Politologie - vymezení oboru Obsah kapitoly
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Studijní cíle
Doba potřebná ke studiu Studijní literatura
Stručný přehled vývoje politické vědy Vznik politologie a její členění Alternativní členění Zpět ke kořenům Vývoj politologie Behavioralismus Předmět zkoumání poltické vědy Metody politologie Politologie a ostatní vědy Pochopit předmět zájmu politologie Pochopit logiku členění politologie Umět definovat stěžejní směry, jakými se politologie ubírala
K přečtení základního textu vám postačí cca 30 min., je však nutné použít i další odbornou literaturu, především doporučuji přečíst si celou kapitolu z knihy: Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií, Praha 2001 - první kapitola „Předmět, teorie a metody politologie“ Říchová, Blanka: Úvod do současné politologie, Portál, Praha 2002, s. 15-22 Cabada, L., Kubát, M. a kol: Úvod do studia politické vědy, nakl. Alše Čeněk, Příbram 2007 - první kapitola
Pojmy k zapamatování
Politologie versus politická věda Politologie - součást filosofie Politologie - moderní věda Politologie - její členěni Spolupracující obory - státověda, sociologie, filosofie Maurice Duverger a jeho vnímání politologie Behavioralismus Strukturní funkcionalismus Metody politické vědy Aristoteles - typologie politických systémů: oligarchie, tyranie, monarchie, aristokracie Mezinárodně politické členění politické vědy „chicagská škola“
Úvod
Tato část by Vám měla především přinést přehled o vývoji politické vědy, o jejím členění, metodách a spolupracujícími obory. Je nutné připomenout, že tento text není vyčerpávající a je nutné prostudovat doporučenou literaturu.
Výkladová část
Jako první použil termín politologie neboli také „politická věda“ německý autor E. Fischer - Baling v roce 1948. Zjednodušený jednoslovný název „politologie“ se de facto ujal jen u nás. V západním světě se používá dvouslovný název, a tedy v doslovném překladu „Politická věda“ - Political Science, Politische Wissenschaft aj. Dnes platí, že se spíše preferuje pojetí politologie jako nové moderní vědy ve smyslu, novodobých moderních věd. Z tohoto hlediska můžeme říci, že politologie je vědou novou, moderní, „vědeckou“ až téměř empirickou, oproštěnou od filosofie, a dalších „neempirických“ odvětví lidské činnosti. Politologie se poprvé etabluje jako samostatný obor ve Spojených státech amerických na sklonku 19. století. Je známo, že první katedry politologie vznikly na Kolumbijské Univerzitě, a to koncem devatenáctého století Před 2,5 tis lety ….. počátek lidstva … politická věda jako součást filosofie, problémy související s politikou existovaly pochopitelně i před tím, něž se politologie institucionalizovala jako samostatná věda ….
Stručný přehled vývoje politické vědy 19. stol. 1857 – první katedra historické a politické vědy na Kolumbijské universitě 1880 – John Burges se dostává do čela School of Political Science na Kolumbijské universitě 1886 – začíná zde vycházet časopis Political Science Quaterly 1895 – při Londýnské universitě je založena London School of Economics and Politics, 1901 – na universitě ve Wisconsinu vzniká první samostatná katedra politické vědy (Department of Political Science) 1903 – založena APSA (American Political Science Association) 1906 – APSA začíná vydávat časopis American Political Science Revue 1913 – v USA se politická věda vyučuje již na 336 vysokých školách 1950 – založena IPSA International Political Science Association
Poprvé se politologie tedy etabluje na území USA, v Evropě prožívá svůj boom až v poválečných letech. V roce 1948 (oficiální vznik politické vědy) navrhla mezinárodní skupina expertů v rámci Vznik politologie a její UNESCO následující rozdělení politické vědy: členění 1. Politické teorie a) politické teorie b) dějiny politických idejí 2. Politické instituce a) ústava b) ústřední vlád c) regionální a místní vláda d) veřejná správa (pozdější „administrativní věda“) e) ekonomické a sociální funkce vlády f) komparace politických institucí 3. Strany, skupiny a veřejné mínění a) politické strany (později „politické teorie“) b) skupiny a sdružení c) účast občana na vládě a správě (později „admin.věda“) d) veřejné mínění 4. Mezinárodní vztahy a) mezinárodní politika b) politika a mezinárodní organizace c) mezinárodní právo Později se toto členění mění a je vystřídáno jinými přístupy k členění politologie. Například část rubriky č. 2 „veřejná správa“ se osamostatnila a vznikla z ní nová tzv. administrativní věda.
Alternativní členění
Jiné členění politologie: 1. Politické teorie i. Politické teorie ii. Politická filosofie 2. Politická sociologie, která studuje vztahy mezi sociální strukturou a politickými institucemi 3. Administrativní věda 4. Mezinárodní vztahy
Zpět ke kořenům
Je však nutné připomenout, že ačkoliv je politologie vnímána spíše jako věda moderní, předmětem jejího zkoumání jsou také jevy, které lidstvo zkoumá od samého počátku své existence. Jedná se například o problematiku moci, správu věcí veřejných, právo, konflikty mezi jedinci a podobně. Z tohoto důvodu můžeme hovořit o starším pojetí politologie, která byla „ukryta“ v jiných vědách, nejčastěji ve filosofii (často se hovoří o politologii jako o součásti praktické filosofie), historii, či právu. Proto v jisté nadsázce můžeme hovořit o politologii jako o jedné z nejstarších věd. Počátky politické vědy můžeme například sledovat u jednoho z nejstarších autorů Aristotela, (384-322 př.n.l.), jehož pojednání o udržování a zanikání politických režimů nacházíme zejména v páté knize (části) jeho knihy POLITIKA a lze jej považovat za první model politologického přístupu. Aristotelova typologie státních zřízení: Vláda
v zájmu obecném
vládne jeden vládně několik vládnou všichni
monarchie aristokracie politeia
v zájmu dílčím tyranie oligarchie demokracie
Aristoteles považoval za nejlepší formu vlády oligarchii, naopak demokracii považoval za jednu z nejhorších forem vlády. Aristoteles Rovněž díla dalších autorů jako byl Machiavelli (1689-1755), Montesquieu (1689-1755) a Tocqueville (1805-1859) má ryze politologický ráz.
Vyzkoušejte si
Vývoj politologie
Pokuste se v odborné literatuře nalézt definici jednotlivých státních zřízení, tak, jak je ve svém díle definoval Aristoteles. Politologie však prodělala od svého vzniku bouřlivý vývoj. Souviselo to především se změnou společenského klimatu a příchodem industriálního věku, kdy se z filosofie začaly vyčleňovat nové moderní vědy, včetně sociologie a následně i politologie.
Tyto disciplíny vznikaly v důsledku strukturálních změn ve společnosti a vytváření nových sociálních skupin, poltických stran apd. V době svého vzniku - na konci devatenáctého století se politologie zabývala výlučně studiem institucí definovaných ústavními texty, jinými slovy studovala instituce a mocenský stav mezi nimi, a to na úrovni ústavních institucí - z tohoto pohledu měla nejblíže právní vědě. V této dimenzi se politologie neorientovala na reálné prostředí, fungování politiky. Behavioralismus
To se změnilo až postupně, kdy se politologie začínala zajímat o reálné chování politických aktérů - tento směr se v politologii prosadil v meziválečném období a nazýváme jej behavioralismus. Dle tohoto směru, který rovněž v rámci behavioralismu označujeme jako „chicagská škola“, se rozhodujícím objektem výzkumu stal jedinec či skupina jedinců, tedy politický aktér. Naopak politické instituce již nebyly pokládány za rozhodující pro utváření politického dění. Jedním z hlavních představitelů tohoto směru byl Američan Charles Merriam. První významnou studií v rámci behavioralistického konceptu se stala studie s názvem „Peoples Choice“ - volba lidu - aneb jak volič utváří své názory v prezidentské kampani. Výzkum se zaměřil na zmapování sociálních charakteristik voličů republikánů a demokratů v USA. Ukázalo se, že větší procento lidí s větším majetkem volí republikány, naopak chudší obyvatelé volí spíše demokraty.
V padesátých letech dvacátého století přišel francouzský politolog Maurice Duverger s tezí, že je nutné rozdělit politologii na dva základní směry, jimiž se politologie bude ubírat:
Maurice Duverger
1. Politologie jako věda o státu - tzn. úzké vymezení, kdy odkazuje na pojem „politický“, kdy politické je to, co se týká státu 2. Politologie jako věda o moci - v tomto smyslu se jedná o mnohem širší pojetí, které dnes převažuje. Toto pojetí politiky tvrdí, že mocenský vztah je dnes ve společnosti všude, od rodiny, po církve až zaměstnání. Tím se záběr politologie značně rozšiřuje, což nemusí být vždy výhodou.
Jak tedy vymezit předmět politické vědy? Asi nejvhodnějším je pojetí následující:1 Předmět zkoumání politické vědy
Metody politologie
1) procesy, jimiž je politická moc vytvářena, integrována a institucionalizována 2) popis a rozbor typů organizací, funkce a kontroly politických sdružení uvnitř státu 3) problémy vůdcovství,voleb,autority,moci 4) analýza vztahu organizované politické moci k jiným společenským silám (veřejné mínění,tisk,hospodářské skupiny atd.) 5) politické ideologie 6) Mezinárodní vztahy
Oblast metod v politologii je poměrně problematická. Politická věda používala a používá řadu metod od ostatních společenských věd. V některých politologických učebnicích se můžeme dočíst, že politologie své vlastní metody de facto nemá. Nicméně velmi stručně zde nastíním alespoň dva metodologické směry, které se v politologii objevily: Behavioralismus - viz výše Komparativní metoda - u té se zastavíme podrobněji Tato metoda je jednou z nejběžnějších v politologii. Slovo komparace zahrnuje „srovnání“ m jehož pomocí přiřazujeme jeden jev druhému s cílem zjistit, jak se od sebe liší. Předtím je však nutné, aby vlastní komparaci přecházelo určení: 1. 2. 3. 4.
Předmětu komparace (co zkoumáme) Cíle (proč) Kritérií (jak) Vztahu k časové ose (kdy)
Ve vztahu k časové se posléze rozlišuje: Diachronní přístup: který se zabývá vývojem konkrétního jevu v delším časovém úseku (například vývoj strany xy od počátku 20. Století do současnosti) Synchronní přístup: zkoumá několik jevů ve stejné době (demokratizační vlna ve východní Evropě ve druhé polovině osmdesátých let)
1
Říchová, B.: Přehled moderní politologický teorií, Portál, Praha 2000, s. 18
Politologie a ostatní vědy
Politologie a ostatní vědy Je třeba uvědomit si, že politologie není úzce vymezenou vědou, naopak jedná se o vědu, která spolupracuje s řadou jiných - společenskovědních - odvětví. Velmi úzce souvisí s těmito disciplínami: Filosofie Státověda Sociologie Historie právní věda psychologie geografie ekonomie Nejenže politologie s výše uvedenými vědami spolupracuje, ale rovněž využívá i jejich metody. Důležitou otázkou je, zda je politologie: -
průsečíkem těchto věd (jenže to by pak asi nebyla specifická společensko-vědní disciplína) reziduální (zbytková věda), to znamená, že si bere to, co ostatní vědy nechtěly syntetická - tedy nadstavbová věda, která je zastřešením věd
Zde je nutné připomenout, že každý politolog bude pravděpodobně preferovat jiné pojetí. Nicméně je jisté, že politologie je věda multidisciplinární (spolupracuje s jinými vědami) a multiparadigmatická (to znamená, že nabízí mnoho interpretačních řešení, o kterých se z pohledu vědce nedá jednoznačně říci, že jsou správná). Shrnutí
Politologii lze současně vnímat jako jednu z nejmladších věd (protože používá řadu empirických, hodnotově neutrálních postupů a metod), stejně tak politologii může vnímat jako jednu z nejstarších věd, jelikož její předmět jejího zkoumání se týká problémů, se kterými se lidstvo potýkalo od začátku své existence. Historicky byla politická věda vnímána především jako věda o státu, což se později vlivem behavioralismus změnilo. Novější přístupy rovněž zdůrazňují nutnost studia autority a mocenských vztahů. Metodologicky politologie využívá metod jiných společenských věd (sociologie, historie, ekonomie, práva a dalších)
Kontrolní otázky a úkoly
1. Zkuste se zamyslet nad tím, proč až teprve v devatenáctém století se objevily „nové vědecké disciplíny“ a jakou roli v tom hrála sociologie. 2. Zkuste si vzpomenout, zda-li znáte nějaké politology. 3. Zamyslete se nad tím, jaký je rozdíl mezi „vědeckou“ politologií“ a politologií ve filosofickém smyslu. 4. Zkuste stručně charakterizovat komparativní metodu. 5. Zkuste stručně charakterizovat směr zvaný behavioralismus. 6. Na základě samostudia se pokuste definovat pojem strukturní funkcionalismus.
Odkazy
http://ips.fsv.cuni.cz/ http://upol.ff.cuni.cz/ http://www.cspv.cz/ http://www.iips.cz/cs/aktuality/novinky-a-publikace/
