energetika Partner přílohy
energetika
II/III Zelená pro atom. Podle mezní varianty má v České republice do padesáti let vyrůst až 18 nových jaderných reaktorů. Podle některých odborníků to je však nereálné. Na snímku Jaderná elektrárna Dukovany
Foto profimedia.cz, foto na titulní straně profimedia.cz
závislosti za naprosto nemožné,“ uvedl Topolánek. Otázkou také zůstává, zda by Česko v příštích letech mělo finanční a technické kapacity pro stavbu dalších bloků. Podle šéfa obchodní divize ČEZ Alana Svobody bude jaderná energie v budoucnu nahrazovat dosluhující uhelné elektrárny a ukáže se jako ekonomicky výhodná.
obsah
Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor a Alena Adámková, redaktorka Teplárny bojují o přežití IV Rozhovor s Mirkem Topolánkem IV–V Vytápění zemním plynem: cenově přijatelný komfort VI Česko investuje do obnovy přenosových sítí až 50 miliard VII–VIII „Zelení“ výrobci proti zákonu o podporovaných zdrojích VIII–X
Návrh nové energetické koncepce: méně plynu, více jádra Už rok se připravuje nová energetická koncepce a její projednání ve vládě se stále oddaluje. Nejnovější termín projednání je konec tohoto roku. Nejnovější návrh aktualizované státní energetické koncepce, který je zatím neveřejný, počítá s menším využitím plynu než v současnosti. Naopak více prosazuje jadernou energii.
T
yto informace prozradil bývalý předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt, který je nyní členem oponentní komise při sestavování nové koncepce. Poukázal také, že aktualizovaný návrh koncepce má zatím několik možných scénářů, které se stále vyhodnocují. Vláda by koncepci měla projednat do konce roku.
Plynaři se bouří
„Nejen, že se počítá se s menší závislostí na plynu, ale dokonce je vytlačován na míru, která mě opravdu překvapila,“ uvedl Fiřt. Podle něj by omezení plynu nebylo správné. Svůj nesouhlas vyjádřil
naopak cestou výstavby plynových v oponentním posudku. Původně elektráren, které mají nahrazovat energetici předpokládali, že by staré uhelné či vyřazené jaderné. plyn mohl částečně nahradit uhlí, Plynaři také upozorňují, že má Česko jehož bude v budoucnu nedostazabezpečené zásoby a případný tek. V současnosti se spotřeba zemního plynu v Česku pohybuje V současnosti se plyn významě podílí kolem devíti miliard na výrobě tepla, u výroby elektřiny metrů krychlových ročje plyn zatím spíše doplňkem ně. Významně se plyn podílí na výrobě tepla, u výroby elektřiny je plyn zatím spíše výpadek dodávek plynu z Ruska neznamená takové ohrožení, jak se doplňkem. Podle Fiřta by využití často tvrdí. plynu mělo zůstat alespoň na úrovni „Státní energetická koncepce dnešních hodnot. by měla být založena na úsporách Podle České plynárenské unie (ČPU) by snižování využití plynu v ČR energie, na vyváženém mixu palivoebylo chybou, v Evropě se podle ní jde nergetických zdrojů a na konkurenci
energií. Pro jaderné elektrárny je typický rovnoměrný výkon a rostoucí potřebu pružného vyrovnávacího výkonu mohou uspokojit právě plynové elektrárny a plynové kogenerační zdroje. Zemního plynu je také stále více a tak je na místě se ptát, zda některá doporučení v SEK nejsou v konfliktu s otevřeným energetickým trhem a neomezují-li konkurenci na trhu paliv,“ uvedl prezident ČPU Oldřich Petržilka.
Jsme schopni stavět další jaderné bloky?
Návrh nové energetické koncepce počítá s větším využitím jádra, a to i nad rámec plánované dostavby jaderné elektrárny Temelín. Podle
mezního scénáře by se z jádra mohlo vyrábět 80 i více procent elektřiny. Podle mezní varianty má v Česku do padesáti let vyrůst až 18 nových jaderných reaktorů. Při současném způsobu schvalovacích řízení je ale takový plán neproveditelný. „Nejenže v dnešní době tolik reaktorů možná ani nepotřebujeme. Samotná výstavba je absolutně nereálná,“ komentuje plán výstavby prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Podle něj bude mít vláda problémy i s dostavbou dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Podle expremiéra a nového šéfa Teplárenského sdružení Mirka Topolánka tuto variantu je však nutné
brát jako mezní, srovnávací variantu, nikoliv jako reálnou. „To, že ale budeme muset prosadit výrazný podíl jaderné energie navzdory všem, je fakt. Optimum, realistické je 50 procent elektřiny z jádra, doplněno o obnovitelné zdroje, jež se snad již brzy obejdou bez dotací, o uhlí a plyn. Ten se nedá opominout, ale jeho podíl v energetickém mixu zvyšovat nechceme, protože to zvyšuje naši dovozní závislost. Kdybychom chtěli nahradit všechno hnědé uhlí plynem, představovalo by to pět miliard kubíků navíc, když naše současná spotřeba je asi devět miliard. To pokládám z hlediska obchodní bilance i dovozní
inzerce ATOM_212x68 mm 10/21/11 1:02 PM Page 1
Jádro jako důvod k vystoupení z EU?
Premiér Petr Nečas připustil, že výrazná orientace Česka na jadernou energii by mohla vzbudit odpor okolních států, to jest Německa a Rakouska, a tlak na revizi tohoto plánu. Podle Mirka Topolánka je však naše jaderná energetika nejlepším řešením pro střední Evropu a toto rozhodnutí by měly okolní státy respektovat. „Energetický mix je podle Lisabonské smlouvy svobodným rozhodnutím každého státu. Představa, že by nám někdo zakázal výrobu z jádra, je absurdní a bylo by to takové porušení Lisabonské smlouvy, že pro mne osobně by to bylo důvodem k vystoupení z EU,“ prohlásil Topolánek. Nejlepší lekcí pro Evropu by byl podle něj tříhodinový blackout ve střední Evropě.
Přemrštěná predikce růstu spotřeby?
První návrh koncepce počítal se třemi scénáři vývoje české energetiky. Všechny byly založeny na jádru. Čerstvá úprava koncepce rozšířila scénáře z původních tří na šest. I ty se však spoléhají zejména na
jadernou elektřinu, která by se měla až z devadesáti procent podílet na výrobě elektřiny v Česku a produkovat nadbytky, z nichž by mohli těžit výrobci elektřiny. Koncepce totiž předpovídá výrazný růst spotřeby elektrické energie v následujících padesáti letech. Ten by měl ze současných více než 50 terawatthodin ročně stoupnout až na necelých 90 terawatthodin. Ministerstvo průmyslu nárůst odůvodňuje tříprocentním růstem HDP do roku 2030 a 1,5procentním růstem do roku 2060. Poptávku po elektřině má uspokojit její zvýšená výroba. Ta by však měla spotřebu převyšovat o padesát až sto procent. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka by se nadbytek využíval k nabíjení elektromobilů, které by v té době měly být již rozšířené. Predikce růstu spotřeby je ale podle kritiků koncepce a finančních analytiků přinejmenším příliš optimistická. „Předpověď růstu HDP nemá obdoby,“ tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, jenž se na tvorbě koncepce podílí a podle něhož je naprosto nereálná. „Do krize by to byla realistická prognóza. Teď je to spíš velmi optimistická varianta,“ dodává hlavní analytik společnosti Patria Finance David Marek. Návrh koncepce přesto bere na vědomí i snahu Evropské unie snižovat energetickou náročnost a spotřebu energie. Zabývá se proto také takzvanými chytrými sítěmi, jež umožní zákazníkům regulovat svou spotřebu energie.
A110005227
i n ze rce
www.afpconference2011.com
mezinárodní odborná konference
2011 conference
výstavba jaderných a klasických elektráren Petr Závodský, ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren, ĆEZ, a. s. Ivo Hlaváč, náměstek ministra, MŽP ČR, Tomáš Hüner Dana Drábová, předsedkyně, SÚJB, Karel Firla, Interel Aleš John, generální ředitel, Ústav jaderného výzkumu Řež Martin Pecina, generální ředitel, VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, a. s. a další
1. – 2. 12. 2011 Clarion Congress Hotel Prague, Freyova 33, Praha 9
energetika
IV/V
Teplárny bojují o přežití Problémy tepláren ství jsou třaskavou směsí suroviny pozvolna ubývá, což vede k jeho zdražování. Na uhlí jsou dlouhodobě závislé především teplárny, přičemž mnohým z nich od příštího roku končí dlouhodobé smlouvy na odběr uhlí a do nových kontraktů chtějí těžaři promítnout vyšší ceny.
M
inisterstvo průmyslu a obchodu (MPO) proto stále zvažuje prolomení těžebních limitů v severních Čechách za předpokladu, že se na těžbě dohodnou firmy s majiteli pozemků. Jinak podle nedávných odhadů MPO může teplo v příštích letech kvůli nedostatku uhlí zdražit o více než dvojnásobek. Už v příštím roce by mohlo teplo zdražit o více než 10 procent. „Pokles cen tepla v příštím roce podle současných informací očekávat nelze,“ doplnil mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Podle energetického analytika společnosti Ena Jiřího Gavora teplárny mají před sebou velmi obtížné období, zejména se to týká uhelných zdrojů s končícím kontraktem na dodávku paliva. „I za předpokladu nalezení kompromisu s dodavateli uhlí je zvýšení cen paliva prakticky nevyhnutelné,“ uvedl Gavor. Růst cen uhlí jistě vyvolá i nedávné usnesení vlády. Vláda totiž schválila dokument, ve kterém pověřuje ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, aby zajistil dostatek uhlí pro tuzemské teplárny, aniž by bylo nutné prolomit již zmíněné limity. Ty udávají hranice, kam až se může hnědé uhlí těžit. Za limity přitom leží miliony tun kvalitní suroviny. To se týká především lomu ČSA, který patří firmě Czech Coal. V Česku se vyrobí z hnědého uhlí přes šedesát procent tepla. V letech 2012 až 2020 většině teplárenských firem končí dlouhodobé smlouvy s těžařskými firmami na dodávky. Ukončení dlouhodobých kontraktů postihne 37 velkých teplárenských subjektů. Přímá hrozba, že po roce 2020 budou bez dodávek tepla, tak hrozí zhruba 1,5 milionu českých domácností.
Většina tepláren je závislá na dodávkách uhlí, které ve svých lomech vytěží společnost Czech Coal. Těžařská firma již dříve upozornila, že uhlí nebude pro všechny dostatek, což se odrazí v cenách suroviny. Společnostem, kterým již kontrakty na dodávky končí, nabízí nové s cenami minimálně o několik desítek procent vyššími. Czech Coal požaduje za svoji surovinu platby, jež odpovídají osmdesáti procentům z ceny, za niž se na světových trzích prodává černé uhlí. Dle aktuálního stavu tak bez započtení dopravních nákladů požaduje zhruba 70 korun za gigajoule hnědého uhlí.
V Česku se vyrobí z hnědého uhlí přes šedesát procent tepla Teplárny tvrdí, že taková nabídka je pro ně likvidační a jejich produkce bude v porovnání s ostatními zdroji tepla nekonkurenceschopná. Reálný není totiž přechod na jiná paliva. Ten by byl totiž v tak krátkém časovém horizontu velmi drahý. Přestavět zařízení spalující uhlí na zemní plyn v případě velkých tepláren vyjde na několik miliard korun – mimo jiné jde o pořízení kotle, turbíny a dalšího zařízení. Dle předběžných odhadů by jeden gigajoule vyrobeného tepla přišel zhruba na 1100 až 1200 korun, což je v porovnání s dnešními průměrnými cenami zhruba trojnásobek. Obdobné by to bylo i s biomasou. Možností, jak zajistit dostatek uhlí pro teplárny, je několik. Již delší čas se například diskutuje o změně legislativy, jež by přinutila těžařské firmy, respektive Czech Coal, dodávat uhlí přednostně teplárenským firmám za přijatelné ceny. Situace je ale velmi složitá a natolik citlivá, že hledání řešení, které uspokojí všechny zúčastněné, je dlouhodobou záležitostí.
T
eplárny získaly nedávno silného zastánce v podobě nového předsedy Teplárenského sdružení, jímž se stal expremiér Mirek Topolánek. Už po měsíci ve funkci se mu podařilo zajistit bezplatné přidělování povolenek pro jeho sektor i přesvědčit vládu, aby přijala plán na uvalení uhlíkové daně na malé zdroje tepla. E15: Máte dojem, že jste už splnil úkol, který jste si předsevzal, to jest odstranit diskriminaci teplárenství v konkurenci s lokálním vytápěním, když vláda odsouhlasila záměr zatížit lokální zdroje tepla uhlíkovou daní? To rozhodně ještě ne. Za prvé to byl jen jeden z našich pěti úkolů, i když patří k těm hlavním. Je to teprve plán. Zatím se nám podařilo zabránit jen tomu, aby teplárenství přišlo o 50 miliard na nutné ekologické a modernizační investice, kdyby si teplárny musely kupovat emisní povolenky. Ty výjimky jsem dohodl ještě jako premiér v klimatickém balíčku pro země, které mají větší výrobu elektřiny než 50 procent z uhlí, což je Polsko, Česko a jiné. Diskriminace teplárenství spočívá ale v mnoha dalších faktorech, například v tom, že lokální topeniště neplatí žádnou ekologickou daň. E15: Tu chce ale vláda zavést od roku 2013… To je zatím jen záměr. Malí spotřebitelé dnes neplatí ekologickou daň, nemusí si kupovat emisní povolenky, neplatí pro ně žádné emisní limity. Přitom nejvíce znečišťují životní prostředí. Také malé kogenerační jednotky jsou daleko více dotovány než velké, které udržují teplárenskou soustavu v chodu, umožňují prostřednictvím akumulací do výroby tepla skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů, spalování biomasy i komunálního odpadu, ale i budování ostrovních nezávislých soustav, odolných vůči výkyvům a šokům v přenosové soustavě, vyvolaným německými větrnými elektrárnami. E15: Vláda přijala na konci září usnesení, že se má zajistit dodatek uhlí pro teplárenství, aniž by
E15: To už dělají, navíc v příštím roce má cena tepla vzrůst o více než deset procent, takže se asi začnou odpojovat hromadně… O tom, jak se zvýší cena tepla, není zatím zcela jasno, to bude tak do měsíce. Kdyby to bylo jen deset procent, pokládal bych to za dobrou zprávu. Pokud totiž nedojde ke změnám, o nichž jsem hovořil, a teplárny budou dále diskriminovány, bude zvýšení cen tepla daleko razantnější.
byly prolomeny těžební limity. Je to vůbec možné? Samozřejmě, že to je možné. To ostatně ukazuje i návrh šéfa Sokolovské uhelné směrem k Plzeňské teplárenské, kdy je ochoten s ní podepsat kontrakt na dalších deset let za 40 korun za gigajoule, aniž by tam chtěl kapitálově vstoupit. Jinak je to ale velmi obecné usnesení. Já bych za tím viděl hlavně tlak Věcí veřejných, které pochopily, že bržděním případného prolomení těžebních limitů mohou do budoucna způsobit takové zvýšení cen tepla, že by tím mohly ztratit voliče, kterých jsou téměř dva miliony. Ta věta je velmi alibistická, jen je vyviňuje z toho, že se snažily vytvářet tlak na neprolomení limitů a tím napomoci zvýšení ceny tepla. E15: Ale to, že limity nebudou prolomeny, řekl na konferenci v Drážďanech i premiér Nečas… On má v té vládě jen jeden hlas, ne většinu. Taková obecná proklamace není ani vládním rozhodnutím, natož parlamentním. My samozřejmě víme, že uhlí jednou dojde, a teplárny vědí, že se na to musí připravit. Některá zařízení už jedou na jiné palivo – zemní plyn či biomasu i další, chceme využívat i horkovody z Temelína a Dukovan. Důvodem nedostatku uhlí je ale podle mě to, že teplárny dnes musí provozovat i kondenzační výrobu, to je, kdy se vyrábí jen elektřina a pára kondenzuje na vodu namísto toho, aby se přeměnila na teplo, aby udržely cenu tepla na vyšší úrovni. Kondenzační výroba elektřiny jim pokrývá náklady. Kdyby nebyla kombinovaná výroba diskriminována, teplárny by nemusely vyrábět elektřinu kondenzačním způsobem, mohly by přejít na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Uhlí by byl dostatek, protože by se nemuselo těžit takovým tempem jako dnes. Dalším problémem teplárenství jsou nové emisní limity od roku 2016 a s tím související nutné investice. E15: Na to budou mít oněch 50 miliard, které ušetří, když nebudou muset kupovat povolenky…
E15: Pak se ale lidé budou také razantně odpojovat… Na to ale nakonec doplatí, protože odpojením dlouhodobě nic nezískají.
Foto Eduard Erben
Tím, že vláda stále odmítá prolomení limitů těžby uhlí, této
E15: Pokud budou zatíženi uhlíkovou daní, tak ne. Elektřina i plyn jsou drahé, uhlí bude po zavedení daně také. Mohou ale topit dřívím z lesa… To ale všichni nemohou. Topení dřívím
není řešením, nic pozitivního lidem v dlouhodobé perspektivě nepřinese, navíc proces bude nevratný. Řešením je teplárenství. Naším cílem je udržet za každou cenu teplárenskou soustavu v chodu, abychom se k ní mohli i v případě krizového scénáře kdykoliv vrátit. E15: Máte odhad, kolik lidí se odpojí, pokud dojde ke zvýšení ceny o deset procent? To netuším, ale pamatuji si, že k něčemu podobnému došlo už v devadesátých letech, kdy se po zvýšení cen tepla lidé odpojovali a budovali si na sídlištích malé výtopny, což není tak jednoduché. Tehdy se to podařilo zastavit a já doufám, že se to podaří zastavit i nyní. Pokládal bych za fatální chybu, aby k tomu došlo jen z legislativních a daňových důvodů, protože teplárenství je jak pro stát, tak pro občany ekologické i ekonomické.
A110004454
To by bylo málo, teplárny budou potřebovat 150 miliard na substituci paliva, na snížení emisí a ekologizaci zařízení. Teplárenství řeší nyní celý soubor problémů, který v souběhu vytváří třaskavou směs. E15: Ale nedostatek uhlí zůstává jedním z vašich největších problémů? Ano, cena uhlí a množství. Nyní nás čeká jednání o cenách. Naše pozice je jasná. Za 70 korun za metrák teplárny efektivně a rentabilně vyrábět nemohou. Já jsem rozuměl tlaku těžebních společností v bohatých letech, kdy se chtěly více podílet na ziskovém koláči energetických firem. Bohaté časy ale skončily, ziskovost celého odvětví je menší. Musíme proto jednat, jak se na tom koláči oprávněného zisku mohou podělit jednotlivé články toho řetězce, jaká je přijatelná cena tepla pro obyvatele. Významnou roli v jednání budou hrát města a obce, kraje, spotřebitelské organizace, zaměstnavatelé i čtyři miliony lidí, kteří jsou závislí na dodávkách centrálního tepla. E15: Čím chcete uhlí nahradit? Částečně plynem, ale ten je drahý.
Další možností je biomasa, ale té je zase málo, protože se legislativně preferuje její spoluspalování v kondenzačních elektrárnách, kde je účinnost jen třicet procent, místo využití v teplárnách, což považuji za zločin. Dalším problémem je skutečnost, že zde existuje poměrně uzavřený, téměř kartelový trh s biomasou, který drží ceny vysoko. Vyřešit se musí také to, aby se biomasa pěstovala přednostně na brownfieldech, ne na kvalitní zemědělské půdě. Podle mě ale zatím biomasa masivně uhlí nahradit nemůže, podobně jako odpady a další domácí zdroje. Substituce paliva se musí dělat postupně, ne šokově najednou. E15: Podle šéfky ERÚ Aleny Vitáskové si leckteré teplárny účtují neoprávněné náklady a chce se na to podívat… Je v pořádku, že se na to podívá, je možné, že ne všechny teplárny vyrábějí nejefektivnějším způsobem, ale díky bezplatným povolenkám budou moci investovat do obnovy sítí. Teplárny mají odpovědnost za cenu tepla, aby se občané nezačali odpojovat.
i n ze rce
TAURON nabízí firmám skutečnou úsporu za energii Na energetickém trhu České republiky se již druhým rokem profiluje silný hráč a jistá alternativa velkých dodavatelů elektřiny pro velkoodběratele a firemní zákazníky. Nejedná se však o nějakého nováčka na trhu a ani dalšího podomního prodejce elektřiny. Společnost TAURON Czech Energy se sídlem v Ostravě je první zahraniční akvizicí nadnárodního energetického holdingu TAURON Polska Energia S.A. Ten je v současnosti největším prodejcem a druhým největším výrobcem elektřiny v Polsku, specialistou v oblasti prodeje energie pro korporátní klienty a domácnosti. Jedná se o energetickou skupinu zahrnující celý řetězec od těžby paliv přes výrobu, distribuci a prodej elektrické energie a tepla. Jejích služeb využívá více než 5,2 mil. klientů. Aktuální instalovaný výkon skupiny TAURON je 5 447 MW.„Právě disponibilita vlastních zdrojů a velikost mateřské společnosti je základem úspěšné spolupráce s českými zákazníky, se kterými vzniká jisté a spolehlivé partnerství, nepodléhající lokálním změnám a cenovým výkyvům tak příznačným současnému velkoobchodnímu trhu s elektřinou,“ říká ing. Jiří Michalik, jednatel TAURON Czech Energy. „Společnost je vybavena odpovídajícím technologickým zázemím, standardizovanými postupy, systémem řízení rizik a zaměstnává řadu odborníků ve svém oboru. Je proto schopna vždy nabídnout svým partnerům pomocnou ruku.“ Na českém trhu je TAURON aktivní nejen v oblasti velkoobchodu, ale i dodávkách elektrické energie pro konečné odběratele (www.energiefirmam.cz) a intenzivně se připravuje na obchod s plynem.
energetika
VI/VII
Vytápění zemním plynem: cenově přijatelný komfort
N
a začátku topné sezony oceňují jeho přednosti. Je bezpečný, se jako každý rok otevřelo komfortní a v neposlední řadě šetrný téma cen paliv. Ty se k životnímu prostředí. Díky vytápění bohužel už několik let zvyšují. Jak Především riziko opětovného zhoršení ukazuje srovnání ročních palivových kvality ovzduší mluví proti masivnímu nákladů mezi lety návratu k tuhým palivům 2005 a 2011 (viz graf), zdražení se nevyhnulo žádné surovině, domů zemním plynem se výrazně nejvýrazněji vzrostly ceny hnědého zlepšila kvalita ovzduší v obcích,“ uhlí a elektřiny. Zdražuje i dosud zdůrazňuje David Konvalina, ředitel nejlevnější dřevo a kvůli rostoucí pomarketingu skupiny RWE. ptávce se zvyšuje i tlak na další růst Právě riziko opětovného zhoršení jeho ceny. Vytápění přitom už dnes kvality ovzduší je možným negatipředstavuje významnou položku vem, jež by masivní návrat k tuhým v rodinných rozpočtech. palivům znamenal. Mimo jiné by vedl Jak budou zákazníci na tuto situaci ke zvýšení zdravotních rizik zejména reagovat? Na první pohled může být pro děti, seniory, astmatiky a osoby lákavý přechod k dosud levnějším tus kardiovaskulárními onemocněními. hým palivům. Někteří spotřebitelé, K tomu je třeba přičíst další nešvar kteří mají tu možnost, se k pevným spojený s vytápěním tuhými palivy, palivům podle některých informací který má na kvalitu ovzduší rovněž už dokonce vracejí. Jde zejména významný dopad, a to spalování o majitele nemovitostí, kteří si kromě odpadu, zejména plastů. To se nenových plynových či elektrických kotlů gativně projevilo už v minulé topné ponechali i ty původní na tuhá paliva. sezoně, nejvýrazněji při inverzích. „Věříme, že například u zemního Tuhá paliva jsou možná levnější, plynu zákazníci zůstanou, protože ale vytápění s nimi je daleko pracA110001023
Česko investuje do obnovy přenosových sítí až 50 miliard
nější. Je nutné pravidelně přikládat zvyšuje význam úspor. Například a likvidovat popel. Manipulace s tumajitelé plynových kotlů mohou hými palivy navíc zvyšuje prašnost. každoročně výrazně ušetřit, pokud K tomu je třeba připočíst i vyšší nezanedbají pravidelnou údržbu. nároky na skladovací prostor: na Stačí mít zanesený výměník a účintopnou sezonu je například zapotřenost plynového kotle dramaticky bí 30 m3 dřeva nebo kolem tří tun poklesne. Spotřeba plynu tak může uhlí. „Zemní plyn proti tomu stále po vyčištění výměníku klesnout až poskytuje cenově přijatelný komfort,“ téměř o dvacet procent. „Pravidelná připomíná David Konvalina. údržba kotlů je tou nejlevnější a nejVzhledem k dynamice růstu jednodušší cestou, jak při vytápění Vývoj průměrných ročních palivových nákladů palivových nákladů se navíc neustále ušetřit,“ doplňuje David Konvalina.
porovnání srpen 2011 vs. listopad 2005 (průměrný rodinný dům – spotřeba 80 GJ) Vývoj průměrných ročních palivových nákladů listopad 2005
srpen 2011
+79% +89%
+49%
Česká republika investuje v příštích osmi letech až dvě miliardy eur (necelých 50 miliard korun) do obnovy přenosové soustavy tak, aby kapacitně zvládla například připojování obnovitelných zdrojů energie mimo české území. Uvedl to na konferenci v Drážďanech český premiér Petr Nečas.
P
v
etr Nečas připomněl, že česká, ale i polská přenosová síť je v současnosti ohrožována přetoky energie, které do čase - sítě za příznivých podmínek dodávají německé obnovitelné zdroje energie. „Obnovitelné zdroje se v současnosti na českém energetickém mixu podílejí sedmi procenty, jsou ale extrémně finančně náročné,“ podotkl Nečas. V důsledku slabého propojení severní a jižní části Německa podle něj českou síť v určitých situacích zaplavuje energie například
z německých větrných elektráren, takzvaných větrných parků u Baltského moře.
Nutné je posílení přeshraničních profilů
„Při silnějším větru jsou nárazovité návaly elektrické energie vytlačovány do Polska a České republiky, kde ohrožují přenosovou soustavu,“ vysvětlil Nečas s tím, že česká vláda považuje za klíčové, aby se vzájemně posílily energetické přenosové soustavy mezi těmito sousedními
zeměmi. ČR podle něj ale nechce budovat speciální zařízení, která umožní v případě nárůstu objemu energie českou síť od německé odpojit. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů přitom v Německu v budoucnu zřejmě výrazně vzroste. Země se letos na konci května rozhodla do roku 2022 odstavit všechny své jaderné elektrárny a chybějící výkon zčásti plánuje nahradit právě obnovitelnými zdroji. Do roku 2020 chtějí Němci tímto způsobem vyrábět
zhruba 35 procent energie. V současnosti obnovitelné zdroje v Německu vyrábějí kolem 17 procent elektřiny. Nutnost investovat do přenosové soustavy potvrdil i člen představenstva ČEZ Vladimír Hlavinka. „Máme štěstí, že Česká republika má energetický mix, který jí odpovídá, a má robustní přenosovou soustavu, díky níž nepociťuje kalamity,“ uvedl na konferenci k ochraně kritické infrastruktury v České republice Vladimír Hlavinka. >>>
+43% +23%
i n ze rce
A110005249
+80%
b"LDF1PE[JNLPOÁÆ OFWºIFKUF o
+81%
ÑÆLº1FUS)PMVCFD NMVWÁÆ1SByTLÂFOFSHFUJLZ
Pramen RWE, ČEZ, E.ON, Český statistický úřad
Zdroj: RWE, ČEZ a E.ON (ceníky), Český statistický úřad (sledování spotřebitelských cen)
i n ze rce
Snížení emisí CO2 o 180 milionů tun ročně? Samozřejmě.
1SPÁTF13&SP[IPEMBOBCÆEOPVUWÖIPEOPV DFOVFMFLUÑJOZEPLPODFSPLVBWÁFNOBCÆELB TQPÁÆWº +TNFQÑFTWÅEÁFOJ yFOBuJ[ºLB[OÆDJTJ [BTMPVyÆPENÅOV[BTWPKJMPBKBMJUV BQSPUP KTNFTFSP[IPEMJEBSPWBUKJNOBNÅTÆDF[ºÑÆ BÑÆKFOEFTFUJQSPDFOUOÆTMFWV[FTQPUÑFCPWBO UBL[WBOÂTJMPWÂFMFLUÑJOZ5VIMFTMFWV[ºLB[OÆDJ PCKFWÆTFTWÂNSPÁOÆNWZÓÁUPWºOÆ BOJyCZQSP UPNVTFMJOÅDPVEÅMBU%ºMFKTNFBMFWuFN EPNºDOPTUFN LUFSÂNBKÆ[ºLMBEOÆUBSJG QPTMBMJ OBCÆELVLQPEFQTºOÆEPEBULVLFTNMPVWÅ LUFSÖCZKJNUVUPTMFWVQSPEMPVyJMJOBMJTUPQBE BQSPTJOFD"OBWÆDKJNQPTLZUOFNFEºSFL LPSVOOBKFEOPPECÅSOÂNÆTUP LUFSÂTF KJNPEFÁUPV[DFMPSPÁOÆIPWZÓÁUPWºOÆ5J LUFÑÆ TNMPVWVQPEFQÆuÆ TFNPIPV[ÓÁBTUOJUTPVUÅyF PKFEOP[FMFLUSPLPM LUFSºKTNFEBMJEP TPVUÅyF /BKBLWFMLPVÓTQPSVNPIPVEPTºIOPVU 0EIBEVKJUP yFSPEJOB LUFSºyJKF WUÑÆQPLPKPWÂNCZUÅBFMFLUÑJOPVOFUPQÆBOJKÆ OFPIÑÆWºWPEV [ÆTLºKFEOVNÅTÆÁOÆTQPUÑFCV FMFLUÑJOZ[EBSNB5BQÑFETUBWVKF[ISVCBPOÅDI LPSVO,UPNVKFOVUOÂQÑJÁÆTUÁUZÑNÅTÆÁOÆ TMFWV[DFOZTJMPWÂFMFLUÑJOZBUPKTPVEBMuÆ
PRE_212x136.indd 1
TUPLPSVOZ"QSPUPyFUZQJDLºQSByTLºSPEJOB FMFLUÑJOPVBOJOFUPQÆBOJOFPIÑÆWºWPEV TUºWº TFUBUPOBCÆELBPE13&OFKWÖIPEOÅKuÆW1SB[F
/F[BQPNOÅMJKTUFOBPTUBUOÆLBUFHPSJF PECÅSBUFMÒ 1PEPCOPVOBCÆELVKTNFSP[FTMBMJJQPEOJLBUFMÒN 5JNBKÆWOBQSPTUÂWÅUuJOÅTQPUÑFCVFMFLUÑJOZ WZuuÆ UBLyFJKFEOPSº[PWÖEºSFLKFWZuuÆ"QMBUÆ POBEFTFUJQSPDFOUOÆTMFWBOBTQPUÑFCPWBOPV FMFLUÑJOVWQÑÆQBEÅQPEQJTVEPEBULVLFTNMPVWÅ OBÁUZÑJNÅTÆDF 1PENÆOLPV[ÆTLºOÆTMFWZ[DFOZ TQPUÑFCPWBOÂFMFLUÑJOZBEºSLVLPSVOKF WuBLQPEQJTTNMPVWZOBEBMuÆEWBSPLZ+FUP WÖIPEOÂ
5FÈTFDFOBFMFLUÑJOZQSPSPLPEIBEVKF WOºSÒTUVOBrQSPEPNºDOPTUJBQSPSPL CZUPCZMPPQSBWEVWÅuUÅOÆ[LÑJuxºMPW LPVMF/ºSÒTUDFOZFMFLUÑJOZCVEPVNVTFU EPTWÖDIDFOQSPNÆUOPVUWuJDIOJPCDIPEOÆDJ QSPUPyFFMFLUÑJOVOBLVQVKÆ7MJWNºOFKFODFOB OBCVS[F BMFJLVS[LPSVOZ QSPUPyFTFPCDIPEVKF WFVSFDI BMFJEBMuÆWMJWZ KBLPLPOEJDFQSÒNZTMV BQPQUºWLBQPFMFLUÑJOÅBEBMuÆEPQBEZKBLPMFUPT CZMBJLBUBTUSPGBKBEFSOÂFMFLUSºSOZWF'VLVuJNÅ BOºTMFEOÂV[BWÑFOÆKBEFSOÖDIFMFLUSºSFO WTPVTFEOÆN/ÅNFDLV1PEDFËPWBUOFNÒyFNF BOJWMJWQÑÆTQÅWLÒOBPCOPWJUFMOÂ[ESPKFLWÖSPCÅ FMFLUÑJOZ %PLPODFWBuÆOBCÆELZ[CÖWBKÆKFOEOZ LPOÁÆ ,EZyUPOFTUJIOV [USBUÆNuBODJ OBTMFWVJEºSFL %PQPSVÁVKJTQPEQJTFNOFWºIBU JLEZyW[ºÑÆ BÑÆKOVNBKÆTMFWVBVUPNBUJDLZWuJDIOJ LUFÑÆ PEFCÆSBKÆFMFLUÑJOVW[ºLMBEOÆNUBSJGV,EP QPEFQÆuFTNMPVWVEPLPODFÑÆKOB PEQSWOÆIP MJTUPQBEVNVOBCÅIOFEBMuÆTMFWB,EZyUP QPEFQÆuFQP[EÅKJ yºEPTUQÑJKNFNFB[ºLB[OÆL TMFWVEPTUBOF BMFÓNÅSOÅPELEZTMFWV QPEFQTBM UBLyFTFWMBTUOÅ[CZUFÁOÖNÁFLºOÆN uJEÆTºN
25.10.2011 14:16:36
energetika
VIII/IX Elektroenergetickou přenosovou soustavu, jejímž provozovatelem je státní ČEPS, řada odborníků považuje za bezpečnou a spolehlivou. Integrace evropských energetických trhů a zejména rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů v sousedním Německu podle nich ale představují výzvu, na niž je třeba reagovat. Současný stav však nelze považovat za automatický. Německý ústup od jaderné energie, plány na výstavbu rozsáhlých větrných parků v Severním moři a neexistence severojižního elektroenergetického propojení napříč spolkovou republikou představují podle Hlavinky „erodující prvky“, které je třeba řešit. „Na fenomén OZE musíme reagovat,“ zdůraznil také Vladimír Tošovský, předseda představenstva společnosti ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu. Připomněl, že ČEPS chce do roku 2023 do rozvoje sítí ročně investovat 4,5 miliardy korun. Potřebu investic společnost odůvodňuje také nutností posilovat přeshraniční přenosové kapacity a obnovovat dosluhující vedení. Podle energetiků je ale realizace nových investic v České republice velmi zdlouhavá, především kvůli náročným povolovacím řízením. „Postavit jakékoli vedení je v České republice téměř nemožné,“ stěžuje si Tošovský. „Neexistuje trasa z východu na západ, která by neprotínala jinou kritickou infrastrukturu, chráněné krajinné oblasti, obce a podobně,“ dodává.
Celoevropský trh
napomůže ke zvýšení likvidity energetických burz, na nichž se Sítě ve střední Evropě se však mají denní elektřina obchoduje. propojit nejen proto, aby zvýšily „Likvidita se nám rozhodně zvýstabilitu energetických soustav, ale také kvůli vytvoření společného celo- šila,“ potvrdil Igor Chemišinec, člen představenstva organizátora trhu evropského trhu do roku 2014, což s elektřinou a plynem, společnosti je jedním z cílů Evropské unie. V případě České republiky a střední OTE. Již první měsíc po sjednocení českého a slovenského trhu v září Evropy to bude konkrétně znamenat, že jednodenní trh s elektřinou mezi Českem a Slovenskem, Postavit jakékoli nové vedení je který funguje od září v České republice téměř nemožné roku 2009, bude do konce června 2012 2009 se množství elektřiny prodané rozšířen i o Maďarsko. na OTE zdvojnásobilo. Za prvních Příští rok by nicméně mohla osm měsíců letošního roku se na integrace pokročit ještě dál. „Kromě propojení těchto tří trhů se do konce OTE zobchodovalo dokonce více než čtyřikrát tolik elektřiny než za celý roku 2012 budeme snažit o souběžrok 2008. né propojení s regionem západní „Není to jenom nárůst likvidity, a severní Evropy,“ říká ředitel sekce kterou market-coupling přináší. Dozahraniční spolupráce společnosti sáhne se také vyšší transparentnosti ČEPS Jiří Strnad. při vytváření ceny elektřiny,“ dodává Po sjednocení trhů, takzvaném Chemišinec. market-couplingu, nebudou obchodníci nuceni nakupovat na denním trhu společně s elektřinou i přeBudou jednotné i ceny? shraniční přenosovou kapacitu. Ta V ideálním případě vede spojování potom již není prodávána v aukcích jednodenních trhů s elektřinou ke a je přidělována přímo energetickým stejným cenám. Tak to například burzám. funguje mezi Českem a Slovenskem, Změna se v důsledku týká kde se ceny elektřiny liší jen po dobu hlavně dodávek fyzické elektřiny, několika hodin v roce. S Maďarskem která se sjednává na jeden den to nicméně tak jednoduché nebude dopředu, zatímco dlouhodobé – problémem je nedostatečná přenokontrakty většinou bývají finančního sová kapacita na slovensko-maďarcharakteru. Sjednocení trhů ské hranici. Podle Strnada je tak nejen zjednoduší přeshraniční možné v cenách elektřiny očekávat obchodování, ale také výrazně určité rozdíly.
Obdobný problém může nastat i při celoevropském market couplingu. „Bez drátů jednoduše elektřinu nepřenesete,“ vysvětluje Strnad. „V případě obchodního propojení a nedostatku přenosových kapacit tak budou vznikat zóny s rozdílnými cenami,“ dodává. Zvýšení přenosové kapacity je pro Evropu důležité i například kvůli vyrovnávání nerovnoměrných dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů. Evropská komise proto již loni představila plán investic do elektrizační soustavy v hodnotě přes jeden bilion eur. Kromě dostatečné infrastruktury potřebné pro fyzický přenos elektřiny je důležitý i výběr algoritmu, podle něhož se budou přeshraniční kapacity přidělovat. Česko, Slovensko a Maďarsko se rozhodly pro využití stejného způsobu, jaký se používá při market couplingu například mezi zeměmi Beneluxu, Francií, Německem a skandinávskými státy. Právě to by mělo ulehčit budoucí integraci na celoevropské úrovni. „Středoevropskému regionu se tak daří držet krok se zbytkem Evropy a některé státy dokonce předehnal,“ uvedl ředitel divize obchod společnosti ČEZ Alan Svoboda. Problém alokace nicméně přetrvává i na evropské úrovni. „Při celoevropském propojení denních trhů s elektřinou bude nutné synchronizovat výpočet přenosových kapacit pro celou Evropu. Tento systém musí být ale ještě vyvinut,“ vysvětlil Strnad.
OPRAVDU MI RWE ZAPLATÍ 1 200 Kč, KDYŽ K NIM PŘIPOJÍM BYT I CHATU?
Samozřejmě. Zeptejte se na fakt dobrou nabídku elektřiny od RWE našich operátorů na lince 800 331 331.
„Zelení“ výrobci proti zákonu o podporovaných zdrojích Cestu, jak prosadit dotování výroby energie z obnovitelných zdrojů a přitom nepopudit spotřebitele zvýšenou cenou elektrické energie, se snaží prosadit do nového zákona o podporovaných zdrojích energie výrobci bioplynu. Poslanec Milan Urban (ČSSD) podal ve spoluprácí s nimi
v Poslanecké sněmovně komplexní pozměňovací návrh, podle kterého by stát podporoval využití bioplynu i plynárenství. Výrobci by měli zajištěnou patnáctiletou návratnost své investice. „Je třeba srovnat současnou podporu, kterou dostává výroba elektřiny z bioplynu, s podporou takto vyráběného plynu i nově >>>
o 10 % nižší cena silové elektřiny nebo garance neměnné ceny elektřiny na 2 roky dopředu
změna dodavatele zdarma A110000998
Aby se vlk nažral a koza…
in ze rce
zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Návrh zákona kromě jiného novelizuje zákon o odpadech a zajišťuje způsob nakládání se solárními panely na konci jejich životnosti. Předloha by měla na zčátku listopadu s mnoha pozměňovacími návrhy včetně komplexního být projednána ve třetím čtení.
-10%
pravidelná optimalizace tarifu
Z
ástupci výrobců energie z obnovitelných zdrojů ostře vystoupili proti chystanému zákonu o podporovaných zdrojích energie. Ten má sněmovna schvalovat na své říjnové schůzi. Jak řekl ministr průmyslu Martin Kocourek, tento nový zákon soustřeďuje do jednoho předpisu podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné
Navíc můžete získat:
www.rwe.cz O 10 % nižší cena silové elektřiny platí u obvyklých distribučních tarifů D01d a D02d (produkt RWE Standard) ve srovnání s tradičními dodavateli ČEZ Prodej (produkt Comfort), E.ON Energie (produkt Elektřina) a Pražská energetika (produkt Komfort) k 1. 1. 2011.
energetika
Foto čtk
Společně proti novému zákonu
Biomasa. Skládka biomasy - lesní štěpka vlastní výroby společnosti Iromez Pelhřimov, která se zabývá výrobou tepla a elekřiny z biomasy dodávaného do plynárenské sítě,“ vysvětluje Urban. Nyní je totiž od majitelů bioplynových stanic za dotované ceny vykupován nikoliv plyn, ale jen elektřina z něj vyrobená. „Srovnání“ dotací na plyn a elektřinu podle Urbana zvedne ceny plynu minimálně nebo vůbec. „Když se náklady na podporu rozpustí mezi spotřebitele plynu, nevzrostou jim ceny ani o procento,“ říká Jan Habart, předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom. Sdružení spolupracovalo i na Urbanově návrhu. Trik je podle Habarta v tom, že plynu se odebírá větší množství a značnou část ho spotřebují firmy. Občané tak neuvidí na svých účtech tak vysoké cifry, jako kdyby se dál podporoval výkup elektřiny. Celkem by ale nakonec spotřebitelé mohli zaplatit více než při A110005068
výkupu elektřiny. Za prvé výkup plynu umožní vybudovat i bioplynové stanice, které by jinak nevznikly, protože ministerstvo zemědělství zastavilo dotace na jejich výstavbu a na výkup elektřiny. Navíc prodej plynu vyžaduje vyšší investice. „Než pustíte plyn do plynové sítě, musíte ho vyčistit, a to je nákladné. U nás to zatím nikdo nedělá,“ upozorňuje Jiří Gavor z energetické poradenské firmy ENA. „Prosazujeme tento návrh proto, že některé oblasti už mají vyčerpané limity pro připojení bioplynových elektráren k síti,“ přiznává Jan Matějka z České bioplynové asociace, kde původně návrh předložený Urbanem vznikl. Není jasné, jaký má Urbanův návrh naději na úspěch. Poslanec ho prý zatím s nikým z kolegů ne-
Podle iniciativy, která sdružuje asociace všech typů obnovitelných zdrojů, je zákon o podporovaných zdrojích nekoncepční a zásadně ohrožuje nejen rozvoj nových instalací obnovitelných zdrojů (OZE) v České republice, ale i provoz stávajících zdrojů. Chtějí proto do zákona zanést několik pozměňovacích návrhů. Za iniciativu se postavil bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který figuruje jako konzultant asociací. Bursík označil nový zákon za další bod tažení proti obnovitelným zdrojům v Česku. Podle asociací jde nový zákon na ruku velkým energetickým firmám a znesnadňuje fungování malých a středních podniků. Neúměrně má také omezovat rozvoj nových obnovitelných zdrojů – kromě nutnosti autorizace zdrojů s výkonem nad 1 MW ze strany ministerstva průmyslu a obchodu podmiňuje podporu také nepřekročením limitu stanoveného Národním akčním plánem pro OZE. Ten může být nicméně kdykoli pozměněn a nedává tak investorům potřebné jistoty. Iniciativě se nelíbí ani plán MPO zastavit rozvoj obnovitelných zdrojů na 13,5 procenta v roce 2020, což by podle nich měl být pouze minimální cíl. Jak dále Bursík uvedl, MPO navíc
Elektřina, kterou mít doma se vyplatí
na Evropskou komisi chystá podvod tím, že plánuje vykazování netříděné složky komunálního odpadu jako podílu na obnovitelných zdrojích. Jako velký problém vidí asociace také otázku podpory výroby elektřiny a tepla z biomasy. Stát podle Štěpána Chalupy z České společnosti pro větrnou energii selhal v otázce účelově pěstované biomasy. Nyní tak díky podpoře spoluspalování biomasy s uhlím ve velkých zdrojích dochází ke skupování zbytkové biomasy z lesa a z průmyslového zpracování dřeva většími podniky a nedostává se tak na domácnosti či decentralizované výrobny. Výkonný ředitel Českého sdružení pro biomasu Jan Trnka navíc upozornil, že menší provozy spalující biomasu mívají mnohem vyšší účinnost. Asociace tak navrhují, aby mohly velké zdroje nad 10 MW používat jen účelově pěstovanou biomasu.
MPO se brání
Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Vlčka je ale takové využití komunálního odpadu ukotveno v evropské direktivě. Stanovisko ministerstva je pak podle něj jasné. Naplnit 13,5procentní limit slíbený EU a rozhodně ho nepřekračovat. „Podporu musí vždy někdo další zaplatit. Buďto občan, firmy, anebo stát a ministerstvo tak nehodlá podporovat byznys určitých skupin,“ uvádí Vlček. Naráží tak na fakt, že příplatek na obnovitelné zdroje byl jedním z hlavních důvodů zdražení elektřiny v roce 2011. Zasloužil se o to převážně nekontrolovaný boom solárních elektráren. i n ze rce
in ze rce A110005254
konzultoval. Šanci má ale slušnou. Zcela proti jeho návrhu totiž není ani ministerstvo průmyslu, které jinak proti podobným návrhům vystupuje.
X/XI
ÐÞéÞëð ¿õßðâäíðÃöáãêêãìáã
¾ñÐÞéÞëðôâðââæëâóâïöàåÞééâëäâÞëìííìïñòëæñöãìïðòààâðð«
ÍéÞñëlðèa±
ÔâéæèâäìæëäßâöìëáßìòëáÞïæâð«ÑåÞñ¤ðôåöôâ¤óâßââëëÞêâá·
ÍïÞåÞ®
ĐÉÞôÃæïêìãñåâÖâÞﯮ®·ÀâëñïÞéÂòïìíâßöÑåâÉÞôöâï
®®
ĐÂòïìíâÞëÉÞôÃæïêìãñåâÖâÞﯮßöÑåâÉÞôöâï
Ñ·¨±¯¯°³µ¯®®®
ĐÉÞôÃæïêìãñåâÖâÞﯶÞëᯮãìïÏâÞéÂðñÞñâßöâíïÞóì«à÷«
÷¨±¯¯°³µ¯¶¶¶
Ìòïáæããâïâëàâéæâðæëåìôàéìðâéöôâäâññìèëìôöìò«
íïÞäòâ½ðÞéÞëð«àìê
ÔâòëáâïðñÞëáöìòïßòðæëâððÞëááâéæóâïðìéòñæìëðôåæàåâêßïÞàâöìòïóæðæìë«
ôôô«ðÞéÞëð«àìê
ÑßêßìñČ¿âçääãðãìòßîîðíßáæ
¿âçääãðãìòÞííïìÞàå