem Šumného potoka, dále pak Černá, Střední a Bílá Opava a řeka Moravice s četnými menšími přítoky včetně Podolského potoka. Do Černého moře odvádí vody řeka Morava pramenící těsně pod Králickým Sněžníkem s četnými menšími přítoky včetně Malé Moravy, Krupé a Branné a řeka Desná rovněž s četnými horskými přítoky. Součástí bohatství Hrubého Jeseníku jsou i četné prameny prostých a minerálních vod, které podmínily vznik několika lázní (Karlova Studánka, Lipová – lázně).

5.2. Poměry klimatické Za základ hodnocení klimatických poměrů byla vzata mapa klimatických oblastí a topoklimatický atlas (Quitt 1975). Celé území LO 27 patří do chladné oblasti. Lokalizace klimatických oblastí : CH 4 – nejvyšší nejdrsnější polohy význačných horských hřebenů (cca 20 % rozlohy LO). CH 6 – převažující část LO CH 7 – nejnižší polohy v oblasti Starého Města pod Sněžníkem, Malé Moravy a Vrbna (cca 10 % rozlohy LO).

6

Příloha č.20

Klimatické charakteristiky chladných oblastí : Oblast Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

CH 4 0 - 20 80 - 120 160 - 180 60 - 70 -6-7 2-4 12 - 14 4-5 120 - 140

CH 6 10 - 30 120 - 140 140 - 160 60 - 70 -4-5 2-4 14 - 15 5-6 140 -160

CH 7 10 - 30 120 - 140 140 - 160 50 - 60 -3-4 4-6 15 - 16 6-7 120 - 130

600 - 700 400 - 500 140 - 160 130 - 150 30 - 40

600 - 700 400 - 500 120 - 140 150 - 160 40 - 50

500 - 600 350 - 400 100 - 120 150 - 160 40 - 50

5.3. Poměry geologické a pedologické Současné tvary reliéfu Hrubého Jeseníku jsou podmíněny jeho geologickým a tektonickým vývojem a odolností jednotlivých hornin proti zvětrávání. Geologické poměry Jeseníků jsou velmi pestré. Na stavbě pohoří se podílejí především přeměněné (metamorfované) horniny starohor a prvohor. Oblast se dělí do několika hlavních geologických jednotek, které mají charakter kleneb. Od západu se odlišuje klenba orlicko – kladská, velkovrbenská, keprnická a desenská. V orlicko – kladské klenbě (Králický Sněžník) jsou hlavními horninami ortoruly, migmatity, pararuly a svory. Horniny obalů keprnické a desenské klenby, tvořících hlavní hřeben Hrubého Jeseníku vznikly většinou v devonu, kdy bylo území dnešních Jeseníků zaplaveno nehlubokým mořem, na jehož dně se usazovaly štěrky, písky, jíly, vápnité kaly a sopečný popel. S podmořským vulganismem je spojena i hydrotermální činnost, která vedla ke vzniku ložisek rud, železa, zinku, olova a mědi. Procesy metamorfózy podmíněné zvýšenou teplotou, tlakem a tokem fluid, vedly rovněž ke vzniku četných zlatonosných žil (Zlaté Hory), ale i ložisek mramoru (Velká Morava) a grafitu (Malé Vrbno u Starého Města pod Sněžníkem). Na vznik dnešní tvářnosti reliéfu Hrubého Jeseníku s horským rázem, s hluboce zařezanými údolími, s vysokými přímočaře probíhajícími svahy a se širokými sedly, měly rozhodující vliv tektonické pohyby v mladších třetihorách, které vedly k rozčlenění původního zarovnaného povrchu v řadu bloků (ker) o různé nadmořské výšce. Zvedání Hrubého Jeseníku způsobilo oživení erozní činnosti vodních toků a vznik dnešních hlubokých údolí ve tvaru písmene V. Pro přítomnost pevninského ledovce v pleistocénu jsou příznačné četné ostrovní hory, oddělené skalky, kamenná pole i jednotlivé balvany se skalními mísami. Vedle existence horského ledovce ve Velké kotlině lze předpokládat v ledové době množství menších firnových ledovců, o nichž svědčí karovité uzávěry mnohých údolí. Do postglaciálního období je kladen rozvoj jesenických rašelinišť. Pestrý geologický vývoj odráží i pestrá škála minerálů jako je beryl, chrysoberyl, kolumbit, akvamarín, skoryl, topaz, atd. Ve svorech se často vyskytují zrna granátů a v křemenných čočkách krystaly andalusitu.

7

Příloha č.20

V minulosti byla oblast Hrubého Jeseníku důležitým zdrojem nerostných surovin. I osídlování je spojeno s těžbou zlata v náplavech řek stékajících z hřebenů Jeseníků. Nejznámější rudné revíry spojené s těžbou zlata nebo stříbra jsou Jeseník – Zlatý Chlum, Zlaté Hory a Staré Město pod Sněžníkem. Těžba železných rud – Jeseník, Rejvíz, Zlaté Hory, Malá Morávka, Vernířovice. Na ložiscích zlata a stříbra se začala využívat i měď a olovo. Nezanedbatelná byla i těžba grafitu u Branné. Jádro geologické výstavby území tvoří mohutná klenba Keprnické dvouslídné ruly, na západě pak rulové jádro (hrubozrnné ortoruly) Králického Sněžníku. Příkrov tohoto rulového jádra tvoří mladší sedimenty, převážně devonského stáří (fylity, křemence, svory, vyjímečně vápence, případně diabasy). V nejvyšších partiích vystupují menší žíly deskových křemenců. Bezodtoková mísa u Rejvízu je tvořena různě mocnou vrstvou rašeliny. Posouzením geologického podloží k tvorbě půdy lze konstatovat, že obsah přístupných živin (draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku) ve vztahu k dřevní produkci je střední až chudší, rychlost zvětrávání závislá na zrnitosti, vrstevnatosti a přidatných látkách je pozvolnější, vznik jílovitých zrn je malý. Půdní poměry v oblasti jsou pestré.Na většině ploch se půdní podmínky v lesních porostech odvíjejí od půdotvorného substrátu, jen v menší míře se lesní půda nachází na úzkých aluviích podél potoků. V nižších polohách, tj. do 6 lvs se v závislosti na charakteru substrátu a na reliéfu terénu (množství a charakter svahovin) vyvinula mozaika nasycených a nenasycených hnědých půd – kambizemí, které jsou převážně zastoupeny následujícími subtypy a varietami. Na živných stanovištích převládají kambizemě mezotrofní.Půda je převážně středně hluboká až hluboká, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, tmavěji zbarvená. Příznivější je nasycenost sorpčního komplexu a sorpční kapacita.Formou nadsložního humusu je mullový moder.Poměrně příznivá je i biologická aktivita. Obsah skeletu 20 – 40 %, půda je čerstvě vlhká, občas vysychavá , půdní reakce mírně kyselá. Na kyselých stanovištích převažují kambizemě oligotrofní až podzolované – dystrické (převážně mělké až středně hluboké, hlinitopísčité až písčité, místy podle vývoje značně skeletovité půdy. Formou nadložního humusu je morový moder až mor. Další části půdního profilu mají větší či menší stupeň podzolizace.Reakce je kyselá až silně kyselá, sorpční kapacita malá.Jedná se o sorpčně nenasycené, ve svršku prosychavé půdy.Ve vyšších polohách, tj. v 6 a částečně v 7 lvs.převládají horské hnědé půdy – kryptopodzoly. Na živých stanovištích kryptopodzoly mezotrofní, které bývají písčitohlinité, středně hluboké, rezivě okrově hnědé barvy, středně kyselé, sorpční komplex nenasycený.Na kyselých stanovištích kryptopodzoly oligotrofní, hlinitopísčité mělké až středně hluboké, značně skeletovité, světle rezivě okrové barvy, silně kyselé, sorpční komplex výrazně nenasycený. Nad nimi se vyskytují humusové podzoly, které vznikly na kyselých horninách v humidním klimatu horských poloh. Jsou to mělké a středně hluboké půdy s mocnou vrstvou humusu silně kyselé. Humusová forma je mor. Na kamenitých a skalnatých lokalitách se vyskytují rankery, kambizemě a kryptopodzoly rankerové. Na vlhkých stanovištích a podél potoků ve sníženinách se nacházejí kambizemě a kryptopodzoly pseudoglejové , pseudogleje až gleje. Nepatrně je zastoupena organozem na rašeliništích Rejvíz, Skřítek, v horských sedlech a v terénních pokleslinách hřebenové oblasti.

5.4. Lesní vegetační stupně a lesní typy Lesní oblast 27 – Hrubý Jeseník se nachází ve 4 – 9 lesním vegetačním stupni (LVS). 3 LVS (db BK) je pouze kolem vodních toků. Přibližná výměra (při stále probíhajících revizích přírodních podmínek) lesních vegetačních stupňů je následující : 3. LVS (dubobukový) 4. LVS (bukový) 5. LVS (jedlobukový) 6. LVS (smrkobukový)

0,3 % 1,2 % 7,3 % 46,2 %

8

Příloha č.20

7. LVS (bukosmrkový) 8. LVS (smrkový) 9. LVS (kleč) celkem

27,7 % 15,6 % 1,7 % 100,0 %

Nejrozšířenější lesní typy : 6S1 – svěží sm BK šťavelová 5S1 – svěží jd BK šťavelová 8K2 – kyselá SM třtinová 6K1 – kyselá sm BK metlicová 7S2 – svěží bk SM s bikou lesní 6K3 – kyselá sm BK borůvková 7S1 – svěží bk SM šťavelová 7K2 – kyselá bk SM borůvková 6A2 – kl sm BK šťavelová 8Z2 – jř SM borůvková 7K3 – kyselá bk SM třtinová 7S3 – svěží bk SM třtinová 7N4 – kamenitá kyselá bk SM borůvková 6S5 – svěží sm BK ochuzená 6S9 – svěží sm BK svahová 6N3 – kamenitá kyselá sm BK se šťavelem 5B6 – bohatá jd BK javorová 6N4 – kamenitá kyselá sm BK borůvková 8S2 – svěží SM šťavelová

% 19,1 13,0 6,6 5,3 5,0 4,9 4,4 4,4 3,9 3,6 2,7 2,6 2,2 2,0 1,8 1,7 1,7 1,7 1,6

V LO 27 – Hrubý Jeseník je vylišeno celkem 157 lesních typů. Celé spektrum lesních typů je v tabulce SOPR 16 v příloze.

5.5 Zhodnocení růstových podmínek Výrazný podíl živných stanovišť je předpokladem vysokého produkčního potenciálu. Příznivé vláhové poměry této oblasti umožňují lesním dřevinám snadnější přístup k potřebným živinám, které je příčinou vysoké produkce zdejších lesních porostů. Jelikož v LO 27 převažují stejnověké smrkové monokultury, je nutno výhledově zvýšit ekologickou stabilitu lesních ekosystémů. Rámcovým cílem je obecný přechod k lesu blízkému přírodě a to jak obnovními, tak i výchovními zásahy. Pro tento cíl jsou růstové podmínky této oblasti velmi příznivé. Geomorfologické členění LO 27 : Podle výsledků výzkumných prací Geografického ústavu ČSAV je LO 27 jako IVC – 7 Hrubý Jeseník rozdělena na : IVC – 7A Keprnická hornatina IVC – 7A – a Šerácká hornatina IVC – 7A – b Přemyslovská vrchovina IVC – 7B Medvědská hornatina

9

Příloha č.20

IVC – 7B – a Hornomoravská hornatina IVC – 7B – b Vrbenská vrchovina IVC – 7C Pradědská hornatina IVC – 7C – a Pradědský hřbet IVC – 7C – b Vysokohorský hřbet IVC – 7C – c Karlovská vrchovina IVC – 7C – d Desenská hornatina Lokalizace uvedených oblastí je dána přiléhavým místním označením.

10

Příloha č.20

6. POROSTNÍ POMĚRY V OBLASTI Podkladem pro charakteristiku porostních poměrů lesní oblasti je zpracování analýzy databáze platných LHP.

6.1 Zastoupení dřevin (současné) : Dřevina SM % 83

MD KOS SM ex jehl 1 1 1 86

BK 11

KL 1

BŘ 1

OL 1

list 14

Menším podílem než 1 % jsou zastoupeny dřeviny : JD na ploše 58 ha JS na ploše 117 ha BO na ploše 30 ha LP na ploše 88 ha DG na ploše 9 ha VR na ploše 6 ha JDO na ploše 1 ha JLM na ploše 5 ha DB na ploše 5 ha HB na ploše 1 ha Současné zastoupení dřevin podle věkových stupňů udává přiložený přehled C7.

6.2. Zásoba : Plocha ha 1– les hospodářský 10 552 2 – les ochranný 4 986 3 – les zvl. Určení 40 968 Celkem 56 507 Kategorie

Zásoba 1000 m3 b. k. jehličnatá listnatá 2 521,0 313,0 739,5 9,5 8 180,3 1 309,2 11 440,8 1 631,7

celkem 2 834,0 749,1 9 489,5 13 072,5

Průměrná zásoba na 1 ha : jehl 202 m3 hr. b.k. list 29 m3 hr. b. k.

6.3. Zastoupení věkových stupňů v ha i % : Věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+

jehličnany

listnáče

celkem

%

5 651 4 208 3 863 4 323 2 332 2 421 3 592 3 030 2 950 3 248 2 825 2 165 1 306 1 901 1 235 765 1 591

648 621 621 837 905 472 486 409 407 519 512 443 357 309 172 124 129

6 299 4 829 4 484 5 159 3 237 2 893 4 078 3 440 3 357 3 766 3 336 2 609 1 663 2 209 1 407 889 1 720

11,4 8,7 8,1 9,3 5,9 5,2 7,4 6,2 6,1 6,8 6,0 4,7 3,0 4,0 2,5 1,6 3,1

11

Zásoba m3/ha 269 150 232 231

Příloha č.20

celkem ha 47 405 7 969 55 374 100,0 % 86 14 100 Nadprůměrně je zastoupen 1. věkový stupeň (větrné kalamity).

6.4. Střední věk porostů Střední věk porostů činí shodně pro jehličnaté i listnaté dřeviny 66 let.

6.5. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Vyhotovené generely ÚSES budou souvisle zakresleny v mapě dlouhodobých opatření ochrany lesů z podkladů okresních úřadů a budou podkladem textových příloh.

12

Listnaté smíšené Listnaté ostatní /bř/ Olšové

417

413 415 416

Borové Dubové Bukové

510 517

516

511

SM BK

5N 6N 5A 6A 5F 6F 5K 9 6K 9 5S 9 6S 9 5B 9 6B 9 5U

411

SM BK

3A 4A 4F 4S9 4B9

51

SM BO BK

4K9 4N

C (W) N A

Exponovaná

41

Extrémní

Základní hospodářská dřevina: Cílový HS: Porostní typy: Smrkové

Soubor lesních typů: /lesní typ/

Stanovištní řada: Edafická kategorie:

Les hospodářský

71 6

71 1

71

SM

7N 7F 6K9 7S9

F

433 435 436

431

SM BO BK 43

3K 4K 5M

M KI

536

531

53

SM BK

5K 6K

731

73

SM

7M 7K

Kyselá

55

SM BK

5S 6S 5B 6B 5D 6D

457 557

456 556

453 455

451 551

SM BK DB 45

3S 4S 3B 4B 4D 4H

756

751

75

SM

7S

S B H D (W)

Živná

47

SM BO DB

4O 4P

477

471

SM DB BK

4V

VO P Q

77

SM

7V 7O 7P 7Q

577

571 771

SM BK BO 57

5V 6V 5O 6O 6P 6Q

Oglejená

59

SM

597

591

SM DB

791

79

SM

3V9 5V9 7G 4V9 6V9 7R 4G 5G

T G R

Podmáčená

29

OL JS

3L 5L

297

197 290

191

19

JS DB

3U

L U

Lužní

6.6. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů

Příloha č.20

Základní hospodářská dřevina: Cílový HS: Porostní typy: Smrkové Borové BK smíšené

Soubor lesních typů: /lesní typ/

Stanovištní řada: Edafická kategorie:

Les ochranný

Příloha č.20

021

011 013 016

SM

8Z 8N

02

BK SM JV

5Y 6Y 7Y 8Y 5Z 6Z 7Z 8R 9R 5J

C (W) N A

Exponovaná

01

BO BK

0Z 0R 4Y

Extrémní

F

021

02

SM

8M 8K

03

SM

9Z 9K

031

M KI

Kyselá

021

02

SM

8S

S B H D (W)

Živná

14

021

02

SM

8V 8Q

VO P Q

Oglejená T G R

Podmáčená L U

Lužní

Příloha č.20

6.7. Přehled zastoupení současných cílových hospodářských souborů Cílový hospod. soubor 55 53 75 2a 51b 73 51a 71a 2b 3 45 71b 57 79 1e 1d 1j 29b 77 59 1i 43a 41b 13a 1h 1g 39b Celkem

Plocha Ha 19 520 6 315 5 872 5 170 4 513 4 207 2 666 2 221 2 047 824 658 609 461 428 187 177 146 124 113 102 48 40 23 18 10 7 1 56 507

% zastoupení v celku 34,9 11,3 10,4 8,8 8,1 7,4 4,8 3,9 3,5 1,5 1,2 1,1 0,8 0,8 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

% naplnění předcházející mi HS 34,9 46,1 56,5 65,3 73,4 80,8 85,6 89,5 93,0 94,5 95,6 96,7 97,5 98,2 98,6 98,9 99,2 99,4 99,6 99,7 99,8 99,9 99,9 100,0 100,0 100,0 100,0

Příloha č.20

6.8. Přehled všech navrhovaných HS Lesní oblast: 27- Hrubý Jeseník HS


ZÁKLADNÍ DOPORUĆENÍ 1 2 3 4 5

19

Lužní stanoviště: 3U

197 191 29 297 290 41 411

Listnaté, smíšené

413 416

BO

415 417

DB

H,N 110

80-130

30

91 JS4,DB2,JV1,OL1,SM2,JL,BK,LP,JD

15%=BK,JV,JL,LP,JD,OL,DB

80-110

20

91 SM5,JS4,(JV,OL,DB)1,JL,BK,LP,JD

15%=BK,JV,JL,LP,JD,OL,DB

SM

H

100

OL

N

70

60-90

20

61 OL8,JS2,JV,JL,BŘ,OS,TP,VR

70%=JV,OL

N,P

90

80-100

20

81 OL6,JS3,JV1,JL,BŘ,TP,SM

70%=JV,OL

Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 3L,5L OL,JS

Exponovaná stanoviště středních poloh: kyselá - 4K9,4N, živná – 3A, 4S9,B9,A,F SM

N,P 110 100-130 (3K9,S9)

BK (3K9,S9)

listnaté ostatní-BŘ

43 431a

SM

431b

30

N,P 120 110-140

30

P,N 130 120-150

40

P,N 130 110-140

30

N

70

70-90

20

SM - zvěř a hniloba

30

436

BK

P,N 130 120-150

40

433

BO

30

435

DB

H,P, 120 100-130 N P,N, 130 110-140 H

45 451a

SM

451b


N,H, 100 P N,H 80

40

456

30

111 BK6,DB2,SM1,(JV,BO,MD,JD)1,LP, DG,JL 111 DB5,BK2,LP1,HB1,(BO,MD)1,JV,JD

30%=BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB,DB,DG

61 BK6,DB2,SM1,(JV,BO,MD,JD)1,LP, DG,JL


30%=BK,JD,DB,DG,JL,LP,HB

91 SM3,BO3,DB2,BK1,(MD,LP,JD)1,HB, DG 61 SM3,BO3,DB2,BK1,(MD,LP,JD)1,HB, DG 111 BK6,DB2,(BO,MD)1,(SM,JD)1,HB,LP, DG 101 BO6,DB(BK)3,(SM,LP)1,MD,JD,HB, DG 111 DB5,BK2,LP1,HB1,BO(MD)1,JD,DG

25%=BK,JD,LP,DB,HB,DG 25%=BK,JD,LP,DB,HB,DG 25%=BK,DB,LP,HB,JD 25%=BK,DB,LP,HB,JD 25%=BK,DB,LP,HB,JD

Živná stanoviště středních poloh: 3S,4S,3B,4B,4D,4H 90-120

30

70-100

30

BK

P,N 130 120-150

40

453

BO

H,N 110

90-120

20

457

listnaté ostatní BŘ,OS DB

N,H

60-80

20

70

P,N, 130 120-150 H

30

47 471a

SM

N,P 100 100-130

30

471b


N,P

80

70-100

30

N

70

60-80

20

477

91 SM4,BK2,DB1,JV1,BO(MD,JD)1,LP1, 30%=BK,JD,LP,DB,DG BŘ 101 BO5,BK2,DB1,(MD,JD)1,LP1,SM 30%=BK,DB,LP,JD

Kyselá stanoviště středních poloh: 3K,4K,5M N,P, 110 100-130 H N,H 80 80-100

455

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA Meliorační a zpevńující dřeviny alternativy (desítky %) (Příl. Č.4 k vyhl.č.83/1996)

81 SM5,(BK,DB)3,BO1,MD(JD)1,JV,LP, JS,TŘ 61 SM5,(BK,DB)3,BO1,MD(JD)1,JV,LP, JS,TŘ 111 BK6,DB1,MD(BO)1,SM1,JD1,JV,LP, TŘ,DG 101 BO5,SM2,DB(BK)2,JD(MD,LP)1,JDO, TŘ 61 SM5,(BK,DB)3,BO1,MD(JD)1,JV,LP, JS,TŘ 111 DB6,BK2,LP(HB)1,MD(BO)1,JV,TŘ, JD,SM

25%=BK,JD,LP,HB,JS,JV,JL,DB,JDO,TŘ 25%=BK,JD,LP,HB,JS,JV,JL,DB,JDO,TŘ 25%=BK,DB,LP,JV,JD,JS,JL,HB,JDO,TŘ 25%=BK,JD,LP,HB,JS,JV,JL,DB,JDO,TŘ 25%=BK,LP,JD,JV,JS,JL,HB,TŘ,DB,JDO 25%=BK,LP,JD,JV,JS,JL,HB,TŘ,JDO

Oglejená stanoviště středních poloh:4V,4O,4P

OL (smíšené)

81 SM5,JD1,DB1,KL1,LP(BO,MD)1, BK(JS,OL)1,JL,OS 25% - 4V - BK,JD,DB,LP,KL,JS,JL, 61 SM5,JD1,DB1,KL1,LP(BO)1, JDO,HB BK(JS,OL)1,OS 25% - 4O,4P - BK,JD,DB,LP,OS,JDO 61 OL5,SM(BO)3,(DB,JS,KL,JD,LP)2,JL, OS

16

Příloha č.20

51 511

SM

N,P 120 110-130

40

516

BK

P,N 140 120-150

40

510 517 53 531a

SM,KL,JS (5U)

P,N 110 110-130

30

101 SM6,BK3,MD(JD,KL,JS)1,BO,LP,JL, 30%=BK,JD,KL,LP,DG,JS,JL TŘ,BŘ 121 BK6,SM2,JD(KL,LP,JS)1,MD1,BO,JL, 30%=BK,JD,KL,JS,JL,LP TŘ 91 JS3,KL3,SM2,BK1,JD1,JL,LP,OL,DB 30%=BK,JL,LP,JD,KL

20

61 BK6,SM2,JD(KL,LP,JS)1,MD1,BO,JL

531b 536 55 551a 551b 556

Exponovaná stanoviště vyšších poloh: kyselá- 5 - 6N,K9, živná- 5 - 6F,A,S9,B9,5U

listnaté ostatní - BŘ

N

70

70-90

30%=BK,JD,KL,JS,JL,LP

Kyselá stanoviště vyšších poloh:5K,6K SM SM - zvěř a hniloba

P,N, 110 100-130 H N,H 80 80-100

40

91 SM6,BK3,MD(JD)1,KL,BO,LP,BŘ,DG

25%=BK,JD,LP,DG

BK

P,N 130 120-150

30

61 SM6,BK3,MD(JD)1,KL,BO,LP,BŘ,DG

25%=BK,JD,LP,DG

40

111 BK6,SM2,JD1,MD1,BO,LP,KL,DG

25%=BK,JD,LP,DG

SM SM - zvěř a hniloba

H,N, 110 100-130 P H,N 80 70-110

30

BK

P,N 130 120-150

40

557 57 571a

listnaté ostatní-BŘ

N,H

20

SM

N,P 110

90-130

40

571b


N,P

80

70-110

30

577 59 591a

OL (smíšené)

N

70

60-90

20

SM

P,N 100

90-120

40

591b


P,N

80

70-110

30

597 71 711 716 73 731a 731b 75 751a 751b 756 77 771 79 791 O1 011 013 016

OL (smíšené)

N

80

60-90

20

Živná stanoviště vyšších poloh: 5- 6 S,B,D

70

60-80

40

91 SM6,BK2,MD1,JD(KL)1,BO,LP,JS,TŘ, 25%=BK,JD,KL,JL,LP,JS,JDO,TŘ JL 61 SM6,BK2,MD1,JD(KL)1,BO,LP,JS,TŘ 25%=BK,JD,KL,JL,LP,JS,JDO,TŘ 111 BK6,SM(KL)2,JD1,MD1,JS,JL,LP,BO, 25%=BK,JD,KL,JL,LP,JS,JDO, TŘ 61 SM6,BK2,MD1,JD(KL)1,LP,JS,TŘ,JL 25%=BK,JD,KL,JL,LP,JS,JDO,

Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5V,6V,5O,6O,6P,6Q 91 SM6,JD2,KL(BK)1,OL1,BO,BŘ,OS, MD,JS 61 SM6,JD2,KL(BK)1,OL1,BO,BŘ,OS, MD,JS 61 OL5,SM4,(JS,KL)1,JD,OS,JL,BŘ

25% - 5,6V BK,JD,KL,JS,JL,LP,JDO 25% - 5,6O,P - BK,JD,JDO,BŘ,OS

Podmáčená stanoviště středních a vyšších poloh: 4G,5G,4V9,5V9,6V9, 81 SM6,JD2,KL(JS)1,OL1,BO,OS,BK,LP, DB 61 SM6,JD2,KL(JS)1,OL1,BO,OS,BK,LP, 20% - 4G,4V9 - BK,JD,DB,KL,LP,OL,OS 15% - 5,6G,V9 - BK,JD,KL,OL,OS DB 71 OL5,SM3,(JS,KL)2,OS,JD,JL,BŘ

Exponovaná stanoviště horských poloh: 7N, 7K9, 7S9, 7F SM

P,N 130 120-150

40

111 SM8,BK2,KL,JD,BŘ,JŘ

15%=BK,JD,KL,JŘ

BK

P,N 140 120-150

30

121 BK5,SM3,KL2,JD,JŘ

15%=BK,JD,KL,JŘ

SM

P,N 130 120-150

40

111 SM8,BK2,JD,KL,BŘ,JŘ

15%=BK,JD,JŘ

SM - gen. nevhodné

N,H

30

71 SM8,BK2,JD,KL,BŘ,JŘ

15%=BK,JD,JŘ

SM

P,N 130 120-150

40

111 SM8,BK(KL)2,JD,BŘR,JŘ

SM - gen. nevhodné

N,H

80-100

30

71 SM8,BK(KL)2,JD,BŘ,JŘ

15%=BK,JD,KL,JŘ

BK

P,N 140 120-150

30

121 BK5,SM3,KL2,JD,JŘ

15%=BK,JD,KL,JŘ

SM

P,N 130 120-150

SM

P,N 120 110-140

Kyselá stanoviště horských poloh: 7M, 7K 90

80-100

Živná stanoviště horských poloh: 7S 90

15%=BK,JD,KL,JŘ

Oglejená stanoviště horských poloh: 7V, 7O, 7P, 7Q 40

111 SM9,(BK,KL)1,JD,OL,BŘ,JŘ

5-10%=BK,JD,KL,BR,JŘ

Podmáčená stanoviště horských poloh: 7G,7R 40

101 SM9,BŘ(JŘ)1,JD

5%=JD,JŘ,BŘ

Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z,0R,8R,9R,4Y,5Y,6Y,7Y,8Y,5Z,6Z,7Z,5J SM

V,N 150

150-f

∞

SM6,(BK,KL)4,JD,BŘ,BO,KL

BO (0Z,0C) BK s KL

V,P 150 V,P 150

150-f 150-f

∞ ∞

BO6,DB2,BK1,SM1,BŘ,LP,JD BK5,(KL,LP,JS,JL,DB)3,SM(JD,BO)2

10-30%=dle SLT 5%=dle SLT 30-90%=dle SLT

Příloha č.20

02 021a 021b 03 031

Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace: 8Z,8M,8K,8S,8Q,8N,8V SM

V

SM gen. nevhodné

150-f

150-f

V,N 120 110-130

∞ 40

SM9,JŘ1,BK,KL,BŘ,

BK,JŘ,BŘ,KL

101

Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni: 9K,9Z SM (KOS)

V

200-f

200-f

∞

SM8,JŘ2,BŘ,VR

JŘ

Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou: kyselá - 3 - 6N,K9,7K9, živná - 3 - 6S9,B9,A,F,7S9 401

SM smíšené

V,P

150

50

406

BK

V,P

150

50

501 506 701

SM smíšené

V,P

150

50

121 BK6,DB2,SM1,(JV,BO,MD,JD)1,LP, DG,JL 121 BK6,DB2,SM1,(JV,BO,MD,JD)1,LP, DG,JL 121 BK6,SM2,JD(KL,LP,JS)1,MD1,BO,JL


BK

V,P

150

50

121 BK6,SM2,JD(KL,LP,JS)1,MD1,BO,JL

30%=BK,JD,KL,JS,JL,LP

SM

V,P

150

50

121 SM8,BK2,KL,JD,BŘ,JŘ

15%=BK,JD,KL,JŘ

30%=BK,JD,JV,JS,JL,LP,HB,DB,DG 30%=BK,JD,KL,JS,JL,LP

VYSVĚTLIVKY: - porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD,JD,JDO,DG se zařazují do smrkových; porosty s převahou VJ, do borových; porosty LP,JV,KL,JL do bukových; DBČ do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní; - základní doporučení:

1 - hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V – výběrný n, p – předsunuté prvky 2 - doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3 - rozsah přípustného obmýtí 4 - obnovní doba 5 - počátek obnovy

- cílová druhová skladba + alternativy: ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Neodpovídá současnému stavu lesů. Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny porostní typy podle porostní skladby zastoupených v cílovém souboru. Porosty DB a BK by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na DB a BK. Alternativy pak ukazují další přípustné možnosti volby skladby dřevin v jednotlivých hospodářských souborech v návaznosti na porostní typy. - meliorační a zpevňující dřeviny: uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS v dané PLO

Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP v dané oblasti.

18

Příloha č.20

7. ZDRAVOTNÍ STAV LESA Kapitola ochrany lesa v oblastním plánu rozvoje vychází z metodiky šetření ochrany lesů (Macků 1990) a metodiky OPRL (Macků 1996). Vzhledem k transformaci polesí LZ SmSL na revíry LS a LČR a ostatní vlastníky; lze obtížně analyzovat jednotlivé numerické údaje z minulosti. Numerické údaje budou tedy analyzovány pouze plošně za LHC (dle plochy LO v LHC – viz. kapitola výsledky hospodaření). Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a především ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP (zejména LS Jeseník) a vlastního šetření OPRL (LS Javorník – proběhlo již v roce 1996). Většinou však šetření OPRL pro oblast PLO 27 proběhne v roce 1999 (LS Janovice, Albrechtice, Loučná, Hanušovice). Výsledná dlouhodobá opatření rozvoje lesů by měla vycházet z principu předběžné opatrnosti v souvislosti se změnami ekolog. podmínek.

7.1. Škodliví činitelé Přehled škodlivých činitelů v kulturách Škody hospodařením: jsou souborem škodlivých příčin, které jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost a vývoj odolnosti založených kultur vůči následným škodlivým činitelům. Jedná se o kvalitu samotného zalesnění a zalesňovacího materiálu (kvalitu provenienční a biologickou). Škody zvěří: v kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v polohách s vysokou koncentrací zvěře v zimních měsících, případně vytahováním sazenic v jarních měsících. Zejména v minulosti byla zvěř faktorem limitujícím možnost obnovy porostů (např. Obří skály). Škody PLO 27 jsou působeny zvěří jelení a kamzičí. Méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na modřínu a ostatních vtroušených dřevinách. Sucho: se výrazně projevilo zejména v letech 1993 a 1994. Jarní přísušky se dostavují koncem dubna až v květnu. Více se pociťují na plochách otevřených k jihu, sutích a na velkých pokalamitních plochách. Zamokření: není rozhodujícím problémem PLO 27, vyjma rašelinišť. Mráz: způsobuje zejména škody v jarních měsících v mrazových polohách na předčasně vyrašených kulturách nebo zmlazení buku a smrku. Mrazovými polohami jsou údolí podél vodotečí s plochým a zamokřeným dnem. Dále působí mráz škody vymrzáním (vytahováním) sazenic zvláště na lokalitách ovlivněných vodou. Ke škodám mrazem můžeme zahrnout i škody fyziologickou sypavkou (fyziologickým suchem), i když zde mohou spolupůsobit i jiné vlivy např. imise, vítr. Toto poškození může být i důsledkem nevhodné provenience. Tyto škody byly výraznější na jaře 1996 (např. na Obřích skalách). Buřeň: se začíná rozvíjet již v rozvolněných narušených porostech, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Ve vyšších polohách je to metlice, třtina, ostřice, méně bika, sítina. V nižších polohách nejvíce škodí maliník, ostružiník, na vlhčích místech třtina, sítina a na teplejších místech starček. Z plevelných dřevin jsou v nižších polohách nejvýznamnější bříza, jeřáb, jíva. Tyto plevelné dřeviny však v prvcích systémů ekologické stability (SES) nebo ve vyšších polohách (JŘ) mohou tvořit cennou příměs (např. vrba slezská na Obřích skalách).

Příloha č.20

Houbové choroby: Václavka se projevuje v odrůstajících kulturách poškozením kořenového systému a následným žloutnutím jehličí smrčků až jejich usycháním. Hlodavci:se týkají zejména myšovitých hlodavců. Škodí na kořenových krčcích sazenic a zmlazení, až přibližně do tloušťky 5 cm. Poškozeny ohlodáváním kůry jsou zejména kmínky buku, klenu, modřínu i pod sněhem. Větší problémy s myšovitými hlodavci byly v roce 1994 na revíru Sedlo. Hmyzí škůdci: klikoroh se vyskytuje pomístně a má klesající tendenci vlivem omezení pasečného způsobu (po roce 1993). Na LS Jeseník se vyskytl např. na revíru Sedlo a Mlýnky (606 D 15,519, 501 C1). Výskyt lýkohuba drvaře byl zaznamenán v roce 1992 na Obřích skalách (por. 141 B1). Škody těžbou a přibližováním:se pomístně objevily na přirozeném zmlazení při dotěžování porostních zbytků a kůrovcových stromů zejména při vyklizování. Dále k nim docházelo při zpracování vývratů v kulisách, které napadly do kultur. Celkově škody těžbou a přibližováním nebyly velké. Lze však předpokládat jejich nárůst vzhledem k rozšiřování podrostního hospodářství. Průmyslové exhalace (imise): se v kulturách nejškodlivěji projevují překyselením povrchové vrstvy půdy, zvláště v exhalačním pásmu ohrožení B. Ostatní škody člověkem: byly zanedbatelné vzhledem k odlehlosti oblasti od osídlených center. Určité škody vznikají při sběru lesních plodin, lyžování a turisty. Přehled škodlivých činitelů ve starších porostech Zdravotní stav mlazin a starších porostů je ovlivňován řadou biotických a abiotických činitelů, ale i hospodařením člověka a působením imisí. Zdravotní stav starších smrkových porostů je nadále neuspokojivý i přes snížení ohryzu a loupání zvěří, absenci rozsáhlých větrných kalamit a snížení imisního zatížení. Extrémní vláhový deficit v letech 1993, 1994 se projevil spolu se stávajícím poškozením imisemi v kůrovcové kalamitě. Nahodilé těžby v PLO 27 v období 1983 – 1992 činily 58% celkové těžby. Vítr: je nejvýznamnějším abiotickým činitelem.Vlivem vysokého podílu smrkových porostů v PLO, v některých případech i pěstebně zanedbaných, poškozených houbovými chorobami a loupáním zvěří, jsou tyto porosty mimořádně náchylné škodám větrem často působícím v součinnosti se sněhem. V důsledku toho má vítr rozhodující vliv na výši nahodilých těžeb v oblasti 27. V době šetření 1994 významné škody větrem vznikly například na revíru Vodopády. Sníh a námraza: mokrým sněhem jsou ohroženy smrkové porosty do stáří 30 – 40 let. Ohroženější jsou porosty alochtonní (nepůvodní), pěstebně zanedbané a zvěří poškozené porosty. Škody námrazou jsou soustředěny zejména ve vrcholových partiích. Sucho: škody byly patrné zejména v posledních letech. Kombinace vláhového deficitu v roce 1993 a 1994, semenných roků 1992 ,1995 při stávajícím imisním zatížení měly vliv na další oslabení,což se projevilo kůrovcovou kalamitou. Imise (průmyslové exhaláty): místní zdroje znečištění jsou minimální, závažný je dálkový přenos imisí, který je údajně zejména z polské strany. Měsíční aritmetické průměry koncentrací imisí za rok 1994 na měř. stanici ČHMÚ v Jeseníku udává tabulka č. 3.

20

Příloha č.20

Naměřené hodnoty jsou však zavádějící vzhledem k tomu, že tato stanice vzhledem k celé PLO 27 je v imisním stínu. Tabulka č. 3 Průměrné měsíční koncentrace imisí 1 SO2 Prac h NOx NO2 O3 -

2 58

3 15 36

4 16 55

5 12 36

6 14 41

7 11 51

8 11 44

9 14 36

10 21 37

11 19 28

12 22 23

16 40

-

10 9 -

11 10 -

9 8 90

7 7 97

8 8 -

9 8 -

9 8 80

14 12 67

13 11 57

14 13 57

10 9 75

Měrnou jednotkou jsou mikrogramy na kubický metr vzduchu Hygienické normy : SO2 150 mg/m3 Prach 150 mg/m3 NO 100 mg/m3 x NO 100 mg/m3 2 O 160 mg/m3 3 Hmyzí škůdci:z výše uvedených důvodů v roce 1993 v celém regionu nastalo přemnožení kůrovců, které doznívá do současnosti. Jde zejména o lýkožrouta smrkového (Ips typographus) doprovázeného lýkožroutem menším (Ips amitinus) ve vyšších polohách, případně lýkožroutem lesklým (Pityoggenes chalcographus) v mladších porostech či na slabších větvích starých smrků, a to i v polohách nad 1000 m. n. m. (Šerák). Tento kůrovec může být v mladších porostech v nižších polohách doprovázen lýkohubem matným (Polygraphus polygraphus). Ploskohřbetka byla zjištěna na revíru Smrk. Šíři hmyzích škůdců doplňují smolák smrkový a tesaříci. Houboví škůdci : václavka je rozšířena v nižších polohách. Červená hniloba je především ve smrkových porostech na bývalých zemědělských pozemcích, zejména v porostech poškozených zvěří. Převážně ji způsobuje houba pevník krvavějící. Pomístně se vyskytují choroši na buku (troudnatec kopytovitý). Kořenovník vrstevnatý se vyskytuje sporadicky. Ohryz a loupání : ohryzem je poškozován jak smrk (jedle), tak i listnaté dřeviny. Ohryzané a loupané porosty jsou napadány houbovými chorobami a spolu s působením ostatních činitelů se stávají velmi labilními. Zásadním opatřením v ochraně vůči zvěři zůstává úprava jejich stavů (normované stavy, poměr pohlaví). Sesuvy: s ostatních abiotických činitelů se stále nebezpečněji projevují přívalové srážky (např. na Mračné). Je nutné zabránit vytváření podmínek ke vzniku těchto škod, a to zejména při rekonstrukci a úpravě cestní sítě, těžbě (erozní rýhy po LKT, lanovkách apod.) a zamezení dalšího plošného odlesnění.

7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Návrh opatření v lesích ohrožených imisemi Opatření proti škodám imisemi můžeme rozlišit do dvou základních skupin. Prvou skupinou, která zahrnuje převážně pěstební opatření v rámci výchovy porostů, sleduje vytvoření mohutného asimilačního aparátu, ale i zejména u starších porostů péči o dokonalý zápoj. Druhá skupina opatření sleduje úpravu chemismu půdy (hnojení).

Příloha č.20

Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli Ochranu vůči abiotickým činitelům řešíme v rámci vnitřní a vnější prostorové úpravy lesa. Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let), případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích. Cílem výchovy jsou hluboce zavětvené stabilní smrky (nedovolit po dobu výchovy odeschnutí spodních větví). Toho lze dosáhnout silnými zásahy v nejmladších věkových stádiích (viz Provozní systémy). Účelem takových výchovných zásahů je snížení štíhlostního koeficientu (vhodného i z hlediska působení škod sněhem), větve částečně brání loupání vysoké zvěře. Pokud dojde k ohryzu je tento rychleji zalit pryskyřicí díky větší asimilační ploše, která je také vhodnější z hlediska působení imisí. Při snížení štíhlostního koeficientu pod 0,8 dochází k omezování škod sněhem. Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmístění prvků statické stability lesa, která má dlouhodobou funkci. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. Zpevnění smrkových porostů můžeme provádět: a) při zalesňování - vytvářením proluk (nezalesněných pruhů) pro možnost vytvoření porostního pláště - zalesňováním zpevňujícími dřevinami (jednotlivě, v pásech, nebo v porostních okrajích b) v kulturách - doplňováním a vylepšováním zpevňujícími dřevinami (dbát na ekol. nároky jednotlivých dřevin)BK cca do 1100 m. n. m. KL cca do 1150 m. n. m. + vlhko JS cca do 800 m. n. m. + vlhko MD cca do 1000 m. n. m. (1100) JŘ cca do 1000 m. n. m. a více (na exponovaných částech a prvcích SES i OL, OS, BŘ, JŘ, keře dle HS) c) v mlazinách - vytvářením rozluk, t.j. vyřezáváním pásů o šířce cca 8 m (nejlépe při rozčleňování) na holo s dosazením zpevňujícími dřevinami (nebo několika kusy odrostků zpevňujících dřevin s individuální ochranou – vhodné jsou dřeviny, jež brzy a hodně plodí KL, JŘ, případně MD). Vzdálenost rozluk od sebe by měla být na 3 – 4 pracovní pole. d) v tyčovinách - vytvářením závor, tj. proředěním za účelem zpevnění kořenové soustavy a vytvoření podrostu.Vytváření závor však nelze jednoznačně doporučit vzhledem k častému poškození tyčovin zvěří. e) mezi staršími a mladšími porosty kde je nebezpečí, že po smýcení staršího porostu by došlo k vyvrácení vedlejšího mladšího porostu. - vytváření odluk, tj. obnovou pruhu staršího porostu podél mladšího porostu (na holo nebo clonně) za účelem vytvoření pláště podél mladšího porostu. f) v obnovovaných porostech - podsadbami zpevňujících dřevin

22

Příloha č.20

Návrh opatření v por. narušených a ohrožených kalamitními škůdci Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách a v Koncepci ochrany lesa pro oblast Jeseníky. Určité zlepšení v ochraně vůči kůrovcům se jeví ve využití účinnějších feromonových odparníků(např. EcolurelT, Phero – plates) Využití účinnějších a k životnímu prostředí šetrnějších insekticidů a aplikátorů (Elektro- Dyne, mikronizéry, ULV trysky) V podmínkách LS Jeseník se jeví vysoce účelné pálení klestu v rámci čistoty lesa (i přes svá rizika) vzhledem k problémů s kůrovci (drobnými – Pityogenes chalkographus, Polygraphus polygraphus a pod .) a dřevokazem (Trypodendron lineatum). Ochranná opatření předpokládají především: 1) Preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) Permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) Včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) Dočišťovat ohniska žíru 5) Upřednostňovat stromové lapáky 6) Využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. 7) Upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním a pálením

Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených zvěří Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření: Stavy, péče o zvěř , přímá ochranná opatření 1) Snížení stavu zvěře jelení i kamzičí na stavy únosné, dbát o rovnoměrné zastoupení věkových tříd a pohlaví v populaci 2) Únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávací ploch (KSP) – viz metodika Prof. Mrkvy. Údaje o nasčítaných stavech nemusí být spolehlivé. 3) Zvyšovat úživnost lesa políčky pro zvěř, rekultivacemi luk, komolením měkkých listnáčů, péčí o plodonosné dřeviny. Pro výsadbu plodonosných dřevin využívat okraje cest, prvky SES (rozluky, zpevňovací pruhy) a pod. 4) Racionalizovat přikrmování zvěře na základě jejich biol. potřeb (vyloučení jádra v předjaří a zvýšení podílu dužnatého krmiva a letniny v této době) 5) Kácet okusové dřeviny v předjaří (např. v hromadnicích) 6) Uplatnění přímých ochranných opatření (individuální, skupinová, velkoplošná ochrana – oplocenky). Tato ochrana je řešena v popisu porostů s důrazem na zpevňující pruhy, list. části a záchranu genofondu. Využití nových repelentů (např. Lavanol) či netradiční materiály (ovčí vlna, vlasy apod.) 7) Využívat přezimovací obůrky 8) V porostech prvků SES případně v lese ochranném výchovou udržovat hluboké koruny (až po zem) mimo jiné také za účelem omezení škod zvěří, podrobně viz Regionální projekt záchrany horských ekosystémů v oblasti Jeseníky ( ÚHÚL – 1993), Koncepce ochrany lesů v oblasti Jeseníky (ÚHÚL, 1994) a Opatření ke snížení škod zvěří ( MZ 1995).

EKOLOGICKÁ STABILITA Ohrožení porostů škodlivými činiteli

Příloha č.20

Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa se zabývá ohrožením těmito základními škodlivými činiteli: - směrem bořivých (přepadavých) větrů a lokalitami narušenými větrnými polomy - lokalitami podmáčenými a tedy ohroženými větrnými polomy - lokalitami ( oblastmi) ohroženými sněhem a námrazou - lokalitami se zvýšenou koncentrací zvěře a poškození ( či poškozování) zvěří - pásmy ohrožení imisemi a porosty silně poškozenými imisemi Ekologická stabilita lesních porostů (SES) Obnova ekologické stability se zabývá dvěma okruhy: a) Územním systémem ekologické stability – ÚSES ( týká se biocenter a biokoridorů různých úrovní z hlediska přirozených společenstev, původních a klimaxových porostů apod. Biocentra propojená biokoridory tvoří kostru ekologické stability). b) Systémem statické stability – ( týká se vnější vnitřní prostorové úpravy lesa, zpevňovacích pruhů a pod) Územní systém ekologické stability tvoří biocentra a biokoridory. Vytváří síť ( kostru) ekologické stability.Tato kostra může navazovat na síť statické stability ( zpevňovací prvky). Rozlišujeme lokální systém ekologické stability, který musí být tvořen především porosty staticky stabilními, hospodářsky samostatnými, jejichž dřevinná skladba je blízká přirozené. Regionální a vyšší SES musí splňovat především podmínku trvalosti, tedy uchování a umožnění rozvoje lesního společenstva ve všech aspektech. V biocentrech se musí hospodařit tak, aby byla zachována (případně se ještě rozvinula směrem ke klimaxovým dřevinám) současná dřevinná skladba. Přichází tedy v úvahu pouze jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrný způsob). Zákresy výše uvedených biocenter budou součástí mapy dlouhodobých opatření OPRL. Návrh vnější porostní prostorové úpravy ohrožených porostů Vnější prostorová úprava se zabývá soustavou statického zpevnění porostů ve smyslu jejich vzájemného krytí na úrovni mýtních článků a je součástí mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa v OPRL. Využívá systému liniových stabilizačních prvků – odluk, rozluk (zpevňovacích pruhů odolných dřevin), závor a obseků. V mapě dlouhodobých opatření OPRL se globálně používají liniové stabilizační prvky založené obnovou (např. rozluky, odluky), výchovou (např. závory) a obseky. Na rozdíl od dřívějších map ochrany lesa se neuvažuje se stabilizačními prvky v rámci dlouhodobých opatření jež by řešila strategický záměr zpevňování prostorů zejména ve vrcholových partiích terénních předělů (např. podél rozdělovací sítě na hřebenech proti přepadavým větrům) a jež by se provedla až v tom deceniu, kdy dojde k obnově porostů přiléhajících k tomuto stabilizačnímu prvku. Výstupem OPRL bude mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa, mapa ÚSES a závěry z ochranářského šetření budou zahrnuty do rámcových směrnic hospodaření.

24

Příloha č.20

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Lesní oblast 27 – Hrubý Jeseník zaujímá kromě vlastního horského masivu Hrubého Jeseníku také JZ část Rychlebských hor a oblast Králického Sněžníku. Plošně zasahuje do LS Javorník, LS Jeseník, LS Město Albrechtice, LS Hanušovice, LS Karlovice ve Slezsku, LS Loučná nad Desnou a LS Janovice. Jedná se o horské a vyšší horské polohy v nadmořské výšce od 500 m. n. m. po 1 491 m. n. m. s průměrnou nadmořskou výškou okolo 1 000 m. n. m. Z hlediska dopravního zpřístupnění je možno konstatovat, že převážná část této oblasti je dobře zpřístupněná sítí převážně údolních a etážových odvozních cest, i když mezi jednotlivými LS existují rozdíly co do hustoty a kvality. Inventarizace odvozních cest byla prováděna na jednotlivých LHC v rámci přípravných prací před tvorbou LHP, většinou podle staré ČSN 73 6108. Při inventarizaci odvozních cest podle pracovních postupů pro OPRL je třeba u svážnic dříve klasifikovaných jako S1 podle technických parametrů a stavu rozhodnout o jejich případném zařazení do soupisu cest odvozních. Nejvíce těchto svážnic se nachází na LS Loučná. Stav šetření zpřístupnění lesa na jednotlivých LS LHC Jeseník: - inventarizace odvozních cest provedena v r. 1995, hranice transportních segmentů vymezeny, návrh limitujících těžebně – dopravních technologií není vypracován, lesní odvozní celky nejsou vylišeny LHC Javorník: - inventarizace odvozních cest je podle stavu k 1.1. 1997, hranice transportních segmentů jsou vymezeny, není vypracován návrh limitujících těžebně – dopravních technologií, lesní odvozní celky vymezeny LHC Janovice: - inventarizace odvozních cest byla provedena v r. 1989 podle staré ČSN 73 6108, nutno revidovat vylišení transportních segmentů, vymezit hranice lesních odvozních celků, vypracovat návrh limitujících těžebně – dopravních technologií LHC Město Albrechtice: - inventarizace lesních odvozních cest byla provedena v r. 1990 a aktualizována v r. 1997. Hranice transportních segmentů a lesních odvozních celků jsou vylišeny, návrh limitujících těžebně – dopravních technologií nutno vypracovat LHC Karlovice ve Slezsku: - inventarizace odvozních cest byla provedena v r. 1992 a aktualizována 1997. Vymezení transportních segmentů bylo provedeno, hranice lesních odvozních celků nejsou vylišeny, návrh limitujících těžebně – dopravních technologií nutno vypracovat. LHC Hanušovice: - inventarizace odvozních cest je podle stavu k 1.1. 1995 podle staré normy, nutno aktualizovat. Hranice transportních segmentů jsou vylišeny, hranice lesních odvozních celků nutno vylišit, vypracovat návrh limitujících těžebně – dopravních technologií. LHC Loučná nad Desnou: - inventarizace lesní dopravní sítě byla provedena v r. 1994 podle staré normy, transportní segmenty byly vylišeny. Nutno aktualizovat inventarizaci, vymezit hranice lesních odvozních celků a vypracovat návrh limitujících těžebně – dopravních technologií. Na všech LHC je třeba zrevidovat návrhy odvozních cest a případně doplnit podle současného stavu o nové návrhy, zjistit současné vlastníky lesních majetků a odvozních cest a doplnit údaje k cestní síti podle požadavků vyplývajících z platné metodiky OPRL.

79852,1

Výchovná 84432,3

133,5 150,1 1082,2 182,4

126,8

107,3

1155,2

147,6

Z toho nezdar

Přírůst holiny

Opakované skutečné

Opakované plánované

750,6

725,0

Zalesnění skutečné

1173,2

1219,5

1097,8

734,3

1338,2

1265,5

1288,7

729,4

Prob.

Prořez.

Prořez. Zalesnění plánované

Provedeno

Roční úkol

Prob.

60101,1

Z toho před nahod. Nahodilá 50247,8

2995,7

284574,0

Nahodilá 220934,6

Z toho

2929,8

367346,4

351534,6

Celkem

Těžba

Těžba

342027,3

1984

345053,1

1983

Plán

LO 27

181,3

1025,1

188,5

165,0

816,9

822,5

1226,4

912,4

1109,6

3380,9

75056,9

61347,4

314117,0

404218,9

342927,8

1985

9. VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

Příloha č.20

216,8

869,7

190,8

192,4

877,4

859,7

1073,3

2181,4

1103,8

3120,4

82597,4

43914,6

192911,5

356534,9

324954,1

1986

26

196,3

810,8

197,8

203,9

877,8

872,4

1205,8

2607,8

1069,8

3050,9

75279,1

27121,3

156484,2

348949,4

319735,5

1987

218,3

813,3

196,0

203,6

862,7

876,3

1094,8

3216,9

1056,3

2997,5

84981,7

26416,6

149007,9

326203,6

314501,5

1988

245,9

839,7

239,3

203,2

828,9

831,4

1057,4

3140,1

1076,2

3008,0

88768,5

29041,2

145939,5

334115,0

314687,1

1989

302,0

676,3

257,9

203,2

788,3

873,8

1015,9

3424,7

1056,3

2999,6

106866,9

31328,4

125048,9

273287,0

314687,1

1990

322,0

701,4

336,4

143,3

734,4

794,8

1128,9

2564,0

1064,0

2954,4

111577,8

49203,9

200261,7

290817,0

309933,8

1991

292,1

540,9

292,3

150,0

625,1

791,7

1031,6

2769,1

1060,3

2960,6

126851,1

47480,4

143874,2

261587,6

309025,0

1992

230,5

851,5

215,6

172,5

791,4

818,6

1134,2

2330,2

1098,3

3039,8

91626,4

42620,3

193315,3

331459,4

323693,5

Průměr

Příloha č.20

10. MAJETKOVÉ POMĚRY V OBLASTI 10.1. Vývoj vlastnických poměrů Plocha celé lesní oblasti spadá do masivu Hrubého Jeseníku, hlavně do jeho moravské části a do masivu Králického Sněžníku. Až do roku 1926 zde byly lesy vesměs v nestátních rukou a patřily soukromým a církevním držitelům. Po roce 1918 byly některé majetky buď celé nebo z části postátněny podle zákona o pozemkové reformě ( záborového) č. 215/1919 Sb. Do této kategorie patřil v první řadě 1. Velkostatek Branná, spravovaný lesním úřadem Hanušovice o výměře asi 7800 ha lesů,který od začátku 17. století až do roku 1926 patřil liechtensteinské primogenituře a jehož posledním soukromým držitelem byl Jan II. z Liechtenštejna. Po jeho postátnění byl celý majetek , zvětšený o některé drobné lesy, změněn na Správu stát. lesů o výměře asi 9000 ha, načež za okupace byl rozdělen na dvě lesní správy a jeho organizace byla přizpůsobena říšským lesům, po roce 1945 byl obnoven stav z roku 1938. Šlo tu o majetek držebnostně i majetkově konsolidovaný, kde první hospodářská úprava byla vypracována už v roce 1773, od roku 1851 se tu hosp. úprava lesů prováděla už pravidelně, při čemž zařízení z roku 1904 vypracované podle zásad les. Rady Wiehla daleko předčilo úroveň své doby. Vlivy lesu škodlivé působené hlavně abiotickými faktory byly celkem únosné. Doprava dřeva se tu dlouho dála volnou plávkou hlavně po Krupé a po Moravě i jejich přítocích a to až téměř do konce 19. století, načež byla nahrazena dopravou po ose prováděnou pomocí úzkokolejných gravitačních železnic a později po cestách. 2. V sousedství panství Branná se nalézal velkostatek Králíky, který původně často střídal své majitele, až jej v roce 1647 sňatkem získali Althánové, kterým rovněž náležel až do konfiskace.Z celého majetku však do oblasti 27 patří jen část revíru Horní Morava o výměře asi 360 ha. 3. Dalšími majetky postiženými pozemkovou reformou po roce 1926 byla část jež byla postátněna z velkostatku Janovice, revírů Stará Ves, Karlov a Nová Ves o celkové výměře 4364 ha, která patřila rodu Harrachů, držitelům panství Velké Meziříčí, z nichž poslední byl František Harrach, k jehož lesnímu majetku byly připojeny některé části 4.Velkostatku Bruntál (Malá Morávka, Karlov II, a Nová Ves) o celkové výměře asi 5300 ha, jehož držitelem byl Řád německých rytířů,čímž vznikla další Správa státních lesů, a to Karlov o výměře asi 7800 ha lesů. Daleko větší plochy lesů však získaly státní lesy po roce 1945, a to konfiskací podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. kdy byly postátněny lesy německých majitelů, a to 5+6. velkostatků Loučná a Sobotín o výměře asi 6141 ha lesů, když majiteli prvního až do 18. století byli Žerotínové, později Mitrovští a po roce 1883 stavbami železnic a silnic zbohatlí Kleinové, původně zahradníci z Kociánova. Posledním z nich byl František Klein. Jejich majetek byl převzat celý. 7.Velkostatek Velké Losiny, který neměl zdaleka tak bohatou minulost, protože v 16. až 19. století byl spojen s předchozím, až jej v roce 1802 Jan Ludvík hrabě ze Žerotína prodal poručníkům Karla III. z mladší karolínské větve ( sekundogenitury) Liechtenštejnů. Dalším majitelem se pak stal v roce 1908 na základě rozhodnutí zemského soudu v Brně princ Alois Liechtenštejn, po němž dědil jeho syn František Josef II, panující kníže v Liechtenštejnsku, jemuž byl majetek v roce 1945 konfiskován. Poslednímu a předposlednímu držiteli patřila na Moravě panství Budkov, Hostín, Velké Losiny a Moravský Krumlov, kde měli také ústřední správu.Celkem těmto majitelům kolem roku 1910 patřilo na Moravě asi 19000 ha půdy, z čehož na Velké Losiny připadlo 5306 ha lesů. Ovšem úroveň hospodaření na těchto majetcích nebyla zdaleka tak vysoká jako na majetcích primogenitury, při čemž jedním důvodem bylo, že vedoucí úředníci obou majetků se velmi těžko snášeli a pro Losiny nemohli najít společné řešení, které by oboustranně vyhovovalo. Konečně poslední část velkostatkářských lesů byla postátněna až po roce 1948, a to na základě zákona o revisi pozemkové reformy číslo 142/1947 Sb.šlo tu o

Příloha č.20

8. část Spojeného panství Jánský Vrch, Jeseník a Zlaté Hory, což byl rozsáhlý církevní majetek, který po staletí patřil biskupství (od roku 1914 arcibiskupství) Vratislav s výměrou 31686 ha lesů, z nichž do sledované oblasti patřily jen bývalé revíry Lipová, Jeseník, Mnichov, Vidly, Vápenná a část Skorošic o celkové výměře asi 8000 ha lesů.I zde bylo hospodaření velmi dobré úrovně vedené znamenitými odborníky. Plánovité hospodaření se tu soustavně provádělo od čtyřicátých let minulého století. Kromě toho zde bylo několik obcí, které vlastnily lesní majetky o výměře 55- 216 ha lesů, které byly rovněž v roce 1953 postátněny (např. Dolní Lipová 79 ha, Vápenná 99 ha, Vrbno 101 ha, Jindřichov 58 ha, Velké Losiny 157 ha, Sobotín 216 ha a další s menšími výměrami) celkem asi 1000 ha. Všechny tyto majetky byly časem rovněž zestátněny, a to soukromé i církevní, jejichž majitel žil v Německu, podle zákona číslo 12/1945 Sb.a obecní lesy podle zákona č. 279/1949 Sb. k 1.1.1953. V roce 1991 započal restituční proces navracení lesních majetků fyzickým osobám dle zákona č. 229/91 Sb. Dle zákona č. 229/91 Sb. přešlo vlastnictví lesních pozemků na města a obce. Při navracení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky s.p. V současné době dle výše uvedené historické držby spravují nejvýznamnější podíl lesů v oblasti LČR. Obce a jiní vlastníci s držbou do 100 ha lesů tvoří zanedbatelný zbytek držby lesů. Otázka církevních lesů zde zatím, jako všude, nebyla řešena.Vlastnické hranice byly při obnově LHP respektovány již od roku 1993 v tom rozsahu, v jakém byly lesy vydávány oprávněným osobám.

10.2. Přehled větších vlastníků lesa s orientační výměrou v LO 27 LS Jeseník

Hanušovice Janovice Loučná Desnou

Vlastník Čupr Antonín a Slavomír, Bělá pod Pradědem, Adolfovice 260 Holinka Rudolf, Zlaté Hory, Nádražní 175 Chmelař Pavel, Jeseník, Dvořákova 348 Nitsche Rudolf a Helena, Bělá pod Pradědem, Domašov 444 Sedlák František +3, Jeseník, Tyršova 1042 Šimarová Jarmila MUDr. + 2,V. Bystřice, Na Letné 538 Stehlíková Julie, Jeseník, Bukovice 11 Vacula Jaroslav + 2, Bělá pod Pradědem, Domašov 285 Wolfová Alžběta + Nevrlová, Písečná, Chebzí 15 Tanistrák Josef, Daskabát 155 Winter František, Hanušovice, 1. máje Furik, Rýmařov, Opavská 7 nad Nitsch František, Vernířovice 22 Schwarzer František, Velké Losiny, Zámecká 408 Hozdora Jan, Šumperk, Janáčkova 14

ha 8,75 6,36 11,91 9,04 6,19 11,88 5,51 6,90 8,43 6,11 7,35 7,32 6,03 16,09 6,18

Přehled obecních lesů s orientační výměrou LS Jeseník

Obec Město Jeseník, Masarykovo náměstí 57 Bělá pod Pradědem, (k.ú. Adolfovice) Bělá pod Pradědem, (k.ú. Domašov u Jeseníka) Mikulovice, Hlavní 5 Písečná

28

ha 59,42 216,58 326,43 5,52 5,03

Příloha č.20

Hanušovice Janovice Loučná Desnou

Staré Město, obecní úřad Malá Morávka, obecní úřad Stará Ves, obecní úřad nad Sobotín, obecní úřad

16,64 41,56 5,00 110,08

Vernířovice, obecní úřad

57,94

10.3. Původní lesní hospodářské celky (LHC) v oblasti Původní lesní hospodářské celky (LHC) byly určeny „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“ MLVH dne 10.7.1978 pod č. j. 30421/ORLH/78. Hranice těchto LHC byly stanoveny souhlasně s hranicemi lesních závodů (LZ) státních lesů, které vykonávaly i odbornou správu lesů. Do lesní oblasti č.27 jsou zahrnuty, ve všech případech jen částečně, následující původní LHC: LHC 107010 Albrechtice 107040 Hanušovice 107080 Janovice 107090 Javorník 107100 Jeseník 107110 Karlovice 107130 Loučná celkem LO 27

platnost LHP 1992 - 2001

výměra v ha 1350

% celkové výměry 6,4

1995 - 2004

12831

65,4

1991 - 2000 1998 - 2007 1997 - 2006 1994 - 2003 1996 - 2005

7571 4006 10555 8848 11346 56507

37,1 20,1 53,8 69,4 74,7

Příloha č.20

11. KATEGORIZACE LESŮ 11.1. Kategorizace lesů dle současných LHP (Členění dle vyhlášky 13/78 Sb.) Celkový přehled o současné kategorizaci lesů v dané oblasti uvádí následující přehledové tabulky. Jsou zde použity údaje ze současných, tedy dosud platných LHP, kde byla kategorizace řešena dle platných zákonných norem, což byl zákon č. 96/77 Sb. a vyhláška č. 13/78 Sb. Proto různé podkategorie lesů zvláštního určení jsou plošně zmenšeny o nadřazenou podkategorii lesů postihovaných exhalacemi.

11.1.a. Přehled lesů ochranných dle LS LS Jeseník Hanušovice Karlovice Loučná Janovice Javorník

Podkategorie v ha a b 410,15 569,98 160,53 1573,35 482,97 403,12 1253,14 1000,44 141,66

c 126,45 174,91 155,92 379,33 161,65 -

Na LS Javorník jsou v podkategorii 2b porosty 660 C, 662 A,B,C. Lesy ochranné jsou nadřazeny všem ostatním účelovostem. Podkategorie 2a – lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 974 ha 2b – lesy pod horní hranicí stromové vegetace 5021 ha 2c – lesy v pásmu kosodřeviny 998 ha

11.1.b. Přehled lesů zvláštního určení dle LS LS Jeseník Hanušovice Karlovice Loučná Janovice Javorník Albrechtice

podkategorie a b 20,59 58,39 325,46 0,75 -

c 814,49 -

d 414,21 505,70 71,59 232,42 729,65 81,06 22,14

e 23,48 -

Podkategorie 3a – lesy v PHO I. stupně (na LS Javorník v 340 C…0,75 ha) 3b – lesy lázeňské (Lipová – lázně, Karlova Studánka) 3c – lesy v uznaných oborách (Loučná nad Desnou)

g 624,00 331,42 526,98 711,56 509,70 59 ha

346 ha 814 ha

3d – lesy CHKO a ostatní území chráněná podle předpisů 2057 ha o státní ochraně přírody, vyžadující odlišný způsob hospodaření 3e – lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou (zatím jen nový LHP pro LS Javorník)

30

23 ha

Příloha č.20

3g – genové základny (celkem 3321 ha)

2704 ha

Dřívější podkategorie 3e – lesy pod vlivem exhalací zde není uváděna pro jejich další nevyužitelnost. Svou nadřazeností ale zmenšuje překlenuté podkategorie.

11.2. Nová kategorizace lesů

(dle zákona č. 289/1995 Sb.)

Nově řeší kategorizaci zákon č. 289/95 Sb. v § 6-9. Mimo vlastní náplň OPRL bude řešeno zařazení lesů do příslušných kategorií v souladu s novým lesním zákonem (§ 59 odst. 6).Termín na toto nové zařazení je stanoven citovaným zákonem do 5 let od jeho účinnosti, což je do 31.12. 2000. K řešení problematiky kategorizace byla vydána MZe ČR Metodická informace č.j. 1539/96 019 ze dne 3. 6. 1996 a pro zpracování je schválen harmonogram. V LO 27 se vyskytují všechny tři kategorie lesů, tj. lesy hospodářské, ochranné i lesy zvláštního určení. Předpokládané výměry nových kategorií lesa : Kategorie 1 – les hospodářský Kategorie 2 – les ochranný Kategorie 3 – les zvláštního určení

40181 ha 71,1 % 6993 ha 12,4 % 9333 ha 16,5 % 56507 ha 100,0 % Les zvláštního určení bude rozšířen o podkateg. 3e, tj. o lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou.

11.2.a. Ochranné lesy zůstávají v dřívějším členění, tj.: a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích cca 974 ha (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, rašeliniště,…) b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech cca 5021 ha c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni

cca

998 ha

11.2.b. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení dle § 8 odst.1 zákona č. 289/95 Sb. jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a jsou do lesů zvláštního určení zařazeny ze zákona. a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně cca 59 ha Jedná se o lokality menší rozlohy okolo míst odběru pitné vody. Podklady jsou zjišťovány na okresních úřadech. Lokality budou uvedeny na mapě deklarovaných funkcí. c) území národních parků a národních přírodních rezervací cca 4446 ha (NPR: Králický Sněžník, Šerák – Keprník, Praděd, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek) Lesy zvláštního určení dle § 8 odst. 2 zákona č. 289/95 Sb. u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

Příloha č.20

a) lesy v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách (např. PR Suchý vrch, Jelení bučina…) cca 313 ha b) lesy lázeňské (Lipová – lázně, Karlova Studánka)

cca

346 ha

e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Zatím jsou vylišeny jen na LS Javorník na ploše cca 23 ha. Ve smyslu „Metodické informace“ MZe ČR č.j. 1539/96 5010 lze do této subkategorie zařadit lesy ve II.a (vnitřním) stupni pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, pokud v nich jsou omezení způsobu hospodaření. Dále lesy potřebné k ochraně vodních zdrojů bez vyhlášení ochranných pásem s nutností omezení způsobů hospodaření, svážná území, sutě, erozní území, podmáčené lokality, pokud je nelze zařadit do lesa ochranného, lesy tvořící překážku převažujícím větrům, např. vanoucím v oblasti s výraznými zdroji znečištění ovzduší a výrazné krajinné prvky v převážně málo zalesněném území. Lesy nabývající těchto funkcí budou bez ohledu na vyhlášení podchyceny v mapě potenciálních funkcí. f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti Zařazují se sem schválené genové základny lesních dřevin a území zařazená do územního systému ekologické stability, pokud jsou schválena dle § 5 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Generely ÚSES jsou vyhotoveny v LO na značné rozloze, výjimečně jsou však schváleny v územně plánovací dokumentací nebo v územním rozhodnutí. Všechny prvky ÚSES (schválené i navržené) budou zakresleny do mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa. Jen genové základny se vyskytují na ploše cca 3321 ha. g) lesy v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích Obora Loučná nad Desnou na ploše

cca

814 ha

h) lesy v nichž důležitý zájem společnosti vyžaduje odlišný způsob hospodaření (národní přírodní památky a vojenské lesy) NPP Jeskyně Na Pomezí cca 11 ha

11.3. Přehled genových základen LS Jeseník Hanušovice

Karlovice Loučná Janovice Celkem

název Revíz Jeseník Stříbrnice Staré Město Králíky Praděd Ludvíkov Kouty nad Desnou Kosaře Karlov Malá Morávka

Výměra v ha 132 492 121 116 116 778 345 315 396 285 225 3321

Pro dřeviny SM, BK SM, BK SM, JD SM, BK SM SM, JŘ BK, KL SM, BK, KL BK, KL SM SM

Nesoulad výměry u podkategorie 3d a 3g je dán překryvy účelovostí, převážně dřívější podkategorie 3e, což byly lesy pod vlivem exhalací.

32

Příloha č.20

12. OCHRANA PŘÍRODY V RÁMCI LO 27 Na území LO 27 zasahuje převážnou měrou Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKOJ). Byla vyhlášena výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969 – II/2 ze dne 19.6.1969. Dle zákona ČNR č. 114/1992 se jedná o rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. V rámci LO 27 se nachází tato chráněná území: Název Národní rezervace (NPR) Králický Sněžník Šerák – Keprník:

přírodní

Praděd

Rejvíz Rašeliniště Skřítek: Celková výměra NPR (1c)

Výměra porostní p. v ha Lesní správa 1718,68 228,86 403,10 68,96 588,10 20,98 408,05 735,04 131,54 142,51 4446,00

Hanušovice Hanušovice Jeseník Javorník Janovice Jeseník Karlovice Loučná Jeseník Loučná

Národní přírodní památka ha (NPP) Jeskyně Na Pomezí (2h) 10,86

Lesní správa

Přírodní rezervace (PR) Borek u Domašova Františkov Pod Slunečnou strání Jelení bučina Suchý Vrch – 48,28 ha, z toho:

Lesní správa Jeseník Hanušovice Hanušovice Karlovice Karlovice Město Albrechtice Loučná

ha 12,68 21,03 15,32 45,72 26,14 22,14 Františkovou 25,77

Javorník

Bučina pod myslivnou Pod Jelení studánkou

142,87

Janovice

Přírodní památka (PP) Vodopády Stříbrného potoka Smrčina

1,24 0,17

Javorník Loučná

Zadní Hutsko Celková výměra (2a)

0,12 313,20

Loučná

Příloha č.20

13. FUNKČNÍ POTENCIÁL LESŮ V OBLASTI Na základě analýz platných LHP, šetření typologie lesů, meliorací, ochrany lesů a rekreačního průzkumu, bude provedeno šetření funkčního potenciálu v LO v členění: - produkční – typologická mapa, analýza produkčních možností LO - ekologicko – stabilizační – vyjádřený stupněm ekologické stability - vodní – funkce srážkotvorná a desukční - půdoochranný – funkce protierozní, extrémní SLT - zdravotně rekreační – lesy rekreačně využivatelné Z přehledu těchto funkcí vyplývají jejich vzájemné překryvy a střety zájmů. S tím bude také souviset požadavek na podchycení priorit a hierarchie funkcí LO. Priority a střety zájmů bude nutno řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím státní správy a samosprávy.

34

Příloha č.20

14. SPECIFIKA A ZVLÁŠTNOSTI LO Vymezení LO se opírá o: 1) Podstatnější rozdíly v půdotvorných matečních horninách, které podmiňují půdní vlastnosti typologických jednotek 2) Rozdíl v konfiguraci terénu vyhraněných geomorfologických celků, které značně ovlivňují uplatnění typologických jednotek. 3) Rozdíly v makroklimatu, které se rozhodující měrou podílejí na rozšíření lesních společenstev, kombinaci dřevin v jejich přirozené skladbě i předpokladech pro hospodářské dřeviny. K bodu 1: Hrubý Jeseník je tvořen rulovým jádrem, které je vyklenuto ve dvou klenbách, starší desenské a mladší keprnické. Jádro desenské klenby tvoří ruly. Jemnozrnná biotitická pararula vznikla přeměnou usazenin, je velmi tence břidličnatá a tvoří skupinu Mravenečníku. Přechází do svorů až tence lupenitých fylitů. Fylitické chloritické ruly tvoří stavbu hřebene Pradědu a Petrových kamenů, přecházejí pak v sericitickou nebo chloritickou břidlici. Dále se tam vyskytují amfibolity, jejichž pruh protíná celou skupinu Hrubého Jeseníku od J k S, železné rudy, v plášti klenby i devonské horniny křemence a grafitické fylity. Západně ležící keprnická klenba má jednotné jádro z přeměněné ruly. Přeměnou žulových vyvřenin vznikla typická ortorula (Keprnická), která tvoří mohutné lavice a zvětrává velmi zvolna (stavební kámen pro vodní stavby). Obal klenby tvoří hlavně fylity a svory, na nichž vznikly rozsáhlé sesuvy. Blízkost mohutného pevninského ledovce v době ledové měla značný vliv na podnebí a tím i modelaci povrchu terénu. Dokladem jsou četná kamenná moře a sutě s porosty i bez nich. K bodu 2: Hrubý Jeseník má výrazně horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hluboce zaříznutými údolími, jejichž hloubka nezřídka přesahuje 300 m. Horský ráz reliéfu dokreslují široká a přitom značně hluboká sedla a velké sklony řek a potoků. V Hrubém Jeseníku jsou poměrně velké výškové rozdíly na krátkou vzdálenost. K periglaciálním tvarům patří pseudokarové uzávěry údolí a izolované skály. Velmi rozšířená jsou balvanitá moře. K bodu 3: Klimaticky je Hrubý Jeseník rozhraním západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního podnebí. Převládají v něm západní vzdušné proudy, takže zimy jsou mrazivé a léta méně horká než v kontinentální oblasti. I tak jsou, vzhledem k poloze masivu ve směru S – J, značné denní rozdíly na západní a východní straně pohoří. Srážkově patří oblast k nejbohatším v ČR, jsou v ní však značné rozdíly.Množství srážek na návětrných svazích dešťonosných větrů je nižší než na závětrných. Nejvyšší srážky jsou v měsících VI– VIII, nejnižší v II – IV. Sněhové období v nejvyšších polohách trvá 230 dnů, výška sněhové pokrývky na závětrných svazích je až 250 cm. Rozložení srážek je příznivé, maximum spadne během počínající a vrcholící vegetace. Převažují větry Z směrů. Lesní společenstva od 5. – 9. VLS dobře vystihují charakter oblasti. Převládají středně bohatá stanoviště se společenstvy živné řady (51 %). Plošně významná jsou i společenstva kyselé řady (36 % včetně extrémních). V současné dřevinné skladbě zcela převažuje smrk, který většinou dobře roste až do výšky 1200 m. n. m. Vzácný je ekotyp původního jesenického horského smrku s úzkou jehlancovitou korunou a krátkými přisedlými větvemi, odolný proti drsným klimatickým podmínkám. Buk mimo příměs tvoří i stejnorodé porosty autochtonního buku. Dobře se zmlazuje. Jedle jako příměs vystupuje do výšky až 1000 m. n. m. V nižších polohách má lepší vzrůst na S expozicích, v horském masivu jsou příznivější J expozice. Modřín je zde původní sudetský (jesenický), místy velmi kvalitní. Borovice je přimísena jen v nižších VLS okrajových částí, v ochranných lesích jsou přirozené porosty kosodřeviny a blatky. Klen (jilm) si udržuje přirozený podíl na skeletových půdách.

Příloha č.20

15. METODIKA SPRAVOVÁNI OPRL Práce budou vyhotoveny dle platné vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb., metodiky „Oblastní plán rozvoje lesů“, která byla schválena MZe ČR a dle ustanovení základního šetření k vyhotovení OPRL LO 27.

15.1. Organizace prací a termín předložení zpracování OPRL Práce budou probíhat dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů a předloženy ke schválení Ministerstvu zemědělství počátkem roku 2001. Pracovní verze OPRL bude vyhotovena v analogové formě, čistopis bude vyhotoven v analogové i digitální formě. Jednotnost přístupu ke zpracování bude garantovat pobočka Olomouc, která je touto garancí pověřena ústředím ÚHÚL v Brandýse nad Labem.

15.2. Personální obsazení Hlavní koordinátor prací za pobočku Olomouc je zástupce ředitele pobočky Ing. Ivo Zatloukal, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích činností OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy, spolupracuje na materiálech pro základní a závěrečné šetření OPRL a jedná se zadavatelem OPRL. Garant (skupinář) – Jiří Burian bude za zpracování zodpovídat, kontrolovat a koordinovat práci až do schválení oblastního plánu a předání všech požadovaných výstupů ministerstvu zemědělství v analogové i digitální formě. Speciální šetření v jednotlivých pobočkách budou usměrňovat a slaďovat specialisté z ÚHÚL Olomouc. Specialisté (odpovědný pracovník je podtržen): Přírodní podmínky: Ing. Jan Peřina, Ing. Miroslav Polepil, Ing. Jan Hubený, Zdeněk Soušek, Emil Pališek, František Šíma. Ochrana lesa : Ing. Vincenc Zlatník, Ing. Jan Hubený Lesní dopravní síť : Ing. Miroslav Sotorník, Ing. Václav Hamet Funkce lesa : Jiří Burian Rámcové směrnice hospodaření : Ing. Jan Peřina Rozbory a analýzy databází LHP : pracovníci pobočky a ústředí Digitální zpracování : Mgr. Ivo Sirota a kol. Čistopisy a čistokresby : pracovníci pobočky Olomouc Personální obsazení části zpracovávané pobočkou Frýdek – Místek (LHC M. Albrechtice) Garant :

Ing. Jaroslav Holuša

Specialisté : Přírodní podmínky : Ochrana lesů : Lesní dopravní síť : Funkce lesa :

Ing. Jaroslav Holuša Ing. Martin Telecký Ing. Jan Urbášek Ing. Hana Kasická

15.3. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů Kromě vlastních úkolů OPRL je třeba kalkulovat s časovým fondem na zpracování předběžné a závěrečné zprávy, zabezpečení návaznosti a jednotnosti u 2 poboček ÚHÚL a na závěrečné kompletaci výsledného díla z dílčích podkladů poboček.

36

Příloha č.20

Zpracování díla bude probíhat dle harmonogramu zpracování schváleného ústředím ÚHÚL Brandýs nad Labem. Náročné bude zejména digitální zpracování mapových výstupů se zajištěním všech návazností a požadovaných přesností. S ohledem na počet orgánů státní správy v LO 27 je zpracování tímto způsobem nezbytné. Projekt prací OPRL – základní výkonové normy Konto 101 102 103 104 105 106 107 108 109

Název V K V K V K V K V K V K K K K K

Typologický průzkum Revize typologického mapování Ochranářský průzkum Funkce lesa Zpřístupnění lesa Analýza lesních oblastí Tvorba HS a RSH Čistopisy a čistokresby (analog.) Digitalizace mapových výstupů

Norma (ha/den) 500 500 200 400 500 500 500 500 500 500 5000 5000 500 500 150 60

Projekt prací OPRL pro LO 27 byl vypracován na podkladě rámcových plánovacích průměrů dle „Metodiky“. Tyto plánovací průměry byly upraveny podle skutečného stavu dílčích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze převezmou a zkompletují nebo bude třeba provést standartní šetření. V rámci LO bude provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti a vyřešení návaznosti mezi jednotlivými LHC. Na úseku lesní dopravní sítě bude provedena aktualizace dopravního šetření, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových předpisů. Na úseku ochrany lesa bude třeba provést standartní šetření. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření lesa. Nově a komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem.

Příloha č.20

16. VÝSTUPNÍ DOKUMENTY OPRL 16.1.Textová část 1. 2. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Úvod Organizačně správní údaje Průzkumy a rozbory Přírodní podmínky LO Ochrana lesa Funkce lesa Analýzy a rozbory LO Zpřístupnění lesa Návrh rámcových směrnic hospodaření Základní cíle hospodaření na lesních pozemcích v LO Technická správa Přílohy – tabulky a grafické přehledy

16.2.Mapová dokumentace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Přehledová mapa v měřítku 1 : 100 000 a 1 : 200 000 Typologická mapa v měřítku 1 : 10 000 Mapa zonálních lesních vegetačních stupňů v měřítku 1 : 50 000 Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa v měřítku 1 : 25 000 Mapa funkčního potenciálu v měřítku 1 : 25 000 Mapa deklarovaných funkcí lesa v měřítku 1 : 25 000 Mapa překryvu funkcí lesa a střetů zájmů v měřítku 1 : 25 000 Dopravní mapa v měřítku 1 : 25 000

38

Příloha č.20

17. PŘÍLOHY 1. Orientační mapa s vyznačením hranic působnosti orgánů státní správy lesů. 2. Graf poměrného zastoupení jehl. a list. dřevin podle věkových stupňů a plošného zastoupení dřevin podle věkových stupňů. 3. Graf zastoupení dřevin. 4. Spektrum lesních typů. 5. Zastoupení skladby porostních typů podle cílových HS. 6. Zastoupení skladby dřevinných typů v lese ochranném. 7. Tvorba porostních typů (PT). 8. Tvorba hospodářských souborů (HS).

Příloha č.20

1.Úvod, důvod vyhotovení OPRL, zákonné předpisy.............................................................................. 1 2.Přírodní lesní oblast č. 27 – Hrubý Jeseník.......................................................................................... 2 2.1.Vymezení hranice LO : .................................................................................................................. 2 3. Pověření ÚHÚL vypracováním OPRL ................................................................................................. 3 3.1.Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL na LO 27 .................................................................. 3 4. Organizačně správní údaje ................................................................................................................. 4 4.1.Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) .................................................... 4 4.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti.................................................................... 4 5. Přírodní poměry................................................................................................................................... 6 5.1. Poměry orografické a hydrografické ............................................................................................. 6 5.2. Poměry klimatické......................................................................................................................... 6 5.3. Poměry geologické a pedologické ................................................................................................ 7 5.4. Lesní vegetační stupně a lesní typy ............................................................................................. 8 5.5 Zhodnocení růstových podmínek................................................................................................... 9 6. Porostní poměry v oblasti .................................................................................................................. 11 6.1 Zastoupení dřevin (současné) : ................................................................................................... 11 6.2. Zásoba : ...................................................................................................................................... 11 6.3. Zastoupení věkových stupňů v ha i % : ...................................................................................... 11 6.4. Střední věk porostů..................................................................................................................... 12 6.5. Územní systém ekologické stability (ÚSES)............................................................................... 12 6.6. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů .......................... 13 6.7. Přehled zastoupení současných cílových hospodářských souborů ........................................... 15 6.8. Přehled všech navrhovaných HS................................................................................................ 16 7. Zdravotní stav lesa ............................................................................................................................ 19 7.1. Škodliví činitelé ........................................................................................................................... 19 7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa ............................................................................... 21 8. Dopravní zpřístupnění lesa ............................................................................................................... 25 9. Výsledky hospodaření v oblasti......................................................................................................... 26 10. Majetkové poměry v oblasti............................................................................................................ 27 10.1. Vývoj vlastnických poměrů ...................................................................................................... 27 10.2. Přehled větších vlastníků lesa s orientační výměrou v LO 27.................................................. 28 10.3. Původní lesní hospodářské celky (LHC) v oblasti .................................................................... 29 11. Kategorizace lesů ............................................................................................................................ 30 11.1. Kategorizace lesů dle současných LHP (Členění dle vyhlášky 13/78 Sb.) .............................. 30 11.1.a. Přehled lesů ochranných dle LS ....................................................................................... 30 11.1.b. Přehled lesů zvláštního určení dle LS............................................................................... 30 11.2. Nová kategorizace lesů (dle zákona č. 289/1995 Sb.) ...................................................... 31 11.2.a. Ochranné lesy ................................................................................................................... 31 11.2.b. Lesy zvláštního určení ...................................................................................................... 31 11.3. Přehled genových základen...................................................................................................... 32 12. Ochrana přírody v rámci LO 27 ....................................................................................................... 33 13. Funkční potenciál lesů v oblasti ...................................................................................................... 34 14. Specifika a zvláštnosti LO ............................................................................................................... 35 15. Metodika spravováni OPRL............................................................................................................. 36 15.1. Organizace prací a termín předložení zpracování OPRL......................................................... 36 15.2. Personální obsazení ................................................................................................................. 36 15.3. Projekt prací a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů..................................................... 36 16. Výstupní dokumenty OPRL ............................................................................................................. 38 16.1.Textová část............................................................................................................................... 38 16.2.Mapová dokumentace ............................................................................................................... 38 17. Přílohy ............................................................................................................................................. 39

40

Příloha č.21

Příloha č.21

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST (PLO) PLATNOST

Recommend Documents