Partneři přílohy. malé a střední. podnikání

Partneři přílohy

malé a střední í n á k i n d po

malé a střední podnikání >

Datové schránky po roce: přínos, ale stále řada problémů >

Po roce se vracíme k tématu datových schránek.

Zaměřili jsme se na to, zda se podařilo odstranit chyby, na něž jsme vloni upozorňovali, a také jak jsou se systémem spokojeni podnikatelé.

V

loni jsme před ostrým spuštěním datových schránek, které ovlivnily život mnoha podnikatelů, na těchto stránkách psali o problematických místech projektu. Během roku se sice některá z nich vyřešila, ale zároveň se objevila jiná. Podle některých odborníků je přitom mimořádně nešťastné to, že nedostatky se často řeší formou jakýchsi dočasných záplat, přesněji legislativního výkladu, a nikoli systémově.

„Velkým problémem, jehož naléhavost v čase vzrůstá, je to, že ve chvíli, kdy vyprší platnost podpisového certifikátu na dokumentu, přestáváme být schopni ověřit platnost elektronického podpisu cestou jeho vyhodnocení, například výpočtem a tak dále. A teprve teď, rok po náběhu datových schránek, začínají lidem tyto problémy docházet. V oběhu už jsou miliony čistě elektronických dokumentů, u kterých v nejbližší době skončí či již skončila možnost ověřit platnost jejich elektronického podpisu. Co s nimi bude kdo dělat?” ptá se konzultant a publicista Jiří Peterka. Ministerstvo vnitra sice letos v červenci spustilo v systému datových schránek službu ověřování pravosti datových zpráv, která by podle představitelů úřadu měla poskytnout možnost kdykoliv věrohodně prokázat, zda je konkrétní datová zpráva pravá a v nezměněné podobě. A to bez ohledu na platnost časového razítka a značky, kterou byla v době uložení na disk počítače označena. Jenže Jiří Peterka namítá, že služba mimo jiné nemá oporu v zákoně. Takže záleží pouze na libovůli příjemce, zda bude věřit tomu, co o dokumentu systém řekne. Pokud nebude věřit takto zjištěné pravosti datové zprávy, tedy pokud nebude

Foto profimedia.cz

Co s miliony dokumentů? >

chtít, respektive bude hledat formální důvody k odmítnutí podání, nemá předkladatel podle Jiřího Peterky v ruce žádné ustanovení zákona, které by příjemce přinutilo zprávu akceptovat. Také Tomáš Macnar z Hospodářské komory ČR poukazuje na řadu obtíží, přičemž se nezřídka shoduje s Jiřím Peterkou. „Stále ještě nejsou dořešeny naprosto zásadní otázky týkající se dlouhodobé archivace datových zpráv, jejich dlouhodobá platnost v čase či možnosti konverze starších dokumentů. Některé orgány veřejné moci také nejsou zajedno ve výkladu a aplikaci zákona, což podnikatelům rozhodně jejich situaci při používání datových schránek neulehčuje. Nejsou také detailně dořešeny praktické aspekty spojené s platností samotných

100

tisíc zpráv odešlou denně uživatelé prostřednictvím datových schránek, kterých je aktuálně zpřístupněno celkem 395 527 elektronických podpisů a časových razítek, které dokumenty a datové zprávy obsahují,“ vypočítává Macnar. Námi oslovení podnikatelé většinou datové schránky považují za přínosné, přičemž oceňují zejména ušetření nákladů na posílání a přijímání dokumentů a také úsporu času. To se ovšem podle Pavly Břečkové z Asociace malých a středních pod-

Stát špatně informoval >

Od letošního roku mohou uživatelé datových schránek využívat nové prvky systému. Od 1. ledna lze přes něj posílat faktury a od července i jiné dokumenty, pochopitelně přípustných formátů. Jenže podnikatelé tyto možnosti příliš nevyužívají. Potvrzuje to Tomáš Macnar, podle něhož podnikatelé za největší překážku považují především to, že je systém posílání faktur zbytečně komplikovaný, každý si jej musí pro zasílání aktivovat a ještě musí příjem odesílateli explicitně potvrzovat. „Dle informací, které máme k dispozici, bylo odesláno několik stovek těchto poštovních datových zpráv,“ dodává Macnar. Pavla Břečková upozorňuje také na to, že každou fakturu rozhodně není nutné posílat doporučeně, a pak je cena za její poslání přes datovou schránku ve výši 15 korun neatraktivní. „Elektronické faktury neposíláme, používáme klasickou poštu, protože naši klienti si myslí, že takto posílané faktury musejí být opatřené razítkem a podpisem. A jestli posíláme přes datovou schránku další dokumenty? Přiznávám, že o této možnosti ani nevím,“ říká Ondřej Kuchař. Podle něj by měl stát připravit informační kampaň, aby se uživatelé dozvěděli o fungování systému všechno důležité. Přidává se k němu i Jiří Peterka, podle něhož stát skutečně 100049459

niků a živnostníků ČR týká pouze komunikace se státní správou, například se zdravotními pojišťovnami a podobně. Břečková vysvětluje, že pro firemní využití schránky prakticky nemají význam, protože databáze firem, které jsou ze zákona datové schránky povinny používat, není příliš uživatelsky vstřícná. Kritika uživatelské nevstřícnosti přitom zaznívá i mezi dalšími podnikateli. „Rozhraní není zrovna uživatelsky příjemné, často se přihlašuji třeba i natřikrát, kvůli zbytečně složitým heslům. Hesla je rovněž nutné často měnit, a kdo si to má pamatovat? Také mi nefunguje upozornění na přijatý dokument přes SMS,“ říká Ondřej Kuchař, ředitel jedné z největších českých jazykových škol James Cook Languages.

neinformoval dostatečně. „Z mého pohledu i proto, že sám nedocenil, jak velké a zásadní změny vyvolá tím, že zavede datové schránky a přikáže je používat. Stát je prezentoval jen jako pouhý přenosový mechanismus, který někam něco přenáší. A tak se celá informační a osvětová kampaň kolem datových schránek soustředila jen na tento přenosový aspekt,” myslí si Peterka. Ve skutečnosti ale podle něj prostřednictvím schránek stát vyvolal mnohem dalekosáhlejší změny: způsobil, že řada subjektů, přesněji celá veřejná správa i celý firemní sektor, náhle musí vystačit již jen s dokumenty v elektronické podobě – protože „na papíře” je už nedostane. Přitom ale stát už neřešil to, co s těmito čistě elektronickými dokumenty dělat. Jak dosáhnout toho, aby se daly použít. A to jak hned, tak třeba za desítky let.

Zbytečné problémy >

Fakt, že teprve po roce fungování systému si lidé začínají uvědomovat závažnost potíží s ověřováním elektronického podpisu, podle Jiřího Peterky naznačuje, jak složité a dosud nepříliš prozkoumané jsou všechny souvislosti elektronické formy dokumentů a elektronických podpisů, značek a časových razítek. Hlavní výtku Peterka směřuje vůči autorům datových schránek, kteří prý odmítali vůbec připustit existenci takovýchto

Datová schránka

Elektronické úložiště, s jehož pomocí je možné přijímat a také posílat úřední dokumenty (ty jsou v systému převáděny do podoby datové zprávy). V některých ohledech funguje podobně jako klasický e-mail, například z hlediska ovládání, ale v mnoha aspektech je datová schránka odlišná. Není třeba možné jejím prostřednictvím komunikovat s konkrétním člověkem na úřadu, vždy jenom s úřadem jako takovým. Dokument odeslaný některým z orgánů veřejné správy je po deseti dnech od odeslání považován za doručený, ať už si ho majitel schránky vyzvedl, nebo ne. Samozřejmě z toho mohou vyplynout nepříjemné právní důsledky. Schránka byla automaticky zřízena orgánům státní správy, právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku a právnickým osobám zřízeným ze zákona.

problémů, natož aby se jimi zabývali a řešili je. Přesto spustili datové schránky, a kvůli jejich povinnému používání tak vystavili těmto problémům celou veřejnou správu a do značné míry i firemní sektor. Jiří Peterka přesto datové schránky celkově hodnotí jako přínosné.

„Minimálně v tom ohledu, že nás posunuly o něco dále, směrem k využivání moderních technologií i v oblasti administrativy a státní správy. A také že nás dříve či později přinutí hledat řešení technických problémů, které dosud rozumně řešit neumíme,” uzavírá Peterka.  < Martin Zika i n ze rce

malé a střední podnikání >

Jak se stát Pixarem ve světě mobilních aplikací >

Pražská společnost Inmite je na českém trhu lídrem v oblasti aplikací pro platformu Android a také pro

iPhone. Její příběh je téměř učebnicový: na počátku stála parta kamarádů s nadšením pro věc. Tyto dva aspekty jsou pro firmu klíčové i dnes. Za hranice. Podle jednoho ze zakladatelů firmy Inmite Jaromíra Fulneka tvoří export 25 procent produkce

stituce. Z dílny pražských vývojářů pochází například čtečka zpráv vytvořená na zakázku ČT či deníku E15, komunitní aplikace pro milovníky piva po celém světe – onTap, ale i aplikace umožňující přidávat otázky do diskuzního pořadu veřejnoprávní televize na YouTube či Facebooku. Zákazníkem firmy se ale může stát i jednotlivec, který dostane nápad na aplikaci a pak hledá partnera pro realizaci své představy. Získat klienty pomáhá Inmite nejen klasická obchodní činnost. Podle Jaromíra Fulneka hraje významnou roli i častá účast na odborných seminářích, kde se snaží prezentovat jako inovátoři. A je tady ještě jeden důležitý kanál, a sice distribuční systémy chytrých telefonů, pomocí kterých se aplikace dostávají ke koncovým uživatelům. Jde například o App Store, distribuční systém iPhone, který obsahuje okolo 250 tisíc aplikací, nebo třeba Android Market, distribuční systém firmy Google pro telefony s platformou Android, zhruba s 80 tisíci aplikacemi. Fulnek vysvětluje, že právě díky přítomnosti aplikací firmy v těchto distribučních systémech, kde si je potenciální klienti mohou prohlédnout a zevrubně prozkoumat, již získali řadu zakázek. Český trh mobilních aplikací je malý, nicméně neustále roste. Pohybuje

Inmite

Pražská společnost se zabývá vyvíjením mobilních aplikací pro chytré telefony, zejména iPhone či iPad, Android, BlackBerry a další. V současnosti zaměstnává devět lidí, výši obratu nechce kvůli konkurenci prozradit.

se na něm celá řada jednotlivců, kteří tvoří aplikace po večerech jako svou zálibu. A firem, které se tímto segmentem zabývají naplno, je méně než deset. Inmite je dnes podle Jaromíra Fulneka na tuzemském trhu lídrem pro platformu Android a také pro iPhone.

Musí je to bavit >

Pro úspěch firmy jsou nejdůležitější lidé, kteří v ní pracují. Najít ty vhodné a kvalitní členy týmu prý není jednoduché, vybírá se totiž podle náročných kritérií. „Musíme za každým svým zaměstnancem stát, věřit mu, vědět, co dokáže, a vědět, že se na to můžeme spolehnout. A neméně důležité je i to, aby spolu lidé ve firmě vždy dokázali vycházet. Díky těmto pravidlům u nás platí, že každý nově přijatý člověk

posune celou firmu dál,“ tvrdí Fulnek. A jak udržet vysokou motivaci a snahu přicházet s novými řešeními? Podle Jaromíra Fulneka je nezbytné, aby zaměstnance práce bavila, což znamená, že je nutné dát jim prostor. „U nás to nefunguje tak, že by nějaké oddělení přesně stanovilo specifikace chystané aplikace a ty pak předalo týmu kolegů, kteří by ji následně vyvinuli. Naopak je to tvůrčí proces, o aplikaci vždycky přemýšlíme jak společně s týmem, tak s klientem, snažíme se ho třeba přesvědčit o nápadech, jež by dle nás produktu pomohly. Takže naši lidé mohou tvořit i něco, co si vlastně sami vymysleli, což je velmi motivační.

Ambiciózní vize >

V dalším směřování firmy Inmite mají její představitelé jasno. „Chtěli bychom dosáhnout stejného postavení, jako má společnost Pixar ve světě animovaných filmů,“ popisuje Fulnek. „Tedy aby každá naše aplikace byla doslova vymazlená, přinášela radost stejně jako filmy Pixaru a aby každou naši novinku celý trh s napětím očekával. Čeká nás tedy dlouhá cesta, ale věříme, že se to podaří,“ dodává.  < Martin Zika  Celý profil firmy na    v sekci Byznys – Technologie a média

100012988

Rostoucí trh >

Cílovou skupinou Inmite jsou lidé, kteří chtějí používat mobilní aplikace. Tato skupina je poměrně široká, může jít jak o jednotlivce, tak o in-

>

Foto E15 Anna Vacková 2x

Z

árodky firmy Inmite lze vysledovat už na bíloveckém gymnáziu před deseti lety. Začalo tam přátelství tří spolužáků – Michala Šrajera, Pavla Petřeka a Jaromíra Fulneka. Dva prvně jmenovaní později vystudovali Matematicko-fyzikální fakultu UK, Jaromír Fulnek VŠE. Po studiích se opět sešli, a když zjistili, že žádný z nich není ve svém působišti spokojen, napadlo je rozjet společný projekt. „V té době se už ve vývojářských kruzích hodně mluvilo o Androidu (platforma a operační systém pro chytré mobilní telefony vytvořená společností Google – pozn. aut.) a tento systém nás nadchl natolik, že jsme se zkrátka ‚chytli‘,“ říká Jaromír Fulnek. „Díky Androidu jsme se vlastně dali dohromady. Rozhodli jsme se, že budeme dělat aplikace pro tuto platformu a šířit její slávu.“ A tak se také stalo. V roce 2008 byla založena společnost Inmite. Ještě předtím, než se Android objevil, trio Šrajer-Petřek-Fulnek uspořádalo dva semináře věnované právě této platformě. Jejich aktivity se donesly až k uším představitelů společnosti Google. A nepochybně je zaujaly, protože firma pak představitele Inmite pozvala přednášet o Androidu na pravidelné akci Google Developer Day, jež je příležitostí seznámit se s produkty Google pro vývojáře. „Byla to pro nás pocta, protože Google Developer Day je výkladní skříní společnosti, jež tu představuje své technologie, přičemž to v drtivé většině případů dělají její zaměstnanci. Ovšem my jsme byli přizváni jako externí firma, která měla přednášet o jejich technologii,“ vzpomíná Fulnek. Díky tomu začala vzájemná spolupráce, která Inmite výrazně posunula vpřed. Jak technologicky, tak postavením na trhu.

malé a střední podnikání > Desatera obchodování s pobaltskými zeměmi

Trh pobaltských zemí je

pro české firmy bezbariérový, otevřený a v mnoha oblastech svým charakterem importní. Navíc se během krize tyto trhy pročistily a přeživší firmy více zvažují alternativní výhodnější dodavatele, říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Rize.

>

E15: Můžete obecně načrtnout důvod, proč by se měli čeští podnikatelé pokoušet o obchodní úspěch v Pobaltí, čím především pro ně může být tento region atraktivní? Pobaltí je součástí EU, jde tedy o trh pro české firmy bezbariérový, který je otevřený a v mnoha oblastech svým charakterem importní. Výhodou je, že česká produkce tu má stále velmi dobrou pověst vysoké kvality a za výhodnější cenu oproti například Německu. Během krize se tyto trhy pročistily a přeživší firmy více zvažují alternativní výhodnější dodavatele. E15: O kterém ze států Pobaltí byste řekl, že aktuálně nabízí nejzajímavější příležitosti a proč? Každá z těchto zemí je určitě zajímavým trhem, záleží spíše na konkrétním produktu či oboru, eventuálně aktuální situaci. Například v Lotyšsku nyní začínají místní firmy připravovat projekty investice do modernizace nebo rozšíření výroby, jelikož zhruba na jaře, možná dříve, bude spuštěn dotační program z fondů EU právě pro tyto účely. E15: Podmínky pro zahraniční obchodníky se zdají být příznivé, například pro tento rok došlo ke snížení daně ze zisku jak právnických, tak fyzických osob-podnikatelů. Jak je to ale v ostatních oblastech, které významně ovlivňují podmínky pro podnikání? Tuto daň snížila Litva z 20 na  15 procent, v Lotyšsku se patnáctiprocentní sazba neměnila. Máte ale

Pobaltí je z obchodního pohledu přátelské a solidní, přesto je třeba mít vše dobře smluvně ošetřeno

Foto czechtrade

E15: O kterou ze tří pobaltských zemí je mezi českými podnikateli největší zájem a proč? Největší objem exportu českých firem jde do Litvy, je to dáno také tím, že jde o největší trh Pobaltí a je nejblíže ČR.

pravdu, je zde patrná snaha o snížení byrokracie, zefektivnění státní správy, komunikace s úřady, výběru daní a tak dále. Nejdále je v tomto směru Estonsko, které navíc od ledna přechází na euro. U dalších dvou zemí je největším nešvarem patrně korupce u státních zakázek (například kauzy dodávek autobusů Mercedes či obvinění nejvyšších manažerů Latvenerga a podobně), vypisování tendrů „na míru“ spřáteleným dodavatelům. Jinak ale ve srovnání s většinou ostatních zemí EU žádná specifika, platí zde certifikace EU, pravidla volného obchodu a tak dále. Klíčem zůstává nalezení kvalitního partnera či zákazníka a dotažení obchodního případu do konce. E15: Zároveň je třeba brát v potaz, že například Lotyšsko zažívalo v uplynulých letech mohutný ekonomický rozmach (tak jako i Litva a Estonsko), avšak vedení země nedbalo varovných signálů a dostalo zemi do hluboké krize, reálně jí hrozil bankrot, musela jí

být poskytnuta finanční injekce. Lotyšská ekonomika se už pomalu vzpamatovává, ovšem hlavním tahounem oživení je export. Má vůbec smysl, aby se v této situaci Čeští podnikatelé pokoušeli uspět na místním trhu? Máme české firmy, které na místní trh vstoupily začátkem či během krize a dokázaly zde uspět v době, kdy se na první pohled zdálo, že se veškerý byznys v zemi zastavil. A nyní s oživením jsou na trhu ve velmi dobré pozici. Smysl to určitě má, pokud firma nabízí konkurenceschopný produkt, zvolí správnou strategii a věnuje teritoriu potřebný čas a energii. A z pohledu investičního je Lotyšsko nyní velmi zajímavé z důvodu poklesu cen a levné pracovní síly. Země se historicky už několikrát dokázala dostat z těžkých situací. Aktuální výsledek proběhlých voleb, které po období tvrdých škrtů menšinové vlády premiéra Dombrovskise mu daly silný mandát v ozdravné kúře pokračovat, mne utvrzuje, že situaci zvládne i tentokrát.

E15: Jaká rizika obecně nejvíce hrozí českým podnikatelům působícím v pobaltských zemích? Stále je zde riziko platební neschopnosti partnera, doporučujeme využívat zajištěné platební instrumenty. Dále vzhledem k ztíženému přístupu místních firem k financování má česká firma, která financování dokáže nabídnout, bezpochyby výhodu. Pobaltí je z obchodního pohledu přátelské a solidní, přesto je třeba mít vše dobře smluvně ošetřeno. E15: S jakými velkými chybami českých exportérů se setkáváte? Důležitá je dobrá příprava, správné zacílení, nalezení vhodných partnerů. Nezbytná je aktivní komunikace, důslednost. Místní trhy jsou opatrnější, česká firma si musí získat důvěru, jednat trpělivě, seriózně, opakovaně teritorium navštívit. E15: Jak už bylo řečeno, pobaltské země zažívaly před krizí intenzivní rozvoj, přesto lze například v Litvě stále pozorovat velké rozdíly v úrovni života na vesnici a ve městech, mladí a kvalifikovaní lidé často odcházejí do zahraničí. Nemohou tyto rizikové faktory výrazně ohrozit další rozvoj pobaltských zemí? Snaží se vlády pracovat na zlepšení situace v těchto oblastech? Ano, a není to problém jen Litvy. Jednotlivé vlády si to uvědomují a snaží se to řešit, je to ale dlouhodobá záležitost. Bezpochyby to bude jeden z faktorů při budoucím hodnocení úspěchů a proher jednotlivých států po získání samostatnosti.  < Martin Zika

Kontakt na kancelář CzechTrade v Rize Milan Mézl, vedoucí ZK Riga [email protected]

A) Lotyšsko 1) Buďte aktivní a trpěliví. 2) Nejlépe získáte důvěru partnera i důležité informace při osobním jednání. 3) Nebuďte překvapeni, pokud vám místní partner začne od počátku tykat a bude vás oslovovat křestním jménem. Přizpůsobte se mu. 4) Jednání povedete obvykle v ruštině. Angličtinu uplatníte v oborech typu marketing, média, IT a ve vyšším managementu. Tituly se používají zřídka. 5) Lotyši vstávají později a jejich pracovní den začíná většinou kolem deváté. Podle toho se například oběd posouvá na  13. hodinu a v práci bývají minimálně do 18. až 19. hodiny. 6) Buďte obezřetní při výběru místních partnerů. 7) Používejte zajištěné platební instrumenty a fakturaci v eurech (i přes stabilizaci situace nelze stále zcela vyloučit devalvaci zafixovaného kurzu místní měny). 8) Svou prestiž a důvěryhodnost zvýšíte účastí na místních oborových výstavách, kde nejlépe představíte svou značku na trhu. Možná vás překvapí, že to není příliš nákladné. 9) Vítaným obchodním argumentem budou vaše reference ze severských zemí, Německa nebo Ruska. 10) Pobaltí akceptuje certifikáty pro EU. B) Litva 1) Na rozdíl od svých sousedů se zbytnělým národním sebevědomím se na sebe Litevci dívají s velkou dávkou realismu. 2) Vyjádřete obdiv k litevské historii a zdůrazněte tradičně přátelské česko-litevské vztahy. 3) Nepleťte si je s Lotyši, Estonci nebo – nedej bože – s Rusy. 4) Nenechte se odradit jejich počáteční nepřístupností, v užším kontaktu jsou přátelští a pohostinní. 5) Při uzavírání kontraktů zdůrazněte oboustrannou výhodnost. 6) Dbejte na prestiž, prezentaci, oblečení a formu vystupování. Mají větší význam než u nás. 7) Běžně se používají křestní jména a vykání. Litevská příjmení se totiž vyslovují obtížně. 8) Jednání jsou vedena v ruštině nebo angličtině, vizitky však volte v anglické verzi. 9) Rozhovory situujte mezi desátou a jedenáctou hodinu. Možnost úspěchu v jednání se zvýší, pokračujete-li obědem v restauraci. 10) Své partnery nepodceňujte, jsou zdatnými obchodníky.  C) Estonsko 1) Nepodceňujte vývoj, kterého Estonsko dosáhlo. 2) Připravte se na to, že budete srovnáváni se skandinávskými konkurenty. Samo Estonsko se považuje spíš za jižní Skandinávii než za pobaltskou zemi. 3) Před vstupem do EU se Estonci účastnili společných pobaltských projektů, nyní spíš zdůrazňují svoji odlišnost. 4) Mají jinou mentalitu, styl života i jazykovou příslušnost. Estonština patří do ugrofinské a litevština s lotyštinou do baltské skupiny. 5) Estonci jsou v Pobaltí nejpracovitější a Estonsko se považovalo za nejrozvinutější republiku bývalého Sovětského svazu. 6) Na rozdíl od srdečných Lotyšů dávají Estonci přednost přímočarému věcnému přístupu. 7) Buďte vždy pečlivě připraveni na jednání a vystupujte asertivně bez stínu pochybnosti. 8) Začněte obchodní jednání v angličtině, přestože se později často stejně přejde na ruštinu. Některé úřední dokumenty existují pouze v estonštině. 9) Věnujte zvýšenou pozornost psaným dokumentům, smlouvám, dohodnutým podmínkám a podobně. V Estonsku více než jinde platí, že „co je psáno, to je dáno“. 10) Pokud je vaše firma registrována v estonském Obchodním rejstříku, pamatujte na každoroční aktualizaci údajů. Musí být provedena v období od 15. ledna do 15. dubna. V opačném případě bude registrace pozastavena nebo zrušena.

Užitečné informace > 1) Semináře, konference, veletrhy

Exportní akademie CzechTrade 12. 11. Čína, Hongkong – nové příležitosti pro české firmy – Praha 10.–11. 11. Obchodní vyjednávání I a II – Ostrava 23. 11. Aktuální exportní příležitosti a aspekty podnikání v Rumunsku – Praha Hospodářská komora ČR 26. 10. Exportní příležitosti pro české firmy v Rakousku – Ostrava, tel: 724613973, e-mail: [email protected] 3. 11. Rok významných novel zákona o veřejných zakázkách – Příbram, tel.: 603 866 178, 724 613 953, [email protected] 9. 11. Dílčí kvalifikace v praxi – Chomutov, 474 628 288, 606 706 462, [email protected]

2) Knihy

Strategické válečné hry v podnikání Benjamin Gilad, Management Press, 232 stran, 380 Kč Metoda válečných her je poměrně novým a dosud málo známým nástrojem umožňujícím nejen vytvářet realistické plány a testovat spolehlivost strategických (marketingových) plánů již existujících, ale rovněž tak modelovat dynamiku trhů a chování konkurence. Kniha předního světového znalce problematiky podnikového zpravodajství a experta na aplikace metody válečných her v podnikové praxi představuje unikátní příručku, jež vede nejen k lepšímu poznání konkurenčních hrozeb, ale umožní vám být stále o krok před konkurenty.<

100053234

 100045411

Milan Mézl: Česká produkce má v Pobaltí stále dobrou pověst >

i n ze rce

SGS JE NEJVĚTŠÍ SVĚTOVOU CERTIFIKAČNÍ, INSPEKČNÍ, TESTOVACÍ A VERIFIKAČNÍ SPOLEČNOSTÍ. KOMPLEXNÍ SLUŽBY V OBLASTI CERTIFIKACE SYSTÉMŮ MANAGEMENTU: ISO 9001:2008, ISO 14001:2004, ISO 18001:2007, ISO/TS 16949:2009. ŽÁDANÉ CERTIFIKACE Z PORTFOLIA SLUŽEB SGS: ISO 27001:2005 Systém managementu bezpečnosti informací ISO 20000-1:2005 Systém managementu IT služeb FSC/C-o-C Certifikace dřevozpracujícího řetězce ISCC International Sustainability and Carbon Certification: ověření udržitelnosti biopaliv

CERTIFIKÁT SGS JE MEZINÁRODNĚ UZNÁVANOU VIZITKOU ODPOVĚDNOSTI PRO VAŠE OBCHODNÍ PARTNERY.

www.cz.sgs.com

Pramen Trade Review

SGS_inz104x136.indd 2

15.7.10 15:35