Partner přílohy
energetika
energetika
II/III Deformovaný trh. Trh se silovou elektřinou je stále více deformovaný a přeregulovaný kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, a stagnaci spotřeby proudu vlivem ekonomické krize.
Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Lenka Hrochová, manažerka přílohy
Foto profimedia.cz, foto na titulní straně profimedia.cz
Deformovaný energetický trh nepřeje investicím V Evropě se už nevyplácí investovat do jiných než obnovitelných zdrojů energie, které ale kvůli štědrým státním dotacím značně prodražují elektřinu. Evropa však kvůli tomu přestává být konkurenceschopná. Proto je nutná změna kurzu energetické politiky – více zaměření na ekonomiku, méně na klima. To jsou závěry květnového energetického summitu EU.
P
odle německého tisku je komise EU připravena přistoupit k politice zajištění nižších cen energií a k omezení opatření na ochranu klimatu.
Nejen obnovitelné, ale i další zdroje jsou nutné
Celkovou náladu vyjadřuje například prohlášení komisaře EU Günthera Oettingera, který řekl Die Welt: „V posledních desetiletích Německo neustále energii zdražovalo přes daně, poplatky, příplatky a příspěvky. To se teď musí změnit.“ A opravdu kvůli ekonomické slabosti mnohých zemí EU nemá podle německých novin už klimatická změna pro tuto komisi žádnou
prioritu. Pouhý cíl dosažení dvacetiprocentního pokrytí poptávky po energii z obnovitelných zdrojů byl odsunut na jindy. Činitelé komise mají podporu v dokumentu od mocné evropské průmyslové asociace: Business Europe. Podle této studie jsou náklady na energii pro evropské společnosti 1,5- až 3krát vyšší než v USA. Je to primárně důsledkem faktu, že USA těží ze svých rezerv břidličného plynu. Nakonec se však na summitu představitelé sedmadvacítky omezili pouze na popis problémů, protože názory klíčových zemí na řešení se nadále liší. Posun v celkovém přístupu ale vyplývá ze závěrečného dokumentu
summitu, který zdůrazňuje, že EU musí „zajistit konkurenceschopné“ ceny energie a že je nutné „rozvíjet vlastní zdroje“. Mezi ně se počítají nejen obnovitelné zdroje, ale také uhelné a jaderné elektrárny. Podle europoslance z klubu liberálů Holgera Krahmera je zřejmé, že členové unie budou nyní více pozornosti věnovat takovým zdrojům energie, jako jsou plyn nebo uhlí.
Investicím brání přílišná regulace trhu Vliv vysokých cen energií na hospodářský růst v Evropě dnes žádný z čelných politiků sedmadvacítky nezpochybňuje. „Ekonomiky velkých zemí jako Číny, Indie nebo Spoje-
ných států se rozvíjejí dynamičtěji než Evropská unie, protože mají levnější energii,“ připomněl český premiér Petr Nečas. Podle něj se za podmínek, jak jsou dnes nastaveny, nevyplatí nově stavět klasické energetické zdroje. To zpochybňuje ekonomickou výhodnost nyní dokončovaných projektů, jako je třeba paroplynová elektrárna, kterou chce letos v Počeradech dokončit společnost ČEZ, nebo uvažovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín, kterou nyní zpochybnil i ministr financí Miroslav Kalousek. Podle Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, je trh se silovou elektřinou stále více deformovaný a přeregulovaný kvůli podpoře obnovitelných zdrojů, které jsou navíc těžko uregulovatelné, a stagnaci spotřeby proudu vlivem ekonomické krize. Trh pokřivují i velmi nízké ceny emisních povolenek, které měly podporovat investice do nízkoemisních zdrojů,
k nimž patří mimo jiné i jaderné elektrárny. Dlouhodobý trh s elektřinou v důsledku toho vůbec nefunguje, pouze krátkodobý, tvrdí Šolc. V důsledku toho poklesly ceny silové elektřiny na variabilní náklady uhelných elektráren. Přitom výsledné ceny elektřiny jsou zejména vlivem vysokých podpor obnovitelných zdrojů a nákladů na distribuci a regulaci soustavy velmi vysoké, což ohrožuje jak průmysl, tak domácnosti. Za této situace nejsou podle Šolce investoři schopni investovat do nových plynových, uhelných, ale i jaderných výrobních kapacit, v řadě případů ani udržet stávající kapacity s výjimkou dotovaných zdrojů, zastaveny jsou i téměř všechny investice do obnovy sítí. „I ČR hrozí nedostatek instalovaného výkonu po roce 2020 v důsledku odstavení řady uhelných zdrojů a nárůstu spotřeby,“ tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu. Někteří investoři to však nevidí tak černě. Například Miloň Vojnar, ředitel společnosti Lumius, která patří mezi největší tuzemské alternativní obchodníky s elektřinou a zemním plynem, je přesvědčen, že při plánování investice je nutné udělat si výhled na 15-20 let dopředu, nejen hledět na současné nízké ceny silové
elektřiny. Lumius proto uvažuje o výstavbě vlastního menšího jaderného zdroje. Před jeho společností je ovšem ještě dlouhá cesta, než se jí podaří tento cíl splnit. Mimo jiné musí najít vhodnou lokalitu, získat desítky různých povolení a licencí, vypracovat studii o dopadu provozu elektrárny na životní prostředí. „I přes tyhle těžkosti bychom chtěli v roce 2020 začít s výstavbou zdroje,“ dodal Vojnar.
prudce vzrostla. Uhlí je tak v USA přebytek a exportuje se do zámoří. Loni podle amerického Úřadu pro energetické informace vývoz uhlí do Evropy vzrostl o 23 procent. Uhlí z USA snižuje jeho ceny v Evropě a vytlačuje z výroby elektřiny plyn. Například v Británii podíl uhlí na výrobě elektřiny loni stoupl na maximum za 17 let, zatímco podíl plynu obdobným tempem klesl.
Evropa odstavuje plynové elektrárny
Na evropské úrovni bude nutno vyřešit, jak investice do energetiky podpořit, což platí v prvé řadě pro jaderné zdroje, říká náměstek Šolc. Ministerstvo průmyslu navrhuje uzavřít s firmou ČEZ smlouvu zvanou Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechocontract for diffedu amerických elektráren z uhlí na levrence. Podle ní by nější plyn, jehož dostupnost v USA díky stát stanovil pevnou výkupní cenu rozvoji těžby z břidlic prudce vzrostla. elektřiny. Pokud by tržní cena byla pod tou stanovenou, stát by energetické „Všem je jasné, že bez nějaké pružné společnosti rozdíl doplácel. V opačpomoci státu se investiční zámek ném případě by přebytek tržní ceny neodblokuje, že bez toho to nepůjde, nad stanovenou odváděl ČEZ do investory přitáhnete jen v případě, státního rozpočtu. že budou mít dlouhodobou záruPodle Šolce je ale ještě jedna ku návratnosti. Když jim ji nedáte, cesta – odstranit všechny dotace nemůžou do toho jít. Je jedno, zda a vrátit se k liberálnímu trhu, což je se bavíme o větrných parcích v moři ale cesta značně zdlouhavá. „Pokud nebo o drahých jaderných zdrojích,“ o investicích nerozhodneme do šesti řekl Povejšil v rozhovoru pro E15. let, budeme mít pak už jen jedinou >aa
Viditelným důsledkem tohoto stavu je, že evropské energetické podniky v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Ani nejmodernější plynové elektrárny totiž nejsou schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky „břidlicové revoluci“ masově přecházejí na plyn. Posledním příkladem tohoto trendu je středeční oznámení německého koncernu E.ON, že zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích. E.ON se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává. Obchodní ředitel české společnosti ČEZ Alan Svoboda zase uvedl, že po většinu roku se firmě nevyplatí spouštět zcela novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože výroba elektřiny z plynu je teď kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější. O odstavení své plynové elektrárny v Německu rozhodla nedávno i norská Statkraft a podobné kroky přijaly i energetické podniky v Británii i jinde v Evropě. Pro evropské politiky to představuje dilema – levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouští plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné. Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechodu amerických elektráren z uhlí na ještě levnější plyn, jehož dostupnost v USA díky rozvoji těžby z břidlic
Jak investice podpořit?
možnost – plynové zdroje, zatímco dnes si můžeme ještě vybrat, můžeme stavět jak plynové, tak uhelné či jaderné zdroje,“ tvrdí Šolc. I z rozborů Evropské komise vyplývá, že liberalizace trhu s elektřinou a plynem by zvýšila vnitřní konkurenci, snížila ceny a pomohla ekonomice. Tento posun není ale na dohled. „Členské státy se obávají, že pokud by se tento trh zcela otevřel, ztratily by nad ním kontrolu,“ tvrdí Georg Zachmann z analytického centra Bruegel v Bruselu. Naopak Martin Povejšil, šéf stálého zastoupení České republiky při EU, se domnívá, že bez státní podpory se investice do energetiky nerozhýbají.
i n ze rce
A131006603
www.ppas.cz 840 555 333
11%
Jednička v létě, jednička v zimě, plyn levnější po celý rok.
Garance slevy na tři roky. Sleva je určena pro naše zákazníky za podmínek uzavření dodatku ke smlouvě o odběru plynu na tři roky.
energetika
IV/V
o čem už si nějakou dobu šuškají odborníci. Ministr financí Miroslav Kalousek si není jistý tím, že investice do dostavby Temelína by byla efektivní. Původně byla podle něj elektrárna vypočítána na daleko vyšší ceny elektřiny, než jsou teď, a budoucnost těchto cen je velmi nejistá. Premiér Petr Foto profimedia.cz,
Nečas i ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba však tvrdí, že je nutno dívat se několik desítek let dopředu a dostavět Temelín i za cenu garance výkupních cen státem.
K
alousek řekl, že dostavba Temelína by jistě byla prorůstovým opatřením, ale jako ministr financí, který vykonává akcionářská práva v ČEZ, musí také vážit efektivitu investice. „Nemám právo říct, že odložíme Temelín. Mám právo říct, že z hlediska efektivity investice si nyní nejsem jistý,“ řekl. Původně byl podle něj Temelín vypočítán na daleko vyšší ceny elektřiny, než jsou teď, a budoucnost těchto cen je velmi nejistá. Až budou hotové příslušné analýzy, vládu s nimi seznámí. „A pak je otázka, jestli se vláda rozhodne na základě efektivity, nebo na základě energetické bezpečnosti státu,“ dodal. Kalousek uvedl také, že druhým kritériem pro rozhodování je cena dostavby a že nabídky „obou uchazečů nás svou výší velmi nepříjemně překvapily“. Kalouskovy názory sdílí například Michal Šnobr, analytik J&T. „Za současné situace Evropy není důvod s dostavbou Temelína spěchat. Racionální by bylo případnou dostavbu odložit do doby čitelné budoucnosti nejen evropské energetiky, ale i ekonomiky a celé EU,“ míní Šnobr.
Nečas: Kalousek je účetní
Premiér Petr Nečas kontroval, že si kvůli odstavení uhelných elektráren neumí představit situaci pro průmysl po roce 2025, pokud by dva nové bloky v jihočeské elektrárně Temelín spuštěny nebyly. „Do roku 2020 bude muset dojít k odstavení uhelných elektráren s celkovým výkonem 1800 megawattů. Je jasné, že v období po roce 2025 budou muset být spuštěny některé další dodatečné kapacity,“ prohlásil předseda vlády. Podle Nečase je třeba se zamýšlet i nad tím, co se bude dít se zemí například kolem roku 2030 a nejen v horizontu roční účetní uzávěrky či jednoho volebního období. „Rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny je strategickým rozhodnutím, nejde překlopit pouze do jednotlivých položek, co to s námi udělá za rok či za dva,“ míní Nečas. Podle ministra průmyslu Martina Kuby Kalousek nepřišel s žádnou originální myšlenkou. „Každému, kdo energetice trochu rozumí, je jasné, že dnes téměř žádný investor není schopný investovat v oblasti energetiky tak, aby mohl spočítat návratnost. Je třeba připomenout, že je to díky dotaci na obnovitelné zdroje,
které naprosto pokřivily trh. To je politika Evropské unie,“ uvedl ministr. Zájemci o dostavbu podle Kuby nyní dokončují své cenové nabídky. „Myslím, že cenová nabídka (zájemců o dostavbu Temelína) je v tom rozptylu (200 až 300 miliard korun), mám pocit, že je třeba ještě tu nabídku tlačit směrem dolů. To v tom vyjednávání je nutné, ale to je zájem každého investora dostat cenu co nejníž. Jsem přesvědčen, že prostor pro to určitě je,“ řekl Kuba.
Oba uchazeči se předhánějí ve slibech
O dostavbu Temelína se ucházejí americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. ČEZ chce o vítězi tendru rozhodnout letos na podzim, stavba dvou nových bloků by měla být dokončena v roce 2025. Hodnota investice se odhaduje na 200 až 300 miliard korun a nové bloky by měly více než zdvojnásobit výkon Temelína, který nyní činí dva tisíce megawattů. Výběrového řízení se účastnila také francouzská společnost Areva, ČEZ ji však loni v říjnu z tendru vyloučil s poukazem na závažná pochybení. Areva jakékoli chyby odmítá a snaží se do tendru vrátit.
Antimonopolní úřad v únoru rozhodl, že vyřazení bylo v pořádku. Americký Westinghouse v březnu prohlásil, že v předběžném hodnocení nabídek firmou ČEZ vede před česko-ruským konsorciem. Navrch podle šéfa firmy Dannyho Rodericka mají Američané v klíčové kategorii technologie a bezpečnost. I energetická společnost ČEZ v předběžném hodnocení zatím lépe hodnotí americko-japonský Westinghouse Electric Company. Oba rivalové slibují práci českým firmám. Konsorcium MIR-21 chce rozdat 70 procent z ceny v zakázkách pro Čechy, Westinghouse mluví o podílu 60 až 70 procent. Její ředitel a prezident Danny Roderick nyní navštívil jižní Čechy. Setkal se se zástupci firem a také politiky. „Probírali jsme běžné otázky, především bezpečnost. Zdůraznil jsem, že společnost Westinghouse se vždy snaží být dobrým občanem v regionu. Proto pomáháme v oblastech vzdělávání, růstu a rozvoje,“ vysvětlil Roderick. Pro jihočeské stavební firmy by mohla být dostavba Temelína dobrou příležitostí a vzpruhou v době, kdy není moc zakázek. Metrostav, který má s Westinghousem domluvenou spolupráci, by v případě úspěchu americké firmy zajišťoval stavební práce. A počítá, že subdodávky budou zajišťovat právě firmy z regionu. Pro Metrostav by se navíc otevřela možnost rozsáhlejší spolupráce s Westinghousem. Stala by se totiž první firmou, která by v Evropě zvládla nový systém výstavby, který Westinghouse nazývá modulární. Pokud Američané v tendru na Temelín uspějí, mají v plánu v Česku vybudovat technickou základnu pro další projekty, které mohou získat v rámci Evropy. Z toho by české firmy mohly profitovat dlouhodobě. Celkem Westinghouse předpokládá, že by se české firmy na obří zakázce, jejíž hodnota se odhaduje až na 300 miliard korun, mohly podílet z 60 procent. Konkurenční rusko-české konsorcium MIR.1200 deklaruje účast místních firem ještě o 10 procent vyšší. >aa
Konečně někdo řekl nahlas to,
in ze rce A130004244
Vyplatí se dostavba Temelína?
energetika
VI/VII
Ondřej Beneš: S energetickým využívá ním kalů asi skončíme Záměr Energetického regulačního úřadu zastavit od příštího roku podporu využití kalového plynu může znamenat ukončení činnosti kalové koncovky v čistírnách odpadních vod, říká Ondřej Beneš, technický ředitel
E15: Kolik čistíren odpadních vod v ČR provozujete? 416 komunálních plus několik průmyslových, například společnosti DEVRO nebo Synthesie. Nejvíce čistíren odpadních vod (ČOV) provozujeme v severních Čechách – 215, v Praze a okolí 22, to je centrální a 21 pobočných. ČOV jsou provozovány v souladu s požadavky nařízením vlády 61/2003 Sb., které určuje kvalitu vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Přestože požadavky české legislativy plní všechny ČOV, z pohledu evropských směrnic nevyhovuje pražská ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) a to v parametru dusík, neboť stará technologie neobsahuje dostatečný proces denitrifikace. Obsah dusíku se různými provozními podařilo snížit pod 20 miligramů na litr, ale to je oproti evropské normě (10 mg na litr) nedostatečné.
Foto Anna Vacková E15
firmy Veolia Voda.
E15: Jak je to s plněním požadavků na čištění odpadních vod a hrozí ČR pokuty? V rámci ČR mohou být pokuty za nerealizaci opatření ke splnění požadavků udělovány vlastníkům čistíren odpadních vod dle vodního zákona. Zároveň může pokutu dostat i ČR – vlastní hrazení pokuty ze strany ČR nastane až po proběhnutí několikaletého a dvoufázového procesu před Evropským soudním dvorem a to ještě pouze v případě, že se prokáže, že vlastník ČOV nekonal. E15: Veolia prý čističky umí vyu-
žívat jako zdroje obnovitelných zdrojů – bioplynu i jako vodní mikroelektrárny, kdy se využívá spád vody. Už v roce 1906 se ve staré Bubenečské čistírně využíval potenciál přitékající odpadní vody k výrobě elektřiny. V období socialismu byly ale myšlenky energetické optimalizace pozapomenuty a znovu přicházejí výrazněji až nyní. Zaměřujeme se hlavně na odtoky z čistíren do řek, kde je často větší rozdíl hladin než na přítoku vody do ČOV. Když je spád nad 1,5 metru, vyplatí se tam instalovat zařízení pro výrobu elek-
trické energie a získaná elektřina se pak využije pro chod ČOV. Dalším způsobem je využití organického materiálu v odpadní vodě. Každý člověk vyprodukuje denně v odtékajících odpadních vodách uhlíkaté znečištění odpovídající 60 gramům BSK (biologická spotřeba kyslíku). ČOV vyčistí 30 gramů, 20 gramů přejde do kalu, který se odváží, a 10 gramů unikne. My se snažíme co nejvíce odpadního uhlíku zachytit, dostat do bioplynu a ten spálit a vyrobit teplo a elektřinu. Elektřina se využije opět v čističce, teplo při procesech vyhřívání i n ze rce
A130005150
Firemní klientele se opravdu věnujeme Představujeme společnost Slovenské elektrárne, a.s., člena italské skupiny Enel Slovenské elektrárne, a.s. jsou podle disponibilního instalovaného výkonu největším výrobcem elektřiny na Slovensku a druhým největším dodavatelem elektrické energie ve střední a východní Evropě. Společnost se zabývá výrobou a prodejem elektřiny a tepla a poskytuje elektrizační soustavě podpůrné služby. Vlastníkem 34 % akcií Slovenských elektrární je Fond národného majetku Slovenskej republiky. 66 % akcií vlastní společnost Enel SpA, která je největší energetickou fir-
mou v Itálii a druhou největší společností podle instalovaného výkonu v Evropě. Na českém trhu společnost Slovenské elektrárne, a.s. působí prostřednictvím své organizační složky. Její aktivity přiblížila Ing. Šárka Vinklerová, vedoucí organizační složky této společnosti v Praze. Co má na starosti organizační složka Slovenských elektrární, kterou řídíte v Praze? Slovenské elektrárne zahájily aktivity směrem ke koncovým zákazníkům v ČR zhruba od roku 2007. Získali jsme tak první zkušenosti a první dva zákazníky na Moravě. Jak se obchodování rozbíhalo, v ČR se začal budovat obchodní tým,
změny nastaly především od roku 2009, kdy se naše z á k a z n i c ké portfolio rozrostlo a nyní dodáváme zhruba 2,3 TWh elektřiny ročně právě zákazníkům v ČR. Co pokládáte za svou konkurenční výhodu ve vztahu k zákazníkům? Docela jistě to, že se své firemní klientele opravdu věnujeme. Jde o servis, mravenčí práci s daty, zjišťováním potřeb zákazníků, odstraňování jejich starostí. Nabízíme jim služby z hlediska efektivity dodávek, ana-
lyzujeme jejich sjednané kapacity, poskytujeme samozřejmě poradenství. Naše strategie sází na postupné získávání klientely, abychom se mohli po uvedení jaderné elektrárny v Mochovcích do provozu ucházet o české zákazníky v daleko větší míře a měli už tu vybudovanou solidní pozici. Kontaktní informace:
Slovenské elektrárne, a.s. – organizační složka Rybná 682/14, Praha 1, 110 00
[email protected] http://www.seas.sk/sk/zakaznici/ ceska-republika
vyhnívacích nádrží na kal. Právě vyhnívání výrazně snižuje množství produkovaného odpadu – kalu. Máme stanoven koeficient energetické soběstačnosti – z kolika procent je ČOV schopna pokrýt svou vlastní spotřebu. Z více než 100 procent je to zatím schopna jediná ČOV, kterou provozujeme v Plzni, protože tam přitéká voda, bohatá na organické látky, zejména z Plzeňského pivovaru. Plzeňská ČOV je nadto modernizována a optimalizována. ÚČOV Praha je na tom také energeticky dobře – je soběstačná ze 75 procent právě díky vyhnívání kalu. Provozovatel změnil způsob vyhnívání z mezofilního při 37 stupních Celsia na termofilní při 54 stupních Celsia. Z biomasy se tak uvolňuje více kalového plynu a celý proces je intenzifikován systémem mechanické dezintegrace kalu při jeho zahušťování – kal se tak „rozřeže“ a lépe se rozkládá. E15: Budete využívání energetické využití kalu rozšiřovat? Novela zákona o podporovaných zdrojích energie, zpracovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), bohužel už nepočítá s podporou energetického využití kalového A130004389
plynu od příštího roku. Kvůli tomu se asi opustí energetické využití kalu. V některých případech bude výhodnější kal jen odvodňovat a pak vozit na skládku nebo do podporovaných spaloven. V současnosti ve formě podpory dostává Praha ročně bonus 50 milionů korun ročně a tato částka putuje jako investice do infrastruktury. Podobně se využívá kalový plyn v Brně, Ostravě, Opavě a dalších velkých městech. Po dožití kogeneračních jednotek ale už v některých případech nebude možné je obnovovat kvůli zastavení podpory. Rozhodnutí ERÚ proto považuji za problematické. E15: V Praze údajně spolupracujete se všemi městskými energetickými firmami. V jakém směru? Například dodavatel tepla – Pražská teplárenská potřebuje znát spotřeby vody ve výměnících, a to přesně v definovaných časech, a tak jsme začali údaje přímo přenášet do jejich i našich systémů. Postupně jsme dokázali do námi dodávaného systému dálkových odečtů zapojit i měřidla ostatních utilitních dodavatelů a v Praze tak spolupracujeme například s Pražskou energetikou, Pražskou plynárenskou anebo právě
s Pražskou teplárenskou při vzájemném předávání údajů o spotřebách. Pokud si to zákazník přeje, připojíme do našeho portálu pro zákazníky všechna měřidla – plynu, elektřiny, tepla i vody. Odborně se to jmenuje sdružený dálkový management utilitních odběrů. Tímto způsobem lze on-line vyhodnocovat veškeré spotřeby energií i vody, zjišťovat třeba, kde došlo k úniku vody. Zatím běží pilotní projekt v Měcholupech, ale zájem je veliký. Veolia Voda však už běžně nabízí dva produkty, které poskytují zákazníkům on-line přístup k datům o aktuální spotřebě vody přes zákaznický portál na internetu. Lze sledovat, zda vám třeba nepraskla voda na chalupě. Pokud by se tam prudce zvýšila spotřeba vody v době, kdy má být nulová, okamžitě je o tom klient informován prostřednictvím SMS zprávy. To je produkt Monitor, který stojí 100 korun měsíčně. Podobnou službu si mohou objednat například bytová družstva, kdy připojíme všechny vodoměry v domě (patní i poměrová – bytová) do jednoho systému a roční rozúčtování se stává hračkou a zároveň se omezí možnosti manipulací s bytovými vodoměry. Zařízení se nasadí na
vodoměr a údaje se přenáší rádiově či se kabelem připojí k rozvodu internetu, případně se využije napojení na síť dodavatele elektrické energie. Služba má velký ohlas. Městská část Praha 11 si například tuto službu objednala pro školská zařízení a nyní má skvělý a automatický nástroj, který brání únikům vody. Jeden protékající záchod může ročně znamenat 50 kubíků vody, což jsou asi čtyři tisíce korun. Na většinu současných vodoměrů se musí osadit čítač pulzů a komunikační modul, což je více než 1500 korun, ovšem vždy je nutné počítat i s nutností investice do vyvedení dat do internetu a k provozovateli portálu. Návratnost investice je často extrémně rychlá. Pro společnosti skupiny Veolia to ovšem znamená, že zákazníci snižují svou spotřebu díky zabránění úniků při případných poruchách, nicméně službu nabízíme s tímto vědomím právě proto, že se zákazníkům snažíme nabídnout vždy něco navíc. Produkt Smart je sofistikovanější, umožňuje přenos i dalších parametrů dodávky vody včetně její kvality. Zájemci jsou hlavně velké společnosti či nemocnice a rozsahu služby odpovídá i náklad, který může dosáhnout až tisíc korun měsíčně. >aa i n ze rce
energetika
VIII/IX
Česká síť patří k nejlepším v Evropě, ale musí reagovat na změny
Konkurence sráží cenu plynu Nedávno spuštěná lavina
je důsledkem konkurenčního boje na trhu, z něhož by měl profitovat koncový zákazník.
Maraton zlevňování odstartovala RWE
Právě snaha získat zpět ztracené zákazníky stála počátkem dubna za oznámením, že společnost RWE,
Foto profimedia.cz,
P
největší hráč na tuzemském trhu, od května zlevní dodávky plynu o deset procent. Navíc nabídla i možnost stanovit si pevnou cenu plynu až na dva roky dopředu. „Po roce trvání smlouvy klesnou zákazníkům s produktem Optimal ceny zemního plynu o další dvě až tři procenta,“ sdělil Právu mluvčí RWE Martin Chalupský. RWE je také podle něj na trhu jediná, která kromě fixace cen nabízí v rámci smlouvy ještě další zlevnění. Tuto možnost si zvolily už stovky tisíc odběratelů z řad domácností. Jejich počet rychle roste dál. Lidé totiž chtějí mít jistotu, že jim plyn přes zlevnění, které přichází na měsíce, kdy spotřeba plynu pro téměř všechny odběratele klesá, vydrží i na další topné sezony. Až tehdy totiž pro ně budou mít skutečný význam slevy, které nyní dodavatelé nabízejí. Společnost Pražská plynárenská následně ohlásila, že taktéž od května zlevní plyn o 11 procent pro všechny domácnosti a maloodběratele odebírající zemní plyn od Pražské plynárenské. Podmínkou je pouze prodloužení smlouvy týkající se dodávky zemního plynu. „My jsme nabídli všem domácnostem a maloodběratelům při prodloužení smlouvy levnější plyn
o 6,5 procenta již před letošní zimní sezonou a od 1. května tohoto roku pak nabízíme obdobně plyn levnější o 11 procent,“ uvedl mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. Majitel běžného rodinného domku tak může například ročně ušetřit kolem 2500 korun, v případě vícegeneračního rodinného domu se roční úspora může pohybovat kolem 3500 korun. Aktuálně nabízenou slevu 11 procent společnost poskytuje z neregulované, takzvané komoditní složky ceny zemního plynu, netýká se regulované, takzvané distribuční složky ceny plynu.
Alternativní dodavatelé se přidali
Snížení cen už také avizovaly společnosti ČEZ a Bohemia Energy. Bohemia Energy coby největší alternativní dodavatel elektřiny a zemního plynu na tuzemském trhu chce nabídnout od letošního června novým zákazníkům, kteří si zvolí produkt Garance 2013, ceny zemního plynu až o 17 procent nižší oproti současné úrovni. Další alternativní dodavatel, společnost Energie2, avizuje, že jeho nabídka cen plynu v porovnání s dominantními dodavateli vychází levnější. „Přes všechny deklarované slevy
Boj s regulátorem se zklidňuje
Zatímco mezi plynaři zuří ostrý konkurenční boj, jejich bitva s regulátorem, Energetickým regulačním úřadem, je možná dočasně ukončena. Pravidla, podle nichž se počítá cena distribuce a přepravy plynu v Česku, se totiž možná nebudou předčasně měnit v neprospěch plynařů. Připustila to předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. „Jednání s plynárenskými firmami o zkrácení nynějšího regulačního období jsou úspěšná, nedá se ale zatím říct, že by nové regulační období začalo v roce 2014 nebo 2015,“ tvrdí. Posunutí platnosti nových pravidel z původního termínu 2015 už na rok 2014 přitom chce ERÚ prosadit už několik měsíců. Hlavní slovo, jestli úřad nynější regulační období předčasně ukončí, bude mít letos v létě legislativní rada vlády. Pokud řekne, že by taková změna byla nezákonná, nebo by kvůli ní hrozily Česku arbitráže, hodlá její názor regulační úřad respektovat. Úřad chce pravidla změnit, protože ta stávající prý diskriminují určité hráče na trhu. Navíc přinesla některým distribučním firmám nadměrné výnosy kvůli přecenění aktiv po jejich vyčlenění z původních energetických koncernů. Úřad je vyčíslil na pět miliard korun. Tyto peníze by podle regulátora měli plynaři investovat zpět do sítí, což v uplynulých třech letech nedělali. Stávající pravidla by také podle ERÚ znamenala zvýšení regulované složky ceny plynu příští rok o osm procent. >aa
Dlouhodobě neudržitelná situace
Dispečeři především dělají všechno proto, aby nebezpečným stavům předešli. Zintenzivnila se jejich vzájemná mezinárodní spolupráce. Používají méně standardní nástroje pro stabilizaci přenosové soustavy, včetně společných mezinárodních opatření. Každý den se dispečeři koordinují při videokonferencích a společně připravují chod celého regionálního systému. V delším horizontu je však tento stav neudržitelný. „Řešení přinese až posílení severo-jižního vedení elektřiny v Německu, což je ale dlouholetá záležitost,“ popisuje Svatopluk Vnouček, ředitel sekce Správa energetického majetku ze společnosti ČEPS. Podle studie čtyř provozovatelů přenosových soustav regionu Visegradské čtyřky by úlevu přineslo i rozdělení jednotné rakousko-německé obchodní zóny s elektřinou.
Rychlé změny, zdlouhavý proces
in zerce A130004581
v Česku jednotlivými dodavateli
zlevňování zemního plynu
odle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta je hlavním důvodem snížení ceny sílící konkurenční prostředí a rovněž i rychlý rozvoj těžby břidlicového plynu, především ve Spojených státech. „Impulzem k cenovým pohybům se poté stal fakt, že v důsledku rozvoje těžby břidlicového plynu ve světě klesla jeho spotová cena výrazně pod cenu, kterou platí dovozci ruskému dodavateli Gazprom na základě dlouhodobého kontraktu,“ doplnil Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank, podle něhož existuje další prostor pro snížení cen plynu. „Loni v jednom okamžiku činila průměrná cena pro podniky v USA jen třetinu průměrné ceny pro podniky v Evropě,“ připomněl. Česká pobočka firmy RWE například žaluje ruský Gazprom o 29 miliard. Špatná smlouva totiž s ruským Gaz promem tlačí českou RWE do ztráty. Ta jen za poslední tři roky vystoupala na obchodu s plynem do výše 29 miliard korun. RWE chce všechny ztracené miliardy zpátky. Požadavek řeší v rámci sporu obou společností arbitrážní soud ve Vídni, který by měl rozhodnout ještě letos v létě. V dlouhodobém kontraktu s ruským Gazpromem jsou ceny plynu vázány na cenu ropy. Na burzách, kde nakupuje konkurence, to tak ale není, a plyn je proto mnohem levnější. Firma tak kvůli konkurenčnímu boji prodává často se ztrátou a stejně ztrácí zákazníky – za poslední dva roky šel jejich počet z 2,2 milionu na 1,6 milionu.
Dispečeři české elektroenergetické přenosové soustavy stále častěji řeší vyhrocené situace způsobené nadměrnými toky elektřiny ze severního Německa přes území ČR a dále na jih Evropy. Tyto vysoké tranzitní toky elektřiny bývají neplánované a přesahují hodnoty, za kterých česká soustava bezpečně funguje. Přetížení systému by tak při výpadku některého zařízení soustavy mohlo vést až k blackoutu. Situaci mají vyřešit investice do elektroenergetických sítí.
je naše společnost i bez slev stále levnější než společnosti, které musely snížit ceny z důvodu příliš vysoko nastavených tarifů,“ uvedl ředitel Energie2 Dávid Vlnka. O zlevnění plynu zatím nepřemýšlí jen společnost E.ON. „I při avizovaném snížení cen našeho hlavního konkurenta, společnosti RWE, zůstává E.ON ve většině případů levnější. Z tohoto důvodu zatím neuvažujeme o úpravách cen,“ sdělil mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
Garantem fungující páteřní sítě a dodávek elektřiny do distribučních sítí v celé České republice je společnost ČEPS, která plánuje do roku 2025 investovat 60 miliard korun do rozvoje soustavy. „Česká elektroenergetická přenosová soustava je poměrně kvalitní a patří k nejlepším v Evropě. V současné době však musí reagovat na velmi rychlé změny v energetice, kvůli kterým je potřeba soustavu dále rozvíjet a modernizovat,“ dodává Svatopluk Vnouček. Zrealizovat stavbu nového elektrického vedení je ale velmi složité. To platí jak v Německu, tak České republice i celé Evropě. Každý takový projekt po pečlivém zvážení proveditelnosti a efektivity putuje do mnohaletého schvalovacího řízení na lokálních i celostátních úřadech. Průměrná doba realizace se tak protahuje na 10 let. Investor zpracovává na začátku každého projektu územně-technickou studii. Před vlastní realizací musí investiční záměr projít procesem územního plánování. ceps_kveten_212x297.indd 1
Plánovaná liniová stavba je nejprve zanesena do Politiky územního rozvoje (PÚR). Tento dokument navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj a předkládá jej vládě. PÚR neumisťuje konkrétní stavbu v území, ale pouze vymezuje koridory pro jednotlivé stavby. Na krajské úrovni se zpracovávají Zásady územního rozvoje (ZÚR). Dokument vymezuje plochy nebo koridory nadmístního významu, stejně jako plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby v rámci kraje. Na obecní úrovni vzniká Územní plán. Ten stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, včetně uspořádání krajiny i veřejné infrastruktury. Na téměř všechny plánované projekty výstavby vedení společnosti ČEPS se vztahuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Stanovisko z projednání posudku vlivu záměru stavby na životní prostředí ČEPS předkládá pro navazující povolovací řízení stavby, tedy územní rozhodnutí. Minimální lhůta pro celý proces EIA včetně zjišťovacího řízení je 25–26 měsíců.
Cena elektřiny pod kontrolou
Investiční plán společnosti ČEPS zahrnuje i stavbu transformátorů s řízeným posuvem fáze na přeshraničních vedeních s Německem. Transformátory budou vyrobeny speciálně na míru pro českou síť. Jejich cena se odhaduje na 2,5 miliardy korun. Modernizace a rozvoj elektroenergetické přenosové soustavy jsou technicky, časově i finančně náročné. Vysoké celkové náklady společnosti ČEPS se však koncovým spotřebitelům elektřiny promítnou do cen jen minimálně. Investice jsou rozloženy v dlouhém časovém rozmezí a na konečných cenách elektřiny se projeví, v řádu jednoho procenta.
Vhodné přerozdělení toků elektřiny
Regionální nadměrné toky elektřiny neřeší pouze ČEPS. Pro stavbu transformátoru s řízeným posuvem fáze se rozhodla i společnost PSE v Polsku. Elektřina teče cestou nejmenšího odporu, takže export elektřiny z Německa do Rakouska prochází z významné části (až z 50 %) přes Polsko a Česko. Tato cesta je pro elektřinu snazší než přímá cesta elektrickým vedením uvnitř Německa a dále do Rakouska. Polské i české transformátory by měly být postaveny v roce 2016. A jak takové zařízení funguje? Na rozdíl od běžných transformátorů, které mění pouze velikost napětí, může transformátor s řízeným posuvem fáze regulovat právě procházející výkon. Prostřednictvím změny fázového úhlu umožňuje řídit toky elektřiny procházející vedením, ve kterém je instalován, podobně jako vodovodní kohoutek. Omezení toku elektřiny v jedné větvi oproti ostatním paralelním větvím sítě způsobí přerozdělení toků. Přesouvá tak část toků na okolní méně zatížená vedení. Tím přispívá k optimálnějšímu fungování celého systému. 27.5.2013 16:55:16
