Partner přílohy
energetika
energetika
II/III Naděje na dobudování. Čeští zastánci jaderné energetiky mohou slavit. Britský model garantovaných cen elektřiny z jaderných bloků, který měl být inspirací také právě pro Temelín, totiž úspěšně prošel náročným devítiměsíčním šetřením v Evropské komisi.
podpory. „Došlo také k úpravě od Energetického regulačního úřadu původně navrženého ustanovení § 51 týkajícího se neoprávněného čerpání podpory,“ uvádí se v předkládací zprávě.
Nezávislá regulace cen v ohrožení
Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Lenka Hrochová, manažerka přílohy
Foto profimedia.cz, foto na titulní straně profimedia.cz
Upravená verze novely energetického zákona míří do sněmovny Návrh novely energetického zákona je připraven k projednání v dolní komoře parlamentu. Průmysl žádá, aby ho poslanci projednali na mimořádném zasedání. A141001290
inzerce
S Pražskou plynárenskou levnější plyn o 11 %
Další dobrý důvod, proč být s námi. Garance slevy na tři roky. Sleva je určena pro naše zákazníky za podmínek uzavření dodatku ke smlouvě o odběru plynu na tři roky.
www.ppas.cz
840 555 333
N
ovela energetického zákona už nabrala nejméně půlroční zpoždění. Po velké kritice a řadě změn z připomínkového řízení se posunula do schvalovacího procesu až v říjnu. V předkládací zprávě novely, jež měla původně platit od ledna 2015, je proto uveden nový termín – polovina příštího roku. Svaz průmyslu a Hospodářská komora společně vyzvaly vládu a poslance, aby se projednávání energetického zákona dále neodkládalo. Představitelé největších podnikatelských seskupení podepsali otevřený dopis, v němž žádají, aby se novela začala projednávat nejpozději v listopadu na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. V dopise argumentují ohrožením konkurenceschopnosti české výroby. Té by měla pomoci nově navrhovaná změna v podobě kapacitních plateb.
Vstřícnější k zelené elektřině
Průtahy nicméně vyhovují výrobcům zelené elektřiny a firmám, jež podnika-
jí v oblasti dodávek komponent pro tuto výrobu. Během letních měsíců, kdy se bojovalo o sporná ustanovení zákona v připomínkovém řízení, vypadly z návrhu změny, proti nimž nejvíc protestovali. V poslední verzi tak například chybí původní návrh na omezení dotací pro nadlimitní produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Požadavkům fotovoltaiků vyšel předkladatel – ministerstvo průmyslu a obchodu – vstříc i v dalším bodě. Proklamovanou podporu zelené elektřině zakomponoval do zákona zjednodušením řízení pro instalaci střešních panelů. „Z návrhu zákona definitivně vypadly nejtvrdší ustanovení zasahující do podpory obnovitelných zdrojů, které prosazoval zejména Energetický regulační úřad,“ komentuje poslední verzi novely portál zaměřený na mediální podporu fotovoltaiky solarninovinky.cz. Vlastníci a provozovatelé solárních elektráren se rovněž již nemusí obávat, že by jejich statutární orgány a odpovědné osoby měly neomezeně ručit za vrácení neoprávněně vyplacené
Energetický regulační úřad (ERÚ) kritizoval v minulých měsících zejména ustanovení, jež se dotýkala jeho pravomocí. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková opakovaně upozornila, že navrhované změny posilují vyjednávací pozici velkých energetických firem, což může vést k neúměrnému zdražování energií. „Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, naopak na spotřebitele a jejich ochranu má negativní dopad,“ uvedla. Jádrem sporu se přitom stal paragraf 19a), který však zatím v návrhu novely zůstal. ERÚ má podle navrhované úpravy tohoto paragrafu převzít zodpovědnost za finanční stabilitu energetických firem. To může znamenat, že by úřad musel napříště při stanovení regulovaných cen vycházet z požadavků výrobců a dodavatelů energií a že by nemohl tyto požadavky posuzovat z hlediska oprávněných nákladů. „Takto předložená novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé regulace cen energií v České republice,“ domnívá se Vitásková. Plynárenský expert Vratislav Ludvík připomíná, že dnes je stanovení regulované ceny předmětem dialogu a prokazování. „ERÚ je systémovým odborným garantem výše ceny, jež se následně částečně promítá do našich účtů za nákup elektřiny či plynu, a nese za svá rozhodnutí odpovědnost,“ uvedl v článku na webu ceskápozice.cz. Rovněž podle jeho názoru by po schválení navrhované změny měl regulovaný subjekt zákonný nárok na cenu, která mu pokryje veškeré náklady, a to i v případě, že budou nepřiměřeně vysoké. Jako omezení lze chápat i další ustanovení, jež vytváří prostor pro změnu fungování ERÚ. Odpovídá tak požadavku poslance ČSSD Milana Urbana, který už letos v březnu navrhoval, aby se jednočlenné vedení úřadu nahradilo kolektivním orgánem. Úřad by podle něj mělo řídit pět vládou jmenovaných radních, kteří by se každý rok střídali v jeho čele. „V ustanoveních návrhu zákona
je připraven legislativní základ pro ustavení, fungování a pravomoci nově se zřizující Rady Energetického regulačního úřadu, předpoklady pro členství v Radě Energetického regulačního úřadu a funkční období Rady Energetického regulačního úřadu,“ uvádí se v předkládací zprávě připravené novely.
Kolik to bude
Jednou z hlavních změn, o níž se bude v následujícím schvalovacím procesu určitě nejvíc diskutovat, je nový způsob stanovení příspěvku na podporu OZE. Tento poplatek se nyní počítá ze spotřebované elektřiny, nová kalkulace má využít rezervované kapacity v distribuční soustavě. U domácností tomu odpovídá síla (kapacita) hlavního jističe. Novela, podle níž by se platba na podporu obnovitelných zdrojů určovala podle kapacity hlavního jističe místo spotřeby, je podle předkladatele výsledkem jednání s EU. Brusel označil nynější poplatky v Česku na základě spotřeby za potenciálně diskriminační, protože dováženou elektřinu prý uměle zatěžují další platbou. Soudní dvůr EU však nedávno ve sporu mezi společností Alands Vindkraft a Švédskem rozhodl, že způsob podpory zelené elektřiny je primárně vnitrostátním rozhodnutím. Předkladatel novely připouští, že ze změny bude nejvíc profitovat průmysl. „Kapacitní platby by měly zohlednit podniky, které spotřebovávají stejné množství energie kontinuálně, tedy bez ohledu na čas,“ vysvětluje ředitel sekce průmyslu MPO Eduard Muřický. „Jsou to náročné výroby typu ocelářství, chemický průmysl a tak dále.“ Zlepšit konkurenceschopnost by si podle Muřického měly řádově desítky až stovky podniků. Většina z nich si totiž dlouhodobě stěžuje, že platí mnohonásobně vyšší poplatky než srovnatelné firmy právě v Německu. V čisté podobě plánu by se největší odběratelé mohli údajně dostat na čtvrtinu částky, kterou dnes dávají na OZE. Jenže to by si vyžádalo výrazně zatížit domácnosti, což by ministerstvo průmyslu později těžko vysvětlovalo. Zatím totiž jeho představitelé tvrdí, že se platby ani domácnostem nijak výrazně nezvýší. Ve vyhlášce, která tarify stanoví, proto bude i koeficient, jenž rovnoměrněji rozloží
příspěvek ze státního rozpočtu. Energetický zákon byl od svého vzniku v roce 2000 novelizován už dvacetkrát. Předkládaný návrh této, takzvané velké novely, se týká zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Upravuje ERÚ má podle navrhované úpravy také navazující zákon č. 165/2012 Sb., o podpopřevzít zodpovědnost za finanční rovaných obnovitelných stabilitu energetických firem zdrojích energie a další související předpisy. Nynější novela je podle odborníků Slovinci, přechod na kapacitní platby nezbytná. Energetické zákony jsou ze chystá i Německo. své podstaty složitou odbornou záleCelková částka, která jde na žitostí, úpravy potřebují i proto, že se podporu obnovitelných zdrojů, se v Evropě s podporou OZE dramaticky zatím každý rok zvyšuje. Letos to změnila podoba energetiky. Zákonobude kolem 45 miliard korun. Většinu dárce čeká těžký úkol. Novela ovlivní z toho platí zákazníci v ceně odebrabudoucí ceny energií. Při schvalování né elektřiny (495 korun za MWh plus nebudou k dispozici přesné kalkulace. DPH), zhruba 14,5 miliardy jde přímo Regulované ceny ani poplatky za OZE ze státního rozpočtu. Pokud tedy nejsou v zákoně uvedeny, jejich výši stát nechce zatížit drobné spotřestanoví až budoucí vyhlášky. bitele růstem platby při jinak stejné spotřebě elektřiny, bude muset zvýšit Beata Holečková zátěž mezi podniky a maloodběratele. Spotřebitelům však už předem radí, aby zvážili, jestli je jejich připojovací kapacita, tedy velikost jističe, opravdu nezbytná a zda by nemohla být snížena. Podle hlavního jističe už platí příspěvek například Rakušané nebo
A140001351
TÜV SÜD Czech Poskytování komplexních inspekčních a certifikačních služeb a zajištění efektivního řízení kvality při výstavbě, rekonstrukci a modernizaci elektráren, energetických zdrojů a technologických celků. Expertní podpora pro investora nebo EPC při minimalizaci technických rizik investičního záměru ve fázi přípravy i realizace projektu. Špičkové odborné know-how díky úzké spolupráci a výměně zkušeností více než 600 poboček po celém světě. Více než 200 vlastních odborníků v České republice a 9500 aktivně zapojených expertů z Německa. Komplexní řízení a kontrola kvality dodavatelů nezávislou inspekční organizací. Nejširší rozsah odborných kvalifikací mezi nezávislými inspekčními a certifikačními organizacemi v ČR. Posuzování shody autorizovanou/notifikovanou osobou: • tlakových zařízení včetně procesů svařování, • strojních a elektrických zařízení, • zařízení navržených pro použití v jaderné energetice, • zdvihacích zařízení, • ocelových konstrukcí a stavebních výrobků.
TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783
[email protected] www.tuv-sud.cz
i n ze rce
energetika
IV/V
Summit EU rozhodoval o budoucí klimaticko-energetické politice V Bruselu jednali prezidenti a pre-
včetně Česka výměnou za jejich souhlas pomohou s přechodem na modernější energetickou soustavu tím, že jim zdarma poskytnou povolenky na vypouštění emisí. Česko by tak například mělo podle premiéra Bohuslava Sobotky v letech 2021 až 2030 získat 50 až 70 miliard korun.
miéři členských zemí o podobě klimaticko-energetického balíčku pro další desetiletí.
N
a programu summitu nebyly jen klimatické cíle, ale i fungování systému povolenek či plánované posilování energetické soběstačnosti unie. Řešily se i podmínky pro další investice do energetické infrastruktury, jako jsou kapacitní platby či financování formou contract for difference, které nedávno schválila Evropská komise pro britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point. Tento model by rád použil i ČEZ pro financování dostavby jaderné elektrárny Temelín. Cíle, které Evropská komise navrhla jako závazné: > snížit emise CO2 o 40 procent (oproti roku 1990), > zvýšit podíl OZE na spotřebě energie na 27 procent, > zvýšit energetickou účinnost o 30 procent (oproti roku 2007). Summit v Bruselu nakonec rozhodl, že Evropská unie do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 pro-
Foto reuters
Vláda je spokojena, ekologové zklamáni
Spokojenost. Český premiér Bohuslav Sobotka je se závěry summitu spokojen. Naznačuje to i snímek, na kterém po skončení jednání diskutuje s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuy (vpravo)
cent proti roku 1990. Součástí dohody je k roku 2030 výroba nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti nejméně o 27 procent a posílení propojenosti energetických sítí. Závazný bude však jen cíl snižování emisí, cíle
na zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti budou pouze dobrovolné (indikativní) a každá členská země je bude moci plnit svým vlastním tempem. Bohatší státy navíc těm chudším
Česká vláda je s vyjednaným kompromisem spokojena. „Vzhledem k tomu, že je Česká republika vysoce průmyslovou zemí, vnímám vyjednání kompromisu, který poskytuje jistotu pro průmysl a ochranu budoucích investic a zároveň peníze pro modernizaci energetiky a průmyslu, za úspěch,“ řekl po schválení balíčku premiér Sobotka. Dodal, že i tak budou muset české firmy na změny v energetice vynaložit stovky miliard korun. Tyto investice by ale byly v zájmu udržení konkurenceschopnosti tak jako tak nezbytné. Za úspěch považují výsledek i ministerstva průmyslu (MPO) a životního prostředí (MŽP). „Je důležité, že se podařilo udržet na přijatelné úrovni cíle pro podíl energie z obnovitelných zdrojů a pro energetickou účinnost,“ uvedlo MPO. Podle MŽP je dohoda i n ze rce
EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE NA KLÍČ Mladá fronta a. s., divize Klientské tituly
Divize Klientské tituly
REDAKČNÍ SERVIS
DISTRIBUCE
DESIGN
INZERTNÍ SERVIS
143 00 Praha 4 - Modřany
ELEKTRONICKÁ MÉDIA
E-mail:
[email protected],
FOTOPRODUKCE VÝROBNÍ SERVIS
Mladá fronta a. s., Mezi Vodami 1952/9, Kontakt: +420 602 659 324, +420 725 162 162, +420 225 276 474 nebo 326
[email protected] www.mf.cz
pozitivním signálem pro mezinárodní vyjednávání o nové dohodě o ochraně klimatu, která se uskuteční v Paříži v roce 2015. Zastánci „zelených“ technologií jsou naopak zklamáni. „Ostudou pro evropské lídry je fakt, že řada průmyslových podniků, jako je Alstom, IKEA nebo české stavební firmy, prosazovaly ambicióznější cíle v šetrné energetice než politici. V příštím desetiletí se již obnovitelné zdroje obejdou bez současné formy podpory, takže jejich omezování nedává smysl,“ komentoval rozhodnutí summitu Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Řediteli aliance Šance pro budovy Petru Holubovi vadí, že část balíčku týkající se úspor energií je nepovinná. „Takový cíl nemusí nikdo dodržovat. Stavebnictví a podniky v tomto perspektivním a rostoucím odvětví naopak potřebují jistotu, potřebují vědět, kam se výhledově ubírat,“ uvedl.
Rozumný kompromis
Analytik BH Securities Petr Hlinomaz naopak souhlasí s premiérem, že přijatá rozhodnutí jsou poměrně přijatelná pro jednotlivé země, tedy i pro Česko. „Nelze ale s jistotou říci, že tomu tak je i z pohledu Evropy a jednotného energetického trhu,“ A141008302
upozornil. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora jsou cíle balíčku pro Česko splnitelné. „Dohodu pro ČR považuji jako celkově přijatelný kompromis,“ uvedl Gavor.
Spasí kapacitní platby energetiku?
Energetické firmy chtějí, aby Evropská komise neřešila jen klimatické cíle. Dnes totiž kvůli nízkým cenám silové elektřiny nelze stavět nové klasické energetické zdroje, pouze dotované obnovitelné zdroje. Klasické zdroje jsou ale pro stabilitu energetické soustavy nutné. I proto se vymýšlejí způsoby, jak energetickým firmám zaplatit vybudování a provoz elektráren, které nebudou vyrábět, ale budou připraveny v záloze pro případ, že výroba z obnovitelných zdrojů náhle klesne. Tento problém jako první začalo řešit Německo, které objevuje nákladnost konverze své energetiky a logicky hledá, jak vyrovnat nestabilitu systému založeného na obnovitelných zdrojích. Přišlo proto s konceptem záložních zdrojů pro situace, kdy obnovitelné zdroje nejsou schopny síť zásobit. Jde o tzv. kapacitní platby, platby za to, že elektrárny budou v pohotovosti pro případ potřeby.
Tyto kapacitní mechanismy mohou ale dále deformovat už tak dotacemi na obnovitelné zdroje deformovaný trh s elektřinou.
Brusel kývl na „britský Temelín“
Čeští zastánci jaderné energetiky mohou slavit. Britský model garantovaných cen elektřiny z jaderných bloků, který měl být inspirací také právě pro Temelín, totiž úspěšně prošel náročným devítiměsíčním šetřením v Evropské komisi. „Naše diskuze s představiteli Spojeného království vedly k dohodě,“ uvedl mluvčí Evropské komise Antoine Colombani. Komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia pak doporučil svým kolegům, aby britské garance posvětili i oni. Jde o garance pro chystanou elektrárnu Hinkley Point, kterou bude budovat francouzská společnost EDF společně se dvěma čínskými státními partnery. Londýn Francouzům slíbil, že mohou počítat s jistotou 92,5 libry (tedy výrazně nad úrovní sta eur) za každou megawatthodinu elektřiny, kterou budoucí bloky vyrobí. To je více než dvojnásobkem dnešní tržní ceny elektřiny. Francouzská firma bude moci počítat s garancí po dobu
celých 35 let. Britové navíc přislíbili také úvěrovou garanci. Výše garantované ceny u dalších britských jaderných projektů by měla do budoucna klesat. V Česku se mluvilo o podstatně nižší garantované ceně. Šéf ČEZ Daniel Beneš kupříkladu v únoru odhadl, že by se mohla pohybovat mezi sedmdesáti a stem eur za megawatthodinu. V případě garantované ceny – tedy takzvaného contract for difference – nejde o klasickou dotaci. Pokud bude tržní cena elektřiny nižší než garantovaná, rozdíl fakticky doplatí spotřebitelé. Jestliže ale bude tržní cena vyšší, stane se naopak provozovatel elektrárny tím, kdo spotřebitelům sleví. Sami Britové předpokládají, že posvěcení tohoto způsobu garancí umožní další jaderný boom v zemi. Souhlasem s podporou jaderných elektráren posvětila komise britskou reformu trhu s elektřinou, která je energetiky vnímána jako vzor pro budoucnost. Británie smí zavést kapacitní platby, které dostanou majitelé elektráren za to, že budou držet v záloze elektrárny pro případ nenadálých špiček. Může také spustit cenovou podporu obnovitelným zdrojům, která se řídí stejným mechanismem jako podpora jádra. Alena Adámková i n ze rce
energetika
VI/VII
Výhodné dědictví českého teplárenství Současný komfort elektřiny je potřeba zachovat i v budoucnu se zvýšila spotřeba čisté
energie. Klasická paliva mají být nahrazena obnovitelnými zdroji, jednou z podmínek je také vyšší efektivita využití paliv
V
plánech rozvoje energetiky do roku 2030 hrají důležitou roli komunální odpady. Jejich energetické využití má vyřešit dva problémy – zajištění energetické soběstačnosti a klasickou otázku „kam s nimi“. Česku mohou tyto požadavky znít jako rajská hudba. Málokterá evropská země má tak skvělé podmínky pro jejich naplnění.
Základy české teplárenské infrastruktury vznikaly v systému plánovitého řízení hospodářství a v období silné pozice energetiky. „Toto dědictví se dnes ukazuje jako výhoda, nikoli břemeno. Řada zemí se snaží vybudovat teplárenství v takovém rozsahu, jaký je u nás,“ uvádí se ve Studii stavu teplárenství zpracované Vysokou školou báňskou v roce 2011. Na výrobu tepla jde v Česku třetina celkové spotřeby paliv. Jen část jeho produkce slouží průmyslu, polovina je určena pro veřejný sektor (domácnosti a služby včetně nemocnic, škol atd.). Teplárny celkem zásobují 1,5 milionu bytů, k vytápění tak slouží téměř čtyřiceti procentům domácností v ČR. Dodávky zajišťuje na dva tisíce zdrojů centrálního vytápění. V České republice mají systém dálkového vytápění všechna krajská města, napojena je i řada menších měst. Více než polovina dodávané tepelné energie pochází z kombinované výroby elektřiny a tepla (zkratka KVET). Ta patří mezi nejúčinnější, k životnímu prostředí nejšetrnější, a proto i podporované technologie získávání energie: při společné výrobě elektřiny a tepla se totiž ušetří až jedna třetina primárního paliva a stejným podílem se snižuje i zátěž životního prostředí.
Foto profimedia.cz
Skvělá startovní pozice
Prolomit limity
Teplárenské sdružení ČR, které zastupuje téměř stovku firem z oboru, na letošní jubilejní konferenci formulovalo deset záměrů, které bude v následujícím období podporovat. Za nejdůležitější úkol považuje stanovení podmínek pro přednostní využití hnědého uhlí ve vysokoúčinné kombinované výrobě tepla a elektřiny. Tento cíl by se podle představitelů sdružení měl objevit i v nově aktualizované státní energetické koncepci. Poslední verze připravované aktualizace počítá s úsporami tepla pro vytápění a vyšším využitím obnovitelných zdrojů. Původní představy, že by se domácí hnědé uhlí v budoucnu přednostně využívalo v elektrárnách, se již také podařilo revidovat. Z hnědého uhlí se dnes v Česku vyrábí téměř polovina veškerého tepla. Jde o energii, kterou využívá přibližně 650 tisíc domácností, tedy téměř polovina bytů a domů připojených na dálkové vytápění. Teplárny
ročně spálí kolem sedmi milionů tun hnědého uhlí, což je necelá pětina celkové spotřeby této suroviny v energetice ČR.
Promarněná příležitost
Klíčovým úkolem zůstává také zajištění dalších surovin. Česká republika má co dohánět, zejména pokud jde o nakládání s odpady. Zatímco některé západoevropské země dokážou přeměnit značnou část komunálních odpadů na energii, Česko zůstává rájem skládek. V tuzemsku končí na skládkách více než polovina sváženého komunálního odpadu. V Německu, Švýcarsku, Rakousku stejně jako v regionu Beneluxu a v severní Evropě je to méně než pět procent. „Polovinu odpadu dokážou vytřídit a recyklovat, druhou polovinu pak energeticky využít ve spalovnách,“ vysvětluje ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Z jedné tuny odpadu lze vyrobit přibližně 330 kWh elektřiny a šest
GJ tepla. V domácnosti s dálkovým topením takové množství tepla pokryje pětinu roční spotřeby tepla i elektřiny. Vyspělé státy Evropy energii z odpadů hojně využívají – například Švédsko s 9,6 milionu obyvatel má třicet spaloven, které ročně zpracují více než pět milionů tun komunálního odpadu. V Česku s 10 miliony obyvatel jsou nyní v provozu jen tři: v Praze v Malešicích, v Brně a v Liberci. Jejich celková kapacita 630 tisíc tun zatím vypadá jako promarněná příležitost. Teplárny jsou podle sdružení na zvýšení kapacity připravené. „Problém českého odpadového hospodářství nespočívá v nízké úrovni recyklace jako spíš ve skutečnosti, že skoro všechen zbytkový komunální odpad u nás končí na skládkách,“ vysvětluje ředitel Hájek. Většímu využití komunálního odpadu brání současný systém hospodaření s odpady. Svozové firmy dávají přednost odvozům na skládky i proto, že je to pro ně výhodnější. Za tunu takto ukládaného odpadu dnes platí 500 korun, odpad dovezený do spalovny je přijde na víc než 800 korun. Nový plán odpadového hospodářství, připravený ministerstvem pro životní prostředí, počítá s postupným zvyšováním poplatku za skládkování. Díky tomu by se podle dokumentu, který má do konce roku projednat vláda, měl podíl spalovaného odpadu zvýšit během pěti let o polovinu na téměř jeden milion tun. V roce 2024 by tuzemské spalovny měly zpracovat téměř 1,5 milionu tun zbytkového komunálního odpadu za rok. „Zvýšení poplatků za skládkování patří mezi opatření, kterým lze dosáhnout odklonu odpadu ze skládek. Nízké poplatky za skládkování a vysoké procento komunálního odpadu, který na skládkách končí, nám dlouhodobě vyčítá Evropská komise,“ uvádí se v tiskové zprávě ministerstva pro životní prostředí. Česko má podle Hájka díky rozvinutému teplárenství nejlepší předpoklady energii z odpadu maximálně zhodnotit a současně částečně nahradit ubývající zásoby uhlí. Beata Holečková
V příštím desetiletí se česká elektroenergetická přenosová soustava rozšíří o nové rozvodny a stovky kilometrů vedení. Modernizace a rozvoj sítí je aktuální výzvou pro celý středoevropský region.
Z
a posledních několik desítek let výrazně vzrostlo množství přenášené elektřiny, jak vlivem růstu spotřeby, tak i vlivem narůstajícího mezinárodního obchodu s elektrickou energií. Nástupem obnovitelných zdrojů energie došlo ke změně složení zdrojů elektrické energie – elektrárny z obnovitelných zdrojů, větrné, sluneční, paroplynové, jaderné, uhelné. Zvyšují se tak i nároky na dispečerské řízení toků elektřiny v síti. „Aktuální plány hovoří o zapojení nových 158 GWe v OZE do roku 2020, 275 GWe do roku 2030, respektive 445 GWe do roku 2050 ve střední a východní Evropě. To s sebou přinese masivní investice do přenosové soustavy a distribuční sítě celé Evropy,“ uvedl Andrew Kasembe, vedoucí odboru Rozvoj v ČEPS.
Foto ČEPS 2x
Evropská unie požaduje, aby
Řízení nárazových toků elektřiny
Součástí investic je modernizace rozvoden, dispečerských pracovišť i ochranného systému fyzického zabezpečení objektů. Dále plán zahrnuje výstavbu nových vedení, posílení některých vedení stávajících a výstavbu transformátorů s řízeným posuvem fáze. K největším investičním akcím, které jsou v Česku aktuálně v běhu, patří právě výstavba transformátorů s řízeným posuvem fáze, tzv. phase-shifterů. Transformátory budou umístěny v rozvodně Hradec u Kadaně, do níž ústí česko-německé přeshraniční vedení. Podobný transformátor postaví i německý provozovatel sítí, společnost 50Hertz, v rozvodně Röhrsdorf. Úkolem českého transformátoru s řízeným posuvem fáze bude udržení přeshraničních toků v bezpečných limitech, a tím zajištění spolehlivého provozu české přenosové soustavy. Transformátor v Röhrsdorfu bude usměrňovat toky v jižní části Německa, kde působí společnost 50Hertz. Uvedení obou projektů do provozu se uskuteční na konci roku 2016. „Očekáváme, že na zprovoznění
transformátorů s řízeným posuvem fáze vynaložíme 2,5 miliardy korun. To je ale investice do celého projektu, který kromě transformátorů zahrnuje výkupy pozemků, projektové práce, terénní úpravy a tak dále. Samotné stroje z toho tvoří pouze část rozpočtu,“ vysvětluje Milan Kovařík, místopředseda představenstva ČEPS. Navzdory vžitým představám však transformátory s řízeným posuvem fáze nepředstavují žádný „špunt“, který by zamezil jakýmkoliv tokům elektřiny z Německa. Naopak napomohou řídit velké objemy nárazové elektřiny tak, aby bylo možné je v síti lépe absorbovat a přenést dál.
Další investice
V kontextu desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy se nejedná o nejvyšší investici. ČEPS do konce roku 2025 plánuje investovat více než 60 miliard korun do výstavby nových vedení, posílení některých vedení stávajících, do modernizace rozvoden a dispečerských pracovišť. Mezi aktuálně nejvýznamnější projekty společnosti ČEPS patří zdvojení vedení V410/419 Výškov–Čechy střed (98,3 km) a výstavba nového vedení V458 Krasíkov–Horní Životice
(79,3 km). Tyto akce tvoří v příštích letech polovinu uvedených ročních investic společnosti ČEPS. Podle Jiřího Hrbka, vedoucího odboru Investiční výstavby v ČEPS, do roku 2020 bude potřeba postavit nové rozvodny Vernéřov, Vítkov a Dětmarovice, celkem cca 350 kilometrů nových dvojitých vedení a 150 kilometrů nových vedení jednoduchých. „ČEPS je provozovatelem soustavy a ručí za spolehlivé dodávky. Predikce chování sítě je stále obtížnější, což zvyšuje nároky na dispečerské řízení. Tyto nároky stupňuje i snaha o zavádění a zvyšování podílu krátkodobých trhů, kdy informace o reálně zobchodovaném množství elektřiny chodí na poslední chvíli. To vše zvyšuje nároky na investice do sítí,“ vysvětlil nutnost investic Miroslav Vrba, člen představenstva ČEPS.
Postavit nové vedení trvá až 12 let
Všechny investiční projekty mají však jeden společný problém. Pomalý administrativně-legislativní proces. Zatímco samotná výstavba vedení trvá zhruba jeden rok, příprava vyžaduje až desetiletí. >mik
energetika
VIII/IX
Zimní plynový kolaps v České republ ice není zdaleka zažehnán Názory, zda by se mohla Česká
Hluboko pod zemí. Jeden ze zásobníků plynu společnosti RWE se nachází u městečka Štramberk v podhůří Beskyd. Skladovací prostor je zde uložen v hloubce 500 – 690 m pod povrchem na částečně vytěženém plynovém ložisku.
republika ocitnout v zimě bez dodávek zemního plynu, se různí. Převládá však mírný optimismus
O
ptimističtější jsou především plynařské firmy a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jiří Šimek ze společnosti E.ON například uvedl na konferenci s názvem Vývoj cen energií, tepla a energetická soběstačnost ČR, že dodávky zemního plynu do České republiky budou zabezpečeny i v případě výpadku dodávek z Ruska. Miloslav Zaur, jednatel firmy RWE GasNet, k tomu však pro deník E15 uvedl, že pokud by Rusko zcela přerušilo přívod plynu do Evropy, byl by to vážný problém. Česku by totiž plyn v zásobnících vystačil maximálně na čtyři měsíce. Momentálně k nám ruský plyn proudí pouze plynovodem Nord Stream z Německa, zatímco tranzitní dodávky přes Ukrajinu jsou podstatně sníženy. Podle výsledků analýzy dopadů různých variant přerušení dodávek plynu z Ruska, kterou zpracovalo MPO ve spolupráci s Evropskou komisí, by však problém pro Česko nastal pouze v případě, že by půl roku netekl z Ruska vůbec žádný plyn žádným plynovodem, uvedl na setkání s novináři ministr průmyslu a ochodu Jan Mládek. Podle náměstka italského ministra energetiky Claudia De Vincentiho by se Evropa vyrovnala s měsíčním výpadkem dodávek ruského plynu snadno, takže by se i zvládla delší narušení. „Výsledky zátěžových testů naznačují, že kdyby narušení trvalo déle než měsíc, mohli bychom mít určité problémy, stále bychom to však zvládli,“ prohlásil náměstek na schůzce ministrů energetiky a životního prostředí Evropské unie v Miláně.
Plyn v zásobnících není jen pro Česko
Mezi větší pesimisty patří například předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková či vládní
zmocněnec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Podle Vitáskové může krize na Ukrajině vážně ovlivnit dodávky plynu do České republiky, nemělo by ale dojít k velkému kolapsu, řekla na konferenci Vývoj cen energií, tepla a energetická soběstačnost ČR. Později však na dotaz, co by se stalo v případě úplného výpadku dodávek z Ruska, uvedla, že pokud by v zimě byl výpadek dlouhodobější, může dojít ke kalamitě, protože ostatní plynovody nemají takovou kapacitu jako ten přes Ukrajinu. Rusko nyní s Ukrajinou začalo vyjednávat o obnovení dodávek plynu přes zimu. Vitásková i upozornila, že podle vyhlášky by obchodníci měli mít pro případ potřeby vlastní rezervu v podzemních zásobnících či uzavřený kontrakt s někým, kdo mu vykrytí dodávky v případě výpadku zajistí. ERÚ proto provedl hloubkové kontroly u všech obchodníků, kteří dodávají plyn domácnostem a maloodběratelům. Podle Vitáskové však vyplula na povrch řada vážných nedostatků. Třetina obchodníků dokonce úřadu vůbec neodpověděla, jestli rezervu na zimní období mají. ERÚ tedy bude požadovat po ministerstvu průmyslu, aby vyhlášku upravilo a zpřísnilo.
Podzemní zásobníky jsou v současnosti sice naplněny (objem uskladněného plynu pokryje až 40 procent roční spotřeby), avšak část nemusí být určena výhradně pro české spotřebitele. Patřit může dodavatelům na jiné evropské trhy. „Když se tedy v souvislosti s naplněnými zásobníky říká, že je ČR zabezpečená, nemusí to být pravda,“ připustila Vitásková.
Tranzit plynu přes Ukrajinu není stále jistý
Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do evropských zemí se však během nadcházející zimy kvůli bojům na východě Ukrajiny nedají příliš očekávat, řekl agentuře Reuters český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Nepředpokládá, že přes zimu vydrží příměří uzavřené tento měsíc mezi ukrajinskou vládou a proruskými povstalci. Je tak podle něj pravděpodobné, že boje v určité chvíli dodávky zablokují, i kdyby se Kyjev a Moskva dohodly na obnovení dodávek pro Ukrajinu. „Řekl bych, že by bylo bláznovství očekávat tuto zimu v tranzitu plynu přes Ukrajinu situaci jako obvykle,“ řekl Bartuška. „Podle našeho
základního scénáře tuto zimu žádný plyn tranzitem přes Ukrajinu téct nebude,“ dodal. Rusko v červnu zastavilo dodávky plynu Ukrajině kvůli sporu o ceny v situaci, kdy Moskva podle Kyjeva a Západu podporuje vzbouřence na východě. Tranzit přes Ukrajinu na západ ale pokračuje, i když ruský monopolní vývozce plynu Gazprom v posledních týdnech dodávky některým zemím střední Evropy přes Ukrajinu podstatně snížil. Bartuška konstatoval, že Češi si vzali ponaučení z rusko-ukrajinského sporu z počátku roku 2009, kvůli němuž prudce klesly ruské dodávky plynu do Evropy. Česko vybudovalo plynovodní přípojky a zásobníky, díky čemuž má přístup na západní trhy a k ruskému plynu z plynovodu Nord Stream přes Baltské moře a Německo. „Pro Českou republiku je absence tranzitu plynu přes Ukrajinu ale něco, s čím dokážeme žít,“ řekl zmocněnec. Podle něj ale mohou mít velké problémy některé země na jihovýchodě Evropy, zejména Bulharsko a Maďarsko, a ze zemí mimo Evropskou unii také Moldavsko a Srbsko. Úplné zastavení ruských dodávek plynu do Evropy podle Bartušky tak pravděpodobné není, protože by to
těžce poškodilo pozici Ruska u jeho velkých západoevropských zákazníků. „Asi by to znamenalo pro Evropu velké těžkosti jednu nebo dvě zimy, ale byl by to také konec ruského plynu v Evropě, řekl bych, že na celou generaci,“ uvedl zmocněnec. Česko ročně spotřebovává sedm až osm miliard krychlových metrů A141002965
plynu a nyní má své zásobníky naplněné z 99 procent, což představuje 3,3 miliardy kubíků.
Bude do pěti let Evropa nezávislá? Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc na setkání s novináři uvedl, že Evropa
může být za pět let nezávislá na ruském plynu. Pomoci k tomu má dokončení takzvaného severojižního propojení z Polska až na Blízký východ. „Během řadově čtyř let bude zahájena masivní těžba v oblasti Kypru,“ upozornil Šolc. Uvedl, že v oblasti mezi Kyprem, Tureckem a Izraelem je z pohledu Evropy obrovské množství plynu, které bude po dokončení koridoru k dispozici. V Evropě se nyní v rámci budování propojení ze severu na jih staví terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v polském přístavu Świnoujście. Další LNG terminál pak má postavit Chorvatsko na ostrově Krk. „Je tam množství (plynu), které bude pravděpodobně v horizontu pěti let přesahovat kapacity těchto LNG terminálů,“ dodal Šolc. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) Šolcův optimismus mírní. Region, ze kterého má Evropa plyn nově čerpat, označil za „docela výbušný“. „Oni mají problém si to podělit mezi Kypr, Severní Kypr, Izrael, Libanon, Turecko a Sýrii, která je v tuto chvíli rozvrácená. To trošku ten rozlet limituje,“ řekl novinářům Mládek. Velmi reálná je podle ministra naopak stavba plynovodu Transanatolian
Pipeline (TANAP) z Ázerbájdžánu do Řecka a Itálie. Navíc je problém se severojižním propojením i na české straně. Není totiž jasné, jak by bylo propojení mezi Polskem a Rakouskem, konkrétně výstavba plynovodů Stork II a Moravia, financováno. Regulátor se kvůli tomu dostal do sporu s firmou Net4Gas, které patří celá tranzitní plynárenská síť. Celý spor se podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Jiřího Chvojky točí kolem toho, co bude zahrnuto do regulační báze aktiv, jaký podíl bude financován z regulovaných cen plynu. „Ve spolupráci s polským regulátorem jsme dospěli k názoru, že na polské straně by měl stát hradit 58 procent z investice na polském území, na české straně 42 procent. Zbytek by měl zaplatit investor, protože je to pro ně byznys, přepravovaný plyn budou pak prodávat zákazníkům, tudíž není důvod, aby státy platily 100 procent investice,“ vysvětlil Chvojka pro magazín Pro-Energy. Net4Gas i část české vlády jsou však toho názoru, že tuto investici by měl celou uhradit český stát. Jak spor dopadne, je zatím těžké předjímat. Alena Adámková i n ze rce
energetika
X/XI
Počet vozidel na CNG rychle roste, proti LPG ale stále zaostává
P
odle statistik Českého plynárenského svazu (ČPS) už dosáhl počet CNG vozidel v České republice osm tisíc. To znamená, což je asi 30procentní meziroční nárůst oproti roku 2013. Z celkového počtu vozidel jezdí v ČR již nejméně 518 CNG autobusů ve více než 35 městech a 83 komunálních CNG vozidel. Zvětšený zájem odstartovalo zahájení prodeje domácího výrobce s modelem ŠKODA Octavia G-TEC Počty objednávek na tento vůz předčily očekávání samotného výrobce. „Rozvoj CNG tlačí ale také poptávka po ekologických vozech a plnění přísných emisních limitů. Stejný trend je ale i ve světě. Ročně se prodá na světě asi 2,3 miliony CNG vozidel a toto číslo každým rokem narůstá, v roce 2023 by to mělo být ročně dokonce 3,5 milionu,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. V České republice je nabídka asi 65 typů vozů všech kategorií, z čehož osobních vozů je asi 35. „Spolu s vozidly výrazně přibývají i plnicí CNG stanice, kterých je dnes již u nás 63. Optimální počet CNG stanic pro Českou republiku je 200 až 300 stanic a tento počet během tří
Lehčí než vzduch
V některých ukazatelích ale vychází výhodněji zemní plyn. Stále je levnější než LPG, avšak CNG je na rozdíl od LPG zatíženo minimální spotřební daní, kterou má garantovanou do roku 2020. Výhodou také je, že CNG je na rozdíl od LPG lehčí než vzduch. V zahraničí a v některých případech i v Česku se proto na vozidla poháněná stlačeným zemním plynem nevztahuje zákaz vjezdu do podzemních garáží. Propagace CNG. Mezinárodní roadshow Blue Corridor si kladla za cíl upozornit na možnosti využití CNG jako ekologického a úsporného paliva. Různé typy vzů (na snímku) ujely trasu dlouhou 3400 kilometrů.
až pět let nepochybně v Česku bude postaven,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.
LPG stále vede
Nejrozšířenějším alternativním palivem pro automobilovou dopravu v Česku ale s převahou zůstává zkapalněný ropný plyn. Podle údajů předního dovozce LPG do ČR, společnosti Flaga, ho v tuzemsku využívá na 200 tisíc vozidel.
Proti ostatním alternativním palivům má výhodu především ve své velké dostupnosti. V Česku ho nabízí více než 800 veřejných čerpacích stanic. LPG se však využívají i domácnosti. Podle průzkumu agentury FOCUS butanové lahve užívá skoro půl milionu českých domácností. Celková spotřeba LPG v Česku v loňském roce vzrostla o 12,5 procent z 208 tisíc tun na 234 tisíc tun.
Blue Corridor i v Česku
Celoevropskou propagací vozů na CNG je mezinárodní roadshow Blue Corridor. Vozy na stlačený zemní plyn (20 osobních a nákladních vozů a jeden autobus) letos ve dnech 7. až 23. října absolvovaly trasu dlouhou 3400 kilometrů napříč Evropou z ruského Petrohradu přes Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Česko, Německo, Rakousko až do Itálie. V Praze a Plzni se kolona zastavilarámci mezi 16 a 18 říjnem. Při této příležitosti se v plzeňském hotelu Marriott uskutečnil diskuzní panel o výhodách a využití CNG. >mik
Pro ty, kdo využívají pro vytápění lokální
přívodu plynu a odtahového systému stejné
plynových spotřebičů, které se starají o vy-
podokenní topidla značky Gamat, zase nabí-
jako u původních modelů. Tím při výměně
tápění domů a bytů. Pro ty, kteří tuší, že stav
zí za výhodných podmínek výměnu starých
odpadá nutnost stavebních či instalačních
jejich plynového kotle nebo topidla už není
typů za modely moderní. Topidla Gamat
úprav, které by jinak tvořily nezanedbatel-
právě nejlepší a spotřebič pomalu dosluhu-
jsou v tuzemsku historicky známá také jako
nou položku na účtu. Samotná výměna je
je, je nyní příležitost s tím něco udělat.
„vavky“ a mají dlouhodobou tradici. V řadě
navíc díky tomu jen otázkou přibližně jedné
Se zajímavou nabídkou přichází v těchto
domácností jsou však instalovány nepříliš
hodiny.
dnech Pražská plynárenská. Ta je známa tím,
ekonomické modely starší patnáct a více
Řešení má však Pražská plynárenská i pro
že kromě dodávky zemního plynu tradičně po-
let. Moderní typy topidel Gamat jsou dnes
ty své zákazníky, kterým plynový spotřebič
skytuje svým zákazníkům i řadu doplňkových
vybaveny lepšími regulačními a bezpeč-
vypoví službu náhle a nečekaně. Pro tyto
služeb. Do konce roku tak například nabízí při
nostními prvky. Zákazník tak při stejném
případy nabízí jako jeden z mála tuzem-
splnění určitých podmínek slevu až 28 tisíc
výkonu topidla ušetří až 15 procent nákladů
ských dodavatelů plynu asistenční službu,
korun na výměnu starého plynového kotle za
na plyn. Další velkou výhodou je, že prove-
která se o opravu porouchaného spotřebiče
nový od renomované značky Viessmann.
dení nově vyráběných topidel je z hlediska
postará.
Nastupující zima důkladně prověří stav
i nze rce A141011114
Plynaři pomohou s výměnou dosluhujících spotřebičů
vedeme elektřinu nejvyššího napětí Jsme výhradním provozovatelem elektroenergetické přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přístup k přenosové soustavě za rovných a transparentních podmínek. Aktivně se podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.
ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/2 101 52 Praha 10 tel.: +420 211 044 111 fax: +420 211 044 568 e-mail:
[email protected] www.ceps.cz