Otázky pro předmět Veřejné finance Redistribuční funkce státního rozpočtu: a) je projevem postavení státu jako produkčního subjektu b) zajišťuje změny v rozdělování důchodů a bohatství společnosti c) je nástrojem fiskální politiky k ovlivňování makroekonomických veličin d) slouží jako nástroj snižování veřejného dluhu e) je často realizována na nižších úrovních rozpočtové soustavy což znamená, že decentralizace redistribuční funkce je výhodná Centralizace (tzn. z úrovně státního rozpočtu) stabilizační fiskální funkce: a) je efektivní, protože problémy typu cenová stabilita, nezaměstnanost jsou dobře řešitelné na centrální úrovni b) je neefektivní, neboť problémy typu hospodářský růst, nezaměstnanost apod. jsou lépe řešitelné na nižší než ústřední úrovni c) znamená řešení problému spravedlnosti, které je vhodné řešit prostřednictvím státního rozpočtu d) znamená řešení mikroekonomických důsledků zdanění e) představuje řešení mikroekonomických selhání trhu Alokační funkce veřejných rozpočtů: a) je projevem postavení státu jako produkčního subjektu b) zajišťuje změny v rozdělování důchodů a bohatství společnosti c) je nástrojem fiskální politiky k ovlivňování makroekonomických veličin d) slouží jako nástroj snižování veřejného dluhu e) představuje způsob řešení tzv. mikroekonomických selhání trhu Redistribuční funkce státního rozpočtu: a) umožňuje snížit spravedlnost při rozdělení důchodů ve společnosti b) je zabezpečována především transfery a progresivním zdaněním c) je nástrojem rozpočtové politiky k ovlivňování zejména tempa růstu HDP d) slouží jako nástroj snižování veřejného dluhu e) je nástrojem k zabezpečení produkce veřejných statků Veřejné finance se zakládají na těchto principech: a) nenávratnosti, transferové ekvivalence, nedobrovolnosti b) transferové návratnosti, daňové nedobrovolnosti, ekvivalence c) nenávratnosti, nedobrovolnosti, neekvivalence d) neefektivnost, neekvivalence, nenávratnost e) nedobrovolnost, neefektivnost a neekvivalence Externalita znamená, neexistuje rovnováha mezi náklady a užitky, přičemž platí, že: a) kladná externalita znamená nižší užitky b) záporná externalita znamená vyšší užitky c) záporná externalita znamená nižší náklady d) kladná externalita znamená vyšší náklady e) kladná externalita znamená vyšší efekty Podle kritéria spotřeby jsou statky klasifikovány na: a) tržní, polotržní a netržní b) veřejné, smíšené a soukromé c) soukromé, čisté veřejné a smíšené d) poručnické, polotržní a netržní e) statky s celostátní působností a místní působností Charakteristiky čistých veřejných statků jsou z ekonomické pohledu a) nevylučitelnost ze spotřeby, náklady na spotřebu další spotřebitele = 0 b) pouze nevylučitelnost ze spotřeby c) nevylučitelnost ze spotřeby, náklady na výrobu pro další spotřebitele = 0 d) nevylučitelnost ze spotřeby, soutěživost e) veřejné poskytování, cena je výsledkem situace na trhu
Která z následujících odpovědí souvisí s tzv. mimoekonomickými příčinami tržních selhání: a) výskyt tzv. veřejných statků b) nerovnost v rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti c) inflace d) fiskální nerovnováha e) výskyt tzv. soukromých statků. Mezi hlavní příčiny vládních selhání patří: a) demografický vývoj b) schopnost předvídání důsledků vládních opatření c) vývoj cen základních surovin d) existence byrokracie e) vědecko technický pokrok Tzv.vládní selhání jsou mimo jiné vyvolána: a) růstem celkových veřejných výdajů b) politickým cyklem c) působením byrokracie tzn., že byrokracie má tzv. informační nedostatečnost d) z důvodu časových zpoždění e) existencí bankrotu v oblasti veřejného sektoru Mezi nástroje v rámci veřejných financí ČR patří: a) daňové nástroje, přičemž platí stejná daňová sazba u důchodových daní (tj. u DPPO a DPFO) b) daňové nástroje, u důchodových daní jsou používány různé sazby c) výdajové nástroje, přičemž největší váhu mají dotace d) výdajové nástroje, z nichž mezi méně významné patří transferové platby e) dotace směřující od místních rozpočtů ke státnímu rozpočtu Transfery jsou specifické veřejné výdaje, pro které platí, že: a) jsou to veřejné prostředky, které jsou poskytovány s určitým cílem různým subjektům, vzniká zde protiplnění b) jsou to veřejné prostředky, které jsou poskytovány státním firmám c) jsou to veřejné prostředky, které jsou poskytovány hlavně podnikatelským subjektům na podporu podnikání d) jsou to veřejné prostředky, které jsou poskytovány domácnostem především ze sociálních důvodů e) jsou to veřejné prostředky, např. na podporu rekonstrukce památkových objektů, na podporu školství apod. Pro progresivní důchodovou daň platí: a) s růstem důchodu roste daňová sazba a částka daně b) s růstem důchodu roste daně a míra zdanění zůstává konstantní c) s růstem důchodu se daňová sazba nemění a míra zdanění roste d) s růstem důchodu dochází k růstu míry zdanění , ale částka daně může zůstat konstantní e) s růstem důchodu roste daňová sazba ,míra zdanění i částka daně Pro regresivní - degresivní důchodovou daň platí: a) s růstem důchodu klesá daňová sazba b) s růstem důchodu může růst částka daně c) s růstem důchodu se míra zdanění nemění d) s růstem důchodu roste daňová sazba e) s růstem důchodu klesá míra zdanění Pro lineární důchodovou daň platí: a) s růstem důchodu se daňová sazba nemění, částka daně roste b) s růstem důchodu může růst částka daně, daňová sazba klesá c) s růstem důchodu se míra zdanění nemění, roste částka daně d) s růstem důchodu roste daňová sazba, částka daně klesá e) s růstem důchodu roste daňová sazba i částka daně
Daň z příjmu fyzických osob v České republice je v současné době: a) konstruována jako daň se stupňovitou progresí b) konstruována jako daň s klouzavou progresí c) regresivní tzn. roste daňová sazba spolu s důchodem d) lineární tzn., že aplikuje jednu daňovou sazbu e) nerozlišuje dílčí daňové základy a je konstruována jako daň s klouzavou progresí Daň z příjmu fyzických osob v České republice byla do r. 2007: a) konstruována jako daň se stupňovitou progresí b) konstruována jako daň s klouzavou progresí tzn., že výše daňové sazby se nezvyšuje s růstem důchodu c) konstruována jako daň s klouzavou progresí tzn., že výše daňové sazby byla konstatní d) konstruována jako daň s klouzavou progresí tzn., že výše daňové sazby rostla s růstem důchodu e) konstruována jako lineární Tzv. Niskanenův model řeší: a) pokles efektivnosti v rámci fiskálního federalismu b) změnu objemu poskytovaných veřejných statků z důvodu dokonalé informovanosti c) růst objemu veřejných statků a služeb z důvodu informační asymetrie d) růst veřejného dluhu z důvodů informační asymetrie e) růst daňového výnosu v souvislosti se změnami Lorenzovy křivky Volič medián: a) způsobuje možnost tzv. tyranie menšiny b) je nazýván také poziční diktátor c) rozděluje sudý počet voličů na dvě početně stejné skupiny d) je volič s tzv. dvouvrcholovou preferencí e) je při kolektivním hlasování prostou většinou ”nejdůležitějším” voličem Volič medián: a) díky svému umístění v souboru voličů může za určitých okolností zaručit vítězství jednoho či druhého návrhu b) je nazýván také poziční diktátor tzn., že díky své pozici v souboru voličů vždy určí vítězství jednoho či druhého návrhu c) rozděluje soubor voličů ( je-li jejich počet sudý) na dvě početně stejné skupiny d) je volič s tzv. dvouvrcholovou preferencí tzn. že jeho preference nejsou tranzitivní e) je při kolektivním hlasování podle bodů ”nejdůležitějším” voličem Downsův model politického cyklu: a) znázorňuje pozici voliče mediána ve volebním souboru b) umožňuje zkoumat hlasovací paradox v politickém cyklu c) analyzuje chování ekonomiky v jednotlivých fázích hospodářského cyklu d) slouží k analýze chování politika v různých fázích politického cyklu e) zkoumá chování voliče v období mezi volbami V oblasti veřejné volby platí, že: a) při veřejné volbě lze pouze při použití většinových pravidel vždy dospět k rovnováze b) výsledek hlasování nezávisí na jednacím pořadí a na individuálních preferencích c) použití většinových rozhodovacích pravidel zabezpečuje vždy efektivní řešení d) všechny metody založené na principu většinového pravidla dokonale zohledňují individuální preference e) neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na jednacím pořádku, zaručuje efektivnost a součastně respektuje individuální preference Jestliže platí, že elasticita (pružnost) výdajů = 0,8, pak je pravdivé tvrzení: a) % změna výdajů je vyšší než % změna HDP b) % změna výdajů je nižší než % změna HDP c) % změna HDP je nižší než % změna výdajů d) % změna výdajů je stejná jako % změna HDP e) % změna HDP je např. 7 a změna výdajů 8%
Elasticita veřejných výdajů k HDP je: a) podíl veřejných výdajů k HDP b) podíl změny veřejných výdajů k HDP c) změna veřejných výdajů v % změny HDP d) podíl růstu veřejných výdajů k HDP e) vztah % změny veřejných výdajů k % změně HDP Které z následujících faktorů ovlivňují změny v objemu a struktuře veřejných výdajů: a) velikost nadměrného daňového břemene b) velikost veřejného dluhu c) soutěživost spotřebitelů d) elasticita nabídky a poptávky soukromého sektoru e) vládní sociální politika Tzv. Wagnerův zákon tvrdí, že: a) růst veřejných výdajů závisí na mimořádných událostech typu válečné konflikty, katastrofy b) změna veřejných výdajů souvisí s technologickým pokrokem c) změna veřejných výdajů souvisí s růstem objemu HDP d) změna veřejných výdajů je závislá na změně demografické struktury e) růst veřejných výdajů je způsoben urbanizačním procesem Baumolův zákon tvrdí, že: a) růst veřejných výdajů roste geometrickou řadou v závislosti na růstu produktu b) veřejné výdaje rostou v závislosti na fiskální aktivitě státu c) náklady ve veřejném sektoru rostou nižším tempem než spotřeba soukromého sektoru d) náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru klesají e) náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se stále zvyšují Která z následujících odpovědí je relevantní formulací Wagnerova zákona: a) náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se stále zvyšují při nezměněné produktivitě b) s růstem důchodu na jednoho obyvatele rostou veřejné výdaje c) veřejné výdaje rostou v závislosti na fiskální aktivitě státu d) náklady ve veřejném sektoru rostou nižším tempem než spotřeba soukromého sektoru e) náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru s růstem důchodu klesají Pro analýzu veřejných výdajů mj. platí, že a) elasticitou veřejných výdajů rozumíme marginální sklon veřejných výdajů b) dílčí elasticity veřejných výdajů vypovídají o změnách ve struktuře veřejných výdajů c) celková elasticita veřejných výdajů vypovídá o dopadu veřejných výdajů na produkt d) marginální elasticita veřejných výdajů je jedním z maastrichtských kritérií e) dílčí elasticita vypovídá o změně v objemu výdajových položek Při hodnocení efektivnosti veřejných výdajových programů a projektů: a) se používá metoda diskontování ztráty na současnou hodnotu b) se používá metoda nediskontovaných ztát c) se nepřihlíží k budoucím užitkům d) je obtížné komplexně změřit užitky a náklady programů a projektů e) se náklady na realizaci projektu nezohledňují Pro ekonomické peněžní hodnocení veřejných projektů,kdy tok přínosů plyne více let, a kdy používáme metodu CBA platí,že: a) není třeba počítat současnou hodnotu b) nediskontujeme budoucí přínosy c) stanovujeme pouze současnou hodnotu nákladů d) je zapotřebí diskontováním převést budoucí výnosy na současnou hodnotu e) výsledkem výpočtu je zjištění tzv. čisté současné hodnoty Aplikace metody CBA znamená, že: a) efekty a náklady jsou vyjádřeny pouze v nepeněžních jednotkách (např. v kusech, tunách apod.) b) efekty a náklady musí být vyjádřeny v peněžních jednotkách
c) náklady musí být v penězích, ale výstupy (efekty) jsou v naturálních jednotkách d) efekty (výstupy) musí být v penězích, náklady jsou v naturálních jednotkách e) nezáleží v jakých jednotkách jsou výstupy a vstupy (náklady) Aplikace metody CEA znamená, že: a) efekty a náklady jsou vyjádřeny pouze v nepeněžních jednotkách (např. v kusech, tunách apod.) b) efekty a náklady musí být vyjádřeny v peněžních jednotkách c) náklady musí být v penězích, ale výstupy (efekty) jsou v naturálních jednotkách d) efekty (výstupy) musí být v penězích, náklady jsou v naturálních jednotkách e) nezáleží v jakých jednotkách jsou výstupy a vstupy (náklady) V oblasti veřejných výdajů jsou známy tzv. důchodový a substituční efekt. Platí, že: a) důchodový efekt vyvolává účelová (tj.vázaná) dotace b) důchodový efekt je ve vztahu k příjemci záporným transferem c) substituční efekt způsobují účelové (vázané) i neúčelové dotace d) v případě důchodového efektu dochází (za jinak nezměněných podmínek) ke změně chování spotřebitele e) důsledky důchodového a substitučního efektu jsou z hlediska dopadu na spotřebitele shodné Státní rozpočet ČR: a) je sestavován výjimečně s deficitem b) je sestavován vyrovnaný c) je sestavován s přebytkem d) je přibližně ve výši 850 mld.Kč e) je přibližně ve výši cca 1 100 mld.Kč Mezi hlavní zásady tvorby státního rozpočtu patří: a) zásada komplexnosti b) zásada čtvrtletního hodnocení NKÚ c) zásada respektování specifik místních rozpočtů d) zásada výlučnosti státního rozpočtu e) zásada každoroční vyrovnanosti Pojem pokladní plnění rozpočtu znamená: a) emisi pokladničních poukázek b) realizaci příjmů a výdajů na rozpočtových účtech c) plnění státního závěrečného účtu d) emisní krytí deficitu státního rozpočtu e) třídění výdajů a příjmů na odpovídajících účtech státního rozpočtu Státní rozpočet schvaluje v České republice: a) Senát a MF b) Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR c) Senát d) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou e) Ministerstvo financí spolu s Poslaneckou sněmovnou Největší rozpočtovou kapitolou je v ČR: a) MŠMT b) MPSV c) MZ (zdravotnictví) d) MD (dopravy) e) MO Tzv. celkový deficit státního rozpočtu je : a) rozdílem mezi primárním deficitem úroky z veřejného dluhu b) součtem primárního deficitu a úroků z veřejného dluhu c) součtem pasivního deficitu a úroků z veřejného dluhu d) rozdílem aktivního deficitu a částí pasivního deficitu e) součtem úroků z veřejného dluhu a aktivního deficitu
Pojmy rozpočtová a fiskální politika nejsou totožné. Která z následujících charakteristik odpovídá specifice a povaze fiskální politiky: a) cílem této politiky je vyrovnanost státního rozpočtu b) subjektem této politiky je vláda i ČNB c) subjektem této politiky je ministerstvo financí d) cílem této politiky je stimulace makroekonomických agregátů e) nástroje této politiky jsou pouze příjmy a výdaje státního rozpočtu Fondové financování sociálního zabezpečení: a) je založeno na principu vzájemné solidarity, kdy pracující přispívají do centrálního systému, ze kterého jsou hrazeny důchody současným důchodcům b) je známé pod názvem „pay as you go“ c) je výhodné ve společnosti, kde převažují obyvatelé v důchodovém (poproduktivním) věku nad obyvateli v produktivním věku d) je založeno na individuálních platbách účastníků na společný účet zřízený státem e) je povinným systémem v ČR, kam přispívá každý občan v produktivním věku Tzv. maastrichtská konvergenční kritéria pro fiskální oblast: a) stanoví max. 60 % podíl deficitu na HDP b) doporučují podíl deficitu na HDP nad 3% c) stanoví max. podíl dluhu na HDP na úrovni deficitu d) max. podíl dluhu na HDP určují na výši 60 % e) zakazují vládě výpůjčky u zahraničních komerčních bank Hrubý veřejný dluh: a) představuje rozdíl mezi závazky a pohledávkami státu vůči domácím a zahraničním subjektům b) je sumou všech závazků státu vůči ostatním ekonomickým subjektům c) je sumou pokladničních poukázek emitovaných státem pro krytí deficitu státního rozpočtu d) v ČR (v současné době) překračuje tzv. Maastrichtské fiskální kritérium e) je suma finančních prostředků, které dluží vláda ostatním státním subjektům Dluhová past znamená, že: a) reálná úroková míra je stejná jako tempo růstu HDP a platí, že primární deficit = 0 b) reálná úroková míra je nižší než je tempo růstu HDP, primární deficit nehraje žádnou roli c) primární deficit/ HDP < 1, reálná úroková míra je stejná tempo růstu HDP d) primární deficit/ HDP = 1, reálná úroková míra je vyšší než tempo růstu HDP e) reálná úroková míra je vyšší než tempo růstu HDP, velikost primární deficitu nehraje žádnou roli Která z uvedených opatření mají charakter vestavěného stabilizátoru: a) systém progresivního zdanění b) jednorázová změna v daňových sazbách c) systém sociálních dávek d) mimořádné zvýšení účelových dotací e) změna ve struktuře veřejných výdajů Horizontální spravedlnost při zdanění důchodu znamená, že: a) lidé se shodnými příjmy mají nárok na stejný objem veřejných statků b) každý poplatník je zdaněn úměrně svému majetku c) zdanění má přihlížet k prospěchu budoucích generací d) každý poplatník je zdaněn úměrně své spotřebě e) subjekty se stejnými důchody jsou zdaňovány stejnou daňovou sazbou Pro rozpočtový deficit definovaný v Barro-Ricardově (neoricardiánská ekvivalence) hypotéze je typické: a) proporcionální zvýšení výdajů a příjmů v poměru 1:1 b) výdaje mnohonásobně převyšují příjmy c) příjmy klesají rychleji než výdaje d) pokles daní při daném objemu výdajů e) pokles výdajů při daném objemu daní
Vypočtěte výši daně pokud aplikujete klouzavou progresi. Daňový základ= 1062 000,daňové pásmo daňová sazba 0 - 130 000 15% 130 001-250 000 20% 250 001-450 000 23% 450 001-780 000 25% 780 001 27% Vypočtěte výši daně pokud aplikujete stupňovitou progresi. Daňový základ= 985 000,daňové pásmo daňová sazba 0 - 150 000 15% 150 000-270 000 19% 270 000-470 000 23% 470 001-840 000 25% 840 001 27% Spočítejte a vysvětlete ukazatel dílčí elasticity výdajů na školství. r.2004 r.2005 r.2006 výdaje na školství 96 110 118 celkové veřejné 800 880 980 výdaje HDP 2.550 2.800 3.100 Graficky znázorněte a vysvětlete tzv. cyklické hlasování (hlasovací paradox). Graficky znázorněte a vysvětlete rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým efektem veřejných výdajů (př. dotace na bydlení mladým rodinám).