MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení
OSVĚTLENÍ V INTERIÉRU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2008/2009
KATEŘINA PRAUSOVÁ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Osvětlení interiéru zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,
o
vysokých
školách
a
uložena
v knihovně
Mendelovy
zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě
s Vyhláškou
rektora
MZLU o
archivaci elektronické
podoby
závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 24.4.2009
Kateřina Prausová
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. arch. Martinu Kovaříkovi za jeho odborné vedení, ochotné rady, cenné připomínky, trpělivost a podporu. Dále děkuji panu Ludvíku Málkovi z firmy A-LIGHT s.r.o. za poskytnutí praktických informací o osvětlovací technice. Další poděkování patří mé rodině, blízkým a přátelům, za podporu a pomoc. Brno, duben 2009
Kateřina Prausová
ABSTR AKT Kateřina Prausová
OSVĚTLENÍ V INTERIÉRU Tato práce se zabývá přehledem vývoje osvětlování v interiérech, od starodávného ohně až po současnost. Popisuje vliv denního a umělého světla, či jejich kombinace, na člověka a jeho psychiku. Seznamuje s ergonomickými zásadami při osvětlení a s novými materiály, technologiemi a technikami, které jsou využívány při tvorbě osvětlení a svítidel v interiéru. Shrnuje všechny důležité poznatky pro využití v praxi v tvůrčí profesi designéra nebo architekta. Závěrem hodnotí nové trendy v osvětlení interiéru a jejich technické možnosti.
K l í č o v á s l o v a : Osvětlování, interiér, ergonomie, denní světlo, umělé světlo, světelný zdroj.
INTERIOR LIGHTING This project deal with the developement of interior lighting from ancient times
to
present.
The
influence
of
the
daylight,
the
artificial
light
and the combination of both on human´s mind is decribed. The ergonomics principles of lighting, new materials, technologies and techniques, that are used for creation of interior lighting and lights, are introduced. The important knowledge in interior lighting for designers and architects are summed up. To conclude, new trends and technical capabilities in interior lighting are assessed.
Keyw ords: Lighting, interior, ergonomy, daylight, artificial light, luminary
OBSAH ÚVOD................................................................................................................. 8 HISTORIE OSVĚTLOVÁNÍ................................................................................ 9 OHEŇ....................................................................................................................... 9 OLEJOVÁ SVÍTIDLA ............................................................................................... 9 SVÍČKA a SVÍCEN .................................................................................................10 PLYNOVÁ SVÍTIDLA..............................................................................................10 ACETYLENOVÁ (KARBIDOVÁ) SVÍTIDLA ...........................................................11 PETROLEJOVÁ SVÍTIDLA.....................................................................................11 LIHOVÁ SVÍTIDLA..................................................................................................11 PŘELOM – ZAVEDENÍ ELEKTŘINY ......................................................................12 ŽÁROVKA ..............................................................................................................12 NÍZKOTLAKÉ VÝBOJOVÉ ZDROJE .....................................................................14 VYSOKOTLAKÉ VÝBOJOVÉ ZDROJE .................................................................15
ERGONOMICKÉ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ ................................................... 16 SVĚTLO V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA ..............................................................................16 ZRAK ......................................................................................................................16 Zraková pohoda.................................................................................................................. 17 Osvětlení při jednotlivých činnostech člověka .................................................................... 17
VIDITELNÉ SVĚTLO ..............................................................................................17 FOTOMETRICKÉ VELIČINY ..................................................................................18 Svítivost .............................................................................................................................. 18 Intenzita světla.................................................................................................................... 18 Světelný tok ........................................................................................................................ 18 Vjem a jas ........................................................................................................................... 19
OSVĚTLENÍ ............................................................................................................19 TEPLOTA BARVY SVĚTLA ...................................................................................20 BARVA SVĚTLA V INTERIÉRU .............................................................................20
SOUČASNÉ TRENDY V OSVĚTLOVÁNÍ ....................................................... 22 PROSVĚTLOVÁNÍ MATERIÁLU ............................................................................22 Corian®............................................................................................................................... 22 Corralit® TL ........................................................................................................................ 23 Sklo..................................................................................................................................... 24 Plexiglas®........................................................................................................................... 24 Porcelán.............................................................................................................................. 25 Přírodní nerosty a sloučeniny ............................................................................................. 26
LED DIODY.............................................................................................................27 SVĚTLOVODY........................................................................................................28 Pasivní systémy.................................................................................................................. 28 Aktivní systémy................................................................................................................... 29 Optická vlákna .................................................................................................................... 29 Přínos ................................................................................................................................. 30
ÚSPORNÉ ZDROJE ...............................................................................................30
TRENDY, MOŽNOSTI A POZNATKY V OSVĚTLOVÁNÍ ............................... 33 ROZMANITOST SVÍTIDEL .....................................................................................33 Světla dnes ......................................................................................................................... 33 Atmosféra denního a umělého osvětlení............................................................................ 33 Výraz a funkce svítidel........................................................................................................ 34
OSVĚTLENÍ V INTERIÉRU.....................................................................................35 Navrhování osvětlení interiéru............................................................................................ 35 Problém centrálního osvětlení ............................................................................................ 35 Technická specifikace použití světelných zdrojů................................................................ 36 Inteligentní systémy v interiéru ........................................................................................... 36
FUNKCE DESIGNÉRA ...........................................................................................37 SVĚTLO A TMA......................................................................................................38 Význam denního světla ...................................................................................................... 38 Význam tmy ........................................................................................................................ 38 Světelné znečištění ............................................................................................................ 39
ZÁVĚR............................................................................................................. 40 SUMMARY....................................................................................................... 42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A CITACÍ ................................................. 43 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ................................................................. 46
ÚVOD Slunce představuje již od pradávna pro lidstvo symbol tepla, energie a světla. Denní světlo má na člověka pozitivní a zklidňující účinek. Ovlivňuje náš fyziologický i psychologický stav a zlepšuje náladu. V dávných dobách světlo ve formě ohně poskytovalo člověku pocit bezpečí a ochranu před predátory. Postupem času se člověk naučil umělé světlo využívat pro osvětlení prostor. Naučil se využít jej ve svůj prospěch k různým činnostem a v neposlední řadě i k zábavě. Světlo ať už umělé nebo denní, nám dnes poskytuje širokou škálu informací, bez kterých bychom se jen těžko obešli. Umožňuje nám vnímat své okolí nejen vizuálně, ale i emocionálně. Osvětlení v současnosti neodmyslitelně patří do každého prostoru a je jeho součástí. Jakýkoliv proces navrhování interiérů je dnes bezprostředně spojen se světlem, které vytváří jeho vizuální podobu. V průběhu navrhování se podoba osvětlení utváří a zároveň přizpůsobuje celému prostoru. Dosáhneme tak ideálních kvalitativních a kvantitativních podmínek osvětlení, které přispívá k celkové pohodě a dobré náladě člověka. Osvětlení utváří celkovou atmosféru prostředí okolo nás.
Světlo je samo o sobě podstatou, pocitem a emocí… … je hrou, zábavou a uměním … samo o sobě a ve své podstatě. Světlo je živý a éterický organismus… … světlo je život.1
1
SNĚHOTA, Pavel. Není světlo jako světlo : Fête des lumières . Světlo [online]. 2008/06 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW:
.
8
HISTORIE OSVĚTLOVÁNÍ OHEŇ Toto slovo označuje kombinaci svítivé záře a velkého množství tepla, které se uvolňuje při rychlé a samo udržující se exotermické oxidaci hořlavých plynů, které se uvolňují z paliva. Tomuto jevu říkáme hoření. Teplo a světlo je vytvářeno plameny, které se pohybují nad palivem. Oheň se zažehne, pokud je hořlavá látka vystavena teplu nebo jinému zdroji energie. Později se sám udržuje díky teplu, které produkuje. Uhasíná, pokud vyhoří všechno palivo, výrazně poklesne teplota paliva nebo se k ohni již nedostane kyslík.2 „Člověk je jediné zvíře, které je cítit kouřem“. (Ernest Thompson Seton) Oheň existuje již odpradávna a spolu s nástroji byl součástí počátků lidské civilizace. S ohněm se člověku dostala do ruky první obrovská síla, s jejíž pomocí začal měnit tvář země. Pro staré kultury byl oheň jedním z nejdůležitějších prvků lidského světa. Starověkými a středověkými národy byl považován, společně s vodou, zemí a vzduchem, za jeden ze čtyř základních živlů. Poskytoval a poskytuje člověku rozmanité služby jako osvětlování (pochodeň, louče, olejová lampa, svíčka, petrolejová lampa, plynová lampa), ochranu (před chladem a šelmami) nebo vonný kouř (vonné svíčky a tyčinky, cigarety, dýmky). Byl a je využíván v obřadech a při různých společenských setkáních (narozeninové svíčky, táborové a besední ohně).3
OLEJOVÁ SVÍTIDLA Jsou olejové kahany a lampy, které využívají schopnosti tekutin vzlínat porézními materiály. Používal se do nich olej minerální, ale častěji olej lisovaný z různých plodin například z řepky nebo oliv. Postupem času se tyto světelné zdroje vyvíjely, protože byly technicky nedokonalé a jejich plamen se vyznačoval malou svítivostí, čadil a byl snadno zhasitelný. Roku 1750 byly doplněny plechovým usměrňovačem plamene a posuvným knotem, následně roku 1756 pařížský lékárník Quinquet přidal do jejich výbavy skleněný cylindr a roku 1783 Francouz Léger použil plochý knot, čímž velmi zvýšil svítivost.
2 Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . 3 viz poznámka číslo 2
9
Nejvíce však přispěl Švýcar Aimé Argand, který roku 1784 zdokonalil cylindr tak, že olejové lampy přestaly čadit. I přesto byly nakonec tyto lampy díky své mnohonásobně nižší svítivosti vytlačeny dokonalejšími petrolejovými lampami.4
SVÍČKA a SVÍCEN Svíčka je jednoduchý zdroj světla, používaný už od starověku pro osvětlování prostorů. Před pětitisíci lety se v Egyptě a také na Krétě pro výrobu prvních svíček používal kus stočeného lněného plátna, který se obaloval pryskyřicí nebo se napouštěl sezamovým olejem či lojem. Později asi kolem poloviny 3. tisíciletí se objevily první svícny, které byly používány hlavně z bezpečnostních důvodů jako ochrana před požárem a opařením osob či předmětů horkým voskem.5 Do Evropy se svíčky dostaly až díky proslulé touze Římanů expandovat do jiných zemí. Postupně se v jejich výrobě přecházelo od loje přes včelí vosk, margarin, stearin až k parafínu či ozokeritu. Dlouhou dobu ovšem byly svíčky znakem bohatství, zažehávaly se tedy spíše jen ve šlechtických domech či na církevních budovách. Z toho těžili zejména svíčkaři. Teprve až parafín v 19. století umožnil snazší dostupnost svíček i pro chudší vrstvy obyvatel.6
PLYNOVÁ SVÍTIDLA Tato svítidla, jak je již z názvu patrné, využívají plyn jako energetické médium. Počáteční pokusy využít plyn pro osvětlování sahají až do druhé poloviny 17. století. První svítiplyn připravil roku 1659 anglický chemik John Clayton. Po něm v roce 1792 použil svítiplyn pro osvětlování britský inženýr a vynálezce William Murdock a o sedm let později získal francouzský chemik Philippe Lebon patent na plynovou svítilnu.7 Úspěch plynového osvětlení tkvěl v čistém provozu a v intenzivním příjemném světle, které vydávala rozžhavená Auerova „punčoška“ a také v nepotřebě knotů. Na druhou stranu byl svítiplyn jedovatý, kvůli vysokému 4
ŠTECH, Karel. Český kutil [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . 5 Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . 6 ČERNÁ, Lucie. Svíčky pro každou příležitost [online]. [cit. 2009-04-07]. Dostupný z WWW: . 7 viz poznámka číslo 4
10
obsahu kysličníku uhelnatého, a výbušný. Proto byl ve 20. století nahrazen bezpečnějším a nejedovatým zemním plynem.8
ACETYLENOVÁ (KARBIDOVÁ) SVÍTIDLA Acetylenová svítidla byla dalším typem plynového osvětlení. Využívala hoření acetylenového plamene, avšak obešla se bez Auerovy „punčošky“. Acetylen je plynný uhlovodík nazývající se správně ethin. Vzniká při reakci karbidu vápenatého s vodou, kdy je možné regulovat odkapávání vody do karbidu a tak zároveň ovlivňovat intenzitu světla.9 Díky malým rozměrům a nezávislosti na potrubí se karbidové lampy používaly převážně jako mobilní zdroj světla. Uplatnily se například v dolech a kolem roku 1900 se začaly využívat také v cyklistice a v automobilismu.10
PETROLEJOVÁ SVÍTIDLA Petrolejové lampy se začaly objevovat v polovině 19. století, kdy roku 1846 kanadský geolog Abraham Gesner získal poprvé petrolej. Byl vyráběn pomocí destilace ropy ve vakuu a velmi brzy vytlačil z trhu olej do lamp, protože se vyznačoval vyšší svítivostí a byl levnější.11 Petrolejová svítidla byla postupně zdokonalována a nové výrobní technologie se snažily petrolej zbavit nežádoucích příměsí a zápachu. Proto byly některé druhy parfémovány a prodávaly se jako „salonní petrolej“. Na konci 19.
století
byly
další
petrolejové
lampy
vylepšeny
Auerovou
„punčoškou“ pro zvýšení svítivosti.12
LIHOVÁ SVÍTIDLA Jsou téměř neznámá, protože byla zastíněna známějšími petrolejovými lampami. Byla patentována v roce 1822 anglickými bratry Gordony. Lihová
8
ŠTECH, Karel. Český kutil [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . 9 viz poznámka číslo 8 10 viz poznámka číslo 8 11 viz poznámka číslo 8 12 viz poznámka číslo 8
11
svítidla se rozšířila až když se podařila zdokonalit technologie výroby etylalkoholu, jinak řečeno lihu, z brambor.13 Konstrukce sice vycházela z olejových lamp, ale jejich svítivost mnohonásobně předčila, díky rozžhavené síťce, která se vkládala do plamene. Síťka
byla
jemná, měla půlkruhový tvar a
byla
upletena z hedvábí
a azbestových vláken, která velmi zvyšovala intenzitu svítivosti.14
PŘELOM – ZAVEDENÍ ELEKTŘINY Zavedení elektrické energie do staveb znamenalo historický přelom. Elektrická energie byla ve velkém vyráběna, pomocí kabelů dopravována a především všeobecně využívána. Jako první, elektřinu ve velkém vyrobil americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison a to proto, aby mohl dne 4. září 1882 rozzářit pětadvacetikilometrovou síť s pěti tisíci žárovkami. Když se okna napojených domů rozsvítila, šťastný Edison sklidil velké ovace.15 Zajímavostí je dnešní brněnské Mahenovo divadlo, které se stalo prvním divadlem na evropském kontinentu vybaveným elektrickým žárovkovým osvětlením. Důvodem byly tři velké požáry nejprve divadla ve francouzské Nizze, poté Národního divadla v Praze a hlavně tragický požár v Okružním divadle ve Vídni. Aby se snížilo riziko požáru a zvýšily bezpečnostní podmínky stavby, rozhodlo se o jeho elektrifikaci. Projekt elektroinstalace provedl sám Thomas Alva Edison a jeho laboratoř v New Jersey. Elektroinstalace se ujaly pařížské a vídeňské firmy. Protože samo město Brno nebylo v té době ještě elektrifikováno, byla pro potřeby divadla postavena malá parní elektrárna. Celá stavba byla dokončena v listopadu roku 1882.16
ŽÁROVKA Elektrická žárovka je přelomový technických vynález, který nám slouží již déle než sto padesát let. Díky její jednoduchosti, eleganci a velké prozíravosti 13
ŠTECH, Karel. Český kutil [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . 14 viz poznámka číslo 13 15 Stejnosměrný nebo střídavý proud?Počátky elektrifikace... [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupný z WWW: . 16 SEDLÁK, Jan. Historie Mahenova divadla [online]. [cit. 2009-04-09]. Dostupný z WWW: .
12
elektrotechniků, si bez větších úprav zachovala svůj původní tvar i funkci až dodnes.17 Zatímco všechny světové jazyky ji nazývají podle jejího elegantního tvaru. Například v němčině „skleněná hruška„ či ve francouzštině a angličtině „elektrická baňka„ , jediný slovanský jazyk a to právě čeština do názvu zmínil, že žárovka má napodobovat žár. Žár slunce, hvězd nebo ohně, který pozorovali už naši předkové.18 Postupem času si umělé osvětlení našlo cestu do společnosti a z veřejných budov se rozšířilo i do těch nejzapadlejších domácností. Prvním zázračným objevem byl elektrický oblouk mezi uhlíkovými elektrodami u Jabločkovových a Křižíkových obloukovek. Ovšem velká intenzita, jas světla a hlavně špatná stabilita oblouku způsobily vymizení obloukovek a nastoupila dokonalá žárovka.19 U zrodu žárovky stálo mnoho vědců, jejichž jména jsou dnes zastíněna nejúspěšnějším propagátorem Thomasem Alvou Edisonem (1847–1931). Ale neměli bychom zapomenout na prvního muže, který sestrojil první funkční žárovku, na Heinricha Göbela (1818–1893). Heinrich Göbel neměl dostatečnou průbojnost a jeho pokusy ho majetkově velmi vyčerpaly a tak nemohl svůj vynález nechat patentovat a komerčně ho využít. Což byla smůla, protože jeho žárovka v roce 1854 svítila celých 220 hodin, při měrném světelném výkonu 1 lm/W.20 Naopak Thomas Alva Edison slavil úspěch téměř okamžitě. Roku 1878 zkonstruoval uhlíkovou elektrickou žárovku a získal si nadšené obdivovatele například na pařížské výstavě, která se konala roku 1881. Ale přestože od vynalezení první žárovky Heinrichem Göbelem uplynulo přes 25 let, Thomas Alva Edison dokázal zatím rozsvítit žárovku jen na pouhých 100 hodin.21 Od Edisonovi uhlíkové žárovky následovalo období zdokonalování a v polovině třicátých let 20. století se výroba ustálila 17
na běžné žárovce
MIKEŠ, Jan, EFMERTOVÁ, Marcela. Cesta žárovky historií [online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . 18 viz poznámka číslo 17 19 viz poznámka číslo 17 20 viz poznámka číslo17 21 viz poznámka číslo17
13
s dvojitě vinutým vláknem a kryptonovou náplní. Až v roce 1959 se začaly objevovat nové informace o novém typu žárovek, do kterých se přidávaly do plnícího plynu halogeny. Výsledkem byla, a dodnes je používána ve zdokonalených verzích, halogenová žárovka. Oproti běžné žárovce má delší životnost, kompaktnější rozměry a důležitým faktorem je její úspora energie. Nevýhodou v praxi je ovšem vliv četnosti zapínání žárovky, který snižuje její životnost.22
NÍZKOTLAKÉ VÝBOJOVÉ ZDROJE Zářivky Jsou to nízkotlaké rtuťové výbojky, kde se ultrafialové záření z výboje transformuje vrstvou luminoforu na viditelné světlo. Dle zvoleného luminoforu můžeme dosáhnout různého spektrálního složení světla a taktéž různé účinnosti zářivky.23 Zářivky patří k účinným zdrojům světla s dobrou kvalitou a dokáží věrně charakterizovat barvy osvětlovaných předmětů. Zářivky dělíme dle odlišné kontrukce na lineární a kompaktní, kterým se podařilo zaplnit mezeru na trhu. Podobají se svým světelným tokem, geometrickými parametry a kvalitní barvou světla obyčejným žárovkám, ale mají až 10 krát delší životnost. U všech zářivek je důležitý údaj závislosti světelného toku na okolní teplotě a také vliv počtu zapnutí na jejich život. Čím více zářivku zapínáme, tím zkracujeme její životnost.24
Indukční výbojky Patří taktéž do zdrojů světla s nízkotlakým výbojem, ale využívají principu indukce. První použitelnou indukční výbojku se podařilo uvést na trh teprve v roce 1993 firmě Philips. Tyto výbojky dosahují extrémně dlouhého života, v řádech desetitisíců hodin, a to s kvalitním konstantním světelným tokem během svícení.25
22
HABEL, Jiří, et al. Světelná technika a osvětlování. 1. vyd. Praha : FCC Public, 1995. 448 s. ISBN 800901985-0-3. 23 viz poznámka číslo 22 24 viz poznámka číslo 22 25 viz poznámka číslo 22
14
VYSOKOTLAKÉ VÝBOJOVÉ ZDROJE Vysokotlaké rtuťové výbojky Obecně jsou vysokotlaké rtuťové výbojky světelnými zdroji, kde dochází k emisi záření se spojitým spektrem a většina energie záření náleží do oblasti viditelného světla. Tyto zdroje ovšem nejsou bez úprav vhodné pro všeobecné osvětlení, protože jim chybí červená složka spektra. Tento nedostatek je odstraněn různými způsoby u dalších verzí: vysokotlakých rtuťových výbojek s luminoforem, směsových výbojek a halogenidových výbojek.26
26
HABEL, Jiří, et al. Světelná technika a osvětlování. 1. vyd. Praha : FCC Public, 1995. 448 s. ISBN 800901985-0-3.
15
ERGONOMICKÉ ZÁSADY OSVĚTLOVÁNÍ SVĚTLO V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA Světlo v životě člověka je nedílnou součástí prostoru. Vytváří základní podmínky pro vnímání prostoru a prostředí. Vytváří také fyzické a psychické pocity, které by nám měly být pohodlné, k čemuž nám slouží osvětlování. Nasvětlení interiérů napomáhá k vytvoření vhodných podmínek jak pro práci, tak i pro odpočinkovou činnost. Osvětlení musí splňovat kvantitativní a kvalitativní podmínky vhodné pro dané prostředí.27
ZRAK Zrak je nejdůležitější a nejvycvičenější lidský smysl, který nám dokáže přinášet nejvíce informací. Ze všech informací, které lidské tělo vstřebává z okolního světa, představují informace přijaté zrakem v průměru 80-90%. 28 Do poloviny 19. století, kdy začala průmyslová revoluce, byli lidé zaměstnáváni činnostmi, které spíše vyžadovaly pohled do dálky. Od této doby se pohled lidského oka stále více a více soustřeďuje na stálý pohled na blízkou vzdálenost. Tyto civilizační změny mají negativní vliv na zdraví a zrak člověka, protože lidské oko se nestačilo dostatečně rychle přizpůsobit.29
Obr. 1
Lidské oko.
27
CHALUPSKÝ, Ladislav. Světlo a svítidla. 1. vyd. Praha : SNTL, 1981. 164 s. ISBN 04-314-81. Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrak >. 29 KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor. In Knihovna a architektura 2005 : Interiéry knihoven. 1. vyd. [s.l.] : Státní technická knihovna, 2005. s. 12-15. ISBN 80-86504. 28
16
Zraková pohoda Proto, aby náš zrak netrpěl a zabránily jsme jeho únavě jsou důležité jasy a jejich rozložení v našem zorném poli. Zrakovou pohodu tedy můžeme zajistit správným navržením osvětlením a povrchů, které odrážejí světlo. Dle činnosti různé druhy prostředí požadují jiné rozložení jasu.30
Osvětlení při jednotlivých činnostech člověka Při práci jsou důležité vysoké adaptační jasy a kontrasty detailu a jeho okolí. Naopak objekty v pozadí by měly být v malém kontrastu jasu. Pro prostředí určené k aktivnímu odpočinku se hodí asi poloviční hodnoty adaptačních jasů. V prostorech, které mají reprezentovat a zaujmout, se připouští menší oslnění a je povolena značná jasová nerovnost. K vytvoření intimní nálady jsou vhodné nízké jasy a střední kontrasty, kterými zdůrazníme chromatičnost světla a barvy povrchů.31
VIDITELNÉ SVĚTLO Světlo je elektromagnetické vlnění či záření, které můžeme vnímat lidským okem. Viditelné světlo z hlediska vlnové délky leží mezi ultrafialovým zářením, které dosahuje kratších vlnových délek, a infračerveným zářením, které naopak dosahuje delších vlnových délek.
Obr. 2
Rozklad bílého světla na barevné spektrum, spektrální barvy.
Bílé světlo, tak jak jej vnímáme, se ve skutečnosti skládá z celého souboru barev, které tvoří barevné spektrum. Barevné spektrum je rozložení barev dle vlnové délky. Bílé světlo se rozkládá na barevné spektrum díky disperzi světla, což je závislost indexu lomu světla na vlnové délce světla.
30
ZELENÝ, Ján, BESEDA, Imrich. Inžinierstvo pracovného prostredia. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 1999. 221 s. ISBN 80-228-0894-6. 31
viz poznámka číslo 30
17
Fialová barva se láme nejvíce, protože má nejkratší vlnovou délku. U červené barvy dochází k nejmenšímu lomu, protože tato barva má nejdelší vlnovou délku.32
FOTOMETRICKÉ VELIČINY Následující fyzikální veličiny popisují vlastností světelného zdroje z hlediska citlivosti oka na různé vlnové délky světla a nazýváme je fotometrickými veličinami.
Svítivost Je
základní fotometrickou
jednotkou
v mezinárodní soustavě
SI.
Jednotku svítivosti označujeme jako kandela (cd). Udává množství energie světelného záření vyzářeného bodovým zdrojem v různých směrech.33
Intenzita světla Intenzitou světla rozumíme celkové množství světla, které je nutné pro určitý pracovní výkon. Závisí na množství světla dopadajícího na tuto pracovní plochu. Intenzita světla je udávána luxech (lx).34 Pro
náš zrakový vjem
je
tedy důležitý kontrast
a
barevnost
pozorovaného místa a jeho nejbližšího okolí. Množství potřebného světla závisí také na zdravotním stavu našeho zrakového orgánu. Je dokázáno, že osoby starší 40 let potřebují, při velmi dobrých kontrastních podmínkách, dvakrát více světla než osoby okolo 30 let. S intenzitou světla můžeme pracovat.35
Světelný tok Můžeme charakterizovat jako množství vyzářené energie zdrojem vztažené k určitému prostorovému úhlu. Je udáván v lumenech (lm).36
32
LIBICH, Jan. Základní kámen každého foťáku. Jak vzniká obraz v objektivu : Světlo je základ [online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . 33 CHALUPSKÝ, Ladislav. Světlo a svítidla. 1. vyd. Praha : SNTL, 1981. 164 s. ISBN 04-314-81. 34
viz poznámka číslo 33 viz poznámka číslo 33 36 viz poznámka číslo 33 35
18
Vjem a jas Pro výsledný vjem je velmi důležitá schopnost povrchu odrážet, pohlcovat nebo propouštět světlo, která záleží jak na světlosti povrchu, tak na jeho barvě. Povrchy světlé odrážejí více světla než povrchy tmavé a různě barevné plochy odrážejí různé složky světelného spektra. Spektrální složení světla má proto velký význam na to, jak vnímáme prostředí okolo nás.37 Okem tedy zachycujeme a zpracováváme odražené světlo, které vyvolá jev označovaný jako jas plochy. Jednotkou jasu je kandela na m2 (cd/m2). Správně vlastně porovnáváme rozdíly jasů a kontrasty jasů ploch.38
OSVĚTLENÍ Přímé denní světlo má velký vliv na barevnou souhru a výsledek konkrétního
prostoru. Je
to
dáno
jeho vysokou
světelnou
intenzitou
a kontrastními přechody světla a stínu, které dokáže vytvářet při slunečním záření. Stejně tak umírněnější ať už přímé nebo nepřímé umělé osvětlení si díky svým odlišným vlastnostem dokáže pohrát s barevností objektů.39 Vždy vlastně tvoříme dvojí interiér. Jeden, který obýváme za denního přirozeného světla a druhý, který využíváme za tmy, v noci, kdy potřebujeme prostor osvětlit uměle. Na to bychom neměli zvláště při osvětlování, které hraje v konečné barevnosti prostoru hlavní roli, zapomínat.40 Výhodou denního světla je jeho vhodné světelné spektrum pro člověka a bezplatná dostupnost. Ale jeho kolísání během dne či ročních období a závislost na počasí nám způsobují problémy. Proto jsme se naučili využívat stálé a přizpůsobivé umělé osvětlení, které je ovšem ekonomicky náročné. Pro praktické osvětlení budov je nejlepší kombinace denního světla s umělým.41
37
KRTILOVÁ, Alena, MATOUŠEK, Jiří, MONZER, Ladislav. Světlo a osvětlování. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. 272 s. ISBN 08-046-81. 38 CHALUPSKÝ, Ladislav. Světlo a svítidla. 1. vyd. Praha : SNTL, 1981. 164 s. ISBN 04-314-81. 39 FOŘTLOVÁ, Karolína. Barvy v bytě. 1. vyd. Brno : ERA group spol. s r. o., 2005. 140 s. ISBN 80-7366035-0. 40
viz poznámka číslo 39
41
ZELENÝ, Ján, BESEDA, Imrich. Inžinierstvo pracovného prostredia. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 1999. 221 s. ISBN 80-228-0894-6.
19
Osvětlení dělíme také dle umístění světelného zdroje a použití na normální, hlavní, celkové, místní, kombinované, pomocné, bezpečnostní, poruchové, náhradní, nouzové či únikové, technologické a náladové.
TEPLOTA BARVY SVĚTLA Znamená
vlastní
barvu
světla,
které
je
vyzařováno
svítidlem.
Charakterizuje ji teplota barvy. Teplota barvy se měří v Kelvínech (K). Postupným zahříváním černého tělesa
dosáhneme změny jeho barvy přes
tmavě červenou, červenou, oranžovou, bílou až světle modrou. Čím více těleso zahříváme, tím bělejší je jeho barva. Na základě teploty barvy rozlišujeme teplé a studené bílé světlo.42 Bílé světlo je umělé nebo denní přirozené světlo s teplotou barvy okolo 6000K a reprodukuje barvy věrně, zkreslení je zanedbatelné. Studené bílé světlo je umělé světlo s teplotou barvy okolo 4000K a můžeme jej dobře kombinovat s denním přírodním světlem. Teplé bílé světlo je umělé světlo s teplotou barvy okolo 3000K a je vhodné pro kombinaci se světlem vydávaným žárovkami či svíčkami, které mají teplotu barvy pod hranicí 3000K.43
BARVA SVĚTLA V INTERIÉRU Barva světla nám znázorňuje pouze barevný dojem ze světla. Není to věrný barevný obraz osvětlovaných ploch. Nejlepší barva světla je ta, která se nejvíce podobá barvě denního světla.44
Obr. 3
Svítidlo Living Colors od Philips umožňuje měnit si barvu osvětlení dle nálady.
42
Hettich. Magic - systém osvětlení : Inovace a trendy 2008 [online]. [cit. 2009-04-11]. Katalog. Dostupný z WWW: . 43 CHALUPSKÝ, Ladislav. Světlo a svítidla. 1. vyd. Praha : SNTL, 1981. 164 s. ISBN 04-314-81. 44
viz poznámka číslo 42
20
Barevnosti světla se dnes hodně využívá v supermarketech nebo v obchodech s oblečením či obuví. V potravinách jsou záměrně použity například pro oddělení masa, zeleniny či mléčných výrobků takové barvy světla, které zákazníkovi zdůrazní čerstvost prodávaných produktů. V buticích je barva světla využívána hlavně v oddělení zkušebních kabinek, aby se zákaznice cítili přitažlivě a osvětlení podtrhlo slušivost zkoušeného zboží. Proto je dobré, kupujeme-li si oblečení a nejsme si jisti jeho barvou, prohlédnout si jej nejlépe na denním světle.45
Obr. 4
Osvětlení ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a masa.
45
KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor. In Knihovna a architektura 2005 : Interiéry knihoven. 1. vyd. [s.l.] : Státní technická knihovna, 2005. s. 12-15. ISBN 80-86504.
21
SOUČASNÉ TRENDY V OSVĚTLOVÁNÍ PROSVĚTLOVÁNÍ M ATERIÁLU S vývojem nové techniky a nových technologických postupů vznikají nové materiály, inovace a nové způsoby použití již známých materiálů. Nové materiály skýtají mnoho možností využití. Jednou z nich je jejich prosvětlování a kombinování se světelnými zdroji.
Corian® Corian® neboli umělý kámen byl vyvinut v 60. letech americkou společností DuPont. Je to pevná masivní hmota vyrobená z jemně namleté směsi přírodních minerálů a polymetyl-polymetakrylátové pryskyřice.46 Tento mnohostranný designový materiál lze použít v řadě různých sektorů. V domácnostech pro krásné ladné kuchyně, koupelny, doplňky a světla. Ve veřejných interiérech obchodů, restaurací, nemocnic, kanceláří, zkrátka všude, kde je design a dlouhodobé provedení důležité.47 Má vynikající vlastnosti. Elegantním vzhledem se vyrovná kameni, ale na dotek je teplý a příjemný. Je odolný agresivnímu UV záření i většině kyselin a je rezistentní vůči skvrnám. Krátkodobě překoná působení teploty do 360°C, dlouhodobě do 180°C, takže jej nepoškodí, ani položená zapále ná cigareta. Při náročném testování dokonce dokázal odrazit vystřelenou kulku. Barevné a vzorované prvky z Corian® nemění svou kvalitu, neblednou ani nedochází k jejich poškození. Jeho povrch je hladký, neporézní a nenasáklivý, proto je vhodný i pro silné alergiky. Za normálních teplot neuvolňuje žádné škodlivé látky. Jedná se o vysoce hygienický a netoxický materiál. Jeho údržba je velice snadná. Zároveň se dá snadno opravit například přebroušením a přeleštěním povrchu tak, aniž by se porušila celistvost plochy. Vypadá zkrátka stále jako nový.48
46
Amos Design [online]. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . Corian [online]. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . .
47 48
viz poznámka číslo 46
22
Způsoby opracování jsou opravdu široké. Od řezání přes frézování až po broušení. Může být i tepelně zpracován a poté libovolně ohýbán. Dá se sním také pracovat podobně jako se dřevem. Bezespárovým spojováním lze vytvářet velká tělesa, mozaiky i intarzie. Corian® nabízí architektům, designérům a výrobcům obrovské možnosti, lze z něj vyrobit téměř vše.49 Při osvětlování a prosvětlování je pro nás nejdůležitější vlastností Corian® průsvitnost. Tuto vlastnost ovlivňuje tloušťka materiálu, kterou můžeme jeho průsvitnost regulovat. Dnes existuje na trhu velká škála materiálů s podobnými vlastnostmi jako Corian®. Například POLYSTONE, LG HI MACS®, SOLID STONE a další.
Obr. 5
Oceněná svítidla ve studentské soutěži: Světlem budoucnosti, materiál Corian®, 1.místo: Gejša (K. Páterová), 2.místo: Zámotek (ateliér Sféra), 3.místo: Krystalizace (R.šeflová).
Corralit® TL Tento materiál byl vyvinut českou firmou MI-POL Group, s. r. o. v Kladně. Svými vlastnostmi je srovnatelný s podobnými materiály používanými na celém světě. Ovšem prvenství získala firma s novou technologií zpracování, když vyvinula vysoce průsvitný syntetický kámen Corralit® TL, kterému byl udělen český
patent.
Corralit®
TL
působením
světla
získává
další
dimenzi
(trojrozměrnost). Proto je ideální pro tvorbu nejrůznějších světelných těles a objektů. dodává se v tloušťkách 6, 8, 10 a 12 mm a velikost jednoho plátu je 760 x 2440 mm.50
49
Amos Design [online]. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . MI-POL Group, s. r. o. : Corralit® TL [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
50
23
Obr. 6
Recepce hotelu Paříž v Praze z Corralit®TL
Sklo Objevili ho v Egyptě asi 3000 let př. n. l. a v té době bylo používáno především na výrobu dekorací. Sklo je transparentní tuhý a pevný materiál, odolný proti opotřebení. Zároveň je velmi křehké a rozbíjí se na ostré střepy. Tepelným zpracováním jej můžeme formovat do nejrůznějších tvarů a díky tomu je využitelné ve většině oborů lidské činnosti.51 Přidáním příměsí kovů a jejich oxidů lze měnit barvu skla, získat neprůhledné sklo nebo zvýšit jeho lesk. Sklo lze potiskovat, vzorovat, ohýbat či lepit. Dnes existují i další speciální varianty jako je sklo izolační, antireflexní, akustické, protipožární, polopropustné a dekorativní. Pro tvorbu svítidel je sklo výborný materiál, který skýtá širokou škálu možností.52
Plexiglas® Jedná se o první akrylátové sklo na světě vyrobené roku 1933 z polymetylmetakrylátu
(PMMA).
Plexiglas®
51
je jeho ochranná
známka,
KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověď. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s r.o., 1996. s. 32 a 60. ISBN 80-88799-24-4. 52
viz poznámka číslo 51
24
ale běžně se užívá i název plexisklo. Plexisklo existuje extrudované (vytlačované) a lité ve formě desek, bloků, rour, tyčí nebo zrcadel. Je vyráběno v několika barevných variantách s lesklým, matným nebo strukturovaným povrchem. Je vysoce transparentní a odolné proti nárazu, má dlouhou životnost a nízkou hmotnost také se nešpiní, nekřehne ani nežloutne, což je garantováno 30letou zárukou. Je možné jej ohýbat jak za tepla tak za studena a velice jednoduše zpracovávat například obráběním, řezáním, lámáním, vrtáním nebo lepením.53 Využívá se ve spoustě oborů pro reklamní účely, zasklívání, kryty, kabiny letadel, výklady, výstavnictví, vybavení exteriérů i interiérů, nábytek, design, modely, svítidla a další.
Obr. 7
Illuminated Wall, Studio Pacific Architecture, Nový Zéland, materiál Plexiglas®.
Porcelán Je jedna z nejkvalitnějších keramických hmot. Výroba porcelánu byla objevena už kolem roku 700 př.n.l. v Číně. je to keramická hmota, která vzniká vypálením kaolínu. Z počátku se v Číně pálily ještě výrobky, které nebyly úplně bílé a průsvitné. Pravý bílý porcelán, tak jak ho známe dnes, se začal vyrábět až od 7. století našeho letopočtu. Vlastností porcelánu je pevnost, křehkost, transparentnost, tenkost a bílá barva. Využíval se a využívá především pro výrobu kuchyňského nádobí, svícnů a svítidel nebo sanitární keramiky.54 53 54
Plexisklo [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: .
25
Obr. 8
Porcelánová svítidla Moonstruck.
Přírodní nerosty a sloučeniny Prosvítit můžeme pouze některé vhodné přírodní nerosty a sloučeniny. Záleží na jejich skladbě a poměru složek. V interiérech se hodně využívá kámen onyx nebo žulové desky s vrstvením jiných nerostů či pískovec a vápenec. Způsob výroby je poměrně náročný a prosvícení je provedeno speciální technologií. Dnešní technologie umožňují nařezat plát o tloušťce jen 2 mm. Záleží samozřejmě na kvalitě a druhu nerostu nebo přírodní sloučeniny.55
Obr. 9
Interiér kavárny Café Onyx v Brně.
55
NACHTMANOVÁ, Petra. Fiftyfifty : Ohebný pískovec v interiéru [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: .
26
LED DIODY Jejich vznik sahá až na začátek 60. let minulého století, kdy se využívali jako jednoduché indikátory u kalkulaček nebo hodinek. Poté se objevily v semaforech či ve světlech automobilů. V dnešní době již světelné zdroje Led dosahují takového výkonu, že s nimi můžeme realizovat osvětlení jak v domácnostech tak v kancelářích a veřejných prostorech. Tyto realizace jsou srovnatelné s realizacemi, kde jsou použité jiné světelné zdroje jako žárovky či zářivky. Ale oproti běžnému osvětlení má Led osvětlení některé výhody a taktéž nevýhody.56
Obr. 10
Svítidlo z led diod Wanetlight M, design Jean Louis Frenchin.
Výhody Led diody mají několikanásobně delší životnost (20 000-100 000 hodin). Oproti zářivkám mohou sloužit až pětkrát déle a ve vztahu k žárovkám je jejich životnost uváděna v intervalu deseti až stovek násobků. Z tohoto důvodu jsou vhodné i pro instalaci na špatně dostupných místech. Led zdroje požadují méně energie a nevyzařují ultrafialové záření. Proto u předmětů nasvícených z malé vzdálenosti Led diodami nedochází k jejich vybělení. Vyznačují se nízkou povrchovou teplotou a jsou proto bezpečnější tam, kde je užito hořlavých materiálů. Hodí se spíše pro trvalejší osvětlení, které se dá snadno regulovat a během této regulace má konstantní teplotu světla, na rozdíl od žárovek. 56
Aktuálně.cz : Žárovky skončí, za pár let budou zakázány [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: .
27
Pomocí regulace RGB barev (Red-červená, Green-zelená, Blue-modrá) si můžeme snadno sami nastavit náladové osvětlení či plynulé barevné prolínání.57
Nevýhody Největší překážkou pro větší rozšíření světelných zdrojů Led je jejich vysoká cena, která je řádově jedenkrát vyšší než u běžných žárovek. Další problém představuje menší škála typů a designů, které jsou vesměs určeny pro dekorativní, náladové nebo orientační osvětlení.58
SVĚTLOVODY Už ve starověku bylo sluneční záření využíváno pro osvětlování budov. Dnes se osvětlení denním světlem rozšiřuje díky požadavkům na úsporu energie
a
prosazování
alternativních
energetických
zdrojů.
V solární
architektuře je sluneční energie často využívána v souvislosti s tepelným ziskem budovy.59
Pasivní systémy Tyto
systémy
umožňují
přístup
slunečnímu
záření
do
objektů
bez technického zařízení. Denní osvětlení je zajištěno díky vhodnému stavebnímu a dispozičnímu řešení. Pasivní prosvětlovacími prvky jsou okna, transparentní stěny, různé světlíky, vikýře nebo zimní zahrady či prosklená atria. Tam, kde je technicky složité nebo nemožné použít některé z výše uvedených prvků se využívá systém prostupů a šachet tzv. světlovodů. Světlovody se světlo dopravuje do místností s pomocí jejich povrchové úpravy pro vysokou odrazivost nebo pomocí zrcadel. Umožní se tak transport světla na velkou vzdálenost s minimálními světelnými ztrátami.60
57
MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
58
viz poznámka číslo 57
59
PLCH, Jiří, MOHELNÍKOVÁ, Jitka, SUCHÁNEK, Petr. Osvětlení neosvětlitelných prostor. 1. vyd. Brno : ERA, 2004. 129 s. ISBN 80-86517-82-9.
60
viz poznámka číslo 59
28
Aktivní systémy Aktivní systémy osvětlení používají technická zařízení, aby bylo získáno maximálního osvětlení pro budovu. Jde o koncentraci slunečního záření a jeho dopravu na místo, které je většinou ve větší vzdálenosti od venkovního prostředí.
Tyto
systémy
slouží
hlavně
pro
osvětlování
zastíněných
a nepřístupných prostor. Často se využívá i kombinace s umělým osvětlením. K schopnostem těchto systémů patří i filtrace různých složek slunečního záření, takže mohou například do místnosti přenášet pouze bílé světlo. Ke koncentraci slunečního záření jsou využívány optická zrcadla a nebo optické čočky. Do budovy světlo dopravují světlovodné šachty a tubusy nebo optické kabely a vlákna.61
Optická vlákna Jsou to transparentní vlákna o průměru v řádech nanometrů až milimetrů. Na jednom konci světlo vstupuje do vlákna, na základě principu odrazu světla se šíří po jeho celé délce s co možná nejnižšími ztrátami světla a na druhém konci vlákna volně vystupuje do prostoru.62 Vlákna se vyrábí
ze skla nebo z plastu. Skleněné vodiče se skládají
z velkého počtu tenkých skleněných vláken, které se nacházejí v polymerovém obalu a spojují se lepením. Jsou vhodné pro osvětlení, které vyžaduje přesnou reprodukci barev a nebo do prostředí s vysokou teplotou. Plastové se vyrábějí z polymetylmetakrylátu (PMMA), jsou méně odolné proti oděru, ale lépe přenášejí světlo a mají vyšší účinnost. Ovšem špatně odolávají vysokým teplotám nad 60°C i přesto jsou mnohonásobně více využívané než vlákna skleněná, která jsou velmi křehká a dražší.63 Optická vlákna lze instalovat jak do interiéru tak exteriéru pro prosvícení a vyznačení prostor, osvětlení vodotrysků, chodníků nebo bazénů. Jsou vhodné pro dekorativní osvětlení, nasvětlení výstavních exponátů či prosvětlení pracovních ploch, protože nepřenášejí ultrafialové a infračervené světlo.
61
PLCH, Jiří, MOHELNÍKOVÁ, Jitka, SUCHÁNEK, Petr. Osvětlení neosvětlitelných prostor. 1. vyd. Brno : ERA, 2004. 129 s. ISBN 80-86517-82-9.
62 63
viz poznámka číslo 61 viz poznámka číslo 61
29
Používají se také ve zdravotnictví. Úpravou optických vláken můžeme vytvářet dynamické barevné efekty a světelné animace.64 Světelná vlákna nepřenášejí žádnou elektřinu ani záření, neprodukují žádnou magnetickou interferenci a jejich vzniklé teplo je zanedbatelné. Jsou netečná, pasivní a vedou pouze světlo. Díky těmto všem vlastnostem se mohou volně dotýkat všech stavebních materiálů včetně vody, kdy může být jejich světelný zdroj umístěn na bezpečném a dostupném místě vzdáleném až několik metrů.65
Obr. 11
Svazek světelných vláken.
Přínos Světlovody obecně zajišťují osvětlení a prosvětlení budov denním světlem, což je jeden z hlavních požadavků na vytvoření vhodného vnitřního prostředí pro člověka. Této problematice se intenzivně věnuje například Rakouská firma Bartenbach LichtLabor GmbH, na jejíchž stránkách lze nalézt spoustu informací a realizací s využitím denního světla .66
ÚSPORNÉ ZDROJE Evropská komise rozhodla, v rámci ochrany životního prostředí a snížení spalování ropy a uhlí v elektrárnách, které produkují oxid uhličitý, přispívající
64
MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
65
viz poznámka číslo 64
66
Bartenbach LichtLabor [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
30
k oteplování planety, zakázat prodej a používání zvláště energeticky náročných žárovek. Tím chce usilovat o snížení spotřeby elektrické energie.67 Běžná žárovka totiž přemění pouhých pět procent dodávané elektřiny na světlo a zbylých devadesát pět procent energie vyzáří ve formě tepla. Proto je tento světelný zdroj velmi neefektivní a neúsporný ve vztahu k elektrické energii.68 Směrnice EU podmínek pro používání energeticky úsporných zdrojů má začít platit již od 1. září roku 2009, kdy se přestanou prodávat žárovky s příkonem nad 80W. Tato směrnice stanovuje v následujících osmi letech stažení typů žárovek, uvedených v tabulce.69 Tab. 1 Časový harmonogram ukončení používání vybraných typů žárovek. Fáze
Datum
Následující žárovky se již nebudou dávat do oběhu
1
1. září 2009
všechny matné žárovky se závitem E27 a dále čiré žárovky se závitem E27 s příkonem nad 80 W
2
1. září 2010
čiré žárovky se závitem E27 s příkonem nad 65 W
3
1. září 2011
čiré žárovky se závitem E27 s příkonem nad 45 W
4
1. září 2012
čiré žárovky se závitem E27 s příkonem nad 7 W
5
1. září 2013
zvyšování nároků na kvalitu
6
1. září 2016
všechny žárovky energetické třídy C
Náhrada Přímou náhradou za běžné žárovky nám budou poskytovat energeticky úspornější halogenové žárovky, které jsou až o třicet procent šetrnější, vydrží až čtyřikrát déle a jejich světlo je podobné tomu, které vydávají běžné žárovky.70 Dalším světelným zdrojem namísto žárovek mohou být kompaktní fluorescenční zářivky, které jsou schopny uspořit až osmdesát procent energie o proti běžným žárovkám. Zároveň poskytují stejný světelný výkon a mají asi desetkrát vyšší životnost. Tu ale ovlivňuje počet zapnutí zářivky, takže bychom měli zvážit její umístění na místě s vysokou frekvencí rozsvěcování. 67
MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: . Aktuálně.cz : Žárovky skončí, za pár let budou zakázány [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . 69 MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: . 70 MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: . 68
31
Při jejich volbě musíme také věnovat pozornost barvě světla, protože svítí na jiném principu a vydávají tak jiné světlo než běžné žárovky.71 V budoucích pěti až deseti letech bude jistě už možné nahrazovat všechny tyto zdroje Led diodami, které jsou ve všech ohledech výkonnější a mají lepší vlastnosti. Avšak současná vysoká cenová relace je činí zatím nedostupné, pro náhradu levnějších úsporných zdrojů.
Obr. 12
71
Led svítidla DOT - IT od Osram.
MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
32
TRENDY, MOŽNOSTI A POZNATKY V OSVĚTLOVÁNÍ ROZM ANITOST SVÍTIDEL Světla dnes V současnosti je nabízeno nepřeberné množství svítidel od nejlevnější kategorie až po špičkové a designérské kousky. Světelným zdrojem zůstává například běžná žárovka, moderní led dioda, ale ani obyčejná svíčka není opomíjena. Svítidla jsou utvářena v rozmanitých barvách z nejrůznějších materiálů od plastů, umělých kamenů jako Corian® nebo Corralit®TL, přes sklo, porcelán až po netradiční fólie. Vybrat si proto svítidlo vhodného typu, barvy a intenzity s výborným designem, je velmi těžký úkol.
Obr. 13
Black–Light, design Charlie Davidson, černá fólie.
Atmosféra denního a umělého osvětlení Je velký rozdíl mezi osvětlením denním světlem a světlem umělým. I když dnešní technologie dokážou denní světlo nahradit, jeho atmosféra je jedinečná. Umělé osvětlení se nemůže vyrovnat rannímu rozbřesku ani dosáhnout krásné intenzity mizejících paprsků při západu slunce. U umělého osvětlení můžeme na povel měnit barvy nebo třeba intenzitu, ale atmosféru kazí právě vědomí, že vše je naprogramovatelné. V případě denního světla tomu tak není. Podle denního přirozeného světla se naopak řídíme my a celá příroda. Jediné
umělé
osvětlení,
které
umí
vytvořit
téměř
srovnatelnou
a nezapomenutelnou atmosféru je oheň. Atmosféra při voňavé koupeli pouze
33
za svitu svíček nebo romantické večeři při svíčkách se nedá nahradit žádným elektrickým svítidlem. Plápolající plamínek je stále na prvním místě v životních chvílích člověka. Zkuste si zaměnit běžnou zapálenou svíčku s umělou svíčkou s led osvětlením a rázem je romantická atmosféra pryč. Jistě je to svíčka, navozuje intimní atmosféru, ale nežije, je umělá a neosobní.
Obr. 14
Led svíčka Imageo, Philips.
Výraz a funkce svítidel Svítidla můžeme pojmout jako dekorativní světelné objekty, u kterých je hlavní design a jejich světelný výraz. Nebo jako objekty sloužící pro produktivní činnost u nichž má převažovat světelně technická stránka a vhodné vlastnosti. Svítidlo používané pro produktivní činnost by mělo mít neutrální design, aby na sebe neupoutávalo příliš pozornosti. Naopak svítidla pro navození příjemné atmosféry, které doplňují celkovou světelnou pohodu prostoru by jej také měli ozvláštnit a sladit svým designem. Ideální je pokud má svítidlo vyvážené technické vlastnosti a odpovídající design.
Obr. 15
Osvětlení Snog frozen yoghurt shop, Soho - Londýn, design Cinimod Studio
34
OSVĚTLENÍ V INTERIÉRU Navrhování osvětlení interiéru Při navrhování osvětlení interiérů musíme v první řadě myslet na to, pro koho a za jakým účelem bude daný interiér sloužit. Měli bychom vycházet z individuálního charakteru a požadavků klienta. Jiné požadavky na osvětlení mají mladí a staří lidé. U mladých lidí se jejich zrak ještě dobře přizpůsobuje okolnímu prostředí a poradí si i s méně či špatně nasvětleným prostorem. Starší lidé naopak potřebují intenzivnější osvětlení a mají také vyšší požadavky. Podobný princip platí pro lidi se zdravým zrakem a zrakově postižené, kteří vyžadují naprosto odlišný přístup. Důležitou roli samozřejmě hraje také samotný interiér a jeho podoba. Zvolený prostor vymezuje a určuje možnosti využití osvětlení denním světlem a následné doplnění světly umělými pro ideální psychickou a fyzickou pohodu člověka. Podle vizuální podoby interiéru poté vybíráme typ vhodného osvětlení a svítidel. Dalším důležitým faktorem v řešení interiéru je jeho flexibilita. Pokud se jedná o rychle se měnící prostory měli bychom vědět, že vzájemné interakce objektů se světlem určují výsledný vnímaný „obraz“. Do těchto prostor bychom měli navrhovat osvětlení dynamické a snadno přizpůsobivé různým kritériím. Celé osvětlení prostoru souvisí s celkovým subjektivním dojmem z něj.
Problém centrálního osvětlení Velkým problémem je v našich krajích zažitá představa jednoho centrálního svítidla, nejlépe uprostřed stropu místnosti. Málo lidí si uvědomuje, že je toto osvětlení nedostačující a může vrhat špatné stíny. Centrální osvětlení je nevyhovující pro aktivní i pasivní činnosti jakými jsou například čtení nebo sledování televize. Špatným osvětlením si kazíme zrak. Mnohem příjemnější a pohodlnější proto je, mít v jedné místnosti více nastavitelných světelných zdrojů nebo nasvítit zajímavé bytové doplňky. Jedno centrální svítidlo můžeme ponechat jako hlavní zdroj světla, ale měli bychom mít možnost dynamického osvětlení. Někde pak prostor podle potřeby přisvětlíme nebo naopak ztemníme a tím si regulujeme atmosféru a světelnou pohodu v místnosti.
35
Technická specifikace použití světelných zdrojů Každý světelný zdroj má své technické požadavky, které zabezpečují jeho bezproblémový provoz a bezpečnost. Technické parametry světelných zdrojů také určují jak daleko a kde přesně je vhodné umístit svítidlo od zdroje elektrické energie. Zda je nutné použít elektrické předřadníky a transformátory k úpravě elektrického napětí svítidla, například u zdrojů led. Technické specifikace vymezují provoz a využití jednotlivých svítidel a je třeba je striktně dodržovat. Technickou stránkou osvětlení se zabývají již výše zmínění odborníci.
Inteligentní systémy v interiéru Stále se rozvíjející technologie a technické parametry umožňují vývoj inteligentního osvětlení. Toto osvětlení se zatím, kvůli relativně vysoké ceně, spíše využívá hlavně pro velké budovy, které jsou využívány velmi intenzivně, mají náročné požadavky a velkou energetickou spotřebu. Do těchto budov jsou instalovány nejrůznější inteligentní elektronické systémy, které pomáhají snížit spotřebu energie a zároveň co nejefektivněji plnit svou funkci. Osvětlení je naprogramováno tak, aby se rozsvítilo pouze tehdy, je-li například v určitém prostoru člověk. Jsou zapojeny elektronické spínače, které spustí svítidla v určitý čas, nebo změní jejich barvu či intenzitu svícení. Vše záleží na požadavcích uživatele. Dnes lze díky novým technologiím s osvětlením dělat téměř cokoliv a naprogramovat jej například podle potřeby několika odlišných uživatelů, které je systém schopen rozliší dle zvoleného specifika. Díky špičkovým technologiím, jednoduchému ovládání a mnoha výhodám se tyto systémy také pomalu začínají uplatňovat v plné šíři v rodinných domcích a menších domácnostech. Inteligentní systémy umí řídit chod vaší domácnosti, zabezpečit ji proti vzniku požáru uspořit energii a tak šetřit peníze i čas. Komunikace se systémem může probíhat přes internet nebo mobil a ovládat jej lze pouhými hlasovými povely. Systém vám zajistí téměř jakékoliv přání a vytvoří příjemnou atmosféru i pohodové osvětlení. Jen mu přikázat. Inteligentními
systémy
a
jejich
instalací
se
zabývá
několik
specializovaných firem, kde si můžeme nechat odborně poradit a dozvědět se veškeré podrobnosti. K výborným firmám na českém trhu patří například 36
INELS® nebo Moeller Elektrotechnika, v zahraničí pak například belgická firma Niko. Není důvod proč si takovýto systém nepořídit, jedinou nevýhodou je jeho vyšší pořizovací cena, která se ale vyplatí, protože správným nastavením a užíváním inteligentního systému se finance pomalu navrátí.
FUNKCE DESIGNÉRA Když zadáme stejný úkol více designérům, každý jej splní jinak, každý má jiné představy a myšlenky. U osvětlení je to stejné, žádný designér nenavrhne a nenasvětlí stejnou místnost stejně jako jeho kolega. Designér by měl umět pozitivně využívat své znalosti v kombinaci s novými trendy a používat osvětlení k vyjádření povahy interiéru. Měl by se umět ztotožnit s osobností uživatele a navrhovat takové osvětlení interiéru, které bude ideální pro uživatele, nikoliv pro návštěvy. Různé barevné a extrémní designové výmysly jsou sice na pohled hezké a často toužíme po tom mít je doma, ale poté zjistíme, že v takovém interiéru se nedá dlouhodobě spokojeně žít a fungovat. U osvětlení by se proto designér měl držet spíše skromnějších variant a do výstředního osvětlení prostor se pouštět pouze tam, kde je to žádoucí. Pro vytvoření dobrého osvětlení je nejdůležitější komunikace designéra s uživatelem a odborné rady specialisty v osvětlovací technice.
Obr. 16
Osvětlení interiérů kaváren Emporio café, Palác Flora a OC Nový Smíchov, Praha.
Dnes se proto stále více lidí a firem obrací na odborné poradce, kteří dokážou vše co se týká osvětlení vypočítat, naměřit a vyhodnotit. V současnosti je již osvětlování vědou a samotný designér není schopen obsáhnout všechny důležité parametry. Designér by měl znát základy ergonomie osvětlování
37
a zajímat se o nové trendy na trhu a využit své poznatky v komunikaci s odborníkem v osvětlování. Designér by měl vybrat svítidla po stránce vizuální a technickou stránku ponechat odborníkům, kteří jí rozumí lépe a zvolí světelné zdroje s vhodnými technickými parametry. Designér je v tomto odvětví jakýmsi dekoratérem a poradcem pro estetično.
SVĚTLO A TMA Význam denního světla Lidé jsou denní tvorové, jejichž oči jsou přizpůsobeny k životu ve světle. Snažíme se proto noční tmu měnit tak, že ji naplňujeme umělým světlem, aby pro nás byla přátelštější a přijatelnější. Avšak umělým světlem nemůžeme nahradit světlo denní, které podporuje některé fyziologické funkce v lidském organismu. Nahrazováním světla denního za umělé lze pozitivně ovlivňovat lidskou psychiku, ale zároveň tak klameme lidský
organismus,
u
kterého
může
docházet
k omezení
některých
fyziologických funkcí při dlouhodobé absenci denního světla. Ve skandinávských zemích nebo například ve Velké Británii lidé ve svých domech obvykle nepoužívají žádné záclony, jak je tomu zvykem u nás. Umožňují tak snadnější a delší přístup přirozenému světlu do interiéru a omezují tak užívání umělých svítidel.
Význam tmy Tma je důležitá pro klidný a nerušený spánek a má tedy pro lidský organismus význam především v odpočinkové části dne. Při spánku by tmu neměly narušovat žádné svítící předměty či signalizační světélka, například od televize, rádia nebo budíku. V současnosti jsme však natolik obklopeni moderní technikou a osvětlením, které způsobují světelné znečištění, že dosáhnout ideální tmy pro spánkovou činnost je v mnohých domácnostech nemožné.
38
Světelné znečištění Osvětlování umělými světly má pozitivní i negativní účinky. Mezi ty negativní patří tak zvané světelné znečištění, které je způsobeno špatně navrženým osvětlením, ze kterého uniká umělé světlo na oblohu. „Ředí“ noční temnotu a výrazně působí na intenzitu světla a jeho rytmy, pro které je náš lidský organismus uzpůsoben. Světelné znečištění je snadno odstranitelné. Stačilo by provést změny v instalaci umělého osvětlení a snížit tak množství světla unikajícího do prostoru. Vliv světelného znečištění na živé organismy začínají odborníci teprve zkoumat.72 Tmu potřebujeme stejně jako světlo. Je stejně jako světlo nezbytná pro naše zdraví a biologické rytmy. Pravidelné střídání bdění a spánku v životě vyjadřuje pravidelné střídání světla a tmy na Zemi. Posledních asi sto let prodlužujeme den, zkracujeme noc a narušujeme tak citlivou reakci lidského organismu na světlo.73
Obr. 17
Our Vanishing Night, Toronto, foto Jim Richardson.
72
KLINKENBORG, Verlyn. Mizející noc. NATIONAL GEOGRAPHIC česko. 2008/11, s. 62-75.
73
viz poznámka číslo 72
39
ZÁVĚR Umělé osvětlení v domácnostech je dnes často nevkusně zvolené a neodborně nainstalované, protože lidé si osvětlení vybírají sami. Nechají se nalákat reklamou a často naslouchají i různým obchodníkům, kterým jde v první řadě o prodej a peníze. Nemalý podíl na tomto samostatném tvoření má také zafixovaná myšlenka, nakoupit co nejlevněji. Ale na druhou stranu již existuje stále více lidí, kteří si jsou ochotni za špičkové odborné poradenství zaplatit a žít s osvětlením vytvořeným na míru. Tito lidé vědí, že se jim investované finance vrátí ať už v podobě uspořené energie nebo v podobě lepšího psychického a fyzického zdraví. U kancelářských budov a v dalších oblastech je problémem komunikace. Investoři většinou nechtějí zbytečně platit za odborníky na osvětlení. A tak je osvětlení v těchto budovách vesměs navrhováno projektanty s profesí stavební nebo elektrotechnickou, kteří ovšem nemají hlubší znalosti problematiky a ergonomie osvětlení. Řídí se všeobecně známými pravdami a snaží se denní světlo nahradit levným umělým, což ve výsledku pro uživatele těchto interiérů není ideální. Ideální by bylo, kdyby ke každé takovéto stavbě byl přizván specialista na osvětlení a pomohl tak vytvořit vhodně osvětlený prostor pro danou činnost. Před pořízením a instalací osvětlení v interiéru bychom měli zvážit všechny možnosti a zvolit tu, která nám poskytne nejvíce pohody. Neměli bychom se zdráhat požádat o radu odborníky na osvětlovací techniku a designéry, kteří nám mohou velmi pomoci vytvořit celkově sladěný interiér. Nejlepší volbou pro člověka stále zůstává osvětlení denním světlem, které podporuje nezbytné psychické i fyzické procesy organismu. Proto bychom se měli při osvětlování interiéru zaměřit hlavně na to, jak nejvíce využít přirozeného denního světla a umožnit mu co největší přístup do využívaných prostor. Po setmění bychom poté měli využívat, v rozumné míře, umělé osvětlení, které respektuje naše požadavky a umožňuje dosáhnout zrakové pohody.
40
Při řešení osvětlení interiéru navrhuji postupovat takto: o
Seznámit se s podobou a povahou daného interiéru.
o
Umět se ztotožnit s osobností a potřebami uživatele.
o
Zvážit jaké typy osvětlení a jaká atmosféra jsou v tomto případě přijatelné a žádoucí.
o
Posoudit jak řešit elektroinstalaci a jaké typy svítidel jsou vhodné pro daný interiér.
o
Poradit se a zkonzultovat návrhy s odborníkem na osvětlovací techniku a elektroinstalaci.
o
Zvolit adekvátní kvalitu a prestiž použitého osvětlení odpovídající úrovni a náročnosti interiéru.
o
Schválit všechny ostatní aspekty jako finanční prostředky, dostupnost produktů, časové omezení realizace a jiné.
Výsledkem je navrhnout osvětlení interiéru s klidnou a pohodovou atmosférou v jednotném stylu, který bude uživateli vyhovovat pro produktivní i odpočinkovou činnost. Zároveň je důležité optimální využití denního osvětlení, které na rozdíl od umělého osvětlení účinně snižuje ekologickou a ekonomickou zátěž interiéru. V celkové podobě je navrhování a řešení osvětlení interiéru složitý a rozmanitý proces, který je závislý především na subjektivních pocitech člověka a dostupnosti denního osvětlení
Obr. 18
Rozmanité osvětlení interiéru Google Office Curich, Švýcarsko.
41
SUMMARY The lighting has always been an important part of human´s life. Since the acient times until the end of the 18th century people were using various kinds of fire-based lights. In the 19th century the developement became faster due to electrification and the light bulb invention. Poeple has became aware of not only practical use of lighting, but also its design and ergonomy. They found out that an interior has two faces. The first one in the daylight and the second one in the darkness, when the daylight is not sufficient and they have to use an artificial light. The materials used for lighting creation has changed from porcelaine, glass to new inovative materials like Corian®, Corralit® TL, Plexiglas®... Because of fast developement of technology and technique, the present market provides wide variety of trendy, well-designed lights, that offer many possibilities of interior lighting. The designer should consider the present state of interior, the type of light, the appropriate quality of materials and economical and ecological aspects. However the most important thing is to make the interior lighting comfortable for all users. The lighting creates the athmosphere in which we live.
42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A CITACÍ Literatura HABEL, Jiří, et al. Světelná technika a osvětlování. 1. vyd. Praha : FCC Public, 1995. 448 s. ISBN 800-901985-0-3. CHALUPSKÝ, Ladislav. Světlo a svítidla. 1. vyd. Praha : SNTL, 1981. 164 s. ISBN 04-314-81. KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor. In Knihovna a architektura 2005 : Interiéry knihoven. 1. vyd. Státní technická knihovna, 2005. s. 12-15. ISBN 80-86504. ZELENÝ, Ján, BESEDA, Imrich. Inžinierstvo pracovného prostredia. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 1999. 221 s. ISBN 80-228-0894-6. CHALUPSKÝ, Ladislav. Světlo a svítidla. 1. vyd. Praha : SNTL, 1981. 164 s. ISBN 04-314-81. KRTILOVÁ, Alena, MATOUŠEK, Jiří, MONZER, Ladislav. Světlo a osvětlování. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. 272 s. ISBN 08-046-81. FOŘTLOVÁ, Karolína. Barvy v bytě. 1. vyd. Brno : ERA group spol. s r. o., 2005. 140 s. ISBN 80-7366-035-0. PLCH, Jiří, MOHELNÍKOVÁ, Jitka, SUCHÁNEK, Petr. Osvětlení neosvětlitelných prostor. 1. vyd. Brno : ERA, 2004. 129 s. ISBN 80-86517-82-9. KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověď. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s r.o., 1996. s. 32 a 60. ISBN 80-88799-24-4.
Worl Wide Web SNĚHOTA, Pavel. Není světlo jako světlo : Fête des lumières . Světlo [online]. 2008/06 [cit. 2009-04-15]. Dostupný z WWW: Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: ŠTECH, Karel. Český kutil [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: . ČERNÁ, Lucie. Svíčky pro každou příležitost [online]. [cit. 2009-04-07]. Dostupný z WWW: .
43
Stejnosměrný nebo střídavý proud?Počátky elektrifikace... [online]. [cit. 200904-08]. Dostupný z WWW: . SEDLÁK, Jan. Historie Mahenova divadla [online]. [cit. 2009-04-09]. Dostupný z WWW: . MIKEŠ, Jan, EFMERTOVÁ, Marcela. Cesta žárovky historií [online]. 2000 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-06]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrak >. LIBICH, Jan. Základní kámen každého foťáku. Jak vzniká obraz v objektivu : Světlo je základ [online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupný z WWW: . Hettich. Magic - systém osvětlení : Inovace a trendy 2008 [online]. [cit. 2009-0411]. Katalog. Dostupný z WWW: . Amos Design [online]. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . Corian [online]. [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . . MI-POL Group, s. r. o. : Corralit® TL [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: . Plexisklo [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . Wikipedia [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . NACHTMANOVÁ, Petra. Fiftyfifty : Ohebný pískovec v interiéru [online]. [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: . Aktuálně.cz : Žárovky skončí, za pár let budou zakázány [online]. [cit. 2009-0412]. Dostupný z WWW: . MÁLEK, Ludvík. E-light [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
44
Bartenbach LichtLabor [online]. [cit. 2009-04-13]. Dostupný z WWW: .
Časopisy KLINKENBORG, Verlyn. Mizející noc. NATIONAL GEOGRAPHIC česko. 2008/11, s. 62-75.
45
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. 1 Lidské oko. (http://www.technologiezitrka.cz) Obr. 2 Rozklad bílého světla na barevné spektrum, spektrální barvy. (http://www.technet.cz) Obr. 3 Svítidlo Living Colors od Philips umožňuje měnit si barvu světla dle nálady. (http://www.philips.com) Obr. 4 Osvětlení ovoce a zeleniny, mléčných výrobků a masa. (http://www.oblibene.com, http://www.guspe.cz) Obr. 5 Oceněná svítidla ve studentské soutěži: Světlem budoucnosti, materiál Corian®, 1.místo: Gejša (K. Páterová), 2.místo: Zámotek (ateliér Sféra), 3.místo: Krystalizace (R.šeflová). (http://www.lucis.cz) Obr. 6 Hotel Paříž v Praze. (http://www.mi-polgroup.cz) Obr. 7 Illuminated Wall, Studio Pacific Architecture, Nový Zéland, materiál Plexiglas®. (http://www.plexisklo.eu) Obr. 8 Porcelánová svítidla Moonstruck. (http://www.feinedinge.at) Obr. 9 Interiér kavárny Café Onyx v Brně. (http://www.cafeonyx.net) Obr. 10 Svítidlo z led diod Wanetlight M, design Jean Louis Frenchin. (http://www.via.fr/fr/evenements_milan08) Obr. 11 Svazek světelných vláken. (http://www.wikipedia.cz) Obr. 12 Led svítidla DOT - IT od Osram. (http://www.osram.cz) Obr. 13 Black–Light, design Charlie Davidson, černá fólie. (http://www.charlie-davidson.com) Obr. 14 Led svíčka Imageo, Philips. (http://www.philips.com) Obr. 15 Osvětlení Snog frozen yoghurt shop, Soho - Londýn, design Cinimod Studio (http://www.dezeen.com) Obr. 16 Osvětlení interiérů kaváren Emporio café, Palác Flora a OC Nový Smíchov, Praha. (http://www.emporiocafe.cz) Obr. 17 Our Vanishing Night, Toronto, foto Jim Richardson. (http://www.ngm.nationalgeographic.com) Obr. 18 Rozmanité osvětlení interiéru Google Office Curich, Švýcarsko (http://www.scribd.com/doc/2572957/Google-Office-Zurich-CH) Tab. 1
Časový harmonogram ukončení používání vybraných typů žárovek (http://www.e-light.cz)
46