nový koprodukční dokumentární cyklus připravovaný ve spolupráci FEL ČVUT a ČT 8 dílů á 26 minut / popularizace vědy vysílání v ČT: od 25. října 2015 každou neděli v 18.15
PŘEHLED DÍLŮ (VE VYSÍLACÍM POŘADÍ) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Hon na Parkinsona (r. Jiří Ovečka) Stroje nás vidí (r. Šimon Špidla) BLACKOUT (r. Martin Řezníček) R.U.R. (r. Jiří Ovečka) Vpřed! (r. Martin Řezníček) Bytosti a aparáty (r. Andrea Slováková) Elementární film (r. Martin Řezníček) (Jednou nohou v absolutnu) ... druhou nohou na hraně (r. Martin Řezníček)
JEDNOU NOHOU V ABSOLUTNU
Ø nejzajímavější současné objevy a výzkumy probíhající (nejen) na ČVUT v Praze, špičkové laboratoře, experimenty v ČR i v zahraničí (CERN) Ø pohled na fungování školy, jejíž studenti a doktorandi spolupracují s NASA, CERNem, US Air Forces, AV ČR a řadou dalších prestižních pracovišť a laboratoří po celém světě a mají celosvětové patenty z nejrůznějších oborů Ø každý díl nabízí i perspektivu zvenčí (mimo ČVUT) – např. pohled psychologa, biologa, filosofa, geologa a dalších odborníků a zkoumá dané téma v širších společenských souvislostech Ø nekonvenčně řešené autorské dokumenty hledající nové formy popularizace vědy se společenským přesahem, včetně témat jako špičkové lékařské aplikace, ale i provoz vědy, etické hranice bádání, vojenský výzkum na vysokých školách (navigace dronů), problematika strojového myšlení a různých druhů dohledu, energetická závislost a bezpečnost, využití vědy v umění (interaktivní virtuální realita „CAVE“ v Institutu intermédií), stavba elektroformule atd. Ø k celému cyklu se připravuje speciální interaktivní web rozšiřující zejména odborné informace k danému dílu s možností zahrát si řadu interaktivních her inspirovaných tématy jednotlivých dílů Ø všechny díly jsou režírovány zkušenými tvůrci (Martin Řezníček, Šimon Špidla, Jiří Ovečka, Andrea Slováková) a mají propracovanou vizuální složku Ø každý díl má svého odborného garanta z řad příslušných expertů na FEL ČVUT (např. Stroje nás vidí: Prof. Ing. Jiří Matas, Ph.D., R.U.R.: Prof. Ing. Michael Šebek, DrSc., Bytosti a aparáty: Prof. Ing. Jiří Žára, CSc., ...druhou nohou na hraně: Prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc.) odborným garantem celého projektu je Ing. Jan Sláma
Ø Ø Ø Ø
autor konceptu, vedoucí projektu: Lucie Králová dramaturgie: Lucie Králová, Markéta Turnová výkonná producentka: Veronika Slámová kreativní producent: Petr Kubica
ANOTACE K JEDNOTLIVÝM DÍLŮM 1. HON NA PARKINSONA lékařské aplikace výzkumů mozku a hlasové analýzy scénář a režie: Jiří Ovečka Každodenní starosti člověka s parkinsonovou chorobou, jemuž proměnila život úzká spolupráce vědců s lékaři. Pohled na současné výzkumy mozku včetně vkládání sond do mozku „v přímém přenosu“. Situačně a akčně vystavěný film, ve kterém lze sledovat rozdíl v reakcích postiženého člověka způsobené jeho „zapnutím“ pomocí speciálně vyvinuté lékařské aplikace. Ukázky z výzkumu analýzy lidského hlasu, z něho (už u malých dětí) lze s předstihem rozpoznat některé pozdější nemoci a vady. 2. STROJE NÁS VIDÍ strojové vnímání, rozpoznávání a dohled scénář a režie: Šimon Špidla Dnes už se běžně se setkáváme s aplikacemi nejrůznějších druhů dohledu a kontrol, které dokáží identifikovat člověka podle fotografie na internetu, přečíst SPZ aut, rozpoznat zda zaměstnanci řádně pracují nebo pohlídají ropovod pomocí dronů. Film zkoumá co je podstatou strojového myšlení, mluvení, čtení a vnímání. Jak v praxi vypadá učit stroje vidět a myslet „za nás“? 3. BLACKOUT Jsme připraveni na blackout? Smart grids a budoucnost energetiky scénář a režie: Martin Řezníček Naše civilizace je na elektřině téměř absolutně závislá, bez ní se v několika dnech propadá do chaosu. Lze tuto závislosti vyřešit technickými prostředky a zabránit tak případnému rozpadu společenských struktur nebo musí dojít spolu s technickým rozvojem i ke změně mentálního nastavení celé společnosti? Ve filmu se kromě nácviku blackoutu zkoumá i budoucnost inteligentních sítí, jaderných a fotovoltaických elektráren. 4. R.U.R. Autonomní roboti. Robot jako živý organismus. Vynález „prádlostroje“. scénář a režie: Jiří Ovečka Samostatné myšlení a z toho vyplývající jednání robotů zůstává stále realitou pro sci-fi, zatím může „plechovce“ vtisknout způsob reakce na přesný, konkrétní podnět pouze člověk. Film zaznamenává experimenty s autonomními roboty z mikro i makrorobotiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze a konfrontuje lidské myšlení s „myšlenkovými procesy“ robotů v kontextu psychomotorického vývoje člověka. Ukazuje, jak nesmírně obtížné je naučit např. speciálně vyvinutého obřího robota „prádlostroj“ složit obyčejné tričko nebo stavbu autonomního robota inspirovaného živými jednoduchými organismy, které vzájemně spolupracují a jehož cílem je pracovat a přežívat po určitou dobu sám o sobě bez zásahu člověka 5. VPŘED! elektromobilita, hybridní pohody, stavba a závody elektroformulí scénář a režie: Martin Řezníček Výzkum elektromotorů v praxi: studenti ČVUT každoročně stavějí vlastní elektroformuli, se kterou se účastní prestižních mezinárodních závodů – tentokrát v Itálii. Film sleduje celý postup vzniku elektroformule a zkoumá budoucnost spalovacích motorů ve vztahu k elektromobilitě a hybridním pohonům. Automobil, jehož základní koncepce posledních sto let nedoznala podstatné změny, je stále nejdůležitější dopravní prostředek současnosti. Automobilový průmysl jde pořád cestou miliónů inovativních zlepšení stejného základu. Nacházíme s v době čekání na změnu, kterou je odklon od zatím zcela dominantních spalovacích motorů?
6. BYTOSTI A APARÁTY virtuální realita, CAVE, intermedia / V čem se liší vnímání stroje a člověka? scénář a režie: Andrea Slováková Lidské a strojové vnímání přirozeného a virtuálního světa na příkladech výzkumů probíhajících na špičkovém polyfunkčním pracovišti ČVUT INSTITUTU INTERMÉDIÍ, které je platformou pro spolupráci technických a uměleckých oborů (architektů, scénografů, vizuálních umělců, programátorů atd.). Byla zde vyvinuta např. KAMERA ALTERA Michala Kindernaye, která si sama „rozhoduje“, kdy bude natáčet. Film nahlíží též do interaktivní laboratoře CAVE sloužící pro výzkumy virtuální reality. Hudbu k filmu „zkomponoval“ sám počítač. 7. ELEMENTÁRNÍ FILM základní výzkum, standardní model, CERN scénář a režie: Martin Řezníček K čemu je základní výzkum, proč se staví obří laboratoře jako je hadronový urychlovač (LHC) a na čem pracují naši vědci v jednom nejprestižnějších mezinárodních pracovišť CERN? Těžká jádra olova se srážejí energií dvou jedoucích vlaků TGV... z vesmíru „vidíme“ pouhých 5 %, ostatní je neznámé, o temné hmotě a temné energii nevíme nic. CERNem nás provádějí jaderní fyzici, kteří se pokouší přiblížit výklad standardního modelu, „nejlepší současné teorie o světě“ – tedy z čeho je hmota, z čeho je vesmír, z čeho jsme my, a čím to vše drží pohromadě? Ve filmu vystupuje řada mimořádných osobností vědy a její popularizace ČR – kupř. prof. Kulhánek, doktor Wagner, doc. Petráček. 8. (JEDNOU NOHOU V ABSOLUTNU) ...DRUHOU NOHOU NA HRANĚ etické hranice bádání, vojenský výzkum na vysokých školách scénář a režie: Martin Řezníček Odpovědnost vědce, etické hranice vědeckého bádání: Mohou být objevy z oblasti přírodních nebo technických věd podřízeny etickým kritériím? Film zkoumá na příkladu velmi rozvinutého a špičkového vojenského výzkumu na FEL ČVUT v Praze (spolupráce s US Air Forces, navigační systémy pro drony, detekce min,…) možnosti a povahu spolupráce akademické sféry s tou armádní, jejímž primárním směřováním rozhodně nebývá rozvoj společnosti nebo dokonce její blaho…
PROFILY REŽISÉRŮ A AUTORŮ CYKLU Ing. et Mgr. Martin Řezníček, režisér, kameraman, producent, pedagog a proděkan pro vědu a výzkum FAMU. Vystudoval telekomunikační techniku na FEL ČVUT v Praze a pracoval jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu ČSAV (1984–1988), kde mimo jiné opravoval lasery. (1981-1991) režíroval ve Výzkumném ústavu inženýrského studia při ČVUT, studiu AVT výukové a propagační filmy. V roce 1997 absolvoval na katedře dokumentární tvorby FAMU. Věnuje se zejména režii dokumentárních filmům (např. Jan Křížek, sochy a včely, Sbohem slunce) a kromě vlastních filmů je i producentem jiných režisérů (Houba, r. Vít Janeček, Ztracená dovolená, r. L. Králová – Křišťálový glóbus na MFF KV). Spolupráce s ČT: investigativní Nadoraz (1995–1999), režíroval diskuzní pořad Na hraně (1998–2000), vlastní diskuzní pořad Tykadlo (1999–2002). Od r. 2002 učí na KDT FAMU, kde vede vlastní tvůrčí dílnu, od ledna 2015 je proděkanem pro vědu a výzkum FAMU. Mgr. Jiří Ovečka, režisér, producent, kameraman Vystudoval DAMU v Praze – obor dramaturgie, 11 let pracoval jako herec v nejrůznějších českých divadlech, 4 roky jako píšící novinář, redaktor (převážně investigativní žurnalistika – cena Křepelek), sedm let pro ČT jako redaktor, reportér, dramaturg (pořady Nadoraz, Fakta, redaktor zpravodajství, samostatné dokumenty pro ČT,…). Od roku 2003 do současnosti nezávislý dokumentarista, vlastní TV studio, výroba částečně pro ČT, ale i pro ostatní soukromé či státní subjekty. Pro ČT např. cykly Infiltrace (cena Ministerstva kultury za dokument Já, starožitník), cyklus Národní galerie nikdy nezavírá (dodnes na portálu ČT24), série dokumentů o Klatovských katakombách, cena Kafky 2006 za dokument Příběh vlákna. Pro FEL ČVUT v Praze vytvořil dokumenty o takřka všech katedrách FEL.
MgA. Šimon Špidla, režisér a střihač Vystudoval obor kamera na Filmové škole Zlín a střihovou skladbu na pražské FAMU. Natočil mj. sérii kontemplačních filmů Na náplavce (2003), Posun (2004), Josef Božek (2005) a krátkou studii o samopalu Sa 58 Jen pro vnitřní potřebu (2006). V roce 2011 měl premiéru jeho film Mrtvá trať, s nímž byl mj. nominován na Cenu Pavla Kouteckého 2012 a získal cenu Českého rozhlasu za nejlepší zvuk na festivalu Jeden Svět 2012. Jako střihač spolupracoval s řadou předních českých filmařů, mj. s Věrou Chytilovou, Janem Němcem, Erikou Hníkovou, Lucií Královou, Martinem Řezníčkem či Janem Šiklem. S Pavlem Abrahámem a Tomášem Bojarem pracoval na filmech Česká RAPublika (2008) a Dva nula (2012), dále stříhal mj. snímek Marty Novákové Marta, oceněný jako nejlepší debut na festivalu Cottbus 2006, či film Bába (2008) režisérky Zuzany Špidlové, který na festivalu v Cannes v roce 2009 získal prestižní cenu Cinéfondation. MgA. Andrea Slováková, dokumentaristka, kurátorka, pedagožka. Vystudovala na Karlově univerzitě v Praze Mediální studia a Filmovou vědu, kde pokračuje v postgraduálním studiu. Studovala dokumentární tvorbu na FAMU. V letech 2003 – 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. Publikuje texty o filmu v různých časopisech, byla šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO a editorsky vedla Dok.revue (příloha Respektu). Je členkou redakční rady časopisu Iluminace a expertkou Státního fondu kinematografie. V letech 2012 – 2015 působila jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Přednáší dějiny a metody dokumentárního filmu na Masarykově univerzitě. Je zakladatelkou nakladatelství Nová beseda. Natočila portrét matematika Petra Vopěnky, film o mracích a esej o dohlížecích mechanizmech Nadohled.
Koncepce cyklu a dramaturgie MgA. Lucie Králová, režisérka, scénáristka, dramaturg, VŠ pedagog Vystudovala Fakultu humanitních studií na Univerzitě Karlově a Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Od r. 1999 točí vlastní autorské filmy, spolupracuje jako režisérka s ČT a nezávislými filmovými společnostmi, věnuje se též dramaturgii, pedagogické činnosti na různých VŠ včetně FAMU, kde je v současné době doktorandkou. Se svými filmy se účastnila mnoha prestižních mezinárodních filmových festivalů a získala řadu ocenění, např. dvakrát cenu za nejlepší český dokumentární film roku na MFDF Jihlava (v r. 2003 za film Zlopověstné dítě, v r. 2005 za Prodáno) nebo Křišťálový glóbus na MFF Karlovy Vary 2007 za celovečerní Ztracenou dovolenou, nebo v r. 2012 na Finále Plzeň Cenu Dagmar Táborské za nejoriginálnější film (Veřejně načerno, spol. r. Tereza Reichová) z cyklu proStory, jehož je autorkou a podílela se na něm společně s Janem Gogolou ml. i dramaturgicky.