Přehled zpráv

Přehled zpráv 4.4.2016 - 29.4.2016 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 Plastové doplňky andílci neradi ................................................................................................................................ 5 22.4.2016 5plus2 str. 29 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Sadům teď vládne sport ............................................................................................................................................. 6 22.4.2016 5plus2 str. 31 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni LADISLAV VAINDL

Aha! Tohle je první tištěná kniha v Česku! ....................................................................................................................... 7 27.4.2016 Aha! str. 11 Téma Západočeské muzeum v Plzni (et)

Aha! pro ženy Nelenošte, bavte se! ................................................................................................................................................... 8 12.4.2016 Aha! pro ženy str. 37 Mezi nebem a zemí Západočeské muzeum v Plzni

Art + antiques Katastrofy v Plzni ...................................................................................................................................................... 11 7.4.2016 Art + antiques str. 12 Výstava Západočeské muzeum v Plzni Tomáš Winter

Betynka Naše redakční jarní objevy vás můžou inspirovat ................................................................................................ 14 28.4.2016 Betynka str. 6 Západočeské muzeum v Plzni

COT business Regionální kraťasy ................................................................................................................................................... 15 6.4.2016 COT business str. 56 Regiony Západočeské muzeum v Plzni -čtk- a -red

Domažlický deník Kam v regionu za kulturou....................................................................................................................................... 17 28.4.2016 Domažlický deník str. 11 Zábava Západočeské muzeum v Plzni

Horizont Kabelka a cigaretová špička pohřbily vějíře .......................................................................................................... 17 12.4.2016 Horizont str. 11 Západočeské muzeum v Plzni ZUZANA SEDLÁČKOVÁ

NEWTON Media, a.s. © 2016 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Mladá fronta DNES V bývalém kostele našli manželé svou oázu klidu ................................................................................................ 19 14.4.2016 Mladá fronta DNES str. 16 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni Martin Polívka

Čepička pro andělíčka rozpoutala nečekaný fenomén ......................................................................................... 20 22.4.2016 Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni - Ladislav Vaindl

Třiadvacet let plzeňského biskupa Františka Radkovského................................................................................ 21 29.4.2016 Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Karlovarský Západočeské muzeum v Plzni Jaroslav Nedvěd

Třiadvacet let plzeňského biskupa Františka Radkovského................................................................................ 23 29.4.2016 Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Jaroslav Nedvěd

Plzeňský deník Přijďte se podívat, jaké katastrofy trápily Plzeňany v 19. století ......................................................................... 25 5.4.2016 Plzeňský deník str. 55 Příloha - Smetanovské dny Západočeské muzeum v Plzni

Navštivte přednášku o divoké Africe ...................................................................................................................... 26 6.4.2016 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (mrak)

Vlídný tmavomodrý svět v muzeu ........................................................................................................................... 26 6.4.2016 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (haj)

KRÁSA NOČNÍ PLZNĚ OBJEKTIVEM ČTENÁŘE................................................................................................... 26 6.4.2016 Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

V Gerlachovském domě se vyučoval tanec i pravopis ......................................................................................... 27 7.4.2016 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DAVID RŮŽIČKA

SOUČASNÉ SAKRÁLNÍ UMĚNÍ ............................................................................................................................... 28 12.4.2016 Plzeňský deník str. 10 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni

Příběh Madony z Lochotína ..................................................................................................................................... 28 19.4.2016 Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni LUDĚK KRČMÁŘ

Letnice umělců připomínají výročí Karla IV. .......................................................................................................... 28 25.4.2016 Plzeňský deník str. 58 Příloha - Kultura - Plzeňský kulturní přehled 2016Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Hrad Vargač a Karel IV. ............................................................................................................................................ 29 26.4.2016 Plzeňský deník str. 16 Plzeňsko - servis Západočeské muzeum v Plzni LUDĚK KRČMÁŘ

Právo Smetanovy sady ozdobily snímky sportovců fotografa Josefa Adlta................................................................. 30 6.4.2016 Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek


2

Překvapení KALENDÁŘ AKCÍ aneb Co se kde děje .................................................................................................................. 31 4.4.2016 Překvapení str. 50 Západočeské muzeum v Plzni

Rokycanský deník Výstava v muzeu je vyhrazena hvězdárně ............................................................................................................. 32 4.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Muzeum Dr. Horáka v Rokycanech nabízí: ............................................................................................................ 32 5.4.2016 Rokycanský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni (red)

Muzeum Horáka je zadané hvězdárně .................................................................................................................... 33 6.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)


Muzeum Bohuslava Horáka je dnes zadané hvězdářům ...................................................................................... 33 7.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Hvězdáři se dočasně usadili v Horákově muzeu ................................................................................................... 34 9.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ


Gymnazisté si přisvojili výstavní síň Horáka ......................................................................................................... 35 12.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Dobrá zpráva ............................................................................................................................................................. 35 13.4.2016 Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

FOTO - HVĚZDÁŘI V MUZEU ................................................................................................................................... 35 13.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

Gymnazisté představí Karla IV. ............................................................................................................................... 35 13.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Karla IV.prezentují ode dneška gymnazisté ........................................................................................................... 36 14.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

HVĚZDÁŘI BAVÍ ........................................................................................................................................................ 36 15.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

Panovníka Karla IV. vítali v muzeu studenti gymnázia ......................................................................................... 36 16.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni


3

BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ


Čtvrteční povídání je o Antarktidě .......................................................................................................................... 37 18.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (hav)

V rokycanském muzeu nastoupili mladí průvodci z gymnázia i Stupna ............................................................ 38 18.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Muzeum Dr. B. Horáka .............................................................................................................................................. 38 18.4.2016 Rokycanský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni (red)

Den Země přiblíží i večerníčkový mág .................................................................................................................... 39 19.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ


Zítra v muzeu: výlet do Antarktidy .......................................................................................................................... 39 20.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (hav)

Karel IV. budí pozornost v Horákově muzeu ......................................................................................................... 40 21.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Školáci zítra oslaví Den Země s muzeem ............................................................................................................... 40 21.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)


Modrá planeta má dnes svátek................................................................................................................................ 41 22.4.2016 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni JANA VANÍKOVÁ

O Dnu Země si povídali školáci s Chaloupkem ..................................................................................................... 41 23.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Lang mapoval dějiny Mirošova ............................................................................................................................... 42 25.4.2016 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Tachovský deník Děti z Plamínku si prohlédly planetárium a pak zazpívaly v plzeňském muzeu ................................................ 42 23.4.2016 Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni JIŘÍ KOHOUT


4

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

Plastové doplňky andílci neradi 22.4.2016

5plus2 str. 29 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Nápad nadšenců ze skupiny Měsíční záře se Plzeňanům zalíbil. O hlavičky z kostela se pečlivě starali PLZEŇ Čepičkami pro andělíčky žila v zimě takřka celá Plzeň. Lidé se u nich hojně fotili, o fenoménu informovala regionální i celorepubliková média. A místní také pečlivě dbali na to, aby andílci zůstali fešáky co nejdéle. „Občas se nějaká čepička ztratila, což nás mrzelo zvláště u těch hodně povedených, ale většinou stačilo napsat na Facebook a brzy dostal okradený Andělíček od Plzeňanů výbavičku novou. My jsme žádné další nepletli, nebylo to třeba. Plzeňané se o andělíčky krásně starali sami. Čepičky, které se rozpadaly a andělíčci v nich už nedělali parádu, jsme upravovali nebo úplně sundávali. I díky tomu snad byla většina ohlasů, co jsme zaznamenali, kladných,“ pochvalují si členové iniciativy Měsíční záře, kteří na konci loňského roku oblékli prvního z andělíčků. Jaro přivítali andílci s háčkovanými květinami Vzhledem k tomu, že hlavičky na mříži jsou velmi dobře přístupné, objevily se i obavy, že by se zprvu milý nápad mohl přelít do nevkusu. To se ale naštěstí nestalo. „Na začátku nás vůbec nenapadlo, že by čepiček bylo nakonec víc. Ale jak postupně přibývaly, obavy jsme trochu měli. Jemnými zásahy se to podařilo ale docela udržet v mezích. Dění kolem Andělíčků stále sledujeme a Plzeňané také, takže podle komentářů nebo zpráv na facebooku se většinou rychle dozvíme, že něco není v pořádku. Od andělíčků také víme, že mají rádi přírodní materiály a nemusí moc křiklavé barvy a plastové doplňky,“ potvrzuje Měsíční záře. Zdobení andělíčků se totiž nezastavilo ani na jaře. „I když nám to bylo líto, s koncem zimy přišel čas na odložení čepic a šál a přivítání jara. V neděli 20. března jsme naposledy oblečené andělíčky vyfotili, všechny čepičky sundali, zabalili do krabice a o den později je předali do sbírek ZČM - Národopisného muzea Plzeňska. Jako symbol jara jsme nechali na mříži vyrůst dva háčkované květy. Plzeňané ale už byli zvyklí na ozdobené andělíčky a tak brzy první z nich dostali jarní čelenky s květy,“ prozrazují členové skupiny. Čepičky pomohly i nemocným dětem Ti se popularitu oblečených hlaviček rozhodli využít i pro dobročinné účely. „Plzeňané si zachumlané andělíčky rychle oblíbili a informace o nich a jejich fotky se rychle šířily nejen na facebooku. O opletených andělíčcích informovala plzeňská i celostátní média. Přemýšleli jsme, jak této pozitivní vlny využít k něčemu dobrému a užitečnému. Jako první nás napadlo využít Plzeňany k pletení čepiček pro skutečné andělíčky - potřebné děti v nemocnicích či kojeneckých ústavech. “ vysvětluje Měsíční záře. Domluva ale nebyla tak rychlá, jak její členové předpokládali. „Tak vznikl náhradní plán - nechat uplést čepici pro dospělého člověka podle některé z malých čepiček, tu vydražit a výtěžek poslat na dobročinné účely. Našli jsme paní, která upletla Andělíčkovi černošedou čepičku, která se lidem líbila nejvíce, a požádali jsme ji, zda by nám upletla i velkou čepici. Paní Gábina Vorlová ochotně souhlasila, čepici upletla a my ji nechali pěkně nafotit. Mezitím mohli lidé na FB Měsíční záře navrhovat, jaký dobročinný projekt podpořit. Z jejich návrhů jsme vybrali pět, které se nám nejvíc líbily, a o těch lidé dále hlasovali. Jednoznačně vyhrál projekt Dobrý anděl,“ vypráví. Po nějaké době se podařilo domluvit i pletení čepiček a ponožtiček pro potřebné děti z Dětského centra Plzeň. Projektu vyšli ochotně vstříc v místním Muzeu loutek, kde vzniklo sběrné místo. Za měsíc se tam sešlo 16 párů ponožek a 14 čepiček. Brzy by se andělíčci měli objevit na pohledech. Výtěžek z jejich prodeje by měl jít na některý dobročinný projekt. Dění kolem andělíčků inspirovalo Tomáše Křenka k vydání malé e-knihy Kdo má pod čepicí. Povídka vypráví příběh o tom, jak andělíčkové k čepičkám přišli. „Chtěli bychom poděkovat všem, kteří nám pomohli a pomáhají, například s nafocením pohledů a jejich přípravou pro tisk, nafocením čepice pro dražbu nebo právě napsáním povídky o Andělíčcích. Děkujeme!“ vzkazují nadšenci z Měsíční záře.


5

Foto popis| Pestrobarevné čepičky a šály pro plzeňské andělíčky se v zimě staly velkou atrakcí města. Své výbavičky se postupně dočkala každá z devětadvaceti hlaviček z mříže katedrály svatého Bartoloměje. Foto autor| FOTO LADISLAV VAINDL Foto popis| Oblečky andělíčků jsou momentálně ve sbírkách Národopisného muzea v Plzni. Foto autor| FOTO ARCHIV MĚSÍČNÍ ZÁŘE Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko

Sadům teď vládne sport 22.4.2016

5plus2

str. 31 Plzeňsko, Rokycansko a Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

LADISLAV VAINDL

Výstava unikátních fotografií potrvá do 1. května PLZEŇ Fotografie slavných sportovců, jakými byli například hokejista Martin Straka, fotbalista Pavel Nedvěd nebo desetibojař Roman Šebrle, jsou v současnosti k vidění ve Smetanových sadech před budovou Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Koná se tu totiž výstava plzeňského rodáka Josefa Adlta, který fotí kulturistiku, hokej, ale i zpěváky a umělce. Součástí výstavních panelů jsou také snímky držitelů Ceny Thálie za balet Ivony Jeličové a Richarda Ševčíka. Výstava, kterou uspořádal Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, potrvá do 1. května. „Jsem velmi rád, že se tuto výstavu podařilo uskutečnit s jedním z nejlepších světových fotografů. Je to jedna z forem, kde lidé mohou vidět, že sport lze propojit s kulturou a uměním,“ uvedl Michal Dvořák, radní města Plzně pro oblast podpory podnikání a sportu, jenž je i jednou z portrétovaných osobností. Výstavu zahájil spolu s autorem. „Snímky jsou výběrem nejvýznamnějších a nejzajímavějších osobností a modelů, které jsem měl tu čest fotografovat. Jako malý kluk jsem se nechával inspirovat fotografiemi a příběhy slavných sportovců, které mě ujišťovaly v tom, že vysněného cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým poctivým tréninkem, nezlomnou vůlí a nekonečnou vytrvalostí. A to platí ve sportu i v životě,“ prozradil autor výstavy Josef Adlt. Se sportem začal Josef Adlt již v žákovském věku, věnoval se fotbalu, od 16 let pak kulturistice. V ní několikrát zvítězil na mistrovství republiky. Jako reprezentant v roce 1994 obsadil na mistrovství světa 11. místo v kategorii nad 90 kilogramů. Fotografem se stal takřka přes noc, když se v roce 1993 objevily jedny z jeho prvních snímků na stránkách časopisů Muscle&Fitness, Svět kulturistiky a Sport Revue. O rok později se jeho fotografie ocitly i na titulních stranách časopisů a knih. Vystavoval pouze v roce 1998, když ho newyorské Museum of Modern Art požádalo o roční zapůjčení jedné fotografie. Fotografování se naplno věnuje od roku 2008. Další výstava zdobila už v roce 2013 interiéry kavárny Západočeského muzea v Plzni. Na výstavních panelech jsou hojně k vidění snímky sportovců spojených s Plzeňskem. Těmi jsou třeba házenkáři Filip Jícha a Radek Motlík, fotbalista Pavel Horváth, cyklista František Raboň nebo jachtař David Křížek. Foto popis| Součástí výstavy ve Smetanových sadech je také fotografie cyklisty Františka Raboně. Foto autor| FOTO JOSEF ADLT Foto popis| Vernisáž navštívil i Radek Motlík. Regionální mutace| 5plus2 - Plzeň a plzeňsko


6

Aha!

Tohle je první tištěná kniha v Česku! 27.4.2016 Aha! str. 11 Téma (et) Západočeské muzeum v Plzni Církevní zákoník Statuta Arnošta z Pardubic slaví 540. výročí PLZEŇ – Český unikát slaví kulaté jubileum! 26. dubna 1476, tedy před 540 lety, byla v Plzni vytištěná první kniha v českých zemích, latinský církevní zákoník Statuta Arnošta z Pardubic. Knihu o 60 oboustranně potištěných listech vytiskl neznámý tiskař v Plzni. Sepsal ji už v roce 1349 arcibiskup Arnošt z Pardubic a obsahovala do té doby platné církevní předpisy. Dlouhou dobu se za první tištěnou knihu v Čechách považovala Trojánská kronika, rovněž z Plzně z roku 1468, jenže nový výzkum její primát vymazal. Na konci Statuta Arnošta z Pardubic je červený odstavec stvrzující prvenství knihy. „Je tam zajímavá formulace: Vytištěno v pátek po svatém Marku 1476 v Plzni. A k tomu poznámka de impressione nova, tedy novým způsobem. Kdyby nešlo o první tištěnou knihu, nepsali by to tam,“ určil datum 26. dubna odborník na knihy Ila Šedo ze Západočeského muzea. Na rozdíl od překrásné kroniky jsou ale Statuta jen »obyčejným« výtiskem. „Byl určený pro kněze a církevní hodnostáře, takže jich bylo vytištěno asi velké množství, přesný počet ale neznáme. Zachovaly se tři exempláře, dva v Česku a jeden se po výprodeji Lobkowiczké knihovny v 20. letech 20. století dostal do USA,“ dodal Šedo. *** Tisk vynalezl Gutenberg Objev, který změnil svět. Johannes Gensfleisch, zvaný Gutenberg, v německé Mohuči okolo roku 1448 začal masově tisknout první knihy, čímž značně urychlil přenos informací v tehdejším světě. Jeho vynález se rychle rozšířil. I když se první česká kniha vytiskla již v roce 1476, byli jsme podle některých údajů až 11. státem, kde se tak stalo. Arnošt jako rádce Karla IV. Statuta sepsal v roce 1349 Arnošt z Pardubic (†67) působící tehdy již pět let jako arcibiskup pražský. V mládí studoval po Evropě, v Itálii se potkal s Karlem IV., kterému radil a s nímž pak zařídil vznik arcibiskupství v Praze. Výročí oslavují rekordem V domově českého knihtisku, v Plzni, oslavili jubileum rekordem. Vytvořili největší ručně vysázenou tiskařskou formu. „Je tři metry dlouhá a zhruba osmdesát centimetrů široká. S pracemi začneme v šest ráno a hotovo by mělo být kolem druhé odpoledne,“ řekl manažer muzea knihtisku Petr Sichinger. Foto popis| Latinský církevní zákoník Statuta Arnošta z Pardubic. Foto popis| Takhle se v pozdním středověku tiskly knihy. Foto popis| Největší ručně vysázená tiskařská forma. Foto popis| Johannes Gutenberg Foto popis| Arnošt z Pardubic Foto popis| Trojánská kronika byla původně považovaná za nejstarší výtisk v Čechách. Foto popis| Nápis v latině říká, kdy a kde kniha vznikla. Foto popis| Ila Šedo Foto autor| Foto ara


7

Aha! pro ženy

Nelenošte, bavte se! 12.4.2016

Aha! pro ženy str. 37 Mezi nebem a zemí Západočeské muzeum v Plzni

Tipy od 13. do 19. dubna Středa 13. 4. 17.00 Řezbářský kurz Brno, Zahrada řemesel Řezbář vás seznámí se základními technikami práce s lipovým dřevem, potřebným náčiním a na konci večera si zvládnete vyrobit svou vlastní originální lžíci! Kurz je vhodný i pro začátečníky. Výstava Nelítostný pravěk Plzeň, Západočeské muzeum Název výstavy Nelítostný pravěk napovídá, že se můžete těšit na strhující kulturní zážitek. Expozice seznámí s tím, jak mezi sebou pravěcí tvorové soupeřili o přežití. Součástí jsou i přesné 3D modely. 19.00 Koncert Věra Špinarová Světlá nad Sázavou, divadelní sál Těšte se na koncert Věry Špinarové & bandu Adama Pavlíka, na kterém zazní největší zpěvaččiny hity včetně písně Jednoho dne se vrátíš, jejíž melodie je z filmu Tenkrát na Západě. Čtvrtek 14. 4. Svátek knihy Rychnov nad Kněžnou, Pelclovo divadlo Vydavatelé a autoři východočeského regionu se sjedou, aby čtenářům představili své nejlepší knihy. hy. Náv Návštěvníci akce si je budou moci zakoupit s se slevou. Dny vína Most, centrum Benedikt Setkání se známými i méně známými vinaři, degustace nového ročníku vín, prodejní stánky, a to vše za doprovodu cimbálovky. Šestý ročník oblíbené akce potrvá až do pátku. 20.00 Divadlo Plzeň, Moving Station Představení Mimo provoz je unikátním spojením pohybového divadla a cirkusu. Zavede vás do prostředí veřejných záchodků a přesvědčí vás o tom, že nikdy nevíte, co se na takovém místě může stát. Pátek 15. 4. Ekologické dny Horka nad Moravou, Sluňákov


8

Dvoutýdenní festival hledá prostřednictvím besed a interaktivního programu odpovědi na aktuální ekologické i společenské otázky. V pátek navštivte přednášku o důležitosti rodiny v dnešní době. Adrenalin show České Budějovice, výstaviště Až do neděle potrvá přehlídka nejlepších kaskadérů v ČR! Autodrifty, jezdci na čtyřkolkách a BMX nebo motocyklisté předvedou, co umí, za doprovodu hudby a pyrotechnických efektů. 19.00 Febiofest Mikulov, Městské kino 23. ročník filmového festivalu se na víkend přesune na jižní Moravu, aby divákům přiblížil závažná současná témata. V pátek zhlédnete projekci filmu Eva Nová s Emíliou Vášáryovou v hlavní roli. Sobota 16. 4. 10.00 Nordic Walking Tour Kunratický les Protáhněte svoje svaly a vydejte se na hromadný nordic walking výlet! V čele půjdou zkušené instruktorky, dostanete los do bohaté tomboly i drobné občerstvení. Tvarůžkový festival Olomouc, Horní náměstí Kdo by neznal olomoucké tvarůžky? Tradiční pokrm si vychutnáváme nejčastěji ve slané verzi, na této akci ale ochutnáte i syrečkové dezerty! Čepovat se tomu bude hanácké pivo. 18.00 Módní přehlídka Český Krumlov, zámecká jízdárna Večer plný krásy, lesku elegance láká zejména na exkluzivní jarní kolekci modelů Tatiany Kovaříkové. V rámci doprovodného programu můžete dopoledne navštívit seminář Ženy a finance. Neděle 17. 4. Astrovíkend Litomyšl, zámek Seznámíte se s astrologií, různými metodami alternativního léčitelství i méně známými ezoterickými disciplínami. S mongolskou šamankou si vyzkoušíte také speciální očistný rituál. Vítání jara Svojanov, hrad Návštěvu hradu vám zpestří ukázky historického šermu, dobová hudba a tance, kejklíři a soutěže. Chybět nebudou ani stánky s občerstvením a řemeslnými výrobky. Kurz pečení chleba Praha 7, Studio Cesta ke změně


9

Výživová poradkyně Zuzana Komůrková vás naučí, jak si připravit vlastní kváskový chléb, slané i sladké kynuté pečivo a výborné zdravé pomazánky – třeba čočkovou nebo cizrnovou se špenátem. Pondělí 18. 4. Havířský questing Kutná Hora Zábavná hra vás provede nejvýznamnějšími částmi města a seznámí s jeho historií. V infocentru si vyzvednete letáček s pokyny a mapkou. Na trase plníte různé úkoly a na konci na vás čeká poklad. Prohlídka hradu Hrad Helfštýn U příležitosti Mezinárodního dne památek je pondělní vstup na Helfštýn nedaleko Lipníku nad Bečvou zdarma! Kromě prohlídky hradu stojí za zhlédnutí sbírka předmětů z dílen uměleckých kovářů. 19.30 Divadlo Ostrov, Dům kultury Bára Hrzánová se představí v hlavní roli tragikomického příběhu o překonávání manželské nudy Každý den, šťastný den!, jehož autorem je estonský autor Jaan Tätte. Úterý 19. 4. VycházíVychází Aha! proAha! proženyženy Nezapomeňte si zajít do trafi j ky pro 16. číslo vašeho oblíbeného JEN ZA týdeníku Aha! pro ženy. 790 Kč Kniha Někdejší britský punkový zpěvák J. B. Morrison se dal na literární dráhu! Jeho prvotina Mimořádný život Franka Dericka, 81 let uchvátí laskavým příběhem o vitálním seniorovi a suchým anglickým humorem. VýstavaVýstava Tábor, Galerie 140 Fotograf a cestovatel Jaroslav Havlík přiblíží návštěvníkům oblasti Tibetu a Nepálu skrze své černobílé snímky. Pořizuje je na klasický film, který následně sám vyvolává. (Redakce neodpovídá za změnu místa nebo konání akcí.) Foto autor| foto ara O autorovi| Připravila Nikola Staňková,


10

Art + antiques

Katastrofy v Plzni 7.4.2016

Art + antiques str. 12 Výstava Západočeské muzeum v Plzni

Tomáš Winter

Plzeňské sympozium a jeho výstavy Mezioborové sympozium o kultuře 19. století a k tomu hned tři výstavy zaštítěné jedním společným tématem. S touto ojedinělou kombinací se může divák každým rokem setkat v Plzni v rámci hudebního a divadelního festivalu Smetanovské dny. Letošním tématem jsou katastrofy. Psal se rok 1979. V lednu postihla Československo vlivem prudkého ochlazení teplot energetická krize. Na jaře byl zaveden každoroční letní čas a v prosinci začala Československá televize vysílat seriál Jaroslava Dietla Plechová kavalerie. Diváci mohli jeho prostřednictvím sledovat osudy kombajnové brigády, potýkající se s nástrahami každoroční sklizně. Dramaturgická rada Parku kultury a oddechu v Plzni měla v tom roce jednu ze svých běžných schůzí. Podle vzpomínek muzikologa a pedagoga Antonína Špeldy vešlo právě toto setkání do dějin. Z úst Ivana Paříka, tehdejšího dirigenta opery Divadla Josefa Kajetána Tyla, zde údajně zazněl návrh, aby se v Plzni uspořádal Smetanův festival. O dva roky později byla tato myšlenka realizována. Součástí bohatého programu, zahrnujícího koncerty, opery a divadelní představení, se od samého počátku stala přičiněním několika muzikologů a historiků umění odborná uměnovědná konference. Započala tím úctyhodná tradice každoročních setkávání, která trvá dodnes a v našich podmínkách nemá obdobu. Fenomén sympozia Od samého počátku měla konference jasně definované zaměření: zahrnovala problematiku 19. století, a to napříč jednotlivými humanitními obory. Vedle historiků umění se jí účastnili historici, teatrologové, muzikologové a literární vědci. Nechyběly přitom ani příspěvky s filozofickým, sociologickým, ekonomickým či právním zaměřením. Tento charakter dal účastníkům možnost jejich závěry bezprostředně konfrontovat s výsledky jiných oborů, sledujících tutéž problematiku z jiných úhlů pohledu, prostřednictvím odlišných metodologických nástrojů. Diskuse, která díky tomuto „střetu“ vzniká, kultivuje nejen jednotlivé disciplíny, ale i humanitní a společenské vědy jako takové. Jak dokládají historické příklady, používané interpretační metody se totiž většinou prvotně týkají pouze jednoho oboru a do těch dalších pronikají až následně, důsledkem jejich přenosu a přizpůsobení. V neposlední řadě napomáhá mezioborová výměna k přesnějšímu ukotvení pojmů, se kterými se nejednou operuje až příliš svévolně, bez ohledu na jejich skutečný význam. Jako vůbec první bylo vyhlášeno konferenční téma Historické vědomí v českém umění 19. století. Podrobné vylíčení následných dějin tohoto podniku a popsání všech peripetií, s kterými se až dodnes potýkal, by vydalo na samostatnou publikaci. Informačně hodnotné, pravidelně aktualizované internetové stránky sympozia (http://www.plzensympozium.cz) uvádějí, že úvodní ročníky se zaměřovaly zejména na období mezi lety 1860–1880, tzn. na ideologicky preferovanou dobu tvorby Bedřicha Smetany a tzv. generace Národního divadla. V druhé polovině 80. let se pak zájem rozšiřoval na jedné straně na počátky ryze moderní české kultury, na straně druhé na první polovinu 19. století: na otázky zemského patriotismu a koexistenci Čechů a Němců před rokem 1848. Postupně bylo do rámce sympozia zahrnuto celé „dlouhé“ 19. století, kladené nejčastěji mezi roky 1789 a 1914. V obecnějším povědomí o plzeňských sympoziích je hluboce zakořeněno, i když dosud kriticky nereflektováno, že byla v době socialistického Československa jedním z mála ostrovů více méně svobodného bádání. Zapříčinilo to místo konání, dostatečně vzdálené od přísnějšího politického dohledu, který panoval v Praze. Tato svoboda byla přirozeně pouze relativní. Je podstatné, že od prvního ročníku jsou přednesené příspěvky pravidelně vydávány formou kvalitně editovaných konferenčních sborníků, a zpřístupněny tak širší odborné i laické veřejnosti (za celou historii nevyšel pouze jediný). V současnosti je navíc publikace zařazena na prestižní platformu Web of Science společnosti Thomson Reuters. Tváří v tvář katastrofě


11

Pro letošní, již 36. sympozium vybrali organizátoři – Kateřina Piorecká a Martin Hrdina z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Eva Bendová z Národní galerie v Praze – téma Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě. Každý ze tří jednacích dnů přilákal do přednáškového sálu Západočeského muzea kolem padesáti posluchačů. Volba tématu se ukázala jako šťastná. Problematika katastrof je zcela konkrétní a srozumitelná a má i nejrůznější přesahy do současnosti. Přestože je katastrofa jakožto neočekávané narušení řádu věcí nejčastěji spojována s ničivou silou a zánikem, obsahuje současně i moment zvratu, potažmo obnovy. Destrukci střídá konstrukce a jsou nastolena opatření, která mají zabránit dalšímu neštěstí a jež nejednou proměňují celou společnost. Pro mezioborové sympozium je důležité, že katastrofa, jak ji popsal při jiné příležitosti ruský výtvarný kritik a kurátor Viktor Misiano, může být chápána jako koncept, „který lze aplikovat nejen na dění přírodní a biologické, ale i na ekonomické, sociální, ideologické, kulturní a umělecké“. Právě víceznačnost katastrofy se odrážela i v jednotlivých příspěvcích sympozia, ať již v obecnějších pojednáních o roli katastrofy v dobových koncepcích vývoje a pokroku, nebo v úžeji zaměřených referátech o konkrétních událostech či uměleckých dílech. Z hlediska výtvarného umění je podstatné upozornit na jeden aspekt, který se pojí především s přírodními katastrofami dodnes. Katastrofické dění totiž často doprovázejí silné vizuální efekty. Požáry, výbuchy sopek, ale třeba i povodně mají charakter jakéhosi divadla – podívané fascinující široké zástupy lidí napříč sociálními vrstvami. To se pak promítá i do výtvarného ztvárnění těchto událostí, a to jak ve vrstvě stylového umění, tak v populární grafické produkci. Skvělou sondou do této oblasti byl příspěvek Jana Mergla o požáru chrámu sv. Bartoloměje v Plzni v roce 1835, jehož motiv pronikl na nejrůznější upomínkové předměty včetně látkových deček. Hromadnou podívanou byly v 19. století i výstavy velkých salonních obrazů. Roman Prahl přiblížil příběh jednoho z nich: kolosální malby Emanuela K. Lišky Císaři Maximiánovi se ve snu zjevují jeho oběti, která shořela při požáru vzniklém závadou elektrického osvětlení při veřejném vystavení díla na pražském Žofíně v roce 1888. Císařovy oběti se tak vlastně staly oběťmi podruhé, jelikož i jejich zobrazení podlehlo zkáze. Pro samého Lišku mělo zničení díla, do nějž vkládal velké ambice, ráz osobní tragédie. Jestliže bychom uvažovali o společném rysu levné masové produkce a monumentálních salonních obrazů, byl by jím zřejmě úspěch u stejného publika, uchváceného obojím typem tvorby. Nabízí se přirozeně otázka, nakolik volba katastrofických motivů typu slavného Géricaultova Prámu Medusy či Beckmannova Potopení Titaniku záměrně pracovala i s tímto faktorem, jenž mohl zvyšovat komerční úspěch jednotlivých děl. Účinek podívané se totiž v těchto případech stupňoval. V Plzni bylo možno o této skutečnosti přemýšlet nejen na sympoziu, ale i ve třech speciálně připravených expozicích. Živly v nás Již první ročník sympozia v roce 1981 doprovázela kromě dalších akcí i výstava, pořádaná Národní galerií v Praze. V prostoru plzeňských Masných krámů představila veřejnosti vůbec poprvé ve větším rozsahu fenomén české historické malby 19. století. Kontinuita těchto tematických přehlídek byla ale koncem 80. let přerušena. Nahradily je rozsahem menší výstavy ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Obsahovaly materiál převážně z knihovního fondu, což platí o této akci dodnes. Na tradici umělecké výstavy k sympoziu navázala teprve v roce 2009 Západočeská galerie. První vlaštovkou byla výstava Tělo a tělesnost v českém výtvarném umění 19. století, koncipovaná Taťánou Petrasovou a Markétou Theinhardtovou. Formát sympozijních výstav je vždy specifický. Jejich autoři jsou předem poměrně striktně omezeni tématem, které je nezřídka silněji zastoupeno v literatuře či jiných oborech než ve vizuální kultuře. Z toho plynou určité potíže a současně i výzvy: prostor výstavní síně se proto často stává jakousi experimentální dílnou, kde je konfrontován materiál nejrůznějších médií, žánrů, ale i kvality. Je-li koncept autora silný a dostatečně promyšlený, materiál to ustojí, je-li tomu naopak, může se výstavní síň měnit v bizarní panoptikum. Letošní přehlídku v Západočeské galerii připravila Eva Bendová ve spolupráci s Kateřinou Pioreckou a Martinem Hrdinou, s kurátorskou podporou Ivy Jonákové. Materiál je v jednotlivých místnostech komorně působící výstavní síně „13“ členěn dle obsahu, což je logický a osvědčený způsob instalace v tomto prostoru. Promíchání médií obohacených filmovou projekcí dodává expozici dynamiku a zároveň umožňuje představení nastoleného problému v širším kontextu vizuálního umění. Zatímco sympozium se věnovalo různým druhům katastrof a zahrnovalo i rakouský státní bankrot v roce 1811, dopravní neštěstí nebo válečné události, výstava je zaměřena úžeji. Jejím tématem se staly živelné katastrofy 19. století. V katalogovém textu ukazuje Eva Bendová, jak se jejich vnímání v čase proměňovalo a jaké obsahy, a to nejen metaforické, se do nich promítaly. Autorka pracuje s mnohoznačnou povahou živelných katastrof, které jsou vnímány jako ohrožení, ale současně i atrakce či paraboly lidských emocí. Všechny tyto významy jsou ve výstavě názorně představeny. Fascinující pohledy na soptící Vesuv kreslíři často doplňovali zástupy postav, s notnou dávkou emocí sledujících toto hrůzné a přitažlivě hrůzokrásné divadlo. Příkladná a zároveň objevná je v tomto směru raná kresba Josefa Führicha, kterou vytvořil ve věku čtrnácti let. Jako ryzí metaforická vyjádření emocí – pocitů strachu, samoty a napjatého vztahu mezi člověkem a přírodou – lze


12

vykládat romantismem poznamenané obrazy Antonína Mánesa, Augusta Piepenhagena či Josefa Navrátila s námětem bouře. Galerie katastrof Samostatnou kapitolou je sledování proměny, která nastala během 19. století v tradičních alegorických obrazech živlů. Jejich podoba se funkčně modifikovala mimo jiné v monumentální výzdobě budov pojišťoven, kde měly živly logické a nezastupitelné místo (na výstavě je tento fenomén zpřítomněn návrhem Františka Ženíška ml. pro ústřední halu Pražské městské pojišťovny a plastikami Bohuslava Schnircha Hašení požáru a Volání na poplach, určenými pro výzdobu stejné budovy). V neposlední řadě v instalaci nechybí ani „reálné“ zachycení katastrof: skutečných požárů, povodní a nehod, které přitahovaly jak dobové malíře a vedutisty, tak fotografy. Nejmonumentálnějším a současně nejbizarnějším dílem z této sekce je rozměrný obraz Josefa Douby s názvem Záchranná akce na Starém Městě v Praze při povodních 5. 9. 1890. Malířsky nepříliš přesvědčivým způsobem zachycuje místodržitele Thuna při inspekci, kterou toho dne vykonal na dřevěné pramici po boku magistrátních úředníků. V katalogu doplňuje výstavní oddíl reálných katastrof text Kateřiny Piorecké, která názorně dokuJAROSLAV mentuje proměnu dobového zpravodajství o živelných pohromách v ilustrovaném osvětovém časopise Světozor, který poprvé vyšel v březnu 1834. Účelem těchto senzačních reportáží, doprovázených obrazovou přílohou, nebylo jen podání objektivních informací, ale i zvýšení prodejnosti periodika, což platí v obecné rovině dodnes. Kromě tohoto materiálu jsou ovšem vystavena i díla, které se k problematice katastrofy už přímo nevztahují a mnohem intenzivněji se dotýkají tematizace samotných živlů, ať již to jsou personifikace od Josefa Berglera nebo Alšova čtyřdílná zástěna z roku 1878 zhotovená pro Alexandra Brandeise. Eva Bendová v této práci oprávněně spatřuje přechod od alegorie k symbolu, což je typický rys rodícího se modernismu konce století. Mikoláš Aleš je navíc v instalaci zastoupen i dvěma mladšími listy z cyklu Živly, v nichž má katastrofa specifickou povahu. Nezpůsobuje ji totiž prvotně oheň ani voda, jimž hrdinové cyklu, američtí indiáni, dokážou za normálních okolností čelit, ale člověk – Evropan a kolonizátor –, v jehož rukou se stává oheň nástrojem původní kultury. Berglerova i Alšova díla se chtě nechtě z koncepce celé expozice vydělují a jejich přítomnost otevírá otázku, jak moc do ní vlastně patří. Je totiž zřejmé, že výstava záměrně opomenula celou řadu jiných katastrof (válečných, ekonomických ad.), avšak současně neměla ani ambici zachytit všechny druhy reflexe živlů. Chybí zejména jejich vnímání v kontemplativní, nekatastrofické poloze, kterou nalezneme například v dílech Caspara Davida Friedricha. Samostatnou kapitolou by pak byla tematizace živlů při jejich ryze pozitivní, aktivní tvořivé činnosti. Plzeň pohromami stíhaná Výstava, kterou letos uspořádala k sympoziu Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, se zaměřila na katastrofy v regionu Plzeňska od počátku 19. století do roku 1918, a to nejen živelné. Jednotlivé události představila prostřednictvím dobových periodik nebo příležitostných tisků, které dokládají i úsilí o minimalizování následků budoucích pohrom na místní obyvatelstvo. Lokální záběr má i výstava v Západočeském muzeu v Plzni, které začalo s organizováním sympozijních přehlídek před několika lety. S instalací v knihovně má společné nejen časové a geografické vymezení, ale i široký repertoár pohrom, katastrof a neštěstí, jež spolu s jejich dopady zpřítomňuje. Obsahuje množství exponátů nejrůznější povahy, umístěných většinou v prosklených vitrínách: od uměleckých děl přes předměty každodenní potřeby až k textovým dokumentům a dobovým fotografiím. Jejich prostřednictvím se dotýká smrti blízkého, epidemií a nemocí, včetně alkoholismu, a prevence před nimi, hladu a neúrody, následků průmyslových havárií, živelných pohrom, válek, ale i státního bankrotu a finanční krize. Obě tyto expozice nelze chápat pouze jako doplněk galerijní výstavy a nebyly tak ani zamýšleny. Teprve návštěva všech tří dohromady totiž umožňuje, aby divák získal na problematiku katastrof celistvější, a tudíž i obecnější pohled. To, že jsou některé fenomény prezentovány prostřednictvím regionálního materiálu, není nikterak na škodu. Většina z nich se totiž neprojevila jen místně, a exponáty proto mají širší výpovědní hodnotu. Umožňují divákovi komplexní pohled na svět katastrof 19. století, a to se všemi důsledky, které z toho plynou pro naši přítomnost. Ke světlu a stínu Příští, 37. plzeňské sympozium se bude konat koncem února 2017. Katastrofy vystřídá optimističtější, i když do velké míry rovněž dvojznačné téma, zaostřující pozornost na roli světla, stínu a tmy v české kultuře 19. století. Organizátoři tyto pojmy chápou jako prostředky k vyjádření obecnějších proměn společnosti, které přinesla modernizace. Jedním z podnětných inspiračních zdrojů pro precizování tématu, které navozuje široké metaforické


13

asociace, se zřejmě stane vlivná kniha Michaela Baxandalla Shadows and Enlightenment, v češtině vydaná pod titulem Stíny a světlo. Tradice plzeňských sympozií a „jejich“ výstav bude pokračovat, což je dobře. Foto popis| S. B. KONYARD: POŽÁR VĚŽE KOSTELA SVATÉHO BARTOLOMĚJE V PLZNI (VÝŘEZ), 1835, kolorovaná litografie, 19,5 × 23,7 cm, Archiv města Plzně, reprofoto: Západočeské muzeum v Plzni Foto popis| JOSEF MANDL: VICHŘICE (ZIMA PŘICHÁZÍ) 1903–1904, olej na plátně, 90 × 140 cm, Západočeská galerie v Plzni Foto popis| ANTONÍN GAREIS ML.: VE VZDUCHU SPUCHLÉM – NÁVŠTĚVA BÁNÍ (Světozor 5, 1871, č. 49, s. 586), Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha Foto popis| FRANTIŠEK CHALUPA: PO VÝBUCHU PARNÍHO STROJE V GÜTLINGOVĚ TOVÁRNĚ NA POŘÍČÍ (Světozor 12, 1878, č. 15, s. 189), Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha Foto popis| PANUŠKA: BEZHLAVÝ KŮŇ (POHÁDKA), kolem 1900, lakovaná tempera na lepence, 49,8 × 65,6 cm, Galerie moderního umění v Hradci Králové Foto popis| JOSEF NAVRÁTIL: BOUŘE, 40. léta 19. století, kvaš na papíře, 25 × 56 cm, Západočeská galerie v Plzni Foto popis| ČESKÝ LITOGRAF 19. STOLETÍ: POŽÁR STAROMĚSTSKÝCH MLÝNŮ 9. 10. 1878 barevná litografie na papíře, 383 × 527 mm, Národní galerie v Praze, © 2016 Národní galerie v Praze Foto popis| JULIUS MAŘÁK: PASEKA (PŘED BOUŘÍ) 1891, olej na plátně, 126 × 86 cm, Východočeská galerie v Pardubicích Foto popis| ŽIVLY V NÁS. KATASTROFA A JEJÍ OBRAZ V KULTUŘE 19. STOLETÍ místo: Výstavní síň „13“ pořadatel: Západočeská galerie v Plzni autorka: Eva Bendová termín: 26. 2.–22. 5. 2016 http://www.zpc-galerie.cz Foto popis| PLZEŇ POHROMAMI STÍHANÁ pořadatel: Západočeské muzeum v Plzni autor: Jan Mergl termín: 12. 2.–22. 5. 2016 http://www.zcm.cz O autorovi| text Tomáš Winter, Autor působí v Ústavu dějin umění AV ČR. Byl mimo jiné autorem výstavy Palmy na Vltavě.

Betynka

Naše redakční jarní objevy vás můžou inspirovat 28.4.2016 Betynka str. 6 Západočeské muzeum v Plzni Není zoo jako zoo S dcerou jsme objevily úžasnou malou zoologickou zahradu, kde si může pohladit kozy, pochovat králíky a pohrát si s opičkami. Výlet do Zooparku Zájezd spojujeme se super obědem ve Family Hotel Okoř. Loutky v Plzni Jestli budete mít cestu do Plzně, zastavte na náměstí Republiky v úžasném Muzeu loutek. Interaktivní výstava vtáhne do světa pohádek vás i děti ky. Ty naše jsme nemohly dostat ven! A pak si poseďte v přízemí v super retro kavárně Skupa kavárně Skupa Café. Povltavskou stezkou zas a znovu! Naučná stezka se špetkou adrenalinu a délkou okolo 13 km byla tak akorát pro 4,5letého Toma i pro nás. My jsme vyrazili z Třebenic, ale zvolit můžete i opačný směr ze Štěchovic. Kočárky a kola nechte určitě doma! Pivonky, kam se podíváš Jestli milujete voňavé květy pivoněk, zajděte v druhé půlce května do trojské botanické zahrady v Praze. Mají tam pro ně vyhrazenu celou louku, kolem níž vedou cesty pohodlné i pro kočárek nebo odrážedlo. Foto popis|


14

COT business

Regionální kraťasy 6.4.2016

COT business str. 56 Regiony Západočeské muzeum v Plzni

-čtk- a -red

Od letoška budou průvodci provádět po Brně i v maďarštině Maďarští turisté mohou od letošního roku absolvovat v Brně prohlídku města s výkladem ve svém rodném jazyce. Brněnské Turistické informační centrum (TIC) rozšířilo pro letošek jazykovou nabídku a zájemci si mohou vybrat už z 15 jazyků, loni centrum přidalo například čínštinu. Pro TIC pracuje v současnosti 50 průvodců. Ti, kteří používají češtinu, angličtinu a němčinu, jsou vytížení téměř denně, řekla ČTK mluvčí TIC Gabriela Peringerová. Městem zřizované turistické centrum se snaží neustále rozšiřovat nejen nabídku jazykových mutací prohlídek, ale také prohlídkové trasy po městě. „Největší zájem je stále o památky v centru Brna, to je tradiční trasa. Dále spolupracujeme s odborníky, kteří mají speciální trasy. Například Libor Vykoupil s prohlídkou, která se jmenuje Bestia Triumphans,“ uvedla Peringerová. Historik z Masarykovy univerzity bere zájemce na místa, která zásadně změnila demolice a přestavby na přelomu 19. a 20 století. Také provádí lidi po hradbách. Jiní odborníci se věnují počátkům města a židovským či pivovarským památkám. Brnem už se mohou s průvodcem vydat i slabozrací či nevidomí, speciální trasa funguje také pro děti. Liberec a Jablonec mají společnou mapu pro rodiny s dětmi Tipy na zajímavá místa pro rodiny s dětmi obsahuje nová společná mapa Liberce a Jablonce nad Nisou. Na jejím vzniku se podílelo téměř 400 obyvatel obou měst. Vhodná místa nejen doporučili, ale doplnili také komentářem. ČTK to sdělil mluvčí liberecké radnice Jan Král. „Tím se liší od běžných turistických plánů a map,“ uvedl mluvčí. Turisté podle něj získali unikátní mapu s vyznačením dětských hřišť, sportovišť, turistických cílů nebo restaurací se službami pro rodiny s dětmi. Lidé nejčastěji doporučovali k návštěvě jabloneckou přehradu, libereckou zoo a dinopark. Takzvaná mapa Direction, což lze přeložit jako směr nebo návod, je k dostání zdarma v infocentrech v Liberci a Jablonci. Na jejím vzniku se podílela infocentra obou měst ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou. Mapa Direction už jednu verzi společnou pro obě města má. Slouží jako návod pro studenty, kam se mohou v Liberci a Jablonci vydat. Má tištěnou i elektronickou podobu. „Už nyní připravujeme další tematicky zaměřené tituly, nově myslíme na aktivní seniory,“ řekl vedoucí odboru cestovního ruchu, kultury a sportu libereckého magistrátu David Pastva. Plzeňský kraj chce s pomocí dotace opravit vodní hamr v Dobřívě Západočeské muzeum v Plzni zřizované Plzeňským krajem chce s pomocí dotace opravit jednu ze svých expozic, vodní hamr v Dobřívě na Rokycansku. Celková oprava národní kulturní památky včetně vybudování zázemí pro návštěvníky přijde bezmála na 11 milionů korun. Opravy jsou navržené od letošního podzimu do roku 2018, řekl ČTK krajský radní pro památkovou péči Jaroslav Šobr. Navrhovaná oprava má zhodnotit hamr, který je považován za největší a nejvýznamnější památku svého druhu v Česku. Hamr je sice stále provozuschopný, ale jeho stroje a pohon jsou už v nevyhovujícím technickém stavu. Rekonstrukce má uchovat jejich funkčnost. Třeba elektroinstalace, která nutně potřebuje opravu, je z poloviny minulého století. Součástí připraveného projektu je i instalace expozice o železářství a hamernictví na Rokycansku a vybudování vyhovujícího sociálního zázemí pro návštěvníky. Zázemí ale nepatří mezi uznatelné náklady projektu a nebude se na něj vztahovat dotace. Kraj proto počítá s tím, že zaplatí kolem 770 000 korun jako podíl na projektu podpořeném dotací a další víc než tři miliony korun na zlepšení zázemí pro návštěvníky, řekl Šobr. Českosaské Švýcarsko propojila nová turistická trasa Českosaské Švýcarsko propojuje nová turistická trať z Dolní Poustevny na německý Unger. Cílem obnovy trasy po sedmdesáti letech bylo zvýšit atraktivitu regionu. Při slavnostním otevření trasy to řekl odborník na turistiku z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko Jiří Rak. Stezka dlouhá zhruba šest kilometrů propojuje zajímavé cíle v Česku a Německu v okolí české Dolní Poustevny a německého města Sebnitz. Začátek je u nádraží v Dolní Poustevně a konec na hoře Unger, kde je chata a rozhledna. „Turista si vybírá místo své dovolené podle mapy,


15

pokud vycházejí z dané lokality zajímavé cíle, přijede spíš, než když vidí na mapě kopec, k němuž nevedou žádné značky,“ vysvětlil Rak. S obnovou starých turistických tratí chce obecně prospěšná společnost ve spolupráci s obcemi pokračovat. Ještě letos je v plánu rekonstrukce cesty z Horní Poustevny přes vrch Poustevník do města Langburkersdorf. „Umožníme tak propojení dalšího okruhu,“ podotkl Rak. Kácov se zbavuje zámku, nemá peníze na opravy Kácov na Kutnohorsku se rozhodl prodat místní renesančně-barokní zámek. Památka je ve špatném stavu a obec nemá peníze na opravy. Nový majitel, kterým je soukromá osoba, má za budovu zaplatit 6,5 milionu Kč. Zámek by měl opravit a nechat přístupný pro veřejnost, řekla ČTK starostka Soňa Křenová. „Naše obec nemá peníze na to, aby pořídila projekty a začala zámek opravovat, protože to jsou mnohamilionové částky,“ podotkla. Na kompletní rekonstrukci by podle studie pořízené před pěti lety bylo zapotřebí čtvrt miliardy korun. Nový majitel má nejdříve opravit střechu, celý vnější plášť a postupně i interiéry, nádvoří a hospodářské budovy. „Je to Čech, ze Středočeského kraje, který má zkušenost s opravami památek a domů, které mají nějakou historickou hodnotu. Chtěl by zámek zachovat jako památku, provozovat tam muzeum a zvelebit i prostředí pod zámkem směrem k pivovaru,“ uvedla Křenová. Památka bude na nového majitele převedena do konce roku po uhrazení celé částky. Nový majitel chce podle Křenové na zámku zachovat muzejní činnost. Chodovem by návštěvníky mohla provést virtuální naučná stezka Památky Chodova na Sokolovsku a jejich historii by mohla již brzy turistům i místním obyvatelům přiblížit virtuální naučná stezka. Fungovat by měla na základě QR kódů na informačních tabulích. Do budoucna město přemýšlí i o vytvoření městské mobilní aplikace, jaká už funguje například v Aši, informoval mluvčí chodovské radnice Martin Polák. „Nejen zájemcům o historii Chodova nabídneme projekt částečně virtuální naučné stezky. V budoucnu by měly u našich významných památek vyrůst informační cedule, které budou obsahovat dnes populární QR kód,“ řekl místostarosta Chodova Luděk Soukup. Obyvatelé Chodova i turisté si tak podle něj budou moci po načtení kódu mobilním telefonem jednoduše rozšířit základní stručné informace o dané památce. „V současné době sbíráme zkušenosti z obcí a měst Karlovarského kraje, kde tuto novinku již zavedli, například virtuální prohlídka zaniklého kostela v Aši,“ uvedl místostarosta. Město ale podle něj musí nejprve zvážit, jaké informace by měla aplikace poskytovat, aby pouze nesuplovala funkci webových stránek města či infocentra. Skanzen v Třebízi rozšíří expozici Národopisné muzeum v Třebízi, jehož součástí jsou historické lidové stavby, letos rozšíří stálou expozici. Plánuje také opravit podlahu konírny takzvaného Cífkova statku a také omítky a některé střechy. ČTK to sdělil ředitel Vlastivědného muzea ve Slaném Jan Čečrdle. Národopisné muzeum v Třebízi k tomuto slánskému muzeu patří. „Podaříli se získat dotace, máme v plánu opravu dvou střech,“ uvedl ředitel. Náklady podle něj budou řádově minimálně ve statisících korun. Nedávno byla dokončena rekonstrukce další části hospodářského křídla Šubrtova statku, další opravy budou záležet na úspěšnosti v získávání různých typů dotací. Vlastivědné muzeum ve Slaném loni včetně pobočky v Třebízi navštívilo nebo využilo jeho služeb přes 25 000 návštěvníků, což byl proti roku 2014 mírně vyšší počet. Nejčastější jsou návštěvníci přímo ze Slaného nebo okolního regionu. Časté jsou školní výpravy a senioři, v letním a vánočním období více rodiny s dětmi, v létě podle ředitele přibývá také cizinců. Zásadní výstavou pro letošní rok bude ve Slaném prezentace výzkumů Lounské brány, jejíž pozůstatky odkryli archeologové při rekonstrukci Husovy ulice v historickém centru města. „Lounská brána je jednou z nejdůležitějších zaniklých stavebních památek Slaného, o níž jsme toho až do roku 2015 věděli jen velmi málo,“ dodal Čečrdle. V Letovicích brzy začne rekonstrukce chátrajícího skanzenu V Letovicích na Blanensku začala roky připravovaná rekonstrukce keltského skanzenu Isarno. Shánění jeho nového správce a také investic na projekt trvalo tak dlouho, že za tu dobu areál v letovickém lomu téměř zanikl. Z původních 12 kopií keltských staveb stojí již jen čtyři, přičemž v dobrém stavu je pouze jedna, řekl ČTK Václav Horák ze sdružení Keltoi. Sdružení má areál pronajatý od letovické radnice za 10 000 korun ročně. Šestiletý nájem mu skončí v roce 2018. Až loni se podařilo milovníkům historie sehnat na modernizaci Isarna dotaci. Jihomoravský kraj jim na opravy poskytne 100 000 korun. „Dáme za to dohromady tři objekty, u nichž hrozí, že se brzy rozpadnou. Ve dvou budou řemeslníci a třetí bude tzv. polozemnice – taková malá prezentace keltského bydlení,“ uvedl Horák. Ve Znojmě mají novou expozici Pravěcí zemědělci


16

V Jihomoravském muzeu ve Znojmě vznikla za více než pět milionů korun nová archeologická expozice s názvem Pravěcí zemědělci. Necelých pět milionů dal kraj, zbylých asi 300 000 muzeum, řekl novinářům krajský radní Jiří Němec. Podle něj budou k vidění ukázky ze života pravěkých zemědělců a exponáty od pravěku až po Velkou Moravu. Expozice nabízí četné originály doplněné o zdařilé kopie. Předměty jsou z různých odvětví jako rybolov, tavba železa nebo výroba šperků. Příprava expozice začala v roce 2011, vytvořena byla v letech 2014 a 2015. „Po vstupu do expozice se před návštěvníky otevře tmavý prostor úzké místnosti, na jehož konci je tajemně ozářená replika bohatého hrobu ze starší doby železné. Dominantou hlavního prostoru je 22 metrů dlouhá otevřená vitrína. V ní jsou nálezy od prvních zemědělců takzvané kultury s lineární keramikou až po dobu římskou,“ uvedl Němec, podle kterého je k vidění zrekonstruovaná pec, žárový hrob nebo hromadný nález bronzových předmětů. Foto autor| Foto: Petr Manuel Ulrych, Vojtěch Drábek (CC BY-SA 3.0), Jik jik (CC BY-SA 4.0) / Wikimedia Commons, Thinkstockphotos.com

Domažlický deník

Kam v regionu za kulturou 28.4.2016

Domažlický deník str. 11 Zábava Západočeské muzeum v Plzni

PŘEDNÁŠKA Hrady Karla IV. Plzeň – Hrady Karla IV. je název přednášky Luďka Krčmáře, kterou uvede ve středu 4. května v 17 hod. v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech. Pozornost zaměří na hrady, které Karel IV. nechal zbudovat či přestavět. (haj) DIVADLO Dešťová víla v Alfě Plzeň – Plzeňské Divadlo Alfa zve nejmenší divadelní fanoušky na pohádku Dešťová víla, kterou v sobotu 30. dubna od 14:00 a 15:30 hod. uvede pražské Studio Damúza. (haj) ROCK Motorband oslaví třicítku v Chrástu se Střihavkou Chrást – Třicet let na scéně hlásí metalová kapela Motorband. Slavit bude na západě Čech v Lidovém domě v Chrástu v pátek 20. května. Pozvala si k tomu Ježíše, tedy zpěváka Kamila Střihavku, který je mimo jiné znám jako představitel titulní role v muzikálu Jesus Christ Superstar a jehož hvězdná kariéra začala právě v Motorbandu. Vystoupí také kapely Extra Band revival a Starý psi. (haj) Region| Západní Čechy

Horizont

Kabelka a cigaretová špička pohřbily vějíře 12.4.2016 ZUZANA SEDLÁČKOVÁ

Horizont str. 11 Západočeské muzeum v Plzni

Výstava nejen pro ženy je v třineckém muzeu k vidění do 24. dubna TŘINEC Nemít ho bylo společenské faux pas. Měl svou vlastní mluvu, odrážel společenský status majitelky a dokonce suploval noviny. Řeč je o vějíři, jehož historii mapuje až do 24. dubna zajímavá výstava v třineckém muzeu. Asi málokdo ví, že tento křehký oděvní doplněk má celkem dlouhou historii. Nejstarší dochované vějíře se našly v hrobce faraona Tutanchamona, nebyly však skládací, ale pevné a byly vyrobeny ze slonoviny, exotických dřev a peří. Do Evropy se vějíře dostaly díky křížovým výpravám a portugalským a italským mořeplavcům, kteří je kolem


17

roku 1500 přivezli z Dálného východu do Itálie, Portugalska a Španělska, a odtud se rozšířily do celé Evropy, kde doplňovaly garderoby žen i mužů. V roce 1578 přivezla Kateřina Medicejská do Francie skládací vějíře, což byla v té době novinka. Byly ze vzácných materiálů, zdobené polodrahokamy, se zlacenými ornamenty a kožený list byl často parfémovaný. Dodnes je tento druh vějířů velkou vzácností. Současně v této době začala vějíře sbírat anglická královna Alžběta I. a dala na vědomí, že vějíř je jediný dar, který může dát poddaný svému panovníkovi. V tomto období se také začaly uplatňovat další výrobní techniky a materiály, například slídové destičky, kostěná žebra, želvovinová žebra, hedvábné listy, kovové fólie. Oblíbené byly miniatury, technika akvarelu a kvaše nebo lakování a kolorování. Nejstarší a nejběžnější „Nejstarší vějíř prezentovaný na výstavě pochází z Itálie, byl vyzdoben pravděpodobně v okruhu dílny Leonarda Germa z konce 18. století. Pro žebra vějířů vyrobených v Itálii je charakteristická výzdobná technika piqué. Do želvovinové nebo slonovinové konstrukce byly vtepány zlaté nebo stříbrné kolíčky,“ vysvětluje kurátorka Ludmila Kotorová ze Západočeského muzea v Plzni, z jehož sbírky pochází 60 vystavených exponátů. Nejběžnější vějíře počátku 20. století byly vějíře šibřinkové, které si dámy a dívky zakoupily za pár krejcarů. Na bále si pak tento vějíř bez ozdob nechaly od tanečníků podepsat a často i vyzdobit. „V Třinci vystavujeme i vějíř, u něhož se dochovala původní tužka, která se zasouvala do jednoho z krycích žeber vějíře. Na vystavovaných šibřinkových pamětních vějířích lze nalézt dochované podpisy významných osobností např. Jana Kubelíka nebo Karla Kovařovice. Pevný vějíř ve tvaru lipového listu zdoben obrázkem od Mikoláše Alše je památkou na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze pořádanou v roce 1895,“ uvádí kurátorka a dodává, že dalším nejběžnějším materiálem pro výrobu levnějších vějířů byl plast. Nešlo však o plasty dnešního typu a složení, ale většinou o hmotu, jejíž podstatnou součástí byla např. želatina a kafr. Díky možnosti přibarvit základní hmotu mohly tyto typy vějířů nahrazovat drahé materiály, jako je želvovina, slonovina, nebo perleť. Sice byly levné a cenově dostupné, ale nesměly přijít do styku s vodou, neboť pak došlo k jejich nenávratnému poškození. Byly to první noviny Asi nejzajímavější, kromě materiálu, bylo zdobení vějířů. Vějíře reagují na události doby, a tak na nich najdeme například portréty členů divadelních souborů, reklamy na rozličné výrobky, výňatky z novin i výjevy z válečných scén. Vějíře sloužily také jako reklamní předměty, které si jako památku odváželi poutníci z cest po trase PrahaVídeň-Řím-Paříž. Zjednodušeně se dá říci, že čím starší vějíř, tím větší plochu pokrývala výmalba. Za vlády francouzského krále Ludvíka XIV. začaly romantické výjevy mít podobu několika ohraničených medailonků. „Na nich najdeme i zobrazené postavičky francouzské zlaté mládeže, dandyů „Incroyables“ a „Merveilleuse“. Muže a ženy, kteří provokovali společnost extravagantními módními výstřelky jako například vysokými klobouky, límci nakřivo atd.,“ ukazuje Kotorová na jeden z vystavených vějířů ze zeleného hedvábí, s kosticovými žebry. Za napoleonských válek byly vějíře menší, střídměji zdobené jen kovovými flitry, aby nepřipomínaly dřívější opulentní dobu, v níž vládla šlechta. Vějíře byly považovány za přežitek, a tak se jich i proto z této doby dochovalo velmi málo. Sbírat vějíře je náročný koníček Sbírat v dnešní době starožitné vějíře není jednoduché. Dnes se kvalitní, umělecky zpracované, a přitom cenově dostupné vějíře příliš nevyrábějí. Vějíře vyrobené v současnosti se nejčastěji používají v zemích s vysokými teplotami. „Vějíř v našich zemích vytěsnila na počátku 20. století nová móda,jakou byla kabelka a špička na cigarety. Žena pak logicky neměla další ruku, kterou by držela ještě vějíř,“ vysvětluje kurátorka, proč se vějíř v našich zemích postupně vytrácel a dnes se s ním v běžném životě setkáváme jen sporadicky. Přesto již nastává určitá renesance vějíře, vrací se do módy. Třeba jej lze vidět v rukou známého návrháře Christiana Diora, Karla Lagerfelda nebo Niny Ricci. Cena historických vějířů se odvíjí od materiálu a zpracování a můžete pořídit vějíře na aukcích zhruba od tisícovky až k 150-180 tisícům korun. Dalším problémem jsou stužky. Ty totiž držely listy vějíře pohromadě. Většina z exponátů je dost často nemá, nebo jsou potrhané. „Dnes se nedají sehnat, nebo velice obtížně. Pokud byste je zkusili nahradit těmi dnešními, je to problém - stužky mají na okrajích vyvýšené začišťovací hranky a jakmile je natáhnete do vějíře, listy se od sebe oddálí, dochází k pnutí materiálu a jeho postupnému zkroucení a praskání,“ říká Kotorová. Vějíře jsou náročné také na skladování. Velké jsou uloženy v krabicích rozprostřené naležato a podepřené, ty, které se dají složit, se pak uchovávají složené. Stejně jako u jiných muzeálních exponátů je třeba v místnosti udržovat stabilní teplotu a odpovídající vlhkost. „Je to důležité hlavně u péřových vějířů, v suchém prostředí začnou praskat a opadávat a v podstatě nejdou již restaurovat,“ uzavírá kurátorka vyprávění o dnes již zapomenutém klenotu ženského odívání.


18

Foto autor| FOTO - ZUZANA SEDLÁČKOVÁ

Mladá fronta DNES

V bývalém kostele našli manželé svou oázu klidu 14.4.2016

Mladá fronta DNES str. 16 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Martin Polívka

Manželé Linda a Patrick Fosterovi si jako svůj domov vybrali bývalý kostel ve Švihově Ten dům našli náhodou, když se cestou z výletu do Kolovče rozhodli zastavit na židovském hřbitově ve Švihově. Byl zvláštní, měl rysy kostela, ale taky dřevěnou pavlač nad dostavěnou verandou. A za oknem nápis Na prodej. Líbil se jim. Psal se rok 1998, internet ani mobily nebyly zdaleka tak rozšířené jako dnes, a tak najít majitele dalo trochu práce. Starší pán kdysi dům obýval trvale, tou dobou žil už ale v Plzni a do bývalého kostela jezdil o víkendech jako na chatu. Také Fosterovi sem po koupi začali jezdit nejdřív jen na víkendy. Oba byli archeologové, Linda teprve studentka, její manžel Patrick, Angličan, pracoval v Archeologickém ústavu v Praze. Před rekonstrukcí sami začali s archeologickým i stavebně historickým průzkumem. Ten však přerušila povodeň v roce 2002, kdy právě Švihov patřil k jedněm z nejhůře postižených míst v zemi. „Tehdy vzaly za své vestavby z 18. století -dělící příčky, černé kuchyně, spadla část stropu. "Možná to byla paradoxně výhoda, protože jsme mohli udělat vnitřky nově, samozřejmě s respektem k původnímu gotickému základu,“ vzpomíná Linda Foster. O nové podobě vestavby se bavili i s architekty, ale jejich nápady nakonec nevyužili. Například ten, aby patro, které vodorovně rozděluje původní presbytář, udělali ze skla a nechali tak vyniknout celou klenbu při pohledu z přízemí. „Nechtěli jsme budovat moderní bydlení. Stáli jsme o to zachovat ráz lidové architektury a chalupářský styl,“ říká majitelka. Kostelík zasvěcený Janu Evangelistovi byl součástí špitálního areálu a první zmínka o něm je z roku 1342, byť zřejmě vznikl ještě o pár desetiletí dříve. Na přelomu 15. a 16. století prošel rekonstrukcí, kdy kostelní loď získala síťovou a kněžiště hvězdovou žebrovou klenbu. Ale v době josefínských reforem se dostal na seznam kostelů určených k odsvěcení, což se stalo v roce 1788. V dražbě ho koupil měšťan Tomáš Maršálek a přestavěl na obytný dům ve stylu lidové architektury. Od té doby vystřídal řadu majitelů, ale vždy už sloužil k bydlení. Část kostelní lodi se změnila ve stodolu, kde byla až do 20. let minulého století ustájena i kráva. Fosterovi zachovali rozdělení prostoru na přízemí a první patro, postavili komín a nové příčky. Při průzkumu a úpravě podlah našli pod vstupní verandou kosterní ostatky. Momentálně je tato kostra z doby před odsvěcením stavby v Západočeském muzeu v Plzni na antropologickém určení. Linda Foster předpokládá, že další by se našly na dvorku v místech, kde má dnes před vchodem zahrádku. U špitálních kostelů totiž obvykle bývaly hřbitovy. Mladé ženě, která dnes dům obývá s dvouletým synem, to ale nepříjemné pocity nezpůsobuje. „Ty ostatky jsou hodně hluboko a já s tím problém nemám. Zvuky, které se tu ozývají a mohly by někoho strašit, jsou nanejvýš z vysychajího dřeva v domě. A pak asi od jedné myšky, která se nám tu někde zabydlela,“ usmívá se. V někdejším presbytáři, tedy kněžišti, odkud vedou okna přímo do ulice, je dnes kuchyně. U vchodu stojí krásný kachlový sporák, na místě oltáře je stůl s chlebem, ve výklenku pod oknem dřez. V místnosti je také rozkládací gauč. V zimních měsících se tu tráví většina času. V bývalé sakristii má rodina splachovací záchod a koupelnu s teplou vodou. „To by se asi hodilo i řadě kněží ve funkčních kostelích, jak naznačil při jedné návštěvě místní farář,“ konstatuje Linda Foster. Nad kuchyní je ložnice, asi nejkrásnější místnost v domě s původní žebrovou hvězdovou klenbou. V přízemí je mezi kuchyní a zbytkem kostelní lodi, sloužící jako stodola či sklad, ještě obytná pracovna. Z ní vedou do letního obývacího pokoje v patře nové dřevěné schody kolem původních fresek, které tu citlivě odkryl restaurátor. Zobrazují Barboru s věží a Madonu s děťátkem. Ve stodole je ještě freska svatého Kryštofa. Nástěnnými malbami ale vzkazy z dávných dob nekončí. Je tu nápis sdělující, že oltář kostela byl zasvěcen svatému Janovi a jeho křídla svatému Štěpánovi. V místě v kuchyni, kde se odlupuje omítka, se objevil podpis s letopočtem 1516. A nad vítězným obloukem, oddělujícím loď od presbyteria, je několikařádkový nápis o znovuvysvěcení kostela po rekonstrukci – s letopočtem 1504. Na bydlení v kostele je práce na dlouhá léta dopředu dost, a to pod bedlivým dohledem památkářů. S respektováním historické hodnoty stavby nemá ale vystudovaná archeoložka potíž, naopak památkáři například povolili vyrobit nová okna sice v původním gotickém tvaru, ale s izolačním dvojsklem místo barevné vitráže. Základní dispozice jsou už dané a dům je obyvatelný, potřebuje ale opravit střechu a fasádu, a to samozřejmě nejlépe najednou. Na opravy lze získat poměrně slušné příspěvky z veřejných zdrojů, samozřejmě ale s částečným podílem vlastníka. Díky grantům od krajského úřadu a z klatovské radnice už Fosterovi mohli nechat restaurovat


19

fresky, vstupní portál či klenbu v kostelní lodi. Bude nutné žádat o další prostředky, ale tomu předchází provedení průzkumů, vyřízení dokumentace a taky nashromáždění peněz na zmíněný podíl. Ta práce prý ale stojí za to. „Bydlení v kostele je dobré. Je to oáza klidu, inspirace. Myslím, že to prostředí podněcuje fantazii,“ odpovídá majitelka domu na otázku, kterou má na rtu asi každý návštěvník. Foto popis| Nevšední bydlení Archeoložka Linda Foster obývá bývalý kostel ve Švihově s dvouletým synem celoročně. Uvnitř stavby odsvěcené před více než dvěma sty lety odkryl restaurátor středověké fresky (dole vlevo). Nejpůvabnější místností v netradičním obydlí je ložnice pod klenbou někdejšího kněžiště, které je předělené patrem. V přízemí pod ložnicí je kuchyně. Fotogalerie, video na plzen.idnes. cz Foto autor| Foto na straně: Martin Polívka, MAFRA O autorovi| Martin Polívka, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Čepička pro andělíčka rozpoutala nečekaný fenomén 22.4.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

- Ladislav Vaindl

PLZEŇ Na začátku byla čepička a šála pro jednoho z andělíčků z mříže katedrály svatého Bartoloměje. Asi nikoho by nenapadlo, že to odstartuje fenomén, který zaujal tisíce Plzeňanů i média po celé republice. Oblečení andělíčkové už se stali aktéry knížky i dobročinných projektů. Jedním z nich jsou pohlednice, které by měly vyjít už brzy. Plzeňané si zachumlané andělíčky rychle oblíbili a informace o nich a jejich fotky se rychle šířily nejen na facebooku. O opletených andělíčcích informovala plzeňská i celostátní média. „Přemýšleli jsme, jak této pozitivní vlny využít k něčemu dobrému a užitečnému,“ prozrazují členové skupiny Měsíční záře, kteří se postarali o výbavičku pro první z hlaviček. Ty další už si vzali na starost Plzeňané. Oblečení nakonec získalo všech devětadvacet andělíčků. „Občas se nějaká čepička ztratila, což nás mrzelo zvláště u těch hodně povedených, ale většinou stačilo napsat na facebook a brzy dostal okradený andělíček od Plzeňanů výbavičku novou. My jsme žádné další nepletli, nebylo to třeba. Plzeňané se o andělíčky krásně starali sami. Čepičky, které se rozpadaly, a andělíčci v nich už nedělali parádu, jsme upravovali nebo úplně sundavali. I díky tomu snad byla většina ohlasů, co jsme zaznamenali, kladných,“ říkají lidé z Měsíční záře, jejíž heslo zní: Za Plzeň krásnější, hravější a barevnější. Ti, kteří se v rámci této iniciativy starají o netradiční výzdobu města, si přejí zůstat v anonymitě. „Jako první nás napadlo využít Plzeňany k pletení čepiček pro skutečné andělíčky -potřebné děti v nemocnicích či kojeneckých ústavech,“ vysvětlují. Domluva ale nebyla tak rychlá, jak členové Měsíční záře předpokládali. „Tak vznikl náhradní plán - nechat uplést čepici pro dospělého člověka podle některé z malých čepiček, tu vydražit a výtěžek poslat na dobročinné účely. Našli jsme paní, která upletla andělíčkovi černo-šedou čepičku, která se lidem líbila nejvíce, a požádali jsme ji, zda by nám upletla i velkou čepici. Paní Gábina Vorlová ochotně souhlasila, čepici upletla a my ji nechali pěkně nafotit. Mezitím mohli lidé na FB Měsíční záře navrhovat, jaký dobročinný projekt podpořit. Z jejich návrhů jsme vybrali pět, které se nám nejvíc líbily, a o těch lidé dále hlasovali. Jednoznačně vyhrál projekt Dobrý anděl,“ vypráví. Po nějaké době se podařilo domluvit i pletení čepiček a ponožek pro potřebné děti z Dětského centra Plzeň. Projektu vyšli ochotně vstříc v místním Muzeu loutek, kde vzniklo sběrné místo. Za měsíc se tam sešlo 16 párů ponožek a 14 čepiček. „Brzy by se andělíčci měli objevit na pohledech. Výtěžek z jejich prodeje by měl jít na některý dobročinný projekt,“ dodávají lidé z Měsíční záře. Ta už se v Plzni postarala například o pruhované podkolenky pro sochu dívky na Anglickém nábřeží nebo o plavky pro sochu ženy koupající se s dítětem v Kopeckého sadech. Foto popis| Výbava na zimu Populární andělíčci na mříži bartolomějské katedrály v Plzni se v zimě dočkali teplého oblečení. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


20

Třiadvacet let plzeňského biskupa Františka Radkovského 29.4.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Karlovarský Západočeské muzeum v Plzni

Jaroslav Nedvěd

Po éře ve vedení diecéze bude uznávaný duchovní pomáhat lidem z Charity Třiadvacet let stál v čele Plzeňské diecéze římskokatolické církve, pod kterou patří i oblast Karlovarského kraje, biskup František Radkovský. Zítra - v sobotu - svěcením nového biskupa Tomáše Holuba, který je jeho nástupcem, František Radkovský oficiálně ve funkci končí. V souvislosti se změnou ve vedení diecéze si už dosavadní biskup přestěhoval kancelář. Roky byl zvyklý se z okna dívat na katedrálu svatého Bartoloměje. Nyní má výhled ze zadního traktu areálu bývalého kláštera ve Františkánské ulici na dvůr Západočeského muzea. Úleva i nostalgie Jak v regionu oblíbený a uznávaný duchovní vnímá přechod mezi etapami života? Má s ním spojený pocit úlevy, že se nebude muset starat o úřad, nebo převládá nostalgie z toho, že se s čímsi loučí? „Od každého trochu, samozřejmě. Končím v úřadě, na který jsem si zvykl a měl jej rozběhnutý. Ale práce mám a budu mít pořád dost. Na jednu stranu si říkám, že budu mít volnější režim, ale na druhou stranu nevím, co bude dál. Budu pracovat pro Charitu a uvidíme, co všechno ode mě bude potřeba,“ uvažuje. Nová role Pro zaměstnance Charity se stane duchovní oporou a bude jim pomáhat zvládnout náročné poslání při péči o potřebné. „Chci je doprovázet. Jejich klientela je všelijaká a není s ní někdy snadné pořízení. Lidé u Charity proto potřebují duchovní motivaci, jinak to nejde. Potřebují ji o to víc, že jim nemůžeme zaplatit, kolik by si zasloužili.“ Toho, že se po dvou desítkách let musel přestěhovat, prý nelituje. V bývalém klášteře bude mít víc klidu a navíc jen o patro výš má svůj byt. „Byl to dobrý nápad. Na biskupství chodí hodně návštěv a občas je tam velmi rušno. Výhled na katedrálu mi ani nechybí. Jsem zvyklý koukat tady do těch zdí, protože ve druhém patře je mám za oknem taky,“ usmívá se. Občas se něco povedlo Přestup z biskupské role se nabízí jako příležitost k ohlédnutí. Zažil nějaké období, na které teď vzpomíná raději než na jiná? „To je těžké. Ono to šlo všechno jedno za druhým a občas se něco povedlo. Třeba právě rekonstrukce bývalého kláštera františkánů. Trvalo to dlouho i proto, že bylo zapotřebí sehnat 180 milionů. A přitom jsem chtěl tu budovu kdysi prodat, což se mi naštěstí nepodařilo. Nevěděl jsem, co s ní budeme dělat, a bylo mi jasné, že tolik peněz na rekonstrukci neseženu. Nakonec to dobře dopadlo. Bydlíme tu, je tady muzeum, teď už je to do poslední místnosti zaplněný prostor,“ pochvaluje si. Za nedávný úspěch biskupství považuje František Radkovský, že se podařilo dohodnout přestěhování Církevní střední odborné školy ze Spáleného Poříčí do Plzně. Přesun patrně školu uchránil před zavřením. „Protože nebyli žáci. Ale teď už je zájemců hodně. Ta škola má na to, aby měla vynikající úroveň. Za dva roky to uvidíte.“ Opěrné body Když v roce 1993 biskup do čela nově vzniklé diecéze nastupoval, musel se především starat o to, aby se instituce rozběhla a začala dobře fungovat. František Radkovský si vybavuje, že měl zájem, aby se v oblasti dobře vedlo řeholním společenstvím. „Jsou to pro církev opěrné body, ze kterých vyzařuje spiritualita. Byli tady dominikáni, salesiáni, františkáni, opět začínali premonstráti ve svém klášteře v Teplé. Pak přišli trapisti, obláti nebo klaretiáni,“ vypočítává. František Radkovský je schopen připustit, že po sobě zanechává i nějaký „dluh“. Tvrdí, že například nestihl dokončit takzvanou vizitaci farností po celé diecézi, ale věří, že jeho nástupce v tom bude dál pokračovat. „Probíhalo to tak, že jsem tam měl bohoslužbu, promluvil se starostou, podíval se do školy, případně navštívil nemocné a diskutoval s lidmi. Pak jsem o tom udělal zápis, aby bylo vidět, jak ta farnost v dané době vypadala.“ Málo peněz pro Charitu


21

Pokud má biskup říct, co mu za dobu působení v čele diecéze vadilo a pokládal to za dlouhodobý problém, pak mluví o financování činnosti Charity. „Ona tady tím, co dělá, svým způsobem zastupuje veřejnou správu a přesto má potíže to všechno financovat. Někdy je pro ni hodně těžké potřebné peníze sehnat.“ Radkovského měl nový biskup vystřídat už v roce 2014. Bylo mu pětasedmdesát let, kdy měl podle církevních regulí ve funkci skončit. Musel pokračovat, protože se nepodařilo včas najít následovníka. Až letos v únoru Vatikán oznámil, že se papež František rozhodl pro Tomáše Holuba, tehdejšího generálního sekretáře České biskupské konference. Schopný nástupce František Radkovský je s výběrem spokojený. Myslí si, že z těch, kteří připadali v úvahu, to byl nejlepší kandidát. „Znám ho a vím, že je to člověk schopný a zkušený i tím vším, čím musel projít jako sekretář biskupské konference. Je velice šikovný, nejde si za svým za každou cenu bez ohledu na jiné a je schopen vést dialog, což je dobře.“ Snaha lidi sjednocovat Biskup Radkovský má renomé mimořádně vstřícného člověka s bezprostředním přístupem k lidem a zároveň je uznávanou a respektovanou autoritou. Sám se domnívá, že mu k tomu pomohla i skutečnost, že před půl stolením poznal lidi z Hnutí fokoláre, ke kterému se hlásí duchovní a věřící z celého světa. „S některými jsme se scházeli každý týden a formovali se spiritualitou. Ještě dnes v souvislosti s hnutím jezdím na formační mezinárodní setkání biskupů působících od Filipín po Ameriku. To je síla, která se snaží lidi sjednocovat a odstraňovat to, co je rozděluje. A když se podle takového principu člověk snaží žít, tak přijde na to, že to dobře funguje a je to vidět. Zjistil jsem, že mě i proto lidi dobře přijímají. Bylo to pro mě překvapení a navíc se zdálo, že je to v tomto ohledu čím dál lepší.“ Řešení pode evangelia A jak se jako duchovní dívá na budoucnost křesťanství v Evropě v době, kdy na kontinent přichází mnoho muslimů? Radkovský věří, že křesťanské církve a víra vydrží. „Nevím, co nás čeká. Ale na konci starověku to lidé taky nevěděli, když se na ně valily nápory Vandalů a Germánů. Nakonec se to proměnilo a z velkého zmatku vznikla křesťanská Evropa. Pak se církvi podařilo přejít přes spoustu krizí. Netuším, jak to, co se dnes v Evropě děje, dopadne. Ale jedno vím. Když se to budeme snažit řešit jinak než podle evangelia, tak to bude špatně. Zakladatel jednoho křesťanského hnutí řekl, že Afrika je zkouškou pro Evropu. A jestli Evropa dokáže Africe pomoci, aby se rozvíjela, bude dobře. Jestli ne, tak to bude pro Evropu špatné. Tohle jsem slyšel před patnácti lety a myslím, že to platí. “ Profil František Radkovský * Narodil se 3. října 1939 v Třešti na Jihlavsku. V roce 1957 začal studovat na Matematicko–fyzikální fakultě UK v Praze. Promoval v roce 1962. * V letech 1962 až 1964 vykonával základní vojenskou službu na Slovensku, poté pracoval jako statistik ve výzkumném ústavu a později v Pedagogickém ústavu ČSAV. * V roce 1966 začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal v Praze 27. června 1970. Po vysvěcení působil jako kaplan v Mariánských Lázních a od roku 1972 byl duchovním správcem farnosti Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázních. * 17. března 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem aggarským a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal v Praze 7. dubna 1990. * Prvním biskupem Diecéze plzeňské, nově zřízené papežem Janem Pavlem II., byl jmenován 31. května 1993. * V roce 2009 získal Čestné občanství města Plzně a města Třešť * V roce 2012 Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee udělilo Františku Radkovskému cenu „Brückenbauer - Stavitel mostů“ za práci přispívající k porozumění mezi českými a bavorskými regiony. * V roce 2014 byl uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje. * V roce 2015 získal od prezidenta ČR Medaili za zásluhy. Foto popis| Končí v čele diecéze Plzeňský biskup. Foto autor| Foto: L. Němec, MAFRA O autorovi| Jaroslav Nedvěd, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj


22

Třiadvacet let plzeňského biskupa Františka Radkovského 29.4.2016

Mladá fronta DNES str. 15 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

Jaroslav Nedvěd

Po éře ve vedení diecéze bude uznávaný duchovní pomáhat lidem z Charity Třiadvacet let stál v čele Plzeňské diecéze římskokatolické církve biskup František Radkovský. Zítra svěcením nového biskupa Tomáše Holuba, který je jeho nástupcem, František Radkovský oficiálně ve funkci končí. V souvislosti se změnou ve vedení diecéze si už dosavadní biskup přestěhoval kancelář. Roky byl zvyklý se z okna dívat na katedrálu svatého Bartoloměje. Nyní má výhled ze zadního traktu areálu bývalého kláštera ve Františkánské ulici na dvůr Západočeského muzea. Úleva i nostalgie Jak v regionu oblíbený a uznávaný duchovní vnímá přechod mezi etapami života? Má s ním spojený pocit úlevy, že se nebude muset starat o úřad, nebo převládá nostalgie z toho, že se s čímsi loučí? „Od každého trochu, samozřejmě. Končím v úřadě, na který jsem si zvykl a měl jej rozběhnutý. Ale práce mám a budu mít pořád dost. Na jednu stranu si říkám, že budu mít volnější režim, ale na druhou stranu nevím, co bude dál. Budu pracovat pro Charitu a uvidíme, co všechno ode mě bude potřeba,“ uvažuje. Nová role Pro zaměstnance Charity se stane duchovní oporou a bude jim pomáhat zvládnout náročné poslání při péči o potřebné. „Chci je doprovázet. Jejich klientela je všelijaká a není s ní někdy snadné pořízení. Lidé u Charity proto potřebují duchovní motivaci, jinak to nejde. Potřebují ji o to víc, že jim nemůžeme zaplatit, kolik by si zasloužili.“ Toho, že se po dvou desítkách let musel přestěhovat, prý nelituje. V bývalém klášteře bude mít víc klidu a navíc jen o patro výš má svůj byt. „Byl to dobrý nápad. Na biskupství chodí hodně návštěv a občas je tam velmi rušno. Výhled na katedrálu mi ani nechybí. Jsem zvyklý koukat tady do těch zdí, protože ve druhém patře je mám za oknem taky,“ usmívá se. Občas se něco povedlo Přestup z biskupské role se nabízí jako příležitost k ohlédnutí. Zažil nějaké období, na které teď vzpomíná raději než na jiná? „To je těžké. Ono to šlo všechno jedno za druhým a občas se něco povedlo. Třeba právě rekonstrukce bývalého kláštera františkánů. Trvalo to dlouho i proto, že bylo zapotřebí sehnat 180 milionů. A přitom jsem chtěl tu budovu kdysi prodat, což se mi naštěstí nepodařilo. Nevěděl jsem, co s ní budeme dělat, a bylo mi jasné, že tolik peněz na rekonstrukci neseženu. Nakonec to dobře dopadlo. Bydlíme tu, je tady muzeum, teď už je to do poslední místnosti zaplněný prostor,“ pochvaluje si. Za poměrně nedávný úspěch biskupství považuje František Radkovský, že se podařilo dohodnout přestěhování Církevní střední odborné školy ze Spáleného Poříčí do Plzně. Přesun patrně školu uchránil před zavřením. „Protože nebyli žáci. Ale teď už je zájemců hodně. Ta škola má na to, aby měla vynikající úroveň. Za dva roky to uvidíte.“ Opěrné body Když v roce 1993 biskup do čela nově vzniklé diecéze nastupoval, musel se především starat o to, aby se instituce rozběhla a začala dobře fungovat. František Radkovský si vybavuje, že měl zájem, aby se v oblasti dobře vedlo řeholním společenstvím. „Jsou to pro církev opěrné body, ze kterých vyzařuje spiritualita. Byli tady dominikáni, salesiáni, františkáni, opět začínali premonstráti ve svém klášteře v Teplé. Pak přišli trapisti, obláti nebo klaretiáni,“ vypočítává. František Radkovský je schopen připustit, že po sobě zanechává i nějaký „dluh“. Tvrdí, že například nestihl dokončit takzvanou vizitaci farností po celé diecézi, ale věří, že jeho nástupce v tom bude dál pokračovat. „Probíhalo to tak, že jsem tam měl bohoslužbu, promluvil se starostou, podíval se do školy, případně navštívil nemocné a diskutoval s lidmi. Pak jsem o tom udělal zápis, aby bylo vidět, jak ta farnost v dané době vypadala.“ Málo peněz pro Charitu


23

Pokud má biskup říct, co mu za dobu působení v čele diecéze vadilo a pokládal to za dlouhodobý problém, pak mluví o financování činnosti Charity. „Ona tady tím, co dělá, svým způsobem zastupuje veřejnou správu, a přesto má potíže to všechno financovat. Někdy je pro ni hodně těžké potřebné peníze sehnat.“ Františka Radkovského měl nový biskup vystřídat už v roce 2014. Bylo mu totiž pětasedmdesát let, kdy měl podle církevních regulí ve funkci skončit. Musel však pokračovat, protože se nepodařilo včas najít vhodného následovníka. Až letos v únoru Vatikán oznámil, že se papež František rozhodl pro Tomáše Holuba, tehdejšího generálního sekretáře České biskupské konference. Schopný nástupce František Radkovský je s výběrem spokojený. Myslí si, že z těch, kteří připadali v úvahu, to byl nejlepší kandidát. „Znám ho a vím, že je to člověk schopný a zkušený i tím vším, čím musel projít jako sekretář biskupské konference. Je velice šikovný, nejde si za svým za každou cenu bez ohledu na jiné a je schopen vést dialog, což je dobře.“ Snaha lidi sjednocovat Biskup Radkovský má renomé mimořádně vstřícného člověka s bezprostředním přístupem k lidem a zároveň je uznávanou a respektovanou autoritou. Sám se domnívá, že mu k tomu pomohla i skutečnost, že před půl stoletím poznal lidi z Hnutí fokoláre, ke kterému se hlásí duchovní a věřící z celého světa. „S některými jsme se scházeli každý týden a formovali se spiritualitou. Ještě dnes v souvislosti s hnutím jezdím na formační mezinárodní setkání biskupů působících od Filipín po Ameriku. To je síla, která se snaží lidi sjednocovat a odstraňovat to, co je rozděluje. A když se podle takového principu člověk snaží žít, tak přijde na to, že to dobře funguje a je to vidět. Zjistil jsem, že mě i proto lidi dobře přijímají. Bylo to pro mě překvapení a navíc se zdálo, že je to v tomto ohledu čím dál lepší.“ Řešení podle evangelia A jak se jako duchovní dívá na budoucnost křesťanství v Evropě v době, kdy na kontinent přichází mnoho muslimů? Radkovský věří, že křesťanské církve a víra vydrží. „Nevím, co nás čeká. Ale na konci starověku to lidé taky nevěděli, když se na ně valily nápory Vandalů a Germánů. Nakonec se to všechno proměnilo a z velkého zmatku vznikla křesťanská Evropa. Pak se církvi podařilo přejít přes spoustu krizí. Netuším, jak to, co se dnes v Evropě děje, dopadne. Ale jedno vím. Když se to budeme snažit řešit jinak než podle evangelia, tak to bude špatně. Zakladatel jednoho křesťanského hnutí řekl, že Afrika je zkouškou pro Evropu. A jestli Evropa dokáže Africe pomoci, aby se rozvíjela, bude dobře. Jestli ne, tak to bude pro Evropu špatné. Tohle jsem slyšel před patnácti lety a myslím, že to platí. “ *** Profil František Radkovský * Narodil se 3. října 1939 v Třešti na Jihlavsku. V roce 1957 začal studovat na Matematicko–fyzikální fakultě UK v Praze. Promoval v roce 1962. V letech 1962 až 1964 vykonával základní vojenskou službu na Slovensku, poté pracoval jako statistik ve výzkumném ústavu a později v Pedagogickém ústavu ČSAV. * V roce 1966 začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal v Praze 27. června 1970. Po vysvěcení působil jako kaplan v Mariánských Lázních a od roku 1972 byl duchovním správcem farnosti Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázních. * 17. března 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem aggarským a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal v Praze 7. dubna 1990. * Prvním biskupem Diecéze plzeňské, nově zřízené papežem Janem Pavlem II., byl jmenován 31. května 1993. * V roce 2009 získal Čestné občanství města Plzně a města Třešť. * V roce 2012 Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee udělilo Františku Radkovskému cenu „Brückenbauer - Stavitel mostů“ za práci přispívající k porozumění mezi českými a bavorskými regiony. * V roce 2014 byl uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje. * V roce 2015 získal od prezidenta ČR Medaili za zásluhy. Foto popis| Končí v čele diecéze Plzeňský biskup. Foto autor| Foto: L. Němec, MAFRA O autorovi| Jaroslav Nedvěd, redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


24

Plzeňský deník

Přijďte se podívat, jaké katastrofy trápily Plzeňany v 19. století 5.4.2016

Plzeňský deník str. 55 Příloha - Smetanovské dny Západočeské muzeum v Plzni

Odborné téma propojilo filozofické diskuze i několik výstav Plzeň – Festival Smetanovské dny je raritní svojí mezioborovostí. Již tradičně spojuje svět hudby se světem vědy, filozofie, literatury, filmu, výtvarného umění a divadla. Odborným programem se jako červená nit vinulo hlavní téma, kterým letos bylo „Člověk a společnost 19. století tváří tvář katastrofě“. Hovořilo se o něm na sympoziu a byly mu věnovány také výstavy a expozice. Unikátní předměty ze sbírek muzea Požáry, povodně, krachy, přírodní i lidské katastrofy, které postihovaly Plzeň a její obyvatele během 19. století, jsou od 22. února do 22. května námětem výstavy, jíž Západočeské muzeum reaguje na téma každoročně vypsané Plzeňským uměnovědným sympoziem. Středem pozornosti je „slavný“ požár chrámu sv. Bartoloměje v únoru roku 1835, ovšem i ostatní části expozice přibližují další „poutavé“ pohromy a neštěstí. A jako obvykle jsou opět představeny mnohé dosud nikdy nevystavované předměty z muzejních sbírek. Kurátorem výstavy byl Jan Mergl. O úvodní slovo se na vernisáži postaral ředitel Západočeského muzea František Frýda a zastupitel a člen Rady Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a neziskových organizací Jaroslav Šobr. Katastrofy i jejich možná řešení Podobně zaměřená byla i výstava ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Představila největší či nejčastější dramatické události Plzně a okolí od počátku 19. století až do roku 1918 – záplavy, epidemie nakažlivých nemocí, požáry aj. Popis pohrom doprovodily dobové novinové články nebo příležitostné tisky z fondu Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Jako protiváhu těchto chmurných textů výstava přiblížila i následná opatření městské či krajské samosprávy vyvolaná nastalými událostmi, která měla za cíl nejen minimalizovat dopady na obyvatelstvo a majetek, ale také položit základy prevence proti dalším podobným jevům. V dílech Mikoláše Alše, Julia Mařáka, Antonína Mánesa, Josefa Navrátila, Jaroslava Panušky a v řadě vizuálně působivých dobových dokumentů – fotografiích, grafikách, filmové projekci – můžete do 22. května také v Galerii 13 vidět způsoby, jakými se umělec i společnost potýkali s nečekaně nabourávanou lidskou potřebou bezpečí a jistoty. Foto popis| ZAJÍMAVÉ DOKUMENTY byly do konce března k vidění ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Foto popis| ŘEDITEL FRANTIŠEK FRÝDA zahájil výstavu v Západočeském muzeu. Foto popis| SLAVNOSTNÍ VERNISÁŽ VÝSTAVY v Galerii 13. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Domažlický deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Chebský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Karlovarský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Klatovský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Sokolovský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 Publikováno| Tachovský deník; Příloha - Smetanovské dny; 55 ID| 06da28fd-491b-49ab-bbd3-825a0ca7d439


25

Navštivte přednášku o divoké Africe 6.4.2016 (mrak)

Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Západočeské muzeum v Plzni pořádá další ze svých cestovatelských přednášek. Tentokráte pozvání přijal dobrodruh Martin Moravec, který přijede vyprávět o divoké Africe. „Čeká vás multimediální show i vzrušující vyprávění o Masajích, o výměnách žen za krávy, o lvech útočících ze stromu, o českých stopách v Keni a Ugandě, o genocidě ve Rwandě, o uprchlících z Burundi nebo o tanzanském Serengeti,“ lákají organizátoři. Od cestovatele Martina se též dozvíte, jak se nejlépe dostat na Kilimandžáro či jak strávit několik dnů na luxusních plážích Zanzibaru za pár korun. Akce začíná zítra od 18 hodin v přednáškovém sále. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 515032fb-2900-491d-860e-55fcfbc2b5d6

Vlídný tmavomodrý svět v muzeu 6.4.2016 (haj)


Plzeň– Dnes večer od 18:30 hod. se v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech koná koncert studentů Konzervatoře Plzeň a žáků Základní umělecké školy Chválenická pod vedením prof. Aleny Tiché v programu s názvem Hudba nás spojuje. Koncert je charitativní a už po devatenácté jej pořádá Lions Club Plzeň Bohemia pod souhrnným názvem Vlídný tmavomodrý svět. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 0737aae4-36db-4307-af77-dac5b200f158

KRÁSA NOČNÍ PLZNĚ OBJEKTIVEM ČTENÁŘE 6.4.2016


Foto popis| PLZEŇ V NOCI. Úchvatné fotografie města ponořeného do tmy poslal naší redakci čtenář Plzeňského deníku Petr Ježek. Na horním snímku zachytil osvětlenou ulici Bedřicha Smetany směrem od náměstí Republiky. V pozadí je budova Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Dolní snímek ukazuje Wilsonův most přes řeku Radbuzu na Americké třídě. Fotografovi se podařilo zachytit odraz mostu na vodě. Světlá budova vlevo je Západočeské muzeumv Plzni. Na dalších fotografiích, které máte možnost vidět na webu Plzeňského deníku, jsou noční momentky Divadla J. K. Tyla, chrámu sv. Bartoloměje, jezu na Radbuze či Business centra Bohemia na Anglickém nábřeží. Pokud máte i vy fotografie Plzně a chcete je zveřejnit, pošlete je na adresu mailto:[email protected]. Další fotografie noční Plzně najdete na webu plzensky.denik.cz/nocniplzen Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 03 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 03 ID| 21bb57fa-3cff-4906-8e9e-e464cae00bf3


26

V Gerlachovském domě se vyučoval tanec i pravopis 7.4.2016


DAVID RŮŽIČKA

80. díl Tajemství plzeňských jmen Plzeň – Gerlachovský dům, jeden z nejkrásnějších v centru Plzně, nese jméno někdejšího městského učitele tance, hudby a krasopisu Josefa Gerlacha od poloviny 19. století. Dům dokládá podobu historické Plzně, než její tvář proměnila průmyslová revoluce. Objekt bývá zmiňován již v 15. století. Jedním z vlastníků v té době byl jistý Hanuš, prý lékař císaře Zikmunda. Před polovinou 16. století zde bydlel Osvald Steiger, varhaník. Nejdůležitějším vlastníkem byl ovšem ve druhé polovině téhož věku stavitel italského původu Jan Merlián, nazývaný též Jan Vlach a řečený „Škarpalín“. Ten sice dům nedržel příliš dlouho, ale stihl jej nákladně přestavět. Výstavný portál z roku 1575 nese krom letopočtu také Merliánovy iniciály IM, chodce však spíše zaujme honosná kartuš z roku 1607 se znakem pozdějšího majitele Jana Kotorovského ze Lvovan. Po Mansfeldově dobytí města v roce 1618 byl dům dlouho vedený jako tzv. poustka, tedyneobyvatelnástavbaa možná i ruina. Roku 1696 ji od města kupuje architekt a stavitel s italskými kořeny Jakub Auguston mladší. Ten se řadí k nejvýznamnějším regionálním stavebním podnikatelům v Plzeňském kraji. V samotné metropoli západu Čech vystavěl například barokní faru, dnešní biskupství, konvent dominikánek, dnes Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje a jeho jméno je spjato s kostelem sv. Anny, zámky v Dolní Lukavici, Trpístech, Příchovicích a dalšími stavbami. Dům, sjednocený s rovněž zakoupeným sousedním domem Bartlovským, sloužil Augustonovi především pro hospodářské účely. V přízemí byl ustájen dobytek, druhé patro domu zaujímala rozlehlá sýpka. Počátkem 19. století nový majitel dům zadaptoval na činžovní, došlo ke zrušení sýpky a uvnitř vznikly dva byty s dýmníkovými „černými“ kuchyněmi. Gotický průjezd využíval ke svým potřebám krámek. Tak dům vypadal k roku 1831, kdy byly zrušeny městské hradby. Stavba pak také připadla do majetku výběrčího daní Jana Nepomuka Jelínka. Po jeho smrti si sedmatřicetiletá vdova vzala o dvanáct let mladšího učitele tance, hudby a krasopisu Josefa Gerlacha. Od té doby dům vstoupil do plzeňského povědomí jako Gerlachovský a toto jméno si nese dodnes. Dům a Gerlachovy společenské slavnosti rovněž navštěvoval mladý plzeňský student Bedřich Smetana, který znal nejnovější hudební a taneční trendy populární ve „veliké Praze“. Po Gerlachově smrti nastal úpadek domu. Budova se neudržovala, žili zde společensky hůře situovaní Plzeňané. Jak prozrazují fotografie z doby kolem roku 1909, v přízemí byly hostinec a prodejna hrnčířského zboží. Z popudu magistrátních úřadů měl být dům v letech 1912 – 1913 jako hygienicky i stavebně závadný stržen. Na základě až nadlidských snah členů plzeňského Kroužku přátel starožitností byla historicky i stavebně cenná budova nakonec zachráněna, zrenovována, a dodnes slouží potřebám i expozicím Národopisného muzea. Ve 20. letech 20. století byla budova stavebně propojena s domem Chotěšovským, obráceným fasádou do náměstí Republiky, dnes hlavní budovou Národopisného muzea. PŘÍŠTĚ. Cyklus Tajemství plzeňských jmen přibližuje okolnosti pojmenování známých lokalit západočeské metropole. Příště se podíváme, který dům v Plzni dodnes voní po staré kuchyňské zahrádce? Nevíte? No přece ten v Bezručově 11. Foto popis| ZACHRÁNĚNÝ SKVOST. Historicky cenná budova byla zachráněna před zhruba sto lety , kdy jí hrozilo dokonce zbourání. Dnes slouží potřebám Národopisného muzea. Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 73838930-8a39-4ef5-a54a-5e86cf2a6bc9


27

SOUČASNÉ SAKRÁLNÍ UMĚNÍ 12.4.2016

Plzeňský deník str. 10 U nás doma Západočeské muzeum v Plzni

VÝSTAVA již 6. ročníku Letnic umělců byla zahájena v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze ve františkánském klášteře v Plzni. Úvodní slovo přednesl Mons. František Radkovský, odcházející biskup plzeňský. Foto popis| Foto autor| Text a foto: Vladimír Křivka Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; U nás doma; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; U nás doma; 10 Publikováno| Klatovský deník; U nás doma; 10 ID| c695caf7-2496-4e35-9118-27332154684f

Příběh Madony z Lochotína 19.4.2016

Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

LUDĚK KRČMÁŘ

KŘÍŽEM KRÁŽEM ČESKÝM ZÁPADEM Obec Lochotín dnes stojí uvnitř vojenského prostoru v Doupovských horách. Jen kostel a zříceniny několika domů připomínají rozlehlou ves. Původně tu býval středověký dřevěný kostel, za třicetileté války však vyhořel. Nynější barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován v letech z let 1728 – 1735, už není uváděn ani v soupisu památek z roku 1978. Měl být vymazán z paměti stejně jako zdejší poutní místo. V úctě tu bývala na hlavním oltáři socha Panny Marie Lochotínské pocházející z doby okolo roku 1480. Podle jednoho podání měla být jako jediná z původního vyhořelého dřevěného kostelíka. Jinde se uvádí, že kostel v Lochotíně byl v roce 1730 zasažen bleskem a celý shořel, jen socha ležící v troskách tváří k zemi se našla plameny nepoškozená. Zázračně uchráněná socha byla v novém kostele cílem poutníků přes dvě stě let. Konaly se zde slavné poutě. V roce 1946 byli z Lochotína odsunuti němečtí obyvatelé. Jeho zánik přivodilo zařazení do vojenského prostoru v roce 1953. Uctívaná socha byla přenesena do kostela v blízkých Lukách. Zdevastovaný kostel je přesto dnes jedinou nejlépe dochovanou stavbou ve vojenském prostoru. Místní vojáci se dokonce zasloužili, aby nebyl demolován a pokoušeli se jej v roce 1987 opravit. Na počátku 90. let 20. století byly učiněny pokusy o jeho kulturní využití, trvaly jen krátce. Návštěva Lochotína, která je možná jen s povolením příslušných vojenských úřadů, zanechá v duši hlubokou stopu. Uctívaná socha byla v Lukách ukradena a prodána do Německa. Naštěstí ale byla nalezena policií v Mnichově, vrácena a restaurována. Její zhlédnutí je mnohem jednodušší než návštěva poutního místa. Je totiž vystavena v expozici Muzea církevního umění plzeňské diecéze v Plzni. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Servis; 07 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Servis; 07 ID| b2cdbd58-b73b-40d1-a2d1-4f5002e73fb5

Letnice umělců připomínají výročí Karla IV. 25.4.2016

Plzeňský deník

str. 58 Příloha - Kultura - Plzeňský kulturní přehled 2016 Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Letnice umělců letos ve svém šestém ročníku nabízejí nejenom podtitul Festival duchovní kultury – 700 let od narození Karla IV., ale především program rozložený do celého roku. Jeho hlavní jádro však bude právě v máji.


28

Vždyť, jak připomíná Mons. Emil Soukup, tak Letnice neboli Slavnosti Seslání Ducha Svatého se slaví 50. den po Velikonocích a tento den letos připadá právě na květen. Letnice umělců jako festival, jenž v sobě spojuje krásné umění a poselství víry, mají zatím v Plzni nedlouhou tradici, kterou společně založily Biskupství plzeňské, Středisko západočeských spisovatelů, Konzervatoř Plzeň a Unie výtvarných umělců (UVU) Plzeň. Předsedkyně Unie výtvarných umělců Plzeň a členka organizačního týmu Jana Potužáková upozorňuje, že letošní ročník se od těch předchozích liší nejen tím, že je rozložen do celého roku. „Chtěli jsme přispět k poctě sedmistého výročí narození Karla IV., vždyť on podporoval kulturu a vzdělanost i hluboce chápané křesťanství,“ poznamenává Jana Potužáková a dodává, že o křesťanství v době Karlově již mluvil na začátku dubna Mons. František Radkovský, odstupující biskup plzeňský,ve své rozpravě, jež byla prologem letošních Letnic umělců. V květnu se mohou zájemci těšit na slavnostní zahájení Letnic umělců v katedrále sv. Bartoloměje (3. května od 17 hod.), na níž promluví nový biskup plzeňský Mons. Tomáš Holub a vystoupí Komorní sdružení českých muzikantů. Pak následují přednášky, koncerty, autorská čtení, komentované prohlídky výstavy, ale také Noc muzeí a galerií i Noc kostelů. Akce se budou konat v Západočeském muzeu v Plzni, katedrále sv. Bartoloměje, kostelíku U Ježíška, kostele Nanebevzetí P. Marie či v kapli sv. Barbory. „Pak bude následovat druhá – podzimní část Letnic umělců, v níž bude věnován dostatečný prostor problematice středověké kultury a jejích východiscích pro současnost,“ uvádí Jana Potužáková. *** Program plzeňských Letnic umělců 3. 5., 17 hod. – katedrála sv. Bartoloměje: Zahájení Letnic umělců 2016 – promluva Mons. Tomáše Holuba, biskupa plzeňského, koncert Komorního sdružení českých muzikantů 4. 5., 17 hod. – Západočeské muzeum: Hrady Karla IV. – přednáška Luďka Krčmáře 5. 5., 17 hod. – Západočeské muzeum: Starý Plzenec a Radyně – přednáška Anny Hostičkové 10. 5., 17 hod. – Muzeum církevního umění, kaple sv. Barbory: Autorská čtení a hudba studentů Konzervatoře Plzeň 11. 5., 17 hod. – Kostelík U Ježíška: Autorská čtení členů Střediska zpč. spisovatelů a jejich hostů 12. 5., 17 hod. – kostel Nanebevzetí P. Marie: Varhanní koncert Jitky Chaloupkové 14. 5., 19 hod. – katedrála sv. Bartoloměje: Den smíření – svatodušní vigilie 15. 5., 16 hod. – katedrála sv. Bartoloměje: Slavnostní zakončení - koncert dětského pěveckého sboru Mariella, sbormistryně Marie Nováková, klávesy Hana Bezděková 18 hod. – Svatodušní nešpory 19 hod. – Koncert chrámové hudby Pavla Šmolíka 18. 5., 17 hod. – Muzeum církevního umění: Komentovaná prohlídka výstavy s Janou Potužákovou 20. 5. –Noc muzeí a galerií Foto popis| VÝSTAVA Současné sakrální umění na Plzeňsku v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze chce ukázat vazby umělce nejen s křesťanskou tematikou. Připravili ji členové UVU Plzeň a jejich hosté. K vidění jsou obrazy, kresby, plastiky současných výtvarných umělců Plzeňska. Práci profesionálů pak doplňují díla žáků ZUŠ Jagellonská v Plzni, kteří tvořili na téma Doba Karla IV. Výstava potrvá do 29. května. Na snímku je druhá zprava Jana Potužáková, předsedkyně UVU Plzeň, vpravo je Petr Náhlík, náměstek plzeňského primátora, který převzal nad Letnicemi umělců záštitu. Foto autor| Foto: Vladimír Křivka Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - Plzeňský kulturní přehled 2016; 58 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - Plzeňský kulturní přehled 2016; 58 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - Plzeňský kulturní přehled 2016; 58 ID| b2f9a386-057f-447b-a084-08fd1657f15d

Hrad Vargač a Karel IV. 26.4.2016

Plzeňský deník str. 16 Plzeňsko - servis Západočeské muzeum v Plzni

LUDĚK KRČMÁŘ

V dnešním příspěvku se podíváme nedaleko za hranice Plzeňského kraje do Dobříše na Příbramsku. Zde se nachází téměř zapomenutý a zachovaný silně přestavěný hrad na ostrohu nad rybníkem v zámeckém parku. Tento téměř neznámý hrad má ovšem významnou spojitost s panovníkem Karlem IV. Dobříš byla královským statkem již ve 13. století. Hrad zde vznikl za pokročilé vlády Jana Lucemburského, nejspíše péčí markraběte Karla. Byl zajištěn systémem služebných manství a sídlili zde lovci. Až do husitských válek, kdy ho získali Kolovratové, zůstal královským majetkem. Ke koruně ho opět vykoupil Jiří Poděbradský.


29

Záhy se však dostal opět do šlechtických rukou. V druhé polovině 16. století již jako císařský majetek byl sešlý objekt opraven. Roku 1606 se však již uvádí jako zámek pustý. Starý hrad v roce 1720 vyhořel a byl utilitárně opraven v podstatě již do dnešní podoby. Vrchnost si v roce 1765 postavila v Dobříši dnešní výstavný zámek. Dispozice hradu, pokud je patrno, byla jednodílná. Oproti ploše ostrožny ho opevňoval rozměrný příkop a patrné jsou i zbytky valu. V areálu hradu dnes stojí dvě budovy. Za příkopem se nachází patrové stavení s byty, zvané purkrabství. Na hraně nad rybníkem se vypíná mohutný obdélný vysoký palác, v baroku přestavěný na sýpku, k tomuto účelu ještě razantně a necitlivě upravenou v nedávné době. Hrad představuje vzácný případ novostavby malého královského hradu starší doby lucemburské, jehož stavitelem byl pozdější panovník Karel IV. O dalších hradech postavených nebo razantně upravených Karlem IV. u nás (včetně území českého západu) i v zahraničí bude referovat zanedlouho přednáška Hrady Karla IV. která se v rámci přednáškového cyklu festivalu Letnice umělců uskuteční v Západočeském muzeu v Plzni 4. května. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko - servis; 16 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko - servis; 16 ID| 4a87850a-b073-461f-9d46-b35cfbc066e1

Právo

Smetanovy sady ozdobily snímky sportovců fotografa Josefa Adlta 6.4.2016

Právo str. 11 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Ivan Blažek

Desetibojař Roman Šebrle, hokejista Martin Straka, házenkáři Filip Jícha a Radek Motlík, fotbalisté Pavel Horváth nebo Pavel Nedvěd, tenistka Barbora Strýcová, ale také třeba baletka Ivona Jeličová. Tihle všichni si dali pomyslné dostaveníčko v plzeňských Smetanových sadech – až do 1. května je tam k vidění výstava velkoformátových fotografií plzeňského rodáka Josefa Adlta, který se specializuje právě na sportovce a umělce. „Jde o výběr snímků nejvýznamnějších a nejzajímavějších osobností a modelů, které jsem měl tu čest fotografovat,“ uvedl Adlt. „Jako malý kluk jsem se nechával inspirovat fotografiemi a příběhy slavných sportovců, které mě ujišťovaly v tom, že vysněného cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým poctivým tréninkem, nezlomnou vůlí a nekonečnou vytrvalostí. A to platí ve sportu i v životě,“ dodal. Josef Aldt sám začal se sportem již v žákovském věku, věnoval se fotbalu, od šestnácti let kulturistice. „V ní několikrát zvítězil na mistrovství republiky, jako reprezentant v roce 1994 obsadil na mistrovství světa jedenácté místo v kategorii nad devadesát kilogramů,“ připomněla mluvčí magistrátu Eva Barborková. „Fotografem se stal takřka přes noc, když se v roce 1993 objevily jedny z jeho prvních snímků na stránkách časopisů Muscle&Fitness, Svět kulturistiky a Sport Revue. O rok později se jeho fotografie ocitly i na titulních stranách časopisů a knih,“ podotkla Barborková. Adlt se fotografování naplno věnuje od roku 2008. V roce 1998 ho newyorské Museum of Modern Art požádalo o roční zapůjčení jedné fotografie, větší kolekci vystavoval poprvé v roce 2013 v kavárně Západočeského muzea v Plzni. Foto popis| V plzeňských Smetanových sadech je nyní k vidění kolekce fotografií Josefa Adlta. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy


30

Překvapení

KALENDÁŘ AKCÍ aneb Co se kde děje 4.4.2016 Překvapení str. 50 Západočeské muzeum v Plzni Vezměte celou rodinu na výlet a poznávejte krásy Česka. Vybrali jsme pro vás zajímavé tipy a akce, které by vám neměly ujít. Film Legends Museum Poděbrady - výstava filmových soch, figurek a replik po celý rok Pokud máte rádi film, komiksy, sběratelství, akční hrdiny či legendy stříbrného plátna, pak je pro vás návštěva výstavy Film Legends Muzea v Poděbradech správnou volbou. Čeká na vás unikátní expozice plná hollywoodských pohádkových postaviček, kterých je v muzeu na 350. Uvidíte exponáty z filmů jako Avatar, E. T. Mimozemšťan, Star Wars, Indiana Jones..., Pán prstenů, ale také Vetřelec, Predátor či Terminátor. Chybět nebudou ani slavní komiksoví hrdinové Batman, Iron Man, Spider-Man, Avengers a další. Na své si přijdou i ti nejmenší, pro které je určená samostatná výstava pohádkových postaviček od Walta Disneyho. Navíc se dozvíte zajímavosti o nejznámějších filmových tvůrcích a umělcích, jako jsou například James Cameron, Ridley Scott, Steven Spielberg, Stan Winston nebo Steve Wang. Více informací na http://www.filmlegendsmuzeum.cz Z historie kouzelnického umění v Hodoníně do neděle 8. května Výstava mapuje vývoj kouzelnického umění i nezbytných pomůcek a rekvizit, bez kterých se žádný kouzelník neobejde. Chybět nebudou ani plakáty či kouzelnické propriety jednotlivých klubů. Návštěvníci uvidí také mince a odznaky, které vznikly k propagaci kouzelníků od konce 19. až do konce 20. století. Více informací na http://www.masaryk.info Výstava IQ v Mariánských Lázních do neděle 29. května Netypická výstava přibližuje svět vědy a techniky nenucenou, zábavnou, a především interaktivní formou. Úkolem návštěvníků je zapojit všechny smysly a pomocí her a experimentů zkoumat nejrůznější fyzikální a přírodní jevy. Těšit se můžete na hlavolamy, optické klamy, iluze, experimenty s elektřinou, hry s perspektivou a mnoho dalšího. Výstava je mimořádná i tím, že na rozdíl od jiných, je zde nejen dovoleno, ale přímo vyžadováno dotýkat se vystavených exponátů. Road show není určená jen dětem, zaujme a vtáhne do děje každého, kdo je zvídavý, bez ohledu na věk. Více informací na http://www.muzeum-ml.cz Stezka v oblacích v Dolní Moravě po celý rok V Dolní Moravě se mohou návštěvníci projít v korunách stromů s jedinečným výhledem na horské masivy v okolí. Stezka v oblacích vznikla poblíž horní stanice lanovky Sněžník ve výšce 1 116 metrů. Unikátní 55 metrů vysoká stavba poblíž chaty Slaměnka má návštěvníky nejen bavit, ale i vzdělávat. Z informačních tabulí se dozvíte detaily jak o samotné stavbě, tak o lokalitě Králického Sněžníku. Nahoru přitom nevede pouze jedna stezka, ale síť dřevěných cest, které se navzájem proplétají. Pro milovníky dobrodružství a zábavy je připraveno několik atrakcí, např. odpočinková síť, rukáv, hnízda nebo tunel na lávce. Více informací na http://www.dolnimorava.cz Nelítostný pravěk v Plzni v neděli 19. června Myslíte si, že o prvohorách už víte všechno? Výstava Nelítostný pravěk vás přesvědčí o opaku. Kromě nejnovějších paleontologických poznatků z oblasti plzeňské a radnické pánve, ale i Barrandienu, na návštěvníky čeká úžasná podívaná v podobě vědecky přesných modelů prehistorických živočichů a tehdejších ekosystémů. Chybět nebude ani přehlídka těch nejbizarnějších dravců nebo interaktivní koutek pro nejmenší návštěvníky. Zábavu a poučení vám nabídnou také doprovodné programy plné zajímavých her a soutěží.


31

Více na http://www.zcm.cz Svět, který se směje v Prachaticíchdo neděle 22. května 3 Výstava přináší ucelený a dosud nejúplnější soubor výtvarníka Františka Tichého, „uhranutého“ cirkusem, klauny a kolombínami, akrobaty a kouzelníky. Představuje nejen známá a publikovaná výtvarná díla, ale také pro veřejnost objevné momentky ze zákulisí cirkusů, z vrcholných čísel kouzelníků i nečekané pohledy na cirkusová šapitó. Expozice nabízí osobitý pohled na lesk, smutek i osamění cirkusového umění. Více informací na http://www.nm.cz Foto popis| O autorovi| Připravila: Veronika Kolářová Foto: archivy muzeí, Motyčková H. - JčM, Dolní Morava

Rokycanský deník

Výstava v muzeu je vyhrazena hvězdárně 4.4.2016

Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

(naš)

Rokycany – Tajuplně vyhlížející plakát zve ve čtvrtek na velkou událost do Muzea dr. Bohuslava Horáka. Instituce spojila úsilí s Hvězdárnou Rokycany a výsledkem je výstava 55 let rozvoje astronomie v Rokycanech. Vernisáž se uskuteční 7. dubna, v 16 hodin. Expozice představí postupný vývoj a proměnu rokycanské hvězdárny i s nimi související rozvoj astronomie v Rokycanech. I když – počátky zájmu o astronomii na Rokycansku sahají až do roku 1942, kdy byla založená astronomická sekce při tehdejší Musejní společnosti v Rokycanech. „Členové astronomické sekce si v roce 1947 svépomocí postavili hvězdárnu. V průběhu několika desetiletí ale zcela změnila podobu,“ informovala za muzeum Stanislava Volková. Všechny tyto proměny a také činnost hvězdářů na Rokycansku jsou na výstavě prezentované dobovými fotografiemi, chybět nebudou ani dalekohledy, glóby a další trojrozměrné předměty. Region| Západní Čechy

Muzeum Dr. Horáka v Rokycanech nabízí: 5.4.2016 (red)

Rokycanský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni

VÝSTAVA 55 LETROZVOJE ASTRONOMIE V ROKYCANECH 7.dubna od 16.00hodin Výstava potrvá do 12. června, její kurátorkou je Mgr. Radka Praumová, Ph. D.. Tato výstava představí postupný vývoj a proměnu rokycanské hvězdárny v uplynulých 55letech. PŘEDNÁŠKA Čtvrtek 21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA–ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světadílem na Zemi– Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci,kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší:Čestmír Lukeš Foto popis| Region| Západní Čechy


32

Muzeum Horáka je zadané hvězdárně 6.4.2016


(naš)

Rokycany – Muzeum dr. Bohuslava Horáka a hvězdárna spojily úsilí a výsledkem je výstava 55 let rozvoje astronomie v Rokycanech. Vernisáž se uskuteční už zítra, od 16 hodin. Region| Západní Čechy



VÝSTAVA 55 LET ROZVOJE ASTRONOMIE V ROKYCANECH 7.dubna od 16.00 hodin Výstava potrvá do 12. června, její kurátorkou je Mgr. Radka Praumová, Ph. D.. Tato výstava představí postupný vývoj a proměnu rokycanské hvězdárny vuplynulých 55 letech. PŘEDNÁŠKA Čtvrtek21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA – ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světa dílem na Zemi– Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší:Čestmír Lukeš Foto popis| Region| Západní Čechy

Muzeum Bohuslava Horáka je dnes zadané hvězdářům 7.4.2016


(naš)

Rokycany – Dnešek bude v Muzeum dr. Bohuslava Horáka významný. Spojilo úsilí s hvězdárnou a výsledkem je výstava 55 let rozvoje astronomie v Rokycanech. Její vernisáž se uskuteční v 16 hodin. Expozice představí postupný vývoj a proměnu Hvězdárny Rokycany i s nimi související rozvoj astronomie ve městě. I když – počátky zájmu o astronomii na Rokycansku sahají až do roku 1942, kdy byla založená astronomická sekce při tehdejší Musejní společnosti v Rokycanech. její členové si v roce 1947 svépomocí postavili hvězdárnu. V průběhu několika desetiletí ale zcela změnila podobu. Všechny proměnya činnost jsou na výstavě prezentované dobovými fotografiemi, chybět nebudou ani dalekohledy, glóby a další trojrozměrné předměty. Region| Západní Čechy


33

Hvězdáři se dočasně usadili v Horákově muzeu 9.4.2016



Rokycanské zařízení z Oseckého kopce připomíná svoji pětapadesátiletou existenci v okresním městě i řadu astronomických zajímavostí Rokycany – Muzeum dr. B. Horáka a Hvězdárna Rokycany ve čtvrtek vernisáží zahájily společnou výstavu. Propojení obou institucí už i v minulosti ale předznamenali předchůdci dnešních hvězdářů a muzejníků. V roce 1942 byla totiž při tehdejší Musejní společnosti v Rokycanech založená astronomická sekce. Její členové si v roce 1947 svépomocí postavili hvězdárnu. V průběhu 55 let ale měnila podobu a všechny tyto události a také činnost hvězdářů na Rokycansku jsou na výstavě prezentované. Stěny zdobí tematicky zaměřené panely, poskládané z dobových fotografií, jež proměny dokumentují. Hned u vstupu je třeba k vidění první pozorovatelna nad nemocnicí a dobře patrný dalekohled, kterým se tehdy její kopule pyšnila, je nyní přímo součástí muzejní expozice. Vedle pro srovnání stojí jeho novodobý kolega, jehož objektivem je parabolické zrcadlo. V sousedství obou si například Eva Kuželková a Dagmar Cvrková zase ´hrály´ s modelem armilární sféry. Kružnice zařízení napomáhaly k zaměření polohy hvězd. „Pozorovatelé ho využívali ještě před objevem dalekohledů k vytváření map oblohy. Zařízení sloužilo k tomu, aby do nich hvězdy situovali podle přesných souřadnicových systémů na kružnicích. Vystavený model je jen hrubou replikou jinak detailního propracování originálů,“ objasnil ředitel hvězdárny Karel Halíř. Dodal, že je využívali třeba Tycho de Brahemči Johannes Kepler. I další lákadla, ať už dalekohledy, glóby a další trojrozměrné předměty provázejí návštěvníky historií astronomie či dokonce kosmonautiky. K záměru dokonce přispěla rokycanská Základní škola TGM, jejíž žáci se postarali též o hudební úvod vernisáže. Vedle zmíněného navíc vyrobili plastický model sluneční soustavy. Kromě mapování minulosti Hvězdárny Rokycany jsme od jejího ředitele pro vás vyzvěděli i leccos k současnosti. „Velice dobře se rozběhla síť pozorování zákrytu hvězd planetkami – zahrnuje už čtyřicítku pozorovatelských stanic počínaje Německem a konče Slovenskem – která je řízená Hvězdárnou v Rokycanech,“ pochlubil se Halíř. Dodal ještě, že instituce se velice dobře rovněž zapojila do celosvětové sítě pozorování objektů. V režimu hvězdárny v polovině roku dojde také k velkému přelomu. K 30. červnu přestává samostatně existovat Hvězdárna a Planetárium Plzeň. „Představitelé kraje rozhodli, že je zařadí pod naši hvězdárnu jako pobočku,“ oznámil Halíř. Půjde tedy o naprosto opačný postup než u Muzea dr. B. Horáka, které se stalo pobočkou Západočeského muzea v Plzni. Ale zpět ještěkvýstavě. Jednoduchý model návštěvníky třeba poučí, jak dochází ke vzniku kráterů na Měsíci. Vedle už zmíněného jistě upoutají i dva deštníky proměněné v malé planetárium. Zachycení hvězdné oblohy na nich dělí století (první je exponátem muzea, druhý zcela novodobý). „Nijak se ale neliší, na to je uplynulý čas okamžikem. Až se budeme bavit o milionech let, pak možná k nějaké drobné změně dojde,“ usmíval se Halíř. Foto popis| PO ZAHÁJENÍ výstavy k 55. výročí Hvězdárny Rokycany, kterou zahájilo Muzeum dr. B. Horáka, musel ředitel Karel Halíř (vpravo) mnohým zodpovídat rozmanité dotazy k instituci samé i astronomii. F Region| Západní Čechy



PŘEDNÁŠKA Čtvrtek21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA – ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světadílem na Zemi – Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší: Čestmír Lukeš


34

Foto popis| Region| Západní Čechy

Gymnazisté si přisvojili výstavní síň Horáka 12.4.2016


(naš)

Rokycany – Muzeum dr. B. Horáka na čtvrtek plánuje zahájení další výstavy. Pojmenovali ji Vita Caroli a název už napovídá i o jejím zaměření. Cílená je k 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. Ovznik této dočasné expozice se svými pracemi postarali studenti gymnázia. Vernisáž se uskuteční v 16 hodin. Podrobnosti doplníme. Region| Západní Čechy

Dobrá zpráva 13.4.2016

Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

pro Rokycansko Muzeum dr. B. Horáka na zítřek plánuje zahájení další výstavy. Pojmenovali ji Vita Caroli a název už napovídá i o jejím zaměření. Cílená je k 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. O vznik této dočasné expozice se svými pracemi postarali studenti gymnázia. Vernisáž se uskuteční v 16 hodin. Vaše redakce Region| Západní Čechy

FOTO - HVĚZDÁŘI V MUZEU 13.4.2016


Foto popis| Výročí Hvězdárny Rokycany připomíná výstava v Muzeu dr. B. Horáka. Kromě fotografií dokumentujících průběžnou činnost, dalekohledů a dalších pomůcek hvězdářů nechybějí ani jejich dávnými předchůdci využívané přístroje sloužící k měření polohy hvězd a zakreslování hvězdné oblohy. S kružnicemi prostě vyvedeného modelu nebeské sféry, oproštěnými od veškerých přesných stupnic, zkouší na snímku pod dohledem někdejší pracovnice hvězdárny Dagmar Cvrkové manipulovat Eva Kuželková. Foto autor| Foto: Deník/Bo ena opejstalová Region| Západní Čechy

Gymnazisté představí Karla IV. 13.4.2016



Rokycany – Saméčtyřky v datu, tedy čtvrtek 14. 4., vybralo Muzeum dr. B. Horáka pro zahájení další výstavy. Tentokrát nese název Vita Caroli a název už napovídá i o jejím zaměření. Cílená je k 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. O vznik dočasné expozice se svými pracemi postarali studenti gymnázia. Inspiroval je nejen životní osud významného evropského panovníka, ale i celá epocha vrcholného středověku. Propojili tak své znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. „Práce vytvářeli různými výtvarnými technikami, jako je kresba, malba, koláž,


35

asambláž, ale i kombinovanými. Chybět nebudou ani prostorová díla (poz.: včetně keramiky),“ informovala kurátorka výstavy Martina Korandová. Prozradila ještě, že Muzeum Karlova mostu k velké éře českých dějin poskytlo také doprovodné listy. Slavnostní zahájení akce je naplánované na šestnáctou hodinu. Region| Západní Čechy

Karla IV.prezentují ode dneška gymnazisté 14.4.2016



Rokycany – Muzeum dr. Bohuslava Horáka hlásí dnešní start další zajímavé dočasné expozice. Byla pojmenovaná Vita Caroli a zaměřená je na 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. O její vznik se postarali studenti gymnázia. Inspiroval je nejen životní osud významného evropského panovníka, ale i celá epocha vrcholného středověku. Poté propojili své znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. „Práce vytvářeli různými výtvarnými technikami, jako je kresba, malba, koláž, asambláž, ale i kombinovanými a chybět nebudou ani prostorová díla,“ informovala kurátorka výstavy Martina Korandová. Žáci návštěvníky neochudí ani o literární zážitek. Muzeum Karlova mostu pro doplnění expozice poskytlo navíc doprovodné listy. Slavnostní zahájení akce je naplánované na 16. hodinu. Region| Západní Čechy

HVĚZDÁŘI BAVÍ 15.4.2016


Foto popis| Výstava, jíž Muzeum dr. B. Horáka spolu s Hvězdárnou Rokycany připravilo k 55. jubileu této instituce, se těší značné pozornosti veřejnosti. Součástí je i doprovodný program, který názorně demonstruje princip vzniku kráterů na Měsíci. Na snímku simuluje dopad těles na povrch planety bez atmosféry Dominik Koželoušek . Foto autor| Foto: Deník/ Božena šopejstalová Region| Západní Čechy

Panovníka Karla IV. vítali v muzeu studenti gymnázia 16.4.2016



Rokycany – Nádhera korunovačního průvodu, nachystaný trůn, manželky Karla IV., sám panovník v mnoha podobách a ve zkratce zachycený výčet zajímavých mezníků doby. Všechno řečené, i spousta dalšího, díky žákům rokycanského gymnázia a jejich výstavě Vita Carolina návštěvníka čeká v Muzeu dr. B. Horáka. Vernisáž se za veliké pozornosti diváků uskutečnila ve čtvrtek. Expozice je cílená k 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. Studenty inspiroval nejen životní osud významného evropského panovníka, ale i celá epocha vrcholného středověku. Propojili své znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. Výsledek je rozhodně zajímavý, nepostrádá hodnotu výpovědi, ale ani nadsázku a vtip. Práce žáci vytvářeli různými výtvarnými technikami, jako je kresba, malba, koláž, asambláž i jejich rozmanitými kombinacemi, nechybí ani keramika a prostorová díla. Hladová zeď, dílo sexty, zaujímá jeden z rohů výstavní síně a na první pohled upoutá i desítkou zubatých úst. Naproti se vyjímající busty Karlových manželek i panovníka, vytvořené modelováním z kašírované hmoty a povrchovým vylepšením, jsou zase směsicí výtvarného záměru druháků. Některé jsou povedenými replikami, jiným ´študácká´ invence vtiskla nevšední ráz. Díky primánům z Karlštejna do Rokycan dorazily též obrazy Dětřicha Pražského – čili Mistra Theodorika. Místo barev ale sáhli po úhlech a s různými valéry kresby zajímavě kontrastuje zlato svatozáří. Vytvořili i vlastní variace královských korun. Spolu se sekundou do města vnesli rovněž krásu dalších


36

korunovačních klenotů, nádheru okenních vitráží či slavných erbů. Kvarta připomínku Karlovy doby předložila v podobě voskových rezerváží. Kvinta se zaměřila na dobové oblečení a do zpodobení královského průvodu po vzoru starých mistrů včleněním vlastních podobenek zachytila i sebe. „Pečetě vytvořené rytím do sádry, model Karlova mostu a ukázky křížové klenby jsou dalším příspěvkem sexty,“informovala vrámci vernisáže Lucka Swarzová. Dodala také, že honosný královský trůn vytvořili sextáni. Kvintán i zase portréty uctívaných svatých připomněli pověstnou Karlovu zbožnost. „Za pozornost stojí také keramické reliéfy gotických číší, klíčů a oken – díla žáků sekundy, kvarty a členů výtvarného kroužku. Na naší výstavě není nic nemožného. Důkazem je pokus propojit středověk se současností, a to zásluhou primy, kdy sám Karel vystupuje z fresky a žije vlastním životem. Sluní se, jí hamburgery...“ poukázala ještě Lucka. Obsáhnout vše se jedním článkem nedá. Záběr,sekterýmstudenti námět pod vedením učitelek Jany Audesové a Gabriely Sloupové zvládali, je obrovský. Nechybělo ani kulturní vystoupení, jehož se zhostily Magdalena Hlaváčková a zpěvačky Nela Kindigerová a Dorota Babuljaková. Foto popis| PANOVNÍKA Karla IV. přibližují veřejnosti studenti Gymnázia Rokycany. Snímek pochází z vernisáže výstavy v muzeu, při níž terciánka Lucka Schwarzová (vlevo) seznámila s aspekty vedoucími ke vzniku expozice. Vedle mladých umělců velký dík patří také učitelkám Gabriele Sloupové (vpravo) a Janě Audesové (ve světlém), pod jejichž odborným vedením všechny práce vznikaly. Foto autor| Foto: Deník/ Bo ena opejstalová Region| Západní Čechy



VÝSTAVA VITACOROLI Letošní výstava prací studentů Gymnázia Rokycany je tematicky zaměřena na 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. Žáky inspiroval nejen životní osud tohoto významného evropského panovníka, ale i celá epocha vrcholného středověku. Propojili tak své znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. Návštěvník se seznámí s různými výtvarnými technikami, jako je kresba,malba,koláž,asambláž,kombinované techniky a chybět nebudou ani prostorové práce, grafika, keramika. Veřejnosti bude přístupná do 29.května. PŘEDNÁŠKA Čtvrtek 21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA– ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světadílem na Zemi – Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší:Čestmír Lukeš Foto popis| Region| Západní Čechy

Čtvrteční povídání je o Antarktidě 18.4.2016


(hav)

Rokycany – Na čtvrtek od 17 hodin je v rokycanském Muzeu dr. Bohuslava Horáka připravena další přednáška. Má název Antarktida – země královny Maud a půjde o strhující vyprávění známého cestovatele horolezce a fotografa Čestmíra Lukeše. Návštěvníky seznámí s průběhem putování za polárním kruhem a s podmínkami života v nehostinném světadílu. Region| Západní Čechy


37

V rokycanském muzeu nastoupili mladí průvodci z gymnázia i Stupna 18.4.2016



Rokycany – Záměr Muzea dr. B. Horáka, jehož cílem bylo přiblížit historické kořeny regionu i povědomí o okolní přírodě prostřednictvím mladých a získat je také pro šíření znalostí dál (zejména mezi vrstevníky), odstartoval před šesti roky. Po úspěchu prvního ročníku tato snaha ale nevyšuměla, pokračuje. Uplynulé dny, během nichž nynější parta mladých průvodců opět úspěšně zaútočila na znalosti a mysl návštěvníků, jsou jasným důkazem. Pod záštitou renomované průvodkyně Lenky Janouškové provázeli expozicí železářství, přírody a paleontologie. Jednalo se o Lukáše Volka ze Stupna (šesťáka) a čtyři studentky gymnázia – Lucii Krajčiovou a Věru Šulcovou ze sekundy, zatímco Eliška Zemanová a Pavla Hlavsová jsou primánky. Premiéru si odbyli před Vánoci, nyní přidali repete. „Připravili se opravdu dobře,“ prohodila v rychlosti Janoušková, „jsem spokojená,“ a dlužno říci, že návštěvníci byli také. „Je milé vidět mladé lidi, kteří toho tolik vědí o historii regionu a přírodě. Trochu jsem ale i zahanbený, umiňuji si, že se na leckteré informace doma podívám hlouběji,“ konstatoval Daniel Bárta, který prohlídku rovněž absolvoval. „Všichni, co se tu angažovali jako mladí průvodci, byli fajn a něčím i výjimeční,“ vzpomínala Janoušková. S touhle partou jsem ale obzvlášť spokojená,“ hodnotila. S dojmy se svěřili i sami průvodci: „Měla jsem problém s tím,že až moc jsem se chtěla chovat profesionálně. Při proslovu jsem najednou nasadila jiný hlas než obvykle,“ smála se Lucka. „Ale zvládá to už super,“ ujistili kamarádi. Na Věrku zase škádlivě prozradili, že spisovnou češtinu občas mísila se zvláštní formou hovorové češtiny a podivným typem skloňování. „Už je to ale za mnou,“ mínila, „dokážu se už na provádění soustředit tak, že ani text nevázne.“ Pavla prý se zase v rámci ztrémování zprvu uchylovala k berličce opakování stejných slov a přidávala i hlasové rázy typu mm a podobně. Teď už jí ani nepřijde nervovat se a provází paleontologií bez obtíží. Eliška naproti tomu byla zpočátku moc tichá, ovšem i ona se ´otrkala´. „Už mi nedělá problém důrazně lidi oslovit a sdělovat jim informace,“ svěřila se. Uvedla také, že ji začalo lákat zjišťovat si i leccos samostatně, tedy navíc. Stejně tak ostatní. Lukáš si první ostruhy vysloužil hned při Muzejní noci, kdy dělal asistenta. Proto se přihlásil i do projektu Mladý průvodce aneb Poznáváme muzeum v podání mladých muzejníků. Navíc – v jeho případě jde vlastně už o druhou generaci muzejníků, protože maminka Stáňa u Horáka pracuje. Výkon syna ji potěšil. „Při provádění zažíváme občas i legraci. Třeba když jsme vyprávěli o krkavci a chtěli opeřence přiblížit také pohádkou Sedmero krkavců. Na kontrolní otázku,kolik jich tedy bylo, nám jeden malý posluchač pracně spočítal, že osm,“ usmívala se Lucka a ostatní hned také přidávali další legrační postřehy. Nakonec se shodli, že nově nabytou zkušenost by neměnili. Role průvodce všechny baví. Foto popis| DO STÁLÝCH EXPOZIC Muzea dr. B. Horáka se zájemci mohli vydat s mladým průvodcovským kvintetem ve složení Lukáš Volek (zleva), Lucie Krajčiová, Věra Šulcová, Eliška Zemanová a Pavla Hlavsová. Dohlížela na ně Lenka Janoušková. Foto autor| Foto: Deník/ Božena Šopejstalová Region| Západní Čechy

Muzeum Dr. B. Horáka 18.4.2016 (red)


ÚTERÝ – NEDĚLE od 8.00 do 12.00 a od 12.30 do 16.00 hodin Muzeum Dr. Horáka v Rokycanech nabízí: VÝSTAVA VITACOROLI Letošní výstava prací studentů Gymnázia Rokycany je tematicky zaměřena na 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. Žáky inspiroval nejen životní osud tohoto významného evropského panovníka, ale i celá epocha vrcholného středověku. Propojili tak své znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. Návštěvník se seznámí s různými výtvarnými technikami, jako je kresba, malba, koláž, asambláž, kombinované techniky a chybět nebudou ani prostorové práce, grafika, keramika. Veřejnosti bude přístupná do 29.května. PŘEDNÁŠKA Čtvrtek 21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA–ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD


38

Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světadílem na Zemi – Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší:Čestmír Lukeš Foto popis| Region| Západní Čechy

Den Země přiblíží i večerníčkový mág 19.4.2016



Rokycany – O cyklus přednášek Muzea dr. Bohuslava Horáka, které pořádá pro žáky základních škol přesně ke Dni Země, tedy 22. dubna, byl letos veliký zájem. Přestože kvůli němu pořadatel akce přesunul do prostor budovy bývalého okresního úřadu (proti starému gymnáziu), kapacita už je naplněná. Dění se zúčastní školáci z devítiletek TGM, ZŠ Jižní předměstí a Stupno. Jako první bude na téma Biologická ochrana lesa přednášet Pavel Moulis ze Záchranné stanice zvířat Rokycany. Václav Chaloupek, autor večerníčků pro děti, tentokrát pohovoří o přírodě Jižní Afriky. Posledním, koho děti poznají, je Martin Vobruba ze Zoologické zahrady v Plzni. V přednášce s názvem Za zvířaty do ZOO seznámí děti s ohroženými druhy, které jsou k vidění v jejich zahradě. Region| Západní Čechy



VÝSTAVA VITACOROLI Letošní výstava prací studentů Gymnázia Rokycany je tematicky zaměřena na 700. výročí narození Karla IV., Otce vlasti, krále českého a císaře Svaté říše římské. Žáky inspiroval nejen životní osud tohoto významného evropského panovníka, ale i celá epocha vrcholného středověku. Propojili tak své znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. Návštěvník se seznámí s různými výtvarnými technikami, jako je kresba, malba, koláž, asambláž,kombinované techniky a chybět nebudou ani prostorové práce, grafika, keramika. Veřejnosti bude přístupná do 29. května. PŘEDNÁŠKA Čtvrtek 21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA–ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světadílem na Zemi – Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší:Čestmír Lukeš Foto popis| Region| Západní Čechy

Zítra v muzeu: výlet do Antarktidy 20.4.2016


(hav)

Rokycany – Na čtvrtek od 17 hodin je v rokycanském Muzeu dr. Bohuslava Horáka připravená další přednáška. Má název Antarktida, země královny Maud a půjde o strhující vyprávění známého cestovatele horolezce a


39

fotografa Čestmíra Lukeše. Návštěvníky seznámí s průběhem putování za polárním kruhem a s podmínkami života v nehostinném světadílu. Region| Západní Čechy

Karel IV. budí pozornost v Horákově muzeu 21.4.2016



Rokycany – V Muzeu dr. Bohuslava Horáka se těší pozornosti návštěvníků výstava cílená k 700. výročí narození panovníka Karla IV. K jejímu vytvoření studenty inspiroval životní osud významného evropského vladaře i doba vrcholného středověku. V rámci záměru propojili znalosti z historie a literatury s výtvarnými dovednostmi. Práce žáci vytvářeli různými výtvarnými technikami. Učitelka Gabriela Sloupová, která je spolu s kolegyní Janou Audesovou vedla, sdělila: „Při výtvarné činnosti jde vždycky o nápad. Hezké, a pro leckteré i překvapující bylo, když jsme někdy při tvorbě výstavy pozměnili původní záměr a výsledek dopadl přímo výborně. Jde ale i o elán. Toho měli studenti zpočátku plno. Ovšem ve finále, které je vždycky hektické, to s dokončováním bylo už horší,“ usmívala se. Upozornila také, že zlato, stříbro a ´drahé´ kamení by mohly někomu připadat pro výtvarný záměr méně vhodné, k době středověku však prostě patří. „V rámci výstavy je k vidění řada zajímavých prací, ať už vytvořených kolektivně či sólově,“ poukázala Audesová. „Seznam by byl dlouhý. Hlavní ale je, že se děti obsáhlého tématu nebály a přicházely se spoustou výborných nápadů. Za cenný pokládám i zájem o slavnou éru dějin, nikdy jim už nebude cizí,“ dodala. Foto popis| RADIMSCHWARZz tercie gymnázia v rámci výstavy, kterou škola a Muzeum dr. B. Horáka připravily k 700. výročí narození Karla IV., posuzoval výsledný efekt expozice. Výstava kromě výtvarné zajímavosti nepostrádá ani hodnotu další výpovědi, ale nechybí jí ani nadsázka a vtip. Foto autor| Foto: Deník/Bo ena opejstalová Region| Západní Čechy

Školáci zítra oslaví Den Země s muzeem 21.4.2016


(naš)

Rokycany– Zítra, tedy na Den Země, Muzeum dr. Horáka pořádá pro žáky základních škol cyklus přednášek. Rozebraly si je tři ZŠ, a to TGM, Jižní předměstí a Stupno. Kvůli velkému zájmu pořadatel akce přesunul do budovy bývalého okresního úřadu (proti starému gymnáziu). Na téma Biologická ochrana lesa promluví Pavel Moulis ze Záchranné stanice zvířat. Václav Chaloupek, autor večerníčků pro děti, si bere na mušku přírodu Afriky. Martin Vobruba ze ZOO v Plzni zase seznámí s ohroženými druhy zvířat a připomene ty, které jsou k vidění v jejich zahradě. Region| Západní Čechy



PŘEDNÁŠKA Čtvrtek21.dubna od 17hodin ANTARKTIDA –ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD Strhující vyprávění Čestmíra Lukeše, známého cestovatele, horolezce a fotografa, rodáka z Plzně, o putování ve dvou za jižním polárním kruhem. Přednášející Vás seznámí s pátým největším světadílem na Zemi – Antarktidou. Krajina i podnebí jsou zde natolik drsné, že se tu žádní lidé nikdy neusadili natrvalo. Jedinými obyvateli tohoto kontinentu jsou vědci, kteří tu pracují na výzkumných projektech. Přednáší:Čestmír Lukeš Foto popis| Region| Západní Čechy


40

Modrá planeta má dnes svátek 22.4.2016


JANA VANÍKOVÁ

Rokycansko – Na dnešní den připadá Den Země. Také školáci z Rokycanska se připravují. Někteří chystají hromadné akce, jiní se vydají například na úklid prostranství okolo devítiletek nebo na vycházku. Například Muzeum dr. B. Horáka pořádá pro žáky základních škol cyklus přednášek. Rozebraly si je tři ZŠ, a to TGM, Jižní předměstí a Stupno. Kvůli obrovskému zájmu pořadatel akce přesunul do budovy bývalého okresního úřadu (proti starému gymnáziu). Na téma Biologická ochrana lesa promluví Pavel Moulis ze Záchranné stanice zvířat. Václav Chaloupek, autor večerníčků pro děti, si bere přírodu Afriky a Martin Vobruba ze ZOO v Plzni zase seznámí s ohroženými druhy zvířat a připomene ty, které jsou k vidění v jejich zahradě. Také kluci a holky ze Základní školy Strašice se do akce Den země připojí. „V rámci výuky si budou žáci s vyučujícím v hodinách vyprávět o historii toho dne a všem, čeho se Den Země týká,“ vysvětlila zástupkyně ředitele Věra Peterková. „Každoročně se například připojujeme i úklidem prostranství u školy,“ uzavřela. Rovněž Mirošovští uspořádají akci. „Zapojí se určitě všechny třídy, ale individuálně. Čtvrťáci půjdou uklízet okolí školy, vydají se Školní ulicí směrem na Příkosice,“ konstatovala zástupkyně ředitele Monika Honzíková. „Někteří budou mít zase projektový den,“ uzavřela. Historie Dne Země se začala psát roku 1970 v USA, kdy senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayesa organizací série environmentálních protestních setkání a výukových programů, s cílem podpořit environmentální hnutí po celých Spojených státech. Dnes slaví Den Země víc jak miliarda lidí ve 175 státech světa. Den Země se tak stal největším sekulárním svátkem, který slaví lidé společně na celé planetě bez ohledu na původ, víru či národnost. *** Úklid Stráně Pracovníci odboru životního prostředí Městského úřadu Rokycany chystají na dnešek už jedenáctý ročník úklidu Stráně. Sraz účastníků je v 8.30 hodin u Litohlavského mostu a doporučenou výbavou se stanou rukavice i obuv do terénu. Více informací sdělí Josef Hůza na telefonech 371 706 129 nebo 777 520 971. Region| Západní Čechy

O Dnu Země si povídali školáci s Chaloupkem 23.4.2016



Rokycany– Včera slavila svůj svátek Země. Oficiálně a celosvětově. Vrámci události Muzeum dr. Horáka nabídlo školám cyklus přednášek pro žáky. Rozebraly si je tři devítiletky, a to TGM, Jižní předměstí a Stupno. Kvůli velkému zájmu pořadatel akce přesunul do budovy bývalého okresního úřadu. Další školy si nachystaly pořady vlastní. Na téma Biologická ochrana les a promluvil Pavel Moulis ze Záchranné stanice zvířat Rokycany. Martin Vobruba ze ZOO v Plzni zase seznámil s ohroženými druhy zvířat. Myjsme při povídání s dětmi zastihli Václava Chaloupka. Známý autor večerníčkových příběhů o zvířatech si tentokrát ale vzal na mušku přírodu Afriky. „Moc se mi líbily žirafy a sloni, kterých rychle ubývá. Viděli jsme i jejich veliké kosti,“ sdělila Kristýnka ze ZŠ Jižní předměstí. Plní dojmů a podnětů k zamyšlení ale odcházeli i další. Foto popis| O DALEKÉ Africe, jejích zvířatech, podnebí i rostlinách přijel žákům základních škol ke Dni Země vyprávět Václav Chaloupek. Stejně jako posluchači ze ZŠ TGM, kteří jsou na snímku, i další zjistili, že přes propast tisíců kilometrů má příroda tohoto kontinentu i s námi mnohé společné. Foto autor| Foto: Deník/ Bo ena opejstalová Region| Západní Čechy


41

Lang mapoval dějiny Mirošova 25.4.2016



Křest má za sebou, veřejná prezentace se uskuteční 27. dubna Mirošov – Reprezentativní oválný sál mirošovského zámku se v pátek večer stal místem setkání u příležitosti křtu. V roli oficiálně představovaného novorozence se ocitla Velká kniha o městě Mirošově. Vznikla na počest 650. výročí písemné zmínky o místě a jejím autorem se stal Martin Lang. „Když jsem na ministerstvu konzultoval průběh oslav, padla zmínka i o počinu s dlouhodobou působností – o publikaci. Okamžitě mi vytanulo na mysli jediné jméno, a to Martin Lang,“ konstatoval v úvodu setkání starosta města Vlastimil Sýkora a hned přidal řadu důvodů i blahopřání. Role moderátorky a spolu s Lucií Žambochovou i organizátorky se pak ujala Monika Honzíková. Představila též majitele zámku Václava Rathouského, který se stal hostitelem. Připomněl, že ač Martin Lang není místním rodákem, ví o Mirošově pravděpodobně víc, než leckdo jiný. V souvislosti s probíhající událostí, sepětím s historií a češstvím promluvil i o třech ctnostech – víře, úctě a lásce. Pak už se slova ujal sám autor knihy. Pro akci zvolil hornickou uniformu jako upozornění na nejslavnější a hospodářsky nejsilnější období Mirošova, kdy se tam začalo těžit uhlí. Výklad provázela projekce a díky obojímu před přítomnými ve zkratce defilovaly historické mezníky místa a jeho podoby. Vyprávění Lang postupně změnil i v zajímavý detektivní příběh, s nímž ještě podrobněji seznámíme. Poté, co se historickou hudbou o další propojení večera postarala skupina Miritis, slavnost vrcholila křtem díla. Kmotry se stali senátorka Milada Emmerová a ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Zkropení publikace šampaňským se jako první ujala senátorka Emmerová. Popřála jí i Mirošovským hodně úspěchů a gratulace směřovala také k autorovi. „Křtí se živí, ale vnímám to tak, že knize přejeme dlouhý život a to, aby lidi oslovila,“ dodal mimo jiné ředitel Frýda. O díle ve zkratce zatím tolik, že má 223 stran, 236 vyobrazení a rozdělená je do dvou částí. Večer pokračoval autogramiádou, dalším povídáním, rautem a prohlídkou obrazů Jindřišky Hánové a fotografií Martina Spala. Foto popis| MIROŠOV SI PŘIPOMÍNÁ 650. jubileum a v rámci něj v se v pátek uskutečnil křest knihy vytvořené na počest výročí. Autorem je Martin Lang (uprostřed), kmotry se stali senátorka Milada Emmerová (vlevo) a vedle ní stojící ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Na úspěch si připil rovněž starosta města Vlastimil Sýkora (po levici autora) a Václav Rathouský, majitel zámku, ve kterém se slavnost konala. Foto autor| Foto: Deník/ Božena Šopejstalová Region| Západní Čechy

Tachovský deník

Děti z Plamínku si prohlédly planetárium a pak zazpívaly v plzeňském muzeu 23.4.2016

Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

JIŘÍ KOHOUT

Tachov – Koncertní zájezd spojený s exkurzí absolvoval tento týden přípravný sbor Tachovského dětského sboru Plamínek. Vrcholem programu byl koncert v prostorách Západočeského muzea v Plzni, kde tachovští zpěváčci vystupovali od 17 hodin jako hosté na Jarním koncertu dětského pěveckého sboru Rolničky, který působí při 14. Základní škole v Plzni pod vedením sbormistryně Evy Markvartové. Koncert ale nebyl jediným cílem cesty do krajského města. „Tachovské děti do Plzně vyrazily již ráno a zažily celý den plný překvapení. Dopoledne navštívili Digitální hřiště v DEPU Plzeň a odpoledne pak 3D Planetárium,“ uvedla ředitelka Základní umělecké školy Tachov Jana Válová. Plzeňské atrakce zaujaly a také koncert se povedl. „Podvečerní koncert v úplně zaplněném sále muzea se vydařil a oba sbory sklidily velký úspěch,“ konstatovala ředitelka. Sbor, jehož hosty tachovské děti byly, se představí také v Tachově. Koncertovat přijede v neděli 8. května, kdy vystoupí jako hosté na Koncertu maminkám, který pořádá Tachovský dětský sbor v kostele sv. Máří Magdalény od 16 hodin.


42

Foto popis| SOUČÁSTÍ KONCERTNÍHO zájezdu přípravného sboru ZUŠ Tachov do Plzně byla také prohlídka Techmanie. Foto autor| Foto: ZUŠ Tachov Region| Západní Čechy


43

Přehled zpráv

Recommend Documents