Ma s a r yk o v a un i v e rzi t a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM A ODPIS POHLEDÁVEK – ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY Allowances to receivables, write-off of receivables – accounting and tax aspects Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana KŘÍZOVÁ, Ph.D.
Autor: Aneta ZEMANOVÁ
Brno, 2016
J m én o a p ří j m ení au t ora: Aneta Zemanová
Náz ev b ak al á řs ké p r áce: Opravné položky k pohledávkám, odpis pohledávek – účetní a daňové aspekty Náz ev p rá ce v an gl i čt i ně: Allowances to receivables, write-off of receivables – accounting and tax aspects Kat ed ra: financí
Vedo u cí bak al ářs ké práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. R ok o b h aj ob y: 2016
Anotace Předmětem této bakalářské práce „Opravné položky k pohledávkám, odpis pohledávek – účetní a daňové aspekty“ je vymezení základních pojmů z oblasti tvorby opravných položek k pohledávkám a odpisů pohledávek podle českých účetních pravidel a daňové legislativy. Následně jsou tyto teoretické poznatky aplikovány na situaci dvou vybraných podniků.
Annotation The goal of this bachelor thesis „Allowances to receivables, write-off of receivables – accounting and tax aspects“ is to define basic terminology from the fields of creating allowances to receivables and write-off of receivables according to Czech accounting rules and tax laws. Subsequently, the theoretical knowledge is applied to the situation of two chosen companies. Klíčová slova daňové opravné položky k pohledávkám, účetní opravné položky k pohledávkám, odpis pohledávek Keywords tax allowances to receivables, accounting allowances to receivables, write-off of receivables
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Opravné položky k pohledávkám, odpis pohledávek – účetní a daňové aspekty vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Křížové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne __________________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Křížové, Ph.D., která svými cennými připomínkami a radami přispěla k vypracování této bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala dvěma nejmenovaným společnostem, od nichž jsem získala podklady a informace nezbytné pro vypracování této práce.
Obsah
ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
2
OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM A ODPIS POHLEDÁVEK ........................................... 13
1.1 VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ......................................................................................................... 13 1.1.1 Pohledávky obecně .................................................................................................................... 13 1.1.2 Zásada věrného a poctivého zobrazení .................................................................................. 14 1.1.3 Zásada opatrnosti ....................................................................................................................... 14 1.1.4 Opravné položky obecně ........................................................................................................... 15 1.2 OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM ................................................................................................... 15 1.2.1 Účetní opravné položky k pohledávkám ................................................................................. 15 1.2.2 Daňové opravné položky k pohledávkám ............................................................................... 17 1.2.3 Praktické účetní případy ............................................................................................................ 23 1.3 ODPIS POHLEDÁVKY .............................................................................................................................. 24 1.3.1 Účetní odpis pohledávky ........................................................................................................... 24 1.3.2 Daňový odpis pohledávky ......................................................................................................... 25 1.4 SROVNÁNÍ TVORBY OPRAVNÝCH POLOŽEK DLE ČESKÉ LEGISLATIVY S US GAAP ................................. 27 1.4.1 US GAAP ..................................................................................................................................... 27 1.4.2 Hlavní rozdíly mezi US GAAP a českou legislativou ............................................................. 28 1.4.3 Jak fungují opravné položky k pohledávkám podle US GAAP ............................................ 29 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH SPOLEČNOSTÍ ....................................................................... 33
2.1 PRVNÍ SPOLEČNOST ................................................................................................................................ 33 2.1.1 Vnitropodnikové pravidlo pro tvorbu opravných položek ...................................................... 34 2.1.2 Rozvaha společnosti ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014.............................. 34 2.1.3 Výkaz zisků a ztrát společnosti ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014 ............ 36 2.1.4 Opravné položky k pohledávkám ............................................................................................. 38 2.2 DRUHÁ SPOLEČNOST .............................................................................................................................. 40 2.2.1 Vnitropodnikové pravidlo pro tvorbu opravných položek ...................................................... 41 2.2.2 Rozvaha společnosti .................................................................................................................. 41 2.2.3 Výkaz zisků a ztrát společnosti................................................................................................. 46 2.2.4 Opravné položky k pohledávkám ............................................................................................. 50 2.3 SROVNÁNÍ OBOU SPOLEČNOSTÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ........................................................................ 52
ZÁVĚR................................................................................................................................................................. 55 POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................................................................................... 57 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 59 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................ 59 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 59
ÚVOD Účetnictví je záležitost, která se dotýká všech podnikatelských subjektů, ať už společností
nebo osob samostatně výdělečně činných. Předmětem činnosti účetnictví je sledování a zaznamenávání informací o hospodářské situaci podniku. Podle zásady věrného a poctivého zobrazení a zásady opatrnosti musí podnikatelský subjekt zaznamenávat svou hospodářskou
situaci pravdivě a nesmí majetek, závazky, výnosy a náklady ani nadhodnocovat, ani
podhodnocovat. Vzhledem k tomu, že hodnota majetku se může v čase měnit, ať už trvale nebo dočasně, je třeba tuto změnu zaznamenat tak, aby byly dodrženy zásady účetnictví. K tomu slouží mimo jiné tvorba opravných položek.
Zaujala mě problematika opravných položek k pohledávkám, tedy se ve své bakalářské práci
zaměřím právě na ně. S opravnými položkami k pohledávkám souvisí také odpis pohledávek, ke kterému přistoupíme tehdy, je-li zřejmé, že pohledávka se stala nedobytnou, tedy ji v budoucnosti s největší pravděpodobností nevyinkasujeme.
Problematika opravných položek k pohledávkám se však vztahuje pouze na subjekty (mohou
být jak právnické, tak fyzické), které vedou klasické podvojné účetnictví. U subjektů, které
vedou daňovou evidenci (tzv. jednoduché účetnictví) je tvorba opravných položek bezpředmětná, protože zdaňují pouze pohledávky, za které již vyinkasovali peníze.
Ve své práci se nejprve zabývám teoretickou stránkou věci – definuji základní pojmy související s problematikou, zasazuji je do širších souvislostí a porovnávám účetní a daňové opravné položky k pohledávkám.
V praktické části se zaměřuji na situaci dvou konkrétních podniků, které jsou diametrálně odlišné, pokud jde o jejich finanční sílu, předmět podnikání a skladbu jejich majetku. V této
části analyzuji způsob, jakým tyto společnosti tvoří opravné položky k pohledávkám, jaký mají objem opravných položek k pohledávkám, a ekonomicky je vyhodnocuji. Dále porovnávám způsob tvorby těchto opravných položek a navrhuji vlastní způsob řešení jejich
tvorby, který se mi jeví jako výhodnější a daňově optimálnější. Vzhledem k tomu, že ani jedna ze dvou společností, jejichž hospodářskou situací se zabývám, neodepsala v roce 2014 žádné pohledávky, v praktické části se odpisem pohledávek nezabývám.
11
12
1 OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM A ODPIS POHLEDÁVEK 1.1 Vysvětlení základních pojmů
V první části první kapitoly si ukážeme pozadí, které je důležité znát pro pochopení tématu
opravných položek k pohledávkám a odpisu pohledávek. V této kapitole si vymezíme pojem pohledávek, opravných položek a principů účetnictví, které se vztahují k danému tématu. 1.1.1 Pohledávky obecně
Pohledávky jsou chápány jako právo, které vzniká jednomu účastníku vůči druhému účastníku. Toto právo zahrnuje vyžadování určitého přesně vymezeného plnění, a to
z určitého právního důvodu. Účastníci tohoto právního vztahu jsou věřitel a dlužník. Pohledávka vzniká nejčastěji na základě smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem, kdy věřitel má právo obdržet od dlužníka určité plnění a dlužník má povinnost mu toto plnění poskytnout, přičemž plnění může být buď peněžité, nebo nepeněžité.1
Z účetního hlediska můžeme pohledávky chápat jako budoucí příjem účetní jednotky k okamžiku uspokojení pohledávky. Z tohoto důvodu pohledávky náleží mezi majetek účetní jednotky a jsou vykazovány v rozvaze na straně aktiv.2 Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. §19 odst. 8 se veškerý majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé, a to podle
doby použitelnosti či sjednané doby splatnosti. Za dlouhodobý majetek a závazky se podle
tohoto zákona považuje takový majetek a závazky, u kterých je doba použitelnosti nebo sjednaná doba splatnosti delší než 1 rok. Z toho vyplývá, že majetek a závazky s dobou kratší než 1 rok jsou považovány za krátkodobé.3
Pohledávky mohou účetní jednotce vzniknout vůči několika subjektům – obchodním partnerům, zaměstnancům, finančnímu úřadu, pojišťovně, apod. Nejčastěji však vznikají vůči DRBOHLAV, Josef a Tomáš POHL. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 17. Daňová řada. ISBN 978-80-7357-599-1. 1
PETRLÍKOVÁ, Blažena. Pohledávky a závazky v nevýdělečných organizacích [online]. [cit. 201602-08]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d8082v10735-pohledavkya-zavazky-v-nevydelecnych-organizacich/ 3 Předpis č. 563/1991 Sb.: Zákon o účetnictví. In: . §19 odst. 8. 2
13
obchodním partnerům, v tomto případě se jedná o odběratele, avšak můžeme evidovat pohledávku i vůči dodavateli – ta vzniká při poskytnutí zálohy na materiál, zboží či služby.
Vůči odběratelům jsou pohledávky evidovány na účtech 311 a 315, poskytnuté zálohy na účtu
314. Na těchto účtech jsou pohledávky evidovány často na analytických účtech, a to proto, aby bylo možné jednoduše sledovat pohledávky vůči konkrétním dlužníkům. Věřitel sleduje pohledávky vzhledem k době jejich splatnosti. V případě, že nedojde k jejich včasné úhradě,
je povinen zahájit všechny právně dostupné úkony vedoucí k vymožení neuhrazené pohledávky.4
1.1.2 Zásada věrného a poctivého zobrazení
Zásada věrného a poctivého zobrazení je nejvyšším účetním principem spočívajícím ve vedení účetnictví způsobem, který umožňuje sestavit účetní závěrku tak, aby podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku. Věrným zobrazením je myšleno
to, že obsah položek účetní závěrky koresponduje se skutečným stavem, který je zároveň zobrazen v souladu s účetními metodami, které stanovuje Zákon o účetnictví. Poctivého zobrazení lze dosáhnout tehdy, jsou-li při vedení účetnictví použity účetní metody vedoucí k dosažení věrnosti.
1.1.3 Zásada opatrnosti
Zásada opatrnosti je uplatňována tehdy, jsou-li majetek a závazky reálně oceňovány, tzn. majetek a výnosy nejsou nadhodnocovány, závazky a náklady nejsou podhodnocovány.
V případě opatrnosti jde o racionální odhad jevů, které by mohly přenést riziko stávajících nejistot do budoucna, což by mohlo zatížit majetek, zhoršit finanční situaci nebo hospodářský
výsledek podniku. Tato zásada spočívá v tom, že do účetnictví se promítají pouze zisky realizované ke dni uzávěrky účtů, že se berou v potaz veškerá pravděpodobná rizika a ztráty,
které vznikly během běžného účetního období nebo období minulého a že se bere v úvahu snížení hodnoty majetku, s čímž souvisí tvorba odpisů, rezerv a opravných položek.5
PETRLÍKOVÁ, Blažena. Pohledávky a závazky v nevýdělečných organizacích [online]. [cit. 201602-08]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d8082v10735-pohledavkya-zavazky-v-nevydelecnych-organizacich/ 5 SEDLÁČEK, Jaroslav, Eva HÝBLOVÁ, Zuzana KŘÍŽOVÁ a Petr VALOUCH. Finanční účetnictví. 2. přepracované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 240 s. ISBN 978-80-210-5832-3. 4
14
1.1.4 Opravné položky obecně
Opravné položky se tvoří proto, aby byla dodržena zásada opatrnosti při vykazování účetního
výsledku hospodaření. Slouží k tomu, aby podaly o příslušném majetku co nejaktuálnější informace. Vytváří se k účtům majetku tehdy, když dočasně poklesla jeho hodnota. Tímto způsobem snižuje hodnotu aktiva. V případě, že hodnota majetku se zvýší, opravnou položku nelze tvořit. Opravné položky se účtují průběžně nebo k roční účetní uzávěrce, záleží na rozhodnutí účetní jednotky. Při zrušení opravné položky je možné jít jen do nuly, nesmí mít aktivní zůstatek. Tvorba opravné položky se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch opravné
položky ke konkrétnímu majetku, tedy se projeví na jednom výsledkovém a na jednom
rozvahovém účtu. Opravné položky můžeme tvořit k dlouhodobému majetku, k zásobám, ke krátkodobému finančnímu majetku a k pohledávkám.67
1.2 Opravné položky k pohledávkám
Díky opravným položkám je možné zachytit snížení hodnoty pohledávek po přechodnou dobu. Umožňují dočasně řešit správné zobrazení v účetnictví, předcházejí tedy konečnému vyřešení pohledávky. Takovýmto konečným řešením může být v ideálním případě úhrada nebo postoupení či odpis pohledávky. Opravné položky můžou být buď účetní, nebo daňové, podle čehož se analyticky rozlišují. Mohou je však tvořit pouze účetní jednotky. 1.2.1 Účetní opravné položky k pohledávkám
V případě, že se dočasně sníží hodnota pohledávky – k tomu dojde uplynutím nějaké doby od
data splatnosti pohledávky, účetní jednotka by měla přistoupit k tvorbě účetních opravných položek k pohledávkám. Za takovéto situace však stále ještě existuje velká pravděpodobnost,
že dojde k úhradě celé jmenovité hodnoty pohledávky. Do uplynutí promlčecí lhůty je ALBRECHT, W. Steve, Earl K. STICE a James D. STICE. Financial accounting: concepts & applications [online]. USA: Cengage Learning, 2010, s. 129-130 [cit. 2015-10-12]. 11th edition. ISBN 0538-74695-5. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=o9srqY4G4g4C&pg=PA130&dq=receivables+adjusting+entries&hl= cs&sa=X&ei=vRwQVeK7B4LiaKuqgpgC&ved=0CDEQ6AEwAg#v=onepage&q=receivables%20adjusting %20entries&f=false 6
SKÁLOVÁ, Jana a David ZÁMEK. Podvojné účetnictví 2015 Praha: Grada, 1992-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5418-5 7
15
pohledávka soudně či jinak vymahatelná, tedy může být snížení její hodnoty považováno za dočasné.
Účetní opravné položky nejsou daňově uznatelné, což znamená, že jejich záznam v účetnictví se nepromítne do daňového základu. Jejich tvorba se řídí vnitropodnikovými pravidly, která
jsou zakotvena ve vnitřní účetní směrnici – pro účetní jednotku je vhodné tvorbu opravných
položek k pohledávkám zakotvit ve vnitřní účetní směrnici, protože pak nemusí u každé pohledávky, která je po splatnosti, individuálně rozhodovat o výši opravné položky. Výše opravné položky stoupá s přibývající dobou po splatnosti pohledávky.
Účetní opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny proto, aby byla dodržena zásada týkající se podání věrného a poctivého obrazu skutečnosti, tyto opravné položky zahrnují potenciální
ztráty a rizika plynoucí z neuhrazení pohledávky. Účetní jednotka musí nejpozději
k rozvahovému dni vyhodnotit stav pohledávek a vytvořit opravné položky k pohledávkám, aby dodržela základní účetní principy. Rozdíl jmenovité hodnoty pohledávky a výše opravné
položky by měl být roven skutečné hodnotě pohledávky zohledňující rizika. Když dojde
k zániku pohledávky, ať už na základě uplynutí promlčecí lhůty či jejího uhrazení, účetní jednotka opravnou položku zruší.
Tyto opravné položky musí povinně tvořit všechny účetní jednotky kromě těch jednotek,
které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Podmínkou pro jejich tvorbu je to, že jsou zaúčtovány v účetnictví a vztahují se k pohledávkám splatným po 31. 12. 1994. Účetní
opravné položky k pohledávkám vykazujeme v rozvaze ve sloupci korekce například u
krátkodobé pohledávky v řádku C.III.1 – pohledávky z obchodních vztahů. Ve výkazu
zisků a ztrát se tato opravná položka promítne v řádku G. – změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období.
Účetní jednotky často zanedbávají tvorbu účetních opravných položek, protože jejich tvorba není daňově účinným nákladem. V důsledku toho tvoří především daňové opravné položky, které jsou daňově účinným nákladem. Zákonné opravné položky k pohledávkám je také nutné účtovat, což může vést k současné existenci účetních i daňových opravných položek k jedné
16
pohledávce. Jejich součet pak logicky nesmí být vyšší než 100 % jmenovité hodnoty pohledávky.8
1.2.2 Daňové opravné položky k pohledávkám
Daňové opravné položky jsou zákonem stanoveny jako daňově uznatelné, tedy na rozdíl od účetních opravných položek snižují základ daně. Nesplacení pohledávky s sebou nese hned dva daňové problémy. Za prvé, společnost zdanila v minulosti výnos, který se nestal příjmem
a za druhé, společnost odvedla DPH na výstupu, ač od odběratele platbu neinkasovala.9
Společnost se pro tvorbu daňové opravné položky tedy rozhodne především z toho důvodů, že chce dosáhnout vrácení v minulosti zdaněných výnosů (výnos můžeme brát jako 100 %
částky účtované za naše zboží/služby a DPH 10, 15 či 21 % z této částky navíc, tedy je podíl výnosů významnější).
Na rozdíl od tvorby účetních opravných položek k pohledávkám je tvorba daňových
opravných položek k pohledávkám nepovinná. Podmínkou daňové uznatelnosti opravné
položky k pohledávce je to, že je zaúčtována v účetnictví, je splatná po 31. 12. 1994 a že je zaúčtována ve výnosech (=takový výnos byl v minulosti zdaněn). Opravné položky se však
netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze
závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. Daňové opravné položky také nelze tvořit k pohledávkám mezi spojenými osobami, což je přesně vymezeno v zákoně o daních z příjmů, a také k pohledávkám promlčeným.
Pokud někdo nabude pohledávku postoupením a uhradí její pořizovací cenu, může k ní tvořit opravné položky. Pokud však má věřitel k dlužníkovi současně splatné závazky, může tvořit
PILAŘOVÁ, Ivana. Účetní a zákonné opravné položky. In: Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů[online]. 2011 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35174v44863-ucetni-a-zakonne-opravnepolozky/?search_query=$index=469 9 PILAŘOVÁ, Ivana. Nedobytné pohledávky - účetní a daňový pohled v podmínkách roku 2012. Portál.POHODA.cz [online]. 2012 [cit. 2015-10-07]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/daneucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/nedobytne-pohledavky-ucetni-a-danovy-pohled-v-podm/?feed=news 8
17
opravné položky až po vzájemném zápočtu pohledávky a závazku.10 Na základě novely Zákona o rezervách z roku 2015 lze tvořit daňové opravné položky k pohledávkám, které neprošly účetními výnosy, ale které byly zahrnuty do základu daně a zdaněny (jedná se
například o pohledávky zaúčtované rozvahově v rámci oprav minulého období a o pohledávky účtované prostřednictvím snížení nákladů – bývá kvůli přijatým dobropisům).11
Tvorba těchto položek je ustanovena Zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, konkrétně § 24 odst. 2 písm. i) Zákona o daních z příjmů. Avšak tvorbou zákonné opravné položky není problém pohledávky z pohledu daně z příjmů úplně a konečně dořešen, tedy je při její tvorbě a uchování potřeba zkoumat způsobilost pohledávky k tvorbě zákonné opravné
položky, a také prověření důvodu tvorby, zrušení u promlčených pohledávek, jejichž promlčecí lhůta uplynula v průběhu zdaňovacího období.
Mezi daňově uznatelné opravné položky patří opravné položky k nepromlčeným
pohledávkám (§ 8a Zákona o rezervách), opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 Zákona o rezervách), opravné položky k tzv. méně významným
pohledávkám (§ 8c Zákona o rezervách), opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (§ 8b Zákona o rezervách).12
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám (§ 8a Zákona o rezervách)
První typ opravné položky k pohledávce je tvořen za předpokladu, že od konce doby splatnosti pohledávky uplynulo více než 18 měsíců, tehdy lze tvořit opravnou položku až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky (bez DPH). V případě, že od konce
doby splatnosti pohledávky uplynulo více než 30 měsíců, lze tvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky (také bez DPH).
KADLEC, Michal. Opravné položky k pohledávkám. Portál.POHODA.cz [online]. 2013 [cit. 2015-10-06]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/opravne-polozkyk-pohledavkam/ 10
Finanční aktuality: leden 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: https://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/FinancialUpdate/Documents/KPMG-Financni-aktuality-2015-01.pdf 11
HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, s. 106107. ISBN 978-80-905899-1-9. 12
18
U pohledávky, kterou jsme nabyli postoupením a která měla hodnotu v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, lze tvořit opravné položky podle výše uvedených podmínek pouze tehdy, když bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno soudní, správní nebo rozhodčí řízení, kterého se poplatník daně z příjmů řádně účastní. U pohledávek, které byly splatné do 31. 12.
2013, se opravné položky tvoří jinak. Rozdíl je také u tvorby daňové opravné položky, jejíž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku pohledávky je menší nebo rovna 200 000 Kč (tzv. podlimitní pohledávka) a u tvorby daňové opravné položky, jejíž rozvahová hodnota
v okamžiku vzniku pohledávky je větší než 200 000 Kč (tzv. nadlimitní pohledávky). Každá pohledávka se posuzuje samostatně, pohledávky vůči jednomu věřiteli se nesčítají.
U podlimitních pohledávek je nutné splnit nejen podmínku výnosnosti a nepromlčenosti, ale také stanovenou lhůtu po splatnosti. Nejprve se tvoří opravná položka k pohledávce ve výši
20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to uběhlo-li již více než 6 měsíců od lhůty splatnosti. V případě, že dlužník stále nezaplatil, a chceme pokračovat v tvorbě opravné položky k pohledávce, je nutné, aby bylo již zahájeno soudní, rozhodčí nebo správní řízení. Tehdy je možné pokračovat v tvorbě opravné položky následujícím způsobem – uplynulo-li
více než 12 měsíců, je možné tvořit až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. V případě, že uplynulo více než 18 měsíců, je možné tvořit opravnou položku až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. Když uplyne více než 24 měsíců,
opravnou položku lze tvořit až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. Po uplynutí více než 30 měsíců je možné tvořit opravnou položku až do výše 80 % neuhrazené
rozvahové hodnoty pohledávky a konečně po uplynutí více než 36 měsíců až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
U nadlimitních pohledávek je možné zahájit tvorbu zákonných opravných položek pouze
tehdy, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno soudní, rozhodčí nebo správní řízení. Tehdy je možné začít tvořit opravné položky obdobným způsobem jako u podlimitních pohledávek, a to u těch po splatnosti více než 6 měsíců až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, po splatnosti více než 12 měsíců až do výše 33 % neuhrazené
rozvahové hodnoty pohledávky, po splatnosti více než 18 měsíců – až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, po splatnosti více než 24 měsíců až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, po splatnosti více než 30 měsíců až do výše 80 % 19
neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky a po splatnosti 36 měsíců až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.13
Je důležité podotknout, že po dobu soudního řízení (vč. insolvenčního řízení) neběží promlčecí lhůta pohledávky. Zákonné opravné položky k pohledávkám je podle § 8a odst. 4
Zákona o rezervách nutné zrušit v případě, že došlo k úhradě pohledávky či jejímu
postoupení, pohledávka se stala promlčenou – tehdy se odpis pohledávky považuje za daňově uznatelný náklad do výše, do které účetní jednotka tvořila daňové opravné položky k dané pohledávce.14
Pokud jde o pohledávky se splatností od 1. ledna 2014, lze u nich použít toto ustanovení v platném znění zákona, avšak nemusí být použito, tedy bude-li chtít účetní jednotka tvořit
opravné položky k pohledávkám ve výši, která se váže k tvorbě opravných položek k pohledávkám splatným před 1. lednem 2014, může.15
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 Zákona o rezervách)
Tyto opravné položky jsou tvořeny v případě, že se dlužník ocitne v platební neschopnosti – není schopen dostát svým závazkům. Tvoří se jednorázově, a to do plné výše rozvahové
hodnoty nepromlčené pohledávky, pokud věřitel ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku přihlásil pohledávku u insolvenčního soudu. Tato lhůta je dlouhá minimálně 30 dnů a
maximálně 2 měsíce. Opravnou položku vytvoříme v okamžiku, kdy pohledávku přihlásíme u insolvenčního soudu, což musí být jednoznačně prokazatelné. V případě, že bychom ji v dané lhůtě nepřihlásili, nemohli bychom zákonnou opravnou položku k pohledávce tvořit.
Tato zákonná opravná položka je evidovaná po celou dobu trvání insolvenčního řízení, po jeho ukončení je opravná položka zrušena a neuhrazená část pohledávky je odepsána
v souladu se Zákonem o daních z příjmů, tedy je daňově uznatelným nákladem. V případě, že Opravné položky k pohledávkám. AZ data [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/clanky/opravne-polozky-k-pohledavkam 13
HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, s. 108110. ISBN 978-80-905899-1-9. 14
Předpis č. 267/2014 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., ze dne 23. října 2014 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony In: Sbírka zákonů České republiky. 2014, Část druhá, Čl. IV odst. 4. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014267#cast2 15
20
byla pohledávka účinně popřena insolvenčním správcem (bylo vydáno pravomocné rozhodnutí soudu vydaného v neprospěch věřitele), věřitel přistoupí ke zrušení zákonné opravné položky, avšak tuto pohledávku nelze odepsat tak, aby se jednalo o daňový náklad.
Tento typ opravných položek se tvoří u pohledávek dosud nesplacených, u pohledávek, od jejichž splatnosti uplynula určitá doba, ale zároveň se jedná o pohledávky nepromlčené, a u
pohledávek, ke kterým byla tvořena zákonná opravná položka (opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994) rozpuštěním vytvořené opravné položky a vytvořením nové.
Opravné položky k tzv. nevýznamným pohledávkám (§ 8c Zákona o rezervách)
Dle zákona je možné tvořit opravné položky až do výše 100 % neuhrazené hodnoty pohledávky v období, za které se podává daňové přiznání, v případě splnění obecných podmínek, které byly uvedeny výše a také v případě splnění následujících zákonných
podmínek. Za prvé, původní rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství nepřekročí
částku 30 000 Kč. Za druhé, od lhůty splatnosti již uplynulo minimálně 12 měsíců (ale samozřejmě méně než 36 měsíců – vždy je potřeba brát v potaz nepromlčenost pohledávky)
dle § 8c písm. c). Za třetí, součet hodnot pohledávek bez příslušenství k jednomu dlužníkovi nesmí za zdaňovací období překročit částku 30 000 Kč (jedná se o součet rozvahových hodnot
aktuálních) dle § 8c písm. d). Za čtvrté, věřitel může opravnou pohledávku tvořit pouze v případě, že k dané pohledávce nevytvořil opravnou položku podle § 8, 8a a 8b (opravnými
položkami tvořenými podle tohoto § se podrobněji nezabývám, protože se vztahují k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh, které nejsou předmětem zkoumání této
bakalářské práce) Zákona o rezervách; učinil-li tak a přehodnotil svůj názor, může tento typ opravné položky zrušit, a vytvořit novou na základě § 8c.16
Aby bylo možné zákonné opravné položky podle Zákona o rezervách tvořit, je nutné splnit tyto podmínky:
pohledávka zcela jasně existuje a není o tom pochyb,
HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, s. 110112. ISBN 978-80-905899-1-9. 16
21
pohledávka nepatří do kategorie pohledávek z titulu úvěru, půjčky, zálohy, smluvní
sankce a k dalším pohledávkám, o kterých se neúčtovalo přes výnosový účet a které nebyly zahrnuty do obecného základu daně,
není možné vytvořit v průběhu času opravné položky, které by se v součtu rovnaly plné výši pohledávky – je třeba zohlednit daň z přidané hodnoty,
pokud chceme tvořit daňovou opravnou položku k pohledávce, kterou jsme nabyli postoupením, je zde opět pro její tvorbu nutné, aby v minulosti byla účtována ve prospěch výnosů – tato podmínka musí být splněna u původního držitele,
jsou tvořeny buď ke jmenovité hodnotě pohledávky (když pohledávka vznikla přímo u současného držitele), nebo k pořizovací ceně pohledávky (když společnost pohledávku nabyla postoupením),
pohledávka nesmí být odepsaná do podrozvahy, nesmí být promlčená (promlčecí lhůta je dle zákona v délce 3 let),
je možné tvořit je kdykoliv během zdaňovacího období, existuje-li důvod pro jejich tvorbu,
tvorba daňové opravné položky uplatněné v základu daně musí být vždy zachycena v účetnictví (zaúčtována na příslušných účtech),
musí být odůvodněna její tvorba v souvislosti s podáním daňového přiznání,
nepostupuje-li věřitel podle § 8 Zákona o rezervách, nesmí tvořit daňově uznatelné opravné položky k pohledávkám, pokud má zároveň k dlužníkovi splatné závazky a neprovede vzájemný zápočet; toto však neplatí v případě, že je zpochybněna
pohledávka právním úkonem dlužníka na tu část hodnoty pohledávky, která převyšuje
hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel zahájil soudní řízení a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení,
u pohledávek nabytých postoupením může společnost tvořit zákonné opravné položky pouze v případě, že již pořizovací cenu pohledávky uhradila,
u pohledávek, které vznikly mezi osobami kapitálově či jinak spojenými, nelze
zákonnou opravnou položku tvořit, a to i tehdy, jestliže po vzniku pohledávky bylo spojení zrušeno, či společnost odkoupila pohledávku, při jejímž vzniku byl předchozí držitel ve spojení s dlužníkem.17
HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, s. 107108. ISBN 978-80-905899-1-9. 17
22
1.2.3 Praktické účetní případy
Účetní případ č. 1 – účtování postoupení pohledávky Tabulka 1: Účtování postoupení pohledávky u postupitele pohledávky
Číslo 1. 2.
Účetní případy
Kč
Pohledávka k postoupení
2 000 000
Prodejní cena
1 800 000
Úbytek v nominální ceně
MD
D
PZ 311
2 000 000
546
-
311
221
646
Zdroj: RUBÁKOVÁ, Věra a David ZÁMEK. Praktické účetní případy 2015: příklady účtování na všech účtech. Praha: Grada, 2008-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-2475498-7.
Tabulka 2: Účtování postoupení pohledávky u nabyvatele pohledávky
Číslo 1. 2.
Účetní případy
Kč
Koupě pohledávky
MD
1 800 000
Podrozvaha
315
2 000 000
75X
D
221
75X
Zdroj: RUBÁKOVÁ, Věra a David ZÁMEK. Praktické účetní případy 2015: příklady účtování na všech účtech. Praha: Grada, 2008-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-2475498-7.
Účetní případ č. 2 – tvorba zákonných opravných položek k pohledávce Tabulka 3: Tvorba zákonných opravných položek k pohledávce
Číslo
Účetní případy
40 000
PZ 311
Tvorba zákonné opr. pol. po 12 měsících – 33 %
5 200
558
Tvorba zákonné opr. pol. po 6 měsících – 20 %
3.
Tvorba zákonné opr. pol. po 18 měsících – 50 %
4. 5. 6.
7. a)
MD
Pohledávka po lhůtě splatnosti
1. 2.
Kč
Tvorba zákonné opr. pol. po 24 měsících – 66 % Tvorba zákonné opr. pol. po 30 měsících – 80 %
Tvorba zákonné opr. pol. po 36 měsících – 100 % Rozhodnutí o odpisu pohledávky
23
8 000 6 800 6 400 5 600
8 000
30 000
D
-
558
391
558
391
558 558
558
546
391 391 391 391 311
8. a)
7. b) 8. b)
Zrušení opravné položky po odpisu pohledávky
30 000
391
558
Zrušení opravné položky po úhradě pohledávky
30 000
391
558
Pohledávka vymožena – úhrada přijata na BÚ
30 000
221
311
Zdroj: RUBÁKOVÁ, Věra a David ZÁMEK. Praktické účetní případy 2015: příklady účtování na všech účtech. Praha: Grada, 2008-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-2475498-7. 18
1.3 Odpis pohledávky
Odpisy pohledávek bývají aktuální pro věřitelé zejména na konci roku, kdy podnikatelské subjekty inventarizují majetek a závazky, zpracovávají účetní závěrku a stanovuje základ
daně z příjmů. Odpis pohledávky se provádí tehdy, jedná-li se o trvalé snížení hodnoty pohledávky.19 Odpisy pohledávek mohou provádět pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví, ne ti, kteří vedou daňovou evidenci. 1.3.1 Účetní odpis pohledávky
V případě, že se hodnota pohledávky sníží trvale – reálná šance na její vymožení neexistuje
z důvodů uplynutí promlčecí lhůty či neznámého místa pobytu dlužníka – účetní jednotka účetně odepíše pohledávku. Účetní odpis pohledávky se účtuje na MD 546 (nedaňový účet) a na D 311.
Účetní odpis pohledávky se řídí § 25 odst. 1 písm. z) Zákona o daních z příjmů a není daňově uznatelným nákladem. Je tedy zcela na rozhodnutí věřitele, kdy pohledávku odepíše. Obvykle
k tomu věřitel přistoupí tehdy, stane-li se pohledávka nedobytnou s tím, že její vymáhání v soudním řízení by bylo administrativně náročné, a náklady by s největší pravděpodobností převýšily hodnotu získanou z inkasování pohledávky.
RUBÁKOVÁ, Věra a David ZÁMEK. Praktické účetní případy 2015: příklady účtování na všech účtech. Praha: Grada, 2008-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5498-7. 18
PILAŘOVÁ, Ivana. Nedobytné pohledávky - účetní a daňový pohled v podmínkách roku 2012. STORMWARE software development [online]. 2012 [cit. 2015-10-07]. Dostupné z: http://www.stormware.cz/podpora/LegServis/nedobytne-pohledavky-ucetni-a-danovy-pohled-vpodminkach-roku-2012.aspx 19
24
1.3.2 Daňový odpis pohledávky
V některých případech je odpis pohledávky nebo odpis její části daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. y) Zákona o daních z příjmů. Podle tohoto zákona je daňově uznatelným
nákladem jmenovitá hodnota pohledávky nebo její pořizovací cena v případě pohledávek nabytých postoupením, vkladem či při přeměně společnosti. Nelze daňově odepsat pohledávku vzniklou z titulu zálohy či půjčky, tedy pohledávky, u kterých se neúčtovalo přes
výnosový účet při jejich vzniku. Tímto způsobem je možné odepsat pouze pohledávku, ke které je možné tvořit zákonné opravné položky. V případě, že tvorba zákonných opravných
položek k pohledávce není možná pouze z důvodu uplynutí doby kratší než 18 měsíců od lhůty splatnosti, je daňový odpis možný. Dále je možné daňově odepsat pohledávky nabyté
postoupením bez ohledu na jmenovitou hodnotu pohledávky v okamžik jejího vzniku, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení.
Zákon vymezuje jednotlivé případy, ve kterých je odpis pohledávky pro věřitele daňově uznatelným nákladem. Jsou to tyto:
pohledávka za dlužníkem, u kterého soud zrušil konkurz pro nedostatek majetkové
podstaty, a tato pohledávka byla věřitelem přihlášena u insolvenčního soudu v dané lhůtě,
pohledávka za dlužníkem, který je v úpadku nebo kterému úpadek hrozí na základě výsledku insolvenčního řízení,
pohledávka za dlužníkem, který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědictví dlužníka,
pohledávka za dlužníkem, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce, přičemž věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou,
pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek, ke kterému se pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
pohledávka za dlužníkem, jehož majetek, ke kterému se pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce,
pohledávka do výše kryté použitím zákonné opravné položky.20
HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, s. 100101. ISBN 978-80-905899-1-9. 20
25
Pohledávka za dlužníkem, u kterého soud zrušil konkurz pro nedostatek majetkové podstaty
Jedná se o případ, kdy insolvenční soud rozhodne o zrušení konkurzu pro nedostatečnou
majetkovou hodnotu dlužníka vzhledem k uspokojení věřitelů. Jednorázový odpis pohledávky, který se řídí ustanovením § 308 Insolvenčního zákona, mohou provést pouze ti věřitelé, kteří své pohledávky v dané lhůtě přihlásili.
Pohledávka za dlužníkem, který je v úpadku nebo kterému úpadek hrozí
Odpis pohledávky je možné provést nejdříve dnem nabytí právní moci rozvrhového usnesení.
Většinou to znamená, že věřitel odepíše pouze část pohledávky, protože část přihlášené pohledávky je uspokojena.
Pohledávka za dlužníkem, který zemřel
Odpis pohledávky je možné provést až poté, co je pravomocně skončeno dědické řízení. Je to proto, že do jeho skončení není jasné, jestli pohledávka nebude v rámci dědického řízení uspokojena.
Pohledávka za dlužníkem, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce
V tomto případě je nutné ověřit, zda věřitel nebyl v ekonomickém či osobním vztahu s dlužníkem – jak je výše uvedeno, daňový odpis pohledávky není možný v případě osob,
mezi kterými existuje spojení. Tuto pohledávku lze odepsat ke dni výmazu dlužníka z obchodního rejstříku.
Pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek, ke kterému se pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba
Tuto pohledávku lze odepsat ke dni pravomocného rozhodnutí o ukončení dražby na majetek, ke kterému se pohledávka váže.
Pohledávka za dlužníkem, jehož majetek, ke kterému se pohledávka váže, je postižen exekucí
Věřitel může v tomto případě odepsat pohledávku nejdříve v den pravomocného rozhodnutí o ukončení exekuce na majetek, ke kterému se pohledávka váže. Pohledávka do výše kryté použitím zákonné opravné položky
Uplatňuje se u pohledávek, ke kterým byla vytvořena zákonná opravná položka v souladu se Zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Odpis pohledávky do výše kryté 26
zákonnou opravnou položkou je daňový náklad, případná zbylá část pohledávky, ke které nebyla tvořena zákonná opravná položka, je nedaňovým nákladem.
V účetnictví je možné tvořit k jedné pohledávce jak daňové, tak účetní opravné položky,
v součtu však nesmí převýšit rozvahovou hodnotu pohledávky. U podnikatelských subjektů, které nejsou účetními jednotkami, každé účetní období zdaňují pouze uhrazené pohledávky (v daňové evidenci se evidují pouze uskutečněné příjmy a výdaje). V případě, že ukončí podnikatelskou
činnost,
hodnotu neuhrazených pohledávek
s výjimkou
pohledávek
uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) (pohledávky, které je možné odepsat jako daňově uznatelný náklad), přičte k základu daně.21
1.4 Srovnání tvorby opravných položek dle české legislativy s US GAAP 1.4.1 US GAAP
Zkratka GAAP znamená Generally Accepted Accounting Principles. Jedná se o soubor
určitých pravidel, podle nichž firmy sestavují finanční výkazy, které jsou předloženy investorům v USA. Netýká se sestavování vnitropodnikového účetnictví a na rozdíl od národních účetních standardů (používají se v ČR a v Evropě) není povinné tyto finanční výkazy podle tohoto souboru pravidel sestavovat.
Firmy v České republice se řídí při sestavování finančních výkazů Českými účetními standardy, které slouží zejména státu, a firmy se jimi musí řídit ze zákona. US GAAP slouží
drobným investorům, kteří díky finančním výkazům sestavených podle těchto pravidel získají co nejspolehlivější informace a nemusejí spoléhat jen na veřejně dostupné informace. Tvorba
pravidel US GAAP je zajišťována odborníky jako jsou firemní účetní, auditoři, akademici či regulátoři kapitálových trhů. Orgánem, který schvaluje nová pravidla, je FASB (=Financial
Accounting Standards Board). Tato Rada má 7 členů, přičemž pro odhlasování nového pravidla je třeba minimálně 5 hlasů.
HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, s. 101103. ISBN 978-80-905899-1-9. 21
27
Tvorba účetních pravidel je v USA tvořena touto nezávislou Radou proto, že v Americe panuje přesvědčení, že ekonomika a politika by na sobě neměly být závislé. A navíc, zákonodárci, kteří jsou spíše politici než účetní, nemají dostatek znalostí a zkušeností na to,
aby byli schopni sestavit takováto účetní pravidla, tedy je jejich tvorba na lidech, kteří účetnictví velmi dobře rozumí díky dlouhému studiu a rozsáhlé praxi. 1.4.2 Hlavní rozdíly mezi US GAAP a českou legislativou
Česká legislativa firmám přesně určuje, jaký obsah a formu mají výkazy mít, což je pravý
opak US GAAP, který neurčuje firmám ani žádnou konkrétní formu, ani žádný obsah, tedy výkazy jednotlivých firem sestavované dle US GAAP jsou navzájem odlišné.
US GAAP se neřídí žádnou účtovou osnovou, účetní případy jsou popisovány slovně. Dále ani nepředepisuje konkrétní postup, jen konečný výsledek, a také neřeší daňový dopad
jednotlivých transakcí. Nedovoluje firmám, aby postupovaly stejně, jako postupují podle daňového zákon – daňový zákon v USA považuje za okamžik vzniku daňové povinnosti
okamžik, ve kterém firma přijme peníze, ne v okamžiku, kdy fakturu vydá. V US GAAP se ve
výsledovce neobjevují řádky „změna stavu zásob“ ani „aktivace“, neexistují dohadné položky aktivní.
Dalším rozdílem je, že vykázané peníze v bance se nerovnají konečnému zůstatku v bance a že investice se vykazují v tržních hodnotách. Veškeré závazky firmy vykazují v současné hodnotě peněžních toků. Na rozdíl od české legislativy firmy nemusí mít žádný základní kapitál ani emisní ážio, tvorba fondů ze zisku je nepovinná (od začátku roku 2014 je toto
nepovinné i u nás). Dále firmy mohou vyplácet dividendy, i když jsou ve ztrátě. V případě, že firma něco prodá (např. pohledávku) a zároveň získá právo ji koupit zpět, nejedná se o prodej, ale o půjčku.2223
HADRABOVÁ, Dagmar. Kapitálové fondy a fondy ze zisku. In: Fučík&Partneři: AUDITOŘIDAŇOVÍ PORADCI [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.fucik.cz/publikace/audita-ucetni-poradenstvi/kapitalove-fondy-a-fondy-ze-zisku/ 23 US GAAP. In: Iportal.POHODA.cz [online]. 2012 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/ucetni-standardy/us-gaap/ 22
28
1.4.3 Jak fungují opravné položky k pohledávkám podle US GAAP
Pohledávky vznikají firmě v situaci, kdy má nárok zaúčtovat tržbu, to znamená v okamžiku, kdy vydá fakturu. Pohledávky se dělí na pohledávky z obchodního styku a směnky k inkasu.
Pohledávky z obchodního styku jsou základním druhem pohledávek, jsou častější než pohledávky ze směnek k inkasu, protože vznikají běžnou činností firmy – prodáním výrobků,
zboží nebo služeb na fakturu. Oproti směnkám k inkasu mají nevýhodu spočívající v tom, že
se u nich není vyslovený slib zaplatit, tedy je riziko nesplacení těchto pohledávek z obchodních vztahů podstatně vyšší.
Kvůli tomuto riziku je třeba dodržovat oceňovací pravidlo, podle kterého mají být pohledávky vždy vykázány v nominální hodnotě snížené o opravné položky k nedobytným pohledávkám. Vzhledem k tomu, že v USA firmě vznikne zdanitelný příjem až v momentě, kdy obdrží peníze, a ne už při vydání faktury, je zřejmé, že v USA se daňová účinnost opravných položek k nedobytným pohledávkám neřeší.
Podle vyhlášky SFAS 5 musí účetní jednotka vždy vykázat své pohledávky v reálně hodnotě,
což znamená v částce, kterou očekává, že dostane zaplaceno. Aby bylo tohoto dosaženo, tvoří se opravné položky k nedobytným pohledávkám. K vytvoření opravných položek se používají dva různé postupy:
aging schedule method (také známá jako balance sheet approach) ◦
◦ ◦
prvním krokem je seřazení nezaplacených pohledávek ke dni uzávěrky podle staří,
přičemž stářím se nemyslí doba uplynulá od data jejich splatnosti, ale od okamžiku jejich vzniku,
druhým krokem je volba koeficientu nedobytnosti, který se vytváří na základě historické zkušenosti firmy,
třetím krokem je sloučení předchozích dvou veličin v následující tabulku:
Tabulka 4: Určování stáří pohledávek
Stáří
Stav na účtu Faktor
Opravná položka
Určování stáří (aging) pohledávek
do 30 dnů
od 30 do 60 dnů
nad 60 dnů
2%
10 %
30 %
$100,000 $2,000
$20,000 $2,000 29
celkem
$15,000
$135,000
$5,000
$9,000
Zdroj: vlastní konstrukce na základě Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/ Faktor = koeficient nedobytnosti
percentage of sales method (také známá jako income statement approach) ◦
prvním krokem je volba koeficientu nedobytnosti – tento je podobně jako u aging
◦
druhým krokem je vynásobení pohledávek za období koeficientem,
◦
schedule method vytvářen na základě historické zkušenosti firmy,
třetím krokem je zaúčtování opravné položky, což může vypadat takhle:
Tabulka 5: Tvorba opravné položky v americkém účetnictví
Náklady na nedobytné pohledávky
Má dáti $x
Dal
Opravná položka k nedobytným pohledávkám $x Zdroj: vlastní konstrukce na základě Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/
Náklady na nedobytné pohledávky se promítnou do výsledovky. V dalším roce firma rozpustí opravné položky k pohledávkám, které shledá nedobytnými, a to následujícím způsobem: Tabulka 6: Rozpuštění opravné položky v americkém účetnictví
Opravná položka k nedobytným pohledávkám
Má dáti $x
Dal
Konkrétní pohledávka, která je nedobytná $x Zdroj: vlastní konstrukce na základě Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/
Z této tabulky můžeme vidět, že tímto způsobem došlo k odepsání nedobytné pohledávky.
Pokud se stane, že pohledávka je zaplacena po jejím odepsání, firma tuto skutečnost zaúčtuje takto:
Tabulka 7: Účtování úhrady pohledávky po jejím odepsání v americkém účetnictví
Peníze
Má dáti
30
$x
Dal
Zisk $x Zdroj: vlastní konstrukce na základě Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/
Jelikož firma odhaduje, které pohledávky mohou být nedobytné, může se stát, že za rok neodepíše přesně tolik pohledávek, ke kterým vytvořila opravnou položku. Pokud se odchýlí při odepisování o nepodstatnou částku (± 5 %), není s tím žádný problém. Pokud se však
odchýlí o částku větší než ± 5 %, auditor začne vyžadovat upřesnění postupu firmy a snížení odchylky na ± 5 %.
To, jak je možné tuto odchylku usměrnit, záleží na metodě, kterou si firma zvolí. Pokud si
zvolí aging schedule method, na konci roku se rozdílu zbaví „doplněním“ opravné položky. Například, na konci roku 1 firma XYZ odhadla, že během roku 2 odepíše pohledávky ve výši $9,000. Během tohoto roku skutečně odepíše pouze $8,500 (na účtu opravné položky „zbude“ $500). Na konci roku 2 firma znovu odhadne výši opravné položky, tentokrát na $10,000. Protože jí však z předchozího roku zbylo $500, provede následující zápis: Tabulka 8: „Doplnění“ opravné položky v americkém účetnictví
Náklady na nedobytné pohledávky
Má dáti $9,500
Dal
Opravné položky k nedobytným pohledávkám $9,500 Zdroj: vlastní konstrukce na základě Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/
U percentage of sales method je postup jednodušší. Výše zmíněny účetní případ se neúčtuje. Zůstatek na účtu opravné položky se neřeší, protože se předpokládá, že se vše časem vyrovná
(v některém roce se odepíše trochu méně, v některém trochu více, tedy by zůstatek na účtu
neměl dosáhnout podstatné výše). Toto však lze neřešit pouze tehdy, pokud není odhad firmy často nadhodnocený či podhodnocený, což by vedlo k tomu, že neodepsané pohledávky by se
začaly hromadit a zůstatek by se stal podstatným. Jak metoda aging schedule, tak metoda
percentage of sales mají své výhody i nevýhody. Aging schedule method je přesnější, zatímco percentage of sales method lépe vyhovuje požadavkům zásady uznání nákladů. Každá firma si může metodu vybrat libovolně.
31
Avšak může nastat i situace, kdy není možné nedobytnost pohledávek reálně odhadnout. V
takovém případě je nutné na uznání tržeb použít jinou metodu, a to installment sales method, cost recovery method nebo „jinou“ metodu, kterou se myslí to, že firma nezaúčtuje žádné tržby, dokud neobdrží peníze.
U metody aging schedule se opravná položka tvoří obvykle na konci fiskálního roku, a to
proto, že vychází z pohledávek, které jsou v účetnictví ke dni účetní uzávěrky a zůstanou v něm část nebo i celý další rok. U metody percentage of sales se opravná položka taktéž tvoří ročně, avšak vzhledem k tomu, že vychází z odbytu za minulé období, mohla by být tvořena čtvrtletně nebo dokonce měsíčně.24
Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/ 24
32
2 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH SPOLEČNOSTÍ
V praktické části mojí bakalářské práce se budu věnovat porovnání tvorby opravných položek k pohledávkám ve dvou různých společnostech. Rozhodla jsem se pro poměrně detailní rozebrání hospodářské situace obou společností, aby bylo možné udělat si ucelený obrázek o
poměrech obou společností, tedy se poměrně podrobně zabývám jak rozvahou, tak výkazem zisků a ztrát. Vzhledem k tomu, že ani jedna společnost neodepsala ve stanoveném účetním období žádné pohledávky, těmito se v praktické části zabývat nebudu. Tyto dvě společnosti
mi poskytly data ochotně na základě dobré vůle a nepřejí si být jmenovány ani spojovány s touto prací. Společnosti si dále nepřejí zveřejnit více dat, než je zveřejněno v této práci.
2.1 První společnost
Právní forma první společnosti je společnost s ručením omezeným. Základní kapitál je ve výši
200 000 Kč, přičemž se na něm podílí dva společníci – jedna právnická a jedna fyzická osoba. Tato společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v březnu 2012, avšak její začátky sahají
do roku 1992, kdy fungovala jako osoba samostatně výdělečně činná. Jedná se o společnost
sídlící v Brně zabývající se poskytováním technických služeb k ochraně majetku a osob, výrobou,
instalací,
opravami
elektrických
strojů
a
přístrojů,
elektronických
a
telekomunikačních zařízení, montážemi, opravami, revizemi a zkouškami elektrických
zařízení. Další činností je obchodování s LED osvětlením a jeho následná instalace. V této oblasti se společnost snaží dodávat na trh kvalitní a spolehlivé zdroje světla a svítidla, u nichž
se snoubí maximální efektivita a účinnost. Veškeré osvětlení je pořizováno u největších ověřených výrobců v Číně.
Co se týká organizační struktury, ve společnosti je v současnosti 5 zaměstnanců na hlavní
pracovní poměr, dále jsou využívány služby několika externistů, avšak v roce 2014, ze
kterého zkoumám data ve společnosti, žádní zaměstnanci ve společnosti nepracovali, zakázky byly zajišťovány subdodávkami. Za společnost jednají oba společníci.
Jelikož si společnost nechává dělat daňová přiznání externí firmou, ve které jsou daňoví
poradci, účetní uzávěrku a závěrku za rok 2015 mohou dokončit a odevzdat do 30. 6. 2016, tedy v mojí práci budu pracovat s daty za rok 2014, za který je zveřejněna poslední účetní závěrka.
33
2.1.1 Vnitropodnikové pravidlo pro tvorbu opravných položek
Společnost číslo 1 tvoří účetní opravné položky k pohledávkám ve stejné výši jako daňové, tedy účetní opravné položky k pohledávkám jsou rovny daňovým opravným položkám k pohledávkám, a proto se účty opravných položek nijak analyticky nečlení.
2.1.2 Rozvaha společnosti ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014 Tabulka 9: Rozvaha první společnosti
34
Zdroj: Sbírka listin na www.justice.cz Z této poslední zveřejněné rozvahy vyplývá, že společnost má aktiva a pasiva v hodnotě 4 253
tis. Kč. Z této rozvahy můžeme vypozorovat hned několik věcí, pokud jde o majetkovou strukturu této společnosti.
Společnost nevlastní žádný dlouhodobý majetek, z čehož můžeme vidět, že společnost není kapitálově náročná (ve smyslu potřeby dlouhodobého majetku k výkonu činnosti). Z toho plyne, že drtivá většina aktiv, konkrétně 4 251 tis. Kč je tvořena oběžnými aktivy, a to
především zásobami v hodnotě 2 574 tis. Kč (to je logické, když vezmeme v potaz činnost společnosti, také vzhledem k nákupům zboží v Číně si společnost tvoří větší zásoby), dále
krátkodobými pohledávkami v netto hodnotě 994 tis. Kč (jedná se o brutto hodnotu poníženou o výši opravných položek k pohledávkám) a konečně krátkodobým finančním majetkem ve výši 683 tis. Kč. Zbývající 2 tis. Kč jsou tvořeny časovým rozlišením, vzhledem k tomu, že se
jedná o časové rozlišení na straně aktiv, tyto 2 tis. Kč jsou hodnotou účtu 381 – Náklady příštích období, 382 – Komplexní náklady příštích období a 385 – Příjmy příštích období.
Podíváme-li se na stranu pasiv, zjistíme, že majetek společnosti je financován vlastním
kapitálem ve výši 1 326 tis. Kč a cizími zdroji ve výši 2 911 Kč. Zbývajících 16 tis. Kč je tvořeno časovým rozlišením – v případě pasiv jde o účty 383 – Výdaje příštích období a 384 – Výnosy příštích období. Největší položku vlastního kapitálu tvoří výsledek hospodaření 35
běžného období, který byl ve výši 885 Kč. Dále můžeme vidět, že společnost netvoří žádné
kapitálové fondy ani fondy ze zisku. Pokud jde o cizí zdroje, vidíme, že se v celé výši vztahují
ke krátkodobým závazkům, což pro společnost nevyznívá nijak špatně – krátkodobé závazky budou s největší pravděpodobností uhrazeny a nevztahují se k nim žádné náklady v podobě
úroků (jako je tomu například u bankovních úvěrů a výpomocí), ani žádné smluvní pokuty a úroky z prodlení, což je možné vidět z výkazu zisků a ztrát, kterým se budeme zabývat v následující podkapitole.
2.1.3 Výkaz zisků a ztrát společnosti ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31. 12. 2014
Tabulka 10: Výkaz zisků a ztrát první společnosti
36
Zdroj: Sbírka listin na www.justice.cz
Z posledního zveřejněného výkazu zisků a ztrát vyplývá, že společnost dosáhla zisku ve výši
885 tis. Kč před zdaněním, což se ostatně promítlo do rozvahy, jak jsme si již dříve uvedli. V řádku G si můžeme povšimnout opravných položek vytvořených ve výši 92 tis. Kč, stejně jako tomu bylo v rozvaze v aktivech. Dále je z výkazu zisků a ztrát vidět, že provozní
výsledek hospodaření byl ve výši 1 105 tis. Kč, finanční výsledek hospodaření ve výši -12 tis. Kč, a žádný mimořádný výsledek hospodaření společnost negenerovala. Pokud jde o výsledek hospodaření za účetní období po zdanění, rozebereme si ho z hlediska finančních poměrových ukazatelů, abychom si udělali jasnou představu o tom, jak si daná společnost stojí:
Rentabilita aktiv (ROA) = zisk/celková aktiva*100 = 885/4253*100 ≈ 20,81 %, Rentabilita VK (ROE) = zisk/vlastní kapitál*100 = 885/1326*100 ≈ 60,74 %, Rentabilita tržeb (ROS) = zisk/tržby*100 = 885/3572*100 ≈ 24,78 %,
37
Rentabilita dlouhodobého kapitálu (ROCE) = zisk/(dlouh. závazky + dlouh. bankovní úvěry + vlastní kapitál)*100 = 885/1326*100 ≈ 60,74 %.25
Co se týká rentability ziskovosti obecně, je třeba zmínit, jakou hodnotu by dané ukazatele
měly mít. Smysluplná minimální hodnota těchto ukazatelů je dána bezrizikovou úrokovou mírou (tj. výše úroků u státních dluhopisů), nicméně v praxi by měla být rentabilita
v nejhorším případě rovna úrokové sazbě, kterou by nám na danou částku uloženou na danou
dobu nabídl komerční bankovní subjekt.26 Podle aktuální situace na trhu je výnosový úrok ve výši cca 2 % při délce investice 5 let. Tedy by měla rentabilita společnosti být vyšší (je třeba
zahrnout i prémii za riziko – u bankovních vkladů funguje pojištění, tedy je tam určitá
záruka). Z výše uvedených výpočtů nám vyplývá, že rentabilita aktiv je ve výši cca 20,81 %, což se zdá být jako velmi slušný výkon. Rentabilita vlastního kapitálu je dokonce ve výši cca
0,6074 Kč, což je pro vlastníky společnosti velmi pozitivní – udává nám, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu společníkem. Rentabilita tržeb nám udává,
kolik korun zisku připadne na jednu korunu tržeb, v našem případě to vychází cca 0,2478 Kč na 1 Kč tržeb, tedy z toho můžeme vypozorovat, že zbývajících cca 0,7522 Kč jde na pokrytí
nákladů. Pokud jde o rentabilitu dlouhodobých aktiv, ta je stejná jako rentabilita vlastního kapitálu, protože společnost nemá žádné dlouhodobé cizí zdroje. Všechny čtyři ukazatele jsou
významně vyšší než návratnost investic do bezrizikových instrumentů, tedy je jednoznačné, že společnosti se velmi dobře daří, a je pro ni velmi výhodné pokračovat ve své činnosti. 2.1.4 Opravné položky k pohledávkám
Za účetní období roku 2014 společnost evidovala tyto pohledávky v tis. Kč po splatnosti:
Použité poměrové ukazatelé. In: FinAnalysis [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/pouzite-pomerove-ukazatele.html 26 Ukazatelé rentability. In: BusinessVize [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-rentability 25
38
z:
Tabulka 11: Objem pohledávek v tis. Kč první společnosti
Zdroj: Sbírka listin na www.justice.cz K těmto pohledávkám byly vytvořeny opravné položky k pohledávkám po splatnosti více než
12 měsíců v hodnotě pohledávky do 30 tis. Kč za jednotlivého odběratele dle § 8c zákona č.593/1992 Sb. ve výši 71 tis. a po splatnosti více než 18 měsíců dle § 8a zákona č.593/1992
Sb. ve výši 21 tis. Kč. Konkrétní výše opravných položek k jednotlivým pohledávkám vypadá takto:
Tabulka 12: Opravné položky k pohledávkám u první společnosti
Firma Splatnost Pohledávka OP Dle § = ÚOP % výše OP 100 ABC 11.2.2013 12 948,00 12 948,00 8c 100 ABC 4.6.2013 4 873,00 4 873,00 8c 100 ABC 24.7.2013 10 439,00 10 439,00 8c 100 DEF 18.7.2013 403,00 403,00 8c 100 GHI 24.9.2013 248,00 248,00 8c 100 JKL 21.10.2013 19 843,00 19 843,00 8c 100 MNO 6.11.2013 9 539,00 9 539,00 8c 100 PQR 26.12.2013 13 068,00 13 068,00 8c Celkem za § 8c 70 911,00 20 STU 6.5.2013 3 000,00* 600,00 8a 20 ABC 4.6.2013 102 020,00** 20 404,00 8a Celkem za § 8a 21 004,00 Zdroj: interní dokumenty poskytnuté společností *původní výše pohledávky byla 70 413 Kč, bylo částečně uhrazeno
** původní výše pohledávky byla 113 020 Kč, bylo částečně uhrazeno
Vzhledem k tomu, že všechny nesplacené pohledávky, které společnost eviduje, byly splatné
v roce 2013, tvorba opravných položek se řídí starou zákonnou úpravou. Podle § 8a by teoreticky mohla společnost vytvořit opravnou položku k pohledávkám do výše 50 % vzhledem k tomu, že od data splatnosti uplynulo víc než 18 měsíců. To však není možné,
protože nebyla splněna podmínka toho, že je nutné, aby bylo již zahájeno soudní, rozhodčí 39
nebo správní řízení. Opravné položky podle § 8c jsou tvořeny ve 100% výši, protože patří do
kategorie pohledávek malého rozsahu, kde je zákonem umožněno po 12 měsících od doby splatnosti vytvořit opravné položky ve výši 100 %.
2.2 Druhá společnost
Právní forma druhé společnosti je akciová společnost. Základní kapitál je ve výši 2 000 000
Kč, jediným společníkem je jedna akciová společnost. Základní kapitál je denominován na 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč. V případě převodu akcií se vyžaduje předchozí souhlas valné hromady. Společnost podléhá auditu.
Tato společnost byla zapsána do obchodního rejstříku v prosinci 2010. Společnost sídlí
v Uherském Hradišti a předmětem její činnosti je poskytování servisních služeb pro
provozovatele fotovoltaických elektráren v České republice, na Slovensku a v dalších evropských zemích. Tyto služby zahrnují každodenní monitorování výroby, pravidelné preventivní prohlídky a revize technologického vybavení elektráren, servisní zásahy pro
odstranění případných poruch a mnoho dalších činností. Co se týká organizační struktury, statutárním orgánem je jediný člen představenstva. Dozorčí rada je tvořená dvěma členy. Organizační struktura této společnosti vypadá následovně: Obrázek 1: Organizační struktura druhé společnosti
40
Jelikož si společnost nechává dělat daňová přiznání externí firmou, ve které jsou daňoví
poradci, účetní uzávěrku a závěrku za rok 2015 mohou dokončit a odevzdat do 30. 6. 2016, tedy v mojí práci budu pracovat s daty za rok 2014, za který je zveřejněna poslední účetní závěrka.
2.2.1 Vnitropodnikové pravidlo pro tvorbu opravných položek
Společnost číslo 2 tvoří účetní opravné položky k pohledávkám po splatnosti 91 – 180 dnů ve
výši 50 %, k pohledávkám po splatnosti nad 181 dní ve výši 100 %. Účetní opravné položky se netvoří u pohledávek za propojenými osobami (těmito osobami se myslí dceřinné
společnosti a fyzické osoby figurující i v jiných společnostech). Daňové opravné položky k pohledávkám tvoří klasicky dle zákona podobně jako společnost číslo 1. Účet pro tvorbu
opravných položek se tedy analyticky člení na účet 391.010 – Opravná účetní položka k pohledávkám a na účet 391.020 – Opravná daňová položka k pohledávkám. Opět se netvoří k propojeným osobám – toto u daňových opravných položek vyplývá ze zákona. 2.2.2 Rozvaha společnosti
41
Tabulka 13: Rozvaha druhé společnosti
42
43
44
Zdroj: Sbírka listin na www.justice.cz
Z této poslední zveřejněné rozvahy vyplývá, že společnost má aktiva a pasiva v hodnotě 88 691 tis. Kč, což je cca 21krát víc než u první společnosti. Z této rozvahy můžeme vypozorovat hned několik věcí, pokud jde o majetkovou strukturu této společnosti.
Společnost číslo 2 na rozdíl od první společnosti má dlouhodobý majetek, a to v celkové výši
20 071 tis. Kč, tj. tvoří téměř čtvrtinu celkových aktiv, můžeme tedy říct, že tato společnost je kapitálově náročná. Z rozvahy můžeme vidět, že společnost vlastní majetek ve všech třech
kategoriích dlouhodobého majetku – nehmotný, hmotný i finanční, přičemž největší
zastoupení má hmotný majetek, konkrétně stavby (vezmeme-li v potaz netto hodnotu), což je logické vzhledem k předmětu činnosti této společnosti. Zbývající hodnota 68 356 tis. Kč je tvořena oběžnými aktivy, a to především krátkodobými pohledávkami v netto hodnotě 39 333 tis. Kč. Dále můžeme vidět, že zastoupení oběžných aktiv společnosti je ve všech kategoriích 45
– zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky, krátkodobý investiční majetek i časové rozlišení.
Zaměříme-li se na stranu pasiv, vidíme, že majetek společnosti je financován vlastním
kapitálem ve výši 48 985 tis. Kč a cizími zdroji ve výši 38 201 tis. Kč, což je přesně opačná skladba zdrojů financování, jako tomu bylo u první společnosti, kde převažovalo financování
cizími zdroji. Zbývajících 1 505 tis. Kč je tvořeno časovým rozlišením. Největší položku
vlastního kapitálu tvoří výsledek hospodaření minulých let, který byl ve výši 38 428 tis. Kč, naproti tomu u první společnosti to byl výsledek hospodaření běžného období. Oproti první
společnosti společnost číslo 2 vykázala kapitálové fondy ve formě Oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků – účet 414 v záporné hodnotě -110 tis. Kč a fondy ze zisku ve formě Nedělitelného fondu – účet 421 v kladné hodnotě 400 tis. Kč. Výsledek hospodaření
běžného účetního období je ve výši 8 267 tis. Kč. Pokud jde o cizí zdroje, můžeme vidět, že společnost eviduje rezervy v hodnotě 5 392 tis. Kč, dlouhodobé závazky v hodnotě 1 837 tis. Kč, krátkodobé závazky v hodnotě 19 823 tis. Kč, bankovní úvěry a výpomoci v hodnotě
11 149 tis. Kč a časové rozlišení v hodnotě 1 505 tis. Kč, tedy složení pasiv je jednoznačně pestřejší, než jak tomu bylo u první společnosti. Největší položka je tvořená krátkodobými závazky, podobně jako je tomu u první společnosti. 2.2.3 Výkaz zisků a ztrát společnosti
46
Tabulka 14: Výkaz zisků a ztrát druhé společnosti
47
Zdroj: Sbírka listin na www.justice.cz Z posledního zveřejněného výkazu zisků a ztrát vyplývá, že společnost dosáhla zisku ve výši
8 267 tis. Kč před zdaněním, což se ostatně promítlo do rozvahy, jak jsme si již uvedli dříve. V oddílu C si můžeme povšimnout, že společnost vykázala osobní náklady ve výši 15 283 tis.
Kč, což je rozdíl oproti první společnosti, která nevykázala žádné náklady tohoto typu. Na rozdíl od první společnosti, která nevlastní žádný dlouhodobý majetek, vykázala tato společnost odpisy ve výši 3 143 tis. Kč.
V řádku G si můžeme povšimnout tvorby rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období vytvořených ve výši -7 683 tis. Kč. Dále je z výkazu zisků a ztrát vidět, že 48
provozní výsledek hospodaření byl ve výši 11 149 tis. Kč, finanční výsledek hospodaření ve výši 396 tis. Kč a žádný mimořádný výsledek hospodaření společnost negenerovala podobně
jako společnost číslo 1. Pokud jde o výsledek hospodaření za účetní období po zdanění,
rozebereme si ho z hlediska finančních poměrových ukazatelů, abychom si udělali jasnou představu o tom, jak si daná společnost stojí:
Rentabilita aktiv (ROA) = zisk/celková aktiva*100 = 8267/88691*100 ≈ 9,32 %, Rentabilita VK (ROE) = zisk/vlastní kapitál*100 = 8267/48985*100 ≈ 16,88 %, Rentabilita tržeb (ROS) = zisk/tržby*100 = 8267/64322*100 ≈ 12,85 %,
Rentabilita dlouhodobého kapitálu (ROCE) = zisk/(dlouh. závazky + dlouh. bankovní úvěry + vlastní kapitál)*100 = 8267/(1837+5186+48985)*100 = 8267/56008*100 ≈ 14,76 %.27
Již dříve jsme si definovali, jakou hodnotu by měly dané ukazatele nabývat, tedy si v této části ukazatele jen shrneme. Z výše uvedených výpočtů nám vyplývá, že rentabilita aktiv je ve
výši cca 9,32 %, což se zdá být jako slušný výkon, avšak oproti společnosti č. 1 je cca poloviční, což však nemusí být problém, jelikož společnost č. 2 má velký objem
dlouhodobého majetku a jeho návratnost je dlouhodobějšího charakteru. Rentabilita vlastního kapitálu je ve výši cca 0,1688 Kč, což je pro vlastníky společnosti pozitivní – udává nám, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem, opět je tato
hodnota mnohem nižší než u předchozí společnosti, avšak to je dáno tím, že společnost vygenerovala v minulých letech vysoké objemy zisku. Rentabilita tržeb nám udává, kolik korun zisku připadne na jednu korunu tržeb, v našem případě to vychází cca 0,1285 Kč na 1 Kč tržeb, tedy z toho můžeme vypozorovat, že zbývajících cca 0,8725 Kč jde na pokrytí
nákladů. Pokud jde o rentabilitu dlouhodobých aktiv, ta není rovna rentabilitě vlastního kapitálu, jako tomu bylo u první společnosti, protože společnost č. 2 vykazuje v rozvaze také dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry, je v hodnotě 0,1476 Kč, což nám udává, kolik čistého zisku připadne na jednu korunu dlouhodobých zdrojů.
Všechny čtyři ukazatele jsou vyšší než návratnost investic do bezrizikových instrumentů, tedy je jednoznačné, že společnosti se dobře daří, a je pro ni výhodné pokračovat ve své činnosti.
Použité poměrové ukazatelé. In: FinAnalysis [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/pouzite-pomerove-ukazatele.html 27
49
2.2.4 Opravné položky k pohledávkám
Za účetní období roku 2014 společnost evidovala tyto pohledávky v tis. Kč po splatnosti: Tabulka 15: Objem pohledávek v tis. Kč druhé společnosti
Zdroj: Sbírka listin na www.justice.cz K těmto pohledávkám byly vytvořeny opravné položky k pohledávkám jak daňové, tak účetní. Konkrétní výše účetních opravných položek k jednotlivých pohledávkám k 31. 12. 2014 vypadá takto:
k účtu 311.010 – tuzemské pohledávky
11 090 948,18 Kč,
celkem
11 472 166,33 Kč.
k účtu 311.020 – zahraniční pohledávky
381 218,75 Kč,
Pokud jde o daňové opravné položky k jednotlivým pohledávkám k 31. 12. 2014, jejich struktura je následující:
k účtu 311.010 – podle § 8a
1 183 010,57 Kč,
k účtu 311.020 – podle § 8c
28 778,55 Kč,
k účtu 311.010 – podle § 8c
22 709,13 Kč,
celkem
1 234 498,25 Kč.
Opravné položky k pohledávkám k tuzemským pohledávkám byly tvořeny následovně: Tabulka 16: Opravné položky k tuzemským pohledávkám u druhé společnosti
Firma splatnost pohledávka DOP dle § AB 12.9.2014 108 724,90 AB 14.7.2014 79 018,07 AB 14.8.2014 106 223,18 AB 14.2.2014 42 907,91 8 581,58 8a AB 28.3.2014 48 665,24 9 733,05 8a AB 14.4.2014 287 527,41 AB 14.5.2014 149 499,55 29 899,91 8a 50
% DOP % ÚOP ÚOP 0 50 54 362,45 0 50 39 509,04 0 50 53 111,59 20 80 34 326,33 20 80 38 932,19 0 100 287 527,41 20 80 119 599,64
20 AB 13.6.2014 124 106,97 24 821,39 8a 99 285,58 20* CD 3.1.2014 12 148,40 1 655,28 8a 6 621,12 0 EF 1.10.2014 2 783,00 1 391,50 0 GH 1.10.2014 2 783,00 1 391,50 20 IJ 13.6.2014 147 011,47 29 402,29 8a 117 609,18 0 IJ 14.7.2014 152 776,52 76 388,26 0 IJ 12.9.2014 168 455,17 84 227,59 0 IJ 14.8.2014 140 278,94 70 139,47 20 IJ 14.5.2014 197 842,65 39 568,53 8a 158 274,12 0 KL 3.7.2014 4 470,95 4 470,95 20 KL 16.5.2013 58 322,00 11 664,40 8a 46 657,60 20***** MN 19.3.2012 580 891,20 382 335,28 8a 95 583,82 0 OP 30.3.2011 7 664 613,12 7 557 010,56 0 QR 3.3.2011 1 668 500,00 1 668 500,00 66 ST 23.10.2012 68 358,00 45 116,28 8a 23 241,72 66 ST 23.10.2012 97 067,00 64 064,22 8a 33 002,78 66 ST 12.11.2012 58 872,00 38 855,52 8a 20 016,48 66 ST 8.11.2012 239 252,00 157 906,32 8a 81 345,68 66 ST 8.11.2012 339 735,00 224 225,10 8a 115 509,90 66 ST 26.11.2012 34 179,00 22 558,14 8a 11 620,86 66 ST 26.11.2012 77 914,00 51 423,24 8a 26 490,76 20** WX 31.10.2012 36 136,20 2 000,00 8a 8 000,00 20 YZ 10.5.2013 32 945,80 6 589,16 8a 26 356,64 20 YZ 10.5.2013 79 788,10 15 957,62 8a 63 830,48 20*** DC 3.1.2014 11 041,25 1 433,85 8a 5 735,40 FE 30.5.2014 36 410,27 819,40 8a 3 277,60 20**** 20 HG 30.4.2013 72 000,00 14 400,00 8a 57 600,00 Celkem za § 8a 1 183 010,56 100 OP 14.1.2011 11 400,00 11 400,00 8c 100 UV 2.9.2011 7 250,59 7 236,23 8c 100 BA 30.1.2013 4 072,90 4 072,90 8c Celkem za § 8c 22 709,13 Zdroj: interní dokumenty poskytnuté společností
80 80* 50 50 80 50 50 50 80 100 80 80***** 98,6■ 100 34 34 34 34 34 34 34 80** 80 80 80*** 80**** 80 0 0 0
* část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 8 276,40 Kč
** část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 10 000 Kč
*** část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 7 169,25 Kč
**** část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 4 097 Kč
51
***** část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 477 919,10 Kč ■
opravná položka byla tvořena k pohledávce v zahraniční měně a to ve výši 275 904 EUR,
účetní opravné položky byly vždy přeceněny aktuálním kurzem; jelikož byla soudně vymáhána směnka, a ne pohledávka, nebylo možné vytvořit daňovou opravnou položku
Opravné položky k pohledávkám k zahraničním pohledávkám byly tvořeny následovně: Tabulka 17: Opravné položky k zahraničním pohledávkám u druhé společnosti
Firma splatnost pohledávka DOP dle § ABX 25.7.2011 409 337,50 ZUD 19.10.2012 28 903,11 28 778,55 8c Zdroj: interní dokumenty poskytnuté společností
% DOP % ÚOP ÚOP 0 93,1* 381 218,75 99,6* 0
* vzhledem k tomu, že obě pohledávky byly v zahraniční měně, opravné položky byly přeceněny aktuálním kurzem, z čehož plyne jejich odlišná výše
Z údajů, které společnost poskytla, můžeme vidět, že účetní opravné položky jsou skutečně
tvořeny podle jiných pravidel než daňové opravné položky. Hodnota účetních opravných
položek k pohledávkám je 11 472 166,33 Kč a zahrnuje v sobě i opravné položky k zahraničním subjektům. Pokud jde o hodnotu daňových opravných položek, jejich celková hodnota byla 1 234 498,25 Kč, což je cca desetina hodnoty účetních opravných položek. Ze
způsobu tvorby daňových opravných položek vidíme, že u pohledávek z roku 2014, u kterých se tvořilo podle § 8a, byla použitá stará zákonná úprava povinná pro pohledávky splatné před
rokem 2014, tedy byly vytvořeny pohledávky ve výši 20 % po uplynutí 6 měsíců, pokud by byla použitá nová zákonná úprava, opravnou položku by na konci roku 2014 nebylo možné tvořit.
2.3 Srovnání obou společností a návrhy na zlepšení
Porovnáme-li vytvořené opravné položky k pohledávkám v obou společnostech, můžeme
vidět, že u první společnosti jednoznačně převažují daňové opravné položky tvořené podle § 8c, zatímco u druhé podle § 8a, cože je logické vzhledem k tomu, že opravné položky podle § 8c jsou tvořeny k pohledávkám v hodnotě nižší než 30 000 Kč – první společnost je co se týká
finanční síly podstatně méně silná, její obrat za rok 2014 činil 3 572 tis. Kč, zatímco u druhé
společnosti to bylo 64 322 tis. Kč, což je podstatný rozdíl. Druhá společnost tedy operuje 52
s mnohem většími finančními toky. Celková výše opravných položek se také značně liší – u
první společnosti jsou v celkové hodnotě 91 915 Kč, a to jak daňové, tak účetní, protože jak
už jsem uváděla dříve, u této společnosti jsou účetní opravné položky k pohledávkám rovny těm daňovým. U druhé společnosti můžeme vidět rozdíl právě v tom, že účetní opravné
položky se nerovnají daňovým, tvoří se na základě jiného principu – účetní opravné položky
byly vytvořeny v hodnotě 11 472 166,33 Kč, zatímco daňové opravné položky byly vytvořeny v hodnotě 1 234 498,25 Kč.
Pokud jde o způsob tvorby opravných položek k pohledávkám u první společnosti, myslím si,
že je určitě dobré tvořit účetní opravné položky k pohledávkám ve stejné výši jako daňově,
pro společnost je to jednodušší a vzhledem k nevelkým objemům těchto opravných položek nedochází k nadhodnocování majetku společnosti. Způsob tvorby opravných položek k pohledávkám u této společnosti se mi zdá dobrý a funkční, tedy bych na něm nic neměnila.
U druhé společnosti je situace komplikovanější – daňové a účetní položky jsou tvořeny jiným
způsobem, což je dle mého názoru logické, protože vzhledem k velkým objemům nesplacených pohledávek by docházelo k velkému zkreslení hospodářské situace společnosti
a docházelo by k porušení účetní zásady opatrnosti. U společnosti je vidět, že se snaží alespoň
o částečné inkaso pohledávek – některé pohledávky byly alespoň zčásti splaceny, tedy zřejmě
společnost na své dlužníky nějakým způsobem „zatlačila“. Dále můžeme vidět z tabulky „Opravné položky k tuzemským pohledávkám u druhé společnosti“, že u společnosti OP si nemohla tato společnost vytvořit daňové opravné položky k pohledávkám, protože bylo uplatněno soudní vymáhání směnky, ne pohledávky. Z toho můžeme vidět, že převedení
dluhu odběratele na směnku může být v tomhle ohledu poměrně riskantním krokem – není možné k ní vytvářet daňovou opravnou položku na rozdíl od pohledávky jako takové.
Společnost použila při tvorbě daňových opravných položek k pohledávkám u pohledávek
splatných v roce 2014 starou zákonnou úpravu, kdy je možné už po 6 měsících tvořit daňovou opravnou položku ve výši 20 %, další opravné položky je však možné tvořit až po začátku soudního vymáhání pohledávky. Toto mi přijde pro společnost nevýhodné, pokud by použila
novou zákonnou úpravu platnou od 1. 1. 2014, mohla by tvořit ke konci roku 2015 daňovou opravnou položku ve výši 50 % a ke konci roku 2016 ve výši 100 %. Této možnosti se tímto
rozhodnutím použít starou zákonnou úpravu vzdala. Mým návrhem na zlepšení situace
v tomto případě je u pohledávek splatných v roce 2014 a později používat novou zákonnou úpravu o tvorbě daňových opravných položek k pohledávkám, která je pro společnosti značně 53
výhodnější – umožňuje oprávněné snížení daňového základu ve větší míře, přičemž není třeba
čekat na soudní vymáhání pohledávky. Je sice pravda, že v roce 2014 by si společnost nemohla uplatnit tvorbu opravné položky k pohledávkám jako daňový náklad, avšak to by se
jí mnohonásobně vrátila v následujících dvou letech. V této tabulce můžeme názorně vidět, jaká by byla daňová úleva společnosti, kdyby se řídila novou zákonnou úpravou: Tabulka 18: Zlepšení současného stavu druhé společnosti
DOP DOP DOP % DOP k 31.12.2014 k 31.12.2015 k 31.12.2016 20 21 454 AB 14.2.2014 42 907,91 8 581,58 42 907,91 20 24 332,62 AB 28.3.2014 48 665,24 9 733,05 48 665,24 20 74 749,78 149 499,55 AB 14.5.2014 149 499,55 29 899,91 20 62 053,49 124 106,97 AB 13.6.2014 124 106,97 24 821,39 20* 4 138,2 CD 3.1.2014 12 148,40 1 655,28 12 148,40 20 73 505,74 147 011,47 IJ 13.6.2014 147 011,47 29 402,29 20 98 921,33 197 842,65 IJ 14.5.2014 197 842,65 39 568,53 20** 3 584,63 DC 3.1.2014 11 041,25 1 433,85 11 041,25 20*** 2 048,5 FE 30.5.2014 36 410,27 819,40 36 410,27 364 788,3 769 633,71 Celkem 145 915,28 Zdroj: vlastní konstrukce na základě poskytnutých údajů společností a vlastních nápadů Firma splatnost
pohledávka
* část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 8 276,40 Kč
** část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 7 169,25 Kč
*** část z celkové částky pohledávky byla uhrazena, opravná položka tvořena k neuhrazené částce 4 097 Kč
Z tabulky můžeme vidět, že společnost by mohla na konci roku 2015 tvořit daňové opravné položky k pohledávkám ve výši 50 % a na konci roku 2016 by mohla tvořit daňové opravné položky ve výši 100 %. Celkově by si tedy mohla odečíst z daňového základu 769 633,71 Kč
namísto 145 915,28 Kč, jak tomu učinila. Společnost by tedy bývala byla snížila daňový základ o 5krát větší částku, což už je citelný rozdíl.
54
ZÁVĚR
Jak bylo řečeno již v úvodu, opravné položky k pohledávkám a odpisy pohledávek jsou nástroji sloužícími k dosažení základních principů účetnictví. Existuje mnoho společností,
které si neuvědomují důležitost jejich tvorby a mají za to, že je vůbec tvořit nemusí, a to
zejména z toho důvodu, že u účetních opravných položek k pohledávkám není možné si je odečíst jako daňový náklad od základu daně. Nicméně i přesto je potřeba je tvořit právě kvůli dodržení zásad účetnictví.
Pokud jde o obsah této bakalářské práce, v první části jsem vymezila základní pojmy související s problematikou opravných položek k pohledávkám a odpisem pohledávky. Bylo
objasněno, že opravné položky k pohledávkám vyjadřují aktuální hodnotu pohledávek, tedy zohledňují případné riziko jejich neuhrazení. Dále jsem vymezila situaci, ve které je adekvátní
přistoupit k odpisu pohledávky – v případě, že neexistuje reálná šance na její vymožení.
Poslední součástí teoretické části bylo porovnání způsobu tvorby opravných položek dle české legislativy s US GAAP.
V druhé části jsem se zaměřila na analýzu hospodářské situace dvou naprosto odlišných společností, pokud jde o jejich velikost i předmět činnosti. U obou společností jsem podrobně rozebrala rozvahu, výkaz zisků a ztrát a především tvorbu opravných položek k pohledávkám. Ukázalo se, že obě společnosti používají jiný způsob tvorby pohledávek a také to, že způsob, který je dobrý pro jednu společnost, nemusí být dobrý pro druhou společnost.
Způsob tvorby opravných položek k pohledávkám jsem u obou společností porovnala – první
společnost, která je co se týká finanční síly podstatně menší, tvoří účetní opravné položky k pohledávkám ve stejné výši jako daňové, tedy je nijak analyticky nečlení, zatímco druhá společnost účetní opravné položky k pohledávkám tvoří podle vnitropodnikových pravidel, tedy se liší od daňových. U první společnosti se mi zdá způsob rovnosti účetních opravných
položek k pohledávkám daňovým opravným položkám vhodný, tedy jsem nenavrhla žádné
zlepšení současné situace. U druhé společnosti by se daly daňové opravné položky k pohledávkám tvořit lepším způsobem ve smyslu daňové optimalizace, tedy jsem navrhla lepší způsob jejich tvorby.
55
56
POUŽITÉ ZDROJE Monografie a články
[1] ALBRECHT, W. Steve, Earl K. STICE a James D. STICE. Financial accounting: concepts & applications [online]. USA: Cengage Learning, 2010, [cit. 2015-10-12]. 11th edition.
ISBN
0-538-74695-5.
Dostupné
z:
https://books.google.cz/books?id=o9srqY4G4g4C&pg=PA130&dq=receivables+adjusting +entries&hl=cs&sa=X&ei=vRwQVeK7B4LiaKuqgpgC&ved=0CDEQ6AEwAg#v=onepa ge&q=receivables%20adjusting%20entries&f=false
[2] DRBOHLAV, Josef a Tomáš POHL. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. Daňová řada. ISBN 978-80-7357-599-1.
[3] HNÁTEK, Miloslav a David ZÁMEK. Daňové a nedaňové náklady 2015 Praha: ESAP, 2012, sv. ISBN 978-80-905899-1-9.
[4] RUBÁKOVÁ, Věra a David ZÁMEK. Praktické účetní případy 2015: příklady účtování na všech účtech. Praha: Grada, 2008-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-54987.
[5] SEDLÁČEK, Jaroslav, Eva HÝBLOVÁ, Zuzana KŘÍŽOVÁ a Petr VALOUCH. Finanční
účetnictví. 2. přepracované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 240 s. ISBN 97880-210-5832-3.
[6] SKÁLOVÁ, Jana a David ZÁMEK. Podvojné účetnictví 2015 Praha: Grada, 1992-. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5418-5.
Zákony
[7] Předpis č. 267/2014 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., ze dne 23. října 2014 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony In: Sbírka zákonů České republiky. 2014, Část druhá, Čl. IV odst. 4. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-267#cast2
[8] Předpis č. 563/1991 Sb.: Zákon o účetnictví. In: . §19 odst. 8.
57
Internetové zdroje
[9] Finanční aktuality: leden 2015 [online]. 2015 [cit. 2015-10-10]. Dostupné z: https://www.kpmg.com/CZ/cs/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/FinancialUpdate/Documents/KPMG-Financni-aktuality-2015-01.pdf
[10] HADRABOVÁ, Dagmar. Kapitálové fondy a fondy ze zisku. In: Fučík&Partneři:
AUDITOŘI-DAŇOVÍ PORADCI [online]. 2015 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.fucik.cz/publikace/audit-a-ucetni-poradenstvi/kapitalove-fondy-a-fondy-zezisku/
[11] KADLEC, Michal. Opravné položky k pohledávkám. Portál.POHODA.cz [online]. 2013 [cit.
2015-10-06].
Dostupné
z:
mzdy/ucetnictvi/opravne-polozky-k-pohledavkam/
http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-
[12] Opravné položky k pohledávkám. AZ data [online]. 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/clanky/opravne-polozky-k-pohledavkam
[13] PETRLÍKOVÁ, Blažena. Pohledávky a závazky v nevýdělečných organizacích [online]. [cit.
2016-02-08].
Dostupné
z:
http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-
d8082v10735-pohledavky-a-zavazky-v-nevydelecnych-organizacich/
[14] PILAŘOVÁ, Ivana. Nedobytné pohledávky - účetní a daňový pohled v podmínkách roku 2012. Portál.POHODA.cz
[online].
2012
[cit.
2015-10-07].
Dostupné
z:
https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/nedobytne-pohledavky-ucetni-adanovy-pohled-v-podm/?feed=news
[15] PILAŘOVÁ, Ivana. Účetní a zákonné opravné položky. In: Daňaři online: portál
daňových poradců a profesionálů[online]. 2011 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35174v44863-ucetni-a-zakonneopravne-polozky/?search_query=$index=469
[16] Použité poměrové ukazatelé. In: FinAnalysis [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: http://www.finanalysis.cz/pouzite-pomerove-ukazatele.html
[17] Světové účetnictví II online. In: GAAP-IFRS [online]. [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.gaap.cz/cs/su-2-03/
[18] Ukazatelé
rentability.
In: BusinessVize [online].
[cit.
2016-03-13].
http://www.businessvize.cz/financni-analyza/ukazatele-rentability
Dostupné
z:
[19] US GAAP. In: Iportal.POHODA.cz [online]. 2012 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/ucetni-standardy/us-gaap/ 58
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Účtování postoupení pohledávky u postupitele pohledávky ..................................23
Tabulka 2: Účtování postoupení pohledávky u nabyvatele pohledávky ..................................23
Tabulka 3: Tvorba zákonných opravných položek k pohledávce.............................................23 Tabulka 4: Určování stáří pohledávek ......................................................................................29
Tabulka 5: Tvorba opravné položky v americkém účetnictví ..................................................30 Tabulka 6: Rozpuštění opravné položky v americkém účetnictví ............................................30 Tabulka 7: Účtování úhrady pohledávky po jejím odepsání v americkém účetnictví ..............30
Tabulka 8: „Doplnění“ opravné položky v americkém účetnictví ...........................................31 Tabulka 9: Rozvaha první společnosti ......................................................................................34 Tabulka 10: Výkaz zisků a ztrát první společnosti ...................................................................36
Tabulka 11: Objem pohledávek v tis. Kč první společnosti .....................................................39 Tabulka 12: Opravné položky k pohledávkám u první společnosti..........................................39 Tabulka 13: Rozvaha druhé společnosti ...................................................................................42
Tabulka 14: Výkaz zisků a ztrát druhé společnosti ..................................................................47 Tabulka 15: Objem pohledávek v tis. Kč druhé společnosti ....................................................50
Tabulka 16: Opravné položky k tuzemským pohledávkám u druhé společnosti .....................50 Tabulka 17: Opravné položky k zahraničním pohledávkám u druhé společnosti ....................52
Tabulka 18: Zlepšení současného stavu druhé společnosti ......................................................54
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Organizační struktura druhé společnosti ................................................................40
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR D
Česká republika
strana Dal
DOP
daňová opravná položka
FASB
Financial Accounting Standards Board
DPH LED
daň z přidané hodnoty Light-Emitting Diode
59
MD
strana Má dáti
OP
opravná položka
ROE
Return On Equity
ROA
Return On Assets
ROS
Return On Sales
SFAS
Statement of Financial Accounting Standards
ROCE
Return On Capital Employed
ÚOP
účetní opravná položka
US GAAP
United States Generally Accepted Accounting Principles
USA
United States of America
60