strana: O květnu, o lásce Něco (nejen) pro holky strana: Jak to dopadlo? strana: Naši mudrcové Móda a styl

5

Tak, a už je to tady! Začínáme stříhat metr. Do posledního zvuku našeho školního zvonku chybí už jen 28 dní (z toho 20 pracovních). A vězte, že ve chvíli, kdy budete listovat novým vydáním našeho opět přetékajícího Koktejlu, bude už náš tým redakční rady v plné práci na červnovém, předprázdninovém vydání. A budeme se snažit jako po celý rok, abyste v něm našli mnoho nového, zajímavého a zábavného. Tak zatím a my jdeme na to!

2. strana:

Citát měsíce

20. strana:

Recept od Michala Hry od Iva

Vyneseno z ředitelny 3. strana: Brněnský Duch

9. – 12. strana:

Šesťáci v Africe 4. - 6. strana:

Den zdraví

O květnu, o lásce… Něco (nejen) pro holky

Novinky ze školní družiny Výtvarná dílna skončila Dopravní soutěž 7. – 8. strana:

Z „Obydlené zatáčky“

13. – 15. strana:

Jak to dopadlo? 16. – 17. strana:

21. – 23. strana:

Zajímavosti z cest 24. strana:

Jarní

malování a spojování

Naši mudrcové Móda a styl

18. – 19. strana:

Domácí mazlíčci

5. ročník / květen 2015 SOKOLOVSKÝ - 1 -Sokolovská KVĚTEN 2015 ZŠKOKTEJL a MŠ 1, Svitavy

„Pro lásku není důležité, aby se k sobě lidé

hodili, ale aby spolu byli šťastni.“ - Brigitte Bardotová Citát měsíce vybrala Hanka Vodehnalová

Dobrý den, milí čtenáři, v květnové rubrice Vyneseno z ředitelny bych vás chtěla seznámit s novinkami, které se týkají organizace naší tradiční školní akademie. Jak jsem již v únorovém čísle naznačovala, v letošním školním roce jsme se rozhodli vyzkoušet jinou organizaci „Rozloučení se školním rokem“. Co nás k tomu vedlo? Vystupuje stále více a více dětí, za to jsme opravdu rádi, přibývá také diváků, což nás samozřejmě také moc těší, ovšem kapacita Fabriky je 450 míst k sezení a vystupujících dětí je kolem 300. Už z těchto čísel je patrné, že bylo problematické pozvat babičky, dědečky a další rodinné příslušníky na vystoupení vašich dětí. Také počasí nás tradičně nepodrželo, opakovaně se nám dařilo pořádat akademii v nejteplejších dnech v roce, což rozhodně nebyl záměr.  Na druhé straně musím říci, že atmosféra při společném vystoupení všech dětí naší školy a školky byla mimořádná. Vidět téměř celou školu na společném závěrečném rozloučení byl nejen pro mě strhující zážitek. Takže uvidíme! V letošním roce jsme vyslyšeli návrhy některých našich kolegů a vystoupení jsme rozdělili na dvě poloviny. První vystoupení proběhne 25. června 2015 od 15 hodin a druhé vystoupení ve stejný den od 17 hodin.

I. skupinu tvoří tyto třídy: MŠ, 1. B, 2. A, 3. A, 4., 6. a 8. třída II. skupinu tvoří tyto třídy: 1. A, 2. B, 3. B, 5., 7. a 9. třída Diváky II. skupiny žádám o to, aby nepřicházeli před půl pátou, jelikož dříve nemohou být puštěni ani do předsálí vzhledem k probíhajícímu vystoupení I. skupiny. Tentokrát se nemusíte obávat o místa k sezení, bude jich dost! Můžete pozvat i další rodinné příslušníky, kterým se budete chtít pochlubit vy i vaše děti. Jelikož tato organizace bude zkušební, na konci obou představení se budete moci vyjádřit, zda vám vyhovovala více minulá, nebo stávající organizace. Bude to jako na semaforu. Zelená kartička dá zelenou novému způsobu organizace, červená kartička bude symbolizovat stopku a návrat k původní. Děkujeme za pochopení a věřím, že společně prožijeme krásné odpoledne. Takže na závěr mi nezbývá ni jiného, než popřát dětem a paním učitelkám hodně sil do závěrečných příprav. A na vás se budeme těšit na konci června. Alena Vašáková SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 2 - KVĚTEN 2015

Bojíte se duchů? Snad ne, ale i kdyby ano, nevadí. 8. června sice pojedeme do Brna na muzikál Duch, ale o nic strašidelného rozhodně nepůjde. Ba naopak! Půjde o muzikálovou verzi příběhu o lásce, která překoná i smrt, ze slavného filmu Duch oceněného mnoha cenami (mimo jiné i Oscarem v kategorii Nejlepší film). Uvidíme jej v podání týmu herců Městského divadla. Podle informací na webových stránkách divadla se můžeme těšit na opravdová divadelní kouzla a iluze, s kterými se u nás diváci zatím neměli možnost setkat.

My se těšíme, co vy?

S šestou třídou jsme se koncem dubna zúčastnili projekce Planety Země 3000 na téma „Východní Afrika – kolébka lidstva“. Projekce poutavých fotografií a videosekvencí, doprovodných zvuků, hudby a naživo komentovaným výkladem reportérů nás poutavě vtáhla do oblasti Východní Afriky. Putování začalo v hlavním městě Etiopie Addis Abebě, odkud jsme pokračovali na sever do Danakilské prolákliny a k lávovému jezeru unikátního vulkánu Erta Ale. S fotografem a dobrodruhem Adamem Lelkem jsme navštívili jeden z nejagresivnějších kmenů světa, a poznali tak tradice a zvyky tajuplného kmene Mursi, jehož ženy si vkládají na důkaz krásy do úst hliněné talířky a muži jsou obávanými bojovníky. Nezapomenutelné záběry byly také na savaně, kde jsme poznali život mnoha vzácných zvířat. V kolébce lidstva jsme poodhalili prostřednictvím názorné animace tajemství vzniku Země a života, vysvětlili si, proč se Východní Africe přezdívá právě kolébka lidstva, a podívali se i na nelehký život místních obyvatel.

A jaké byly postřehy šesťáků? Denča B.: Moc mě zaujala zvířata ve volné přírodě. Chtěla bych se tam podívat na dovolenou. Kristy: Nechtěla bych tam bydlet hlavně kvůli těm hliněným talířkům, velké chudobě a nemocem. Šimon: Zaujalo mě, jak nízkého věku se místní obyvatelé dožívají. Nejlepší bylo, když si Adam vyzkoušel všechny ty fyzicky náročné práce. Verča S.: Nechtěla bych tam žít, protože tam nemají kanalizaci, chodí v odpadcích a je tam velká bída. Ale ty savany bych chtěla vidět naživo. Fanda: Dozvěděl jsem se hodně o lvech a přírodních úkazech. Nejvíce se mi líbilo lávové jezírko. Kája: Pořad byl krásný, ale krátký. Některé scény byly moc hezké a některé zase velmi smutné. Nevěděla jsem, že někteří Afričané jsou bohatí a někteří zase moc chudí.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 3 - KVĚTEN 2015

Pavlína Šimková

28. dubna se zúčastnila 7. třída s paní učitelkou Šimkovou akce „Den zdraví“ ve svitavské nemocnici. Byla to akce, kde se podíváte a vyzkoušíte si, jak to vlastně funguje v nemocnici. Jako první pro nás měli připravený program zaměřený na resuscitaci pacienta se srdečním infarktem za použití monitoru i ambuvaku. Všichni jsme si pak vyzkoušeli resuscitaci na modelu. Poté jsme se šli podívat do biochemické laboratoře, kde zkoumají vzorky krve, moči apod. Ukázali nám tam různé přístroje a mikroskopy. Po prohlídce jsme si prohlédli záchranná vozidla. Dozvěděli jsme se, že jsou 4 stupně nehod a podle závažnosti k nim jede záchranný vůz. Nakonec jsme se přesunuli do vestibulu nemocnice, kde byla přichystána různá informační i praktická stanoviště. Zde jsme se naučili např. jak si pořádně vydezinfikovat ruce, vyrobit léky, jak správně držet tělo a rovnováhu, nechyběly ani kvízy s různým zaměřením. Každý dostal lístek, na který sbíral za správné splnění úkolu razítka a body. Kdo získal nejvíce bodů, dostal sešit, někteří i propisku. Všem se celá akce moc líbila, odnesli jsme si spoustu nových poznatků a doufáme, že na nějaké podobné akce zase půjdeme. Míša Hotařová, Anička Kosinová a Láďa Vašák I žáci 5. třídy si vyzkoušeli různá stanoviště ve vestibulu svitavské nemocnice. Mohli si vyzkoušet tato stanoviště: chození po různých materiálech a udržení rovnováhy, jak si správně čistit ruce s ukázkou pod lampou, poznávání rostlin pro správnou funkci močového měchýře, výrobu vlastních tablet, šroubování kostí k sobě nebo oblékání lékařského operačního oblečení. Žákům se všechna stanoviště moc líbila. Jitka Macenauerová


A o tom, co se děje, nám napsala paní vychovatelka Jana Jenišová

Čarodějnické odpoledne Ve středu 29. 4., hned po obědě, proběhl ve školní družině velký slet čarodějů a čarodějnic, kterého se zúčastnily děti ze všech čtyř oddělní ŠD. Po rozcvičce, kdy se protáhly a rozhýbaly sebe i košťátka, následovala zkouška dovedností – létání na koštěti, přeskakování hořícího ohně, zavazování mašle kouzelnému kocourovi a ochutnávka čarodějnických dobrůtek (kyselí hadi, zelené žabky, barevní červíci …). Poté si zapálily ohýnek a opekly buřty, na kterých si čarodějnice a čarodějové ohromně pochutnali. Nakonec se všichni rozlétli do svých teplých pelíšků a už teď se těší na příští slet. Velký dík patří panu školníkovi Břenkovi za připravení ohniště.

Stavebnice GEOMAG Ve čtvrtek 14. 5. se žáci 1. A a 2. A, kteří navštěvují školní družinu, zúčastnili tvořivého odpoledne s magnetickou stavebnicí GEOMAG. V rámci své představivosti a manuální zručnosti tvořili mnoho zajímavých trojrozměrných obrazců. Děti mohly pracovat dle vlastní fantazie nebo podle přiložených šablon. Nakonec se podařilo všem dětem vytvořit vše, co chtěly. Kromě toho se zdokonalily se v jemné motorice a ve znalostech o magnetismu.


Pro letošní rok ukončila svou činnost výtvarná dílna paní učitelky Stavělové. Na jaře vytvořili malí výtvarníci nástěnku v mezipatře a v závěrečných několika dílnách kašírovali. Doufáme, že se v příštím roce řady rozrostou a my všichni se opět budeme pyšnit krásnou výzdobou naší školy. Zájemci nechť se hlásí u paní učitelky Stavělové.

Ve čtvrtek 7. 5. se konalo na naší škole základní kolo soutěže mladých cyklistů, kterého se zúčastnily děti ze 4. – 6. tříd. Součástí byly testové otázky z dopravní výchovy a jízda zručnosti na dopravním hřišti. Z 16 dětí patřili mezi nejúspěšnější Markéta Vošmiková, Šárka Kovářová, Miroslav Lacman a Jindřich Bohuňovský. Ti postoupili do okresního kola, kde už soutěžili jako družstvo. V okresním kole je čekaly čtyři disciplíny – testové otázky, jízda zručnosti na kole, znalosti ze zdravotní výchovy a jízda na dopravním hřišti podle dopravních předpisů. Po sečtení výsledků se naši zástupci umístili na 9. místě. Zuzana Ptáčková


V rámci projektu gymnázia se devátá třída doplněná děvčaty z šestky vydala od 11. do 15. května do ekocentra Veronica v malé vesničce v Bílých Karpatech – do Hostětína. Podle zpětných vazeb si to všichni užili a všem se to líbilo. Proto vás jimi nebudeme zavalovat a podělíme se s vámi spíš o několik fotografií pořízených během týdne. Héééj! Nechrápej!

Kdo je hezčí???

Jááá! To nevypadá moc jako orchidej…

Ne, ne… přece já! Sakra, to už je poslední sušenka!

Hoši, pojďme!!!

V pondělí 11. května jsme jeli s devátou třídou na exkurzi do Hostětína, kde nás čekal bohatý program. Po příjezdu a ubytování jsme se seznámili s deváťáky a nejbližším okolím. Na exkurzi jsme viděli krásně rozkvetlou louku orchidejí, vyřezávané sochy, byli jsme také v moštárně. Velmi zajímavé bylo hledání určitých míst podle mapy. Ve středu jsme měli táborák, u kterého bylo velmi veselo. Celý týden se nám moc vydařil a nikomu se nechtělo domů. Byl to super výlet! Vendulka Dvořáková Zaber trošku, ne?

Polejeme jí vodou??

Asi nás zabije… ale jo!

Počkej, já to „vygůglím“… SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 7 - KVĚTEN 2015

Nezůstaneme tady až do pátku?

Né, je to mňamka!

Je to nějaký divný, co?

V pondělí 11. května jsme odjížděli od školy a jeli jsme do Hostětína. Ještě před tím, než jsme dorazili na místo, jsem si v duchu říkala, že tam chci, ale i nechci jet. Bála jsem se, že mezi deváťáky moc dobře nezapadnu a že jim budu pro smích. Potom když jsme dorazili, bylo to takové neobvyklé, ale úžasné. Byl to velký neobvyklý barák, prostě nádhera. Jak jsme šli dovnitř, tak jsme si nejprve vybalili věci ve svém pokoji. Po vybalení jsme se rozdělili do skupinek a dostali jsme mapu a papír. Hledali jsme kartičky a opisovali z nich věty. Tím jsme měli možnost trochu poznat Hostětín. Další den jsme měli výlet na orchideovou louku, byl to veliký „záhul“. Ve středu jsme se šli podívat na kopec, kde byl podle pověsti Kočičí hrádek, který se propadl do země. Okolo něj byly tři kočičí sochy. Další den byl čtvrtek, kdy jsme obcházeli různá místa Hostětína, třeba krásné sochy. A v pátek po obědě už jsme jeli domů. Vůbec nelituji toho, že jsem tam jela, moc se mi tam líbilo a jela bych znova. Denča Bajtková

U stánků na levnou krásu…

No, nevím, co z toho bude…

Díky za super ekotýden 


Když měsíc KVĚTEN, tak o květnu, o lásce a o tom, co nebo koho milujeme… V měsíci květnu rozkvétají třešně, při hokeji ječíme děsně. V měsíci květnu je Den matek, při cestě do školy mám v hlavě zmatek. 1. máj je lásky čas, Mácha svou knížkou oslovil nás, na Petříně v Praze stojí jeho socha, zamilovaných lidí chodí tam kupa. Patrik, 7. tř.

V měsíci květnu je spoustu svátků, a tak máme hodně volných pátků. Hokej, Den osvobození, Den matek, někdy v tom máme všichni zmatek. Květen je měsíc lásky, dostane se k domu každé krásky. Všechny stromy krásně rozkvetou a včelky přírodu poslechnou. Prvního května je první máj, komu já asi pusu dám? Tatínek je fanda hokeje, ale mě vždy pošle do postele. Nikdo nechce při hokeji jít spát, i já chci vidět naše hokejisty hrát. Už mi to vůbec nemyslí, tak končím s touto básní. Bára B., 7. tř.

V tomhle měsíci začínají airsoftové akce, ale přežít tenhle měsíc jsou léta praxe. Den matek se rychle blíží, ale děti hokej sledují, na televizi se koukají. Češi určitě vyhrají, na autech vlajky vlají. Květen zvláštní měsíc je, každý Čech pak hokej miluje. Před 70 lety byla Praha obsazena, válka se byla ukončena. 1. máj je lásky čas, zamilovaných je slyšet hlas. Pod třešní se líbají, ale Petřín skoro neznají. Kevin, 7. tř.

(Verše jsou občas po drobné úpravě, pozn. red.) Všude máj, jen v česku květen. Všichni to považují za jakýsi měsíc lásky, ale podle mě je výjimečný hlavně osvobozením, Dnem matek a oteplením. Nic poetického mě nenapadá, básničky mi prostě nejdou. Dominik, 7. tř. V roce 1945 skončila 2. světová válka, kterou si dodnes připomínáme v televizi v podobě dokumentů nebo z úst našich pradědečků, dědečků, prababiček a babiček. Květen je taky měsíc lásky. Květen má 31 dní a je to pátý měsíc z dvanácti. V tomto měsíci je spousta významných dnů, např. Den matek, kdy vždy dám mamince něco hezkého, co ji potěší. Dalším významným dnem je 1. Máj, slaví se jako Svátek práce atd. S tímto měsícem je spojován Karel Hynek Mácha, proslulý svou básní Máj, která je plná lásky, ale i dramat. Tento rok se v květnu konalo MS v hokeji, kde jsme skončili na

4. místě. V tomto měsíci už je poměrně teplo, kolem 18 °C. Začínají kvést třešně, jablka, vše je krásné a zelené. Nejraději v tomto měsíci mám právě přírodu. Také v tomto měsíci slaví můj tatínek svátek. Letos mám v květnu atletické závody, už jsem byl na jednom a velmi mě to baví. Tento měsíc je také poslední měsíc jara, červen už je letní měsíc. Květen je můj čtvrtý nejoblíbenější měsíc po dubnu, červenci a srpnu. Daniel, 5. tř.


V měsíci květnu krásně svítí slunce, ale slunce svítí i jindy. Mám ho ráda. Všechno začíná kvést a krásně to voní. U mnoha lidí se začíná projevovat alergie, ale když je tak krásně, tak to přece nevadí. Můžeme chodit častěji ven a hrát hry. Většinou se třeba fotí třídy. Všichni jsou na sebe moc hodní. Zamilovaní nebo jen kamarádi se jezdí podívat na Petřín na sochu Karla Hynka Máchy, který napsal známou báseň Máj. Slavíme také hodně svátků např. Den matek, Den rodin, Svátek práce. Ráchel, 5. tř. V květnu máme Svátek práce, Květen je lásky čas, Měsíc květen, lásky čas, práce mnohdy nejde hladce. venku slyším kosův hlas. já uslyšel jsem krásný hlas. Najít dobrou práci Den matek byl v pátek, Ach, alergie na pyl, trávy, je mnohdy těžší, zrovna když jsem jel do Benátek. však všichni se máme rádi. než najít v psovi pracoviště bleší. 2. světová už skončila, A děti, hoši, holčičky, Tak poslouchejme rodiče a po bytě mi běhá činčila. vylezou na houpačky, dělejme jim radost, V hokeji jsme čtvrtí, z houpaček pak na skluzavky, aby o nás neměli příště budeme zlatí! jdeme na houby, na pýchavky! moc velkou starost. Slunce už nám svítí, V tom květnu, v měsíci lásky, Už 70 let žijeme v míru, všude je kolem plno kvítí. kvetou růže, sedmikrásky. a všichni milují dobrou víru. Ondra, 5. tř. Slepice a všechna zvířata, Hitler byl ukrutný a strašný, mají nová mláďata. chtěl dát celý svět do brašny. Lucka, 5. tř. Dominik, 5. tř.

Miluji Járu… Našla jsem člověka, který mi rozumí a má mě rád takovou, jaká jsem. To, že jsme si rozuměli, nás dalo dohromady. Jsme blázni. Máme svůj svět. Vím, že nás pomlouvají, ale nás to nezajímá, všímáme si jen sami sebe. Dokáže mě rozveselit, dokáže vnímat city a to v sobě hodně kluků nemá. Říká mi, že se za poslední dva měsíce změnil, uvědomil si, co dělal špatně, a teď svět vidí jinak. Je to s ním dokonalý a hodně pro mě znamená. Pavla, 9. tř.

Miluji, když mám volný večer na hraní na počítači. Ohřeju si jídlo, udělám si do půllitru vodu se šťávou a sednu si k počítači. Obvykle hraju online hry, protože mohu hrát s přáteli přes TS (team speak). Nejraději hraji v pátek, to vím, že další den nemusím brzy vstávat. Jsem rád, že mě můj starší bratr v hraní na počítači podporuje. Už se těším na prázdniny, to mi nehrozí žádné vyrušení. U počítače si odpočnu po náročném dni stráveném nudnou prací nebo v lepším případě po výletu s rodinou. Lukáš P., 9. tř.

Měsíc květen přináší mnohé – je to lásky čas, slavíme Den matek, rozkvétají stromy,… Pro mě je ale měsíc květen měsícem, kdy začíná mistrovství v hokeji. A to je pro mě důležité, protože hokej miluji. Je to můj nejoblíbenější sport, pravidelně ho sleduji a nemůžu si nechat ujít jediný zápas (jinak bych to nepřežila ). Jsem dívka, která miluje hokej nejvíc na světě. Ne kvůli našim krásným hokejistům, ale jako rychlou a vzrušující hru – boj mezi mantinely, emoce, nádherné přihrávky, tvrdé osobní kontakty i skvělé góly. Ze všeho nejkrásnější jsou však okamžiky velkých vítězství. Vendy, 9. tř. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 10 - KVĚTEN 2015

V poslední době si hodně uvědomuji, jak moc miluji různé vůně. Zdá se to hloupé (možná), ale vůně podle mě dokáží hodně. Teď v květnu, když vše rozkvétá, je svět nejen mnohem veselejší a barevnější, ale i voňavější… Když opustím vůně květin (prozatím), moje asi nejmilovanější vůně je vůně čerstvě vypraného prádla. A ještě víc povlečení. Chvíle, kdy se „zavrtám“ do voňavoučké postele, je zkrátka… I každý člověk má svou osobitou vůni, je ale pravdou, že lidé, kteří jsou mi sympatičtí, mi voní víc. No, co napsat na závěr? Svět je plný vůní a zaslouží si ocenění. Kája H., 9. tř.

Miluji jaro. Jaro je tak krásné období. Teplý vzduch a slabší větřík pohrávající si s vlasy a květinami dokáže zlepšit náladu. Miluji, když jdu ven s mým broučkem – foťákem. Pořádně zaostří rozrůstající se květ, hlemýždě i včelky. Když mě slunce pálí do zad, je to takový příjemný pocit … odlehčující. „Květen, lásky čas.“ Dříve mi to přišlo divné, když to každý říkal. Ale teď… No, to všichni jednou poznají. Miluji, když si lehnu na zahradě do trávy a zaposlouchávám se do šumění stromů, zpívání ptáků a dalších zvuků. Urovnám si tak v hlavě spoustu věcí. Nesnáším ale, když mi v tu chvíli zazvoní mobil, a rázem je vše pryč. Sabča, 9. tř.

Psát o lásce? Už zase… Mám psát, jak zamilován jsem sladce… Nebo o čem jiném psát dá se? Tak abych nějak začal, příběh svojí lásky načal. Láska je pouto a také bolest… Tolik věcí musí vyjít, aby dalo se pravou lásku do dokonalosti dovést. Občas to je nepříjemné, nekončí to vždycky hezky, ale když klíč k síle tajemné nalezne se, nikomu nechce se již sejít z cesty. Možná to vidím příliš idylicky, možná taky příliš hezky, ale tak cítím to já. Mám někoho, kdo lásku mi dá… Ve vztahu nemělo by být nikdy lásky dost. Každý spor je jako řeka a PÁR spolu musí stavět most. Budu asi naivní, když řeknu to: „Miluji Tě a vždy budu!“ A když vidím úsměv její, stojí to za to. Dálka může vztahu ublížit, ale stejně ho tak utužit. Rozloučení sice bolí, ale má to smysl. Další setkání rány hojí, ale pro ni to snesu… Vojta, 9. tř.


Na květnu je nejlepší ta spousta uvolnění ze školních lavic. Zvenčí se ozývá překrásný zpěv rozmanitě krásných ptáků. Květiny a stromy nabírají svěžích barev a letní krásy. Například tento květen bych vybral jako obzvlášť vydařený. Našel jsem dokonalý vztah s dokonalou dívkou. Nemluvě o akcích, soukromých zábavách se spoustou přátel a s novými lidmi… Pod slovem květen se mi vybaví spousta jak dobrých, ale i špatných příhod, nehod a náhod. Je dobře, že je květen tak živý měsíc. Jak by se jinak žilo bez zábavy, přátel a bez možností být s někým, s kým je vám dobře. Podle mě je přátelství to nejdůležitější a mělo by se za něj bojovat. Zdeněk, 9. tř. Máj je lásky čas, probudí se v každém z nás. Touhy, city, milování, je většiny lidí přání. Máme-li rádi maminky, natrháme jim květinky. Máme-li rádi tatínky, koupíme jim trenýrky. Moje narozeniny se blíží, čtvrtletky se kvapem plíží. Martin a Fanda, 6. tř.

Květen je jak třešeň. Na začátku je vše zelené, na konci červené. Všude je mnoho párů, jako v květu pylu. Také mnoho maminek čeká na svůj polibek. A také mnoho tatínků čeká na milou maminku. Jan a Ondra, 6. tř.

V květnu slunce svítí, začne růsti kvítí, pyl lítá z nich, pro alergiky je to hřích. Bříza, olše - to je smrt, ještě když se přidá dub. Julča a Sofča, 6. tř.

(Verše jsou občas po drobné úpravě, pozn. red.)

Holky na vodítku – Jmenuji se Martina Ivona Březinová S poruchami příjmu potravy se v dnešní době setkáváme často. Ať je to anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání, ortorexie apod. Lidé těmito poruchami trpí hlavně proto, že nemají rádi své tělo nebo sebe. Ale někteří mohou do toho spadnout i kvůli jiným problémům (rodinné, šikana atd..). Bohužel stojí to peníze, trápení a hlavně naše zdraví. Tyto nemoci často končí i smrtí. Tuto knihu mi půjčila kamarádka. Naznačila mi obsah a hodně mě to zaujalo. Příběh popisuje

mladou dívku Martinu, která měla zakomplexovanou matku. Diety, hladovění a zvracení dostaly Martinu do nemocnice a později na psychiatrii, kde byli i další teenageři se svými problémy. Nakonec se z toho dostala díky lásce. Jednou si každý najdeme někoho, kdo nás bude milovat pro naše chování, ne pro vzhled. I když se nám někdy nedaří, svět se k nám otočí zády, může být i hůř. ,,Everything’s gonna be alright.‘‘ Za doporučení děkujeme Sabče Machové z devítky


Již tradičně jsme pro vás přimíchali anketu s deváťáky, která se týká přijímacích zkoušek i středních škol. Jaké z nich mají pocity a jak to dopadlo, si můžete teď přečíst.

1) Jaké máš pocity z přijímacích zkoušek? Smíšený. Myslím si, že to dobře dopadne, ale většinou když si to myslím, tak to dopadne pod moje očekávání. Napsala jsem to tak, jak jsem to napsala… Kíťa Bylo to období, kterému panoval velký stres, ale jakmile jsem odložila propisku po posledním testu, nervozita a stres někam zmizely. Aneta To se nedá popsat, to se musí zažít. Ale dá se říct tak půl na půl. Kája N.

vyšla dobře a čeština ne.

Pocity byly smíšené, protože jsem si věřila v matematice a v češtině už tolik ne. Nakonec to dopadlo tak, jak jsem očekávala. Matematika mi Anna

Pocity jsem měl dobré, ostatní se stresovali, ale já na to nemyslel. Vzhledem k tomu, že jsem přijatý, tak dobré.

Martin

Lukáš V.

Velmi dobrý. Den před přijímačkami jsem se strašně stresovala a bála, ale v ten den to ze mě spadlo a všemu jsem se smála. Kristýna Žádné, dělal jsem jen talentovky. Ondra

2) Jak ses na zkoušky připravoval (a)? Učila jsem se doma i ve škole. Zkoušeli jsme si staré Scio testy a Cermaty.

Sabča

Musím se přiznat, že doma jsem na to ani nekoukla. Ve škole jsme to totiž probírali už několik týdnů, takže jsem si řekla, že to musí přece stačit. Aneta Hodně jsme se připravovali ve škole, ale samozřejmě i doma jsem se na přijímačky chystala. Většinou jsme hledali nějaké úlohy na internetu. Kája N. Chodil jsem pravidelně na doučování a snažil se dávat pozor ve škole. Martin Popravdě jsem se na ně připravoval jen ve škole, a zároveň tím chci poděkovat všem paním učitelkám, konkrétně paní ředitelce Vašákové a paní učitelce Andresové, že nás perfektně připravily a věnovaly nám spoustu času, jen abychom je všichni udělali.  Lukáš V. Popravdě? Skoro vůbec, ale samozřejmě jsem se musela učit. Nejhorší to

bylo týden před zkouškami, to jsem nemohla ani spát, tak jsem si vzala učení a učila se. Denča N. Nedělala jsem je, ale poslouchala jsem v hodinách, abych byla ještě chytřejší. Pavlína Připravoval jsem se asi tak, že jsem si dělal asi 100000000 Scio a Cermat testů. Kuba SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 13 - KVĚTEN 2015

3) Čemu (jakému povolání) by ses chtěl (a) v budoucnu věnovat? Podle toho, na jakou školu mě vezmou. Jestli mě vezmou tam, kam chci, tak bych se pravděpodobně stala učitelkou v mateřské škole nebo sociální pracovnicí, ale jestli si vyberu gymnázium, tak se budu muset rozhodovat, kam bych chtěla jít nebo co bych chtěla dělat. Doktorku, učitelku, právníka… Kíťa Ještě nevím. Ale chtěla bych mít práci spojenou s focením a cestováním. Při lepším ještě společné s tancem. Sabča No, jelikož půjdu na gymnázium, tak ještě moc nevím, co chci v budoucnu dělat. Doufám ale, že se rozhodnu pro cestu tím správným směrem a že mě má práce v budoucnu bude bavit a budu ji dělat s radostí. Aneta Vzhledem k výběru mé školy (jedná se o technickou školu) bych se chtěla věnovat výpočetním technologiím, respektive správou webových stránek a počítačových sítí. Anna Administrátor stránek nebo sám podnikat s opravnou počítačů. Porodní asistentkou.

Martin

Denča N.

Je toho víc, ale asi bych se chtěla dostat do zahraničí a trénovat nebo jezdit koně v nějaké sportovní stáji. Nebo být u jízdní policie. Renča Určitě něco se zvířaty, asi v ZOO.  Vendy Nejspíš budu zámečník. Michal Zatím nemám moc představu. Vím, že můžu být (a nejspíš i budu) za pár let úplně jinde, než bych třeba teď čekala. Chci hlavně, aby mě moje práce bavila a naplňovala. Uvidíme, kam mě „vítr odvane“.  Kája H. Jasně že fotbalu. A když to nevyjde, tak autům. Ondra Chci se věnovat něčemu, co pomůže lidstvu, co budou potřebovat. Pavlína V budoucnosti bych chtěl jít k vojákům. Saša Chtěl bych být karosář nebo jezdit dodávkou a rozvážet potřeby. Zdeněk

4) Ovlivnil tě někdo nebo něco při výběru škol? Největší vliv na mě asi měla moje máma a sestřička, protože už od mala jsem se musela starat o svoje mladší, ale i starší sourozence. Hráli jsme si na školu, na doktora… Jak to u malých dětí bývá zvykem… Kíťa Ani ne. Školu mi pomáhala vybrat mamka, ale vyloženě že by mě někdo ovlivnil, to ne. Kája N. Vybrala jsem si školu sama. Podle toho, co mě baví a co bych chtěla v budoucnu dělat. Anna

Ano. Byla to paní ředitelka, která mi doporučila studium na gymnáziu. Nejdřív jsem tomu nevěnovala tolik pozornosti, ale s postupem času se mi to v hlavě začalo srovnávat. Navíc, paní ředitelka je druhá žena v mém životě (první je a vždycky bude moje maminečka), kterou nesmírně respektuji a dám na její rady. Přece jen, když ještě nevím, kam bude moje cesta dál pokračovat, gymnázium je asi to nejlepší řešení. Aneta


Asi jsem se ovlivnil já sám.  Lukáš V. Rodiče a bratr, který na tu školu chodil, a hlavně jak se škola představila, to je pro mě taky důležitý. Kristýna Už od mala mě bavilo si hrát na zdravotní sestřičku a píchat plyšákům nebo panenkám „injekce“, tak jsem si řekla, že by nebylo špatný to zkusit. Denča N. Nikdo. Lukáš P. Ano, ovlivnil. Vlastně jsem si ještě vybírala mezi dvěma školami. Nakonec mě ovlivnil něco jako

seminář (nevím, jak to popsat) ve Fabrice a také trošičku kamarádka a její tatínek (jelikož tam zná mnoho lidí). Marťa Rozhodně… K tomuto oboru – grafice – mě určitě nejvíce přiblížila práce na školním časopise. A kterou z těch škol, co jsem napsala na přihlášku, si vyberu, to byla asi nejtěžší otázka (mnohem horší než kterákoli otázka z přijímaček ). Nakonec zvítězila Olomouc, k čemuž jsem došla spíš díky nějakému vnitřnímu pocitu… A teď jen doufám, že to bylo správné rozhodnutí. Kája H.

5) Přijali tě na „vysněnou“ školu? Ano. Už ráno ve tři čtvrtě na šest jsem se samou nedočkavostí podívala na stránky školy. Rozklikla výsledky a jela jsem po číslech dolů. Všechen ten strach z výsledku ze mě okamžitě spadl, když jsem se našla pod pořadovým číslem 22. Moc se těším na to, že budu mít možnost najít si zase nové přátele, jako tomu bylo před 6 lety, když jsem poprvé nastoupila do třídy Sokolovské školy ve Svitavách. Aneta Vzali mě na obě školy, které jsem si vybrala, takže jsem si mohla zvolit sama, kam bych chtěla víc. Nakonec jsem si vybrala, ale nebyla to moje vysněná škola, protože jsem žádnou vyloženě vysněnou neměla. Kája N. Ano, přijali. Byla jsem přijata na Střední školu technickou v České Třebové na obor Informační technologie. Anna Ano, přijali mě na mou vysněnou školu v České Třebové na obor Informační technologie. Martin Ano, přijali a jsem neskutečně moc rád.

Lukáš V.

Ano, přijali mě na gymnázium tady ve Svitavách. Na den, který jsme se to měli dozvědět, jsem vůbec nemohla usnout, bylo to nejdelších pár hodin v mém životě. Hanka Jo, přijali a jsem za to strašně ráda. Přijali mě na obě školy, ale já chci jen na tu jednu… Přihlášky jsem si dávala do Litomyšle na technickou - Logistika a administrativa dopravy a druhou na VDA v České Třebové - Provoz a ekonomika dopravy. Zápisový lístek jsem samozřejmě poslala na VDA.  Kristýna Ano, na obě školy. Denča N. Přijali mě na ZTE do Litomyšle i na SOU SOŠ Polička, ale vybral jsem si Litomyšl. To je moje vysněná škola. Pavel Ano, přijali, a to jsem si myslela, že mě nepřijmou… Přijali mě na Integrovanou střední školu v Moravské Třebové, obor Gastronomie. Jsem moc moc ráda, že mě přijali, a už se moc těším. Marťa


Abychom se drželi května jako měsíce lásky, zeptali jsme se dětí na první otázku:

Proč se lidé objímají? Martin, 2. A Mají se nejradši. Honza Hr., 2. A Mají se rádi. Verča, 2. A Jsou spolu rádi. Matěj, 2. A Jsou hodní. Páťa, 2. A Po dlouhém odloučení. Štěpa P., 2. A Jsou si blízcí. Kryštof, 2. A Po škaredém snu. Filípek, 1. A Protože se mají rádi.

Šimonek, 1. A Mají se rádi. Pavlík B., 1. A Protože se znají. Nikolka, 1. A Mají se rádi. Denisek, 1. A Protože se mají rádi. Lucinka, 1. A Protože se mají rádi. Kubík, 1. A Milujou se. Adámek, 1. A Mají se rádi. Jonášek, 1. A Že se mají rádi.

Vojta, 1. A Protože se mají rádi. Jindra, 1. A Mají se rádi. Josífek, 1. A Na důkaz toho, že se mají rádi. Adélka, 1. A Mají se rádi. Máťa H., 1. A Protože se mají rádi. Lukášek O., 1. A Mají se rádi. Elishka, 1. A Mají se rádi.

Jolanka, 2. B Protože se mají rádi. Klárka, 2. B Chtějí vyjádřit, že se rádi vidí. Kačka, 2. B Protože se mají rádi. David K., 2. B Protože se mají rádi. A protože když jsou tlustí, aby se zmáčkli. Veronika, 2. B Protože se mají rádi.

A abychom nezapomněli na maminky a jejich svátek, je tu druhá otázka pro naše nejmenší:

Proč se maminky malují a voní?

Martin, 2. A Aby vypadaly hezky. Denča, 2. A Aby se líbily tatínkovi. Matěj, 2. A Když jdou na rande. Kačka, 2. A Aby nesmrděly. Tom M., 2. A Kvůli oslavě.

Páťa, 2. A Kvůli restauraci. Kuba K., 2. A Kvůli plesu. Kryštof, 2. A Aby se jim nikdo neposmíval. Štěpán P., 2. A Aby se nelišily od ostatních. Terka, 2. A Jsou na to zvyklé. Filípek, 1. A Aby byly krásné. Pavlík B., 1. A Protože to mají rády. Nikolka, 1. A Někam jde. Matýsek S., 1. A Moje maminka se nemaluje, a proto nevím.

Miki, 1. A Chtějí být krásné. Denisek, 1. A Aby byla krásná. Lucinka, 1. A Aby byly krásné. Kubík, 1. A Aby byly hezké. Adámek, 1. A Aby byly krásný. Jonášek, 1. A Aby voněly a byly hezký. Vojta, 1. A Proto, aby byly pěkné. Honzík, 1. A Aby nesmrděly a aby byly hezké. Samík, 1. A Aby byly krásný. Josífek, 1. A Aby vypadaly hezky.


Adélka, 1. A Aby byly krásné a voňavé. Máťa H., 1. A Aby se všem líbily. Lukášek O., 1. A Aby byly pěkné. Karolínka, 2. B Aby byly hezké. Jolanka, 2. B Aby byly krásné. Klárka, 2. B Aby měly pocit, že jsou hezčí. Kačka, 2. B Aby nesmrděly a aby se líbily. David K., 2. B Aby byly hezké. Veronika, 2. B Aby vypadaly hezky.

Tak, teď jsme si daly záležet kvůli tomu, aby se vám to hodně líbilo. A myslíme si, že tohle se vám bude líbit moc.  Pár tipů a návodů, které zvládne každá z vás. Rychlá a zajímavá sukýnka. 

Rychlé a pěkné nemyslíte?  Tak s takovými kraťasy budete fakt cool.

Tak tyhle boty jsou fakt cool… Ty si musíte zkusit i vy.

Takové tílko nemá každý, buďte originální.  Co nehty? Taky se musí jít s dobou. 

Míša Liškutinová a Káťa Ebertová z 6. A SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 17 - KVĚTEN 2015

Tentokrát nám své domácí mazlíčky Dášenku a Fanouše představí čtvrťáci - Adam Šnajdr a Noemi Nývltová, kteří ke svému povídání přidali i ilustrace.


Noemi Nývltová SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 19 - KVĚTEN 2015

Hovězí Stroganoff A je tu další recept od Michala Harašty ze sedmé třídy. Nechte si chutnat! 

Ingredience

Postup

Hovězí svíčková Cibule Žampiony Máslo Hladká mouka Smetana Hořčice Rajský protlak Sůl Pepř mletý

600 g 1 ks 200 g 4 lžíce 2 lžíce 200 ml 1 lžička 2 lžíce Dle chuti Dle chuti

Maso nakrájíme na nudličky, lehce naklepeme, osolíme, opepříme a dáme na 2 hodiny odležet. Potom maso poprášíme moukou, vložíme na cibulku osmahnutou na másle a prudce opečeme. Přidáme na plátky nakrájené žampióny, rajčatový protlak, hořčici, směs osmahneme, zalijeme smetanou, podle chuti opepříme a osolíme, promícháme a povaříme. Podáváme s dušenou rýží, smaženými bramborovými hranolky nebo s brambory.

A je to dost dobrý!!!

I Ivo Teplý ze sedmičky zpracoval do květnového čísla své další recenze.

Race the sun Jednoduchá hříčka, ve které se svým primitivním letadlem musíte stále letět za sluncem a nenabourat. Postupem si letadlo vylepšujete. Hra graficky příliš nenadchne, ovšem ani neurazí. Na krátkodobou zábavu skvělá hříčka. Dávám 8/10.

CoD Advanced Warfare S trochu větším zpožděním vám přináším recenzi i na nový díl Call of Duty. Tento díl přináší mnoho změn. Tou největší je zřejmě Exo Suit. Díky němu můžete létat, zneviditelnit se nebo třeba zpomalit čas. Ve hře jsou také „chytré granáty“, díky kterým můžete např. vidět nepřítele přes zdi atd. Multiplayer je opět velice zábavný. A nabízí velikou škálu herních modů. Dlc v podobě zombie coopu je ale drzost… Za to uděluji 8/10. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 20 - KVĚTEN 2015

Izrael Denča Nováková z devítky strávila s rodiči týden v Izraeli. Jak si to užila, co všechno navštívila a co nového poznala? Chtěla bych se s vámi podělit o moje zážitky v Izraeli a o nějaká ta zajímavá místa, která jsem navštívila. Letěla jsem tam s rodiči v květnu jen na týden, takže jsme to bohužel nemohli celé projít, ale aspoň ta nejdůležitější místa jsme viděli. Ještě než začnu psát něco o památkách, tak bych vám chtěla napsat nějaké zajímavosti, co jsem se o Izraeli dozvěděla. Třeba to, že základní školu mají 12 let a po základní škole kluci jdou na vojnu na 3 roky a holky na 2 roky… a pak se rozhodnou, jestli budou pokračovat na vysoké škole. Velice tam dbají na bezpečnost. Kontroly jsou na vlakových nádražích, v obchodech a na veřejných místech. Děti jsou už od malička vychovány proti raketovým útokům ze sousedních arabských zemí a učí se schovávat do krytů. Většinu obyvatel Izraele tvoří Židé a je jediným židovským státem na světě. Je rovněž domovem izraelských Arabů a křesťanů. Teď vám napíšu něco málo o místech, které jsem navštívila.

Haifa

Akko

Je důležitým středomořským přístavem. Není sice bohatá na památky, ale nejnavštěvovanějším turistickým místem jsou bahá´istické zahrady včetně svatyně. Jsou tam pěkné písečné pláže, kde jsme se i koupali.

Je to město s mnoha památkami a mešitami z dob křížových výprav a Osmanské říše. Město je opevněné hradbami. Zde jsme navštívili templářský tunel (úniková cesta pro templáře) a turecké lázně. Navštívili jsme zde i mešitu, kde všechny nezahalené ženy dostaly šátky na vlasy. Jediné, co se mi tam nelíbilo, že ve starém městě bydleli převážně Arabové a všude zanechávali nepořádek (papírky, plastové lahve atd.) – škoda.

Jeruzalém Podle mě to je nejkrásnější město v celém Izraeli, kde se nachází tři různá náboženství. Pro Židy je v Jeruzalémě nejdůležitější Zeď nářků. Je rozdělena na dvě části mužskou a ženskou. Tam se Židé modlí a vkládají do zdi papírky, na kterých mají napsaná svá přání. O nich se říká, že budou za hodinu v nebi – také jsem si jedno napsala (snad se to splní ). Přes Zeď nářků je veden most na druhou stranu k Chrámové hoře, kde je muslimská část. Pro Židy je nebezpečné tato místa navštívit. Pro křesťany je Jeruzalém místem, které je spjato se životem Ježíše Krista a jeho blízkých. Zde došlo k Ježíšovu ukřižování a zmrtvýchvstání. Navštívili jsme Boží hrob a to byl pro nás všechny velice dojemný zážitek. Na místě, kde Ježíše položili a kde ho údajně matka Marie umyla, je dnes kámen, nad ním svítí lampy, lidé se tam sklání a modlí se, přikládají si tam různé věci jako šátky, mobily a vše, co mají při ruce. I já jsem si tam klekla a položila ruku. SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 21 - KVĚTEN 2015

Mrtvé moře Mrtvé moře obsahuje prý 30 % soli. Dostali jsme pokyny, že voda se nesmí dostat do očí a nesmí se pít, jinak se musí vyhledat rychle zdravotní ošetření. Mrtvé moře… je to pocit, jako když se koupete v oleji. Opravdu vás nadnáší, na dně není žádný písek, ale sůl. Mrtvé moře navštěvují hlavně lidé s kožním onemocněním. Bylo to super a určitě to každému doporučuji! Cestou nazpátek jsme si udělali zastávku u pevnosti Masada a šli jsme se podívat k Davidovým pramenům. Přes město Tiberius jsme si udělali zastávku u Galilejského jezera, kde byl nádherný pohled na Golanské výšiny. Cestou do Jeruzaléma a k Mrtvému moři jsme byli přes noc ubytovaní uprostřed Judské pouště v oáze, kde měli pro turisty připravené bydlení jako u beduínů. Noc byla plná zvuků zvířat. Moc hezký zážitek, tam jsme měli královskou večeři a snídani. Pobyt v Izraeli nám velice rychle utekl a myslím, že jsme si odtud odvezli plno zážitků a vzpomínek na celý život. 

Namibie Naše paní uklízečka Janeta se s námi opět podělí s dalšími zajímavostmi z putování po Africe.

Sanové Možná si pamatujete Xi Xaa a Xisu s malým bratříčkem z filmu „Bohové musí být šílení“. Všichni tři pocházejí z kmene San, tzv. Křováků. V překladu to znamená Ti druzí. Jsou nejstarším etnikem světa (60 tisíc let). Podle zkoumání jejich DNA zjistili vědci, že Sanové tu byli ještě před tím, než se evolučně a geneticky začal vyvíjet dnešní člověk. Původně obývali nehostinnou poušť Kalahari, kde žili přes 10 tisíc let a ze které byli postupně vyhnáni. Nám se poštěstilo jeden kmen tohoto etnika navštívit a seznámit se s jejich životem lovců a sběračů. Jsou to jedineční tvorové schopni přežít téměř z ničeho. Umí v poušti vyhledat vodu, najít potravu… Uchvátili mě tím, jací jsou to skromní a milí lidé, úžasně spjatí s přírodou. Setkání s nimi bylo pro mne asi tím největším zážitkem z cesty po Namibii. Křováci, Sanové neboli Bushmani jsou lidé, kteří věří, že my jsme tu pro přírodu, ne ona pro nás, a ve všech věcech vidí něco dobrého.


Fish river canyon Kaňon rybí řeky je rozlohou 345 tisíc ha 2. největším kaňonem na světě. Je 160 km dlouhý, 550 m hluboký a až 27 km široký. Vznikl před 500 miliony lety díky pohybům zemské kůry a následné erozi řeky. Od roku 1969 je chráněným územím. Podle legendy Sanů byl vyhlouben zuřivě se svíjejícím obřím hadem KOUTEIN KOORU, když byl zaháněn lovci od jejich obydlí do pouště. Rybí řeka má vodu jen několik týdnů v roce, a to v lednu až dubnu. Korytem kaňonu se od května do září konají pětidenní túry s průvodcem (pouze na povolení), ale jen pro opravdu zdatné jedince.

Kalahari transfortier park Posledním parkem na naší expedici byl Kalahari transfortier park ležící na území Jihoafrické republiky a Botswany. Rozlohou 10 000 km2 se rozkládá kolem vyschlých řečišť řek Aob (Hořká voda) a Nossob (Velká voda). Největším bohatstvím parku je množství kočkovitých šelem, jako jsou lvi (250), gepardi a levharti, obrovské množství ptákůsupi, hadilov písař, vlhy všech barev, toko, orel jestřábovitý… a samozřejmě stáda antilop, pakoňů, buvolci modří, žirafy… Jen sloni tu nežijí. My jsme tu strávili několik nocí celkem v třech kempech. Asi nejzajímavější byl kemp, který nebyl oplocený, tudíž jste třeba cestou k bazénu mohli narazit i na lva. Tady bylo ubytování v chatkách s plátěnými střechami a po setmění se nesmělo vycházet ven. Noční výjezdy auty z kempu byly samozřejmě zakázány i tady. My jsme tu strávenou druhou noc probděli, neboť nám ji celou noc kousek za hlavami prořval lev. A protože řev kalaharského lva je slyšet až na 10 km, byly to opravdu zvláštní pocity. Další zážitky jako povalující se smečky lvů, cestující lvice s mláďaty, gepardice se třemi mladými apod. tu na nás čekaly skoro na každém kroku. Minule jsem se zmínila o pouštní bouři. Ta byla opravdu nic oproti pravé africké bouři, která nás přivítala poslední noc v tomto kouzelném parku. Já osobně bouřky miluji a jak mohu, sleduji z okna jejich kouzla, ale tady se nedalo dělat nic jiného než zavřít oči, zatnout pěsti a doufat, že vás to i se stanem neodfoukne kdovíkam anebo že po těch strašných ohlušujících ranách hřmění ráno ještě něco uslyšíte. Jedna bouře střídala druhou a mluvím pravdu, když řeknu, že takovou bouři u nás nezažijete. Po rozhovoru s celníkem na jihoafrických hranicích jsme se dozvěděli, že to byla jen taková malá bouřka. Kdyby prý to byla ta normální velká, tak už ty stany na autech nemáme.


Na květnovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli: Šéfredaktorka: Karolína Hynková Členové redakční rady: Vendula Dvořáková, Kateřina Ebertová, Michal Harašta, Kristina Kösslerová, Michaela Liškutinová, Karolina Nespěšná, Denisa Nováková, Hana Vodehnalová, Ivo Teplý, Vanesa Zelinková Přispěvatelé z venku: Michaela Hotařová, Janeta Chaloupková, Jana Jenišová, Anna Kosinová, Jitka Macenauerová, Sabina Machová, Noemi Nývltová, Kateřina Procházková, Zuzana Ptáčková, Helena Půlkrábková, Alena Stavělová, Pavlína Šimková, Adam Šnajdr, Ladislav Vašák, Alena Vašáková, deváťáci, druháci, páťáci, prvňáci, sedmáci, šesťáci, Koktejlíky kreslila: Kristina Kösslerová Za vším stojí: Petra Andresová Tisk zajistila: Jiřina Sirková

http://www.zs5.svitavy.cz / SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 24 - KVĚTEN 2015

strana: O květnu, o lásce Něco (nejen) pro holky strana: Jak to dopadlo? strana: Naši mudrcové Móda a styl

Recommend Documents