OMEZENÍ DOPADŮ HROZÍCÍ DRUHOTNÉ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI NA PODNIKATELSKÝ SUBJEKT

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

OMEZENÍ DOPADŮ HROZÍCÍ DRUHOTNÉ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI NA PODNIKATELSKÝ SUBJEKT Reduction of the impacts of threatening secondary insolvency on the company Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.

Petr PILAŘ Brno, 2015

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Petr Pilař

Ná z e v bakal ář ské pr áce:

Omezení dopadů hrozící druhotné platební neschopnosti na podnikatelský subjekt

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Reduction of the impacts of threatening secondary insolvency on the company

Ka t e dr a:

financí

Ve doucí bakal ář ské pr áce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Rok obhaj oby:

2016

Anotace Cílem této bakalářské práce je nalezení a následná aplikace metod vedoucích k obnovení peněţních toků, které byly omezeny v důsledku hrozící druhotné platební neschopnosti ve vybraném podnikatelském subjektu. Při této aplikaci by mělo být dosaţeno takového řešení, které tomuto subjektu zajistí obnovení dostatečného mnoţství peněţních toků a zároveň neohrozí jeho postavení na trhu. První část práce se věnuje jednotlivým metodám, které je moţné k řešení problémů s nedostatkem peněţních prostředků v důsledku druhotné platební neschopnosti vyuţít a také navrhuje systémové změny, které by taktéţ dokázaly tyto problémy vyřešit. Předmětem druhé části práce je samotná aplikace stanovených metod na vybraný podnikatelský subjekt a vyhodnocení vhodnosti těchto metod pro účely vybraného podnikatelského subjektu. Annotation The goal of this bachelor thesis is to discover and subsequently apply methods leading towards the recovery of cash flow which has been limited as a result of threatening secondary insolvency on the company. The application of these methods should result in such a solution which guarantees the recovery of sufficient amount of cash flow of the company while it doesn`t threaten its position on the market. The first part of the thesis describes particular methods applicable to the solution of problems resulting from shortage of money due to secondary insolvency. It also suggests system changes that could solve these problems. The second part of the thesis focuses on the very application of the defined methods on the company as well as on the evaluation of suitability of the methods for the purposes of the selected company. Klíčová slova Druhotná platební neschopnost, pohledávka, platební nevůle, faktoring, finanční analýza, pojištění pohledávek, hotovostní účetnictví v oblasti DPH, opravné poloţky k pohledávkám Keywords Secondary insolvency, receivable, protracted default, factoring, financial analysis, insurance of receivables, cash accounting in the area of VAT, adjusting entry for receivables

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Omezení dopadů hrozící druhotné platební neschopnosti na podnikatelský subjekt vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními akty Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 19. listopadu 2015 .............................................. vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petrovi Valouchovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji prokuristovi společnosti, na kterou byly veškeré teoretické poznatky této práce aplikovány za to, ţe mi tak dovolil učinit a zodpověděl mi veškeré potřebné otázky. Nakonec bych také rád poděkoval regionální ředitelce nejmenované faktoringové společnosti, která mi ochotně zhotovila nabídku k faktoringu a zodpověděla veškeré dotazy s nabídkou spojené a to ve velmi krátké časové lhůtě.

OBSAH ÚVOD ...............................................................................................................................7 1

METODY ŘEŠENÍ DRUHOTNÉ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI....................9 1.1 DEFINICE POJMŮ .................................................................................................10 1.1.1 Pohledávka ....................................................................................................10 1.1.2 Platební neschopnost ....................................................................................11 1.1.3 Druhotná platební neschopnost ....................................................................12 1.2 SPOLEHLIVÝ OBCHODNÍ PARTNER ......................................................................12 1.3 SMLUVNÍ PODMÍNKY ..........................................................................................13 1.4 FAKTORING ........................................................................................................14 1.5 POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK .....................................................................................16 1.6 OSTATNÍ METODY ŘEŠENÍ DRUHOTNÉ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ........................20 1.7 OPRAVNÉ POLOŢKY K POHLEDÁVKÁM A JEJICH ODPIS ........................................21 1.8 POTENCIONÁLNÍ SYSTÉMOVÉ ZMĚNY .................................................................27 1.8.1 Hotovostní účetnictví v oblasti DPH .............................................................27 1.8.2 Změny v dodaňování neuhrazených závazků ................................................29

2 APLIKACE METOD NA PODNIKATELSKÝ SUBJEKT .................. CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.1

AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DRUHOTNÉ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTICHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.2 SPOLEHLIVÝ OBCHODNÍ PARTNER ........... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.3 SMLUVNÍ PODMÍNKY ............................... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.4 FAKTORING ............................................. CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.5 POJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK .......................... CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.6 OPRAVNÉ POLOŢKY K POHLEDÁVKÁM A JEJICH ODPISCHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. 2.7 DOPORUČENÍ PLYNOUCÍ Z APLIKACE METODCHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. ZÁVĚR ...........................................................................................................................59 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ .............................................................................61 SEZNAM TABULEK .............................CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. SEZNAM PŘÍKLADŮ............................CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ..........................................................................59 SEZNAM PŘÍLOH .................................CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA.

ÚVOD Nedostatek peněţních prostředků je překáţkou v podnikání kaţdého podnikatelského subjektu. Častým původcem vzniku této překáţky je druhotná platební neschopnost. Tento stav, kdy není podnikatelský subjekt schopen hradit své závazky v důsledku neuhrazených pohledávek, je také častou příčinou ukončení podnikatelské činnosti subjektu. Cílem této práce je nalezení a následná aplikace metod vedoucích k obnovení peněţních toků, které byly omezeny v důsledku hrozící druhotné platební neschopnosti ve vybraném podnikatelském subjektu. Při této aplikaci by mělo být dosaţeno takového řešení, které tomuto subjektu zajistí obnovení dostatečného mnoţství peněţních toků a zároveň neohrozí jeho postavení na trhu. Toto téma bylo zvoleno pro svou aktuálnost a potřebnost. Jedná se o nadčasové téma, jelikoţ stav, kdy by byly všechny pohledávky uhrazeny do data splatnosti, lze v podnikatelském prostředí České republiky povaţovat za utopický. Vţdy se tedy budou vyskytovat problémy spojené s nedostatkem peněţních prostředků v důsledku neuhrazených pohledávek. Potřebnost řešení tohoto tématu je evidentní z jeho důleţitosti pro trvání podnikatelské činnosti subjektu. Odborná literatura komplexně se věnující tématu omezení dopadů druhotné platební neschopnosti prakticky neexistuje. Jediným pomyslným rozcestníkem v případě řešení tohoto problému je publikace od pánů Josefa Drbohlava a Tomáše Pohla Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. Existuje však mnoţství odborných publikací, které se podrobně věnují jednotlivým metodám řešení těchto problémů. Je také nutné poznamenat, ţe řešení na úrovni podnikatelského subjektu jako takového není jediným moţným řešením. V případě takového řešení se totiţ řeší příčiny špatně nastavených systémových parametrů. Je tedy ţádoucí nastínit situaci, která v oblasti připravovaných systémových změn panuje a případné navrhované změny objasnit. Závěrem celé práce budou poskytnuta doporučení, která by měla podnikatelskému subjektu, jeţ bude předmětem aplikace teoretických poznatků, pomoci s řešením situace spojené s hrozící druhotnou platební neschopností. Za určité rozšíření cíle této práce lze povaţovat úspěšnou implementaci těchto doporučení podnikatelským subjektem do praxe.

7

8

1 METODY ŘEŠENÍ NESCHOPNOSTI

DRUHOTNÉ

PLATEBNÍ

Primárním cílem kaţdé organizace podnikající v ziskovém sektoru je maximalizace její trţní hodnoty. Tohoto cíle však můţe být dosaţeno pouze tehdy, pokud má podnikatelský subjekt dostatečné finanční prostředky k realizaci své podnikatelské činnosti. Insolvence podnikatelského subjektu je tedy přímou překáţkou v dosahování primárního cíle podnikání a druhotná platební neschopnost je jednou z forem této překáţky. Jak je z tabulky č. 1 (str. 8) patrné, v roce 2008 byl podán insolvenční návrh na 0,21 % všech podnikajících subjektů v České republice (dále jen „ČR“). O 5 let později se toto číslo zvýšilo více neţ 6,5 násobně na 1,4 %. V roce 2008 bylo soudy, po podání insolvenčního návrhu, rozhodnuto, ţe pouze 26,13 % subjektů, na které byl takový návrh podán, se nachází v úpadku. Po uplynutí 5 let toto číslo narostlo na 66,58 %. I u dalších poloţek, které jsou v tabulce č. 1 (str. 8) vyjádřeny absolutními čísly, je patrný kaţdoroční růst. Počet podaných insolvenčních návrhů za 5 let vzrostl více neţ 7 násobně, rozhodnutí o úpadku bylo vydáno více neţ 18 krát tolik, v konkurzu skončilo 5 krát více subjektů a oddluţením prošlo 41 krát tolik nepodnikatelských subjektů. Jak je z těchto statistik patrné, insolvence v českém podnikatelském i nepodnikatelském prostředí tvoří váţný problém, který je kaţdoročně na vzestupu. Tabulka č. 1: Statistika podaných insolvenčních návrhů a jejich vyústění Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet evidovaných fyzických osob 1 957 502 1 936 301 1 969 590 2 007 483 2 005 727 2 013 390 Počet evidovaných právnických osob 594 647 634 310 667 691 695 961 721 927 681 347 Tempo růstu počtu podnikatelských 0,00 % 0,72 % 2,59 % 2,51 % 0,90 % -1,21 % subjektů Podané insolvenční návrhy 5 236 9 396 16 101 24 466 32 656 37 613 Rozhodnutí o úpadku 1 368 3 941 8 004 14 118 20 700 25 044 Tempo růstu počtu rozhodnutí 0,00 % 188,08 % 103,10 % 76,39 % 46,62 % 20,99 % o úpadku Počet konkursů 769 1 808 2 204 2 671 3 172 4 088 Počet oddluţení 464 1 622 4 666 9 421 14 705 19 375 Počet reorganizací 6 9 13 11 13 16 Podíl počtu podaných insolvenčních návrhů na počtu podnikatelských 0,21 % 0,37 % 0,61 % 0,90 % 1,20 % 1,40 % subjektů Podíl počtu rozhodnutí o úpadku na počtu podaných insolvenčních 26,13 % 41,94 % 49,71 % 57,70 % 63,39 % 66,58 % návrhů Podíl počtu rozhodnutí o úpadku 0,05 % 0,15 % 0,30 % 0,52 % 0,76 % 0,93 % na počtu podnikatelských subjektů Podíl počtu prohlášených konkursů 0,03 % 0,07 % 0,08 % 0,10 % 0,12 % 0,15 % na počtu podnikatelských subjektů Podíl počtu schválených oddluţení 0,02 % 0,06 % 0,18 % 0,35 % 0,54 % 0,72 % na počtu podnikatelských subjektů Pramen: vlastní zpracování na základě https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG9020UC&&kapitola_id=6 a http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html

9

Při provozování podnikatelské činnosti není moţné se s jistotou spoléhat na kredibilitu obchodních partnerů v oblasti splatnosti jejich závazků. Zpravidla nedochází k situaci, kdy by finanční prostředky proudily tak, jak bylo předem naplánováno. Pokud se podnikatelský subjekt chce vyhnout situaci, kdy je zasaţen druhotnou platební neschopností, která ve svém důsledku můţe vést aţ k ukončení podnikatelské činnosti, je nutno vyuţívat metod proaktivního charakteru, díky kterým se podnikatelský subjekt takové situaci úplně, nebo alespoň částečně, vyhne. Můţe však nastat situace, kdy podnikatelský subjekt proaktivní metody vůbec nevyuţíval, anebo tyto metody selhaly. V takovém případě přicházejí na řadu metody reaktivního charakteru, které se snaţí podnikatelský subjekt ze stavu druhotné platební neschopnosti efektivně vyvést. Následující části této kapitoly se budou snaţit tyto metody popsat a zdůraznit jejich přednosti a rizika a také popsat potencionální legislativní změny, které by mohly pomoci při řešení této problematiky. Nejdříve je však nutné zadefinovat některé pojmy. K tomuto účelu slouţí následující podkapitola.

1.1 Definice pojmů V této kapitole se nachází rozbor pojmů, které jsou pro práci stěţejní a se kterými bude operováno napříč všemi kapitolami této práce. Některé z nich mají totiţ definic vícero a kupříkladu pojem „druhotná platební neschopnost“ dokonce ani nemá definici, která by byla rozšířena napříč odbornou literaturou. Je tedy nutné tyto pojmy přesně vymezit, aby nebylo sporu o jejich významu v kontextu. 1.1.1

Pohledávka Z právního hlediska se jedná o právo věřitele poţadovat po dluţníkovi předem stanovenou výši plnění (peněţitého či nepeněţitého) z určitého právního důvodu.1 Kaţdá pohledávka musí mít svoji splatnost. Jedná se o předem určené datum, které stanovuje nejzazší termín, ve kterém musí věřitel obdrţet plnění od dluţníka. Účetně se jedná o oběţné aktivum, které se zachycuje na účtech účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy. Účetně lze pohledávky rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Za krátkodobé pohledávky se povaţují ty, které mají splatnosti kratší neţ 1 rok nebo právě 1 rok. Za dlouhodobé pohledávky se naopak povaţují ty, jejichţ splatnost přesahuje dobu 1 roku. Při vzniku se oceňují jmenovitou hodnotou, pokud jsou však pořízeny od jiného podnikatelského subjektu, tak se oceňují pořizovací cenou.

1

DRBOHLAV, Josef a Tomáš POHL. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 17. Daňová řada. ISBN 978-80-7357-599-1.

10

1.1.2

Platební neschopnost Právní definici tohoto pojmu lze nalézt v zákonu č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Dle tohoto zákona se platební neschopností rozumí stav, kdy má dluţník „…více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit“.2 Tento stav je v zákoně také uváděn jakoţto úpadek. Je zároveň důleţité stanovit, co lze jiţ povaţovat za stav, kdy není dluţník schopen plnit své závazky. Tento stav nastává tehdy, kdy dluţník „…zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud“.3 Tento stav je pro stanovení platební neschopnosti klíčový. Potencionálně totiţ můţe nastat situace, kdy dluţník neuhradil peněţité závazky vícero věřitelů déle neţ 30 dní po datu splatnosti a současně disponuje dostatečnými finančními prostředky k jejich úhradě. Pouze jejich úhradu odmítá například z důvodu špatné platební morálky, jelikoţ si chce finanční prostředky ponechat pro jiné účely. Takovýto dluţník se nenachází v platební neschopnosti, ale projevuje tzv. platební nevůli. Tento stav nastává tehdy, kdyţ není dluţník ochoten uhradit závazek, přestoţe k tomu nemá zřejmý důvod (podnikatelský subjekt se nenachází v úpadku).4 V úpadku se podnikatelský subjekt také můţe nacházet v případě, je-li předluţen. Aby byl podnikatelský subjekt předluţen, musí mít vícero věřitelů a výše jeho závazků musí převyšovat hodnotu jeho majetku. Druhá z těchto podmínek v sobě však nese komplikaci. Hodnotu majetku totiţ v tomto případě nelze chápat jen jako jeho likvidační hodnotu, je zapotřebí zohlednit jeho budoucí zhodnocení/znehodnocení, které je prováděno v důsledku provozování podnikatelské činnosti podnikatelským subjektem. Stanovení hodnoty majetku, které by takové zhodnocení/znehodnocení obsahovalo je ovšem často velice obtíţné. V tuzemsku je však častější prohlášení úpadku z výše uvedených důvodů, neţ-li z důvodu předluţení.5

2

§ 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů. 3 § 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů. 4 REŢŇÁKOVÁ, Mária. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 191 s. ISBN 978-80-247-3441-5. 5 SCHÖNFELD, Jaroslav. Moderní pohled na oceňování pohledávek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 119. ISBN 978-80-7400-302-8.

11

1.1.3

Druhotná platební neschopnost Jedná se o neţádoucí stav, který u podnikatelských subjektů nastává ve chvíli, kdy nejsou schopny hradit své závazky v důsledku neuhrazených pohledávek. V okamţiku, kdy není podnikatelský subjekt schopen hradit své závazky z důvodu insolvence, nevystavuje riziku pouze sám sebe, ale i své věřitele, pro které můţe být taková úhrada otázkou existence. Subjekty, jejichţ okamţitá likvidita dosahuje velice nízkých hodnot, musí zpravidla spoléhat na úhradu pohledávek od dluţníka v termínu jejich splatnosti, aby mohly stejný přístup aplikovat i na závazcích vůči vlastním věřitelům. Platební neschopnost jednoho subjektu můţe v takovém prostředí způsobit řetězovou reakci, při níţ se budou subjekty postupně vystavovat druhotné platební neschopnosti.

1.2 Spolehlivý obchodní partner První z metod, které budou v této práci rozebírány je metoda stanovení spolehlivého obchodního partnera. Jedná se o čistě proaktivní metodu. Podstatou této metody je obchodování se spolehlivým obchodním partnerem, u kterého je téměř jisté, ţe pohledávku uhradí do data splatnosti. Klíčový bod této metody spočívá ve způsobu stanovení spolehlivosti obchodního partnera. Nejjednodušším způsobem je vycházení z osobní zkušenosti. Pokud subjekt jiţ v minulosti s partnerem obchodoval a ten mu vţdy úplatu zaslal včas, dá se předpokládat, ţe i v budoucnu tak učiní stejným způsobem. Tento předpoklad nelze povaţovat za 100%, ale i v případě, kdy právě nemá obchodní partner dostatečné finanční prostředky k úhradě pohledávky, bude se spolu s věřitelem snaţit dosáhnout takového řešení, které bude výhodné pro obě dvě strany. V případě, ţe nemá podnikatelský subjekt s obchodním partnerem osobní zkušenost, je nutné vyuţívat nejrůznějších databází, které o podnikatelských subjektech shromaţďují data, která pro věřitele mohou poslouţit jako informace o platební morálce subjektu. Jednou z databází, ze které je moţné zjistit základní informace o obchodním partnerovi je administrativní registr ekonomických subjektů také (dále jen „ARES“). Tento registr je dále napojen například na veřejný rejstřík, kde je moţné si prohlédnout i jednotlivé účetní výkazy obchodního partnera za minulá léta, ţivnostenský rejstřík nebo Celostátní registr plátců daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), kde je moţné zjistit, zda-li se jedná o nespolehlivého plátce DPH. Svému účelu také v tomto případě poslouţí insolvenční rejstřík, kde je moţné se o obchodním partnerovi dozvědět, jestli se právě nenachází v insolvenčním řízení. Pokud je obchodní partner právnickou osobou (dále jen „PO“), je vhodné stejné prověření provést i u fyzických osob (dále jen „FO“), které tvoří orgány tohoto podnikatelského subjektu. Pro potřeby ověření je také moţné vyuţít jednoho z registrů dluţníků. Tyto registry však nejsou vytvářeny orgány státní správy, ale soukromými podnikatelskými subjekty a tím pádem je třeba vyhodnotit spolehlivost informací, které ten který registr poskytuje. 12

Mezi výhody této metody lze zařadit: + vysokou spolehlivost v případě osobní zkušenosti z minulosti, + předcházení jakéhokoliv poškození firmy podnikatelského subjektu, jelikoţ v případě úspěchu metody nedochází k ţádnému sporu, + základní prověření obchodního partnera prostřednictvím rejstříků, které jsou provozovány státní správou, je bezplatné, rychlé a snadné. Naopak mezi nevýhody je moţné zařadit: - pouţívání a přístup do soukromých registrů, které shromaţďují informace o dluţnících je zpoplatněný a tyto informace nemusí být vţdy absolutně pravdivé, - úspěšnost metody nelze zaručit se 100% spolehlivostí. Obchodní partner můţe z důvodu nepředvídatelných okolností, kdykoliv změnit své chování.

1.3 Smluvní podmínky Další z variant, jak můţe podnikatelský subjekt získat své peněţní prostředky včas nebo alespoň dříve, je vhodná úprava smluvních podmínek při vzniku pohledávky. Jedná se o spíše proaktivní metody, ve které se nacházejí i reaktivní prvky. Ujednání, která můţe věřitel ve smluvních podmínkách vyuţít, lze rozdělit na ujednání s charakterem motivačním a s charakterem penalizačním. Podstatou ujednání s motivačním charakterem je motivovat dluţníka formou bonusů ke včasné úhradě, přičemţ získání těchto bonusů je podmíněno právě včasnou úhradou. Bonus můţe mít formu slevy ze současné, případně budoucí, dodávky nebo také formu poskytnutí příštího plnění zdarma. Na straně opačné stojí ujednání s charakterem penalizačním. Do této kategorie lze zařadit smluvní pokuty a úroky z prodlení. Smluvní pokuta je částka, jejíţ výše a způsob stanovení je určen smluvními podmínkami a kterou je dluţník povinen uhradit věřiteli v případě nedodrţení splatnosti svého závazku.6 Úrok z prodlení můţe věřitel po dluţníkovi poţadovat v okamţiku, kdy dluţník svůj závazek řádně a včas nesplnil a věřitel splnil všechny své smluvní a zákonné povinnosti.7 Výše úroku z prodlení můţe být smluvně stanovena, pokud však tak nebylo učiněno, vychází se ze zákonem stanovené výše.8

6

§ 2048 aţ § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 1968 aţ § 1974 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 8 § 2 předpisu č. 351/2013 Sb., nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. 7

13

Nakonec je třeba také zmínit tzv. rozhodčí doloţku. Jedná se o doloţku, která zakládá pravomoc rozhodcům na vyřešení příslušného sporu. Toto řešení je zpravidla rychlejší oproti řešení sporů prostřednictvím obecných soudů. Vymáhání pohledávky, ať uţ cestou obecných soudů nebo soudů rozhodčích, vede vţdy ke zhoršení dodavatelsko-odběratelských vztahů a můţe vést i k poškození firmy podnikatelského subjektu a proto nebude s touto moţností dále pracováno. Mezi výhody této metody patří: + ujednání s motivačním charakterem mohou být prostředkem k uchování dobrých dodavatelsko-odběratelských vztahů a zároveň k včasnému získání přislíbených peněţních prostředků, + ujednání s penalizačním charakterem mohou v případě úhrady vykompenzovat věřiteli dobu, po kterou neměl přístup k přislíbeným peněţním prostředkům, případně náklady, které vynaloţil na vymáhání dané pohledávky. Mezi nevýhody je naopak moţné zařadit: - v okamţiku přiřknutí bonusu dluţníkovi, přichází věřitel o peněţní prostředky, které by jinak mohl poskytnutím plnění získat. Bonus je v případě ujednání s motivačním charakterem nákladem na včasnou/dřívější úhradu od dluţníka, - získání peněţních prostředků nad rámec pohledávky prostřednictvím smluvní pokuty/úroku z prodlení můţe věřiteli kompenzovat ztráty v důsledku pozdní úhrady, ale pokud dluţník nehradí svůj závazek je dosti pravděpodobné, ţe neuhradí ani smluvní pokutu/úrok z prodlení. Pokud se věřitel nechce domáhat svých nároků soudní cestou, tak mu tato opatření příliš nepomohou.

1.4 Faktoring Jedná se o alternativní formu financování, která spočívá v postoupení krátkodobých pohledávek, které vznikly dodáním zboţí nebo sluţeb, faktorovi (nejčastěji faktoringové společnosti). Předmětem faktoringu jsou pohledávky, jejichţ splatnost nepřesahuje délku 180 dní. Faktoring je způsobem zabezpečení se proti nesplácení pohledávek, který musí být sjednán před okamţikem, kdy pohledávka dosáhne své splatnosti. Tato metoda se nachází na pomezí proaktivní a reaktivní metody.

14

Faktoring lze dělit dle několika kritérií9: 1) dle zpětného postihu, V případě, ţe dluţník pohledávku neuhradí, faktoringová společnost ji převede zpět na věřitele, který si její vymáhání musí zajistit sám. Takovýto faktoring se označuje jako regresivní případně nepravý. Opakem je faktoring neregeresivní (úplný), při kterém riziko nesplacení přechází trvale na faktoringovou společnost. U neregresivního faktoringu má faktoringová společnost moţnost převést postoupenou pohledávku zpět na věřitele pouze v případě, kdy on sám poruší smluvní podmínky. Právě v případě neregresivního faktoringu lze spatřovat prvky proaktivní metody. 2) dle počtu opakování, Na základě tohoto hlediska lze faktoring rozdělit na jednorázový a revolvingový. Jednorázový spočívá v postoupení právě jedné pohledávky věřitelem. Tento druh faktoringu je výjimečný, jelikoţ je faktoring velice komplexním bankovním produktem, který se v případě jednorázového faktoringu nemůţe projevit. Přichází tak o řadu svých výhod a stává se neatraktivním. Na druhé straně však stojí faktoring revolvingový, který spočívá v opakovaném postupování pohledávek faktoringové společnosti. V rámci faktoringové smlouvy je vţdy uveden tzv. úvěrový limit vůči kaţdému odběrateli. Tento limit si dodavatel stanovuje sám a faktoringová společnost ho následně schvaluje, přičemţ limit můţe být stanoven absolutní částkou anebo procentem z celkového ročního obratu pohledávek. Úvěrový limit vyjadřuje maximální hodnotu všech pohledávek za jedním odběratelem, které v daný moment mohou být podstoupeny. 3) dle míry zapojenosti faktoringové společnosti do transakce. Toto kritérium je měřitelné na základě rozsahu sluţeb, které faktoringová společnost svému klientovi poskytuje. Na straně jedné můţe od klienta faktoringová společnost odkupovat veškeré pohledávky a provádět jejich správu (evidování, proclení prodaného zboţí, upomínání, vymáhání,…). V tomto případě se dluţník o faktoringu z faktury dozvídá a proto je tento druh nazýván zjevný nebo také úplný. Na straně druhé je však také moţné, aby faktoringová společnost od svého klienta odkupovala pouze bezproblémové pohledávky a neposkytovala mu ţádné další sluţby. Takovýto faktoring se nazývá důvěrný nebo také tichý. Nakonec je zapotřebí zmínit také existenci vývozního faktoringu, který spočívá v odkupu zahraničních pohledávek.

9

Zpracováno dle: KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. ISBN 978-80-7265-099-6

15

Právě v případě neregresivního faktoringu lze spatřovat prvky proaktivní metody. Jelikoţ je riziko nesplacení pohledávky přeneseno na faktoringovou společnost, druhotná platební neschopnost nemůţe věřitele zasáhnout. Mezi výhody faktoringu patří: + podnikatelský subjekt není nadále závislý na úhradě peněţních prostředků od dluţníka, která můţe nastat v libovolném termínu, ale můţe se spolehnout na finanční prostředky poskytnuté faktoringovou společností, jejichţ termín poskytnutí je podnikatelskému subjektu předem znám, + v případě zjevného faktoringu se u dluţníka můţe dostavit pozitivní efekt v podobě dřívější/včasné úhrady v důsledku uvedení informace o faktoringu na vystavené faktuře. V okamţiku, kdy za pohledávkou stojí podnikatelský subjekt s bilanční sumou v jednotkách nebo desítkách mil. Kč, dluţník si dovolí svůj závazek neuhradit do splatnosti, protoţe se zpravidla nedomnívá, ţe by mu od věřitele mohlo hrozit riziko např. soudního sporu. Kdeţto v případě faktoringové společnosti, jejíţ bilanční suma se zpravidla pohybuje nad úrovní 1 mld. Kč, můţe dluţník pociťovat určité riziko a v důsledku toho svůj závazek raději uhradí. Mezi nevýhody je naopak moţné zařadit: - hlavní nevýhodou faktoringu je poţadavek na velikost podnikatelského subjektu, který má o něj zájem. Zpravidla je nutné, aby se jednalo o subjekt s čistým obratem nad 10 mil. Kč. Velké mnoţství podnikatelských subjektů, které mají s druhotnou platební neschopností problémy, však toto kritérium nesplňují, - z pohledu počtu sluţeb, které by potencionálně mohly vést k inkasu všech pohledávek do splatnosti nebo těsně po splatnosti, je nejvhodnějším řešením zjevný neregresivní revolvingový faktoring. Tento druh faktoringu je však velice nákladný jelikoţ je při něm vyuţíváno všech sluţeb, které mohou být při faktoringu poskytovány.

1.5 Pojištění pohledávek Tato metoda v sobě obsahuje prvky proaktivní i prvky reaktivní. Proaktivní prvky lze spatřovat v samotném sjednání pojištění. Podnikatelský subjekt si je totiţ předem vědom rizika nesplacení svých pohledávek a snaţí se případné škody, plynoucí z nesplacení, minimalizovat. Na druhou stranu reaktivní prvky lze spatřovat v samotném nahlášení pojistné události pojistiteli. Pouţití této metody totiţ nemá značný vliv na to, zda k nesplacení pohledávek dojde či nikoliv. Pokud však k situaci dojde, pojištěný má získat finanční náhradu od pojistitele.

16

Pojištění pohledávek, příleţitostně také označováno jako úvěrové pojištění (nezaměňovat s pojištěním schopnosti splácet), je finanční produkt, kterým se věřitel pojišťuje proti riziku, ţe nebude dluţník schopen (platební neschopnost), případně ochoten (platební nevůle), uhradit svůj závazek do doby splatnosti. Stejně jako v případě faktoringu se jedná o způsob zabezpečení se proti nesplácení pohledávek, který musí být sjednán před okamţikem, kdy pohledávka dosáhne své splatnosti. Nelze tedy pojistit pohledávku, která se jiţ nachází po splatnosti, protoţe u této pohledávky jiţ pojistná událost nastala. K poskytování tohoto druhu pojištění má v ČR licenci udělenou Českou národní bankou celkem 16 pojišťoven. Avšak pouze 6 z nich tento produkt aktuálně nabízí, přičemţ Exportní garanční a pojišťovací společnost,a.s. nabízí pouze pojištění při exportu z ČR. Seznam těchto pojišťoven je uveden v tabulce č. 2 (str. 16). Tabulka č. 2: Přehled tuzemských pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven majících licenci k poskytování úvěrového pojištění Název instituce nebo označení osoby Atradius Credit Insurance N.V., organizační sloţka COMPAGNIE FRANCAISE D´ ASSURANCE POUR LE COMMERCE EXTERIEUR organizační sloţka Česko EULER HERMES SA, organizační sloţka Exportní garanční a pojišťovací společnost,a.s. KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. Slavia pojišťovna a.s. ACE European Group Ltd, organizační sloţka AIG Europe Limited, organizační sloţka pro Českou republiku Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Česká pojišťovna a.s. ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB Generali Pojišťovna a.s. Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group QBE INSURANCE (EUROPE) LIMITED, organizační sloţka ERGO pojišťovna, a.s.

Je produkt nabízen? ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

Pramen: vlastní zpracování na základě Pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven (stav ke dni 29.08.2015) [online]. 2015 [cit. 2015-08-29]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=29.08. 2015&p_hie=HI&p_rec_per_page=100&p_ses_idx=17

17

Pojištění pohledávek se zpravidla uzavírá proti rizikům komerčním nebo rizikům politickým (teritoriálním). Komerční riziko souvisí s jiţ výše zmíněnou platební neschopností nebo platební nevůlí a můţe nastat, na rozdíl od rizika politického (teritoriálního), mezi jakýmikoliv komerčními subjekty, bez ohledu na jejich teritoriální příslušnost. Rizikem politickým (teritoriálním) se rozumí riziko spojené s neochotou/neschopností platit ze strany zahraničního veřejného subjektu, případně s neochotou/neschopností platit ze strany zahraničního komerčního subjektu v důsledku nenadálých politických, makroekonomických a přírodních událostí.10 Tento druh rizika se však vyskytuje pouze v rámci mezinárodního obchodu realizovaného středními a velkými podnikatelskými subjekty. Jelikoţ tyto parametry neodpovídají parametrům podnikatelského subjektu, na který je pojištění pohledávek dále aplikováno, tak se tato práce bude v příštích kapitolách zabývat pouze riziky komerčními. Stejně jako v případě jiných komerčních pojištění, i u pojištění pohledávek je sjednávána procentní spoluúčast, přičemţ někteří pojistitelé mohou vyţadovat i spoluúčast pevnou. Pojištění pohledávek můţe nabývat jedné ze 4 podob:11 1) pojištění jednotlivých dodávek, Jak jiţ název napovídá, tento způsob spočívá v pojišťování jednotlivých pohledávek. Je však zapotřebí, aby bylo moţné jednotlivé pohledávky pojistit pokud moţno online, aby byla v co nejbliţším termínu pojišťovnou schválena pojistná smlouva a stejně tak, aby byla pojišťovnou co nejdříve obdrţena platba pojistného od pojistníka. Tento způsob je pojišťovnami nabízen velice zřídka. 2) pojištění jednoho odběratele, Při tomto způsobu jsou pojištěny veškeré pohledávky za právě jedním dluţníkem. Ze strany pojišťovny je v tomto případě určen tzv. úvěrový limit, který stanovuje maximální moţnou částku, kterou můţe odběratel pojištěnému v jeden okamţik dluţit. Zároveň tím pojistitel vyčísluje maximální riziko, které je od pojistníka ochoten převzít. Ve chvíli, kdy suma nesplacených pohledávek dosáhne úvěrového limitu a pojistník i nadále s tímto obchodním partnerem obchoduje, má pojistník povinnost pojistiteli na základě pojistné smlouvy předat veškeré pohledávky, včetně pohledávek nepojištěných (pohledávky přesahující úvěrový limit), k vymáhání.12

10

Pojištění pohledávek - KUPEG | úvěrová pojišťovna [online]. Pojištění pohledávek. © 2011 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://www.kupeg.cz/produkty-a-sluzby/pojisteni-pohledavek 11 Zpracováno dle: Pojištění pohledávek : INSIA [online]. © 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.pojistenipohledavek.cz/ 12 ADVISORS and BROKERS SERVICE, a.s. [online]. Pojištění pohledávek | ADVISORS and BROKERS SERVICE, a.s. [2015] [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.allbrokers.cz/produkty-pojisteni/pojistenipohledavek

18

3)

pojištění celého obratu – pojmenovaní zákazníci, Při výběru této varianty pojistitel stanoví pojistníkovi tzv. dolní hranici úvěrového limitu. V okamţiku, kdy suma pohledávek za jedním z odběratelů přesáhne tuto hranici, pojistník musí tohoto odběratele nahlásit pojistiteli společně s výší poţadovaného úvěrového limitu. Pojistitel následně můţe tento úvěrový limit: a) schválit v plné výši, b) schválit ve sníţené výši, c) neschválit. Jakmile je schválený úvěrový limit přesaţen následuje stejný postup jako u předchozí varianty. 4) pojištění celého obratu – pojmenovaní i nepojmenovaní zákazníci. Tento způsob je pouze určitým rozšířením předchozí varianty. Je pouze doplněn o tzv. paušální krytí pro nepojmenované zákazníky, které spočívá ve stanovení maximálního úvěrového limitu vztaţeného na všechny nepojmenované odběratele. Pojistník tím pádem nemusí jednotlivé odběratele pojistiteli nahlašovat a čekat na stanovení výše úvěrového limitu. Ze strany pojistitele je však při tomto způsobu pojištění kladen poţadavek na kvalitní systém řízení rizik na straně pojistníka. Mezi výhody pojištění pohledávek patří: + pojištění pohledávek nespočívá pouze ve výplatě pojistného plnění při výskytu pojistné události, ale pojistitel také pojistníkovi poskytuje informace o bonitě odběratele. Tyto informace mohou sloţit k neobchodování s nebonitními odběrateli a k přerušení obchodování s odběrateli, kteří nadále nejsou bonitní. Zejména zahraniční pojistitelé, kteří na území ČR poskytují pojištění pohledávek, totiţ většinou mají k dispozici rozsáhlé databáze s podrobnými informacemi o podnikatelských subjektech na daném trhu,13 + sjednání pojištění pohledávek není zdlouhavým a administrativně náročným procesem. Zpravidla je moţné velkou část jednání zařídit elektronicky a většinu dokumentů, které pojistitel před uzavřením pojistné smlouvy vyţaduje, získat z účetnictví podnikatelského subjektu. Správu pojištění je často moţné provádět prostřednictvím webového rozhraní, kde je moţné získávat i informace o obchodních partnerech, které byly zmíněny v předchozím bodě.

13

BÖHM, Arnošt. Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009, s. 125-127. ISBN 978-80-7431-004-1.

19

Mezi nevýhody je naopak moţné zařadit: - v případě této metody je zapotřebí odvádět pravidelný poplatek v podobě pojistného. Jelikoţ u všech pojištění, včetně pojištění pohledávek, funguje princip podmíněné návratnosti, tak se tyto finanční prostředky podnikatelskému subjektu vrátí pouze v případě, kdy dojde k pojistné události, a to v podobě pojistného plnění. Zbylé finanční prostředky propadají ve prospěch pojistitele, - proces, který je ukončen výplatou pojistného plnění je zpravidla zdlouhavý. Poté co u pohledávky uplyne splatnost, musí se obvykle pojištěný snaţit získat peněţní plnění z titulu pohledávky samostatně pomocí upomínek. Po 1-3 měsících samostatného vymáhání nahlásí pojištěný pojistnou událost a do procesu vymáhání se zapojí i pojišťovna. Toto období zpravidla trvá 5-9 měsíců. Pokud není pohledávka ani do tohoto okamţiku uhrazena, pojištěný získává pojistné plnění. Celý proces počínaje uplynutím data splatnosti pohledávky a konče výplatou pojistného plnění tedy můţe trvat 6 – 12 měsíců.

1.6 Ostatní metody řešení druhotné platební neschopnosti Kromě výše jmenovaných metod existuje i celá řada dalších metod, kterým však v této práci není věnována samostatná kapitola z důvodu nevyuţití při aplikaci na konkrétní podnikatelský subjekt. Pro úplnost je však vhodné tyto metody alespoň zmínit. 1) zajištění pohledávky směnkou 2) úplatné postoupení pohledávky (např. inkasní agentuře) 3) zajišťovací převod práva 4) zástavní právo 5) zadrţovací právo 6) zajištění ručením třetí osoby a) finanční záruka (ve zvláštním případě bankovní záruka) b) ručení 7) mediační řízení 8) občanské soudní řízení (ve zvláštním případě rozhodčí řízení v případě, ţe byla sjednána rozhodčí doloţka) Tato řešení není moţné na podnikatelský subjekt aplikovat z následujícího důvodu. Jedná se totiţ o metody, při kterých jsou moţnosti věřitele a dluţníka ve značném nepoměru ve prospěch věřitele, coţ můţe dluţník povaţovat za negativní krok v rámci vzájemných vztahů. Následné vyuţití vzniklých moţnosti můţe mít ještě negativnější dopady na vzájemné vztahy (např. vydání směnečného platebního rozkazu), které povedou aţ k ukončení jakýchkoliv vzájemných obchodních vztahů a v krajním případě aţ k negativnímu ovlivňování veřejného vnímání firmy podnikatelského subjektu.

20

1.7 Opravné poloţky k pohledávkám a jejich odpis Tvorba opravných poloţek k pohledávkám ani jejich odpis, nejsou stejnou metodou řešení druhotné platební neschopnosti, jako byly metody dříve uvedené. Opravné poloţky k pohledávkám i jejich odpis jsou způsobem, jak si v důsledku neuhrazených pohledávek sníţit základ daně pro výpočet daně z příjmu (dále jen „DzP“) a tím pádem se vyhnout odtoku peněţních prostředků, které v daný okamţik podnikatelský subjekt postrádá. Při této metodě tedy nedochází k získání peněţních prostředků z titulu pohledávky jako takové, obchodní partner je stále povinen uhradit dluţnou částku ve sjednané výši. Důvodem tvorby účetních opravných poloţek je především naplnění dvou ze základních zásad účetnictví a to zásady věrného a poctivého zobrazení a zásady opatrnosti.14 V důsledku účtování o opravných poloţkách takovým způsobem, aby podnikatelský subjekt naplňoval tyto dvě základní účetní zásady a nikoliv takovým způsobem, aby byla výše účetních opravných poloţek určována právní úpravou, která stanovuje daňovou uznatelnost opravných poloţek, musí při stanovování základu daně pro výpočet DzP PO docházet k úpravám výsledku hospodaření. V jakém okamţiku a v jaké výši bude o opravných poloţkách účtováno, by mělo být uvedeno ve vnitropodnikové směrnici kaţdého podnikatelského subjektu. Daňová uznatelnost opravných poloţek k pohledávkám je stanovena zákonem č. 593/1992 Sb., který byl jiţ mnohokrát novelizován. Současná právní úprava vešla v účinnost 1. 1. 2015 a to právním předpisem č. 267/2014 Sb. a rozlišuje více druhů pohledávek a více přístupů k daňové uznatelnosti kaţdé z těchto kategorii. Předchozí právní úpravy je však nutné také zmínit, jelikoţ stále existují pohledávky, na které se tyto úpravy vztahují. Z tabulky č. 3 (str. 21) a tabulky č. 4 (str. 22) je zřejmé, které opravné poloţky k pohledávkám jsou kdy, a za jakých okolností, daňově uznatelné. V těchto dvou tabulkách ani v následujícím textu není popsána úprava tvorby daňově uznatelných opravných poloţek k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh, která je popsána v § 8b zákona č. 593/1992 Sb. Tato úprava zde není popsána, jelikoţ se jedná o velmi zřídka se vyskytující pohledávky, které nejsou v aplikační části této práce přítomny.

14

DRBOHLAV, Josef a Tomáš POHL. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 32. Daňová řada. ISBN 978-80-7357-599-1.

21

Tabulka č. 3: Daňová uznatelnost opravných poloţek k pohledávkám dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2013 Druh pohledávky

Podmínky daňové uznatelnosti opravné poloţky

Dluţník se nachází v insolvenčním řízení

Opravná poloţka je daňově uznatelná ve 100% výši u nepromlčených pohledávek, které byly účtovány do výnosů a přihlášeny u soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a to v období, za které se podává daňové přiznání k DzP PO a v němţ byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, ţe dluţník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků.

Hodnota nepromlčené pohledávky, která byla účtována do výnosů, je niţší neţ 30 000 Kč anebo stejná

Opravná poloţka je daňově uznatelná ve 100% výši pokud: - nevznikla za společníky, akcionáři, členy druţstev za upsaný vlastní kapitál, - nevznikla mezi spojenými osobami, - její hodnota ke dni vzniku nepřesáhla 30 000 Kč, - od data splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a - součet hodnot všech pohledávek, vzniklých v témţe zdaňovacím období za stejným podnikatelským subjektem, u kterých je uplatňován stejný postup, nepřesáhl 30 000 Kč.

Hodnota nepromlčené pohledávky, která byla účtována do výnosů, se nachází mezi 30 000 Kč a 200 000 Kč

Opravná poloţka je daňově uznatelná ve výši 20 % pokud do data splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 6 měsíců. Opravná poloţka je také daňově uznatelná v níţe uvedených výších pokud od data splatnosti pohledávky uplynul níţe uvedený počet měsíců za předpokladu, ţe bylo ohledně pohledávky zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, jehoţ se poplatník DzP řádně účastní. - Aţ do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 12 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 18 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 24 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 30 měsíců po splatnosti a - aţ do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 36 měsíců po splatnosti.

Hodnota nepromlčené pohledávky, která byla účtována do výnosů, je vyšší neţ 200 000 Kč anebo stejná

Opravná poloţka je daňově uznatelná v níţe uvedených výších pokud od data splatnosti pohledávky uplynul níţe uvedený počet měsíců za předpokladu, ţe bylo ohledně pohledávky zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení, jehoţ se poplatník DzP řádně účastní. - Aţ do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 6 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 12 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 18 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 24 měsíců po splatnosti, - aţ do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 30 měsíců po splatnosti a - aţ do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky 36 měsíců po splatnosti.

Dluţník se nenachází v insolvenčním řízení

Pramen: vlastní zpracování na základě § 8 až § 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu ve znění účinném k 31. 12. 2013.

22

Tabulka č. 4: Daňová uznatelnost opravných poloţek k pohledávkám dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Druh pohledávky

Podmínky daňové uznatelnosti opravné poloţky

Dluţník se nachází v insolvenčním řízení

Opravná poloţka je daňově uznatelná ve 100% výši u nepromlčených pohledávek, které byly účtovány do výnosů a přihlášeny u soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, a to v období, za které se podává daňové přiznání k DzP PO a v němţ byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, ţe dluţník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků.

Hodnota nepromlčené pohledávky, která byla účtována do výnosů, je niţší neţ 30 000 Kč anebo stejná

Opravná poloţka je daňově uznatelná ve 100% výši pokud: - nevznikla za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, - nevznikla mezi spojenými osobami, - její hodnota ke dni vzniku nepřesáhla 30 000 Kč, - od data splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a - součet hodnot všech pohledávek, vzniklých v témţe zdaňovacím období za stejným podnikatelským subjektem, u kterých je uplatňován stejný postup, nepřesáhl 30 000 Kč.

Hodnota nepromlčené pohledávky, která byla účtována do výnosů, je vyšší neţ 30 000 Kč

Opravná poloţka je daňově uznatelná v 50% výši neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, pokud od data splatnosti pohledávky uplynulo více neţ 18 měsíců a ve výši 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, pokud od data splatnosti pohledávky uplynulo více neţ 36 měsíců.

Dluţník se nenachází v insolvenčním řízení

Pramen: vlastní zpracování na základě § 8 až § 8c zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu ve znění účinném k 31. 12. 2014.

Právní úprava platná od 1. 1. 2015 se od předchozí právní úpravy liší pouze ve zkrácení lhůty pro daňovou uznatelnost opravných poloţek ve výši 100 % u pohledávek, jejichţ hodnota přesahuje 30 000 Kč, z 36 měsíců na 30 měsíců. Tato změna byla provedena v důsledku délky promlčecí lhůty, kterou zavedl Nový občanský zákoník. Promlčecí lhůta u pohledávek byla nově stanovena na 36 měsíců, avšak je moţné ji zkrátit na 1 rok, případně prodlouţit na 15 let, pokud se na tom smluvní strany domluví.15 Před účinností Nového občanského zákoníku se promlčecí lhůta u pohledávek řídila Obchodním zákoníkem a činila 48 měsíců.16 Jelikoţ však od 1. 1. 2014 docházelo k časovému průniku doby promlčení pohledávky a doby, která musela uplynout od data splatnosti pohledávky, pokud chtěl podnikatelský subjekt vytvořit 100% daňově uznatelnou opravnou poloţku, nebylo by v podstatě moţné takovou opravnou poloţku vytvořit. Tato nemoţnost tvoření zákonné opravné poloţky by byla řešitelná pomocí institutu uznání dluhu, který je upraven § 2053 zákona č. 89/2012 Sb, případně také vlastní úpravou promlčecí lhůty při vzniku pohledávky a to na dobu delší neţ 36 měsíců. V případě, ţe by dluţník svůj dluh uznal, prodlouţila by se promlčecí lhůta na 10 let a to ode dne, kdy by byl dluh uznán.17 Je však důleţité zmínit, ţe dluţník není povinen svůj dluh uznat. Pokud by tedy nebyla sjednána promlčecí lhůta delší

15

§ 629 a § 630 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném k 31.12.2013. 17 § 639 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 16

23

neţ 36 měsíců jiţ při vzniku pohledávky a dluţník by odmítnul dluh uznat, podnikatelský subjekt by opravdu nemohl vytvořit 100% daňově uznatelnou opravnou poloţku k této pohledávce. Nová právní úprava však v rámci přechodných ustanovení dovolila podnikatelským subjektům své pouţití i na pohledávky, které své splatnosti dosáhly mezi 1. 1. 2014 a 31. 12. 2014 a tím zabránila vzniku tohoto problému. Od 1. 1. 2014 existuje specifická úprava pro pohledávky, které byly nabyty postoupením. Pokud hodnota této pohledávky přesahuje 200 000 Kč, vztahují se na ni výše zmíněná pravidla pro daňovou uznatelnost opravných poloţek, pouze v případě, pokud bylo u této pohledávky zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení, kterého se věřitel řádně účastní. Opravné poloţky k pohledávkám je podnikatelský subjekt zpravidla povinen zrušit ve chvíli, kdy: pomine důvod k jejich existenci, jsou pohledávky promlčeny, to vyplývá z výsledků insolvenčního řízení, jsou popřeny osobou, která má na jejich popření právo a došlo k odpisu pohledávky. Podnikatelské subjekty jsou povinny při tvorbě opravných poloţek k pohledávkám rozlišovat pohledávky, které dosáhly splatnosti do 31. 12. 2013 včetně, a pohledávky, které dosáhly splatnosti od 1. 1. 2014 včetně. Na kaţdou z těchto dvou skupin se váţí rozdílné podmínky pro daňovou uznatelnost opravných poloţek k pohledávkám. Odpis pohledávky, který je daňově uznatelný, lze provést pouze u pohledávek, ke kterým lze tvořit opravné poloţky, a to do výše, ve které byla opravná poloţka vytvořena. Tato varianta je patrná z příkladu č. 1 (str. 26). Zákon o DzP také umoţňuje daňovou uznatelnost odpisu pohledávky za dluţníkem: „u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení, který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou, na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby, jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.“18

18

§ 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů.

24

Za jiných okolností, neţ těchto zmíněných, není odpis pohledávky daňově uznatelný. Podnikatelský subjekt má povinnost odepsané pohledávky evidovat na podrozvahových účtech.19 Jak je z předchozích odstavců patrné, problematika tvorby daňově uznatelných opravných poloţek k pohledávkám je plná výjimek, podmínek a předpokladů. Na následujících řádcích se tudíţ nachází příklad, který se snaţí značnou část této problematiky názorně předvést. Příklad č. 1: Účtování opravných poloţek k pohledávkám a jejich odpis Podnikatelský subjekt (společnost s ručením omezeným, která je neplátcem DPH) 17. 3. 2014 vystavil fakturu se splatností 14 dní, z jejíhoţ titulu vznikla pohledávka ve výši 100 000 Kč. K 1. 10. 2015 tato pohledávka nebyla stále uhrazena. 24. 11. 2015 obchodní partner uhradil 40 000 Kč. 13. 1. 2016 z komunikace s dluţníkem vyplynulo, ţe zbylou část dluhu nehodlá uhradit. Věřitel se tedy rozhodnul zbylou část pohledávky odepsat. Podnikatelský subjekt má ve své vnitropodnikové směrnici uvedeno, ţe opravné poloţky k pohledávkám do 100 000 Kč včetně, tvoří následujícím způsobem: 6 měsíců od data splatnosti do výše 20 %, 12 měsíců od data splatnosti do výše 50 % a 18 měsíců od data splatnosti do výše 100 %.

19

Bod 4. 4. 3. standardu č. 005 oznámení MF č. FZ01/2003 Sb., České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

25

Tabulka č. 5: Postup účtování opravných poloţek k pohledávkám20 Číslo účetního případu 2014 1) Rok

Datum

Částka v Kč

Popis

MD

17.03.14 Vystavena faktura za sluţby 100 000 Kč 311 Tvorba daňově neuznatelné opravné 01.10.14 20 000 Kč 559 poloţky do výše 20 % Tvorba daňově neuznatelné opravné 01.04.15 30 000 Kč 559 poloţky do výše 50 % Tvorba daňově uznatelné opravné poloţky ve výši 50%, která odpovídá daňově 01.10.15 neuznatelné opravné poloţce, která měla 50 000 Kč 558 být dle vnitropodnikové směrnice, vytvořena k tomuto datu

D 602

2014

2)

2015

1)

2015

2)

2015

3)

24.11.15 Částečná úhrada pohledávky

2015

4)

24.11.15

2015

5)

2016

1)

2016

2)

2016

3)

13.01.16 Daňově uznatelný odpis pohledávky

30 000 Kč 546.1 311

2016

4)

13.01.16 Daňově neuznatelný odpis pohledávky

30 000 Kč 546.2 311

20 000 Kč 391 559 30 000 Kč 391 558 30 000 Kč 391 559

Zjednodušený výpočet DzP PO 2014: 100 000 Kč 20 000 Kč 80 000 Kč 20 000 Kč 100 000 Kč 19 000 Kč

Účtováno je na základě: Opatření MF č. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele. In: Finanční zpravodaj 11/2001. 13. 11. 2001. Nad rámec tohoto opatření je přidáno analytické rozlišení syntetického účtu 546 – Odpis pohledávky. Analytický účet 546.1 – Odpis pohledávky (daňové) eviduje odpisy pohledávek, které jsou daňově uznatelné. Analytický účet 546.2 – Odpis pohledávky (nedaňové) eviduje odpisy pohledávek, které jsou daňově neuznatelné.

26

391

20 000 Kč 391 558

Pramen: Vlastní zpracování

20

391

40 000 Kč 221 311

Zrušení poměrné výše daňově uznatelné opravné poloţky Zrušení poměrné výše daňově neuznatelné 24.11.15 opravné poloţky Zrušení zbylé části daňově uznatelné 13.01.16 opravné poloţky Zrušení zbylé části daňově neuznatelné 13.01.16 opravné poloţky

Výnosy: Náklady: Hospodářský výsledek před zdaněním: Navýšení hospodářského výsledku o nedaňové náklady: Základ daně: DzP PO:

391

Zjednodušený výpočet DzP PO 2015: Výnosy: Náklady: Hospodářský výsledek před zdaněním: Navýšení hospodářského výsledku o nedaňové náklady: Základ daně: DzP PO: Zjednodušený výpočet DzP PO 2016:

0 Kč 40 000 Kč - 40 000 Kč 10 000 Kč - 30 000 Kč 0 Kč

Výnosy: 0 Kč Náklady: 0 Kč Hospodářský výsledek před zdaněním: 0 Kč Navýšení hospodářského výsledku o nedaňové náklady: 0 Kč Základ daně: 0 Kč DzP PO: 0 Kč V tomto příkladu bylo účtování opravných poloţek k pohledávkám a jejich daňové důsledky spolu s odpisem pohledávky a jeho daňovým důsledkem, zobrazeno v izolovaném pojetí. Je třeba zmínit, ţe u podnikatelského subjektu, který v průběhu období provozuje podnikatelskou činnost a tím pádem má i další výnosy a náklady, by daňově uznatelná opravná poloţka v roce 2015 vedla ke sníţení daňové povinnosti o 30 tis. Kč.

1.8 Potencionální systémové změny Přestoţe existuje široké spektrum metod, jejichţ prostřednictvím se lze stavu druhotné platební neschopnosti vyhnout, případně metod, které podnikatelský subjekt z tohoto stavu vyvedou, je vhodné se zamyslet nad změnami, které by pomohly předejít vzniku situací, ve kterých se podnikatelské subjekty musejí k některé z výše zmíněných metod uchylovat. Vţdy je totiţ efektivnější řešit příčinu, nikoliv důsledek. 1.8.1

Hotovostní účetnictví v oblasti DPH V rámci podvojného účetnictví v ČR fungují náklady a výnosy na akruálním principu. Jsou tedy účtovány v období, ve kterém došlo k jejich realizaci bez ohledu na peněţní tok. Daňová evidence naopak funguje na opačném principu - principu hotovostním. Příjmy a výdaje jsou zde evidovány v období, ve kterém došlo k peněţnímu toku. Dle zákona o DPH je plátce povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty podle toho, který z těchto dnů nastane dříve.21 Tento princip stěţuje vedení daňové evidence plátcům DPH, kteří v jeho důsledku musejí odděleně vést evidenci pro účely DPH.22 Tento problém je moţné řešit za pomoci tzv. hotovostního účetnictví v oblasti DPH. Pojem byl zaveden Směrnicí Rady 2010/45/EU, 21 22

§ 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. § 100 a § 100a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů.

27

která umoţňuje implementaci hotovostního účetnictví v oblasti DPH do národní legislativy kteréhokoliv členského státu, avšak pouze pro potřeby malých a středních podniků.23 Rada Evropské unie ovšem nezavedla tuto moţnost primárně za účelem pomoci podnikatelským subjektům vedoucím daňovou evidenci, kteří jsou zároveň plátci DPH. Tato moţnost byla zavedena z důvodu sníţení finanční zátěţe, která je na podnikatelský subjekt kladena povinností hradit DPH na výstupu, přestoţe obchodní partner ještě pohledávku neuhradil. Tímto se samozřejmě neřeší problém neuhrazené pohledávky, ale částka, kterou z této pohledávky musí poskytovatel zdanitelného plnění správci daně odvést, můţe v krajním případě činit rozdíl mezi zahájením a nezahájením insolvence. Ačkoliv se občas objevují informace o tom, ţe by měl být Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR projednáván návrh novely zákona o DPH, který by tuto změnu do tuzemské legislativy implementoval, stále k implementaci nedošlo.24 Legislativa ČR se naopak 1. 4. 2011 ubrala diametrálně odlišným směrem. V tento den totiţ vešla v platnost novela zákona o DPH, která zavedla institut „Ručení za nezaplacenou daň“ (v současnosti „Ručení příjemce zdanitelného plnění)“. Toto ustanovení se týká pouze zdanitelných plnění, která jsou uskutečněna v tuzemsku, a plateb za tato plnění. Příjemce plnění se v důsledku § 109 zavazuje k úhradě DPH, které mělo být uhrazeno poskytovatelem plnění, ale uhrazeno nebylo a to zejména v okamţiku, kdy věděl nebo vědět měl a mohl, ţe poskytovatel plnění nehodlá správci daně daň uhradit. Dále také v případě, ţe byla platba za poskytnuté plnění odeslána na zahraniční bankovní účet poskytovatele plnění, případně pokud je poskytovatel plnění označen v Registru plátců DPH jako nespolehlivý plátce. Pokud má však podnikatelský subjekt zájem obchodovat s nespolehlivým plátcem, zákon o DPH mu umoţňuje zaplatit poskytovateli plnění pouze částku bez DPH a DPH uhradit přímo příslušnému správci daně.25 K tomuto kroku je však zapotřebí písemného souhlasu poskytovatele plnění, jinak můţe dojít k situaci, kdy je tato částka po příjemci plnění vymáhána.26

23

odst. 4 Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010. Okamura navrhuje zavést platbu DPH aţ po úhradě faktury a omezit ručení za DPH Podnikatel.cz. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním [online]. 7.2.2014 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/okamure-navrhuje-zavest-platbu-dph-az-po-uhrade-a-faktury-a-omezitruceni-za-dph/ 25 § 109 a § 109a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. 26 Institut nespolehlivého plátce - Portál POHODA. KRÁLOVÁ, Kateřina. Informace pro účetní a podnikatele Portál POHODA [online]. 27.5.2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvimzdy/dph/institut-nespolehliveho-platce/?feed=dane 24

28

1.8.2

Změny v dodaňování neuhrazených závazků V současné době je dluţník povinen navýšit základ daně pro výpočet daně z příjmu o hodnotu neuhrazeného dluhu, který je po splatnosti více neţ 30 měsíců nebo se stal promlčeným, v případě ţe si tento dluh uplatnil jako výdaj na dosaţení, zajištění a udrţení zdanitelných příjmů, přestoţe nebyl uhrazen.27 Hrozící povinnost navýšení základu daně pro DzP o hodnotu závazku je pro některé podnikatelské subjekty dostatečnou motivací k uhrazení závazku. V okamţiku, kdy by se 30 měsíční lhůta sníţila například na lhůtu 12 měsíční, mohlo by být inkaso některých pohledávek provedeno dříve. Další moţností by mohlo být vyuţití nově vzniknuvšího institutu kontrolního hlášení DPH k dodaňování neuhrazených závazků prostřednictvím DPH. Tato moţnost by se snaţila dosáhnout stejného efektu jako přechod na hotovostní účetnictví v oblasti DPH a to cestou administrativně náročnější, ale bez potřeby změny celého systému. V kontrolním hlášení DPH by kaţdý věřitel/dluţník kromě dalších povinných údajů uváděl u kaţdé pohledávky/závazku i datum její/jeho splatnosti. V kontrolním hlášení DPH za období, ve kterém splatnost nastala, by následně dluţník musel doloţit (například bankovním výpisem), ţe svůj závazek do data splatnosti uhradil. Věřitel by následně ve svém kontrolním hlášení DPH uvedl, zda úhradu přijal či nikoliv. V případě, ţe by dluţník závazek do data splatnosti neuhradil a toto datum by nastalo ve stejném zdaňovacím období jako datum uskutečnění zdanitelného plnění, nemohl by provést nárok na odpočet daně, případně by naopak musel přiznat povinnost k dani, pokud by data nastala v různých zdaňovacích obdobích. V pozici věřitele by vše platilo opačným způsobem – pokud by mu pohledávka do data splatnosti uhrazena nebyla, nemusel by daň přiznávat (data ve stejných obdobích) potaţmo by si mohl daň nárokovat prostřednictvím odpočtu daně nazpět (data v rozdílných obdobích).

27

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů.

29

30

ZÁVĚR Cílem této práce bylo nalezení a následná aplikace metod vedoucích k obnovení peněţních toků, které byly omezeny v důsledku hrozící druhotné platební neschopnosti, za předpokladu zajištění obnovení dostatečného mnoţství peněţních toků a zároveň neohroţení pozice podnikatelského subjektu na trhu. Doporučení, která byla v práci uvedena, tyto parametry splňují. Je však zřejmé, ţe prostřednictvím těchto doporučení se situace nevyřeší zcela a na vţdy. Uvedená doporučení však při vhodném vyuţití mohou podnikatelský subjekt k takovémuto stavu přiblíţit. První kapitola se věnovala shromáţdění a rozboru všech teoretických poznatků, které by mohly v případě hrozící druhotné platební neschopnosti podnikatelskému subjektu pomoci. Míra rozboru těchto poznatků byla stanovena jejich vyuţitelností při aplikaci na konkrétní podnikatelský subjekt. Druhá kapitola následně vyuţila teoretické poznatky k řešení problémů s nedostatečnými peněţními prostředky v důsledku hrozící druhotné platební neschopnosti. Cílem pouţitých metod nebylo pouze omezení dopadu hrozící druhotné platební neschopnosti, ale také eliminace rizika výskytu tohoto jevu. Byly zde sestaveny metody proaktivního charakteru, jejichţ vhodné pouţití spolu s vyuţitím dalších stávajících interních informací podnikatelského subjektu, by mělo vést alespoň k částečnému rozpoznání odběratelů, kteří by mohli vykazovat špatnou platební morálku. V důsledku rozpoznání těchto odběratelů dojde ke sníţení rizika spojeného s druhotnou platební neschopností. Z aplikace teoretických poznatků na podnikatelský subjekt a jejich následného srovnání s aktuálně pouţívanou variantou vyplynulo, ţe aktuálně pouţívaná varianta je pro podnikatelský subjekt nejlepší metodou reaktivního charakteru, která by měla řešit problémy spojené s druhotnou platební neschopností. Nakonec bylo zjištěno, ţe v oblasti účtování opravných poloţek k pohledávkám a jejich odpisu, vykazuje účetnictví podnikatelského subjektu četné nedostatky. Tyto nedostatky nabývají podoby značného mnoţství promlčených pohledávek, které jsou i nadále evidovány na rozvahových účtech, a neexistující tvorby daňově uznatelných opravných poloţek k pohledávkám a daňově uznatelných odpisů těchto pohledávek. V důsledku neexistující vnitropodnikové směrnice, která by tuto oblast upravovala, není prováděna tvorba daňově neuznatelných opravných poloţek k pohledávkám, která by měla být prováděna za účelem splnění zásady věrného a poctivého obrazu účetnictví. Byla tedy stanovena doporučení, která by měla účetnictví podnikatelského subjektu upravit takovým způsobem, aby k takovýmto nedostatků jiţ nadále nedocházelo.

59

Do budoucna by bylo moţné veškeré metody aplikovat na větším podnikatelském subjektu, u kteréhoţ by bylo moţné prověřit tvrzení uvedená například v případě motivační varianty smluvních podmínek, u které nebyly získány natolik reprezentativní vzorky, aby bylo moţné brát výsledky se 100% jistotou. V případě většího podnikatelského subjektu by bylo také moţné provést analýzu spolehlivého plátce na vícero odběratelích a vyzkoušet tak jakých výsledků bude dosahovat metoda určování platební morálky odběratele na základě výsledků Indexu důvěryhodnosti IN05. Při větším čistém obratu, například v řádech stovek milionů, je také moţné získat finančně atraktivnější nabídky na faktoringovou spolupráci a pojištění pohledávek. V případě obsahově rozsáhlejší práce by byly na podnikatelský subjekt aplikovány i metody uvedené v podkapitole č. 1.6. Na závěr je vhodné zmínit, ţe ještě před dokončením této práce začaly být některé z výsledků vyuţívány podnikatelským subjektem, na němţ byla aplikace metod provedena.

60

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura: [1] BÖHM, Arnošt. Pojištění pohledávek v mezinárodním obchodě. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2009. ISBN 978-80-7431-004-1. [2] DE VAUS, David. Analyzing Social Science Data (50 Key Problems In Data Analysis). 1st pub. London: SAGE Publications, 2002. ISBN 978-07-6195-938-0. [3] KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. ISBN 978-80-7265-099-6. [4] DRBOHLAV, Josef a Tomáš POHL. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. Daňová řada. ISBN 978-80-7357-599-1. [5] NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Index IN05. In: ČERVÍNEK, Petr (ed.). Evropské finanční systémy. 21.6.-23.6.2005. Brno: Masarykova univerzita v Brně – Ekonomicko-správní fakulta, 2005, s. 147. ISBN 80-210-3753-9. [6] REŢŇÁKOVÁ, Mária. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3441-5. [7] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 5. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5534-2. [8] SCHÖNFELD, Jaroslav. Moderní pohled na oceňování pohledávek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-302-8. Internetové zdroje: [9] ADVISORS and BROKERS SERVICE, a.s. Pojištění pohledávek | ADVISORS and BROKERS SERVICE, a.s. [online]. 2015 [cit. 2015-11-02]. Dostupné z: http://www.allbrokers.cz/produkty-pojisteni/pojisteni-pohledavek [10] COMPAGNIE FRANCAISE D´ASSURANCE POUR LE COMMERCE EXTERIEUR organizační sloţka Česko (Praha). Broţura EasyLiner - Coface [www dokument]. [cit 14. 11. 2015]. Dostupné z: www.coface.cz/content/download/116697/1786641/file/EasyLiner.pdf [11] COMPAGNIE FRANCAISE D´ASSURANCE POUR LE COMMERCE EXTERIEUR organizační sloţka Česko (Praha). EASYLINER CONTRACTUAL TERMS [www dokument]. [cit 14. 11. 2015]. Dostupné z: https://cofacecz.onlinecreditpolicy.com/form/getspecimen

61

[12] Český statistický úřad. Ekonomické subjekty podle právní formy (ORG9020UC) [online]. [cit.2015-04-11]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG9020UC&&kapitola_ id=6 [13] Insolvenční zákon – Statistiky [online]. [2015-04-11]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html [14] Institut nespolehlivého plátce - Portál POHODA. KRÁLOVÁ, Kateřina. Informace pro účetní a podnikatele - Portál POHODA [online]. 27.5.2013 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/institut-nespolehlivehoplatce/?feed=dane [15] Okamura navrhuje zavést platbu DPH aţ po úhradě faktury a omezit ručení za DPH Podnikatel.cz. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním [online]. 7.2.2014 [cit. 201504-11]. Dostupné z:http://www.podnikatel.cz/clanky/okamure-navrhuje-zavest-platbudph-az-po-uhrade-a-faktury-a-omezit-ruceni-za-dph/ [16] Pojištění pohledávek :: INSIA [online]. © 2015 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.pojistenipohledavek.cz/ [17] Pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven (stav ke dni 29.08.2015). Základní seznamy subjektů (výsledné sestavy) [online]. 29.8.2015 [cit. 2015-08-29]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang =cz&p_DATUM=29.08.2015&p_hie=HI&p_rec_per_page=100&p_ses_idx=17 [18] Proč ČSOB Factoring :: ČSOB Factoring. Proč ČSOB Factoring [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.csobfactoring.cz/o-nas/proc-csob-factoring/ Právní předpisy: [19] Opatření MF č. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele. In: Finanční zpravodaj 11/2001. 13. 11. 2001. [20] Oznámení MF č. FZ01/2003, České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. In: Finanční zpravodaj 11/2003. 31. 12. 2003. [21] Předpis č. 351/2013 Sb., nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. In: Sbírka zákonů. 23. 10. 2013 [22] Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH, pokud jde o pravidla fakturace. In: Úřední věstník Evropské unie. 22.7.2010. 62

[23] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů. 1. 4. 2004. [24] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. In: Sbírka zákonů. 20. 11. 1992. [25] Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. In: Sbírka zákonů. 20. 11. 1992 [26] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů. 30. 3. 2006. [27] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 5. 11. 1991. [28] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 3. 2. 2012.

63

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů BAII – bilanční analýza II Rudolfa Douchy č. – číslo ČR – Česká republika D – Dal DPH – daň z přidané hodnoty DzP – daň z příjmu FO – fyzická osoba HR – hospodářský rok IN05 – Index důvěryhodnosti IN05 Kč – koruna česká MD – Má dáti mil. – milion mld. – miliarda např. – například p.a. – per annum PO – právnická osoba PRIBOR - Prague InterBank Offered Rate (Praţská mezibankovní nabídková sazba) PÚS – průměrná délka doby úhrady od data splatnosti str. – strana tis. – tisíc

65