Přednáška 4 B104KRM Krizový management Ing. Roman Maroušek, Ph.D.
5/Procesní charakter krize, potenciální, latentní a akutní fáze. 6/Krizové plánování, odlišnosti, metody. 7/ Struktura krizového plánu pro státní a podnikovou úroveň.
Bankovní Institut Vysoká škola
PROCESNÍ CHARAKTER KRIZE • KRIZE S PROCESNÍM CHARAKTEREM JE VĚTŠINOU „POMALOU“ KRIZÍ • JE VĚTŠINOU KRIZÍ FINANČNÍ – ALE TOTO JE AŽ KRIZE VE SVÉM ZÁVĚRU • NEROVNOVÁHA SE POSTUPNĚ ZVĚTŠUJE, AŽ SE SYSTÉM (ORGANIZACE) DOSTANE DO NEROVNOVÁŽNÉHO STAVU • PROCESNÍ KRIZE PROCHÁZÍ 4MI FÁZEMI S ODLIŠNÝM ČASOVÝM TRVÁNÍM Bankovní Institut Vysoká škola
VZNIK KRIZE ZVĚTŠOVÁNÍM NEROVNOVÁHY FÁZE NEGATIVNÍHO VÝVOJE
FÁZE KRIZE
ČAS
Bankovní Institut Vysoká škola
ZVLÁDNUTÍ NEGATIVNÍHO VÝVOJE
FÁZE POTENCIÁLNÍ KRIZE • NEROVNOVÁHA = PERMANENTNÍ JEV • NEROVNOVÁHA = POTENCIÁLNÍ KRIZE
• JE NEROVNOVÁHA POROVNATELNÁ SE SITUACÍ KRIZE V MINULOSTI? • JE NEROVNOVÁHA NA STEJNÉ/VYŠŠÍ ÚROVNI? • DOSTANE SE PODNIK Z NEROVNOVÁHY POKUD POMINOU NĚKTERÉ PŘECHODNÉ FAKTORY? • JE NEROVNOVÁHA PROJEVEM CYKLU? Bankovní Institut Vysoká škola
LATENTNÍ FÁZE KRIZE • NEROVNOVÁHA SE ZVĚTŠUJE A PŘESOUVÁ SE NA DALŠÍ PODNIKOVÉ OBLASTI • LZE JIŽ IDENTIFIKOVAT NĚKTERÉ KRIZOVÉ SYMPTOMY • BĚŽNÉ PROJEVY: POKLES VÝKONNOSTI, NEPOŘÁDEK, PROBLÉMY V KOMUNIKACI, FLUKTUACE, VYŠŠÍ POČET REKLAMACÍ.
• MŮŽE TRVAT I NĚKOLIK LET • V MNOHA PŘÍPADECH DOCHÁZÍ KE ZKRESLOVÁNÍ INFORMACÍ OD MANAGEMENTU
Bankovní Institut Vysoká škola
AKUTNÍ FÁZE KRIZE • PODNIK MÁ VYŠŠÍ VÝDAJE, NEŽ PŘÍJMY • NEROVNOVÁHA PRONIKLA DO FINANČNÍ • OPOŽDĚNÉ PLATBY DODAAVTELŮM, OBLASTI VĚŘITELŮM • PROBLÉMY S PLATEBNÍ • POKLES ODBYTU SCHOPNOSTÍ • RŮST ZÁSOB (IN – OUT) • OBJEVUJE SE V MÉDIÍCH • ZVYŠUJE SE OBEZŘETNOST PARTNERŮ Bankovní Institut Vysoká škola
NEZVLADATELNÁ KRIZE • POKUD SE NEZVLÁDLA V PŘEDCHOZÍ ETAPĚ • KRIZOVÉ ŘÍZENÍ JIŽ NEZVRÁTÍ NEGATIVNÍ VÝVOJ
• UKONČENÍ ČINNOSTI PODNIKU
Bankovní Institut Vysoká škola
Bankovní Institut Vysoká škola
ZÁ N
IK
/B
M Y
AN KR OT
OB PR L A OJ ST EV IF Y IN V AN CÍ
S KR YM IZ PTO E
PR VN Í
PR PŘ VNO ÍČ T N IN Í A
FÁZE PROCESU KRIZE
HIERARCHIE PŘÍČIN A NÁSLEDKŮ PODLE TOEPFERA INSOLVENTNOST
NEEXISTENCE PRACOVIŠŤ ZABÝVAJÍCÍCH SE PRŮZKUMEM TRHU
PŘEDLUŽENÍ / NESCHOPNOST SPLÁCET
ABSENCE STRATEGIE / PRIORIT VRCHOLOVÉHO MANAGEMENTU
POKLES ODBYTU / VÝNOSŮ
KONZERVATISMUS V PROSAZOVÁNÍ DOSAVADNÍCH KONCEPCÍ
PÁD CEN
NEKOMPETENTNOST MAANGEMENTU / KONZERVATISMUS A BRÁNĚNÍ ZMĚNÁM
SILNÝ KONKURENČNÍ TLAK
VYSOKÁ NASYCENOST TRHU
PŘÍČINY ZTRÁTA / NEEXISTENCE TRŽNÍ STRATEGIE
NEEXISTUJE ANALÝZA ÚDAJŮ O TRHU
SYMPTOMY
Bankovní Institut Vysoká škola
Vztah hrozby, scénáře a krize
Bankovní Institut Vysoká škola
Rozdíl mezi prognózou a scénářem • Prognózy – projekce budoucích trendů vývoj pomocí matematických modelů (většinou na základě stávajícího stavu extrapolací trendu). • Scénáře – formulace alternativních představ o budoucnosti prostřednictvím expertů z různých oborů. Nepredikují budoucnost, ale popis možného vývoje krizové situace.
Bankovní Institut Vysoká škola
Krizový scénář • Podklad pro zpracování krizového plánu a krizové řízení. • Zvyšuje schopnost podniku obstát v případě krize.
• Jde pouze o popis možného průběhu krizové situace.
Bankovní Institut Vysoká škola
Vztah hrozby, scénáře, krize a krizového plánu
Bankovní Institut Vysoká škola
Krizový scénář • Písemný dokument, bez určené struktury • Popisuje možné krizové situace a jejich průběh (v čase a prostoru) na základě zkušeností • Vychází z analýzy rizik • Neřeší oblast prevence, ale reakce • Sestavován formou diskuze, brainstormingu • U každého pojmenovaného rizika stanovíme: – Kdy? Za jakých podmínek? – Pravděpodobnost, že vznikne (expertní odhad). – Závažnost dopadu (finanční, následné finanční, na zdraví, atd.) Bankovní Institut Vysoká škola
VZTAH ŘÍZENÍ RIZIK A TVORBY KRRIZOVÉHO SCÉNÁŘE A PLÁNU IDENTIFIKACE RIZIK
ANALÝZA RIZIK
HODNOCENÍ RIZIK
IDENTIFIKACE KRIZOVÉ SITUACE TVORBA KRIZOVÉHO SCÉNÁŘE TVORBA KRIZOVÉHO PLÁNU Bankovní Institut Vysoká škola
PRAVDĚPODOBNOST, ŽE SE STANE
MATICE RIZIK
Bankovní Institut Vysoká škola
OPATŘENÍ • VIZ. PŘEDNÁŠKA Č. 2, ŘÍZENÍ RIZIK
Bankovní Institut Vysoká škola
POSTUP TVORBY VARIANTNÍCH SCÉNÁŘŮ • IDENTIFIKACE VŠECH MOŽNÝCH FAKTORŮ PŘI KTERÝCH MŮŽE RIZIKO VZNIKNOUT • PRIORITIZACE FAKTORŮ DLE VYŠŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI VÝSKYTU • STANOVENÍ PŘEDPOKLÁDANÉHO VÝVOJE FAKTORŮ • URČENÍ FAKTORŮ S NEJVYŠŠÍM DOPADEM • PÍSEMNÉ ZPRACOVÁNÍ VARIANTNÍHO SCÉNÁŘE • POPSÁNÍ TOHO, CO NEGATIVNÍHO DANÝ SCÉNÁŘ PŘINESE Bankovní Institut Vysoká škola
ZPRACOVÁNÍ PODNIKOVÉHO KRIZOVÉHO PLÁNU
Krok 1
IDENTIFIKACE VNITŘNÍCH / VNĚJŠÍCH RIZIK
Krok 2
Krok 3
Krok 4
Krok 5
UMÍSTĚNÍ RIZIK DO MATICE RIZIK
OZNAČENÍ OHNISEK KRIZE ZPŮSOBUJÍCÍCH KRIZOVÉ SITUACE
TVORBA KRIZOVÉHO SCÉNÁŘE
ZPRACOVÁNÍ KRIZOVÉHO PLÁNU
Bankovní Institut Vysoká škola
KRIZOVÝ PLÁN • ODPOVÍDÁ NA OTÁZKY: Jaké krizové situace mohou nastat? Jaká je pravděpodobnost jejich výskytu? Jaký mohou mít dopad? Jaký může být jejich průběh? Jaká opatření mohou být provedena a kdo je může provést? – Jaké jsou k opatřením přiřazeny zdroje? – Jakým postupem bude krize zvládána? – Jaké role jsou určeny konkrétním zaměstnancům pro zvládnutí krize? – – – – –
Bankovní Institut Vysoká škola
KRIZOVÝ PLÁN Z POHLEDU ČESKÉ LEGISLATIVY • ZÁKON 240 / 2000 Sb. = definice krizového plánu. • PO – 2405/PLA-2003 = harmonogram přípravy a zpracování krizového plánu. • Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. = metodika zpracování krizového plánu (vč. nařízení vlády č. 36/2003 Sb., č.j. PO-2675/PLA-2003
Bankovní Institut Vysoká škola
Systém krizového plánování ČR
Bankovní Institut Vysoká škola
Krizové plánování - definice • Kontingenční plán – určitý stupeň připravenosti na nenadálou událost • Krizový plán – souhrnný plánovací dokument, který zpracovávají zákonem určená ministerstva a jiné správní úřady, ČNB a další určené státní orgány, orgány krajů, určené obce, a obsahuje souhrn opatření a postupů k řešení krizových situací. • Mediální plán – výsledek analýzy a manažerské práce v oblasti informační podpory pro proces zvládání krizových situací. • Operační plán – dokument krizového plánování, který upřesňuje postup řešení konkrétní krizové situace v konkrétních podmínkách. Bankovní Institut Vysoká škola
Povinnost zpracovávat krizové plány má: • • • • •
Ministerstva a další správní úřady ČNB Orgány kraje Obecní úřady (rozpracovávají) Kancelář Poslanecké sněmovny, Senátu, prezidenta republiky, NKÚ, BIS
Bankovní Institut Vysoká škola
Bankovní Institut Vysoká škola
Struktura krizového plánu • • • • • • • • • • • • • •
Popis krizové situace, krizový scénář Složení krizového týmu Rozsah mimořádných pravomocí a odpovědností Všeobecné a specifické postupy v krizové situaci Kontaktní údaje na členy krizového týmu Důležitá telefonní čísla Seznam zainteresovaných stran, kterým musí být krize hlášena Zásady krizové komunikace Další informace (o zdrojích, rezervách apod.) Formuláře důležitých protokolů (interních, externích) Data školení, nácviků Způsoby přípravy na krizové situace Rozdělovník Přílohy
•
Označeno verzí a datem posledního a příštího přezkoumání Bankovní Institut Vysoká škola
Bankovní Institut Vysoká škola