Ohlédnutí za 40 lety práce v akvizici v Severočeské vědecké knihovně v Ústí n.L. Jana Lichtenbergová
PROLOG
3. září 2013 uplynulo 40 let mého zaměstnání v SVKUL. V den tohoto výročí jsem byla na dovolené na Jadranu a přemýšlela o minulých letech. Téměř 40 let se zabývám akvizicí a to hlavně knih a v podstatě mohu srovnávat hrubým dělením polovinu let v socialismu a polovinu v současném kapitalismu (dělící je r. 1989). Přijměte moje malé ohlédnutí nad tím, jaké změny přinesl čas a sametová revoluce obecně i konkrétně (bude retro i současnost)
Tématické okruhy Svůj příspěvek jsem rozdělila do 3 tématických okruhů: ♣ produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace v období socialismu a kapitalismu ♣ plánování, obsahové zaměření, cenzura v období socialismu a kapitalismu ♣ technika a nové technologie, dokumenty v období socialismu a kapitalismu V každém okruhu uvádím fakta nejdříve do r. 1989 (socialismus) a pak po r. 1989 (kapitalismus)
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace do r. 1989 Do r. 1989 ♦ stát jako řídící orgán a jeho všemocná KSČ ♦ plánování jako nezbytná součást systému ♦ malý počet nakladatelů oproti dnešku ♦ knižní distribuce přes Knižní velkoobchod ♦ knihkupectví (krajské podniky Kniha)
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace do r. 1989 ♦ export,import (Artia-podnik zahraničního obchodu, Zahraniční literatura = v podstatě sovětská produkce, kulturní střediska NDR, Polska, Maďarska a Kuby s prodejem knih) ♦ periodikum Nové knihy ♦ zavedení knižních čtvrtků pro prodej novinek
Produkce, distribuce, prodej legislativa a organizace do r. 1989 ♦ ukázky 1 x týdně z knihkupectví ♦ stejné ceny v celém Československu Několik vzpomínek: • Artia – knihy, vyvážené do zahraničí, se nedaly běžně koupit – zakoupila jsem v teplickém knihkupectví – 2x výslech u StB - polehčující okolnost – knihy určeny na výměnu se SSSR , doloženo protokoly, knihkupec dopadl hůře (MVP se SSSR politická záležitost, sledováno KV KSČ, jen staré vyřazené nebo z některých republik SSSR žádné knihy pro nás) • 1973 – gramodeska Kryl: Bratříčku, zavírej vrátka (ostrý výslech na KNV, knihovna ji nevlastnila a soudruzi tomu nevěřili a od knihovny ji chtěli)
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace do r. 1989 • Knižní čtvrtky a umění získat více výtisků: • velký zájem o přeložená díla některých západních autorů, pak o „šedé“ detektivky, kuchařky, „indiánky“ • nedostačující náklad, prodejna dostala určený a předem daný počet výtisků, část byla pro mocné tohoto města a známé • i knihovně krácena objednávka, spory i o počet klubových titulů • Jak získat víc? Pracovníci akvizice včetně mě chodili ve čtvrtek do fronty jako běžní občané a na paragon dokoupili potřebný počet výtisků (takto skoro celého Maye)
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace do r. 1989 • Knižní čtvrtky a Vladimír Páral: V 70. a 80. letech lidé stáli fronty na knihy ústeckého spisovatele V. Párala – s oblibou ve čtvrtek přicházel k frontě před knihkupectvím a vyptával se,na co lidé stojí. Odcházel nesmírně potěšen, pokud dostal odpověď, že na jeho novou knihu.
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace po r. 1989 Po r. 1989 ♦ malá a velká privatizace knižního sektoru ♦ malý vliv státu, nakladatelství v soukromém vlastnictví ♦ zkrachování zavedených nakladatelství a velký počet nově vznikajících, ale i zánik některých nakladatelů ♦ velký počet vydávaných titulů (informační chaos – akvizitéři- jak vůbec vše zjistit? Co vybrat? Stačí na to peníze? Může mít knihovna českou produkci v relativní úplnosti? Nemá a peníze nestačí)
Produkce, distribuce, prodej legislativa a organizace po r. 1989 ♦ vznik knižních distribucí – velký počet na ČR (většina má z části stejné nakladatele, tedy i tituly) ♦ prodej knih v obchodních řetězcích ♦ nákup pro knihovny v systému – nakladatel – distributor – knihkupec ♦ vznik prodejen Levné knihy ♦ informační databáze o produkci knih, webové stránky nakladatelů,informace mailem, internetový nákup jako samozřejmost
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace po r. 1989 ♦ tvrdý konkurenční boj mezi firmami, boj o zákazníka (knihovnu) a cílený nátlak o urvání zakázky ♦ zavedení rabatů – koncové ceny rozdílné, pohyblivá DPH podle nařízení vlády ♦ nejsou informace o všech fungujících vydavatelích, některé tituly nesehnatelné, nedostupné, neprodejné a částečně další zájem řešen dotisky
Produkce, distribuce, prodej legislativa a organizace po r. 1989 ♦ velký prostor reklamě – vše pro prodejnost ♦ značná část produkce určena výhradně na 4. čtvrtletí (vánoce) ♦ vznik nových periodik: Knižní novinky, Knihy-týdeník pro orientaci na knižním trhu a další ♦ roztříštěné a nedostatečné informace o vydávaných titulech nebo jejich absence u části vydavatelů (platí i pro nabídkovou povinnost) a naopak skvělá databáze DVT (www.ceskeknihy.cz), z hlediska potřeb akvizice výborná úroveň webových stránek některých nakladatelů a internetových shopů nakladatelů, distribucí i knihkupectví, informace v Souborném katalogu ČR
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace po r. 1989 ♦ širší nabídka o produktech (už ne jen Nové knihy – periodikum přežilo v tištěné a nové podobě dlouho po r. 1989,od určité doby bylo přílohou Literárních novin, ke konci tištěné éry mělo pro akvizici jen malou informační hodnotu, dnes je v elektronické podobě) ♦ v posledních letech snaha o zavedení Velkých knižních čtvrtků (v nové podobě) několikrát do roka (nápad převzat z Velké Británie – v knihkupectvích i některých distribucích prodej vybraných žádaných a čtivých novinek – já je nakupuji ve firmě Kosmas)
Produkce, distribuce, prodej – legislativa a organizace po r. 1989 ♦ zůstaly i ukázky z knihkupectví nebo distribucí (především pro menší knihovny) ♦ současnost – velké nároky na čas, psychiku a fyzičku akvizitérů Za léta mám mnoho zážitků při nákupu v distribučních firmách, uvedu dva: • Velmi negativní - po zapojení notebooku do zásuvky v prodejně nejmenované distribuční firmy mně bylo ostře vytknuto, že odčerpávám firmě elektrickou energii (hodina zapojení stojí necelou korunu) – ukončila jsem letitou obchodní činnost a našla jsem si firmu novou na totožné tituly a s ještě větším rabatem • Velmi pozitivní – darování knih pro naše dobrovolné pracovníky nebo jako ceny pro dětské čtenáře v soutěžích (firma OPA)
Plánování, obsahové zaměření, cenzura do r. 1989 Do r. 1989 ♦ nadprodukce ideologicky schválených autorů východního bloku a jejich děl, povinný nákup sovětské literatury v překladech i originálu ♦ absence vydávání děl mnoha západních, hlavně amerických autorů, jinak přísný výběr ♦ tituly vydávané pouze ve čtenářských klubech, ne volně prodejné (Klub čtenářů Odeon)
Plánování, obsahové zaměření, cenzura do r. 1989 ♦ malý náklad, nedostatek výtisků (v 70 . letech chtěli čtenáři díla Herriota, Haileyho,Maye, Charriera, dále „šedé“ detektivky začínající Třikrát v roli… nebo Tři případy…světových autorů, dále díla Párala, Hrabala a dalších a kuchařky) ♦ Slovenští vydavatelé mohli vydávat některé tituly dříve než čeští,takže Angeliku od Anne Golon a Odviate vetrom (Juh proti Severu) od Margaret Mitchell jsme hltali běžně ve slovenštině • Slovenská kniha v Praze – ráda jsem tam nakupovala „zelené“ (přebal) detektivky a vozila je v ruksaku na zádech vlakem do knihovny – krásné časy !
Plánování, obsahové zaměření, cenzura do r. 1989 ♦ zahraniční nesocialistická literatura – přidělována devizová kvóta a objednávky prostřednictvím tzv. fišek (vyplněná žádanka), obsahová cenzura (zamítnuta kniha uměleckých aktů jako pornografie) ♦ později prodejní tématické výstavy v Praze - knihy volně k dispozici ke koupi ♦ povinné knižní dary knihovnám zasílané Ministerstvem kultury (komplety děl Marxe, Engelse a Lenina a další ideologické lahůdky)
Plánování, obsahové zaměření, cenzura do r. 1989 ♦ všestranná cenzura, dbající o duši socialistického čtenáře ♦ zákaz vydávání mnoha domácích i zahraničních autorů ♦ v r. 1973 akce zvláštní fondy – z knihoven vyřazeny a odvezeny stovky děl autorů, nepřijatelných pro režim ♦ absence vydávání „pokleslé“ literatury (červená knihovna, rodokapsy) ♦ vulgární až velmi sprosté názvy tabu
Plánování,obsahové zaměření, cenzura po r. 1989 Po r. 1989 ♦ zánik cenzury a dohledu státu, vydávání literatury všech žánrů bez ohledu na kvalitu či škodlivost obsahu, vydávání dříve všeho zakázaného – knihy jsou obchodním zbožím, konec socialistického plánování ♦ boom zahraničních autorů, hlavně z anglo-americké oblasti – značný počet titulů ♦ boom ženských románů a rodokapsů (nakladatelství Harlequin, Bastei-Moba, dříve Železný + ženské romány další nakladatelů)
Plánování, obsahové zaměření, cenzura po r. 1989 ♦ boom sexu a erotiky ve všech podobách (zasahující i do literatury pro děti a mládež – kde je hranice únosnosti?) ♦ boom sci-fi a komiksů ♦ boom military literatury, hlavně z období nacistické éry včetně vydávání biografií nacistických pohlavárů a dříve naprosto nemyslitelných titulů - přeložen Mein Kampf od Hitlera: Můj boj (P., Otakar II 2000) ♦ boom jazykových slovníků a jazykové literatury ♦ boom knih o okultismu, čarodějnictví, satanství (Satanská bible – Baronet 2003 a REFLEX 1991)
Plánování,obsahové zaměření, cenzura po r. 1989 ♦ vulgární názvy jako samozřejmost - stránka hrůzy • Hovno hoří (Paseka) • Zlaté hovno (Naše vojsko) • Kniha o kundě (Dybbuk) • Kniha o čuráku (Dybbuk) • Hovno? (Dybbuk) • Prdel! (Dybbuk) • Odbarvená píča (Argo) • Umění mrdati (Dybbuk) • Mrdat (Torst) • Váš pinďour (Fragment)
Plánování, obsahové zaměření, cenzura po r. 1989 ♦ prudký nárůst vydávaných titulů v rámci roku – až 18 000 titulů v některých letech ♦ poezie na vzestupu – v ČR „přebásníkováno“ – nárůst sbírek poezie kohokoli, kdo něco uplácá a vydá ♦ vydávání knih vlastním nákladem nebo na zakázku v určitých firmách i jednotlivcům (Tiskový express- firma Tigris Zlín nebo Nová Forma Týn nad Vltavou)
Plánování, obsahové zaměření, cenzura po r. 1989 ♦ téměř přestalo vydávání klasické literatury, ale zlepšení v posledních letech ♦ nárůst kvalitní dětské – hlavně naučné literatury včetně technických vymožeností (nádherné obrazové knihy, slovníky, atlasy, zvukové knihy, prostorová leporela, knihy s figurkami) ♦ regionální literatura jako „rodinné stříbro“ – více titulů, zajímavá témata, vznik nových nakladatelů ♦ knižní veletrhy a veletrhy cestovního ruchu jako zdroj informací a dokumentů ♦ uvolnění tzv. zvláštních fondů (literatura vyřazená v r. 1973) a jejich návrat zpět do knihoven
Technika a nové technologie, dokumenty do r. 1989 Do r. 1989 ♦ telefon (pevná linka), psací stroj, elektrický psací stroj s pamětí, fotoaparát, promítačka, kamera, cyklostyl a ormig – lihové rozmnožovací přístroje, magnetofon, gramofon, diaprojektor, čtečka mikrofiší, kalkulačka s páskou, diktafon, děrné štítky pro budoucí zpracování na automatech a počítačích, propiska – evidence fondu ručně do přírůstkových seznamů ( ještě v r. 1976 signatury u nás obyčejnou tužkou), bývalý ředitel vymyslel mechanický přístroj na statistiku výpůjček ♦ tištěné dokumenty včetně norem a patentů, gramodesky, hudebniny, diapozitivy, mikrofiše, magnetofonové pásky
Technika a nové technologie, dokumenty po r. 1989 Po r. 1989 ♦ osobní počítač, notebook, mobilní telefon včetně „chytrého“ telefonu, kopírka, tiskárna k PC, tablet, čtečka, digitální fotoaparát, elektronické databáze, facebook, knihovnický a další software,USB flash a SD karta jako paměťová média, solární kapesní kalkulačka, přehrávač CD a DVD (vše se tempem vyvíjí a zlepšuje) – to vše je dnes samozřejmostí jako internet, elektronický nákup přes e-shop a knihovnické procesy přes počítač včetně evidence dokumentů. Na dveře už zaklepala digitalizace a ♦ CD, DVD, kazety i diskety jsou dnes běžnou součástí knihovních fondů, k nimž se už přidaly i e-knihy
REKAPITULACE V průběhu let se změnilo nejen společenské zřízení, ale celý systém akvizice, metody a technologické postupy. Po r. 1989 jsem se musela postupně naučit základy práce s PC, zvládnout knihovnický software, používat internet a notebook a nebránit se elektronickému nákupu. Dodnes jsem si ale ponechala staré postupy pro určité práce. Kromě tradičních tištěných dokumentů akvizici přibyly i nové elektronické - CD, DVD a v rámci legislativních možností byla odeslána i objednávka na zahraniční e- knihy (EBSCO). Ráda jsem navštěvovala knižní veletrhy v ČR a veletrhy cestovního ruchu REGIONTOUR + GO v Brně a HOLIDAY WORLD v Praze.
REKAPITULACE Nejraději jsem nakupovala v distribučních firmách a to osobně s notebookem nebo přes internet - tento způsob nákupu se stal už samozřejmostí. Celá léta jsem urputně a různými způsoby sháněla regionální literaturu a dolovala ji z nepořádných vydavatelů a tato práce mi přinášela skutečnou radost. Navázala jsem mnoho užitečných obchodních kontaktů a v rozpočtu jsem ušetřila hodně peněz svou dovedností zjistit a získat nejvyšší rabaty při nákupu. Neměla jsem v oblibě akviziční komisi, která se naštěstí scházela zřídka, ale vítala jsem užitečné tipy na nákup a skvělý přístup pana ředitele k regionální literatuře (sháněl tituly jako já)
EPILOG I když elektronická doba už vstoupila do akvizice, tak jsem podstatnou část profesního života věnovala akvizici tištěných dokumentů, tištěným knihám dávám přednost a věřím, že budou nadále existovat stejně dlouho jako knihovny. Měla jsem akviziční práci ráda, třebaže byla po sametové revoluci velmi náročná na čas a přinášela někdy psychickou i fyzickou únavu a mohu jen říct s Edith Piaf : Ne, ničeho nelituji. Přeji své nástupkyni, aby tu štafetu nesla dál a akvizici se věnovala profesně dobře, poctivě a s láskou – a vždy ve prospěch knihovny a čtenářů Jana Lichtenbergová