PŘÍLOHA »VOLNÝCH SMĚRŮ«.
POLEMICKÉ
O
V
Mrštík, K
čísle
8.
jak by
měl té
opravdu
plné
P.
mne
p.
jsem
něho
na
útočil.
Dokazoval
1.
mi
řadu ze
splatí příkrých
řemesla«,
mením
mu
Mrštík
vypíše-li
špatný,
domnívá
To
dopadne
Jako
starému
a
dělám
vzdělanému
nedají
se
přece
táž
titán,
výborní
jedná
stylu
vytisknout
stylisté jen
se
Stydím
jimi
které
ani
nejsou
teprve
nebo
?
ne
.
Ne
A
ani
neboť
hřešíte
zde
se
vy týkal
slov:
žaludku,
pěst
atd.
Tam,
jsem
kde
šest kde
příkrých
břecka,
vyhodit
že
jich
ale
jste kde
a
ze
a
dopadnou
až
ale
celé
dvanáct
pějete
ideálně
proto
věty,
slova
celé
od-
řádků! nebo
hymnu
horujete
jednotlivá
a
nebo
blouzníte
ze
a
svém v
dělat
strusky,
a
kovi.
po
že že
mrtvé
dobře,
dobrý,
A
pole-
v
bych
a
že
—je v
pane
jalové
vv-
dobře
to
živné
knize
kamení
»šutrováno,
tu
umělost
vycpáváno«
ho
!
»šutrovat,
Čekám-li
znějící surogát«
Jaká a
česku
obraz
Dobrý,
bych správný
náhražka, nebo
předmět,
nezní,
nelíbí
Já
pomoc!
znova.
stříbrný
je
řeknu
to
že
stylu
prázdno«
najdu
polemice
Účelnost,
každého
hluboké
a
se,
ale
proto dobré.
klep«, je
kritice
v
několik
a
mrtvota
přírody.
»Dutě
se
nutíte
směšnými,
přesný.
a
básni.
napsáno.
verše
a
Rozumí
zákon
první
štěrkováno,
je
místě.
lyrické
zející,
místo
takto
zbytí:
dále
mne
přesné
názorný
napísu-li
živé
notný ódu,
je
hluboce
vykládat
novinářské
v
obraz,
výstižně
zase
Vám
napíšu-li
na
cpávat
užil
oko.
jednotlivá úsloví,
stavce,
jste
souvislosti, tam,
na
Necitoval a
holomek,
ventil
nemožné
jako
Vám,
jsem
užil
že
říci,
mu
není
ale
chce
účelné
jsou
Tak
a
Vy. že
cituje
které
metafor,
Mrštíku,
souvislosti
v
musím
abecedu,
Mrštík
P.
nenapsal
sama
stanou
ne-
tomu.
ve
užít kaž-
zlá,
se
Otravu-
někým,
s
mohl
že
a
Vám
že
se,
přiléhavý
ti
jsou
Jednotlivá slova
dobrá,
j.
a
a
hrubých
v
genius
a
hledat
slaninu.
a
mu
»vykarambolovat podezření
mice ?
jak
a
ve
Heinem
Jsou,
kde
to,
kopách
po
Havlíčkovi
kontextu,
v
uzeninu
cu-
česneku.
nesmíte
na-
celku. A
k
figur,
(taková,
vydavatelé
Goethovi,
fráze.
výrazu, slova,
sobě
o
jež
a
naleznete
Karlu
v
pepře
abych
proto,
gigant
2.
slova,
horší
ještě
a
Diderotovi,
nás
au
muži
o
literatuře že
vykládat,
tečkami)
jen
Voltaireovi,
dého
domácí
a
mně,
Vám,
ne-
kořím.
Tak
hražují
j.
literátu,
vytýkáte
která
a
to
názorně literární
Mám
milý pane!
rozumu,
světové
ve
nebo
salámu
v
hrozinky, nýbrž
a
mne
úpadek
těsta
naopak:
zase
atd.
«
Jaký
která
do
ka-
a
užít
pak tak, jakobyste, pečete-li
namíchal
kroví,
»pamfletář
jako
»bojuje klackem
»synecek«,
se,
mých polemik
z
slov
tvrdých
a
dokázal
a
P.
styl.
rovnou,
ovšem
ju-li si život šestiměsíční polemikou
jsem
absurdní
násilný, že
není.
tak
tomu
slov
podobných"
a
smíte.
datle
Ale
těch
tam
zbraň.
jen užil
kdyby
kterou
zbraně,
na
vlastní
moji
právo
MRŠTÍKOVĚ.
V.
obrátil
»Slova«
domnívá,
se
tomu
POCTIVOSTI
že
zlatý
pozná zní
dobře
jej
přesně
p.
nebo
Každý
Mrští-
napsal
obraz.
padělek
dutě. a
také
padělek.
peníz se
se
dnes
Surogát Padělá-li
jiný
hod-
podle
toho,
Školák
vidí,
tvořen.
kabát
»Brát se
stát: cela
Tisková
Mrštík.
p.
brát
kabát
rásek;
mohl
když
polemiky, 3.
Ale
čestně
celou
řadu
z
studoval.
bohužel
Mrštík,
p.
naší
hlavních
to
a
Ka-
p.
poučit
důkladně
tak
ji
je
V
ne-
listech«
»Liter.
proloženým
plášti,
.
se
vysmál řekli asi
míle
na
se
který
té
při
mu
netlačil
a
zmarový
se
my
nedá
šel
k
Ale
tomu
než
jiný
ne-
shodil
ruky a
žoviálním
v
sebe
se
humoru
prorockou
převlékl
se
.
Ale účel
.
Mrštík
p.
si
upravil
text
pro
clowna.
V
nám
v
čísle
9.
»Slova«
představuje
svůj
už
brání,
je
směje
dále
obraz
jasný
se
Článek
svůj
sleduje
srozumitelný,
a
aby
mohl
se
musil
smát,
je
Tamže tomto
čestné?
řekl
jsou
vilnosti.«
bych,
neoznačí
a
se
citátu
svém
ve
ani
slovo,
nehodí
fráze,
prostě
je
proto
a
Podtržené
obraznost
naznačuje
ban-
přímo
detaily
tečkami,
že
vypustil.
Ale: V
poctivé?
»Lit.
listech«,
napsal
nevyslovený,
Jaký
nevykristalisovaný,
nejasný,
člověk.«
adjektiva
smysl, A
Ta
co
tři
podtržená
jakém užívám
v
MrŠtík?
p.
vypustí je
Starou
Nehodí
je tedy prostě
a
k
mu
stát
vedle
a
V.
přeloží S.
Tamže
strana
2.
373,
Že »Ríša
Je
to
sloupec
(v
právě
slastí,
všech
takových
»vysoká«
slova
naznačují,
že
proto
docela
nehodí
se
klinkaček«
směr
je p.
po
tu
a
pod.).
sousedsku
(rozuměj Podtržená
úmyslně
styl
Mrštíkovi
a
jako slova
familiérní,
je
on
prostě
Cituje všech
zase
»Mluvme
je
to
poctivé?
A
smí
spolu
beze
se
tak
pole-
misovat ? V
PRAZE,
S.
táže
ještě
února
se
polemisující
X.
poli tak:
a
s
ŠALDA.
p.
Zcela
článek
polemika si
tu
vděčí
pana
jen
té
insinuovati
fakta.
články
proč pro
Hilbertem,
p.
netiskly
prý
Starou
článek
p.
Prahu,, Jelínkův
býti
línkův,
té
hovovaly
prostě
musí
již
tak
a
tomu
ani
úcty u
formální
laskav
sama
o
tom, k
tištěn,
článek oba
co
listu
všech
stránce.
P.
p.
.
Je-
nevy-
Mrš.tík
aby redakce,
dovolit,
a
do-
úrovně
Klusáčkův;
p.
po
musí
literární
nedostoupil
článek
ani
být
ve
S.
kterýkoli
Aby
pane.
V.
nejprve
A
u.
je
milý
prostě, mohl
stoupit
Tak
i
Že
veřejnosti
Mrštík,
pan
není
Klusáčkův?
slušnosti
1902. F.
Mrštíka
p.
čtěnářstvu
všímáme,
snaží
se
nestranně
rozhodovala 26.
na
každý.
překroucená
t
klinkaček«.
Ale:
že
a
Tak
list
vynechá. falešně:
vůdce.
a
člověkem
pochopí
vůbec
okolnosti,
pole-
mice): spolu
panu
spojence
a
utíkají.
a
takovým
s
jeho účelu,
V.
»Mluvme
nikterak
nejvlastnějším svému
se
mohly
by
druhy
velitele
za
Mrštík
p.
jako
víc
brání
a
že
nevadí
jeho
na
Mrštík
by
což?
nepoškodil
nejprudčeji
co
ustupují
lživá
beze
znova
ho
p.
ještě že
tak,
Poctivé,
domněnky,
vítal
je
útočí
napadají
čestné ?
d)
se
Mrštík
vysvětlují
polemice?
v
už
jaký
článku
nikdo
což
aby
nabízel S.
stínu
Mrštíkovi,
tomu
pan
právě
něho
Mrštíkovi,
Mrštíka
dovoleno
to
je
by
vy-
dnes
ho
blátivý
porušeně:
cituje
p.
jak
než
Prahu
pouhému
»blátivý«.
se
povědí
netiskly.
ukázaly,
člověk.«
blátivý Ale:
slova
Mrštík,
napsal
toho
z
že
vyloží
vůbec
jen
což Ríšu.
si
ostřeji
přisuzují
si
už
S.
V. 305
str.
1897,
jsem: »Vezměte
což
V.
a
to
je
Směry«
dosah
dnes
jej
čte:
sonetu
vynechá
c)
to
zásadní dnes
se
Mrštíkovi
něco
Je
polemice?
v
poctivé?
kéřské,
p.
dovoleno
to
p.
dnes
by
nenapsal.
sfal-
jej
že
mu,
ještě
poctivý
»Volné
»v
které
mluvit!
darmo
pan
šovat. Ale:
řekl
Hilbert
vůbec
Mrštík,
to
6
poctivý
bůh
až
Vtipný,
kostýmu.
žvýká,«
bonbonům«.
»vilným
je
který
bonbon,
vilný
se
Můj
b)
což
a
Pan
Je
tomto
se
cituje:
a
»Zde a
za
vší
vášně« .
do
by
Mrštík,
p.
garderobu
a
si
co
forúm.
někdo
právě
nejapné póse
situaci
na
biblickou
člověk,
lecos,
vté
zrovna
prorockém
as
Jeho
vkusnější
Jiný
být
by
tváří
příležitosti
rámeček.
za
vážnou
Pan
pružný tovaryš.
Eliášově
v
nepochodil.
kde
se
od
daleko
nejprve
ale
POUČENÍ.
K
kaučukově
pergamenově
s
Obratem
který
bonbon,
jsme
.
nás
na
výmluvností,
písmem:
Zde .
34
str.
1897,
vilnost
je
žvýká
Vyšel
musil
čte
MRŠTÍKOVI
V.
Mrštík je roztomilý,
sebe
:
»Zde
PANU
do-
zfalšoval.
Prosím
a)
jste
o
Má
to
předloni
tom
táže
je,
pane.
pak
už
také
se
trumfů
svých
chyba,
pochopil
jste
to
co
člověka
za
To
jasné.
člověka«
na
vyhovuje ohledům a
listů
co
je
na
porušuje. světě.
Styků
klubem
mezi
vůbec
Volnými Směry vázali list
jsme
k
smělejší
než
metu,
Starou
to
na
vyšší
slavného
jsme
listem
byly spolkovým
aby
svůj
trochu
a
senátů«
a
neza-
dáváme
sdružení
bulletinem
a
že
Směrům jinou, trochu
V.
Prahu
ostatně
a
nikomu,
tomuto
disposici
vytýčili
nebylo,
nikdy
se
Starou
za
Klubu
za
znatelů
onelních
stavby
svolávat
chce
že
ten
každý
potřeby Mrštík
Pan
a
uč i t
dříve
se
než
bojích
Jeho
začne
nich
názory
bludné,
dové.
svém
Ve
projevuje
p.
k
staví
kteří
těm,
vlastnímu
k
Ten
umlčet
»veřejným
»zdí«
(jak
odborníci
Zavést
p.
to
Mrštíkova.
lidová
je
to
umění s
z
je Ale
národním
tak
domů archi-
n
Žádné jiné
měst.
veřejností,
s
tak
neroste
přímo
praktickým
otevřeně
jako
plně
a
pro
koho
Pro
v
nebo
A
sebe
vatelé
jich
povědět
a
reguli
je
plátno
nemají
Kdo
?
když
něho
z
Mrštík
visku
staré
klizeném
Na
třeb stavěl
barok, ti
abstraktní
Morrisem
Štěstí
štěstí a
nevěda
život
pro
všechnu rokoko
i
a
dávno
A
od-
života
valí lid
empire
svých
ze
Nebo
gothiku,
?
Měšťané
a
rybáři«.
po-
kdo
vy-
renaisanci,
prostých
a
se
mu
ji
do
jako
marné,
esthetické
opaku
k
toho,
re-
čemu
necítí
kterou
esthetika,
zná-
mu,
stejně
je
takové
pravého
jej
Vnucovat
jej.
zákon
lid
samozřejmou potřebu,
a
bez
odpadne
a
škrtat
ne
ukládat
Všecky
Každá
je
dříve
užitku,
než
se
a
toho
třeba
a
ne
akce
parádních
Kde
je
která
nedovedl.
té
bylo
táborových
a
dlouhotrvající
práce,
esthetické
Nikde!
novinářská
bylo
novinářského
ne
hlučné
sloužila
by
popularisaci?
Mrštíkova
a
přesvěd-
Práce
prázdných
a
knížka, a
umě-
není
(Neboť
jí
p.
»Bestia
jarmareční
a
my-
Všecko
toho
lid
literární
kus
nějaký
brošura,
celé
z
Poučovat,
Žofině)
na
vůbec
podjal.
se
umělecky
Mrštík
p.
ta
(jako
a
konec.
vychovávat
třeba
otázky.
nestačí
úlohu,'které
na
nepravý
za
čovat,
řečí
nestačil
Mrštík
chytil
saliens
punctum
šlenkově
triumphans«.) Opakujeme byl
je
a
je
se
jím
Vaše
čátku
státu«
jen
těm
nezná
on
první
aon
nezralý.
získají-li
iv
se
zdánlivé
umění
terrorem
politice
pomíjivé,
a
méně
nic,
než
nezpůsobí nic:
jen
zhouba.
umělecká
postavena
pochybena k
něj
pro
v
a
Mrštíkův
p.
terror.
Neboť-
úspěchy
hřích
největší
to:
»Svobodného
neodbytně.
se
ale
obtížný
přirozenou
zde
Pan
stano-
už
aby faleš-
otočí.
škoda
potřeby.
báječnou
»krupaři, hospodští
na
estetiky
stavěl
svoje
tu
atd.).
teče
vždycky
stojí
estetiky,
pokrokovějšími
(Ruskinem, Na
ani
aby
vychovávat
posmívat
dosahují
marná
první
Pan
velikých
zvnějška,
zhoubné.
svou
vítr
ra-
dosti ?
lid,
nehověl
aby
umlčovat
a
směřovaly.
oby-
nevyho-
když
nemají
za-
lid,
formy.
nebránil,
procesu
tře-ba
je
a
presalie
je
Potřeby
umělecké
umělecky
umění,
odporný jako
staví, života
poučovat
poslušen
a
estetiku
lecké
bydlí
nebo
vystavět
pohodlí,
když
potřebám,
města?
život
Pro
dům
esthetičtější
Mrštík,
p.
zachovávají
odborníky?
pro
co
něm
v
staví
estetickou
pro
chovat
laskavě
stavěla,
se
domech ?
vuje
nám
by
lid
nebo
říše
terroru.
architektura. Nechtěl
toho
něho
ně
života.
silňovat
e-
místě,
na
byl
a
Poučovat
myšlénka
kde
nenaslouchá
tak
zná-
a
venkoncem
úzce
a
žádné
života
něj
za
oligarchii
není-li
přímo
žádné
potřeb,
se
jen:
Odvracet
luxu
zákonů
jako
umělecká
-
úpravě
a
životem,
podmínkám
a
umlčen
byl
nému
z
jeho
stavbě
a
je myšlénka
to
nesouvisí
jeho
lid
politicko
architektuře
při
Mrštík)
ho
své
samy
jest
a
koncům,
politika na
písku,
bezcenná: k
byla
nimž
celá od
byla
proto
od
po-
základů
musilo
dojít
dochází,
tedy právě A
beze
všech
le-
svoje
pro
pro
krásně.
a
přirozenému
nekřížil.
tedy
estetikové.
nesociálnía
a
ten
tyranii,
při níž by
odborníků,
je třeba,
by
«
člověka
na
a
pokud
a
přiměřeně si
j.
Mrštíku,
pane
nalézají
doby
lid,
musí
stisknout
měst
historikové,
estetickou
silněn
k
p.
rázu
o
dobře,
Čeho
tedy
lidu.
professionálové:
a
výtvarní
tekti,
vlastnímu
ponětí,
vyslovuje
se
a
všem
staví
se
míněním«,
rozhodovat
budou
které
pro
»Slově«
rybárům«,
a
umění
o
neli-
ke
despekt
obyvatelstvu,
nemá
prý
nejvyšší
a
politice
posledním
v
staví
t.
tak,
vkusu.
a
nutnosti,
a
tomuto
jsou
nepokrokové,
krupařům
»hospodským,
myslit,
psát.
článku
Mrštík
co
přesedlat
otázkách
umělecké
o
venkoncem
má-li
musit,
znamenat,
uměleckých
o
o
vůbec
bude
uměleckých
v
citu
staví,
rybář
a
umělce,
na
jen
možný
»krupař,
vých ován
Život
byly
ne-
které
tribunálů,
estetických Mrštík,
p.
pravdivého
Prahu.
terrorem,
pod estetickým
počinu
z
profesi-
Ty zázračné
pachtýřů krásy.
a
nevznikfy
vznikly
všech
beze.
a
VOLNÉ
SMĚRY.
REDAKCI
že
náváme, dakci
„SLOVA" p.
S."
„V.
obětavý
Také
spontánně viska,
redakce
a
podezříváním
otázkách
v
vlastní
jenom jímání
postranních
a
že
chápati,
nízké
vésti
také
v
stano-
hlediska
prozrazuje
mluví-li
smýšlení, výpadech
o
na-
nechce-li
a
literárních než
brá-
a
strannických
divadelních,
ohled
zcela
musí tolik
se
ze
otázkách
čistší
vyšší,
vedení
literárního
povýšeného
čistě
mluvil
která
re-
sprostý
zájem.
může osobní
V.
„Slovu"
S.
věnovali
známku
A
jako
a
meritorní
svého
„Slova",
se
stylových
na
k
ročníku
Mrštíkově
p.
se
svého
nízkým
úmyslů
lidi
jen
a
dovolávati niti
afféře
v
toho
počátku
vlivu
pozname-
přidružil
otázkách
v
bez
Šalda
X.
od
rádce
literárních, listu.
F.
vysvětlenou
na
vědí
na
otázkách v
8.
politiky žádat, uráží
že
proto dou lerii.
villa
její
Redakce
galerii
nikdy
stůj
rozpovídaný
zde
odpo-
konfusní
a
článek
nepoctili.
a
přikládá pozornost,
si
ve
jimiž
Polemisovali jsme
sporu
jsme
svým
ji
své Zde
torovat,
s
v
minulém
memorandem
čísle
ne
Jednoty
se
„Slovem"
výtvarných
v
kleslo
jsou-li
ale
i
je
stylem
známé od
listem,
který
Plečníkovo
mezi
bavit
jen
náho-
přinesly
pojednávají
se
nás
o
ga-
posázená pánové
sebou
žádný
slušný,
k
pro
nejen
nás
na
právo
diskussi
s
úroveň
jej
listem
men-
rázu
Směrů".
článale
umělců.
Praze,
24.
po
nedo-
a
neotiskne.
ztrácí
právo
dílo
ale
„Slovo" a
článek
„neštovicemi
mohou
list
uměleckých
nemůže
Směry
duchaplněji dbalý
i
už
byl
obírali
němž
la
sklenici,
„Volných
V kem
á
Plečníkova"
„Nájemníka"
„Slova"
význam
cti
vtipy
čísle,
„Vtipy"
se
Volné
je
témže
v
nám
alespoň o
než
Nikdo
vážně
hospodskými
zůsta-
musí
přinášet
duchem
džbánku.
abychom
stanovisku
projevy,
sepsaný
u
po-
stručnost
nedovede
vážnější
čísle,
právě
„Slova"
upjatou
potud, pokud
desáté
toto:
pouze
o
„SLOVA"
Redakce
tuto
vedou-li REDAKCI
superiornímu
věrni.
dovolit
tom
při
čarou.
pod
tomuto
neme
jsme
února
1902.
VOLNÉ
SMĚRY.
FRIEDRICH umělce.
Aby
nevyhnutelný
fysiologický
celého
dráždivost
opojení forma
afektů;
příkladu
zbýváme
ních
ukrutnosti;
v
jest
jeho
moc
losti
jest
užívá
se
protiuměleckost činil.
kteří
života, ku
příkladu
cem,
rého
se
*)
Z
I
jako
nutně
případ
ano,
oddílu
tomto
takže
přetížené
způsob
který
pravého
»Streifzuge
bytí,
bohatý
ještě
sobě
bráti,
.
nebyl
eines
nikdo
.
křesťana
Raffael
dětinský
křesťanem .
čísla
věci
8
139
.
.
11.
a
citu
říká
jak
se
má
se
vyhnání
hlav-
proměňovati rozkoší
si
protivný
ochuzoval,
je
nenamítni
stav,
století:
který
Raffael
je
zrcadlí
v
umění
specifickou soucho-
vyhladovělci
učiniti. zároveň
Raffaela
to
dokona-
rozřeďoval,
takovými
mi
do
sobě;
o
hubenějšími křesťan,
až
věci,
proměňuje
to
vidíme
chceme,
co
anti-artisty,
příkladu:
devatenáctého
Unzeitgemássen*
stavu
vymysliti
vyssáti,
ku
vidíme,
přes
takovými
tohoto
nezáleží,
ku
přeplněné
postupu
Nesmírné
nutnost
mu
všecky
je
Pascala
křesťana, Nebuď
.
by
jsou
o
se
dovoleno,
dějiny
homoeopatického následovně
stává
není,
Z
po-
zmizí.
co
tohoto Tato
dokonalosti.
Jest
věci
plnosti:
Člověk
silou.
jeho čím
vlastní
z
sil-
vlivů,
opojení
tomuto
je
vedlejší.
tím
rysy
všech
extremního
plnosti.
a
původní
a
žádostí,
idealisování
předsudku:
ostatní
síly
stupňované
malé,
nejstarší
vůle,
je
stupňovati
meteorologických
opojení
znásilňujeme
odčítá
dokonalost.
opravdu, musí
braly,
nebo
stavu
konečně
cit
jest
jednoho
z
odtahuje
všecko,
pudu A
nás
z
tu
se
reflexemi
nevyskytuje
jiného
dělal
v
silné,
jsou
člověk
se
opojení
aby
rozhodným,
všecko
umění.
tinářskými
že
tom,
sehnané, až
je,
Vyprostěme
naopak
Obohacujeme
vzkypělé,
nutíme
opojení
tomu
podmíněné druhy
všeho
vítězství,
určitých
za
různěji tato
k
zírání, nejprve
velkých
všech
kousku,
narkotik;
sebe
psychologii
a
musí
pohlavního,
průvodu
v
K
činnost
Opojení
Všechny,
vzrušení
bravurního
vlivem
v
umění.
boření;
v
pod
Podstatným
věcí,
to,
za
opojení
nebo
jarem;
k
přichází
zápasu,
estétická
opojení.
opojení
které
vůbec
byla
nepřijde
především
opojení,
aby
předpoklad:
to
slavnosti,
vůle.
se
rysů
tomu:
opojení
idealisování. obecně
k
opojení
vzkypělé
dříve
BŮŽKŮ". .*)
„SOUMRAKU
ZE
umění,
bylo
stroje:
Stejně
opojení
hybu;
a
sílu
mají
opojení.
ných
NIETZSCHE:
nebo
přisvědčoval,
To
jest
umělněkte-
Raffael
Co
znamená k
nyss
ý,
obojí
stavu
dionysském
svoje
výrazové
mimiku
do
každé
uměl,
rozumíme,
hudba
lový
úlohy
člověk
Herec, ale
nejdéle
s
vůlí,
která
vždy
pod
suggesci
i
ano
razu,
že
má
co
jest
jako
z
proti
veliký
veliký těžká ní
styl
k
jest
V
pouze
styl.
odpor;
jest
jsou
to
s
architektuře druhu
rozkazující. Moc, která
která
v
jež
má
lidé se
nepotřebuje
necítí sobě
kolem
sobě.
140
všecko,
na
některé
všechny
jen
proměny,
každý
jak
neroz-
dnes
jí
mnohem
pozůstatkem
histrionismu.
především k
rytmus cítí.
jest
ne-
pokyn
suggesci
Hudba,
co
hudba
pudech až
Aby
smysl
našim Přes
jeho
která
vůle,
už
moci moci
vždy
pýcha,
sezřejmiti
ve
a
sva-
svalům):
to
jest
specifikací,
fatalisticky,
příbuzní
to
jíž
hory
přenáší,
architekty; vítězství
důkazu;
zákon
žije
architekt
bez
mezi
byl diove-
byl vůle
tíhou,
přemlouvající,
dochází která
ani
opojení
nad
hned
sobě
o
Lyrik
nepředstavuje
formách,
která
a
protikladu.
bezpečnosti
žádného
svědka;
si
jádře
samému
k
inspirovali
cit
v
Architekt
vůle,
sebe
spočívá,
takže
schopností.
výmluvnost
Nejvyšší
také
smyslů,
všechen
tanečníkem. akt
Ve
metamorfosy,
dionysského
prastav;
odloučení
veliký
přece
řada
ještě
svých
ve
Nejmocnější
jistého
odpovídá;
o
herec
umění.
moci.
hned
lichotící,
která
se;
touží
architektura
moci;
zde
stav:
způsobem
sebe
ale
nepředstavuje
a
spřízněných
lyrik od
a
hudebníkem,
apollinský
likou
k
nejblíže
útraty
specialisovaní
sjednocen
tělesně
hudebník,
tanečník,
zvolna
ani
nysský
na
mluví
stupni
každým
stav,
zastavena
byla
kteří
neustále.
se
excellence.
transfigurace,
snadnost
aby
residuein
pouhým
jistém
v
člověku,
affektů,
se
jest
o-
oko
přede
par
di
a
vším
stupňována:
a
hysteriků,
proměňuje
udržuje
nápodoby,
Podstatnou
některých
vybití
a
možná,
hned
již
normální
dosáhlo
mim,
byla
neboť
nenapodobí
pozvolna
vzrušení
podání,
apollinský
visionáři
jsou
vzrušena
dionysskému
afektu:
affektového,
umění
relativně:
dyonysský
jedno,
světa
zvláštní
(alespoň
vlastní
celkové
výrazového
jako
takže
se
rovněž
je
znamení
sílu
a
u
nemožno
Je
opojení
epik
plastik,
vyhání.
jako
podobně
vstoupí).
žádného
nepřehlíží
plnějšího
(
vybíjí
zavedl,
estetiky
Apollinské
afektová
soustava
zároveň
druhu
do
první
Malíř,
najednou
všeho
jsem
opojení?
vise.
celá
naopak
nereagovati
schopnost
sílu
prostředky
herectví
a
druh
jako
dostane
je
jejž
protiklad,
pojato
takže
vzrušení,
ve
pojmový
tom
v
zavrhuje, vědomí
zákony;
o
to
výlíbiti
tom, mluví
H.
SCHWAIGER.
BÍDA.
141
H.
SCHWAIGER.
STUDIE.
WILHELM tři
žely
LEIBL. obrazy
censtva že
šeptali, vané
v
anekdoty
selek
bavorských
Selské malované novostí s
masité
problém
drobnými
těchto
probudilých
drahé a
peníze
Hofery,
vidělo
dle
bezmezná dva
se
po
domů,
osmělil
širokými
málo
Leibl,
mezi
se
němž
o
docela
genry
si
zasvěcení
a
duchaplně
nemalebných
impressionistického
1875
r.
zará-
laskavého
pozornost
vtipné
několik
tahy
čišel
chyběla
hrudovité
tyto
Temně
nezajímavý
pronikavě
z
jimž
zachytil
stylisovány!
tak
byly
z
Alp,
a
slov novém
z
kroje
romantické
pro
chycených
úplně
obličeje
sladěné
sladká
štětce
typů v
obeznalci malo-
horno-
smělých
ba-
gest
skrytě
a
měkce
neobyčejně
a
řešící
s
tvrdohlavou Všední
ethnografy!
roztomilost
Roseggerova příjemně
nechalo
pointované
maškarádách
a
blahosklonnou
Wilhelm
pověsiti
nichž
v
radovalo
Defreggerovy
hlubokých
obrázky
Courbeta,
pan
„Kunstvereinu"
podložených
uhlazených
den
hovorů
historicky
a
Defreggerových.
sedlácích
touha
tak
sedláků,
na
Mladý
vržených
starostmi
Tyroláků
tančilo
Dachau
z
kalendářů
z
barvy,
Obecenstvo, jež právě a
a
byly
černé
každodenních
uvědomělých
miloval
interieury,
ruce,
svými
selek
mnichovského
plátno.
na
hospodské
a
výstavě
kritiky.
sedláků,
a
skvrnách
revných
příliš historie
z
jarní
ošklivých
učené
a
Paříži
Na
za
největší
s
dílo
druhé
strojilo
defreggerovskou
moudrého
každou své
anekdoty,
rádo
tehdejšího
nerozřezány
kritika
exposice,
142
ony
„Lidi
své
selky
jako
kloučky
„diandl"
svou
povídání
Seldwylské",
„odstrašující
cenu", projevovalo z
didaktického
a
zaujaté
za
moudrých
kupovalo
za
Speckbachery
Leiblovi,
důkaz,
odsuzující
o
kam
nepřízeň. nedělního
na
němž
může
vésti
Leibl
vzal
odpoledne
skleničce
při
vorem
zajímavém
o
totéž cizinci
dílo,
obdivují
gallerii
dopise
Národní
čase
ných" a
závodě.
děl,
Leibl
divili
měl
skvělou
Kolínský
vou
sebou
za
jenž
probudil
kdy
průpra-
studoval
hrubé
Prošel již
mnichovskou
pod
zámečnictví.
Rambergem,
ným
tvůrcem
který v
vystavoval
vedle i
svých hřmot-
svou
temperamentní osob-
a
jenž
a
ceného
se
v
do
přímo
se
současné
obdivovat
rok
na
podívat
tvář
uchvá-
vylákal
Leibla
Paříže, ve
Courbeta,
1869
„Štěrkařů"
hi-
Pilotym,
Gustava
r.
nost
hořeč-
chladných
Mnichově
nou
i
kuliss
storických
a
Vídeňákem
von
školou
aka-
elegantním
lehkoduchým
i
již
mechaniku
jemnou
pro
demii
ro-
portraitisty,
něm
chlapectví,
v
usmíval.
pohnutou činnost
a
v
znalci,
se
tehdy
jemného se
„krás-
jen trpce
se
Třicetiletý dák
vyměnil
svých
ze
je
Když
Munkaczy
jedno
za
nechal
Fleischmannově
ve
uměleckém po
ně-
jako
se
meckému Milletovi viseti
dnes
jemuž
berlínské
v
ho-
rosolky
realitě
Louvru
a
Ve-
lasquezovi.
Tehdy mimo
1875 žil již Leibl
r.
přel
trvale
již
frasemi
Lenbach hrabě
a
sedláků vsích
a
městském
valitý
usadil
se
dnes
lesních
Schóndorf,
posléze
lázeňském
analogii
zřídil
krásnou
malých
Grasslfing,
turním
niž
a
hornobavorských v
Berbling,
Heyse
svoji
Leibl
uprostřed
vy-
básně-
nádhernými
pro
Schack
gallerii.
blěau.
a
i
udržovali
posami
ode-
Mnichově
v
malovanými
nými
si
renaissanci
„zlatou
umění",
jemuž
rád
Mnichov;
v
říkají
Tam žil
malo-
a
hnízdě
německé
minia-
Aibling, v
hledané
FontaineH.
svalnatý
obr, energické,
a
SCHWAIGER.
za-
STUDIE.
krásně
143
modelované V.
hlavy
STRETTI.
s
uchvacu-
pronikavým, PODOBIZNA.
jícím PŮVOD. REPRODUKCE
pohledem,
jako
prostý sedlák
s
lem
robust-
Šperlem,
ním
LEPTU.
příte-
naturalistou,
hož
plné,
vervy
malované
obrazy jsou ná-
nezapomenutelný vštěvníkům salonu
jenž
raději
obraze
na
Gurlittova
Berlíně.
v
než
dlouhá
obrazové
jemuž
jiní
co
učence.
vážností
a
s
si
u
večer
svými
pytláky
hospodě,
v
tradicím
ve
se
s
Francii
síců
svého
stickou
Americe
a
velkého
silou
Wilhelm
Leibl,
umění
na
milovaného
a
chvatně
nakladenými tíhne
rukou, jsou
malíře
bez
suverénně
vším
Portraitista múllera
duchovního
svého revné
chytiti v
Leibl,
života
jenž
dříve
než
v
nujícím
vlivu
Courbetově.
tragice:
doby tak
hledá
s
bude
chví-
Halse,
Německu,
předešed
když
několik
o
dlouho
mě-
charakteri-
jenž
se
brzy
široce
vrozenou
břitkostí
býti
traktuje
por-
osobnost
psychologii
selských
skupin,
opovrhuje
typické,
jeho
mezi
celou
zálibou
a
malíř
Leibl,
právě
rozčtvrtiti
rozpoltěn
oddaností
tech-
nápadně
se
ikonografů,
zdá
detailní
s
přibližujícími
některých
period,
Leibl,
maluje
dnes
Rossner-Fleine
s
podivuhodnou
o
létě
obraz v
neméně
harmonii,
pohnutost
visel
nevěří u
„Deutsches
144
ovládá
kdo
slyšel:
professorsky jeho
pohnutí
Theater"
de
moderních
Gurlitta
plný duševního
delikatessu
pronikavě
femme
„ďune
impressionismu
Courbetem, v
rozechvělou
vystihl
Schuha,
rozčilenou
a
Loni
předpařížské, studují
v
Paříži se
léty
malíře
paní
pletí
s
před
z
nímž
s
let
individuelního;
dvaadvaceti
s
vzrušenost
seznámením
k
vystižení
kouzlo
vzniklé
tovaný
k
úsilí
uzavřených
brzy
a
nonchalanci
toiletty
nervosní
portraitu,
štětce
pointy,
vybrané
půvaby
zemřel
iv
bratra,
jež tom
při
nahodilým.
elegantní
a
Bocklina,
posledních
Portraitista
skupin.
tahy
stylisované
Arnolda
čas
jeho
přišel
1900
prosinci
v
désavouuje
technicky
a
určitě
a
a
podobiznami
zlomyslně
selských
jasně
umění
několika
časově
traitistu
oceněn,
v
létech
devadesátých
učitele
jmenován.
obrazů
několik
byl
antipoda
jenž
mladistvých
nice
popral.
dávno
antithese
V
věren
a
uctívaného
Franse
radostně
sedá-
sedláky
pil, politisoval,
nimi
doma
štětcem,
a
lesy,
kováře
jako
se
tento
psem
hrál
perlíkem
a
od-
náruživý
a
střelec
a
ener-
bloudil
přesný
lemi
s
Pozdě
půldne
val
po-
přepilovaný
za
dělníka
neb
řekl,
teprve
obraz, maloval gií
jar-
sám
bylo
skizzou, kládali
léta,
„vytloukal
marky", jak a
Leibl,
pracoval
by
všechny
je-
široce
a
než
trente
v
lidí.
ans",
Byl
viděl
ba-
umění,
za-
impressionistou
herci,
se
podobizny
doktríně
odříkávající
vznícení
v
o
domi-
úlohu",
zřetelnou
kteří
roce
slaďující
Leiblovy
zbarvené
Schreib-
posledním
nevyrovnatelně
„Herec
Hamleta
sochaře
da-
příklonou
pausách
čítají
nesený
komposice nulých,
jež
malířské Dva
půvab říže
pohrávají tu
pozadím. s
našel Po
růžencem
v
očí
na
kouzlo:
„Cocotte" ruce,
jako
jako
by
z
prolíná
levý
ženské
maloval
Leiblovi
ručky
„Pařížanku",
uvadlou
parafrasi
lze
věcí
poprsí
mi-
malíře
bolesti
analysa
a
hravé
nazvati
celé
lesk a
drobnou
zvýšil
černou
umdlenou
Goncourtovy
ženu
slečny
života).
roztomilým
jejíž
bytůstky,
radostně
„Cocotte",
této
tváři
prstenníček
teplé pleti, jejíž jasný
jemná
vyznamenáním
radostné a
krásou
Leiblovo
„Pařížanka"
jejž
sladce
jest
a
širší
portrét
barvy.
Paříži:
ukazováček
malířskou
rtů
největším
a
marností
jest
Yvetti-
chansonami
delikátní
Secesse),
přítomných;
a
Aiblingu,
modelované
grácie
věcí
linie
vznikem
lovce
a
zastřen
mlčelivých
kontrast
vzrušovati
se
berlínské
z
marnost
trapně jí
dávají
odstínech,
patří
měkce
lehká
divákem,
nové
a
zůstalo
samotáře
obraz
Sedanem;
to
(známý
napověděl
aby
způsobuje
(přijetí
rozestřen
jest
před
kojně Leibl
snad
jediný
hnědých
Leiblovy
portréty
Courbetem
přijatá
doggou"
s
rozpálených kterou
večerech
prázdných
v
Sattler
oživuje,
generace,
nejlepší
a
měkkých
v
Sattler
hořečně
Triibnera
jest
„Malíř
Leiblův
nými.
Banga
Hermanna
romány
de
malé oči
„Cocotte" smyslný
:
královny
právě
tak
nepo-
dýmkou,
hliněnou toilettou
Pa-
a
tmavým
zahořklého
výrazu
Varandeuil.
R.
BÉM.
PODOBIZNA.
145
BOH.
KAFKA.
BELFEGOR. SKIZZA.
Impressionistní tak V
způsob
vzdálený
vrací
Schondorfu
a
se
humorem,
jak
znamném
traitisty,
sedí
oknem
brýlemi;
světě. k
Leib!
mu
Viděl
Leiblovi,
bych
malíři
osamoceni
bytostí
plně
vzdaných
jenž
lebné
jako
činili
couzských
portraity malířů
v
kus
a
okna
milém
s
a
měkkému
vesnických
selky,
Seldwylana
v
t.
pečlivě
zv.
již
obraze
od
přechod
hornobavorských.
dýmkou
osobností
Leibla,
„Cocotty"
šlechta:
měšťanská
„Maloměšťáka"
nacpanou
významnou
podání
krásek
Aiblingu
jak
Seldwyly,
tomto
své
době
si v
v
jest
Německu;
naprosto
současné literatuře
Leiblovými,
druhého
jednoho u
příznačný
portraitech
v
sedláci
důkladně
dnešku,
Lenbachovi,
jen
obrazu
nesmírným
s
vyleštěnými
a
jest
v
tomto
individualistního
výpor-
typů.
ve
doby,
bytosti,
a
připomíná
stojí
před
jsou
létech
maloval
důležitě
Oba
koho
dvaceti
po
Berblingu
Aibling jest Seldwyla.
tomuto
techniky
jest
císařství.
portraitista Leibl, milující
cizí
individuality jeho to
druhové
jen
nejvýše
stylisuje Heyse
Velasquez,
Reprodukce
146
slavenému
a
jejž
v
Velasquezových
mistru
uznaně
vzpomínáme-li
studoval,
věren
podobizen
rozechvění
podobizen
renaissanční,
Lingg; Leibl
nervosní
vůbec tradici
visely
v
své ma-
něfran-
atelieru
Aiblingu
v
vržené
zralá
ulic
selky
Báuerinnen"
následují kol
ných
detailů
brzy
všech
děl
Dobré
díla,
1877
chtěl
Ale
sám
své
staré
medaillovitě od
osobitost ukázal
výrazu
komposice
jeho
stali
již
zůstala
pařští
chladni,
jen
V
k
hloubka
dá
spěl,
osudu.
Tento
hroudy svých
postav,
kraje,
jenž
ůtesů a
tváři
jeho k
země malého
tento
svět
a
tiché
suché,
sytá
prsť,
našel
krásy
malých bolů
a
v
„Pytláci", své
širší
v
a
nun
jichž méně
so
ještě
placen. říkal
a
mag
es
čtyřech hladké
počaly
jenž
draze
býti
si
auch
takřka
technice,
syn
hornatého
linie
skalních
pluhu
dne
podati
Jeho
kolik v
a
chtěl
kdy
jen
na
silou
byl
sloze.
jsou
mužů
jeho
komposicí
našel
Nátur,
může
pleti
malíř
ale
der
Leibl,
obecenstva,
mujpřízeň
in
řečeno.
konečně
byl
a
re-
svěží
chvíli,
vyšší
arts".
chleba,
typům
Leibl
listy
nichž
jehož
všedního
ve
ve
se
jeho
a
stržen
osobitou
poněkud pole
žen,
starší
koupiti
bylo
z
zů-
krása
jdoucího
detailu světa
širokou,
a
těžce
brázdy
k
beaux
ženy,
Flolbeinovým
aže
sla-
nepřetržitě se
jak
kletbu
síla
kam
ostrých profilech
v
Leibl
přinesla
vznikli
modlící
Německé
des
mohl
auch
práce
nic"
i
požehnání
a
výší,
jen
již
odkryl
manches
„neruší
potencoval
dojmu
ostatní
pádu,
silný
tento
jež
si
tři
individuelních
nenamaluje
smutná
země,
a
aby
tříleté
realistická",
Galerie.
„Gazette
již
nese
roz-
podobizně.
a
mužném
jest
Národní
tyto
jenž
způsobem
„jen
konečně
tu
z
duševního
svých
na
bohatstvím
seskupe-
nevěřil,
Vrátil
měřiti
jsou
1882 —lBB6 se
plynoucí
postav
variuje
dvou
po
přáním.
a
němuž
detailu
se
rázu,
přátelé
že
k
Díla,
vrací
rukou,
nejlepší
i
a
obrazů,
Chtěl
sám
věděl,
tomto
Leibl
v
experimenty.
signovaně
antwerpských
charakte-
snem
jemuž
vlastního
byla
a
dílem,
Když
vý-
stylovou
svou
velkého
malbě
že
techniky, doch
postavy
přibližuje
jež
Pařížskou,
léty
mezi
sobě.
mistrovství
jen
ristice
i
díle
„Stort
hlavách
k
celou
v
ne-
kostnatí
a
malíře
typických
okna
radostným
překvapujícím
ocenila
od
se
heslo
zpět
ukázati
léty
medailli
zlatou
Tehdy
hladkost
Leiblova,
shledalo,
řezaných
populárním obraze,
rozměrné
vzývání,
s
plastiku
příliš
příliš
díla
deseti
podaných
Holbeina
plně
masité
ty
nedočkavá,
a
myslivci
vesnických
nepatrného
zájmu
a
Pinakotheky
vzdaloval
storen."
tabulky
vyrovnaná
jiné
a
před
rozliti
dnes
nikoliv
Nové
realistické
Bilde
zátiší
hospodské
v
nápadníci
zamračení
velkých
ostře
pět
Tuto
sytostí.
obecenstvo
duchu
v
sedmdesátých,
duchaplnosti,
demokratického
styl
řadu
zahajují
zvědavosti
Příliš
dílo
do
jež
pod
milujícímu
i
přijat
chváliti
im
diváku
německé
milostivé
okénkem,
rozpačití
let
skupin
anekdotické
sedláci,
energický
svítivé
kostele",
Boha
jiného
je
i
malým
bez
ženy,
tvrdí
Těchto
vsi".
dojem
definitivních.
má
1875
na
téměř v
urovnávající
a
vzdaluje
r.
tvářích
„Ženách
v
mladistvé
Leiblových
pod
arrangement,
ale
svět,
r.
novin
plastickou
as
každá
cáru
tvrdých
Leibl
z
„Politikové
bílého
oraných,
ďující
nejen
kouta
ramenatí
a
typy
krčem.
„Dachauer létech
šedivého
kypící
babičky
připomínají
rvavých
a
koketné
a
Selské
Hals.
bez
kuchyně,
okoralé
děvčátka,
měnkáři
Frans
nemalebného,
vesnické
plotně
sebevědomé
a
nich do
pravidelně
k
neb
vedle
a
dílo,
zoraná
poctivé
tomto
kraji
BOH.
pozemského radování!
A.
KAFKA.
BELFEGOR. SKÍZZA.
NOVÁK.
147
A.
HUDEČEK.
DVA Z
MOTIVY
OKOŘE.
148
K.
ŠPILLAR.
SKIZZA.
SADDA
YACCO.
vzbudil
Byly
úžas.
jež
referáty,
vysoko
tedy
Užas,
opovržení
komedianti
a
a
byl
Evropy
vyzněl
v
stavěli
nehodil
ne-
obdiv.
umělcům
japonským
evropské.
nový,
do
neomezený
jiní
a
herectví a
jenž
v
říkaly
kejklíři,
nad
silný
divadla
japonského
Vpád
omezené
O
umění
jich
byl
Dojem do
se
evrop-
ských formulek. Ale
evropské z
těch
ragu.
tovi,
výtvarníky
Ale
zájem
Naším
ještě
než
můžete
studiem
Zbyl do
barvami
rozsvícené a
a
schladlé zářivé
o
umělci
naše
kraje?
než
literá-
oko
umění,
na
to
o
umění,
spálilo
jež
svým
kusů,
soud,
zdá
na
zjištěný. vžehnutý
smetí
že
v
duši
všedních o
pravém
čtení
okamžik
duševním
mluvit,
jste
Shakeuzřeli
skutečné
zrakem.
cizí
se
spíš
jako
místo málo
ladných křiklavé
mužů,
jak
hedvábí
řvavých
vzorcích
rychle
149
Ten a
šaty,
módních
představě
japonských škarád!
ty
o
živé
našich
střídající
níž
několik
slova!
Jak
vyznívající plynoucího a
zbraně,
něžně
hvizd, A
jak
masky
zabarvené
šatech
naší
žen
cetek
blýskavici
hedvábí
šibřinek
barevně stlumený obraz
nenásilně
übohá z
pěvců.
padělaného
oděvech
když
kytara,
zvuku
odpovídá
podivně
na
zoufale
kápne
našich
spíš
stohlavé
šveholení
ptáků,
jsou
osob,
planě
spád
kantilen
málo
pozlátkové a
ten
několika
naznačují
doprovod
jako
nepodajné,
skřeky
perspektivy
Jak
nerythmicky
slovo,
se
oděné
drnkavá
ta
se
němž
na
do
jednajících
pestře
příč-
s
skvějí
těch
jen
sboru?
lidu,
tonů
nesmělých
jež
na
schválně
uvážený
představy
tak
občas
zdá
bezvýznamné,
násilně
vyvolává
falešná
lodi,
dojem
průvod
zvyklé vojska,
massy
je
postav,
představují je
se
prázný
Jak
dříve,
možno
barevné,
to
barvami
hluboké
ni-
ošumělé
ty
jevišti,
na
manévrují
rozvírají
a
shasne
prudce
dojmu
matné
hvězdy
a
a
ohňostroj,
ohledáním
a
jež
pozdě
jako
střízlivý,
tom
antických
před
světly
a
sršící,
světlo,
ty
prolétlo
lesy,
komparsních
žlutou
a
to
je
jaké
náhlý,
rozžhavilo
hereckém
zájmu
zasvitlo
něm
o
jen
a
vzpomínat
a
sférách,
říci
šumí
salony
jedním
pruhy,
přeleželými
hry,
jevišti,
působí
prospekty popleskané klihovými nými
květu
dvě
ty
německém
üboze
Jak
dojmu.
jakého
laku,
třešňového
nezůstavily
zdejším
na
tam
divadlo
obdivuhodného
žen,
hedvábí,
pestrého
sehrané
a
dojem
duše,
speara
především
podepřený
jen
dojmů
vedlejší
na
jen
byl
;
mikrokosmem
zahoří
jenž
a
japonské
kopretin,
usměvavých
útlých,
tak,
přichází.
cizích
v
ten je
hledá
jenž
působilo
stoupajícího
symptomů
odkud
ne
malířství
japonské
umění
mimické
evropské
bílých
zemi
jindy
nezasáhl
jako
v
vypadá
jak
tom,
na
a
na
ma-
jevišti,
pečlivě vypočtené
posy
světlem
bílým tak
cizí
papírových tím
před
obecenstvem,
kterou
věnuje
jinak
živé
žen,
ponských od
kol
obdivuje
V
blízka
z
hlasy
smíchu,
němž
kalí
aby
pohybů, mické
sunky,
je
nechápeme
potřebí
nemá sebe
ských
tom
stínu
jeviště,
osvětlují
zjednávala hlasů, s
do
Děj
a
klapotu
níčky,
zalehne
gongu,
jako
o
gesta
se
svět-
a
rozvíjí,
rysy
se-
nápadnými
třeskem
vík
na
jejíž
scéna,
Do
za-
mizí
zbraní
šumu
lid-
lakovaných
ustavičného
bambusové
znivý,
hlasatel,
nezanikl černě
aby
do
lkavý
mléčným
tragická
jídlem,
tony
pozornost
pozornost.
dýmčiček
trhavé
postavy
její
těl
aby muž-
šedi
aby
soustředili
mrštností
pestrý
barev,
A
že
hlediště.
lahodně
jichž
umění.
gest,
jejíž
úmyslné
nepřipouští,
pohyby,
živých
hlediště.
nadchází
velikost
150
po-
našeho
lampionů
její
siluje,
STUDIE.
mrštných
groteskními
její,
sluhové,
aby
vzácné
v
hlásek
bílých
kotu
Kom-
ko-
něžný,
neklidu
tváře,
ŠPILLAR.
plyne
pozornost,
podeprou
kytary
kuklení
krabic
dýmu,
výjevů.
křiklavých
kostýmů,
líbezný
ských
žen-
trilky
hrdinka,
upozornil
osamělé
K.
však
šat
si
pronikají
svítilen,
řada
tichu
v
se
lem
pro-
tváří.
tabákovém
nadbytkem
Objeví-li
v
a
hádky, souboje, přepadení konají
takovým
v
zvonivé
oplývají
se
a
jímž
upoutaly
scény
ohma-
nalíčení
mají potřebí kejklířských,
parsy
na
oděvy
nekonečná
jevišti
na
vzácné
světlo
se
jídla,
klecím,
scénu,
tom
v
si
na
a
fili-
přicházejí
jež
ruchu,
a
prodavačů
ského v
herců,
ro-
z
připravuje
dokonalé
šumu
tom
prostřených
podobných
vyšívané
jich
ro-
v
pokuřuje
hledištěm
ja-
publikem,
setrvává
na
loží,
průvody
odcházejí
divadlech
večera
dýmčiček,
slov
tikavými
tisícihlavým
do
rych-
přívalem
rozlehlých
v
kobercích,
a
přechází
hlíží
práci,
chvatně
ty
šveholícími,
před
granských
tává
roz-
denní
se
chrčícím
a
skupinách
hožích
přesně
provázené
obrazy,
rána
dinných
toutéž
s
pozorností,
dobách
vyjímají
líbezně
a
hlásky
a
asi
svištivým
mužů,
shu-
silné,
sportu, zábavě.
měnivé, lým,
dvě
na
věnuje
jiných,
v
denních
obchodu,
Jak
se
pro
se
je
pozorným
soustředěnou
a
měřených
jež
jimž
dojmy,
chladnou
tichým,
hlediště
žlutavě
svítilen,
sběhne
jež
do
hodiny štěné
osvětlované
skupiny,
a
tlu-
popel-
žalostný
předcházející
zvuk vel-
smutnému
kému,
tichnoucí
pují
Neměli
a
ani
slova,
akcenty jasně
se
dělící
Výraz
japonské
podstatou A
provod. tak
než
akcentem
souhlasné
a
básníkovo
dílo.
herec
každý
volání
lých periodách obsah U
Řeků
hry,
nesl
zvukem
jíž
scény, tečného
pozadí
pohyby
masky
duši
spláceným
illusí
Shakespeare,
duše,
pohrdal
do
imitací
říci
vše,
chycené
byl
dokonalý,
V
k
nevelkých
pozornost ani
dvorech
kde
divadlech,
se
vystižení
na
práznou,
pohyb
dav,
parsy
byly
jen
tváře,
rej
na
však
kde
lidského
barev,
překážku.
odstínů.
soustřeďuje
uvedl
Není
čtěji
po-
a
by
autorových divákům
nej-
postavy
slovo,
na
toní,
málo
tonů
mnoho-
a
velké
kom-
aspoň
zdá
stal
Ponocní,
vrátní,
bezné,
měkce
plynoucí,
pří-
rythmus,
harmonický své
gestu,
mimicky vášněmi
slova to
je
s
je
nedo-
uměle-
nositelem
Evropským řeč
mono-
obsáhlé
akcentů
když
škály
tak
vyslechnete
hluboce
na
divákem.
se
slova
příčinou
a
stylisovaný
rozvil
proč?
Ale
za
neupomíná
místo
se
že
až
děj posuňkem,
jenž
stupnice
cizinci.
He-
jich
odstíněná, neschopná
prospekty,
151
osob,
se,
i
v
hra
řeč,
myšlének
zdálo
scé-
vysvětlením
místo
také
výpravy
ustoupilo
všemi
se
posunková
než
tak
básníkových.
dramatu
pohybem
mluvících
hotov
je
nepozbylo
myšlének
Nevypravuje
se
to
pohyb
neztrácí
hlasu
své
níž
rozumívá
pří-
tváří
mimická
Japonská
náhlou
že
verš,
slovo
a
postav
zavraždil
její
dál
a
slovo,
doplňkem,
jen
se
Macbethovi,
pomstě.
kroje,
japonském
tváře,
Tamerlany, Achilly
výrazy
a
nositel
pantominu.
za-
své
akcent,
nedbalo
Francie
na
nahradí
Shakespeare,
a
slovem,
se
jako
city.
vzteklé
než
hercův
Julince
brousilo
meze
vystižených
uzavřených
v
jeviště,
na
jím
drama
gesta
stalo
dovedl
scény
jemných
světlo
scénu,
pestrý
duše
hostinců,
záchvěv
šedou
hlasý
těchto
ohraničené
nejslabší
nepatrnější
umělé
pustné
vlády
stě-
své
Řekové
soudobého
soulad
záchvěvů
prostředí,
užil
do
ladilo
upra-
v
zisk
schá-
monolog,
Shylockovi,
a
se
divá-
jehož
právě
že
uvěří
kolik
Jindřich,
uvěří
že
zasedá
rozedranců
a
scénu,
že
oblékalo
nické, leny
na
Romeo
předvedl
výrazem tak,
Romeovi,
jako
V
vyvrcholil
obraz
aby
k
klassické
umění a
skutečnost
obětovat A
šatě,
dokonalým
nejvnitřnějších
slovem
padnější
na
básníkovo
krále,
vášeň
gestem. genius
rovněž
svého
vyjadřování
na
konfliktů
a
jehož až
postav
světla
se
obe-
aby
Falstaffův
a
i
setkají
veselý
a
odporných
gestem
vystupujícímu
byla tributem,
umělého
Slovo
sku-
pohyby
toto
zástup
provázený
tragické
Velké
omezilo
pathetickým
a
stuhlé
skutečný
oblečen
Banqua,
Falstaffovo,
vystihne
divákovi
se
řasnatém
výstroj
detailu,
vášní
citů,
omezila
rythmické
na
davu.
prostředí,
slovem
a
do
lépe
malé
kamenných
na
v
na
nádherná
jehož
velkých
postav
zdvižených,
z
tralost
Mab
němž
na
to,
o
vojsko
skrvá-
snu
němž
v
zda
komornou
s
ve
stínem
Percy
ani
nestojí
jevišti.
sesíleným
tisícihlavému
Mimika
plátěné
veného
k
kraje,
tragické
výhled
amfiteátru.
kothurnem
lesnění
skytal
kon-
hrdinný
zubožené
kovi
gesto.
nebem
širým
vy-
jeho
slovo,
plným
daleko
pathetické
pohrdalo
a
rozsazenému
sedadlech
choru,
líčilo
básník
jímž
a
soustolovníků
bojišti,
na
si
královnu
krvácejícím
leží
prová-
pokoji
kroj,
kolik
lhostejno,
naposled
skvě-
ve
podřizuje
se
verš
pod
domácího
censtvu,
jíž
čistý
se
umění,
převládá
děje
vyprávělo
Mohutný,
flikty.
rysy
dramatu,
duší
je
evropském
k
balkoně.
mrtvol
pomůcky,
umění
svému
pomáhá
V
nálady,
davu,
lhostejný
julinčině
s
hejsky.
slovo,
lékař
myjící
velebící
kvasu
jakém
v
Merkutio,
ku
šlechtice
prostředkem,
pozoruje
ruce,
Je
je
pokoji
je
byly
a
herec.
cené
na
přívěsky
jsou
zlákání
a
duší
i
právě
výjevy,
módní
a
mluvené
lhostejno,
v
i rozplakaly
jediným
Macbethovou,
harmonicky
jehož
je
lady
je
vý-
s
tak
i
když
slávu
jeho
čas
dámám
a
velké
ony
starce
nichž
v
básník
vůbec
produševněné
obojí
ostatní
Je
umění
souladu
stylu,
To
celku
doplnění
jimiž
umělém
v
do-
gallerii,
na
nadchly
ženy
gestem,
působí
prosceniu
v
Shakespearovi
výjevy,
jsou
napoprvé
herecké
v
a
lodníky,
dělníků
krátí
kudrlinky
scéně
na
stejně
aby
Ony
evropského
a
Slovo
těla,
zjednaly
to,
i
sou-
jen
je
nápadný,
opravdové
posou
neodehrávají
přízemek,
dvojsmyslné narážky
stylistické
otevřených
vtipy
námořníků,
hříčky,
šlechticům
pokojích,
jež s
rozvíjí
skupina
a
gesto
nekonečné
zené
slovo
gesto.
a
jenž živými,
japonského
rythmem,
a
tváře
razem
pósa
ten
je
Velké,
slovo
jako
gesty.
hry,
rozdíl
scény.
nezná
k
tom
v
zarážející
umění
gesto,
a
se
orkestru,
půvabně
vojáků,
svými dav
se
slovní
a
v
tony,
děje,
chechtá
hrdelních
osamělé
tyto
znaménka
tváře,
němž
nastrojeným
ani
baví
kuplířky
zurčivém,
nerozeznáváme
prázného
stylisovanými
a
tom
v
pri-
prázdna
spádu
jsou
neskonale
a
ladnými
v
hloubi
z
a
ale
nichž
rythmus,
vystupující
do
vyznívajících
šveholivém
hlásek,
retních
těchto
potřebí
hlediště,
a
opilci, v
snad
pomůcek,
svištivém a
davy
našeho
ticha
ustu-
lidu.
bychom
mitivních
mimovolně
aktu, jemuž
lkající,
se
lí-
něžně
F.
jimiž SKIZZA
teskně
Sadda
Yacco
naříkající
zvuky, úchvat-
provází
NA
svoji
nou
VAZBU
a
vyznívající
ANN.
KNIHY.
A
zda
pak,
tam, kde
výše,
nemůžete
hru, není
docela
herectví
mimický
hercovým,
výkon,
neobyčejně
neobyčejné
jenž
si
zvlášť
uměním
je
umění
slovo, národa,
u
že
přirozeno,
dostoupí
podrobí
básníkovo,
souhlasiti.
vnímavý
jenž
je
zrakové
pro
dojmy.
Japonské
telných
hubených
leskle
představiti,
si
k
potřebí hybům, účast
těm
něžným,
Co
všechna
aby
vypracovaná hlavy
pohybů
a
souladnou
v
automatu.
pozorujete, úvahou
uvědomíte,
si
tragickou
v
stěží k
lze
je
její
lahodnými v
verších
té
tak
je
jejž
svěží k
rozvití
tvářkami,
jimiž zrazená
akkordem. menitě
rychle
Sotva
se
piny.
V
jako
dvou
bleskurychle
se
osob
při prvním
není.
Není
založený, iv
to
tak
každou
vaším
k
je
schéma,
účelné,
a
jako
herců,
že
cesta
její
mimické
dokonávající výrazů
tváře,
nejkrásnějších
v
do
každou
to
přesně
tak
umělecky zdánlivě
a
aktu
je
aktu
v
tak
tom
že
každý
účelné
v
postupují
mistrným jemuž
barvitý
tak
dokonalý,
najdete
ve
dílem
stupnici
vzpomínce
umělecké
žen
duši
pozadí
zde
zuřivý
styl,
zdůvodnění
jich
a
nějakou,
které
i
herce
iv
barvě
jej
pro
vý-
vyciťujete
básníka
najdete
umění,
v
a
mnichů
úžasný
v
sku-
zrychlené
mechaničnost
hluboce
zna-
rythmem,
jako
Tak
tance
tento
citů,
šermířského
dvou
rámec.
vše,
To
smířlivým
jednotným
figury
kejklířské
postřehnouti
že
tuto
pohnutější, rythmicky
nejen
určený,
vyjadřuje
jež
obrazem,
vypracovaný,
stromů,
pós,
katastrofě.
dovedli
styl
a
druhém
v
tragické
styl,
figuru
jenž
plastickým
detailů se
gest
druhém
soupeřů,
dodávají
byste
je
i
která
pře-
a
nevěstou, stup-
smrti
ve
lásky
místo
úskoky
jeho
a
končí
a
to
je
ne-
úzkosti
k
smířiti,
nucenými
milencem
za
k
procházce,
má
je
při
neznatelně
téměř,
na
oddíle
zdržována
katastrofu
mimiku,
řadě
druhém
přístup
hroznou
v
jenž
těla,
pohybujícího
se
nálady
klidu,
v
násilně
a
získati
prvním
v
chystané
ale
provázen
si
této
rekyně,
padajících
a
K
A
souboji.
provází
měnícím
aniž
podrobně
scénu,
zrakem,
k
vět
souboj
lásce
dojmu,
květech
chce
hrstí
průvodu
z
kontrastem
jsou
Vše
gest
nepozorován
veselé
nucenému
tlumena
je
ač
od
vášní,
a
plasticky
přece,
a
k
k
vybuchne
kontrast to
hned
pro
aktu
kontrastem
oděvů
rozvití
později
po
naříkavě
strastech,
a
útlounkého,
citů
dojde
založenou.
je
prvním
zároveň
směch
vášních
umělecké
druhé
v
ne-
vyznívajících
nebo
svoji sokyni,
nádhernému
tomu
očí,
soupeřů,
milenka
několik
účinný
hře
stupnice
když
až
psychologicky
pojí
je
a
pohyby
teprve
evropských
a
místo
naprosto
duševních,
úchvatné
chrčící
svých
něžných
vzklíčí,
zdržováním,
se
této
a
celé
výbuchům,
která
boj
k
ve
tak
kterou
přípravě
übila
když
výkony
udýchaně
živě
žárlivost
žárlivost,
figury
umírání,
jsou
průvodem
při
tváře
vzbuzuje
láskyplným
ale
jen tak
vedlejší
drobné,
příležitost
ňuje
scéně
mimické
proti
strnulé
již
a
posunů
nevyzněla
posuv
vzruchů
prudkých
potřebí,
Shakespearových.
pokoji, a
je
duše
divoké
zvolila,
prvé
v
obrovská
Její
si
sama
flétny
vystupuje
mluvě
skytá
jež
hlas,
tony
kusu
Děj
loži,
vyjádřením
s
tak
býti
srovnávati.
navzájem
že
nichž
musí
scénu,
smrtelnému
stránce,
spojená
je
uvědomnělá
prstů
a
po-
smutek,
nejmenších
Práce,
je
vyjadřuje
síly
hnutí
do
těla
rozmilým
Yacco
duševní ta
ne-
Těžko
očí.
podivení,
rozmluvě,
na
vděčnost.
smr-
výrazné
ovládání
Sadda
jimiž
k
až
kosých
jakého
od
přemetů
těl,
černých,
výrazné,
škálou
akrobatických
silných, hře
úžasně
je
nekonečnou
probíhá
a
gesto
každý
pohyb,
zvuk. tom
monotoními
152
barevném
zvuky,
obrazu,
jenž
je
pln
jenž
se
rychlých
tiše
gest,
sune
před
náhle
se
měnících
skupin,
náhlých
proměn
tváří,
a
F.
přece
nikdy
neruší život
nevybočují
schválnou I
nosti,
nestylisovány, že
dojem,
pocestná
procházku dává
čekajíc
Othellova
s
velká
Japonské dlouhý,
ukázky, u
těch
výši
našeho
a
vývoj,
se
civilisace.
mimické
scéna
ta-
s
uměním, základní
přes
jíž
vyznačují
se
mimické na
kmitla
trvalou
Prahou,
žlutých Ale
ukazuje
nepřetržitou
vytvářející
diní
by
hrána
napadá
umění
jež
lože,
umění.
zvolný
postupně
pak
mimoděk, že
evropským
příbuznost,
je
všechna
své
působila
s
mimoděk
různosti,
sama
uléhá
smrtelné
na
uměním.
příbuznost
vám
umění
asi
a
Desdemonou
zdrželivým
Tato
slavičí,
vzpomínáte
dojmem
hrozí,
muže
posílá
znamení na
Když
nápadník
tlukot
besídce
vraha,
na
takovým
jež
muže,
svítilnou
zvláštním,
půvabem.
jejíž
žena,
děsně
umělecký
nitro
klidným
poslouchat
bambusové
kovým
vaše
jejího
vrahovi
každý
zničily
avšak
zavraždí
že
v
by
skuteč-
tak
působily
tak,
umělecký
rámci
v
DESKY. na
samo-
mezí
urážely
by
rozchvívají
smutným, mladá,
jež
scény,
duši,
na
vraždění,
životností
ANN.
nervy,
Boje
uměleckých
z
smysl.
duši.
v
umírání,
smrt,
na
vraždy aby
nebolí
pozornost, a
neotřásá
nejmenším
v
i
dramatu,
malá
naší
kulturu,
tradici, souditi,
kosookých
ta
na
jaké
barbarů,
ukázka
scény,
které
a
o
měla
Evropě
v
je
japonské
jimž
od
by
principech,
umění.
nemáme.
drama,
několika
nás na
přimět, nichž
Nemůžeme
ani
jaký
desítiletí
abychom stojí
naše
je
skytá
té
z
stav
drobné
mimického
Evropa
uvažovali
o
dramatické,
dobro-
umělecké scénické V.
T.
B.
ŠIMONOVSKÝ.
SVÍCNY.
153
J.
L.
NĚMEC.
ŠPERKY.
154
J.
L.
NĚMEC.
ŠPERKY.
155
J.
L.
NĚMEC.
PŘÍBOR
NA
LIKÉR.
(SKLO, STŘÍBRO A INTARSIE.)
156
KAPITOLA
ČASOVA
komory
v museu
myslovém
UMĚLECKO-PRŮ-
stály
Praze. obchodní a
výstavy
O
živnostenské
HZ dávno
prošla
několik
státu
a
asi
příjmů toto
museum
kladnou
již
budovu.
zprávu
snažil
a
Kdo
mníval
by
průmysl
že
a
zprávě
museum
rok
sumičku
uměleckého
se
viděti a
podporu
na
z
výlohy
však
pory
na
předmětů kněh ceny
cestovní
pro za
ani
činí
pro
režie
sbírky
práce
marnotratná
zakoupeno
um.
přímo
za
za
700
pod-
K;
a
918
musea
Ze
zakoupiti
54.174
přímo
kterou
jaké
mar-
cifrám. 202
za
předměty?
ani
nás
se
koupil
od
se
tedy
jeden
zhotovený.
zakoupilo
92
se
3 ještě
a
mo-
jiné před-
a
dohromady
K;
jde
K;
myslu
na
ovšem také
lze
musejních daleko
ne v
byly
pro
nehledě
zakoupeny
už
918
K
ke
pro
pro
vydání
pořádání
J°/ a
mluviti
!!
své
užilo
to
700
podpora prů-
Cením
nepřímo.
činí
K
tedy
mod.
knihovny musejní
jak
tedy
se
výstav,
Ostatní
um.
kon-
sbírky!
celých
podpoře
jen
z
ani
dnešního
0
o
povznesení
té míře
předmět
průmyslu
vedlejší
museu
moderního
na
význam
ostatně již také
um.-prům.
vypisuje
necelá
tu
tomu
některý
podporu
účely
které
umělců,
ročního
uměleckého
ceny
na
samo
K
na
našeho
K
prodala
vydáno
prací. Jest
kurence, kterou
na
Vý-
jež správa museazakoupila kdysi
konkurenčních
nenapadne
věnována K
žijících
hezky dávno, neboť dnes
byl
1.053
6.726
průmyslové
suma
z
8,389 1
tohoto
tento
mi
človíčka.
jejím
za
tam
vyrušován.
a
francouzských
předměty
sbírky
věnují
musea
položku
knihovnu
musejní
od
překvapuje,
si
také moderní.To jsou také pokud vím, snad,
první
sku-
ani
patrno, u
3—5 kouskům,
by
jich
že
samo
(není
že
případ,
má
měty
z
vraťme
moderní
derních medailí
remunerace
K
už
ní
Ale
sbírky.
pro
bude
bylo
seznamu
Dost mě
zužitkovává,
služné,
dostal
do-
ve
zdánlivě
ze
K
dobře
zvlášť
se
zprávě
výroční
tisíc
předmět
podporu
jak
24.820
jediný
za
„na
Avšak
Jak
dosud,
jen
vydalo
průmyslu,
průmyslník
cesty);
že
K
předměty
výroční
ve
k
gloss
výstavě
mohl
Ale
jiných,
o
a
tobolka,
Angličan.
Jedenáct
tomto
na
(pozdější
které
těch,
ná-
umělecký
ejhle:
54.174*60
ných
nevím
velikolepý
kožená
jakéže
se
samotu,
dřímal,
také
byl
jakýsi
prý
uměleckých
snaha
pražské
um.
jedna
tom.
o
o
zřetelně,
následujícího:
znám
umělecký
se
průmyslu". peněz
se
a
1900
čte
um.-prům.
tečnosti
zájmu
nepodporuje, r.
právě
svých
že
který
tu
na
miluje
bázně,
mně
činných,
umělecky
není
za
se
bez
její
tedy výroční
našich
umělecká
nevyšla)
hezkou
si
kdo
sledek
postavilo
poučiti
poměry
se
musea
myslím,
z
že
se,
nikterak
poli
se
ní
zvláště
průmyslníků,
si
Zaopatřil jsem
bědné
zná
že
toho,
prací;
Kromě hlídače,
příjmy tyto jsou značné,
; že
z
užívá
způsobem
ale
pořádaly,
vánoční
sub-
ve
Rozpomínám
o
zajít,
Vinohrady,
vznikla
vlastně
se
pamatuji;
pak
ní
výstavy.
konkurenčních
praž-
korporací,
a
než
pražská
museu
ještě
Přirozeně
země.
jakým
jsem
měst
jiných
zvědavost,
soudil
obec
kromě
korun,
příspěvky poskytují
a
vence
1000
subvenci
peněžité Karlín
že
zpráva,
umělecko-průmyslovému
věnovala skému
novinami
Ne-
prý
a
sbírek
průmyslu,
ale
správa pražského
P.
NOVÁČEK.
KALAMÁŘ. TEPANÉ
STŘÍBRO.
157
F.
takřka
posud
ANN.
výrobcové
KALAMÁŘ. TEPANÉ
k
kázek
STŘÍBRO.
se
meslu.
Ne,
že
naše
nebo
se
kupuje i
dost
velké
přímo
které
části
kovovém
ciziny,
z
našich
cizí
Soudím muto
v
drobném skoro
průmyslu
výhradně
však,
cizí
prodávají
a
um.
širší
ale
prostřednictvím
obchodů,
nás umě-
boháči
buď
ře-
u
předměty
obecenstvo
z
by
šlechta,
od-
méně
průmyslu
výrobky,
za-
života
více
nekupovaly leckého
pro
uměleckých
uhájení
dávati
zboží.
že
nezdravému
právě
stavu
býti
Ta
odvětví
přílišnou
poškozuje
moderního.
pozvedne míti a
co
vývin
domnívají
průmysl
um.
největší
i
jaké
kdybychom má
pařížský
um.
průmyslu
v
Čechách,
um.
průmysl
nejprve produkce
u
nás
zde
kdo
již
průmyslu
třeba
našemu
rozvinouti,
byla,
budeme-li
vánoční
kupuje. ale
nebo
takové,
Má-li
musí
Jaká
místnost
jiná
a
býti
po
odbytu prodeje
je
158
spojená
je
náměstí,
že
případě
by z
jimiž
zapotřebí,
by
ve
části náš
aby
naši
níž
někde středu
by
umělecký veřejná
s
v
V
mu-
měl úkol
viděti,
má
Praze
prodejem měla-li
ni
najmout
se
pořádají
v
živé
města.
nebyla
umělečtí
hradili.
by a
Ovšem pro
v
místnosti
ji
?
se
ta,
musea
prodejní
zajisté,
čátcích,
taká
než
výstavy
na
takové
se
stálá výstava
musila
cíl
Nemohla by
prostředků.
smysl,
tom
hořejšího
z
umělecko-průmyslového
míti
by
modernímu
nic.
dosti
zařízena
zboží
se
Jsem přesvědčen,
nepomůže
ho
že
tomu
býti
průmyslu
um.
sbírky
Louvre, tím
někdo,
by
získali
?
k
mrtvých
pánové,
se
starého
sbírky
se
těchto
uměleckého
nejrozsáhlejší knihovny
co
že,
Či
podporou
v
vlastní
jeho
jak musea.
že
čeliti,
to-
mělo
by umělecko-průmyslové seum
že
nuceni
jsou
nedostatek
tak
není,
ulici
Režie
veliká,
průmyslníci trudných
průmysl
po-
prochází,
korporace
jako
F.
ANN.
KALAMÁŘ. TEPANÉ
STŘÍBRO.
umělecko-průmyslové mají
potřebí
trochu
jen
živnostenské
a
průmysl Ale ského: derní
že
nou
oboru
litiku,
ckého
před Veliké
ního
bez
užitku
Místo
pro
aby
jak
znamu
rozvoj
uměleckého
tomto
spívá,
plodná
a
roz-
museu.
nesnadným
se
dneš-
vycítění
a
museum
rozkvět
je
skoro
vý-
moderního skoro
vý-
retrospektivou směru
poněvadž
více
a
včerejšku.
nemá
průmyslu,
hluše
mandaríny
ku
tuposti
a
které
přešlo
škodí
bezděky
než tím
přece
výrobcům
podobnému
zájmu
o
a
právě
podniku
uměl.-prům.
při a
vší
těm,
kteří
prostředky.
museum
nový,
a
pro-
pod-
159
činnosti
ignoruje,
Umělecko-průmyslové
moder-
jako
delikátního
slohy
pro
oči
uměleckého
je vedeno,
pro
lučnou
naše
staré
roz-
uměleckého,
odvrátilo
pohodlné
si
hnutí
Evropu
objevuje
bolesti
a
zacpává
úkolům
žádajícím
a
pochopení
věnovalo
se
pochopení,
života
umělecko-prům.
v
naléhavým
v
uměle-
jarní bouře,
zúrodňující
Tak,
podpoře
krásné
a
celou
hodující
v
veřejná
průmyslu
provanulo
ka,
nejedna
k
nimi
se
ji-
v
by
opravdového
po-
bohužel,
potřeby
pak
k
obyčejně
ten
směš-
pštrosí
úplné
mu
nevraživě.
zhoubnou,
literárního
Schází
sluch.
u
a
protože
initiativy
scházejí
který
nás
určená
nebo
doby,
a
nim
hřeší,
jakou
umělecké
a
tutéž
oborech
instituce,
voje.
k
se
tu
Je
obchodní
moderní
umělecký
domácí.
všude
propaguje
obmezeneckou
a
ných
staví
a
řadě
hřích,
hlavní
právě
mít,
první
v
se
ducha
mohlo
průmysl
zřejmě
nebo
svém
ve
tom
snahy,
obchodního
komory
o
v
umělecké
vážné
opravdu
chopila
museum
um.-prům.
pokud
museum
možno,
provozuje
musea
snahy tu
pražmo-
zkrátka
póruje
starých
kopii
gonskou
Nepodceňujeme
stylů.
ale
právě
hotové.
poněvadž
bude-li
průmysl, už
bylo
finitivně.
mdle
K
tak
myšlenek
ůkolů,
silně
de-
a
nášela
třeba
moderní
život. však
vedle
má
starého
dneška, době
svojí
každodenní
inspirující
a
raší
průmyslu
nechuť
samostatnému
a
Není
Nestává
odvahy,
růstu,
Nezvrhá
milství,
jalového
a
se
bez-
v
bezobsažného
konservatismu
našim
uměleckého
senilní
a
Pak
im-
V
potence ?
trpí
průmyslu
nás
u
charakteristických,
ctižádost Zde
třeba do
nejprve
jen nás
kterým
správnější obchodní
prům.
a
jen
reckém tam
se
se
a
pracuje,
vlastně
musea
musea
uměl.
moderními,
nedovíte, tam
sbírky
cennými,
opravdu
dosti
značné
Libea
jak
ve
o
cizími
mluviti
160
uměleckými
snahami
i
uměleckého
národního
podpory
lidí
dusí
pře-
zdržuje
říci
při
a
příležitosti,
korporace
um.
prům.
podporovati
rozkvět
které
jsem
zde
v
osobách.
museu
kdy
poskytují
museu.
Za-
plané
sbírkaře,
jako
poštovní
průmysl
neprovede
poměry o
prů-
nedostatek.
chtějí
se
potřebuje,
celého
upřímně vytknul.
Nezdravé
že
skutečně
živé
umělecko-průmyslové,
směrech, věc
našinců,
které
umělecký
pokud
a
pravda, které
jen
promyšlené
obnosy
ale
produkce možný,
obo-
smutné,
sbírají
povzbuzení
stipendií.
veřejné
tím
přece
se
odkázána.
jsem
a
nechtějí
známky
uvádíme o
chtěl
k
zmínil.
podpor
prospěch
hmotný
města
kteří
těchto
jen
jsme
průmyslu
prospěch
i
let
uměleckém
přece
je
nadaných,
naše
pražského.)
činnost
ním
rád
se
nevyhnutelně
ně
a
odkázat
my
vypisují
většina
intensivnější,
Tolik
jisté
Je
vyžaduje
skutečně často
na
as
celku
skorém
menších,
jak
myslu
nepoměrně u
části
z
prospat
co
podpory
a
podpor
první
v
padesát
za
bych
skutečnými
a
Proto
se
názor
je
(Dnešní
se
ano
dávno
Chrudimské,
správě
Je
bráti
jmenujeme
tomu
je
je
museu
to
vedených,
současného
měst
příležitost sledovat
pracemi
domácími.
než
městského
Hradecké
činných
opatřiti
nevy-
prospali?
v
že
zamluvit,
že,
tu
dohnat,
„vysokém"
nutné.
nás
u
je to
i
mají
dotýkám
se
však
nelze
průmyslových
produkci
pražské
německé
horečně
hacují i
v
iv
Je
jich
kteří
začátků
Nerad
to
povznesla
současných
něčem
o
sumy,
průmyslu
politika,
pozdě)
zv.
no-
netušenou.
děl
stipendia
ulehčení
vyšším.
Hamburceaj.
pražské.
dotovaných
Králové
ať
venkovských
komory
jsme
skrovně
taká
nic.
mo-
a
a
průmyslu,
Dokonce
zdravější
pouhou filiálkou
díla
cizině
současnou
museum
Měli
nápravou
s
Vídni,
našich
dnešní
poučovaly
vrcholná
v
předešli.
museích na
ve
vzorů
metám stále
uměleckého
nejbližší: už
zacíti
musea
evropského směrem,
je
síly napínaly k
a
je
by
a
nedostatkem
zřejmě
výrazných
které
derních,
producenti uměleckého
t.
k
předměty
na
naše),
chceme
lenošně
a
ještě
umění
jaká tak
obecenstvo,
Jak
tupě
se
pochopme,
a
Či
potomkům,
dnes
předměty
za
polovička
um.
pštrosí
už
časů",
umělecko-
podporou
věnovala
nejlepších
bude
staro-
na
měrou
umění.
(kdy
peníze,
možno
konečně
kupování
takové
zakupování předmětů
Uvažme
v
sbírky
nyní
letech
řadě
a
vzorů
Předně
jen
výroba
kde
starého
tyto.
poli
na
ob-
Kdyby
několika
se
ta
starých
„za
autorům
(pokud
zajisté
se
plácí-li
nemístným?
překážkou
prázdného
lenivé
starých
museum
pokroku?
tvrz
novému
tím
se
přežvykování takové
děčnou
k
v
umělecko-průmyslových
bezděčně
se
obecenstvo
v
silná)
Nepodporuje
bezmyšlenkovité děl?
dosti
řešení
dne?
potřeb
už
tak
(bez
by
a
musejní,
moderní
museum
tvořivosti
sbírek
než
krásně
druhé
by
věnuje
se
výše
nejen
dobrým
s
kollekce
by
návštěvě
a
po
byly
sbírky
pro
retrospektivy?
bezděčně
tím
se
sloužící
a
snažení.
která
„malé"
ní, když
z
je vedeno plánem čiré historické Nevtlouká
kvete
a
vému
sbírky,
velikých
při
živě, bohatě
vydané,
ty
uzavřeného
potřeby,
se
že
obecenstvo, ale
velikolepého,
uměleckého
umění
pouěiti
se
třeba
daleko
dnes
průmyslovém
Kde
už
tvoří
se
takové
dvacetinu
i
má
pravdivosti
o
přesvědčiti.
průmyslu,
že
krá-
sebou.
za
sestavené, pro povzbuzení
jen
vidělo,
řešení
venkova
nechala
netřeba,
se
obecenstvo
by
města
hanebně
dalších
průmyslu,
um.
potřeb
tak
bych význam
uměl.
v
česká
příležitost
rozhledem
nový
je
každý
umělecký
výtvarných,
klade
jak
Dokladů
Cenil
nových
z
Prahu
lovskou
uzavřené,
naopak
je
odboru
tomto
v
kopírovati,
plně,
tvorby
i-
způsobu
a
unaveně
rozkvětu
jeho
nových
nových
mrtvé
a
p
umění
svém
nerozkvete
vysloveno
samostatné
doby,
Proto
e
staré
ve
také
proto
a
uměleckých
nijak
dokonalé
krásné,
je
co
eklekticismus
mdlý
a
zdravé
a
ten
radikální
náprava
veden
starostí
Prozatím donutí
není
o
nás X.
věci. snad Y.
F.
ANN.
J.
INTARSOVANÉ
BENEŠ.
NA
161
SKVOSTY.
SKŘÍNKY
ZPRAVÝ
VÝSTAVA našeho
umění
že
příčinou, do v
dobu
po
mnoho
výtek
Na
vésti
započaté Snaží
toto
se
přímo
bez
něji.
reklamy,
Dnes,
jistý,
V
kdy
době
byly
opatřeni
nemůže
Volné
malíři
našeho
našim
zástupcům
zjednal první,
který
který
stále
dal
časopisu
v
dosud
aby
obavy,
byl
oběma
A
pořádal. 86
činnosti Své
Mánes,
Směrům číslo
umožněno,
Rodinovo tato
Událost toto
dodnes
ročníku
v
místností úrazu
jest
Praze
v
obrazem
vyšel
sorní
této
člen
době
spolku,
ochotou
mnoho
za
číslo
ským,
jsme
o
Slíbil
Spolek
Péci
s
atelieru
všech
vděčíme konané.
Rodinova
Mařatkou
sám
ochotu
však o
po-
úcastniti
spolkem Mánes pořádaných. Chopili vzácné
kolektivní
najal
k
výstavu
našemu
účelu
nákladem
příležitosti
tomu
spolku
v
a
k
do
zřízen
zahrady
býti
provi-
výstavu.
důležitosti
radě
celé
akce
i
uměleckým
umělecká
pro
morální
o
Spolku českých korporacím
očekávati,
proto
jaký
členům
jednotlivým
se
událost
významu,
Prahy,
hlubo-
a
spolek Mánes
se
města
všem
a
če-
české
že
nezůstane
v
Zodp.
paláci
redaktor
Reprodukce fotozinkografie
osvěžení
přinese
SPOLEK
uspořádá ském
do
de-
významná
bez
vážného
našich
poměrů
řadu
výstav Prvá
byla
o
průmyslového v
Hradci
115
školy.
v
českém
výstava
musea
pro
a
ROCE morav-
tohoto
druhu
velikonočních
vých.
sev.
slavnostním
Výstavy
sále
súčastnilo
se
20
péčí
Čechy vyšší členů
pracemi.
SUMMÁRNOU rozbředlé
přináší Volných
JAN
po
svátcích
Králové,
obchodní
LETOŠNÍM
V
„MÁNES"
venkově.
otevřena
na
vyhovět.
místnosti
„MÁNES."
spolku
uměleckých.
požádali
Praze.
přání
k
Dá
legace.
nevšední
nadšeně
čísla
zpraven
projevil
okamžitě
a
který
tak
úspěch
Rodin,
této
se
Rodina
morální
našich,
výstav,
nás
vchodu
u
tuto
pro
jakož
největší.
do
kterému
a
městské
zabezpečilo
sprostředkovatelem
kroků
kamenem
však
bylo
mohl
dvojité
že
míře
Rodinovi
Mařatka,
služby pro
že
ten,
měrech se
nám
našich
Přední
byl
sochař
byl
dalších
k
vstoupil
byl
výstavních
Laskavostí
místo
obrátil
má,
podporu
nejobsáh-
a
Rodinovy, v
projeviti
počátku
s
kulturnímu
její
žurnalistů,
okolnost,
sympathie
mistrovy
byl
tam
aby
pavilon
Volným
vlivu
nám V
činnosti
umění.
Paříži
v
vhodných
Smíchovské
a
zapůjčeno
Kinského,
tato
lejším
ko-
jednak spolku
delegaci
podniku.
Pražské
ochotně
bylo
nejúplnějším
čí-
obraz
plný
chce
kterou
nedostatek
celého
Mánes
minulém.
zvláště
a
podá
ji
On
přijetí.
nádherné
vydati
exposice
kresbami,
s
nám
Praze,
jakém
v
francouzského
pak
české
jednak
bude
že
tohoto velikána
v
než
že
vý-
připraviti
práce k dis-
textů
tak
a
meu-
mistr Rodin.
všechny
statí,
překlady
i
uměleckých
rámů
obsáhlá,
návštěvou
svojí
76
a
sympathie
Prahu dovolili
delegace
příčinou,
rozměru,
toho
výsledek
tak
byly
střediscích
plastik
to
rady
ochotou
francouzských
Mařatky
pp.
pařížském
Prahu
pro
větším
jiných
v
kému autoři
posici,
jeho
Huga,
manifestačnímu
české
přijetí
se
daleko
Vzhledem Nadšeně
k
Prahy,
V.
přislíbil.
býti
nejvřelejší
plastik Francie,
do
dodnes
doporučením.
a
zaslány.
slavnosti
okolnosti
tyto
Naprostý
neobyčejnou
vstříc, byl největší
nás
úpravou
přístup
s
podpory. u
ku
odhodlal
stavu
lekce
zabezpečení,
nejlepším
všude
jim
hledali
svojí
a
Rodin
sděliti
Paříže,
došla
kre-
a
donském.
tající
Jiránek,
do
byly
Působením
atelieru
v
tato
došlo
delegace.
došlo
Rodinem
odebrali a
české
plastik
Prahy
okázale
příležitosti
Muchy
a
o
Hofbauer
naše
při
do
zásilka
Paříži
v
kteréž
cíl
žádoucí
veřejností
nemusily
obsahem
tiše,
intensiv-
Pařížské
takového
svým
před-
se
tím
práce, s
Směry,
existenci
jeho
Praze
kdy
Všechny
Mánes
spolek
době,
slaveny
úlohu.
hlavní
ale
výstavy
úkoly
nabýti
zrádco-
podniknuty.
spolku,
pro
Časopis
A
za
legitimací časopisu
tam
aby
to
V
okamžitě
kolekci
si
vyžádal
a
které
přijetí
časopisu
Pracovalo
tímto
světové
zástupci
se
v
byla
hladce,
němž
umění
výsledek
přicházíme které
kroky,
cizí
i
spolku
dnes
jde
byly
cizím
ovšem
hrálo
originále.
v
okázalé
to
podezřívání,
a
jiných
umění
seb,
stále
je
připouštěna o
přinesla
cestě
dále.
let
Neprošlo
internacionalismem
vání
je
tří
měřiti
národů
rubrika
záležitost
ta
snaha
nadaných
reprodukcích.
celá
o
dále
a
Směrů
Volných
ÚZKÉ POMĚRY
RODINOVA.
bohatě
produkcí
Nádherného
POZNÁMKY.
A
A
KONEČNOU
polemiky
„Slovo",
ODPOVĚĎ
Mrštíkovy,
p.
uveřejníme
v
které
příštím
Směrů.
KOTĚRA.
„UNIE-VILÍM"
Tiskem v
Praze.
Dra
ED.
GRÉGRA
v
Praze.
čísle