Přehled zpráv. Kácení na Šumavě: Jaký je největší postrach Václava Klause? Přece angažovaný občan reflex.cz ~ strana 0 ~ Život a styl

Přehled zpráv Kácení na Šumavě: Jaký je největší postrach Václava Klause? Přece angažovaný občan..........................8 1.8.2011 reflex.cz ~ strana 0 ~ Život a styl ...“

Autor je fotoreportér Reflexu a absolvent Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně

...

Svatební diktát na radnici skončil...................................................................................................................... 9 3.8.2011 Lidové noviny ~ strana 4 ~ BRNO A JIŽNÍ MORAVA jih, miš

Znovu oddáváme i mimo obřadní síň, oznámila radnice v Brně – Králově Poli. Ministerstvo vnitra ji donutilo, aby znovu vzala do úvahy i obřady jinde než v budově úřadu. BRNO Snoubenci, kteří se chtěli vzít v arboretu za Lužánkami, ale třeba i v brněnském Technickém muzeu a na dalších místec... Zdeněk Kalenský: Doufám, že jako dinosauři neskončíme..............................................................................9 13.7.2011 GeoBusiness (GEOinformace) ~ strana 28 ~ Rozhovor ...I díky tomu byla příležitost k rozhovoru pro časopis GeoBusiness na přednáškách, jež v prosinci 2010 měl pro studenty Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. * S dálkovým průzkumem Země (DPZ) jste začal už koncem 60. let, jak jste se k němu dostal? Když jsem přišel d...

Byznys kvetoucí z popela firem.......................................................................................................................... 8 4.8.2011 Lidové noviny ~ strana 12 ~ Rozhovor VLADIMÍR KALÁB

...*** Krizový manažer Současný předseda představenstva společnosti Bestsport Richard Benýšek (44) je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. V ekonomické a finanční sféře působil ve firmách Lachema a Dopravní stavby holding, jako krizový manažer v Přerovských strojírnách, Krátkém fil... Horší než al-Ká’ida?............................................................................................................................................. 9 4.8.2011 Reflex ~ strana 20 ~ Reflexe STANISLAV KRUPAŘ

Na Šumavu za kůrovcem, dřevorubci a ochránci přírody Ode dne, kdy jsem absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, padlo na Šumavě za oběť kůrovci milión kubíků smrkového dříví a v Modravském potoce uteklo hodně vody. ... Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel............................................................................9 28.7.2011 Veřejná správa ~ strana 16 ~ Konzultace Radek Jurčík

...přednáší na Mendelově univerzitě v Brně a je lektorem MMR ČR.

...

Školy si z eurofondů rozdělí 1,4 miliardy korun.............................................................................................. 19 3.8.2011 euro.cz ~ strana 0 ~ Školství čap

...Více než 64 milionů korun poputuje Mendelově univerzitě v Brně na projekt inovace biologických a lesnických disciplín směřujících k zvýšení konkurenceschopnosti a 54 milionů korun získá na inovace studijních oborů Přírodovědná fakulta Univerzity Hradec Králové. ... Vysoké školy si z eurofondů rozdělí dalších 1,4 miliardy korun....................................................................20 3.8.2011 Finance.cz ~ strana 0 ~ Ministerstvo školství

...Více než 64 milionů korun poputuje Mendelově univerzitě v Brně na projekt inovace biologických a lesnických disciplín směřujících ke zvýšení konkurenceschopnosti; Univerzita Hradec Králové se může těšit mj. ... Procházka parkem: teď i s průvodcem............................................................................................................ 20

Plné znění zprávy

1 © 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

4.8.2011

Nový život - zpravodajský týdeník ~ strana 1 ~ Titulní strana ELIŠKA WINDOVÁ

...Zájemci se tak od průvodců, kteří jsou většinou studenty Mendelovy univerzity, dozvědí historické souvislosti. Například to, že se o park starají zahradníci už tři sta padesát let. Ročně navštíví zámecký park v Lednici více než milion turistů. ..

Student jel do Zambie hledat vhodné místo pro český statek.........................................................................8 5.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 1 ~ Jižní Morava Michal Horák

BRNO Celý rok se Zdeněk Gottvald na univerzitě učil o hospodaření se zdroji v tropických a subtropických oblastech. A letos v létě se v Africe podíval, jak se to dělá. Umožnila mu to Mendelova univerzita. ... Mendelova univerzita buduje centrum v Africe.................................................................................................9 5.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 4 ~ Brno Michal Horák

BRNO Celý rok se Zdeněk Gottvald na univerzitě učil o hospodaření se zdroji v tropických a subtropických oblastech. A letos v létě se v Africe podíval, jak se to dělá. Umožnila mu to Mendelova univerzita. ... Horší než al-Ká’ida?............................................................................................................................................. 9 4.8.2011 reflex.cz ~ strana 0 ~ Reflexe Ode dne, kdy jsem absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, padlo na Šumavě za oběť kůrovci milión kubíků smrkového dříví a v Modravském potoce uteklo hodně vody. ... FOTO - ZVÍŘATA V MUZEU................................................................................................................................ 19 5.8.2011 Břeclavský deník ~ strana 4 ~ Břeclavsko / seriály ...Preparáty pocházejí ze sbírek Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a Národního zemědělského muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Foto autor| Foto: Deník/Iva Valentová Region| Jižní Morava

„Zoo na Svatém Kopečku chybí k dokonalosti miliarda“.................................................................................8 6.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 1 ~ Titulní strana Michal Poláček

...Rodina manželka Soňa a dvě děti: Vojtěch 11 let, Daniel 3 roky Vzdělání Střední zemědělská škola, poté Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vystudoval jsem zde na Agronomické fakultě zootechniku, v postgraduálním studiu jsem se specializoval na technologii potravin. ... Osvětlování interiérových rostlin....................................................................................................................... 9 21.7.2011 Světlo ~ strana 3 ~ Aktuality ..., Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity Brno (dále jen Zahradnická fakulta) v Lednici, Ing. Antonín Fuksa, odborný poradce: Rostliny a světlo v interiéru, - Ing. Martin Matouš, Matouš-Hydroponie: Moderní pěstební technologie pro ozelenění veřejných interiérů, - Ing. ... Mendelova univerzita buduje centrum v Africe, časem zapojí i obyvatele.....................................................9 6.8.2011 brno.iDNES.cz ~ strana 0 ~ Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Michal Horák

...Umožnila mu to Mendelova univerzita, která zahájila nový projekt Nikazam zaměřený na americkou Nikaraguu a africkou Zambii. "Jeli jsme do Zambie a hledali místo, kde univerzita postaví experimentální ukázkový statek," líčí čtyřiadvacetiletý mladík z Brna, který spolu s učiteli a dalšími stu... Letní Flora, to bude rajský dvůr plný květin.................................................................................................... 19 22.7.2011 Radniční listy města Olomouc ~ strana 5 ~ Aktuality (mf)

...Součástí expozice bude přednáškový a poradenský program připravený ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Relaxaci a odpočinku poslouží čajovna, v níž si budou moci návštěvníci vychutnat bylinky čichem i chutí. ... Velkoplošné zemědělství?................................................................................................................................ 20 8.8.2011 Zemědělec ~ strana 4 ~ Publicistika Věra Petrová

...Několik zásadních problémů polních honiteb potažmo venkova, krajiny a člověka v ní ukázala konference, která se konala na Hodonínsku pod záštitou brněnské Mendelovy univerzity. Především potvrdila, že zvěř včetně drobné polní do krajiny patří, a to i jako indikátor její kvality. ... Hlavní přínos je poznání sebe sama................................................................................................................ 20 9.8.2011 Vyškovský deník ~ strana 4 ~ Vyškovsko / seriály DAVID NĚMEČEK

...*** Pavel Klvač b je mu 36 let b je ženatý, má malou dcerku b od narození žije v Drnovicích b vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě v Brně b od roku 2000 pracuje jako sociolog na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity b spolupracuje s Mende

V Telnici se objeví i dělostřelci........................................................................................................................... 8 13.8.2011 Brněnský deník ~ strana 4 ~ Městské části - seriály HELENA ČTVRTEČKOVÁ

tip na víkend Brno – Stát se na pár hodin vodákem, zatancovat si nebo se podívat, jak se bojovalo za třicetileté války či za Napoleona. To vše mohou lidé z Brna a okolí vidět i zažít o druhém srpnovém víkendu. ... Celá rodina hraje v kapele................................................................................................................................... 9 16.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 1 ~ Léto 2011 Michaela Bučková

...V té době už jsem studoval v Brně vysokou školu a dudy jsem si vozil s sebou, což bylo vždy na kolejích velké haló. Po studiích jsem také doprovázel mužský pěvecký soubor Haltravan v Klenčí pod Čechovem a hrál v Mrákovské dudácké muzice. ... Harmonie bez extrémů........................................................................................................................................ 9 15.8.2011 Zemědělec ~ strana 29 ~ Živočišná výroba Jana Velechovská

...V rámci akce odhalil děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., pamětní desku připomínající otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které požehnal opat Augustiniánského kláštera ve Starém Brně Lukáš Evžen Martinec. ... Společné dluhopisy mají zachránit eurozónu před dalšími problémy..........................................................19 15.8.2011 zpravy.rozhlas.cz ~ strana 0 ~ ekonomikavevrope Roman Chlupatý,Mirek Kašpar

...„Vydání dluhopisů i financování případných dluhů by už negarantovaly jednotlivé členské státy, ale eurozóna jako celek,“ vysvětluje Lubomír Lacina, vedoucí Ústavu financí z Mendelovy univerzity v Brně.... Skalice: Platan ve finále.................................................................................................................................... 20 16.8.2011 Znojemsko ~ strana 1 ~ -trek

...Skalický platan byl navržen do soutěže starostou Skalice Antonínem Buchtou a Alžbětou Brzkovskou, studentkou zahradní architektury na Mendelově univerzitě v Brně. Jako platan s největším obvodem kmene v celé České republice (650 cm) si rozhodně zaslouží další pozornost a úctu, přinejmenším v... V přírodě burácí motorky a čtyřkolky............................................................................................................... 20 17.8.2011 Blanenský deník ~ strana 3 ~ Blanenské léto KAROLÍNA OPATŘILOVÁ

...Mnohdy vyrážejí z Brna přes hřeben až k Černé Hoře. Projíždí se také v údolí kolem potoka Býkovka mezi Černou Horou a Býkovicemi. „Je to velký problém a situace se bohužel nezlepšuje,“ řekl Zelený. ...



Hrobař? Ne. Vylepšuje Bělák a vede pražskou O2 arénu...............................................................................37 17.8.2011 Prostějovský deník ~ strana 1 ~ Titulní strana MARTIN LAŠTŮVKA

...Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. V ekonomických pozicích působil ve společnostech Vojenské lázeňské a rekreační zařízení, Lachema, Dopravní stavby holding (nyní Skanska) v Olomouci. ... Vydělat lze i na stínu stromů............................................................................................................................. 40 18.8.2011 Ekonom ~ strana 50 ~ Trh realit Marcela Honsová

...Svatba jako z amerického filmu Stejnou ideou se řídí i v Botanické zahradě a Arboretu v Brně. Ovšem za Trojou pokulhávají, sňatky pořádají teprve od loňska. »Na svatbách se setkávám s některými Brňany, kteří ani nevěděli, že takový kus krásné přírody uprostřed Brna existuje,« tvrdí vedoucí z... První zkoušky k získání prestižního evropského certifikátu finančních poradců €FA™ proběhnou v září43 17.8.2011 investujeme.cz ~ strana 0 ~ Finanční poradenství ...září potom startuje druhý ročník přípravného kurzu pro nové zájemce opět v Praze a Brně. Kurz je určen všem poradcům i bankéřům z finančních institucí na českém trhu, kteří komplexně radí s financemi. ...

Soud: strom zabíjel náhodou, úředníci za nic nemůžou..................................................................................8 19.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 1 ~ Kraj Zlínský Milan Libiger

...Obžaloba vycházela z posudku Jaroslava Simona z Mendelovy univerzity v Brně, který tvrdí, že by na hrozící nebezpečí pádu stromu přišel i středoškolák. Podle něho měl pajasan proschlou korunu, což v jeho případě ukazuje, že kořeny nejsou v pořádku. ... Tak už su starej chlap, litoval naoko Michlovský..............................................................................................9 19.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 1 ~ Jižní Morava Michal Horák

BRNO Svoje první víno stočil v osmé třídě za dozoru rodičů. Včera rakvický vinař Miloš Michlovský vstoupil do vinařské síně slávy. Poslali ho do něj porotci soutěže Vinař roku 2011. „Tak se zdá, že už su starej chlap. ... Zkoušky k získání evropského certifikátu finančních poradců €FA™ budou v září......................................9 18.8.2011 cfoworld.cz ~ strana 0 ~ ...Dne 8. září potom startuje druhý ročník přípravného kurzu pro nové zájemce opět v Praze a Brně. Kurz je určen všem poradcům i bankéřům z finančních institucí na českém trhu, kteří komplexně radí s financemi. ... Za pád stromu, jenž zabil dva chlapce, úředníci nemohou, potvrdil soud...................................................19 18.8.2011 zlin.iDNES.cz ~ strana 0 ~ Zlín / Zlín - zprávy iDNES.cz, Stanislav Kamenský, MF DNES, Milan Libiger

...To by dokázal posoudit každý člověk se středoškolským vzděláním v oboru," vypověděl během procesu soudní znalec Jaroslav Simon z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Podle něj mohli úředníci tragédii snadno zabránit. ..

Flora na vlastní kůži. Bylinky, to je něco pro mne............................................................................................8 22.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 2 ~ Kraj Olomoucký Michal Šverdík

...Bylinami se na Mendelově univerzitě v Brně zabývá od roku 1969. „Přírodní medicína je návratem ke kořenům. Říkáme, že na každé zahrádce musí být nejméně devět léčivek. Naší hlavní snahou je zajistit pěstování léčivých, aromatických rostlin české provenience. ... Vinař ze síně slávy Michlovský: Dělat víno ze dřeva je scestné......................................................................9 22.8.2011 Mladá fronta DNES ~ strana 3 ~ Brno Vojtěch Smola

...V letech 1991 až 1994 působil jako pedagog na Zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 2001 byl jmenován docentem v oboru zahradnictví. Společnost Vinselekt Michlovský založil v roce 1995. Dříve, ještě než jsme byli v Unii, jsem měl projekt, že na každém světadílu budu mít ... Školky na VŠ: zájem je, peníze ne...................................................................................................................... 9 22.8.2011 Lidové noviny ~ strana 5 ~ Regiony HELENA STINGLOVÁ

...„Ze záměru výstavby mateřské školky bohužel z ekonomických důvodů sešlo,“ řekla LN mluvčí Vysokého učení technického v Brně Jitka Vanýsková, jejíž škola se právě Lvíčaty chtěla inspirovat. O univerzitní školky je přitom velký zájem. ... Obliba bylinek v českých kuchyních roste...................................................................................................... 19 19.8.2011 MaM.cz ~ strana 0 ~ mam.ihned.cz ČTK

...Na mezinárodní výstavě květin Flora Olomouc to řekla předsedkyně sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých rostlin PELERO CZ a vysokoškolská pedagožka Mendelovy univerzity v Brně Blanka Kocourková. ... Na festival, na rajčatovou bitvu, do zoo. Tipy na víkend................................................................................20 19.8.2011 tyden.cz ~ strana 0 ~ Tip na víkend - zde -

...Součástí expozice bude přednáškový a poradenský program připravený ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Relaxaci a odpočinku poslouží čajovna, v níž si budou moci návštěvníci posedět a vychutnat bylinky nejen čichem, ale i chutí. ... PPP projekty Brnu svědčí................................................................................................................................. 20 22.8.2011 Brněnský deník ~ strana 7 ~ Názory RADEK JURČÍK

...Město Brno věnuje PPP projektům velkou pozornost. Magistrát ustanovil PPP komisi, která určila metodologické základy této činnosti. Komise se zabývala i případným využitím formy PPP u projektů jako jsou Anthropos – Pisárecká kotlina (vybudování centra pro rozvoj muzejní pedagogiky, dětského muzea ... Technika hodlá oplácet, Hroši chtějí poslední skalp v extralize....................................................................37 20.8.2011 Brněnský deník ~ strana 17 ~ SPORT - BRNO A OKOLÍ (atl)

Brno - Minisouboj o vládce brněnského baseballu čeká o víkendu čtyři extraligové kluby z největšího moravského města. V dnešním dvojzápase od dvou a pěti odpoledne přivítají mistři a vedoucí tým soutěže Draci poslední Hrochy. ... Hrobař? Ne. Vylepšuji Bělák a vedu O2 arénu................................................................................................ 40 22.8.2011 Olomoucký deník ~ strana 8 ~ U nás doma na Olomoucku MARTIN LAŠTŮVKA

...Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. V ekonomických pozicích působil ve společnostech Vojenské lázeňské a rekreační zařízení, Lachema, Dopravní stavby holding (nyní Skanska) v Olomouci. ... Vosy útočí. Léto jim letos přeje........................................................................................................................ 43 23.8.2011 Lidové noviny ~ strana 6 ~ Brno a Jižní morava MILOŠ ŠENKÝŘ, JIŘINA VESELÁ

...BRNO Bodla mě vosa, tak jsem ležel v nemocnici. Tak budou své letošní prázdniny líčit desítky školáků z jižní Moravy. Vosy se přemnožily a jsou agresivní. Potvrzují to nejen statistiky nemocnic, ale i hasičů a dezinsekčních firem. ... Předpovědi počasí sleduji každý den.............................................................................................................. 57 23.8.2011 Vyškovský deník ~ strana 4 ~ Vyškovsko/seriály MARKÉTA FORRÓ

...Bydlíte přitom v Brně, kde jste v opačné situaci, o teplo, energii i chodníky se stará někdo jiný. Můžete v tomto ohledu nějak srovnat Brno a Vyškov? Ve Vyškově máme určitě nižší cenu tepla a řekl bych, že technicky jsme na tom také o něco málo lépe, protože Brno ještě není s modernizací v...



Studium: TECHNICKÉ ZNALECTVÍ A LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ..................................................8 23.8.2011 opojisteni.cz ~ strana 0 ~ Vzdělávání MENDELU

23.8.2011 V říjnu 2011 začíná již 8. běh specializovaného studia "Technické znalectví a likvidace pojistných událostí", který pořádá Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně... ... Ministerstvo: Závory k hradu zůstanou............................................................................................................. 9 24.8.2011 Blanenský deník ~ strana 3 ~ Blanenské léto VLADĚNA ŠEBELOVÁ

...Přístupu k památce stále zamezuje závora, kterou cestu k hradu zatarasila Mendelova univerzita. Rozhodnutí Krajského úřadu v Brně z letošního března, aby lesníci překážky odstranili, před nedávnem zrušilo ministerstvo dopravy. ... Odbornice: kdo chce zdravě žít, měl by přemýšlet........................................................................................... 9 28.8.2011 denik.cz ~ strana 0 ~ Z domova Karel Janeček

..." Technologii potravin se studentka věnuje na brněnské Mendelově univerzitě. To znamená, že v Bruntále vyrůstá odbornice na tuto veledůležitou problematiku. Studentka je schopna, narozdíl od některých jiných nakupujících už mezi regály prodejen schopna rozeznat, zda se jedná o zdravou či ne... Drakům stačí výhra k prvnímu místu............................................................................................................... 19 27.8.2011 Brněnský deník ~ strana 18 ~ Sport - Brno a okolí TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK

Brno - Jen zakolísání v posledních třech duelech může připravit baseballisty Draků o vítězství v základní části extraligy. Šestnáctinásobní mistři mají před posledními víkendovými souboji těsný náskok před druhou Kotlářkou. ... Projekt Sbírej tonery.......................................................................................................................................... 20 29.8.2011 18:00 ČT 1 ~ strana ~ ...Takovýchto boxů na jejich sběr je na jižní Moravě téměř 450. Třeba na Mendlově univerzitě v Brně. Kateřina L. BRETTSCHNEIDEROVÁ, mluvčí Mendelovy univerzity - Ten box je umístěn právě v takovém strategickém místě, kde jsou samoobslužné kopírky pro studenty a informační centrum naší univer... Nevzali vás na VŠ? Ještě máte šanci............................................................................................................... 20 30.8.2011 Lidové noviny ~ strana 21 ~ Akademie RADKA KVAČKOVÁ EVA HNÍKOVÁ

...Podobná situace je na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity sídlící v Lednici. Tam je ale třeba si pospíšit. Dodatečné přihlášky na obory Zahradnictví, Vinohradnictví a vinařství a Jakost rostlinných a potravinových zdrojů přijímá škola jen do prvního září. ... Druhý ročník přípravného kurzu na zkoušku CFA™......................................................................................37 30.8.2011 FP-finanční poradce ~ strana 10 ~ AFIZ ...Ve dvou městech Výuka kurzu bude probíhat paralelně ve dvou skupinách: skupina I: Brno a skupina II: Praha. Každá skupina může mít maximálně 25 účastníků. Výběr skupiny provede zájemce při registraci do kurzu. ... Trvalý travní porost má budoucnost................................................................................................................ 40 29.8.2011 Zemědělec ~ strana 19 ~ Rostlinná výroba Jana Vrzalová

...Organizátorem akce byl Ústav výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumné a vzdělávací centrum LFZ Raumberg-Gumpenstein v Rakousku ve spolupráci s okresní agrární komorou, Asociací soukromých zemědělců, Zemědělským svazem České republiky (územní organizace Žďár nad Sáz... Opatrně při nakupování potravin...................................................................................................................... 43 30.8.2011 Týdeník Krnovské noviny ~ strana 2 ~ Týden v regionu

(kaj)

...S potravinami je dle rad studentky brněnské Mendelovy univerzity Venduly Kerpčarové nutné zacházet podle určitých pravidel. Jen tak se lze vyvarovat onemocněním, na nichž mají mamutí podíl rozmnožené nežádoucí mikroorganismy. ... Když mě to chytne, vydržím i do noci.............................................................................................................. 57 30.8.2011 Vyškovský deník ~ strana 4 ~ Vyškovsko/seriály DAVID NĚMEČEK

...* Jak jste se dostal k tomu, že jste sepsal jeho paměti? Často jsme se s panem učitelem potkávali už v době mých studií v Brně, a protože měl jako botanik a dendrolog stejné zájmy, tak jsme si povídali. ... Sláma, sláma...................................................................................................................................................... 72 31.8.2011 A2 ~ strana 4 ~ Galerie Lenka Dolanová

...Autorka vystudovala zahradní architekturu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a sama sebe chápe jako pokračovatelku tradice rurálního umění. Žije v Zahradišti na Vysočině. ... Kvalita surovin pro celosvalové masné výrobky............................................................................................ 72 22.8.2011 Maso ~ strana 10 ~ Kvalita Ivo Ingr, Mendelova univerzita v Brně Maso je jednou ze základních potravin. Je bohatým a univerzálním zdrojem živin a energie. Současná věda o výživě člověka přiznává masu významnou pozici, ale současně nabádá k respektování zdravotního stavu spotřebitele a k dodržování pravidla o pestré... Do prestižní soutěže mladých architektů se přihlásilo 128 projektů ze 14 zemí..........................................75 30.8.2011 stavitel.ihned.cz ~ strana 0 ~ Stavitel.iHNed.cz Jiří Kučera, Stavitel

...I přes toto značné zpřísnění pravidel měl o soutěž zájem stejný počet zájemců jako vloni, což je velice potěšující,“ hodnotí současný ročník člen poroty Petr Hrůša z Ateliéru Brno. Letošní ročník soutěžní přehlídky se zaměřuje na veřejný prostor a propojení stávající městské zástavby s přírodní... Dále od hradu dále, volá Mendelova univerzita s podporou soudu..............................................................75 31.8.2011 parlamentnilisty.cz ~ strana 0 ~ Jihomoravský kraj Martin Šimák

...Provozovatel zříceniny Nový hrad na Blanensku se nemíní totiž dohodnout s Mendelovou univerzitou v Brně a jejím školním podnikem, který v okolí hradu v lesích funguje z části i v přírodní rezervaci a také vzdělává budoucí lesní odborníky. ... Do prestižní soutěže mladých architektů se přihlásilo 128 projektů ze 14 zemí..........................................77 31.8.2011 stavitel.ihned.cz ~ strana 0 ~ Stavitel.iHNed.cz Jiří Kučera, Stavitel

...I přes toto značné zpřísnění pravidel měl o soutěž zájem stejný počet zájemců jako vloni, což je velice potěšující,“ hodnotí současný ročník člen poroty Petr Hrůša z Ateliéru Brno. Letošní ročník soutěžní přehlídky se zaměřuje na veřejný prostor a propojení stávající městské zástavby s přírodní...



Plné znění zpráv

Kácení na Šumavě: Jaký je největší postrach Václava Klause? Přece angažovaný občan 1.8.2011

reflex.cz

strana 0

Život a styl

Fotoreportér Reflexu strávil na Šumavě víkend s lidmi, kteří se snaží zamezit kácení stromů v jejích nejcennějších částech. Těžit, nebo netěžit? Kůrovec, nebo motorová pila? Libo Šumavu zelenou, či ještě zelenější? Přejete si ji víc do modra (fajn sjezdovka) nebo snad krapet oranžovou (kapitální kousek)? Ze všeho nejdůležitější je ale zatočit s těmi maniaky, kteří nám přírodu kazí. S kverulantskými aktivisty, kteří stejně ničemu nerozumí, nic kloudně neumí, jenom se někam přivázat a zviditelnit se. Navíc mají styky se Západem a jsou odtud i placeni. Kdyby jich nebylo, už bychom bývali mohli být... U Ptačího potoka, v jednom z nejcennějších, biologicky nejhodnotnějších území naší země, v unikátní podmáčené smrčině hodinku chůze od Modravy, už druhý týden řvou motorové pily. Správa národního parku Šumava vytáhla do války s kůrovcem a rozhodla se v tomto boji vytrvat, ať to stojí, co to stojí. Jenomže při tom narazila na škůdce o mnoho strašnějšího, nežli je lýkožrout smrkový. Proti kácení v jedinečném území ostře vystoupily tři desítky renomovaných vědců. Česká společnost ornitologická i další ochranářské spolky označují kácení za nezákonné a trvají na jeho okamžitém zastavení. A na Šumavu přijíždí lidé, kteří jsou odhodláni zabránit těžbě vlastním tělem (právě a jenom v té nejcennější zóně, protože každý přiznává, že v běžném hospodářském lese se s kůrovcem bojovat musí). Lidé, kterých se Václav Klaus podle vlastního vyjádření bojí více nežli al-Ka’idy. „Už jsem se na to nemohla jen tak dívat, večer po zprávách jsem zavolala kamarádce, ta vzala ještě dceru a ráno jsme nasedly do auta. Na Modravu to od nás z Karlštejna není tak daleko“, líčí mi Renata Kleinová, proč se odhodlala - poprvé v životě - k účasti v přímé akci, v blokádě. A funguje při tom jako dokonalý drtič předsudků o ekologistických magorech. Paní doktorka Kleinová, čtyřicátnice v bundě promočené šumavským deštěm, je povoláním chirurg a ve volném čase nadšená vysokohorská turistka. Mluví rozhořčeně a s trpkostí o devastaci šumavské přírody orgánem, který by ji sám měl chránit. Je plná odhodlání, neskrývá však pochybnosti. Jednoduchý klíč k vyřešení léta se táhnoucího šumavského problému nemá, ostatně vůbec nepůsobí jako příznivkyně jednoduchých řešení, kdy přes stromy není vidět les. „Víte, nechávat se honit policajty po lese v mém věku, je takové... trochu trapné“, říká ostýchavě. Pocit naštvanosti z arogance moci u ní ale jasně převládá. Nevím, co je v jejím případě správnější – hovořit o občanské neposlušnosti, nebo o občanské poslušnosti? Jestliže nadcházející soudní řízení prokáže, že kácení bylo nezákonné, pak je přece povinností každého občana této země takové činnosti zabránit. Kolik smrků však zůstane v době vynesení soudního rozhodnutí na Ptačím potoce ještě stát a jak velká část lesního ekosystému bude tou dobou už nevratně zdecimována? Již dnes, kdy plánované kácení není ani v polovině, vznikají dvou tří hektarové holiny na místech, kde byla hnízdiště vzácného tetřeva a datlíka. Neprůchodná spoušť, díra, která odhalí prostní stěnu, takže první vichr, který se přižene, způsobí další paseku. Scházíme údolím Modravského potoka a já se ptám paní Kleinové, jestli se cítí jako extrémistka. Bez zaváhání mi odpoví: „Extrémismus je podle mě to, když lidé mlčí k věcem, které je štvou.“ Autor je fotoreportér Reflexu a absolvent Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně

Svatební diktát na radnici skončil 3.8.2011

Lidové noviny

strana 4 jih, miš

BRNO A JIŽNÍ MORAVA

Znovu oddáváme i mimo obřadní síň, oznámila radnice v Brně – Králově Poli. Ministerstvo vnitra ji donutilo, aby znovu vzala do úvahy i obřady jinde než v budově úřadu. BRNO Snoubenci, kteří se chtěli vzít v arboretu za Lužánkami, ale třeba i v brněnském Technickém muzeu a na dalších místech, měli jedinou šanci: obrátit se na některou z církví. Praxe, kdy radnice městské části Brno – Královo Pole jako jediná odmítala svatby mimo svoji obřadní síň, ale skončila. Musela. Místostarostka Andrea Pazderová (ODS) včera LN potvrdila, že zrušili omezující rozhodnutí, které kritizovalo i ministerstvo vnitra. Nyní tak mohou snoubenci požádat o obřad na některém jiném důstojném místě a nemusí se doprošovat jinde. „Je to jejich den a mají právo na to, aby se uskutečnil podle jejich představ, ať už se chtějí vzít pod lípou nebo jinde,“ míní Pazderová. Sama prý oddávala mimo radnici i v době omezení. „Třeba na letišti, kam ženich s nevěstou přiletěli letadlem,“ vzpomíná. V srpnovém rozpise má šest svateb, z toho jednu „mimo“. Praxi kritizovala například Mendelova univerzita, která spravuje rozlehlé arboretum a botanickou zahradu právě na území Králova Pole. K loňským sedmi obřadům stejně jako k části letošních si však museli snoubenci shánět církevního oddávajícího. „Škola se na starostu obrátila dopisem jménem rektora, poté žádala i o výjimku, avšak neuspěla,“ uvedla tehdy mluvčí školy Kateřina Brettschneiderová. Ke změně radnici přimělo až ministerstvo vnitra. To konstatovalo, že samospráva městské části, tedy politici, nemůže rozhodovat o místě konání obřadů. Posouzení vhodnosti místa patří do kompetence matriky jako zástupce státu. A radnice proto rozhodnutí změnila. Královopolský starosta Ivan Kopečný přitom obhajoval omezení tím, že svateb na nezvyklých místech už bylo příliš mnoho, často údajně nešlo zajistit patřičnou důstojnost svatby. Ostatní městské části, kde funguje matrika a mají právo oddávat, nemají se svatbami mimo obřadní síně problém. V Bystrci dokonce umožňují obřad na parníku plujícím po hladině přehrady, městská část Brno-střed zase je ochotna vyhovět i zájemcům o svatbu v některém z parků, oddávali už i na ochozu věže Staré radnice. „Limit je kromě vhodnosti prostoru hlavně počet oddávajících a matrikářek. To by ale platilo i v obřadní síni,“ míní zastupitelka čtvrti a jedna z oddávajících Dagmar Hrubá. Čtvrť má proto jen limit na počty obřadů, které může v jednom termínu uskutečnit. Mimochodem, i Královo Pole bylo ve svatbách revoluční: než stanovilo zákaz, odkývlo i první svatbu pod vodou. Stalo se tak v roce 2008 čtyři metry pod hladinou koupaliště Dobrák, snoubenci si „ano“ řekli tabulkami s nápisy. Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Zdeněk Kalenský: Doufám, že jako dinosauři neskončíme 13.7.2011

GeoBusiness (GEOinformace)

strana 28

Rozhovor

Bohatý život po boku dálkového průzkumu Země má za sebou Zdeněk Kalenský. Český vědec odešel v roce 1968 do Kanady a svůj život spojil s tehdy se rozvíjejícími metodami dálkového průzkumu Země. Po letech strávených v čele FAO Remote Sensing Center si dnes užívá penze a poradenské činnosti. I díky tomu byla příležitost k rozhovoru pro časopis GeoBusiness na přednáškách, jež v prosinci 2010 měl pro studenty Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. * S dálkovým průzkumem Země (DPZ) jste začal už koncem 60. let, jak jste se k němu dostal? Když jsem přišel do Kanady, tak dálkový průzkum Země začínal, což pro mě bylo štěstí. Vždycky je dobré vyrůstat v novém oboru, ne tam, kde už je všechno zajeté a není co zkoumat. Pracoval jsem v kanadském ústavu pro lesní hospodářství Forrest Management Institute of Canada. Mým úkolem bylo vyvinout metodologie pro aplikace dálkového průzkumu Země pro lesní hospodářství, založené na digitálních datech. To byl tehdy jen satelit Landsat. Velmi mě to zaujalo, byla to zajímavá práce, takže jsem se rozhodl, že u toho zůstanu.



* Z Kanady jste se v 70. letech přesunul na nějaký čas do Indonésie, jak k tomu došlo? V roce 1976 jsem dostal za některé publikace cenu, jež se rovnala mému ročnímu platu, ale pod podmínkou, že si vyberu jednu rozvojovou zemi a tam budu pracovat rok zadarmo. Vybral jsem si Keňu, protože jsem si říkal, že budu jezdit na safari. (smích) Nabídl jsem, že tam budu zadarmo pracovat a nechci vůbec nic, ani bydlení, protože ocenění krylo všechny náklady, ale z Keni mi neodpovídali, čas utíkal a organizace na mě začala tlačit, abych si už vybral nějaký stát. Pak mi jeden kolega mi poradil, abych si vybral Indonésii. Byl Holanďan a ti mají k Indonésii úzký vztah. Napsal jsem tam a okamžitě mi přišla kladná odpověď, ono se samozřejmě těžko říká, že „za takových podmínek ne“. Odjel jsem tedy do Indonésie a když jsem tam byl asi půl roku, tak jsem dostal odpověď z Keni, že můžu přijet. (smích) V Indonésii jsem pracoval na velmi zajímavém projektu mapování lesů celé Indonésie z leteckých ortofotomap. O ty jsem se také zajímal a vyvinul jsem první stereoortofotomapu. Nakonec jsem zůstal dva roky, po roce mě zaměstnala Světová banka, která tento projekt financovala. Pak jsem se vrátil zpět do ústavu pro lesní hospodářství, ale záhy jsem odešel na Laval University v Quebec City, kde jsem pracoval do roku 1980. V tomto roce jsem vyhrál soutěž o místo v Organizaci pro výživu a zemědělství ((Food and Agriculture Organization, FAO) v Římě při OSN, kde jsem zůstal do roku 1994. Prvních sedm let jako zástupce vedoucího střediska pro dálkový průzkum Země a posledních sedm let jsem byl vedoucím tohoto střediska. Poté jsem se vrátil zpět do Kanady a na tři roky se stal poradcem v Kanadském ústavu pro dálkový průzkum Země. Od té doby jsem konzultantem na volné noze. * Jakým způsobem se využívají metody DPZ v Organizaci spojených národů? Metody DPZ se v OSN používají de facto od začátku založení této organizace, protože jedním z jejích úkolů je monitorování rozsahu a stavu zemědělské půdy, lesů a povrchových vod. Z počátku bylo vše založené na letecké fotografii, ale jakmile začaly družice poskytovat data pro studium přírodních zdrojů, tedy v roce 1972 po vypuštění prvního Landsatu, tehdy pod názvem ERTS, tak Organizace pro výživu a zemědělství a další organizace OSN usoudily, že by bylo dobré, kdyby v jedné organizaci bylo středisko pro dálkový průzkum Země. Valné shromáždění OSN v roce 1978 doporučilo, aby to bylo FAO. Trvalo asi dva roky, než se vše schválilo a v roce 1980 bylo středisko založeno. V době mého působení v něm pracovalo přibližně třicet lidí. Hlavními aplikacemi byla podpora projektů v rozvojových zemích, monitorování zemědělských plodin s ohledem na přírodní katastrofy, jako je především sucho, ale i záplavy a další problémy, které ovlivňují hlad a umírání. Další skupina se zabývala školením pracovníků v rozvojových zemích. Pořádali jsme asi dvanáct kurzů ročně a to na globální, kontinentální i regionální úrovni. Připravovala se řada publikací a také bylo několik projektů pro předpovídání rizik způsobených klimatickými změnami, přírodními katastrofami a podobně. Nešlo tedy jen o aktivní využívání FAO, ale podporovali jsme i řadu ostatních organizací, například Ústav pro životní prostředí v Nairobi, United Nations Environment Programme (UNEP), samozřejmě naši sesterskou organizaci Wild Food Programme, což je organizace pro doručení potravin na krizová místa na světě. Ta od nás dostávala informace, kde by mohlo dojít k problémům a kde bude třeba zajistit krizové dodávky potravin. * Vývoj DPZ jste sledoval prakticky od jeho počátku, jak ho vidíte a kam směřuje? Zpočátku byly hlavní aktivity na výzkumných ústavech a na vysokých školách a změnilo se to až zlepšením rozlišovací schopnosti dat na takovou úroveň, že umožnila tématické mapování a mapování přírodních zdrojů v měřítkách 1 : 100 000, 1 : 50 000, které už byly více aplikovatelné a odpovídaly více potřebám ústavů, které měly na starosti lesy, zemědělskou půdu a vody. Tento krok lze spojit s rokem 1985, kdy byla vypuštěn Landsat Thematic Mapper, který měl rozlišovací schopnost třicet metrů, což byl proti předchozím osmdesáti metrům velký skok a pokrok. Tím nastal zlom ve vývoji a tato data se začala používat jednak pro přírodní katastrofy, ale také pro územní plánování, v lesnických aplikacích a v zemědělství. * V čem vidíte trendy do budoucna, protože nových technologií v posledních deseti letech je hodně, ať už je to laserscanning, nebo jste zmiňoval například hyperspektrální snímkování? Hlavní další vývojový zlom potom přišel integrací dat dálkového průzkumu země s geografickým informačním systémem. Spojením geografických dat z různých zdrojů se ohromně rozšířila aplikace těchto metod. Ovšem integrace není jediným účelem. Důležité je, že se z této integrované databáze se modelují trendy. Modelují se například vyhodnocení rizik přírodních katastrof, už jsem se zmínil o agronomickém suchu nebo o nebezpečí záplav. To je myslím největší kvalitativní zlom. Pochopitelně vývoj systémů dálkového průzkumu Země. Zrovna včera jsem se dozvěděl, že byla nedávno vypuštěna komerční družice s rozlišovací schopností 25 centimetrů. To dřív nebylo z vojenských důvodů možné. * Při přednášce jste hodně hovořil o projektu Africover, který začal v polovině devadesátých let, můžete jej trochu

přiblížit? Jde o projekt mapování půdního pokryvu v Africe, kde taková data často chybí. Aktuálně je hotová východní Afrika, část severní a státy Blízkého východu, jsou připraveny projekty pro západní a severní Afriku a teď se shánějí finance. Nově připravené projekty už mají i sociálně ekonomický komponent – nejde jen o půdní pokryv, ale také o informace o zaměstnanosti obyvatelstva, nebezpečí hladu, problémům s nemocemi, počtem obyvatel a jeho vývojem, vše ústí v zabezpečení potravy. Je to dobrý vývoj. Není to jen satisfakce z toho, že jste udělal dobrou mapu, ale víte, že to slouží něčemu, co je jednou z priorit. A to je dobrý pocit. * Tyto problémy nesužují jen Afriku, ale i další místa na Zemi, chystají se projekty i pro ně? Podobný projekt se chystá pro Asii, Asiacover i se sociálně ekonomickými aspekty, což je velmi důležité pro zjištění center nezaměstnanosti a ohnisek ohrožení nedostatku potravy pro množství obyvatel, které tam žije. A to je velmi dobré, protože socioekonomické aspekty jsme vždy ignorovali – udělali jsme lepší mapu, ale nehleděli jsme už na to, kdo ji bude používat. Teď už se snažíme, aby v databázi a na mapě byly informace, které se přímo týkají území, kde jsou opravdu velkými problémy hlad, určité nemoci či velká nezaměstnanost. Takže teď se zdůrazňují tyto aspekty. Projekt je připraven a jako obvykle se shánějí peníze, což je vždycky běh na dlouhou trať. U Africover nám trvalo od roku 1987 do roku 1994, než jsme sehnali potřebných 10 milionů dolarů. * Dokážete ze svého nadhledu posoudit, jak si stojí DPZ u nás a ve světě? Mám pocit, že v České republice je to stále záležitost několika desítek odborníků. Těch důvodů může být více – ať už je to cena dat nebo to, zda tato disciplína skutečně není až příliš okrajová. Domnívám se, že Česká republika je na dobré úrovni v aplikacích dálkového průzkumu Země, dlouhá léta jsem spolupracoval s řadou kolegů. Tady v Brně například s profesorem Konečným, v Praze to byl Karel Charvát a Jan Kolář, se kterými jsme dlouhá léta spolupracovali, to jsou pionýři rozvoje DPZ a GIS v České republice. A také pan docent Jindřich Pavliš. Spolupracoval jsem s kolegy z Kanady, kteří tu dělali několik projektů a všichni se vyjadřovali neobyčejně kladně o úrovni lidí. Ne už tolik o finančních možnostech institucí, tam byl problém, ale úroveň odborníků, kteří zde pracují, posuzovali velmi kladně. Myslím si tedy, že Česká republika je na dobré úrovni, účastnila se několika mezinárodních aktivit, například monitorování zemědělské půdy, což byla aktivita Evropské unie s pomocí DPZ, také systém CORINE Land Cover, jehož výsledky byly velmi vysoce oceňovány mezinárodními organizacemi. Úroveň je dobrá, ale je to otázka peněz. To je ovšem všude podobné. * Dá se za takový důkaz považovat nedávné přidělení sídla navigačního systému Galileo České republice a Praze? Jde o administrativní část, ale opravdu to potvrzuje, co jsem říkal – tedy že Česká republika má dobrou pověst v této oblasti. Lidé, které jsem jmenoval, mají dobrou mezinárodní pověst, aktivně se účastní mezinárodních konferencí a aktivit formulování mezinárodních projektů, takže jsem velmi rád. Je to uznání úrovně, které se dosáhlo. Za nelehkých podmínek, protože finanční podmínky nebyly na stejné úrovni s finančními podmínkami s okolními státy západní Evropy. * Jaký je váš názor na myšlenku evropského navigačního systému Galileo? Evropská unie argumentuje tím, že se bojí, že USA může vypnout svůj systém GPS a chce mít nějaký vlastní politicky nezávislý systém navigace. Myslíte, že je ta obava oprávněná? Snad ne. Američané byli v těchto věcech vždy korektní a myslím, že nejsou obavy z toho, že by civilní aplikace nebyly k dispozici. Data Landsatu jsou dnes distribuována zdarma, takže tomu, co říkáte, nevěřím, ale jsem rád, že se Evropská unie a ESA rozhodly vybudovat svůj vlastní systém, protože to je rozhodně důležitý krok. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Dnes jsou dva systémy – jeden ruský a jeden americký a Evropská unie potřebovala svůj systém bez ohledu na to, jestli bude mít přístup k ostatním. Navigační systémy se stále více používají a je pro ně více aplikací, takže vyvinout svůj vlastní systém bylo dobré rozhodnutí. * Jak vás baví jezdit po světě a věnovat se konzultantské činnosti? Ta část spojená s cestováním mě nebaví. (směje se) Když jsem letěl sem, tak jsem uvízl ve Frankfurtu po jedenácti hodinách letu z Miami. To bylo hrozné, měl jsem chuť sednout do letadla a letět zpátky, ale ono žádné neletělo ani zpět. (smích) Ale přednášky mě baví moc. Když vidím zájem posluchačů, tak to je neobyčejně povznášející a působí mi to radost. Úroveň mě překvapila, studenti připravují projekty, aby získali zkušenost a byl jsem překvapen jejich úrovní. To mě velmi baví.



* Při přednáškách jste několikrát zmiňoval pojem trvale udržitelný rozvoj... To je dnes velmi důležité. Trvale udržitelný rozvoj a dopad klimatických změn, abychom neskončili jako dinosauři. Klimatické změny nemůžeme zastavit bez ohledu na to, jak moc k nim přispívají lidé. Klimatické změny vždy byly a budou, ale co můžeme udělat, je lépe se připravit na jejich dopad, minimalizovat a zmírnit jejich následky. K tomu slouží tyto studie a patří k tomu samozřejmě ochrana životního prostředí. * V oblasti klimatických změn a globálního oteplování se v poslední době realizuje i Václav Klaus se svým tvrzením, že člověk nemá na klimatické změny vliv. Co si o tom myslíte? Klimatické změny tu budou vždy, je otázka, do jaké míry k nim lidé přispívají. Nějak určitě, stejně jako všichni živočichové. Řada vědců tvrdí, že lidé jsou hlavní příčinou, ale dosud to nebylo prokázáno. Ale bez ohledu na to klimatické změny vždy byly a vždy budou a my se musíme připravit na jejich následky. Mapy půdního pokryvu, to je jeden přínos k přípravě na následky klimatických změn. A pochopitelně trvale udržitelný rozvoj, aby generace našich dětí mohly žít na slušné úrovni. * Sám cítím nervozitu z toho, jak naše společnost tyto problémy přehlíží a zabývá se jen současností, případně blízkou budoucností. Jaký to bude mít dopad, když těmto otázkám nebudeme věnovat pozornost? DPZ a GIS mají velkou roli v přípravě různých modelů a alternativ vývoje, na které musíme být připraveni. Nejlepší je být připravený na nejhorší alternativu, ale nikdo neví, ke které z nich dojde. Musíme se snažit, aby nová generace, třeba studentů, kteří jsou tu na kurzu, znala metodologie DPZ a věděla, jak je používat. A doufejme, že až vystudují, tak z nich budou odborníci, kteří pomohou k efektivnějším řešením, než jaká jsme dělali my. * Takže nemáte obavu, že skončíme jako dinosauři? (směje se ) Doufám, že ne. Myslím, že už jsme trochu dál. Foto popis| Zdeněk Kalenský na přednášce v Brně Foto autor| foto: Miloslav Jančík Foto autor| foto: Miloslav Jančík O autorovi| ptal se Miloslav Jančík

Byznys kvetoucí z popela firem 4.8.2011

Lidové noviny strana 12 VLADIMÍR KALÁB

Rozhovor

Řečeno s nadsázkou, dluhy mne ani tak netrápí, to je problém věřitelů. Hala má nějakou hodnotu, nejen finanční, ale i společenskou, žádná taková hala ve střední Evropě není. Nový šéf firmy Bestsport Richard Benýšek má v Česku pověst likvidátora přešlapů skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Benýšek s tím nesouhlasí. Jako zkušený krizový manažer firmy nelikviduje, ale oživuje, a to nejen ty, v nichž se angažuje skupina PPF. Benýšek aktuálně figuruje ve vedení dvaceti podniků. A má jasno v tom, jak oživit vysočanskou arénu. * LN Kdy jste s Petrem Kellnerem jednal naposledy? Naposledy jsem ho viděl tak před čtvrt rokem. * LN Jak došlo k vaší spolupráci se skupinou PPF? Já se s PPF potkal někdy v roce 1996. Přerovské strojírny, které tehdy byly spoluvlastněné skupinou PPF, hledaly krizového manažera na pozici finančního ředitele. A představenstvo, v němž PPF měla menšinu, jen dva lidi, si vybralo mě. Později jsem se stal předsedou představenstva. * LN Co bylo v Přerovských strojírnách největším problémem?

Ze čtyřmiliardové bilance byly dvě miliardy hodně hypotetické. V Iráku byla velká pohledávka za keramokombinát, který rozmlátila americká letadla, závod nevyráběl a Iráčané za něj nechtěli platit. A velká stavba socialismu, kombinát Krivoj Rog na úpravu železné rudy, do něj tehdy Přerovské strojírny dodávaly veškerou technologii. To celé zůstalo viset na Přerovských strojírnách a na VSŽ Košice. * LN Bylo chybou strojíren, že se orientovaly jen na Východ? Vedení Přerovských strojíren zaspalo v tom, že naopak nebylo nadále soustředěno na východní trhy. Nejlepší byznys děláte totiž právě na východních trzích. Vezměte si fondy Petr Veliký skupiny PPF. A na čem vydělala hlavní peníze obrovská strojírenská skupina Alta? Na obchodech s Východem. * LN Název Přerovské strojírny už ale neexistuje... Přerovské strojírny tenkrát sice skončily v konkurzu, ale ten areál je živý, vyrábí se, vyvážejí se investiční celky, teď se staví velká cementárna ve Vietnamu. Core byznys dělá firma PSP Engineering, to už tehdy byla dceřiná společnost Přerovských strojíren. Když jsem tam nastoupil, byl to holding, který měl 27 dceřiných podniků. Zkoncentrovali jsme to do pěti firem, a víceméně se ukázalo, že těch dalších dvaadvacet je neschopných, postupně zanikly. * LN Jak jste tehdy řešili dluhy Přerovských strojíren? Navrhovali jsme, že se s věřiteli vyrovnáme, tenkrát byla Konsolidační banka hybatelem návrhu na konkurz, protože tím si chtěli vylepšit svoje postavení mezi věřiteli, ale prokaučovali to, konkurz byl prohlášen a vyrovnání nebylo povoleno. Správce konkurzní podstaty prodával jednotlivé dceřiné firmy a současný majitel PSP Engineering, velký německý výrobce výměníků IKN, si koupil akcie. * LN Co vám angažmá v Přerovských strojírnách přineslo? Potkal jsem se tam se spoustou zajímavých lidí. Bylo to vlastněno IPB, to byl Libor Procházka, Živnobankou, jejími fondy, tenkrát s nestorem Jiřím Brabcem, s lidmi kolem PPF, to byli Milan Maděryč a Zbyněk Štěrba. * LN Vy jste se pak angažoval i v dalších firmách s problémy... V roce 1999 byl prohlášen konkurz na Přerovské strojírny, ze dne na den jsem se musel rozhodnout, co dělat. A zvolil jsem to, co jsem už dělal, tedy krizová řízení a revitalizace firem. Začal jsem kupovat firmy v bídné kondici a snažil jsem se je někam dostat. * LN Které firmy? Například v roce 2005 Krátký film Praha od České pojišťovny, tím jsem začal opět komunikovat s PPF. A poprvé v této branži jsem udělal vyrovnání s věřiteli. * LN Kolik jste za Krátký film Praha zaplatil? Méně než dva miliony korun. * LN Krátký film byl v konkurzu? Nebyl. Povinností předlužené firmy bylo buď podat na sebe návrh na konkurz, nebo ten úpadek řešit. Já jsem koupil Krátký film pro sebe s podmínkou, že se nějakým způsobem vyrovnám s věřiteli. Dluhy tam činily zhruba sto milionů korun. S věřiteli jsem se vyrovnal za třicet procent hodnoty pohledávek, takže jsem do oživení firmy nakonec dal zhruba 33 milionů korun. * LN Jak jste věřitele přesvědčil, aby se smířili jen s třetinou svých peněz? Výtěžnost konkurzů v Česku je jedno až dvě procenta. Když vám někdo nabídne třicet procent ve dvou letech, proč byste to nevzal? Bylo to hodně práce, samozřejmě každý věřitel by chtěl víc, ale na druhé straně Krátký film měl v té době zápornou hodnotu majetku, bylo to mínus dvě stě milionů korun, tak co s tím?



* LN Archiv Krátkého filmu přece musí mít nějakou hodnotu... Archiv tam je, jde ale o krátké filmy, animované záležitosti. Kolik dětí se dívá na večerníčky? Kdo se dívá na historické týdeníky? Nanejvýš badatelé a badatel za to příliš platit nemůže. * LN Produkuje dnes firma ještě nějaké filmy? Samozřejmě, dělají se dokumenty, před krizí se dělala hromada filmů, podíleli jsme se třeba na Fimfárech či filmu Na půdě. Dělaly se seriály pro Japonce. Krize se oboru dotkla, firma ale vydělává, jinak bych to nedělal, jsem majitelem. * LN Kolik má Krátký film lidí? Jsme v soukromé firmě, struktura je neuvěřitelně plochá. Za socialismu měl Krátký film šest tisíc lidí. Dnes jich je deset. * LN Jak jste se pak dostal k firmě PPF Media? Dělal jsem jeden obchod se skupinou PPF a jeho součástí byla PPF Media. Jak znám pana Kellnera, tak rozhodně není dojná kráva, že by z něj někdo jen tak vytahoval peníze. Projekt PPF Media byl nadčasový záměr, který se asi nepovedl. Čím to bylo, to nekomentuji. * LN Proč jste to tedy kupoval? My pořád jako MEDIA 4YOU s tím záměrem pokračujeme. * LN Znamená to, že vydáváte lokální týdeníky Naše adresa? V té tištěné podobě se nedaly vydávat. Pozavírali jsme všechny ty kavárny, v nichž měly být redakce, protože to byl nesmysl. V personálním obsazení a s těmi náklady, které tam byly, to nebylo možné provozovat. Když konkurenční okresní noviny se čtyřmi tisíci prodaných výtisků dělá jeden člověk, nemůže mu konkurovat Naše adresa, kde v redakci bylo pět lidí a prodávalo se šest set výtisků. * LN Řešením tedy bude internet? Chceme využít toho, že společnost má reference v tom, že vydávala tištěné mutace. Chceme obnovit tištěnou podobu jako pilotní projekt a ve finále se chceme dostat na úroveň krajských novin. Nedělám si iluze, že se na tom zbohatne, ale musí si to na sebe vydělat. * LN Kolik mají M4Y lidí? Zatím méně než deset, pracují na přípravě projektu. * LN Na firmu M4Y byl ale podán insolvenční návrh... Objevili se dva navrhovatelé, Next Big, v níž figuruje novinář Miloš Čermák, a fotografka Alžběta Jungrová. Bývalý šéf PPF Media Roman Gallo jim nasliboval nějaké peníze, oni vystavovali faktury a on jim je nechal proplácet. Když jsem tam přišel a viděl fakturu, tak jsem se ptal, za co to je. A oni, co bychom vykládali, je přece vystavená faktura. Fotografky Jungrové jsem se ptal, jaké fotky dodala, na co jsme je použili, protože jsem to nevěděl. Nikdo to nebyl schopen říci. Oni neprokázali, že s nimi byla uzavřena nějaká smlouva ani že ji plnili. Já řekl, nezlobte se, ale to platit nebudu. Takže oni se rozhodli, že podají návrh na prohlášení konkurzu, aby na mne zatlačili. To bylo něco na mne! Soud ten návrh logicky zamítl a my nyní uplatňujeme náhradu za to, že byl podaný neoprávněný insolvenční návrh a že nám vznikly nevratné škody. * LN Proč chcete čtyři miliony korun i po Romanu Gallovi? My po něm chceme, aby vrátil zpátky neoprávněně přijaté platby, o kterých si myslel, že to je plat generálního ředitele. On to ale není plat generálního ředitele, judikatura je poměrně ustálená. Za obchodní vedení společnosti je odpovědné představenstvo. A nemůžete mít na tyto věci člena představenstva, který by byl současně

zaměstnancem. Za stejnou práci by bral peníze dvakrát. Takže Gallo bral odměnu člena představenstva a současně plat generálního ředitele. * LN Tak to ale funguje ve většině firem se státní účastí... To je problém těch společností, jejich akcionářů, že to trpí. * LN V současnosti jste předsedou představenstva společnosti Bestsport, majitele O2 areny. Jak na vás sportovci přišli? Oslovil mě Sokol, který mě nominoval do čela Bestsportu. Mám dvacetiletou praxi coby krizový manažer a ono zase moc takových lidí po republice neběhá. * LN Co je v Bestsportu největší problém, miliardy korun dluhů? Řečeno s nadsázkou, dluhy mne ani tak netrápí, to je problém věřitelů. Je tu hala, která byla postavená, pomíjím za kolik. Hala má nějakou hodnotu, nejen finanční, ale i společenskou, žádná taková hala ve střední Evropě není. Proti tomu jsou dluhy. Věřitelé už byli zjištěni. Věřitelé odsouhlasili, že o část svých pohledávek přijdou. Teď jde o to, o jakou část, jakým způsobem se to nahradí. Reorganizační plán zpracovává, na základě rozhodnutí schůze věřitelů, PPF a mají na to zákonnou lhůtu 120 dní, od konce června. Chtěl jsem předložit vlastní reorganizační plán, ale věřitelé řekli, že jej připraví sami. Udělal bych to samé, mít v tom peníze. * LN Jak byste záchranu Bestsportu řešil vy? Kdyby to záleželo na mně, snížil bych základní kapitál Bestsportu, který je 1,7 miliardy korun, na zákonem stanovenou výši dva miliony korun. Z 1,7 miliardy korun bych uhradil účetní ztrátu. Rozprodal bych majetek, který nepotřebuji, dílčí věřitele bych vyplatil a zbytek bych kapitalizoval, věřitelé by získali akcie Bestsportu. * LN Může si někdy hala na sebe vydělat? Je schopná se uživit. Cílové číslo je zisk sto milionů před odpisy, odpisy tu jsou vysoké. Musí se ale nějaké věci změnit. Bylo tu zaměstnáno 78 lidí, to jsme snížili o pětinu, cílový stav je polovina. Musí se také zvýšit počet akcí. Loni jich tu bylo 68, v červenci a srpnu byly prázdniny, takže to vycházelo téměř dvě akce na týden. Chceme hodně podpořit i firemní mítinky. Jsou firmy, které svolávají tisíce lidí, na to je hala ideální, navíc má výbornou dostupnost. Menu krizového manažera 1 Farmář Jako zemědělský inženýr se Richard Benýšek v roce 1989 těšil na podnikání typu JZD Slušovice. Družstva se ale rozpadla, jen jako hobby má farmu, kde chová parkurové koně. 2 Strojař Do Přerovských strojíren nastoupil v roce 1997. Zredukoval 27 dceřiných firem na pět. Jednu z nich, PSP Engineering, dodávající velké investiční celky, v konkurzu v roce 1999 koupila německá firma. 3 Filmař Krátký film Praha měl v roce 2005 zápornou hodnotu 200 milionů korun. Benýšek firmu koupil a oddlužil za 33 milionů, dnes s deseti zaměstnanci prosperuje. 4 PPF Media s regionálními týdeníky Naše adresa skončil stamilionovými ztrátami. Benýšek propustil zaměstnance a s deseti lidmi připravuje oživení projektu na krajské úrovni. 5 Promotér Jako šéf firmy Bestsport, která vlastní vysočanskou O2 arenu, chce po oddlužení dosahovat z provozu haly zisku 100 milionů korun ročně. *** Krizový manažer



Současný předseda představenstva společnosti Bestsport Richard Benýšek (44) je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. V ekonomické a finanční sféře působil ve firmách Lachema a Dopravní stavby holding, jako krizový manažer v Přerovských strojírnách, Krátkém filmu Praha či PPF Media. Působí i jako konkurzní správce. Jeho zálibou je parkur. Aktuálně má po pádu z koně sedm šroubů v klíční kosti. Jeho bratr Ladislav Benýšek, hokejový obránce z Olomouce, hrál v NHL a má dvě zlaté medaile z mistrovství světa. Foto autor| FOTO LN - TOMÁŠ KRIST

Horší než al-Ká’ida? 4.8.2011 Reflex strana 20 STANISLAV KRUPAŘ

Reflexe

Na Šumavu za kůrovcem, dřevorubci a ochránci přírody Ode dne, kdy jsem absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, padlo na Šumavě za oběť kůrovci milión kubíků smrkového dříví a v Modravském potoce uteklo hodně vody. V pátečním odpoledni stoupám jeho údolím až nahoru k podmáčeným smrčinám. Zajímá mě totiž, kdo jsou ti lidé, kterých se Václav Klaus bojí víc nežli al-Ká’idy. Ti, kteří se přivazují ke stromům a ruší pokojný život obyvatel zdejších vesnic. Jsou tito aktivisté obzvláště dobře organizovaná skupinka militantních dredařů? Někdo spojený s neonacistickým Národním odporem, romantizujícím naše pohanské kořeny? Národní, nebo Dělnická strana? Nebo snad záškodníci, kterým jde o to, Šumavu zničit? Rozhodně musejí být mimořádně nebezpeční, když nahánějí panu prezidentovi, vrchnímu veliteli naší armády, větší strach než prokletý Tálibán. Funím do kopce a doufám, že mě maskovací bunda, kterou do přírody nosívám od dávných trampských dob a která je tak praktická pro putování v sibiřské divočině, bez něhož si už svůj život neumím představit, skryje před případným střelcem nebo vrhačem pum. Že si mě žádný fanatik nevšimne a já přinesu unikátní svědectví. Zkušenost z výcviku, který jsem dostal od našich vojáků před focením v afghánském Lógaru, mi dodává sebedůvěry. NELEGÁLNÍ TĚŽBA Kousek od bývalé Červenohorské nádrže vidím první policejní auta. A vedle postává malá skupinka. Zbystřím. To musejí být oni! Škůdci strašnější nežli lýkožrout. Čiperná tetička v pestrobarevné větrovce by mohla být sebevražedná atentátnice. Hlídám každý její pohyb a naslouchám její legendě. Je jasné, že se nechala zmanipulovat televizním zpravodajstvím. Představuje se mi jako Renata Kleinová z Karlštejna a pracuje jako chiruržka. Povídá něco o lásce k horám, cestování, zodpovědnosti a o tom, že těžba je na území kolem Ptačího potoka nelegální, protože národní park nemá ke kácení výjimku, kterou mu předepisuje zákon. Proti kácení v jedinečném území, jednom z biologicky nejcennějších v naší vlasti, prý ostře vystoupily tři desítky renomovaných vědců. Agituje, že Česká společnost ornitologická i další ochranářské spolky označují kácení za nezákonné a trvají na jeho okamžitém zastavení. Prý tu hnízdí tetřev a datlík tříprstý a že ty tříhektarové holiny zahubí. Jdu na ni lišácky a ptám se, zda se považuje za extremistku. „Extremismus je podle mě to, když lidé mlčí k věcem, které je štvou,“ odpovídá mi a já jsem hrdý, že jsem ji tak dobře odhadl. Paní Kleinová však stále ještě kličkuje a vymlouvá se, že přijela jen na jeden den. Když ale přitlačím, přizná se (bez mučení), že do celé akce zavlekla i svou kamarádku Janu, učitelku(!), a dokonce i Janinu dceru a že se sem příští týden chystají opět. Jasné zločinné spolčení. PROPÍCHANÉ GUMY Je podvečer, po údernických dřevorubcích ani slechu, scházíme zpět do Modravy. Karlštejnští agenti nasedají do auta a mizí v dáli. Jaká chyba! Kde co selhalo? S radostí konstatuji, že nejsem sám voják v poli, který prokoukl finty těchto gándhíovských teroristů. V dalších dvou dnech jsem očitým svědkem skvěle provedených sabotážních akcí – propíchané pneumatiky aut proradných aktivistů (pozor, říkají si dobrovolníci), totálně rozsekané okno u orezlého formana jejich vůdce,

montážní pěnou zalepený výfuk, vytrhané kabely. Rád bych vyzdvihl i poškozené brzdy. Všechny síly na boj s extremismem! V neděli večer, když už jsem ze šumavského teroristického hnízda venku, čtu s uspokojením zprávu, že se oblíbenec pana prezidenta Ladislav Bátora, bývalý kandidát fašizoidní Národní strany do Parlamentu, stal šéfem personálního oddělení ministerstva školství. Konečně se přestávám bát. Tato země je v dobrých rukou! Foto popis| Blokády se účastní i skauti. Zakázat. Foto popis| I Dohola a bez slitování Foto autor| FOTO STANISLAV KRUPAŘ

Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel 28.7.2011

Veřejná správa strana 16 Radek Jurčík

Konzultace

Veřejné zakázky Nová pravidla Green Procurement pro silniční vozidla jsou závazná v oblasti akvizic veřejné správy. Podle S 46a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění posledních předpisů (dále jen „zákona" či „ZVZ"), v případě veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem jsou vozidla kategorie NI, N2, N3, Ml, M2 a M338a), musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, které zohledňují energetické a ekologické provozní dopady. Těmito dopady se rozumí spotřeba energie, emise C02 a emise NOx, NMHC a částic. Způsob stanovení zvláštních technických podmínek stanoví prováděcí právní předpis. Jde o zvláštní technické podmínky závazné pro všechny kategorie zadavatelů. Toto ustanovení implementuje směrnici č. 2009/33/ES, o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (kategorie M a N), která měla být implementována ve lhůtě do 4.12. 2010. Jejím cílem je podpořit trh s čistými a energeticky účinnými vozidly s nízkými požadavky na emise. Podle této směrnice přírodní zdroje, jejichž uvážlivé a racionální využívání vyžaduje či. 174 odst. 1 Smlouvy, zahrnují ropu, která je hlavním energetickým zdrojem v Evropské unii, ale je také významným zdrojem emisí znečišťujících látek. V rámci přezkumu Bílé knihy Komise o dopravě z roku 2001 nazvané Evropa v pohybu - udržitelná mobilita pro náš kontinent ze dne 22. června 2006, provedeného v polovině období, bylo oznámeno, že Unie bude podněcovat inovace šetrné k životnímu prostředí, mimo jiné zaváděním návazných emisních norem EURO a podporou čistých vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Cílem této směrnice je povzbudit trh s čistými a energeticky účinnými silničními vozidly, a zejména (jelikož by to mělo zásadní dopady na životní prostředí) ovlivnit trh se standardními vozidly vyráběnými ve větším množství, jako jsou osobní automobily, autobusy, autokary a nákladní automobily tím, že bude zajištěna taková poptávka po čistých a energeticky účinných silničních vozidlech, která bude dostatečná k povzbuzení výrobců a průmyslového odvětví k investování do dalšího vývoje vozidel s nízkou spotřebou energie a nízkými emisemi C02 a dalších znečisťujících látek. Ve svém sdělení ze dne 7. února 2007 nazvaném Výsledky přezkumu strategie Společenství na snižování emisí C02 z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel Komise předložila novou souhrnnou strategii s cílem umožnit Unii dosáhnout jejího cíle omezení emisí CO, z nových osobních automobilů do roku 2012 na 120 g/km. Byl navržen právní rámec, který by měl zajistit zlepšení v oblasti technologie vozidel. Na základě doplňkových opatření by měl být podporován nákup vozidel s nižší spotřebou pohonných hmot. Tato směrnice vyžaduje, aby veřejní zadavatelé, jiní zadavatelé a někteří provozovatelé zohledňovali při nákupu silničních vozidel energetické a ekologické dopady za dobu životnosti vozidla, včetně spotřeby energie, emisí C02 a emisí určitých znečišťujících látek, a to s cílem podporovat a podněcovat trh s čistými a energeticky účinnými vozidly a posílit přínos odvětví dopravy pro politiky Společenství v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky. Ke splnění výše uvedených požadavků je možné • stanovit v dokumentaci k nákupu silničních vozidel technické specifikace týkající se vlastností dosahovaných z hlediska energie a životního prostředí, a to v souvislosti s každým zohledněným dopadem (tento způsob autor doporučuje použít), • zahrnout do rozhodnutí o nákupu energetické a ekologické dopady, a to v případech: - použití postupu při zadávání zakázek využitím těchto dopadů jako kritérií pro zadání zakázky, - kdy se tyto dopady vyjadřují kvůli začlenění do rozhodnutí o nákupu v penězích, použitím metodiky uvedené ve směrnici. Nová vyhláška o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro zákon o veřejných zakázkách Prováděcí předpis k ustanovení S 46a ZVZ byl vydán až dne 21. června 2011, kdy byla ve Sbírce zákonů České republiky uveřejněna nová vyhláška č. 162/2011 Sb., o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách. Tato vyhláška byla vydána v souvislosti s přijetím zákona č. 179/2010 Sb., který novelizuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon") a který Plné znění zprávy


nabyl účinnosti 15. září 2010. Stanoví se jí podrobnější podmínky týkající se zvláštních technických podmínek při zadávání veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem jsou vozidla kategorie NI, N2, N3, Ml, M2 a M3. Tato vyhláška byla přijata na základě zmocnění S159 odst. 3 zákona a provádí S 46a zákona. Ustanovení § 46a zákona je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES z 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Toto ustanovení transponuje příslušnou směrnici jen pro oblast veřejných zakázek, nikoliv však pro oblast veřejných služeb v přepravě cestujících. Účelem směrnice je zohlednit při nákupu výše uvedených vozidel ekologické a energetické dopady. Konkrétní způsob, jak má zadavatel tyto ekologické a energetické dopady zohlednit, poskytuje tato vyhláška. Vyhláška byla přijata poměrně pozdě. Vyšla ve Sbírce zákonů 21. června 2011 (účinnosti nabyla 6. července 2011), byť měla nabýt účinnosti již dne 15. září 2010, tedy současně s novelou zákona o veřejných zakázkách provedenou zákonem č. 179/2010 Sb. Předmětná vyhláška transponuje směrnici tím způsobem, že nestanoví zadavatelům povinnosti ve vztahu k hodnocení nabídek, nýbrž povinnosti ve vztahu k zadávacím podmínkám v podobě technických podmínek, a to: 1. stanovením požadavku na minimální normu na emisní limity ve výfukových plynech EURO (Tabulka í), 2. u vozidel kategorií NI (užitkové osobní automobily do 3,5 tuny) a Ml (osobní automobily k přepravě maximálně 8 osob, pak již jde o autobusy) se navíc musí stanovit maximální spotřeba benzínu či nafty v kombinované podobě (Tabulka 2). Výjimka z režimu vyhlášky Vyhláška č. 162/2011 Sb. a vpředu zmíněné postupy se nepoužijí v případě: 1. vozidel zvláštního určení - jde například o obytný vůz či obytný přívěs, více viz vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; 2. vícepalivových vozidel (například kombinace klasický a plynový pohon), u kterých alespoň jednou alternativní pohonnou hmotou jsou zkapalněné ropné plyny (LPG), stlačený zemní plyn (CNG), směsné motorové palivo s obsahem biosložky nejméně 50 procent nebo čisté palivo; 3. použití nabídkového řízení podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, při zajištění dopravní obslužnosti státem, obcemi, ale především kraji. Dopravní obslužnosti se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu; 4. pořizování jakýchkoli vozidel v režimu veřejných zakázek malého rozsahu, tedy do dvou milionů korun bez DPH (uvažuje se snížit limit na milion korun bez DPH); 5. u sektorového zadavatele se pravidla nepoužijí s výjimkou nadlimitních veřejných zakázek (to znamená od limitu 10 020 000 korun bez DPH). Postupy a kritéria musí být zadavatelem povinně použity v případě zadání veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách, nikoliv při realizaci veřejných zakázek režimu zákona nepodléhajících (zejména veřejných zakázek malého rozsahu). V případě nastavení zadávacích podmínek vyhláška č. 162/2011 Sb. stanoví jednoduchý postup spočívající v tom, že zadavatel stanoví požadavek na normu EURO a současně v případě osobních automobilů i požadavek na minimální spotřebu, což u nákladních aut a autobusů nemá. Lze uzavřít, že většina zadavatelů pravidelně poptává osobní automobily pro přepravu osob a dále užitkové osobní automobily, předmětná vyhláška a zvláštní technické podmínky charakteru Green procurement budou tedy často používány. Tabulka 1: Minimální emisní limity EURO stanovené pro silniční vozidla Kategorie vozidla Emisní vozidlo limity minimálně EURO, které splňovat musí Kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně 4 kola a používají se pro přepravu nákladu NI-vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg EURO 5 N2 - vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 12 000 kg EURO 4 N3 - vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 12 000 kg EUR04 Kategorie M - motorová vozidla, která mají nejméně 4 kola a používají se pro přepravu osob Ml -vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla EURO 5 M2-vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustní hmotnost nepřevyšuje 5 000 kg EURO 4 M3-vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustní hmotnost převyšuje EURO 4 5 000 kg Zdroj: vyhláška č. 162/2011 Sb. Tabulka 2: Maximální spotřeba pohonných hmot pro kombinovaný provoz u vozidel kategorie NI a Ml Výkon motoru hmotnost Celková vozidla Spotřeba benzínu (motorového 1/100 km) Spotřeba nafty (1/motorové 100 km)

Vozidla o výkonu do 60 kW včetně

6 Do 1800 kg včetně 7 Vozidla o výkonu Od 1801 kg do 3000 od 61 kW do 80 kW včetně včetně Nad 3001 kg 11 Do 1800 kg včetně 7,5 Vozidla od 81 kW o výkonu do 120 kW Od 1801 kg do 3 000 včetně včetně Nad 3 001 kg 11,5 Vozidla o výkonu nad 121 kW 12 Zdroj: vyhláška L. 162/2011 Sb.

4,5 5 10

8 9 6 10,5

9 10 11

O autorovi| Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph. D. přednáší na Mendelově univerzitě v Brně a je lektorem MMR ČR.

Školy si z eurofondů rozdělí 1,4 miliardy korun 3.8.2011

euro.cz strana 0 čap

Školství

České vysoké školy si ukrojí z koláče evropských financí další 1,4 miliardy korun. Peníze získají z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, určeného na podporu spolupráce mezi katedrami, fakultami, vysokými školami a praxí. Podporu v celkovém objemu 1,42 miliardy korun získá 55 projektů. „Univerzity předložily skutečně kvalitní projekty. Těší mě, že české vysoké školství dostane další více než miliardovou injekci z eurofondů. Jde přitom jen o jednu z mnoha finančních podpor vysokým školám z fondů EU,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš. České vysoké školy si ukrojí z koláče evropských financí další 1,4 miliardy korun. Peníze získají z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, určeného na podporu spolupráce mezi katedrami, fakultami, vysokými školami a praxí. Podporu v celkovém objemu 1,42 miliardy korun získá 55 projektů. „Univerzity předložily skutečně kvalitní projekty. Těší mě, že české vysoké školství dostane další více než miliardovou injekci z eurofondů. Jde přitom jen o jednu z mnoha finančních podpor vysokým školám z fondů EU,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš. S projektem za 80 milionů korun na inovace studijních předmětů a programů uspěla například Univerzita Palackého v Olomouci. Více než 64 milionů korun poputuje Mendelově univerzitě v Brně na projekt inovace biologických a lesnických disciplín směřujících k zvýšení konkurenceschopnosti a 54 milionů korun získá na inovace studijních oborů Přírodovědná fakulta Univerzity Hradec Králové. „Jedná se o výsledky prvního kola výzvy, za měsíc budeme znát i úspěšné žadatele v rámci kola druhého. Při této příležitosti musím především ocenit aktivní zapojení univerzit do celého procesu čerpání, spolupráce s nimi je velmi dobrá,“ dodal náměstek ministra školství Jakub Hodinář. Ministr Dobeš se již delší dobu potýká s kritikou, že z evropských fondů ministerstvo školství čerpá méně peněz, než může. Úřad má čas do podzimu, aby to napravil. „Je téměř jisté, že kvůli liknavosti a chybné personální politice ministra Dobeše nestihne Česká republika vyčerpat miliardy korun z projektů pro rozvoj školství a vzdělanosti, financovaných z fondů EU. Již nyní se objevují případy, kdy jsou kvůli neschopnosti ministerstva už ohrožovány rozběhnuté a schválené projekty,“ upozornil stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek.



Vysoké školy si z eurofondů rozdělí dalších 1,4 miliardy korun 3.8.2011 Finance.cz strana 0 Ministerstvo školství Ministr školství Josef Dobeš schválil výsledky 1. kola výzvy v oblasti podpory „Vysokoškolské vzdělávání“, díky čemuž získají české vysoké školy dalších 1,4 miliardy korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) na podporu spolupráce mezi katedrami, fakultami, vysokými školami a praxí. Jedná se o výzvu v rámci tzv. „Roku vysokých škol“, ve kterém MŠMT umožní univerzitám získat až 9 miliard korun. Podporu nakonec získalo 55 projektů v celkovém objemu 1,42 miliardy korun. „Univerzity předložily skutečně kvalitní projekty. Těší mě, že české vysoké školství dostane další více než miliardovou injekci z eurofondů. Jde přitom jen o jednu z mnoha finančních podpor vysokým školám z fondů EU,“ uvedl ministr školství Josef Dobeš. Peníze tak obdrží např. Univerzita Palackého v Olomouci na inovace 301 studijních předmětů v 11 studijních programech. Jedná se o více než 80 milionů korun na zavedení e-learingové podpory předmětů, nové zpracování obsahu předmětů směrem k potřebám trhu práce nebo vytvoření jejich cizojazyčné varianty. Více než 64 milionů korun poputuje Mendelově univerzitě v Brně na projekt inovace biologických a lesnických disciplín směřujících ke zvýšení konkurenceschopnosti; Univerzita Hradec Králové se může těšit mj. na 54 milionů korun na inovace studijních oborů Přírodovědné fakulty UHK – konkrétně na vytvoření nové e-learningové podpory, rozšíření nabídky předmětů podle potřeb trhu práce, atd. Na realizaci tohoto projektu se budou podílet i odborníci z praxe a zahraniční experti. „Jedná se o výsledky prvního kola výzvy, za měsíc budeme znát i úspěšné žadatele v rámci kola druhého. Při této příležitosti musím především ocenit aktivní zapojení univerzit do celého procesu čerpání, spolupráce s nimi je velmi dobrá,“ dodal 1. náměstek ministra školství Jakub Hodinář, který má na starost problematiku čerpání evropských fondů.

Procházka parkem: teď i s průvodcem 4.8.2011

Nový život - zpravodajský týdeník ELIŠKA WINDOVÁ

strana 1

Titulní strana

Lednice – Historie parku, vysázené květiny i stromy, zahradnické úpravy. To všechno čeká na návštěvníky lednického zámeckého parku, kteří se rozhodnou projít si tento unikát s průvodcem. Služba funguje od poloviny července. „Zámecký park je unikátní i ve světovém měřítku. Lidé jím prochází, líbí se jim tam, ale neví o něm vlastně téměř nic. A my bychom chtěli turistům, ale i lidem z okolí park ukázat a něco o něm i říci,“ naznačil zahradní architekt Přemysl Krejčiřík, který s nápadem přišel. Zájemci se tak od průvodců, kteří jsou většinou studenty Mendelovy univerzity, dozvědí historické souvislosti. Například to, že se o park starají zahradníci už tři sta padesát let. Ročně navštíví zámecký park v Lednici více než milion turistů. Zatím si jich ale s průvodce prohlédlo areál jen minimum. „Zájem ještě není tak velký, jak bychom chtěli. Ale lidé, které provedeme, jsou velmi spokojení. Protože mnohdy o parku hodně věcí ani netušili. Zajímavostí je třeba to, že v blízkosti zámku u dnešní francouzské zahrady stávala vesnice,“ dal nahlédnout do historie Krejčiřík. Šestice průvodců má pro návštěvníky připravené také mapy a obrázky. „V padesáti minutách lidem ukážeme a řekneme o parku vše, co by chtěli a měli vědět. Je to o stromech, květinách, ale i o opravených záhonech. Zmíníme se i o historii palmového skleníku a probereme toho mnohem více. Je to koláž, která zájemce provede od začátku do konce vývoje parku. A procházku zakončíme pohledem na minaret, kde vysvětlíme, jak se dříve prováděly krajinářské úpravy. Tedy jak vznikaly rybníky. A necháme nahlédnout i do pověstí vztahujících se k minaretu,“ prozradil zahradní architekt. Nápadem je nadšená i kastelánka lednického zámku Ivana Holásková. Podle ní totiž procházka parkem s průvodcem doplňuje nabídku pro turisty. „Je to něco, co nám tady chybělo. Lidé mají o park velký zájem a děje se v něm i hodně nevšedních věcí. Je tedy potřeba jim park představovat ještě více. Když pan Krejčiřík s nápadem přišel, byla jsem nadšená. Projekt se sice zatím rozjíždí, ale doufám, že zájem bude,“ měla radost kastelánka.

*** prohlídky parku b prohlídky zámeckého parku v Lednici se konají o prázdninách denně ve 13, 14 a 15 hodin b prohlídka trvá 50 minut b vstupné je 100 korun pro jednotlivce a 300 korun pro rodiny

Student jel do Zambie hledat vhodné místo pro český statek 5.8.2011

Mladá fronta DNES strana 1 Michal Horák

Jižní Morava

BRNO Celý rok se Zdeněk Gottvald na univerzitě učil o hospodaření se zdroji v tropických a subtropických oblastech. A letos v létě se v Africe podíval, jak se to dělá. Umožnila mu to Mendelova univerzita. Zahájila nový projekt Nikazam, jehož název naznačuje, že je zaměřený na americkou Nikaraguu a africkou Zambii. „Jeli jsme do Zambie a hledali jsme místo, kde univerzita postaví experimentální ukázkový statek,“ líčí čtyřiadvacetiletý mladík z Brna, který spolu s učiteli a dalšími studenty strávil v Africe celýměsíc. Skupina pětadvaceti studentů a odborníků v dodávce projela celou Zambii. „Měli jsme vytipované pozemky od místníhoministerstva zemědělství. S našimi učiteli jsme prováděli rozbory půdy. Přitom jsme ale neměli žádnou speciální techniku, do Afriky je problém cokoli provézt. Pracovali jsme doslova na koleni,“ vzpomíná Gottvald. Právě mapování oblastí bez moderní techniky je pro něj však ta nejcennější zkušenost. Podle prorektora Mendelovy univerzity Libora Gregy počítají s tím, že do prací na univerzitním statku se časem zapojí i domorodci. „Primárně to bude vzorový zemědělský a lesnický podnik pro naše studenty a odborníky. Po skončení tříletého projektu ale potřebujeme, aby byl soběstačný. Management tedy bude časem africký,“ plánuje prorektor. V okolí vytipovaného pozemku studenti spolu s učiteli objížděli místní farmy a podniky. „Navštívili jsme i tamní zemědělský institut, zajeli jsme i do krokodýlí farmy, viděli jsme i tamní mlékárnu, pilu, školy. Pro projekt je potřeba vědět, co místní lidé umějí a jak na tom jsou,“ vysvětluje student. A jak mohou brněnští odborníci poradit Afričanům v zemědělství? » Pokračování na straně B2 Student jel do Zambie hledat vhodné místo na český statek » Pokračování ze str. B1 „Díky podnebí rodí půda v Zambii skoro celoročně. Afričané toho ale neumí tak docela využít, nemají v pěstování systém. Viděli jsme třeba rok nesklizené kukuřičné pole,“ líčí poznatky z cest po africké zemi student Zdeněk Gottvald. Češi tak podle nějmohou Afričany naučit pěstování dobře naplánovat. Při měsíčním putování po Zambii narazila brněnská výprava i na České centrum. „Nachází se ve městě Choma a otevřeli ho na památku Emila Holuba. Zdejší Viktoriiny vodopády sice objevil David Livingstone, ale Holub oblast o dva roky později zmapoval,“ připomněl student. Práci v terénu Brňanům podle něj v mnohém usnadnilo i to, že se v Zambii mluví anglicky. Zdeněk Gottvald by se do Afriky chtěl vrátit. „Celý můj obor je zaměřený na využití zdrojů, které tento kontinent nabízí. Snad se mi podaří se tam podívat ještě s nějakou neziskovou organizací,“ doufá student. Během tří let na pozemku univerzity vyroste statek za tři až čtyři miliony korun. „Budeme testovat hlavně rostlinnou výrobu, ale i chovat skot a věnovat se lesnictví,“ popisuje prorektor Grega. Dalších 36 milionů, zejména z fondů Evropské unie, má škola na cesty studentů a odborníků. Foto popis| Zdeněk Gottvald Foto popis| Cesta po Zambii Studenti navštívili i školu. Foto autor| Foto: Zdeněk Gottvald Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava



Mendelova univerzita buduje centrum v Africe 5.8.2011

Mladá fronta DNES Michal Horák

strana 4

Brno

BRNO Celý rok se Zdeněk Gottvald na univerzitě učil o hospodaření se zdroji v tropických a subtropických oblastech. A letos v létě se v Africe podíval, jak se to dělá. Umožnila mu to Mendelova univerzita. Zahájila nový projekt Nikazam, jehož název naznačuje, že je zaměřený na americkou Nikaraguu a africkou Zambii. „Jeli jsme do Zambie a hledali jsmemísto, kde univerzita postaví experimentální ukázkový statek,“ líčí čtyřiadvacetiletý mladík z Brna, který spolu s učiteli a dalšími studenty strávil v Africe celý měsíc. Skupina pětadvaceti studentů a odborníků v dodávce projela celou Zambii. „Měli jsme vytipované pozemky od místního ministerstva zemědělství. S našimi učiteli jsme prováděli rozbory půdy. Přitom jsme ale neměli žádnou speciální techniku, do Afriky je problém cokoli provézt. Pracovali jsme doslova na koleni,“ vzpomíná Gottvald. Právě mapování oblastí bez moderní techniky je pro něj však ta nejcennější zkušenost. Podle prorektora Mendelovy univerzity Libora Gregy počítají s tím, že do prací na univerzitním statku se časem zapojí i domorodci. „Primárně to bude vzorový zemědělský a lesnický podnik pro naše studenty a odborníky. Po skončení tříletého projektu ale potřebujeme, aby byl soběstačný. Management tedy bude časem africký,“ plánuje prorektor. V okolí vytipovaného pozemku studenti spolu s učiteli objížděli místní farmy a podniky. „Navštívili jsme i tamní zemědělský institut, zajeli jsme i do krokodýlí farmy, viděli jsme i tamní mlékárnu, pilu, školy. Poznali jsme velkou část této země. Pro projekt je potřeba vědět, co místní lidé umějí a jak na tom jsou,“ vysvětluje student. A jak mohou brněnští odborníci poradit Afričanům v zemědělství? „Díky tamnímu podnebí půda rodí skoro celoročně. Afričané toho ale neumí tak docela využít, nemají v pěstování systém. Viděli jsme třeba rok nesklizené kukuřičné pole,“ vzpomíná Zdeněk Gottvald. Češi tak podle něj mohou Afričany naučit pěstování dobře rozplánovat. Při měsíčním putování po Zambii narazila brněnská výprava i na České centrum. „Nachází se ve městě Choma a otevřeli ho na památku Emila Holuba. Zdejší Viktoriiny vodopády sice objevil David Livingstone, ale Holub oblast o dva roky později zmapoval,“ připomněl student. Práci v terénu Brňanům usnadnilo i to, že se v Zambii mluví anglicky. Zdeněk Gottvald by se do Afriky chtěl vrátit. „Celý můj obor je zaměřený na využití zdrojů, které Afrika nabízí. Snad se mi podaří se tam podívat ještě s nějakou neziskovou,“ doufá student. Během tří let na pozemku univerzity vyroste statek za tři až čtyři miliony korun. „Budeme testovat hlavně rostlinnou výrobu, ale i chovat skot a věnovat se lesnictví,“ popisuje prorektor Grega. Dalších 36 milionů, zejména z fondů Evropské unie, má škola na cesty studentů a odborníků. Foto popis| Cesta po Zambii Studenti Mendelovy univerzity v Brně navštívili v Zambii i školu. Foto autor| Foto: Zdeněk Gottvald Foto popis| Zdeněk Gottvald Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno

Horší než al-Ká’ida? 4.8.2011

reflex.cz

strana 0

Reflexe

Ode dne, kdy jsem absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, padlo na Šumavě za oběť kůrovci milión kubíků smrkového dříví a v Modravském potoce uteklo hodně vody. V pátečním odpoledni stoupám jeho údolím až nahoru k podmáčeným smrčinám. Zajímá mě totiž, kdo jsou ti lidé, kterých se Václav Klaus bojí víc nežli al-Ká’idy. Ti, kteří se přivazují ke stromům a ruší pokojný život obyvatel zdejších vesnic. Jsou tito aktivisté obzvláště dobře organizovaná skupinka militantních dredařů? Někdo spojený s neonacistickým Národním odporem, romantizujícím naše pohanské kořeny? Národní, nebo Dělnická strana? Nebo snad záškodníci, kterým jde o to, Šumavu zničit? Rozhodně musejí být mimořádně nebezpeční, když nahánějí panu

prezidentovi, vrchnímu veliteli naší armády, větší strach než prokletý Tálibán. Funím do kopce a doufám, že mě maskovací bunda, kterou do přírody nosívám od dávných trampských dob a která je tak praktická pro putování v sibiřské divočině, bez něhož si už svůj život neumím představit, skryje před případným střelcem nebo vrhačem pum. Že si mě žádný fanatik nevšimne a já přinesu unikátní svědectví. Zkušenost z výcviku, který jsem dostal od našich vojáků před focením v afghánském Lógaru, mi dodává sebedůvěry. NELEGÁLNÍ TĚŽBA Kousek od bývalé Červenohorské nádrže vidím první policejní auta. A vedle postává malá skupinka. Zbystřím. To musejí být oni! Škůdci strašnější nežli lýkožrout. Čiperná tetička v pestrobarevné větrovce by mohla být sebevražedná atentátnice. Hlídám každý její pohyb a naslouchám její legendě. Je jasné, že se nechala zmanipulovat televizním zpravodajstvím. Představuje se mi jako Renata Kleinová z Karlštejna a pracuje jako chiruržka. Povídá něco o lásce k horám, cestování, zodpovědnosti a o tom, že těžba je na území kolem Ptačího potoka nelegální, protože národní park nemá ke kácení výjimku, kterou mu předepisuje zákon. Proti kácení v jedinečném území, jednom z biologicky nejcennějších v naší vlasti, prý ostře vystoupily tři desítky renomovaných vědců. Agituje, že Česká společnost ornitologická i další ochranářské spolky označují kácení za nezákonné a trvají na jeho okamžitém zastavení. Prý tu hnízdí tetřev a datlík tříprstý a že ty tříhektarové holiny zahubí. Jdu na ni lišácky a ptám se, zda se považuje za extremistku. „Extremismus je podle mě to, když lidé mlčí k věcem, které je štvou,“ odpovídá mi a já jsem hrdý, že jsem ji tak dobře odhadl. Paní Kleinová však stále ještě kličkuje a vymlouvá se, že přijela jen na jeden den. Když ale přitlačím, přizná se (bez mučení), že do celé akce zavlekla i svou kamarádku Janu, učitelku(!), a dokonce i Janinu dceru a že se sem příští týden chystají opět. Jasné zločinné spolčení. PROPÍCHANÉ GUMY Je podvečer, po údernických dřevorubcích ani slechu, scházíme zpět do Modravy. Karlštejnští agenti nasedají do auta a mizí v dáli. Jaká chyba! Kde co selhalo? S radostí konstatuji, že nejsem sám voják v poli, který prokoukl finty těchto gándhíovských teroristů. V dalších dvou dnech jsem očitým svědkem skvěle provedených sabotážních akcí – propíchané pneumatiky aut proradných aktivistů (pozor, říkají si dobrovolníci), totálně rozsekané okno u orezlého formana jejich vůdce, montážní pěnou zalepený výfuk, vytrhané kabely. Rád bych vyzdvihl i poškozené brzdy. Všechny síly na boj s extremismem! V neděli večer, když už jsem ze šumavského teroristického hnízda venku, čtu s uspokojením zprávu, že se oblíbenec pana prezidenta Ladislav Bátora, bývalý kandidát fašizoidní Národní strany do Parlamentu, stal šéfem personálního oddělení ministerstva školství. Konečně se přestávám bát. Tato země je v dobrých rukou!

FOTO - ZVÍŘATA V MUZEU 5.8.2011

Břeclavský deník

strana 4

Břeclavsko / seriály

Foto popis| JAKO ŽIVÍ. Valtické národní zemědělské muzeum láká návštěvníky na řadu zajímavých výstav. Kromě starých zemědělských strojů, hlodavců nebo plazů mohou lidé zhlédnout také výstavu věnující se opeřencům. Nese název Ptáci Lednicko – valtického komplexu a představuje několik desítek malých i velkých opeřenců s jejich charakteristickými zvuky. Preparáty pocházejí ze sbírek Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a Národního zemědělského muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Foto autor| Foto: Deník/Iva Valentová Region| Jižní Morava

„Zoo na Svatém Kopečku chybí k dokonalosti miliarda“ 6.8.2011

Mladá fronta DNES

strana 1


Titulní strana


Michal Poláček »Top manažeři od nás Ředitel olomoucké zoo Radomír Habáň OLOMOUC Stovky milionů korun by potřebovala zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce k tomu, aby byla dokonalá. Tak to aspoň vidí ředitel zoo Radomír Habáň. „Každá zoo má své chyby, máme je i my,“ připouští muž, který v roce 1997 začínal v zoo jako pomocný dělník. „Je to tu nikdy nekončící práce. Začnete vše postupně předělávat a až dojdete na místo, kde jste již byl, můžete se do toho pustit znovu,“ říká Habáň. * Je někdo z vaší rodiny nebo přátel, kdo ještě nebyl v olomoucké zoo? Kdepak, všichni tady byli již několikrát. * Povinně? Naopak. Když k nám kamarádi přijedou na návštěvu, vždycky mi říkají, chceme jít do zoologické, pojď nás provést. Odpovídám, že samozřejmě můžeme jít, ale ať si uvědomí, že oni jdou za zábavou, zatímco já do práce. * Takže sem s nimi spíše nechcete jít? Vezmu je, ale je prostě fakt, že bych měl nějakým způsobem odpočívat. Nemohu být každý víkend v zoo. Vážím si svého volného času a chtěl bych ho strávit s rodinou, ale ne vždy v zoologické zahradě. * Kdy jste tedy byl s vašimi blízkými v zoo naposledy? Asi před měsícem právě tady na Kopečku. » Pokračování na straně B3 „Olomoucké zoo chybí k dokonalosti miliarda korun“ »Top manažeři od nás Rozhovor MF DNES s ředitelem zoo na Svatém Kopečku u Olomouce Radomírem Habáněm. „Za těch dvanáct let, co jezdím po zahradách, jsem jich viděl stovky. A to nejen v Evropě, ale i v Americe či Austrálii,“ svěřuje se. » Pokračování ze strany B1 * Když vyjedete na dovolenou do ciziny, zajdete se tam podívat ke konkurenci? Pokud je nějaká zahrada poblíž, vždycky si ji projdu. Také služebně jsem navštívil řadu evropských zoo, takže mám docela slušný přehled o tom, kde se co chová a jak která zoologická zahrada vypadá. * Kolik jste jich tedy celkově prošel? Za těch dvanáct let, co do nich jezdím, je to určitě ve stovkách. Vedle Evropy také zahrady v Austrálii či Americe. * Daří se vám dívat se na tu či onu zahradu očima běžného návštěvníka? Často se o to snažím, ale jde to dost těžko. Vím totiž, kam se mám podívat a kde hledat chyby. Každá zahrada je má, máme je i u nás. Musíme si je připustit a především se snažit je odstranit. * A které to na Svatém Kopečku jsou? Máme zde především řadu pavilonů, které již mají své za sebou. Modernímu pojetí neodpovídají především kvůli svým rozměrům. Trend chovu zvířat v zoologických zahradách se neustále vyvíjí, po finanční stránce prozatím nejsme schopni jej v plné šíři obsáhnout. Naše prostory je třeba přestavět, v lepším případě je nahradit zcela novými. Dnes je žádoucí, aby se zvířata pohybovala ve výseku ze svého přirozeného prostředí, často se staví takzvané kombinované expozice, kde spolu žije několik druhů. U nás toto reprezentuje společný výběh medvědů a vlků.

* Plánujete tedy další výběhy společné pro různá zvířata? Teď ne. Nyní před sebou máme kromě nového vchodu především dostavbu pavilonu levhartů mandžuských. Ti ovšem ve své expozici budou samozřejmě sami, těžko se s někým jiným snesou. * Bojíte se nějakého zvířete? Je celá řada zvířat, před kterými mám respekt. Když jsem pracoval na našem zoologickém úseku, tak mi téměř všechna prošla rukama. * Už jsem čekal, že řeknete, že vás všechna pokousala. Všechna ne, ale nějaká lehká zranění jsem měl, bez toho se zooúsek neobejde. Každý zoolog či ošetřovatel si z kontaktu se zvířaty odnese nějakou tu oděrku. Je to samozřejmě udělané tak, že k nebezpečným druhům lidé nechodí. Postavit se proti lvovi je samozřejmě nesmysl. Takže těch, která nejsou sama od sebe nebezpečná, se nebojím. * Když se v zoo pro něco rozhodnete, splní se to? Nemám patent na rozum a nemyslím si, že k cíli vždy vede jen jedna cesta. Proto se vždy radím s vedoucími našich oddělení. * Jak často se stává, že se váš názor změní na základě jejich doporučení? Vzhledem k tomu, že v zahradě pracuji již od roku 1997, tak se naše pohledy na věc zase tolik neliší. Začínal jsem tady jako pomocný dělník v rámci náhradní vojenské služby, pak jsem přešel na roli krmiváře a vedoucího zoologického úseku. Chod zoologické zahrady tak znám velmi dobře, přičemž mě od začátku ovlivňovali i mí současní spolupracovníci. Jdeme tedy všichni jednou cestou a upravujeme jen drobné detaily. * Zažíváte někdy chvíle, kdy byste se rád vrátil na některou pozici, jíž jste před usednutím do ředitelského křesla prošel? Nejvíce mě oslovil zooúsek, kde máte na starosti přímo chov a kontakt se zvířaty. Dostanu se k nim sice i teď, ale jen pokud mám volněji. Snažím se o to hlavně když se nám narodí nějaká mláďata. To se na ně jdu podívat a přivítám je na světě. Neříkám, že mě ta práce bavila více než řízení zoo, ale ten kontakt se zvířaty je rozhodně příjemnější než nynější administrativa. * Mluvil jste o tom, že některé zdejší pavilony jsou zastaralé. Kolik by muselo přijít peněž, aby byla olomoucká zoo ve vašich očích bezchybná? (Dlouze při pohledu z okna přemýšlí) To jsou obrovské částky. Menší pavilony vyjdou na zhruba deset až dvacet milionů, střední stojí kolem padesáti a velké, třeba pro slony, postavíte za sto či stopadesát milionů korun. Máme dlouhodobě naplánovaných zhruba pět pavilonů za stovky milionů korun. K tomu inženýrské sítě, to je také dalších sto. Dostali bychom se tak až k miliardě korun. Ale to je tedy opravdu utopie. * Zmínil jste plány na pět pavilonů. Co přijde po novém vchodu do zoo a výběhu pro levharty? Skutečně připravujeme další expozice, ale v tuto chvíli není vůbec jisté, že se to povede. Nerad bych to tedy nyní blíže specifikoval. * Je pro vás některá ze zahraničních zahrad díky svému zázemí pro zvířata vzorem? Nejde říct, že je jedna zoologická naprosto perfektní. To je právě ten vývoj, je to nikdy nekončící práce. Začnete na jedné straně, postupně vše předěláváte a až dojdete na místo, kde jste začal, můžete začít znovu. Vše je otázka financí. * Dokážete tak například vyjmenovat pět zahrad a jejich pavilony, které byste rád viděl u nás? Poskládáte takto svoji ideální zoo?



Jistě by to šlo, ale jsou to tak velké objekty, které by se sem ani nevešly. Mohl bych zmínit jednu holandskou zahradu, kde se mi velice líbí jejich tropická hala. V Kolíně je zase velmi zajímavý hroší pavilon a pěkný sloninec. * Bude mít jednou olomoucká zahrada nějaké skutečně velké zvíře? Například onoho slona? Co se týče slonů tak tady taková úvaha už určitě byla. Je otázka, jestli kopírovat ostatní zoo, kdy každá z nich musí mít slona, lva či medvěda. Zvažme, zda není lepší, aby každá zahrada šla svojí cestou a byla co do škály zvířat jiná a tím pádem i zajímavá. * S čím si tedy lidé nyní spojují tu olomouckou? Máme žraloky a žirafy a v tom bychom se měli specializovat. Ve znaku jsme dříve měli také přímorožce, což je tady ta antilopa (ukazuje na lebku s dlouhými rohy na stěně své kanceláře – pozn. red). V jejím velice náročném odchovu jsme dost úspěšní. Takové stádo jako my nemá nikdo v Evropě. Po vzhledové stránce je to velmi krásné zvíře, o které je zájem. Málokterá zahrada je vůbec rozmnožuje. * To je však spíše chovatelský úspěch, jenž ocení hlavně ostatní zahrady. Váží si toho ovšem i turisté? V tomto nám pomáhají právě ty žirafy a žraloci, s nimiž jsme také dost úzce spojováni. Úroveň našich mořských akvárií je hodně dobrá. V mořské akvaristice jsme v Evropě uznávanými chovateli. * Je tedy něco, co olomoucké zahradě chybí? Již od chvíle, kdy jsem se stal ředitelem, vím, že potřebujeme kompletní modernizaci inženýrských sítí. To nás brzdí v našem rozvoji. Napřed je potřeba zajistit vše pod zemí a pak je možné uvažovat o velkých nových pavilonech. Nové rozvody vody, elektřiny či plynu by nás vyšly na zhruba sto milionů korun. Věřím, že je nakonec seženeme. *** Postavit se proti lvovi je nesmysl. Těch zvířat, která nejsou nebezpečná, se nebojím. » Úroveň našich akvárií je hodně dobrá. V mořské akvaristice se v Evropě těšíme uznání. » DOTAZNÍK Radomír Habáň Datum a místo narození 5. 5. 1971, Přerov Stav Je 14 let ženatý. Rodina manželka Soňa a dvě děti: Vojtěch 11 let, Daniel 3 roky Vzdělání Střední zemědělská škola, poté Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vystudoval jsem zde na Agronomické fakultě zootechniku, v postgraduálním studiu jsem se specializoval na technologii potravin. Kde žiji a kde bych chtěl žít Celý svůj život bydlím v Brodku u Přerova a stěhování neplánuji. První vzpomínka z dětství týkající se zvířat V dětství mezi čtvrtým a pátým rokem jsem objevil právě narozená štěňata u naší feny, vlezl jsem do boudy za nimi a tak dlouho jsem si s nimi hrál, až jsme všichni usnuli. No a doma nastalo pozdvižení, protože mě nemohli najít. Životní motto Přej, a bude ti přáno. V kolik jsem ráno v práci a v kolik odcházím Do práce přicházím v 7.00 a odcházím 16.00, nejeden večer ale strávím nad prací. Co nikdy nechci slyšet od svých podřízených Že něco nejde, nebo že to by se mělo nějak vyřešit. Chci slyšet – tady je problém a je možno ho řešit zaprvé, zadruhé, zatřetí... Jak kolegové poznají, že jsem opravdu naštvaný Zarytě mlčím. Nejlepší a nejhorší rozhodnutí mého života Nejlepší rozhodnutí mého života je volba mé životní partnerky, nejhorší rozhodnutí mého života by bylo orientovat nebo specializovat mého syna dle mých představ. Bez čeho se prostě neobejdu Bez příjemných setkání s přáteli. Foto popis| Čtrnáct let se zvířaty Radomír Habáň v zoo pracuje již od roku 1997. Začínal jako pomocný dělník, teď je ředitelem. Foto autor| 2x foto: Luděk Peřina, MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava

Osvětlování interiérových rostlin 21.7.2011

Světlo

strana 3

Aktuality

Botanická zahrada hlavního města Prahy ve spolupráci s dalšími organizacemi pořádá seminář Osvětlování interiérových rostlin Motto: Ať květina promluví… Místo a čas konání: Botanická zahrada hl. m. Prahy, Nádvorní 134, Praha 7 - Troja, přednáškový sál, 20. října 2011, 14:00 h Přednášky: - Ing. Tatiana Kuťková,CSc., Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity Brno (dále jen Zahradnická fakulta) v Lednici, Ing. Antonín Fuksa, odborný poradce: Rostliny a světlo v interiéru, - Ing. Martin Matouš, Matouš-Hydroponie: Moderní pěstební technologie pro ozelenění veřejných interiérů, - Ing. Lucie Fikarová, Zahradnická fakulta v Lednici: Možnosti ovlivňování světelných podmínek pro rostliny světelnými zdroji, - Ing. Luděk Hladký, Ph. D., Česká společnost pro osvětlování, Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo: Požadavky na světelné zdroje a navrhování osvětlení pro interiérové rostliny, - Ing. Jiří Martínek, Ph. D., Zahradnická fakulta v Lednici: Použití světelných diod ve floristice. Součástí semináře budou ukázky osvětlovaných květinových výsadeb, ukázky použití světelných zdrojů v květinových dekoracích a návštěva skleníku Fata Morgana. Pořadatelé: Botanická zahrada hl. m. Prahy, Česká společnost pro osvětlování, Mendelova univerzita Brno Zahradnická fakulta v Lednici, spol. Matouš-Hydroponie Mediální partner: časopis Světlo (vydavatelství FCC Public) Odborný garant: Ing. Stanislav Haš, CSc., Agroenergo, tel.: 739 265 513, e-mail: [email protected] Organizační garanti: Ing. Lenka Prokopová Botanická zahrada hl. m. Prahy Nádvorní 134, 171 00 Praha 7 - Troja tel.: 737 284 269 email: [email protected] Ing. Jana Kotková redakce časopisu Světlo tel.: 603 538 692 e-mail: [email protected] Potvrzení účasti: Vzhledem k omezené kapacitě přednáškového sálu je třeba se k účasti na semináři předem písemně přihlásit. Přihlášku zašlete do 6. 10. 2011 elektronickou poštou nebo poštou Ing. Lence Prokopové (organizační garant). V případě velkého zájmu bude seminář opakován počátkem roku 2012. Foto popis|

Mendelova univerzita buduje centrum v Africe, časem zapojí i obyvatele 6.8.2011

brno.iDNES.cz strana 0 Brno / Brno - Zprávy MF DNES, Michal Horák

Celý rok se Zdeněk Gottvald na univerzitě učil o hospodaření se zdroji v tropických a subtropických oblastech. A letos v létě se v Africe podíval, jak se to dělá. Umožnila mu to Mendelova univerzita, která zahájila nový projekt Nikazam zaměřený na americkou Nikaraguu a africkou Zambii. "Jeli jsme do Zambie a hledali místo, kde univerzita postaví experimentální ukázkový statek," líčí čtyřiadvacetiletý mladík z Brna, který spolu s učiteli a dalšími studenty strávil v Africe celý měsíc. Skupina pětadvaceti studentů a odborníků v dodávce projela celou Zambii. "Měli jsme vytipované pozemky od místního ministerstva zemědělství. S našimi učiteli jsme prováděli rozbory půdy. Přitom jsme ale neměli žádnou speciální techniku, do Afriky je problém cokoli provézt. Pracovali jsme doslova na koleni," vzpomíná Gottvald.



Právě mapování oblastí bez moderní techniky je pro něj však ta nejcennější zkušenost. Podle prorektora Mendelovy univerzity Libora Gregy počítají s tím, že do prací na univerzitním statku se časem zapojí i domorodci. "Primárně to bude vzorový zemědělský a lesnický podnik pro naše studenty a odborníky. Po skončení tříletého projektu ale potřebujeme, aby byl soběstačný. Management tedy bude časem africký," plánuje prorektor. Afričané nemají v pěstování systém, Češi jim v tom pomohou V okolí vytipovaného pozemku studenti spolu s učiteli objížděli místní farmy a podniky. "Navštívili jsme i tamní zemědělský institut, zajeli jsme i do krokodýlí farmy, viděli jsme i tamní mlékárnu, pilu, školy. Poznali jsme velkou část této země. Pro projekt je potřeba vědět, co místní lidé umějí a jak na tom jsou," vysvětluje student. A jak mohou brněnští odborníci poradit Afričanům v zemědělství? "Díky tamnímu podnebí půda rodí skoro celoročně. Afričané toho ale neumí tak docela využít, nemají v pěstování systém. Viděli jsme třeba rok nesklizené kukuřičné pole," vzpomíná Zdeněk Gottvald. Češi tak podle něj mohou Afričany naučit pěstování dobře rozplánovat. Při měsíčním putování po Zambii narazila brněnská výprava i na České centrum. "Nachází se ve městě Choma a otevřeli ho na památku Emila Holuba. Zdejší Viktoriiny vodopády sice objevil David Livingstone, ale Holub oblast o dva roky později zmapoval," připomněl student. Práci v terénu Brňanům usnadnilo i to, že se v Zambii mluví anglicky. Zdeněk Gottvald by se do Afriky chtěl vrátit. "Celý můj obor je zaměřený na využití zdrojů, které Afrika nabízí. Snad se mi podaří se tam podívat ještě s nějakou neziskovkou," doufá student. Během tří let na pozemku univerzity vyroste statek za tři až čtyři miliony korun. "Budeme testovat hlavně rostlinnou výrobu, ale i chovat skot a věnovat se lesnictví," popisuje prorektor Grega. Dalších 36 milionů, zejména z fondů Evropské unie, má škola na cesty studentů a odborníků.

Letní Flora, to bude rajský dvůr plný květin 22.7.2011

Radniční listy města Olomouc (mf)

strana 5

Aktuality

Rajský dvůr aneb Bylinkové a voňavé zahrady je hlavním tématem největší expozice letní etapy výstavy Flora Olomouc 2011. Od 18. do 21. srpna bude Výstaviště Flora hostit další díl z krásného seriálu květin, barev a vůní. Hlavní expozici v pavilonu A letos připravuje sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Pelero CZ. Rajský dvůr zaujme vůní bylinek, léčivek a květin vrcholného léta. Kouzelná zákoutí plná bazalek, levandule, echinaceí, lnu, kmínu i konopí provoní celý výstavní pavilon. Součástí expozice bude přednáškový a poradenský program připravený ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Relaxaci a odpočinku poslouží čajovna, v níž si budou moci návštěvníci vychutnat bylinky čichem i chutí. Galerie pavilonu A bude patřit floristům, účastníkům soutěže v aranžování květin na téma Letní kytice. Velkou přehlídkou pichlavých exponátů i odborným poradenstvím a prodejem rostlin a literatury se na Floře představí kaktusáři. Přehlídky na galerii doplní stylizovaná expozice Hawaii s výstavou fotografií přírodních i jiných zajímavostí překrásného tichomořského souostroví a přehlídka starého japonského umění aranžování kamenů Suiseki. Pestrou krásu letních květin orámuje zelená expozice okrasných dřevin Svazu školkařů ČR v pavilonu E a letní výstavní nabídku uzavře přehlídka výpěstků členů Českého zahrádkářského svazu v pavilonu H s paletou letních květin - gladiol, růží, lilií, jiřin a také letního ovoce. Návštěvníky potěší dobré rady v tradiční zahrádkářské poradně i vinařský sklípek s prvním burčákem.

Velkoplošné zemědělství?

8.8.2011

Zemědělec strana 4 Věra Petrová

Publicistika

Eroze, kontaminace, ztráta biodiverzity, povodně a enormní sucha, neprostupná krajina a vylidňování venkova. To je cena, kterou platíme za přetrvávající velkoplošné zemědělství. Zemědělská půda byla vrácena jen papírově – dodnes 80 procent vlastníků nemá k majetku zapsanému na své jméno v katastru nemovitostí přístup. Tvrzení, že vlastníci nemají o svůj majetek zájem, je nesmysl; lesy, které měl pomalu každý chalupník, si převzali a až na výjimky se o ně vzorně starají. Drobná polní zvěř včetně zvěře srnčí zmizela z krajiny zničené velkoprůmyslným zemědělským obhospodařováním už dávno. Zajíci, koroptve, křepelky a bažanti se stali z lovné zvěře, přinášející venkovu nemalé zisky, zvěří chráněnou, srnci jsou opět pouze lesní zvěří a ničí lesní porosty víc než tolik proklínaný kůrovec. Několik zásadních problémů polních honiteb potažmo venkova, krajiny a člověka v ní ukázala konference, která se konala na Hodonínsku pod záštitou brněnské Mendelovy univerzity. Především potvrdila, že zvěř včetně drobné polní do krajiny patří, a to i jako indikátor její kvality. V této souvislosti je nezastupitelná úloha myslivce, který ze zákona musí zvěř – obnovitelné přírodní bohatství – chránit. Bohužel, není nikde uvedena sankce, co se stane, když zvěř z honitby zmizí – tedy není co chránit. Navíc myslivec, pokud není současně majitelem honitby, popřípadě honebního pozemku, na němž se má provést změna (vybudovat krmelec, napajedlo, remízek apod.), nezmůže v podstatě vůbec nic. Zákon sice po něm chce, aby se staral o políčka pro zvěř, vytvářel pro ni optimální podmínky, ale jak to má splnit, když nemá své pozemky nebo k nim nemá přístup? Zatímco u nás jsou obrovské lány zemědělských monokultur, v Německu je například dovolená maximální výměra honu (pozemku osetého jednou kulturou) 30 ha a ke stejnému omezení velikosti došli i naši odborníci přednášející na zmíněné konferenci. Ještě v 50. a 60. letech minulého století šlo převážně o takovéto hony (jedno JZD hospodařilo na katastru jedné obce) a lidé věděli, kde je půda písčitá, kde úrodná či podmáčená. V 70. a 80. letech se po sloučení několika katastrálních území v jeden zemědělský celek dvaceti či třicetihektarové lány začaly jevit jako nerentabilní. A v současnosti se jde dál. Hony se zvětšují, osévají se navíc pro tak obrovské plochy nevhodnou plodinou. Spotřebuje se víc chemikálií, těžké stroje dusají půdu čím dál víc, drahá a popravdě zbytečná, ne-li škodlivá meliorační zařízení se zanášejí, ničí se spodní prameny, voda zakopaná pod povrch si nachází nové cesty a zatápí sklepy a další objekty. K těmto problémům však vůbec nemuselo dojít, pokud by se plnila preambule zákona o půdě, v níž byla uzákoněna komplexní úprava půdy vracející pozemky nejen de iure, ale i de facto. Zatím bylo de facto vráceno jen 20 procent veškeré zemědělské půdy. Navíc místo někdejších polních cest a úvozů se postavily přímé zpevněné cesty bez zeleně a tak potřebných „pankejtů“. Vznikly holé vodoteče místo potůčků, tůní a studánek obrostlých keři a stromy, které by zadržely deštěm splachovanou ornici. Vysoce plošně výkonné stroje mající záběr 12 a více metrů, jimiž se obdělá až 300 ha půdy za 24 hodin, nejsou pro třicetihektarové hony rentabilní. Jenže v těchto monokulturních lánech nelze ochraňovat zvěř, protože tam žádná není. Občas snad zvěř černá ničící úrodu. Od převzetí moci komunisty v roce 1948 se zvěř i krajina přizpůsobovaly velkokapacitnímu zemědělskému hospodaření. Drobná zvěř skoro vymřela. Jak dlouho vydrží v takto zdevastované krajině člověk, který není nic jiného než součást přírody? Zmíněná konference jednala v podstatě i o tom. O autorovi| Věra Petrová, Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR

Hlavní přínos je poznání sebe sama 9.8.2011

Vyškovský deník strana 4 DAVID NĚMEČEK

Vyškovsko / seriály

Drnovický sociolog Pavel Klvač aktivně pečuje o své nejbližší okolí a z výzkumů v exotických zemích vozí zajímavé fotky. O svých cestách říká: Drnovice – Spousta lidí chodí ráda do přírody, ale ne každý si uvědomuje, že přírodní krásy, které nás obklopují, nemusí být v budoucnu samozřejmostí. Předseda drnovické Drnky Pavel Klvač patří mezi jedince, kteří svým počínáním usilují o udržení a případné obnovení přírodních klenotů ve svém okolí. Vedle toho navíc při svých výzkumných cestách hojně fotí, aby zájemcům představil přírodní krásy a kulturní prostředí často z velmi vzdálených zemí. * O víkendu jste otevřel výstavu fotek z Jemenu a ostrova Sokotra. Co konkrétně fotky zobrazují? Zachycují každodenní život obyvatel Jemenu a ostrova Sokotra. Tenmějako sociologa zajímá samozřejmě Plné znění zprávy


nejvíc. Jde o záběry všedního lidského konání, například z tržišť, lidských stop v městském a venkovském prostoru. Velký prostor je zde pochopitelně věnovaný i přírodě a krajině. * Říkáte, že fotky děláte při své výzkumné činnosti. Co vlastně zkoumáte? Obecně řečeno směřuje můj badatelský zájem k pochopení vztahu člověka k přírodě a krajině. V našich výzkumech se snažíme postihnout kulturní kořeny současných ekologických problémů. Pochopit, z čeho pramení náš kořistnický postoj ke světu kolem nás. A také to, o co se opírá naděje tuto násilnickou orientaci překročit. * Jaké další země jste při svých výzkumných cestách navštívil? Na dalších zahraničních výzkumech jsem se podílel třeba v Podkarpatské Rusi a především v Rumunsku. Tam jezdím víc než deset let. * Na jakou výstavu nebo knihu se mohou obdivovatelé vašich fotografií v nejbližší době těšit? Novou výstavu momentálně neplánuji, snad časem něco ze soukromých balkánských kavárenských výletů. Najaře jsme vydali knížku o přírodě a krajině v okolí českých vesnic v Rumunsku, která je výsledkem badatelského úsilí našich univerzitních studentů. Momentálně dokončuji čtvrtý díl fotografickosociologické edice ze života vesnic mikroregionu Drahanská vrchovina. Vytištěná by měla být v září. V příštích letech bych rád vydal knihy o přírodě Drnovic a nejnovější drnovické historii od roku 1990. * Na Sokotře jste se asi spíš než kulturou kochal přírodou. Jaký pohled vás nejvíce dostal? Příroda Sokotry je pro našince velice exotická. Vzácné sukulentní rostliny jako dračince, kadidlovníky, lahvovníky a okurkovníky vyhlížejí vskutku bizarně. Velkým zážitkem proměbylo pobývání v dračincovém lese Firmihin, posledním svého druhu na naší planetě. Jako by té krásy samo o sobě nebylo dost, navíc tam prý ještě straší. * Ať už příroda nebo kultura, liší se tamní hodně od těch našich? Při své první návštěvě ostrova v roce 2004 jsem zažil něco, čemu antropologové říkají kulturní šok. I přes teoretickou průpravu jsem byl neustále znova a znova překvapován. Jak říká můj kamarád filozof Stanislav Komárek, rozdíl mezi četbou a návštěvou cizí kultury je asi podobně propastný jako o žumpě číst a do žumpy spadnout. Jinak si ale myslím, že jedním z nejdůležitějších přínosů cestování do dalekých exotických zemí je dozvědět se něco podstatného o nás samých. * Kdy si vás fotografování získalo? A vyvoláváte si fotky sám? Fotografie je pro mě velmi zajímavá. Mám ji rád jako umělecké dílo i metodu sociologického výzkumu. Za fotografa bych se ale zdráhal označit. Fascinují mě alba rodinných fotografií. Tady někde se umě v dětství zrodil zájem o fotografii. Baví mě fotografie vytvářet i číst. Obdivuji skutečné fotografy, kteří si dokážou fotografii udělat doma sami. Těším se do důchodu, rád bych se do toho pustil také. * Kromě focení na exotickckých místech se hodně angažujete v oblasti ochrany přírody. Plánujete nějakou větší akci, jakou byla třeba revitalizace mokřadu u Drnovic? Jedna věc je takovou akci plánovat, druhá ji potom skutečně udělat. Vroce 2000 byla politická situace k takovýmto aktivitám mnohem příznivější. V současných přebujele byrokratických a ekonomickolobistických poměrech je to pro malé, čistě amatérské sdružení, jako je to naše, příliš velké sousto. Zatím se trpělivě staráme o náš mokřad, máme ale i další plány. Snad na ně jednou dojde. * Co děláte ve svém volném čase, pokud zrovna nejste na výzkumné cestě, nebo se nevěnujete ekologickým aktivitám? Nejraději jen tak zevluju. Ve městě, na venkově, v přírodě. Není to ale bohužel moc často. Diktát konzumního kapitalismu nám velí nezahálet. Není jednoduché se z té rozjeté mašinerie vymanit. Bydlíme v novém domku s miniaturní zahrádkou a zkoušíme první pokusy se zahrádkařením. Vtom vidím ve spíše chmurné budoucnosti velký smysl. Je to ušlechtilé vytváření skutečných hodnot.

* Máte nějaký sen, který byste si chtěl v životě splnit? Dožít se poklidného stáří, nejlépe i s důchodovým zabezpečením. *** Pavel Klvač b je mu 36 let b je ženatý, má malou dcerku b od narození žije v Drnovicích b vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě v Brně b od roku 2000 pracuje jako sociolog na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity b spolupracuje s Mendelovou univerzitou v Brně b je zakladatelem a předsedou občanského sdružení Drnka b napsal několik knih b je předsedou redakční rady časopisu Veronica b je členem redakčních rad několika odborných časopisů b má za sebou několik samostatných výstav Foto popis| VÁŽNOST S NADSÁZKOU. Pavel Klvač odlehčuje i vážná témata aspoň špetkou humoru. Proto si na vernisáže svých výstav i na další aktivity bere úsměvného motýlka. Foto autor| Foto: Archiv Pavel Klvač Region| Jižní Morava

V Telnici se objeví i dělostřelci 13.8.2011

Brněnský deník strana 4 Městské části - seriály HELENA ČTVRTEČKOVÁ

tip na víkend Brno – Stát se na pár hodin vodákem, zatancovat si nebo se podívat, jak se bojovalo za třicetileté války či za Napoleona. To vše mohou lidé z Brna a okolí vidět i zažít o druhém srpnovém víkendu. Stačí navštívit správnou akci. Na nadšence čeká například Welká wodácká pouť, která startuje dnes mezi jednou a druhou odpoledne od lávky k brněnské zoo v Bystrci. „Akce je určená pro vodáky i nevodáky, rodiče i děti. Na trase o délce šest kilometrů budou účastníci plnit nejrůznější úkoly. Za splnění je nakonec čeká odměna v podobě vodácké veselice na základně v Pisárkách,“ konstatoval pořadatel akce Tomáš Telecký. Některé obce na Brněnsku budou o víkendu patřit poněkud tradičnějšímu pojetí poutí. Za krojovanou zábavou se mohou lidé vydat třeba do Blučiny nebo Šlapanic. „Pořádáme tradiční městské slavnosti. Hlavní je sobotní odpolední program pro děti, který začíná o půl druhé v městském parku v Riegrově ulici. Následuje předávání vlády nad městem stárkům a poté hodová zábava,“ řekl starosta Šlapanic Jaroslav Klaška. Dodal, že dnes odpoledne se koná také slavnostní otevření dětského hřiště v Riegrově ulici. Lidé, kteří chtějí víkend strávit spíše v přírodě, se mohou dnes přijet podívat do arboreta ve Křtinách na Blanensku. Mendelova univerzita v Brně tam pořádá dětské odpoledne. „Návštěvníci uvidí kromě vzácných rostlin a dřevin také dřevěné sochy, které vytvářeli naši studenti. Zájemce nejprve provedeme po areálu, kde jim vše ukážeme. Potom budou soutěže, ve kterých se budeme dětí ptát na to, co viděly,“ informovala mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Brettschneiderová. Zájemcům o historii stačí zítra vyrazit do Telnice na Brněnsku, kde se po druhé hodině odpoledne střetnou napoleonská vojska s rakouskými a ruskými vojáky. „Malou napoleonskou bitvu děláme poprvé. Lidé uvidí, jak v roce 1805 začala bitva tří císařů. Nebudou chybět ani francouzští dělostřelci,“ řekl místostarosta Telnice Jiří Dudák. Malá napoleonská bitva se koná v době, kdy Francouzi oslavují výročí narození slavného vojevůdce Napoleona Bonaparte. Na svět totiž přišel 15. srpna 1769 na ostrově Korsika ve Středomoří. Region| Jižní Morava

Celá rodina hraje v kapele 16.8.2011

Mladá fronta DNES strana 1 Michaela Bučková


Léto 2011


Sousedé na nás nikdy nebouchali »Rozhovor s Jiřím Sauerem, který hraje s rodinou lidovou hudbu Dudy si pořídil před 30 lety a dnes spolu s dospělými dcerami Barborou a Ivou, které hrají na housle, objíždí festivaly. Říkají jim Rodinné trio Jiřího Sauera. „Hra na dudy pro mě znamená realizaci sebe sama, splněný sen. Líbilo se mi to odjakživa, přál jsem se to naučit a koncertování s dcerami je úžasné, užijeme si spoustu legrace,“ říká Jiří Sauer. * Vystupujete i s dcerami, které vás doprovázejí na housle. Myslel jste už kdysi na to, že dudy se dobře doplňují s houslemi? Že byste jednou udělali trio? Takhle jsem neuvažoval. Spíš jsem měl radost, že byly nadané, a bylo škoda toho nevyužít. Ke společnému hraní jsem je začal přemlouvat až po několika letech. Ale nechtělo se jim, nelíbila se jim myšlenka našeho muzicírování, že bychom si měli všichni tři stoupnout před mikrofon. » Pokračování na str. D4 Jiří Sauer hraje na dudy, dcery Barbora a Ivana ho doprovázejí na housle. Vystupují společně už 17 let. Manželku na pódiu neuvidíte, připravuje však veškeré zázemí – řeší dopravu, oblečení a je hlavní fanynka. Rodinná dudácká kapela: sousedé na nás nikdy nebouchali » Pokračování ze strany D1 * A kdy se to poprvé stalo? Bylo to v roce 1994 na Chodských slavnostech. Báře bylo deset, Ivě osm let. Od té doby tam koncertujeme každý rok. Vystupovali jsme ale také ve Strážnici, na festivalu Stodola Michala Tučného. Jezdíme i do Německa, hráli jsme ve Francii. Ale vystupujeme jen párkrát do roka. * A jakou roli hraje v rodinné kapele manželka Ivana? Je to přítelkyně folkloru, doma si s námi často zazpívá, pomáhá nám připravovat oděvy. Je to naše psychická podpora, taxikářka a hlavně naše největší fanynka. * Dcerám je 27 a 25 let. Barbora už se vdala, Ivanu to čeká na podzim. Jak dlouho je ještě bude rodinné muzicírování bavit? Jsem rád, že je to zatím baví. Když se to povede, máme všichni velkou radost. Těší nás, že dokážeme zahrát na rodinných sešlostech, jindy obveselit partu kamarádů. Proto věřím, že hrát budeme dál. Příští rok se navíc koná Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, kterého jsme pravidelnými účastníky. Tam bychom se rádi vypravili. * Jak často zkoušíte? Moc pravidelné to není. V zimě hrajeme méně, na jaře to začneme dohánět. Festivalová sezona trvá od jara do podzimu. Většinou intenzivně zkoušíme 14 dnů před festivalem. * Co na to říkají sousedi? Jsou velmi tolerantní. Nikdy na nás nebouchali. Když to jde, bereme si nástroje na chalupu, kde pak vyhráváme do lesů, vod a strání. * Jak se vlastně člověk stává dudákem? Musí být k tomu doma vedený, musí k tomu mít vztah i rodiče, což měla moje máma. A hlavně mu nesmí chybět láska k hudbě a písničkám. Já jsem žil celý život na chodské vesnici a folklor ve mně zanechal stopy. Proto jsem začal v roce 1979 hrát v Mrákovském národopisném souboru a objednal jsem si dudy u Jakuba Konrádyho, což byl známý výrobce dud na Chodsku. Musel jsem si na ně počkat dva roky, protože byl schopný udělat jen jedny dudy za měsíc a zájem byl obrovský. V té době už jsem studoval v Brně vysokou školu a dudy jsem si vozil s sebou, což bylo vždy na kolejích velké haló. Po studiích jsem také doprovázel mužský pěvecký soubor Haltravan v Klenčí pod Čechovem a hrál v Mrákovské dudácké muzice. S nimi jsem vydržel patnáct let. * Kolik stojí takové dudy?

Je to nákladný nástroj. Postavit ho není těžké, složité ovšem je, aby dobře hrály, což vyžaduje zkušenost. Já jsem za ně tehdy dal několik výplat. Lidí, kteří je umí vyrobit, je málo. Často si je vyrábějí i samotní dudáci, za svůj život postaví několikery dudy. * Je těžké naučit se hrát na dudy? Těžké to není, je však důležité u toho vydržet, chce to píli. Zvládla to spousta lidí. Nejtěžší je na tom synchronizace – levou se nabírá do měchu vzduch, pravou se stlačuje zásobník vzduchu-pytel, přitom prsty obou rukou hrají na píšťalupředničku. Je dobré, když je dudák zároveň zpěvákem. Zpívá první hlas a na dudy hraje druhý. Ve větších souborech nesmí chybět klarinety, housle, basa. * Existují i dudačky? Nevyzkoušely si to dcery? Barbora to nezkoušela, Iva trochu jo. Studovala ale medicínu, což je obor náročný na čas, neměla kdy hrát. Kdyby se do toho ale pustila, měl bych velkou radost. * Kam si chodíte pro náměty? Kde hledáte nové písničky? Hodně hrajeme písně Vladimíra Baiera, zakládajícího člena Konrádyho dudácké muziky. Je to skladatel, který upravoval většinu chodských písní. Písničky většinou vybírám já z knih, kde hledá inspiraci většina dudáckých kapel. Jedná se o osmidílný Jindřichův chodský zpěvník. Některé si ale sami upravujeme. To znamená, že písnička je většinou daná, my si pouze doplňujeme mezihry a dohry. Vždycky si u toho užijeme spoustu legrace. Každý řekne, co si myslí, jak by to mělo znít. * A jak je to s oblečením? Kde jste ho získali? Nechali jsme si ušít tradiční kroj dolního Chodska. Ten je bohatší. Jen holky odmítaly nosit šátek, a tak jsem pátral, čím ho nahradit. Pak jsem v Muzeu Chodska objevil, že ke kroji ještě na začátku 19. století patřil vínek, jakási vyšívaná čelenka. Dokonce o něm ve 40. letech 19. století psala Božena Němcová, když navštívila Chodsko. Litovala, že ho místní ženy vyměnily za tehdy modernější šátky. V muzeu mi ho půjčili a já nechal holkám ušít jeho kopii. Jenže teď máme vážný problém: jedna dcera se v červenci vdala a druhou to čeká na podzim. A vínek je jen pro svobodné. Po konzultaci s jednou odbornicí jsme se rozhodli, že letos ještě vystoupí ve vínku, příští rok je ale šátek nemine. * Prý hrajete i na trubku? A také prý po nocích vábíte při jelení říji na chalupě jeleny... Trubku jsem vystudoval v lidové škole umění. Hraju slavnostní fanfáry na honech a při dalších příležitostech. Mám ale i řevnici, velký volský roh, a pokouším se s jeleny si povídat. Předloni jsem si ho přitroubil k plotu chalupy a povídali jsme si přes plot na vzdálenost asi osmdesáti metrů. * Věříte, že někdo bude ve vaší dudácké tradici pokračovat? To by mi udělalo velkou radost, ale uvidíme, jak se povedou vnoučata, a jestli ještě budu mít sílu a nervy to případného vnuka naučit. Malí dudáci se ale začínají učit hrát od devíti desíti let. * Mají mladí lidé zájem o folklor? Jsem překvapený, ale mají. A velký úspěch máme v cizině. Naše muzika tam má jméno. *** Kdo je Jiří Sauer * Narodil se v roce 1958, vystudoval lesnickou fakultu na vysoké škole zemědělské. * Dnes pracuje u Lesů ČR na Lesní správě Domažlice. * Je vášnivý myslivec a dudák. * S dudáckými soubory vystupoval na spoustě míst v Evropě – v Nizozemsku, Bulharsku, ve Francii. Podíval se i do amerického Texasu, dvakrát hrál v Japonsku. Foto popis| Koncert Festivalová sezona trvá od jara do podzimu a Sauerovi si na společná vystoupení nechali ušít tradiční kroje dolního Chodska. Foto popis| Vínky, které nosí děvčata ke kroji místo šátku. Až se vdají, šátek je nejspíš nemine. Foto autor| Foto: 2x Jan Spilka



Harmonie bez extrémů 15.8.2011

Zemědělec strana 29 Jana Velechovská

Živočišná výroba

Desáté narozeniny jsou bezesporu příležitostí k oslavám. Kulatiny Chovatelského družstva Impuls sídlícího na Vysočině přinesly návštěvníkům nejen informace o jubilantovi, ale také přehlídku plemenného skotu a odhalení pamětní desky spolu s jejím požehnáním. Oslava narozenin se konala v prostorách Inseminační stanice býků v Bohdalci. Chovatelské družstvo Impuls založilo 21. 3. 2001 několik nadšenců, kteří nebyli spokojeni s aktuálním stavem šlechtění v České republice. Dnes má 68 členů, nově vybudovanou inseminační stanici býků a ročně nakoupí do odchovny v Bohdalci 60 až 70 plemenných býčků. Vlastní oslava Slavnostní akci zahájil ředitel CHD Impuls Ing. Michal Basovník. Z dalších řečníků vystoupil například Lubomír Pisk, předseda ZD Kouty, radní pro kraj Vysočina Ing. Josef Matějek nebo ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu doc. Dr. Ing. Josef Kučera. Ten přítomné informoval o tom, že Chovatelské družstvo Impuls je množstvím testovaných býků z počtu všech inseminací organizací s nejvyšším podílem testace v ČR. „Odchovna v Bohdalci vykazuje dlouhodobě nejlepší výsledky v ČR, býci předvádění na výběrech odpovídají kombinovanému typu, jsou kapacitní a osvalení a jejich denní přírůstek se pohybuje v průměru o sto gramů výše, než je průměr ČR,“ konstatoval ředitel svazu. Vyzvedl také, že oceňuje značný podíl chovatelů, členů Impulsu, na návratu tradičního kombinovaného typu plemene, který je pro strakatý skot charakteristický, a připomněl i vynikající úspěchy na zahraničních výstavách v Greinbachu nebo Épinalu, kterých dosáhly členské chovy Chovatelského družstva Impuls. V rámci akce odhalil děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., pamětní desku připomínající otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které požehnal opat Augustiniánského kláštera ve Starém Brně Lukáš Evžen Martinec. Vyvrcholením bylo nejenom představení čtyř plemenných býků, ale také přehlídka šesti plemenic z členských podniků, které se přítomným divákům předvedly na pódiu. Akci poctila svou návštěvou také rakouská delegace v čele s čestným prezidentem Evropské federace Richardem Pichlerem, zástupci Bayern Genetic GmbH s ředitelem Dr. Gruppem a čestným předsedou Georgem Schelsem, turečtí obchodní partneři, zástupci ministerstva zemědělství Republiky severní Osetie a chovatelé ze Slovenska. Příležitosti oslav využili i radní pro zemědělství kraje Vysočina, Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje a Spolkové země Dolní Rakousko, kteří pro svoje pracovní setkání využili prostor inseminační stanice. Předvedení krav Dalším bodem programu bylo předvedení plemenic ze šesti zemědělských podniků, členů CHD Impuls, které komentoval Ing. Antonín Krejčíř. Jako první se představila kráva z podniku HD Určice, jež vede Ing. Josef Cetkovský. „Jde o zakládajícího člena našeho chovatelského družstva, který významnou měrou přispěl ke šlechtění plemene české strakaté,“ sdělil Krejčíř. Podnik na Hané vykazuje výborné výsledky v rostlinné i živočišné výrobě. Na konci roku 2010 otevřeli novou stáj pro 375 kusů dojnic, celkem v ní chovají 610 krav s průměrnou užitkovostí 7720 kg mléka, 3,8 procenta tuku a 3,5 procenta bílkovin. HD Určice se také pravidelně účastní výstav v Radešínské Svratce. Do Bohdalce přivezli určičtí krávu na třetí laktaci s číslem 147705/971 po otci Altai (BJ-181). Za 305 dní druhé laktace nadojila 10 745 kilogramů mléka se 4,3 % tuku a 3,6 % bílkovin. V kříži měří optimálních 145 centimetrů. Kromě ní zhlédli přítomní ještě jednu zástupkyni podniku HD Určice - dceru Roibose RAD-212 s číslem 161951/971, krávu na druhé laktaci a aktuálním nádojem 25,2 kilogramu mléka. Úspěšné podniky Dalším podnikem, který v Bohdalci prezentoval svoje úspěchy, bylo Družstvo vlastníků půdy (DVP) Pyšel z okresu Třebíč s chovem 340 dojnic. Předseda František Dvořák vytvořil z Pyšele velmi známý podnik v oblasti chovu

strakatého skotu. Plemeno velmi dobře prezentuje i na výstavách, ať už českých, například v Radešínské Svratce nebo v Brně, nebo zahraničních, například ve francouzském Épinalu. U příležitosti desátých narozenin chovatelského družstva se přítomným předvedla dcera býka Expert (HG-255) s číslem 312347/961, která je aktuálně na druhé laktaci, přičemž na první nadojila 7264 kg mléka (3,6 % tuku a 3,6 % bílkovin). „Kromě velmi pěkného zevnějšku se může pochlubit také mezidobím 387 dnů,“ pochválil plemenici komentátor. Druhá kráva z podniku DVP Pyšel, která se přítomným představila, pochází z kombinace Rainer RAD-198 x Engadin EG-26. Otelila se 6. února 2011 a za prvních 100 dní laktace nadojila 3207 kg mléka s obsahem tuku 4,2 % a bílkovin 3,1 %. I ona má optimální výšku v kříži 145 cm. S plemenicí na čtvrté laktaci se prezentovala akciová společnost Proagro Radešínská Svratka, jejíž sídlo znají chovatelé jako místo pořádání výstav strakatého skotu na evropské úrovni. V současné době podnik hospodaří na 2700 hektarech zemědělské půdy a chová zhruba 830 dojnic s průměrnou užitkovostí 7627 kg mléka, 3,9 procenta tuku a 3,4 procenta bílkovin. Prokuristou akciové společnosti Proagro Radešínská Svratka je Ing. Jaroslav Michal a vedoucím zemědělské výroby Ing. Roman Šustáček. Kráva číslo 244466/961 je po otci Celebron RAD-171 (otec matky: HG76). Na třetí maximální laktaci nadojila 7149 kg mléka (3,9 % tuku a 3,4 % bílkovin). Posledním prezentovaným členem družstva byla akciová společnost Agro Liboměřice z okresu Chrudim. I tato společnost se pod vedením ředitele Ing. Františka Pauluse účastní mnoha výstav v České republice i v zahraničí. Aktuálně chová 820 krav plemene české strakaté. Do Bohdalce liboměřičtí přivezli prvotelku č. 200908/953 po otci RAD-271 Rustico. Za 100 dnů první laktace nadojila 2288 kg mléka s obsahem 3,5 procenta tuku a 3,6 procenta bílkovin. Přehlídka býků Další část slavnostního programu ozdobili svojí přítomností čtyři býci. Divákům se jako první předvedl Havarist narozený 12. 10. 2007 (otec: Hutmann, OM: Stralist). Jeho matka Maria nadojila za šest laktací v průměru 11 022 kg mléka (4,1 % tuku, 3,5 % bílkovin), její maximální laktace pak ukázala nádoj ve výši 13 009 kg. Tento býk se může pochlubit hmotností 1230 kilogramů a výškou v kříži 155 centimetrů. V předvadišti Havarista vystřídal býk Gelf (RAD-309) z Družstva vlastníků půdy Pyšel narozený 10. června 2007 pocházející z kombinace Rainer RAD198 x Rumba RAD-99. Jeho matka na své třetí maximální laktaci nadojila úctyhodných 11 044 kg mléka (3,5 % tuku, 3,5 % bílkovin). Býk Gelf váží 1180 kg a měří 153 cm v kříži. Následující býk - Guoty RAD-321 po otci Rainer RAD-198 (otec matky Avon JUN-654), je také čtyřletý. Váží 1240 kg a měří 158 cm v kříži. Jeho matka na své druhé laktaci nadojila 8290 kilogramů mléka se 4,2 % tuku a 3,4 % bílkovin. Poslední předváděný býk Fakyr BJ-184 dosáhl věku pěti let. Pochází z kombinace Altai BJ-181 x REN-387. Váží 1290 kilogramů a měří 158 centimetrů v kříži. Jeho matka na své maximální třetí laktaci nadojila 10 696 kilogramů mléka (4 % tuku, 3,5 % bílkovin), jeho dcery se podle Ing. Krejčíře vyznačují prostorným středotrupím, velkým rámcem, velmi dobře utvářenými vemeny a dobrou plodností. *** " Klíčové informace # " Chovatelské družstvo Impuls sídlící na Vysočině oslavilo deset let od svého vzniku. " V rámci akce se konala přehlídka plemenného skotu. " Slavnostní pamětní desku připomínající otce genetiky Gregora Johanna Mendela odhalil prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., a požehnal jí opat Lukáš Evžen Martinec. Foto popis| Ing. Michal Basovník Foto popis| Doc. Dr. Ing. Josef Kučera Foto popis| Ocenění matadoři šlechtění strakatého skotu Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Dcera Rainiera z podniku Družstvo vlastníků půdy Pyšel Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Další částí programu bylo předvedení čtyř plemenných býků, na snímku je čtyřletý Havarist Foto autor| Foto Jana Velechovská



Společné dluhopisy mají zachránit eurozónu před dalšími problémy 15.8.2011

zpravy.rozhlas.cz strana 0 ekonomikavevrope Roman Chlupatý,Mirek Kašpar

Eurozónou zmítají spory o společné evropské dluhopisy. Podle Itálie, která je největším zastáncem plánu, by se tím vyřešily dluhové problémy evropských zemí rychleji, než současnými záchrannými balíčky. Proti se staví především Německo. „Vydání dluhopisů i financování případných dluhů by už negarantovaly jednotlivé členské státy, ale eurozóna jako celek,“ vysvětluje Lubomír Lacina, vedoucí Ústavu financí z Mendelovy univerzity v Brně.Z pohledu investorů by tak bylo riziko nesplácení dluhů mnohem nižší, než když obligace vydávají jednotlivé národní vlády.Pro zavedení společných dluhopisů je například Itálie, která nyní bojuje s dluhovou krizí. Proti je především Německo, které se bojí, že na zavedení takzvaných eurobondů prodělalo.„Německo má strach, že by mělo díky své velikosti největší podíl na zárukách za vydané dluhopisy. V případě neschopnosti splácet by pak Německo muselo přispět největší částí,“ říká ekonom Lacina.Lepší rating eurozóny?Nešlo by však jen o problémy se splácením jistiny, problémy by mohly vést i k růstu úrokových sazeb za dluhy, které vydávají jednotlivé státy. Německo, které nyní platí poměrně nízké úroky, by to velmi poškodilo. Podobný problém by však měla i Česká republika.Výhodou společných evropských dluhopisů by naopak mohl být lepší rating, pokud by agentury začaly hodnotit eurozónu jako celek. Zadlužení všech zemí platících eurem je totiž stále nižší, než dluhy Spojených států. Těm se teprve nedávno snížil rating na druhý nejlepší stupeň.Německo nesouhlasí s vydáním eurodluhopisů Eurozóna jedná o navýšení záchranného mechanismu a eurobondech Ministři financí eurozóny hledají recept na dluhovou krizi Eurozóna se podle Švejnara nachází v nejhorším možném bodě Ztráta nejvyššího ratingu pro Francii by ohrozila eurozónu

Skalice: Platan ve finále 16.8.2011

Znojemsko -trek

strana 1

Platan ze Skalice jako jediný zástupce kraje postoupil do finále celostátní ankety Strom roku 2011. Majestátní strom, stojící v parku bývalého zámeckého areálu, dnes skalického domova pro seniory, vybrala mezi dvanáct finalistů odborná porota. Mohutný platan se široce rozvětvenou korunou se již loni umístil v regionální anketě Strom roku Znojemska 2010 mezi prvními třemi spolu s cedrem ve Višňovém a sekvojovcem v Kravsku. Pořadateli byly Klub přátel stromů Znojemska, Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko a Ekoporadna při Správě Národního parku Podyjí. Skalický platan byl navržen do soutěže starostou Skalice Antonínem Buchtou a Alžbětou Brzkovskou, studentkou zahradní architektury na Mendelově univerzitě v Brně. Jako platan s největším obvodem kmene v celé České republice (650 cm) si rozhodně zaslouží další pozornost a úctu, přinejmenším v podobě hlasu pro jeho vítězství v anketě Strom roku 2011. Rozhodnout o vítězi lze zasláním dárcovské DMS, která je pro Skalický platan ve tvaru DMS STROM6, na telefonní číslo 87 777. Cena jedné DMS je 30 korun, přičemž 27 korun putuje na výsadbu stromů. Finanční prostředky získané v průběhu ankety budou použity také na odborné ošetření vítězného stromu. Foto popis| Platan ve Skalici. Foto autor| foto: Nadace Partnerství

V přírodě burácí motorky a čtyřkolky 17.8.2011

Blanenský deník strana 3 Blanenské léto KAROLÍNA OPATŘILOVÁ

Jezdci na motorkách a čtyřkolkách míří do lesů, polí a luk. Ruší zvěř, ničí pole a úrodu. Na Blanensku však chybí

motokrosová trať. Blanensko – Každý víkend narazí myslivci v přírodě na Blanensku na motorkáře či čtyřkolkáře. Někdy se v lesích, po loukách či polích prohání dokonce i desetičlenné skupiny. Řvoucí mašiny přitom v přírodě ruší zvěř, mohou zničit hnízda ptáků, půdu či úrodu. Motorkáři se však hájí, že jim nic jiného nezbývá. Postrádají totiž motokrosovou trať. Aby si zajezdil v terénu, musí Marian Klíč z Pamětic urazit sto kilometrů na severní Moravu, kde je dostatek různých tratí. „Ne každý má na to peníze a čas, a tak bohužel vyráží jezdit do přírody. Lidé si nakoupili motorky a čtyřkolky, ale zjišťují, že na Blanensku není kde trénovat. Je nutné se zamyslet nad tím, proč je v každé druhé obci fotbalové hřiště a jak to, že je možné na jejich opravy získat dotace, zatímco motokrosovou trať nepodpoří nikdo,“ upozornil Klíč. Motorkáři by podle Klíče často raději jezdili právě na takové trati. Těch bylo v minulosti na Blanensku kolem deseti. „Zanikly poté, co pozemky získali zpět v restituci původní majitelé. Jinde se rozrostly chatové oblasti, kde chataře motorky rušily,“ dodal Klíč. On sám do přírody na motorce nejezdí. Nejbližší motokrosové tratě najde ve Vranově a v Bělé u Jevíčka. Jednu novou trať nyní dokončují stavaři v drnovické pískovně. „Ta ale motorkářům z Blanenska stačit nebude. Jezdit pouze na jednom místě totiž nikoho moc dlouho nebaví,“ obává se Klíč. Jezdí i ve skupinách Řev motorek často slyší v přírodě myslivci ze spolků po celém Blanensku. „S motorkáři a čtyřkolkáři se setkáváme v lesích, na loukách a polích každý víkend. Někdy vidíme projíždět třeba i desetičlenné skupinky. Mohou rozjezdit hnízda, dále vyhání zvěř z jejich stanovišť do houštin a ničí půdu nebo úrodu,“ popsal předseda Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený. Podle něj lesy procházejí strážci. Ti mohou jezdce zadržet do doby, než přijedou policisté. Motorkáři ve volné přírodě jim však ujedou. „S početnou skupinou se zase strážce netroufá dostat do křížku,“ podotkl Zelený. Jezdce lákají na Blanensku především žleby. Mnohdy vyrážejí z Brna přes hřeben až k Černé Hoře. Projíždí se také v údolí kolem potoka Býkovka mezi Černou Horou a Býkovicemi. „Je to velký problém a situace se bohužel nezlepšuje,“ řekl Zelený. Řev motorek je podle něj slyšet v lesích už přes deset let, čtyřkolky je následovaly asi před šesti lety. Zlepšení naopak pozorují pracovníci chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Ti už tolik stop po pneumatikách v přírodě nenacházejí. „Tyto potíže letos nepozorujeme. Od policistů vím, že situace se zlepšila také na území Školního lesního podniku Křtiny,“ sdělil vedoucí správy Moravského krasu Leoš Štefka. Ještě loni policisté číhali na motorkáře i čtyřkolkáře v lesích, a dokonce i chráněných oblastech. „Menší motorky, které hlídky používaly, už nemáme. Problémů s jízdou ve volné přírodě totiž na Blanensku výrazně ubylo. Letos jsme řešili jen jediného jezdce, který vjel přes zákaz do lesa. Policisté se tak zaměřují především na silnice,“ řekla blanenská policejní mluvčí Iva Šebková s tím, že v současné době nemá žádné stížnosti. Pokud se jezdci na motorových strojích vydají do přírody, dopouštějí se přestupku. „Proviňují se proti zákonu o lesích. Proto tyto případy předáváme správnímu orgánu. Viníci pak mohou zaplatit pokutu,“ informovala o tom, co jezdcům hrozí, Šebková. Diskutujte nawww. blanenskydenik.cz Foto popis| Region| Jižní Morava

Hrobař? Ne. Vylepšuje Bělák a vede pražskou O2 arénu 17.8.2011

Prostějovský deník strana 1 MARTIN LAŠTŮVKA

Titulní strana

Richard Benýšek nahradil ve vedení Bestsportu Hušáka. Jeho spolupráce s miliardářem Kellnerem prý není náhodná Prostějov/Praha – Bestsport, který provozuje pražskou O2 arénu, Bělecký mlýn a Krátký film Praha. To jsou jména společností, které spojuje jméno Richarda Benýška. Ani spolupráce s miliardářem Petrem Kellnerem a jeho společností PPF není podle Benýška, který před několika týdny nahradil ve vedení Bestsportu Aleše Hušáka,náhodná. Plné znění zprávy


Pro média byl Benýšek, který je ve vedení dvou desítek společností, dlouho pan neznámý. Ovšem lidé, kteří navštěvují areál Běleckého mlýna nedaleko Hluchova, se sním mohou běžně potkávat. * V médiích se toho o vás lidé mnoho nedozvědí, na internetu jsem toho o vás také moc nenašel. Působíte tak trochu tajemně, je to váš záměr? Nemyslím si to. Záleží, jaké měřítko použijete. Pravidelně komunikujeme ohledně akcí, které pořádáme na Běleckém mlýně. Z těch nejaktuálnějších věcí se lidé mohli dočíst například o koupi hotelu Na Hrázi v Telči, chystané stavbě rozhledny u Hluchova nebo o jezdeckém dni. Váš Deník je dokonce mediálním partnerem některých akcí konaných na Běleckém mlýně. V médiích se moje jméno objevilo rovněž v souvislosti se žalobou, kterou jsme podali na Regionální radu regionu soudržnosti Střední Morava s požadavkem, aby rada musela zpřístupnit podle zákona o svobodném přístupu k informacím projekty, které získaly dotace. Tajemně rozhodně nepůsobím,pokud byste přišel třeba na jezdecký den, který jsme nedávno pořádali, nebyl problém mě vidět,dokonce v sedle. Nemyslím si, že kdo není vidět v novinách, působí tajemně. * Na webu je váš profil s obrázkem siluety „neznámého“ muže. Nechcete zveřejňovat vaši podobu, nebo vás o to média nežádají? Nepotřebuji být viděn v novinách za každých okolností. Zejména mi bylo jasné ze struktury otázek,jakým směrem a k jakému účelu je profil sestavován. Mým záměrem a zájmem je v klidu podnikat a pokudmožno zvyšovat hodnotu firem ve skupině OIN. V tom se jistě neliším od jiných podnikatelů v České republice, kteří také nejsou vidět v novinách a řídí úspěšný byznys. Nejsem politik, nepotřebuji měřit svoji úspěšnost podle počtu uveřejněných fotografií a článků. Pokračování na straně 2 Hrobař? Ne. Vede Bělák a pražskou O2 arénu Dokončení ze strany 1 * V jakých oblastech vlastně podnikáte? Pokud vím, je ten rozsah poměrně široký. Od Běleckého mlýna přes média a nově třeba po Bestsport, který provozuje pražskou O2 arénu. Firmy ve skupině OIN se věnují podnikání ve finančních službách, zemědělství a správě realit. Mám oprávnění vést například dražby a konkursy a jsem rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Podařilo se nám postavit na nohy třeba Krátký film Praha. Platí ale zásada, že všechny aktivity musí být postaveny reálně, tedy aby na sebe vydělaly. Ve společnosti Bestsport působím v pozici krizového manažera, takže to je úplně jiná role než vlastnická. * S jakým cílem jste vstupoval do projektu Běleckého mlýna? Je to místo, které mě oslovilo dávno předtím, než jsem měl možnost ho koupit. Je to v podstatě splnění mého snu, který je ale dnes zajímavým podnikatelským záměrem. Rád konstatuji, že se podnikání na Běleckém mlýně rozvíjí a splácí vložené prostředky. * Jaké jsou vaše další plány s Běleckým mlýnem? Pokud se na koupi a provoz Běleckého mlýna díváte jako na podnikatelský záměr, pak je jasné, že musíte přicházet stále s něčím novým, protože konkurence nespí. Naším zájmem je přitáhnout na toto krásné místo lidi a ukázat jim, že zde mohou trávit čas podle toho, jak chtějí. Atomu musí odpovídat i naše nabídka. Pravidelně pořádáme hudební festivaly, tematicky zaměřené víkendové akce. V areálu je zoo koutek, rybníky, je zde možnost ustájit koně nebo se na koni projet, protože v místní části Zámeček provozujeme jezdecký areál. Vybudovali jsme také pálenici, v blízkosti Běleckého mlýna je zřízená obora s chovem jelena Dybowského, ve výstavbě jsou naučné stezky a připravuje se stavba devatenácti metrové rozhledny, která bude zmenšenou kopií původní rozhledny z Velkého Kosíře. Plánujeme také dále rozšířit ubytovací kapacity. * Působil jste v Přerovských strojírnách, Českomoravské družstevní spořitelně nebo jste vstoupil do nezdařilého projektu PPF s periodikem Naše adresa. Vždy se ale jednalo o jakousi konečnou fázi těchto subjektů. V jednom z komentářů u článku, který se týkal zmíněných společností, vás označili za hrobaře. Co si myslíte o tomto označení? S tímto označením kategoricky nesouhlasím. Angažmá v Přerovských strojírnách nelze srovnávat s koupí Naší adresy. Jde o úplně jiné projekty v jiné fázi. Na koupi firmy v jakékoliv její fázi přece můžete pohlížet i jako na

obchodní příležitost. Aoznačení hrobník je směšné. Pokud bych byl hrobník, tak třeba Krátký film Praha už neexistuje. Kupoval jsem ho za necelé dva miliony korun v okamžiku, kdy měl zápornou hodnotu a jako u jedné z mála firem v České republice se u něho podařilo dosáhnout vyrovnání s věřiteli a dnes funguje. Samozřejmě ve velikosti, která odpovídá jeho postavení na trhu. A bylo to proto, že jsem věřil v jeho potenciál, že má šanci uspět. Napsat o někom, že je hrobař, je podstatně jednodušší než napsat, že trpělivě pracuje. Takže soudy a útoky médií beru tak, jak přijdou a jaké jsou. Snažím se proti nim bojovat, když to ohrožuje obchodní vazby, ale česká legislativa je téměř neúčinná. * Jak jste se vůbec k možnosti odkoupení Krátkého filmu Praha dostal? Byla to okamžitá příležitost na trhu. Ale samozřejmě v tom byla i jistá nostalgie, protože na animovaných filmech například z produkce studia Bratři v triku jsem vyrůstal. * Vznikají dnes ve společnosti ještě nějaké filmy? Samozřejmě, dělají se dokumenty. Před krizí se točila hromada filmů, podíleli jsme se třeba na Fimfárech či filmu Na půdě. Točili jsme seriály pro Japonsko i Spojené státy. Krize se oboru dotkla, ale firma vydělává, jinak bych to nedělal. * Kolik zaměstnává Krátký film lidí? Struktura se změnila, jde o soukromou firmu. Pokud měl za socialismu Krátký film zhruba šest tisíc zaměstnanců, tak dnes je jich deset. * Krátký film Praha má sídlo možná trochu paradoxně v Olomouci. Jediným akcionářem společnosti s několikamilionovým kapitálem je Krátký film produkční, jehož jste jednatelem, s kapitálem necelého milionu. Proč tak známou organizaci vlastní na první pohled mnohem slabší společnost? Sídlo v Olomouci není paradox, protože podle zákona musí společnost sídlit tam, kde je vlastník. To, že menší či slabší firma vlastní větší, je docela běžné a nevidím na tom nic zvláštního. Dlouho ta menší byla v lepší finanční kondici. Se známostí firmy to přece nemá nic společného. Kdybych si chtěl rýpnout, tak Slavia Praha je hodně známá značka a dlouho se nevědělo, kdo ji vlastní. Vpřípadě Krátkého filmu Praha je vlastnická struktura jasná. * S Kellnerovou společností PPF je spojena i vaše nová pozice v čele Bestsportu. Jak jste se k tomu dostal? Oslovil mě Sokol, který mě nominoval do představenstva Bestsportu. Myslím si, že je to proto, že dlouhodobě úspěšně podnikám, rozvíjím svůj soukromý byznys a umím řídit firmy v krizi. Jako krizový manažer mám dvacetiletou praxi a takových lidí zase tolik není. * Co vlastně vaše nová funkce i s ohledem na problémy Sazky obnáší? Krizové řízení. Věřitelé rozhodli, že předloží návrh reorganizace, tedy jak vyřeší úpadek společnosti. Mají na to podle zákona lhůtu sto dvacet dní, která běží od schůze věřitelů konané koncem června. Mým úkolem je optimalizovat chod společnosti v těchto těžkých časech. Sledovat náklady a výnosy, kontrolovat obchodní případy, narovnávat obchodní vazby, zajistit, aby se v aréně konalo dost akcí. Apak provést plán věřitelů na reorganizaci. * Můžete nějakým způsobem ovlivnit využití do nedávné doby neznámých prostor O2 arény? Pokud máte na mysli VIP prostory označované jako Hušákovy, tak jsou nedílnou součástí arény a mohou sloužit jako reprezentativní prostory, například pro obchodní jednání. * Je podle vás hala schopná si na sebe vydělat, jak to chcete po svých společnostech? Je schopná se uživit, to je zřejmé. Jinak bychom to nedělali. Problémem jsou obrovské závazky. Cílové číslo je zisk sto milionů před odpisy, které jsou vysoké. Nějaké věci se ale musí změnit. Bylo tu zaměstnáno sedmdesát osm lidí, to jsme snížili o pětinu, cílový stav je polovina. Musí se také zvýšit počet akcí. Loni jich tady bylo šedesát osm, v červenci a srpnu byly prázdniny, takže vycházely téměř dvě akce na týden. Chceme hodně podpořit i firemní mítinky. Jsou firmy, které svolávají tisíce lidí, na to je hala ideální, navíc má výbornou dostupnost.



* Vypadá to, že spolupráce s miliardářem Petrem Kellnerem už není náhodná. Je to tak? Náhoda to není, ale pokud si myslíte, že mne zve na pivo, tak to tak rozhodně není. * Na olomoucké adrese, kde sídlí vaše společnost OIN, sídlí i několik dalších společností, které s OIN souvisí. Třeba v případě Kappa, Gama, Alfa nebo Delta to vypadá, že chcete dát dohromady řeckou abecedu. Některé společnosti mají i společné datum vzniku. S jakým záměrem tyto společnosti vznikly? Označení řeckými písmeny znamená sounáležitost se skupinou OIN. Každá z těchto firem je nositelkou podnikatelské aktivity. Některým název zůstane, jiné přejmenujeme, aby z obchodního jména bylo zjevné podnikatelské zaměření. *** Richard Benýšek Richard Benýšek – 44 let. Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. V ekonomických pozicích působil ve společnostech Vojenské lázeňské a rekreační zařízení, Lachema, Dopravní stavby holding (nyní Skanska) v Olomouci. Odtud přešel jako finanční ředitel do společnosti Přerovské strojírny, kde se později stal generálním ředitelem. Mimo jiné působil jako nucený správce Českomoravské družstevní spořitelny, je v seznamu konkursních správců. Patří mezi rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR. Chová českého teplokrevníka. Je ženatý a má tři dcery. Jeho bratr Ladislav, hokejový obránce z Olomouce, hrál v NHL amá dvě zlaté medaile z mistrovství světa. (mal) Foto popis| PŘED O2 ARÉNOU. Richard Benýšek před několika týdny nahradil ve vedení Bestsportu Aleše Hušáka. Ve společnosti teď působí jako krizový manažer. Foto autor| Foto: Deník/Michal Bílek Foto popis| PODNIKATEL. Pro média byl Richard Benýšek, který je ve vedení dvou desítek společností, dlouho pan neznámý. Foto autor| Foto: Deník/Michal Bílek Foto popis| BĚLECKÝ MLÝN. Pro Benýška je srdcovou záležitostí. Často proto na Běláku pořádá různé akce pro děti i dospělé. Foto autor| Foto: Deník Region| Střední Morava

Vydělat lze i na stínu stromů 18.8.2011

Ekonom strana 50 Marcela Honsová

Trh realit

garden party Hotelové či zámecké zahrady přinášejí milionové zisky. Zejména díky rostoucímu zájmu firem o garden party. Rostoucí zájem o pořádání firemních či soukromých oslav a večírků v přírodním prostředí – takzvaných garden party – se od letošního jara šíří Českem jako tsunami. A majitelům zahrad přináší docela slušný zisk. Zejména pak, když je jejich zahrada v centru města s dobrou dostupností a na atraktivním místě. Například Botanická zahrada hlavního města Prahy loni vydělala na pronájmu svých prostor jeden milion korun. Kdo na jejích viničních terasách sledoval za teplého letního večera se sklenkou vína a cimbálovkou, jak se Praha propadá do tmy a hned za několik okamžiků se opět rozzáří řetězcem světelných perel, určitě zatoužil si zážitek zopakovat. »Počítáme, že prostřednictvím firemních akcí zviditelníme i samotnou zahradu,« uvádí Věra Bidlová, zástupkyně ředitele Botanické zahrady v Troji. Samozřejmě finanční příspěvek, který takto získají, je důležitý, ale popularizace areálu touto formou také. I proto tu mají služby propracované do detailu a snaží se svým klientům poskytnout co největší komfort.

Lze zažít i tropickou bouři Zájemci si například mohou pronajmout jakoukoli část venkovních expozic, ale i třeba tropický skleník Fata Morgana, který se těší velké oblibě hlavně v zimě. Na jaře a v létě je atraktivní Japonská zahrada, Pivoňková louka nebo rozkvetlé kaktusy Severoamerické polopouště. Teď v létě a na podzim je zájem hlavně o vinici, degustační sklep místních vín a kapli svaté Kláry, která se hodí jak pro firemní večírky, tak i svatby. »Na vinici je možné objednat si i komentovanou prohlídku sklepa s ochutnávkou místních vín. Zajišťujeme i sommeliérské služby a pro firemní akce poskytneme veškerý servis, jako je například ozvučení a osvětlení. Klientům doporučíme i vhodný catering a hudbu,« vyjmenovává Bidlová. Svatební obřad v botanické zahradě vyjde zhruba na osm tisíc korun bez ohledu na to, zda zájemce zvolí barokní kapličku, nebo rozlehlé trávníkové plochy uvnitř areálu. Pronájem skleníku Fata Morgana je dražší. Za hodinu se platí patnáct tisíc korun. »Ale jde o unikátní prostředí s osvětleným vodopádem a jako bonus i s tropickou bouří,« dodává Bidlová. Pronájem viničního domku s vinotékou činí mimo otevírací dobu 500 korun za hodinu. Botanická zahrada v pražské Troji se komerčnímu využití otevřela poprvé v létě 2004. Od té doby roste zájem o pronájem jejích prostor, letos až neuvěřitelně. »Ve srovnání s rokem 2010 stouply letos výnosy z vedlejší hospodářské činnosti více než dvojnásobně,« chlubí se oprávněně zástupkyně ředitele. Manažeři, kteří se dostanou na firemní večírek do botanické zahrady, by do těchto prostor běžně určitě nezavítali. Ani na to nemají čas. Ovšem když prostřednictvím garden party kouzlo zahrady objeví, rozšíří její klientelu. Ať už jako běžní návštěvníci či »chodící reklama« v solventních kruzích. Svatba jako z amerického filmu Stejnou ideou se řídí i v Botanické zahradě a Arboretu v Brně. Ovšem za Trojou pokulhávají, sňatky pořádají teprve od loňska. »Na svatbách se setkávám s některými Brňany, kteří ani nevěděli, že takový kus krásné přírody uprostřed Brna existuje,« tvrdí vedoucí zahrady Tomáš Koloušek. Za tři hodiny zaplatí svatebčané pět tisíc korun. Za rok si pověstné »ano« řeklo uprostřed zeleně jako v americké love story šestnáct párů, což znamená výdělek 80 tisíc korun. Vedení zahrady pak tyto peníze využívá pro opravy v areálu. »Jsme výukové a účelové zařízení Mendelovy univerzity, ale řekli jsme si, proč při zachování zahradního skvostu nemít z pronájmu i určitý zisk,« přiznává vedoucí zahrady Koloušek. Naopak firma Botanicus zabývající se výrobou přírodní kosmetiky otevřela brány svých zahrad v Ostré u Lysé nad Labem komerci již před deseti lety. Pořádá historické slavnosti, divadelní představení a nebrání se ani pronájmům. Z celkových 50 hektarů je zájemcům k dispozici asi jen pět, přesto do firemní kasy přinesou přibližně 250 tisíc korun ročně. »To je zhruba 0,35 procenta našeho obratu. Tedy je jasné, že jde jen o doplňkovou činnost. Ročně u nás proběhne tak deset svateb a pět menších firemních akcí,« vypočítává Jan Hradecký, spolumajitel firmy Botanicus. Největší zájem je o Klášterní zahradu inspirovanou středověkem a o pozemky související s Historickým centrem. Za svatbu v zahradách společnosti Botanicus, a tedy mezi bylinkami a léčivými rostlinami, zaplatí klient pět tisíc korun. Hodovní síň na čtyři hodiny pak zájemce přijde na tři tisíce, přičemž výhradní pronájem areálu Historického centra a zahrad stojí kolem 70 tisíc korun. »Pronájem poskytujeme pouze v případě, že to neomezí běžný provoz pro ostatní návštěvníky,« dodává Jan Hradecký. Zlatý důl pro hotel I hotely, které mají to štěstí, že v jejich majetku je zahrada, musejí dbát o klid ubytovaných klientů. Proto pronájem zahrad pro hlučnější akce časově omezují. Na druhou stranu však mnohem lépe než jiní vlastníci zahrad umějí zúročit výjimečné venkovní prostory. A nejde jen o to, že se šance posedět v klidu a v zeleni uprostřed města odráží v ceně ubytování. Peter Knoll, generální ředitel hotelu Kempinski v pražské Hybernské ulici, dokonce přiznává, že dvůr a zahrada o rozloze 1800 metrů čtverečních byly jedním z důvodů, proč se developer rozhodl přeměnit budovu v centru města na hotel. Úpravě dvora se věnovali angličtí a čeští architekti i designéři. Pražané si možná pamatují, že vzrostlé stromy stěhoval do vnitrobloku v roce 2008 vrtulník. Rekonstrukce budovy stála 300 milionů korun a úprava zahrady deset milionů. Tomu odpovídá i výsledek. »Osobně považuji zahradu za dominantní prvek hotelu, který láká k ubytování i k oslavám, svatbám či firemním barbecue místních i nadnárodních společností,« vysvětluje Peter Knoll. Pokud má některá firma zájem využít zahradu pro představení svého nového výrobku, třeba automobilu, účtuje si hotel za pronájem místa k prezentaci produktu 75 tisíc korun denně. Výhradní pronájem zahrady na soukromou akci vyjde minimálně na 130 tisíc. Na nezájem si přesto nelze stěžovat. Letos v zahradních prostorách hotelu Kempinski například představila svoji novou módní kolekci a logo Beáta Rajská a v září tu bude oficiálně ukončena akce módních návrhářů Prague



Fashion Weekend. »V současné době se zabýváme tím, jak využít zahradu i v zimě. Jednáme o několika akcích včetně výstavy ledových soch, provozování ice baru nebo vánočního trhu de luxe. Ale to prozrazuji už nápady, nad kterými teprve přemýšlíme,« upřesňuje Peter Knoll. Praha skoro jako Řím Pražská zahrada v Hybernské ulici je bezesporu jedničkou mezi všemi venkovními prostorami hotelového řetězce Kempinski ve světě. V české metropoli je jejím možným konkurentem především společnost Rocco Forte, která v Praze vlastní hotel The Augustine se zahradou a dvorem. Tato síť má ovšem tu nejkrásnější hotelovou zahradu v Římě. »Hotel De Russie ležící v srdci věčného města mezi náměstíčky Piazza del Popolo a Piazza di Spagna nabízí rozsáhlé terasovité zahrady, které jsou oázou klidu oceňovanou všemi návštěvníky. Navíc nabízejí i zajímavý výhled,« uvádí Jodi Mastersonová, obchodní ředitelka hotelu The Augustine v Praze. A právě po zkušenostech v Itálii hledala společnost Rocco Forte podobné prostory i v české metropoli. Z reakcí hostů soudí, že i pražská hotelová zahrada je výborným doplňkem nabízených služeb. »Zahradu dnes využívají podnikatelé pro soukromé i firemní akce. Prostory jsou ideální pro venkovní večeře a cocktailové party až pro 400 lidí,« zdůrazňuje Jodi Mastersonová. Hotel si účtuje při takových akcích od jednoho tisíce korun na osobu za nápoje a jídlo. Exkluzivní pronájem zahrady bez občerstvení vyjde minimálně na 85 tisíc korun. Miliony pro památkáře Mediálně nejznámější je naopak zámecká zahrada v Českém Krumlově. Žádné firemní akce se na ní ovšem nekonají. Zato se už roky vedou odborné i laické diskuse o divadelním otáčivém hledišti, které se nachází právě v areálu zahrady a údajně ohrožuje existenci Krumlova na seznamu UNESCO. Památkáři chtějí takzvanou točnu zbourat, herci i představitelé města a kraje jsou proti. Podle toho, jak se střídají ministři kultury, se váhy převažují tu na jednu, tu na druhou stranu. Zcela v pozadí zatím zůstává finanční profit, který památkáři z divadelního provozu inkasují. Neradi částky zveřejňují, i když se dá říci, že zahrada krumlovského zámku velmi slušně vydělává. »Za letní pronájem platíme památkářům ročně 2,1 milionu korun,« vypočítává Jiří Šesták, ředitel Jihočeského divadla. Zdaleka to ovšem nejsou všechny peníze, které zahrada přináší. Přestože je amfiteátr mimo bytovou zástavbu, odvádějí divadelníci ještě krumlovské radnici na základě vyhlášky o provozování kulturních akcí po 22. hodině deset procent z hrubých tržeb. Za tři letní měsíce to dělá 2,75 milionu korun. Tak proč se památkáři brání divadelníkům? Kromě argumentu UNESCO si stěžují i na nevhodné chování návštěvníků otáčivého hlediště v zahradě. Cesty v zámeckém parku totiž nelze obehnat provazy, jako je tomu u prohlídkových tras v památkově chráněném objektu. Otevřete zahradu hostům Naopak management botanické zahrady v Troji dobře ví, že ke klientům musí být maximálně vstřícný, chce-li vydělat. »Kromě Japonské zahrady mohou lidé vstupovat na trávníky, povalovat se po nich a používat je k piknikům. Dokonce půjčujeme i deky,« láká návštěvníky Věra Bidlová, zástupkyně ředitele Botanické zahrady. Jedním z klientů, který využil trojskou vinici k firemní akci, byla i advokátní kancelář bpv Braun Partners. Zakladatel společnosti Arthur Braun tvrdí, že na malebné prostředí nad Prahou rád vzpomíná on i jím pozvaní hosté. »Hlavně přátelé ze zahraničí byli uneseni. Restaurace a bary či plovoucí lodě patří k tradičním místům pro firemní akce, ale Botanická zahrada v Troji je neokoukaná a tím i atraktivní,« míní Arthur Braun. Garden party v českém byznys prostředí teprve zapouštějí kořeny. Příklady, jak finančně využít »neužitečné« okrasné zahrady, ukazují, že majitelé a správci zahrad by neměli lenošit ve stínu svých stromů. Tam, kde se nesmí šlapat na trávu, si šlapou po financích. *** 15 tisíc korun Na tolik vyjde hodinový pronájem skleníku Fata Morgana. Ceny za »garden party« Botanická zahrada v Troji Viniční domek a přilehlé terasy 3000 korun/hod. Pivoňková louka 8000 korun/hod. Skleník Fata Morgana 15 000 korun/hod. Zahrada hotelu Kempinski v Praze Prezentace firemního produktu 75 000 korun/den. Výhradní pronájem minimálně 130 000 korun/den. Zahrada hotelu The Augustine v Praze Bez občerstvení minimálně 85 tisíc korun/den. Nápoje a jídlo na osobu minimálně 1000 korun. Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem Hodovní síň 3000 korun/4 hod. Výhradní pronájem Historického centra a zahrad 70 000 korun/den. Velmi slušně vydělává i zahrada krumlovského zámku, i když se na ní žádné garden party nekonají. Foto popis| Botanická zahrada v pražské Troji nabízí hned několik míst pro party. Jedním z nich jsou i viniční terasy poblíž kaple svaté Kláry. Foto popis| Japonská zahrada v pražské Troji, která je jedním z míst pro pořádání večírků. Botanická zahrada na nich profituje i tím, že celému jejímu areálu dělají dobrou reklamu. Foto popis| Zahrada hotelu Kempinski, jejíž rekonstrukce vyšla na deset milionů korun, patří k těm nejkrásnějším v centru Prahy.

Foto popis| Exkluzivní pronájem zahrady pražského hotelu The Augustine vyjde minimálně na 85 tisíc korun. Foto autor| Foto: Archiv Foto autor| Foto: Archiv Foto autor| Foto: Archiv Foto autor| Foto: Archiv

První zkoušky k získání prestižního evropského certifikátu finančních poradců €FA™ proběhnou v září 17.8.2011

investujeme.cz

strana 0

Finanční poradenství

Stále častěji se mluví o nutnosti profesionalizace a regulace oboru finančního poradenství. V tomto smyslu uvažuje i česká pobočka evropské profesní asociace EFPA Česká republika, která k nám přinesla profesní certifikát European Financial Advisor, €FA™. První certifikační zkoušky proběhnou v září a v tomto měsíci zároveň startuje již druhý ročník přípravného vzdělávacího kurzu organizovaný společností Partners akademie, s.r.o. Tisková zpráva společnosti Partners „Již dlouhou dobu usilujeme v Česku o profesní standard, kterým by se mohli prokázat skutečně špičkoví odborníci ve finančním poradenství. Tedy lidé, kteří splňují evropské nároky na praktické zkušenosti i odborné znalosti z celého spektra finančního trhu. Poradce s certifikátem €FA™ je právě takovým odborníkem," říká předsedkyně Rady EFPA Česká Republika Marta Gellová. Odborné certifikace, které jsou v západní Evropě velmi rozšířené mezi všemi osobami poskytujícími komplexní odborné finanční poradenství z řad bank, pojišťoven i finančněporadenských firem, do České republiky přivedla asociace AFIZ ve spolupráci s Partners a později i ČAOCP. První termín certifikačních zkoušek proběhne 26. září v Praze a přihlásit se mohou všichni poradci splňující evropské podmínky (zejména na dosaženou praxi a vzdělání). Certifikát není poradci udělen „na věčnost." Pro jeho udržení se musí poradce dále odborně vzdělávat. Všechny informace o certifikační zkoušce i certifikátu naleznete na webových stránkách http://www.efpa.cz/ Kurz startuje již podruhé Protože znalostní standardy pro získání certifikátu €FA™ jsou nastaveny hodně vysoko, připravila společnost Partners akademie, s.r.o., roční přípravný kurz, který získal certifikaci organizace EFPA Europe a který absolventy připravuje na složení zkoušek. Kurz je složen z dvanácti modulů mapujících celý finanční trh a kombinuje samostudium, e-learning, video-casty i prezenční výuku. Prvních padesát poradců začalo kurz studovat v září loňského roku. Právě tito absolventi jsou dnes mezi uchazeči o zářijový certifikační termín. 8. září potom startuje druhý ročník přípravného kurzu pro nové zájemce opět v Praze a Brně. Kurz je určen všem poradcům i bankéřům z finančních institucí na českém trhu, kteří komplexně radí s financemi. Mezi vyučujícími kurzu nalezneme taková jména, jako jsou Vladimír Bezděk, Pavel Kohout nebo prof. Oldřich Rejnuš a Tomáš Prouza. „Kurz je šitý na míru zaměstnaným poradcům a manažerům v oblasti financí, kteří si chtějí zvýšit své odborné znalosti a být dobře připraveni na evropskou certifikační zkoušku. Je zaměřen na praktické i teoretické aspekty tvorby finančních plánů, investice, daně i legislativu a etiku," uvádí manažer kurzu Oldřich Šoba z brněnské Mendelovy univerzity. Všechny informace o ročním přípravném kurzu k €FA™ naleznete na webových stránkách http://efa.partners.cz/



Soud: strom zabíjel náhodou, úředníci za nic nemůžou 19.8.2011

Mladá fronta DNES strana 1 Milan Libiger

Kraj Zlínský

Krajský soud včera potvrdil zprošťující verdikt pro tři úředníky, kteří podle žalobce mohli za tragický pád stromu, při němž předloni ve Zlíně zemřeli dva chlapci. ZLÍN Když soudce včera oznámil, že se odvolání žalobce v případu tragického pádu stromu zamítá, a jednání ukončil, vyšla jako první ze soudní síně bledá žena. V očích měla slzy a cloumal s ní vztek. „Tleskám,“ procedila ironicky mezi zuby a odcházela chodbou z budovy zlínského soudu. Byla to maminka jednoho z chlapců, které předloni ve Zlíně zabil padající strom. Pajasan žláznatý se zřítil v lednu za bezvětří na skupinu lidí, kteří čekali v centru Zlína na zastávce. Dva dvanáctiletí kluci nepřežili. Šest lidí bylo zraněno. „Tato tragická událost nemá viníka. Souvisí s přírodními živly, které nelze ovládat ani předpovídat. Byla to velká nešťastná náhoda,“ odůvodnil zamítnutí odvolání soudce Radomír Koudela. Až deset let vězení hrozilo třem mužům. Šéfovi odboru městské zeleně zlínské radnice Ivo Divokému, jeho podřízenému Stanislavu Pospíšilíkovi a bývalému zaměstnanci Přemyslu Vyoralovi. Okresní soud ve Zlíně je letos v únoru zprostil viny. Žalobce se odvolal, takže se případ včera opět projednával. Podle státního zástupce mohli úředníci neštěstí zabránit, kdyby pajasan poctivě kontrolovali. To ale nedělali. „Tím se dopustili trestného činu obecného ohrožení,“ myslí si krajský žalobce Ilja Khain. S tím, že s odvoláním neuspěje, ale částečně počítal. „Ta věc není úplně jasná. Názory znalců se liší,“ dodal. Asi 20metrů vysoký pajasan spadl, protože měl uhnilé kořeny. Odborníci se ale rozcházejí v názorech na to, zda se to dalo poznat. Podobnou věc soudy v Česku ještě neřešily. Znalci se neshodli A v tomto precedentním případě právě nejednotnost názorů znalců způsobila, že soud nemohl nikoho odsoudit. K velké spokojenosti všech tří úředníků. „Od začátku tvrdíme, že tento případ nemá řešení, tak jak ho navrhoval žalobce. Je dobře nejen pro nás a pro město Zlín, ale i pro odbornou veřejnost, že prošel také odvolacím soudem,“ reagoval Divoký. Jeho kolega Pospíšilík si potvrzení zprošťujícího rozsudku taky pochvaloval. Všichni tři věřili, že z případu nakonec vyjdou jako nevinní. „Ale pochybnosti jsem měl,“ přiznal Pospíšilík. Obžaloba vycházela z posudku Jaroslava Simona z Mendelovy univerzity v Brně, který tvrdí, že by na hrozící nebezpečí pádu stromu přišel i středoškolák. Podle něho měl pajasan proschlou korunu, což v jeho případě ukazuje, že kořeny nejsou v pořádku. Varováním mělo být i to, že kmen byl vykloněný. Simon je přesvědčen, že posledních 10 let hrozilo extrémně vysoké nebezpečí, že strom spadne. „Kdyby se do něho opřeli tři chlapi, tak by možná spadl,“ prohlásil smírnou nadsázkou. Další tři znalci, o něž se opírá obhajoba, ale tvrdí opak. Podle Jaroslava Kolaříka jsou symptomy vyjmenované Simonem nezpochybnitelné. „Vyvozovat z toho, že stromu hrozil pád, je však zavádějící,“ soudí Kolařík. Dodal, že například prosychání koruny je u pajasanu žláznatého poměrně běžné. Pravomocný rozsudek může žalobce ještě napadnout dovoláním k Nejvyššímu soudu. Zatím ale neřekl, jestli to udělá. » Pokračování na str. B2 Soud: strom zabíjel náhodou, úředníci za nic nemůžou » Pokračování ze str. B1 S osvobozujícím verdiktem nesouhlasí rodiny chlapců, kteří zemřeli. Tím, že jsou úředníci podle soudu nevinní, nebudou teď ani moci uplatnit na radnici požadavky na náhradu škody. Naopak vedení města, které u svých zaměstnanců ctilo presumpci neviny, je spokojeno. „Souhlasím s rozhodnutím soudu. Událost ale pořád vnímám jako veliké neštěstí,“ prohlásil primátor Zlína Miroslav Adámek. Během více než rok a půl trvajícího soudního procesu vypovídala také Eliška Strnadová, kterou padající strom vážně zranil. Kvůli zraněním, které si léčí dodnes, přišla i o práci. Pár vteřin, které jí změnily život, si pamatuje pořád. „Šli jsme s kolegyněmi ze školení a zničehonic jsem uslyšela zvuk, jako když ze střechy sjíždí sníh. Tou dobou ale sníh nebyl. Pak jsem se otočila a viděla, jak na mě padá strom. Snažila jsem se uhnout, ale už nebyl čas. Dostala jsem úder do hlavy,“ popsala neštěstí Strnadová. Radnice ještě týž den vpodvečer pokácela i vedlejší strom. A pak začala s důkladnou kontrolou dalších. Audit dřevin si nechala naposledy zpracovat v roce 2003. Tehdy znalec označil stav pajasanu známkou 4. Přičemž pětka byla

nejhorší. „Radnice měla dát strom do pěti let pokácet,“ uvedl autor auditu Jiří Finger. Statiku stromu podle znalce mohlo narušit také neodborné prořezávání jeho koruny a stavební úpravy, které se v jeho okolí dělaly. FAKTA Co se stalo * 22. 1. 2009 spadl strom ve Zlíně na skupinku lidí, dva chlapci zemřeli, šest osob bylo zraněno. * 28. 5. 2009 policie obvinila tři úředníky radnice, kteří podle ní strom špatně kontrolovali. * 31. 3. 2010 začal se zaměstnanci zlínské radnice soud. * 23. 2. 2011 okresní soud úředníky osvobodil, protože podle něho nemohli neštěstí zabránit. * 18. 8. 2011 krajský soud verdikt po odvolání žalobce potvrdil. Foto popis| Potvrzeno: nevinní Ivo Divoký, Stanislav Pospíšilík a Přemysl Vyoral (zleva) si včera po přečtení osvobozujícího rozsudku u zlínského krajského soudu oddechli. Za obecné ohrožení jim hrozilo až deset let vězení. Foto autor| Foto: Dalibor Glück, MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

Tak už su starej chlap, litoval naoko Michlovský 19.8.2011

Mladá fronta DNES strana 1 Michal Horák

Jižní Morava

BRNO Svoje první víno stočil v osmé třídě za dozoru rodičů. Včera rakvický vinař Miloš Michlovský vstoupil do vinařské síně slávy. Poslali ho do něj porotci soutěže Vinař roku 2011. „Tak se zdá, že už su starej chlap. Z tohoto pohledu mě to ocenění rozhodně netěší,“ vtipkoval včera večer po slavnostním vyhlášení na Žofíně Miloš Michlovský. Porotci navíc jeho vína ocenili třetí příčkou, důvody k oslavě měl včera hned dva. Do otcova vinařského sklepa chodil oceněný vinař už jako malý kluk. „Pomáhal jsem tátovi od šesté třídy. Na střední škole už jsem se všemu naučil. Neumím vlastně nic jiného než dělat víno. Ale nevadí mi to,“ vesele vzpomínal Michlovský. Svůj vinařský byznys začal budovat po revoluci. V roce 1994 získal šlechtitelskou stanici v Perné. Skoupil restituční nároky od lidí a na vinohrady, které v Perné získal, přesunul svůj šlechtitelský projekt. Na něm pracoval jako odborník a pedagog Mendelovy univerzity. Produkci vína rok od roku zvyšoval a v polovině devadesátých let začal vína stáčet do lahví. Dnes lidé najdou vyhlášená rakvická vína i v supermarketech. Podle Michlovského tím značka nijak netrpí. „Že se víno ze supermarketu nedá pít, je zkreslený pohled. Kdyby bylo jen pro aristokracii, vinařství by zaniklo jako odvětví,“ argumentuje oceněný vinař. Svá vína koštuje během výroby až pětatřicetkrát. „Musím je znát od začátku až do lahve,“ říká Michlovský. Jeho rakvické vinařství teď pracuje na nových vínech bez obsahu alkoholu. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Zkoušky k získání evropského certifikátu finančních poradců €FA™ budou v září 18.8.2011

cfoworld.cz

strana 0

Stále častěji se mluví o nutnosti profesionalizace a regulace oboru finančního poradenství. V tomto smyslu uvažuje i česká pobočka evropské profesní asociace EFPA Česká republika, která k nám přinesla prestižní profesní certifikát European Financial Advisor, €FA™. První certifikační zkoušky proběhnou v září a v tomto měsíci zároveň startuje již druhý ročník přípravného vzdělávacího kurzu organizovaný společností Partners akademie. „Již dlouhou dobu usilujeme v Česku o profesní standard, kterým by se mohli prokázat skutečně špičkoví odborníci ve finančním poradenství. Tedy lidé, kteří splňují evropské nároky na praktické zkušenosti i odborné znalosti z Plné znění zprávy


celého spektra finančního trhu. Poradce s certifikátem €FA™ je právě takovým odborníkem,“ říká předsedkyně Rady EFPA Česká Republika Marta Gellová. Odborné certifikace, které jsou v západní Evropě velmi rozšířené mezi všemi osobami poskytujícími komplexní odborné finanční poradenství z řad bank, pojišťoven i finančněporadenských firem, do České republiky přivedla asociace AFIZ ve spolupráci s Partners a později i ČAOCP. První termín certifikačních zkoušek proběhne 26. září v Praze a přihlásit se mohou všichni poradci splňující evropské podmínky (zejména na dosaženou praxi a vzdělání). Certifikát není poradci udělen „na věčnost.“ Pro jeho udržení se musí poradce dále odborně vzdělávat. Všechny informace o certifikační zkoušce i certifikátu naleznete na webových stránkách http://www.efpa.cz/ Kurz startuje již podruhé Protože znalostní standardy pro získání certifikátu €FA™ jsou nastaveny hodně vysoko, připravila společnost Partners akademie roční přípravný kurz, který získal certifikaci organizace EFPA Europe a který absolventy připravuje na složení zkoušek. Kurz je složen z dvanácti modulů mapujících celý finanční trh a kombinuje samostudium, e-learning, video-casty i prezenční výuku. Prvních padesát poradců začalo kurz studovat v září loňského roku. Právě tito absolventi jsou dnes mezi uchazeči o zářijový certifikační termín. Dne 8. září potom startuje druhý ročník přípravného kurzu pro nové zájemce opět v Praze a Brně. Kurz je určen všem poradcům i bankéřům z finančních institucí na českém trhu, kteří komplexně radí s financemi. Mezi vyučujícími kurzu nalezneme taková jména, jako jsou Vladimír Bezděk, Pavel Kohout nebo Oldřich Rejnuš a Tomáš Prouza. „Kurz je šitý na míru zaměstnaným poradcům a manažerům v oblasti financí, kteří si chtějí zvýšit své odborné znalosti a být dobře připraveni na evropskou certifikační zkoušku. Je zaměřen na praktické i teoretické aspekty tvorby finančních plánů, investice, daně i legislativu a etiku,“ uvádí manažer kurzu Oldřich Šoba z brněnské Mendelovy univerzity. Všechny informace o ročním přípravném kurzu k €FA™ naleznete na webových stránkách http://efa.partners.cz/ Zdroj: EFPA Europe, AFIZ, Partners

Za pád stromu, jenž zabil dva chlapce, úředníci nemohou, potvrdil soud 18.8.2011 zlin.iDNES.cz strana 0 Zlín / Zlín - zprávy iDNES.cz, Stanislav Kamenský, MF DNES, Milan Libiger Už druhý soud rozhodl o tom, že tři pracovníci zlínského magistrátu nenesou žádnou vinu za pád stromu, který v lednu 2009 v centru města zabil dva dvanáctileté chlapce. Po okresním soudu potvrdil osvobozující rozsudek i ten krajský. "Člověk nemůže ovládat přírodní živly, šlo o nešťastnou náhodu, která nemá viníka," zdůvodnil své rozhodnutí soudce Radomír Koudela. Šéfovi odboru městské zeleně Ivo Divokému a jeho podřízeným Stanislavu Pospíšilíkovi a Přemyslu Vyoralovi přitom hrozilo za obecné ohrožení až deset let vězení. Neštěstí se stalo v Soudní ulici, když koruna mohutného pajasanu žláznatého dopadla kolem jedné hodiny odpoledne na místo, kde několik lidí čekalo na trolejbus či procházelo kolem frekventované zastávky městské hromadné dopravy. Strom zranil kromě školáků dalších pět lidí. První ze školáků zemřel v nemocnici den po pádu stromu, druhý o

několik dní později ( o tragédii čtěte více zde ). Vyvrácený pajasan ohledalo po nehodě několik soudních znalců. Podle jejich vyjádření měl už dlouho značně poničený kořenový systém. Tento fakt neodhalily ani tři kontroly, kterými strom prošel v předchozích třech letech. Strom přitom město nepokácelo ani přesto, že byl už osmdesát let starý, přitom podle odborníků je hranice fyzického věku pajasanu padesát až šedesát let a poté již žádné ošetření nemůže jeho stav zlepšit. Strom tak měl mimo jiné pouze jediný živý kořen a nakláněl se. "Mohli předpokládat, že stromu hrozí destrukce. To by dokázal posoudit každý člověk se středoškolským vzděláním v oboru," vypověděl během procesu soudní znalec Jaroslav Simon z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Podle něj mohli úředníci tragédii snadno zabránit. Stačilo, aby stromy pořádně kontrolovali. Čtyři znalci se shodli, že uhnilé kořeny nešlo poznat Soudkyně ale měla jiný názor. "Druhá věc je, zda to bylo možné posoudit, když strom vysoký kolem 20 metrů ještě stál. Není možné konstatovat, že obžalovaní pochybili. Strom nejevil objektivně známky, že má nějaký problém. Nebyl důvod k jeho kontrole," řekla však mimo jiné v únoru v odůvodnění osvobozujícího rozsudku soudkyně Jitka Macháňová. "Nebyl stoprocentně objektivní," řekl tehdy k Simonově posudku po jednání Pospíšilík. "Po celé dva roky, co soud probíhal, jsme se vyjadřovali pořád stejně. Říkali jsme, že když dřevina nevykazuje znaky poškození, tak těžko můžeme dělat zkoušky, které navrhoval prokurátor," dodal jeho kolega Ivo Divoký. V případu byly postupně vypracovány celkem čtyři posudky. A faktem je, že ne všichni experti byli tak striktní jako Simon. Například další ze znalců Jaroslav Kolařík u soudu sice potvrdil, že Simonem popsané symptomy jsou nezpochybnitelné, ale nebyly podle něj příčinou pádu stromu a nedalo se z nich ani usuzovat, že něco takového hrozí. Připustil jen, že mohly na pád mít vliv. Všichni znalci se shodli právě v tom, že nikdo nemohl poznat, že jsou kořeny uhnilé. Především proto, že spodní část kmenu byla zavezena zeminou.

Flora na vlastní kůži. Bylinky, to je něco pro mne 22.8.2011

Mladá fronta DNES strana 2 Michal Šverdík

Kraj Olomoucký

Přes třicet tisíc lidí navštívilo podle pořadatelů od čtvrtka do včerejška letní zahradnickou etapu letošní Flory Olomouc. Program měl tradiční průběh, rozkvetlé květiny, ovoce a zelenina. Tahákem ovšem byly byliny a léčivky. Nejsem pěstitel kytek, ovoce ani zeleniny a zahrada u našeho domu mězajímá pouze několikrát do roka, když se musí kosit tráva. Z návštěvy letní etapy tradiční výstavy Flora Olomouc jsem proto měl trochu strach. Čekal jsem davy lidí a potíže s parkováním. Včera dopoledne se však moje představy ukázaly jako hluboký omyl. Zaparkovat se bez problémů dalo přímo u olomouckého výstaviště, vše kontrolovali městští strážníci, kteří s provozem ani moc práce neměli. Ochotní pořadatelé zvládli vše zorganizovat na jedničku, nikde žádné fronty, žádné potíže. A nabídka největšího a nejstaršího zahradnického svátku v České republice, na kterém se v Olomouci od čtvrtka do neděle představilo dvě stě sedmdesát vystavovatelů z Česka, Slovenska a Polska, dokonce zaujala i mě. Šlo o Bylinkovou a voňavou zahradu v největším výstavním pavilonu A plnou léčivých a pestrých rostlin. Taková suma nových informací mě opravdu překvapila. „U bylinek jde především o zdravý životní styl. V případě nějakých zdravotních potíží se totiž vůbec nemusíte hned obracet na nějaká chemicky vyrobená léčiva. Když mě například bolí hlava, tak si nejprve uvařím mátový čaj. A pokud nepomůže, teprve pak si vezmu aspirin. Pěstování bylin mě přibližuje k přírodě,“ vysvětlila mi předsedkyně Občanského sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin Pelero CZ Blanka Kocourková. Bylinami se na Mendelově univerzitě v Brně zabývá od roku 1969. „Přírodní medicína je návratem ke kořenům. Říkáme, že na každé zahrádce musí být nejméně devět léčivek. Naší hlavní snahou je zajistit pěstování léčivých, aromatických rostlin české provenience. Řada výrobců potravinových doplňků totiž suroviny dováží. A nevěřil byste, jak lidé na český původ začínají slyšet. U heřmánku a kmínu se nám například podařilo v rámci Evropské unie prosadit označení země původu ČR a to je velmi důležité,“ říká Kocourková. Na univerzitě se svými studenty provádí řadu pokusů například s ostropestřcem mariánským nebo s již zmíněným heřmánkem či kmínem. „Léčivé rostliny se začínají pomalu rozšiřovat i do onkologie a pomáhají Plné znění zprávy


předcházet nejrůznějším civilizačním chorobám,“ dodává Kocourková. A to je něco pro moje uši. Jak slyším o civilizačních chorobách, okamžitě si vzpomenu na svůj vysoký cholesterol, stres nebo často nezdravé jídlo a od Blanky Kocourkové si hned beru její informační brožury, letáky a odkazy na web. Zbytek letní výstavy Flora Olomouc pak už projdu spíše poklusem. Ano, rozkvetlé růže, gladioly, trvalky, balkonové květiny, okrasná zeleň, kaktusy, sukulenty jsou krásné. Alemě zaujaly léčivky. „Expozice nabídla například pestrobarevné bazalky, třapatky, bíložlutý heřmánek či modré a fialkové levandule. Nechybí ani oblíbené rostliny ve zcela jiných podobách, jako je třeba chmel, konopí nebo len. Návštěvníci si mohli vyzkoušet čajovnu s ochutnávkami nejrůznějších čajů, stánky s kořením a přednášky o léčivých rostlinách, jejich pěstování, užití či účincích,“ popsala mluvčí olomouckého výstaviště Zuzana Studená. V Olomouci o víkendu nechyběly ani tradiční soutěže v aranžování květin, představil se Svaz školkařů s expozicí okrasných výpěstků a zahrádkáři. Návštěvníci mohli obdivovat letní ovoce a zeleninu, koupit si nejrůznější nářadí a ve sklípku také ochutnat první letošní burčák. „Branami výstav prošlo podle prvních odhadů na třicet tisíc lidí,“ uvedla Studená. VÝZVA Recenze výstavy Byli jste minulý týden či o víkendu na letní části olomoucké Flory? Jak se vám květinová výstava líbila? Zaujala vás expozice? Jaká byla prodejní nabídka výstavy? Jak se chovali pořadatelé? A co Flora celkově? Má své kouzlo, je dobrá, anebo by už potřebovala nové nápady, změnu? Jak jí pomůže přestavba pavilonu A? Napište nám své názory na redakční e-mailovou adresu [email protected], vaše příspěvky rádi otiskneme. Jak slyším o civilizačních chorobách, okamžitě si vzpomenu na svůj vysoký cholesterol, stres a často nezdravé jídlo. Foto popis| Soutěž Na horním snímku je vazba Aleny Naďové ze soutěže floristů. Květinovou „přehlídku“ pak samozřejmě nabídla i prodejní část Flory. Foto popis| Přes 30 000 Letní Floru navštívilo za čtyři dny v Olomouci přes 30 000 lidí. Ti se kromě výstavní expozice mohli těšit na desítky stánků s kytkami a zahradnickým zbožím. Foto popis| Bylinky Hlavní expozice v pavilonu A ukázala Rajský dvůr aneb Bylinkové a voňavé zahrady. Návštěvníky tak čekala pravá bylinková procházka. Foto autor| 4x foto: Luděk Peřina, MF DNES a ČTK Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava

Vinař ze síně slávy Michlovský: Dělat víno ze dřeva je scestné 22.8.2011

Mladá fronta DNES Vojtěch Smola

strana 3

Brno

Rakvický vinař Miloš Michlovský vstoupil minulý týden do vinařské síně slávy. Ocenění soutěže Vinař roku 2011 si váží, plánů ve svém oboru má ale tento energický muž stále ještě dost. Mimo jiné chystá i bezalkoholické víno. * Na co se teď zaměřujete? Někdo to nazývá revolucí, já nevím... I my však jdeme cestou návratu ke kořenům. Tedy nižší tvary révy ve vinici, husté výsadby. Tak, jak to měli naši předci, aby kořeny révy šly opravdu kvůli konkurenci co nejhlouběji a vlastně vytahovaly to pravé terroir (vliv místního podloží, půdy, počasí, vody, slunce - pozn. red.), aby tak originalitu konkrétního místa dostávaly do vína. A pak je samozřejmě potřeba takto postupovat i ve sklepě. * Nově také chystáte bezalkoholické víno... Ano, od letoška zkoušíme hledat cesty k bezalkoholickému nebo nízkoalkoholickému vínu. Aby se dal vypít půllitr a za hodinu mohl člověk jet. Myslím, že jde o segment, který se začne rozvíjet. * Ve světě je takové víno běžné? Je a není. První vlaštovky, co jsou, se zatím trochu potýkají s kvalitou. Protože se na jejich výrobu mnohdy bere víno, které je už samo o sobě složitě prodejné. Když ale takové víno udělám nealkoholické, tak se ta jeho

„neprodejnost“ jen navýší. Pro tento účel je přitom třeba víno zvlášť zpracovat, prostě jde o specifický produkt. * Zmiňoval jste terroir. Jaké je u vás na Pálavě? Tady je vápencové podloží. Takže unikátní je tady samozřejmě Ryzlink vlašský a velice pěkný je i Veltlín a samozřejmě nově i Pálava. Ale i odrůdám, jako je Chardonnay, Sauvignon a Ryzlink rýnský, se tady také daří. * Co je teď u zákazníků populární? Trh se samozřejmě vyvíjí a je důležité, jak se mu pomáhá, jaká podpora jakému produktu je. Poslední roky se dost peněz nasypalo do propagace růžových vín, jejich určitý vzestup už je znát. Ale je to celosvětový fenomén růžová vína jako letní pití. Je to ale trošičku zavádějící, protože původní role růžových vín je někde jinde. * Kde tedy? Jsou součástí enogastronomie, tedy harmonického spojení vín a pokrmů. A tam zpravidla jdou úplně jiná růžová vína než ta, která se teď dělají. Tady jsou z pohledu takzvané kvality hodnocena tak, že musí mít výraznou vůni ovoce - malin, jahod nebo čehokoliv podobného. Taková vína jsou sice expresivní ve vůni, ale zpravidla i vysoko na síře, nemají „tělo“, středovou plnost a chybí jim krémovost. Mají tedy téměř nulový potenciál v kombinaci s jídlem a prakticky se k ničemu nehodí, jen k prostému pití. Myslím, že tam bychom neměli směřovat. Měli bychom umět pít víno k jídlu. * Jaké by tedy mělo růžové být? Mělo by vytvořit s jídlem takovou kombinaci, která v ústech vytvoří úplně novou, to je třetí rovinu. Vznikne tak nový produkt, který mu dala právě kombinace jídla a vína. To je pravá zážitková gastronomie, tam víno patří. A pak je tu bohužel ještě další věc. * A to? Všichni, kdo víno předvádí, mají plná ústa terroir, plná ústa takzvané zdravotnosti vína. Ale současná technologie vede k tomu, že se vše dělá přesně naopak. Vína takto výrazná mají téměř nulový gastronomický potenciál a téměř nulovou zdravotní prospěšnost, protože se dělají pouze více a více kvasinkami, dokonce cíleně se u nich vylučuje i vše ostatní, tedy i stanoviště. To nás pak může zavést tam, že zítra budeme vína dělat z něčeho jiného než z hroznů. Možná i z jiného ovoce, a pak třeba i ze dřeva, jak to už dnes umí Italové. Nemyslím si, že tam by mělo vinařství skončit. Vinaři by se měli vrátit na zem, trošku se zamyslet nad tím, co je pořádné víno. * Vy sám máte vinice i v jihoamerickém Chile. Hledáte tím nové možnosti v pěstování révy? No, vinice, je to spíš taková zahrádka. Jde jen o pět a půl hektaru. * Proč jste si je tak daleko pořídil? Dříve, ještě než jsme byli v Unii, jsem měl projekt, že na každém světadílu budu mít jeden vinohrádek. Mělo jít o takové ostrůvky, které měly obohatit náš odrůdový sortiment. Vstupem do Unie se ale nejen unijní vína bezproblémově dostala na náš trh. Zpravidla díky doložkám nejvyšších výhod se sem dostala i vína zámořská. Takže můj projekt tak ztratil smysl. * Kolik vlastně dnes prodáte ročně vína? Až 1,4 milionu lahví, obrat pak činí přes sto milionů korun. * Už tušíte, jaké bude to letošní? Můj kolega říká, že každý rok je holkám devatenáct a každý rok je na Moravě dobré víno. Ale vážně, vypadá to nadějně, takže věřme. Hledáme cestu k bezalkoholickému nebo nízkoalkoholickému vínu » PROFIL Miloš Michlovský Narodil se v roce 1953 v Hustopečích. Po maturitě na Střední vinařské škole ve Valticích



absolvoval Zahradnickou fakultu Moskevské zemědělské akademie. V roce 1985 ukončil doktorské studium. Odbornou praxi vykonal ve Šlechtitelském centru Moldavského vinohradnicko-vinařského výzkumného ústavu a Výzkumném ústavu na Jaltě. Byl jedním ze zakladatelů Vědecko-výrobního sdružení Resistant. V letech 1991 až 1994 působil jako pedagog na Zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 2001 byl jmenován docentem v oboru zahradnictví. Společnost Vinselekt Michlovský založil v roce 1995. Dříve, ještě než jsme byli v Unii, jsem měl projekt, že na každém světadílu budu mít vinohrádek » Košt v západu slunce Osmapadesátiletý Miloš Michlovský patří k nejlepším vinařům v Česku. Foto: Petra Mášová, MF DNES Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno

Školky na VŠ: zájem je, peníze ne 22.8.2011

Lidové noviny strana 5 HELENA STINGLOVÁ

Regiony

Poptávka po školkách je obrovská. Kvůli nedostatku financí ale univerzity zakládají jen hlídací kroužky PRAHA Před rokem vznikla při Českém vysokém učení technickém v Praze školka Lvíčata pro děti zaměstnanců i studentů školy. Úspěšný model firemní školky se stal vzorem i pro další univerzity. Ty ale narazily, na jejich vybudování nemají dost peněz a nezlepší to zřejmě ani Dobešova novela školského zákona. „Ze záměru výstavby mateřské školky bohužel z ekonomických důvodů sešlo,“ řekla LN mluvčí Vysokého učení technického v Brně Jitka Vanýsková, jejíž škola se právě Lvíčaty chtěla inspirovat. O univerzitní školky je přitom velký zájem. Vysokoškolští pracovníci poukazují na to, že státní zařízení naprosto ignorují současnou běžnou pracovní dobu, a to nejen akademiků. Školky obvykle zavírají do páté odpolední. Rodič, který má jít od pěti na přednášku, má tak smůlu. I to je jeden z důvodů, proč by univerzity chtěly vybudovat vlastní zařízení pro malé děti. Průzkumy, které si nechaly zpracovat některé vysoké školy, velkou poptávku po školkách potvrzují. „Výsledky nás šokovaly. Ukázalo se, že kdybychom hned teď otevřeli školku, zaměstnanci a studenti by tam umístili přes dvě stě dětí,“ řekla LN mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Kateřina Brettschneiderová Loutocká. I Mendelově univerzitě ale chybí peníze. Podobné výsledky ukázaly průzkumy i na dalších školách. Sama Lvíčata, která mají kapacitu 52 dětí, hlásí plno. Předškoláky by tam navíc rády umísťovaly i ostatní pražské univerzity. „Místo ale není, zaplní ho samotné ČVUT,“ podotkla ředitelka Lvíčat Martina Hovorková. Ministr školství Josef Dobeš (VV) plánuje od nového roku podporovat firemní školky dotacemi ve výši 2000 korun na jedno dítě. Právě na avizovanou novelu školského zákona některé univerzity spoléhají. „Ta možnost získat nějaké další prostředky nás zaujala a je to také jeden z důvodů, proč bychom k založení školky chtěli přistoupit,“ řekla kvestorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Jana Janáková. Opatření, která chystá ministerstvo školství, ale nejsou podle místopředsedy Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek Martina Navrátila dostatečná. Podle něj by organizacím nejvíce pomohla možnost odepsat si školky z daní. „Je paradox, že si do daní můžete dát ledacos, luxusní automobil, luxusní motocykl, ale nedáte si tam prokazatelné náklady spojené s péčí o děti zaměstnanců,“ podivuje se Navrátil. Univerzity shánějí peníze na vybudování školek různě. ČVUT prodávala kalendáře, kde pedagožky školy pózovaly jako divoké Amazonky. Podobně chce Mendelova univerzita shromáždit peníze prodejem kalendáře s fotografiemi akademických tatínků. Místo školek jsou organizačně snazší a levnější variantou dětské kroužky, kde rodiče nechávají děti kratší dobu, třeba jen po dobu přednášky. Takové zařízení má dnes většina vysokých škol. Na plzeňské Západočeské univerzitě chtějí hlídací kroužek zapojit i do výuky. O děti se tam budou starat budoucí vychovatelé, kteří studují na pedagogické fakultě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně si zase své děti hlídají rodiče navzájem. *** Školská novela

* Ministerstvo školství plánuje od příštího roku hradit ze státního rozpočtu 60 procent nákladů na provoz firemních školek. Na jedno dítě by tak předškolní zařízení mohla dostávat asi 2000 korun měsíčně. V následujících letech by měly peníze z rozpočtu resortu pokrýt 100 procent nákladů školek. Počítá s tím Dobešova novela školského zákona. Foto popis|

Obliba bylinek v českých kuchyních roste 19.8.2011

MaM.cz

strana 0 ČTK

mam.ihned.cz

Na českých zahradách, ale i balkonech či na parapetech oken bytů podle odborníků stále přibývá záhonů a květináčů s léčivými, aromatickými a kořeninovými rostlinami. Zahrádkáři jimi nahrazují zejména zeleninu. Na mezinárodní výstavě květin Flora Olomouc to řekla předsedkyně sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých rostlin PELERO CZ a vysokoškolská pedagožka Mendelovy univerzity v Brně Blanka Kocourková. Obliba pěstování bylin na zahrádkách vzrůstá podle ní mimo jiné proto, že lidé už tolik nepěstují zeleninu a raději si ji kupují v obchodech. "Bylinky si už pěstují nejen senioři, ale i mladí lidé. Používají je zejména při přípravě jídel," uvedla Kocourková. Kvůli rostoucímu zájmu o léčivé, aromatické a kořeninové rostliny se letos pořadatelé letní etapy mezinárodní výstavy Flora Olomouc rozhodli bylinami zaplnit hlavní expozici ústředního pavilonu A. Jeho návštěvníci si mohou v pavilonu prohlédnout záplavu bazalek, třapatek, mát, heřmánku či levandulí. V bylinkové atmosféře se nese i doprovodný program. Zájemci mohou navštívit například čajovnu a stánky s prodejem bylin, čajů a koření. Od odborníků se mohou během přednášek dozvědět například charakteristiku léčivých rostlin. "Sama jsem byla překvapená, že na moji úvodní přednášku dnes přišlo téměř 30 lidí, původně jsem myslela, že na ní bude pět či šest lidí," uvedla Kocourková. Současně s výstavou Flora Olomouc se na olomouckém výstavišti konají zahradnické trhy. Obou akcí, které potrvají do neděle, se účastní na 300 vystavovatelů a prodejců.

Na festival, na rajčatovou bitvu, do zoo. Tipy na víkend 19.8.2011

tyden.cz strana 0 - zde -

Tip na víkend

Jeden z posledních prázdninových víkendů přináší spoustu zajímavých akcí. Na scénu se vrací festival Okoř, pražská zoo slaví narozeniny svých svěřenců, v Olomouci se koná tradiční Flora a v Českém ráji zase rajčatová bitva. Jeden z posledních prázdninových víkendů přináší spoustu zajímavých akcí. Na scénu se vrací festival Okoř, pražská zoo slaví narozeniny svých svěřenců, v Olomouci se koná tradiční Flora a v Českém ráji zase rajčatová bitva. Festival Okoř Po roční pauze se vrací oblíbený hudební festival Okoř. Jeho brány se otevřou tuto sobotu v jednu hodinu odpoledne. Součástí bohatého hudebního programu budou kapely Chinaski, Nightwork, Xindl X, Eddie Stoilow,



Vypsaná Fixa, Čechomor, Gipsy.cz, nebudou chybět ani Tomáš Klus nebo Debbi, která celý program ve dvě hodiny zahájí. Průvodkyní bude tradičně Šárka Kubelková. Speciálně pro děti jsou připraveny nejrůznější hry a skákací hrad. Pořadatelé zajistili kyvadlovou dopravu z Prahy a Kladna. Připraveno je i stanové městečko. Za vstupné zaplatíte 450 korun. Flora Olomouc Letní etapa mezinárodní zahradnické výstavy Flora Olomouc začala sice už ve čtvrtek, ovšem až do neděle nabízí například velkou přehlídku aromatických rostlin a bylinek, která má název Rajský dvůr a vidět (a především cítit) ji můžete v pavilonu A olomouckého výstaviště. Součástí expozice bude přednáškový a poradenský program připravený ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Relaxaci a odpočinku poslouží čajovna, v níž si budou moci návštěvníci posedět a vychutnat bylinky nejen čichem, ale i chutí. Galerie pavilonu A bude patřit floristům, kteří se zúčastnili soutěže v aranžování květin, letos na téma letní kytice. Kromě jejich výtvorů si tu můžete prohlédnout i stylizovanou expozici Hawaii s výstavou fotografií přírodních i jiných zajímavostí tichomořského souostroví. Vynechat byste neměli ani meditativní přehlídku starého japonského umění aranžování kamenů Suiseki. Areál výstaviště bude otevřen každý den mezi devátou a osmnáctou hodinou, plné vstupné je sto korun, snížené osmdesát, využít můžete i rodinné, které činí 210 korun. Oslavy v pražské zoo Dvacáté narozeniny samice hrabáče kapského Piety se spolu s křtem hrošího mláděte uskuteční o nadcházejícím víkendu v pražské zoo. Oslava narozenin Piety se bude konat v sobotu ve 14 hodin v pavilonu Africký dům za účasti textařky Gábiny Osvaldové. V neděli ve stejnou dobu pokřtí hroší mládě u venkovní expozice hrochů obojživelných moderátor Marek Eben. Hroší mládě se narodilo 8. srpna a jméno mu navrhovali čtenáři facebookového profilu Zoo Praha i serveru Blesk.cz. Na Facebooku hlasovalo zatím sedm tisíc uživatelů, vedou u nich jména Oliver, Kubík a Váleček. Oslavenkyně Pieta si pochutná na moučných červech, nejrůznější hmyzí speciality budou moci ve vzdělávacím centru zoo ochutnat i návštěvníci. Podávat se budou třeba lízátka připravená z cvrčků a larev potemníka. V sobotu mohou návštěvníci zhlédnout i speciální komentovaná krmení hmyzožravých zvířat. V neděli zoo představí ve spolupráci se sdružením Derbianus program na záchranu největší antilopy světa, antilopy Derbyho. Ve vzdělávacím centru se v 16 hodin uskuteční přednáška o aktivitách na záchranu antilop v Senegalu spojená s vernisáží výstavy s názvem Největší antilopa. Vizovické trnkobraní Známé kapely, spousta zábavy, dobré jídlo a pití, světově proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků, ale také třeba oslavy 750 let Vizovic. Takový bude čtyřiačtyřicátý ročník Vizovického trnkobraní v areálu místní likérky Rudolf Jelínek. Koná se od páteční čtvrté hodiny odpolední až do nedělního večera. Poslechnout si tu můžete třeba Anetu Lanegerovou, Buty, Nightwork, Annu K., No Name či Jiřího Schmitzera. Na místě zaplatíte za celý víkend šest set korun, za jeden den 340. Rajčatová bitva Ve Šťastné zemi v Českém ráji se bude v sobotu bojovat. Místo krve však poteče rajčatová šťáva, municí totiž budou červená rajčata. Organizátoři jsou předem velmi dobře připravení. Pro účastníky klání je přichystáno deset tun rajčat a rovná tuna protlaku. Program se zdaleka neomezí jen na řež rajskými jablíčky. Účastníky po poledni čeká také házení rajčaty na cíl nebo zápasy v kečupu. Sama bitva propukne v 16 hodin a trvat by měla hodinu. Po ní si zájemci budou moci zkusit, jak se potápí v rajském protlaku.

PPP projekty Brnu svědčí 22.8.2011

Brněnský deník strana 7 RADEK JURČÍK

Názory

jak vidí využívání partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem RADEK JURČÍK Projekty PPP, označované jako Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, představují jednu z forem uskutečnění veřejných investic a zajištění veřejných služeb. Veřejný sektor uskutečňuje své potřeby nastavením obchodních podmínek při zohlednění kritéria ekonomické výhodnosti veřejné investice. Jde většinou buď o formu klasické veřejné zakázky anebo veřejné zakázky v podobě PPP projektu či koncese na služby či stavební práce, což je čistá forma PPP projektu. Pouze v tomto případě je totiž udělené právo (koncese) kompenzováno tím, že platby soukromému sektoru hradí uživatelé koncese. Město Brno věnuje PPP projektům velkou pozornost. Magistrát ustanovil PPP komisi, která určila metodologické základy této činnosti. Komise se zabývala i případným využitím formy PPP u projektů jako jsou Anthropos – Pisárecká kotlina (vybudování centra pro rozvoj muzejní pedagogiky, dětského muzea a archeologicko-etnografického parku v návaznosti na park Anthropos), Aquacentrum Bystrc – Nad Dědinou, Multifunkční aréna Brno-Bohunice, Janáčkovo kulturní centrum, Sportovní areál Ponava a sociální bydlení, tedy startovací byty. Komise složená převážně z kvalifikovaně vybavených úředníků magistrátu nastavila podmínky, za jakých může Brno uskutečnit projekt formou PPP. K tomu je však nezbytný zájem soukromého sektoru a jeho ochota akceptovat určité ekonomické riziko, které PPP přináší. Mimo projektů v oblasti infrastruktury se v Brně a okolí uskutečňují i projekty na služby. Formou koncese se v některých městech realizuje zajištění parkování a výběr poplatku za parkování a odtah automobilů. V Brně a okolí nedávno proběhla koncesní řízení na provoz vodohospodářské infrastruktury. Podle statistik z rejstříku koncesních smluv vyplývá, že se v České republice realizovaly například koncese provozování sociálních služeb Domova pro seniory v objektu Domova důchodců Vysoké Mýto, provozování kanalizace a čističky odpadních vod pro veřejnou potřebu města Konice, provozování kanalizace pro veřejnou potřebu města Zlín. V Ústí nad Labem například provozování a komerční využití přístřešků na zastávkách městské hromadné dopravy, což může být inspirací i pro Brno a jeho městské části. Z výčtu uzavřených koncesních smluv plyne, že dodavatelé ze soukromého sektoru mají zájem investovat především do méně rizikových oblastí. Do složitějších stavebních akcí, jako jsou realizace dopravní infrastruktury, multifunkční centra či aquacentra je problémem rozložení rizik. Soukromý sektor nepřipustí, aby nesl plná rizika. V případě přílišného přenosu rizik na veřejný sektor pak už investice uskutečňovaná formou PPP nemusí být ekonomicky výhodná. Proto je jasné, že důvody pro použití PPP projektů musí být ekonomické. Foto popis| O autorovi| Autor je expert na PPP, působí na Provozně ekonomické fakultě MENDELU, [email protected] Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Názory; 07 Publikováno| Vyškovský deník; Názory; 07 Publikováno| Břeclavský deník; Názory; 07 Publikováno| Blanenský deník; Názory; 07 Publikováno| Hodonínský deník; Názory; 07 Publikováno| Znojemský deník; Názory; 07 ID| dd563aa2-ab71-43ed-8bc3-67251905d3d3

Technika hodlá oplácet, Hroši chtějí poslední skalp v extralize 20.8.2011

Brněnský deník

strana 17 (atl)

SPORT - BRNO A OKOLÍ

Brno - Minisouboj o vládce brněnského baseballu čeká o víkendu čtyři extraligové kluby z největšího moravského města. V dnešním dvojzápase od dvou a pěti odpoledne přivítají mistři a vedoucí tým soutěže Draci poslední Hrochy. Ve stejný den i čas se poprvé utká Technika s MZLU Expressem na Kraví hoře, souboj si oba soupeři zopakují i zítra v pět hodin odpoledne nahřištivKomárově.



Osmý tým soutěže Hroši mají před víkendem nelehký úkol. Alespoň jednou uspět proti šestnáctinásobným českýmmistrům. „Je to naše přání. Draci jsou poslední soupeř, kteréhojsmedosudvextralize neporazili. Budeme hrát hlavně o prestiž,“ uvedl manažer Tomáš Ovesný, jehož tým se letos pravděpodobně nevyhne baráži o udržení v nejvyššísoutěži. Šestý Express má proti brněnskému konkurentovi velkou motivaci. „Jde o protivníka, proti kterému se chceme vždy vyšvihnout. Navíc Technika je pro nás ještě větší soupeř než Draci,“ uvedla jedna z opor MZLU Radek Procházka. Vysokoškoláci, kteří se drží na třetím místě, zase touží po odplatě. „Co se týče postavení v tabulce, nám už o moc nejde. Chtěli jsme utkání odehrát v jeden den, na což Express nepřistoupil, takže je za to porazíme,“ smál se kapitán Techniky Martin Střítecký. Region| Jižní Morava

Hrobař? Ne. Vylepšuji Bělák a vedu O2 arénu 22.8.2011

Olomoucký deník strana 8 U nás doma na Olomoucku MARTIN LAŠTŮVKA

Richard Benýšek nahradil ve vedení Bestsportu Hušáka. Jeho spolupráce s miliardářem Kellnerem prý není náhodná Prostějov/Praha – Bestsport, který provozuje pražskou O2 arénu, Bělecký mlýn a Krátký film Praha. To jsou jména společností, které spojuje jméno Richarda Benýška. Ani spolupráce s miliardářem Petrem Kellnerem a jeho společností PPF není podle Benýška, který před několika týdny nahradil ve vedení Bestsportu Aleše Hušáka,náhodná. Pro média byl Benýšek, který je ve vedení dvou desítek společností, dlouho pan neznámý. Ovšem lidé, kteří navštěvují areál Běleckého mlýna nedaleko Hluchova, se sním mohou běžně potkávat. * V médiích se toho o vás lidé mnoho nedozvědí, na internetu jsem toho o vás také moc nenašel. Působíte tak trochu tajemně, je to váš záměr? Nemyslímsi to. Záleží, jaké měřítko použijete. Pravidelně komunikujeme ohledně akcí, které pořádáme na Běleckém mlýně. Z těch nejaktuálnějších věcí se lidé mohli dočíst například o koupi hotelu Na Hrázi v Telči, chystané stavbě rozhledny u Hluchova nebo o jezdeckém dni. Váš Deník je dokonce mediálním partnerem některých akcí konaných na Běleckém mlýně. V médiích se moje jméno objevilo rovněž v souvislosti se žalobou, kterou jsme podali na Regionální radu regionu soudržnosti Střední Morava s požadavkem, aby rada musela zpřístupnit podle zákona o svobodném přístupu k informacím projekty, které získaly dotace. Tajemně rozhodně nepůsobím,pokud byste přišel třeba na jezdecký den, který jsme nedávno pořádali, nebyl problém mě vidět,do konce v sedle. Nemyslím si, že kdo není vidět v novinách, působí tajemně. * Na webu je váš profil s obrázkem siluety „neznámého“ muže. Nechcete zveřejňovat vaši podobu, nebo vás o to média nežádají? Nepotřebuji být viděn v novinách za každých okolností. Zejména mi bylo jasné ze struktury otázek,jakým směrem a k jakému účelu je profil sestavován. Mým záměrem a zájmem je v klidu podnikat, a pokud možno zvyšovat hodnotu firem ve skupině OIN. V tom se jistě neliším od jiných podnikatelův České republice, kteří také nejsou vidět vnovinách a řídí úspěšný byznys. Nejsem politik, nepotřebuji měřit svoji úspěšnost podle počtu uveřejněných fotografií a článků. * V jakých oblastech vlastně podnikáte? Pokud vím, je ten rozsah poměrně široký. Od Běleckého mlýna přes média a nově třeba po Bestsport, který provozuje pražskou O2 arénu. Firmy ve skupině OIN se věnují podnikání ve finančních službách, zemědělství a správě realit. Mám oprávnění vést například dražby a konkurzy a jsem rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Podařilo se nám postavit na nohy třeba Krátký film Praha. Platí ale zásada, že všechny aktivity musí být postaveny reálně, tedy aby na sebe vydělaly. Ve společnosti Bestsport působím v pozici krizového manažera, takže to je úplně jiná role než vlastnická.

* S jakým cílem jste vstupoval do projektu Běleckého mlýna? Je to místo, které mě oslovilo dávno předtím, než jsem měl možnost ho koupit. Je to v podstatě splnění mého snu, který je ale dnes zajímavým podnikatelským záměrem. Rád konstatuji, že se podnikání na Běleckém mlýně rozvíjí a splácí vložené prostředky. * Jaké jsou vaše další plány s Běleckým mlýnem? Pokud se na koupi a provoz Běleckého mlýna díváte jako na podnikatelský záměr, pak je jasné, že musíte přicházet stále s něčím novým, protože konkurence nespí. Naším zájmem je přitáhnout na toto krásné místo lidi a ukázat jim, že zde mohou trávit čas podle toho, jak chtějí. Atomu musí odpovídat i naše nabídka. Pravidelně pořádáme hudební festivaly, tematicky zaměřené víkendové akce. V areálu je zoo koutek, rybníky, je zde možnost ustájit koně nebo se na koni projet, protože v místní části Zámeček provozujeme jezdecký areál. Vybudovali jsme také pálenici, v blízkosti Běleckého mlýna je zřízená obora s chovem jelena Dybowského, ve výstavbě jsou naučné stezky a připravuje se stavba devatenácti metrové rozhledny, která bude zmenšenou kopií původní rozhledny z Velkého Kosíře. Plánujeme také dále rozšířit ubytovací kapacity. * Působil jste v Přerovských strojírnách, Českomoravské družstevní spořitelně nebo jste vstoupil do nezdařilého projektu PPF s periodikem Naše adresa. Vždy se ale jednalo o jakousi konečnou fázi těchto subjektů. V jednom z komentářů u článku, který se týkal zmíněných společností, vás označili za hrobaře. Co si myslíte o tomto označení? S tímto označením kategoricky nesouhlasím. Angažmá v Přerovských strojírnách nelze srovnávat s koupí Naší adresy. Jde o úplně jiné projekty v jiné fázi. Na koupi firmy v jakékoliv její fázi přece můžete pohlížet i jako na obchodní příležitost. A označení hrobník je směšné. Pokud bych byl hrobník, tak třeba Krátký film Praha už neexistuje. Kupoval jsem ho za necelé dva miliony korun v okamžiku, kdy měl zápornou hodnotu a jako u jedné z mála firem v České republice se u něho podařilo dosáhnout vyrovnání s věřiteli a dnes funguje. Samozřejmě ve velikosti, která odpovídá jeho postavení na trhu. Abylo to proto, že jsem věřil v jeho potenciál, že má šanci uspět. Napsat o někom, že je hrobař, je podstatně jednodušší než napsat, že trpělivě pracuje. Takže soudy a útoky médií beru tak, jak přijdou a jaké jsou. Snažím se proti nim bojovat, když to ohrožuje obchodní vazby, ale česká legislativa je téměř neúčinná. * Jak jste se vůbec k možnosti odkoupení Krátkého filmu Praha dostal? Byla to okamžitá příležitost na trhu. Ale samozřejmě v tom byla i jistá nostalgie, protože na animovaných filmech například z produkce studia Bratři v triku jsem vyrůstal. * Vznikají dnes ve společnosti ještě nějaké filmy? Samozřejmě, dělají se dokumenty. Před krizí se točila hromada filmů, podíleli jsme se třeba na Fim fárech či filmu Na půdě. Točili jsme seriály pro Japonsko i Spojené státy. Krize se oboru dotkla, ale firma vydělává, jinak bych to nedělal. * Kolik zaměstnává Krátký film lidí? Struktura se změnila, jde o soukromou firmu. Pokud měl za socialismu Krátký film zhruba šest tisíc zaměstnanců, tak dnes je jich deset. * Krátký film Praha má sídlo možná trochu paradoxně v Olomouci. Jediným akcionářem společnosti s několikamilionovým kapitálem je Krátký film produkční, jehož jste jednatelem, s kapitálem necelého milionu. Proč tak známou organizaci vlastní na první pohled mnohem slabší společnost? Sídlo v Olomouci není paradox, protože podle zákona musí společnost sídlit tam, kde je vlastník. To, že menší či slabší firma vlastní větší, je docela běžné a nevidím na tom nic zvláštního. Dlouho ta menší byla v lepší finanční kondici. Se známostí firmy to přece nemá nic společného. Kdybych si chtěl rýpnout, tak Slavia Praha je hodně známá značka a dlouho se nevědělo, kdo ji vlastní. Vpřípadě Krátkého filmu Praha je vlastnická struktura jasná. * S Kellnerovou společností PPF je spojena i vaše nová pozice v čele Bestsportu. Jak jste se k tomu dostal? Oslovil mě Sokol, kterýmě nominoval do představenstva Bestsportu. Myslím si, že je to proto, že



dlouhodobě úspěšně podnikám, rozvíjím svůj soukromý byznys a umím řídit firmy v krizi. Jako krizový manažer mám dvacetiletou praxi a takových lidí zase tolik není. * Co vlastně vaše nová funkce i s ohledem na problémy Sazky obnáší? Krizové řízení. Věřitelé rozhodli, že předloží návrh reorganizace, tedy jak vyřeší úpadek společnosti. Mají na to podle zákona lhůtu sto dvacet dní, která běží od schůze věřitelů konané koncem června. Mý mú kolem je optimalizovat chod společnosti v těchto těžkých časech. Sledovat náklady a výnosy, kontrolovat obchodní případy, narovnávat obchodní vazby, zajistit, aby se v aréně konalo dost akcí. Apak provést plán věřitelů na reorganizaci. * Můžete nějakým způsobem ovlivnit využití do nedávné doby neznámých prostor O2 arény? Pokud máte na mysli VIP prostory označované jako Hušákovy, tak jsou nedílnou součástí arény a mohou sloužit jako reprezentativní prostory, například pro obchodní jednání. * Je podle vás hala schopná si na sebe vydělat, jak to chcete po svých společnostech? Je schopná se uživit, to je zřejmé. Jinak bychom to nedělali. Problémem jsou obrovské závazky. Cílové číslo je zisk sto milionů před odpisy, které jsou vysoké. Nějaké věci se ale musí změnit. Bylo tu zaměstnáno sedmdesát osm lidí, to jsme snížili o pětinu, cílový stav je polovina. Musí se také zvýšit počet akcí. Loni jich tady bylo šedesát osm, v červenci a srpnu byly prázdniny, takže vycházely téměř dvě akce na týden. Chceme hodně podpořit i firemní mítinky. Jsou firmy, které svolávají tisíce lidí, na to je hala ideální, navíc má výbornou dostupnost. * Vypadá to, že spolupráce s miliardářem Petrem Kellnerem už není náhodná. Je to tak? Náhoda to není, ale pokud si myslíte, že mne zve na pivo, tak to tak rozhodně není. * Na olomoucké adrese, kde sídlí vaše společnost OIN, sídlí i několik dalších společností, které s OIN souvisí. Třeba v případě Kappa, Gama, Alfa nebo Delta to vypadá, že chcete dát dohromady řeckou abecedu. Některé společnosti mají i společné datum vzniku. S jakým záměrem tyto společnosti vznikly? Označení řeckými písmeny znamená sounáležitost se skupinou OIN. Každá z těchto firem je nositelkou podnikatelské aktivity. Některým název zůstane, jiné přejmenujeme, aby z obchodního jména bylo zjevné podnikatelské zaměření. *** Richard Benýšek Richard Benýšek – 44 let. Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. V ekonomických pozicích působil ve společnostech Vojenské lázeňské a rekreační zařízení, Lachema, Dopravní stavby holding (nyní Skanska) v Olomouci. Odtud přešel jako finanční ředitel do společnosti Přerovské strojírny, kde se později stal generálním ředitelem. Mimo jiné působil jako nucený správce Českomoravské družstevní spořitelny, je v seznamu konkurzních správců. Patří mezi rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR. Chová českého teplokrevníka. Je ženatý a má tři dcery. Jeho bratr Ladislav, hokejový obránce z Olomouce, hrál v NHL a má dvě zlaté medaile z mistrovství světa. (mal) Foto popis| PŘED O2 ARÉNOU. Richard Benýšek před několika týdny nahradil ve vedení Bestsportu Aleše Hušáka. Ve společnosti teď působí jako krizový manažer. Foto autor| Foto: Deník/Michal Bílek O autorovi| MARTIN LAŠTŮVKA, www.olomouckydenik.cz Region| Střední Morava

Vosy útočí. Léto jim letos přeje 23.8.2011

Lidové noviny strana 6 Brno a Jižní morava MILOŠ ŠENKÝŘ, JIŘINA VESELÁ

Vos přibylo, mají jiný jed a jsou odolnější na chemikálie, potvrzují odborníci. Nyní s nimi mají plné ruce práce.

BRNO Bodla mě vosa, tak jsem ležel v nemocnici. Tak budou své letošní prázdniny líčit desítky školáků z jižní Moravy. Vosy se přemnožily a jsou agresivní. Potvrzují to nejen statistiky nemocnic, ale i hasičů a dezinsekčních firem. Jen hasiči hlásí několik výjezdů denně. „A to jezdíme jen tam, kde hrozí kvůli vosám bezprostřední nebezpečí lidem, zejména dětem a starším nebo nemocným,“ podotýká jihomoravský mluvčí hasičů Jaroslav Haid. Pokud o takový případ nejde, nezasahují a odkážou na odborné firmy. „Snažíme se to zjistit už při přijímání hlášení, ale naši pomoc nelze zneužívat,“ dodal. Vysokou ohroženost rizikových skupin potvrzují i z nemocnic. „Je to těžké přesně vyčíslit a porovnat s minulými roky, ale počet případů pobodání vosou je letos opravdu poměrně vysoký. Každý týden musí být hospitalizováno až pět dětí kvůli alergické reakci, ambulantně jsou jich ošetřeny v poslední době desítky týdně,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová. Jen za neděli například vyhledalo ošetření pět malých pacientů. Letošek je pro vosy příhodný Pokud netrpí alergií na vosí jed, rodiče potomky dovedou pro jistotu tehdy, když vosa bodne žihadlo do citlivých míst, jako je jazyk, krk či oko. Pokud je to možné, dítě s léky na zmírnění otoku může domů, i tak je ale nutné ho po 24 hodin sledovat, zda se jeho stav nezhoršuje. Entomoložka Marie Borkovcová z Mendelovy univerzity v Brně připomíná, že každý rok se na populaci hmyzu projevuje jinak. „Tenhle je pro vosy příhodný,“ říká rovnou. Zatímco oplodněné královny už hledají nové útočiště, „bezprizorní“ dělnice se pohybují například po odpadcích a dalších místech, což v důsledku mění účinek jedu. „Z údajů z terénu zatím nevyplývá, že by se letos vosy přemnožily. Ale je fakt, že právě nyní je období, kdy má blanokřídlý hmyz, kam vosy také náleží, nejpočetnější kolonie,“ podotkl entomolog Tomáš Kuras. To, že je vos extrémně mnoho, může být klam – lidé sklízejí ovoce, které vosy láká, a nad plnými košíky či obsypanými stromy se to hemží černožlutými tělíčky. „Právě vyrážím na pátý zásah dnešního dne,“ hlásil včera v poledne Radomír Kopr z brněnské dezinsekční firmy, který mimo jiné pomáhá s likvidací vos a jejich hnízd. „Je jich výrazně víc než loni, ale je to srovnatelné s předloňskem, kdy byly taky přemnožené,“ dodává. Důvodem je podle něho počasí i úroda. „Na čem se ale s kolegy shodujeme, je to, že vosy začínají být odolnější proti chemikáliím,“ dodal. Společnosti zaměřené na likvidaci hmyzu přitom obvykle dávají na zákrok záruku. Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Předpovědi počasí sleduji každý den 23.8.2011

Vyškovský deník strana 4 MARKÉTA FORRÓ

Vyškovsko/seriály

Ředitel a prokurista společností Vyteza a Vyškovské služby Michal Koutník připravuje novou koncepci Vyškovských služeb. Říká: Vyškov - Už několik let šéfuje Vyteze, která zásobuje vyškovské domácnosti teplem. Pět měsíců stojí také v čele Vyškovských služeb, které v nejbližší době čekají výrazné změny. „Nejhorší na tom je rozvrhnout si čas tak, abych v obou firmách byl ve chvíli, kdy jsou tam i ostatní lidé, se kterými potřebuji něco projednat,“ říká ředitel a prokurista Vytezy a Vyškovských služeb Michal Koutník, který se představuje v dalším díle pravidelného seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Osobnost Vyškovska. * Vyškovské služby čekají v následujících několika měsících velké změny, město se totiž rozhoduje, co jim ponechá v kompetenci. Můžete naznačit, jaká bude nejbližší budoucnost firmy? Na konkrétní odpověď je teď ještě moc brzy. Napřed totiž musíme vše projednat s valnou hromadou společnosti, do té doby je předčasné dělat nějaké závěry. Každopádně nečekám, že se na první schůzi schválí konkrétní koncepce. Spíš si myslím, že to bude otázkou několika setkání, protože je to tak významná událost, že to bude určitě podléhat delší diskuzi. * Zároveň s Vyškovskými službami řídíte také Vytezu, kde už jste několik let. Jak se vám daří zvládat dvě takové na čas i energii náročné práce?



Nejsem profesně nějak úzce zaměřený, takže se všechno postupně učím zvládat za chodu. Ale jsem zvyklý se učit celý život. Předtím jsem dělal v úplně odlišné branži, takže pro mě není zase tak složité se takříkajíc přepínat mezi firmam i podle toho, co je potřeba řešit. * Jsou si tyto firmy něčím podobné? Podobnost je v tom, že obě jsou městské společnosti a obchodní společnosti, jinak spolu příliš společného nemají. Vyteza vyrábí a distribuuje energie, tepelnou i elektrickou, a spravuje a udržuje bytový fond soukromých vlastníků. Vyškovské služby mají primárně za cíl údržbu veřejné zeleně, silnic a chodníků, veřejného osvětlení. * Kdybyste se měl rozhodnout, která firma teď podle vás potřebuje víc času? Laika možná napadne, že Vyškovské služby, a to právě kvůli těm změnám, které jsou na programu. Ale i Vyteza, ačkoli je už zaběhnutá a funguje, potřebuje spoustu času. Vyteza kromě své běžné činnosti pořád prochází nějakou modernizací a to vyžaduje také spoustu energie. Nemůžeme ji nechat zakrnět, spokojit se s tím, že funguje, a přestat ji rozvíjet. * Takže jsou na tom obě firmy zhruba stejně, co se týká časové náročnosti? Přece jen vedou Vyškovské služby, protože ten problém je tam charakterově jiný. Ve Vyteze jde o rozvíjení a zdokonalování fungující společnosti, kdežto Vyškovské služby jsou společnost, která je teprve na začátku. * Když si vzpomenete na své začátky ve Vyteze, jak se od té doby společnost proměnila? Když jsem v roce 2004 nastoupil, nebyla v dobré situaci a kondici. Měla spoustu zaměstnanců, zabývala se spoustou činností, ale bez odpovídajícího hospodářského výsledku. Společnost tak prošla restrukturalizací, kterou jsme završili přestěhováním do ulice Na Hraničkách a změnou jména firmy. Dnes už je kompletně dokončená modernizace sídlištních kotelen a venkovních rozvodů. * Co je tedy před vámi za práci? Letos jsme nakročili do druhé fáze obnovy teplárenské technologie. Vroce 1997 to začalo Na Hraničkách přeměnou parovodních kotlů na teplovodní, které už byly za hranicí životnosti a málo účinné, teď už jsme začali právě druhé kolo. Takže před námi je ještě dost práce. * V současné situaci, kdy lidé neustále šetří, se logicky nabízí také otázka na cenu tepla. Jak je to ve Vyteze se zdražováním? Na tuhle otázku už jsem několikrát odpovídal i lidem, a vždycky odpovídám stejně. Vlastník, tedy město Vyškov, po nás nechce zisk, který bychom mu měli odvádět. On chce vyrovnané hospodaření při zachování nejnižší možné ceně tepla. Co vyděláme z prodeje elektrické energie, o to snižujeme cenu tepelné energie. Naletošek jsme zlevnili. Jenže jestliže cena ropy stoupne z osmdesáti na sto dvacet dolarů za barel, se zhruba půlročním zpožděním se stejně zvedne i cena zemního plynu, která je samozřejmě pro nás podstatná. * Liší se nějak cena zemního plynu pro domácnosti a firmy? Ano. Kdokoli, kdo není domácnost, tak dostává cenu plynu podle aktuálních tržních cen, takže tady třeba před třemi lety došlo k atypické situaci, kdy domácnosti měly jeden měsíc nižší cenu než velkoodběratelé. Cena plynu pro domácnost reaguje na změny tržních cen pomaleji. Jenže to nikoho nezajímá, protože lidé vidí tu svoji cenu a samozřejmě by ji chtěli ještě levnější. Jenže my jsme na ceně zemního plynu stoprocentně závislí a jakou dostaneme, takovou pak dáváme zákazníkům. * Ve Vyškově řídíte firmy, které každodenně ovlivňují život místních obyvatel. Bydlíte přitom v Brně, kde jste v opačné situaci, o teplo, energii i chodníky se stará někdo jiný. Můžete v tomto ohledu nějak srovnat Brno a Vyškov? Ve Vyškově máme určitě nižší cenu tepla a řekl bych, že technicky jsme na tom také o něco málo lépe, protože Brno ještě není s modernizací vytápění sídlišť tak daleko. Na druhou stranu, celá naše firma tady je jako jedna výtopna na sídlišti v Brně, takže tohle se těžko porovnává. Ale základní podmínky jsou stejné.

* A co se týká třeba veřejné zeleně? Té si od letoška určitě víc všímám, takže to srovnat můžu a myslím si, že ve Vyškově je opravdu výrazně lépe zvládnutá. Od sečení trávníků po výzdobu na náměstí, myslím si, že Vyškov je na první pohled opravdu hezčí. Zeleň, veřejné osvětlení a v zimě chodníky a silnice, to je to, co je nejvíc vidět, čeho si lidé nejvíc všímají. * Údržba chodníků i sečení trávy, to všechno hodně závisí na počasí. Jak často sledujete předpovědi? Každý den, jinak se to nedá. Je to opravdu hodně ovlivněné počasím, když hodně prší, nemůžeme třeba sekat trávníky a musíme čekat třeba týden. Jenže po dešti ta tráva samozřejmě roste zase víc. A pokud jde o údržbu silnic v zimě, tam jsme samozřejmě počasím limitovaní úplně. Když meteorologové předpovídají sněžení, musíme být v pohotovosti. Michal Koutník b je mu 41 let b bydlí v Brně b je ženatý, má dvě děti b vystudoval provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně b v současnosti pracuje jako ředitel a prokurista Vytezy a Vyškovských služeb b má rád cyklistiku a lyžování Foto popis| V ČELE DVOU FIREM. Michal Koutník vede dvě městské společnosti. Vytezu převzal v roce 2004, ve Vyškovských službách je teprve pět měsíců. Za náročnou prací dojíždí z Brna. Foto autor| Foto: Deník/Markéta Forró Region| Jižní Morava

Studium: TECHNICKÉ ZNALECTVÍ A LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ 23.8.2011

opojisteni.cz strana 0 MENDELU

Vzdělávání

23.8.2011 V říjnu 2011 začíná již 8. běh specializovaného studia "Technické znalectví a likvidace pojistných událostí", který pořádá Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně... Dne 21. října 2011 začíná již 8. běh specializovaného studia "Technické znalectví a likvidace pojistných událostí", který pořádá Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Českou komorou samostatných likvidátorů pojistných událostí. CÍL studia Komplexní příprava specialistů pro výkon činnosti znalce v technickém oboru a/nebo pro výkon činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Absolventi získají potřebné znalosti také pro výkon profese odhadce majetku. Odborná kvalifikace absolventa je prokázána získáním vysoké úrovně profesní erudice, schopností efektivního získávání a zpracování informací, používáním progresivních analytických a syntetických metod řešení, garancí vysokého stupně ochrany důvěrných informací a schopností dalšího trvalého vzdělávání a rozvoje odbornosti. Forma studia Studium je čtyřsemestrální (říjen 2011 – červen 2013) a probíhá kombinovanou formou. Studium je členěno na bloky přímé výuky formou přednášek, seminárních cvičení a konzultací a na část samostudia. Součástí studia je vypracování závěrečné práce dle individuálního zadání. Semestrální hodinová dotace přímé výuky činí 50 hodin rozdělených po 6,25 hodinách. Celková dotace studia (výuka, konzultace k ZP, závěrečná zkouška) je 200 hodin. Výuka probíhá 1x za 14 dní, a to vždy v pátek. VÝSTUP Studium je ukončeno závěrečnou komisionální zkouškou. Úspěšní absolventi získají osvědčení oabsolvování specializačního studia celoživotního vzdělávání v souladu s § 60 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb. Specializační studium plní podmínky stanovené MF dle zákona č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Absolventi obdrží rovněž Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné způsobilosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Plné znění zprávy


Absolventi získají vědomosti a praktické dovednosti nutné pro výkon činností: 1. Odhadců podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, pro obor oceňování majetku (vázaná živnost pro výkon činnosti odhadce, případně jako zaměstnanci společností zabývajících se činností oceňování majetku) pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek a podnik, dle Přílohy č. 2 tohoto zákona. Požadovaná odborná, a jiná zvláštní způsobilost podle § 24 je mj.: · vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu (§ 60 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách, ve znění zákona č. 147/2001 Sb.) v rozsahu nejméně 4 semestrů zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie. 2. Znalců, jmenovaných podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací podle druhu majetku dle členění resortu ministerstva spravedlnosti · znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo z jeho pověření předseda krajského soudu z občanů ČR, kteří mají mimo jiné potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost. 3.

Expertů pro posuzování, jako živnost nebo jako zaměstnanci expertní – poradenské společnosti.

4. Samostatných likvidátorů pojistných událostí dle podmínek stanovených MF dle zákona č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. – jako OSVČ nebo jako zaměstnanci expertní – poradenské společnosti. Absolventi obdrží Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné způsobilosti samostatného likvidátora pojistných událostí. Důležité upozornění: Absolvování studia nezakládá právní nárok na jmenování znalcem. Jmenování je výlučně v kompetenci ministra spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu podle místa bydliště ve smyslu zákona č. 36/1967Sb., a prováděcí vyhlášky č. 37/1967 Sb., a ve znění dalších předpisů. Metody výuky Při výuce je vedle standardních výukových metod, přednášek, odborných seminářů a praktických cvičení, užito i simulačních metod problémově orientované výuky, řešení případových studií, modelování, znalecké rekonstrukce, využití strukturovaných informačních systémů, geografických informačních systémů, specializovaných softwarových produktů a praktického procvičování užití speciálních dokumentačních a analytických metod. Personální zabezpečení výuky Na výuce se podílejí specialisté jednotlivých oborů, vysokoškolští učitelé (profesoři, docenti, odborní asistenti), vědečtí pracovníci, soudní znalci a experti, mající zahraniční teoretické i praktické zkušenosti, jakož i tvůrci souvisejících legislativních a normativních předpisů. OBSAH STUDIA Soudní inženýrství, pojem a právní úprava znalecké činnosti, prvotní znalecké úkony, podíl znalce při zajištění důkazů, znalecký posudek, výpočty ve znaleckém posudku, metody soudně znalecké analýzy,

aplikace předpisů v technickém znalectví, názvosloví vad a poruch, odměny a náhrady nákladů při znalecké činnosti, řízení a kontrola znalecké činnosti, praxe znalecké činnosti, úvod do metodiky oceňování majetku, oceňování movitého a nemovitého majetku, úvod do oceňování podniků a nehmotného majetku, znalecké stanovení výše majetkové újmy, specifika likvidace pojistných událostí, likvidace škod na motorových vozidlech, základy účetnictví, základy psychologie, schopnosti a dovednosti znalce. Cena specializačního studia 32 990,- Kč - základní cena (cena neobsahuje DPH – pořadatel studia není plátce DPH) 30 490,- Kč - pro členy ČAP, ACPM a KSZ 29 990,- Kč - pro členy a spolupracovníky ČKSLPU 25 990,- Kč - pro studenty českých vyšších odborných a vysokých škol (účastníkům je umožněna platba ve 4 splátkách, a to vždy před zahájením daného semestru) Podmínky PŘIJETÍ DO studia ukončené nejméně středoškolské vzdělání s maturitou zaplacení ceny studia PŘIHLÁŠKY KE STUDIU Přihlášku najdete na webových stránkách Mendelovy univerzity v Brně - Institut celoživotního vzdělávání nebo na stránkách České komory samostatných likvidátorů pojistných událostí. Další informace včetně přihlášek o tomto specializačním studiu naleznete na webových stránkách Mendelovy univerzity v Brně, Institut celoživotního vzdělávání http://www.icv.mendelu.cz/cz/czv/dl_kurzy/technicke_znalectvi nebo na webové adrese pořadatele studia http://www.ckslpu.com/prihlaska_ke_studiu_TZ_a_LPU.pdf. KONTAKTY



Institut celoživotního vzdělávání MENDELU v Brně Ida Piperisová., tel.: 545 135 218, e-mail: [email protected] nebo Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí (ČKSLPU) Petr Nauš, tel.: 545 132 359, e-mail: [email protected]

Ministerstvo: Závory k hradu zůstanou 24.8.2011

Blanenský deník strana 3 VLADĚNA ŠEBELOVÁ

Blanenské léto

Překážky na cestě k Novému hradu budou dál. Ministerstvo dopravy nyní případ znovu vrátilo na stůl krajským úředníkům. Olomučany – K Novému hradu se jeho majitel Robert Kraft jen tak lehce nedostane. Přístupu k památce stále zamezuje závora, kterou cestu k hradu zatarasila Mendelova univerzita. Rozhodnutí Krajského úřadu v Brně z letošního března, aby lesníci překážky odstranili, před nedávnem zrušilo ministerstvo dopravy. Do doby, než o nich znovu rozhodne odbor dopravy krajského úřadu. „Rozhodnutí krajského úřadu, kterým byla Mendelově univerzitě v Brně stanovena lhůta pro odstranění závory, kamenů a kmene stromu z příjezdové cesty na Nový hrad, se ruší a vrací k novému projednání odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje,“ uvedl v rozhodnutí Josef Kubovský, ředitel odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy. Podle něj totiž kraj nedostatečně zvážil, o odstranění jaké překážky Kraft vlastně žádá. A místo kamenů a kmene, které zatarasují cestu, přikázal lesníkům navíc odstranit závory na cestách. „Za pevnou překážku, o jejíž odstranění usiluje, žadatel označil jen kameny a ležící kmen stromu na přístupové cestě k hradu. Z obsahu žádosti vůbec nevyplývá, že se domáhá odstranění závor na dalších cestách. Kraj tedy o odstranění závor rozhodl nad rámec žádosti,“ stojí ve spisu ministerstva dopravy. Spor o odstranění překážek mezi Mendelovou univerzitou a Kraftem se táhne už několik let. Loni lesníky vyzvala k odstranění překážek obec Olomučany. Lesáci výzvu nevyslyšeli. Z důvodu složitosti případu předalo vedení Olomučan štafetu krajskému úřadu. „Ten vyzval Mendelovu univerzitu, pod kterou patří školní lesní podnik, aby závory, kameny i pařez z cesty odstranila. Podle zákona o silnicích totiž nikdo nesmí pevné překážky umístit na cestu bez povolení silničního správního úřadu,“ zdůvodnil březnový verdikt krajského úřadu mluvčí Jiří Klement. Toho, že kraj znovu rozhodne ve prospěch pána hradu, se zástupci Mendelovy univerzity nebojí. „Naším nadřízeným orgánem je ministerstvo, a ne kraj. Krajští úředníci překročili svoje kompetence, když rozhodli o odstranění překážek. Teď potvrdilo i ministerstvo dopravy, že se jedná o lesní cesty. Na krajském úřadu nyní pouze je, aby nás i pana Krafta s tímto rozhodnutím seznámil,“ míní mluvčí Mendelovy univerzity Kateřina L. Brettschneiderová. Že krajský úřad znovu rozhodne tak, že překážky musejí být odstraněny, naopak věří právní zástupkyně hradního pána Gabriela Polesná. „Ministerstvo dopravy vrátilo věc krajskému úřadu, který už jednou rozhodl v náš prospěch. Nyní proto od něj očekáváme totéž,“ uvedla Polesná. O tom, co s překážkami, se pracovníci univerzity a majitel Nového hradu nemůžou domluvit už dlouhá léta. Hradní pán Robert Kraft tvrdí, že mu Mendelova univerzita brání v přístupu na hrad, který se snaží opravit. „Kvůli překážkám ve stavbě nemůžeme pokračovat. Hrad přitom může skončit v havarijním stavu,“ řekl už dříve Kraft. Lesáci zase zdůrazňují, že závory mají v přírodě zabránit vzniku černých skládek a vjezdu motorkářů či čtyřkolkářů. „Musíme chránit naše lesy. Navíc posledních několik set metrů k hradu vede nezpevněná cesta přírodní rezervací,“ podotkla mluvčí univerzity. Nyní záleží na novém rozhodnutí kraje, jak se k problému postaví. *** „Naším nadřízeným orgánem je ministerstvo, a ne kraj. Krajští úředníci překročili svoje kompetence, když rozhodli o odstranění překážek. Nyní to potvrdilo ministerstvo.“ Kateřina L. Brettschneiderová, mluvčí Mendelovy univerzity

Region| Jižní Morava

Odbornice: kdo chce zdravě žít, měl by přemýšlet 28.8.2011

denik.cz strana 0 Karel Janeček

Z domova

Bruntál – Mezi nejrizikovější potraviny patří maso, tvrdí studentka Vendula Kerpčarová z Bruntálu, studentka a odbornice na technologii potravin. " Technologii potravin se studentka věnuje na brněnské Mendelově univerzitě. To znamená, že v Bruntále vyrůstá odbornice na tuto veledůležitou problematiku. Studentka je schopna, narozdíl od některých jiných nakupujících už mezi regály prodejen schopna rozeznat, zda se jedná o zdravou či nezdravou potravinu. A nejen to. Dvakrát sleduj, jednou kupuj Řada lidí, zejména těch starších raději sáhne ze zvyku po levnější, nezdravé potravině. I když je zdravá potravina dražší, měli by si kupující uvědomit, že jde o jejich zdraví. „Raději sníst méně dražších, zdravých potravin, než naopak. Zdraví má člověk přece jen jedno,“ řekla Vendula Kerpčarová. Důležité je také číst etikety, z nichž se zákazník dozví, co vlastně kupuje. Na obalu každé potraviny je napsané, při jaké teplotě se má co skladovat. Proto je nutné si údaje přečíst, i když jsou často vepsány na obal malým písmem. „Osobně byl se nebála třeba takzvaných éček. Jsou to státem schválené přídavné látky, a škodlivé rozhodně nejsou,“ uvedla Kerpčarová. Také si při nakupování ráda vybírá podle značek, zárukou jisté kvality je určitě označení výrobku logem Klasa, která je zárukou české kvality. Jedná se o kontrolované potraviny, vyrobené výhradně z českých surovin. „Není to však pouze o tom. S potravinami je nutné zacházet správně, abychom se vyvarovali onemocnění způsobené rozmnožením nežádoucích mikroorganizmů,“ varovala Vendula Kerpčarová. V mase číhají bakterie Nebezpečná je například kampylobakterióza, podobná salmonelóze, která číhá na člověka třeba na obyčejném kuchyňském prkénku. Stačí na prkénku nakrájet drůbeží maso, a poté třeba zeleninu, a je zle. „Může dojít k nákaze, již provází zvracení, průjmy a křeče a hrozí zejména v letním období. Nakazit se lze z drůbežího masa nebo i z obyčejného prkénka,“ prohlásila studentka Kerpčarová. Prkénka je třeba mít v kuchyni nejméně dvě, jedno na maso a druhé na zeleninu, jinak napomáháme nákaze sami. Také je nutné udržovat kuchyňské zařízení v naprosté čistotě. „Lepší je nechat nádobí okapat než jej utírat špinavou utěrkou,“ uvedla Kerpčarová. Sama doma nabádá rodiče, aby pravidla zdravého vaření, stravování a nakupování dodržovali. Pokud například grilujeme, maso se musí pořádně propéct, než si na něm začneme pochutnávat. Od koupě masa by nás měla v obchodě odradit už jeho barva a vzhled. „Osobně se o zdravý způsob života snažím. Zatím mi to jde. Dám si třeba i hamburger, avšak raději vepřový, než drůbeží. Dávám přednost kečupu před tatarkou. Tak omezuji možnosti nákazy. A o zdraví, o to mi jde v první řadě,“ doplnila studentka. Tatarka je zejména v létě silně náchylná je zkažení a její kvalitou si nemůže být jistý vůbec nikdo."

Drakům stačí výhra k prvnímu místu Plné znění zprávy


27.8.2011

Brněnský deník strana 18 Sport - Brno a okolí TOMÁŠ VALAŠKOVČÁK

Brno - Jen zakolísání v posledních třech duelech může připravit baseballisty Draků o vítězství v základní části extraligy. Šestnáctinásobní mistři mají před posledními víkendovými souboji těsný náskok před druhou Kotlářkou. Fatálního nezdaru se ale nebojí. Vždyť v dosavadní části sezony prohráli pouze necelou čtvrtinu svých zápasů. „Teoreticky ještě můžeme skončit až druzí, ale stačí nám pouze jednou uspět. A to chceme hned v prvním zápase,“ hlásil trenér Draků Arnošt Nesňal. Proti nim se postaví městský konkurent Technika, která už má jistou třetí příčku. „Jindy jde o velké baseballové derby, ale když už je situace téměř rozhodnutá, trochu se otupí soutěživost,“ doplnil Nesňal, pro kterého je zisk už sedmnáctého titulu jediný možný úspěch. Dva souboje s vysokoškoláky startují dnes od jedné a čtyř hodin odpoledne na Kraví hoře. Zítra Draci dokončí soutěž domácím duelem s Hrochy od pěti hodin odpoledne. A právě zatím poslední celek tabulky chce využít konfrontace k vylepšení osmé příčky. „Zatímco Drakům už pravděpodobně o nic nepůjde, my jsme v opačné pozici. Pokusíme se uspět a přeskočit Olomouc,“ plánoval manažer brněnských Hrochů Tomáš Ovesný. Jeho tým po konci základní části čeká devítikolová skupina o páté až osmé místo. Poslední dva celky poté hrají baráž o udržení v soutěži. Hroši přitom před víkendem ztrácí na šestý Express propastných sedm vítězství. „Pravděpodobnost, že se vyhneme baráži, je proto už velice malá,“ doplnil Ovesný, podle kterého jeho mužstvo doplatilo na absenci zahraničních hráčů. Vyloučit jen teoretickou šanci na účast v bojích o udržení v soutěži chce co nejdříve brněnský Express. První možnost má zítra od pěti hodin odpoledne na stadionu konkurentů Techniky. „V základní části jsme měli větší očekávání než dosavadní šesté místo,“ řekl dlouhodobě zraněný Radek Procházka, který tak jen vypomáhá trénovat klub z Mendelovy univerzity. závěrečné kolo extraligy ZÁPASY BRNĚNSKÝCH BASEBALLOVÝCH TÝMŮ: b Sobota 13.00 a 16.00: Technika Brno Draci Brno b Neděle 17.00: Draci Brno - Hroši Brno, Technika Brno - Express Brno TABULKA: tým záp. vít. por. %úsp. 1. Draci Brno 32 25 7 78,1 2. Kotlářka 34 24 10 70,6 3. Technika Brno 32 21 11 65,6 4. Eagles Praha 34 20 14 58,8 5. Arrows Ostr. 34 16 18 48,5 6. Express Brno 34 14 20 41,2 7. Skokani Olom. 34 7 27 21,2 8. Hroši Brno 34 7 27 21,2 Region| Jižní Morava

Projekt Sbírej tonery 29.8.2011 18:00

ČT 1

strana

Lenka SOLANSKÁ, moderátorka -------------------Za běžných okolností jsou náplně do tiskáren, takzvané tonery, nebezpečným odpadem. Když je ale místo do koše hodíte do speciálního boxu, ulehčíte tak životnímu prostředí a ještě přispějete na dobrou věc. Celorepubliková akce Sbírej toner má nejpilnější sběrače právě na jižní Moravě.

Eliška BUČINOVÁ, redaktorka -------------------Bez tiskáren a kopírek se dnes už neobejde žádná firma, úřad ani škola, ale i kdejaká domácnost. Denně se tak v celé České republice vyprázdní tisíce plastových tunerů s tiskařskou barvou. Tomu, aby tenhle nebezpečný odpad nekončil na skládkách, ale recykloval se, má pomoci projekt Sbírej toner. Takovýchto boxů na jejich sběr je na jižní Moravě téměř 450. Třeba na Mendlově univerzitě v Brně. Kateřina L. BRETTSCHNEIDEROVÁ, mluvčí Mendelovy univerzity -------------------Ten box je umístěn právě v takovém strategickém místě, kde jsou samoobslužné kopírky pro studenty a informační centrum naší univerzity. Během akademického roku se ten box zhruba, dá se říct, za jeden měsíc naplní, mezi studenty je o ně celkem velký zájem. Eliška BUČINOVÁ, redaktorka -------------------Tyhle tonery nejen, že se znovu naplní, ale část peněz z jejich dalšího prodeje navíc putuje na dobročinné účely. Kristina ODVODYOVÁ, manažerka projektu Sbírej toner -------------------Z každé této tonerové kazety jde na tuto charitu řádově 10 až třeba 100 korun, záleží na typu této tonerové kazety či cartridge. Eliška BUČINOVÁ, redaktorka -------------------Letos jen na jižní Moravě už ve sběrných boxech skončilo téměř 3 tisíce použitých tonerů. To znamená 35 tisíc korun pro postižené děti tady v Otnicích. Domov Lila se stará o více než 30 mentálně i tělesně postižených dětí do 10 let. Ze svého rozpočtu se sotva pokryje provoz domova. Finance navíc jsou tak pro tyhle děti velkou pomocí. Ludmila PŠENÁKOVÁ, ředitelka Domova Lila v Otnicích -------------------Byli jsme na dvou ozdravných pobytech, jeden ozdravný pobyt byl v Lázních Lipová a druhý byl na Vysočině a ten byl i s kanystrapií a s hypoterapií pro naše děti. Eliška BUČINOVÁ, redaktorka -------------------Jednoduchá papírová krabice ale není jen záležitostí velkých firem, mají jí například i na poště v Otnicích. Tonery sem nosí celá vesnice. Eliška Bučinová, Česká televize.

Nevzali vás na VŠ? Ještě máte šanci 30.8.2011 Lidové noviny strana 21 Akademie RADKA KVAČKOVÁ EVA HNÍKOVÁ Nejen na soukromých, ale i na veřejných vysokých školách se pořád najdou volná místa. Třeba na farmacii, ekonomii či technikách Přestože seznamy přijatých uchazečů o vysokoškolské studium pro akademický rok 2011 až 2012 jsou hotové většinou už dva měsíce, ještě ani teď nemusí být dveře pro nové zájemce docela zavřené. A nejde přitom jen o vysoké školy soukromé, které přijímají pozdní přihlášky každoročně (Jejich přehled najdete na straně 25). Vyloučené není ani přijetí na tradičně žádané fakulty, jako je třeba Národohospodářská fakulta pražské Vysoké školy ekonomické, kde na jaře soutěžili o jedno studijní místo čtyři zájemci. Volno má i Univerzita Karlova, a to na hradecké Farmaceutické fakultě. Nechceme sahat jen pod čáru Čím to je? Mnozí z těch, kdo si troufli na náročné školy, uspěli vzhledem k možnosti podávat si víc přihlášek hned několikrát. Na jednu školu nastoupí, místo na druhé (případně i třetí) se následně uvolní. „Samozřejmě bychom mohli vzít ty, kdo skončili tak zvaně pod čarou, ale nechceme to dělat mechanicky, protože si myslíme, že může existovat člověk, který má předpoklady ke studiu větší, a jenom se k nám prostě Plné znění zprávy


nepřihlásil,“ říká proděkan pro studium Dan Šťastný z Národohospodářské fakulty VŠE. Jeho fakulta se nebude takovým lidem uzavírat ani v září. Podle proděkanových slov stojí za to, aby případní další zájemci školu kontaktovali, záruky přijetí však v žádném případě nemají. Podobná situace je na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity sídlící v Lednici. Tam je ale třeba si pospíšit. Dodatečné přihlášky na obory Zahradnictví, Vinohradnictví a vinařství a Jakost rostlinných a potravinových zdrojů přijímá škola jen do prvního září. „Za posledních zhruba pět let je to poprvé, kdy pořádáme doplňující přijímací zkoušky,“ říká mluvčí Mendelovy univerzity Kateřina Brettschneiderová Loutocká. Do zítra je možné se hlásit také na tři fakulty Tomáše Bati ve Zlíně (humanitních studií, logistiky a krizového řízení a také na fakultu aplikované informatiky). Jedno až dvě místa pro nadané jsou do 22. 9. na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Sídlo fakulty je však v Litomyšli. Nový obor - snadnější přijetí Důvodem pro prodloužení termínu přihlášek může být skutečnost, že studijní program byl akreditován až na poslední chvíli nebo že jde o obor relativně nový. To první platí například pro zcela nový navazující magisterský studijní obor Perioperační péče v gynekologii a porodnictví, který nabízí Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Lze se na něj hlásit až do 13. září. To druhé je případ bakalářského studia Podnikové informační systémy, na které se lze přihlásit na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické do zítřka. „Obor je relativně nový. Výuku zajišťujeme ve spolupráci s Vyšší odbornou školou informačních služeb,“ vysvětluje Eva Pluskalová z oddělení komunikace VŠE. Na ekonomii se lze do 12. září hlásit také na Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích, která nabízí jen bakalářské studium. Šanci mají tradičně i zájemci o technické obory. Do zítřka se lze hlásit třeba na pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou, na některé obory na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská téže školy bere bez přijímaček zájemce, kteří podají přihlášku do 9. září. Do 7. 9. čekají na další zájemce rovněž na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Maturitní vysvědčení u zápisu A co studenti, kteří neuspěli u maturity a opakují zkoušku v zářijovém termínu? Na některých školách už nemají šanci. Proděkan Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Petr Bogan nám řekl, že maturitní vysvědčení je jednou z podmínek přijetí na vysokou školu, a proto u nich přijali jen ty, kdo je už předložili. To ale neplatí všude. Někde se maturitní vysvědčení předkládá až při zápisu. Pokud se zápis koná po 26. 9., kdy by měli mít zářijoví maturanti vysvědčení v ruce, je to snadné. Když ale na některé škole začíná semestr dřív, jako na Masarykově univerzitě, mohli by mít repetenti problém. Její mluvčí Tereza Fojtová však není striktní. „Lze požádat o náhradní termín zápisu,“ říká s tím, že žádosti se budou posuzovat případ od případu. Pokračování na straně 22 Nevzali vás na VŠ? Ještě máte šanci Dokončení ze strany 21 „Přihlédneme jak k výsledkům přijímacího testu, tak k důvodům, proč uchazeč dělal maturitu až ve druhém termínu,“ říká Fojtová. Také Univerzita Karlova bude podle svého mluvčího Václava Hájka přijímat doklady o ukončeném středním vzdělání ještě i po 30. září. Třeba Mendelova univerzita se u přijímacího řízení letos spokojuje se školní (profilovou) částí maturity. Paralelní studium za peníze Cesta na veřejnou vysokou školu může být ale dlážděna také penězi. Pro ty, kdo nebyli přijati do řádného studia, existuje ještě možnost výuky v programu celoživotního vzdělávání. Ačkoliv to z názvu na první pohled nevyplývá, jde o šanci získat časem stejné vzdělání jako v řádném studiu. Pokud je někdo přijat do takzvaného paralelního studia programu celoživotního vzdělávání, může být po roce či dvou (na každé škole je to jinak) přijat do řádného studia, aniž by musel začínat od prvního ročníku. Podle zákona lze totiž až šedesát procent kreditů získaných v programu celoživotního vzdělávání započítat do studia řádného. Rok této mimořádné formy studia může přijít na dvacet až padesát tisíc korun, navíc účast v programu celoživotního vzdělávání nezakládá nárok na výhody vyplývající ze statusu studenta (slevy, přídavky, odpočty z daní, zlevněné jízdenky). Pokud má někdo zájem dostat se na vysněný obor tímto způsobem, rozhodně by si měl zjistit, jestli škola takový druh studia poskytuje a jestli ještě neukončila příjem přihlášek, eventuálně zda bere zájemce, kteří nedělali na stejné škole přijímací zkoušky na stejný obor. Některé školy totiž naplňují kurzy celoživotního vzdělávání jen lidmi, kteří zůstali nepříliš hluboko pod hranicí přijetí do řádného studia. *** Kam se můžete nyní hlásit Přinášíme výběr veřejných vysokých škol s dodatečným kolem přijímacích zkoušek: * Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové * České vysoké učení technické Elektrotechnická fakulta Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská * Vysoká škola ekonomická Fakulta informatiky a statistiky Fakulta národohospodářská * Mendelova univerzita Zahradnická fakulta v Lednici * Univerzita Pardubice Fakulta

zdravotnických studií Fakulta restaurování v Litomyšli * Univerzita Tomáše Bati Zlín Fakulta humanitních studií Fakulta logistiky a krizového řízení Fakulta aplikované informatiky * Západočeská univerzita Fakulta elektrotechnická * Vysoká škola chemicko-technologická * Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Největší šance dostat se ještě letos na vysokou je na školách soukromých. Jejich seznam přinášíme na straně 25. Zájemce navíc přijímá i řada vyšších odborných škol. Jejich přehled uspořádaný podle krajů najdete na stranách 27 a 28. Foto popis| Dveře vysokých škol nejsou ještě ani koncem srpna úplně zavřené. Foto autor| FOTO ARCHIV LN - ALŽBĚTA JUNGROVÁ

Druhý ročník přípravného kurzu na zkoušku CFA™ 30.8.2011

FP-finanční poradce

strana 10

AFIZ

8. září 2011 zahajuje společnost Partners akademie, s. r. o. druhý ročník přípravného kurzu na zkoušku CFA™. Akreditovaný přípravný kurz na zkoušku CFA™ je určen všem zájemcům, kteří chtějí získat znalosti a dovednosti potřebné ke složení zkoušky. Pro uchazeče s odbornou praxí delší než 3 roky není tento kurz povinný, lze jej však doporučit i jim. Pro uchazeče o zkoušku s kratší praxí je absolvování kurzu nutnou podmínkou pro připuštění ke zkoušce. V tuto chvíli má přípravný kurz akreditován pouze společnost Partners akademie, s. r. o., žádná další vzdělávací instituce o akreditaci zatím nepožádala. Ve dvou městech Výuka kurzu bude probíhat paralelně ve dvou skupinách: skupina I: Brno a skupina II: Praha. Každá skupina může mít maximálně 25 účastníků. Výběr skupiny provede zájemce při registraci do kurzu. Prostory pro konání přímé výuky v Brně a v Praze budou upřesněny podle konečného počtu účastníků v jednotlivých skupinách. Kurz se skládá z následujících 12 modulů: * Principy finančního poradenství a plánování, * Finanční matematika a statistika, * Finanční trhy, * Derivátové instrumenty, * Kolektivní investování, * Pojištění, * Důchodové plánování, * Bankovní produkty a nemovitosti, * Zdaňování, * Portfolio management, * Legislativa, regulace a etika, * Finanční plánování. Rozvrh výuky Přímá výuka bude probíhat vždy v pátek v intervalu každých 14 dní, a to vždy od 9.00 do 12.40 hod. (dopolední část) a od 14.00 do 17.40 hod. (odpolední část). Neúčast na přímé výuce v jedné ze skupin si lze samozřejmě v případě zájmu nahradit účastí ve druhé skupině. V harmonogramu bude vždy u obou skupin přesně uvedeno, jaký modul a jaká jeho část budou obsahem daného termínu. Cena kurzu Cena kurzu činí 90 000 kč včetně dPh a je možno ji uhradit dle následujícího splátkového kalendáře: splátka 10 000 Kč vč. DPH při registraci potvrzující závazné přihlášení do kurzu, splátka 20 000 Kč vč. DPH do dne zahájení kurzu, splátka 20 000 Kč vč. DPH do 3 měsíců od data zahájení kurzu, splátka 20 000 Kč vč. DPH do 6 měsíců od data zahájení kurzu a splátka 20 000 Kč vč. DPH do 9 měsíců od data zahájení kurzu. V případě závazného přihlášení minimálně 15 zájemců v rámci stejného termínu zahájení kurzu ze stejné společnosti činí cena kurzu pro každého závazně přihlášeného zájemce z této společnosti 60 000 kč včetně dPh. Tato cena je splatná následujícím způsobem: splátka 10 000 Kč vč. DPH při registraci potvrzující závazné přihlášení do kurzu, splátka 20 000 Kč vč. DPH do dne zahájení kurzu, splátka 20 000 Kč vč. DPH do 3 měsíců od data zahájení kurzu a splátka 10 000 Kč vč. DPH do 6 měsíců od data zahájení kurzu. Další informace a kontakt konkrétní informace k aktuálně vypsanému kurzu jsou odkazem ze základní adresy http://www.efpa.cz/, registrace a další komunikace probíhá přes speciální adresu http://efa.partners.cz. První termín certifikačních zkoušek proběhne 26. září v Praze a přihlásit se mohou všichni poradci splňující evropské podmínky (zejména na dosaženou praxi a vzdělání). Certifikát není poradci udělen „na věčnost“. Pro jeho udržení se musí poradce dále odborně vzdělávat. Všechny informace o certifikační zkoušce i certifikátu naleznete na webových stránkách http://www.efpa.cz/. Kurz startuje již podruhé Protože znalostní standardy pro získání certifikátu CFA™ jsou nastaveny hodně vysoko, připravila společnost Partners akademie, s. r. o., roční přípravný kurz, který získal certifikaci organizace EFPA Europe, a který absolventy připravuje na složení zkoušek. Kurz je složen z dvanácti modulů mapujících celý finanční trh a kombinuje samostudium, e-learning, video-casty i prezenční výuku. Prvních padesát poradců začalo kurz studovat v září loňského roku. Právě tito absolventi jsou dnes mezi uchazeči o zářijový certifikační termín. 8. Plné znění zprávy


září potom startuje druhý ročník přípravného kurzu pro nové zájemce opět v Praze a Brně. Kurz je určen všem poradcům i bankéřům z finančních institucí na českém trhu, kteří komplexně radí s financemi. Mezi vyučujícími kurzu nalezneme taková jména, jako jsou Vladimír Bezděk, Pavel Kohout nebo prof. Oldřich Rejnuš a Tomáš Prouza. „Kurz je šitý na míru zaměstnaným poradcům a manažerům v oblasti financí, kteří si chtějí zvýšit své odborné znalosti a být dobře připraveni na evropskou certifikační zkoušku. Je zaměřen na praktické i teoretické aspekty tvorby finančních plánů, investice, daně i legislativu a etiku,“ uvádí manažer kurzu Oldřich Šoba z brněnské Mendelovy univerzity. Všechny informace o ročním přípravném kurzu k CFA™ naleznete na webových stránkách http://efa.partners.cz/. *** EFPa europe byla založena v roce 2000. V současné době působí v 18 zemích evropské unie. jednou z největších národních organizací je například eFPa v Itálii a španělsku. asociace organizuje certifikační zkoušky, akredituje vzdělávací programy včetně tvorby příslušných směrnic a obsahových náplní, vede databázi držitelů certifikátů a organizuje pro ně konference a odborné semináře. eFPa ČR vznikla v roce 2010 a jejím cílem je vzdělávání poradců a zkoušení a udělování certifikátu cFa™. aFIz vznikla v roce 2003 jako dobrovolná samoregulační profesní organizace právnických a fyzických osob podnikajících na území České republiky v oblasti finančního zprostředkování a poradenství. Členy aFIz jsou společnosti actIVe caPItal, aisa International, aQuel cRedIt, consultor, effectconsulting,, kaPItol pojišťovací a finanční poradenství, laFin InVest, lindys, Partners For life Planning, salve Finance, toP Pojištění, zFP akademie a cca 1000 individuálních členů - fyzických osob.

Trvalý travní porost má budoucnost 29.8.2011

Zemědělec strana 19 Jana Vrzalová

Rostlinná výroba

Vzhledem k nárůstu počtu obyvatel na naší planetě bude nutné zajistit stále větší množství potravin. Díky tomu bude stoupat i význam trvalých travních porostů jako producentů krmiv pro zvířata. Více o dané problematice, ale i o ošetřování travních porostů a jejich významu pro společnost se mohlo dozvědět přes 120 návštěvníků Pícninářského a lukařského dne, který proběhl v Novém Městě na Moravě. Organizátorem akce byl Ústav výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumné a vzdělávací centrum LFZ Raumberg-Gumpenstein v Rakousku ve spolupráci s okresní agrární komorou, Asociací soukromých zemědělců, Zemědělským svazem České republiky (územní organizace Žďár nad Sázavou) a Společností mladých agrárníků ČR. Akce byla spolufinancována z programu Aktion 58p13 a z Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Po úvodním slovu předsedy Zemědělského družstva Nové Město na Moravě Ing. Kamila Zajíčka uvítal přítomné také prof. Ing. František Hrabě, CSc., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně. Následně vystoupil se svou přednáškou o krmení skotu ve vztahu k travním porostům děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Velmi zasvěceně rovněž hovořil o problematice vývoje zemědělství v České republice a do jisté míry neutěšené situaci, která se s velkou pravděpodobností bude v budoucnu ještě zhoršovat. Nedostatek dobytčích jednotek Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves zdůraznil velmi nelichotivá čísla o trvalých travních porostech (TTP) ve vztahu k orné půdě v České republice. „Zatímco ve světě tvořily trvalé travní porosty v roce 2008 přibližně 69 procent z celkové zemědělské půdy, v Evropské unii to bylo v průměru pouze 35 procent, přičemž Česká republika se svými 23 procenty patří mezi státy Evropské unie s nejnižším podílem travních porostů,“ konstatoval. „Rovněž 23 velkých dobytčích jednotek (VDJ)/100 ha řadí Českou republiku mezi nejhorší země Evropské unie, kde je průměr 43 VDJ/100 ha. Skot je u nás zastoupen 0,7 VDJ/ha a ovce a kozy 0,15 VDJ/ha,“ doplnil. Z hlediska počtu velkých dobytčích jednotek na hektar trvalých travních porostů se s jednou velkou dobytčí jednotkou pohybujeme někde v horším středu států Evropské unie. Dále hovořil Ing. Kvapilík o dotačních titulech a o budoucnosti českého zemědělství po roce 2013.

Stoupá význam travních porostů Jako další vystoupil doc. Dr. Karl Buchgraber, ředitel institutu pěstování rostlin životního prostředí Výzkumného a vzdělávacího centra LFZ Raumberg-Gumpenstein v Rakousku. Na počátku svého vystoupení se zmínil o nárůstu počtu obyvatel na naší planetě a s tím související nutností produkce stále většího množství potravin. Díky tomu bude podle jeho názoru stoupat i význam trvalých travních porostů jako producenta krmiva pro zvířata. Velký důraz kladl rovněž na to, že bychom měli být schopni pokrýt potřebu zemědělských komodit z vlastních zdrojů a nespoléhat se na import ze zahraničí. „Nezávislost je totiž tou jedinou správnou cestou,“ prohlásil. Jak dále zmínil, doposud přebytečné plochy trvalých travních porostů je třeba zachovat a nedovolit jejich přechod na lesní kultury, jak se to v posledních letech děje například v Rakousku. Druhá část přednášky doc. Buchgrabera byla zaměřena na udržování kvalitních travních porostů a možnosti jejich obnovy. Velmi důležitou roli hraje podle jeho slov podíl jednotlivých komponent v porostu. Vedle 5060 % trav by se mělo v porostu vyskytovat 10-30 % leguminóz a 10-30 % hodnotných bylin. Hustý a vedle druhového zastoupení i z hledisky výškových pater optimální porost je správnou cestou k dosažení vysokého výnosu a kvality. Samozřejmostí by měla být optimální volba ošetřování a rovněž hnojení, které je často u travních porostů opomíjeno. Pokud je porost mezerovitý nebo je v porostu zastoupena ve větším podílu lipnice obecná či další plevele, musí se přistoupit k obnově pomocí přísevu. Rozhoduje výběr a množství osiva Podle odborníka z Rakouska doc. Buchgrabera hraje vedle přípravy porostu před vlastním zásahem a volbou vhodného termínu a secího stroje důležitou roli i výběr a dávka osiva. „Měly by se používat kvalitní a odzkoušené směsi, které zaručují vysokou kvalitu a rovněž absenci plevelných druhů, jako je kupříkladu šťovík. V Rakousku tyto směsi průběžně testujeme a na základě výsledků doporučujeme pro praxi. Cena takových osiv je sice v průměru o 20 % vyšší než běžné směsi, ale vše se vrátí v podobě kvalitního bezplevelného porostu,“ prozradil doc. Buchgraber. Tento systém zkoušení u nás bohužel zatím chybí. Hovořil rovněž o dávkách osiva při přísevech, které by se měly pohybovat okolo 20-25 kg/ha. Závěrem svého vystoupení apeloval doc. Buchgraber na přítomné zemědělce, aby se aktivně podíleli na vyvíjení tlaku na politiky a neustále jim vysvětlovali důležitost zemědělství pro společnost. „Není možné jen čekat a stěžovat si na Prahu či Brusel, ale zemědělci sami se musí sdružovat, aby bylo jejich slovo co největší,“ dodal na závěr. Mimoprodukční funkce travních porostů Ing. Stanislav Hejduk, Ph. D., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství hovořil o mimoprodukčních funkcích travních porostů. „Jejich schopnost zadržovat vodu, a tím bránit vzniku povodní, je jistě i s ohledem na množství těchto události v poslední době neocenitelná. Rovněž schopnost zadržovat živiny, a tím eliminovat znečištění jak povrchových, tak i podzemních vod je velmi důležitá,“ konstatoval. Dále se zmínil o funkci hygienické, půdoochranné spočívající v ochraně půdy proti vodní a větrné erozi a uvedl, že travní porosty jsou také schopny vázat oxid uhličitý, a tím snižovat jeho obsah v atmosféře Dalším řečníkem byl Ing. Ivan Houdek z DLF Triforium Hladké Živoříce, který hovořil o hlavních zásadách při realizaci přísevu. Ing. Alois Kohoutek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., výzkumná stanice Jevíčko se podělil s účastníky semináře o praktické zkušenosti s přísevem travních porostů. Praktické ukázky Po skončení přednášek se všichni přesunuli na předváděcí plochy, kde proběhla praktická ukázka přísevu travních porostů. Byly představeny čtyři secí stroje, přičemž u každého z nich proběhla komentovaná prohlídka a předvedení jeho práce. Doc. Buchgraber se u jednotlivých strojů podělil s účastníky o své zkušenosti s jejich praktickým využitím v Rakousku. Dále si zájemci mohli prohlédnout svahovou sekačku určenou na pozemky s velkou svažitostí a mnoho dalších strojů používaných při ošetřování a sklizni trvalých travních porostů. *** Klíčové informace ! K výsevu travních porostů je třeba používat kvalitní a odzkoušené směsi, které zaručují vysokou kvalitu a rovněž absenci plevelných druhů, jako je kupříkladu šťovík. ! Vedle 50-60 % trav by se mělo v porostu vyskytovat 10-30 % leguminóz a 10-30 % hodnotných bylin. ! Hustý a vedle druhového zastoupení i z hledisky výškových pater



optimální porost je správnou cestou k dosažení vysokého výnosu a kvality. Foto popis| Účastníci akce před secím strojem pro přísev travních porostů Foto autor| Foto Pavel Knot Foto popis| Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Foto popis| Doc. Dr. Karl Buchgraber, ředitel institutu pěstování rostlin životního prostředí Výzkumného a vzdělávacího centra LFZ Raumberg-Gumpenstein v Rakousku (vlevo) a Ing. Pavel Knot, Ph. D., z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně Foto popis| Odborný výklad o stroji pro přísev travních porostů návštěvníky zaujal Foto autor| Foto Pavel Knot Foto popis| Představena byla technika k ošetřování a sklizni trvalých travních porostů Foto autor| Foto Pavel Knot

Opatrně při nakupování potravin 30.8.2011

Týdeník Krnovské noviny (kaj)

strana 2

Týden v regionu

OKRES – Mezi nejrizikovější potraviny patří maso, varuje čtenáře Vendula Kerpčarová z Bruntálu, odbornice na technologii potravin. Lidé stále při výběru a zpracovávání potravin chybují a odnáší to jejich zdraví. S potravinami je dle rad studentky brněnské Mendelovy univerzity Venduly Kerpčarové nutné zacházet podle určitých pravidel. Jen tak se lze vyvarovat onemocněním, na nichž mají mamutí podíl rozmnožené nežádoucí mikroorganismy. „Mezi nejrizikovější potraviny patří maso. Proto je nutné už při výběru dávat pozor na kvalitu masa,“ řekla Vendula Kerpčarová. U ryb jsou signálem horší jakosti zakalené oči. Pokud má maso našedlou či nazelenalou barvu, je staré. U kuřat se často vyskytují podlitiny, ani takové maso si nekupujte. Kvalitní maso má přirozenou vůni a barvu. „Dále jsou ke kažení náchylné krájené salámy. Proto cesta salámu z obchodu do chladničky měla být co nejkratší,“ radila studentka Kerpčarová. Pokud se někdo zdrží při nákupu ve městě déle, měl by právě uzeninu kupovat až jako poslední. Problém je i s vejci. Neměla by se skladovat při vyšší vlhkosti, jinak může dojít k rozvoji plísní. Na plíseň v podobě černých teček, která by nás mohla varovat, však narazíme až po rozloupnutí uvnitř skořápky. Co se týká mléčných výrobků, převážná část z nich patří do chladničky. I když třeba trvanlivé mléko lze skladovat i mimo chladničku. Každé mléko po otevření však už patří pouze do chladničky. Studentka Kerpčarová zdůraznila, jak je důležité číst etikety na potravinách. „Na obalu každé potraviny je napsané, při jaké teplotě se má skladovat. Proto je nutné si to přečíst, i když je to malým písmem,“ vysvětlila studentka. Pokud se na potravině nachází plíseň, je jedinou možností nekonzumovat ji a zahodit. To neplatí samozřejmě u plísňových sýrů, které pokrývá kulturní plíseň. V případě kulturní plísně na sýru nebo salámu se není věru čeho bát. I rodiče se snažila studentka přimět ke zdravějšími způsobu života. Narazila však na jisté zažité stereotypy. „Třeba když jsem řekla, že máme mít doma dvě prkénka, jedno na maso a druhé na zeleninu, tak se divili, proč to,“ usmívala se studentka. Nejdůležitější je pochopit, že je to změna nutná pro zdraví. „Nakrájím na prkénku syrové maso, a pak zeleninu, a pak se divím, proč má dítě třeba kampilobakteriozu, což je něco jako salmonela,“ uzavřela své povídání dobře míněnou radou studentka. Foto popis| Odbornice na potraviny a stravu Vendula Kerpčarová (vlevo) z Bruntálu si ráda ke stravě přilepší zeleninou a ovocem. Foto autor| foto: KAREL JANEČEK

Když mě to chytne, vydržím i do noci 30.8.2011

Vyškovský deník strana 4 DAVID NĚMEČEK

Vyškovsko/seriály

Odborný lesní hospodář v důchodu Miloslav Michalčík píše o lidských osudech za minulého režimu i o historii svého města. O své práci říká: Bučovice – Někdo tráví zasloužený důchodový odpočinek na procházkách v lese, někdo zase u psaní pamětí. Pak tu jsou tací, kteří dokáží obojí zkombinovat. Miloslav Michalčík z Bučovic je sice vyučeným dřevorubcem a vystudovaným lesníkem, ale svůj volný čas věnuje líčení pohnutých osudů a psaní historických knih. V současnosti připravuje rozsáhlou publikaci mapující osudy Bučovic od první písemné zmínky až po současnost, a nejen proto je dalším zpovídaným v seriálu Osobnost Vyškovska. * Jaký impulz vás vedl k tomu, že jste se rozhodl sepsat kompletní historii Bučovic? Dlouho jsem žil v jiných končinách, tak jsem se chtěl po letech sžít s rodným městem. Současně jsem to bral jako poctu mým rodičům. Navíc mě historie vždy zajímala a konečně jsem byl také posílený relativním úspěchem mé první knihy, která ukázala, zda dokáži něco smysluplného zplodit. * O čem vaše první kniha byla? Mapovala pohnuté osudy mého třídního učitele Josefa Šrámka, kterého za minulého režimu odvolali ze školy a následně zavřeli. * Jak jste se dostal k tomu, že jste sepsal jeho paměti? Často jsme se s panem učitelem potkávali už v době mých studií v Brně, a protože měl jako botanik a dendrolog stejné zájmy, tak jsme si povídali. Před devětaosmdesátým mě ale nikdy nenapadlo, zeptat se ho na jeho osudy. Teprve po sametové revoluci jsem se k tomu odhodlal, ale pan učitel původně nesouhlasil. Až po jednom třídním sraze k tomu svolil, ale ani tenkrát jsme neměli v plánu o tom nějak sáhodlouze psát. Teprve když už jsem toho materiálu k jeho životu měl hodně, tak jsem mu navrhl, že bychom to mohli vydat, a on souhlasil. * Historická kniha o Bučovicích je tedy vaším druhým literárním počinem? Ne tak docela, ještě jsem napsal publikaci o lesním závodě Buchlovice, kde jsem strávil třicet let života a který po devětaosmdesátém zanikl. * Sledujete i teď s odstupem času situaci v českých lesích? Všechno, co se v lesích za poslední roky událo, jsou z hlediska technologického, pracovního i z hlediska vztahu k lidem kroky zpátky. V minulosti velká část z peněz, které les produkoval, šla zpátky do lesa. Lesní cesty byly v mnohem lepším stavu. Dnes tam najedou těžební firmy, cesty k odvozu využívají, ale nemají žádný zájem něco ze svého zisku do lesa vracet. * Když vás tolik zajímá historie a osudy lidí, proč jste si vybral zrovna lesnictví? Člověk s mým posudkem neměl jinou možnost než jít na číšníka, řezníka, nebo dřevorubce. Otec mi říkal, ať jdu na dřevorubce, kde je sice dřina, ale člověk je aspoň na čerstvém vzduchu. Musím ale říct, že mě to za ty dva roky chytlo. Zezelenal jsem zevnitř a cíleně potom pokračoval na střední lesnické škole. * Člověk s vaším posudkem... Můj otec byl poválečný zastupitel a radní, ale v osmačtyřicátém se znelíbil a samozřejmě mu to ani po letech nezapomněli. Když jsem šel z učení na střední školu, můj posudek byl takový, že mi ho ani ředitel neukázal. Teprve po letech, když jsme se potkali na stejném pracovišti, mi řekl, že byl takový, že by si ode mě pes kůrku nevzal. * Myslíte si, že byste skončil ve stejné profesi, kdybyste si mohl skutečně vybrat? Nedokážu to říct jistě, ale myslím, že bych neskončil u podobné práce. Můj táta byl hodně podnikavý a nás k řezničině taky vedl. Už jako kluka mě nechával ochutnávat řeznické výrobky a ptal se mě, co tam chybí. Máma si docela dobrou chuť, hodí se to, když žena potřebuje při vaření dochutit jídlo. Ataky při rozpoznávání vína. * Vyznáte se ve víně?



No, když jsme bydleli dříve v Osvětimanech na Kyjovsku, tak jsem obhospodařoval dvacet let i vinohrad. Nejde jenom o to poznat odrůdu, ale i kvalitu v té jedné odrůdě. Kvalitní víno není otázka odrůdy, ale otázka technologií, a když je technologie na výši, tak může být víno kvalitní, i když je to podceňovaná odrůda. * Vraťme se zpátky k vašemu psaní. Jak pokračuje vznik knihy? Ono to není úplně pravidelné. Musím udržovat kontakty s lidmi, kteří mi poskytují potřebné informace. Předělávám spoustu podkladů, které už jsem prošel, a hlavně píšu, píšu a zase píšu. Pořád sháním jednotlivé dílky, protože se to skládá jako mozaika. Nejvíc se pak těším na přiřazování fotek, protože si je dobře pamatuji a už při psaní mi naskakuje,kam by se která fotka hodila. Když nepočítám jeden týden, kdy jsme byli na pěším výletě s rodinou, tak u toho sedím sedm až osm hodin denně. Někdy ale, když mě to chytne, tak klidně dvakrát tolik, a stává se to často. *** Miloslav Michalčík b je mu 72 let b je ženatý, má dvě dcery b je bučovickým navrátilcem (žil dvacet pět let na Kyjovsku) b pracoval jako lesní hospodář b má doktorát z Lesnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně b kromě psaní má v oblibě ještě myslivost Foto popis| LESNÍK HISTORIKEM. Miloslav Michalčík sice miluje přírodu, ale každý den s chutí zasedne do kouta své pracovny, aby strávil několik hodin skládáním dokumentů a fotek. Foto autor| Foto: Deník/David Němeček Region| Jižní Morava

Sláma, sláma 31.8.2011 A2 strana 4 Lenka Dolanová

Galerie

Eulálie Zvonečková (1979) se ve svém díle zaměřuje na zkoumání podob českého venkova. Používá k tomu fotografii, kresby, povídky a zvukové záznamy. Soustředí se zejména na zachycování zemědělské činnosti, krajiny a ekologických aspektů zemědělství, zároveň se však v její tvorbě objevují časté odkazy k historii výtvarného umění, například k tvorbě land-land-artoví často krajinu používali pouze jako zromantizovanou kulisu své tvorby, vychází autorka z dlouhodobějšího land artu. Zatímco však umělci výzkumu tématu. Nejnovější projekt Sláma, sláma vychází z fascinace objektem slámového kola, jež fotografuje v průběhu procesu sběru slámy. Jako jeden z nejvíce estetizovaných motivů venkova nutně vyvolává rozmanité asociace, zároveň je však pojímán jako objekt sám o sobě. Autorka vystudovala zahradní architekturu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a sama sebe chápe jako pokračovatelku tradice rurálního umění. Žije v Zahradišti na Vysočině. Foto popis|

Kvalita surovin pro celosvalové masné výrobky 22.8.2011

Maso

strana 10

Kvalita

Ivo Ingr, Mendelova univerzita v Brně Maso je jednou ze základních potravin. Je bohatým a univerzálním zdrojem živin a energie. Současná věda o výživě člověka přiznává masu významnou pozici, ale současně nabádá k respektování zdravotního stavu spotřebitele a k dodržování pravidla o pestré a střídmé stravě. Navzdory tomu je maso (a výrobky z něj) stále diskutovanou potravinou, především z aspektů zdravotních, náboženských a filozofických. Celosvalové masné

výrobky jsou vesměs vnímány jako vysoce kvalitní produkty s vysokou přidanou hodnotou. Maso je také významnou položkou na mezinárodních trzích a svým objemem a pestrostí představuje důležité politikum. Hlavními druhy masa jsou vepřové, drůbeží, a hovězí (v uvedeném pořadí) a dynamika jejich produkce a spotřeby je v jistém smyslu ustálená. Největší podíl zaujímá maso vepřové a drůbeží (maso z krmných zrnin), jejichž produkce i spotřeba neustále narůstá, zatímco u masa hovězího a skopového (maso z krmných pícnin) je zaznamenáván trvalý pokles. V rozvinutých zemích spotřeba masa klesá ve snaze o správnou (zdravou) výživu. Rozvojový svět, který ve spotřebě masa zaostával, začíná ztrátu dohánět. Vysoké tempo spotřeby vykazuje Čína, ale i další lidnaté státy (Anonym, 2011). Vepřové maso jako surovina pro výrobu celosvalových masných výrobků Vepřové maso je v porovnání s ostatními druhy produkováno relativně levně a v potřebném množství. Obliba vepřového masa u spotřebitelů stoupá a obě okolnosti (obliba a dostatečné množství) nabízejí další možnosti jeho uplatňování a spotřeby. Na možnosti zpracování vepřového masa je možno nahlížet z různých pozic – např. různé využití a zpracování rozdílných tkání a svalových partií. V našem případě výroby celosvalových výrobků lze zpracovat kvalitnější partie (vepřovou kýtu, pečeni) na vysoce kvalitní produkty s vysokou přidanou hodnotou. V tzv. šunkovém programu se očekává zvýšení poptávky po této sortimentní skupině masných výrobků. Kvalitní a relativně drahá surovina však musí respektovat podmínky a zásady trhu. Jsou tři základní faktory tržního úspěchu: zdravotní nezávadnost (bezpečnost) surovin a finálních potravin; kvalita (jakost) výchozích surovin a finálních výrobků; spotřebitelská cena potraviny (a zejména relace mezi kvalitou a cenou potraviny). Ekonomické parametry – nákup jatečných prasat, všechny výrobní náklady včetně mezd, prodejní cena včetně marže – vycházejí poměrně jednoznačně. Naproti tomu jakost surovin a hlavně jakost výsledných potravin neumíme dosti objektivně vyhodnotit. Existuje mnoho systémů a postupů, jak zhodnotit jakost např. konkrétního masného výrobku. Jednou z možností je vyjádřit, popsat, změřit a zhodnotit tzv. jakostní znaky a příbuzné jakostní znaky vyjádřit jako „jakostní charakteristiky“ (Ingr, 1983 a 2011). Jakostními znaky rozumíme jednotlivé senzorické vlastnosti, jednotlivé chemické složky, fyzikální vlastnosti, jednotlivá biologická agens atd. Soubor senzorických vlastností vydá ze sebe jakostní charakteristiku „smyslové vlastnosti“ či „senzorická jakost“. Soubor nutričně významných látek (nutrientů) vydá charakteristiku „výživová hodnota“. Jakostních charakteristik v oboru masa lze hodnotit deset (Ingr, 1983 a 2011); polovina z nich jsou charakteristiky základní, ostatní mají povahu užitných vlastností (např. technologická jakost, kulinářská jakost atd.). Produkční a spotřební vertikála vepřového masa vykazuje velký rozsah a možnosti pozitivního a také negativního ovlivnění. Na samotném začátku je možnost ovlivnění genetické dispozice zvířat a využití této možnosti ke šlechtitelství. Druhá polovina 20. století přinesla ohromný přínos ve šlechtění prasat na velkou zmasilost. Dnes jsou u nás nakupována prasata v obchodních třídách S a E (55 až 60 % libové svaloviny na JUT). Toho se využilo k zavedení hodnotícího systému SEUROP k objektivnímu vyhodnocení podílu libové svaloviny na JUT prasat. Šlechtěním užitkových masných typů prasat bylo dosaženo i výrazného snížení obsahu tuku ve svalovině. Tato pozitiva byla, žel, doprovázena i negativními projevy, především jakostními vadami vepřového masa, označovanými symboly PSE a DFD. Vada PSE je stále obtížně řešitelná i přesto, že je tomuto problému věnována pozornost celá desetiletí (Budig a Ingr, 1992; Steinhauser a kol. 1995; Pipek, 1998; Ingr, 2011, 1983; Kameník 1990 a další). Nedaří se spolehlivě vadě předejít a také není snadné ji zjistit, přestože dílčích úspěchů bylo dosaženo. Snaha o zavedení a rozšíření produkce celosvalových masných výrobků může být výskytem PSE komplikována. Proto je oprávněně v čele technologických kroků zařazen výběr suroviny a její úprava (Budig a Xargayó, 2011; Král, 2011; Budig a Klíma, 1995). Celosvalové masné výrobky u nás Celosvalové masné výrobky sdružují široký sortiment různých druhů dušených šunek, specialit, uzených mas vyrobených z vepřové kýty, pečeně, plece a boku. Šunky patří v Evropě i celosvětově k nejoblíbenějším masným výrobkům, jsou synonymem kvality pro svou libovou svalovinu, pěknou barvu a výbornou chuť. Základními skupinami jsou šunky syrové a šunky tepelně opracované (dušené). Naprosto převládající surovinou k výrobě šunek jsou vepřové kýty, hovězí šunky se vyrábějí v malém množkvalita ství v Itálii, Francii a ve Švýcarsku pro muslimské a židovské komunity. Steinhauser aj. (2008) představili ve svém článku evropský sortiment šunek a poměrně důkladně popsali jejich výrobu a vlastnosti. Světovou pověst získala Pražská šunka, která je příkladem dušené šunky nejvyšší kvality a stala se i jejím symbolem. Prvním výrobcem Pražské šunky byl údajně v roce 1857 uzenář František Zvěřina. Na mezinárodní trhy Pražskou šunku prosadil pražský velkouzenář a velmi úspěšný obchodník Antonín Chmel v roce 1879, tradiční Chmelova technologie uplatňuje nakládání celých kýt do láků (Steinhauser, 2010). Masnou výrobu v českých zemích včetně šunkových polokonzerv popsali Lát a Hökl (1954) a konzervování šunek označili za nejobtížnější konzervárenský úkol. V období let 1958 až 1983 se vyráběla Pražská šunka pro export do USA v Brně v Jihomoravském podniku



masném, v provozovně Josefská, pod vedením zkušeného odborníka Josefa Habáska. Počátky výroby byly provázeny občasnými neúspěchy, příčinou byla nevyrovnaná kvalita suroviny. Při pasteraci se uvolňovalo mnoho masné šťávy, což se projevovalo „šploucháním“ tekutého podílu polokonzerv. Pro prevenci šplouchání byla do polokonzerv přidávána sušená potravinářská želatina, která na sebe navázala uvolněnou masnou šťávu a vytvořila tuhý aspik. Odběratel si vyhradil uvést ve výrobcích maximální přípustné množství aspiku a důsledně je kontroloval. V USA šunku používali k přípravě obložených chlebíčků, které byly v té době nesmírně žádané. Odběratel si vyžádal i požadovanou slanost šunky, aby se obložené chlebíčky nemusely solit a byly správně slané. Vedoucí brněnské výrobny s nejzkušenějším spolupracovníkem chodili do bourárny jatek vybírat kvalitní kýty (senzoricky posuzovali tzv. rybí maso, resp. vodnatost a celkový vzhled kýty). Měření pH bylo sice již v té době známo, ale nebyly dostupné pH metry s vpichovou elektrodou. Podnik Labora dovezl z Maďarska pH metr Radelkis s elektrodou, kterou bylo možno upravit na možnost vpichu do svaloviny prasat na porážkové lince a měření pH online. Tak vznikly dva zlepšovací návrhy pro třídění suroviny na porážkové lince prasat (Ingr, 1977 a 1979). V roce 1983 byla výroba Pražské šunky v Brně zastavena. Závěr Masné výrobky lze členit podle různých hledisek, např. na výrobky celosvalové a výrobky mělněné. Výrobky celosvalové pak na tepelně opracované a tepelně neopracované. Celosvalové výrobky jsou vyráběny z nejkvalitnější a tedy nejdražší suroviny, a tudíž i jejich spotřebitelská cena je vyšší. Zákazník musí zvažovat při výběru a nákupu své finanční možnosti a konfrontovat je s kvalitou potraviny. Mělněné masné výrobky obsahují méně čistých svalových bílkovin, více tuku, více kolagenních bílkovin. To neznamená, že mělněné masné výrobky jsou nekvalitní, ale celosvalové výrobky jsou díky své surovinové skladbě, vlastnostem a nutriční hodnotě vnímány přece jen jako kvalitnější. Má-li spotřebitel dobrou kupní sílu, bude volit vyšší kvalitu a třeba i větší nákup. Bude-li s kvalitou (a s relací kvalita vs. cena) spokojen, bude se pravděpodobně k výrobku vracet. A naplňovat slogan, že spotřebitel si najde svého řezníka. Do současné tržní arény vstupuje předložený směr a záměr orientovaný na produkci celosvalových tepelně opracovaných masných výrobků. Dodrží-li kvalitní výrobu a přijatelné přiměřené spotřebitelské ceny, čeká jej úspěch. Literatura Anonym (2011): Předpověď pro světový trh s masem. Maso 22(3), s.24. Bouchner, P. (2011): Současné marketingové strategie prodeje celosvalových masných výrobků. Maso 22(1), s. 14-15. Budig, J., Ingr, I. (1992): Comparison and application of quality criteria for the PSE of pork. Proc. 38th Int. Congr. Meat Sci Technol., Clermont Ferrand, 875-878. Budig, J., Xargayó, M. (2011): Výroba celosvalových tepelně opracovaných masných výrobků má budoucnost. Maso 22(1), s. 5–9. Budig, J., Xargayó, M. (2011): Výroba celosvalových tepelně opracovaných masných výrobků má budoucnost. II. část. Maso 22(2), s. 34–38. Ingr, I. (1989): Fleischqualität. Zur Bestimmung des Begriffes aus heutiger Sicht. Fleischwirtschaft 69(1), s.38–44. Ingr, I. (1983): Kvalitativní aspekty výroby vepřového masa. Doktorská disertace, VŠZ v Brně. 278 s. Ingr, I. (1979): Objektivní třídění vepřových půlek z hlediska jejich vhodnosti pro zpracování na exportní výrobky. Přihláška zlepšovacího návrhu. JMPM Brno. Ingr, I. (2011): Produkce a zpracování masa. MU v Brně, 2. vyd., 202 s., ISBN – 978-80-7375-510-2. Ingr, I. (1977): Zavedení výběru kvalitní suroviny pro výrobu exportních polokonzerv pomocí objektivní metody. Přihláška zlepšovacího návrhu. JMPM Brno. Kameník, J. (1990): Zjišťování PSE masa pomocí elektrické vodivosti. 35,, č.1, s. 43–48. Kameník, J. (2011): Řízení kvality v oboru zpracování masa. Maso 22(2), s. 47–53. Král, O. (2011): Hlavní suroviny a přísady při výrobě celosvalových masných výrobků. Maso 22(1), s. 10–13. Lát, J., Hökl, J. (1954): Masové konservy. SNTL Praha, 419 s. Pipek, P. (1995): Technologie masa I. VŠCHT Praha, 334 s. Pipek, P. (1998): Technologie masa II. VŠCHT Praha, 348 s. Steinhauser, L., Steinhauserová, I., Gallas, L. (2008): Šunky. Maso 19(6), s. 59–63. Steinhauser, L. a kol. (1995): Hygiena a technologie masa. LAST Brno. 643

s. IBSN 80-900260-4-4. Steinhauser, L. (2010): 700 let se lvem ve znaku. VFU Brno, 450 s., ISBN Brentag 3-10:Sestava 1 8.2.2011 9:24 Stránka 1 978-80-7305-305-1. Foto popis|

Do prestižní soutěže mladých architektů se přihlásilo 128 projektů ze 14 zemí 30.8.2011

stavitel.ihned.cz strana 0 Jiří Kučera, Stavitel

Stavitel.iHNed.cz

Praha, 30.8.2011 V unikátní soutěžní přehlídce mladých architektů Young Architect Award bude letos o prvenství soupeřit celkem 128 soutěžních prací. K termínu uzávěrky 7. července se do soutěže přihlásili absolventi vysokých škol a začínající architekti z Čech, ale své zastoupení zde mají také architektonické ateliéry z Mexika, Španělska, Turecka a dalších zemí. Talentovaní mladí architekti z celého světa v soutěži navrhovali, jak nejlépe řešit aktuální problematiku veřejného prostoru měst a obcí. Třetí ročník soutěžní přehlídky Young Architect Award v červenci uzavřel možnost přihlašování pro zájemce, celkem bylo přihlášeno 128 prací. "Na rozdíl od předchozího roku, kdy mohli architekti posílat své práce na libovolné téma, nyní bylo zadání přesně stanoveno. I přes toto značné zpřísnění pravidel měl o soutěž zájem stejný počet zájemců jako vloni, což je velice potěšující,“ hodnotí současný ročník člen poroty Petr Hrůša z Ateliéru Brno. Letošní ročník soutěžní přehlídky se zaměřuje na veřejný prostor a propojení stávající městské zástavby s přírodními prvky jako je řeka, náplavky, jezero a přehrada či s úplně novou výstavbou. "Město je tak trochu jako divadlo, vytváří kulisy, ve kterých probíhají nějaké děje. Domy a prostor mezi nimi by měly mít schopnost vytvářet scénu tak, aby se v té či oné lokalitě opravdu žilo. Budovy a veřejné prostory musí společně vytvářet místo pro spokojený život,“ vysvětluje význam tématu letošního ročníku Young Architect Award Jakub Cigler z architektonického ateliéru Cigler/Marani Architects, člen poroty soutěže.K tématu soutěže, veřejnému prostoru, má Cigler blízko, neboť aktuálně stojí například za návrhem nové podoby Václavského náměstí v Praze. Mezi soutěžními pracemi je celkem 20 návrhů od začínajících architektů z evropských zemí, ale také z Mexika. "Soutěže se účastní talentovaní absolventi a studenti ze všech českých škol architektury, avšak své zastoupení zde má i zahraničí. Těší nás tento zájem, který dává soutěži mezinárodní rozměr,“ doplňuje Petr Hrůša. Nejvíce soutěžních prací (celkem 108) přišlo od absolventů ČVUT v Praze, Vysoké školy uměleckoprůmyslové, dále brněnského VUT a Mendelovy univerzity, ostravské VŠB-TU a zastoupena byla také Technická univerzita v Liberci. Soutěžní práce zhodnotila porota složená z profesionálních architektů a odborníků, následně zveřejní finalisty. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 22. září v rámci galavečeru k veletrhu FOR ARCH 2011. Kromě odborníků může návrhy ocenit také široká veřejnost v hlasování, které je dostupné na webu soutěže www.yaa.cz od 19. 8. do 15. 9. 2011.

Dále od hradu dále, volá Mendelova univerzita s podporou soudu 31.8.2011

parlamentnilisty.cz strana 0 Martin Šimák

Jihomoravský kraj



Spor jako ze středověku. Ten už léta zaměstnává krajské úředníky Jihomoravského kraje a v poslední době i soudy. Provozovatel zříceniny Nový hrad na Blanensku se nemíní totiž dohodnout s Mendelovou univerzitou v Brně a jejím školním podnikem, který v okolí hradu v lesích funguje z části i v přírodní rezervaci a také vzdělává budoucí lesní odborníky. Hrad je totiž dost často využíván k různým, v podstatě komerčním záležitostem a stává se občasným cílem motorkářů, automobilistů, majitelů čtyřkolek či jiných mnohdy dost nedisciplinovaných motorizovaných výletníků. To se Mendelově universitě vůbec nelíbí a po letitých sporech konečně škola dosáhla právního úspěchu. Ovšem zarputilost provozovatelů a restaurátorů hradu napovídá, že ještě zdaleka nebude všem dnům konec. O hrad je přece potřeba vždy bojovat! Tak tomu bylo kdysi a někdy je tomu i nyní, i když se zápasy přenesly spíše do kanceláří úřadů a místo mečů zvoní telefony. „Již delší dobu je Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně v tištěných i elektronických masmédiích napadán bezdůvodnými a nepodloženými argumenty pana Roberta Krafta, předsedy účelově založeného sdružení Český svaz ochránců přírody a kulturních památek Nový hrad (nejedná se o Český svaz ochránců přírody, jak je často chybně uváděno). Zjevným cílem této kampaně je snaha zastřít skutečné příčiny zastavení stavebních prací na opravě památkově chráněného objektu Nový hrad a zamlžit objektivní překážky bránící bezpečnému užívání této zříceniny ze strany široké veřejnosti," uvádí Kateřina Brettschneiderová z Mendelovy univerzity. Snahy pana Krafta o modernizaci a dostavbu Nového hradu podle ní sahají až k roku 1988, kdy Mendelova univerzita v Brně (tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně) dala jasně najevo, že o daný objekt, umístěný v cenné přírodní rezervaci, nemá zájem. A tento názor zastává dosud. Od roku 1923, kdy Nový hrad v rámci 1. pozemkové reformy přešel do držení univerzity coby součást bývalého lichtenštejnského lesního majetku lesního statku Adamov, se totiž jasně ukázala jeho nevyužitelnost pro praktickou výuku studentů univerzity a pro hospodářské potřeby školního podniku. „Proto na žádost pana Krafta, a pod nátlakem Generální prokuratury, došlo k 1. 1. 1990 k bezúplatnému převodu tohoto objektu z počátku 18. století do vlastnictví 21. základní organizace Českého svazu ochránců přírody, které pan Kraft předsedal. Předtím se od převzetí zříceniny distancovaly ONV Blansko a MNV Olomučany, ztroskotal i převod do majetku Státní památkové péče KNV," doplňuje Brettschneiderová. Spor jde na ostří nože Snaha skupiny aktivistů tehdejšího ČSOP získat Nový hrad do svého držení byla úspěšně završena převodem uvedené nemovitosti do majetku nově založeného sdružení Český svaz ochránců přírody a kulturních památek (ČSOPaKP), vedeného zmíněným panem Robertem Kraftem. „Filozofie a výsledky aktivit ČSOPaKP nemají mnoho společného s celorepublikově uznávaným Českým svazem ochránců přírody, kterého si velmi vážíme a spolupracujeme s ním na řadě projektů. Představitelé ČSOPaKP poměrně rychle opustili dosavadní proklamované snahy o konzervaci či prosté zabezpečení zříceniny Nového hradu a zvolna začali usilovat o poměrně rozsáhlou rekonstrukci objektu. V posledních letech se jedná dokonce o úplnou dostavbu vybraných, již léta neexistujících a rozpadlých, částí bývalého hradu. Jakkoliv tento záměr byl nebo měl být podložen příslušným stavebním povolením a souhlasy vlastníků všech stavbou dotčených pozemků a komunikací, je zřejmé, že časová náročnost a objem potřebných finančních prostředků na realizaci uvedeného záměru se od původního rozpočtu a plánu značně liší. A zde je třeba hledat skutečný důvod zastavení všech prací na úpravě zříceniny a jejího okolí," tvrdí inženýrka Brettschneiderová z Mendelu. Samostatnou a zřejmě nejbolestivější kapitolou jsou podle ní přístupové lesní cesty k Novému hradu a jejich používání. Již v době převodu objektu byly cesty na územích spravovaných univerzitou nepřístupné motorovým vozidlům. Jsou to komunikace určené výhradně pro hospodářskou, ochrannou a kontrolní činnost v lese. Na přelomu roku 1996 a 1997 byla univerzita nucena podle vlastních slov z důvodů nárůstu nepovolených vjezdů do lesních porostů a vyvážení odpadů umístit u svých lesních cest závory. „Ihned po zbudování závor obdržel pan Kraft klíče a adresné povolení k vjezdu na lesní cestu Hradská. Problém nastal u nezpevněné cesty, která celá prochází územím přírodní rezervace, obklopujícím Nový hrad. A právě zde pan Kraft dlouhodobě nerespektoval požadavky ochrany přírody, neboť na cestu po mnoho let vjížděl bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Poměrně křečovitá snaha „hradního pána" o medializaci údajných překážek bránících pokračování stavebních prací v areálu Nového hradu nemá žádný relevantní základ," vysvětluje Brettschneiderová. Pan Kraft se brání tvrzením o nemožnosti užívání přístupových komunikací, o účelovém zatarasení příjezdových komunikací balvany či závorami a dopravním značením a argumentuje ušlechtilými snahami o zvelebení a oživení bývalé ruiny. „Zkreslené tendenční a nepravdivé jsou také informace o údajné snaze univerzity o znovuzískání hradu. Naopak aktivity pana Krafta na univerzitních pozemcích, spravovaných školním podnikem, jsou prokazatelně v řadě

konkrétních případů v přímém rozporu s platnou legislativou, zejména se zákonem o lesích, o odpadech, o živnostenském podnikání a se stavebním zákonem, říká pracovnice školy. Kdo překročil kompetence? Podle ní negativní mediální kampani vedené v této kauze proti Mendelu a ŠLP Křtiny bohužel dokonce podlehli i někteří úředníci státní správy, kteří překročili své kompetence a porušili zákon, když se snažili prohlásit příjezdové komunikace k Novému hradu za volně veřejně přístupné a dokonce nařídili vlastníkovi komunikací odstranit pevné překážky, údajně bránící zpřístupnění zříceniny hradu. Nápravu těchto závažných pochybení musel z podnětu ŠLP Křtiny zjednat až Krajský soud v Brně, který svým rozsudkem ze dne 28. 3. 2011 pro nezákonnost zrušil první ze série správních rozhodnutí vydaných Odborem dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dne 28. července pak Ministerstvo dopravy ČR zrušilo jeho další rozhodnutí poškozující práva ŠLP Křtiny MENDELU, a to opět z důvodu řady pochybení a nezákonného postupu prvoinstančního správního orgánu. Lesní účelové komunikace tedy v souladu se zákonem zůstávají nadále veřejnosti, hradního pána nevyjímaje, nepřístupné, a majitel Nového hradu musí respektovat při užívání cestní sítě Mendelovy univerzity v Brně na ŠLP Křtiny stejné podmínky a pravidla jako všichni ostatní. Více: Onderka (ČSSD): V Brně vyroste třetí univerzitní kampus Evropou podporovaný projekt hledá nové bylinkáře Děti, řemeslo má zlaté dno, vzkázal Dobeš. Vysokých škol je moc

Do prestižní soutěže mladých architektů se přihlásilo 128 projektů ze 14 zemí 31.8.2011

stavitel.ihned.cz strana 0 Jiří Kučera, Stavitel

Stavitel.iHNed.cz

Praha, 30.8.2011 V unikátní soutěžní přehlídce mladých architektů Young Architect Award bude letos o prvenství soupeřit celkem 128 soutěžních prací. K termínu uzávěrky 7. července se do soutěže přihlásili absolventi vysokých škol a začínající architekti z Čech, ale své zastoupení zde mají také architektonické ateliéry z Mexika, Španělska, Turecka a dalších zemí. Talentovaní mladí architekti z celého světa v soutěži navrhovali, jak nejlépe řešit aktuální problematiku veřejného prostoru měst a obcí. Třetí ročník soutěžní přehlídky Young Architect Award v červenci uzavřel možnost přihlašování pro zájemce, celkem bylo přihlášeno 128 prací. "Na rozdíl od předchozího roku, kdy mohli architekti posílat své práce na libovolné téma, nyní bylo zadání přesně stanoveno. I přes toto značné zpřísnění pravidel měl o soutěž zájem stejný počet zájemců jako vloni, což je velice potěšující,“ hodnotí současný ročník člen poroty Petr Hrůša z Ateliéru Brno. Letošní ročník soutěžní přehlídky se zaměřuje na veřejný prostor a propojení stávající městské zástavby s přírodními prvky jako je řeka, náplavky, jezero a přehrada či s úplně novou výstavbou. "Město je tak trochu jako divadlo, vytváří kulisy, ve kterých probíhají nějaké děje. Domy a prostor mezi nimi by měly mít schopnost vytvářet scénu tak, aby se v té či oné lokalitě opravdu žilo. Budovy a veřejné prostory musí společně vytvářet místo pro spokojený život,“ vysvětluje význam tématu letošního ročníku Young Architect Award Jakub Cigler z architektonického ateliéru Cigler/Marani Architects, člen poroty soutěže.K tématu soutěže, veřejnému prostoru, má Cigler blízko, neboť aktuálně stojí například za návrhem nové podoby Václavského náměstí v Praze. Mezi soutěžními pracemi je celkem 20 návrhů od začínajících architektů z evropských zemí, ale také z Mexika. "Soutěže se účastní talentovaní absolventi a studenti ze všech českých škol architektury, avšak své zastoupení zde



má i zahraničí. Těší nás tento zájem, který dává soutěži mezinárodní rozměr,“ doplňuje Petr Hrůša. Nejvíce soutěžních prací (celkem 108) přišlo od absolventů ČVUT v Praze, Vysoké školy uměleckoprůmyslové, dále brněnského VUT a Mendelovy univerzity, ostravské VŠB-TU a zastoupena byla také Technická univerzita v Liberci. Soutěžní práce zhodnotila porota složená z profesionálních architektů a odborníků, následně zveřejní finalisty. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 22. září v rámci galavečeru k veletrhu FOR ARCH 2011. Kromě odborníků může návrhy ocenit také široká veřejnost v hlasování, které je dostupné na webu soutěže www.yaa.cz od 19. 8. do 15. 9. 2011.

Přehled zpráv. Kácení na Šumavě: Jaký je největší postrach Václava Klause? Přece angažovaný občan reflex.cz ~ strana 0 ~ Život a styl

Recommend Documents