PERIFERNÍ ↔ ZNALOSTI {PERIFERIE} VIKTOR VEJVODA ≈RADĚJI ANGAŽOVANOST NEŽ ARTEFAKT≈ Téma periferie a periferních znalostí jsem zvolil ze svého hlubokého přesvědčení, že poslání studenta umění a umělce je spjaté se společností, jejími současnými problémy, reflektuje její palčivé otázky a perspektivu jejího vývoje. Roli umělce shledávám v experimentech, které opouštějí ekonomické a pragmatické postupy majoritní společnosti. Experimentovat a nabídnout alternativní {případně periferní} řešení vidím jako jednu z mála možností, jak vrátit do kolektivního kulturního vědomí část znalostí, které jsem z něj načerpal. Tematicky se moje práce pohybuje v oblastech, které jsou pro současný kapitalistický-realismus okrajové, bezpředmětné, podezřelé nebo jen ekonomicky nevýhodné. Opravy, improvizace a vlastnictví opravných prostředků jsou pro současnost neekonomickým způsobem řešení problému. Z ekologického úhlu pohledu jsou ale tato řešení správná. Téma oprav, využití a znovuvyužití morálně zastaralých předmětů, recyklace či duševní přístup k samotné opravě vnímám jako pole, které má emancipační potenciál pro umělce. Ovládnutím různorodých pracovních činností se umělec přesouvá z role zadavatele zakázek a zákazníka do pozice tvůrce.
1{5}
KINTSUGI METODA {zlatý spoj, spojení, spojování zlatem} Japonské umění opravy rozbité keramiky pomocí tmelu a práškového zlata, stříbra nebo platiny. Filosoficky zachází s poškozením a opravou jako s nedílnou součástí historie předmětu. Stopy po opravě nezakrývá. Původ tohoto umění se datuje do 15. století našeho letopočtu. Vztah věcí s člověkem v současné době tematizuje přístup objektově orientované ontologie, který nahrazuje tradiční antropocentrický model vnímání naší existence pojetím, že lidé, živé bytosti a věci mají stejnou hodnotu. ZPĚTNÉ INŽENÝRSTVÍ {reverse engineering} Označuje aktivitu, kdy se majitel výrobku snaží pochopit funkční podstatu věci nebo programu. Výrobci se tuto aktivitu snaží interpretovat jako protiprávní a porušující smlouvu mezi výrobce a uživatelem. Zpětné inženýrství je pojem limitující naší možnost zacházet svobodně s nástroji okolo nás, pokoušet se jim porozumět a modifikovat je. S pojmem zpětného inženýrství je spjatá také otázka vlastnictví výrobních a opravných nástrojů. Tedy otázka spolehnutí se na služby a jejich všudypřítomnou dostupnost nebo v případě obráceného přístupu rozšiřování portfolia znalostí a schopností.
MISKA OPRAVENÁ METODOU KINTSUGI A VYHOZENÁ SKLENĚNÁ VÁZA. DVĚ NÁDOBY, DVĚ KULTURY A DVA PŘÍSTUPY NÁKLÁDÁNÍ S VĚCMI, JEJICH HISTORIÍ A KVALITOU. VÁZA POPISUJE PŘEDMĚT, KTERÝ JE FUNKČNÍ A PŘESTO BYL VYHOZEN. MISKA OPRAVENÁ METODOU KINTSUGI JE POPISEM OPAČNĒHO VZTAHU ČLOVĚKA K VĚCI, NEŽ JE ZVYKEM V NAŠÍ KULTUŘE V SOUČASNĒ DOBĚ.
OPEN SOURCE {otevřený zdroj} V ostrém kontrastu k tomuto přístupu se jeví pojem Open Source, který se snaží o co největší transparentnost a otevřenost své podstaty a funkce. Opravy jsou považovány za zdroj výdělku, proto je těžké se seznámit s pracovními postupy. Další skupina lidí pak na ne-opravování generuje zisk prodejem nových předmětů. Kolotoč výroby a vyhazování se roztáčí. NÁKRESY, KTERĒ VYTVÁŘEJÍ OPRAVÁŘI ZÁPADNÍCH PRODUKTŮ V ZEMÍCH TŘETÍHO SVĚTA. JEDNÁ SE O PROSPĚŠNOU FORMU ZPĚTNĒHO INŽENÝRSTVÍ. OPRAVÁŘI VYTVÁŘÍ SEKUNDÁRNÍ DOKUMENTACI, KTERÁ OTEVÍRÁ MOŽNOST NAHLĒDNOUT DO FUNGOVÁNÍ PŘÍSTROJE {TELEFONU} A UMOŽŇUJE JEHO OPRAVU. VÝROBCE TUTO DOKUMENTACI TAJÍ A NEPOSKYTUJE.
2{5}
OPRAV SEBE Hmotná podstata věcí má tendenci zastínit, že hlavním klíčem ke všem součástem mé práce je výchozí duševní stav a výsledek intuitivního hledání kvality.
ODPAD Snažit se porozumět světu kolem sebe hlouběji a ne jen z pozice již zmiňovaného uživatele a zákazníka bylo důležitým krokem z hlediska oboru nových médií. Pro tento obor je také nezbytná kritika vzhledem k jeho stinným stránkám – oslnění technokratismem a Hi-Tech odvětvím, využívání komerčních nástrojů v oblasti softwaru a hardwaru, virtuální svět jako velký původce nezanedbatelného množství odpadu v oblasti výpočetní techniky a znečištění životního prostředí.
Spojení oprav a intuitivního jednání se může na první pohled zdát nesmyslné, ale iracionální způsob opravy a přístup k racionálním objektům kombinuje navzájem se doplňující světy. Dalo by se říct, že tato kombinace by mohla být základem moderního šamanismu {opravář vašeho HDD je příkladem takové role}. Jedná se o syntézu virtuálních a materiálně orientovaných témat, symbiózu hmotného a duševního přístupu a ověření si duševního přístupu na hmotě. Během práce jsem objevil premisy, které vedou k zlepšení šance na opravu a ke kvalitnějším výsledkům práce.
EXHUMACE PEVNĒHO DISKU, 2011
OPRAV SÁM≈A SEBE. OPRAVOVAT ZAČÍNEJ NIČENÍM. NEPOUTEJ SE NA PŘEDMĚT OPRAVY. DĚLEJ, ŽE HO NEVIDÍŠ. NEJLĒPE SE OPRAVUJE TO, CO UŽ NIKDO NECHCE. NÁSTROJE SMÍCHEJ DO JEDNOHO MÍSTA. NÁSTROJE JSOU VŠUDE OKOLO. POTŘEBNÝ NÁSTROJ VŽDY CHYBÍ. OPRAVENÉ PŘEDMĚTY MAJÍ VYŠŠÍ KVALITU EXISTENCE. ODPAD V NOVÝCH MÉDIÍCH {GRAF, 2004}
Intuitivní metodou jsem zjišťoval v kterých situacích jsem se svou prací spokojen {setkání v INI galerii, Silná káva v Berlíně, Kiosek jako aplikace na galerii Ducato} a kdy je naopak energie toho, co tvořím špatná {pasivní vernisáže}. Role intuice je velmi důležitá a dovoluje nám nacházet kvalitu. Samotná definice kvality je těžko stanovitelná, ale neustále přítomná a cítěná. KUTIL Současné kutilství se dá vnímat jako přímá opozice převažující industrializace a modernizace našeho světa, která posouvá mnoho aspektů kulturní a konzumní estetiky mimo ruční výrobu, mimo řemeslo, do polohy masové produkce moderních vizí budoucnosti. Z tohoto pohledu může být kutilství radikální politická aktivita, aktivizmus, který se staví proti viditelným trendům masového vyrábění, pásové a sériové výroby, proti hromadnému konzumu, masivní produkci odpadu, proti korporátní filozofii plánované životnosti a morální opotřebovanosti.
VEŘEJNÁ OPRAVNA ROZBITÝCH VĚCÍ V RÁMCI REZIDENCE V EGON SCHIELE ART CENTRU V ČESKĒM KRUMLOVĚ. PROTOKOL Z PROVEDENĒ OPRAVY.
3{5}
SETKÁNÍ V ELEKTRICKÝCH PODNICÍCH Jako součást diplomové práce proběhla v rámci rezidence v INI galerii v bývalých Elektrických podnicích čtyři tematická veřejná setkání, která seznamovala s užitečnými znalostmi při opravách a tvorbě, s teoretickými příklady řešení, ale i s možností si některé opravy a postupy vyzkoušet vlastnoručně. Setkání přinesla šanci ověřit si možnosti sdílení znalostí a inter-komunitního vzdělávání, které probíhá v pracovních skupinách na rozdíl od modelu orientovaném na vůdčí osobnost pedagoga a přijímající roli žáka. Projekt zahrnoval prostor pro konzultace. Výukové bloky rozšiřovaly povědomí o činnostech, které můžeme sami provést a věnoval se přístupům k řešení problémů, se kterými jsem se setkal na poli nových médií.
1. SETKÁNÍ ≈ ÚVODNÍ SETKÁNÍ Opravy a emancipace umělce pomocí osvojení si nových dovedností. Stav rozbitého předmětu a duševní příprava na opravu. Jednoduché a nejdostupnější nástroje pro základní opravy možná najdete doma. Základní princip měkkého pájení. Představení dostupných prostředků pro pájení, ukázka pracovního postupu. Praktická část pro zájemce. Odizolování vodiče, letování, první vodivý spoj a jeho izolace. Kde v Praze najdete nejlepší vodič zcela zdarma? Vůně a dým z páleného tavidla jako paralela starořeckého mystéria z Kolofónu. 2. SETKÁNÍ ≈ 160 AMPĒR Možnosti sváření přímo v galerii. Člověk a kov o teplotě 4200– 6400 °C. Tvorba vlastního nástroje. Zásady bezpečnosti. Svářečka jako nástroj pro lightshow a doprovod k poslechu zvukové stopy. Svářečka jako 160ampérová světelná orgie.Pro zájemce budou připraveny informace o možnostech sváření různých druhů kovů, potřebné nástroje a vybavení. Nejodvážnější z návštěvníků budou mít možnost vytvořit si svůj první svařený spoj. Tekoucí kov, modrofialová záře a silná káva. 3. SETKÁNÍ ≈ ELEKTRICKÉ ČLÁNKY V ELEKTRICKÝCH PODNICÍCH Ukládání energie do baterie je denně nabývaná a znovu ztrácená osobní zásoba. Popis průmyslové baterie 18650 a její snadné získání. Posouzení kvality, kapacity článku a jeho bezpečnostních rizik. Představení jednoduché nabíječky a měniče pro baterii Li-Ion. Nabíječka nahlížená jako složitá instituce, která oddaně chrání energetický článek. Možnosti, jak lze provozovat drobná zařízení bez přístupu k elektrické sítí. Východiska pro novomedialistu v divočině. Zajímavá schémata integrovaných obvodů a jejich funkce při nabíjení. Reinkarnace elektrických článků v Elektrických podnicích. 4. SETKÁNÍ ≈ PŘEDSTAVENÍ PUBLIKACE PRŮVODCE OPRAV ke stažení v PDF verzi spolu s dokumentací celé práce na adrese ≈ www.utopia.comlu.com
4{5}
PRÁCE JE PREZENTOVANÁ VE TŘECH SKUPENSTVÍCH ≈ VIDEO, KNIHY A PŘEDMĚTY
UTOPIE JAKO DUŠEVNÍ KONSTRUKT A NEMOŽNOST JEJÍ DOSLOVNĒ REALIZACE VE SVĚTĚ HMOTY. PŮVODNĚ ORGANIZĒR UPOZORŇUJE NA NEVRÁCENĒ POLOŽKY NÁŘADÍ. PO ROCE UŽÍVÁNÍ ZOBRAZUJE, ŽE CHYBÍ VEŠKERĒ NÁŘADÍ.
100% EKOLOGICKÁ TISKÁRNA MINOLTA QMS NAGICOLOR 2200 TISKÁRNA BYLA VYHOZENA DÍKY ZASTARALĒMU DRIVERU, V OS XUBUNTU SE JI PODAŘILO OPĚT ZPROVOZNIT
5{5}
(…) „Sestavit japonské kolo vyžaduje velký duševní klid.“ Opět se ozve smích, ale Sylvii, Gennie i sochaři blýskne v očích pochopení. „To je dobrá rada,“ řekne sochař. Gennie přikyvuje. „A proto jsem si ten návod schoval,“ odvětím. „Nejdřív jsem se taky smál, protože jsem si vzpomněl na kola, která jsem kdy skládal dohromady, a samozřejmě taky kvůli tomu, jak návod bezděčně uráží japonského výrobce. Ale na té větě je spousta pravdy.“ John se na mě dívá s obavami. Já mu oplatím stejným pohledem. Oba se rozesmějeme a John prohlásí: „Pan profesor nyní podá podrobný výklad.“ „Duševní klid není jen tak nějaká malichernost,“ pustím se tedy do výkladu. „Je to ta nejdůležitější věc. Dobrá údržba duševní klid vytváří a špatná údržba ho ruší. Míra, do jaké dokážete nějaký přístroj opravit, je pouze materializací tohoto duševního klidu. Nejvyšším kritériem vždycky bude váš vnitřní pokoj. Pokud nejste na začátku i během práce vyrovnaní, nejspíš své osobní problémy zabudujete i do přístroje samotého.“ Jenom se na mě dívají a přemýšlejí o tom, co jsem řekl. „Zní to neobvykle, ale obyčejný rozum vám to potvrdí,“ pokračuju. „Žádný hmotný objekt, ať už je to kolo nebo gril, nemůže být správný nebo špatný. Molekuly jsou prostě molekuly. Nemají žádná etická pravidla, podle kterých by se chovaly, kromě těch, která do nich vloží lidé. Kritériem je uspokojení, které vám daný přístroj dává. Žádné kritérium neexistuje. Pokud ve vás přístroj vyvolává klid, je to správně. Pokud vám na něm něco vadí, je to špatně, dokud se nezmění buď on, nebo vaše vlastní mysl. Kritériem stavu přístroje je vždycky vaše vlastní mysl. Žádné jiné kritérium neexistuje.“ DeWeese se ptá: „Co když je ale přístroj v nepořádku a já mám přitom pocit klidu a míru?“ Ozve se smích. „Taková věta sama sobě odporuje,“ odpovím. „Pokud ti na tom přístroji opravdu nezáleží, nemůžeš vědět, že je v nepořádku. Taková myšlenka tě ani nenapadne. Jestliže řekneš, že je v nepořádku, už ti na něm do jisté míry záleží.“ Poté dodám: „Častěji se ale stává, že člověk necítí klid, i když je všechno v pořádku, a to je podle mě tvůj případ. Pokud si nad nějakým přístrojem lámeš hlavu, potom v pořádku není. Znamená to, žes ho pořádně nezkontroloval. V každé továrně nebo dílně ti řeknou, že nezkontrolovaný stroj je strojem „mimo provoz“ a nemůže se použít, i kdyby fungoval dokonale. U tvého trápení s grilem jde o stejnou věc. Nedosáhl jsi toho nejdůležitějšího předpokladu, kterým je duševní klid, protože máš pocit, že návod je příliš složitý a že jsi ho správně nepochopil.“ DeWeese se zeptá: „A jak bys ho tedy změnil, abych toho duševního klidu dosáhl?“ „To bych ho musel prostudovat důkladněji. Problém je mnohem hlubší. Tenhle návod začíná a končí výhradně u grilu samotného. Ale přístup, o kterém přemýšlím, není tak omezený. U takových návodů je ale k vzteku něco jiného: vytvářejí totiž dojem, že existuje jenom jediný způsob, jak daný přístroj poskládat dohromady – a to podle návodu. Takový předpoklad úplně zničí veškerou kreativitu. Ve skutečnosti existujou stovky způsobů, jak se dá takový gril složit, a když se musíte řídit přesně podle návodu, aniž byste problém viděli v širší perspektivě, bude vám takový postup připadat velmi složitý a nejspíš někde uděláte chybu. Ztratíte potřebný cit. A navíc je hodně nepravděpodobné, že v návodu bude uvedený ten nejlepší postup.“ „Ale vždyť ho napsali v továrně,“ namítne John. „A já jsem v takové továrně byl a vím, jak se podobné návody sepisujou,“ opáčím. „Přijdete s diktafonem k montážní lince a mistr vás pošle za chlápkem, kterého potřebuje nejmíň a ze kterého se vyklube ten největší moula ve fabrice. Podle toho, co vám tohle trdlo navykládá, pak sepíšete návod. Někdo jiný by vám to nejspíš
vysvětlil úplně jinak, a možná líp, ale má zrovna moc práce.“ Všichni vypadají překvapeně. „To jsem si mohl myslet,“ řekne DeWeese. „Takový je prostě úzus,“ dám se znovu do řeči. „A žádný redaktor se tomu nedokáže vzepřít. Technika předpokládá, že existuje jenom jeden správný způsob, jak se mají věci dělat, ale to vůbec není pravda. Když předpokládáte, že existuje jenom jeden správný způsob, pak návod samozřejmě začíná a končí výhradně u grilu samotného. Ale pokud si musíte vybrat mezi nekonečným počtem způsobů, jak ho dát dohromady, pak musíte vzít v úvahu vztah přístroje k vám a vztah vás a přístroje ke zbytku světa. Takový výběr z mnoha možností je pak opravdovým uměním práce a závisí do stejné míry jak na vaší mysli a rozpoložení, tak na materiálu přístroje. Proto při práci potřebujete duševní klid.“ „Ve skutečnosti není na takové myšlence nic divného,“ pokračuju. „Někdy se podívejte, jak pracuje začátečník nebo špatný dělník, a sledujte, jak při tom vypadá ve srovnání se zkušeným mistrem, jehož práce je prvotřídní, a uvidíte ten rozdíl. Mistr nikdy nepostupuje podle pevně daných pokynů. Rozhoduje se až během práce. Proto bude do svého úkolu pohroužený a bude dávat na všechno pozor, i když to nebude dělat záměrně. Jeho pohyby a opravovaný přístroj budou v jisté harmonii. Neřídí se pevně stanovenými pokyny, protože povaha daného materiálu určuje jeho myšlenky a pohyby, které současně mění povahu materiálu. Materiál a mistrovy myšlenky se postupně společně mění, dokud jeho mysl nedosáhne klidu a dokud současně materiál nedosáhne správného tvaru.“ „To zní jako umění,“ řekne učitel. „Ale to je umění,“ odvětím. „Oddělovat umění od techniky je úplně nesmyslné, jenže my už jedno od druhého oddělujeme tak dlouho, že člověk musí být archeolog, aby přišel na to, kdy se od sebe tyto dvě větve odklonily. Skládání grilu je ve skutečnosti dávno zapomenutým odvětvím sochařství, které od kořenů umění oddělují celá století mylných a pochybených představ. Proto už jen pouhá zmínka, že by tyto dva obory mohly být příbuzné, zní tak absurdně.“ Nejsou si jistí, jestli si z nich náhodou nestřílím. ,,Chceš snad říct,“ zeptá se DeWeese, ,,že když jsme skládal tenhle gril, tak jsme ho vlastně sochal?“ ,,Jistě.“ V duchu se nad tím zahloubá a usmívá se čím dál víc. ,,To jsem měl vědět dřív,“ řekne nakonec. Všichni se rozesmějí. ROBERT M. PIRSIG ZEN A UMĚNÍ ÚDRŽBY MOTOCYKLU PŘEKLAD MARTIN SVOBODA 2006 VOLVOX GLOBATOR STR. 136 – 138
LITERATURA Brouk, Bohuslav. Racionalisace spotřeby. Základní problémy projektování. Architektura ČSR 1946. Honzík, Karel. Necessismus: myšlenka rozumné spotřeby. Klub pro studium spotřeby 1946. Lipovetsky, Gilles. Říše pomíjivosti. Móda a její úděl v moderních společnostech. Prostor 2002. Pirsig, Robert Maynard. Zen a umění údržby motocyklu. Zkoumání hodnot. Volvox Globoator 2006. Pirsig, Robert Maynard. Lila – zkoumání morálních hodnot. Volvox Globator 2007.
