Přehled zpráv

Přehled zpráv 30.9.2015 - 31.10.2015 Západočeské muzeum v Plzni 5plus2 KRÁTCE ....................................................................................................................................................................... 5 2.10.2015 5plus2 str. 2 Domažlicko a Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni (ych)

Art + antiques Sutnarův památník ..................................................................................................................................................... 5 13.10.2015 Art + antiques str. 56 Staveniště Západočeské muzeum v Plzni PL

Domažlický deník Odborníci i veřejnost se ponořili do domažlické historie ...................................................................................... 6 3.10.2015 Domažlický deník str. 2 Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni JOSEF BABOR

Oslavy vzniku Československa opět zlevní vstupné na 28 Kč .............................................................................. 6 9.10.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

Pátek bude v Plzni patřit patnácti klubům ............................................................................................................... 7 22.10.2015 Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni (pk)

Klatovský deník Pod sušickou kaplí našli archeologové ostatky tisíce lidí ..................................................................................... 8 21.10.2015 Klatovský deník str. 3 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni MILAN KILIÁN

Literární noviny Co jsme slíbili, to jsme uskutečnili! .......................................................................................................................... 9 15.10.2015 Literární noviny str. 20 Příloha - Biblio Západočeské muzeum v Plzni Jaroslav CÍSAŘ

Metro Umění v plzeňských galeriích.................................................................................................................................. 11 14.10.2015 Metro str. 2 Plzeň Západočeské muzeum v Plzni MAP

Mladá fronta DNES FOTO - Plzeňané mohli vidět japonský čajový obřad ........................................................................................... 11 2.10.2015 Mladá fronta DNES str. 13 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (ned)

Víc atrakcí pro rodiny s dětmi, řada novinek. 28. říjen v Plzni ............................................................................. 11 7.10.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

V kostele našli kryptu plnou kostí........................................................................................................................... 12 8.10.2015 Mladá fronta DNES str. 15 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

NEWTON Media, a.s. © 2015 | [email protected] | www.newtonmedia.cz

1

Petra Petříková

Kurátorka a vrátný dostali podmínku ..................................................................................................................... 13 8.10.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni (pp, pek)

Půlmaraton běží silní Keňané i Ukrajinci. Odolá rekord? ..................................................................................... 13 9.10.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni — Ervín Schulz

Výstava nabídne výtvarné cestování časem.......................................................................................................... 14 15.10.2015 Mladá fronta DNES str. 18 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni — Gabriela Špalková

Západočeské muzeum dostalo pokutu za expozici .............................................................................................. 14 24.10.2015 Mladá fronta DNES str. 17 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni (ČTK)

Za symbolické vstupné poznáte chlouby Plzně .................................................................................................... 15 27.10.2015 Mladá fronta DNES str. 16 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová

Moderní byt ZA KULTUROU .......................................................................................................................................................... 16 15.10.2015 Moderní byt str. 124 Za kulturou Západočeské muzeum v Plzni JANA POLOMOVÁ

Naše rodina Plzeň, město kultury a parků ................................................................................................................................... 16 13.10.2015 Naše rodina str. 6 Tip na výlet Západočeské muzeum v Plzni Jan Šulc

Pro výuční list do Dobřívi ........................................................................................................................................ 18 20.10.2015 Naše rodina str. 8 Tip na výlet Západočeské muzeum v Plzni Jana Semelková

Plzeňský deník Plzeň se přátelí s Takasaki už čtvrt století ............................................................................................................. 20 2.10.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DANA VESELÁ

Západočeské muzeum v Plzni má unikátní soubor, který dokumentuje zrekvírované zvony .......................... 21 5.10.2015 Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Oslavy vzniku Československa opět zlevní vstupné na 28 Kč ............................................................................ 22 7.10.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS

Běžci zaplaví centrum Plzně. Čeká je půlmaraton ................................................................................................ 23 7.10.2015 Plzeňský deník str. 15 Sport Plzeňského kraje Západočeské muzeum v Plzni KAREL SOPR

Za krádež knih z muzea dostala kurátorka s vrátným podmínku ........................................................................ 23 8.10.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (red)

Jan Mergl představí typografii Ladislava Sutnara................................................................................................. 24 13.10.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)


2

Staňte se alespoň jeden den archeologem ............................................................................................................ 24 15.10.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (ez)

Jiný pohled z Bienále kresby................................................................................................................................... 24 15.10.2015 Plzeňský deník str. 10 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ

Ladislav Sutnar – užitá tvorba: prodloužení výstavy a přednáška...................................................................... 25 19.10.2015 Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj)

Pátek bude v Plzni patřit patnácti klubům ............................................................................................................. 26 21.10.2015 Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni pk

Pod sušickou kaplí našli archeologové ostatky tisíce lidí ................................................................................... 26 21.10.2015 Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni MILAN KILIÁN

Pátek bude v Plzni patřit patnácti klubům ............................................................................................................. 27 22.10.2015 Plzeňský deník str. 10 Region Západočeské muzeum v Plzni (pk)

V pondělí vyjde listopadová Kultura ....................................................................................................................... 28 23.10.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni (red)

Muzeum dostalo pokutu........................................................................................................................................... 28 24.10.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni (čtk)

Před sto lety založil Ladislav Lábek Národopisné muzeum Plzeňska ................................................................ 29 26.10.2015 Plzeňský deník str. 68 Příloha - Kultura - kultura/design/muzejnictví Západočeské muzeum v Plzni (haj)

28.10. V Plzni mají státní svátek, v okolí hlavně volno ......................................................................................... 30 27.10.2015 Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Půjčte si Českého krtka i Poutní místa ................................................................................................................... 31 31.10.2015 Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni DANIEL STRAKA

Právo Tajemné hrobky prozkoumá kamera ...................................................................................................................... 32 3.10.2015 Právo str. 7 region čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Mikrokamera odhalila nespočet lebek .................................................................................................................... 33 6.10.2015 Právo str. 7 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni Jan Švábek

Párty k výročí 28. října: hot dogy a také retro autobus ........................................................................................ 33 7.10.2015 Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Podmínka kurátorce za krádež knih z muzea ........................................................................................................ 34 8.10.2015 Právo str. 7 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni Patrik Biskup


3

V Plzni začíná velkolepá výstava ............................................................................................................................ 35 15.10.2015 Právo str. 13 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Příběh pušky, která možná střílela na Stalina ....................................................................................................... 35 27.10.2015 Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni Ivan Blažek

Rokycanský deník Centrum paleobiodiverzity se rýsuje ...................................................................................................................... 36 6.10.2015 Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni (naš)

Učiliště lesáků se mění v muzeum .......................................................................................................................... 36 20.10.2015 Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

Táborský deník Růžová ve fitness pro dámy, loutkové divadlo a pirátská tancovačka pro děti ................................................. 37 24.10.2015 Táborský deník str. 9 Táborsko - servis Západočeské muzeum v Plzni (pec)

Nová kniha hned mizela po desítkách .................................................................................................................... 38 26.10.2015 Táborský deník str. 3 Táborsko Západočeské muzeum v Plzni VERONIKA GIGALOVÁ

Tachovský deník Na Tachovsku najdete desítky poutních míst, některá unikátní .......................................................................... 39 10.10.2015 Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni ANTONÍN HŘÍBAL

Tachovsko má známá i skrytá poutní místa .......................................................................................................... 39 17.10.2015 Tachovský deník str. 3 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni ANTONÍN HŘÍBAL

Poutní místa Tachovska dnes navštěvují věřící i turisté ...................................................................................... 40 24.10.2015 Tachovský deník str. 3 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni ANTONÍN HŘÍBAL

Týdeník Domažlicko Odborníci i veřejnost se ponořili do historie ......................................................................................................... 41 7.10.2015 Týdeník Domažlicko str. 2 Týdeník Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni JOSEF BABOR

Vlasta Jak se žilo v Plzni a okolí ......................................................................................................................................... 41 21.10.2015 Vlasta str. 5 Západočeské muzeum v Plzni

Xantypa Ladislav Sutnar ......................................................................................................................................................... 41 30.9.2015 Xantypa str. 50 Výtvarník Západočeské muzeum v Plzni Jindřich Rosendorf


4

Západočeské muzeum v Plzni 5plus2

KRÁTCE 2.10.2015

5plus2 str. 2 Domažlicko a Klatovsko (ych) Západočeské muzeum v Plzni

Konference bude patřit Domažlicím a Chodsku DOMAŽLICE / Konference k výročí 750 let královského města Domažlice se uskuteční v pátek 2. října v refektáři augustiniánského kláštera v Domažlicích. Celodenní program začíná v 10 hodin a je plný zajímavých a poučných přednášek řady významných odborníků a historiků. Přednášky navíc budou podány tak, aby byly přehledné a srozumitelné široké veřejnosti. Na programu konference jsou vždy témata, která se vážou k historii města nebo Chodska. Blok přednášek zahájí vedoucí oddělení záchranných výzkumů Západočeského muzea v Plzni Pavel Břicháček. Dále vystoupí například Werner Perlinger, Tomáš Fencl, profesor Eduard Mauer, Vladislav Razím, profesor Viktor Viktora, Miloš Novotný, profesor Petr Vorel, Josef Nejdl a Zdeněk Procházka. (ych) Čakan začne promítat na začátku listopadu DOMAŽLICE / Milovníci kinematografie v Domažlicích si musí na filmové novinky a trháky počkat do začátku listopadu, kdy se opět otevře digitalizované kino Čakan. To totiž v současné době prochází rekonstrukcí. Nyní stavbaři pracují na spojovacím schodišti mezi kinem a malým sálem, kde se mění dispozice prostoru pro občerstvení. Otevření domažlického kinosálu je naplánováno na začátek listopadu. Krátce nato Domažlice vůbec poprvé navštíví filmový festival Juniorfest. Další etapa rekonstrukce, která se bude týkat vzduchotechniky a interiéru kina Čakan v Domažlicích, proběhne při letní odstávce v roce 2016. Regionální mutace| 5plus2 - Domažlicko

Art + antiques

Sutnarův památník 13.10.2015 PL

Art + antiques str. 56 Staveniště Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – V polovině září byl v Plzni odhalen památník tamnímu rodákovi, světoznámému designérovi Ladislavu Sutnarovi. Oproti původnímu plánu ovšem nestojí v centru města v nedávno zrekonstruované Riegerově ulici, ale v areálu Západočeské univerzity na Borech před budovou Fakulty umění a designu, která nese Sutnarovo jméno. Přestože městští památkáři neměli s plánovaným umístěním památníku problém, zamítla je Městská komise pro nakládání s majetkem. „Mrzí mě, jak to dopadlo. Byl bych rád, kdybychom se k tomu tématu vrátili zpět. Chtěl bych se pokusit příští rok vést jednání o tom, aby se pomník umístil buď v Riegrově ulici, nebo jinde v centru Plzně,“ okomentoval záležitost pro ČTK náměstek primátora pro kulturu Martin Baxa (ODS). Pozoruhodná vyjádření členů majetkové komise ohledně jejího rozhodnutí přinesl Plzeňský deník. Podle Lumíra Aschenbrennera (ODS) se dílo „prostě členům nelíbilo, nechtěli ho tam“, ačkoli on sám s ním problém neměl. Další člen a starosta Lochotína Miroslav Brabec (ČSSD) soudí, že Riegerova pro umístění „není nejvhodnější“, protože byla nákladně opravena a jde o jednu z nejlukrativnějších ulic historického jádra. „Taková díla, o kterých se bavíme, ale patří někam jinam,“ uzavřel svou argumentaci Brabec a přitakala mu předsedkyně komise Helena Matoušová (ODS): „Takový byl většinový názor a doporučili jsme hledat jiné místo.“ Památník ze sklobetonu má podobu zvětšených pestrobarevných dílců Sutnarovy stavebnice Build the Town. S nápadem dát mu tuto podobu přišel původně designérův syn Radoslav a dle zadání děkana Fakulty umění a designu Josefa Mištery jej realizoval sochař Luděk Míšek. Výsledná plastika má sloužit nejen jako upomínka na Ladislava Sutnara, ale být využitelná i k posezení. Na místě před galerií, pro nějž byla původně vytvořena, by navíc fungovala jako poutač.


5

Zbudování pomníku tvoří součást širšího projektu Návrat Ladislava Sutnara. Akcemi, jako byla výstava Sutnarovy knižní tvorby v Galerii Ladislava Sutnara, jeho malovaných Venuší v Galerii města Plzně nebo výstavy užité tvorby v Západočeském muzeu (potrvá zde do začátku listopadu), si evropské město kultury 2015 připomíná v mezinárodním kontextu patrně nejznámějšího plzeňského rodáka. Sutnar se navíc do Plzně vrátil na konci loňského roku i v prvém slova smyslu, když byly jeho ostatky 75 let po jeho emigraci do Spojených států a bezmála čtyřicet let po jeho smrti tamtéž uloženy na plzeňském ústředním hřbitově. Foto popis| NA TOMTO MÍSTĚ SUTNARŮV PAMÁTNÍK NENÍ Foto autor| foto: Plzeň 2015

Domažlický deník

Odborníci i veřejnost se ponořili do domažlické historie 3.10.2015

Domažlický deník str. 2 Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni

JOSEF BABOR

Domažlice – V letošním roce si Domažlice připomínají 750 let od založení královského města. Jedním z vrcholů celoročních připomínek tohoto výročí byla páteční konference, která obsáhla deset přednášek předních historiků a dalších odborníků vztahujících se k historii Domažlic a Chodska. Hned tu první, jejíž tématem byly Domažlická sídelní aglomerace s kostelem sv. Jakuba a její význam v raném středověku, musel za jejího autora Pavla Břicháčka ze Západočeského muzea v Plzni přečíst domažlický místostarosta Stanislav Antoš. Vedoucí oddělení záchranných výzkumů plzeňského muzea byl v noci na pátek hospitalizován se zdravotními problémy, a tak mu jeho kolegové alespoň na dálku popřáli brzké uzdravení. Břicháčkova přednáška připomněla období prvních pokusů o osídlení oblasti dnešních Domažlic a blízkého okolí. Stalo se důležitým územím už v 10. století při posunu hranic Francké říše blíže k Čechám. V Domažlické kotlině, která je velká zhruba pět na čtyři kilometry, vznikla hradiště například v Bořicích, u Havlovic nebo na Smolově. Ve 12. století jsou doloženy první sídliště na území Domažlic a také kostel svatého Jakuba. Ten je patronem poutníků. „Tento kostel symbolizoval příchozím, že vstupují do křesťanské země,“ připomněl ve svém příspěvku Pavel Břicháček. Vedle kostela bylo v té době i tržiště, jakýsi celní úřad a také úschovna zboží a peněz. Mezi přednášejícími byli i mj. Eduard Mauer, bývalý ředitel Ústavu českých dějin a emeritní profesor Univerzity Karlovy nebo Viktor Viktora ze Západočeské univerzity, který má k Domažlicím velmi těsný vztah. Učil na zdejším gymnáziu a každoročně se do města vrací jako autor hojně navštěvovaných přednášek. Přítomní přednášející se zapsali do pamětní knihy města Domažlice. „Tato událost je mimořádná, obdobná konference se v Domažlicích ještě nekonala,“ zdůraznil význam páteční akce místostarosta Stanislav Antoš. Foto popis| KONFERENCE. Mezi posluchači první části konference byli přítomni i studenti domažlického gymnázia. V první řadě (zprava) jsou zachyceni přednášející Viktor Viktora a Eduard Mauer. Foto autor| Foto: Deník/Josef Babor Region| Západní Čechy

Oslavy vzniku Československa opět zlevní vstupné na 28 Kč 9.10.2015

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

PAVEL KORELUS

Plzeň za tři týdny otevře tradiční i nová místa, DEPO nabídne kvalitní pouliční jídla Plzeň – Celodenní program pro rodiny s dětmi, který vloni navštívilo kolem čtyřiceti tisíc lidí. Tak už od roku 2006, kdy tradice vznikla, vypadají v Plzni oslavy vzniku Československé republiky. Letošní program, který město zaplní přesně za tři týdny ve středu 28. října, má stejné ambice. Chystá ale několik novinek. „Oslavy se snažíme každý rok něčím oživit. Letos v areálu DEPO2015 nabídneme festival pouličního jídla, kromě toho budou otevřeny další prostory, které zatím nebyly, zejména Moving Station neboli Jižák, zrekonstruovaný prostor nádraží na Jižním Předměstí, a také Muzeum knihtisku. Samozřejmě zůstaly zachovány desítky dalších cílů,“ řekl první náměstek primátora Martin Baxa.


6

Místa, kam se 28. října můžete vypravit za symbolicky snížené vstupné 28 korun nebo zadarmo, najdete v tabulce. Vedoucí Odboru prezentace a marketingu plzeňského magistrátu Jana Komišová doplnila, že prohlídku některých míst by si lidé měli zamluvit. „Tradičně velký zájem je o prohlídky Měšťanské besedy, radnice nebo Loosových interiérů. Je proto zapotřebí zarezervovat si časovou vstupenku, kterou bude možné od 12. října sehnat přes infocentra i přes službu Plzeňská vstupenka,“ uvedla. Festival pouličního jídla, který se bude konat v DEPU, má název DEPO Street Food Market. „Cílem této akce je jasně ukázat, že pouliční jídlo může být dobré a kvalitní. Tento trend je v poslední době oblíbený nejen v cizině, ale i u nás. V Plzni ho nastartovala zdejší bistra, která mají stále větší nabídku. Rádi bychom Plzeňanům představili tento trend spolu se specialitami z Bavorska, Itálie, Latinské Ameriky, Vietnamu a dalších zemí,“ zve koordinátorka akce Lucie Mata. Také do DEPA bude platit vstupné 28 Kč. *** Kam se podívat, co si prohlédnout Vstupné za 28 korun či zdarma: • prohlídky Měšťanské besedy, radnice a Loosových interiérů (Klatovská 12, Bendova 10) • Luftova a Meditační zahrada • Zoologická a botanická zahrada města Plzně a DinoPark • Pivovarské muzeum • Plzeňské historické podzemí • Velká synagoga včetně prohlídky věží • Stará synagoga (nově zpřístupněná galerie) • Věž katedrály sv. Bartoloměje (prohlídky se vrací do programu po umístění nových zvonů) • Techmania Science Center • Patton Memorial Pilsen • Západočeské muzeum • Národopisné muzeum Plzeňska • Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze • Muzeum loutek Plzeň • Muzeum strašidel • Galerie města Plzně • Západočeská galerie v Plzni • plzeňská sportoviště (bruslení na stadionu Home Monitoring Aréna, plavání v bazénu Slovany a Lochotín) • exkurze do Vodárny Plzeň • 28 plzeňských kilometrů (spolupráce s Klubem českých turistů, pochod 13, 11 a 4 km na rozhlednu Chlum, v ceně vstupného je špekáček, který si každý sám opeče) • DEPO 2015 (DEPO Street Food Market, skupina A29 ze Žiliny, výstavy, prohlídky...) • Muzeum knihtisku a knihy • Moving Station • Česká spořitelna, nám. Republiky • okružní jízdy historickým autobusem Škoda 706 RTO • Skryté město – sousedské procházky (od 10:00 a 14:00 hodin) Region| Západní Čechy Publikováno| Domažlický deník; Region; 04 Publikováno| Klatovský deník; Region; 04 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno| Tachovský deník; Region; 04 ID| 207da396-3ad4-4172-a280-22a7db11b54f

Pátek bude v Plzni patřit patnácti klubům 22.10.2015 (pk)

Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Den a především noc plná hudby, divadla, literatury i doprovodného programu slibuje páteční Plzeňská noc, akce, která se bude konat na patnácti klubových scénách. Jejím dějištěm se stanou prostory Papírny Plzeň, Buena Vista Clubu, Music baru Anděl,DEPO2015,Divadla Pod Lampou, Pohody, Zach´s Pubu, Pivnice Husovka, klubů Jekyll&Hyde, Sally Brown, Music Bar Jam a program chystá také Západočeské muzeum v Plzni. Hudební menu akce láká na špičky svých žánrů. „Thrashrock'n'rolloví Hentai Corporation, raper Paulie Garandza doprovodu Kennyho Rougha, česká hardcore jednička Skywalker, reggae matadoři Švihadlo, česká punková legenda NVÚ či 'kníže pornofolku' Záviš, ale také mladá krev české scény,“ jmenuje Mirka Reifová z Plzně 2015. Dále se návštěvníci mohou těšit na divadelní zážitky v podání Metoděje&Dozera se seriálem Tajemství vesmíru či souboru KL. I. KA, v Papírně dojdena stále oblíbenější slam poetry. Festival také navštíví jeden ze zakladatelů divadla Sklep, vášnivý architekt, herec a básník David Vávra s hudebním doprovodem Karla Bublajaka. „Odpoledne pak v prostorech Papírny proběhne zdarma první Plzeňský market, který nabídne vše od oblečení a doplňků, domácí sladkosti až po home made výrobky a mnoho dalšího,“ dodává Reifová s tím, že kompletní program akce je k vidění na webu plzenskanoc. cz. Region| Západní Čechy


7

Klatovský deník

Pod sušickou kaplí našli archeologové ostatky tisíce lidí 21.10.2015

Klatovský deník str. 3 Klatovsko Západočeské muzeum v Plzni

MILAN KILIÁN

Sušice – Kostnici, kde jsou pozůstatky minimálně tisíce lidí, objevili díky speciální sondě archeologové ze Západočeského muzea v Plzni pod hřbitovním kostelem Panny Marie v Sušici. Okolí této stavby navíc vydalo i další zajímavé nálezy, například stříbrný penízek ze 14. století. Deníku to řekl vedoucí výzkumu Martin Čechura. Archeologové zkoumají nejvýznamnější památky v Sušici už od roku 2011. „Začali jsme geofyzikálním průzkumem, v dalších letech jsme se soustředili na kostel svatého Václava a letos na hřbitovní kostel Panny Marie. Z písemných pramenů víme, že v Sušici byl kostel už před založením města. Byl tam už v roce 1233, což dokládá listina. Nikdo ale neví, kde byl,“ uvedl Čechura. Archeologové předpokládali, že kostel mohl stát v místech, kde dnes stojí právě hřbitovní kostel. „Prostor jsme zkoumali georadarem i dalšími metodami a zjistili jsme výrazné anomálie uvnitř kostela Panny Marie i kolem něj. Uvnitř to byly různé dutiny a venku zdi. Tomu jsme přizpůsobili další průzkum. V exteriéru jsme dělali klasický archeologický průzkum, uvnitř jsme k průzkumu dutin zvolili malý vrt a mikrokameru,“ vysvětlil archeolog. Mince ze 14. století S výsledky jsou archeologové nadmíru spokojeni. Venku objevili základové zdivo středověké církevní stavby, nejspíše právě románského kostela, starého bezmála osm set let. Objevili i hroby spojené s tímto kostelem. Prozkoumali také hroby novověké, v nichž se skrývaly velmi cenné nálezy. „Asi nejvzácnější je nález náprsního bronzového kříže s korpusem Krista, který měří asi 18 cm. Pochází z 18. století. Dalším velmi hezkým nálezem je část růžence, kde jsou korálky z klokočí pospojované drátky. To se najde jen výjimečně. Z čeho já mám osobně velkou radost, jsou skleněné korálky, tzv. páteříky, které se kdysi vyráběly v šumavských sklárnách a byly v období 17. až 19. století velmi významným artiklem,“ vysvětlil Čechura a dodal, že vůbec nejstarším nálezem z okolí kaple je stříbrná mince – vídeňský fenik z let 1365 až 1395. Nálezy budou časem představeny veřejnosti. „Výzkum zatím ještě neskončil, doufáme, že bude pokračovat v příštím roce. Ale potom bychom rádi minimálně v Sušici udělali výstavu,“ uvedl Čechura. Tisíce kostí Velmi zajímavé výsledky má i průzkum prostor pod Kabátovskou kaplí, která je součástí hřbitovního kostela. Tam archeologové nahlédli velmi šetrnou metodou – v podlaze vyvrtali úzký otvor, spustili jím mikrokameru a pomocí dálkového ovládání pak detailně prozkoumali prostory pod kaplí. Očekávali, že by tam mohli najít hrobku s rakvemi, ale kamera ukázala kostnici, zaplněnou prakticky až po strop. „Je tam zhruba dvacet kubických metrů kostí. To představuje minimálně tisíc jedinců. A to je spodní limit. Věříme, že se nám ten počet podaří ještě zpřesnit. Stejně tak bychom rádi určili stáří kosterních pozůstatků,“ řekl plzeňský archeolog, který si velmi pochvaluje spolupráci se sušickou radnicí. „Město Sušice má k výzkumu památek velmi pozitivní vztah. Co se týče spolupráce s archeology, patří mezi nejlepší v celé republice,“ uzavřel Čechura. Foto popis| PROSTORY pod Kabátovskou kaplí jsou zaplněny kostmi až téměř po strop. Foto autor| Foto: archiv M. Čechury Foto popis| ARCHEOLOG Martin Čechura ukazuje náprsní bronzový kříž s korpusem Krista, který je nezvykle veliký. Foto autor| Foto: Deník/M. Kilián Region| Západní Čechy


8

Literární noviny

Co jsme slíbili, to jsme uskutečnili! 15.10.2015

Literární noviny str. 20 Příloha - Biblio Západočeské muzeum v Plzni

Jaroslav CÍSAŘ

Nakladatelská a vydavatelská agentura NAVA se sídlem v Plzni patří v měřítku České republiky ke středním nakladatelským domům. Ročně vydává 25–30 knižních titulů. Fungování firmy se však neomezuje jen na produkci knih. Provozuje také moderní ofsetovou tiskárnu, kde vzniklo a 27. května letošního roku bylo otevřeno nové Muzeum knihtisku a knihy v Plzni. Ota Rubner, majitel a rovněž ředitel jednotlivých dceřiných firem NAVA, poskytl našemu časopisu rozhovor. N AVA rovněž již 25 let vydává známý časopis LINDA, který ocení zejména ženy a odborná kadeřnická a kosmetická veřejnost. Dceřiná společnost NAVA TISK spol. s. r. o. provozuje zmiňovanou tiskárnu, ve které se tiskne veškerá knižní produkce a časopisy vydavatelství. Celý výrobní areál včetně budovy tiskárny, kde sídlí i muzeum, zase spadá pod NAVA DTP spol. s. r. o. * Jak se dnes v Plzni prodávají knihy? Já jsem věčným optimistou, ale myslím si, že v současné době se méně čte, s tím se samozřejmě stále snižuje obrat na knižním trhu. Dále do prodeje knih v klasické podobě zasahují moderní média v podobě elektronických knih a audioknih. Svoji nezanedbatelnou roli v prodeji knih v kamenných obchodech hraje prodej knih přes e-shopy. No a v Plzni, jak zněla vaše otázka, tomu není jinak než v jiných městech a regionech republiky. * Jak ovlivnil titul „Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015“ ediční plán vašeho nakladatelství? Docela výrazně. Na rok 2015 jsme připravili několik publikací s regionální tematikou, mají vazbu k městu Plzni podobně, jako jsme před několika lety vydali knihu ke 170 letům založení Plzeňského Prazdroje. Bližší informace o nich získáte na webu http://www.nava.cz. * Pravidelně také připravujete publikace k úspěchům plzeňských fotbalistů a hokejistů. Budete v tom pokračovat i nadále? Začnu stejně jako někteří naši fotbalisté: Tak určitě! Viktoria Plzeň získala v letošní sezóně již potřetí v krátké historii titul mistra ligy. Blahopřejeme. Na tuto událost jsme reagovali výpravnou publikací Plzeňské fotbalové kluby. Tato publikace nejen oslavuje získaný mistrovský titul, ale mapuje historii všech fotbalových klubů, které v Plzni vznikly. Některé již neexistují, ale nesmazatelně se zapsaly do fotbalové historie města i celého českého fotbalu. * Jak ve své obchodní činnosti využíváte nová komunikační média? Jak se zatím vyvíjí situace s prodejem a nabídkou knih na internetu i s jejich vydáváním v elektronické formě, nemůžeme ani my zůstat pozadu. Rok 2013 byl pro nás v tomto směru svým způsobem přelomový. Investovali jsme do této oblasti mnohem více než doposud. Utvrzují nás v tom i stávající statistiky, ze kterých vyplývá, že v eshopech se u nás utratí ročně desítky miliard korun. Nemalá částka z toho je za knihy. * Dovolte, abych vám i na stránkách BIBLIA poblahopřál k nově otevřenému Muzeu knihtisku a knihy v Plzni. Kdy tato myšlenka vznikla a jak dlouho trvalo její uskutečnění? Již před několika lety, kdy jsme spolu hovořili, jsem se vám zmínil o svém záměru vybudovat v Plzni takové muzeum. Když záměr nemá datum realizace, zpravidla k uskutečnění nedojde. My jsme si v roce 2014 stanovili jako termín realizace a vybudování muzea květen 2015, kdy se v tomto roce město Plzeň zároveň stalo Evropským hlavním městem kultury. Myšlenka na vybudování něčeho, co by připomínalo tak důležitou událost, a to že první tištěná kniha v Čechách byla vytištěna právě v Plzni, zrála ve mně již dávno. V roce 1993 naše firma zakoupila tiskárnu. Po změně technologií a přechodu na ofsetový tisk zde zůstala kompletně zařízená ruční sazárna, sázecí knihtiskové stroje. Já jako typograf bych neměl to srdce, aby tyto „ skvosty“ skončily ve sběrných surovinách, jako


9

tomu bylo v jiných tiskárnách. Vše jsem proto uchoval a právě v tomto období vznikla myšlenka ukázat tuto již nepoužívanou technologii co nejširší veřejnosti, zejména pak žákům základních škol a všem studentům. * Jaké investiční náklady si váš záměr nakonec vyžádal a kdo se podílel na jeho financování? Jako každá investiční akce má své předpokládané náklady a rozpočet, ale ve většině případů nakonec nastanou nové skutečnosti. K tomu došlo i v daném případě, neboť část muzea vznikla v rekonstruovaném prvním podlaží stávající budovy tiskárny. Celkové stavební práce, tedy kromě exponátů, dosáhly částky cca 15 milionů korun; celkové náklady pak částku 18 milionů korun. Celou akci financovala naše společnost NAVA DTP spol. s. r. o., která je také vlastníkem muzea. V současné době jsme podali žádost na ROP Jihozápad o získání finanční podpory ve výši 80 % stavebních nákladů. Tedy celý projekt, jak doufám, bude podporován i z prostředků ROP Jihozápad. * S kým jste spolupracoval při jeho realizaci? Hlavními partnery byly smluvní organizace: Západočeské muzeum v Plzni, Západočeská univerzita v Plzni – fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Svaz polygrafických podnikatelů a v neposlední řadě Sdružení polygrafů. * Jak jsem se při otevření muzea mohl osobně přesvědčit, propojení současného provozu s muzeální expozicí je skvělým nápadem. Jaké máte další záměry s rozvojem činnosti muzea? Otevření expozice muzea bylo prvním krokem, i když nejsložitějším. Jak říkají pracovníci Západočeského muzea: „Muzeum není nikdy hotové!“ i naše muzeum knihtisku a knihy se bude dále rozvíjet. Chceme zakoupit ještě některé exponáty, jako například tiskařský rychlolis Heidelberg Cylinder, ruční lisy a založit v rámci muzea vlastní knihovnu. Již nyní mi volají bývalí kolegové, že mají něco z likvidovaných tiskáren, tak se chystám objet republiku a získané exponáty v muzeu vystavit. * Hodláte nějak spolupracovat i s dalšími institucemi u nás? Ano, chceme zejména navázat spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze, kde je stálá polygrafická expozice a v depozitáři jsou uloženy velmi zajímavé polygrafické stroje a zařízení. Rádi bychom si zapůjčili některé exponáty a vystavili je u nás. Samozřejmě přibudou i jiné organizace, kdy chceme využít náš přednáškový a promítací sál k různým společenským a kulturním akcím. Nápadů, jak rozvíjet činnost, je mnoho. Věřím, že se vše podaří, tak nám držte palce! *** Držím palce a děkuji za rozhovor. Po změně technologií a přechodu na ofsetový tisk zde zůstala kompletně zařízená ruční sazárna, sázecí knihtiskové stroje. Já jako typograf bych neměl to srdce, aby tyto „skvosty“ skončily ve sběrných surovinách, jako tomu bylo v jiných tiskárnách. Muzeum knihtisku a knihy v Plzni (Plovární 20, Plzeň) Komentované prohlídky s průvodcem: po – pá v 9:00, 10:00, 11:00, 14:00, 15:00, 16:00 hod. so – v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 hod. Možnost objednání prohlídek: tel.: 377 225 999 nebo 725 525 904 email: muzeum@ navadtp.cz web: http://www.muzeumknihtiskua-knihyvplzni.cz Foto autor| foto: Jaroslav CÍSAŘ Foto autor| foto: Eva JANÁČOVÁ


10

Metro

Umění v plzeňských galeriích 14.10.2015 Metro str. 2 Plzeň MAP Západočeské muzeum v Plzni Zprávy krátce Od zítřka se v Galerii města Plzně, Galerii Jiřího Trnky a Západočeském muzeu uskuteční výstava 67 výtvarníků, kteří v letech 1996 až 2014 obdrželi cenu od poroty soutěže Bienále kresby Plzeň. Retrospektivní výstava s názvem Jiný pohled umožní návštěvníkům kontinuálně si prohlédnout vývoj malby, grafiky, plastiky nebo konceptuálního umění. Cílem je přinést do Plzně další zajímavé impulsy pro výtvarnou tvorbu. Výstava potrvá do 29. listopadu. Regionální mutace| Metro - západní Čechy

Mladá fronta DNES

FOTO - Plzeňané mohli vidět japonský čajový obřad 2.10.2015

Mladá fronta DNES str. 13 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni

(ned)

Foto popis| Týden ukázek, dílen a přednášek s mistry tradičních japonských umění začal včera v Plzni v rámci oslav 25 let partnerství Plzně a japonského města Takasaki. Lidé mohli ve Studijní a vědecké knihovně vidět ukázky čajového obřadu, které vedli Yoji Suzuki a Michiyo Fukushima. V dalších dnech se uskuteční dílny tvarování bonsají, kaligrafie, čajového obřadu nebo ikebany. Organizátor oslav Ivo Hucl upozornil, že na dílny je nutné mít registraci. „Jsou velmi oblíbené, většina je již proto obsazena,“ řekl Hucl. V rámci akce se v prvním patře v Západočeském muzeu koná první evropská výstava kaligrafií fenomenální umělkyně Shoko Kanazawy a newyorské sochařky Karen LaMonte, v přízemí je možné vidět fotografie Zdeňka Thomy s názvem Oslnivé barvy japonského podzimu. Podrobné informace na http://www.plzen. eu a na http://www.bezejmenna. name. Foto autor| Foto: Ladislav Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Víc atrakcí pro rodiny s dětmi, řada novinek. 28. říjen v Plzni 7.10.2015


PLZEŇ Bohatší program nabídnou v letošním roce oslavy vzniku Československé republiky 28. října. Zdarma nebo za symbolické vstupné 28 korun se otevřou veřejnosti místní turistické cíle, připraveny jsou také komentované prohlídky atraktivních míst, jakými jsou Měšťanská beseda, radnice či Loosovy interiéry. Mezi letošní novinky patří otevření areálu DEPA2015, centra Moving Station na Jižním předměstí či nového Muzea knihtisku. Akci každoročně navštíví na 40 tisíc lidí. „Je plzeňským unikátem, že se výročí 28. října neslaví jen oficiálně, ale že využíváme této příležitosti k tomu, abychom veřejnosti otevřeli Plzeň,“ říká náměstek plzeňského primátora Martin Baxa. Tradici zdejších oslav založila Plzeň v roce 2006 a letošní 97. významné státní výročí si takto připomeneme již podesáté. Program zaměřený na rodiny s dětmi a setkání přátel vyvrcholí tradičně slavnostním shromážděním na náměstí T. G. Masaryka, lampionovým průvodem a ohňostrojem. Oproti předcházejícím ročníkům se drobně upraví časový harmonogram, přizpůsobí se požadavkům rodin s malými dětmi a na Masarykově náměstí začne o půl hodiny dříve, v 17 hodin. O hodinu později se z Jagellonské ulice vydá průvod světel směrem na náměstí Republiky, kde v 18.30 začíná ohňostroj.


11

Plzeňské oslavy vzniku samostatného československého státu se snaží každým rokem přinést nějaké novinky. „Letos to budou prohlídky DEPO 2015 se Street Food Market či sousedské prohlídky v rámci projektu Skryté město. Lidem se otevře také Muzeum knihtisku nebo například zrekonstruované multikulturní centrum Moving Station na Jižním Předměstí,“ jmenuje Martin Baxa. Street Food Market nabídne na nádvoří bývalého depa a v prostorách autobusové haly na tři desítky stánků s kvalitním jídlem pouličního občerstvení. Příchozí se mohou těšit na zajímavý mix stánků, bister a food trucků - speciálně upravených vozidel pro přípravu a prodej jídla. Představí se tu plzeňský bar Amorvino se španělskými specialitami, Anděl Café či polévkárna Supa Supa. Vegetariánské bistro Satyr nabídne falafel s hummusem v rozpečené pitě či veganský hot dog s domácím kečupem a cibulovými kroužky, stánek American Hot Dogs si vás získá bezlepkovými párky, které obsahují 97% masa. Ochutnat budete moci i bavorské speciality či francouzské delikatesy včetně raclette. V 16 hodin začíná koncert hudební skupiny A29 ze Žiliny, který připomene pět let partnerství mezi Plzní a Žilinou Další novinkou jsou oblíbené sousedské procházky, které od 10 a 14 hodin nabídnou taktéž za zvýhodněnou cenu 28 korun sedm tras prohlídek. Je třeba se na ně však předem rezervovat. Zdarma do zoo, galerií i na věž V nabídce nechybí ani letos tradiční lokality. Zdarma nebo za 28 korun se otevře plzeňská zoo, historické podzemí, věž katedrály sv. Bartoloměje, Techmania Science Center, Západočeské muzeum, Muzeum loutek nebo Západočeská galerie v Plzni. Prohlídky Měšťanské besedy, radnice a Loosových interiérů jsou možné pouze s časovou vstupenkou, která je k dostání buď přes portál plzenskavstupenka.cz nebo v informačním centru, a to od 12. října od 9 hodin. Podle Jany Komišové z Odboru prezentace a marketingu plzeňského magistrátu by lákadlem pro Plzeňany mohly být také jízdy historickým autobusem, které připravily Plzeňské městské dopravní podniky. Historický autobus ŠKODA 706 RTO z roku 1964 bude vyjíždět od Muzea v Kopeckého sadech a zájemce doveze až do DEPO2015. Kompletní program je k dispozici na http://www.kultura.plzen.eu. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

V kostele našli kryptu plnou kostí 8.10.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

Petra Petříková

SUŠICE Hrobku plnou lidských kosterních ostatků objevili archeologové Západočeského muzea při průzkumu kostela Panny Marie v Sušici na Klatovsku. Dutinu našli díky geofyzikálnímu měření a pak ji prozkoumali mikrokamerou. V Sušici archeologové pracují postupně v etapách už od roku 2011. Od letošního srpna zkoumali kostel Panny Marie a jeho okolí. „Prováděli jsme tam geofyzikální měření v interiéru i v exteriéru. Na základě výsledků jsme vytypovali místa, která byla vhodná pro archeologický výzkum a tam jsme udělali sondy,“ popsal archeolog Západočeského muzea v Plzni a vedoucí výzkumu v Sušici Martin Čechura. Sondy provedené v exteriéru podle jeho slov odhalily zdivo z jiného kostela, než který na místě stojí dnes. „Nyní budeme řešit, co to je za kostel, jak je starý. Jestli je to románský kostel, který je v Sušici připomínaný v roce 1233, nebo jestli je to nějaká jiná středověká fáze farního kostela,“ řekl Čechura. V interiéru kostela měření radarem odhalilo celkem tři dutiny, které vědci prozkoumali mikrokamerou. Podle Čechury to byl teprve první nebo druhý případ, kdy byla mikrokamera použita při archeologickém výzkumu v západních Čechách. Díky kameře se přišlo na to, že dvě dutiny jsou zasypané a že ve třetí hrobce - v boční gotické takzvané Kabátovské kapli - je množství lidských kostí, které jsou navrstvené skoro až pod klenbu. Jsou to zejména lebky a dlouhé kosti. Byly sem přemístěny odjinud s největší pravděpodobností proto, aby se uvolnilo místo na přeplněném hřbitově. Středověký hřbitov totiž musel být vysvěcený a ohraničený, nejčastěji kamennou hradbou. A protože ve městech nebylo místa nazbyt, tak prostor hřbitova byl poměrně omezený. „To znamená, že plocha hřbitova se poměrně rychle zaplnila. Ty hroby se tam ukládaly ve vrstvách a zároveň se při výkopech nových hrobů narušovaly ty staré. A s těmi kostmi bylo potřeba nějak naložit, jedním ze způsobů tedy bylo to, že se ty kosti vyjímaly a uskladňovaly se na jiných místech. Proto byly vystavěny kostnice. Byly to samostatné stavby a nebo se využívaly různé jiné již existující prostory,“ vysvětlil Čechura. Podotkl, že tyto nalezené kosterní ostatky nebudou archeologové dále zkoumat a ponechají je na místě. A jak staré mohou být? Podle Čechury lze říci, že kosti mohou pocházet z doby od založení hřbitova až do doby, kdy


12

se tam přestalo pohřbívat. „To znamená zhruba od 13. nebo 14. do 19. století,“ řekl Čechura. Doplnil, že v Sušici bylo objeveno i množství cenných artefaktů. Například stříbrný vídeňský fenik ze 14. století, dále osmnácticentimetrový bronzový kříž nebo části růženců včetně takzvaných páteříků, tedy skleněných korálků, které se vyráběly v šumavských sklárnách. Výzkum kostela a okolí je kromě vědeckého poznání přínosem i pro majitele objektu. Ten díky archeologům ví, v jakém stavu jsou dutiny v kostele. Například, že se do nich nestahuje spodní voda. *** Fakta Kostel Panny Marie Kostel Panny Marie se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1233. Sloužil jako farní kostel ještě před založením středověkého města. Ve 14. století měl být v Sušici založen klášter řádu Augustiniánů, ale s největší pravděpodobností nikdy nebyl dokončen. V průběhu středověku sloužil kostel Panny Marie jako hlavní městský kostel a kolem něj byl hřbitov. Foto popis| Pohled kamerou Jiří Šindelář z geodetické firmy ukazuje obsah hrobky na monitoru s obrazovým přenosem z mikrokamery. Foto autor| Foto: Pavel Němeček, ČTK O autorovi| Petra Petříková, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Kurátorka a vrátný dostali podmínku 8.10.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Plzeňský kraj Západočeské muzeum v Plzni

(pp, pek)

Plzeň Bývalá kurátorka Západočeského muzea Tamara Hájková a vrátný Jan Duroň dostali ve středu u plzeňského soudu podmíněné tresty za krádeže historických knih. Podle rozsudku z muzea odnesli desítky tisků, které prodávali v Praze v antikvariátu. Oběma obžalovaným soud vyměřil dva roky vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu 40 měsíců. Verdikt zatím není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro podání odvolání. Způsobená škoda byla původně vyčíslena na zhruba půl milionu korun. Nyní ji soud upřesnil na 405 tisíc korun. „Knihy, které se podařilo zajistit, se vydají zpět muzeu. Za zbylé musejí obžalovaní zaplatit náhradu škody,“ řekla soudkyně Okresního soudu Plzeňměsto Bohdana Kučerová. Podle spisu obžalovaní kradli a prodávali knihy v době od roku 2009 do roku 2012. Inventura, kterou muzeum provedlo, prokázala, že v depozitáři chybí 200 knih z 16. až 18. století. Hájkové a Duroňovi se během vyšetřování podařilo prokázat krádež 70 výtisků, oni sami přiznali třicet krádeží. Oběma hrozilo až pět let vězení. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Půlmaraton běží silní Keňané i Ukrajinci. Odolá rekord? 9.10.2015


— Ervín Schulz

PLZEŇ Keňan Henry Kemboi, vítěz letošního půlmaratonu v Budapešti s osobním rekordem 1:04:18, jeho krajan James Emuria, druhý z marathonu v Antverpách, ale také skvělí běžci z Ukrajiny Viktor Starodubcev (OR 1:05:45), Orest Babjak a Eduard Hapak. To jsou největší hvězdy 8. ročníku ČEZ Plzeňského půlmaratonu, který se zítra běží v historickém centru Plzně. „Mezi ženami patří k největším adeptkám na vítězství Etiopanka Sebeta, Rumunka Cirlanová či ukrajinské běžkyně Jaremčuková s Ugrenčukovou,“ vypočítává Roman Sladký z pořádající agentury ProSport Activities. Hlavně ke keňskému vytrvalci Kemboiovi, členovi maďarské běžecké skupiny Zoltana Benedeka, ale směřují naděje na překonání rekordního času Plzeňského půlmaratonu. Ten od loňska drží jeho krajan Kimaiyo výborným výkonem 1:04:24 hod. Přestože se před rokem běželo na hodně rychlé trati na Borských polích, i na sedmikilometrovém okruhu v centru města by se mělo zítra běžet svižně.


13

„Se závodní skupinou Zoltana Benedeka spolupracujeme od prvního ročníku a jeho běžci jsou zárukou vysoké kvality,“ míní Sladký. Sedmikilometrový okruh, který se poběží třikrát, má start a cíl přímo na náměstí Republiky. Vytrvalce povede mimo jiné okolo Divadla J. K. Tyla, sadovými okruhy kolem Západočeského muzea, zbytků historických hradeb či františkánského kláštera. Část okruhu vede také okolo fotbalové Doosan Arény. V úterý bylo do hlavního závodu přihlášeno 523 běžců. „Konečné číslo by se mělo vyšplhat k sedmi stovkám. K tomu očekáváme ještě okolo dvou set účastníků rodinného běhu a firemních štafet.“ Na trati půlmaratonu, který startuje ve 13 hodin, budou i tři „tempomakeři“ (poběží na čas 1:45, 2:00 a 2:15 hod.). „Vodič je ideální, aby výkonnostní běžci dosáhli svého cíle. My jim držíme tempo, motivujeme na trati, komunikujeme s nimi,“ říká jeden z tria Jiří Mašek. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Výstava nabídne výtvarné cestování časem 15.10.2015


— Gabriela Špalková

PLZEŇ Unikátní výtvarné cestování časem přinese mimořádná retrospektivní výstava Bienále kresby nazvaná Jiný pohled – tvorba laureátů Bienále kresby Plzeň 1996 – 2014. Začíná dnes a potrvá až do 29. listopavu ve třech plzeňských výstavních síních a galeriích – v Západočeském muzeu, v Galerii města Plzně a v Galerii Jiřího Trnky. Výstava úzce souvisí s výročním evropským a světovým zasedáním IAA, International assotiation of Art, Mezinárodní umělecké asociace, které rovněž koná v těchto dnech v Plzni. Organizátoři si vytýčili ambiciózní cíl – zmapovat prostřednictvím výstavy jiný pohled umělecké cesty všech laureátů bienále. Vedle oceněné kresby bude vystavena i současná tvorba umělců. Prezentovat se bude tedy nejen kresba, ale jednotlivé expozice obsáhnou všechny formy výtvarného umění – grafiku, malbu, sochy, sitespecific art, tvorbu in situ, konceptuální umění, video i animace. V Plzni se tak představí téměř dvě stovky uměleckých děl od 67 výtvarníků ze čtyř kontinentů. „Kolekce plánované podzimní výstavy je určena exkluzivně pro Plzeň, jinde ji prezentovat nebudeme. Konference bude skutečným vyvrcholením dosavadní téměř dvacetileté činnosti a spolupráce Bienále kresby Plzeň s českými a zahraničními partnery,“ charakterizuje výkonná ředitelka Bienále Gabriela Darebná. „Rozhodli jsme se představit laureáty ze všech ročníků nejen kresbami, ale i pohledy do jejich další a nové tvorby. Představit kresbu a myšlenku Bienále tak, jak jsme je vnímali od počátku a vnímáme stále. Někteří z umělců již nejsou mezi námi, ale podařilo se nám získat jejich díla,“ říká hlavní kurátorka výstavy Dana Doricová. „Od počátku bylo cílem Bienále podporovat kresbu. Bylo to v období, kdy do výtvarného umění vstupovaly a začaly v něm převládat alternativní formy a nové technologie, které zatlačovaly do pozadí klasické disciplíny,“ připomíná počátky Dana Doricová. Bienále kresby Plzeň každoročně jen potvrzuje významnou pozici kresby a její nezastupitelnost ve výtvarném umění. A výstava Jiný pohled je toho jedinečným důkazem. Foto popis| Instalace V Západočeském muzeu v Plzni dnes začne výstava Jiný pohled – tvorba laureátů Bienále kresby Plzeň 1996 – 2014. Foto autor| Foto: L. Němec, MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Západočeské muzeum dostalo pokutu za expozici 24.10.2015


(ČTK)

BRNO, PLZEŇ Západočeské muzeum v Plzni dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 175 tisíc korun za stálou expozici, která přibližuje historii a vývoj kraje. Pokuta je pravomocná, potvrdil ji předseda ÚOHS Petr Rafaj. Expozici muzeum otevřelo před dvěma lety. Antimonopolní úřad muzeu vytkl, že v tendru mohly uspět pouze firmy, které využívaly jen svých kmenových zaměstnanců. Nemohly tak technickou kvalifikaci prokázat díky odborníkům najatým mimo zaměstnanecký poměr. Ředitele muzea Františka Frýdu pokuta mrzí, za podmínkami nastavenými ve výběrovém


14

řízení si nicméně dál stojí. „Údajně jsme diskriminovali drobné živnostníky, ale měli jsme před sebou expozici za 30 milionů korun, čas osm měsíců. Nedovedu si představit, jak bych s partou živnostníků bez specifických zkušeností dělal tak velkou atypickou expozici,“ řekl Frýda. Muzeum má podle něj s výběrovými řízeními špatné zkušenosti, řešilo už problémy s firmou, která způsobila na jednom z objektů nemalou škodu. „Ve hře byla evropská dotace, chtěli jsme mít jistotu, že splníme termíny. Proto jsme chtěli firmu, která má aspoň 15 trvalých pracovníků a nějaké reference,“ dodal Frýda. Novou expozici s názvem Pohledy do minulosti Plzeňského kraje muzeum představilo předloni v dubnu. Dělí se na archeologickou a historickou část. Scénicky pojatý zážitkový prostor na téměř 900 metrech čtverečních obsahuje tisíce sbírkových předmětů. Lidé se s nimi seznámí moderní formou, nechybí dotekové obrazovky či 3D projekce. Projekt stál zhruba 28,2 milionu korun, téměř 24 milionů poskytla EU. Muzeum bylo za podmínky ve výběrovém řízení podle Frýdy potrestáno vlastně dvakrát – kromě pokuty od ÚOHS mu také Regionální operační program částečně zkrátil přiznanou dotaci. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Za symbolické vstupné poznáte chlouby Plzně 27.10.2015


Barbora Němcová

Na 40 tisíc lidí navštěvuje plzeňské oslavy vzniku Československé republiky. Lidem se otevírají turistické cíle za snížené vstupné, program vyvrcholí ohňostrojem. PLZEŇ Už desátým rokem si připomíná Plzeň výročí vzniku Československé republiky 28. října originálním způsobem. Kromě tradičního pietního aktu, který se odehraje na náměstí T. G. Masaryka od 17 hodin, se celé město otevírá návštěvníkům. Více než dvě desítky míst zvou k návštěvě buď zcela zdarma, nebo za symbolické vstupné 28 korun. Dlouhé fronty se každoročně táhnou tento den například před zoologickou zahradou, kam míří tisíce lidí. Zahrada z tohoto důvodu na sváteční výrazně snížené vstupné láká letos až do 1. listopadu. Kromě toho se mohou lidé za 28 korun podívat také do synagogy - Velké i Staré, Plzeňského historického podzemí, Techmania Science Centra nebo Západočeského muzea. I letos se otevřou prostory, které jsou veřejnosti běžně nepřístupné. Zájemci s časovou vstupenkou mohou navštívit interiéry Měšťanské besedy, radnice i Loosových interiérů. Tradici těchto oslav založila Plzeň v roce 2006. „Plzeňské oslavy vzniku samostatného československého státu přináší každý rok řadu novinek. Letos to budou prohlídky DEPO 2015 se Street Food Market či sousedské prohlídky v rámci projektu Skryté město. Lidem se otevře také Muzeum knihtisku nebo například zrekonstruované centrum Moving Station na Jižním Předměstí,“ říká první náměstek primátora Martin Baxa. Celodenní program zakončí od 17 hodin na náměstí T. G. Masaryka vzpomínkový akt, o hodinu později odsud vyjde lampionový průvod a v 18.30 hodin vše vyvrcholí ohňostrojem. Do Průvodu světel se každoročně zapojuje kolem pěti tisíc lidí, zejména rodin s dětmi. Ostatní se musí od 18 hodin připravit na dopravní omezení, která se na zhruba hodinu dotknou tramvajové linky číslo čtyři, ale i jedna a dva, Františkánské ulice i náměstí Republiky. Výběr z programu Plzeňské oslavy výročí vzniku Československa * Veřejnosti se otevřou jindy nepřístupné prostory Měšťanské besedy, radnice a Loosových interiérů (Klatovská 12, Bendova 10). Vstup je možný pouze s časovou vstupenkou. Kromě toho se jako v minulých letech otevře řada turistických cílů za symbolických 28 korun nebo zcela zdarma. Lidé mohou zamířit například do zoo, synagogy, historického podzemí, Techmania Science Centra nebo Západočeské galerie v Plzni. * Letošní novinkou budou prohlídky DEPO 2015 se Street Food Marketem či sousedské prohlídky v rámci projektu Skryté město. Celodenní program vyvrcholí vzpomínkovou akcí na náměstí T. G. Masaryka v 17 hodin, tedy o půl hodiny dříve než v předcházejících letech. Lampionový průvod má seřadiště v Jagellonské ulici, poté projde přes Klatovskou třídu, Smetanovy sady, Kopeckého sady a Františkánskou ulici na náměstí Republiky, vycházet bude v 18 hodin. Vše zakončí v 18.30 hodin ohňostroj. * Kompletní program naleznete na stránkách akce.plzen.eu Foto popis| Lampionový průvod Oblíbená součást programu oslav. Foto autor| Foto: MAFRA O autorovi| Barbora Němcová, redaktorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj


15

Moderní byt

ZA KULTUROU 15.10.2015

Moderní byt str. 124 Za kulturou JANA POLOMOVÁ Západočeské muzeum v Plzni

SNY MALÍŘKY TOYEN Unikátní výstava česko-francouzské surrealistky Toyen představuje pod názvem Vidím, neboť je noc obrazy zapůjčené z mnoha významných státních i soukromých sbírek. Výstavu připravilo Museum Kampa také jako poctu Medě Mládkové, která se s autorkou přátelila, při příležitosti oslav jejích 96. narozenin. Bohatý doprovodný program zahrnuje komentované prohlídky i dílny pro rodiče s dětmi. 5. 9. 2015 - 3. 1. 2016 KONTAKT: MUSEUM KAMPA - NADACE JANA A MEDY MLÁDKOVÝCH, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, http://www.museumkampa.cz ARCHITEKTURA JAKO UMĚNÍ I VĚDA Možnost nahlédnout současnou architektonickou tvorbu nabízí Dům umění v Českých Budějovicích skrze výstavu Pezo Von Ellrichshausen - Konečný formát. Architekti jednoho z nejrespektovanějších studií vnímají architekturu jako spojení umění a vědy a jako jeden z výrazových uměleckých prostředků. Značný přesah k výtvarnému umění je patrný z mnoha jejich staveb, návrhů a studií, které jsou zde prezentovány prostřednictvím sérií jejich kreseb a maleb. 22. 10. - 19. 11. 2015 KONTAKT: DŮM UMĚNÍ / GALERIE SOUČASNÉHO UMĚNÍ, náměstí Přemysla Otakara II. 38, České Budějovice, http://www.c-budejovice.cz KÁVOVÉ SETY OVĚNČENÉ CENAMI Ladislav Sutnar byl malíř, grafik, návrhář loutek i dřevěných hraček a mimo jiné také designér porcelánových a skleněných souprav, které jsou právě k vidění v Západočeském muzeu v Plzni pod názvem Ladislav Sutnar -užitá tvorba. Držitel mnoha prestižních ocenění získaných především v zahraničí se narodil právě v Plzni, a město proto připravilo projekt Návrat Ladislava Sutnara, jehož je výstava součástí, jako připomenutí si této celosvětově uznávané osobnosti. 14. 5. - 8. 11. 2015 KONTAKT: ZÁPADOČESKÉ MUZEUM V PLZNI, Kopeckého sady 2, Plzeň, http://www.zcm.cz Foto autor| FOTO: ARCHIV GALERIÍ

Naše rodina

Plzeň, město kultury a parků 13.10.2015 Jan Šulc

Naše rodina str. 6 Tip na výlet Západočeské muzeum v Plzni

Dnes vám nabídneme trochu jinou Plzeň, než jste zvyklí vídat v historických publikacích. Ačkoli ani tentokrát dějiny opominout úplně nelze, protože v tak starodávném městě, jakým tato západočeská metropole je, na vás takříkajíc dýchají na každém rohu. Nicméně se budeme snažit vidět Plzeň takovou, jakou ji vidí Plzeňan, když se prochází ulicemi, parky a místními zákoutími. Navzdory našemu předsevzetí, že půjde o procházku ryze obyčejnou, nelze přece jen zapomenout na fakt, zeje evropským městem kultury pro rok 2015, a proto se blíže podíváme alespoň na její divadelní minulost i současnost a vlastně trochu i budoucnost. Začínáme u dominanty horní části sadů Pětatřicátníků a tím je tzv. Velké divadlo, hlavní scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla. V průběhu devatenáctého století fungovaly v Plzni různé divadelní spolky, které hrály nejprve po hostincích a dokonce i na radnici. I když postupem času vznikaly i objekty určené speciálně provozování „kumštu", nebyla jejich kapacita s přibývajícím obyvatelstvem dostatečná. Proto byla v roce 1896 konečně vypsána architektonická soutěž na stavbu nové, reprezentativní budovy. Mělo to jen jeden háček: Cena se neměla vyšplhat přes tři sta padesát tisíc zlatých. Ze soutěže vyšel vítězně návrh profesora architektury Antonína Balšánka, jehož


16

konzervativnější, novorenesanční pojetí městskou radu zaujalo nejvíce, i když původně byl až čtvrtý. Zřejmě splnil i požadavky na rozpočet, takže započetí stavby již nic nebránilo. Stánek umění otevřen počátkem století Mezi lety 1899 až 1902 vznikl stánek umění pro 1150 diváků, kteří mohli 27. září 1902 sledovat slavnostní představení opery Libuše od Bedřicha Smetany. Dnes je kapacita hlediště přesně čtyři sta čtyřicet čtyři míst k sezení a návštěvníky v interiéru upoutá nejen krásná štuková výzdoba sochařů Viléma Amorta a Otakara Wintera, ale hlavně velmi bohatě zdobený skleněný lustr od pražské firmy Suda a Kotěšovec. Foyer zdobí busty významných osobností plzeňského divadelnictví, v čele s Josefem Kajetánem Tylem, stropní malby Františka Fróhlicha pak znázorňují alegorie hudby, tance, tragédie a činohry. Při odchodu od Velkého divadla si ještě všimněme jedné zajímavosti. Jeho průčelí je totiž natočeno tak, aby svíralo s okolními ulicemi úhel 45 stupňů. Po jedné z těchto ulic se vydáme. Kráčíme sady Pětatřicátníků a náhle se po naší levé straně objeví budova, jež je nadmíru zajímavá. Nové divadlo, které působí mezi ostatními stavbami v okolí trochu jako zjevení, a to nejen proto, že se jedná o jedno z mála nových divadel, postavených za posledních několik desetiletí. Ideově ho navrhla portugalská architektonická kancelář Manuel Graca Dias & Egas José Vieira Arquitectos - Contemporánea Lda. Návrh byl bohužel finančně neúnosný, a proto realizaci projektu dostala za úkol společnost Helika a. s. pod vedením akademického architekta Ing. Vladimíra Kružíka, která se s tímto úkolem popasovala velice důstojně. Stavba byla vybudována v letech 2012-2014 a kapacita hlediště je 461 divák. Dominantním architektonickým prvkem objektu se stalo odbornou i laickou veřejností oceňované vstupní průčelí. Tato „opona" je z bílého litého betonu se čtyřiceti otvory oválného tvaru, z nichž třemi se do budovy vchází. Jakmile si prohlídneme tento unikát, vrátíme se k Velkému divadlu, protože odtud náš výlet bude pokračovat. Zeleň, kam se podíváš Volně dojdeme do příjemně zrekonstruovaných Smetanových a Kopeckého sadů. Ty, stejně jako ostatní plzeňské parky v blízkosti centra, vznikly díky zbourání městských hradeb za působení purkmistra Martina Kopeckého v letech 1828-1850. Milovník historie si povzdechne, protože městské opevnění je v každém městě, ve kterém se dochovalo, turisty velmi vyhledáváno a ceněno. Plzeňané ale zbudováním těchto odpočinkových zón získali místo pro milenecké schůzky, nebo možnost posedět si jen tak na lavičce ve stínu mohutných stromů. Třeba nad dobrou knihou, k čemuž vybízí i fakt, že se zde nalézají hned tři knihovny. Studijní a vědecká Plzeňského kraje, Města Plzně a Západočeského muzea. Máme vlastně ještě jeden důvod, proč navštívit poslední zmíněnou knihovnu, a to Západočeské muzeum samotné. Jedná se o krásnou ukázku novorenesance od architekta Josefa Škorpila, v podobě čtyřpatrové stavby z let 1885-1889. V přízemí budovy je výborná kavárna, kde nabereme nové síly u dobré kávy. Po krátkém posezení pokračujeme dál, jako bychom kopírovali trasu městského opevnění. Pocta velkému loutkoherci Brzy nás přivítají další z plzeňských sadů, pojmenované po významné osobnosti. Tentokrát Šafaříkovy. Byly založené sice až v devadesátých letech devatenáctého století, ale patří k nejmalebnějším. Najdeme zde okrasné dřeviny, typické upravené trávníky, zkamenělý strom araukarit, ale co je pro nás nejdůležitější, poctu významnému umělci, který neodmyslitelně k Plzni patří, Josefu Skupovi. Jde o sochu Taťuldy Spejbla a uličníka Hurvínka. Zpátky k zeleni Projdeme Křižíkovými sady a neomylně se blížíme k sadům 5. května, které dělí od Štruncových s fotbalovým stadionem Viktorie Plzeň jen průchod pod hlavní silnicí. Jedná se vlastně ojeden park se dvěma názvy. Než ho navštívíme, nesmí naší pozornosti uniknout Černá věž. Svého času, tedy od počátku šestnáctého století, sloužila jako vodárenská. Voda z řeky byla čerpána do nádrže ve špici věže a odtud samospádem napájela kašny na náměstí, dnes je to náměstí Republiky. Ve věži se do dnešních dnů dochovala část čerpacího stroje z roku 1847. Tolik z historie a zpět k městské zeleni v sadech pod věží. Pokud nám přeje počasí, jistě nepohrdneme posezením v tomto příjemném prostředí, nadmíru vhodném k relaxaci, a fotografové také ocení zdejší fotogenická zákoutí. Umělé jezírko nabízí i možnost krmení ryb a pro naše malé ratolesti jsou zde roztodivné prolézačky ve tvaru lidských obličejů. Město zasvěcené pivu


17

Náš výlet po Plzni snad ani nelze zakončit jinak, než posezením v některých z hospod a hospůdek, kterých jsou v tomto městě přehršle. Proto se, dobře odpočinutí, vydáme směrem k náměstí Republiky. Půjdeme Veleslavínovou ulicí, znenadání se před námi objeví nenápadné, ale o to zajímavější Pivovarské muzeum. Nachází se v autenticky zachovalém právovárečném domě, který je sám o sobě stavební památkou celorepublikového významu. Dozvíme se zde, jak se pivo v dávných časech vařilo, v jakých hospodách se čepovalo a z čeho se pilo. Ve sklepě můžeme obdivovat také středověkou studnu. A to již se ocitáme na centrálním náměstí, kterému dominuje nejen katedrální kostel svatého Bartoloměje a Morový sloup z roku 1681, ale od 29. července 2010 i tři nové kašny. Znázorňují chrta, velblouda a anděla. Všechny tyto atributy si architekt Ondřej Císler vypůjčil z městského znaku a se svým návrhem uspěl v soutěži mezi dalšími čtyřmi desítkami účastníků. Procházka Plzní je u konce, teď už nám zbývá jen najít si tu sobě milou hospůdku... *** Josef Skupa, loutkář světoznámého věhlasu, se narodil ve Strakonicích. Po ukončení uměleckoprůmyslové školy musel záhy narukovat. V Evropě právě probíhala první světová válka. Brzy byl však převelen z Uher do Plzně. Zde začal spolupracovat s divadlem, pro které zpočátku navrhoval kulisy. Nedlouho poté se ale seznámil s jistým Karlem Novákem, který provozoval amatérský loutkářský soubor. Loutky mu učarovaly a už u nich zůstal. Jeho nejoblíbenější postavou se v těchto časech stal Kašpárek, obětí jeho šprýmů se sám při lv představeních dobrovolně stával. Po čase bylo třeba soubor obohatit a tak v roce 1923 přišel na svět Spejbl a roku 1926 Hurvínek. Za druhé světové války byl Josef Skupa vězněn za poslech zahraničního rozhlasu v drážďanské věznici. I zde rád svým loutkoherectvím bavil okolí, tentokrát své spoluvězně. Po skončení války se divadlo, v této době již nazývané Spejbla a Hurvínka, přesouvá do Prahy. Nasazuje osvědčený repertoár z dob První republiky a sklízí opět velký úspěch. Tady už ale začíná jiný příběh. Foto popis| Prostranství před Západočeským muzeem Foto popis| Hurvínek a Taťulda Foto popis| Klidná zákoutí v sadech 5. května Foto popis| Stará vodárenská věž Foto popis| Usmívající se tváře Foto autor| Foto: autor

Pro výuční list do Dobřívi 20.10.2015

Naše rodina str. 8 Tip na výlet Západočeské muzeum v Plzni

Jana Semelková

Dobřív je malebná vesnička Podbrdska, která leží nedaleko Rokycan. Rokem 1995 počínaje se stala vesnickou památkovou zónou. Procházka obcí stojí za to: zachovalé roubenky, vodní hamr, ve kterém se můžeme lecčemu přiučit a mnohé se dozvědět, švédský most ze 17. století přes Padrťský potok, či pamětní místnost Jindřicha Mošny ve Staré hospodě jsou lákadlem vskutku zajímavým. Stejně příjemné je i místní okolí s krásnými lesy. První zmínky o výrobě železa na Dobřívi se datují od roku 1505. V té době zde stála železná huť s pecí „dýmačkou", v níž se z rudy tavilo železo. Huť patřila královské komoře, následně ji vlastnili Rožmberkové, od roku 1546 se stala součástí panství Jana staršího z Lobkovic, aby se roku 1692 vrátila do panství zbirožského. Tehdy v Dobřívi vznikl Hutní úřad, jenž tu působil do roku 1819. Dva hamry na jednom potoce V obci pracovaly dva hamry. Z Dolního zbyly dnes jen obvodové zdi, které si můžeme projako hlédnout nedaleko kamenného švédského mostu. Ostatně přes něj musíme přejít, abychom se dostali k revitalizovanému náhonu, po jehož břehu se dobereme k Vodnímu hamru, který je naším cílem. Zmíněný kamenný most byl postavený ve druhé polovině 18. století, ozdoben je barokními sochami svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého. Klene se nad potokem, který v letošním suchém roce připomínal spíš stružku.


18

Cesta kolem náhonu je příjemná, nenáročná, stinná. Během ní se můžeme kochat vzrostlými stromy a hlavně velmi pěkně udržovanými roubenými staveními. Však to je druhý důvod, proč do Dobřívi zamířit a celou ji projít. Roubenky jsou malované a hned nám je jasné, proč byla tato obec vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Hřebíky či motyky Příjemnou cestou kolem náhonu se tedy dostaneme k jedinečné národní technické památce. Zděná budova byla postavena počátkem 19. století na místě dvou starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Zdá se být skoro utopená pod hrází rybníka. Barokní portálek v průčelí nás naláká ke vstupu a za chvíli si prohlížíme prostornou výrobní halu. Podél jižní stěny vedou vantroky napájené z propusti rybníka. Pojmou úctyhodné množství vody, asi devadesát kubických metrů, která se rychle řítí ke kaverně. Celou váhu nesou litinové sloupy. Pod vantroky je lednice, má okna pro pět vodních kol, ale instalována jsou jenom tři. Z toho dvě z nich pohánějí velké „kobyly" s bočním nadhazováním, jejichž kovací hlavy váží asi sto čtyřicet kilogramů. Pocházejí zřejmě z přelomu 19. a 20. století, kdy prošel celý hamr rekonstrukcí (1901). Jejich konstrukce vychází ze staletími ověřeného vzoru. Od raného středověku se na ní nic nezměnilo. Každé vodní kolo má výkon asi osm kilowatt. Třetí, zbývající kolo je určeno pro pohon podstropního transmisního rozvodu, na němž jsou připojeny měchy dmýchající do dvoukomorové výhně z počátku 20. století. Brusy pocházejí z poloviny 19. století, excentrické a klikové nůžky z druhé poloviny 19. století a lehký, dvouhlavý, chvostový hamr z roku 1930. Dále zaujme pozornost klasický kovářský měch, dvoučinný válcový měch, zkružovací stroj na obruče, stojanové vrtačky na ruční pohon, lochovačka, vřetenový lis na formování lopat, polní výheň a velké množství běžného kovářského nářadí. Oheň ve výhni hoří, kola se točí, kovář-průvodce předvádí práci na malém chvostovém bucharu a na kovadlině vyková návštěvníkům na památku překrásný hřeb s půlkulatou hlavou, jaké se dnes vyrábějí jenom na zakázku pro historické objekty. K vodě nebo do pamětní síně V hamru trvala komentovaná prohlídka asi tak hodinku. Naplněni poznatky jsme obešli jeho budovu a zašli k blízkému rybníku. Malebná vodní plocha nás osvěžila, zvlášť když sluníčko ten den pálilo o sto šest. Po chvilce odpočinku na břehu jsme překročili po můstku vodní tok a vrátili se do centra ke kamennému mostu. Nedaleko něj se totiž nachází v objektu Staré hospody pamětní síň Jindřicha Mošny, pobočka Západočeského muzea v Plzni. Nová stálá expozice s elektronickým průvodcem byla otevřena před deseti lety - v roce 2005. Jindřich Mošna a Dobřív Jindřich Mošna se narodil 8. srpna 1837 v pražském Karlině. Jeho tatínek byl kovář z Plzně, měl dílnu tamtéž a pak i ve Vršovicích. Jindřich začal po základní škole studovat na německé reálce u piaristů v Panské ulici, studium však nedokončil. Nevyhovoval mu německý duch školy, ale také na tom rodina nebyla finančně nejlépe a peněz na Jindřichovo vzdělání se nedostávalo. Proto otec rozhodl, že se jeho syn vyučí mosazníkem u strýce Boehma. Práce s kovy Jindřicha zajímala, ale víc ho lákalo divadlo. Často sledoval z galerie představení ve Stavovském nebo novoměstském divadle. Po vyučení vyrazil na zkušenou do Vídně. Tam se zdokonaloval v řemesle, ve volných chvílích zpíval v kostelním sboru a posléze se stal statistou v Josefském divadle. Divadelnímu světu propadal víc a víc, až se mu herectví stalo cílem, toužil opustit řemeslo a chtěl se stůj co stůj stát hercem. Poprvé veřejně vystoupil na jednom vídeňském jevišti jako tanečník za nemocného člena baletu, pak přišly další epizódni sólové role. Ve Vídni strávil Jindřich Mošna čtyři roky, do rodné Prahy se vrátil v roce 1859 a nastoupil jako tovaryš u strýce Boehma. Zároveň bral soukromé hodiny dramatického umění u režiséra Pavla Švandy ze Semčic. Když pověsil řemeslo na pověstný hřebík, s divadelní společností principála Prokopa kočoval po Čechách. Pak se připojil k Štanderově společnosti, posléze přešel k českoněmecké společnosti Siegeově a po nějaké době se vrátil k Štanderovi. V roce 1863 nadaný herec úspěšně působil v kamenném divadle v Plzni a o rok později poprvé vystoupil v Prozatímním divadle v Praze v odpoledním představení Shakespearova Julia Caesara. Od té chvíle patřil Jindřich Mošna k předním představitelům vážných charakterních i veseloherních rolí Národního divadla. Za svůj život ztvárnil víc než pět set postav. Jindřich Mošna se oženil 22. listopadu 1869 s Josefinou Jedličkovou, dcerou hospodského a řezníka z Dobříva. Do ženiny rodné vsi zajížděl často, toulal se po lesích a chodil na houby. Rád sedával se sousedy a dovedl bravurně napodobit všechny štamgasty tamní hospody. Dobřív byl jeho kouzelným místem. Tam jezdil načerpat síly a inspiraci k další divadelní práci. Zemřel v Praze 6. května 1911.


19

VODNí HAMR DOBŘÍV Národní technická památka z 16. století je otevřena od úterý do neděle v období od 1. dubna do 31. října v 9 až 17 hodín. Poslední komentovaná prohlídka s předvedením provozu hamru začína v 16 hodin. Objekt spravuje Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Vstupné: základní 30 Kč; zlevněné 15 Kč (děti, studenti, senioři); zdarma děti do 6 let a ZTP. Zájezdy se mohou objednávat na telefonním čísle 378 370 702 nebo prostřednictvím e-mailu: mailto:[email protected] DOBŘÍV je malebná vesnička rozprostírající se na březích Padrťského potoka. První zpráva o ní je datována rokem 1325. V současné době v ní žije přes 1200 obyvatel. Krásou upoutá rovněž okolí obce, zejména hluboké lesy lákají návštěvníky k dlouhým procházkám a houbaření. Dnes k Dobřívu patří ještě osada Pavlovsko se 170 lidmi, která je asi tři kilometry severozápadně od obce na hlavní trase do Rokycan. Do katastru Pavlovská náleží také celý lesní masiv Žďár. MUZEJNÍ MENU: I ukázky práce kovářského řemesla I překování a ostření ručního nářadí > „zrychlený kurz" kovářského řemesla (pro úspěšné absolventy je připraven „výuční list") » suvenýry jako jsou podkůvky, zvonce, kované hřebíky, klínky I Hamernický den - třetí sobota v květnu; tradiční akce spojená se soutěží „Dobřívsky cvoček" pro kovářské učně a studenty středních škol. Foto popis| Jako pražský Karlův je i dobřívsky -most zdobený barokními sochami Foto autor| Foto: Karel Semelka a archiv

Plzeňský deník

Plzeň se přátelí s Takasaki už čtvrt století 2.10.2015

Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni

DANA VESELÁ

Oslavy partnerství přivedly do Plzně mistry čajových obřadů, ikebany i kaligrafie Plzeň – Týden dílen a přednášek s mistry japonských umění v oblasti kaligrafie, bonsají, ikebany nebo čajového obřadu začal včera v Plzni. Právě jím Plzeň oslavuje 25leté partnerství s více než devět tisíc kilometrů vzdáleným japonským městem Takasaki. Smlouvu podepsali primátoři obou měst 1. srpna 1990. Nejdříve se spřátelily místní pivovary – Plzeňský Prazdroj a takasacký Kirin Beer. Obě města ale mají dost společného především v kultuře. V Takasaki znají Divadlo Alfa, hudebníky z plzeňské konzervatoře i Divadlo J. K. Tyla. V Plzni je velký zájem právě o čajové obřady, tvarování bonsají nebo ikebanu. „Obrovský úspěch tu zaznamenala také skupina japonských bubeníků Yorimasa Daiko,“ připomněla Jana Švábková z plzeňského magistrátu. Zájem o Japonsko je dokonce tak velký, že naplánované worshopy a dílny jsou vždycky brzo obsazené. „Na kaligrafii je už dokonce 40 náhradníků,“ přiznal jeden z organizátorů Ivo Hucl z Bezejmenné čajovny u zámku Kozel na jižním Plzeňsku. Dílny a přednášky jsou možností, jak se setkat s mistry a umělci z Japonska a více se dozvědět o kultuře země vycházejícího slunce. Například Masaki Shimada, který se věnuje bonsajím, je překvapen obrovským zájmem Plzeňanů o tento obor. „V Japonsku začala být bonsaistika vnímána trochu jako hobby pro důchodce,“ poznamenal s nadsázkou a pochvaloval si, že v Plzni chodí na přednášky a dílny mladí lidé a vodí s sebou i děti. Yoji Suzuki přijel do Plzně předvést čajový obřad a připomíná, že více než formální stránky je při něm důležitá harmonie a chuť spolu vycházet. „Dnešní doba překypuje střety a konflikty. Čajový obřad je naopak symbolem harmonického soužití,“ podotkl mistr. Plzeň má kromě Takasaki uzavřené partnerství také s německým Regensburgem švýcarským Winterthurem, belgickým Lutychem, francouzským Limoges, slovenskou Žilinou a americkým Birminghamem. Program oslav Pátek 2. 10. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje 12:00 – 18:00 hod. Dílna tvarování bonsají Lektoři: Masaaki Shimada, Kyoko Shimada Sobota 3. října Západočeské muzeum v Plzni 10:00 – 12:00 hod. Dílna kaligrafie Lektoři: Osamu Kobayashi 14:00 – 16:30 hod. Dílna kaligrafie Lektoři: Osamu Kobayashi Neděle 4. října Západočeské muzeum v Plzni 10:00 – 12:00 hod. Dílna čajového obřadu Lektoři: Yoji Suzuki, Michiyo Fukushimavíce na http://www.plzen.eu


20

Foto popis| JAPONSKÉ UMĚNÍ. Michiyo Fukushima předvedla včera ve vědecké knihovně čajový obřad. Toto umění bude znovu k vidění v neděli, tentokrát v Západočeském muzeu v Plzni. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Vaiz Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 2c630ae0-d577-474c-b84d-31177fbff653

Západočeské muzeum v Plzni má unikátní soubor, který dokumentuje zrekvírované zvony 5.10.2015

Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni

HANA JOSEFOVÁ

Aktuální výstava v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze představuje dějiny zvonařství v regionu, trvá do 1. listopadu Plzeň – Unikátní. Tak lze označit jeden ze souborů z fondů Západočeského muzea (ZČM) v Plzni. Zmiňovaná sbírka totiž obsahuje fotografie, podrobné popisy i odlitky zvonů, které byly v západních Čechách zrekvírované za 1. světové války. Zvony dokumentovali na nádraží Na plzeňském vlakovém nádraží bylo na přelomu let 1916/1917 shromaždiště zvonů, které byly zabrány v západních Čechách pro válečné účely. Dva plzeňští muzejníci a historici Fridolín Macháček a Josef Hanuš tehdy celé dny na nádraží stáli a zvony, které vojsko zabralo, dokumentovali; zapsali, v jakém kostele byly zavěšeny, kdo je odlil, popsali je i vyfotili. Z některých zabraných zvonů dokonce stihli udělat i sádrové odlitky. „Oba muzejníci tehdy ta dlouhá celodenní postávání na nádraží odstonali a vojákům se jejich činnost vůbec nezamlouvala,“ poznamenává Luděk Krčmář ze ZČM. Ale díky těmto dvěma mužům vznikla dokumentace, které nemá v České republice a ani na území tehdejšího Rakouska–Uherska obdoby; nikde jinde takto podrobný seznam a tolik odlitků zrekvírovaných zvonů pořízeno nebylo. K vidění je i úlomek Bárty ZČM nyní část této sbírky vystavuje v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze ve Františkánské ulici v Plzni. Výstava Obrazy z dějin plzeňského zvonařství je v letním refektáři otevřena do 1. listopadu. Připravil ji právě Luděk Krčmář, vedoucí Oddělení novějších dějin Oddělení novějších dějin ZČM. Na výstavě návštěvník uvidí historické snímky dnes již neexistujících zvonů, na panelech se dočte o nejvýznamnějších zvonařských rodech, které působily v Plzni i na dalších místech regionu, dozví se, z čeho se zvon skládá, přečte si informace o tom, jak probíhala rekvizice za 1. světové války, na informativních panelech je také podrobně rozepsán osud zvonů plzeňské katedrály sv. Bartoloměje. A právě úlomek slavného katedrálního zvonu, jemuž se lidově říkalo Bárta, je na výstavě také k vidění. Foto popis| LUDĚK KRČMÁŘ u sádrového odlitku zvonu, který byl umístěn na věži kostela sv. Vavřince v Kožlanech. Pochází z dílny plzeňského zvonaře Seitze a jde o největší objekt, který je k vidění na výstavě Obrazy z dějin plzeňského zvonařství. Foto autor| Foto: Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 09 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 09 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 09 ID| 30e982d7-62eb-4cb6-b46d-062085f611f6


21

Oslavy vzniku Československa opět zlevní vstupné na 28 Kč 7.10.2015


PAVEL KORELUS

Plzeň za tři týdny otevře tradiční i nová místa, DEPO nabídne kvalitní pouliční jídla Plzeň – Celodenní program pro rodiny s dětmi, který vloni navštívilo kolem čtyřiceti tisíc lidí. Tak už od roku 2006, kdy tradice vznikla, vypadají v Plzni oslavy vzniku Československé republiky. Letošní program, který město zaplní přesně za tři týdny ve středu 28. října, má stejné ambice. Chystá ale několik novinek. „Oslavy se snažíme každý rok něčím oživit. Letos v areálu DEPO2015 nabídneme festival pouličního jídla, kromě toho budou otevřeny další prostory, které zatím nebyly, zejména Moving Station neboli Jižák, zrekonstruovaný prostor nádraží na Jižním Předměstí, a také Muzeum knihtisku. Samozřejmě zůstaly zachovány desítky dalších cílů,“ řekl první náměstek primátora Martin Baxa. Místa, kam se 28. října můžete vypravit za symbolicky snížené vstupné 28 korun nebo zadarmo, najdete v tabulce. Vedoucí Odboru prezentace a marketingu plzeňského magistrátu Jana Komišová doplnila, že prohlídku některých míst by si Plzeňané měli zamluvit. „Tradičně velký zájem je o prohlídky Měšťanské besedy, radnice nebo Loosových interiérů. Je proto zapotřebí zarezervovat si časovou vstupenku, kterou bude možné od 12. října sehnat přes infocentra i přes službu Plzeňská vstupenka,“ uvedla. Festival pouličního jídla, který se bude konat v DEPU, má název DEPO Street Food Market. „Cílem této akce je jasně ukázat, že pouliční jídlo může být dobré a kvalitní. Tento trend je v poslední době oblíbený nejen v cizině, ale i u nás. V Plzni ho nastartovala zdejší bistra, která mají stále větší nabídku a některá se i rozrůstají. Rádi bychom Plzeňanům představili tento trend spolu se specialitami z Bavorska, Itálie, Latinské Ameriky, Vietnamu a dalších zemí. Jídla budou nevegetariánská i vegetariánská, také bezlepková. Všichni jsou zváni,“ zve koordinátorka akce Lucie Mata. Také do DEPA bude platit vstupné 28 Kč. *** Kam se podívat, co si prohlédnout Vstupné za 28 korun či zdarma: • prohlídky Měšťanské besedy, radnice a Loosových interiérů (Klatovská 12, Bendova 10) • Luftova a Meditační zahrada • Zoologická a botanická zahrada města Plzně a DinoPark • Pivovarské muzeum • Plzeňské historické podzemí • Velká synagoga včetně prohlídky věží • Stará synagoga (nově zpřístupněná galerie) • Věž katedrály sv. Bartoloměje (prohlídky se vrací do programu po umístění nových zvonů) • Techmania Science Center • Patton Memorial Pilsen • Západočeské muzeum • Národopisné muzeum Plzeňska • Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze • Muzeum loutek Plzeň • Muzeum strašidel • Galerie města Plzně • Západočeská galerie v Plzni • plzeňská sportoviště (bruslení na stadionu Home Monitoring Aréna, plavání v bazénu Slovany a Lochotín) • exkurze do Vodárny Plzeň • 28 plzeňských kilometrů (spolupráce s Klubem českých turistů, pochod 13, 11 a 4 km na rozhlednu Chlum, v ceně vstupného je špekáček, který si každý sám opeče) • DEPO 2015 (DEPO Street Food Market, skupina A29 ze Žiliny, výstavy, prohlídky...) • Muzeum knihtisku a knihy • Moving Station • Česká spořitelna, nám. Republiky • okružní jízdy historickým autobusem Škoda 706 RTO • Skryté město – sousedské procházky (od 10:00 a 14:00 hodin) Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| c440faf5-a7c3-4f78-b656-aff2215dba4a


22

Běžci zaplaví centrum Plzně. Čeká je půlmaraton 7.10.2015

Plzeňský deník str. 15 Sport Plzeňského kraje Západočeské muzeum v Plzni

KAREL SOPR

Největšími hvězdami sobotního závodu na 21,1 kilometru budou afričtí atleti Plzeň – Už nikoliv na periferii, ale v centru města se letos utkají běžci při osmém ročníku ČEZ Plzeňského půlmaratonu. Zázemí i start sobotního závodu na 21,1 kilometrů je na náměstí Republiky a sedmikilometrový okruh zavede účastníky do historických částí Plzně. „Po nějaké době opouštíme trať na Borských polích, která byla sice rychlá, ale vedla v průmyslové zóně a pro běžce i diváky byla dost fádní. Běhat v centrech měst je trend a imy jsme chtěli nabídnout závodníkům zajímavý okruh,“ říká hlavní organizátor Roman Sladký. Účastníci Plzeňského půlmaratonu poběží kolem katedrály svatého Bartoloměje, Divadla J. K. Tyla, Západočeského muzea a v přilehlých sadech. Část okruhu vede také kolem fotbalové Doosan Areny ve Štruncových sadech. Nová trať by podle Sladkého měla být atraktivní i pro doprovod závodníků. „Okruh se běží třikrát, diváci se navíc mohou přesouvat, vidět tak běžce během kola i několikrát a přitom je povzbudit nebo vyfotit,“ říká ředitel závodu. Zároveň Sladký upozorňuje, že běh ve městě s sebou nese značná dopravní omezení. „Centrum bude v den závodu od sedmi ráno do půl šesté přístupné jen pro pěší návštěvníky a tamní obyvatele. Od půl jedné do čtyř bude omezena i hromadná doprava,“ říká Sladký. Stejně jako v minulých ročnících budou favority Plzeňského půlmaratonu afričtí běžci. Loni zvítězil v nejrychlejším čase závodu 1:04:24 hodiny Keňan Kimaiyo. „Letos budou největšími hvězdami jeho krajané Henry Kemboi, vítěz půlmaratonu v Budapešti s osobním rekordem 1:04:18 hodiny, a James Emuria, druhý z maratonu v Antverpách. Přihlášeni jsou ale i rychlí běžci z Ukrajiny,“ uvádí Sladký. „V závodě žen jsou favoritkami Sebetová z Etiopie s Rumunkou Cirlanovou.“ Aktuálně je přihlášeno 523 závodníků a pořadatelé očekávají, že do plzeňských ulic by jich v sobotu mohlo vyběhnout na sedm set. Z těch plzeňských třeba Tomáš Eisner nebo Eva Potůčková. Sportování v centru Plzně zahájí o sobotním poledni Rodinný běh VZP. Půlmaraton startuje spolu se závodem firemních štafet ve 13.00 hod. Více o akci na http://www.plzenskypulmaraton. cz. Foto popis| BĚŽCI V ULICÍCH. Stovky závodníků se stejně jako v minulých letech vydají v sobotu na trať Plzeňského půlmaratonu. Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Sport Plzeňského kraje; 15 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Sport Plzeňského kraje; 15 Publikováno| Domažlický deník; Sport Plzeňského kraje; 15 Publikováno| Klatovský deník; Sport Plzeňského kraje; 15 Publikováno| Rokycanský deník; Sport Plzeňského kraje; 15 Publikováno| Tachovský deník; Sport Plzeňského kraje; 15 ID| eb4d9a83-2ff0-4ac1-9910-7879e084174e

Za krádež knih z muzea dostala kurátorka s vrátným podmínku 8.10.2015 (red)


Plzeň – Během tří let ukradla kurátorka Západočeského muzea v Plzni Tamara Hájková desítky vzácných historických knih. Pomáhal jí přitom vrátný Jan Duroň, se kterým staré tisky prodávali v pražském antikvariátu. Plzeňský soud včera dvojici potrestal dvouletým vězením s podmíněným odkladem na 40 měsíců a uložil jim zaplatit škodu v řádech statisíců. Rozsudek není pravomocný. Informoval o tom server novinky. cz. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02


23

Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| 1b9663ec-4485-4293-86b5-6a91110bfd8d

Jan Mergl představí typografii Ladislava Sutnara 13.10.2015


(haj)

Plzeň – V Západočeském muzeu (ZČM) v Plzni pokračuje zítra přednáškový cyklus Ladislav Sutnar a …, který muzeum připravilo jako doprovodný program k výstavě Ladislav Sutnar – užitá tvorba. Cyklus představuje Sutnarovu designerskou činnost a její význam v širších souvislostech s československým užitým uměním a architekturou dvacátých a třicátých let minulého století. Tématem středeční, v pořadí již páté, přednášky je Ladislav Sutnar a nová typografie, hovořit bude Jan Mergl, jeden ze spoluautorů výstavy Ladislav Sutnar – užitá tvorba. Přednáška začíná v sáleZČMv Kopeckého sadech zítra v 17 hod. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID| 63e541b1-09b5-4998-b882-4cfb80aeee49

Staňte se alespoň jeden den archeologem 15.10.2015 (ez)


Plzeň – Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni se letos poprvé rozhodla oslavit spolu s veřejností Mezinárodní den archeologie. Dveře laboratoří v Sedláčkově ulici katedra otevře návštěvníkům k příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie zdarma v sobotu 17. října od 10 do 18 hodin. Zájemci o archeologii obdrží u vstupu pracovní listy, které je zábavnou formou provedou základními metodami archeologického výzkumu a jeho zpracování v laboratoři. Lidé budou plnit nejrůznější archeologické úkoly, jako např. hledat v archeologickémpískovišti, určovat lidské kosti, lepit keramiku nebo kreslit nálezy. Za vypracované úkoly obdrží návštěvníci certifikát, který je bude opravňovat k jednomu vstupu na archeologickou expozici v Západočeském muzeu, které s katedrou archeologie ZČU v Plzni na této akci spolupracuje. Malým i velkým návštěvníkům budou po celý den k dispozici archeologové ze ZČU. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| 72863830-b708-43f5-9796-94fc79bd1289

Jiný pohled z Bienále kresby 15.10.2015


HANA JOSEFOVÁ

Rozsáhlý výstavní projekt začíná dnes, na třech místech představí na dvě stovky děl Plzeň – Výstava Jiný pohled patří k nejrozsáhlejším výstavním projektům, které byly v Plzni uskutečněny. Nejen co se týče počtu exponátů či ´zabraných´ výstavních prostor, ale i do počtu zastoupených umělců a zemí, z nichž pocházejí. Dnes zahájená výstava totiž představuje tvorbu sedmašedesáti výtvarníků – laureátů Bienále kresby Plzeň; kromě evropských zemí jsou mezi nimi i výtvarníci z Asie či Austrálie.


24

„Když se před téměř dvaceti lety v roce 1996 konal první, tehdy pouze národní, ročník Bienále kresby Plzeň, netušil jsem, že tato akce může dosáhnout takovýchto rozměrů. Včera jsem si výstavu procházel a cítil jsem velkou spokojenost,“ uvedl Jaroslav Zapletal, plzeňský výtvarník, který stál v roce 1996 u zrodu Bienále. Plzeňské Bienále je na světě jedinou soutěžní přehlídkou v jednobarevné kresbě. Jeho první mezinárodní ročník se konal v roce 1998 a od té doby si vydobylo ve světě prestižní renomé. Jana Potužáková, prezidentka Bienále Plzeň, podotýká, že ročně se do soutěže hlásí na čtyři stovky umělců z celého světa. Bienále se koná vždy v sudé roky. V letošním lichém roce, kdy je Plzeň Evropským hlavním městem kultury 2015, pak vznikla výstava, která představuje ty výtvarníky, kteří během uplynulých devíti mezinárodních ročníků v soutěži kresby uspěli. Jak připomíná kurátorka výstavy Jiný pohled Dana Doricová, k vidění nejsou pouze oceněné kresby, ale především průřez tvorbou laureátů. Výtvarníci tak poskytují poměrně celistvý pohled na svou práci. „A diváci zároveň mají možnost vidět současné umění v celé jeho šíři, neboť na výstavě jsou kromě kresby k vidění i malby, grafika, plastika, konceptuální umění i instalace,“ připomíná Dana Doricová a upozorňuje, že výstava je umístěna ve třech výstavních prostorách v centru Plzně. V Západočeském muzeu v Kopeckého sadech se nacházejí především díla větších rozměrů. V Galerii města Plzně a Galerii Jiřího Trnky na náměstí Republiky jsou umístěna komornější díla. Výstavu Jiný pohled, která potrvá do 29. listopadu, doplňuje ještě venkovní instalace ve Smetanových sadech s názvem Vítězové Bienále. Vstupné do Západočeského muzea a do Galerie města Plzně se kupuje zvlášť a činí 40 korun, do Galerie Jiřího Trnky je vstup volný. Dnešní vernisáže, která se v muzeu koná od 18 hod., se zúčastní mnozí ze zastoupených umělců. Početná delegace přijede např. z Maďarska či Polska, ohlásili se i umělci z Francie, Německa, Itálie i Velké Británie. K výstavě byl zároveň vydán obsáhlý katalog. Bienále 2016 Se zahájením výstavy Jiný pohled byl zároveň vyhlášen i jubilejní 10. ročník Mezinárodního Bienále kresby Plzeň 2016. Umělci už mohou začít podávat přihlášky, které budou přijímány až do 31. května příštího roku. Zájemci mohou přihlásit maximálně pět jednobarevných kreseb, jejich rozměr by neměl přesáhnout 100 x 70 centimetrů. Foto popis| JANA POTUŽÁKOVÁ, prezidentka Bienále, a Jaroslav Zapletal, akademický malíř, který stál v roce 1996 u zrodu Bienále kresby Plzeň v Západočeském muzeu v Plzni, kde dnes bude vernisáží zahájena výstava Jiný pohled. Foto popis| VELKÁ DÍLA dostala prostor ve výstavním sále v 1. patře budovy Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Na snímku ukázka tvorby italského umělce Maurizia Bonfantiho, držitele Ceny primátora města Plzně z roku 2004. Foto autor| Foto: 2x Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 10 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 10 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 10 ID| 9114c0db-32b1-40de-81ff-fac9ee997066

Ladislav Sutnar – užitá tvorba: prodloužení výstavy a přednáška 19.10.2015


(haj)

Plzeň – Výstava Ladislav Sutnar – užitá tvorba v Západočeském muzeu (ZČM) v Plzni v Kopeckého sadech měla původně končit 8. listopadu. Jak však oznámila mluvčí muzea Romana Němečková, byla výstava pro zájem návštěvníků o několik dní prodloužena. Návštěvníci muzea si tak budou moci početný soubor exponátů, poprvé zahrnující všechny varianty proslulých Sutnarových porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či dalších kovových doplňků navržených pro Krásnou jizbu prohlédnout až do 15. listopadu. K výstavě byl připraven i cyklus přednášek. Jeho poslední, šestý, díl se koná už zítra od 17 hod. v přednáškovém sále ZČM. Marie Míčová z Uměleckoprůmyslového musea v Praze bude hovořit na téma Ladislav Sutnar a hračka.


25

Konat se bude ještě také komentovaná prohlídka. Výstavou Ladislav Sutnar – užitá tvorba provede 5. listopadu od 16 hod. její autor a kurátor Jan Mergl. Foto popis| LADISLAV SUTNAR je plzeňským rodákem. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno| Domažlický deník; Kultura regionu; 08 - 2 Publikováno| Chebský deník; Kultura regionu; 08 - 2 Publikováno| Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 - 2 Publikováno| Klatovský deník; Kultura regionu; 08 - 2 Publikováno| Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 - 2 Publikováno| Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 - 2 Publikováno| Tachovský deník; Kultura regionu; 08 - 2 ID| ed0f3231-2123-4289-8e00-50f23743b883

Pátek bude v Plzni patřit patnácti klubům 21.10.2015 pk


Plzeň – Den a především noc plná hudby, divadla, literatury i doprovodného programu slibuje páteční Plzeňská noc, akce, která se bude konat na patnácti klubových scénách. Jejím dějištěm se stanou prostory Papírny Plzeň, Buena Vista Clubu, Music baru Anděl,DEPO2015,DivadlaPod Lampou, Pohody, Zach´s Pubu, Pivnice Husovka, klubů Jekyll&Hyde, Sally Brown, Music Bar Jam a program chystá také Západočeské muzeum v Plzni. Hudební menu akce láká na špičky svých žánrů. „Thrashrock'n'rolloví Hentai Corporation, raper PaulieGarandza doprovodu Kennyho Rougha, česká hardcore jednička Skywalker, reggae matadoři Švihadlo, česká punková legenda NVÚ či 'kníže pornofolku' Záviš, ale také mladá krev české scény,“ jmenuje Mirka Reifová z Plzně 2015. Dále se návštěvníci mohou těšit na divadelní zážitky v podání Metoděje&Dozera se seriálem Tajemství vesmíru či souboru KL. I. KA, v Papírně dojdena stále oblíbenějšíslam poetry. Festival také navštíví jeden ze zakladatelů divadla Sklep, vášnivý architekt, herec a básník David Vávra s hudebním doprovodem Karla Bublajaka. „Odpoledne pak v prostorech Papírny proběhne zdarma první Plzeňský market, který nabídne vše od oblečení a doplňků, domácí sladkosti až po home made výrobky a mnoho dalšího,“ dodává Reifová s tím, že kompletní program akce je k vidění na webu plzenskanoc.cz. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 04 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 04 ID| a6a23dc5-7afd-46d9-98ba-1ef67a316a75

Pod sušickou kaplí našli archeologové ostatky tisíce lidí 21.10.2015

Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni

MILAN KILIÁN

Sušice – Kostnici, kde jsou pozůstatky minimálně tisíce lidí, objevili díky speciální sondě archeologové ze Západočeského muzea v Plzni pod hřbitovním kostelem Panny Marie v Sušici. Okolí této stavby navíc vydalo i další zajímavé nálezy, například stříbrný penízek ze 14. století. Deníku to řekl vedoucí výzkumu Martin Čechura. Archeologové zkoumají nejvýznamnější památky v Sušici už od roku 2011. „Začali jsme geofyzikálním průzkumem, v dalších letech jsme se soustředili na kostel svatého Václava a letos na hřbitovní kostel Panny Marie. Z písemných pramenů víme, že v Sušici byl kostel už před založením města. Byl tam už v roce 1233, což dokládá listina. Nikdo ale neví, kde byl,“ uvedl Čechura. Archeologové předpokládali, že kostel mohl stát v místech, kde dnes stojí právě hřbitovní kostel. „Prostor jsme zkoumali georadarem i dalšímimetodami a zjistili jsme výrazné anomálie uvnitř kostela Panny Marie i kolem


26

něj. Uvnitř to byly různé dutiny a venku zdi. Tomu jsme přizpůsobili další průzkum. V exteriéru jsme dělali klasický archeologický průzkum, uvnitř jsme k průzkumu dutin zvolili malý vrt a mikrokameru,“ vysvětlil archeolog. Mince ze 14. století S výsledky jsou archeologové nadmíru spokojeni. Venku objevili základové zdivo středověké církevní stavby, nejspíše právě románského kostela, starého bezmála osm set let. Objevili i hroby spojené s tímto kostelem. Prozkoumali také hroby novověké, v nichž se skrývaly velmi cenné nálezy. „Asi nejvzácnější je nález náprsního bronzového kříže s korpusem Krista, který měří asi 18 cm. Pochází z 18. století. Dalším velmi hezkým nálezem je část růžence, kde jsou korálky z klokočí pospojované drátky. To se najde jen výjimečně. Z čeho já mám osobně velkou radost, jsou skleněné korálky, tzv. páteříky, které se kdysi vyráběly v šumavských sklárnách a byly v období 17. až 19. století velmi významnýmartiklem,“ vysvětlil Čechura a dodal, že vůbec nejstarším nálezem z okolí kaple je stříbrná mince – vídeňský fenik z let 1365 až 1395. Nálezy budou časem představeny veřejnosti. „Výzkum zatím ještě neskončil, doufáme, že bude pokračovat v příštím roce. Ale potom bychom rádi minimálně v Sušici udělali výstavu,“ uvedl Čechura. Plná kostnice Velmi zajímavé výsledky má i průzkum prostor pod Kabátovskou kaplí, která je součástí hřbitovního kostela. Tam archeologové nahlédli velmi šetrnou metodou – v podlaze vyvrtali úzký otvor, spustili jím mikrokameru a pomocí dálkového ovládání pak detailně prozkoumali prostory pod kaplí. Očekávali, že by tam mohli najít hrobku s rakvemi, ale kamera ukázala kostnici, zaplněnou prakticky až po strop. „Je tam zhruba dvacet kubických metrů kostí. To představuje minimálně tisíc jedinců. A to je spodní limit. Věříme, že se nám ten počet podaří ještě zpřesnit. Stejně tak bychom rádi určili stáří kosterních pozůstatků,“ řekl plzeňský archeolog, který si velmi pochvaluje spolupráci se sušickou radnicí. „Město Sušice má k výzkumu památek velmi pozitivní vztah. Co se týče spolupráce s archeology, patří mezi nejlepší v celé republice,“ uzavřel Čechura. Foto popis| PROSTORY pod Kabátovskou kaplí jsou zaplněny kostmi téměř po strop. Foto autor| Foto: archiv M. Čechury Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 05 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 05 Publikováno| Domažlický deník; Region; 05 - 3 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 05 - 3 Publikováno| Tachovský deník; Region; 05 - 3 ID| 08f6cf96-52a6-4a1a-8b7d-9f808ba32c36

Pátek bude v Plzni patřit patnácti klubům 22.10.2015 (pk)

Plzeňský deník str. 10 Region Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Den a především noc plná hudby, divadla, literatury i doprovodného programu slibuje páteční Plzeňská noc, akce, která se bude konat na patnácti klubových scénách. Jejím dějištěm se stanou prostory Papírny Plzeň, Buena Vista Clubu, Music baru Anděl,DEPO2015,Divadla Pod Lampou, Pohody, Zach´s Pubu, Pivnice Husovka, klubů Jekyll&Hyde, Sally Brown, Music Bar Jam a program chystá také Západočeské muzeum v Plzni. Hudební menu akce láká na špičky svých žánrů. „Thrashrock'n'rolloví Hentai Corporation, raper Paulie Garandza doprovodu Kennyho Rougha, česká hardcore jednička Skywalker, reggae matadoři Švihadlo, česká punková legenda NVÚ či 'kníže pornofolku' Záviš, ale také mladá krev české scény,“ jmenuje Mirka Reifová z Plzně 2015. Dále se návštěvníci mohou těšit na divadelní zážitky v podání Metoděje&Dozera se seriálem Tajemství vesmíru či souboru KL. I. KA, v Papírně dojde na stále oblíbenější slam poetry. Přijede i David Vávra Festival také navštíví jeden ze zakladatelů divadla Sklep, vášnivý architekt, herec a básník David Vávra s hudebním doprovodem Karla Bublajaka.


27

„Odpoledne pak v prostorech Papírny proběhne zdarma první Plzeňský market, který nabídne vše od oblečení a doplňků, domácí sladkosti až po home made výrobky a mnoho dalšího,“ dodává Reifová. Kompletní program akce je k vidění na webu plzenskanoc. cz. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 10 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 10 Publikováno| Chebský deník; Region; 10 Publikováno| Karlovarský deník; Region; 10 Publikováno| Klatovský deník; Region; 10 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 10 Publikováno| Sokolovský deník; Region; 10 Publikováno| Tachovský deník; Region; 10 ID| ec17a172-30b7-4a5b-a6c2-5e2e4577d7da

V pondělí vyjde listopadová Kultura 23.10.2015 (red)


Plzeň/Rokycany – Kompletní přehled kulturních a společenských akcí, které se na Plzeňsku a Rokycansku konají v listopadu, bude součástí Plzeňského a Rokycanského deníku v pondělí 26. října. Čtenáři v měsíčníku Kultura najdou rozhovor s Juditou Soukupovou, ředitelkou Juniorfestu, který letos nabídne na devět desítek filmových projekcí v pěti městech Plzeňského kraje i řadu doprovodných akcí. Dozvíte se, co nejvíce potěší zpěvačku Věru Špinarovou, i to, že Národopisné muzeum Plzeňska si 100. narozeniny připomíná zajímavou výstavou, na níž představuje i osobnost svého zakladatele Ladislava Lábka. Chybět nebudou ani informace o listopadových divadelních premiérách či o dění na regionální bigbítové scéně nebo program festivalů Jazz bez hranic, Animánie či Bonjour Plzeň! A ve spolupráci s plzeňskou Měšťanskou besedou jsme připravili i soutěž o vstupenky na divadelní představení Cena za něžnost. Součástí Kultury bude i příloha, kterou připravila společnost Plzeň 2015. Vní čtenáři najdou aktuální informace o dění v Plzni jako Evropském hlavním městě kultury 2015. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 Publikováno| Rokycanský deník; Rokycansko; 02 - 6 ID| 4af1d27e-83d9-4ae8-bd0e-1543ebcb0fb5

Muzeum dostalo pokutu 24.10.2015 (čtk)

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Plzeň – Západočeské muzeum v Plzni dostalo od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 175 000 korun za stálou expozici, která přibližuje historii a vývoj kraje. Pokuta je pravomocná a potvrdil ji předseda ÚOHS Petr Rafaj. Muzeum otevřelo expozici před dvěma lety. Antimonopolní úřad mu vytkl, že v tendru mohly uspět pouze firmy, které využívaly jen svých kmenových zaměstnanců.„Ve hře byla evropská dotace, chtěli jsme mít jistotu, že splníme termíny. Proto jsme chtěli firmu, která má aspoň 15 trvalých pracovníků a nějaké reference,“ hájí se ředitel muzea František Frýda. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01


28

Publikováno| Domažlický deník; Titulní strana; 01 - 1 Publikováno| Klatovský deník; Titulní strana; 01 - 1 Publikováno| Rokycanský deník; Titulní strana; 01 - 2 Publikováno| Tachovský deník; Titulní strana; 01 - 7 ID| d45efc0d-54b8-45fa-ac8c-9f992ac113c0

Před sto lety založil Ladislav Lábek Národopisné muzeum Plzeňska 26.10.2015

Plzeňský deník (haj)

str. 68 Příloha - Kultura - kultura/design/muzejnictví Západočeské muzeum v Plzni

Národopisné muzeum Plzeňska slaví letos 100. narozeniny. Vznik, činnost i sbírky instituce, již založil Ladislav Lábek, připomíná aktuální výstava umístěná v sídle Národopisného muzea v Plzni na náměstí Republiky v tak zvaném Chotěšovském domě. Tam však muzeum před sto lety nesídlilo. Své první útočiště našlo v Dřevěné ulici v Gerlachovském domě. I za záchranou tohoto původně gotického domu stál Ladislav Lábek (1882 – 1970). Zakladatel Ladislav Lábek Plzeňský rodák a patriot je dodnes vzpomínanou osobností, které se zasloužila o rozvoj muzejnictví i záchranu historických památek v Plzni. Ladislav Lábek založil v roce 1909 Kroužek přátel starožitností a právě jeho členové se zasadili o to, že Gerlachovský dům nebyl zbourán. Informativní panely na výstavě uvádějí, že Lábka ke sběratelství přivedl jeho otec. Ladislav Lábek prý v dětství sbíral známky, mince, brouky i motýly a také nerosty. Později ale začal systematicky budovat sbírku keramiky a skla. Jeho záliba se postupně profesionalizovala. V roce 1909 si v Plzni otevřel papírnictví propojené se starožitnictvím. Sběratelkou byla i jeho sestra Marie Lábková, jejíž celoživotní zálibou byly kroje. Zdokumentovala nejen kroj na Plzeňsku, ale také Chotěšovsku a Plasku. I díky sběratelskému a organizačnímu úsilí sourozenců Lábkových a také díky podpoře další Plzeňanů sdružených ve Společnosti pro národopis a ochranu památek, kterou Lábek založil, se v roce 1912 konala v Měšťanské besedě Národopisná výstava Plzeňska, která se setkala s ohromným úspěchem. Že byl Ladislav Lábek ryzím sběratelem, svědčí podle Tomáš Bernhardta, jednoho z autorů výstavy, např. i to, že shromažďoval předměty denní potřeby; na výstavě je k vidění třeba párek, který za 1. světové války fasovali vojáci. Lábek narukoval již v roce 1914 a během svých čtyř válečných let shromáždil cennou sbírku pohlednic i fotografií. Sesbíral i významný etnografický materiál, v němž popisoval život i zvyky obyvatel v místech, jimiž jako voják prošel. Dokumentoval i zvyky a práci vojáků. Veškeré snahy Ladislava Lábka vyvrcholily v roce 1915, kdy bylo založeno Národopisné muzeum Plzeňska, které vedl téměř až do konce svého života. Dnes Národopisné muzeum Plzeňska spadá pod Západočeské muzeum(ZČM) v Plzni. Ladislav Lábek za svého života napsal na 300 odborných a populárních článků, uspořádal na 60 výstav nejen v Plzni a v republice, ale i v zahraničí Výstava 100 let Národopisného muzea Plzeňska Výstava s názvem 100 let Národopisného muzea Plzeňska v Chotěšovském domě připomíná v části, jenž je umístěna v průchodu do dvora, osobnost Ladislava Lábka i jeho nástupkyně ve funkci ředitelky muzea Marie Ulčové. V sále v přízemí budovy jsou pak umístěny předměty ze sbírek Národopisného muzea Plzeňska, které čítají na 77 tisíc položek. Autoři výstavy dále mohli vybírat z bohatých fotografických sbírek, vždyť ZČM má k dispozici na 25 tisíc negativů. „Chtěli jsme v rámci jedné výstavy představit jak historii muzea a osobnost jeho zakladatele, tak i bohatý muzejní sbírkový fond, což se ukázalo jako náročný úkol,“ poznamenává Michal Chmelenský, další z autorů výstavy a vedoucí Národopisného oddělení. Jedna část výstavy tedy dokumentuje, jak se sbírky vyvíjely či jak sběratelé předměty získávali. Michal Chmelenský podotýká, že mapování historie a rozvoje sbírek končí celkem kontroverzním tématem – po roce 1945 byly do muzejních sbírek zařazovány i německé konfiskáty. Ukázky ze sbírek jsou rozčleněny do několika oddílů, díky nimž se návštěvník výstavy seznámí např. s tím, jak vypadala lidová domácí výroba, jak trávili lidé ve městech volný čas, jak vypadalo venkovské zemědělství i jak se lidé na venkově bavili. Výstava potrvá do začátku ledna příštího roku.


29

Foto popis| MICHAL CHMELENSKÝ (vpravo), jeden z autorů výstavy 100 let Národopisného muzea Plzeňska, u jednoho z exponátů, kterým je šestihranný pracovní stůl, jenž býval součástí krejčovských dílen. Foto autor| Foto: Deník/H. Josefová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Příloha - Kultura - kultura/design/muzejnictví; 68 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Příloha - Kultura - kultura/design/muzejnictví; 68 Publikováno| Rokycanský deník; Příloha - Kultura - kultura/design/muzejnictví; 68 ID| e3bfd319-87f3-4d30-a9b3-8c1cdd4daf37

28.10. V Plzni mají státní svátek, v okolí hlavně volno 27.10.2015

Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni

Součástí oslav bude odhalení nové části památníku na náměstí Míru Plzeňsko – Zatímco západočeskou metropoli zítra čeká tradičně velkolepá připomínka vzniku samostatného Československa, mimo Plzeň bude svátek vypadat jinak. Narazit na Plzeňsku na akci, jež by byla s rokem 1918 oficiálně spojená, je oříšek. Jedny z mála se budou konat v Dobřanech, kde si výročí připomínají lampionovým průvodem a ohňostrojem nebo v Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích, jež otevře zdarma u příležitosti Dne Plzeňského kraje. Jinak ale dojde na akce typu strašidelná stezka pro děti, turistický pochod, výprava po předválečném opevnění, dlabání dýní... Řada obcí počítá s tím, že si lidé za oslavami dojedou do Plzně, takže pokud nějakou pozvánku uveřejní, zvou právě tam. Také proto mohou v Plzni již léta vítat davy lidí i z okolí, loňské oslavy podle náměstka primátora Martina Baxy navštívilo čtyřicet tisíc dospělých i dětí. „Program se snažíme každý rok něčím oživit. Letos v areálu DEPO2015 nabídneme festival pouličního jídla, kromě toho budou otevřeny další prostory, které zatím nebyly, zejména Moving Station neboli Jižák, zrekonstruovaný prostor nádraží na Jižním Předměstí, a také Muzeum knihtisku,“ zve Baxa. Velkolepým zážitkem by pak mělo být vystoupení britských Deep Purple. Legendární rocková kapela zahraje na zimním stadionu od 20 hodin. pokračování na str. 4 28. 10. V Plzni mají... dokončení ze str. 1 Festival pouličního jídla neboliDEPOStreet Food Market je jedním z největších lákadel. Začne v 10:00 a provoní DEPO2015. „Cílem této akce je jasně ukázat, že pouliční jídlo může být dobré a kvalitní. Tento trend je v poslední době oblíbený nejen v cizině, ale i u nás. V Plzni ho nastartovala zdejší bistra, která mají stále větší nabídku a některá se i rozrůstají. Rádi bychom Plzeňanům představili tento trend spolu se specialitami z Bavorska, Itálie, Latinské Ameriky, Vietnamu a dalších zemí. Jídla budou nevegetariánská i vegetariánská, také bezlepková,“ řekla za pořádající Plzeň 2015 Lucie Mata. Dobřany vznik Československa kromě zmíněných lampionů oslaví i ohňostrojem. „Průvod vyjde od vlakového nádraží, projde městem, zastaví se u Pomníku obětem válek a skončí u starého mostu, kde bude připraven ohňostroj. Sraz je v 18 hodinunádraží,“ uvedla za pořadatele Markéta Čekanová. A protože si Dobřany na výročí potrpí, oslaví o víkendu ještě jedno. Připomenou si dvacet pět let novodobé demokratické samosprávy svátek na Plzeňsku • Blovice – Muzeum jižního Plzeňska – Den Plzeňského kraje, vstup zdarma, 9 – 15 h • Dobřany – lampionový průvod, sraz v 18:00 u nádraží • Nečtiny – Cesta do historie XVI., Konvoj předválečného opevnění, sraz 13:30 u muzea • Šťáhlavice – Strašidelná stezka, start 16 – 19 h u kovárny • Hedecko – podzimní farmářské trhy, 13 – 17 h • Vysoká Libyně – dlabání dýní v parku, 13:30 h *** Dopravní omezení v centru města Omezení bude souviset především s lampionovým Průvodem světel.


30

Od 18 do 19 hodin bude pro motorová vozidla uzavřena ulice Františkánská a Dominikánská a náměstí Republiky. Od 18.10 do 19 hodin bude na náměstí Republiky přerušen také provoz tramvají. Po dobu přecházení průvodu po Klatovské třídě bude krátce zastaven provoz trolejbusových linek číslo 11, 12, 15 a 16 v křižovatce Americká – Klatovská. Autobusové linky číslo 20 a 33 budou v době od 18 do 19 hodin odkloněny přes sady Pětatřicátníků a Americkou třídu. Plzeň láká na vstup za 28 korun nebo zdarma na: • prohlídky Měšťanské besedy, radnice a Loosových interiérů (Klatovská 2, Bendova 10) • prohlídky Luftovy a Meditační zahrady • návštěvu Zoologické a botanické zahrady města Plzně a DinoParku (v zoo platí až do neděle) • návštěvu Pivovarského muzea • Plzeňské historické podzemí • prohlídky Velké synagogy včetně věží • prohlídky Staré synagogy (nově zpřístupněná galerie) • návštěvu věže katedrály sv. Bartoloměje (prohlídky se vrací do programu po umístění nových zvonů) • návštěvu Techmania Science Centra • návštěvu Patton Memorial Pilsen • návštěvu Západočeského muzea, Národopisného muzea Plzeňska, Muzea církevního umění Plzeňské diecéze, Muzea loutek Plzeň, Muzea strašidel, Galerie města Plzně, Západočeské galerie v Plzni • plzeňská sportoviště (bruslení – stadion Home Monitoring Aréna, plavání – bazén Slovany a Lochotín) • exkurze do Vodárny Plzeň • 28 plzeňských kilometrů (spolupráce s Klubem českých turistů, pochod 13, 11 a 4 km na rozhlednu Chlum, v ceně vstupu špekáček) • návštěvu areálu DEPO 2015 (DEPO Street Food Market, skupina A29 ze Žiliny, výstavy, prohlídky…) • návštěvu Muzeum knihtisku a knihy • prohlídku Moving Station • akce v budově České spořitelny, nám. Republiky • okružní jízdy historickým autobusem Škoda 706 RTO • Skryté město – sousedské procházky od 10 a 14 hodin Foto popis| PAMÁTNÍK na plzeňském náměstí Míru se nedávno rozrostl o tři nové pylony. Nová část bude slavnostně odhalena zítra v 16 hodin. Celek má představovat lidskou hráz semknutou proti násilí, utrpení a smrti. Památníkmá poměrně dlouhou historii, jeho základní kámen byl položen již v červnu 1947. Až po dvaceti letech, 8. října 1967, byl památník odhalen (na snímku v pozadí). V roce 2010 byl pojmenován jako Památník bojovníků obětí a válek a v uplynulých pěti letech jej Plzeňský kraj rekonstruoval. Tři nové pylony, které ke stavbě nyní přibyly, znázorňují jednak historii Československa v boji za svobodu, vyjadřují úctu obětem koncentračních táborů a nucených prací za druhé světové války a dále legionářům, kteří nasadili své životy během světových válek v zahraničí. Památník je dílem sochaře Slavomíra Nejdla a architekta Hynka Glosera. Foto autor| Foto: Deník/M. Vejvodová Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Titulní strana; 01 ID| 2eb98ebc-1d43-4427-b46d-86af5877187a

Půjčte si Českého krtka i Poutní místa 31.10.2015


DANIEL STRAKA

KNIŽNÍ NOVINKY Plzeň – Státní svátek i prázdniny jsou pryč a my přinášíme poslední říjnové novinky z plzeňských knihoven. Prvním tipem z Knihovny města Plzně je Zapomenutá zahrada od australské spisovatelky Kate Mortonové. Hlavní hrdinka se v den svých jedenadvacátých narozeniny od otce dozví, že vůbec nejsou příbuzní. Po několika desetiletích, kdy nechávala pravdu o svém původu skrytou, se rozhodne ji vypátrat. Jakou roli hraje šlechtická rodina nebo děvčátko zanechané na pobřeží Austrálie v předvečer první světové války? Český krtek v CIA vypráví příběh Karla Köchera, bývalého spolupracovníka čs. rozvědky, kterému se pravděpodobně jako jedinému cizinci podařilo proniknout do CIA. Jeho příběhu, který dosud nebyl popsán, se chopil Vladimír Ševela a během rozhovorů s agentem získal dosud neznámé informace. Kniha To jsou Benátky představuje město na břehu Jadranu, jehož život je už stovky let spojen se slanou vodou, vlnami, nákladnou architekturou a nejlepšími umělci. Benátky si autor knihy Miroslav Šašek vybral hned po Londýnu, Paříži a Římu a mistrně svým jemným štětcem vymaloval jejich architekturu i nepostradatelné holuby. Publikaci s názvem Encyklopedie degustace vína od Miloše Michlovského najdete ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Je určena všem milovníkům královského moku a na vysoké úrovni podává informace o metodách degustace, podstatě vzniku aromatických látek a nabízí i tipy na kombinace vín s pokrmy.


31

V českém překladu poprvé vychází kniha Anthonyho Doerra Jsou světla, která nevidíme. Marie-Laure v dětství oslepne a spolu s otcem musí utéci z Paříže před nacisty. Vydávají se na náročnou cestu plnou nejistot. Hledají bezpečí. Je však něco takového ve válečné Evropě možné? Poslední tip je regionální. Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na Tachovsku od Luďka Krčmáře mapuje 82 lokalit spojených s vírou. Místa s mariánskou nebo svatoanenskou úctou, místa zasvěcená jiným kultům... Tato publikace Západočeského muzea poskytuje skvělý přehled o místní religiozitě. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID| f9c30646-f8fc-4b47-91a9-6a94e0fa11ef

Právo

Tajemné hrobky prozkoumá kamera 3.10.2015 Ivan Blažek

Právo str. 7 region čechy Západočeské muzeum v Plzni

Sušický kostel Panny Marie skrývá podle nejnovějších archeologických poznatků doposud neznámé prostory. Zřejmě jde o stovky let staré hrobky. Pravdu chtějí odborníci zjistit unikátním způsobem – do kobek spustí v pondělí mikrokameru. „Jde o výjimečnou metodu, na západě Čech bude použita vůbec poprvé,“ řekl Právu Martin Čechura, archeolog plzeňského Západočeského muzea, který sušický výzkum vede. „Kamera posloužila například při objevu královské hrobky v katedrále sv. Víta v Praze nebo při průzkumu hrobky posledních Rožmberků ve vyšebrodském klášteře,“ připomněl Čechura. Utajené prostory v sušickém kostele, který zmiňují už letopisy z první poloviny třináctého století, se podařilo odhalit díky geofyzikálnímu měření. „Jde o dvě dutiny pod podlahou bočních kostelních kaplí,“ konstatoval archeolog. První kaple je podle něj gotická, druhá pochází z doby posledních, raně barokních úprav kostela. „Z písemných pramenů je zjevné, že obě kaple sloužily jako hřbitovní, prostory pod nimi tedy nepochybně sloužily k pohřbívání. Doufáme, že tam najdeme pozůstatky rakví význačných sušických měšťanů nebo donátorů kostela,“ podotkl Čechura a dodal: „Pomocí kamery se snad podaří prozkoumat i základové zdivo kostela, což je důležité pro zmapování jeho stavebního vývoje.“ Odkrývání zmíněných dutin archeologové neplánují. „To by byla finančně i časově velmi náročná záležitost a díky moderním technologiím také více méně zbytečná – kamerový průzkum bude natolik detailní, že nemá smysl hrobky otvírat,“ upozornil Čechura. Archeologové se na kostel Panny Marie – ve středověku se jednalo o hlavní sušický svatostánek – zaměřili od počátku srpna, a to v rámci dlouhodobého projektu zaměřeného na probádání některých místních památek. Odborníci v rámci nedestruktivního geofyzikálního průzkumu využili elektromagnetické přístroje a zemní radar. Nečekaná odhalení „Měření přineslo i doklady o přítomnosti mohutných zdí v prostoru před západním průčelím kostela,“ uvedl Čechura. Následný průzkum přinesl neočekávané poznatky o stavebním vývoji objektu i jeho okolí. „Odkryta byla doposud neznámá část kostela, pravděpodobně západní část lodě. K její lokalizaci přispěly kromě geofyzikálního měření i vegetační příznaky, které se obvykle využívají spíše při letecké archeologii. Výsledky výzkumu naznačují, že u lodi byly založeny základy, ale nadzemní část nebyla nikdy vystavěna,“ poznamenal Čechura. Archeologové se mohou pochlubit i množstvím cenných nálezů, jako je kupříkladu stříbrný vídeňský fenik ze čtrnáctého století, bronzové barokní kříže nebo části růženců ze skleněných perel vyráběných v okolních šumavských sklárnách. Uvidí je někdy veřejnost? „Výhledově to není vyloučené, ale výzkum ještě ani není ukončený,“ sdělil Jan Lhoták ze sušického muzea. *** Doufáme, že tam najdeme pozůstatky rakví význačných sušických měšťanů Martin Čechura, archeolog


32

Foto popis| Barokní kříž, jeden z cenných nálezů, které tým archeologů vedený Martinem Čechurou (na snímku) odhalil při výzkumu. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jižní Čechy

Mikrokamera odhalila nespočet lebek 6.10.2015 Jan Švábek

Právo str. 7 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

Kobku hřbitovního kostela Panny Marie v Sušici na Klatovsku v pondělí prozkoumala mikrokamera. Technika podle vedoucího archeologického průzkumu Martina Čechury odhalila nespočet lebek a kostí. Průzkum se odehrál v Kabátovské kapli z 15. století. Archeologové v podlaze vyvrtali otvor, kterým mikrokameru spustili. Pomocí dálkového ovládání pak detailně prozkoumali prostory pod kostelem. Výsledek znali prakticky ihned – vše totiž v detailu pozorovali na monitoru. „Krypta měla několik stavebních fází. Minimálně klenba je mladší než zdivo hrobky, takže zde zřejmě došlo ke stavebním úpravám,“ popisuje Právu první výsledky průzkumu Martin Čechura ze Západočeského muzea v Plzni. Archeologové z písemných pramenů věděli, že se v kapli pohřbívalo. Při troše štěstí se tak dalo očekávat, že narazí na rakve měšťanů. To se ale nakonec nepotvrdilo. Hrobka totiž byla až k vrcholu klenby zaplněná lidskými lebkami a kostmi. „Pochází ze starší kostnice nebo z narušených hrobů. Stáří nyní nejsme schopni určit, ale jedná se o relativně mladou záležitost. Na rozboru záznamu musíme podrobně prozkoumat složení zdiva a pokusíme se mezi kostmi najít nějaké artefakty,“ dodává Čechura. Archeologové si pochvalují, že díky mikrokameře mohli prozkoumat a zdokumentovat jinak nepřístupné prostory pod kostelem, aniž je museli složitě otevírat a v místě provádět finančně i časové náročný výzkum. Zásah do památky tak byl minimální. Pondělní akce ukončila dlouhodobý terénní výzkum v celém areálu, během kterého archeologové mimo jiné objevili zděné konstrukce západního průčelí kostela. „Ukazuje se, že tady existovala výrazná, zřejmě církevní architektura, jejíž původ a smysl teď musíme zkoumat. První kostel je připomínán písemnými prameny. Stál již v roce 1233 a celá řada indicií ukazuje, že se nacházel právě na tomto místě,“ líčí Čechura. Nejstarším nalezeným artefaktem je stříbrný fenik z let 1365– 1395. „Jednalo se o drobnější oběživo vídeňské ražby,“ dodává Čechura s tím, že mezi další objevy patří barokní medailonky, zbytky růženců, páteříky ze šumavských skláren nebo bronzový pektorální kříž. *** Archeologové si pochvalují, že díky mikrokameře mohli prozkoumat jinak nepřístupné prostory pod kostelem Foto popis| Archeolog Jiří Šindelář při průzkumu hrobky v Sušici. Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Švábek

Párty k výročí 28. října: hot dogy a také retro autobus 7.10.2015

Právo str. 10 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni

Ivan Blažek

V Plzni nejsou oslavy 28. října jen o kladení věnců, ale i o zábavě. A letos také o jídlu. Narozeninový dort k sedmadevadesátému výročí vzniku republiky nicméně nečekejte. Zato nejrůznějších hotdogů, hranolků, pizz, muffinů, chlebíčků, baget a burgerů bude dostatek. DEPO 2015 se totiž při příležitosti státního svátku promění v jeden velký trh s pouličními specialitami ze všech koutů světa. „Návštěvníci si budou moci vybírat ve třech desítkách stánků,“ řekla Právu Lucie Mata ze společnosti Plzeň 2015. Obří street food market zabere celou bývalou autobusovou halu. „Chceme lidem ukázat, že i jídlo z rychlého občerstvení může být kvalitní a dobré,“ vysvětlila Mata.


33

V nabídce budou například bavorské, francouzské, italské, mexické nebo vietnamské speciality. Na své si přijdou i odpůrci masa, k mání bude třeba vegetariánský párek v rohlíku, nebo ti, kteří musejí dodržovat bezlepkovou dietu. Kromě klasických stánků se v areálu depa představí i řada food trucků – speciálně upravených vozidel určených pro přípravu a prodej jídla. O hudební nášup se postará slovenská skupina A29, která připomene pět let trvající partnerství mezi Plzní a Žilinou. Výstavy v depu budou přístupné za symbolických 28 korun. Za stejnou cenu nebo zcela zdarma si budou moci návštěvníci prohlédnout i řadu dalších plzeňských turistických cílů, od zoo až po muzea a galerie. „Lidem se otevře také nové Muzeum knihtisku nebo nově zrekonstruované multikulturní centrum Moving Station na Jižním Předměstí,“ připomněl náměstek plzeňského primátora Martin Baxa (ODS). Nemají chybět komentované prohlídky radnice, Měšťanské besedy nebo Loosových interiérů, nutná je rezervace předem. Novinkou jsou takzvané sousedské procházky po méně známých zákoutích města. Mezi Západočeským muzeem a depem bude pendlovat autobus Škoda 706 RTO vyrobený v roce 1964. Oslavy završí lampiónový průvod, který letos vyjde z Masarykova náměstí v 18 hod., a tečku obstará o půl hodiny později ohňostroj. Akce vyjde na tři sta tisíc korun, loni si v Plzni 28. říjen užilo na čtyřicet tisíc lidí. Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Podmínka kurátorce za krádež knih z muzea 8.10.2015 Patrik Biskup

Právo str. 7 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni

Během tří let ukradla kurátorka Západočeského muzea v Plzni Tamara Hájková (49) desítky historických knih. Pomáhal jí vrátný Jan Duroň (66), se kterým pak staré tisky z období od 16. až 18. století prodávali v pražském antikvariátu. Plzeňský soud oba dva ve středu potrestal dvouletým vězením s podmíněným odkladem na 40 měsíců a uložil jim zaplatit škodu v řádech statisíců. Hájkovou přitom ředitel muzea František Frýda považoval za jednu z nejspolehlivějších kurátorek, pro kterou péče o muzejní sbírky nebyla jen pouhým zaměstnáním, ale i koníčkem. Před soudem proto neskrýval překvapení, když se dozvěděl, že tato dlouholetá pracovnice národopisného oddělení stojí za rozkrádáním historického knižního fondu. Škoda za půl miliónu Podle předsedkyně senátu Bohdany Kučerové páchali trestnou činnost v průběhu roku 2009 až 2012. Celkem se jim podařilo prokázat krádež sedmdesáti knih z celkového počtu dvou set, které v depozitáři chybějí. Jejich hodnota se blíží půlmiliónu korun. Hájková s Duroněm, který je její současný životní partner, se částečně doznali s tím, že z muzea sebrali a prodali jen třicet knih. U ostatních tvrdili, že pocházejí z rodinného dědictví. „Jejich obhajoba byla nevěrohodná, soudu nepředložili jediný důkaz, který by jejich verzi potvrdil,“ vysvětlila Kučerová. Oběma hrozilo až pět let ve vězení. „Zohlednili jsme, že doposud žili řádným životem, a jejich doznání,“ vysvětila soudkyně. „Já bych u ní takové jednání nepředpokládal. Vždycky jsem ji považoval za solidní, seriózní a pečlivou pracovnici. To, co se stalo, je pro mě obrovské zklamání,“ uvedl o své podřízené Frýda. Hájková v muzeu pracovala přes 22 let. Sama odešla na sklonku roku 2013, kdy už se kolem ní začala utahovat smyčka. „Výpověď zdůvodnila tím, že pociťuje ze strany nadřízených šikanu, prý se mělo jednat o sexuální obtěžování,“ řekl Frýda. Chybějící knihy odhalila inventura v roce 2012. „Nedohledali jsme asi dvě stě titulů, což je přibližně pětina celého knižního fondu,“ uvedla Jana Slámová, která tehdy národopisné oddělení vedla. V té době ještě nikdo netušil, že šlo o krádež. „Asi rok jsme se snažili zjistit, jestli nejsou knihy třeba převedené do jiného oddělení. Při této kontrole kolega našel názvy knih v prodejní internetové nabídce pražského antikvariátu v Hybernské ulici. Informovali jsme ředitele muzea, který rozhodl, že to musíme prověřit,“ vypověděla dále Slámová. S kolegou se proto vydali do antikvariátu a předstírali zájem o koupi knih. „Nechtěli jsme tam přijít hned s tím, že jsme z muzea a že to jsou asi naše knížky. Bylo nutné získat důkaz. Tvářili jsme se jako potenciální kupci, nechali jsme si knihy předložit, abychom je mohli detailně prozkoumat a měli tak jistotu, že pocházejí skutečně z našich sbírek,“ popisovala Slámová detektivní práci.


34

Působili důvěryhodně Podle detailů se prokázalo, že jde o ztracené exponáty. „Když tohle zjištění ředitel muzea veřejně pronesl na poradě zaměstnanců s tím, že podá trestní oznámení policii, všimla jsem si, jak paní Hájková zbledla a začala být roztržitá,“ dodala Slámová. Hájkovou s Duroněm poznala i prodavačka antikvariátu. „Ukázali se vždycky tak jednou za dva měsíce. Pokaždé přišli spolu. Knížky nosili v kufrech,“ líčila u soudu Kateřina Šperková. Řekli jí, že jde o rodinné dědictví. Oběma prý bezmezně věřila. „Působili na mě strašně důvěryhodně,“ uzavřela svědkyně. „Nejsou to knihy běžně dostupné, jedná se o staré tisky psané v němčině nebo latině a vydané v zahraničí,“ sdělil ředitel muzea. Podle soudního znalce jsou mezi nimi i velmi vzácné exempláře. „Jde například o Kralickou bibli z roku 1613 nebo o knihu o pravém umění destilování z poloviny 16. století,“ upozornil znalec. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na případné odvolání. *** Jejich obhajoba byla nevěrohodná, soudu nepředložili jediný důkaz, který by jejich verzi potvrdil Foto popis| Bývalá kurátorka muzea Tamara Hájková s Janem Duroněm (v brýlích) před soudem Foto autor| Foto PRÁVO – Patrik Biskup

V Plzni začíná velkolepá výstava 15.10.2015


Ivan Blažek

Tři výstavní síně v západočeské metropoli nacpané téměř dvěma stovkami děl od 67 výtvarníků ze čtyř kontinentů. Tak v kostce vypadá výstava Jiný pohled, která přibližuje tvorbu nejúspěšnějších účastníků tradičních plzeňských Bienále kresby. K vidění bude od 15. října do 29. listopadu v Galerii města Plzně, v Galerii Jiřího Trnky a v Západočeském muzeu. „Tak velkolepá výstava prací širokého teritoriálního záběru ve zdejším regionu ještě nebyla,“ uvedla prezidentka bienále Jana Potužáková. „Svědčí to o renomé, které si Bienále kresby ve světě získalo,“ podotkla. Ojedinělá mezinárodní soutěžní přehlídka, do níž mohou umělci přihlásit výlučně jednobarevné kresby nepřesahující rozměr 100 x 70 centimetrů, se v Plzni koná každý sudý rok od roku 1996. Současná retrospektiva je součástí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury a představuje vítězná díla z minulých ročníků i další tvorbu oceněných výtvarníků – od malby přes grafiku, plastiky až po konceptuální umění. Každý z trojice prostorů je jiný. „V Západočeském muzeu jsou umístěny velkoformátové malby a kresby,“ řekla Právu kurátorka výstavy Dana Doricová. „Komornější díla zdobí Galerii Jiřího Trnky a suterén Galerie města Plzně je ideální pro vizuální projekce,“ dodala Doricová. Výstava se plánovala pět let, jen příprava obsáhlého katalogu trvala rok. Výtvarníci už mohou přemýšlet, co přihlásí do příštího ročníku, jehož uzávěrka je v květnu. Foto popis| Velkoformátová díla jsou k vidění v Západočeském muzeu. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Příběh pušky, která možná střílela na Stalina 27.10.2015


Ivan Blažek

Vyrobili ji Angličané, vyfasoval ji Čech a střílela na Rusy. Puška Short Magazine Lee Enfield Mk. III, rok výroby 1918. Jedna ze stovek zbraní, které skrývají depozitáře plzeňského Západočeského muzea. Tahle je však jedinečná. „Na rozdíl od naprosté většiny ostatních, které jsou anonymní, má svoji historii. Kdyby mohla vyprávět, asi by to byl dobrodružný příběh, něco jako Tichý Don,“ řekl Právu historik muzea Miroslav Hus.


35

Když tady 28. října 1918 vznikala republika, měl plzeňský rodák, akademický malíř Ladislav Ilja Maršálek úplně jiné starosti. Tehdy dvaačtyřicetiletý tvůrce realistických monumentálních pláten většinu života strávil v Rusku – a tím právě zmítala občanská válka. „Pobýval na jihu, na Kavkaze. K legiím, které operovaly v Povolží a pak na Sibiři, se nestačil dostat. Vstoupil tedy jako řadový poddůstojník do dobrovolnické bělogvardějské armády generála Děnikina, která bojovala právě na jihu Ruska,“ konstatoval historik. Děnikin měl omezenou podporu Západu, mezi zbraněmi z Anglie a Francie bylo i několik set tisíc britských pušek Lee Enfield. Jednu z nich dostal i Maršálek. „Bojovala, střílela na rudé, možná na Stalina, který tam operoval jako politický komisař,“ poznamenal Hus. Maršálek bojoval v řadách bělogvardějců až do roku 1919, pak se – zřejmě přes Turecko – dostal i se svojí puškou do Československa. Flintu odložil a vrátil se k malování. Jediný exemplář „Mimo jiné ilustroval několik knih o legionářích,“ podotkl Hus. V roce 1943 Maršálek v Praze zemřel, o šedesát let později jeho potomci zbraň nabídli Západočeskému muzeu, které ji odkoupilo. „Tenhle model tady máme jen jeden,“ konstatoval zbrojíř muzea Bohumil Diviš. „Je stále plně bojeschopná, schází pouze páčka pojistky,“ dodal. Z pušky Short Magazine Lee Enfield (SMLE) dokázal vycvičený střelec vystřelit až třicetkrát za minutu. „Existují svědectví z první světové války, kdy se němečtí vojáci domnívali, že se ocitli v britské kulometné palbě – ve skutečnosti čelili střelcům z pušek SMLE,“ upozornil Diviš. Stejnou zbraň měli ještě i třeba českoslovenští vojáci, kteří bojovali za druhé světové války v severní Africe. Foto popis| Zbrojíř Západočeského muzea Bohumil Diviš představuje pušku Short Magazine Lee Enfield. Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek Regionální mutace| Právo - jihozápadní Čechy

Rokycanský deník

Centrum paleobiodiverzity se rýsuje 6.10.2015

Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

(naš)

Rokycany – Vědecké centrum paleobiodiverzity je novou institucí, od níž si mnozí slibují zviditelnění Rokycan ve světě. O jejím zřízení a umístění v Rokycanech rozhodli v závěru minulého roku zastupitelé Plzeňského kraje. Nová instituce o sobě začíná pomalu dávat vědět, i když zatím jen stavebním ruchem. Kraj po zániku Středního odborného učiliště lesnického a zemědělského v ulici Mládežníků rozhodl, že z budovy vznikne zmíněné centrum a pod křídly by ho mělo mít Západočeské muzeum. Objekt je třeba přizpůsobit podmínkám nového využití. Momentálně je jisté, že na hlavu stavebníkůmnepoteče, v plném běhu je výměna střešní krytiny. Region| Západní Čechy

Učiliště lesáků se mění v muzeum 20.10.2015

Rokycanský deník str. 3 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni

BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ

První etapa přestavby se blíží k závěru, souběžně už začaly práce na projektu pro druhou Rokycany – V budově někdejší hospodářské školy a později zemědělsko – lesnického učiliště v ulici Mládežníků vládne stavební ruch. Plzeňský kraj, který je majitelem objektu, po zrušení školského zařízení rozhodl, že budova připadne Západočeskému muzeu. Jeho záměrem je, aby v Rokycanech, které stejně jako blízké okolí jsou proslulé nálezy takzvaným rokycanských kuliček s pravěkými fosíliemi, vzniklo speciální muzejní pracoviště – paleontologické centrum. Přesněji by mělo jít o muzeum paleobiodiverzity. Momentálně je na pořadu první etapa rekonstrukce. Završení je naplánované na listopad. Budova namísto už nevyhovujícího zastřešení získala kompletně novou střechu. Buduje se také výtah – výstavba šachty už je před dokončením. Zároveň došlo na zajištění statiky. Vzhledem k záměru využití bylo třeba zesílit některé nosné konstrukce,“ informoval ředitel


36

Západočeského muzea František Frýda. Do nového muzejního centra se totiž přesune spousta pořádně těžkých sbírek z Plzně ale i Rokycan. Cílem je soustředit paleontologické sbírky do jednoho místa, aby se daly badatelsky lépe využívat. Zároveň bude zařízení sloužit i dalším účelům. Například je v plánu přemístit tam knižní fond zatím rozdělený do provizorních depozitů po okolí. „První etapa rekonstrukce je tedy o hrubé stavařině a z prostředků kraje na ni pro nás bylo vyčleněných deset milionů,“ doplnil Frýda. „Souběžně se už pracuje na projektu pro druhou etapu, která řeší vnitřní uspořádání prostor, včetně rozvodů topení, vody, elektroinstalace, ochrany objektu a podobně. Budova se dočká i nové fasády. Kvůli klimatickým podmínkám i výběrovému řízení, jež vzhledem k zákonným lhůtám dění protáhne, se s ní počítá až na jaře. Mezitím budou ale pokračovat úpravy vnitřků. Cenu druhé etapy ukáže vysoutěžení akce. Region| Západní Čechy

Táborský deník

Růžová ve fitness pro dámy, loutkové divadlo a pirátská tancovačka pro děti 24.10.2015

Táborský deník str. 9 Táborsko - servis Západočeské muzeum v Plzni

(pec)

Táborsko – Vybrané kulturní tipy jako inspirace, jak prožít víkendové dny. SOBOTA24. října * 9 hodin, Tábor V hotelu Palcát se dnes od 9 do 17 hodin bude tančit o Velkou cenu Tábora. Soutěž ve standardním a latinskoamerickém tanci pořádá Taneční škola Atak. * 10 hodin, Bechyně V kulturním domě pokračuje 25. Celostátní dílna středoškolské dramatiky a mladého divadla Nahlížení. Dnešní přehlídka divadel odstartuje v 10 hodin a program uzavře koncert mladých kapel z regionu, jehož začátek je stanoven na dvacátou hodinu. Zítra je na programu od 9.30 hodin doplňkové představení a dílnu ukončí v 10.30 hodin závěrečné nahlédnutí a ohlédnutí za Nahlížením. Na akci je vstup zdarma. * 15 hodin, Hlavatce Sdružení I MY O.p.s. zve do hospody celé rodiny na benefiční pirátskou tancovačku. Přijďte si užít zábavné odpoledne. V 15hodin vás uvítá duo bratrů Dračka – Šimek a kromě moderovaných her, tancování, tvoření a povídání vás čeká dětská i dospělá dražba a tombola. Vyvrcholením bude od 19 hodin koncert skupiny Epy de Mye. Za vstupné zaplatíte 80 Kč, děti 50 Kč a výtěžek pomůže pokrýt náklady na služby pro rodiny dětí s postižením. * 15 hodin, Bechyně Městské muzeum v Bechyni a Západočeské muzeum v Plzni zvou na první veřejné představení knihy Lenky Merglové Pánkové o historii keramické školy v Bechyni nazvané „Umělecká keramika. Historismus, secese a moderna. Keramická škola v Bechyni 1884 – 1948.“ Prezentace knihy se koná od 15 hodin v přednáškové sále Městského muzea v Bechyni. * 15 hodin,Sezimovo Ústí Mezinárodní loutkový festival zavítal na víkend do Sezimova Ústí. V prostorách Spektra se můžete těšit nejen na loutková představení, ale i na doprovodnou tvořivou loutkovou dílnu. Festival začíná dnes i zítra v 15 hodin a vstupné stojí 20 nebo 50 Kč. Dílna je zdarma. * 17 hodin, Želeč Koncert Jihočeského violoncellového orchestru pod vedením Ilony Průšové začíná v 17 hodin ve Špejcharu. Účinkují žáci, absolventi a vyučující ZUŠ Oskara Nedbala Tábor, ZUŠ Vítězslava Nováka Jindřichův Hradec, ZUŠ Třeboň a ZUŠ Velešín. Vstupné je dobrovolné.


37

* 19 hodin, Tábor Představení o lásce Romeo, Julie a já přivezlo do Tábora Divadlo Husa na provázku Brno. V Divadle Oskara Nedbala tak můžete vidět humornou variaci na příběh veronských milenců. Ze Shakespeara zazní pouze pár veršů, nosná kostra příběhu zůstala. Vstupné 220, 200 a 180 Kč. NEDĚLE25. října * 9 hodin, Tábor Power & Pilates Studio v Táboře se zapojilo do celorepublikové charitativní akce Růžová ve fitness, která zahrnuje speciální sérii přednášek pro veřejnost zaměřenou na prevenci rakoviny prsu. Akce se uskuteční od 9 do 12 hodin v prostorách Studia Grand na náměstí Fr. Křižíka 505 (nad Billou). Vstupenkou je tričko projektu Růžová ve fitness, které bude v prodeji před začátkem přednášky za 120 Kč. Vstupné na cvičení je pouze symbolické ve výši 30 Kč. Výtěžek z prodeje triček poputuje na konto organizace Mamma HELP, která finance využije na provoz svých poradenských center v ČR. * 19 hodin, Tábor Nenechte si ujít mimořádný koncert tria Balkan Strings v Divadle Oskara Nedbala. Strhující kytarová show předních srbských muzikantů vypukne v 19 hodin. Trio otce a synů Zoran, Nikola a Željko Starčevičovi zahraje v rámci evropského turné unikátní balkánský kytarový jazz s prvky world music, klasickou hudbu i světové hity. Vstupenky na koncert vás budou stát 180 a 150 Kč. Foto popis| V Sezimově Ústí se o víkendu koná loutkový festival. Ilustrační Foto autor| foto: Deník/Alena Šatrová Region| Jižní Čechy

Nová kniha hned mizela po desítkách 26.10.2015

Táborský deník str. 3 Táborsko Západočeské muzeum v Plzni

VERONIKA GIGALOVÁ

Lenka Merglová Pánková představila publikaci, jež dokumentuje díla uměleckoprůmyslové školy v letech 1884 až 1948 Bechyně – Střední uměleckoprůmyslová škola v Bechyni je od víkendu slavnější zase o kousek víc. Lenka Merglová Pánková ze Západočeského muzea v Plzni zde totiž poprvé představila knihu, která obsahuje fotografie, popisy a zajímavosti o dílech, která autoři vytvořili ve škole v letech 1884 až 1948. „Spravuji sbírku porcelánu, skla a keramiky Západočeského muzea v Plzni. Je tam sbírka, která z Bechyně přišla a podíleli se na níl idé,kteří zde studovali, nebo učitelé, kteří na dílech spolupracovali. Udělala se kolekce a k té sbírce měl vzniknout sešítek s popisky,“ vysvětluje autorka Lenka M. Pánková okolnosti, které odstartovaly nápad na tvorbu knihy. Poté, co kontaktovala současného ředitele školy Jiřího Novotného, zjistila, že ve škole se ukrývají další skvosty. „Říkali jsme si, že by byla ohromnáškoda,kdybychomje nevydali jako celek, a začali jsme shánět peníze. Polovinu poskytlo Západočeské muzeum a druhých sto tisíc jsme museli sehnat jinde. Nakonec jsme se dopracovali ke skvělé ceně 275 korun za kus a knih jsme nechali vyrobit sedm stovek. Dnes jsou poprvé v prodeji,“ vysvětlila Lenka M. Pánková při sobotním představení publikace. Snad i po roce 1948 Mezi přítomnými nechyběl ani již zmíněný ředitel školy Jiří Novotný. „Jsem moc spokojený. Je to velmi kvalitní knížka a je v ní spousta věcí, které mají přímou vazbu se školou a které vycházejí z toho, co máme. Taková publikace je krokem k popularizaci naší práce, řemesla a keramiky vůbec. Určitě jsem přesvědčený, že by mohla vzniknout i kniha od roku 1948 do současnosti, ale bylo by to složitější. Rakouský systém dokumentace byl pečlivý a propracovaný, po vzniku republiky už bohužel ne,“ dodal ředitel střední školy. Kniha po vernisáži mizela po desítkách. „Spoustu mých přátel na škole absolvovalo, mám z té knihy velkou radost. Koupil jsem si ji také proto, že je v ní velká část historie, kteroumámvelice rád,“ říká Jindřich Řeřábek, jenž si koupenou knihu nechal od její autorky podepsat.


38

Foto popis| AUTOGRAMY. Lenka Merglová Pánková po ukončení vernisáže nevěděla, kam dříve skočit. Přijímala gratulace a především podepisovala knihy. Na snímku se podepisuje Jindřichu Řeřábkovi. Foto autor| Foto: giv Region| Jižní Čechy

Tachovský deník

Na Tachovsku najdete desítky poutních míst, některá unikátní 10.10.2015

Tachovský deník str. 2 Tachovsko Západočeské muzeum v Plzni

ANTONÍN HŘÍBAL

Tachovsko – Sochy, kaple, křížky nebo kostely či jen pozůstatky po stavbách, které původně sloužily k náboženskýmúkonůmjsoukviděnína mnoha místech Tachovska. Dodnes si zachovaly jakýsi statut poutního místa, či jde o takzvané místo zvláštní zbožnosti. Naproti těm obecně známým jako je například Loreta v Boru stojí i takřka zapomenuté a těžko v lesích dohledatelné malé kamenné památky. Osmdesát dva jich navštívil a ve své knize popsal Luděk Krčmář ze Západočeského muzea v Plzni. Knihu nazval příznačně: Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na Tachovsku a dílo představil veřejnosti také v Tachově při přednášce. Označení míst jako poutní nebo zvláštní zbožnosti není dílem náhody. „Odehrála nebo odehrává se tam zvýšená aktivita či příběh Boží milosti jako třeba uzdravení či jiná pomoc, hledání této pomoci od věřících, například skrze zázračné či milostné zobrazení přímluvců u Boha,“ popsal Krčmář, který se projetu poutních míst v Plzeňské diecézi věnuje už téměř deset let a Tachovsko intenzivně dopracovával poslední dva roky. Jak sám říká, nejvíce ho u nás zaujala místa jako Pístov a kostel se svými unikátními ambity, Hraničky svou malebností místa, Světce svou tajemnou legendou o čtrnácti světýlkách a Planá svým netradičním příběhem rozstříleného obrazu. Několik těchto zajímavých míst Tachovský deník navštívil a vrátí se k nim jako k tipům na výlet v některém z vydání v příštím týdnu. Kaple na Ovčím vrchu je jedním z poutních míst Tachovska. Foto popis| Region| Západní Čechy

Tachovsko má známá i skrytá poutní místa 17.10.2015


ANTONÍN HŘÍBAL

Společně navštívíme několik zákoutí našeho regionu, která mají křesťanskou tradici a vhodná jsou i jako místa pro procházku a relaxaci POUTNÍ MÍSTA NA TACHOVSKU Tachovsko – Dnes obtížně dohledatelné a v krajině téměř neznatelné jsou stopy po původních sakrálních stavbách. Je tomu například u Dolního Kramolína. Naproti tomu u nás máme stavby architektonicky pěkné, zachované a sloužící původnímu účelu jako je například Loreta v Boru. Obě zmíněná místa spolu s desítkami dalších mají společného jmenovatele, jsou to poutní místa nebo místa zvláštní zbožnosti. Jako taková oplývají bohatou historií a mnohdy jsou zasazena do malebného okolí. Právě proto v současnosti mohou být vyhledávána i jako turistický cíl. Společně se k několika vydáme v našem krátkém obrazovém seriálu. Osmdesát dva jich už dříve navštívil a ve své knize popsal Luděk Krčmář ze Západočeského muzea v Plzni. Knihu nazval příznačně: Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na Tachovsku a dílo představil veřejnosti také v Tachově při nedávné přednášce. Označení míst jako poutní nebo zvláštní zbožnosti není dílem náhody. „Odehrála nebo odehrává se tam zvýšená aktivita či příběh Boží milosti jako třeba uzdravení či jiná pomoc, hledání této pomoci od věřících, například skrze zázračné či milostné zobrazení přímluvců u Boha,“ popsal Krčmář, který se projetu poutních míst v Plzeňské diecézi věnuje už téměř deset let a Tachovsko intenzivně dopracovával poslední dva roky. „Poutní místa jsou navíc uznána oficiálně po příslušném církevním zkoumání pravosti zázraků,“ dodal s tím, že postupně chce


39

každý rok představit (výstavou a možná i publikací) další regiony (bývalé okresy) po diecézi. Po Severním Plzeňsku a Tachovsku bude příští rok následovat Rokycansko. Příští týden se podíváme ke kapličkám u Kolmu a na Pístov. Foto popis| OVČÍ VRCH. Jedno ze známých a viditelných poutních míst. Jde o netradiční lokalitu, kde je kaple Smrtelných úzkostí Kristových. Slouží křesťanům pro ulehčení svědomí a na paměť zdejších tragických událostí. Konány jsou zde mše pro poutníky. Nedaleko barokní kaple rotundového typu je památník připomínající 49 mrtvých a 20 těžce raněných sedláků – účastníků selské vzpoury roku 1680. Foto popis| DOLNÍ KRAMOLÍN. Jde o lokalitu z hlediska označení jako poutní místo takzvaně na hraně. Podle Luďka Krčmáře ji ale někteří autoři uvádějí jako lokální poutní místo a chodilo tam procesí. Dnes po kapličce zbyla jen zarostlá hromada cihel mezi dvěma stromy. Místo najdete při silnici vedoucí od křižovatky u Regentu vpravo asi dvě stě metrů před začátkem obce Dolní Kramolín. Foto popis| HRANIČKY. Nádherná ukázka místa zvláštní zbožnosti z nedávné doby. Jde o netradiční pojetí jako mohyla s mariánským obrázkem, místo hledání pomoci u Panny Marie zdejším obyvatelstvem, žijícím v nehostinných podmínkách. Toto poutní místo, jedno z nejmladších na Tachovsku, založila v roce 1927 porodní bába Mathilde Dobner. Poté místo navštěvovali rovným dílem obyvatelé z obou stran hranice. Dnes je to soudě podle zápisků v knize návštěv devadesát ku deseti procentům v náš neprospěch. Také o tomto poutním místě se zmiňuje ve své knize Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na Tachovsku Luděk Krčmář. Kdo by se tam chtěl vypravit, je místo asi 4 kilometry vzdálené západně od Nových Domků na samé hranici NPP Na požárech. Foto autor| 4x foto:Deník/Antonín Hříbal Region| Západní Čechy

Poutní místa Tachovska dnes navštěvují věřící i turisté 24.10.2015


ANTONÍN HŘÍBAL

Uprostřed měst a obcí i hluboko Českém lese najdete objekty spjaté s místní historií POUTNÍ MÍSTA NA TACHOVSKU Tachovsko – Dnes obtížně dohledatelné a v krajině téměř neznatelné jsou stopy po původních sakrálních stavbách. Je tomu například u Dolního Kramolína. Naproti tomu u nás máme stavby architektonicky pěkné, zachované a sloužící původnímu účelu jako je Loreta v Boru. Obě zmíněná místa spolu s desítkami dalších mají společného jmenovatele, jsou to poutní místa nebo místa zvláštní zbožnosti. Dnes čtenářům přinášíme druhý díl našeho krátkého zastavení u několika poutních míst. Jako taková oplývají bohatou historií a mnohdy jsou zasazena do malebného okolí. Právě proto v současnosti mohou být vyhledávána i jako turistický cíl. Osmdesát dva jich už dříve navštívil a ve své knize popsal Luděk Krčmář ze Západočeského muzea v Plzni. Knihu nazval příznačně: Poutní místa a místa zvláštní zbožnosti na Tachovsku a dílo představil veřejnosti také v Tachově při nedávné přednášce. Označení míst jako poutní nebo zvláštní zbožnosti není dílem náhody. „Odehrála nebo odehrává se tam zvýšená aktivita či příběh Boží milosti jako třeba uzdravení či jiná pomoc, hledání této pomoci od věřících, například skrze zázračné či milostné zobrazení přímluvců u Boha,“ popsal Krčmář, který se projetu poutních míst v Plzeňské diecézi věnuje už téměř deset let a Tachovsko intenzivně dopracovával poslední dva roky. Foto popis| MNICHOVSTVÍ – Zde pravděpodobně byla poustevna sloužící poutníkům přes hraniční hvozd. Jde o kapli Pany Marie Pomocné a o jednu z mnoha připomínek připomínající její kult v Čechách. Dobový snímek a ke srovnání snímek současný. Foto popis| LESNÁ,KOLM– Panna Marie Lurdská – připomínka úcty k Panně Marii Lurdské, jednoho z nejvýznamnějších mariánských zpodobnění a kultu. Foto popis| KOLM– Kaplička nazývána věřícími Domeček Matky Boží. Místo hojné pobožnosti německy mluvícího obyvatelstva, dodnes místo zastávky poutníků a turistů, pravděpodobná blízkost studánky (dnes zanesená). Foto popis| PÍSTOV – Vyloženě poutní místo. Významný mariánský kult k milostné soše Panny Marie Škapulířové. Jde o barokní sochu, která byla nedávno ukradena. Zázraky vlivem zázračného škapulíře jsou zaznamenané v kronice, podle nich byly vymalovány výjevy na stropě ambitu s popisem a datací. Zajímavostí je právě ambit, který je u kostela přimknut přímo k lodi, což kostel řadí mezi evropské unikáty. Foto autor| Foto:Martina Sihelská


40

Region| Západní Čechy

Týdeník Domažlicko

Odborníci i veřejnost se ponořili do historie 7.10.2015

Týdeník Domažlicko str. 2 Týdeník Domažlicko Západočeské muzeum v Plzni

JOSEF BABOR

Domažlice – V letošním roce si Domažlice připomínají 750 let od založení královského města. Jedním z vrcholů celoročních připomínek tohoto výročí byla páteční konference, která obsáhla deset přednášek předních historiků a dalších odborníků vztahujících se k historii Domažlic a Chodska. Hned tu první, jejíž tématem byly Domažlická sídelní aglomerace s kostelem sv. Jakuba a její význam v raném středověku, musel za jejího autora Pavla Břicháčka ze Západočeského muzea v Plzni přečíst domažlický místostarosta Stanislav Antoš. Vedoucí oddělení záchranných výzkumů plzeňského muzea byl v noci na pátek hospitalizován se zdravotními problémy, a tak mu jeho kolegové alespoň na dálku popřáli brzké uzdravení. Břicháčkova přednáška připomněla období prvních pokusů o osídlení oblasti dnešních Domažlic a blízkého okolí. Stalo se důležitým územím už v 10. století při posunu hranic Francké říše blíže k Čechám. V Domažlické kotlině, která je velká zhruba pět na čtyři kilometry, vznikla hradiště například v Bořicích, u Havlovic nebo na Smolově. Ve 12. století jsou doloženy první sídliště na území Domažlic a také kostel svatého Jakuba. Ten je patronem poutníků. „Tento kostel symbolizoval příchozím, že vstupují do křesťanské země,“ připomněl ve svém příspěvku Pavel Břicháček. Vedle kostela bylo v té době i tržiště, jakýsi celní úřad a také úschovna zboží a peněz. Mezi přednášejícími byli i mj. Eduard Mauer, bývalý ředitel Ústavu českých dějin a emeritní profesor Univerzity Karlovy nebo Viktor Viktora ze Západočeské univerzity, který má k Domažlicím velmi těsný vztah. Učil na zdejším gymnáziu a každoročně se do města vrací jako autor hojně navštěvovaných přednášek. Přítomní přednášející se zapsali do pamětní knihy města Domažlice. „Tato událost je mimořádná, obdobná konference se v Domažlicích ještě nekonala,“ zdůraznil význam páteční akce místostarosta Stanislav Antoš. Foto popis| KONFERENCE. Mezi posluchači první části konference byli přítomni i studenti domažlického gymnázia. V první řadě (zprava) jsou zachyceni přednášející Viktor Viktora a Eduard Mauer. Foto autor| Foto: Deník/Josef Babor Region| Zapadní Čechy

Vlasta

Jak se žilo v Plzni a okolí 21.10.2015 Vlasta str. 5 Západočeské muzeum v Plzni Na první pohled nepříliš nápadný dům na plzeňském náměstí zve na výstavu o historii Plzně a Plzeňanů... Národopisné muzeum Plzeňska ukrývá jedinečný soubor sbírkových předmětů, které se podařilo shromáždit v průběhu uplynulých 100 let. Na snímku jsou regionální lidové kroje. Foto popis|

Xantypa

Ladislav Sutnar 30.9.2015

Xantypa str. 50 Výtvarník Západočeské muzeum v Plzni

Jindřich Rosendorf

Návrat zapomenutého génia pokračuje Psal se rok 1939, svět stál na pokraji války a výtvarník a designér Ladislav Sutnar (1897-1976) se z New Yorku nevrátil do vlasti. Nebylo to snadné rozhodnutí, exil ho ale patrně zachránil. Vládu nacistů by jen těžko mohl přežít.


41

Do New Yorku byl krátce po vzniku protektorátu vyslán na Světovou výstavu s příkazem zrušit tam rozestavěný československý pavilon, jehož přípravou byl rok předtím pověřen, a exponáty přivézt zpět. Sutnar direktivu neuposlechl. Instalaci pavilonu dokončil a umožnil tak 31. května 1939 za účasti naši exilové vlády jeho slavnostní otevření. V průčelí navíc nešlo přehlédnout Komenského citát „Vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!" a naši, na půl žerdi spuštěnou státní vlajku vedle americké. Toto hrdé gesto vzdoru proti nacistické porobě Ladislavu Sutnarovi cestu zpět do Němci okupované země znemožnilo definitivně. Malíř a grafik, návrhář loutek a divadelních scén či dětskou fantazii rozvíjejících dřevěných hraček, designér porcelánových a skleněných souprav, tvůrce plakátů a bezpočtu grafických úprav knih, architekt řady výstav a průkopník nového vizuálního stylu, považovaný dnes dokonce i za předchůdce informačních řešení internetu, zůstal již do konce života v Americe. Vrací se domů symbolicky až teď, téměř čtyřicet let po své smrti. Zato velkolepě. V roce, kdy jeho rodná Plzeň drží žezlo Evropského hlavního města kultury, je Sutnaruv návrat jedním z pilířů tohoto projektu. Apoštol infověku na indexu „Za svého života se ani vrátit nemohl," připomíná Josef Mistera, děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a autor projektu Sutnarova návratu. „Po únoru 1948 ho režim, který uchvátil moc, vymazal z dějin. Jeho jméno bylo na indexu," zdůrazňuje. Umělec totiž působil proti oběma totalitním režimům. V USA za války tvořil grafiku pro antifašistický odboj, jeho rukopis nese třeba obálka knihy Adolfa Hoffmeistera z roku 1942 SLEPCOVA PÍŠŤALKA ANEB LIDICE, upravoval tiskoviny pro krajanské spolky a československé úřady v USA. V letech studené války pak spolupracoval s rozhlasovým vysíláním Svobodná Evropa, s Radou svobodného Československa, dával grafickou tvář Svědectví, exilovému čtvrtletníku Pavla Tigrida. „A tak zatímco u nás o něm mělo několik generací skoro zakázáno se cokoli dozvědět, za mořem se stal pojmem. Po svém příchodu do USA revolučně proměnil americký reklamní design a principy vizuální komunikace," dodává Josef Mistera. Přispělo k tomu i setkání a dlouholetá spolupráce Sutnara s architektem a teoretikem dánského původu Knudem Lônberg-Holmem, jeho „kolegou" z firmy Sweet's Catalog Service, do níž Sutnar roku 1941 nastoupil. Už o tři roky později spolu vydali knihu CATALOG DESIGN o principech vizuálního zpracování informací, jíž maďarská ikona evropské meziválečné avantgardy László Moholy-Nagy, toho času vedoucí chicagský Institut designu, předpověděl osud „bible grafiků ". Sutnar své celoživotní průkopnické názory na grafický design pak samostatně uplatnil v roce 1961 při realizaci úspěšné putovní výstavy a shrnul ve stejnojmenné publikaci VISUAL DESIGN IN ACTION. Byla hodnocena jako nejvýznamnější příspěvek v oboru, za jehož zakladatele je dodnes považován. Steven Heller, respektovaný teoretik a někdejší dlouholetý art director listu New York Times, ji spolu s NOVOU TYPOGRAFIÍ Jana Tschicholda uvádí jako „myšlenkově nejpodnětnější dílo o moderním designu". Ladislava Sutnara samotného Heller ve svém eseji nazval dokonce „apoštolem infověku". V roce 1979 byl Sutnar in memoriam přijat do Síně slávy Art Directors Club v New Yorku, prestižní celosvětové organizace v oblasti komerční komunikace. Jeho rozsáhlý umělecký odkaz i soukromá pozůstalost, čítající třiadvacet tisíc položek, jsou součástí sbírek newyorského Cooper Hewitt, Smithsonian Design Museum. Pokřivené dějiny podle děkana Mistery ukradly Sutnarovi jeho vlast a nám zas proslulého designéra. Velký dluh Sutnarovi -jen částečně splacený medailí Za zásluhy v oblasti kultury udělenou in memoriam prezidentem Václavem Havlem v roce 2001, i retrospektivní výstavou na Pražském hradě a monografií z roku 2003 - se proto rozhodl dál splácet. Pokračuje tedy v Sumářově zviditelnění. Přítel Radoslav Sutnar Před zhruba pěti lety dokázal Josef Mistera i díky spolupráci bývalého amerického velvyslance v České republice Willima Cabanise kontaktovat Sutnarova syna Radoslava, dnes šestaosmdesátiletého architekta žijícího v Los Angeles. A získal v něm dokonce blízkého přítele. „To považuji za svoje osobní štěstí. Díky tomuto přátelství a vzájemné hluboké důvěře se podařilo uskutečnit řadu dříve těžko představitelných záměrů," svěřuje se docent Mistera. Radoslav Sutnar dal souhlas, aby fakulta, kterou Mistera při Západočeské univerzitě vybudoval, nesla jméno jeho otce. „Jsme jedinou takovou vysokou školou na světě, Sutnarovo jméno je už díky Radoslavovi i v názvu plzeňské univerzitní galerie orientované především na užité umění a design. A loni v listopadu se po společném úsilí a za podpory vedení města Plzně podařilo převézt z New Yorku a uložit pietně na Ústředním hřbitově v Plzni ostatky Ladislava Sutnara a jeho manželky Františky, řečené Išky." Zařazení Sutnara mezi osobnosti roku Evropského hlavního města kultury považuje za podstatné i programový ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko. „Chceme Sutnarův odkaz připomínat nejen jako důležitou součást kulturního dědictví Plzně, ale především jako inspiraci pro další generaci umělců, kteří zde tvoří a pomáhají vtisknout Plzni novou značku kulturní metropole," uvádí. Jeden umělec - tři výstavy Život a umělecké směřování Ladislava Sutnara doma i za oceánem v rozpětí více než půl století přiblížilo z různých úhlů souběžně něŽivot kolik výstav jeho knižní tvorby, malby a užité tvorby (poslední trvá do 8. listopadu). První z


42

nich našla místo v galerii s jeho jménem a prostřednictvím desítek reprezentativních prací zachytila jednotlivé etapy aktivit v oblasti knižní tvorby a typografického designu. „Sutnarův přístup k účelnému řešení časopiseckých a knižních obálek, úprav textu i vazeb knih v duchu,nové typografie' sledujeme od 20. let minulého století," uvádí autor výstavy Jan Mergl. Prezentovala Sutnarovy obálky výtvarného sborníku Umělecké besedy Život či časopisu Směr, revue Žijeme a časopisu Výtvarné snahy, kde jeho grafický projev vrcholí. K vidění byly typografické úpravy edic nakladatelství Družstevní práce, jehož byl Sutnar od konce dvacátých let výtvarným redaktorem. K významným Sumářovým spolupracovníkům na tomto poli patřili Jaromír Funke, Augustin Tschinkel, inspiroval jej pokrokový systém výuky německého Bauhausu. A nechyběly ani reprodukce unikátních panelů, jimiž představil vlastní tvorbu na své první autorské výstavě v roce 1934. Od designu k Venuším Další výstava - unikátní soubor pětadvaceti moderních Venuší - byla umístěna v domě, kde se jejich autor v listopadu roku 1897 narodil. Jde o cyklus ženských aktů, o malby, jimiž se Sutnar začal intenzivně zabývat až ve svých pětašedesáti letech. „V období první republiky se paralelně pouští do tvorby v různých odvětvích designu. Po příchodu do USA se jeho úsilí koncentrovalo už výhradně k designu informací - v poloze praktické, v grafické tvorbě i práci teoretické při definování oborů grafický design a vizuální komunikace. Zařadil se tím v té době k vůdčím osobnostem americké kultury. V poslední etapě své tvorby ale jako by zavřel dveře za vším, co předcházelo, a zůstává pouze malba - rozsáhlý cyklus Venuší," objasňuje autor výstavy prof. Tomáš Vlček. Svým Venuším říkal joy-art, umění radosti. Geometricky komponované figury byly jeho reakcí mimo jiné na emancipační společenské tendence z přelomu 60. a 70. let, i aktuální umělecké směřování zejména na pop-art. Vyhledával inspiraci ve fotografiích modelek z dobových magazínů, masově prezentujících nový americký životní styl. Patřily mezi ně Playboy, Cosmopolitan, Vogue či New York Times Magazine. Některé z časopiseckých výstřižků, jež autorovi posloužily jako východiska obrazů, byly na výstavě také uvedeny. „Měl jsem možnost se tvorbou Ladislava Sutnara zabývat ještě za jeho života, vedli jsme spolu pro mě obohacující korespondenci. Škoda, že jsme žili v rozděleném světě bez šance na osobní setkání," lituje profesor Vlček. „Sutnarův desing byla nadčasova, dnes už klasická kulturní hodnota, doslova esence 20. století. Jeho malířská tvorba je ale mnohem méně známá, přestože malbou byl zaujat celý život." Svým cyklem Venuší snad jako jediný originálně reagoval na tehdejší explozi nové, masové kultury sexuální revoluce prosperující Ameriky a vnášel do jejího bouřlivě měnícího se života hodnoty ideálů evropské avantgardy se slovy „věřím v humánní malířství a stavím se proti tomu, co je odlidštěné.... Dokázal překlenout i názorové hranice protikladných tvůrčích směrů, výtvarné klasiky a populární kultury moderní doby. V jeho newyorském ateliéru na 42. ulici se scházeli od padesátých let představitelé nastupujícího pop-artu v čele s Andym Warholem. Sutnar na tyto o desítky roků mladší umělce bořící vše tradiční ve jménu nastupující komerce působil jako strážce norem, klasik, který neslevuje z principů a ověřených priorit umění. K dílům pop-artistů se vyjadřoval kriticky, přesto si zachoval jejich hluboký respekt a obdiv. „Dokonce takový, že další významný malíř Warholovy generace Philip Pearlstein nazýval Sutnara géniem kompozice, zdůrazňuje kurátor. „Cyklus Venuší je podle mě přelomový, dosud nedoceněný čin. Věřím, že tuto výstavu předvedeme jednou i ve Spojených státech. Inspirace Sutnar Souběžně s touto výstavou probíhala ve stejné galerii další s názvem INSPIRACE SUTNAR -prezentace prací posluchačů Fakulty designu a umění, kdy studenti reflektují umělcovo dílo a tvůrčí principy, duchovní rezonanci s jeho odkazem: Venuše vystupující ze svých obrazů, dřevěné hračky, vystřihovánky, interiérové dekorace či doplňky a šperky geometrických tvarů, autorské objekty a hry inspirované slavnou, výchovně progresivní architektonickou stavebnicí, kterou později v USA Sutnar rozpracovával pod názvem BUILD THE TOWN - Postav si město. „Ta se právě dočkala realizace v podobě Sutnarova památníku přímo před naší fakultou. V budově Západočeského muzea pak otevřou koncem října i stálou expozici věnovanou L. Sumářovi. Jeho mimořádné dílo připomíná letos také série přednášek, o jeho osobnosti a tvorbě bude vydáno několik publikací, uskuteční se už čtvrté předávání cen nesoucích jeho jméno, shrnuje děkan Josef Mistera. „Snad nejlépe to vyjádřili studenti naší fakulty z tvůrčí skupiny Mladý ateliér, když řešili kampaň na soutěž TEENDESIGN. Přišli se sloganem - Sutnar žije! A jestliže tohle dnes přes propast generací tvrdí mladí, je to důkaz, že škody, které zanechala pokřivená historie minulého století, se přece jen postupně daří napravovat. Funkcionalismus ze skla a porcelánu Expozice užité tvorby v Západočeském muzeu trvá do 8. listopadu letošního roku. Zprostředkovává představu o zásadách a estetických hodnotách Sutnarova progresivního funkcionalistického designu z třicátých let minulého století. Stovky skleniček, dóz, šálků, talířů či příborů nebo svícnů, které předběhly svoji dobu. Sbírka, již si návštěvníci v tomto rozsahu mohou prohlédnout vůbec poprvé. V roce 1929 se Sutnar stal i uměleckým ředitelem Krásné jizby, avantgardní obchodní pobočky Družstevní práce, zaměřené na prodej funkcionalistické užité tvorby.


43

„Tuto roli chápal nejen jako úlohu organizátóra určujícího ideový obsah a výtvarnou podobu prodejní nabídky Krásné jizby. Jeho cílem byl také aktivní autorský podíl na vzniku účelných předmětů každodenního užívání, vysvětluje kurátor Jan Mergl. Podle něj období, v němž se Sutnar věnoval designérské činnosti v uměleckořemeslných oborech, zabralo jen několik let. Během nich však svými návrhy napomohl rozhodujícím způsobem prosazování funkcionalistických principů do tuzemské užité tvorby. Mezi roky 1928-1932 vytvořil například první československý stolní porcelánový soubor, mající dvaapadesát dílů. Ke spolupráci Sutnar vyzval i fotografa Josefa Sudka. Jeho snímky do geometrických úseků a diagonálních kompozic seskupených skleněných pohárů a porcelánového nádobí, zachycené s mimořádně citlivým smyslem pro detail a materiálovou kvalitu předmětů, se staly pravidelnou součásti propagace Sumářova designu a spoluvytvářely originální obraz Krásné jizby. „Prvním realizovaným návrhem Ladislava Sutnara pro Krásnou jizbu se počátkem roku 1931 stala skleněná nápojová souprava, pokračuje kurátor. „Téměř současně začala být vyráběna čajová souprava z varného skla. Šlo v té době o jednu z prvních aplikací varného skla pro každodenní použití. Se svým záměrem pozvednout stolování přistoupil i k návrhům příborů z nerezové oceli, jimiž roku 1936 završil designérsky ucelený soubor stolního nádobí a náčiní. Nejzřetelněji však podle autora expozice představuje Sutnarův funkcionalismus porcelánová souprava, kterou jako „soubor vynikající jednoduchostí a důsledností formy uvedla Krásná jizba na trh roku 1932. „Dobré vlastnosti standardního výrobku vyhýbající se jakékoliv módnosti byly podstatou Sutnarova designérského působení v této oblasti. Bleší trhy, aukční síně Převážnou část exponátů zapůjčil na výstavy knižní a užité tvorby soukromý sběratel Tomáš Sanetrník. „Mě Sutnarova tvorba fascinuje, sbírám ji soustředěně přes dvacet let," říká. „Začátek byl přitom spíš intuitivní. Jezdíval jsem kdysi ke známým na čaj a ten jsem pokaždé chtěl nalít do jediného, stejného hrnku, který mě okouzlil. Tehdy jsem ještě nevěděl, od koho je. Později jsem začal užitou tvorbu, ale i knižní obálky a typografii Ladislava Sutnara cíleně hledat a vykupovat - od soukromých osob, ze starožitnictví i bazarů, od bleších trhů po aukční síně. Stovky návštěv, tisíce telefonátů, e-mailů. Zlomek toho úsilí můžete teď vidět v Plzni," usmívá se majitel podle vlastních slov patrně největší sbírky svého druhu. „S výjimkou plakátů a dřevěných hraček obsahuje téměř kompletní předválečnou Sumářovu tvorbu," ujišťuje. *** Život a umělecké směřování Ladislava Sutnara doma i za oceánem v rozpětí více než půl století přiblížilo z různých úhlů souběžně několik výstav jeho knižní tvorby, malby a užité tvorby. Foto autor| foto Archiv Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a soukromý archiv Radoslava Sutnara Foto popis| Budova Fakulty designu a umění Ladislava Sutnar. V popředí její zakladatel a současný kan Josef Mistera Foto popis| Radoslav Sutnar (vlevo) a tehdejší primátor Martin Baxa odhalují pamětní desku na rodném domě Ladislava Sutnara, podzim 2012 Foto popis| Ladislav Sutnar v New Yorku Foto popis| Československý pavilon na Světové výstavě v New Yorku, 1939 Foto popis| Ladislav Sutnar na fotografii Josefa Sudka, 1934


44

Přehled zpráv

Recommend Documents