Přehled zpráv

Přehled zpráv 6.10.2015 - 13.10.2015 Univerzita Pardubice ČRo Plus Co všechno znamená a s čím souvisí konec symbolu černouhelného Karvinska.............................................. 3 12.10.2015 ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno Univerzita Pardubice

ČT 24 Bohatství versus chudoba ......................................................................................................................................... 8 12.10.2015 ČT 24 str. 12 22:00 Události, komentáře Univerzita Pardubice

denik.cz Rektor Karel Melzoch: Čeští studenti jdou často tam, kde snáz projdou ........................................................... 11 12.10.2015 denik.cz str. 0 Z domova Univerzita Pardubice

epravo.cz Vláda bude jednat o dalších profesorech, tři nejmenovaní čekají....................................................................... 14 12.10.2015 epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter Univerzita Pardubice

Hospital in Evropan může být schopným akupunkturistou, říká MUDr. Fildán..................................................................... 14 6.10.2015 Hospital in str. 34 Galerie TCM Univerzita Pardubice redakce

Moravskoslezský deník Nejlepší vysoká škola? V Ostravě........................................................................................................................... 18 13.10.2015 Moravskoslezský deník str. 2 Region Univerzita Pardubice LUCIE MALIŠOVÁ

my89.cz Jediná česká profesorka energetiky je jako voda – směs výbušného vodíku a životadárného kyslíku ......... 19 12.10.2015 my89.cz str. 0 Univerzita Pardubice Ivana Gračková

novinky.cz Rektoři jsou proti poklesu rozpočtu na vysoké školy .......................................................................................... 21 12.10.2015 novinky.cz str. 0 Věda a školy Univerzita Pardubice

pardubickenovinky.cz Univerzita Pardubice spolupracuje s Farmaceutickou společností Pfizer ......................................................... 22 12.10.2015 pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

parlamentnilisty.cz Až šest miliard korun pro Hradecko-pardubickou aglomeraci ............................................................................ 23 12.10.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům Univerzita Pardubice PV

Simkanič (Piráti): Otevřený dopis rektorovi Vysoké školy báňské ..................................................................... 24 12.10.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům Univerzita Pardubice PV

svobodnymonitor.cz Odborné školy a učiliště mají ze škol u české veřejnosti nejhorší pověst ......................................................... 25 12.10.2015 svobodnymonitor.cz str. 0 Politika, Zprávy, Fitch, Univerzita Pardubice


2

Univerzita Pardubice ČRo Plus

Co všechno znamená a s čím souvisí konec symbolu černouhelného Karvinska 12.10.2015

ČRo Plus str. 1 18:40 Zaostřeno Univerzita Pardubice

Martin KNITL, moderátor -------------------Ještě před lety to vypadalo jako něco, co by měli řešit naši vnuci, anebo pravnuci. Na Ostravsku citelně ubývá zásob uhlí, které má smysl ještě vytěžit. A sama firma OKD už spočítala, kdy nebude mít pro horníky vůbec žádnou práci. Co všechno to znamená a s čím vším souvisí konec odvěkého symbolu černouhelného Karvinska? To je téma pořadu Zaostřeno. Tentokrát pohledem Martina Knitla. osoba -------------------Jiné východisko není. Nás to živí, že, mají rodiny, chlapi a jiné, tady v tomhle regionu vlastně jiná práce není. Bohužel. Zůstanou už tady jenom torzo, jenom party. A až to tady skončí, tak to úplně to bude konec, katastrofa. Nevíme, co bude dál. osoba -------------------Třeba Ostrava se zbavila i ve svém znaku, místo, aby tam dala, že tam bude šachta, nebo kladívka, tak tam má koně. Čili to je úplně hrůza. Šachty tady skončí v revíru do pěti let. Nebudou šachty. Vůbec. Martin KNITL, moderátor -------------------Nervozita a strach. Slova, které horníci na celém Karvinsku opakují často. Mají strach z budoucnosti. To, co si dříve dokázal představit jen málokdo, se dnes stává realitou. Uhlí, které se vyplatí ještě vytěžit, je stále méně. A navíc nízká výkupní cena této suroviny je pro těžaře doslova zničující. Dale Ekmark, výkonný ředitel společnosti OKD, to ukázal na plánu pro nejbližší roky. Pod zemí je podle jeho slov asi padesát milionů tun uhlí, které můžeme označit jako ekonomicky vytěžitelné. Objem těžby odhaduje v příštích třech letech kolem sedmi milionů tun ročně. Potom přijde razantnější pokles a úplný konec nastane zřejmě v roce 2023, to znamená už za osm let. Miroslav NOVÁK, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/ -------------------Pokud nebude otevřené další ložisko uhlí do budoucna, tak samozřejmě rok 2023 nebo 25 není reálný. A ten konec přijde velmi rychle a dotkne se všech rodin na Karvinsku. Martin KNITL, moderátor -------------------Dodává chmurnější prognózu hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák z ČSSD. Bude podle něj obtížné přinést lepší zprávy. Miroslav NOVÁK, hejtman Moravskoslezského kraje /ČSSD/ -------------------Nejraději bych byl, kdyby to uhlí skončilo tou plynulou cestou, někde po roce 2040 v souladu se státní energetickou koncepcí. Každopádně se všemi silami budeme snažit maximálně vytvořit ten polštář k tomu, aby ten útlum těžby byl plynulý a docházelo k němu v podstatě kontinuálně, tak jak je nastaven střednědobý plán těžby ze strany vedení společnosti OKD. Martin KNITL, moderátor -------------------A to stejné si myslí i vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala.


3

Jiří CIENCIALA, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj -------------------Byly šťastnější okamžiky v mém životě, kdy jsem navštěvoval šachty. Ale samozřejmě život běží dál, uhlí jako takové splnilo skoro svoji historickou úlohu. Díky uhlí prosperoval tady tento region stovky let. Ale teď přišel čas, kdy musíme trochu přejít na jiné technologie, na jinou obživu. Martin KNITL, moderátor -------------------Vraťme se teď díky rozhlasovému archivu na konec června roku 1994. Tehdy vyjel z podzemí poslední vozík s uhlím na území města Ostravy. A tato slova plná obav o práci pro horníky zazněla v jednom ze smutečních projevů. osoba /rozhlasový archiv, červen 1994/ -------------------Nemohou si vzít uzlík a jít do světa. Nemohou všichni odejít na Karvinsko. I tam začíná být zaměstnanost velkým problémem. Byli bychom klidnější, kdyby byly jistota, že útlum hornictví se v Ostravě zastaví. Ale spíš nabýváme jistoty, že se útlum přelije i na karvinskou část revíru, vždyť zavírat je moderní. Martin KNITL, moderátor -------------------Po dvaceti letech se tato odhadovaná jistota stává realitou. A havíři, tak jako tenkrát, netuší, co s nimi bude. osoba -------------------Člověk tady obětuje celý život, vyučí se tady, jde na šachtu, nechá tu zdraví. osoba -------------------Tak, snad se to nějak spraví a pojedeme dál, no. osoba -------------------Nevím, jestli v tady tom kraji se tady ty šachty zavřou, tady v tom kraji to bude úplně bídný. Martin KNITL, moderátor -------------------Počítání posledních roků s uhlím se ale trefilo do komplikované doby. Je to jasně vidět na dole Paskov u FrýdkuMístku, který zbyl jako poslední mimo karvinský revír. Za to, že OKD zachová místa pro horníky až do roku 2017, stát slíbil šest set milionů korun jako pomoc všem propuštěným. Jenže dohoda se státem počítá s tím, že se výkupní ceny uhlí budou aspoň trochu držet na - pro těžaře - přijatelných podmínkách. To se ale neděje a reálně teď hrozí, že se s masivním útlumem dolu začne už po novém roce. I když to možná skončí novou dohodou, nebo prodloužením té stávající, Jaromír Pytlík, hornický odborový předák je přesvědčený, že jde o všechno. Jaromír PYTLÍK, hornický odborový předák -------------------Já se dokonce domnívám, že by nemělo být zahájeno jednání jenom o Paskovu, ale o celém OKD, protože výhled cen pro příští rok je katastrofální. A z mého pohledu by mohl znamenat totální kolaps OKD. Tady opravdu si nedovedu představit, že v regionu najednou pozbude tolika lidí práci. A v návazných profesích. Takže to je katastrofa regionu. To už není věc horníků, to už je věc všech občanů celého regionu. Martin KNITL, moderátor -------------------Jak se bude dění kolem Paskova vyvíjet, na to jsme se zeptali i prezidenta Miloše Zemana při jeho poslední návštěvě Ostravska. Miloš ZEMAN, prezident republiky -------------------Celkem logicky vyplývá, že se tento problém bude muset řešit. Buď převzetím státem, samozřejmě za jednu korunu, anebo převzetím některým jiným z prosperujících podniků v Moravskoslezském kraji. Nelze vyloučit, že o určitou část OKD možná, jak mi bylo řečeno, projeví zájem i Třinecké železárny.


4

Martin KNITL, moderátor -------------------Další souběžnou komplikací jsou hornické důchody. Členové vlády byli jednotlivě mezi havíři a slibovali podporu dřívějšího odchodu do penze v této profesi, ale vláda jako celek už poněkolikáté tento návrh odmítla. Marek VARKOČEK, horník -------------------To jsou ty fáračky, to je chléb náš vezdejší. Martin KNITL, moderátor -------------------To jsou ty fáračky. Ty si oblečete v autobuse? Marek VARKOČEK, horník -------------------Jo, jo, ty si obleču v autobuse potom s příslušnou proprietou, že, ještě. Přilbu a tak dále, no, aby, abysme byli vidět prostě. Martin KNITL, moderátor -------------------Horník Marek Varkoček z Havířova se takto nedávno balil na cestu do Prahy přímo před Strakovu akademii. Ve fáracím mundúru spolu s dalšími přesvědčoval ministry. Nakonec ale zbytečně. Marek VARKOČEK, horník -------------------Ten důchod, to je nespravedlivé. Potom, jak přijde na lámání věci, tak se k tomu nikdo nechce vyjádřit. Každý se schovává za nějaké úředníky, za nějaké předpisy, legislativu, já nevím, co. Tak ať prostě přijdou, zfárají mezi ty lidi ti daní politikové nebo úředníci, kteří o tom rozhodují, podívají se těm chlapům do očí a řeknou jim, proč na to nemají nárok. Martin KNITL, moderátor -------------------Jak to celé dopadne, jak se Moravskoslezský kraj vypořádá s tím, co šachty neodvratně čeká, ještě jedna otázka pro prezidenta Zemana. Miloš ZEMAN, prezident republiky -------------------Když si uvědomíte, že tady bylo přes sto tisíc horníků a dnes jich je jenom zlomek, no, tak vlastně hlavní fáze té restrukturace už proběhl. Ale to neznamená, že se budeme smiřovat s tím, že necháme ty horníky na ulici, nebo že je necháme vykonávat nějaké velmi málo kvalifikované práce. Já třeba oceňuji, že Czech Invest ve spolupráci s hejtmanstvím teď na Mošnově buduje další podniky. A velice oceňuji, že právě ve spolupráci s polskými vojvody se připravuje projekt, který by splavnil Odru v úseku Kožle - Ostrava - Mošnov. No, a tento projekt by zaměstnal každý rok minimálně dva tisíce lidí, což je více, než jsou třeba horníci v dole Paskov. Martin KNITL, moderátor -------------------Jenže v čekání na investory se schovává další potíž. Plánovaná strategická průmyslová zóna nad Barborou na Karvinsku, která má být jednou z mála opravdu velkých ploch pro investory, naráží na spojitost se jménem podnikatele Zdeňka Bakaly. Právě on figuruje v souvislosti s firmou, která by dostala nemalé veřejné peníze za potřebné pozemky. Celkově je v tomto případě ve hře sedm set padesát milionů korun, které od státu dostane Moravskoslezský kraj. Toto téma je v poslední době hodně výbušné. Stejně tak jako všechno kolem uhlí na Karvinsku. Bez ohledu na to, jestli plánovaná těžba opravdu skončí za osm let. Souvislostí, které se týkají přítomnosti a hlavně budoucnosti českého hornictví a osudu českých horníků je opravdu hodně. S trochou nadsázky tady totiž rozhodně platí, že dobře už bylo. Využili jsme cesty ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD do Ostravy. Shodou okolností krátce po jednání s vedením společnosti OKD. Jak on vidí budoucnost dobývání uhlí? Kdy se podle něj zastaví kola na těžních věžích na Karvinsku? Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ --------------------


5

Já samozřejmě bezpečně nevím, nevím, jak se všechno bude vyvíjet, jak se budou vyvíjet ceny uhlí, jak se bude vyvíjet poptávka ceny po uhlí. Ale taková ta věrohodná předpověď je, že to tak vypadá na maximálně deset let na hlubinné, hlubinné hornictví v Čechách. Protože bohužel všechno, co se těží v hlubině, je v tuto chvíli strašně drahé. Protože konkuruje ve světě zemím, které těží černé uhlí povrchově, který těží uran povrchově. V případě uranu už to víme naprosto přesně. V roce 2017 skončí poslední činný důl v Dolní, v Dolní Rožínce. A už dneska se snažíme pro ně najít nové, jednak najít nové zaměstnání a jednak také ve vládě je návrh zákona, který umožní předčasný odchod do důchodu těm, kteří fárali v hlubinných dolech, ať už uhelných, nebo uranových. Tady v případě těch černouhelných dolů by to mohlo být několik tisíc, zhruba tři až čtyři tisíce lidí, kterým bychom umožnili odchod do důchodu. Budeme se samozřejmě snažit, aby ty stávající šachty fungovaly co nejdéle. A paralelně se budeme snažit o to, aby tady byly průmyslové zóny, přišli noví, noví investoři. A o to více mě mrzí poněkud nedůstojná přetahovaná, kterou vedu s panem ministrem Babišem. A pevně doufám, že to není nevůle pokročit v budování zóny nad Barborou, která by hodně pomohla tady tomu kraji. Protože by byla v místech, kde je ta nezaměstnanost nejvyšší. Martin KNITL, moderátor -------------------Jak uvažuje o uhlí, o objemu uhlí energetická koncepce státu do budoucna? Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------Energetická koncepce státu, která byla nedávno schválená, předpokládá redukci významu uhlí. A v roce 2040 by se mělo podílet pouze patnácti procenty na primárních zdrojích energií. To znamená daleko méně než dnes. A to bude s velkou měrou pravděpodobnosti zajištěno především v těch dvou povrchových dolech v severních Čechách. Protože důl Vršany má před sebou dlouhou perspektivu a předpokládám, že dojde k posunutí limitů na dole Bílina, který také bude fungovat nejméně do roku 2055. Martin KNITL, moderátor -------------------Co se týče útlumu a budoucnosti, aktuální například důl Paskov, teď je otázka, jak vlastně dopadne dohoda mezi OKD a státem. Máte nějaké nové informace? Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------No, my budeme, my budeme jednat s OKD, protože ta dohoda bude ukončená na konci tohoto roku, protože oni si tam dali podmínku, že pokud ceny energetického uhlí na světovém trhu klesnou pod sto deset dolarů za tunu během tří čtvrtletí, tak můžou od smlouvy odstoupit. A tento okamžik nastane 31. prosince tohoto roku. A my se budeme snažit využít ten čas a, a jednat s OKD o tom, jak to bude dále. Martin KNITL, moderátor -------------------A jaká může být potom role státu, pokud ta dohoda vlastně žádná už pak nebude? Nebo bude jiná dohoda? Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ -------------------Role státu bude každopádně v tom, že se bude snažit najít alternativní zaměstnání, pokud dojde k propuštění, udělá ty předčasné důchody. A primárním úkolem státu je starat se o lidi a nikoliv o předlužené společnosti, které, řekněme, ještě navíc se zdá, udělaly některé ne úplně korektní kroky během svého fungování. Chtěl bych říct, že rozhodně nebude žádná státní pomoc firmě OKD z mnoha různých důvodů. A obávám se, že není ani možná jedna věc, která mi jednu dobu připadala rozumná. To znamená, koupit některá aktiva za symbolickou cenu. Například důl Paskov za korunu. Protože ono, ono by to ve skutečnosti bylo za zápornou cenu, což by nám asi neprošlo u Evropské komise. Martin KNITL, moderátor -------------------A ještě se zeptám naposledy. Jak vnímáte v této souvislosti takovou tu nekončící debatu o hornických důchodech na vládě? Protože to spolu souvisí vlastně pomoc propuštěným. Jan MLÁDEK, ministr průmyslu a obchodu /ČSSD/ --------------------


6

Ano, to s tím, to s tím, to s tím souvisí. A tam jsem také zklamán postojem pana ministra financí, protože si myslím, že tento krok je jeden z nejracionálnějších, který můžeme udělat. Já bych se velmi nerad dočkal toho, aby to bylo jako v sousedním Polsku, kde se těží uhlí na hromadu a pak nevědí, co s ním. Martin KNITL, moderátor -------------------To byl tedy pohled člena vlády, který do konce roku bude řešit minimálně situaci na dole Paskov a na Karvinsko i kvůli tomu určitě ještě několikrát přijede. Ještě máme pro vás jeden rozhovor. Oslovil jsem rektora Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě Ivo Vondráka. Nabízí se totiž jednoduchá souvislost. Slovo báňská v názvu této univerzity. Jaký je tedy rektorský pohled na celou věc? Dá se zůstat v báňském světě, i když těžba dávno skončí? Ivo VONDRÁK, rektor, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava -------------------No, já si myslím, že to asi bude, ono tomu odpovídají i ceny uhlí, které se v podstatě vyvíjí na trhu tak, že nějakým způsobem to není ekonomické to uhlí těžit. Takže si myslím, že určitě nějakým způsobem k tomu útlumu dojde. A časem možná úplnému zastavení. On je to samozřejmě sociální problém, budeme muset najít náhradní programy pro zaměstnání vlastně těch horníků, kteří tam dnes pracují. To také nebude jednoduché, protože jsou zvyklí na tuto práci. Na druhou stranu jsou to lidé pracovití, takže bych tady v tomto směru neházel flintu do žita. Myslím si, že bude možné je začlenit, ale bude to samozřejmě chtít do toho nějakým způsobem investovat. A takovéto programy pro jejich další integraci připravit. Takže to si myslím, že je věc, která nás určitě čeká. A samozřejmě otázka těch, které už nebudeme moci rekvalifikovat, tak ti samozřejmě budou moci, muset potom nějakým způsobem jít do nějakého předčasného důchodu. Takže to si myslím, že je věc jedna. Samozřejmě druhá věc je ta, že si myslím, že tady ta znalost toho, jak se těží, dobývá uhlí, je něco, co je výjimečné. Takže já zase vidím v práci těch techniků a lidí, kteří tady žijí, poměrně docela zajímavý exportní artikl. My se setkáváme na naší vysoké škole s celou řadou zájemců o vlastně znalosti a prostě výuku v oblasti hornictví. Samozřejmě je to Čína, která je ve velkém boomu. Ale samozřejmě také i země Jižní a Střední Ameriky. Což se projevilo nakonec i v tom, že jsme podepsali několik zajímavých smluv. Například s Dominikánskou republikou, nebo s Kolumbií. Dnes už u nás studují první studenti z Dominikánské republiky, takže ukazuje se, že tahle ta znalost je velmi cenná. A uvědomují si to i jiné univerzity v Evropě. My máme dneska takovou i dokonce organizaci univerzit, které se starají o vzdělávání v oblasti hornictví. Je to celosvětová síť. Teďka bude probíhat v říjnu setkání v Japonsku. A všichni nějakým způsobem upozorňují na to, že hornictví není, řekněme, oblast, která to má za sebou, ale naopak je to věc, která stále se rozvíjí. Takže nepůjde o hornictví samozřejmě u nás černého uhlí, ale samozřejmě tady další věc, jsou tady další věci, které bude třeba nějakým způsobem vytěžit. Je tady nutnost budování různých podzemních staveb. Čili myslím si, že ty znalosti, které tady máme, se stále dají nějakým způsobem zužitkovat. A dobře zužitkovat. Myslím si, že dokonce i naše vysoká škola má v tomto poměrně velmi výsadní postavení v České republice. Co bude dál, těžko říct. Samozřejmě budoucnost Moravskoslezského kraje je v mnohem širší oblasti. Máme tady klasické, řekněme, podniky toho těžkého průmyslu. Ale velmi intenzivně se tady rozvíjí i podniky malé, střední, které hledají uplatnění, řekněme, v té oblasti spolupráce s automobilovým průmyslem, nebo je to oblast samozřejmě informačních technologií, která je velmi atraktivní, zajímavá pro celou řadu investorů. Takže já si myslím, že ten vědecko-technologický park Ostrava, který se tady buduje vedle naší vysoké školy, určitě nebude mít v čase nouzi o takovéto podnikající firmy. Ale je třeba vytvořit tenhle ten pilíř podpůrný v oblasti tohoto inovativního podnikání, aby ten Moravskoslezský kraj potom měl prostředky na to, aby dokázal vykompenzovat právě to postupné utlumování těžby. Martin KNITL, moderátor -------------------Když to teď velmi zjednoduším, může se tedy stát, že báňské vzdělávání tady v Ostravě může přežít tu samotnou těžbu uhlí na Karvinsku, což je za humny? Ivo VONDRÁK, rektor, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava -------------------No, já si myslím, že zcela určitě. Protože samozřejmě nejde jenom o to hlubinné dobývání, pořád máme povrchové doly. A jak jsem říkal, je tedy otázka těžení různých nerostných surovin, čili geologický průzkum. To znamená, myslím si, že to báňské vzdělávání pořád má svou budoucnost. Jenom to prostě nebude o tom černém uhlí, které tady nějakým způsobem pomalinku, ale jistě končí. Martin KNITL, moderátor --------------------


7

Když bychom to srovnali s Ostravou, ta už si svůj konec uhlí odžila a prožila. Ale tehdy to vypadalo hodně bezvýchodně pro spoustu lidí. Myslíte si, že ten scénář bude podobný, že to prostě půjde v rámci celého kraje? Ivo VONDRÁK, rektor, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava -------------------Já si myslím, že to půjde. Nakonec právě to, že Ostrava si to nějakým způsobem prožila, je důkazem toho, že prostě jsme schopni se adaptovat. A tady bych právě zdůraznil právě ten aspekt té pracovitosti těch lidí, kteří v podstatě v tom dole žili. Takže se té práce nebojí. Teďka jde o to, jim tu práci nějakou najít a připravit. Ale také si myslím, že ten kraj je technicky orientovaný. A víme dobře, že jsme někde jaksi na prahu revoluce 4.0 průmyslové, jak se o tom hovoří. A myslím si, že ti technici, kteří tady pracovali v těch dolech a pracovali v těch, v tom těžkém průmyslu, mají právě ty ideální základy pro to, aby se potom mohli rekvalifikovat a pracovat právě v těch oblastech, které se nově rozvíjí. Protože myslím si, že ta technika je pořád jedna a tatáž. Samozřejmě jde o to, kde a jak ji aplikujete. Martin KNITL, moderátor -------------------Tento díl pořadu Zaostřeno jsme věnovali debatě, kterou bychom mohli ještě před pár lety vnímat jako velmi předčasnou. Jenže o konci dobývání uhlí v celém Moravskoslezském kraji už mluví v podstatě všichni. Situace se určitě v následujících letech změní. Možná přijdou velcí investoři, kteří nabídnou propuštěným horníkům práci. Možná se podaří otevřít nová ložiska uhlí. A možná se ten konečný termín naplnění posledního vozíku s uhlím na celém Ostravsku ještě oddálí. Zatím to ale vypadá spíše tak, že za zhruba osm let přijde celé Ostravsko o svůj největší symbol. A dobývání uhlí budou připomínat už jen zastavené těžní klece. Díky, že jste poslouchali. Hezký den vám přeje Martin Knitl.

ČT 24

Bohatství versus chudoba 12.10.2015

ČT 24

str. 12 22:00 Události, komentáře Univerzita Pardubice

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------V Událostech, komentářích se teď ale zastavíme u Nobelovy ceny, u té, která se přiděluje za ekonomii. Získal ji Brit Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu. Díky jeho výzkumům je podle švédské Královské akademie možné formulovat politiku, která by účinně bránila chudobě. redaktor -------------------Chceme-li vytvořit hospodářskou politiku, která podporuje blahobyt a snižuje chudobu, musíme nejprve porozumět individuální spotřebě. Právě tomuto porozumění přispěl Angus Deaton více než kdokoli jiný. Jeho práce se točí kolem tří hlavních otázek - jak spotřebitelé rozdělují své výdaje mezi různé zboží, kolik příjmu společnosti se utratí a kolik uspoří a jak nejlépe měřit a analyzovat blahobyt a chudobu? 69letý Deaton se narodil v Edinburghu a působí na Princetonské univerzitě v USA jako profesor ekonomie a mezinárodních otázek. V posledních letech vzbudila pozornost jeho kniha Velký únik: Zdraví, bohatství a původ nerovnosti, ve které naznačuje, že pomoc Západu často slouží spíše k zahnání vlastního pocitu viny, než ke zlepšení situace v chudých zemích, i když připouští, že život několika miliard lidí, zejména v Asii, se zlepšil. Deaton se podílel také na populárním výzkumu, ve kterém se spolu s kolegy snažil dokázat, že pocit osobního štěstí se zvyšuje s velikostí platu. Od určité hranice je člověk sice spokojenější, ovšem pocit štěstí se už nelepší. Emoční komfort, tedy pocit štěstí, podle studie kulminuje v USA na platové hranici 75 tisíc dolarů ročně, což je asi 150 tisíc korun měsíčně. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Někdejší rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls. Dobrý večer, pane profesore. Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Dobrý večer přeju.


8

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Dobrá volba? Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Já myslím, že ano, protože ta témata, která otevírá nový nositel Nobelovy ceny, jsou lidská témata. On hovoří o vztahu vlastně makroekonomie nebo vůbec ekonomického výkonu a o vztahu individuální soukromé spotřeby. Jenom možná pro takovou ilustraci, spotřeba domácností, to, co spotřebujeme, sníme, protopíme, projezdíme k lékaři a podobně, tak ta třeba u nás dělá 50 % užitého hrubého domácího produktu. Je to tedy obrovský objem. Jsou země, jako Spojené státy, které mají velmi volný systém a poměrně malou ingerenci státu a tam je dokonce ta spotřeba až k 70 % a on je navíc ještě vlastně ekonometr původem, on vlastně přednášel v Bristolu ekonometrii před 30, 35 lety a on vlastně ty svoje úvahy, úsudky prokládá daty a to je vždycky dobře. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Spotřeba státu, to je další významný element hrubého domácího produktu, aby to bylo všem úplně jasné. Nicméně ty výzkumy pana Deatona, to jsou skutečně zásadní zjištění nebo zásadní vzorce, které popisují vznik chudoby? Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Já bych neřekl, že jsou zásadní z hlediska konstrukce toho modelu, ale on otvírá důležité otázky. Ono už se o těchhle věcech napsalo samozřejmě hodně. Podívejte se, dneska zhruba sedmina, je nás 7 miliard, sedmina lidí má tyhle ty problémy. Je to strašná, strašná, strašná porce, strašný počet lidí, ale on otvírá právě ten vztah mezi makroekonomií a těmi klíčovými prvky, které se třeba na chudobě, ale také hovoříme o blahobytu, hovoříme o štěstí, které se na těchhle těch věcech podílí a on je prostě staví do roviny, on je modeluje, on se pokouší vytvářet jakousi prostorovou představu, jak se chováme z hlediska svých výdajů, jaké preference máme při nákupu zboží a podobně. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Mimochodem, třeba vy osobně do toho zapadáte, do těch výzkumů? Jak nakládáte se svými příjmy, jak je rozdělujete právě v té spotřebě, jak je dělíte mezi spotřebu a úspory? Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Mně je, mně je to téma velmi blízké, protože ono trošku souvisí s národním účetnictvím a vlastně souvisí trošku se statistikou anebo, jak už jsem říkal s ekonometrií a to jsou témata, která jsou opravdu velmi přitažlivá. Já si myslím, že každý, kdo se takhle ožehavých témat, jako je otázka blahobytu nebo ještě možná ožehavější je chudoba, tak každý, kdo se do takových témat pouští, tak by měl argumentovat daty, a to on dělá a modely a on se je snaží interpretovat, snaží se pro ně hledat podporu a vytvářet prostě různé situace. Už jenom to, jak se on třeba staví k různým formám nákupu různého zboží. On se to snaží prostě rozparcelovat na, řekněme, na drobné a teprve tam potom dělat svoje konsekvence a svoje závěry a to je určitě hodně, protože on to prokládá daty a to je, to je pro mě velmi cenná věc. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A ten princip vzniku chudoby je, že se tedy chováme podle nějakých vzorců asi tedy, jestli tomu dobře, tomu dobře rozumím a to chování není úplně dobré? Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------To asi nebude otázka vzorců, co, chudoba jako taková bude otázka dlouhodobá. Je to otázka politického nastavení, je to otázka těch, kteří tu pomoc poskytují a těch, kteří ji přijímají. Je tam strašně důležitá věc vzdělání. On třeba o otázkách vzdělání zase tolik nemluví, on se skutečně drží té ekonometricko-ekonomické polohy a třeba o otázkách vzdělání, což je klíčová věc třeba v těch afrických zemích, nedostupnost vzdělání, tak o těchhle věcech on samozřejmě tolik nehovoří, on se ani nesnaží, bych řekl, analyzovat, bych řekl, jako ty prapůvodní příčiny, on se spíš snaží dávat řešení pro tu situaci, protože o těch příčinách se ví mnoho. Ta Afrika, a dneska už i některé země Střední Ameriky a podobně, jsou na tom tak, jak na tom jsou, ale on se snaží dávat, řekněme, i jakou podporu, já bych nechtěl říct radu, ale jakousi podporu vládám, které o tom rozhodují. Proto možná ta jeho úvaha o


9

tom, že vlastně tím, že dáváme my bohatší podporu těch chudým, si možná trošku žehlíme vlastní alibi, tak to je asi, asi samozřejmě už na nějakou debatu. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Tak on sám dokonce říká, že ta extrémní chudoba by se měla snižovat, i když je, jak on to říkal, že není slepě optimistický. To znamená, kdyby se aplikovalo to, co on ve svých pracích vyvozuje na základě faktických dat, tak by chudoba opravdu vymizela? Víte, jestli to není trochu scifi nebo trochu utopie? Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Já jsem si teď vzpomněl, když vás poslouchám, na Davos 2014, teď máme 15, čili 2014, kde třeba Bill Gates říkal o tom, že vlastně, já nevím, do 50 let, nebo jaké tam uvedl číslo, že vlastně chudoba zmizí. No, já si tím prostě jist nejsem. Ty nůžky se rozvírají, tak ostatně ten Davos sám o sobě je úkazem toho, že jedno nebo dvě procenta těch, kteří to bohatství, vlastně mají víc než zbytek světa v podstatě, takže z tohodle pohledu si tak úplně jistý nejsem. Ostatně ta jeho práce není o tom, jak ten svět řídit, ale ukazovat, jak je řízen. On jenom napovídá vlastně, on ho není schopen řídit. Takže z tohodle pohledu bych řekl, že i kdyby tam ty recepty byly, tak teprve musí přijít ti, kteří o té politice rozhodují a kteří rozhodují v celosvětovém měřítku a ti teprve mohou jednat. On sám je slabý hráč z pohledu, bych řekl, svých schopností tohlenc to ovlivnit. Je jenom jedním ze 7 miliard, byť velmi významným. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A už se to snažil, už se to snažil někdo aplikovat tedy z těch politiků, kteří o tom rozhodují? Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Tak ony ty jeho texty jsou poměrně mladé. Když se podíváme třebas na tu knížku, o které se tady hovořilo, ten Great Escape, to znamená, to je rok 2013, tak víme, že politika má dodací lhůty poměrně velmi dlouhé, tak si nejsem jist, ale ono ještě je třeba hovořil o tom, o čem se říká "Deatonův paradox", to je, ... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Nejdřív úlek a pak možná ... Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------To je situace, kdy vlastně se při rostoucích příjmech začínáme chovat trošku bych řekl jako neracionálně. Tak nevím, jestli, nakolik se to aplikovalo, ale určitě si myslím, že to je velmi dobrý počin, jako ta jeho práce si myslím, že má hloubku, má základ. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pane profesore, děkuju za rozhovor v Událostech, komentářích. Na shledanou. Richard HINDLS, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické -------------------Já děkuji také a dobrou noc přeji. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A také přeji dobrou noc vám, kteří jste tu byli s námi. Zítra v deset budeme připraveni. Na shledanou.


10

denik.cz

Rektor Karel Melzoch: Čeští studenti jdou často tam, kde snáz projdou 12.10.2015

denik.cz str. 0 Z domova Univerzita Pardubice

Praha – Karel Melzoch je vědec a pedagog se zaměřením na kvasnou chemii a technologii. Čtyři roky stojí v čele Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Dnes předstoupí před akademickou obec své školy s představou, kam má škola směřovat v dalším období, kdy by ji opět rád vedl. Deník s Karlem Melzochem ovšem hovořil nejen ?o nedostatku uchazečů o technické obory, ale také o byznysu ve školství či důvodech, proč podepsal Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. " Pane profesore, víte, jaká je jedna z nejoblíbenějších činností pětiletých dětí v mateřské škole? Hrát si, ale netuším, s čím a jak. Není to tak docela hra, ale práce s digitálním mikroskopem. Zkoumání vlasů, bakterií, struktury ovoce nebo listů caparty ohromně baví. Kam se tahle zvídavost a nadšení během let vytrácejí? Proč maturanti netouží studovat technické a přírodovědné obory? Myslím, že za to můžeme my – jak je vychováváme ?a vedeme. Z mého pohledu nadšení naštěstí nevyprchává u všech, někteří se odradit nenechají a přirozená zvídavost jim vydrží nejen na vysoké škole, ale celý život. Musíme ovšem umět dětem nabízet nové stimuly. Například mikroskop je skutečně zajímavá pomůcka. My děláme řadu popularizačních akcí a stánky, kde se lidé mohou podívat na mikroorganismy, jsou nejnavštěvovanější. Pozorují nejen bakterie, ale třeba i plísně. Ty jsou krásné, barevné, mají plastickou strukturu, opravdu, mikrosvět nabízí úžasné věci. A přesto stále mluvíme o nedostatečném zájmu o nehumanitní obory. Může za to málo kreativní výuka na základních ?a středních školách, špatné ohodnocení absolventů, chybná vzdělávací koncepce, nebo je to dáno obtížností těchto disciplín? S naším školstvím to opravdu není růžové. Nadšení z autority, kdy je paní učitelka polobohem, brzy odezní a devátá třída nebo některé střední školy, to už je pro kantory peklo. Dalším faktorem, o němž se moc nemluví, je rodina, která hraje ?v orientaci dětí obrovskou roli. Ale ruku na srdce, rodiče jsou dnes tak vytížení, že nemají kdy děti vést. Ti osvícení je aspoň posílají na kroužky, avšak na nějakou pravidelnou stimulaci v domácím prostředí čas nemají. Jak to, že nefunguje ani ověřená zkušenost, že majitelé diplomů?z humanitních fakult se na trhu práce uplatňují daleko hůř než absolventi technických univerzit? Stimul je to v zemích, které tyto profese umějí ocenit. Často dávám příklad asijských států, jako je Čína, Tchaj-wan nebo Jižní Korea, kde celá rodina dělá maximum pro vzdělání dítěte. Mladí lidé si tam ale vybírají obory, které je dobře uživí ?a jsou patřičně ohodnoceny. U nás tohle neplatí. Tady v lepším případě studují to, co je baví, a v horším to, kde projdou a dostanou titul. Bohužel není problém si ho ?i „koupit". Což určitě není případ vaší školy. Naopak úmrtnost je na VŠCHT jedna z největších, dočetla jsem se, že na některých oborech ze stovky přijatých posluchačů dostudují jen dva. Jak si vlastně vybíráte studenty? To dramatické číslo se ale vztahuje jen na skupinu studentů, které přijímáme ?v druhém kole přijímacího řízení v srpnu, neplatí obecně. Jde o ty, kteří se nechytli jinde. Z jakého důvodu nabíráte studenty, u nichž lze s 98procentní jistotou předpokládat, že školu nedokončí? My jsme školou buď první, nebo poslední volby. VŠCHT je stavěná na určitou kapacitu, počty přijímaných studentů v posledních letech nenavyšujeme, nepodlehli jsme masifikaci. Celkově máme asi čtyři tisíce studentů ve všech oborech, přičemž pětina z nich jsou doktorandi, což není běžné. To je druhý konec kvalitativní škály, ale proč musíte přijímat ?i skoro jisté propadlíky? Nemusíme je přijímat, spíš to je zažitá praxe a přijímací řízení není v kompetenci rektora, ale děkanů. On je dost komplikovaný celý přijímací proces. V dubnu ?k nám doputují přihlášky, pak probíhá naše interní řízení, kdy sice nemáme zkoušky, ale vybíráme si zájemce, kteří mají na střední škole dobrý průměr z profilových předmětů, tedy


11

chemie, matematiky, fyziky a biologie. Poté jsou na řadě zápisy, k nimž nepřijdou zdaleka všichni přijatí, a definitivní počet posluchačů známe až ?u imatrikulace. Letos jsme například měli velký pokles zapsaných studentů. V čem je příčina? Jak jsem pochopil z jednání s rektory ostatních technických škol, nastal tento problém všude. Došli jsme totiž do populačně slabých maturitních ročníků. Jako první se tak zaplní místa na školách, které jsou prostupnější. Vysoká škola chemicko-technologická je známá množstvím aktivit, jimiž představuje svoje obory a popularizuje vědu. Připomenu otevření Technoparku v Kralupech, Vědecký jarmark v Praze 6, koneckonců i projekt KvaLab, tedy vybavení laboratoří za 800 milionů korun. Čekala bych, že se to projeví na zvýšeném zájmu o studium. Bez propagačních akcí na různých úrovních by VŠCHT zdaleka nebyla na těch počtech uchazečů, na nichž je, stali bychom se jakýmsi skanzenem, kam míří pár lidí. Podařilo se nám dostat se do povědomí lidí, kteří se ?o chemii zajímají, takže pro velkou část uchazečů jsme opravdu školou první volby. Mají na to vliv i letní školy pro středoškolské učitele a studenty, jejichž 30. ročník se uskuteční příští rok? Je to jedna z cest, která nám pomáhá. Akce probíhá poslední prázdninový týden, letos přijelo na 150 pedagogů a ještě o něco víc středoškoláků. Ti ovšem nesedí zavření v posluchárnách, ale mají svůj program, jsou rozděleni do skupin podle zájmů a v laboratořích dělají praktické pokusy. Dokonce jsme museli změnit podobu letní školy, protože pedagogům bylo líto, že v těch laboratořích nejsou taky. Obecně platí, že budoucí studenty můžeme získávat buď napřímo, třeba tak, že si stoupneme na výstupu u metra Dejvická a budeme jim rozdávat pivo… To byste ovšem mohli získat dost nových uchazečů… Nesmějte se, VŠCHT má svůj vlastní školní pivovar. My ale volíme cesty nepřímé, například projekt Amgen ?Teach, jenž běží druhým rokem. Je zaměřen na pedagogy středních škol, kterým chceme přiblížit novinky v oboru, doplnit zajímavé informace. Mají zájem? Ano. Workshopy jsou rozprostřeny na celý rok, a protože si učitelé stěžovali, že jsme je zpočátku nabízeli jen v Praze, vyjedeme letos i do krajů, konkrétně do spřátelených gymnázií na Moravě ?a v jižních Čechách. Využíváte na těchto akcích ?i renomé svých skvělých vědců? Připomínám poslední úspěch VŠCHT, jejíž pedagog profesor Václav Švorčík získal cenu předsedy Grantové agentury ČR za bioaplikaci polymerních materiálů, krátce řečeno za výzkum, který by mohl vést k revoluční léčbě popálenin. Na všech našich akcích tito skvělí vědci vystupují, jejich portfolio je poměrně široké, jsou naší výkladní skříní a oni nám rádi pomáhají při představování chemie jako nesmírně zajímavého a perspektivního oboru. Jste nejen nejvyšší akademický funkcionář VŠCHT, ale také místopředseda České konference rektorů. Řadu měsíců, možná let se tak zabýváte novelou vysokoškolského zákona, která snad míří do kýženého finiše. Jak se vám její výsledný tvar líbí? Určitě to není žádný zázrak, nad nímž by srdce rektora zaplesalo. Beru ho jako záležitost dlouhého vyjednávání a výsledek je maximum možného, co šlo mezi ministerstvem a reprezentací vysokých škol prosadit. Chápete jako nejdůležitější bod novely změnu akreditačního procesu? Je to stěžejní bod, který přinese do vysokoškolského prostředí něco nového. Současná Akreditační komise je zavalena žádostmi a celý akreditační proces je nesmírně složitý. Tradiční vysoké školy jsou podrobovány naprosto stejné proceduře jako ten, kdo si před pár lety založil nějaké eseróčko nebo opéesku, tedy soukromou vysokou školu, kterou ještě nazve univerzitou. Na jedné straně je tu tradice, úcta, znalosti a kredit, s nímž je spojeno univerzitní prostředí, na straně druhé zařízení často vzniklá na koleně. Je správné, že na konci obou těchto proudů je absolvent vysoké školy, jehož zdobí papírově stejně hodnotný titul? V civilizovaném světě tento systém funguje, avšak došlo se k němu dlouholetým historickým vývojem. U nás je soukromé střední a vysoké školství výsledkem boomu 90. let minulého století, máme téměř padesát soukromých vysokých škol. Pokud bych to stáhnul na naše obory, tak my podobnou konkurenci nemáme, v Česku nevznikla jediná soukromá vysoká škola se zaměřením na technické a přírodovědné obory. Všechno to jsou ekonomickoprávní, manažerské a bankovní směry. Nechci, aby to vyznělo jako principiální negace soukromých vysokých škol, spíš mě zajímal váš názor na ta zařízení, která si prostě nezaslouží srovnání ?s Karlovou či Masarykovou univerzitou, ČVUT nebo VŠCHT. Bohužel i z nich vycházejí magistři a inženýři. Zabrání tomu novela VŠ zákona?


12

Myslím, že ne. Je to spíš věcí ministerstva školství, akreditačního orgánu. Bohužel veřejnost velice citlivě reaguje na dění ve vysokoškolském prostředí typu plzeňská práva. Ta kauza poškodila všechny, i školy, které s ní neměly nic společného. Totéž platí o současné situaci na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK). Běžní občané v tom nevidí rozdíl, nevnímají zásadní fakt, že soukromá škola je byznys, kde se za získání titulu platí. A má se tedy stát, konkrétně ministryně školství, vůbec angažovat v hledání míst na veřejných vysokých školách pro 700 studentů speciální pedagogiky UJAK? Každý o svém vzdělání rozhoduje sám. Studenti UJAK věděli, na jakou školu se hlásí, vybrali si ji. Když dáte svoje úspory do špatné banky nebo kampeličky ?a přijdete o ně, stát není povinen vám tuto ztrátu krýt. Studenti speciální pedagogiky na UJAK, která přišla ?o akreditaci tohoto oboru, by měli mít regulérní možnost pokračovat ve svém studiu. My jsme jako předsednictvo České konference rektorů jednali s paní ministryní Valachovou a jejími náměstky ?a toto bylo jedno z ústředních témat. Na VŠCHT máme katedru učitelství a humanitních věd a já jsem paní ministryni nabídl, že část studentů z UJAK přijmeme, pokud splní naše požadavky. Takže z UJAK nepřijde ani jeden. Paní ministryně na to řekla, že tím pádem se to naší školy netýká. Ostatní univerzity, kde mají pedagogické fakulty, to ale řeší. Problém je, že Akreditační komise UJAKu něco vyčítá, ale když přijde masa studentů na jinou školu, mohla by se dostat do podobných potíží. Ještě složitější může být to, že UJAK se bude bránit, pravděpodobně soudní cestou. ?A bude se ptát, proč jí byla odebrána akreditace, když množství jejích studentů bude na jiných fakultách studovat ve stejném režimu, protože poměr počtu pedagogů vůči studentům se na nich rázem změní. Té soudní dohry bych se tedy dost bál. Novela zatím nemění způsob jmenování univerzitních profesorů. Prezident Miloš Zeman se této pravomoci chce vzdát, většina akademiků je pro její zachování. Někteří si ale přejí, aby přešla na vysoké školy ?a profesoři by zaujímali jen funkční místa na konkrétní univerzitě a jejich hodnost byla nepřenositelná. Na jaké straně ?v tomto sporu stojíte vy? Mám na to konzistentní názor, jsem pro zachování statu quo. V České republice je pozice profesora i historicky natolik výjimečná, že by měl být jmenován prezidentem. Pokud jde o funkční místa, tak i dnes je možné je využívat, u nás můžeme vypisovat pozice od asistenta až po profesora, na Univerzitě Karlově mají kvalifikační stupně. Samozřejmě by takto zařazený člověk neměl veřejně používat titul profesora, neboť nebyl jmenován prezidentem republiky. Vaše jméno je pod Výzvou vědců proti strachu a lhostejnosti, která varuje před hysterií kvůli uprchlické vlně. Připadá mi zajímavé, že mezi lidmi, kteří vyzývají k uvážlivému, lidskému ?a soucitnému postoji, je hodně zástupců přírodovědných oborů, jednou z tváří výzvy je například molekulární genetik profesor Hořejší. Je to dané tím, že lidem z této sféry je blízký spíš věcný než politický, neřku-li populistický přístup? Za mým podpisem není politika, tyto ambice rozhodně nemám. Naopak, byla to reakce na chování a vyjádření našich politiků. Nejsem příznivcem toho, aby se Česká republika stala rájem migrantů, ale v každé společnosti jsou lidé slušní, méně slušní a gauneři. I v té naší. Nelze hodnotit etnickou skupinu lidí an bloc, to se mi příčí. Nevidím například žádný problém v tom, aby mladí migranti studovali na VŠCHT. Pokud projdou řádným přijímacím řízením, ať studují. Nerozlišujeme podle barvy pleti nebo původu. Pokud na to mají, ať na vysoké školy jdou. Koneckonců řada z nich na naší škole studuje už dávno. KDO JE KAREL MELZOCH * Narodil se 7. června 1958 v Praze. * Vystudoval obor kvasná chemie a technologie na Vysoké škole chemicko-technologické ?a ve stejném oboru získal titul kandidáta věd. V roce 1997 se habilitoval v oboru biotechnologie na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT. O deset let později se stal ?v tomtéž oboru profesorem. * Od roku 1984 působí na VŠCHT, nejdříve na Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství, poté na Ústavu biotechnologie. Zaměřuje se na biotechnologie, aplikovanou mikrobiologii, bioinženýrství a separační procesy. * V letech 2006–2011 byl děkanem na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT, v říjnu 2011 byl zvolen rektorem této školy. Letos funkci obhajuje. * Je místopředsedou České konference rektorů."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/rektor-ka...asto-tam-kde-snaz-projdou-20151011.html


13

epravo.cz

Vláda bude jednat o dalších profesorech, tři nejmenovaní čekají 12.10.2015

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter Univerzita Pardubice

Vláda bude v pondělí projednávat návrh na jmenování asi pěti desítek nových profesorů. Na vyřešení své situace přitom stále čeká trojice kandidátů z minulé skupiny, které odmítl jmenovat prezident Miloš Zeman. S hlavou státu by kvůli nim měli jednat ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a zástupci rektorů vysokých škol. Termín schůzky zatím není stanoven. Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy v Praze a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou odmítá Zeman jmenovat kvůli jejich údajným závažným prohřeškům z minulosti. Dotčené vysoké školy i ministerstvo školství trvají na tom, že všichni splnili veškeré zákonné podmínky pro jmenování. Schůzka ve formátu ministr, prezident a rektoři se na Hradě uskutečnila už na konci května. Tehdy se jí jako šéf resortu zúčastnil Marcel Chládek (ČSSD). Večer po jejím skončení premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že navrhne jeho odvolání z ministerské funkce. Na postoji hlavy státu se nic nezměnilo a žádný posun nepřineslo ani srpnové jednání v Lánech za účasti nové ministryně Valachové. Dohodla se na něm jen další schůzka na Hradě. "Proběhne pracovní večeře s panem prezidentem republiky, rektory a se mnou na Hradě. Aktuálně se ladí termín," napsala dnes ČTK ministryně. Pokud vláda v pondělí schválí všechny návrhy na nové profesory, dostane se na stůl prezidenta Zemana dalších asi pět desítek jmenovacích dekretů. Předsedové vědeckých a uměleckých rad veřejných vysokých škol tyto návrhy předkládali ministerstvu školství do konce července. Nejvíce kandidátů mají Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické v Praze. Zdroj: ČTK - 9.10.2015

URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/vla...orech-tri-nejmenovani-cekaji-99249.html

Hospital in

Evropan může být schopným akupunkturistou, říká MUDr. Fildán 6.10.2015

Hospital in str. 34 Galerie TCM Univerzita Pardubice

redakce

V našem seriálu Galerie Tradiční čínské medicíny představujeme další osobnost - MUDr. Ladislava Fildána. Ten absolvoval první kurz akupunktury již v roce 1986. Patří tak mezi nejpovolanější odborníky na tuto léčebnou metodu. Popsal nám nejen její historii ve světě i u nás, pojmenoval ale také problémy, které spolu s TCM přicházejí: legislativu, vzdělávání nebo zdravotní pojištění. * Akupunktura je metoda stará 5000 let - je to výhoda, nebo nevýhoda? Má moderní medicína možnost a schopnost kriticky dávné zkušenosti vyhodnotit? Akupunktura je pravděpodobně nejstarší léčebná metoda, která nebyla nikdy přerušena. I když třeba používání fototerapie je určitě starší, ale fototerapie nikdy nebyla ucelenou metodou jako akupunktura. V tradičním pojetí je vlastně uzavřeným systémem, který se již od středověku dále nerozvíjel až do současnosti. Koncem 20. století však přišel velký boom akupunktury po celém světě a moderní věda přinesla řadu poznatků o mechanizmech jejího působení. Bylo vytvořeno a postupně zapomenuto mnoho teorií o mechanizmech účinku akupunktury. Zde svou roli sehráli i tvůrci vrátkové teorie bolesti Mellzack s Wallem. V současné době je jisté, že akupunktura ovlivňuje zejména endogenní opiody v CNS a má také významné psychosomatické působení.


14

Moderní věda neakceptuje klasické teorie akupunktury, energii čchi, principy jang a jin, syndromologii, učení o dutých a plných orgánech, diagnostiku pomocí tradičních postupů. To však neznamená, že by akupunktura neměla účinky. V jedné z vůbec největších studií ve zdravotnictví v celosvětovém měřítku v Německu (multicentrická studie na 500 000 pacientech), bylo např. prokázáno, že má téměř největší efektivitu u chronických vertebrogenních potíží ze všech známých metod. * Proč se podle vašeho názoru vlastně nevyvíjela, nebo neobjevovala tato metoda v Evropě a na jiných kontinentech? Na to neznám odpověď, zřejmě to souvisí s odlišným kulturním vývojem ve východní Asii a v Evropě či jinde na světě. Ovšem v nedávné době nás překvapil objev zmrzlého muže Oetziho žijícího před více než 3000 lety v Jižním Tyrolsku, který má na kůži tetování nápadně připomínající a shodující se s akupunkturními body a dráhami starých Číňanů. Toto tetování nemá ornamentální charakter, jako je tomu např. u afrických domorodých kmenů. Tak nám tímto objevem vyvstala otázka o místě vzniku akupunktury. Málo kdo ví, že i Číně měla ve 20. století akupunktura namále, a to za vlády Čankajška, který razil heslo The West the Best - co je západní, to je nejlepší a v podstatě akupunkturu potlačoval. Poté, co byl poražen Mao Ce Tungem a musel uprchnout s celou svou armádou na Taiwan, v kontinentální Číně začala kulturní revoluce. Při ní byly likvidovány celé vrstvy obyvatel, zejména vysokoškolsky vzdělaných, lékaře nevyjímaje. Nebylo přáno ani akupunktuře. Až došlo k situaci, že lid Číny neměl kdo léčit, zejména v rozsáhlých zemědělských oblastech, tak Mao určil, že se bude pro léčení používat i akupunktura a nechal vyškolit armádu tzv. „bosých lékařů“, kteří mohli alespoň nějak a s velmi omezenými prostředky pomáhat lidem při zdravotních potížích. Nyní je již akupunktura vyučována na mnoha univerzitách a vzdělání v tradiční čínské medicíně je v podstatě legislativně v Číně, Koreji i jinde rovno absolvování lékařské fakulty. * Najdeme jinde než v „rodné“ Číně metody, které mohou akupunktuře konkurovat, nebo mají společný nějaký základ? Akupunktura se samozřejmě šířila do okolních zemí Číny - Koreje, Japonska, Vietnamu, Tibetu, kde byla různě modifikována, ale základ zůstal velmi podobný. Na indickém subkontinentu se rozvinula jiná metoda ayurvéda, která má určité styčné body s akupunkturou, spíše ve smyslu, že má také filozofický základ a z toho vyvozené vnímání lidského těla, jeho funkcí, patologie i léčení. Indické tradiční lidové léčitelství nepoužívá instrumentální výkony pomocí jehel. Tím je akupunktura jedinečná. * V čem jsou čínští lékaři úspěšnější? Nelze jednoznačně prohlásit, že by byli úspěšnější. K takovému mezinárodnímu srovnání nedošlo. Jsem přesvědčen, že statisticky by měli velmi podobné výsledky jako lékaři Západu. Zkušenosti mají velké, protože je tam akupunktura vnímána jako integrální součást léčebně preventivní péče a mají ohromné množství pacientů. Možná mohou v některých speciálních indikacích dosahovat lepších, rychlejších či dlouhodobějších výsledků za použití principů TCM. * Může být lékař Evropan stejně schopný akupunkturista, jako rodilý Číňan, nebo mají tradice a zkušenost prostě náskok? Ke sjednocování výuky akupunktury dochází i Číně teprve poslední léta. Dříve byla doménou jednotlivců, kteří předávali své zkušenosti vždy jen několika žákům, byla zahalována do tajemna, znalosti chráněny. Také si musíme uvědomit ohromnou velikost Číny, a to, že ještě počátkem 20. století nebylo běžné spojení ani mezi jednotlivými velkými oblastmi Číny, takže i v pojetí akupunktury byly rozdíly. Evropané i lékaři z jiných světadílů se dnes běžně jezdí vzdělávat do Číny, čínská vláda podporuje globalizaci tradiční čínské medicíny po světě politicky a ekonomicky nemalými prostředky. Takže nakonec i Evropan může být stejně schopným akupunkturistou jako čínští akupunkturisté. * Existují metody nebo nástroje, kterými se dá proces aplikace akupunktury sledovat, kvantifikovat, měřit, regulovat a podobně? V zjišťování efektu akupunktury, tedy aplikace jehel do určených akupunkturních bodů nám dnes otevírá možnosti poznání funkční magnetická rezonance. Existuje již mnoho prací, které touto metodou dokladují, co se při akupunktuře odehrává v mozku. Bylo prokázáno, že aplikace jehel se odráží v aktivaci určitých struktur mozku, a to lze opakovat. Což je velmi významné pro důkaz působení. Naopak aplikace mimo akup. body či tzv. „jako


15

akupunktura“ sham akupunktura, kdy to jen vypadá jako aplikace, ale není pronikáno přes kůži, se v těch aktivních strukturách neprojeví nebo jen částečně nebo jinde. * Kdy se u nás objevila tato metoda prvně a kdy oficiálně? Kromě prof. Cmunta, který léčil akupunkturou revmatická onemocnění kolem roku 1925, není až do 60. let našeho století písemných důkazů o jejím používání. V období 1960 - 1961 vyslalo Ministerstvo zdravotnictví doc. MUDr. J. Vymazala, CSc. na několikaměsíční stáž do Číny, aby zde studoval akupunkturu. Výsledkem jeho studií a aplikace akupunktury u pacientů s neurologickými onemocněními na Neurologické klinice Univerzity Karlovy v Praze (přednosta akademik K. Henner) vznikla první monografie autorů Vymazal J., Tuháček M.: „Akupunktura“ teoretická i praktická studie se zaměřením k neurologii (Thomayerova sbírka č. 433, Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1965). Potom však u nich převážili jiné zájmy a v akupunktuře nepokračovali. Rovněž v letech 1960 - 1961 se účastnil vojenský lékař MUDr. R. Umlauf vojenské mise v Koreji. Tam se seznámil s akupunkturou a s elánem sobě vlastním ji začal praktikovat ve vojenské nemocnici (VN SNP) v Ružomberoku. V roce 1961 přednášel, o rok později publikoval první výsledky a již v roce 1965 - pod patronací všeobecné sekce ČsLS JEP - organizoval I. celostátní konferenci o akupunktuře v ružomberské vojenské nemocnici. Akupunktura se pak rychle šířila v obou našich republikách do zdravotnictví. * Patří k legálním metodám, které mohou lékaři aplikovat? V bývalém Československu a následně i v ČR a SR je akupunktura legální metodou léčebně preventivní péče, kterou může provádět patřičně proškolený lékař. * Máme u nás systém vzdělávání a prohlubování odbornosti pro lékařeakupunkturisty? Systém vzdělávání garantuje odborná lékařská společnost Česká lékařská akupunkturistická společnost ČLS JER. Podle dosaženého stupně vzdělávání vydáváme Oprávnění-Kredit I., který umožňuje praktikovat akupunkturu ve svém oboru, Oprávnění-Kredit II. stupně, který umožňuje provádět akupunkturu ve všech oborech a nejvyšším stupněm vzdělání je Školitel v akupunktuře, který opravňuje školit lékaře v akupunktuře. V současné době máme 3 vzdělávací centra - v Praze v IPVZ, v Brně v NCO NZO (bývalý název byl Institut dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků), v Hradci Králové - škola Tradiční čínské medicíny. * Jaká je metoda výuky v Číně? V Číně, ale i třeba v Jižní Koreji je studium akupunktury a dalších metod tradiční medicíny (např. herbální terapie, speciální masáže, cvičení, dietoterapie) rovnocenné vzdělání na lékařských fakultách, trvá také 6 let, absolventi jsou lékaři. * Mohou u nás působit čínští specialisté a naopak naši se učit na univerzitách a vědeckých pracovištích jinde? Odpověď na druhou část otázky je jednoduchá. Dnes se může každý školit, kde chce a v čem chce. Tedy i naši lékaři se školí v Číně, Taivanu, Jižní Koreji. Záleží jen na jejich chuti do tohoto studia a jistě i časových a finančních možnostech. Ale jak jsem již dříve uvedl, čínská vláda (také vlády Taiwanu a J. Koreje) se snaží globalizovat akupunkturu a celou Tradiční čínskou (korejskou) medicínu do světa a často poskytují absolventům granty nebo různé slevy (např. na ubytování a stravu, kurz může být zcela zdarma apod.). První část otázky je již podstatně složitější s ohledem na naši legislativu. U nás by neměl pacienty léčit žádný lékař ze zemí, se kterými si recipročně neuznáváme lékařské vzdělání, aniž by neměl nostrifikaci. Ale bohužel se to postupně začíná obcházet a víme o několika čínských terapeutech, kteří akupunkturu praktikují. Ovšem jejich postih je obtížný. U nich je těžko prokázat jaké mají vlastně vzdělání, zda jsou vůbec lékaři. Naše odborná společnost jednoznačně trvá na tom, že lékař, který by zde mohl léčit naše pacienty musí mít vzdělání na lékařské fakultě západního typu a své znalosti doplněné o studium akupunktury (Tradiční čínské medicíny -TCM). U nás nemáme srovnatelné šestileté vzdělání v TCM, takže absolventům těchto škol nemůžeme jejich vzdělání uznat za rovnocenné západnímu lékařskému vzdělání, tudíž by neměl naše pacienty léčit. Školit naše lékaře však může bez problémů. * Které evropské země alternativní metody podporují? Evropských zemí je mnoho a v každé je míra podpory více či méně odlišná. Pro nás je významné to, že na Slovensku je akupunktura uznaným lékařským oborem s atestací, katedrou, krajskými a hlavním odborníkem. A Slovensko je nám ze všech zemí nejblíže, proto je jeho příklad tak významný. V ČR je akupunktura jen metodou.


16

* Byl jste někde na stáži či vědeckém pobytu? Prodělal jsem kurzy na Srí Lance a Taivanu, ostatní příbuzné metody jsem studoval v Německu a pod vedením rakouských lékařů u nás. * Jak vznikla, a kdy, akupunkturistická společnost? Letos jsme oslavili 45.výročí vzniku odborné lékařské akupunkturistické společnosti, která byla ustavena ještě v Československu na II. Celostátní konferenci akupunktury v r. 1969 v Banské Bystrici. Postupně přes různé komise především u Fyziatrické společnosti se ustanovila jako samostatná odborná společnost a byla přijata do ČLS JEP. * V čem je podstata a síla spojení ČLAS s ČLS JEP? Nebo s dalšími institucemi, pokud se s nimi spojuje…? Pro nás je zásadní členství naší společnosti v ČLS JEP, protože se snažíme o to, aby akupunktura byla nezpochybnitelně vnímána jako důležitá součást léčebně preventivní péče nejširší lékařskou veřejností. Občas narazíme na odmítavé názory, ale celkově lze říci, že se akupunktura provádí téměř v každé nemocnici a v mnoha ambulancích, zejména při léčbě bolestivých stavů. Naše společnost byla jednou ze zakládajících společností mezinárodní společnosti ICMART, která sdružuje kolem 85 národních lékařských společností akupunktury z celého světa. Podtrhuji lékařských. Existuje totiž i mezinárodní společnost, která sdružuje i nelékařské společnosti zejména z Asie, Afriky. S touto společností však nespolupracujeme. Dále jsme v EU sdružení v ECPM (European Council of Plurality in Medicine), které na úrovni EU prosazuje akupunkturu a přidružené techniky do legislativy EU. * Má ČLAS podporu ČLK? V minulosti Vědecká rada ČLK a její komise v závislosti na svém složení a postoji ministra mívaly občas výhrady k akupunktuře. Nutno podotknout, že členem komise nebyl jediný akupunkturista, byli vybírání spíše z odpůrců této metody, takže jsme ji nemohli nijak solidně obhajovat. V současné době je období „klidu na práci“ a rozvoj akupunktury. Akupunktura se totiž jasně ukazuje jako metoda velmi užitečná pro široké spektrum zdravotních potíží a navíc naprosto nezatěžuje zdravotnické rozpočty. * Jaká je vaše osobní zkušenost s touto metodou? Proč se jí věnujete? Akupunktuře se věnuji 28 let, posledních 22 let denně. Neumím si bez ní svou praxi představit, zejména pro léčbu bolesti. Výsledky jsou viditelné, vedlejší účinky žádné nebo minimální. Patří vůbec mezi nejlepší metody pro konzervativní léčbu potíží pohybového aparátu, a to i chronických. * Co byste si představoval jako ideální model pro její využití, případně i dalších metod? Bylo by možné se vydat cestou Slovenska a zakotvit akupunkturu jako medicínský obor. Ale tato legislativní cesta je u nás velmi trnitá, možnost prosazení se mění se změnami politické a poslanecké garnitury jako na houpačce. Takže současné postavení akupunktury a jejích přidružených technik nám vcelku vyhovuje. Jak jsem již uvedl, používá se téměř v každé nemocnici, denně ji u nás absolvují stovky pacientů. * Můžeme zmínit velké osobnosti české medicíny, které se o její rozvoj zasloužily a zasluhují? Ten výčet by byl velmi dlouhý, ale zmíním alespoň pár jmen a doufám, že ostatní se neurazí: MUDr. Richard Umlauf, CSc, MUDr. Václav Kajdoš, MUDr. Radomír Růžička, CSc., MUDr. Milada Barešová, MUDr. Jaroslav Debef, doc. MUDr. Dobroslava Jandová, doc. MUDr. František Pára, CSc., MUDr. Jiří Marek. Tito určitě patří mezi hlavní protagonisty akupunktury v ČR. * Měla by být hrazena zdravotními pojišťovnami? Vzhledem k napjatým a stále nedostatkovým rozpočtům neprosazujeme proplácení ze zdravotního pojištění. Určitě bychom uvítali možnost připojištění, čímž by se také mohly jednotlivé pojišťovny od sebe lišit a podporovalo by to určitou konkurenci mezi nimi. Foto autor| Foto: archiv


17

Moravskoslezský deník

Nejlepší vysoká škola? V Ostravě 13.10.2015

Moravskoslezský deník str. 2 Region Univerzita Pardubice

LUCIE MALIŠOVÁ

VŠB – Technická univerzita Ostrava předběhla v žebříčku VŠ i pražskou Univerzitu Karlovu Deník zaujalo Ostrava – V seznamu nejprestižnějších světových univerzit, který každoročně zveřejňuje časopis Times, zabodovala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). V celosvětovém žebříčku THE se umístila na 301. až 350. místě, čímž předběhla i Univerzitu Karlovu, která obsadila 401. až 500. místo (poznámka redakce – přesné umístění vysokých škol se uvádí pouze u prvních dvou set míst). Ze všech českých univerzit dopadla VŠB-TUO nejlépe. Jednička v Česku „Srovnávacích žebříčků je více a jsem přesvědčen o tom, že skutečným úspěchem bude stabilizace našeho výsledku i v dalších letech,“ řekl Deníku rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák. Univerzita se chtěla dostat mezi 400 nejlepších vysokých škol světa do roku 2020, že se jí to podaří už letos, by ještě v minulém roce vedení nenapadlo. Hodnocení, podle kterého drží Vysoká škola báňská v rámci českých univerzit prvenství, se uskutečnilo v několika oblastech. Hodnotila se například kvalita výuky, věda a výzkum univerzity, citace akademiků v publikacích, schopnost získávat finanční prostředky za svou činnost i počty zahraničních studentů. „Podrobnou analýzu našeho umístění jsme nedostali, proto netušíme, jakým způsobem se žebříček sestavuje. Oslovili nás pouze s krátkým dotazníkem, většinu informací si ale získali sami,“ vysvětlila mluvčí VŠB-TUO Klára Janoušková. Jediná ve čtyřstovce Do osmistovky nejlepších vysokých škol světa se dostalo celkem devět českých univerzit. Vysoká škola báňská byla jediná z České republiky, které se podařilo umístit do první čtyřstovky. „Důležitá pro nás není konkrétní pozice, ale to, že žebříček ukazuje naše dlouhodobé úsilí o intenzivní spolupráci s průmyslem, kvalitní uplatnění absolventů a excelenci ve výzkumu. To jsou věci, které nám zůstanou,ať už se žebříčky budou vyvíjet jakkoliv,“ uvedl rektor univerzity Ivo Vondrák. *** Nejlepší české univerzity 1. VŠB – Technická univerzita Ostrava (301. –350.) 2. Univerzita Karlova v Praze (401.–500.) 3. Vysoké učení technické v Brně (401.–500.) 4. České vysoké učení technické v Praze (501.–600.) 5. Masarykova univerzita v Brně (501.–600.) Zdroj: http://www.timeshighereducation.com (Pramen: Times Higher Education Ranking 2015-16) Nejlepší zahraniční univerzity První světová dvacítka podle žebříčku THE: 1. California Institute of Technology (USA) 2. University of Oxford (Velká Británie) 3. Stanford University (USA) 4. University of Cambridge (Velká Británie) 5. Massachusetts Institute of Technology (USA) Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Region; 02


18

Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Region; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Region; 02 - 11 Publikováno| Havířovský deník; Region; 02 Publikováno| Karvinský deník; Region; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Region; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Region; 02 ID| 6a51e5d2-d960-4dcc-890d-65e7996a6b4b

my89.cz

Jediná česká profesorka energetiky je jako voda – směs výbušného vodíku a životadárného kyslíku 12.10.2015 Ivana Gračková

my89.cz str. 0 Univerzita Pardubice

Šéfku katedry energetiky na ostravské Vysoké škole báňské a jedinou českou profesorku energetiky Dagmar Juchelkovou její kolegové popisují jako dynamickou řeku, která překonává při cestě za poznáním všechny překážky. "Přirovnal bych ji k vodě, optimálnímu propojení výbušného vodíku a životadarného kyslíku,“ říká její kolega Ľubomír Šooš z bratislavské Slovenské technické univerzity. Překvapila univerzitní svět tvrzením, že k zachování kvality studentů technických oborů vysokých škol je třeba daleko častěji vybírat mezi lidmi z praxe. A tak na katedře energetiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vytvořila obor Energetika 21. století určený pouze pro praktiky. Hrdě hlásí, že v této chvíli jde o jediný obor na ostravské technice, kde si studenty vybírali. Z padesáti přihlášených jich do letošního úplně prvního ročníku byla vybrána polovina nejkvalitnějších. Z toho dva inženýři. „To víte, že jsem pyšná, když k nám na bakalářské studium přijdou studovat už hotoví inženýři, protože vědí, že se naučí něco nového pro svůj obor,“ říká jediná profesorka energetiky v České republice Dagmar Juchelková. ČTĚTE: RENATA MRÁZOVÁ: Z NIZOZEMSKA JSEM NADŠENÁ JÁ, DCERY I PES I tato epizoda dokresluje osobnost ženy, která je v zatím ještě pořád spíše mužském světě energetiky hodně vidět i slyšet. Její kolega ze strojní fakulty bratislavské Slovenské technické univerzity, profesor Ľubomír Šooš ji zná pětadvacet let. "Přirovnávám ji k potoku, který přináší potřebnou invenci pro vědecký růst mladých, k silné řece, která na cestě za objevováním nového překoná všechny překážky," popisuje ji. Holka z Ostravy mezi kluky ve světě Cesta holky z Ostravy k profesuře byla neobvyklá a rychlá. Nepodařilo se jí získat titul přesně ve čtyřiceti letech, jak si předsevzala. Měl půl roku zpoždění. Technika ji bavila už na gymnáziu, určitě prý ale nepatřila ke vzorným studentům. „Vzorného studenta si představuji jako někoho, kdo má samé jedničky, pilně se učí a dělá předsedu třídy. To já nebyla. Učit jsem se moc nemusela, protože si všechno celkem bez problémů pamatuji. Ale na pivo se spolužáky jsem taky nechodila, protože mi nechutná,“ projevila se jako naprostá individualita už v době středoškolských studií. Profesorka Dagmar Juchelková dokončila vysokoškolská studia v roce 1989, tedy ve chvíli, kdy se otevřely hranice. Na technické univerzitě ve Vídni tehdy nabízeli stipendijní místo, okamžitě využila šanci, v Rakousku si domluvila doktorandské studium. „Byla jsem vlastně první, kdo z Báňské takto odcházel studovat a pracovat do zahraničí,“ vypráví. Z Vídně pokračovala na univerzity do Švýcarska a Německa, na obhajobu její profesury dojel do Ostravy i kolega profesor z technické univerzity v německém Freibergu. Foto: Ivana Gračková Zájmů měla spousty, ale když se rozhodovala, čím se bude živit, vybrala si tepelné a jaderné zařízení, jeden z mála technických oborů, kam se musely dělat poměrně přísné přijímací zkoušky a brali jen adepty s průměrem 1,1. „Ale nebyla jsem jediná holka v ročníku. Potkala jsem se tam se svou spolužačkou ze základní školy. Jinak to ale byl chlapecký ročník. Díky tvrdému výběru jsme skoro všichni dostudovali.“


19

Školu dokončila v roce 1989, tedy ve chvíli, kdy se otevřely hranice. Na technické univerzitě ve Vídni tehdy nabízeli stipendijní místo, okamžitě využila šanci, v Rakousku si domluvila doktorandské studium. „Byla jsem vlastně první, kdo z Báňské takto odcházel studovat a pracovat do zahraničí,“ vypráví. Z Vídně pokračovala na univerzity do Švýcarska a Německa, na obhajobu její profesury dojel do Ostravy i kolega profesor z technické univerzity v německém Freibergu. Mezi kolegy se proslavila invencí, ale také tvrdohlavostí. „Paní profesorku znám asi dvacet let, od doby, kdy měla na naší konferenci v Brně přednášku Kotle a energetická zařízení. Jako mladá začínající energetička si dovolila pustit se do křížku s věhlasnými profesory i s odborníky z praxe. Samozřejmě, že neměla ve všem pravdu, ale za svůj názor bojovala, což jsem musel jako odborný garant konference ocenit,“ vzpomíná Miroslav Ecler, emeritní předseda Asociace výzkumných organizací. ČTĚTE: NATAŠA RANDLOVÁ: MÁMA, KTERÁ PRACUJE, NENÍ KRKAVČÍ! Oceňuje zejména kontakty Dagmar Juchelkové se zahraničními univerzitami, zmiňuje uznání, kterého se jí dostává na mezinárodním fóru. „Když si vezmeme, že při všech svých odborných aktivitách ještě učí studenty řádného i večerního studia...," říká. "Někdy se skutečně divím, že to po všech útocích na svou osobu - zejména pro její otevřenost a kritiku nepořádků na všech stupních řízení - ještě nevzdala a nešla učit na některou ze zahraničních univerzit, odkud stále dostává nabídky,“ kroutí hlavou Ecler. Má ráda knihy, jen nemá čas číst Dagmar Juchelková je členkou deseti odborných mezinárodních konferenčních výborů zabývajících se odpady, jejich likvidací a hlavně energetickým využitím paliv. Už patnáct let je jedinou českou zástupkyní v Mezinárodní energetické agentuře, kterou v sedmdesátých letech minulého století založila OECD. Od jejího založení pracuje ve výzkumné radě Technologické agentury ČR, kde je jediným odborníkem na energetiku. Spolu s profesorkou Evou Sykovou jsou v třináctičlenné výzkumné radě agentury dvě ženy, nebere to ale úkorně. „Pro mě je profesorka Juchelková velmi inspirativní,“ tvrdí předsedkyně agentury Rut Bizková. Jedním z důvodů je, že působí v oboru, který je podle Bizkové výrazně neženský. „Byla jsem asi na třech energetických konferencích, které pořádala. A všude to bylo stejné - spousta mužů, mezi nimi tři, čtyři ženy – ona, já a ještě občas nějaká její kolegyně. Obhajování vlastních výzkumných témat a stanovisek v takovém prostoru určitě není jednoduché,“ míní Bizková. Juchelková jí připomíná Catherinu Day, generální sekretářku Evropské komise. Té se říká Catherine Day and Night - jakoby nikdy nespala a všemu vládla. Podobně je to s Juchelkovou. Skoro není hodiny, kdy by nebyla na skypu, neustále je v kontaktu s kolegy v cizině, z nichž někteří vstávají, když my jdeme spát, a jiní jdou spát, když my vstáváme. "Ona s nimi komunikuje kdykoliv. Někdy se divím, jak to všechno zvládá," popisuje kolegyni Bizková. Její neuvěřitelná pracovní výkonnost se ale podepisuje přeci jen na soukromém životě, o kterém Juchelková nemluví ráda. Přiznává sice, že pro ni má obrovský význam rodinné zázemí. I proto před několika lety postavila na periferii Ostravy rodinný domek, kde žijí i její rodiče. Není ale vdaná a nemá děti. A tvrdí, že si práci domů netahá, doporučuje ale, aby se na to rodiny nikdo neptal, řekli by, že to není pravda. ČTĚTE: KOMENTÁŘ LENKY MRÁZOVÉ: DIVERZITA A INKLUZE BEZ VÝHRAD? PŘECI V IT S chutí kdysi sportovala, bavila ji jízda na koni, dokud si nepochroumala koleno. Takže i oblíbené lyže se už dostanou ke slovu jen výjimečně. Relaxuje četbou, ale beletrii či poezii neměla v ruce hodně dlouho. Pročítá, co kdo vymyslel v energetice. Česky, stejně jako německy nebo anglicky. Pivo sice nepije, zato je se studenty vaří Dáma, která procestovala svět, pracovala na univerzitách ve Vídni, Švýcarsku, Německu, je dnes nadšená hlavně ve chvíli, kdy narazí na studenta se skutečným zájmem o obor. „Největší radost je přednášet studentům univerzity třetího věku. Tam se scházejí lidé proto, že je téma skutečně zajímá,“ vypráví a představuje netradiční přednášky, které zaujmou už svými názvy. Ta její se nazývala Pohádka tisíce a jedné noci o biomase a odpadech. Její mladí studenti zase díky ní sami vaří pivo, v hodně malém množství, ale nejrozmanitějších chutí. Loňské setkání na Beer-koštu v aule univerzity bylo už třetí v pořadí. Netradiční soutěž pomáhá podle Juchelkové lépe pochopit odborné učivo, ale také zvládat další potřebné dovednosti. "Studenti se při vaření piva ve školních laboratořích seznámí s procesem fermentace, učí se práci v týmu a musí prokázat své obchodní a organizační schopnosti během shánění originálních receptur a ingrediencí pro svůj produkt¨," vysvětluje.


20

V loňském roce ve veřejném hlasování nejlépe obstál právě soutěžní tým energetiků, kteří bodovali svým Lysohorským speciálem 13° 23´, což je poloha Lysé h ory. Z nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd si přinesli jehličí jako jednu z ingrediencí, a také třicet litrů pramenité vody. Zcela nový zážitek pak měla i profesorka Juchelková, když musela vysvětlovat komandu celníků, kteří se přišli poptat, jak to s tím vařením piva je. „Oznámili mi, že porušujeme zákon, když vaříme pivo bez nutného ohlášení. Snad jsme si to vysvětlili, tak mě nezavřeli,“ trochu smutně se pousmála Dagmar Juchelková, že její výukové metody, které tak promyšleně odkazují na Komenského, vzbudily poněkud nečekanou pozornost úřadů. Jakmile mezi svými studenty najde Dagmar Juchelková talent, začne čistit a cizelovat. Zvyklá na podmínky univerzitních praxí v zahraničí mladé ženy a muže okamžitě manévruje do spolupráce s průmyslovými podniky. Kdo u ní chce obstát, musí se vrhnout na výzkum něčeho pro praxi potřebného, a ještě navíc musí umět jednoduše vysvětlit, v čem je jeho bádání lidstvu užitečné. ČTĚTE: ROZHOVOR S JADERNOU FYZIČKOU DAVIDOVOU: DNEŠNÍ MUŽI TŘICÁTNÍCI MAJÍ K RODINĚ BLÍŽ NEŽ MOJI VRSTEVNÍCI Už roky se její studenti i absolventi doktorského studia zabývají pyrolýzou, bezodpadovou technologií energetického využití odpadu zpracováním za vysokých teplot bez přístupu vzduchu. Výzkumná jednotka, na níž provádějí výzkum, stojí v Technologickém centru Ostrava, které je platformou pro konkrétní spolupráci studentů, vědců a lidí z celé řady průmyslových firem napříč obory.

URL| http://my89.cz/jedina-ceska-profesorka...busneho-vodiku-a-zivotadarneho-kysliku/

novinky.cz

Rektoři jsou proti poklesu rozpočtu na vysoké školy 12.10.2015

novinky.cz str. 0 Věda a školy Univerzita Pardubice

Rektoři zásadně nesouhlasí s poklesem rozpočtu pro vysoké školy, prohlásil předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Rektor Univerzity Karlovy v Praze ale věří, že s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD) najdou řešení, jak chybějící peníze pro rok 2016 dorovnat. Výdaje na jednoho studenta jsou totiž nižší než před několika lety. Akademická obec se proti snaze o snižování výdajů na vysoké školy staví dlouhodobě. Návrh státního rozpočtu počítal s tím, že by výdaje na tuto oblast měly klesnout z letošních 21,5 na 20,2 miliardy korun. Část se podařilo dorovnat při vyjednávání, před schvalováním rozpočtu ve vládě ministryně Valachová slíbila, že se najde i zbytek peněz. Půl miliardy korun by mělo být převedeno do rozpočtu ministerstva školství už letos a dalších 300 miliónů měl úřad najít ve vnitřních zdrojích. „Paní ministryně hledá řešení, aby k poklesu nedošlo. Jsem optimista, že ho společně nalezneme,” řekl Zima.Nižší výdaje na VŠ než vyspělé země Plánuje se kvůli tomu schůzka také za účasti premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který zachování rozpočtu ve stejné výši slíbil akademikům na jaře. Navzdory klesajícímu počtu studentů rektoři trvají na tom, že škrty v rozpočtu jsou nepřijatelné. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby došlo k poklesu v době růstu ekonomiky. Výdaje na jednoho studenta jsou nižší než v roce 2007,” řekl Zima. Poukázal na to, že Česko stále výrazně zaostává za vyspělými zeměmi ve výdajích na vysoké školství v porovnání k HDP. To má dopad na jejich kvalitu.Větší autonomie a zodpovědnost


21

Rozpočet byl hlavním tématem dvoudenního pléna. Vedle něj se debatovalo také o novele vysokoškolského zákona, kterou projednávají poslanci. Rektoři podporují přijetí kompromisního návrhu schváleného vládou. „Jsme připraveni hledat kompromis u některých pozměňovacích návrhů, ale nesmí to narušit hlavní smysl té novely. Tím je posílení autonomie a zodpovědnosti vysokých škol za kvalitu,” doplnil Zima. Česká konference rektorů se také věnovala aktuálnímu tématu migrace. Vysoké školy se stavějí proti nacionalistickým až extremistickým postojům, které se v souvislosti s uprchlickou krizí na veřejnosti objevují. Opírají se o principy humanismu a demokracie. „Řada vysokých škol dělá různé aktivity. Jsme připraveni imigrantům pomoci a usnadnit jim začlenění například různými kurzy a další nabídkou vzdělávání,” dodal Zima.

URL| http://www.novinky.cz/veda-skoly/38321...i-poklesu-rozpoctu-na-vysoke-skoly.html

pardubickenovinky.cz

Univerzita Pardubice spolupracuje s Farmaceutickou společností Pfizer 12.10.2015

pardubickenovinky.cz str. 0 regiony Univerzita Pardubice

Inovativní farmaceutická společnost Pfizer Česká republika, která je členem AIFP, podepsala začátkem října 2015 Memorandum o vzájemné spolupráci s Univerzitou Pardubice. Partnerství farmaceutického sektoru a veřejné sféry vytváří vzájemně prospěšný model vědecké spolupráce, který umožňuje výměnu cenných informací a pomáhá posouvat hranice oboru v prospěch léčby pacientů. John Raney, generální ředitel Pfizer Česká republika a prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., děkan Fakulty chemickotechnologické Univerzity Pardubice Memorandem stvrdili vědeckou a výzkumnou spolupráci na příští období. Předmětem spolupráce je podpora nejlepších studentských prací v oblasti biotechnologií a farmakochemie. „V oblasti výzkumu a vývoje vzniká velké množství nových přípravků právě formou spolupráce farmaceutického průmyslu s akademickou sférou a je skvělé, že Univerzita Pardubice má zájem o tento typ spolupráce, která je prospěšná pro obě strany, protože budoucí výsledky jsou přínosem hlavně pro pacienta“, říká Angela Lukin, viceprezidentka pro inovativní farmaceutický průmysl společnosti Pfizer, oblast střední a východní Evropy. S interaktivní výukou mají v Krouně výborné zkušenosti „Příklad partnerství Univerzity Pardubice a významné, světové farmaceutické společnosti Pfizer je konkrétním propojením akademického světa s průmyslem ve velmi perspektivní oblasti výzkumu a vývoje nových léků. Studenti Univerzity, tak budou mít možnost podívat se do "kuchyně" velké firmy“, říká poslanec PharmDr. Jiří Skalický.

(jv,pardubickenovinky.cz,foto:všchtpardubice)

URL| http://www.pardubickenovinky.cz/zpravy...je-s-farmaceutickou-spolecnosti-pfizer/


22

parlamentnilisty.cz

Až šest miliard korun pro Hradecko-pardubickou aglomeraci 12.10.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům PV Univerzita Pardubice

Dopravní terminály, nové cyklostezky, vozidla městské hromadné dopravy, desítky projektů v oblasti základních, středních a vysokých škol, nebo kulturních památek. 145 obcí měst a obcí, dva kraje, vysoké školy i soukromé subjekty mohou získat v tomto programovém období prostřednictvím Integrované územní investice (ITI) Hradecko-pardubické aglomerace až šest miliard korun. Zastupitelé měst Pardubic a Hradce Králové, krajští zastupitelé, zástupci měst a obcí v Hradeckopardubické aglomeraci a veřejnost. Ti všichni se setkají v úterý 13. října od 16 hodin v aule Univerzity Pardubice. Hlavním tématem bude představení Strategie integrované územní investice, která může v následujících letech získat na projekty v tomto území až šest miliard korun z šesti vybraných operačních programů. “V těchto dnech intenzivně finalizuje dvouletá práce na dokončení Strategie integrované územní investice Hradecko-pardubické aglomerace. Projednání a schvalování tohoto zásadního dokumentu proběhne v polovině listopadu v zastupitelstvech krajských měst. Čerpat jeho prostřednictvím ale mohou i desítky dalších municipalit a dalších subjektů ve vytyčeném území. Hlavním cílem setkání je proto poskytnout politickým zástupcům měst a obcí a veřejnosti prostor seznámit se s nejdůležitějšími body tohoto dokumentu,“ vysvětluje manažer aglomerace Miroslav Janovský. Integrovaná územní investice (ITI) je realizována díky novému přístupu Evropské unie, která v rámci tohoto programového období klade velký důraz na naplňování územní dimenze, tedy zacílení na potřeby konkrétního území pomocí EU fondů. V České republice jsou připravované ITI pro sedm oblastí - Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň a jejich funkční zázemí, pro Olomouckou, Ústecko - chomutovskou aglomeraci a Hradecko - pardubickou aglomeraci. “Naše aglomerace je v rámci České republiky jedinečnou oblastí, se dvěma rovnocennými jádry a se silnou koncentrací obyvatel a ekonomických činností. Toto území pokrývající část východních Čech je jedním z nejsilnějších regionů naší republiky. Velkou výhodou ITI je rezervace finančních prostředků v jednotlivých operačních programech, o které tak nemusí naše projekty soutěžit s dalšími na národní úrovni,“ říká primátor statutárního města Hradec Králové Zdeněk Fink. Hlavním cílem Hradecko-pardubické aglomerace je, aby byla “udržitelná, chytrá a kreativní“. “Typovými projekty pro uvedené oblasti jsou například systémy inteligentního řízení dopravy, výstavby dopravních terminálů či budování cyklostezek. Školy chceme podpořit nejen prostřednictvím nákupu vybavení, ale také nezbytnými rekonstrukcemi odborných učeben - fyzikálních, chemických, počítačových nebo matematických, které napomohou budoucímu uplatnění absolventů na trhu práce. V oblasti životního prostředí se zaměříme na dostavbu kanalizací a ochrany zdrojů pitné vody, vysoké školy zase posílí svoji spolupráci se soukromými firmami,“ vysvětluje primátor statutárního města Pardubice Martin Charvát. První projekty budou o finanční prostředky usilovat v průběhu roku 2016, kdy aglomerace vypíše tematicky zaměřené výzvy. Podmínkou je projednání a schválení Strategie v zastupitelstvech v obou krajských městech a následné schválení dokumentu všemi dotčenými ministerstvy. “Na klíčová témata máme již teď u šesti operačních programů vyčleněno více než 3,5 miliardy korun. Další prostředky můžeme získat v průběhu programového období. Ministerstva o navýšení rozhodnou až ve chvíli, kdy ukážeme, jak jsme schopni na připravované projekty čerpat peníze,“ dodává Miroslav Janovský. Pracovní setkání se uskuteční v úterý 13. října 2015 od 16 hodin v aule Univerzity Pardubice (Posluchárna A1). Setkání je otevřené nejenom zástupcům 145 měst a obcí, a zastupitelům krajů, ale také veřejnosti.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&clanek=403125


23

Simkanič (Piráti): Otevřený dopis rektorovi Vysoké školy báňské 12.10.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Univerzita Pardubice

Dne 22. 9.2015 mi přišel od rektora hromadný email, který mě nemile překvapil. Dlouho jsem zvažoval, zda mu napsat, nakonec jsem se až nyní rozhodl k otevřenému dopisu (emailu). Dne 11.10. 2015 v Pustějově Vážený pane rektore, se zájmem jsem si přečetl Váš email, ve kterém informujete akademickou obec VŠB o vaši zamýšlené kandidatuře do krajských voleb na podzim 2016. Jsem mile překvapen, že na zákaz politické agitace na půdě univerzity máte obdobný názor jako já; stejně jako vy jsem toho názoru, že univerzita je otevřené prostředí, které se nevznáší ve vzduchoprázdnu, ale je závislé na dění politickém úplně stejně, jako kterýkoliv jiný aspekt našeho života. Proto si shodně s Vámi myslím, že politická propaganda by měla být na akademické půdě věcí přirozenou a neregulovanou. Stejně jako vy se i já chystám v nadcházejících volbách kandidovat do zastupitelstva Moravskoslezského kraje, i když nikoliv za stejný subjekt. A konečně stejně jako vy jsem se rozhodl o své zamýšlené kandidatuře informovat zbytek akademické obce stejnou formou, tedy hromadným emailem. Přijal jsem za svůj váš argument, že akademická obec má právo vědět jako první, že jsem se rozhodl k takovému kroku. A stejně jako Vy mám obavu, že kdybych tak neučinil, snesla by se na mě oprávněná vlna kritiky. Vzhledem k tomu, že do voleb je více než rok, jsem přesvědčen, že můj i Váš email nemůže být nikým ani omylem chápán jako volební PR. Předpokládám tedy, že mi mé plánované hromadné oslovení všech našich společných kolegů z akademické obce VŠB emailem bude v rámci fair play ve spolupráci s výpočetním centrem umožněno. V našem nadcházejícím volebním střetnutí vám přeji mnoho štěstí. S pozdravem, Radek Simkanič student VŠB FEI, člen České pirátské strany Původní email od rektora: Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti, učinil jsem závažné rozhodnutí a Vy jste mezi prvními, s kým ho chci sdílet. Věřím, že víte, že je pro mě rozvoj naší univerzity klíčový. Jsem přesvědčen o tom, že svou práci pro naši alma mater dělám poctivě a odevzdávám jí vše. Ostatně mi snad dáte za pravdu v tom, že je to patrné na jejím rozvoji. Například minulý týden jsme symbolicky pokřtili náš druhý superpočítač Salomon, čtyřicátý nejvýkonnější stroj světa, díky kterému se naše univerzita zařadila mezi světovou vědeckou špičku. Příští rok čekají Moravskoslezský kraj volby a mně bylo nabídnuto kandidovat jako nezávislý kandidát za politické hnutí ANO. Vzal jsem si několikaměsíční čas na rozmyšlenou. Věřte mi, že to nebylo jednoduché rozhodování, zvážil jsem mnoho pro a proti a radil se se svými nejbližšími. Nakonec jsem dospěl k závěru, že kandidaturu přijmu. Je pro mě výzvou v tom nejlepším smyslu slova a jsem přesvědčen o tom, že k rozvoji našeho regionu mám čím přispět. Ujišťuji Vás, že toto rozhodnutí nebude mít vliv na vykonávání funkce rektora naší vysoké školy. Naopak, v případě, že bych uspěl, budu prosazovat silné technické vzdělávání, protože tvoří jeden ze základních pilířů budoucnosti našeho kraje.


24

Zároveň jsem zásadně proti kumulaci funkcí. Věřím totiž, že člověk má dělat věci pořádně, ostatně proto jsem již několikrát politické pozice odmítl. Pokud tedy v krajských volbách uspěji, funkci rektora předám tak, ať je zajištěn její řádný výkon. Plně si uvědomuji, že aby akademická půda mohla plnit své klíčové úkoly, nesmí sloužit k prosazování politických zájmů. Proto Vás ujišťuji, že pro komunikaci svých vizí nebudu využívat univerzitní půdu. Tento dopis píši proto, že cítím povinnost Vás, své kolegy a kolegyně, o svém osobním rozhodnutí informovat. Budu vděčný za Vaši podporu a pokud ne podporu, tedy pochopení pro své rozhodnutí. Také jako vždy uvítám Vaše připomínky či dotazy, na které jsem připraven odpovědět. Vašim názorům jsem vždy naslouchal a jsou pro mě důležité i dnes. Ivo Vondrák

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=403016

svobodnymonitor.cz

Odborné školy a učiliště mají ze škol u české veřejnosti nejhorší pověst 12.10.2015

svobodnymonitor.cz str. 0 Politika, Zprávy, Fitch, Univerzita Pardubice

O odborné školy nemají studenti zájem, protože nevěří v kvalitu tamního vzdělání. Úroveň vzdělávání na vybraných typech škol hodnotil poslední průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Vyptával se přitom, jak lidé v ČR hodnotí příspěvek škol nejen k profesnímu životu, a jak se vzdělávacímu systému daří pěstovat a rozvíjet určité schopnosti žáků a studentů. Podle výsledků čeští občané hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol poměrně příznivě. Nejméně polovina lidí je přesvědčena, že úroveň vzdělávání na českých školách je spíše dobrá. Nejlépe je vnímáno vzdělávání na základních školách, u nichž podíl kladných odpovědí sahá téměř ke třem čtvrtinám (71 %). Nejméně kritičtí byli dotázaní k úrovni vzdělávání na gymnáziích a vysokých školách. Podobně příznivě jsou pak hodnocena česká gymnázia (71 %). V případě gymnázií stojí za pozornost i relativně vysoce zastoupená varianta odpovědi „velmi dobrá“ (23 %), která signalizuje přesvědčení o vysoké kvalitě výuky na tomto typu škol. Dvě třetiny respondentů příznivě hodnotí i úroveň vzdělávání na vysokých školách (65 %). Kritičtější jsou občané ke středním i vyšším odborným školám. Výuku na středních odborných školách s maturitou hodnotilo kladně 62 % respondentů, výuku na vyšších odborných školách 59 % respondentů a jen o málo více než polovina dotázaných (52 %) považuje za dobrou úroveň vzdělávání na středních odborných učilištích. Čtvrtina lidí (24 %) negativně hodnotí úroveň středních odborných škol s maturitou. U jednotlivých typů škol se ale významně lišil podíl dotázaných, kteří nedokázali úroveň vzdělávání zhodnotit a zvolili proto odpověď „nevím“. V případě vyšších odborných škol se pro tuto variantu rozhodla více než čtvrtina respondentů (24 %). Zajímavý je tak i podíl dotázaných, kteří se k jednotlivým typům škol stavěli kriticky. Nejméně kritičtí byli dotázaní k úrovni vzdělávání na gymnáziích a vysokých školách – shodně 12 % ji označilo za „spíše“ či „velmi špatnou.“ Asi pětina (21 %) za špatnou považuje úroveň vzdělávání na základních školách a čtvrtina (24 %) negativně hodnotí úroveň středních odborných škol s maturitou.


25

Nejkritičtější byli dotázaní k úrovni vzdělávání na středních odborných učilištích, kterou nepříznivě hodnotí třetina občanů (33 %). ČTĚTE VÍCE: I jedničkáři mají problém s jednotnými přijímačkami, ukázal test středních škol

URL| http://www.svobodnymonitor.cz/politika...ji-ze-skol-u-verejnosti-nejmene-duveru/


26

Přehled zpráv

Recommend Documents