Partneři přílohy
malé a střední
900020512
í n á k i n d po
příloha německém trhu dlouhodobě patří k nejtvrdším na světě, navíc se na něj v posledních letech derou asijské firmy. Samotné podnikání v Německu pak není žádný med, jeho daňový a sociální systém dokáže exportéry řádně potrápit. Přes to všechno ale stojí zato o účast na jednom z největších světových trhů bojovat. Oslovení podnikatelé, kteří v zemi působí, nabízejí pádné argumenty: Předpisy tam platí všude a pro všechny stejně, doFoto profimedia.cz
mluvené věci fungují i bez smlouvy, působí tam silné a renomované firmy, platební morálka je nesrovnatelná například s českou a v neposlední řadě hraje významnou roli blízkost domova. A jak v Německu uspět v dnešní obtížné situaci? I na to jsme se zeptali odborníků. V příloze si dále přečtete rozhovor o situaci v dnešním podnikatelském Rusku, profil společnosti Velteko, lídra českého trhu s balicími stroji, nebo informace o chystaných seminářích či nově vydaných knihách.
< Martin Zika, redaktor přílohy
obsah >
Kdo rozhoduje o úspěchu firmy v Německu? >
Němci lákají malé a střední firmy z Česka II–IV − Anketa VI − Rozhovor s obchodním ředitelem společnosti Jelínek-Trading Tomášem Rudlem VII–IX − Ve Vlašimi sídlí úspěšní inovátoři balicích strojů X–XII − Rozhovor s ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade v Moskvě Štěpánem Jílkem XIII–XIV − Servis XV
Němci lákají malé a střední firmy z Česka > Ekonomicky nejsilnější německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko představila pobídky pro zahraniční investory, tentokrát ji zajímají především čeští a polští podnikatelé. Jaké podmínky projekt obsahuje? A co vlastně čeká české exportéry v Německu, na jednom z nejnáročnějších světových trhů?
P
řed necelým měsícem oznámila agentura NRW.Invest pro podporu hospodářství Severního Porýní-Vestfálska (SPV), že připravila stovky milionů korun zahraničním firmám, které se rozhodnou podnikat na jejím území. Předsedkyně představenstva agentury Petra Wassnerová řekla, že podle studie, kterou si NRW.Invest nechala zpracovat, se z hospodářské krize nejrychleji dostane Česká republika a Polsko, a že právě na tyhle dvě země
se chce její region zaměřit. Projekt je součástí dlouhodobější strategie SPV, nicméně cílem projektu je především udržení a tvorba nových pracovních míst, protože i na tento německý region dolehla hospodářská krize. Pro zahraniční podnikatele je připraveno několik podpůrných programů, celková částka se ovšem vyčíslit nedá. I když se ví, že v rámci programu EFRE (Evropské fondy pro regionální rozvoj) je připraveno celkem 2,6 miliardy eur, částka v programu Regionální program pro rozvoj ekonomiky (RWP) se každý rok mění a skládá se z různých
zdrojů, proto ji nelze přesně vyčíslit. „Jedná se řádově o desítky milionů eur z každého zdroje, kterými jsou region SPV, Evropská unie i spolkový rozpočet,“ říká Elena Matekina z NRW.Invest. Peníze by měly být použity především na zakládání nových firem, dceřiných společností, poboček již existujícího podniku nebo i rozšíření provozu existující firmy. Výše podpory je variabilní podle velikosti podniku a regionu, kde je investice realizována. A jak už bylo zmíněno, hlavním cílem těchto projektů je udržení či vznik nových pracovních míst. Tento faktor tedy
Například pokud otevřou prodejní kancelář − zde se počítá pro začátek s dvěma pracovními místy, mohou využít opatření k optimalizaci úroků a úvěrů. Mohou také od pracovních úřadů získat část mzdových nákladů na zaměstnance a podobně. Připravená je ale i podpora nefinančního charakteru. NRW.Invest nabízí zahraničním společnostem například zpracování analýz investičních záměrů, pomoc s vyhledáváním odpovídajících lokalit, podporu a doprovod při veškerých schvalovacích řízeních a kontaktech s úřady a také pomoc při vyhledávání personálu. Více o programech viz sloupek Pobídky Severního Porýní−Vestfálska pro české podnikatele.
V Německu v současnosti působí zhruba 400 českých dceřiných společností a poboček. Země je naším nejvýznamnějším obchodním partnerem, což platí prakticky po celou historii ČR po roce 1989. Situace na německém trhu se však pochopitelně mění. V roce 2005 předešlý vývoj zajímavě popsal Jiří Pohloudek, obchodní ředitel společnosti Rodinné domky Rýmařov, která v Německu podniká prakticky od pádu komunistického režimu.
Firma měla od počátku úspěch, dokázala totiž nabídnout výrobek konkurenceschopný cenou i kvalitou. Německý trh byl tehdy podle Jiřího Pohloudka zcela otevřen, prakticky bez jakýchkoli legislativních omezení. Vystřízlivění přišlo zhruba v polovině devadesátých let. V důsledku ekonomických problémů země přicházela první ochranářská opatření. „Začalo omezování pobytu našich montážníků, vyplňování nesčetných žádostí a formulářů, měnění předpisů a následné pokuty za jejich nedodržování, někdy kvůli neznalosti. O našem bytí a nebytí nerozhodoval zákazník, ale německý úředník,“ upozornil Pohloudek. RD Rýmařov založila německou firmu - což je podle Jiřího Pohloudka zcela nezbytná věc pro úspěch na místním trhu, která se stala součástí německého daňového systému a zaměstnávala německé občany. Přísná německá legislativa byla v některých bodech zmírněna, společnost RD Rýmařov začala nakupovat služby od německých dodavatelů, a tak podle ředitele Pohloudka začalo fungovat to, co je smyslem evropské filozofie. Přesto i nadále platí řada opatření, která podnikatelům ztrpčují život a v konečném důsledku jdou možná i proti zájmům německého pracovního trhu. Josef Hladík ze Sdružení českých podniků Německu k tomu
Pobídky Severního Porýní-Vestfálska pro české podnikatele
Program Evropské fondy pro regionální rozvoj (EFRE) je konkrétně určen k „posílení podnikatelské základny“, což znamená například založení firmy, dále na „inovace a hospodářství s vědeckým základem“ a na „trvalý rozvoj regionů“. Výše podpory je variabilní podle velikosti podniku a regionu, kde je investice realizována, může dosáhnout 15-35 procent částky investic. Z Regionálního programu pro rozvoj ekonomiky (RWP) mohou čerpat podniky, které vytvářejí pracovní místa. Peníze lze využít jako neinvestiční prostředky například na poradenství, školení, posílení lidských zdrojů, pro uvedení nových produktů na trh a tak dále. Výše podpory se pohybuje v rozmezí 7,5 až 25 procent, i zde se odvíjí od velikosti firmy a regionu. Kromě těchto dvou ovšem běží i další programy, například NRW.Bank Mittelstandskredit, v jehož rámci mohou podniky žádat o zvýhodněné úvěry například pro realizaci investičních záměrů, jako je nákup pozemků, strojního vybavení a podobně. Investiční pobídky Severního Porýní-Vestfálska budou moci získat především firmy, které se zabývají informačními a komunikačními technologiemi, optickými technologiemi, biologickými vědami (life science), technologiemi z oblasti materiálového inženýrství, obnovitelnými energiemi a podporou mobility pomocí elektřiny. Programy RWP i EFRE běží do roku 2013. Podnikatelé, kteří mají zájem o získání podpory, se mohou obrátit na agenturu NRW.Invest (www.nrwinvest.com), jež své aktivity koordinuje s NRW.Bank.
říká, že v zemi platí pro nové členské země EU takzvaná přechodná období, regulující volný pohyb pracovních sil a v některých odvětvích,
hlavně ve stavebnictví, i působení zahraničních firem na německém trhu. Opatření podle něj rozhodně vstup na německý trh nezjednodušují. >>> Foto profimedia.cz
Konkurence na
přirozeně poskytnutí podpory i její výši ovlivňuje.
Úvěry i nefinanční podpora >
Konkrétní podmínky, za jakých mohou podnikatelé čerpat úvěry, to znamená úrokové sazby a podobně, se nám získat nepodařilo. Pan Sdahl, ředitel rozvojové banky Severního PorýníVestfálska NRW.Bank, říká, že vždy bude třeba posoudit každý konkrétní případ, nicméně obecně prý platí, že úvěry budou výhodnější než běžné komerční půjčky. Kromě poskytování úvěrů jsou pro podnikatele připraveny další formy podpory.
>
editorial >
>
Düsseldorf. Metropolí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je velkoměsto Düsseldorf. Pohled na bulvár u Rýna v centru města
příloha jsou mnohem flexibilnější a mohou se více přizpůsobit aktuální poptávce než větší firmy,“ říká Vít Bruner. Situaci dále komplikuje fakt, že na německém trhu přibývá českým podnikům konkurence z jiných, zejména asijských zemí.
>
Zástavy. Vlajky spolkové republiky Německo (vpravo) a její nejlidnatější a zároveň průmyslově nejvyspělejší spolkové země − Severní PorýníVestfálsko. Za nimi se tyčí Düsseldorfská telekomunikační věž
„Platnost těchto restriktivních předpisů vyprší v dubnu 2011 a domnívám se, že se blížíme k období, kdy i pro české firmy a pracovníky bude německý trh plně liberalizován, a že je tedy nutno se spíše koncentrovat na budoucnost,“ dodává Hladík.
Konkurence sílí >
Německo jako největšího světového exportéra nemohla minout hospodářská krize. Zatímco v roce 2008 byl německý hrubý domácí produkt ještě v kladných číslech (1,3 procenta), podle prognózy Commerzbank z letošního září se za rok 2009 propadne o pět procent. I když v běžném životě Němců zatím dopady krize příliš vidět nejsou, je jasné, že podnikatelské prostředí bylo
zasaženo. Dovoz zboží a služeb, který ještě vloni rostl, má letos podle stejné prognózy spadnout až o 8,5 procenta, export dokonce o necelých 14 procent. Podle Josefa Hladíka musejí čeští vývozci počítat s tím, že krize konkurenční prostředí v Německu zostřuje, je silnější tlak na ceny proto, že v řadě odvětví došlo k citelnému poklesu poptávky. Jak uspět v této obtížné situaci? Vít Bruner, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Německu, si myslí, že pomoci může diverzifikace, tedy rozložení rizika, a to jak z hlediska komodity, tak teritoria. „Další úspěšnou strategií je koncentrace na zkvalitňování interních firemních procesů, zvyšování produktivity a především vůle inovovat. MSP jsou sice v tomto ohledu omezeny svou kapitálovou silou, ale oproti bohatším firmám
Oslovení odborníci se shodují, že české firmy při pokusech o pronikání na německý trh podceňují marketing a často se mylně domnívají, že pro uzavření obchodu je důležitá pouze konkurenceschopná cena a kvalitní výrobek. Jenže aby se český podnik na německém trhu prosadil, musí o svém výrobku odběratele přesvědčit, což je pochopitelně systematický proces, zaslání ceníku nebo prospektu nestačí. „Je zapotřebí velmi profesionální přístup, což je bez zapojení marketingových specialistů, znalých německého prostředí, téměř vyloučeno,“ tvrdí Josef Hladík. Vít Bruner poznamenává, že lidé na rozhodujících pozicích často hospodaří s omezeným rozpočtem, což platí dvojnásob nyní, proto nejsou vždy ochotni uvolnit dostatek peněz na aktivní, důsledný a profesionálně řízený marketing,
jenž je na německém trhu nutností. „Úspěšný exportér musí kromě jiného projevovat velkou aktivitu vůči potencionálnímu německému obchodnímu partnerovi v komunikační rovině, jde především o telefonický kontakt a osobní jednání. Je třeba zlepšovat vlastní firemní promotion, od reprezentativních webových stránek a propagačních materiálů v německém jazyce přes udržování vztahů s klíčovými zákazníky, zkvalitňování distribučních kanálů až po financování kampaní zviditelňujících značku,“ říká pan Bruner. Německý trh je vysoce koncentrovaný etablovanými hráči. To ale podle Víta Brunera nevylučuje úspěch aktivních a vynalézavých podnikatelů, kteří dokážou uspokojit stávající nebo vytvořit novou potřebu. „Budoucnost také vidím ve spolupráci českých a německých firem na třetích trzích, ze které mohou obě strany profitovat spojením kapitálové síly, schopností získat zakázku, zavedenými distribučními kanály nebo realizací více zahraničních projektů na německé straně a spolehlivou dodávkou v německé kvalitě za českou cenu na straně naší,“ uzavírá Bruner. <
PŘEHLED AKTUÁLNÍCH VÝZEV PROGRAMŮ PODPORY OPPI Program podpory / pořadové číslo výzvy
Min. výše podpory
Max. výše podpory
Ukončení příjmu registračních žádostí
Ukončení příjmu plných žádostí
Alokace
Progres II (podřízený úvěr)
–
20 mil. Kč
–
31. 12. 2009
850 mil. Kč
Záruka II (zvýhodněná záruka)
–
až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru
–
31. 12. 2009
1 650 mil. Kč
1,5 mil. Kč
80 mil. Kč
2. 10. 2010
15. 1. 2010
2 000 mil. Kč
Inovace – Projekt III
1 mil. Kč
150 mil. Kč
30. 6. 2009
31. 12. 2009
4 000 mil. Kč
Inovace – Patent II
10 tis. Kč
1 mil. Kč
31. 5. 2010
31. 8. 2010
50 mil. Kč
Potenciál II
1 mil. Kč
100 mil. Kč
30. 9. 2009
30. 11. 2009
2 580 mil. Kč
–
200 tis. EUR (forma de minimis), tj. 5,12 mil. Kč*
1. 10. 2009
30. 11. 2009
100 mil. Kč
Prosperita I
1 mil. Kč
300 mil. Kč
31. 7. 2009
31. 12. 2009
4 000 mil. Kč
Prosperita II
1 mil. Kč
300 mil. Kč
30. 6. 2010
31. 12. 2010
4 000 mil. Kč
Školicí střediska I
200 tis. Kč
100 mil. Kč
31. 8. 2009
30. 9. 2009
2 000 mil. Kč
Školicí střediska II
200 tis. Kč
100 mil. Kč
30. 5. 2010
30. 6. 2010
1 000 mil. Kč
1 mil. Kč
500 mil. Kč
31. 3. 2010
ICT a strategické služby II
Spolupráce – Technologické platformy II
Nemovitosti II
Německo–nejvýznamnější obchodní partner
Německo je největší světový vývozce. Pro zahraniční investory ovšem až tak zajímavým teritoriem není, struktura daňového a sociálního systému totiž podnikatele významně zatěžuje. Německý trh je nicméně vysoce konkurenční, uspět na něm je mimořádně náročné. Němci jsou pověstní svým perfekcionismem a smyslem pro detail. Podle portálu Businessinfo.cz v loňském roce Česko do Německa vyvezlo zboží v hodnotě přesahující 758 miliard korun, dovoz pak dosáhl 640,7 miliardy, obchodní bilance je tedy aktivní v náš prospěch, a sice ve výši 117,8 miliardy korun. Ve struktuře českého vývozu dominují silniční vozidla (tvoří celou třetinu veškeré tuzemské produkce), která spolu se stroji a jinými dopravními vozidly představují více než 50 procent celku. Hodnota této komodity vyvezené v roce 2008 dosáhla necelých 410 miliard korun. Statistická čísla ukazují, že podíl českého exportu do Německa klesá, ovšem pouze v relativním vyjádření, čili jde o podíl na celkovém českém vývozu. V absolutních číslech, tedy v peněžním objemu, až do loňského roku české exporty do Německa rostly. Relativní pokles vysvětluje Josef Hladík: „Dynamika vývozů do jiných zemí byla silnější, což je při vysokém podílu Německa normální vývoj.“
do 10 měs. od data 4 000 mil. Kč registrace RŽ**
* Přepočteno kurzem 8/2009 25,581 Kč/EUR. ** Do 10 měs. od data registrace RŽ nebo od data zahájení příjmu PŽ podle toho, co nastane později.
Připravované výzvy: Program podpory / pořadové číslo výzvy
Datum vyhlášení výzvy
Předpokládaná alokace
Start II
10/2009
150 mil. Kč.
RŽ – registrační žádost PŽ – plná žádost Více informací o programech naleznete na oficiálních internetových stránkách Operačního programu Podnikání a inovace www.mpo-oppi.cz.
900007086
Foto profimedia.cz
Odběratele je třeba přesvědčit >
>
www.mpo-oppi.cz
infolinka: 800 800 777
příloha
Anketa: Jak se českým firmám podniká v Německu? > I. Díky čemu se vaší firmě podařilo především uspět na německém trhu? Co vám pomohlo obstát nepochybně v tvrdé konkurenci?
Když si osedláš Moskvu, jsi král >
>
Společnost Jelínek-Trading
vyváží více než tři čtvrtiny své produkce. A tak není divu, že ji hospodářská krize zasáhla tvrdě. Jenže prakticky souběžně s tím přišla další pohroma, firmu náhle opustil menšinový vlastník a odvedl s sebou několik klíčových zaměstnanců. „Bylo to naprosto nestandardní období, přestali jsme na čas plánovat a plně se soustředili na zabezpečení chodu firmy,“ vzpomíná obchodní ředitel společnosti Tomáš Rudle.
II. Jak se vaší firmě v Německu podniká? Co na obchodování v Německu oceňujete nejvíc? Co vám přináší největší hodnotu či radost? III. Na co hlavně by si podle vás české firmy, které se pokoušejí proniknout do Německa, měly dát pozor, čeho se
vyvarovat? Na co jsou Němci jakožto obchodní partneři obzvlášť citliví?
I. Němečtí obchodníci kladou důraz především na dobrou komunikaci. Nemám na mysli německou výslovnost, ta je samozřejmá, nýbrž na rychlé jednání, včasnou informovanost o průběžných problémech a návrzích rychlého řešení. Spolupracujeme zakázkovým systémem, to znamená poptávka – – nabídka – objednávka. Velmi důležitý je osobní kontakt s obchodním partnerem a vytvoření vzájemné důvěry. Dbát na to, aby věci a záležitosti, které byly slíbeny, byly bezpodmínečně dodrženy. Jestliže ne, musí být zákazník včas informován. II. Možná máme štěstí, ale spolupracujeme s firmami, jejichž zástupci s námi jednají jako s rovnocennými partnery. Jsou to silné, na trhu velmi stabilní firmy a naše obchodně-pracovní vztahy jsou výsledkem dlouhodobé spolupráce a vzájemného respektu. Některé obchodní partnery zveme i na jiné mimopracovní akce, což rozhodně prospívá další spolupráci. Na druhé straně, pokud nebudou dodržovány termíny nebo jakékoliv jiné závazky, následky mohou být nekompromisní. Myslím si, že už dnes je mnoho českých firem, které svým působením na trhu snesou srovnání s úspěšnými německými firmami. III. Dostat se na německý trh
Jiří Pohloudek, obchodní ředitel, RD Rýmařov
I. Odvaha uspět na trhu, jenž je velmi náročný, silně nedůvěřivý k importním výrobkům a z toho důvodu upřednostňující německé výrobky. Pochopitelně nám v prvopočátku pomohla cena, která byla vzhledem ke kurzům příznivá, ale tato výhoda se postupně vytrácela a nám nezbylo nic jiného než inovovat, zaměřit se na kvalitu, rychlost a spolehlivost. II. Je to velmi rychlý tah na aplikování inovací v praxi. V našem oboru zejména tlak na snižování energetické náročnosti obytných budov, využívání alternativních energií. Ve srovnání s ČR důslednost ve snaze šetřit zdroje energií ve všech oborech. Z počátku si pomáhali dotacemi, ale dnes je spousta věcí samozřejmostí. Velmi
inspirativní vzhledem k našim „Zeleným úsporám“. III. Výhodou je rychlý tah na výsledek, žádné dlouhé okolky, a pochopitelně jako všude na světě solidnost, i když již se také naučili různým nešvarům, takže dnes v Německu, jako všude jinde, platí „důvěřuj, ale prověřuj“.
představě o vzhledu písemností. To české firmy velmi podceňují a vede to k podceňovaní ze strany německých partnerů.
Ivan Karas, ředitel prodeje a marketingu, Ravak Jiří Grund, obchodní ředitel, Grund
I. K získání důvěry zákazníků v Německu je třeba především vytrvalost. Jejich rozhodování o nových dodavatelích trvá velmi dlouho a stále je přitom musíme svými kroky ubezpečovat o své kvalitě, spolehlivosti a kreativitě. Když se to podaří, jsou Němci velmi věrnými zákazníky, na které je spolehnutí. II. Od roku 2002 máme v Německu vlastní firmu zabývající se distribucí našeho zboží. Podnikání v Německu je mnohem snazší než u nás. Můžete se spolehnout na to, že předpisy platí všude a pro všechny stejně, domluvené věci platí i bez smlouvy, všechno funguje a úroveň zaměstnanců je o velký kus jinde než u nás. To vše samozřejmě něco stojí, ale jejich vysoké ceny odpovídají kvalitě. III. Pro každý obchod je důležitá důvěra. Proto se dané slovo musí dodržet a o všech problémech otevřeně diskutovat. Co opravdu Němci nesnášejí, je mlžení nebo takzvaní „tahání za nos“. Němci velmi dbají na formální stránku obchodu, takže nabídky musejí odpovídat jejich
I. Je to především nabídka osvědčených rámových sprchových koutů řady Objekt. Ty se vyznačují velmi propracovanou konstrukcí, která nabízí vysokou míru flexibility a jednoduchosti při instalaci zároveň. Pro konečného zákazníka je bezesporu výhodou vynikající poměr výkon/cena, podrženo testem na 1 000 000 otevření bez poruchy. Ravak je v Německu zastoupen vlastní dceřinou společností v Mülheimu s distribučním skladem, dodávky zboží jsou realizovány kombinovaně dodávkami z tohoto skladu a z centrálního skladu ve výrobním závodě v Příbrami (50 km jižně od Prahy). Tato kombinace nám umožňuje velmi flexibilně reagovat na požadavky našich zákazníků, a jsme tak schopni realizovat dodávky již ve 24 hodinách od přijetí objednávky. II. Na německém trhu bych vyzdvihl zejména stabilitu struktury obchodování, stabilitu z hlediska platební morálky, v obchodních vztazích trvání na dodržování ujednání. Radost máme z toho, že se prosazujeme proti tradičním lokálním výrobcům. III. Obzvláště dbají právě na dodržování obchodních ujednání, tedy na dodávky zboží, jejich kompletnost, kvalitu. <
Foto E15 Richard Rameš
Milan Soldán, ředitel obchodního oddělení divize Strojírenství, Tesla
předpokládá od začátku seriózní zodpovědný přístup, vzornou komunikaci, prezentovat se jako stabilní firma se svým místem na českém trhu s ukázkou svých výrobků a referencí. Ze začátku se spokojit i s malým objemem práce a spolupráci budovat dodržováním termínů a kvalitou výrobků. Osobní kontakt je nutný, ale až tehdy, pokud je zájem oboustranný. Firma TESLA je členem „Českoněmecké hospodářsko-průmyslové komory“. Tato instituce kromě jiných služeb zprostředkovává kooperace na základě bližších informacích o činnosti té které firmy. Je to rovněž cesta, jak začít spolupráci v Německu.
E15: Firma Jelínek-Trading v současnosti vyváží téměř 80 procent své produkce, hospodářská krize vás významně poznamenala. Podle mých informací jste jako jedna z prvních firem sáhli k opatření typu snížení manažerských platů a podobně. Především čtvrtý kvartál loňského roku pro nás byl hodně obtížný, byla to doslova tragédie, poprvé v historii jsme nevykázali zisk. Okamžitě jsme začali reagovat.
Podepsali jsme čestné prohlášení, že se na dobu jednoho kalendářního roku zříkáme poměrně významné části platu. Prodali jsme všechny luxusní věci, které jsme ve firmě měli. Mimo jiné vozy BMW, místo nich jsme koupili levnější, ale kvalitativně zcela vyhovující Renaulty. Také jsme byli nuceni propustit přes čtyřicet zaměstnanců a zcela zavřeli jeden recyklační provoz u Zlína, což bylo mimořádně těžké rozhodnutí. Udělali jsme to kromě jiného zejména proto, >>>
Jelínek-Trading
Společnost Jelínek-Trading je zpracovatelem tříděných plastových odpadů. Zabývá se recyklací plastů takzvanou regranulací (regranulát je nový materiál vzniklý recyklací), kompaundací, tedy mícháním několika polymerů, vyrábí například i kompostéry a kompostovací sila. Trh s recyklováním plastů je rozdělen do několika oblastí. Některé firmy například recyklují pouze asi nejznámější PET (polyethylentereftalát) materiály nebo PVC. Společnost Jelínek-Trading se zabývá recyklací polyolefinů, což jsou tři hlavní plasty − polyethylen, polypropylen a polystyren. V této oblasti je největší českou recyklační firmou. Až osmdesát procent její produkce dnes směřuje do zahraničí, firma je aktivní v přibližně 25 zemích.
příloha
E15: Jaká například? Nepoužívali bychom vozy k soukromým účelům. Jedním z prvních kroků by také zcela určitě bylo zvážení, jestli je ekonomicky opodstatněné používat pevné telefonní linky. Došlo by k omezení počtu kanceláří a přesunutí do „home offices“. Také bychom se snažili vyjednat co nejlepší ceny energií, za tímhle účelem jsme se stali členy klastru plastikářských
firem. Společně se sedmnácti firmami sdruženými v tomto klastru chceme nakupovat veškeré věci od papíru do kopírek přes tužky až po mobily či počítače a podobně. E15: Nicméně od února jste každý měsíc opět v černých číslech, odvrátit důsledky krize se vám tedy podařilo. Jenže aby toho nebylo dost, potkala vás letos další nepříjemná věc. Jeden z menšinových vlastníků firmy, a zároveň jeden ze dvou obchodních ředitelů, náhle odešel a založil konkurenční firmu. Museli jsme tedy během června a července společnost stabilizovat a přijmout nové obchodníky, protože tento člověk s sebou odvedl několik našich klíčových lidí. Bylo to napros-
to nestandardní období, přestali jsme na čas plánovat a plně se soustředili na zabezpečení chodu firmy. Zaplaťpánbůh se zdá, že i tenhle problém jsme zvládli, zatím se nám daří až překvapivě dobře. E15: Nebyli jste v souvislosti s odchodem obchodníků nuceni hledat i nová odbytiště? Ano. Důvodem byl fakt, že onen menšinový vlastník konkurenční firmu založil společně s naším italským klientem, který od nás odebíral téměř sto procent vyváženého zboží do Itálie. Export do Itálie byl přitom pro nás zcela zásadní, tenhle zákazník sám tvořil až polovinu našeho obratu. Jeden zákazník! Z tohoto důvodu své obchodní aktivity v Itálii utlumujeme. E15: A daří se vám v hledání náhrady? Jde to samozřejmě pomalu, ale pokoušíme se rozjet obchodování v Polsku. A zjišťujeme, že jsou tam neuvěřitelné možnosti. Polsko je zajímavé mimo jiné tím, že nemá zdaleka tak otevřenou ekonomiku jako třeba Česko nebo Slovensko. Díky tomu země možná letos dosáhne vyrovnané obchodní bilance. Netušil jsem třeba, že čeština má s polštinou mnohem více stejných kořenových základů než slovenština. Zároveň ale platí, že zatímco já Polákovi výborně rozumím, on mně ne. Poláci zase rozumí dobře slovenštině, čeština je pro ně příliš komplikovaná. E15: A z hlediska byznysu? Polsko má zhruba 40 milionů obyvatel, a mimochodem dalších třicet milionů jich žije ve Spojených státech. Díky tomu, že Poláci hodně spotřebují doma a jejich země je opravdu velká, vzniká tak výborná exportní příležitost pro české firmy. Svou roli hraje i jejich pozitivní názor na Čechy, řekl bych, že Poláci mají o nás mnohem lepší mínění než my o nich. My jsme k nim lehce přezíraví. Oni jsou přitom lepší obchodníci než my, někdy se o nich mluví jako o Italech severu, dokážou lépe komunikovat, mají víc „šťávy“. Oni nás vidí tak, že jsme v podstatě něco jako Němci, kteří nás společným soužitím negativně ovlivnili. Neumíme se moc
bavit, není s námi žádná velká legrace, zato ale umíme perfektně pracovat. A na tomhle se dá velmi dobře stavět. A když si tu legraci sám ze sebe udělat umíte, získáte si je. E15: Dá se říci, jestli jsou významné rozdíly mezi Polskem a třeba Rakouskem? Rozhodně, v Polsku se obchoduje úplně jinak než v Rakousku. Rakušané, ať je to, jak chce, se na nás bohužel vždycky budou dívat tak jako my na Ukrajince. Když v Rakousku oslovuji nové firmy, ti lidé se mi ani neozvou. Z Polska mám obyčejně do druhého dne odpověď, totéž platí pro Itálii. E15: Co je nejtěžší při pronikání na nové trhy? Docela určitě získání důvěry zákazníků. Musím říci, že nám hodně pomáhá spolupráce s agenturou CzechTrade. E15: V čem konkrétně? Její pracovníci opravdu pochopili, že tam jsou kvůli firmám, a ne naopak. Výborné jsou semináře, zúčastnili jsme se například těch o Mexiku a Latinské Americe, na niž bychom se rádi zaměřili. Také je užitečná účast na zahraničních veletrzích, které CzechTrade dotuje, a jeho podpora na nich. Lze tak dosáhnout obrovských úspor nákladů, a když se najde ten správný veletrh, na němž se setkáte s těmi správnými partnery, přínos pro firmu je nesporný. Totéž platí při expanzi na nové trhy: Zavoláte do CzechTrade a oni vám velmi rychle seženou kontakt na svého člověka například v Turecku. Ten pak díky obchodní databázi zdarma prověří konkrétní firmu, jestli platí, jestli je potřeba ji pojišťovat přes EGAP a tak dál. Když jsem věděl, že firma funguje dobře, bez obav jsme poslali kamion se zbožím a platbu jsme také v pořádku dostali. E15: Vy jste se zúčastnil kurzu CzechTrade nazvaného Úspěšný exportér. Přineslo vám to něco pro vaši praktickou činnost? Jsem přesvědčen, že ano. Probírala se tam zajímavá témata a školily nás i zajímavé osobnosti.
E15: Můžete uvést příklad něčeho konkrétního, co dnes ve své práci používáte? Naučil jsem se přizpůsobovat obecně platné modely národním specifikům, protože v různých teritoriích fungují různá pravidla a zvyklosti. Takže jsem se naučil určité opatrnosti, pokud jde o vystupování, silná gesta a podobně. Rozhodně jsem se zdokonalil v prezentování firmy v cizím jazyce, několik lekcí tam bylo v angličtině. Součástí kurzu byl i trénink správné formy marketingu nebo správného způsobu komunikace na veletržním stánku. A nejdůležitější věc, kterou jsem si odnesl, jsem získal od pana lektora Havlíčka. A sice poznatek, že zahraniční trh se neotevírá, ale dobývá. E15: Co to znamená? Vychází to ze stereotypu mužského chování. Chlap potřebuje vyhrát válku, dobýt území, trh si doslova osedlat. Používá se to hodně v souvislosti se způsobem obchodování v Rusku, protože když si osedláš Moskvu, jsi král. Abyste v Rusku úspěšně uzavřeli obchod, nestačí se s partnery setkávat ve firmách. Je nutné s nimi doslova a do písmene žít, i po večerech, třeba se s nimi i několikrát opít. Oni vás pak začnou považovat za součást rodiny, jsou totiž hodně srdeční, a pak už prodáte prakticky cokoliv. Na kurzu Úspěšný exportér jsem se taky naučil, jak při obchodování s Ruskem ušetřit obrovské náklady. E15: A jak tedy? Že tam existuje obrovská korupce, například na celních úřadech a tak dále je známá věc. Spousta firem proto využívá Pobaltské státy, protože díky speciální dohodě s nimi může jít zboží papírově přes jejich duty-free zóny. Dá se tak ušetřit okolo dvaceti až třiceti procent nákladů na všechny možné poplatky. E15: Vraťme se k byznysu vaší firmy, tedy k recyklování plastů. Jak vypadá tuzemský trh v této oblasti? Je nesmírně vyspělý. Obecně si myslím, že pokud jde o recyklaci, Evropa je z hlediska celého světa určitě nejdál.
E15: Čím to je? Z velké části je to důsledkem legislativních opatření, které se na tuto oblast zaměřují. Ale je to také tím, že Evropané jsou poměrně zodpovědní a stav životního prostředí jim není lhostejný. Například Češi jsou z hlediska třídění plastů v Evropě nejdisciplinovanější. E15: Prohlásil jste, že vaše firma svou činností de facto supluje státní recyklační politiku a že v evropských zemích na rozdíl od nás společnosti působící v této oblasti dostávají státní dotace. Řada lidí by jistě namítla, že tenhle byznys děláte dobrovolně, takže proč do toho plést stát? Jsem přesvědčen, že je nutné vytvořit stejné podmínky pro recyklační firmy napříč Evropou. Totéž by s největší pravděpodobností požadovali producenti základních zemědělských komodit, producenti mléka a tak dále. Ti všichni určitě mají horší podmínky pro své působení než producenti třeba v Německu. E15: Snahu o narovnání podmínek v Evropě bude asi málokdo zpochybňovat. Obecně jde ale o to, jestli by stát měl tenhle byznys dotovat. Nepochybně ano. A situace se mění, už i v Česku se začínají objevovat náznaky. Německé firmy, které odebírají odpad od komunálních technických služeb, mají možnost na vyprodukovanou tunu získat dotaci třeba až 190 eur. A například cena za tunu polypropylenu se pohybuje kolem 600 až 700 eur za tunu, takže zhruba 30 procent je kryto dotací. To je obrovská výhoda pro tyto firmy, se kterou se obtížně bojuje. A my chceme mít rovné podmínky. E15: Ale co by se stalo, kdyby dotace do tohoto byznysu nikde v Evropě nefungovaly? Přestalo by se recyklovat? To určitě ne. Ale firmy v Německu, Rakousku či Itálii by si nemohly dovolit špičkové výrobní linky, na které my nemůžeme dosáhnout. Jsou to stroje třeba za 60 milionů korun, zatímco my vyrábíme na linkách, které se pohybují okolo 15 milionů. A tam je zřejmý rozdíl v kvalitě.
Foto E15 Richard Rameš 2x
že na Zlínsku či Brněnsku účtuje E.O.N. velkoodběratelům mnohem vyšší cenu za elektrickou energii než třeba ČEZ na Olomoucku. Díky všem těmto opatřením jsme se prakticky hned dostali do plusu. A jsme připraveni v případě potřeby provést ještě drastičtější opatření.
>
E15: V čem se ten kvalitativní rozdíl projevuje? Především v čistotě. My dnes z hygienických důvodů nemůžeme z odpadů vyrábět například kelímky na pití, produkty pro zdravotnictví a tak dále, protože jsou kontaminované například prachem. Naše stroje používají jedno nebo dvoucestné praní. Ovšem výstup ze špičkové linky je prakticky shodný s originálem. Tyhle stroje umí třeba desetinásobné praní, zvládnou laserovou filtraci, která zničí každé semínko prachu a podobně. Nicméně kvůli existující legislativě ani tyto špičkové regranuláty na obaly potravinářských výrobků použít nelze.
Tomáš Rudle
E15: Pokud byste ale měli tyhle špičkové technologické linky, neznamenalo by to likvidaci firem, které produkují originální výrobky? Neznamenalo, protože bez nich by nebyla možná naše existence. Co bychom recyklovali? E15: Bylo by možné díky těmto strojům recyklovat i více odpadů? Nepochybně, mohli bychom zpracovávat více kontaminovaný odpad, který dneska zpracovat neumíme a který je pochopitelně levnější, takže bychom zároveň šetřili náklady. A jak už jsem řekl, výstup by byl kvalitnější než dnes. <
Vystudoval ve Zlíně Univerzitu Tomáše Bati, Fakultu technologickou, obor Technologie a management. Do firmy Jelínek-Trading nastoupil v roce 2007, nejprve působil jako jeden z dvou obchodních ředitelů společnosti, letos v září se stal jediným obchodním ředitelem. Od svých devíti let závodně sportoval, byl členem továrního Kelly´s Racing teamu v bike maratonu, jezdil také na běžkách, vše závodně až do března 2006.
příloha
>
Ve Vlašimi sídlí úspěšní inovátoři balicích strojů > V malém městě pod horou Blaník je centrum výroby balicích strojů v České republice, působí tu několik firem
v tomhle oboru. Lídrem trhu je však Velteko, společnost, kterou před osmnácti lety rozjížděli tři lidé v pronajaté kanceláři. Dnes patří na evropskou, možná i světovou špičku.
H
Až na technologickou špičku >
Trh s balicími stroji byl v tehdejším Československu v plenkách. Prakticky jediným velkým soupeřem byl Velteku již zmíněný Sellier&Bellot. Ten sice měl dlouholetou tradici, ale jinak to byla firma se všemi návyky z trhu, kde nefunguje skutečné konkurenční prostředí. Takže vytvořit si pozici na trhu nebylo až tak obtížné. Velteko ale na vavřínech neusnulo. Naopak. Dnes má pověst významného inovátora a vývojáře nových technologií, což dokazuje i fakt, že zhruba čtvrtinu jeho zaměstnanců tvoří vývojoví inženýři. „Lví podíl na tom, že se firma technologicky
Foto E15 Eduard Erben
*AK ROSTLY A SqLILY jESKm FIRMY +TERf FIRMA JE NEJDYNAMIjT}J¼q *AKÑ JE VÑVOJ HOSPODA¶ENq V jESKÑCH PODNICqCH
>
3POLEjNOSTI #OFACE #: %NTERPRISE )NVESTORS A EKONOMICKÑ DENqK % P¶INf¼EJq DAL¼q ROjNqK ÄEB¶qjKU FIREM ª¹TIKY jESKmHO BYZNYSU« 6¼E O SOUT}ÄI KRITmRIA HODNOCENq A STEJN} TAK I VÑSLEDKY POSLEDNqHO ROjNqKU NAJDETE NA STRfNKfCH WWWSTIKYCZ
Balicí stroj. Jednatel Petr Hrdina předvádí kontinuální balicí stroj, který tvoří tzv. stojací sáčky se svařenými hranami. Těchto sáčků stroj dokáže vyrobit až 90 za minutu
dostala na tak vysokou úroveň, má František Šmíd. Je výborný konstruktér a určuje trendy, kudy se firma bude ubírat,“ říká Hrdina. Během osmnácti let existence získali i ostatní konstruktéři velké zkušenosti, sledují vývoj ve světě a pokoušejí se o hledání nových přístupů. Balicích strojů existuje několik druhů, nicméně obecně lze říci, že snahou vždy bylo sestrojit dobrý takzvaný vertikální kontinuální stroj. Zjednodušeně řečeno je to stroj, ve kterém se fólie, jež produkt balí, pohybuje neustále. Kontinuální balička dokáže vyrobit až dvě stě sáčků za minutu. A Velteko byla nepochybně jedna z prvních společností ve východní Evropě, které takový stroj dokázaly zkonstruovat.
Zatímco v řídicích systémech strojů dosud převažují programovatelné logické automaty, Velteko patří k průkopníkům využívání takzvaných průmyslových PC. Díky nim je možné baličky ovládat prakticky jako stolní počítač. To má obrovské výhody, například je možné se ke stroji připojit na dálku přes internet a opravit poruchu, přes rozhraní USB jednoduše vyměnit software a podobně. „Rozhodli jsme se jít cestou rychlých, tedy kontinuálních strojů a zároveň výroby strojů pro tvarově poměrně složité sáčky. Výrobců jednoduchých strojů je totiž nejen v Česku velké množství, a čím je výrobek technologicky složitější, tím je obvykle menší konkurence. A zásada, že vyrábíme stroje s vysokou technickou přidanou hodnotou, je navíc i součástí naší firemní
politiky,“ vysvětluje Petr Hrdina. Firma investuje do vývoje nových strojů miliony korun ročně. Mechanicky jsou stroje v podstatě jednoduché. Navíc postupem času mechaniky spíše ubylo, avšak zároveň přibylo elektroniky a softwaru, součinnost samostatných pohonů stroje dnes řídí počítač. A Velteko se dostalo na špičku právě díky schopnosti optimalizovat součinnost těchto pohonů, za čímž stojí kvalitní softwaroví inženýři. „Představte si, že stokilový mechanismus se dvěstěkrát za minutu pohne nahoru a dolů, to už je ‚vysoká‘ dynamika,“ přibližuje složitost balicího stroje Petr Hrdina. V konkurenčním boji Velteku podle něj pomáhá i takzvaní technologické zkušební centrum. Je to místo, na kterém jsou vystavené stroje z firemní produkce. >>>
=aVkceVgicZgå^/
EdYo{i^idj/
900020530
istorie společnosti Velteko se začala psát vznikem konsorcia Hrdina a Šmíd. Petr Hrdina a František Šmíd v roce 1991 odešli z firmy Vývoj Vlašim, která původně projektovala balicí stroje pro vlašimskou zbrojovku Sellier&Bellot (později se osamostatnila-pozn. aut.), a rozhodli se založit vlastní byznys. „Naším prvním počinem byla projekce dávkovacích vah, které tehdy na trhu nebyly,“ vzpomíná Petr Hrdina. První zákazník společníkům tenkrát vyplatil zálohu, což jim v době, kdy se úrokové sazby úvěrů pohybovaly okolo 20 procent, hodně pomohlo. Díky tomu mohli rozjet firmu a vyrobit první balicí stroj. Váhu pak pochopitelně podle dohody vyrobili a dodali. V roce 1992 se k nim přidal Pavel Chvojka, vznikla firma Velteko a trio společníků si rozdělilo pole působnosti. Petr Hrdina má na starosti obchod, František Šmíd vývoj a inovace a Pavel Chvojka výrobu.
EVgicZg/
příloha
>
Kvalitní čeští výrobci by se teď měli o ruský trh více zajímat >
Hospodářská krize nutí mnohé ruské firmy k určitým úspornějším opatře-
ním, k hledání finančně výhodnějších alternativ či výměně dodavatelů. „Právě zde vidím určitou šanci a výzvu českým firmám, jejichž výrobky a služby snesou srovnání se světovou konkurencí a v mnoha případech jsou lepší a levnější,“ říká Štěpán Jílek, ředitel zahraniční kanceláře
>
Kontrola. Některé součásti strojů si společnost Velteko nechává vyrobit. Vždy je proto nutné zkontrolovat počet a kvalitu dodaných dílů
Zájemci si je mohou přijet nejen prohlédnout, ale i vyzkoušet, zda by byli s balením svých produktů spokojeni.
„Made in Czech Republic? Někdy smůla >
Významnou část produkce, více než 50 procent, Velteko vyváží do zahraničí. Stroje prodává přibližně v třiceti zemích světa, zejména prostřednictvím zástupců z konkrétních států. Ti ovšem obvykle prodávají i produkty jiných firem. „Je to relativně neefektivní způsob prodeje, protože nemáme prakticky žádnou možnost, jak takového člověka či firmu řídit. Když jí jde na odbyt nějaký produkt lépe než ostatní, věnuje se jenom jemu,“ říká Hrdina. Proto se vedení společnosti rozhodlo otevřít v Polsku (1999) a Rusku (2002) obchodní kanceláře, aby na těchto perspektivních trzích mohlo prodej kontrolovat. Podle pana Hrdiny ale nejsou s výsledky obou kanceláří zcela spokojeni, očekávají od nich víc. Konkurence na těchto trzích je ovšem mnohem tvrdší než doma, protože jejich hlavní výhody, tedy velikost a zároveň relativní blízkost k domovu pochopitelně
houfně využívají i německé či italské firmy. Platí, že Velteko může nabídnout kvalitou srovnatelný a mnohdy i lepší produkt. Jenomže dalším významným faktorem v konkurenčním boji je jméno firmy. A tady má vlašimský výrobce výrazný handikep, byť ne z vlastní viny: Řada jeho soupeřů se může opřít třeba i o padesátiletou tradici. „Bohužel stále platí, že když stroj nese označení ‚Made in Germany‘, může být kvalitativně téměř jakýkoli, ale je automaticky vnímán jako lepší než ten, který je označen ‚Made in Czech Republic‘. A to aniž by stroje někdo viděl. To je pro nás na některých trzích velký problém,“ stěžuje si pan Hrdina. Společnost se tomu snaží čelit především dvěma cestami. Jednak dbá na to, aby její obchodní zástupci o strojích věděli co nejvíc a byli schopni je fundovaně prezentovat a také se při prodeji snaží hledat individuální cesty. Například v Rusku objevili potravinářský segment, který nebyl vybaven balicí technikou. Podařilo se jim několik firem z tohoto oboru přesvědčit o svých kvalitách a tuto spolupráci si dnes velmi pochvalují.
Konkurence? Světové firmy > Důležitou roli v úspěchu firmy sehrává
marketing. Pravidelně připravuje katalog s firemní nabídkou. Zúčastňuje se oborových výstav a veletrhů, i když, jak poznamenává Petr Hrdina, firemní stánek na výstavách stojí spoustu peněz. Návštěvnost na nich se přitom snižuje, takže Velteko mnohem víc než dříve zvažuje svou účast a spíše se snaží navštívit více potenciálních zákazníků individuálně. Marek Škvor, komerční manažer firmy, poznamenává, že společnosti pomohla změna při marketingové prezentaci produktů, konkrétně přesun ze ´železa´, tedy strojů na finální výrobky, tedy sáčky. „Při přípravě katalogu jsme si uvědomili, že zákazníka nezajímá ani tolik stroj, jako spíše sáčky, proto jsme se zaměřili především na výsledný
produkt. Katalog měl velmi kladnou odezvu,“ hodnotí Marek Škvor. Firma také třikrát do roka vydává takzvaný Velteko Technews, informace o novinkách, a snaží se i aktivně využívat marketingové možnosti internetu. Především se pokouší optimalizovat své webové stránky tak, aby byly co „nejpřijatelnější“ pro internetové vyhledávače. A jak říká pan Škvor, výsledky návštěvnosti a zejména kvality návštěv ukazují, že se to vcelku daří. O tom, že Velteko kvalitou svých produktů už dávno přesáhlo hranice České republiky, asi nikdo nepochybuje. „Dnes už jsou našimi konkurenty především německé firmy, které patří na světovou špičku,“ uzavírá Petr Hrdina. <
Společnost Velteko se zabývá projektováním, výrobou a dodávkami balicích linek zejména do potravinářského průmyslu. Dnes zaměstnává přibližně 70 lidí, roční obrat nechce kvůli konkurenci zveřejňovat. Petr Hrdina, jeden ze tří společníků firmy, nicméně tvrdí, že střízlivým odhadem dnes Velteko ovládá zhruba 70 procent tuzemského (i slovenského) trhu. Společnost je od roku 1996 držitelem certifikátu ISO 9001. „Hodně nám to pomohlo, především v tom, že jsme si při rozšiřování firmy relativně brzy dokázali nastavit správné procesy, které fungují dodnes,“ říká Petr Hrdina.
E15: Vzájemný obchod mezi Českem a Ruskou federací v posledních letech zrychluje. Pro české exportéry byla příznivá probíhající hospodářská reforma, daří se jim ale z vašeho pohledu dostatečně využívat příležitostí na ruském trhu, nebo by mohli být úspěšnější? Je pravda, že řada firem uměla včas probíhající změny v Rusku zachytit a zařadit toto teritorium mezi své priority. Ve většině případů toho dnes nelitují, ba naopak. Samozřejmě existuje určité malé procento společností, které byly v tomto počínání méně úspěšné, a některým se to nepodařilo vůbec. Na druhou stranu je v Česku stále spousta firem, jež roky váhají a spekulují nad tím, jakou zvolit nejlepší strategii v expanzi na ruský trh. Bohužel, některým se trh pomalu zavírá, z důvodu neustále sílící konkurence. E15: V čem mají tuzemští exportéři při dobývání ruského trhu největší rezervy, na co hlavně by si měli dát pozor? Ve většině případů jde o přesvědčení, že když jsem úspěšný doma, stačí projekt jednoduše „překlopit“ a půjde to kdekoli jinde, tedy i v Rusku. Jenže to rozhodně neplatí. Je to dáno několika faktory, především jinou mentalitou a prostředím. Navíc firmy tu často začínají obchodovat s managementem, který s Ruskem nemá žádné zkušenosti. Často to dopadá tak, že nás společnost po roce působení kontaktuje a prosí o pomoc, jenže to už bývá mnohdy pozdě. E15: Které obory jsou v Rusku perspektivní především?
Mluvíme o trhu, který čítá přes 140 milionů lidí. Čili se dá říci, že šanci být úspěšným má podnikatel, jenž nabídne kvalitní výrobek s dobrou cenou a dobrými obchodními podmínkami. Naopak neuspěje ten, kdo má drahý, nekvalitní výrobek bez zajištěného servisu, garancí a tak dále. Krize často bývá zároveň příležitostí, a já v Rusku v tuto dobu vidím velmi dobrou příležitost pro investování, dají se tu nakoupit zajímavé firmy za velmi dobré peníze. Také platí, že v současné době, kdy na trhu stále ještě panuje určitá nejistota, se firmy jen zřídka pouštějí do nákupu nákladných strojů a technologií. Dávají spíše přednost opravám a modernizaci stávajících, i kvůli vysokým úrokovým sazbám z úvěrů. A tady je nepochybně další zajímavá šance pro české podnikatele. E15: Jak to vypadá s administrativními procedurami? Nechvalně proslulá je ruská korupce, ale podle některých exportérů není například výjimkou, že zboží leží dlouho na celnici a podobně. Obecně platí, že v Rusku existují výrazná ochranářská opatření. Rusové mají například takzvaná minimální dovozní cla. Pokud třeba deklarujete, že dovážíte tužky, jedna stojí euro a minimální cena v sazebníku je tři eura, tak je za jedno euro prostě neproclíte. Administrativní úkony jsou dány zákony a souvisejícími vyhláškami. Ovšem může se objevit i určitá zlovůle úředníka. Pokud si to ale dovede zdůvodnit, podnikatel proti tomu bohužel mnohdy nic nenadělá. Měli jsme případ, kdy si české firmy stěžovaly, že jim, pro ně z nepochopitelných důvodů, na celnici zadržovali
Foto E15 Richard Rameš
Foto E15 Eduard Erben
CzechTrade v Moskvě.
zboží. Jenomže jak jsem řekl, pokud to neodporuje zákonu, nenaděláte nic. Firmě jsme doporučili nedávat nikomu žádné „všimné“, vyčkat uplynutí zákonné lhůty, kterou má celnice k dispozici na kontrolu zboží před
jeho vpuštěním do volného oběhu. A opravdu to vyšlo, bez jakýchkoliv úplatků. Na druhou stranu ale třeba celní správa teď prochází výraznými změnami, jsou tam silné kontroly. >>>
příloha
E15: Mluvil jsem s několika zástupci českých společností v Rusku a podle nich je nutné pro obchodní úspěch v zemi s potenciálními klienty po nějaký čas doslova žít, strávit s nimi spoustu i mimopracovního času, aby ho takřka přijali za vlastního a začali mu důvěřovat. Tohle už dneska úplně stoprocentně neplatí, bylo to tak dříve, spíše u starší generace. Ruský trh je otevřený a uspěje tam ten, kdo nabídne lepší výrobek za výhodnější cenu a nabídne lepší obchodní podmínky. Dnešní generace úspěšných ruských podnikatelů, to jsou lidé ve většině případů mladšího a středního věku. Tito lidé jsou hodně vzdělaní, v mnohých případech se jedná o absolventy prestižních zahraničních univerzit a s nimi už to pověstné „dáme si vodku a rozjedeme byznys“ opravdu neplatí. Dokonce bych řekl, že čeští obchodníci někdy pijí více než Rusové. E15: Jak se Rusko potýká s celosvětovou finanční krizí? Z tuzemských médií jsme se moc nedozvěděli, psalo se o tom, že obyčejné Rusy postihla tvrdě, dokonce probíhaly i protivládní demonstrace. Nejdřív se zdálo, že by krize nemusela na Rusko dopadnout takovou silou, jako třeba na jiné státy. Jenže opak byl pravdou. V polovině prosince minulého roku stát provedl devalvaci měny. Na rozdíl od roku 1998 to udělal postupně, ve více krocích, aby se lidé na to mohli připravit. Ale je zřejmé, že jinak dopadne krize na stát, který má 10 milionů obyvatel a jinak na zemi, kde jich je prakticky čtrnáctkrát více. Ne všichni lidé pochopitelně bydlí v Moskvě či Petrohradě, kde jsou jiné možnosti než v lokalitách s 30 nebo 50 tisící obyvateli. V těchto
Servis - užitečné informace >
městech často jediný podnik zaměstnává většinu produktivního obyvatelstva, a když se takový kolos položí, ekonomické dopady mohou být obrovské. Ruská vláda si je plně vědoma tohoto nebezpečí, a proto se snaží všechny podobné situace včas řešit. Došlo sice i k menším sociálním nepokojům, ale ty neměly masový charakter. E15: Jak krize ovlivňuje podnikatelské prostředí? Nepochybně firmu, která se v tuto chvíli rozhodne vstoupit na ruský trh, zasáhne. Rusko je velký exportér a jeho příjmy z prodeje surovin tvoří významnou část příjmové stránky státního rozpočtu. Proto je zřejmé, že při poklesu celosvětové poptávky byla ruská ekonomika citelně zasažena. Nasvědčuje tomu i propad ruského HDP za první pololetí letošního roku, který dosáhl 10 procent, obchodní bilance klesla o 42 procent a export až o 47 procent. Teď tedy záleží především na tom, jak se bude vyvíjet celosvětová hospodářská situace, ale je jasné, že některé projekty budou podstatně redukovány, jiné dokonce zastaveny. Těch projektů, které se už realizují, se to asi tolik nedotkne, ale ty připravované nepochybně omezeny budou. Na vaši otázku tedy nelze dát jednoznačnou odpověď. Záleží na tom, v jakém sektoru chce firma podnikat. Známe i příklady firem, které přicházejí právě v tuto dobu a jsou úspěšné, krize se jich nijak nedotkla. Obecně platí, že by firmy měly být ke vstupu na tento trh patřičně připraveny a zároveň by měl mít maximum informací o podnikatelském prostředí, ve němž se chtějí pohybovat. E15: Dáte českým exportérům nějaké tipy, jak se v současné obtížné situaci na ruském trhu prosadit? Hospodářská krize neznamená, že se zastavil život, fabriky přestaly fungovat, lidé utrácet a tak dále Situace prostě nutí mnohé firmy k určitým úspornějším opatřením, k hledání finančně výhodnějších alternativ, výměně dodavatelů a podobně Právě zde vidím určitou
1) Semináře, konference, veletrhy Foto E15 Richard Rameš
Například nedávno byl na čtrnáct dní téměř zastaven chod petrohradské celnice, protože tam probíhaly prověrky.
>
šanci a výzvu českým firmám, jejichž výrobky a služby snesou srovnání se světovou konkurencí, a v mnoha případech jsou lepší a levnější. Těm bych doporučil, aby se o ruský trh začali intenzivněji zajímat. Zahraniční kanceláře CzechTrade,
které jsou k dnešnímu dni v Rusku celkem tři, v Moskvě, Petrohradě a Jekatěrinburgu, jim v tomto jejich úsilí budou svými asistenčními službami při vyhledávání a výběru vhodných partnerů maximálně nápomocny. <
Rusko patří mezi deset nejvýznamnějších obchodních partnerů naší země. Podle portálu Businessinfo.cz se v roce 2008 z hlediska objemu obchodního obratu posunulo z desáté na sedmou příčku s podílem 4,6 procenta. V posledních letech český export do Ruska zrychluje, především v oblasti strojírenské produkce, konkrétně jde o stroje a strojní zařízení, komponenty pro osobní vozy, vybavení továren a podobně. Tato komodita se na celkové struktuře vývozu podílí více než ze 60 procent, v roce 2008 přesáhla hodnotu 2,5 miliard dolarů. Korupce Mírou korupce je Rusko nechvalně proslulé, lze ji pozorovat prakticky na všech úrovních a ve všech sférách. Například britská BBC informovala o tom, že respektovaný ruský thinktank Indem v roce 2005 vydal zprávu, podle níž se korupce v Rusku vymkla kontrole. Největším podvodníkem v zemi je podle této zprávy sám ruský stát se šedou ekonomikou, která prý dosahuje minimálně dvojnásobku státního rozpočtu. Ruská vláda přijala například různá antikorupční opatření, nicméně podle zprávy Transparency International se v roce 2008 podle indexu vnímání korupce Rusko umístilo na 147 příčce ze 180 sledovaných zemí po boku Běloruska, Sýrie, Bangladéše či Jemenu. Infrastruktura V okolí velkých měst je dopravní spojení dobré, ale už o pouhých několik desítek kilometrů dál jsou silnice špatné. Jazykové vybavení Mladší generace ve větších městech se většinou bez problémů domluví anglicky, u starší generace je to horší. Obecně platí, že Rusové mají čím dál lepší vzdělání a jsou dobře vybaveni pro styk se světem. Platební morálka V současné době, kdy je dostupnost úvěrů prakticky nulová, se platební morálka zhoršuje.
3. 11. 2009
Financování podnikání: příležitosti, překážky a úspory (Hospodářská komora ČR)
Celorepublikový vzdělávací cyklus vychází ze současné situace, kdy má řada podnikatelů problém udržet provoz svých firem, a proto potřebují získat úvěry. V rámci semináře by měli získat praktické rady, jak zvládnout proces žádání o úvěr a představit svůj podnikatelský záměr bance, budou seznámeni s komerčními možnostmi získání půjček, ale i s programy podpor podnikání. Probírat se bude i téma úspor a optimalizace nákladů v různých oblastech podnikání. Nejbližší seminář proběhne v Mladé Boleslavi ve Škoda Auto Muzeu, od 9 do 12.30 hodin. Další budou 25.11. v Liberci a 3.12. v Karlových Varech. Seminář je bezplatný, registrace na adrese
[email protected].
3. 11. 2009
Investiční a exportní příležitosti pro české firmy v Austrálii (CzechTrade)
Kromě obecných podmínek pro zahraniční investory v této zemi se budou probírat specifikace průmyslových a spotřebních odvětví s největší poptávkou po dovozovém zboží, kulturní odlišnosti ovlivňující obchodní jednání či právní a daňové aspekty. Seminář proběhne v Praze, cena je 952 Kč, kontakt: jana.
[email protected]
19. 11. 2009 Internet a marketingová komunikace jako podpora exportu
(CzechTrade)
Účastník semináře by se měl dozvědět co je to internetový marketing, jak pracují vyhledávače a jak se chovají uživatelé internetu, mluvit se bude o nejúčinnějších metodách oslovení zákazníků přes internet, o plánování marketingové strategie a taktiky, a podobně.
Seminář proběhne v Přerově, cena je 2618 Kč, kontakt: monika.
[email protected]
3. 11. 2009
Investiční a exportní příležitosti pro české firmy v Austrálii (CzechTrade)
Kromě obecných podmínek pro zahraniční investory v této zemi se budou probírat specifikace průmyslových a spotřebních odvětví s největší poptávkou po dovozovém zboží, kulturní odlišnosti ovlivňující obchodní jednání či právní a daňové aspekty. Seminář proběhne v Praze, cena je 952 Kč, kontakt: jana.
[email protected]
25.11. 2009
Novela zákona o DPH od 1.1. (Verlag Dashöfer)
Seminář je určen pro všechny plátce DPH, zejména pro ty, kteří obchodují v rámci EU. Na semináři se bude probírat například status osoby povinné k dani při poskytování služeb, místo plnění u služeb nově, rozšíření použití mechanismu reverse charge, vrácení daně nově nebo provozovna versus sídlo. Kurz stojí 2970 Kč + DPH, kontakt:
[email protected] , další termíny budou 2.12. a 9.12. rovněž v Praze.
1) Knihy
Krizové řízení podniku
druhé, aktualizované a rozšířené vydání, Roman Zuzák, Martina Königová, Grada Publishing, 256 stran, 349 Kč Nejčastějším přístupem podnikového managementu je řešení krize, až když v podniku nastane. Odhaduje se, že kolem 90 procent podnikových krizí způsobuje management podniku svým rozhodováním nebo nepřipraveností na vznik krize. Kniha je zaměřena především na permanentní podnikové aktivity, jejichž cílem je eliminování možnosti vzniku krize, a pokud v podniku vznikne, tak aby byla identifikována ještě ve fázi, kdy nejsou oslabeny podnikové zdroje, čímž se zvyšuje úspěšnost vyvedení podniku z krize.
Daňový a účetní lexikon
Jan Ambrož a kolektiv, Verlag Dashöfer, formát A5, 3400 stran, 3190 Kč Podrobný průvodce daňovou soustavou i účetnictvím v platném právním stavu. Obsahuje nejdůležitější novinky vyplývající z novel zákona o DPH a zákona o dani z příjmů účinných od července a srpna 2009. Vyřešení daňového či účetního problému by mělo napomoci abecední řazení hesel, publikace obsahuje podrobný věcný rejstřík a systém odkazů na související hesla přímo v textu, výklad
je doplněn řadou praktických příkladů.
3) Internetové stránky Euroskop - Podnikám v EU
http://www.euroskop.cz/12/ sekce/podnikam-v-eu/ Rubrika Podnikám v EU portálu Euroskop přináší základní informace z řady oblastí týkajících se podnikání v Evropské unii. Najdete tu řadu důležitých hesel, jako například Evropská akciová společnost, Evropský obchodní rejstřík, Daně v EU či Pracovní právo v kontextu EU. U každého je stručné vysvětlení, o co se jedná a k čemu je to dobré a také odkaz na oficiální stránky dotýkající se problému či na rozšiřující zdroje. <
*ÚY[JL^SN]N WNKX\NKJ_o]N 3\NV_l 9[XP[JV->8 zYXMWRTJ]NU\TKJUoÄNT JX\XKWotÄN]-^XTXW]X
?NMNWo -^XTXW]J C-*;6*
