Okruhy/otázky ke státní závěrečné zkoušce studia bakalářského Politologie Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Politologie Komparativní politologie
(Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut) 1. Prezidentské a poloprezidentské systémy – hlavní charakteristiky, příklady, srovnání s jinými formami vlády 2. Parlamentní systémy – hlavní charakteristiky, typologie, příklady, srovnání s jinými formami vlády, forma vlády shromáždění 3. Politický systém Velké Británie a jedna další vybraná země (Austrálie, Nový Zéland, Kanada) 4. Politický systém Francie a jedna další vybraná země (Belgie, Nizozemsko) 5. Politický systém Spojených států amerických 6. Politické systémy německy mluvících zemí (Spolková republika Německo, Rakousko, Švýcarsko) 7. Politické systémy středoevropských zemí – Polsko a další vybraná země (Maďarsko, Slovensko, Slovinsko) 8. Politický systém Itálie a další vybrané země (Španělsko, Portugalsko) 9. Politické systémy jihovýchodní Evropy – student si vybere dvě země (Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko, Černá Hora) 10. Politické systémy východní a severovýchodní Evropy – Rusko a další vybraná země (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko) 11. Politické systémy Československa – první republika, druhá republika, Košický vládní program, ústavně-politický vývoj do roku 1989 12. Politický systém České republiky – ústavně-politické charakteristiky, vztahy legislativy, exekutivy a soudní moci, systém státní správy a samosprávy 13. Stranický systém České republiky – vývoj po roce 1989, aktéři a vztahy mezi nimi, typologické zařazení systémy, evropeizace českého stranického systému 14. Většinové a smíšené volební systémy – typy, příklady 15. Proporcionální volební systémy – typy, hlavní proměnné, příklady 16. Typologie politických stran a stranických systémů (Sartori, Blondel, Mair atd.) – typ a formát stranického systému, aktéři, vztah mezi volebním systémem a podobou stranického systému (otázka přesunuta z obecné politologie) 17. Politická geografie a vymezení státu (typy států, vliv prostoru na politiku státu, vnitřní struktura státu) 18. Politická geografie a koncept regionu – typy regionů, příklady 19. Politický systém EU 1 – poválečné diskuse o evropské integraci, Římské smlouvy, vlny rozšíření a jejich hlavní rysy, vznik EU 20. Politický systém EU 2 – současný vývoj Evropské unie (společné politiky, institucionální proměna, směřování evropského integračního procesu) 21. Politická geografie jazyků a náboženství v globální perspektivě (jazyková mapa Evropy a světa, imperiální jazyky, světová náboženství, šíření náboženství v minulosti a současnosti, náboženské konflikty)
Literatura: BAAR, V.: (2002) Národy na prahu 21. století, emancipace nebo nacionalismus? Ostrava: Ostravská univerzita, nakladatelství Tilia. CABADA, L. a kol.: (2008) Komparace politických systémů. Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha: VŠE – Oeconomica (dostupné na: http://www.libri.cz/databaze/staty/). DVOŘÁKOVÁ, V. a kol.: (2008) Komparace politických systémů. Základní modely demokratických systémů. Praha: VŠE – Oeconomica: Praha. FIALA, P. – PITROVÁ, M.: (2009) Evropská unie. 2. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). FIALA, P. – STRMISKA, M.: (2009) Teorie politických stran. Brno: Barrister a Principál. CHYTILEK, R. – ŠEDO, J. – LEBEDA, T. – ČALOUD, D.: (2009) Volební systémy. Praha: Portál. STRMISKA, M. a kol.: (2005) Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál. VODIČKA, K. – CABADA, L.: (2007) Politický systém České republiky: Historie a současnost. Praha: Portál. ŘÍCHOVÁ, B. a kol.: (2009) Komparace politických systémů. Západoevropské politické systémy. Praha: VŠE – Oeconomica. GLASSNER, M. I.: (1996) Political geography (second edition). New York: John Wiley. HNÍZDO, B.: (1995) Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. HONZÁK, F. – PEČENKA, M.: (1998) Státy a jejich představitelé. Praha: Libri. KÖNIG, P. – LACINA, L. – PŘENOSIL, J.: (2007) Učebnice evropské integrace. 2. aktualizované vydání. Brno: Barrister & Principál. LIŠČÁK, V.: (2009) Státy a území světa. Praha: Libri. NĚMEC, J. a kol.: (2006) Politické systémy Latinské Ameriky. Praha: VŠE – Oeconomica. ŘÍCHOVÁ, B.: (2007) Úvod do současné politologie. Srovnávací analýza demokratických politických systémů. 2. vydání. Praha: Portál. SARTORI, G.: (2001) Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství. ŠANC, D. – ŽENÍŠEK, M. a kol.: (2008) Commonwealth. Z perspektivy politické vědy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ŠANC, D. – ŽENÍŠEK, M. a kol.: (2009) Pacifická Asie. Z politologické perspektivy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ŠATAVA, L.: (1996) Národnostní menšiny v Evropě. Praha: Ivo Železný. WAISOVÁ, Š.: (2007) Atlas mezinárodních vztahů – Prostor a politika po skončení studené války. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ŽENÍŠEK, M. – ŠANC, D. a kol.: (2007) Commonwealth. Politické systémy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Politologie Obecná politologie (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut) 1. Pozitivismus v politologii, behavioralistický přístup, teorie racionální volby a její odraz v teorii koalic, normativní kritika 2. Politická teorie politické kultury, institucionalismu a politického systému (systém, strukturní funkcionalismus), analýza policy 3. Stát, moc a reprezentace zájmů – teorie elit, pluralismus, korporativismus 4. Modernita a rozvoj – teorie modernizace, centrum a periferie, teorie rozvoje a závislosti 5. Politické myšlení Antiky – athénská polis a její charakteristiky, alternativní koncepty řeckého světa, Římská republika 6. Politické myšlení křesťanství a jeho historické proměny – politická filozofie křesťanské Evropy (zrod křesťanství, patristika, formování dogmat křesťanské víry, sv. Augustin, Jan ze Salisbury, Tomáš Akvinský, D. Alighieri, Vilém z Ockhamu) 7. Politické myšlení renesance – první vlna modernity, zrod moderní politiky (Florencie ve 13.-16. století, Marsilius z Padovy, N. Machiavelli, utopisté) 8. Politické myšlení novověku (zrod novověku, J. Bodin, H. Grotius, T. Hobbes, J. Locke) 9. Politické myšlení osvícenství (obecná charakteristika osvícenství ve Skotsku, Francii a Německu, Ch. L. de Montesquieu, Jean-Jacques Rousseau, A. Smith, I. Kant) 10. Liberální politické myšlení – obecná charakteristika liberalismu, kořeny liberálního myšlení (J. Locke, Ch. L. de Montesquie, J. J. Rousseau), klasický liberalismus 19. století (J. S. Mill, A. de Tocqueville), ekonomický liberalismus (A. Smith, A. von Hayek, M. Friedman), egalitární liberalismus (J. Rawls), pravicový libertarianismus (R. Nozick) 11. Konzervativní politické myšlení – obecná charakteristika konzervatismu, kořeny konzervativního myšlení (T. Hobbes, E. Burke, J. de Maistre, G. W. F. Hegel), konzervatismus 20. století: tradicionalismus (R. Kirk) vs. neokonzervatismus (např. M. Novak), konzervatismus Nové pravice (A. von Hayek, reaganomika, thatcherismus) 12. Socialistické politické myšlení – obecná charakteristika socialismu, kořeny socialismu (novověké utopie T. Campanella, T. More), utopický socialismus (R. Owen, Ch. Fourier), marxismus (K. Marx, B. Engels), marxismus-leninismus (V. I. Lenin), sociálně-demokratický směr (F. Lassalle, E. Bernstein), keynesianismus (J. M. Keynes), Třetí cesta (A. Giddens, T. Blair) 13. Teorie demokracie – vybraní myslitelé (R. Dahl, A. Lijphart, J. A. Schumpeter, R. Michels) 14. Teorie totalitarismu a autoritarismu – teoretické vymezení, typologie, totalitní ideologie a kritika totalitního myšlení, příklady 15. Teorie nacionalismu a etnonacionalismu; secese, separatismus, iredentismus, patriotismus 16. Nová sociální hnutí – obecná charakteristika, environmentalismus, feminismus, multikulturalismus 17. Teorie politických stran a zájmových skupin: politické strany a zájmové skupiny – hlavní charakteristiky a rozlišení aktérů, funkce, příklady 18. Teorie evropské integrace a paradigmata evropského integračního procesu a jejich praktické projevy ve vývoji ES/EU 19. Čtyři velké debaty v teorii mezinárodních vztahů Literatura: ADAMOVÁ, K. – KŘÍŽKOVSKÝ, L.: (2008) Dějiny myšlení o státě. Praha: Kodex. BERG-SCHLOSSER, D. – STAMMEN, T.: (2000) Úvod do politické vědy. Praha: ISE. CABADA, L. – KUBÁT, M. a kol.: (2008) Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. DAHL, R. (2001): O demokracii 2001. Praha: Portál. DAHL, R.: (1995) Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. FIALA, P. – STRMISKA, M.: (2009) Teorie politických stran. Brno: Barrister a Principál. GAUS, G. F. – KUKATHAS, Ch.: (2004) Handbook of Political Theory. SAGE, s. 31-45. GORDON, S.: (1999) Controlling the State. Constitutionalism from Ancient Athens to Today. Harvard University Press, s. 1-18.
HAY, C. – LISTER, M. – MARSH, D.: (2006) The State. Theories and Issues. Houndmills, Basingstoke: Palgrave Macmillan. HAY, C.: (2002) Political Analysis: A Critical Introduction. Houndmills, Basingstoke: Palgrave Macmillan. HEYWOOD, A.: (1994) Politické ideologie. Praha: Victoria Publishing. HEYWOOD, A.: (2005) Politická teorie. Praha: Eurolex Bohemia. HEYWOOD, A.: (2008) Politologie. Plzeň: Vydavatelství a Nakladatelství Aleš Čeněk. KOLEKTIV AUTORŮ: (1995) Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno: Joka. KRSKOVÁ, A.: (2003) Dějiny evropského politického a právního myšlení. Praha: Eurolex Bohemia. LUKES, S. (ed.): (2004) Power. A Radical View (Introduction). Houndmills, Basingstoke: Palgrave Macmillan, s. 14-59. MACHIAVELLI, N.: (2007) Vladař. Praha: XYZ, s.r.o. AURELIUS, A.: (2007) O obci boží. Praha: Karolinum. LOCKE, J.: (2000) Dopis o toleranci. Brno: Atlantis. LOCKE, J.: (1984) Esej o lidském rozumu. Praha: Svoboda. HOBBES, T.: (1941) Leviathan, neboli O podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského. Praha: Melantrich. HEYWOOD, A.: (2005) Politické ideologie. Praha: Eurolex Bohemia. SVENSSON, P: (1995) Teorie demokracie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). ROUSSEAU, J. J.: (2002) O společenské smlouvě neboli O zásadách státního práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. RUSSELL, K.: (2000) Konzervativní smýšlení. Praha: OI. SCRUTON, R.: (1993) Smysl konzervatismu. Praha: Torst. MISES, L. von: (1998) Liberalismus. Praha: Liberální institut. HROCH, M.: (2004) Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Brno: Slon. HAMILTON – MADISON – JAY: (1994) Listy federalistů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého. MONTESQUIEU, Ch.: (2003) O duchu zákonů. Plzeň: Aleš Čeněk. RAWLS, J.: (1995) Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing. HAYEK, F. A.: (1991) Cesta k nevolnictví. Praha: Občanský institut. PAVLÍČEK, V. a kol.: (1998) Ústavní právo a státověda. Praha: Linde, s. 104 – 174. ŘÍCHOVÁ, B.: (2000) Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Portál: Praha. SKOVAJSA, M.: (2006) Poltická kultura. Přístupy, kritiky, uplatnění ve zkoumání politiky. Praha: Karolinum, s. 15–25, 29–33, 43–46, 73–99. VALEŠ, L.: (2007) Dějiny politických teorií. Praha: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň. VÍTEK, M.: (1999) Evropské politické myšlení. Hradec Králové: Gaudeamus. VOEGELIN, L.: (2000) Nová věda o politice. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Politologie Mezinárodní vztahy (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut) 1. Formování mezinárodního systému do roku 1648 (definice mezinárodního systému, hlavní aktéři, charakter mezinárodních vztahů) 2. Vestfálský mezinárodní systém (definice mezinárodního systému, hlavní aktéři, charakter mezinárodních vztahů) 3. Mezinárodní systém druhé poloviny 20. století a počátku 21. století (definice mezinárodního systému, hlavní aktéři, charakter mezinárodních vztahů) 4. Vývoj západní Evropy po druhé světové válce (vymezení regionu, vývoj vztahů mezi státy regionu, formování regionálních organizací) 5. Vývoj v Asii po druhé světové válce 6. Vývoj Blízkého východu po druhé světové válce 7. Proces dekolonizace v Africe 8. Latinská Amerika v mezinárodních vztazích po druhé světové válce 9. Euroatlantický prostor po druhé světové válce (vymezení regionu, vývoj vztahů mezi státy regionu, formování regionálních organizací) 10. Vývoj oboru MV (předmět oboru MV, metody oboru, vývoj podoborů) 11. Mezinárodní organizace jako aktéři MV (klasifikace MO, role a funkce MO) 12. Mezinárodní systémy 20. století – srovnání institucionální podoby a působení Společnosti národů a OSN 13. Řešení konfliktů v MV – nástroje a mechanismy, peacekeeping a peaceenforcement, mezinárodní protektoráty 14. Regionální bezpečnostní organizace, jejich role a význam, kolektivní bezpečnost a obrana 15. Soudobé integrační procesy v mimoevropských regionech 16. Geopolitika – významní autoři a koncepce, geopolitika moří a oceánů 17. Politicko-geografické aspekty globalizace – migrace, transportní sítě a politická ekonomie v prostoru, transnacionální organizovaný zločin, epidemie atd. 18. Zahraniční politika státu – cíle, metody, nástroje 19. Československo a Česká republika v mezinárodních vztazích
Literatura: CABADA, L. – WAISOVÁ, Š.: (2006) Czechoslovakia and Czech Republic in World Politics. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. DRULÁK, P.: (2003) Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál. EICHLER, J.: (2007) Terorismus a války na počátku 21. století. Karolinum: Praha. FIALA, P. – PITROVÁ, M.: (2009) Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). HNÍZDO, B.: (1995) Mezinárodní perspektivy politických regionů. Praha: ISE. KENNEDY, P.: (1996) Vzestup a pád velmocí. Ekonomické proměny a vojenské konflikty v letech 1500 - 2000. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. KISSINGER, H.: (1994) Umění diplomacie. Praha: BB/Art. ORT, A.: (2004) Evropa 20. století. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. OSN: Charta OSN (dostupné na: http://www.osn.cz/system-osn/o-osn/?i=172). SØRONSEN, G.: (2005) Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál. WAISOVÁ, Š.: (2009) Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. WAISOVÁ, Š.: (2005) Bezpečnost: vývoj a proměny konceptu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. WAISOVÁ, Š. a kol.: (2005) Ve stínu modernity: perspektivy a problémy rozvoje. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.
WAISOVÁ, Š.: (2008) Mezinárodní organizace a režimy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. WAISOVÁ, Š.: (2008) Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. KARNS, M. P. – MINGST, K. A.: (2004) International Organizations. The Politics and Processes Of Global Governance. New York: Lynne Rienner Publisher. WAISOVÁ, Š.: (2005) Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál.
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Politologie
Dějiny kulturní a sociální antropologie (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Antropologie – vymezení, geneze pojmu, základní členění. Historický vývoj antropologie na evropském kontinentu a v anglosaském světě. Wallersteinova teorie světového systému, historické předpoklady vzniku antropologického myšlení. Prolomení izolacionismu Západu ve středověku. Dobytí Nového světa, vize „ušlechtilého divocha“, spor ve Valladolidu. Komparativní přehled koloniální politiky západních mocností v raném novověku. Biblická antropologie. Giambattista Vico. Antropologické myšlení v údobí osvícenství a romantismu (Montesquieu, Rousseau, Herder, skotské osvícenství). Sociální evolucionismus devatenáctého století a jeho ohlas v soudobé antropologické teorii (McLannan, Maine, Lubbock, Tylor, Morgan, Frazer, Marett, Westermarck). Darwinismus, lamarckismus, unilineární a multilineární evolucionismus, porovnání klasického evolucionismu a neoevolucionismu. Vznik a rozvoj rasové teorie. Arthur de Gobineau a jeho následovníci. Indoevropeistika a vývoj jazykovědy v devatenáctém a dvacátém století. Difuzionismus v Německu a Velké Británii, přehled základních škol. Francouzská sociologická škola (Comte, Durkheim, Mauss). Franz Boas – zakladatel moderní americké kulturní antropologie, život, dílo a polemiky, historický partikularismus. Americký konfiguracionismus, představitelé a teorie. Funkcionalistická škola (B. K. Malinowski, A. R. Radcliffe-Brown, E. E. Evans-Pritchard). Margaret Meadová a spor sociálního a biologického determinismu, sociobiologie. Strukturalismus v jazykovědě a antropologii (Ferdinand de Saussure, Pražský lingvistický kroužek, Claude Lévi-Strauss). Sapirova a Whorfova teorie, základy lingvistické antropologie, lingvistický a kulturní relativismus. Neoevolucionismus, kulturní materialismus, kulturní ekologie (White, Steward, Harris.) Přehled soudobých antropologických směrů (symbolická, interpretativní a kognitivní antropologie).
Doporučená literatura: Budil, I.T. (2003): Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton. Budil, I.T. (2002): Od prvotního jazyka k rase. Praha: Academia. Budil, I.T. (2001): Za obzor Západu. Praha: Triton. Soukup, V.: Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. Murphy, R.: Úvod do sociální a kulturní antrpologie. Praha. Geertz, C.: Interpretace kultur. Praha. kol. autorů: Sociální a kulturní antropologie. Praha: Slon.
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Politologie
Sociologie (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut)
1. Sociologie jako věda. Tematické vymezení sociologie, vztah k ostatním sociálním vědám. Vznik sociologie, základní sociologická paradigmata, nehodnotící sociologie. 2. Socializace. Podstata socializace, primární a sekundární socializace, spor nature vs. nurture. 3. Sociální role. Koncept sociální role, rolové konflikty, dramaturgická sociologie, sociální interakce. 4. Sociologie sociálních skupin. Typologie skupin, kohorta, komunita, dav. 5. Stratifikace společnosti. Klasické a moderní přístupy. 6. Politika, vláda, stát. Typy panství, teorie moci, sociologie politických institucí. 7. Modernizace a globalizace, sociální změna. Problém řádu a sociální změny v klasické a moderní sociologii. 8. Sociální deviace, sociální kontrola. Normální a deviantní sociální chování, sankce, poslušnost a konformita. 9. Sociologie byrokracie. Organizace versus instituce. Weberovo pojetí byrokracie, moderní kritiky byrokratizace. 10. Rodina a manželství. Typologie rodiny, funkce rodiny, historické proměny rodiny. Základní fakta o soudobé české rodině. 11. Gender a sexualita. Gender versus pohlaví, genderové role, genderové nerovnosti. 12. Sociologie vzdělání. Funkce školy a vzdělávacího systému, stratifikační přístupy ke vzdělanostním nerovnostem, role školy v socializačním procesu. 13. Socializace jazyka, médií a komunikace. Typologie komunikace. Sociologie masových médií. Klasické výzkumy médií. 14. Sociologické metody. Kvantitativní a kvalitativní výzkumné techniky – základní přehled, charakteristika, výhody a nevýhody. 15. Základní kvantitativní sociologické metodologie. Teorie, hypotéza, koncept, operacionalizace. Dotazník. Výběrová šetření. 16. Základní typy uspořádání výzkumu (research design) v sociologii. Výhody a nevýhody – srovnání. Ilustrace. 17. Dějiny sociologie: Comte, Durkheim, Weber, Marx. Přehled základních témat a význam pro dnešek. 18. Symbolický interakcionismus, Chicagská škola, etnometodologie, dramaturgická sociologie. 19. Strukturní funkcionalismus, neofunkcionalismus. Teorie konsensu a konfliktu. 20. Neomarxismus, frankfurtská škola. Feministická sociologie. Teorie modernizace. Postmodernismus.
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Politologie
Filosofie (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut)
1. 2. 3. 4. 5.
Povaha bytí (proměnlivé a neměnné) v rané antické filosofii. Pojetí duše u Platóna – rozprava o nesmrtelnosti v dialogu „Faidón“ Pojetí duše u Platóna – struktura duše – podle dialogů „Faidros“ a „Ústava“ Pojetí duše u Aristotela (podle spisu „O duši“) Úvahy o relativnosti poznání a pochyby o jeho věrohodnosti u sofistů 5. Stol. př. n. l. (Proveďte analýzu Gorgiova výroku „Nic není, je-li i něco, nemůže to člověk poznat, lze-li to i poznat, nelze to přece s bližním sdělit a jemu to vyložit.“) 6. Vysvětlete základní pojmy Aristotelovy „první filosofie“ (tj. metafyziky či ontologie), zejm.: podstat, látka, forma, entelechie, příčina. 7. Problém času v Augustinových „Vyznáních“ 8. Bůh filosofů: argumenty ve prospěch existence Boha (tzv. důkazy) – jejich klasifikace a hlavní teze (u ontologického důkazu existence boží uveďte stanoviska Anselma z Canterbury, Gaunilona, Tomáše Akvinského, Descarta, Huma, Kanta, Hegela) 9. Bůh filosofů: koncepce teodiceje – zejm. Böhme, Leibniz a Tresmontant; soudobá řešení problému věčného trestu (pekla) v rámci teodiceje 10. Determinismus a indeterminismus jako filosofické koncepce 11. Descartovo řešení problému věrohodnosti poznání (podle „Principů filosofie“) 12. Berkeleyovo řešení problému věrohodnosti poznání (podle „Pojednání o základech lidského poznání“) 13. Řešení problému věrohodnosti poznání Kantem – Kantova „antinomie“ (podle „Prolegomen“ či „Kritiky čistého rozumu“) 14. Popperův kritický racionalismus 15. Filosofické koncepty pravdy 16. Fenomenologie (Husserl, Patočka) 17. Heideggerova fundamentální ontologie
Otázky – SZZ – Rozvojová studia 1) Rozvoj - definice. Historické okolnosti vzniku rozvojového diskurzu. Teorie rozvoje (ekonomický přístup, teorie modernizace, teorie závislosti, postmodení přístupy a kritiky, snaha o alternativní přístupy, post-development). Antropologie rozvoje a rozvojová antropologie. 2) Aplikovaná antropologie a rozvoj. Antropolog (společenský vědec) jako součást rozvojového projektu, metody aplikované antropologie (aplikovaných společenských věd). Etika a aplikovaná/rozvojová antropologie (principy profesionální odpovědnosti). Příklady projektů (Vicos, Fox, Camelot). 3) Rozvojový projekt, humanitární projekt (základní fáze projektu, struktura projektu, charakteristiky projektu). Rozdíly mezi rozvojovou a humanitární pomocí, výhody a nevýhody obou strategií. 4) Migrace, emigrace, imigrace, uprchlík, azylant – základní definice. Studium migrace – přehled základních škol a autorů (Chicagská škola, Manchesterská škola). Typologie migrace. Mezinárodní migrace – faktory ovlivňující migraci, důsledky migrace. Azylové a uprchlické hnutí. 5) Migrační teorie (neoklasická ekonomie, nová ekonomie migrace, teorie dvojího trhu, teorie světového systému, teorie sítí, institucionální teorie, aj.). Mikro a makro přístupy ke studiu migrace. Imigrační a integrační politiky. Klasická typologie migračních politik. Přistěhovalectví a národní identita. Migrační politika v EU. 6) Lidská práva. Koncept lidských práv v historickém a politickém kontextu. Vymezení lidských práv v dokumentech OSN. Lidská práva vs. skupinová práva. Lidskoprávní universalismus vs. kulturní relativismus. Studium problematiky lidských práv z pozic současných společenských věd. 7) Média a rozvoj. Základní techniky zpravodajství, stereotypy, priming, framing, přenos sdělení, analýzy mediálních sdělení na příkladu rozvojové problematiky 8) Mezinárodní organizace jako aktéři rozvojové spolupráce. Africké, asijské a další regionální mezinárodní organizace a jejich role v rozvoji, mezinárodní režimy jako aktéři rozvoje, mezinárodní nevládní organizace jako aktéři rozvoje. 9) Bezpečnost a rozvoj. Lidská bezpečnost a lidský rozvoj, nové typy bezpečnosti jako součást rozvoje (environmentální, potravinová), Kodaňská škola, nástroje OSN k zajištění mezinárodní bezpečnosti (peacekeeping a peacenforcement) v prostředí rozvojových zemí, slabé a rozpadající se státy.
Literatura: Povinná: 1. CHALLAND, B. : Sociologie a antropologie rozvoje. Praha: Člověk v tísni, 2006 (dostupné z: http://www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_53.pdf). 2. DANĚK, P.: Nerovnoměrný rozvoj světa: kolonialismus, neokolonialismus a diskurz rozvoje. In: JEHLIČKA, P. – TOMEŠ, J. – DANĚK, P. (eds.): Stát, prostor, politika – vybrané kapitoly politické geografie. Praha: PŘ UK, 2000. 3. BARŠOVÁ, A. - BARŠA, P. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 4. BUZAN, B. – WAEVER, O. – De WILDE, J.: Bezpečnost. Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií, 2005.
5. HIRT, T. (a kol.): Vybrané kapitoly z aplikované antropologie. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. 6. LEICHTOVÁ, M.: Média a rozvoj. Pracovní listy. Plzeň: Západočeská univerzita, 2012. 7. FERRARO, G.: Applied Anthropology. In. FERRARO, G.: Cultural Anthropology: An Applied Perspective. Cengage Learning: Wadsworth, 2011. 8. KRATZ, C. A.: Circumcision, Pluralism and Dilemmas of Cultural Relativism. In: PODOLEFSKI, A.: Applying Anthropology: An Introductory Reader. McGraw-Hill, 2008. 9. MAKARIUSOVÁ, R.: Transformace světového řádu. Aktéři a globální vládnutí. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 10. TRAMPOTA, T.: Zpravodajství. Praha: Portál, 2006. 11. WAISOVÁ, Š. : Mezinárodní organizace a režimy. Aleš Čeněk: Plzeň, 2008 12. WAISOVÁ Š. : Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Aleš Čeněk: Pelhřimov, 2003. Doporučená 1. NOLAN, R.W. : Development anthropology. Westview Press, 2002. 2. DRBOHLAV, D. - HORÁKOVÁ, M. - JÁNSKÁ, E. Současné debaty o imigraci v Evropě - Česká republika. Masarykova univerzita: Brno, 2005. 3. OBERLEITNER, G. (2005): Human Security: A Challenge to International Law? Global Governance, Vol. 11, s. 185–203.