OBČANSKÉ A OBCHODNÍ PRÁVO Občanskoprávní skutečnosti
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
[email protected]
Právní skutečnosti
Pojem a druhy právních skutečností Právní skutečnost v. kauza Právní skutečnost je důvod právní Kauza je důvod ekonomický (je motivem právního úkonu) Vznik, změna či zánik práv a povinností 1) přímo ze zákona (ex lege) 2) na základě zákona – v důsledku právní skutečnosti
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti
Právní jednání (§545 NOZ) nová úprava nepoužívá pojem právní úkon Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran
nutnost existence vůle a projevu vůle lze vykonat ústně i písemně, nestanoví-li zákon jinak
(povinnou písemnou formu musí stanovit zákon – sankce neplatnosti)
konkludentní právní jednání – učiněny jinak než výslovně (gesto, faktické jednání podle smlouvy)
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti
Smlouvy (§1724 NOZ) konsensuální projev nejméně dvou stran zákon používá pojmy smlouva, dohoda a ujednání smlouvy – vznik práv a povinností
dohoda – mění se či ruší ujednání – shoda o konkrétní jednotlivosti smlouvy zásada pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) nelze jednostranně odstoupit ani smlouvu měnit možnost změny či odstoupení stanoví zákon nebo i sama smlouva
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti autonomie vůle – vše dovoleno, co není zakázáno není kontraktační povinnost pro smluvní právo typické dispozitivní normy normy dispozitivní, není-li výslovně stanoveno, že jsou kogentní
možnost ukončení smluv výpověď – typicky u smluv s opakujícím se plněním nebo smluv, trvajících po určitou dobu odstoupení – typické pro smlouvy s jednorázovým plněním – odstoupení jako sankce JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti
Proces uzavírání smluv podána nabídka, která je akceptována smluvní strany: navrhovatel (oferent) a adresát (oblát) nabídka musí být doručena druhé straně musí obsahovat podstatné náležitosti, resp. být dostatečně určitá, jinak by šlo jen o veřejný příslib či výzvu k podávání nabídek negociace – předsmluvní jednání je-li překvapivě odvolána vůle smlouvu uzavřít – náhrada škody
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti
Možnost odvolání nabídky nabídka je zásadně odvolatelná výjimku nelze odvolat, pokud a) strany vyjádřili opačnou vůli sám oferent b) je-li to společnou vůlí smluvních stran c) plyne-li to z předchozího jednání či předchozího obchodního styku
nabídku nelze odvolat ve lhůtě určené pro její přijetí, pokud si to oferent výslovně nevyhradí lhůtu pro přijetí si určí oferent sám – jinak či lhůta přiměřená (§1735 NOZ)
odvolat nabídku lze do chvíle, než oblát odešle akceptaci JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti Zrušení nabídky zrušit lze i neodvolatelnou nabídku – zrušení musí dojít oblátovi dříve než nabídka Akceptace – nastává shodnou vůlí stran
změní-li oblát nabídku jen nepodstatně, smlouva vznikne, pokud to oferent bez zbytečného odkladu neodmítne akceptace se stane perfektní dojitím oferentovi
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti
Druhy právních jednání Jednostranné, dvoustranné, vícestranné Mezi živými (inter vivos) a pro případ smrti (mortis causa) smlouvy; závěť, vydědění
Úplatné, bezúplatné, smíšené Synallagmatické a asynallagmatické Kauzální a abstraktní – význam pro dokazování Formální a neformální Pojmenované (nominátní) a nepojmenované (inominátní) JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva
Forma právních jednání zásadně se nevyžaduje zvláštní forma, nestanoví-li zákon, že musí být písemná nebo mít formu veřejné listiny (zásada neformálnosti)
někdy zákon žádá zvláštní formu (smlouvy o převodu nemovitosti) strany si také ji mohou dohodnout náležitosti písemné formy písemnost a podpis (vlastnoruční i elektronický)
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Právní skutečnosti
Zdánlivé právní jednání (§551 NOZ) vady projevu vůle, které jsou zcela zásadní povahy – vůle nebyla projevena
ke zdánlivému jednání se vůbec nepřihlíží – taxativní výčet 1) absence vůle fyzické donucení (vis absoluta) bezprávná výhružka (vis compulsiva) (je to jiná situace - zakládá pouze neplatnost) 2) vůle nebyla vážná (jednání v žertu, na divadle, při výuce) 3) neurčitost jednání nebo (absolutní) nesrozumitelnost, kterou nelze odstranit ani výkladem pokud dodatečně vyjasněn obsah jednání – fikce existence jednání od ex tunc (od začátku) – možnost zhojení vady (§553/2NOZ) JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva
4) Náležitosti obsahu dovolenost a možnost I) Nemožnost i tehdy, pokud plnění by bylo tak obtížné, že od povinného nelze očekávat ani spravedlivě žádat, aby potíže překonal
povinnost plnit věc - nemožnost připadá v úvahu jen, má-li se plnit věc individuálně určená II) Nedovolenost 1) v rozporu se zákonem, 2) zákon obchází – chová se podle práva, aby dosáhl výsledku právní normou nepředpokládaného a nežádoucího
3) proti dobrým mravům – rozpor s mravními zásadami společnosti JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva
Platnost a neplatnost Na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné (§574 NOZ) neplatnost spíše výjimečná – neplatnost jen pokud jednání trpí závažnou vadou (výjimka z autonomie vůle) stanoví ji soud následky jako neučiněné jednání některé důvody neplatnosti v §580 NOZ nejde však o taxativní výčet – možné i jiné důvody
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva 1) Neplatnost absolutní (negotium nullum) - soud přihlíží z úřední povinnosti - nastává ze zákona - došlo-li k plnění – vzniklo bezdůvodné obohacení - nelze dodatečně schválit ani zhojit dodatečným odpadnutím vady právního úkonu - nepromlčuje se 2) Neplatnost relativní - nutno se jí dovolat, bez toho se k ní nepřihlíží - dovolat se nemůže, kdo neplatnost způsobil - možnost zhojení vady (konvalidace) - možnost konverze neplatného úkonu - tříletá promlčecí lhůta
neplatnost působí vždy ex tunc – jako by úkon nebyl učiněn JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva
Relativní neúčinnost (§589 NOZ) jednání dlužníka zkracuje možnost uspokojení věřitele právní jednání, které dlužník učinil v posledních a) 5 letech a druhé straně znám úmysl zkrátit věřitele b) 2 letech a druhé straně musel být znám úmysl zkrátit c) 2 letech a jednáno vůči osobě blízké, leda že úmysl zkrátit jí znám nebyl ani nemusel být znám d) při kupní či směnné smlouvě musela druhá strana rozpoznat mrhání
nutné rozhodnutí soudu – podává se tzv. odpůrčí žaloba ta směřuje proti tomu, kdo měl z dlužníkova jednání prospěch
pokud odpůrčí žaloba úspěšná – právo žádat zaplacení dluhu na tom, kdo měl prospěch z jednání dlužníka do výše, v níž byl takto obohacen JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva
Význam času lhůty hmotněprávní a lhůty procesní lhůty pořádkové lhůty zákonné a stanovené právním úkonem
počítání času (§ 605-608 NOZ) Komplexní právní skutečnosti
JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::
Pojem, zásady a prameny soukromého práva
Právní domněnky a fikce vyvratitelné právní domněnky je přípustný důkaz opaku „má se za to“, „považuje se“
nevyvratitelné domněnky důkaz opaku není přípustný „platí“, „hledí se“ (např. §150 odst. 4 OZ)
fikce ví se, že daná skutečnost nenastala; z praktických důvodů se však na ni hledí, jako by nastala (např. vznik příbuzenského poměru mezi osvojencem a příbuzným osvojitele) JUDr. Petr Čechák, Ph.D.,
[email protected] ::