Obnova Karlova mostu záchrana, nebo ohroïení hodnot památky?

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:09

Stránka 260

Obnova Karlova mostu – záchrana, nebo ohroÏení hodnot památky? Josef ·TULC

1

K probíhající obnovû Karlova mostu není snadné

domnívám, Ïe kritika není vÏdy vedena v duchu fair

Obr. 1. Franti‰ek Fridrich, pohled na malostransk˘ konec

se nestrannû vyjádfiit. V ãervenci loÀského roku za-

play, Ïe nedostatky obnovy jsou v ní tendenãnû

Karlova mostu. Snímek z roku 1864 ukazuje úÏasnû Ïiv˘

poãatá nestandardní medializace kritick˘ch závûrÛ

zveliãovány a Ïe oponující strana nedefinuje jasnû,

a malebn˘ povrch se ‰irok˘mi maltov˘mi spárami, jak˘ mûl

‰etfiení Památkové inspekce Ministerstva kultury,

jaké kulturní ztráty mûly probíhající práce zpÛsobit

most do konce 60. let 19. století. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP)

následné komentáfie senzaci hledajících Ïurnalis-

a jak v obnovû konstruktivnû pokraãovat. Jak se

tÛ, zbyteãnû pfiíkr˘, dehonestující tón kritikÛ obno-

pokusím v závûru dovodit, mÛÏe takto vedená kriti-

vy ze SdruÏení profesionálních pracovníkÛ památ-

ka ve sv˘ch dÛsledcích památce spí‰ u‰kodit neÏ jí

kové péãe a posléze i apriornû agresivní postoje

prospût.

■ Poznámky

nûkter˘ch vûcí neznal˘ch obãansk˘ch sdruÏení ne-

Co je vûcnû obnovû vyt˘káno? Ponechám-li stra-

1 Josef ·TULC: K obnovû Karlova mostu, Bulletin Umû-

vytváfiejí vhodnou pÛdu pro nezaujatou odbornou

nou váÏné procesní nedostatky (praÏsk˘ magist-

leckohistorické spoleãnosti, roã. 2008, ã. 1, s. 3–5; Jo-

diskusi. Obhajoba zvolené koncepce obnovy mos-

rát, aã je to v jeho pravomoci, neuvedl v soulad

sef ·TULC, odpovûì respondenta, in: Katefiina BEâKOVÁ,

tu, jíÏ se chci odváÏit, pfiiná‰í rizika dal‰ích obviÀo-

své vlastní závazné stanovisko s fakticky zaháje-

KarlÛv most – skromn˘ bard, ale nároãn˘ pacient, anke-

vání a útokÛ i nastfiádané trpkosti.

n˘mi pracemi), pak hlavními odborn˘mi v˘tkami

ta, Zprávy památkové péãe 69, 2009, ã. 2, s. 90–91.

K obnovû jsem se z pozice jejího advocata an1

bylo, Ïe pfied zahájením prací nebyl pfiedloÏen

geli vyjádfiil jiÏ dvakrát. Od té doby se snaÏím po-

kompletní stavebnû-historick˘ prÛzkum památky

zornû sledovat a dle moÏnosti nezaujatû pfiijímat

vyÏadující její pfiesné zamûfiení a Ïe rozsah v˘mûn

racionální jádro vzná‰ené kritiky. Pfiesto jsem ne-

kamene je vût‰í, neÏ je opodstatnûné. Kriticky se

na‰el dÛvody, proã bych mûl své pfiedchozí zvefiej-

vyt˘ká, Ïe k v˘robû náhradních kvádrÛ byl zvolen

nûné soudy zásadnû revidovat. Pfies chyby, které

na mostû dosud nezastoupen˘ svûtlej‰í druh koc-

obnova, tak jako kaÏdé lidské dílo, má, se i nyní

befiského pískovce, Ïe není vÏdy pfiesnû dodrÏen

260

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S : O B N O VA K A R L O VA M O S T U | J o s e f · T U L C / O b n o v a K a r l o v a m o s t u – z á c h r a n a , n e b o o h r o Ï e n í h o d n o t p a m á t k y ?

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:09

Stránka 261

Obr. 2. Praha, KarlÛv most, líc stfiedovûkého kvádrového zdiva jiÏní vnitfiní stûny schodi‰tû Staromûstské mostecké vûÏe, detail. Na snímku je vidût nepravidelné osazení kvádrÛ do líce zdi, vyrovnávané ‰irok˘mi spárami s úlomky bfiidlice. Kvádr uprostfied snímku je o více neÏ 2 cm vysunut z roviny líce zdi. (Foto TaÈána Binková) Obr. 3. Praha, KarlÛv most, líc stfiedovûkého kvádrového zdiva pilífie schodi‰tû Staromûstské mostecké vûÏe. Nepravidelné osazení kvádrÛ od poãátku poãítalo se ‰irokou styãnou spárou, kterou vyplnila malta. (Foto TaÈána Binková)

■ Poznámky 2 Viz napfiíklad Martin PAVALA: Na tom praÏskym mostû, www.restauro.cz, listopad 2008. Kritické v˘hrady byly mi2

3

mo jiné zvefiejnûny na dvou odborn˘ch setkáních památkáfiÛ. První, organizované SdruÏením profesionálních pracovníkÛ památkové péãe, se konalo v Praze dne 27. 1. 2009, druhé, uspofiádané Národním památkov˘m ústavem, rov-

dosavadní spárofiez a Ïe nová, kolísající v˘‰ka

cené ãásti – byla provedena v dobû, kdy i ostatní

nûÏ v Praze dne 4. 3. 2009. Kritika se oz˘vá i v názorech

spár, hrub‰í rukopis lícového opracování kamen-

ãásti mostu postupnû procházely v˘raznou pro-

nûkter˘ch respondentÛ ankety cit. v pozn. 1, zejména Mar-

n˘ch kvádrÛ a fakt, Ïe kvádry byly do potfiebn˘ch

mûnou svého vzhledu. ·lo o rozsáhlé úpravy v in-

tina Pavaly (s. 87–89) a Jana Veselého (s. 91–92). Ostfie

formátÛ nejprve strojovû nafiezány, svûdãí o leda-

tencích tehdej‰ího památkového purismu.

kritick˘, pfiedev‰ím co do úlohy ústfiedního pracovi‰tû NPÚ

2

Podobu mostu pfied puristick˘mi úpravami má-

v památkovém dohledu akce, je dopis SdruÏení profesio-

Jsou to váÏné v˘hrady, na které není lehké reago-

me dokladovánu ãetn˘mi vedutami a jiÏ i prvními

nálních pracovníkÛ památkové péãe generální fieditelce

vat. Pokusím se o to ne z hlediska posuzování ob-

fotografiemi (obr. 1) z doby po polovinû 19. stole-

Národního památkového ústavu ze dne 17. 2. 2009.

tíÏnû mûfiitelné kvality prací, ale spí‰e z hlediska,

tí. Uvidíme na nich, Ïe most mûl tehdy úÏasnû Ïi-

3 Historii mostu, jeho architektufie a umûlecké v˘zdobû,

zda a jak tyto práce nevratnû po‰kodily kulturní

v˘, jakoby zrnit˘, v˘raznû reliéfní povrch. Tvofiily jej

jeho v˘stavbû, opravám, materiálÛm stavby, technice

hodnoty mostu a zda a v ãem jsou vÛãi tûmto hod-

za staletí poãasím omleté, v hranách olámané

a konstrukci i technickému stavu se vûnuje obsáhlá pub-

notám pfiimûfiené, ãi nevhodné.

kvádry rÛzn˘ch rozmûrÛ kladené v ne zcela pravi-

likace kolektivu 17 autorÛ. Viz Ondfiej ·EFCÒ a kol.: Kar-

deln˘ch fiadách. Nápadn˘ byl v˘razn˘ podíl maltovi-

lÛv most, Praha 2007.

ny v ‰irok˘ch spárách i v bez rozpakÛ provádûn˘ch

4 Most váÏnû po‰kodilo celkem 10 velk˘ch povodní mezi

vysprávkách líce zdiva tam, kde se povrch kvádrÛ

lety 1432 a 2002, viz Václav CÍLEK: Vltava, in: Ondfiej

Architektonická a hmotná autenticita památky

vydrolil. Pfiedstavu vzhledu pÛvodního gotického

·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 3, s. 23. Mimo to byl po‰kozen

KarlÛv most je sice jednotnû koncipovaná a ve

zdiva nám dávají více chránûné ãásti stavby, na-

boji se ·védy v roce 1648 a za revoluce v roce 1848.

své architektonické skladbû mimofiádnû zachova-

pfiíklad prÛjezd a vnitfiek schodi‰tû Staromûstské

5 Nejstar‰í fotografické snímky jsou od Andrease Grolla

ná stfiedovûká stavba, v hmotném provedení je to

mostecké vûÏe, stavûné souãasnû s mostem.

z roku 1856, velmi ilustrativní jsou i snímky Franti‰ka

v‰ak dnes jiÏ velmi heterogenní struktura. Za pÛ-

S údivem zjistíme, Ïe práce stfiedovûk˘ch kamení-

Fridricha z let 1864, 1868 a 1870 ukazující most je‰tû

vodní lucemburskou ãást mÛÏeme vedle Staro-

kÛ zde zdaleka nebyla dokonalá. Vidíme tu nejed-

pfied puristick˘mi úpravami. Neobyãejnû v˘stiÏn˘ v˘bûr

mûstské mostecké vûÏe a jejího pilífie oznaãit jiÏ

nu nerovnost v osazení kvádrÛ do líce zdiva i rÛz-

historick˘ch fotografií ilustrující promûny mostu v 19.

jen vût‰í ãást vnitfiních v˘plní mostní konstrukce

nou v˘‰ku a ‰ífiku spár mezi nimi (loÏné spár y

a 20. století uvádí Katefiina BEâKOVÁ, cit. v pozn. 1, obr.

proveden˘ch z litého zdiva a zatím pfiesnûji ne-

jsou na fiadû míst „vy‰ífrovány“ ploch˘mi úlomky

1–14.

identifikovan˘ podíl kvádrÛ kleneb mostních ob-

bfiidlice, nûkteré ‰iroké svislé spáry od poãátku

6 Bfiidlicov˘mi úlomky se kvádry ve svém uloÏení zabez-

loukÛ a obkladÛ stavby. Jejich pfieváÏná ãást v ná-

poãítaly s maltovou v˘plní; obr. 2). Parléfiov‰tí ka-

peãovaly jiÏ pfii zdûní, aby pfii pokládání následné vrstvy

sledujících staletích zanikla a byla vymûnûna jak

meníci zde místy odevzdali práci, která by jen tûÏ-

kvádrového zdiva v dÛsledku vût‰ího zatíÏení nebyla do-

v dÛsledku pfiirozeného chátrání kamene, tak ze-

ko obstála pod lupou dne‰ních kritikÛ. Právû to

sud nezatvrdlá malta vytlaãena z loÏné spáry. Za upozor-

4

jména kvÛli fiadû povodní, jimÏ byl most vystaven.

asi vadilo puristick˘m soudcÛm a opravcÛm pa-

nûní vdûãím Ing. arch. Petru Chotûborovi.

V jejich dÛsledku jiÏ od stfiedovûku docházelo

mátek, ktefií se do úprav mostu ve druhé polovinû

k opakovan˘m destrukcím a následn˘m rekon-

19. století pustili.

bylé, „fu‰érské“ práci zúãastnûn˘ch kameníkÛ.

SvÛj názor se pokusím shrnout v následujících bodech:

3

strukcím stavby.

5

6

Zatímco jedna z fotografií mostu od Franti‰ka

Pfii jedné z velk˘ch povodní, v roce 1890, se

Fridricha z roku 1868 je‰tû ukazuje jeho pÛvodní

podemlely, zfiítily a následnû musely b˘t do fieãi‰-

povrch, dokládají snímky téhoÏ autora pofiízené

tû novû zaloÏeny a úplnû novû vyzdûny dva pilífie

kolem roku 1885 jiÏ radikální zmûny. Stfiechy

a tfii mostní oblouky. Tato rekonstrukce – co do ar-

zhlaví pilífiÛ, boky stavby a zejména mostní para-

chitektonického tvaru víceménû reprodukující zfií-

pety procházely rozsáhl˘mi úpravami. Îiv˘, jakoby


261

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:09

Stránka 262

4

5

Obr. 4. Praha, KarlÛv most, pohled na jiÏní boãní stûnu

Obr. 5. Praha, KarlÛv most, pohled od severu na 9. ob-

a ãást klenby Staromûstské mostecké vûÏe. Partie kvádrového

louk mostu. Snímek z roku 1974 ukazuje rozsah tehdej‰í-

obkladu zdiva, vymûnûné pfii puristické opravû v letech

ho pfiezdûní parapetÛ v novém materiálu.(Sbírka plánÛ

1874–1878, sv˘m dokonale hladk˘m povrchem a úzk˘mi

NPÚ – ÚP)

spárami dodnes nápadnû kontrastují s pÛvodním zdivem a jeho daleko volnûj‰ím spárofiezem. (Foto TaÈána Binková)

262


mastr_04.qxd

25.8.2009

11:09

Stránka 263

organicky rostl˘ povrch mostu byl postupnû na-

ho pískovce, zãernal a pÛsobí dnes velmi staroby-

nefunkãní hydroizolace vloÏená pod vozovku pfii

hrazován novou, hlad‰í a pravidelnûj‰í, fiemeslnû

l˘m dojmem.

poslední rekonstrukci. Masivní zatékání do jádra

per fektní úpravou. Omítkové vysprávky a ‰iroké

Se znaãnou razancí se na povrchu mostu pro10

stavby, jejíÏ vozovka byla fiadu desetiletí v zimû so-

v˘plnû spár zmizely. Znaãnou ãást pÛvodního ka-

sadila i velká oprava z let 1966–1975.

Kromû

lena, vede k migraci soln˘ch roztokÛ k povrchu,

menného obkladu nahradily kvádry s nov˘m, pod-

dal‰í rozsáhlé v˘mûny kvádrÛ na pilífiích i boãních

kde zpÛsobují rozpad kamenného obkladu. K to-

statnû uÏ‰ím vedením spár. ProtoÏe i v 19. stole-

lících stavby byly tehdy, jak ukazují dobové foto-

mu se pfiipojuje vlhkostí zpÛsobené biotické napa-

tí se stavûlo úspornû, byla pouÏitelná ãást

grafie, ve velkém rozsahu znovu rozebrány a ze

dení povrchu kvádrÛ s neménû destruktivními

star‰ích zdrav˘ch kamenÛ ponechána. ·iroké

starého i nového materiálu opût vyzdûny oba pa-

úãinky. Tento proces zasahuje nejvíce nejstar‰í,

spáry kolem nich byly novû do roviny líce zdiva vy-

rapety (obr. 5). V fiadû pfiípadÛ byly plné kvádry na-

a proto nejcennûj‰í ãásti mostu (lité jádro, klenby

plnûny maltovou smûsí a do ní byly vtlaãením imi-

hrazeny pouze v líci osazen˘mi kamenn˘mi deska-

obloukÛ). V dÛsledku tepelné roztaÏnosti mostní

továny nové, úzké spáry.

mi. Dutinu za nimi vyplnila litá smûs kameniva

konstrukce i zatékání k patû parapetních zdí do-

Rozsah tehdej‰ích v˘mûn byl v jednotliv˘ch ãás-

a cementu. Oprava s nev˘znamn˘mi zmûnami

cházelo k jejich vyboãování smûrem vnû a k riziku

tech mostu velmi nerovnomûrn˘. Na klenbách

v podstatû respektovala spárofiez z 19. století.

jejich budoucího zfiícení. Parapetní zdi navíc pras-

mostních obloukÛ byl nejmen‰í, naproti tomu

Jen v omezeném rozsahu byly na zdech nov˘ch pa-

kaly a pfii pohybech mostní konstrukce v dÛsledku

k úplné v˘mûnû do‰lo u obkladu stfiech zhlaví pilí-

rapetÛ znovu uplatnûny kameny ze star‰ích fází v˘-

tepelné roztaÏnosti byl jejich kamenn˘ materiál dr-

fiÛ. U boãních lícÛ stoupá rozsah v˘mûn smûrem

stavby a oprav. Více jich zÛstalo nebo bylo sekun-

cen nevhodn˘m spojováním kamenn˘ch kvádrÛ

vzhÛru. U parapetÛ byla nad úrovní mostovky v˘-

dárnû osazeno k patû vnitfiní strany parapetní zdi,

tvrdou cementovou smûsí uÏitou v 70. letech mi-

mûna prakticky úplná, se sekundárním zaãlenûním

pod úrovní mostovky. Tyto kameny, silnû trpící vo-

nulého století.

pouÏiteln˘ch star‰ích kamenÛ pfiizpÛsoben˘ch no-

dou a zasolováním, jiÏ vût‰inou postrádají pÛvodní

vému spárofiezu. U parapetÛ také do‰lo k nezane-

kamenické opracování (obr. 6).

dbatelné architektonické zmûnû: jejich pÛvodní,

11

Uveden˘ pfiehled, jehoÏ zpfiesnûní jistû pfiinese 12

■ Poznámky

Ïelezn˘mi kramlemi spojované kamenné kr ycí

stavebnû-historick˘ prÛzkum památky,

ukazuje,

7 Úpravy mostu nepochybnû souvisely s rozsáhl˘mi pu-

desky, mírnû na bocích pfiesahující líc zdiva, byly

jak mnohovrstevnaté dílo z hlediska své fyzické

ristick˘mi úpravami Staromûstské a severní Malostran-

nahrazeny novou korunou zdi s ploch˘m stfiechovi-

podstaty dne‰ní KarlÛv most pfiedstavuje. KaÏdá

ské mostecké vûÏe. Tyto úpravy byly zahájeny v roce

t˘m zakonãením. PÛvodnû souvislé linie parapet-

z epoch, kaÏdá z oprav se na nûm vyjádfiila sobû

1874, Staromûstská vûÏ byla dokonãena v roce 1878,

ních zdí byly u pfiizdûn˘ch barokních pilífikÛ s po-

vlastním rukopisem i pouÏit˘m materiálem. KaÏ-

Malostranská 1882. Kamenické práce na vûÏích provedl

stamenty soch pfieru‰eny a pfied sochami byly

dá z nich cosi vypovídá a je autentick˘m svûdkem

mistr Karel Koutek z Prahy-Smíchova; proslul˘ restaurá-

doby, kdy byla provedena. Je proto velmi tûÏké,

tor památek Josef Mocker na akci pÛsobil jen jako porad-

Aãkoliv mÛÏeme litovat ztráty starobylého povr-

ba o‰idné urãovat, které fyzické ãásti mostu má-

ce a ãlen obãas svolávan˘ch znaleck˘ch komisí. Srovnej

chu mostu, jehoÏ pÛsobiv˘ rastr ‰irok˘ch malto-

me oznaãit za autentické a které jiÏ nikoliv. Mohu-

Pavel ZAHRADNÍK, Opravy a poruchy, in: Ondfiej ·EFCÒ

v˘ch spár zdÛrazÀují v‰echna jeho star‰í vyobraze-

li se odváÏit osobního soudu v této vûci, pak au-

a kol., cit. v pozn. 3, s. 293, 294.

ní, je puristická promûna jeho vzhledu, v˘raznû

tentické jsou vlastnû v‰echny, i nejmlad‰í úpravy.

8 Jan BÁRTA, odpovûì respondenta, in: Katefiina BEâKO-

místy upravující i star‰í spárofiez, nevratn˘m fak-

Propastn˘ je v‰ak rozdíl v jejich památkové hod-

VÁ, cit. v pozn. 1, s. 85.

tem. Úpravy byly zfiejmû postupné a protáhly se

notû. Za vzácné a nenahraditelné mÛÏeme ozna-

9 Velmi pestrou skladbu druhÛ kamene pouÏit˘ch pfii v˘-

hluboko do 20. století. Zjevnû nebyly provádûny

ãit jen obklady vzniklé pfied úpravami druhé polo-

stavbû a opravách mostu, vãetnû nûkdy pfiesné, jindy

plynule jednou kamenickou firmou. Svûdãí o tom

viny 19. století. Kamenické dílo puristick˘ch

alespoÀ pfiibliÏné lokalizace lomÛ, ze kter˘ch pocházejí,

pestrost zpÛsobÛ opracování líce kvádrÛ, která ja-

restaurátorÛ a návazn˘ch oprav ve 20. století jiÏ

uvádí Richard P¤IKRYL v kapitole Materiály pro most, in:

ko by pokraãovala v rozmanitosti fiemesln˘ch po-

máme zastoupeno mnohoãetnû na fiadû dal‰ích

Ondfiej ·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 3, s. 82–104.

stupÛ uplatnûn˘ch pfii ãetn˘ch rekonstrukcích

tehdej‰ích rekonstrukcí památek i na dochované

10 Srovnej Pavel ZAHRADNÍK, cit. v pozn. 7, s. 303–304.

v pfiedchozích staletích. Jan Bárta na mostû napo-

rozsáhlé produkci historizujících novostaveb té

11 Zda jde o kvádr y dochované in situ, nebo druhotnû

ãítal nejménû pût dochovan˘ch jasnû od sebe roz-

doby. Za vzácné a nenahraditelné je jiÏ povaÏovat

pouÏité, nelze spolehlivû urãit. Otázku by mohl objasnit

li‰iteln˘ch rukodûln˘ch zpÛsobÛ povrchového opra-

nelze.

jedinû srovnávací rozbor spojovacích malt.

7

vytvofieny nové, mûlké v˘klenky.

cování líce kvádrÛ.

8

Snad je‰tû pestfiej‰í je

12 Ke zpracování stavebnû-historického prÛzkumu se

skladba na mostû zastoupen˘ch druhÛ kamene,

Stav mostu pfied souãasnou opravou a zvolená

uvázal Národní památkov˘ ústav. V první fázi bude prove-

protoÏe kaÏdá doba pouÏila materiál z jin˘ch lo-

koncepce jeho záchrany

den operativní prÛzkum a dokumentace probíhající etapy

9

mÛ.

Vzhledem k extrémnímu klimatickému namáhá-

Jak ukazovala fiada prÛzkumÛ z konce minulého

obnovy, na niÏ naváÏou dal‰í fáze operativního prÛzkumu,

a poãátku tohoto století, byl stav mostu velmi váÏ-

tak jak bude postupnû k tûlesu mostu pfiistavováno le‰e-

13

ní povrchu zdiva zmírnil ãas postupnû prvotní pu-

n˘ a jeho dal‰í oprava neodkladná.

Nebezpeãí

ní a bude provádûna jeho konzervace. Teprve po dokon-

ristickou tvrdost. Dé‰È a mráz olámaly hrany fiady

z prodlení se zejména ukázalo pfii povodni roku

ãení v‰ech tûchto dílãích operativních prÛzkumÛ a jejich

nov˘ch kvádrÛ, maltové v˘plnû a iluzivní spáry vût-

2002. Tehdy vymleté kaverny v fieãi‰ti Vltavy moh-

dokumentace bude zpracován v podobû syntézy provede-

‰inou postupnû vypadaly a byly dle potfieby nahra-

ly pfii pfií‰tí velké vodû vést ke zfiícení dal‰ích pilífiÛ

n˘ch prací vlastní v˘sledn˘ elaborát stavebnû-historické-

zeny nov˘m spárováním, jiÏ bez sjednocujících v˘-

a obloukÛ kleneb, jako se to stalo ze stejn˘ch pfií-

ho prÛzkumu památky (za sdûlení dûkuji Ing. Mgr. Janu

tvarn˘ch ambicí. PraÏské ovzdu‰í, v 19. a první

ãin pfii velké povodni v roce 1890. Rapidní zhor‰o-

Beránkovi).

polovinû 20. století silnû zneãi‰tûné, posléze zpÛ-

vání stavu mostu zpÛsobovala (a na neopraven˘ch

13 Viz k tomu Karel DROZD: Technick˘ stav, in: Ondfiej

sobilo, Ïe nov˘ obklad mostu, vût‰inou z hofiické-

ãástech dodnes zpÛsobuje) ‰patnû provedená,

·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 3, str. 260–281.


263

mastr_04.qxd

25.8.2009

11:09

Stránka 264

Odstranûní tûchto poruch si v zájmu záchrany

je jádro problému. Dle mého pfiesvûdãení musejí

vali zdivo karlovsk˘ch ãástí mostu, Staromûst-

památky vyÏaduje technicky nutné zásahy do její-

památkáfii svá hodnocení diferencovat. Pfii uznání

ské mostecké vûÏe ãi katedrály sv. Víta. U most-

ho organismu. Dne‰ní koncepce obnovy mostu

mimofiádné hodnoty architektonické podoby celku

ních parapetÛ z 19. a 20. století se mi tento po-

se zrodila jako pozitivní alternativa navrhovaná

mostu musejí umût rozli‰it propastn˘ rozdíl mezi

Ïadavek jeví jako extrémní, kulturnû ani

skupinou technikÛ, pfiírodovûdcÛ a památkáfiÛ

hodnotou pÛvodních gotick˘ch ãástí vãetnû histo-

ekonomicky nezdÛvodniteln˘. Podobn˘ názor

proti projektu zpracovanému t˘mem profesora

ricky star˘ch (a proto vzácnûj‰ích a fyzicky nena-

mám i na kamenické opracování líce kvádrÛ. Je-

Ten navrhoval pro most ris-

hraditeln˘ch) oprav z období od gotiky aÏ do po-

ho hrub‰í struktura mi v zásadû nevadí a odli‰uje-

kantní, nákladné a pfiitom funkãnû zcela zbyteã-

ãátku 19. století a relativnû mlad˘ch ãástí z druhé

li se od rukopisu kameníkÛ ze 70. let 20. století

né odstranûní Ïelezobetonové desky vloÏené pod

poloviny 19. a z 20. století. Diferencované rozli‰e-

(z této doby je pfievaÏující ãást vymûÀovaného zdi-

vozovku v 70. letech 20. století, vybrání stfiedovû-

ní hodnot také urãuje, které ãásti mostu je tfieba

va) i od star‰ích typÛ opracování, je to koneckon-

kého litého jádra stavby aÏ k rubu kleneb most-

jako sakrosanktum za kaÏdou cenu uchovat

cÛ z památkového hlediska v pofiádku. Pfiimûfie-

ních obloukÛ a proraÏení tûchto kleneb nov˘mi

a o‰etfiit restaurátorsky a u kter˘ch je pfiípustná je-

nou rozli‰itelnost doplÀkÛ poÏaduje Benátská

odvodÀovacími gulami. Oproti tomu vÛbec nefie‰il

jich v˘mûna i volnûj‰í zpÛsob zpracování doplÀkÛ

charta z roku 1964, jejíÏ platnost dodnes nebyla

zpevnûní základÛ dvou pilífiÛ, ohroÏen˘ch povodní

vãetnû volby pouÏitého materiálu.

mezinárodní komunitou památkáfiÛ zpochybnûna.

Jifiího Witzanyho.

14

15

Aã ‰lo z hlediska ochrany

Nejsem odborník na kamenické práce, a proto

Ani kolísající v˘‰ku nov˘ch spár bych neoznaãil

hmotné substance nejcennûj‰ích ãástí mostu

si netroufám hodnotit, zda v souãasnosti dodané

za nedostatek. Vidíme ji jak na dochovan˘ch sta-

o pfiímo zniãující zásahy, nikdo z dne‰ních kritikÛ,

kvádrové zdivo parapetu je kvalitní, standardní, ãi

r ˘ch ãástech mostu, tak na mostních vûÏích

pokud vím, proti nim tehdy nemûl odvahu vystou-

ledabylé. Mohu pouze posuzovat, zda je z hledis-

a dokonce i v interiéru schodi‰tû Staromûstské

pit. Vítûzná, dnes realizovaná koncepce jiÏ vyfie‰i-

ka pfiedmûtu a cílÛ dané etapy obnovy mostu pfii-

vûÏe. Podobné kolísání v˘‰ky a ‰ífiky spár lze

la jako první etapu obnovy zpevnûní základÛ obou

mûfiené, ãi nikoliv. Smyslem obnovy není znovu

spatfiit i na zdivu arrasovsk˘ch a parléfiovsk˘ch

nejohroÏenûj‰ích pilífiÛ. V souãasnosti se provádí

otevfiít prastar ˘ lom na Petfiínû ãi Bílé hofie a se

ãástí svatovítské katedrály, a to i v jejím interié-

rozkrytí a následnû znovusesazení dlaÏby vozovky

vcítûním se do stylu práce kameníkÛ pfied ‰esti

ru, kde nelze pfiedpokládat extrémní pÛsobení

a pfii ponechání Ïelezobetonové desky se osazuje

staletími imitovat na parapetech kamenické dílo

klimatu (smáãení de‰tûm a následné odmrzání)

dlouhodobû trvanlivá hydroizolace, jejíÏ spolehlivé

parléfiovské huti. Tomu odporuje jiÏ sám dne‰ní

jinde vedoucí k olamování hran kvádrÛ. Jak uka-

zakotvení vyÏaduje rozebrání a nové vyzdûní para-

tvar parapetních zdí dokládající promûny díla

zují pfii zdûní pod kvádry vkládané úlomky bfiidli-

petních zdí.

vymlet˘mi kavernami.

v 19. století. Vezmeme-li v úvahu onûch nejmé-

ce, byly spáry mezi kvádry mostu zfiejmû nestej-

Oproti Witzanyho koncepci povaÏuji v souãas-

nû pût na mostû dochovan˘ch zpÛsobÛ kame-

nû ‰iroké jiÏ od stfiedovûku. Jako markantní rys

nosti realizovan˘ projekt za vyváÏen˘. Sleduje do-

nického opracování povrchu kvádrÛ a desek je-

stavby zpodobnil spárování Jan Berchteler na

stateãnû a dlouhodobû spolehlivé technické

ho obkladu a je‰tû vût‰í variabilitu lomÛ, z nichÏ

svém proslulém reliéfu (pfied rokem 1630)

zabezpeãení mostu pfii minimalizaci nutn˘ch sta-

se pfii v˘stavbû a opravách bral kámen, pak ne-

ve svatovítské katedrále, kter˘ líãí útûk Fridricha

vebních intervencí, které nezasahují jeho nejstar-

vidím nic ‰patného ãi nepfiimûfieného v tom, Ïe

Falckého z Prahy. Následnû v˘razn˘ rastr spár zo-

‰í ãásti. Ty naopak zachraÀuje a dává pfiedpokla-

dne‰ní doba pfiidá k pestré smûsici dfiívûj‰ích

brazovali témûfi v‰ichni vedutisté. Za chybu lze na-

dy jejich uchování in situ odstranûním hlavní

kamenÛ svÛj vlastní pískovec, kter ˘ – jak jsem

opak povaÏovat úsilí puristÛ své doplÀující ãásti

pfiíãiny jejich progresivního rozpadu.

byl informován – je sice tvrd˘ a obtíÏn˘ na opra-

zdiva – napfiíklad na obou mostních vûÏích – pro-

cování, o to vût‰í v‰ak má trvanlivost. Trvanli-

vést jako jakousi okázalou demonstraci fiemeslné

Pokus o hodnocení souãasné etapy obnovy mostu

vost je také zcela legitimním poÏadavkem pfii ur-

dokonalosti, které je jejich doba, v soutûÏi s „ne-

Ke kritick˘m v˘hradám k v˘chozím pfiedpokla-

ãování rozsahu v˘mûn kamene, bereme-li

dokonal˘m“ stfiedovûkem, schopna dosáhnout. Je-

dÛm obnovy mostu, to jest k absenci jeho pfies-

v úvahu fyzické stáfií (mládí) rozebíran˘ch zdí.

jich zdivo se vyznaãuje nápadnû úzk˘mi, témûfi ne-

ného zamûfiení vãetnû spárofiezu a kompletního

KaÏd˘ kámen rozebíraného zdiva byl nicménû in-

znateln˘mi spárami mezi dokonale povrchovû

stavebnû-historického prÛzkumu, lze uvést, Ïe

dividuálnû posuzován a vyfiazené, del‰í Ïivotnost

opracovan˘mi a do sebe pasujícími kvádry ãi des-

tento poÏadavek byl a je nerealistick˘. Jeho kva-

nezaruãující kvádry nejsou automaticky likvidová-

kami kamenného obkladu (obr. 4). DÛsledkem to-

litní splnûní by vyÏadovalo pro tento úãel most

ny, ale tfiídûny pro moÏnost znovuzaãlenûní do

hoto „stavafiského per fekcionismu“ je, Ïe zdivo

v pfiedstihu ze v‰ech stran zpfiístupnit kompletním

stavby. Jsem pfiesvûdãen, Ïe Ïádn˘ ze skuteãnû

z 19. století se ani po více neÏ sto dvaceti letech

le‰ením. âekání na dokonãení podkladÛ by pak

star˘ch kamenÛ druhotnû do parapetních zdí za-

není schopno do celku stavby opticky integrovat.

zahájení stavby oddálilo fiádovû aÏ o desetiletí.

ãlenûn˘ch nebyl urãen k likvidaci, pokud si ucho-

Puristick˘ per fekcionismus by pro nás nemûl b˘t

Co je vyt˘káno právem, je absence pfiedstihového

vával vypovídací hodnotu svého historického

pfiíkladem, ale spí‰e varujícím mementem.

pfiesného zamûfiení spárofiezu jednotliv˘ch úsekÛ

opracování. U zdí pocházejících pfieváÏnû z konce

stavby pfied zahájením oprav.

19. a z 20. století nelze takov˘to postup oznaãit

Kritika vlastních dosud proveden˘ch prací a ze-

za nepfiimûfien˘. Podobnû nepovaÏuji za nepfiimû-

■ Poznámky

jména její ohlasy v mediích vyvolávají dojem, Ïe

fiené, jestliÏe novû vyrábûné kvádry jsou, k rozho-

14 Spoluautory projektu byli Tomá‰ ·antav˘ a Jan KfiíÏek.

most je homogenní stfiedovûké dílo. Ve‰keré zá-

fiãení kritikÛ, nejprve fiezány do potfiebn˘ch roz-

15 Viz k tomu Vladimír TVRZNÍK: Spory o opravu, in: Ond-

sahy do jeho fyzické substance proto v hodnocení

mûrÛ a teprve následnû, pouze na pohledové

fiej ·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 3, str. 307–313. Je tfieba pfii-

vycházejí jako ne‰etrné, barbarské zacházení

stranû ruãnû opracovány. Ruãnû lámat kámen

pomenout autorova závûreãná slova: „Ve sporu se angaÏo-

s cenn˘m historick˘m originálem. Jak jsem se po-

a ze v‰ech ‰esti stran jej sekat do poÏadovaného

valo mnoho odborníkÛ bez nárokÛ na honoráfi ãi odmûnu,

kusil dovodit, ve skuteãnosti tomu tak není. A zde

tvaru je odÛvodnûn˘ krok, pokud bychom doplÀo-

pouze s pocitem, Ïe dûlají nûco pro ‚správnou vûc‘.“

264


mastr_04.qxd

25.8.2009

11:09

Stránka 265

6

7

Obr. 6. Praha, KarlÛv most, kvádrové zdivo pod úrovní

ostatním), tak chyby ménû podstatné a odstrani-

proto nemohou omluvit kroky, které by ohrozily zá-

mostovky u paty jiÏní parapetní zdi mezi 10. a 11. pilí-

telné. Co v dnes probíhající diskusi nebylo a není

chranu v˘‰e popsan˘ch nejcennûj‰ích a nenahra-

fiem, detail. Snímek ukazuje progresivní rozpad kamen-

dostateãnû bráno v potaz, je hledisko ãasu. Ten

diteln˘ch ãástí mostu.

n˘ch blokÛ, zfiejmû stfiedovûkého pÛvodu, jejichÏ povrchové

velmi rychle pracuje proti památce. Zejména proti

dokumentaci bychom proto mûli nechat rozpraco-

opracování je nenávratnû ztraceno pÛsobením agresivních

tûm jejím ãástem, které jsou nejcennûj‰í, protoÏe

vanou fázi obnovy mostu co nejrychleji dokonãit.

soln˘ch roztokÛ. (Foto TaÈána Binková)

jsou zcela nenahraditelné: proti uchování nesmír-

O to peãlivûji, jiÏ bez ãasového stresu, je tfieba vy-

Obr. 7. Praha, KarlÛv most, hrana ãtrnáctého mostního

nû ve své rozrÛznûnosti pÛsobiv˘ch povrchÛ kvád-

brat vhodné realizaãní síly a pfiistupovat ke kon-

oblouku s destrukcí vyvolanou spolupÛsobením vody, solí

rového obkladu mostu z dob pfied jeho puristick˘-

zervaci a restaurátorskému o‰etfiení zb˘vajících,

a biotick˘ch ‰kÛdcÛ. Na neopraven˘ch ãástech mostu tento

mi úpravami. Jejich rozpad se s ãasem zrychluje

podstatnû cennûj‰ích ãástí stavby.

proces se zrychlením pokraãuje. (Foto TaÈána Binková)

(obr. 7) a silnû k nûmu pfiispívá velká dotace vody,

17

S dÛrazem na peãlivou

kterou most kaÏdoroãnû do sebe vstfiebává vadnou izolací vozovky a zatékáním do dutin a spár po

■ Poznámky

JestliÏe obhajuji pfiimûfienost provedení nov˘ch

stranách u obou parapetÛ. I laick˘ pozorovatel

16 V této souvislosti mohu pfiipomenout, jak brilantnû so-

ãástí mostních parapetÛ, nemohu zÛstat nekritic-

v‰ak mÛÏe vidût, Ïe v ãástech pod provedenou izo-

chafii-restaurátofii Jan Bradna a Jifií Novotn˘ svého ãasu

k˘ vÛãi jejich koneãnému vzhledu; vÛãi v˘tvarnû

lací se tento proces zastavil. Konstrukce zde pfii-

zachránili v˘sledn˘ v˘tvarn˘ dojem regotizované fasády

nezvládnutému spárování a neohraban˘m poku-

rozenû vysychají, agresivní soli v suchém stavu se

domu U Kamenného zvonu na Staromûstském námûstí

sÛm umûlou patinací opticky sjednotit nové se

stávají iner tními, fiasy a dal‰í biotiãtí ‰kÛdci hy-

v Praze pfiimûfienou úpravou ploch nového, kameníky vy-

star‰ími ãástmi stavby. Nejsem z principu proti

nou, mráz jiÏ nemÛÏe objemov˘mi zmûnami mi-

robeného kvádrového zdiva. Srovnej Josef ·TULC: Nadû-

umûlé patinaci. U tesan˘ch kopií parléfiovsk˘ch

grující vody kámen trhat; rozpad kamene se zpo-

je, pochybnosti a rizika rekonstrukãních projektÛ, pfiíklad

soch na prÛãelí Staromûstské mostecké vûÏe po-

malil. Právû to je jeden z hlavních cílÛ ve‰keré

domu U zvonu a Malostranské radnice v Praze, in: Zprávy

vaÏuji to, Ïe provádûjící restaurátofii je ponechali

sanaãní práce.

památkové péãe 67, 2007, ã. 4, s. 310–315.

v brutálnû pÛsobícím stavu ãerstvého, velmi svût-

Dne‰ní kritická kampaÀ v‰ak bohuÏel nerozli‰u-

17 Nemohu necitovat v˘stiÏná slova humanitnû vzdûlané-

lého tónu boÏanovského pískovce, za neúnosn˘

je, co je více a co ménû podstatné. Nahrává, moÏ-

ho, ve vûci nezainteresovaného, a tudíÏ nestranného

estetick˘ nedostatek (pfiipomínám, Ïe na rozdíl

ná ze strany nûkter˘ch úãastníkÛ nezámûrnû, hla-

technika Václava Jandáãka: „Osobnû jsem byl nucen pfii-

od mostÛ je prÛãelí vûÏe pfiedev‰ím jedineãn˘m

sÛm prof. Witzanyho a dal‰ích kritikÛ poÏadujících

jmout hypotézu o dlouhodobém stavu památkové péãe,

v˘tvarn˘m dílem, kde nepfiimûfien˘ kontrast je

zastavení, ãi pfiinejmen‰ím pfieru‰ení stavby do

která trpí nesná‰enlivostí a rozhádaností, ‰patnû skr˘va-

o to ru‰ivûj‰í). Umûlá patinace je v‰ak, podobnû

vyfie‰ení sporn˘ch otázek. Mezitím nechÈ KarlÛv

nou za individualitu názorÛ. V takovém prostfiedí, které je

jako úprava spár, nároãn˘ proces v˘tvarné pova-

most v nezaji‰tûn˘ch ãástech dále dostává dota-

i prosáklé politick˘mi hrami, je mafien jak˘koliv úspûch.

hy vyÏadující cit, rozvinut˘ dlouhodob˘m ‰kole-

ce vody se v‰emi zhoubn˘mi dÛsledky. Je to aÏ

Ten je vÏdy zneváÏen jízlivou a nekonstruktivní kriti-

ním. Tím fiemeslníci bohuÏel vût‰inou nevládnou

absurdní; jako bychom pro zji‰tûné nedostatky

kou, která nedává námût na fie‰ení. Osobní nevraÏi-

a ani památkov˘ dohled ho nemÛÏe nahradit.

chtûli pfieru‰it po dlouh˘ch odkladech koneãnû

vost, klientské vztahy a hádavost kaÏdého s kaÏd˘m se

Myslím, Ïe by bylo k obrovskému prospûchu pro-

zahájenou urgentní opravu dûravé stfiechy, která

uplatnila i na mostû.“ Viz Václav JANDÁâEK, odpovûì

bíhající obnovy mostu, kdyby ji vedl, ãi alespoÀ

kr yje stavbu se vzácnou, zatékáním ohroÏenou

respondenta, in: Katefiina BEâKOVÁ, cit. v pozn. 1, s. 86.

16

mûl na ní úãast kvalifikovan˘ restaurátor.

malífiskou ãi ‰tukovou v˘zdobou. Vzácnou a nenahraditelnou sloÏkou Karlova mostu je jeho stfiedo-

âasové hledisko a jeho zásadní v˘znam

vûké lité jádro a pfiedpuristické kamenné obklady.

Obnova Karlova mostu je teprve ve své první,

Parapety, jejichÏ architektonick˘ tvar i vût‰inu ma-

dosud zdaleka neukonãené etapû. Jak jiÏ bylo

teriálu urãily pfiestavby na sklonku 19. a ve

v úvodu fieãeno, doprovázejí ji, tak jako kaÏdé lid-

20. století, vzácnou a nenahraditelnou sloÏku pa-

ské dílo, chyby – jak chyby neomluvitelné (praÏsk˘

mátky dle mého soudu rozhodnû nepfiedstavují.

magistrát poru‰il zákon a dává tím ‰patn˘ pfiíklad

Nadhodnocené nedostatky v jejich rekonstrukci


265

Obnova Karlova mostu záchrana, nebo ohroïení hodnot památky?

Recommend Documents