Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Nové formy podpory exportu v ČR Bakalářská práce
Autor:
Adéla Popelková bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Soukup, CSc.
Duben, 2009
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 2.4.2009
Adéla Popelková
2
Poděkování Poděkovat bych chtěla především panu Ing. Petru Soukupovi, CSc. za jeho trpělivost a vstřícnost v průběhu mé práce. Jeho ochotě poskytnout dodatečné kontakty na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a za zapůjčení nezbytných materiálů pro mou další práci.
3
Anotace Cílem mé bakalářské práce je charakteristika místa, úlohy a podpory zahraničního obchodu, význam exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010 a její srovnání s Koncepcí proexportní strategie pro období 2003 - 2006. Dále se pak pokusím konkretizovat jednotlivé projekty exportní strategie, které se specializují na pomoc tuzemským exportérům při vstupu na zahraniční trhy a jednotlivé instituce poskytující služby napomáhající podnikatelům stát se konkurenceschopnými. Na konci své práce uvádím exportní aktivity tuzemské firmy snažící se vstoupit na zahraniční trh, co vše je nutné pro uzavření výhodného obchodního kontraktu, jakož i zahraniční kupní smlouvy a její podstatné náležitosti. V závěru se snažím shrnout výsledná data zahraničního obchodu za rok 2008 v porovnání s ostatními zeměmi EU.
Annotation The main objective of my bachelor work is to describe places, roles and support of foreign trade, the meaning of the export strategy of Czech republic for the period of 2006 – 2010 and his comparison with the Conception of proexport strategy for the period of 2003 – 2006. Then I will try to concretize single projects of the export strategy, which are specialized on help to domestic exporters when they try to enter the foreign markets and public entities providing services helping the enterpreneurs to become competitive. At the end of my work I mention the export activities of the domestic firm striving to enter the foreign market, everything what is necessary for closing the contraction, as well as the international contract of purchase and theirs essential terms of contract. At finale I try to summarize resulting data of foreign trade for the year 2008 in comparison with other countries of the European union.
4
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 6 1.Obecná charakteristika zahraničního obchodu a podpory exportu v České republice ....... 7 1.1 Význam a pojmy v zahraničním obchodě.................................................................... 7 1.2 Koncepce proexportní politiky pro období let 2003-2006 .......................................... 8 1.3 Státní podpora exportu ............................................................................................... 10 1.4 Nestátní podpora exportu ........................................................................................... 13 2. Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010 ............................................. 16 2.1 Definice exportní strategie ......................................................................................... 16 2.2 Vize exportní strategie ............................................................................................... 17 2.3 Podmínky k naplnění vize.......................................................................................... 18 2.4 Soustava cílů exportní strategie ................................................................................. 18 3. Projekty exportní strategie ............................................................................................... 22 3.1 Usnadňování podmínek obchodu............................................................................... 22 3.2 Působení na klíčových trzích ..................................................................................... 22 3.3 Budování kvalitní značky ČR ve světě ...................................................................... 23 3.4 Účinná asistence pro exportéry .................................................................................. 23 3.5 Zvýšení vývozu služeb............................................................................................... 24 3.6 Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí ....................................................... 25 3.7 Rozvoj vývozních aliancí........................................................................................... 25 3.8 Nový systém služeb státu pro export ......................................................................... 26 3.9 Zákaznické centrum pro export ................................................................................. 27 3.10 Síť pro export ........................................................................................................... 27 3.11 Rozšíření finančních služeb pro český export ......................................................... 28 3.12 Exportní akademie ................................................................................................... 30 4.Exportní aktivity domácí firmy při vstupu na zahraniční trh – případová studie ............. 31 4.1 Aktivity nutné pro vstup na zahraniční trh ................................................................ 31 4.2 Obchodní vztah .......................................................................................................... 32 4.3 Kupní smlouva ........................................................................................................... 33 4.4 Plnění kupní smlouvy ................................................................................................ 39 4.5 Zpráva o průběžném plnění exportní strategie za rok 2008 ....................................... 42 5.Výsledky ........................................................................................................................... 44 Závěr ............................................................................................................................ 46
5
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma podpory exportu a jeho formy, respektive nové způsoby jak povzbudit český export. Jelikož je mi téma zahraničního obchodu velmi blízké, neboť jsem studovala střední školu se zaměřením na zahraniční obchod, byla to pro mne jasná volba. Export v české ekonomice hraje důležitou roli, ukazuje jak je naše země vyspělá a otevřená vůči jiným ekonomikám, a jak se dokáže přizpůsobit diktátu dnešní světové konkurence. Mělo by tedy být v našem nejlepším zájmu český zahraniční obchod co nejvíce podporovat a rozvíjet, jednotlivým podnikatelským subjektům dodávat motivaci a pomoc při vstupu na mezinárodní trhy a zároveň hledět do budoucna a držet krok s globálními trhy. Česká republika v oblasti podpory exportu zaujímá velmi dobrou pozici vůči jiným středoevropským zemím. Pro své tuzemské exportéry připravila a realizuje tzv. exportní strategii, která obsahuje jednotlivé projekty na podporu činností nutných pro vývoz, reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do Evropské unie a snaží se reflektovat potřeby českých podnikatelů. Pokud se ohlédneme do roku 2006 a 2007, statistiky dokládají, že český export zboží vzrostl v porovnání s předcházejícím obdobím, nezaostáváme ani ve vývozu služeb, podíl v roce 2006 taktéž vzrostl. Ve své práci bych chtěla prezentovat jednotlivé způsoby podpory exportu, kterými stát podporuje firmy a malé a střední podnikatele, instituce a organizace, které se podílí na úsilí podpory exportérů. V závěru se pak pokusím uvést konkrétní přístupy, činnosti a jednotlivé kroky firem, které si mohou zvolit při vstupu na zahraniční trh, uzavírání zahraniční kupní smlouvy, obsah kupní smlouvy a jaké jsou její podstatné náležitosti. Na závěr bych chtěla zhodnotit úspěšnost aktuální exportní strategie vlády ČR, popsat její průběžné plnění v roce 2008 a zhodnotit její dosavadní přínos pro české exportéry.
6
1. Obecná charakteristika zahraničního obchodu a podpory exportu v České republice 1.1 Význam a pojmy v zahraničním obchodě Zahraniční obchod představuje jednu z nejstarších forem vnějších ekonomických vztahů. Díky klíčové poloze někdejšího území dnešní České republiky v centru Evropy, umožnila českým zemím nebývalý rozvoj, hlavně kvůli omezené dostupnosti některých přírodních zdrojů a neexistenci přístupu k moři. Velký vývoj zažívá v době po druhé světové válce, kdy se světové hospodářství prohloubilo a došlo k vzájemné hospodářské spolupráci. Československý průmysl se začal orientovat na těžký průmysl a stali jsme se tak jedním z velmi důležitých dodavatelů strojírenského zboží. Po roce 1989, kdy se ekonomika mění z centrálně řízené na ekonomiku tržní, se zvyšuje kvalita české výroby a hledá si cestu i na náročné světové trhy, kde se udržuje konkurenceschopná. K dalšímu výraznému posunu dochází při vstupu České republiky do Evropské unie 1.5. 2004. Česká republika se tak stává významným hráčem na poli mezinárodního obchodu. Zahraniční obchod je tedy souhrnem vnitro unijního obchodu, to znamená obchodu se členskými státy Evropské unie a obchodu s třetími zeměmi. Míru zapojení ekonomiky dané země do zahraničního obchodu nazýváme otevřeností ekonomiky a nejčastěji bývá vyjádřena jako podíl vývozu a dovozu na hrubém domácím produktu. Jednou ze složek HDP je i tzv. čistý export, rozdíl exportu a importu. Tento rozdíl rovněž určuje obchodní bilanci, proto je její vývoj pozorně sledován. Bilance zahraničního obchodu České republiky byla až do roku 2004 trvale deficitní, až v roce 2005 se tento trend začíná měnit. Další složkou, která významně ovlivňuje zahraniční obchod, je kurz české měny vůči ostatním měnám. Určuje hodnotu, za kterou se bude tuzemské zboží prodávat v zahraničí a naopak zahraniční zboží na domácím trhu. I haléřová změna kurzu může znamenat ztrátu, potažmo zisk pro jednoho a zisk, potažmo ztrátu pro druhého. Ovšem není nutné sledovat vývoj všech světových měn, stačí pouze se zaměřit na měny těch zemí, do kterých Česká republika nejvíce dováží a ze kterých pochází většina exportérů. Samozřejmě je nutné podotknout, že kurz měny není jediným ukazatelem vývozu, respektive dovozu. Podstatnými faktory jsou také události politického rázu – mezinárodní smlouvy, celní dohody, a ekonomického rázu – vývoj hospodářství v zemi, do níž export směřuje, vývoj produktivity, vývoj práce atd. Jinými, neméně 7
důležitými faktory ovlivňující výši exportu, je celková úroveň podnikatelského prostředí, vzdělání a výzkumně vývojový potenciál, konkurenceschopnost hlavních odvětví naší ekonomiky, vyspělost a marketingové schopnosti managementu podniků a mimo jiné také finanční možnosti státního rozpočtu. Z toho vyplývá, že odpovědnost za výkonnost exportu České republiky by měla být středem zájmů všech resortů. Pokud nahlížíme na export, musíme rozlišit dva základní typy vývozu – přímý a nepřímý vývoz, popřípadě specifické typy vývozu jako jsou kooperace při vývozu, propůjčování licencí, joint-venture nebo zahraniční pobočky. Co to vlastně vývoz a dovoz je? Vývozem či exportem, rozumíme hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které překročilo hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z exportu do států EU a odeslání do třetích zemí. Na druhé straně dovoz čili import vyjadřuje hodnotu zboží přijatého z cizí země, které překročilo státní hranici za účelem jeho dočasné či trvalého ponechání na domácí půdě. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států Evropské unie a třetích zemí. Při obchodování se zahraničním partnerem musí domácí exportér počítat s řadou úkolů a rozhodnutí. Za prvé hledá co nejvíce možných dostupných informací o trhu, na který chce vstoupit a informace o svém budoucím zahraničním partnerovi. Dále volí způsob, jakým vstoupí na trh a jaké omezení, překážky či regulace ho čekají. V neposlední řadě při sjednávání kontraktu volí vhodné dodací podmínky, platební podmínky a kalkulace ceny.
1.2 Koncepce proexportní politiky pro období let 2003-2006 Exportní strategii pro rok 2006-2010 předchází Koncepce proexportní politiky na období 2003-2006. Během devadesátých let, v závislosti na přeměně ekonomiky, dochází také k změně oblasti státní podpory exportu. Dochází k reorganizaci ústředních orgánů státní správy, jsou vytvářeny legislativní podmínky pro vznik a činnosti státních i nestátních subjektů a vznikají nové a silně se prosazující organizace. Příkladem ČEB, a.s., EGAP, a.s. a agentura CzechTrade. K celkovému řešení v oblasti proexportní politiky dochází v dubnu 1999, kdy vláda bere v potaz materiál Proexportní politiky, který vymezuje a vysvětluje hlavní principy českého modelu státní podpory vývozu. Základním charakterem proexportní politiky je nepřímá podpora, stát zachovává prostředí volné hospodářské soutěže a soulad se všemi mezinárodními závazky. Vykonavatelem státní proexportní politiky jsou ty organizace, 8
které stát za tímto účelem zřídil a orgány státní správy. Organizačně koordinační, neboli řídící roli, má v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je rovněž ústředním orgánem státní správy pro zahraniční obchod a podporu vývozu. Základ proexportní strategie tvoří tři úrovně. Prvním, stavebním prvkem jsou proexportní opatření či nástroje, další prvek je tvořen oblastmi proexportní politiky, jež dělíme na pět základních. Za prvé sem zahrnujeme odstranění tarifních a netarifních překážek exportu, zahraničně obchodní strategie a řízení státní proexportní politiky. Za druhé pojištění a financování exportu se státní podporou a cílená rozvojová pomoc, za třetí oblasti asistence a odborné edukace, informatika a poradenství. Čtvrtým bodem je prezentace a propagace českých produktů a firem v zahraničí a poslední oblastí je časově či doplňkově omezená proexportní opatření. Těchto pět vyjmenovaných oblastí v závěru tvoří třetí úroveň státní proexportní politiky, jehož jednotlivé části mají komplementární účinek. Na začátku roku 2003 dochází k rozšíření o oblast „Podpory exportu malých a středních firem“. „Dokladem významu, který vláda exportu a jeho podpoře přikládá, je její Programové prohlášení. Důležitou součástí Programového prohlášení je kapitola 4.4 Vnější ekonomické vztahy, v jejímž rámci vláda deklaruje své úsilí zajistit lepší podmínky přístupu českých výrobků na zahraniční trhy a slibuje, že připraví novou koncepci podpory českého exportu. Výsledkem naplnění tohoto slibu je Koncepce proexportní politiky pro období 2003-2006, která si klade za cíl 3 hlavní strategické cíle.“1 Mezi hlavní strategické cíle patří za prvé zvýšení hodnoty domácího vývozu na jednoho obyvatele a přiblížení tohoto ukazatele na úroveň dosahovanou ve stejně vyspělých zemích Evropské unie. Za druhé se jedná o celkovou podporu pozitivního růstu vývozu, především exportů s vyšší přidanou hodnotou a kladně ovlivňovat výsledky tuzemské obchodní bilance. A za třetí jde o zvýšení podílu malých a středních podniků na celkovém vývozu ČR. Základními myšlenkami a cíli Koncepce proexportní strategie je prohloubení a spolupráce všech zainteresovaných institucí a resortů, posílení vazby se zahraničními státy a to formou nově uzavíraných bilaterálních a multilaterálních smluv, stanovení prioritních teritorií, zlepšení systému podpory malých a střeních podnikatelů. V rámci institucionálního zaměření se jedná o zkvalitnění a rozšíření služeb České exportní banky, a.s., Exportní
1
MPO. Koncepce proexportní politiky 2003 – 2006.
9
garanční a pojišťovací společnosti, a.s., rozvoj specifických služeb České agentury na podporu obchodu. Zpráva o naplnění Koncepce proexportní politiky za roky 2003 a 2004 byla sestavena v roce 2005 jako „Zpráva o naplňování Koncepce proexportní politiky pro období 20032006“, kde bylo uvedeno vyhodnocení naplňování jednotlivých oblastí a aktivit Koncepce. Za roky 2005 a 2006 byla vyhotovena další zpráva, obě dvě byly hodnoceny nezávislou podnikatelskou sférou, kde hodnocení zpracovává Podnikatelská a zaměstnavatelská rada ČR.
ano ano Celé spektrum obchodních vztahů
ano ano ano
ano
ano
řízení kvality: procesy, spokojenost zákazníka, zlepšování
transparentní systém kontroly a vyhodnocování
cíle, měřítka
příležitosti k naplnění vize
vize - cílový stav
zákaznická orientace
export akvizic a přímých investic
Vývoz zboží
koordinace činností
2006-2010
Řízení a realizace
projektový přístup
2003-2006
export služeb
celkové zaměření
Obsah
ano ano
ano
ano
ano
Tabulka č. 1: Porovnání koncepce proexportní politiky 2003 - 2006 a nové exportní strategie 2006 - 2010
1.3 Státní podpora exportu Pomoc exportu je jednou z hlavních složek celkové hospodářské politiky. Prostřednictvím systému proexportní politiky napomáhá stát aktivovat a multiplikovat pozitivní efekty. Stát napomáhá nejenom vyspělým a zavedeným podnikatelským subjektům, ale snaží se také podpořit malé a střední podnikatele, kteří tvoří více než 35% české podnikatelské struktury
10
a hrají významnou roli v rámci obchodní politiky Evropské unie. Více o podpoře malých a středních podnikatelů ve druhé kapitole. V České republice existuje několik státních institucí, které se podílí na aktivitách ovlivňující pozitivní průběh exportu.
1.3.1 Česká exportní banka Specializovaná bankovní instituce vznikla v roce 1995. Cílem České exportní banky je poskytnout státní podporu vývozu prostřednictvím poskytování a financování vývozních úvěrů a jiných služeb souvisejících s vývozem. Jinými slovy Česká exportní banka financuje vývozní operace, které vyžadují dlouhodobé zdroje financování a v objemech, které by jinak byli pro vývozce na tuzemském trhu nedosažitelné. Tímto umožňuje českým exportérům vstupovat na mezinárodní trhy a stávat se konkurenceschopnými. Hlavními produkty, které Česká exportní banka nabízí: úvěr na financování výroby pro vývoz (předexportní úvěr), přímý vývozní dodavatelský úvěr, přímý a nepřímý vývozní odběratelský úvěr, úvěr na investice v zahraničí, refinanční vývozní dodavatelský a odběratelský úvěr.
1.3.2 CzechTrade Hlavním úkolem příspěvkové organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR je pomoc českým vývozcům, především malým a středním firmám, prorazit na zahraničních trzích. Státní agentura na podporu tuzemského vývozu byla založena roku 1997 a v roce 2002 získala certifikát kvality managementu ISO 9001:2000. CzechTrade pomáhá vývozu českých výrobků a služeb a to i prostřednictvím sítě vlastních zahraničních kanceláří.
1.3.3 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Společnost, která je také součástí systému státní podpory exportu, vznikla v roce 1992 jako státní úvěrová pojišťovna. Soustředí se především na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojených s vývozem zboží a služeb. Tento typ pojištění je prováděn se státní podporou a to ručením státu za závazky EGAP, které vzniknou z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik. Společnost EGAP poskytuje své služby všem českým vývozcům bez ohledu na jejich velikost, právní formu či objem pojištěného vývozu. Dalším typem pojištění, které EGAP nabízí je pojištění úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz a pojištění investic českých podniků v zahraniční.
11
1.3.4 Ministerstva Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro obchodní politiku, státní průmyslovou politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a jiné, dále působí pro elektrotechniku, elektroniku, hutnictví, strojírenství a další odvětví průmyslu, pro vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a zahraniční vývoz, pro věci malých a středních firem, technickou normalizaci, metrologii a pro průmyslový rozvoj, výzkum techniky a technologií. MPO má ve své kompetenci zabezpečení zahraničně obchodní politiky ČR, zajišťuje sjednávání bilaterálních a multilaterálních ekonomických a obchodních dohod, spolupráce s ES, ESVO, WTO a dalšími mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními, je vykonavatelem licenční činnosti v oblasti hospodářských styků se zahraničím, posuzuje import dumpingových výrobků, řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Mezi organizace, které jsou přímo řízené MPO patří: Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest, Česká agentura na podporu obchodu – CzechTrade, Česká obchodní inspekce, Český metrologický institut, Český normalizační institut, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Puncovní úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Státní energetická inspekce, Státní výzkumný ústav materiálu a Správa služeb MPO. Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti zahraniční politiky, jejíž náplní je vytvářet koncepci a koordinaci zahraniční rozvojové pomoci. Zabezpečuje vztahy ČR k ostatním státům, zajišťuje ochranu zájmů a práv občanů ČR v zahraničí, koordinuje činnost ZÚ v zahraničí, v její kompetenci je příprava, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních dohod a smluv, dává souhlas v případech importu exportu vojenského materiálu, organizačně zajišťuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v zahraničí a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu. MZV je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství je dle zákona č. 2/1969 Sb. ústředím orgánem státní správy pro zemědělství, lesy, myslivost a rybářství, s výjimkou území národních parků, dále také ve 12
věcech komoditních burz, veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny a jiné. V rámci komunikace s veřejností a poskytováním služeb využívá MZe 13 odborů krajských agentur pro zemědělství a venkov. MZe vychází z programového prohlášení vlády, z vládní zemědělské politiky a ze Společné zemědělské politiky EU, stěžejním cílem je podpora „Evropského modelu zemědělství“, zaměřená na zemědělskou produkci, zabezpečení služeb údržby a tvorby krajiny. Ministerstvo financí Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet České republiky, státní pokladnu ČR, státní závěrečný účet republiky, finanční trh, daně, daňové poradenství, poplatky a clo, finanční kontrolu a hospodaření, hospodaření s majetkem státu, účetnictví, audit, ochranu zahraničních investic, a další. MF je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb.
1.4 Nestátní podpora exportu Stát není jediným subjektem, který se podílí na podpoře vývozu českých výrobců. Nestátní podpora je poskytována prostřednictvím komerčních bank. Dále se pak na nestátní podpoře podílí hospodářské komory, zahraničně-obchodní komory, soukromé firmy a společnosti formou informační, marketingové či konzultační asistence s cílem překonávat překážky v mezinárodním obchodě. Na posledně jmenované bych se chtěla v následujících kapitolách soustředit.
1.4.1 Hospodářská komora České republiky Samostatná organizace nezávislá na působení politických stran, státních orgánech a orgánech územní samosprávy, subjekt zastupující podnikatelskou veřejnost v České republice, jejímž hlavním cílem je podpora podnikatelských subjektů a jejich aktivit, kteří se sdružují v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. Hospodářská komora ČR zastupuje podnikatelské subjekty dle zákona č. 301/1992 Sb. Je tvořena dvěma složkami – oborovou a regionální, jejímž prostřednictvím sdružuje více než 13 tisíc členů. Podíl členských podniků HK ČR na celkovém HDP v ČR je 60%. V regionech je
13
zastoupena 14 krajskými hospodářskými komorami a okresními hospodářskými komorami. Oborová část obsahuje živnostenské společenstva, kterých je nyní 72. Hospodářská komora zabezpečuje poradenské služby pro podnikatelskou veřejnost, šíří informace o ekonomických a hospodářských podmínkách a právních předpisech, týkající se domácího i zahraničního prostředí, zajišťuje edukační činnost, spolupracuje s orgány státní správy a v rámci své působnosti zřizuje zařízení s institucemi na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti. Další složkou v působnosti Hospodářské komory ČR je styk se zahraničním, je členem sdružení evropských obchodních komor Eurochambers, evropské asociace živnostníků a malých a středních podnikatelů. V rámci podpory podnikatelských subjektů při vstupu na zahraniční trhy poskytuje Hospodářská komora ČR několik služeb: Vstup na zahraniční trhy – k dispozici praktické rady, jak podnikat na trzích EU, novinky z jednotlivých zemí, služba Asistence v zahraničí Podnikatelské mise a kontaktní akce – pomoc českým firmám při prosazování záměrů a cílů, podpora při hledání a navazování kontaktů s možnými partnery v zahraničí, podpora malých a středních firem, přijímání podnikatelských delegací ze zahraničí, účast na mezinárodních veletrzích Servis pro investory – podpora domácích a zahraničních investorů, vyhledávání investičních příležitostí FITPRO – Český národní orgán pro usnadňování procedur v mezinárodním obchodě; vytváří vhodné podmínky rozvoje a metody v technologii mezinárodního obchodu Prioritním úkolem HK ČR je tedy hájit zájmy svých členů na úrovni Evropské unie, prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru předkládá a obhajuje domácích podnikatelských subjektů. Přímo v Bruselu hájí zájmy českých podnikatelů sdružení CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU.
1.4.2 Zahraničně obchodní komory Na obdobném principu jako Hospodářská komora České republiky existují také obchodní komory působící v zahraničí. Rozlišujeme globálně – Mezinárodní obchodní komora, a regionálně zaměřené komory – působící pro jednotlivé kontinenty a státy, např. Českoafrická obchodní komora, Americká obchodní komora ČR, Česká-Středoasijská smíšená
14
obchodní komora, Česká obchodní komora v Adelaide, Britská obchodní komora v ČR a další.
1.4.3 Svaz průmyslu a dopravy Jedná se o dobrovolnou, nestátní organizaci nezávislou na vládě, politických stranách a odborech, sdružující zaměstnavatele a podnikatelské subjekty v České republice z oblasti dopravy a průmyslu. Pro období 2008-2011 poskytuje svým členům, členským svazům a pozorovatelům za členský příspěvek, široké spektrum služeb usnadňujících obchodování na našem území, ale i v zahraničí. Mezi ně například patří uplatnění požadavků na zlepšení podmínek podnikání dle konkrétních návrhů podniků, informační servis obsahující vyhledání obchodních příležitostí, poptávek zahraničních zájemců či potenciálních strategických partnerů, rovněž informační servis o mezinárodních veletrzích, konferencích a podobných akcích. Zastupuje zájmy firem v mezinárodních organizacích a konzultuje způsoby pronikání na třetí trhy, prezentuje své členy na zahraničních výstavách a veletrzích.
1.4.4 Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Vrcholový, nezávislý a dobrovolný představitel českého obchodu a cestovního ruchu v mezinárodní oblasti, lobistické sdružení, které reprezentuje svazy, asociace, obchodní aliance, malé a střední podnikatele a jiné. Zastává podnikatelské zájmy, je členem Hospodářské komory ČR a spolupracuje s jednotlivými ministerstvy, představuje oporu v aktivitách pro malé a střední podnikatele. Angažuje se při organizaci a pořadatelství odborných konferencí, workshopů a seminářů, veletrhů a výstav, pořádá Evropský den obchodu v České republice a spoluorganizuje největší konferenci v ČR k rozvoji obchodu – Retail Summit.
1.4.5 Svaz spedice a logistiky České republiky Česká spedice byla vytvořena po vzniku samostatného Československa, v letech 1926 až 1946 byla zakládajícím členem světové speditérské federace FIATA. Po roku 1948 došlo k útlumu podnikání a až v roce 1991 vzniká Svaz spedice a skladování ČR, a v roce 1992 se opět stáváme řádnými členy FIATA. V roce 1998 se mění název na „Svaz spedice a logistiky České republiky“. Svaz poskytuje služby vztahující se k přepravě (skladování, manipulace, balení, distribuce, poradenské služby, deklarování zboží, celní řízení) ale také vztahující se k logistice. 15
2. Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010 2.1 Definice exportní strategie „Účelem materiálu je definovat vizi, hlavní cíle a klíčové projekty exportní strategie České republiky. Ambicí materiálu je přispět k dalšímu růstu českého vývozu, a tím k dosažení vysokého tempa zvyšování hrubého domácího produktu, k růstu zaměstnanosti a makroekonomické rovnováhy. Exportní strategie navrhuje systém nástrojů, které budou účinné, komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdrojů státu.“2 Exportní strategie vychází ze zásad Strategie hospodářského růstu, která byla projednána vládou ČR dne 20.7.2005 a navazuje na Koncepci proexportní politiky pro období 20032006 a je v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ČR, s Koncepcí jednotné prezentace ČR, s Koncepcí zahraniční rozvojové politiky ČR a s Koncepcí zahraniční politiky ČR. Materiál se soustředí jen na ty aktivity a postupy, které mají přímý a nevyvratitelný vztah s vývozními procesy. Je založen na rozboru systémů podpory vývozu v zemích Evropské unie, USA, na jednotlivých požadavcích samotných podniků a na SWOT analýze. Jinými slovy se snaží najít nové, dosud nevyužité příležitosti růstu konkurenceschopnosti České republiky a vylepšení profilu České republiky. Strategie vymezuje 12 hlavních projektů, které odpovídají 4 cílům: 1. Příležitosti pro podnikatele Budování kvalitního jména České republiky ve světě Působení na klíčových trzích Usnadnění podmínek obchodu 2. Poskytnutí profesionální a účinné podpory Rozvoj vývozních aliancí Účinná asistence pro vývozce Zvýšení přímých investic 2
MPO. Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010.
16
Zvýšení exportu služeb 3. Zlepšení a rozšíření kvality služeb Nový systém služeb státu pro vývoz Zákaznické centrum pro vývoz 4. Zvýšení kapacity pro vývoz Exportní akademie Rozšíření finančních služeb pro český export Síť pro export Jednotlivým projektům se budu věnovat v následující 3.kapitole.
2.2 Vize exportní strategie Hlavní ideou exportní strategie je přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti českých exportérů, zlepšení obchodně-ekonomických zájmů země v zahraničí a prostřednictvím investic a obchodu zlepšit postavení České republiky ve světě. Česká republika se také soustředí na vylepšení svého působení v Evropské unii. V tomto případě je nutné respektovat mezinárodní pravidla a závazky naší země z pozice členské země EU, OECD a WTO a jiných organizací.
2.2.1 Přístupy k podpoře exportu V dnešní době se struktura přístupů jednotlivých států rychle mění v důsledku globalizace a konkurence, a to jak na domácím poli, tak i zahraničním. Většina států se snaží přistupovat k exportu progresivně a připravuje co nejvhodnější podmínky k vývoji exportu. V prvé řadě se snaží prolomit obchodní překážky při vstupu firmy na zahraniční trh, dále rovnost nabídek pro malé a střední podniky, respektive pro všechny subjekty vstupující na zahraniční trh a v neposlední řadě vznik nové instituce exportní akademie, kde bude docházet ke sdílení znalostí a poznatků od jednotlivých vývozců.
2.2.2 Služby a nástroje exportní politiky V ekonomicky vyspělých zemích stát nabízí různé služby jako podporu exportérům. Skoro ve všech zemích jsou základní služby zdarma a ostatní jsou za určitý poplatek. Hlavním požadavkem jsou flexibilita, odbornost a zajištění informovanosti. Mezi tyto služby řadíme například: vyhledávání obchodních partnerů, pořádání obchodních misí, podpora účasti na 17
zahraničních výstavách a veletrzích, oborové marketingové analýzy, zajištění financování exportních činností, pomoc se zajištěním vývozních formalit, podpora při zakládání vlastních poboček a jiné.
2.3 Podmínky k naplnění vize K tomu aby exportní strategie byla úspěšná, je nutné splnit tyto čtyři následující podmínky: Udržení dynamiky a pozice ČR na evropských trzích Největší díl vývozu České republiky směřuje do zemí Evropské unie. Proto je nutné stále udržovat dosavadní postavení českých exportérů na evropském trhu, pokud bychom své vývozní úsilí směřovali jinam, mohlo by dojít k oslabení pozice a ke ztížení startu nových firem vstupujících na trh Evropské unie. Prosazení zájmů ČR na rostoucích trzích mimo EU Dalším bodem, který přispívá k naplnění vize je zvýšení vývozu na nové trhy. Pokud budeme vyvážet na nově se vyvíjející trhy, budeme současně upevňovat vývozní pozici. Seznam prioritních zemí, kam vyvážet, je každý rok aktualizován. Nabídka špičkových služeb státu pro české vývozce Hlavním úkolem strategie je nabízet vývozcům kvalitní služby, které by byly na stejné úrovni jako nejvyspělejší země Evropské unie. A to především v oblasti sdílení informací, analýzy spokojenosti zákazníků, zvýšení kvality služeb poskytovaných exportérům a především navýšením počtu zaměstnanců státu v zahraničí. Podpora českých investic a vývozu služeb do zahraničí Dalším vhodnou formou vstupu firmy na zahraniční trh je kapitálové proniknutí, přenos výroby do zahraničí slibuje rozvoj české produkce a konkurenceschopnost.
2.4 Soustava cílů exportní strategie Primární otázkou této soustavy je co stát může udělat, aby podnikatelé mohli lépe využít jednotlivé pobídky k obchodu. Jedná se o jednotlivé projekty státu: usnadňování obchodu, působení na klíčových trzích a budování kvalitní značky České republiky ve světě. 18
Zároveň vytváření příhodných podmínek pro podnikatelské subjekty a jejich vývozní aktivity prostřednictvím budování postavení na mezinárodních trzích, přípravy české ekonomiky na úspěch v mezinárodní konkurenci. Stát podporuje nejenom velké podniky, ale svou pomoc směřuje také na podporu aktivit malých a středních podniků a hlavně na jejich konkurenceschopnost. Malí a střední podnikatelé hrají důležitou roli v oblasti vytváření nových pracovních příležitostí a působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. V Evropské unii, je malé a střední podnikání považováno za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu zaměstnanosti a sociální integrace. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013, kde hlavním cílem je posílení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů, zlepšení podmínek pro podnikání a udržet se a prorazit s výrobky na trh Evropské unie. V období mezi roky 2007 až 2013 bude mít Česká republika, potažmo malí a střední podnikatelé, jedinečnou příležitost získat značné prostředky ze strukturálních fondů a efektivně je využít k posílení svých podnikatelských aktivit. V roce 2004 činily přímé podpory podnikatelům 4695,4 mil. Kč, v roce 2005 4608,4mil. Kč a na rok 2006 byla v plánu podpora ve výši 6576,5 mil. Kč, což činí zvýšení o 40% oproti roku 2004. Hlavní charakteristikou malých a středních podnikatelů je, že představují stabilizující prvek v oblasti zaměstnanosti, kde se podíl na celkové zaměstnanosti drží těsně nad 60% a má tendenci stálého, mírného růstu. Dále mají značný podíl na zaměstnanosti v oblasti pohostinství, ve službách, ve stavebnictví a v obchodě, který činí více než 80%. Významným faktorem MSP je schopnost držet krok s vývojem výkonnosti a efektivnosti ve velkých podnicích, jejich podíl na HDP a na vývozu se pohybuje okolo 35%. V dnešní době se malé a střední podniky potýkají především s těmito problémy: těžší pozice při získávání potřebných informací, náročnější vstup do zahraničních distribučních cest, větší finanční nároky na plnění kvalitativních a kvantitativních norem, horší přístup ke kapitálu pro financování expanze do zahraničí. Mezi jednotlivé projekty a služby, které jsou poskytovány malým a středním podnikatelům řadíme profesionální asistenci pro vývozce, podporu vývozu služeb, rozvoj vývozních aliancí, rozšíření finančních služeb pro český export, zákaznické centrum pro export a projekt exportní akademie. Výsledkem aplikace exportní strategie České republiky pro období 2006-2010 by měla být změna postavení ČR v mezinárodních ekonomických vztazích, zaměření aktivit nejen na vývoz do cizích zemí, ale rovněž prohloubení investičních aktivit tuzemských podnikatelských subjektů a stanovení flexibilního systému teritoriálních priorit. Strategie 19
udává příležitosti a hlavní výzvy, které bude vhodné naplnit, abychom mohli očekávat kladné efekty růstu konkurenceschopnosti. Proto exportní strategie definuje dvanáct základních projektů, které jsou průřezové, to znamená, že zajistí koordinované a transparentní dosahování cílů jednotlivých projektů a jejich následné vyhodnocování a kontrolu. Na stejném principu je založeno financování projektů, aby se předešlo neefektivní alokaci finančních zdrojů, budou prostředky adresně určeny s detailně stanoveným harmonogramem a cílovým stavem. „Realizace exportní strategie předpokládá intenzivní spolupráci především s podnikateli a také s dalšími státními institucemi. Partnery při realizaci proto budou zejména Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů v ČR, ze státních institucí potom zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj.“3 Jasným směrem nové exportní strategie je zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Koncept mezinárodní konkurenceschopnosti, který čerpá z modelu „diamantu konkurenceschopnosti“, vymezuje čtyři „hrany“ diamantu – prostředí, firmy, trhy,
odvětví,
jejich“vybroušením“
dostaneme
základ
pro
výraznější
růst
konkurenceschopnosti země. Vazby mezi těmito prvky jsou následující, prvním úkolem je vytvořit prostředí, které pomůže podnikům v zahraničí uspět, a pomocí společné obchodní politiky EU, vytvořené za přispění MPO, MZV a dalších ministerstev, dosáhnout zjednodušení a usnadnění pro vývozce při vstupu na trhy Evropské unie i třetích zemí, prostřednictvím aktivní obchodní politiky v mezinárodních institucích a liberalizací. Druhým prvkem konceptu mezinárodní konkurenceschopnosti je týmová spolupráce, založená na zásadě partnerství podnikatelských subjektů a státního sektoru. Třetí složka pojednává o přínosu informací o zahraničních příležitostech, zástupci státu budou prosazovat zájmy českých exportérů na různých fórech a jednáních, a budou rozvíjet tzv. networking v rámci obchodních kontaktů. Důležitým elementem je vytvoření sítě pro export, jednotného systému adresného informování o příležitostech, o regionální dostupnosti služeb a účinnější exportní asistenci, kterou v rámci svých služeb vykonává CzechTrade, Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Co se týká služeb ČEB a EGAP, dojde k rozšíření přístupnosti financování vývozu formou zvýhodněných úvěrů. Poslední složkou „diamantu konkurenceschopnosti“ je nutná a
3
MPO. Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010.
20
dostatečná vzdělanost zaměstnanců vývozních manažerů. Vhodné znalosti mohou získat v exportní akademii či prostřednictvím profesionálního exportního poradenství. Kvalitní, silná a stabilní značka České republiky bude mít vliv na úspěšnost při průniku tuzemských výrobců na zahraniční trhy a zároveň na úspěšnost při jednání. Staneme se tak sebevědomým a rovnocenným partnerem při vyjednávání a atraktivní pro uzavírání dalších obchodních kontraktů. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude prezentovat úspěchy české ekonomiky a podnikatelských subjektů, které uspěli na mezinárodním poli a ohodnocené firmy budou příkladem pro další podniky, a tím přispějí k růstu prestiže naší země.
21
3. Projekty exportní strategie V této kapitole představím jednotlivé projekty exportní strategie, které jsem jmenovala v podkapitole 2.1. Čím se konkrétně zabývají, jaký je jejich účel, jaký je požadovaný stav po ukončení exportní strategie na období 2006-2010, srovnání nových prvků s Koncepcí proexportní politiky 2003-2006 a kdo je gestorem těchto projektů.
3.1 Usnadňování podmínek obchodu Účelem tohoto projektu je prosadit zájmy České republiky, aktivně ovlivňovat společnou obchodní politiku Evropské unie a fungování jednotného vnitřního trhu EU. Tento projekt realizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem zahraničních věcí a ostatními ministerstvy. Cílovým stavem projektu je liberalizace obchodu zbožím a službami, lobování za zájmy firem v zahraničí, plné využití výhod trhu, precizní informační servis, poskytnutí ucelených řešení, sjednocení působení subjektů v zahraničí, zajištění ochrany proti nekalým obchodním praktikám, zjednodušení procesů v obchodě, zjištění a odstranění překážek pro český export. Měřítkem pro hodnocení úspěšnosti této strategie bude spokojenost podnikatelských subjektů. Novým článkem ve srovnání s exportní strategií pro rok 2003-2006 je aktivní prosazování obchodní politiky Evropské unie směřující k prosazení zájmů České republiky a spolupráce s podnikatelskou sférou prostřednictvím Business panelu MPO.
3.2 Působení na klíčových trzích Identifikace a aktualizace klíčových trhů pro vývoz a investice, zpracování strategií a akčních plánů prosazování obchodních zájmů, to jsou hlavní složky projektu. Na projekt dohlíží MPO, Zastupitelské úřady, CzechTrade a Česká centra. Cílem je dosažení koordinované a jednotné strategie prosazování zájmů a růst proexportních akcí na klíčových trzích. Klíčové trhy, neboli prioritní jsou ty, které mají výrazný potenciál růstu obchodní spolupráce a se kterými je vhodné do budoucna spolupracovat. Pro tyto prioritní trhy, respektive prioritní země jsou zpracovávány teritoriální strategie, jejichž výsledkem bude plán činností a cílů pro tato teritoria. Pro zajímavost, v první fázi této koncepce byly vybrány jako prioritní země tyto: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, 22
Rumunsko, Rusko, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Novou složkou oproti Koncepci 2003-2006 je pravidelný aktualizovaný seznam upřednostněných zemí dle obchodně politické situace ne trhu a mapa obchodních příležitostí v jednotlivých teritoriích.
3.3 Budování kvalitní značky ČR ve světě Důvodem vzniku této koncepce je celkové vylepšení náhledu zahraničních zemí na Českou republiku, zvýšení kladné informovanosti o ČR a efektivnější využití prostředků na představení ČR. V konečném důsledku by ČR měla působit jako atraktivní, důvěryhodný a spolehlivý partner pro spolupráci. Na projekt dohlíží CzechTrade, MPO a Zastupitelské úřady. Hlavním úkolem je tedy prezentovat ČR a podnikatelskou sféru na jednotlivých výstavách a veletrzích v zahraničí a posílení doprovodných programů. Novátorským prvkem oproti strategii 2003-2006 je roztřídění veletrhů dle důležitosti, rozšíření nabídky služeb pro vystavovatele, rozšířenější spolupráce se soukromým sektorem a využití zahraniční rozvojové spolupráce. Měřítkem bude míra nově rozpracovaných a uzavřených kontraktů a hlubší vjem zahraničních podnikatelských subjektů o ČR.
3.4 Účinná asistence pro exportéry Další nezbytnou složkou, která pomáhá vývozcům je efektivní asistence. Tato asistence je poskytována formou služeb titulářů, neboli zaměstnanců obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů, dále je tvořena účastí zástupců CzechTrade a CzechInvest. Zaručují znalost daného teritoria, vyhledávají kontakty, jsou schopni domluvit se s příslušnými orgány v cizí zemi. Agentura CzechTrade se věnuje plnění úkolů ve dvou oblastech. Prvním okruhem je poskytování rad pro vývozce a rozvoj vzdělávání a druhým okruhem je asistence firmám. Takto se CzechTrade snaží dosáhnout „internacionalizace podnikání“, neboli proniknutí domácí firmy na zahraniční trh a její následné udržení na tomto trhu.
23
Aby daná strategie fungovala, vyžaduje týmovou spolupráci a jednotné řízení, plus splnění těchto kritérií: Seskupení profesionálních expertů Činnost ZÚ se orientuje na lobbing za zájmy českých firem Prezentace oborů pro jednotlivé subjekty v zahraničí
Naplněním tohoto projektu bude kvalitní informační přehled o dění v teritoriu, synchronizované působení firem doma i v zahraničí, lobbing za zájmy firem, převzetí novinek či poskytnutí komplexního řešení. Následně ukazatelem úspěšnosti je růst úspěšnosti domácích firem v zahraničí, jejich působení na zahraničních trzích, vývoz nad deset milionů korun, a v neposlední řadě celková spokojenost subjektů s poskytováním informací o daném teritoriu.
3.5 Zvýšení vývozu služeb V posledních letech se služby staly významným prvkem v oblasti vývozu a podíl na mezinárodním obratu se neustále zvětšuje. Proto dalším projektem na podporu exportérů je zmírnit omezení pro služby v zemích EU a zvýšit podíl vývozu služeb. S liberalizovaným trhem dosahují ekonomiky jednotlivých zemí větší konkurenceschopnosti, intenzity výroby a výkonnosti. „Podíl vývozu služeb na celkovém vývozu ČR byl v roce 2003 12,8%, což je výrazně méně, než v zemích EU (podíl 20,6% v EU-25). Ještě větší propast je zřejmá z porovnání s hodnotou vývozu USA (podíl vývozu služeb na celkovém vývozu USA v roce 2004 – 48,0%). Exportní strategie předpokládá realizace projektu, který bude podporovat podmínky, tvorbu a služby spojené s růstem exportu služeb ve dvou oblastech:
4
1.
Podpora liberalizace služeb v EU
2.
Prezentace konkurenceschopných služeb do zahraničí“ 4
MPO. Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010: Projekt – Zvýšení vývozu služeb.
24
Zvýšení vývozu služeb je novým projektem, který se nevyskytuje v Koncepci proexportní politiky 2003-2006 a uskutečnění má na starosti MPO, MMR, MD, CzechTrade, CzechTourism a ZÚ.
3.6 Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí Hlavním důvodem pro vznik této koncepce je zvýšení konkurenceschopnosti českého vývozu, výhodně vložit peněžní prostředky do výroby a získat podíl na zahraničních trzích. V současné době stát nenabízí adekvátní služby v této oblasti a chybí jednotný systém pro podporu exportu investic. Proto prvotním plánem je vytvořit nový systém podpory investic a akvizic, který se bude soustředit na čtyři důležité skupiny českých zákazníků: Finanční investoři – motivem je výnos investovaného kapitálu Výrobní investoři – hledají investice ve svém oboru podnikání Konsorcia pro projekty – výhodné investice do společných podniků Vstupující na trh – firmy, pro něž je výhodnější vstoupit na trh formou investice do servisní či prodejní sítě
Tento systém podpory investic a akvizic se bude především zabývat dostupností finančních zdrojů (ČEB, komerční banky), nabídka pojištění investic (EGAP), poradenství a asistence (CzechTrade), prezentace a lobbing za zájmy českých podniků (ZÚ), vytvoření jediného místa pro vstup a jediné nabídky, zprostředkování adresných sdělení. V závěru by mělo dojít ke zkvalitnění informačního systému pro české firmy a zvýšení počtu kvalitních investic do zahraničí za dohledu CzechTrade, ČEB, EGAP, ZÚ. Porovnávacím kritériem bude růst vývozu investic na obyvatele a počet úspěšných případů exportu investic.
3.7 Rozvoj vývozních aliancí Oproti
Koncepci
proexportní
politiky
2003-2006
se
klade
větší
důraz
na
konkurenceschopné aliance a vytváří se programy pro rozvoj konkurenceschopnosti v rámci strukturálních fondů 2007-2013. Velkou výhodou spojení podniků na cizích trzích je jejich snížení a rozložení nákladů na zahraniční propagaci a představení firmy na trhu, firmy mohou sdílet technologie, distribuční cesty, vnější dodavatele či nutné kontakty. 25
CzechTrade, ČEB a EGAP, kteří realizují tento projekt, budou iniciovat vznik konkurenceschopných spojenectví, poskytovat edukační podporu, vytvoří unitivní nabídku služeb pro aliance při jejich představování v zahraničí. EGAP nabídne domácím firmám pojištění proti rizikům nezaplacení, v obdobné míře ČEB společně s EGAP a CzechTrade, budou poskytovat bankovní produkty a služby umožňující dosáhnout potřeby vývozního financování aliancí.
3.8 Nový systém služeb státu pro export Služby poskytované státem musí reflektovat požadavky podnikatelských subjektů, především domácích firem a aliancí. Musí zlepšit klientskou orientaci jednotlivců, poskytovat kvalitnější servis podnikatelům a celkovou informovanost výkonných subjektů. Aby tento systém byl účinný a efektivní, je nutné vytvořit tzv. manažerský systém řízení těchto služeb. Projekt systému služeb státu je zcela novou službou oproti Koncepci proexportní politiky 2003-2006. Od implementace Systému řízení služeb státu v zahraničí očekáváme pravidelné sledování a hodnocení výkonnosti a efektivnosti poskytovaných služeb, klienti získají jasné hodnocení přínosů zaměstnanců a tímto budou moci zvýšit jejich motivaci. Na základě výsledků provozu pilotního projektu bude možné připravit certifikaci systému řízení dle ISO 9001:2001. Pozornost bude především upřena na splnění těchto aspektů: Zlepšení informovanosti subjektů – atraktivní spojení nabídek služeb všech zúčastněných
subjektů
a
vzájemné
komunikace,
kterým
dojde
k efektivnějšímu využití vynaložených prostředků na propagaci a tím i snížení nákladů podniků při vstupu na zahraniční trh Řízení činností subjektů a ucelená koordinace – za účelem jednotné koordinace činností mezi jednotlivými rezorty a výkonnými institucemi proexportní politiky vznikne Česká rada na podporu obchodu a investic; za účelem kvalitní obsluhy klientů vznikne Zákaznické centrum podpory exportu Zvýšení kapacity služeb státu – pevnější postavení ekonomické diplomacie v prioritních a velmi významných zemích, navýšení počtu zahraničních kanceláří CzechTrade Zajištění spolupráce - s jednotlivými zastupiteli regionů a měst v zahraničí a s českými představiteli podnikatelských reprezentací 26
Tento projekt je realizován ve vzájemné spolupráci MPO, MZV, ZÚ, CzechTrade, CzechInvest a Českých center. Hodnotícím měřítkem je spokojenost podnikatelské sféry se službami státu.
3.9 Zákaznické centrum pro export Pro usnadnění informovanosti podnikatelských subjektů bude zřízeno zákaznické centrum MPO, kvalitní komunikační kanál, kdy klient řeší problém přímo s operátorem, v čase, který je pro něj přijatelný a s následnou možností dohledání informací, ať už jde o informace týkající se nabídek služeb státu v zahraničí, plánovaných akcí či kontaktů. Vše bude zveřejněno na portále BusinessInfo.cz, kde bude možné dohledat další údaje o službách CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Českých center a ZÚ. Projekt komplexně zaručuje služby státu v oblasti vyhledávání informací, orientace v programech pro vývozce, poskytnutí kontaktů na příslušnou státní instituci, kde je možno danou službu získat, propojenost webových stránek jednotlivých institucí, záznam nejčastějších dotazů a požadavků a v neposlední řadě řešení vývozních problémů. Zákaznické centrum je opět zcela novým projektem na rozdíl od Koncepce z roku 20032006, kde by v závěru mělo dojít k celkové spokojenosti klientů se službami centra, k co největšímu počtu zodpovězených dotazů a růstu kvality služeb státu.
3.10 Síť pro export Úspěšná a efektivní síť je podmíněna získáním obchodních informací z oficiálních ale i soukromých zdrojů. Především z okruhu teritoriálního, oborového, relevantní zahraniční poptávky a nabídky, novinky na trhu a zveřejněné kontakty na možné zástupce trhu. Novým článkem projektu je zkvalitnění a zjednodušení dostupnosti služeb v regionu či regionálním exportním místě a aktivní marketing příležitostí. Výsledkem snažení by měla být lepší informovanost o dění v jednotlivých teritoriích a příslušných příležitostí pro podnikatele a zjednodušení získávání informací. Ověřené informace a exportní příležitosti získávají zástupci státu v zahraničí a snaží se o denní aktualizaci na webu BusinessInfo.cz. Agentura CzechTrade odpovídá za předání příležitostí domácím firmám a teritoriální odbory MPO se budou věnovat propagaci a marketingu teritorií. Výrazným přínosem by mělo být také pořádání seminářů a akcí, kde
27
exportéři získají jedinečné informace přímo od prostředníků z veřejné správy a následné diskuse zajistí zpětnou vazbu ve formě komentářů a připomínek.
3.11 Rozšíření finančních služeb pro český export Důležitou složkou v exportní strategii jsou finanční služby, cílem konceptu je rozšíření dostupnosti financování vývozu českých investic, zboží a služeb. Za projekt zodpovídá MPO a MF ČR a je v realizaci CzechTrade, ČEB, EGAP, PSEF ČBA. Jedním z nových prvků jsou nově poskytované služby od ČEB a EGAP, dále sdílení zdrojů a rizik financování se zahraničními partnery – tzv. multisourcing, využití spolupráce s EU a navázání užších vztahů s komerčními bankami. Jak jsem již zmínila, EGAP v exportní strategii pro období 2006-2010
nabízí určité
novinky. Společně s Komerční a úvěrovou pojišťovnou poskytují financujícím bankám a exportérům pojištění vývozních úvěrů proti rizikům nezaplacení z důsledku realizace komerčního rizika na straně kupujícího anebo z důvodu makroekonomických či politických rizik v zemi, kde sídlí dovozce. Druhým pojistným produktem, který EGAP plánuje na základě analýzy dané situace poskytovat, bude pojištění úvěrů na rizika regionálních bank. Splácení těchto úvěrů bude založeno na výnosech z prodeje výrobků z importovaného zařízení. Další nabídka v portfoliu EGAP bude pojištění úvěrů na financování výroby pro export, rozšířené o pojištění úvěrů na financování investic do výrobního zařízení. Pro exportéry výrobního zařízení a investičních celků, je určena služba pojištění
záruk
spojených
s vývozním
kontraktem.
Mimořádnou
novinkou
pro
podnikatelské subjekty bude pojištění úvěrů na financování nákladů prospekce trhu proti riziku nezdaru marketingového průzkumu trhu. Na druhé straně ČEB se bude věnovat financování investic do zahraničních podniků a dlouhodobému investování. Pokračování v činnosti soustředění investic do specificky vybraných teritorií (země zvláštního a prioritního významu), rozvoj spolupráce se zahraničními bankami a s mezinárodními institucemi. Jedná se především o tyto formy spolupráce: Podpora financování na založení společných podniků v zahraničí a do vystavění výrobních kapacit – především pro zboží směřující do zemí třetího světa Zajištění podmínek pro financování projektů společného technického rozvoje 28
Financování dlouhodobých výrobních plánů – orientace na export Státní podpora exportu se také soustředí na významný zdroj rozšíření financování pro vývozce, kterým je využití prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Tyto zdroje zabezpečí vyšší podporu vývozních firem na bázi synergie působení národních zdrojů spolu s trojnásobně vyššími evropskými fondy. V období 2007-2013 se Česká republika maximálně zaměří na využití veškerých možností evropské strukturální a kohezní politiky k upevnění působení státu a konkurenceschopnosti jejich podnikatelských subjektů. Do oblastí, ve kterých dojde k využití podpory, patří efektivní prezentace českých firem v zahraničí – jedná se o marketingové aktivity domácích malých a středních podniků, podpora účasti na podnikatelských misích, výstavách a veletrzích a představení systému služeb státu v zahraničí. Dále sem spadá rozvoj lidských zdrojů v mezinárodním obchodě, formou využití služeb obchodního poradce, zázemí pro obdržení informací o zahraničních trzích „třetích zemích“. Poslední složkou je infrastrukturální rozvoj informačních, konzultačních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod. Již zmíněná Evropská unie je významným článkem v poskytování pomoci exportu, především využití rozvojové spolupráce s EU, ale i s dalšími mezinárodními institucemi, jako je OSN či Světová banka, kdy je umožněna českým exportérům participace na zakázkách na zahraničních projektech. Zákonitě vyšší míra účasti domácích podniků na realizaci těchto projektů pozitivně ovlivní efektivnější využití příspěvku České republiky do rozpočtu Evropské unie. Těmito efekty se rozumí dodatečné finanční zdroje pro domácí firmy, nově získané zakázky, nově navázané obchodní kontakty, ale i zvýšení a zkvalitnění vztahů v určitém teritoriu se zkušenými podnikatelskými subjekty v členských zemích Evropské unie. Proto se stát bude věnovat získávání informací o zaměření programů, bude zprostředkovávat zprávy domácím firmám a poskytovat poradenství k projektům. Posledním, ale neméně významným prvkem ve financování, jsou vládní vývozní úvěry, tzv. soft loans. Úvěry jsou specifické především pro financování aktivit směřujících do třetích zemí mimo Evropskou unii. EU zde určuje pravidla, která jsou vytvářena v rámci OECD a Ujednání o oficiálně podporovaných vývozních úvěrech. Soft loans schválená vládou ČR vymezují, že se bude vždy jednat o kombinaci dlouhodobého exportního úvěru a dlouhodobého vládního úvěru za standardních podmínek státní podpory dle Konsensu OECD, tedy s pomocí úvěrového pojištění EGAP, resp. ČEB. Měřítko, které bude sloužit pro posouzení úspěšnosti projektu je objem vývoje exportu podpořeného financováním a pojištěním se státní podporou, objem poskytnutého 29
financování se státní podporou, výše nově pojištěných úvěrů, míra využití programů strukturálních fondů, následně celkový objem a plnění cílů rozvojové spolupráce Evropské unie.
3.12 Exportní akademie Exportní akademii si můžeme představit jako vzdělávací instituci pro domácí vývozce. Účelem tohoto projektu je předání exportního know-how podnikatelským subjektům, potažmo dostatečný počet kvalitně informovaných a připravených zákazníků, kterým by bylo poskytnuto vzdělání šité na míru. Přenos informací by měl být zajištěn formou sdílení nejlepších zkušeností, tzv. best practise, a informací o riziku podnikání na mezinárodním trhu. Jednotlivé služby budou pro podnikatele dostupné v regionech ČR. Hlavním cílem je zlepšení vývozní odpovědnosti firem a edukace exportéru. Důvodem ke vzdělávání je nedostatečná připravenost domácích subjektů, které bude probíhat formou specializovaných seminářů ke konkrétním případům, a formou akcí v regionech. Dále společně s vysokými školami budou pořádány certifikované kurzy exportních manažerů. Na projektu vzdělávání se také aktivně podílí Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Na projektu se také podílí Diplomatická akademie MZV, připraví uchazeče před jejich působením na státních institucích v zahraničí. Ukazatelem úspěšnosti projektu bude spokojenost klientů, růst počtu vzdělávacích akcí a účastníků na těchto vzdělávacích programech.
30
4.Exportní aktivity domácí firmy při vstupu na zahraniční trh – případová studie V této kapitole bych chtěla přiblížit průběh vstupu domácí firmy na zahraniční trh, jednotlivé kroky přípravy podniku na export, jaké dokumenty či opatření jsou pro podnik nezbytností, jak správně uzavřít a plnit mezinárodní kupní smlouvu. Domácí exportér či firma, která se rozhodne prorazit na zahraniční trh, musí na začátku rozhodnout několik zásadních věcí. Důležitá je především specializace podniku, zda se jedná o výrobní podnik či podnik, který nabízí služby. Zda je to podnik se zavedeným jménem nebo se jedná o nováčka na trhu.
4.1 Aktivity nutné pro vstup na zahraniční trh Než se firma začne realizovat na zahraničním trhu, měla by mít dostatečné znalosti a zkušenosti. Pokud si není jistá svými vědomostmi a vzděláním, může využít některých služeb nabízených státem formou účasti na specializovaných seminářích nebo exportní akademii, která představuje celkovou přípravu pro manažery exportu a to v oblasti speciálních jazykových kurzů ale rovněž v oblasti vyjednávacích a prodejních taktik. Využít exportního poradenství či navštívit některé z webových stránek, které se věnují vyhledáváním a poskytováním informací vztahující se k zahraničnímu obchodu. Dalším krokem je výrazná a dostatečná prezentace v zahraničí, aby se podnik dostal do širšího podvědomí pro zahraniční subjekty a ověřil si zájem o své výrobky. Toto činí prostřednictvím účasti na mezinárodních výstavách či veletrzích. Pokud firma není v oblasti sebe prezentace dostatečně informována, může využít některých služeb státu – MPO realizuje program českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách, či agentury CzechTrade, vyhledat informace na portálu BusinessInfo.cz nebo konkrétním telefonickým dotazem na Zelenou linku pro export. Jedinečnou možností jak představit svou firmu a ušetřit náklady na prezentaci je účast na tuzemském mezinárodním veletrhu, která je na evropské úrovni a významem přesahuje hranice České republiky a okolních zemí střední Evropy. Takovouto formou podpory je například marketingová podpora – zahraniční odborníci a nákupčí, dále novinářské mise či podpora programem pro začínající vývozce. Jestliže je firma proškolená v oblasti získávání informací o zahraničních trzích a ví, jakou cestu zvolit při prezentaci, jejím dalším krokem bude volba vhodného prostředku pro 31
financování a pojištění svých aktivit. Rozvoj vývozních činností představuje větší finanční zatížení nežli tuzemské aktivity, jedná se o náklady spojené s cestováním, průzkumem trhu, vytvoření obchodní sítě, zajištění informací, zahraniční korespondence atd. Podnikatelské subjekty mohou využít nabídky služeb České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, které mají ve svém portfoliu řadu různých druhů úvěrů za účelem zajištění hladkého financování zahraničních aktivit.
4.2 Obchodní vztah Pokud je exportér dostatečně připraven přichází praktická část obchodu. V prvé řadě si musí ujasnit, do jaké země chce vyvážet a jaká kritéria bude volit při hledání svého obchodního partnera. Iniciativní vývozce bude zasílat nabídky svých výrobků, zboží či služeb sám, jako nevyžádanou, resp. nezávaznou nabídku. Předpokládá, že v případě opravdového zájmu si potenciální partner sám dožádá informace. Zpravidla zde neuvádí cenu a musí v ní uvést, že jde opravdu o nezávaznou nabídku. Dokument bude obsahovat druh, kvalitu zboží či výrobků, dodací lhůtu a popřípadě dodací a platební podmínky, současně se základní nabídkou často zasílá vzorky, prospekty či technickou dokumentaci, zvláště když si je partner v poptávce vyžádal. A tímto se dostáváme k poptávce. Poptávka může být vyvolána informací od našich stávajících partnerů, propagací, popřípadě úspěšnou prezentací podniku na různých výstavách a veletrzích. Na začátku je důležité rozpoznat, zda se jedná o závaznou poptávku, kdy druhá strana chce například rozšířit stávající sortiment nebo hledá nového dodavatele, či pouze mapuje a sbírá informace do budoucna. Důležitým prvkem je na každou poptávku odpovědět, i kdyby se jednalo o všeobecně míněnou poptávku, může se z ní vyvinout dlouhodobý obchodní vztah. Na základě nabídky a poptávky, když se obě dvě strany dohodnou, přichází objednávka, která se považuje za první závažný krok v mezinárodním obchodním vztahu. Většinou bývá rozšířena o informace o speditérovi, o dokladech, které budou požadovány při placení a samozřejmě ceně. Konfirmaci, neboli potvrzení objednávky, předchází ověření informací o partnerovi a následná kontrola všech odsouhlasených náležitostí. Jiná cesta, kterou může dojít k potvrzení objednávky, je osobní setkání obou partnerů, kde potvrdí objednávku, vyjasní si jednotlivé položky a uzavřou mezi sebou tzv. kontrakt neboli kupní smlouvu. Kupní smlouva může být uzavřena ústní formou či konkludentním činem, ale nejčastějším typem v zahraničním obchodě bývá forma písemná. Smlouva se stává závaznou 32
v okamžiku, kdy obě strany mají k dispozici jednu kopii, dle anglo-amerického práva (pro Austrálii, Indii, Kanadu, Nový Zéland, Severní Irsko, Pakistán a USA) je to ve chvíli odeslání a dle kontinentálního práva dnem doručení dokladu. Jak dosáhnout cíle při jednání, uzavírání kupní smlouvy – nepodcenit první dojem Podstatnou části vyjednávání s obchodním partnerem je precizní připravenost, vhodné argumenty a odpovědi na předpokládané námitky, jestliže tomu tak není, druhá strana může nabýt dojmu, že zbytečně ztrácí čas, či nás může velmi lehce vmanévrovat do nevýhodných podmínek. Jestliže zahraniční partner přijíždí do České republiky, je vhodné zajistit odvoz, hotel, výměnu peněz, pohoštění či pracovní večeři apod., čímž navodíme příznivou atmosféru a můžeme příjemně překvapit. Na začátku jednání je vhodné umožnit zákazníkovi vyjádřit svoje potřeby a popřípadě tím získat dodatečné informace, navážeme a předvedeme naši nabídku jasně a zřetelně, aby nenastali nějaké nejasnosti ohledně nevýhod ze strany partnera. Nastanou-li přece jenom nějaké námitky, snažíme se protistraně vše vysvětlit kladením dodatečných otázek či drobným ústupkem slevit z našich podmínek. V závěru jednání dojednáme realizaci objednávky – dodací lhůtu, dodací a platební podmínky, a uzavíráme kupní smlouvu, jak jsme již zmínili v předchozím odstavci.
4.3 Kupní smlouva Na začátku, než začnu identifikovat zahraniční kupní smlouvu, uvedu, co taková kupní smlouva v mezinárodním obchodě obsahuje. V prvé řadě pojmenování obou stran, které kupní smlouvu uzavírají, jejich právní formu, IČO, sídlo a bankovní spojení. Dále určení druhu a jakosti zboží, ceny, množství, dopravní obal, dodací lhůta, dodací podmínky, platební podmínky a všeobecné podmínky. I v případě, kdy bude kupní smlouva obsahovat všechny náležitosti, mohou se vyskytnout určité komplikace a rizika, která můžou být různého druhu. Tržním rizikem rozumíme neadekvátní odhad situace na trhu, nevhodný sortiment, či jeho nedostatečná kvalita nebo jiný defekt produktu. Politické riziko nastává v okamžiku, kdy v zemi hrozí vnitřní nepokoje, války, vláda zakáže dovoz či platby do zahraničí. Dalším podstatným rizikem je riziko dopravní, při kterém může nastat poškození zboží při dopravě, jeho zpoždění, ztráta nebo dokonce krádež. Vážným rizikem je riziko platební, placení se zpožděním, odmítnutí placení, platební neschopnost odběratele, je velmi nepříjemnou situací pro druhou stranu. 33
4.3.1 Obsah kupní smlouvy Teď bych ráda přešla ke specifikaci jednotlivých náležitostí kupní smlouvy, jejich definici, uvedení příkladů, které se používají v mezinárodním obchodním vztahu.
4.3.2 Druh a jakost zboží Ve smlouvě uvádíme specifikaci dodávaného zboží a jakost zpřesňuje určení druhu, např. španělské pomeranče II. jakosti. Přitom popisem rozlišujeme druh zboží ještě na tyto kategorie. Průmyslové sériové zboží, jako jsou například psací stroje, televizory, ledničky, doplňujeme technickou dokumentací, kde se uvádí značka a typ. Složitá zařízení se specifikují rovněž technickou dokumentací a plány, výkresy, výčty součástí. Zpravidla bývají doplněny smlouvou o montáži, zaškolením příslušných pracovníků, licencemi, v těchto případech bývá často vyžadován zkušební provoz a záruka za bezchybný chod zařízení po určitou dobu. Na katalog, ceník či katalogové číslo se odvoláváme u spotřebního sériového zboží. Ostatní suroviny a potraviny, obchodním označením – rok sklizně u vín, proveniencí, obsahem určitých látek, vzorkem a uzancemi – vžitými pravidly, hlavně pro určení kvality. Nezbytnou součástí zboží je splnění zdravotních, technických a jiných norem, dožadují se bezpečnostní certifikáty, certifikáty o původu zboží.
4.3.3 Množství Sjednání zboží se definuje buď přesně, na kusy, litry či jiné typické jednotky, anebo přibližně, kdy je udána určitá tolerance. Abychom předešli nerentabilním objednávkám malého množství, máme možnost určit minimální odebírané množství. U některého zboží může dojít ke ztrátě při přepravě, musíme zohlednit druh zboží a předem nakládat větší množství včetně pravděpodobného manka nebo se s partnerem dohodnout na slevě na zboží způsobenou ztrátou. V mezinárodním obchodě se ztráty nazývají specifickými názvy, leakage – úbytek vzniklý rozprášením či vysycháním (mouka, lepidlo), besemshon – úbytek vzniklý ulpěním na obalech, fusty – znečištění zboží během přepravy (balíky textilu od oleje).
4.3.4 Dopravní obal Především dbáme na to, aby obal zachoval trvanlivost zboží v extrémních klimatických podmínkách. Nekvalitní obal způsobí poškození zboží, a jestliže se prokáže jeho vadnost, nedostaneme náhradu škody od dopravce ani od pojišťovny a ještě můžeme ztratit důvěru našeho obchodního partnera. Některé země mají specifické požadavky na obaly, proto se 34
snažíme předejít případným problémům. Značení, tzv. signování obalů obsahuje příjemce, místo, váhu, stát určení, číslo obchodního případu, pořadové číslo balící jednotky, někdy také rozměry a některé země požadují i zemi původu. Z důvodu možné krádeže zboží takticky neuvádíme obsah a cenu. Pro kontrolu vkládáme dovnitř obalu balící list a nezbytnou součástí jsou také značky pro manipulaci. Příklad signa, označení obalu dodávky
brutto 1 257 kg netto 1 620 kg 130 x 28 x 60 cm 3, 0892 m³ 4 Made in Czech Republic
LWL Bleimen 390-214 Stuttgart Germany
4.3.5 Cena Může být stanovena individuálně pro určitého zákazníka a trhy, nebo stanovení ceny a poté z nich poskytnout slevu či srážku ve formě rabatu – za odběr velkého množství zboží, poskytnutá stálým zákazníkům nebo za nákup v době, kdy je to výhodné především pro dodavatele (nákup jízdního kola na Vánoce). Poskytnutí slevy formou skonta, při placení předem nebo ihned při objednání dodávky, ve formě bonifikace, za zkrácení dodací lhůty, při ztrátách při přepravě či sleva za horší jakost. Třetí cestou, jakou se stanoví cena, je nepřímé stanovení, používá se především u dlouhodobých dodávek či u realizace staveb, cena se poté stanoví dodatečně dle konkrétní situace. Při sjednávání ceny je nutné myslet na kurzová rizika, proto bychom obchod měli sjednat ve stabilní měně, popřípadě sjednat měnovou doložku, která se týká zvýšení i snížení kursu. Cena tedy může klesnout, ale i stoupnout a doložka se může otočit proti nám.
4.3.6 Dodací lhůta Existuje několik způsobů, jak je dodací lhůta určena. K okamžiku dodání – „ ihned, promptně“, je vhodné uvést konkrétní den, u potravin a surovin se jim obvykle rozumí dva dny, u strojírenských výrobků 10 dní a u ostatních komodit pět dní. Způsob dodání „just in time“ představuje dodávku přesnou minutu na výrobní linku. Dalšími způsoby jsou např.: 35
přesně, přibližně, podmíněně, postupně a na odvolávku, která je nevýhodná pro dodavatele, který musí mít zboží neustále na skladě. Nejjistějším způsobem dodržení dodání zboží je sjednat fixní lhůtu, když nám opravdu záleží na včasném dodání zboží a porušení této lhůty může znamenat závažné porušení smlouvy a následné odstoupení od smlouvy.
4.3.7 Dodací podmínka – dodací parita, kam a jak dodat Praha
česká hranice
italská hranice Řím
nakládka
vývozní formality
dovozní formality
vykládka
dovozní clo kontinentální dopravné, kontinentální pojistné
Dovozní a vývozní formality představují zajištění dokladů k proclení a provedení proclení. Dodací podmínky upraví, kdy je dodávka považována za dodanou a kdy přecházejí rizika ztráty a poškození z dodavatele na odběratele a kdy přechází hrazení nákladů na dodání. Jaká podmínka je nejvhodnější? Každá strana se bude snažit mít co nejnižší náklady a bude chtít čelit co nejméně rizikům. Ovšem ten, kdo zajišťuje větší úsek, může získat úspory, např.: zvolí výhodnou cestu, dopravní prostředek či získá slevu na dopravném a pojistném, na druhé straně nese větší riziko z poškození či ztráty zboží. Praxí je dané, že dodací podmínka se řídí zvyklostmi, například některé země používají jen určité podmínky INCOTERMS (více v následujícím odstavci). Nebo pokud s naším obchodním partnerem udržujeme již dlouhodobý vztah, používáme námi osvědčenou podmínku. V případě, že o námi vyvážený artikl není takový zájem, snažíme se naopak nabídnout podmínky výhodné pro partnera.
4.3.8 Druhy dodacích podmínek V České republice, pokud není ujednáno jinak, přechází rizika předáním prvnímu dopravci, jinak předáním dopravci na určeném místě. V mezinárodním obchodě se používá označení „franko“, např.: franko česká hranice, franko Madrid, tzn. dodání vyplaceně na určité 36
místo. Neboli do tohoto místa dodavatel hradí náklady spojené s dopravou, přičemž dodání je splněné naložením na dopravní prostředek, čili rizika přecházejí při naložení na dopravní prostředek. Nejčastěji se, ale obchodní partneři řídi dodacími podmínkami INCOTERMS. Představují ujednocená pravidla výkladu dodacích podmínek, která byla vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, naposledy aktualizované roku 2000. Jejich používání je nepovinné, ale závaznými se stávají sjednáním v kupní smlouvě. Ve Spojených státech amerických se používají doložky RAFTD – Revidované americké definice pro zahraniční obchod. INCOTERMS 2000 „Dodací podmínky INCOTERMS definují povinnosti prodávajícího a kupujícího v minimální míře. Znamená to, pokud předepisují např. zajištění dopravy prodávajícím, nepřikazují již pojištění, neboť je věcí prodávajícího, jak se s případnou škodou vypořádá. Právě tak neupravují povinnosti kupujícího poté, co zboží převezme, např. dopravu od místa předání do skladu kupujícího. Přesné znění dodacích podmínek naleznete v publikaci Dodací podmínky INCOTERMS, vydané Hospodářskou komorou ČR.“5 Pro všechny podmínky platí, že kupující vždy hradí kontrolu před naložením, prodávající zabezpečuje a hradí kontrolu před předáním zboží, dále je povinen dodat zboží na určené místo a zabezpečuje pro kupujícího doklady nutné pro převzetí zboží (konosament, nákladní list aj.), a oba dva subjekty si zasílají avíza o připravenosti objednávky k dodání a o přistavení dopravního prostředku. Podmínky INCOTERMS 2000 Skupina E – Ex Works Začneme charakteristikou základní skupiny, „ze závodu“, kde zboží odebírá kupující a je zde jen jedna podmínka. Náklady a rizika přecházejí předáním zboží u výrobce, prodávající tedy nemá další závazek. Kupující zabezpečí a hradí vývozní formality, uhradí náklady ze závodu, zajistí a hradí dovozní formality a dovozní clo. Skupina F
5
KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika mezinárodního obchodu. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1998. 239 s. ISBN 80-7168568-2
37
Skupina F má tři podoby, FCA, FAS, FOB. Hlavní úsek cesty zajistí kupující, naopak prodávající zabezpečí vývozní formality (výjimkou je podmínka FAS). Přičemž u podmínky FAS a FOB vzniká nevýhodně lomené pojištění, může nastat situace poškození zboží, každá strana je pojištěná u jiné pojišťovny a pojišťuje svůj úsek cesty, tudíž je obtížné určit, která pojišťovna bude škodu hradit. FCA – Free Carrier Rizika a náklady se převádí v dohodnutém místě předáním prvnímu dopravci po ukončení naložení. Nejčastějším místem bývá nákladní terminál v zemi prodávajícího. V tomto případě kupující zajistí přepravní smlouvu od sjednaného místa, uhradí všechny náklady od sjednaného místa, zabezpečí a hradí dovozní formality a dovozní clo a druhá strana se stará o vývozní formality. FAS – Free Alongside Ship Neboli vyplaceně k boku lodi, rizika a náklady přecházejí z prodávajícího na kupujícího umístěním zboží k boku lodi na nábřeží nebo člunu v přístavu nalodění. FOB – Free on Board Náklady přecházejí na palubě lodi a rizika nad zábradlím lodi, při nakládce v přístavu, tudíž prodávající hradí náklady k zábradlí lodi a kupující hradí náklady od zábradlí lodi, dovozní formality a dovozní clo. Skupina C U všech doložek se liší přechod rizika a nákladů na druhou stranu, hlavní úsek dopravy a vývozní formality má na starost dodavatel a odběratel zajišťuje dovozní formality. Skupina C opět definuje tři podmínky, a to CFR – Cost and Freight, čili výlohy a dopravné placeno, které zajišťuje prodávající, CIF – Cost, Insurance and Freight, výlohy, dopravné a pojistné placeny, přičemž pojistné nejméně na 110% hodnoty zboží. CPT – Carriage Paid to, dopravné placené do, CIP – Carriage and Insurance Paid to, dopravné a pojistné placené do. Skupina D Ve skupině D dodává zboží prodávající kupujícímu. Dovozní formality závisí na konkrétní podmínce, ale vývozní formality zajistí a uhradí prodávající. DAF – Delivered at Frontier, 38
s dodáním zboží před celní hranici ujednané země, přechází rizika a náklady. DES – Delivered ex Ship, náklady a rizika přecházejí na palubě lodi v přístavu vylodění, tzn. před celní hranicí země. DEQ – Delivered ex Quay, přechod rizik a nákladů nastává dodáním na nábřeží přístavu vylodění za celní hranicí země. V této podmínce se dodavatel může zbavit povinnosti platit clo, pokud uvede doložku „clo na účet kupujícího“. DDU – Delivered Duty Unpaid, s dodáním bez placení cla. DDP – Delivered Duty Paid, s dodáním od prodávajícího, který platí clo. Veškeré doložky jsou použitelné pro všechny druhy přepravy, ale doložky FAS, FOB, CFR, CIF, DES, DEQ, jsou použitelné pouze pro námořní dopravu. Také pojistné není nutné sjednávat, pouze u podmínek CIP a CIF. Rozdělení nákladů ovlivní konečnou cenu dodávky. Pokud máme sjednanou podmínku EXW, můžeme stanovit nižší cenu, protože se nepodílíme na úhradě nákladů za dopravu, naopak např. za podmínky DDP kalkulujeme k ceně veškeré náklady.
4.3.9 Platební podmínky V prvé řadě je nutné definovat, co platební podmínky obsahují. Určují měnu, ve které bude za dodávku zaplaceno, kdo komu platí a které banky budou součástí kontraktu, doba placení, jak už jsme zmínili, předem, ihned apod. Platební nástroj určuje, zda se bude jednat o hladkou platbu (platba bankovním převodem), dokumentární platbu, či platbu šekem či směnkou. Dodavatel bude volit podmínku, která omezuje rizika nepřevzetí zboží a nezaplacení, při větší vzdálenosti dopravy zboží, prosazuje jistější podmínky. Bere v zřetel celkový zájem o zboží, devizové předpisy jednotlivých zemí nebo mezinárodní situaci v zemi. V tomto případě je vhodné volit platební podmínku placení předem, akontaci, platba formou akreditivu nebo záruky.
4.4 Plnění kupní smlouvy Jestliže teoretická část kupní smlouvy je naplněna, jednotlivé části jsou projednány a oba dva partneři se shodli, nastává situace plnění kupní smlouvy. V praxi to znamená výběr a objednávka speditéra, příprava expedice, avízo zahraničnímu odběrateli, expedice, zadání pokynů speditérovi, vystavení dokladů pro dopravu, proclení a placení, faktura od tuzemského podnikatele, případná reklamace, úhrada faktury a na závěr účetní zachycení dodávky. Opět se budu snažit charakterizovat jednotlivé kroky, které exportér podstupuje.
39
4.4.1 Spedice a doprava V zahraničním obchodě se vyskytují dva subjekty, které realizují dopravu, jedná se o zasilatele, neboli speditéry a dopravci. Dopravu obstarává speditér, pracuje pod vlastním jménem, ale na účet zadavatele, za své služby získává odměnu. Objednává dopravní prostředky a stará se o jejich kontinuitu, nejkratší trasu, vystavuje přepravní doklady, to vše souhrnně nazýváme speditérským potvrzením, kde zároveň potvrzuje odeslání či převzetí zásilky. V České republice působí několik speditérských firem, např. Čechofracht, Drusped aj. Dopravce dopravu provádí, např. ČD, ČSA, ČSAD. Jestliže dojde k poškození zboží ze strany dopravce nebo speditéra, hradí jí v plné výši zboží.
4.4.2 Pojištění Nezbytnou součástí kupní smlouvy je sjednané pojištění pro případ poškození či ztráty dodávky. V pojistné smlouvě se zvlášť sjednává pojištění majetkové škody (placení penále, náklady spojené s odvrácením škody), věcné škody (ztráta, krádež, zničení), valorů (peněz a cenných papírů) a odpovědnosti za škodu. V prvé řadě potřebujeme znát pojistnou hodnotu, tato hodnota je určena cenou zboží, plus připočtené náklady na dopravu, clo a další poplatky. S pojišťovnou se dohodneme na pojistné částce, čili na částce, kterou chceme obdržet v případě vzniku škody. Velmi častým případem je spoluúčast – franšíza, pojišťovny se snaží docílit předcházení vzniku škody ze strany pojistitele, neboť by se na ní rovněž podíleli. V České republice pojištění pro mezinárodní obchod poskytuje Česká pojišťovna, Česká kooperativa, Generali, ale především EGAP. Zvláštní druh pojištění je dopravní pojištění, sjednává se na dopravní prostředky, tzv. kasko, a na zboží, tzv. kargo. Většina pojišťoven pojistí jednotlivé zásilky, ale při více zásilkách jednomu odběrateli se pojistí celý kontrakt.
4.4.3 Celní řízení Na začátku si uvedeme krátký příklad. Poblíž Českých Budějovic dovezeme německé elektrosoučástky, japonské televizory, oboje seřídíme a vyvezeme na Slovensko. Na území ČR zboží vůbec nevstoupilo a nebude na něm ani procleno, protože clo se neplatí, je-li určeno do svobodné celní zóny nebo zvláštního řízení. Svobodná celní zóna bývá v námořních přístavech nebo u hranic a je oddělena plotem, při importu do zóny je zboží sice pod celní kontrolou, ale nevyplňuje se jednotná celní deklarace. Celnice pouze potvrdí dopravní doklady. Svobodná celní zóna se využívá hojně pro zhotovení nebo kompletaci výrobků ze součástí pocházející z různých států, pro opravy, úpravy nebo reexport. 40
Zvláštní řízení se týká exportovaného zboží, které se předem nahlásí k zpětnému dovozu nebo bude vráceno z ciziny v horizontu tří let. V tomto případě se také neplatí DPH ani clo. U těchto dvou případu vůbec nedojde k celnímu řízení a jedná se o méně běžné situace. Celní řízení se jinak skládá z podání jednotné celní deklarace, kontroly zboží a dokladů, vyměření cla a daní. Exportér či importér (deklarant) podá návrh na celní řízení. Podá ho buď sám, pomocí nepřímého zástupce, který jedná svým jménem, předkládá JCD, je povinen zaplatit clo a DPH, ale platbu provede zastoupený, anebo pomocí přímého zástupce, který jedná jménem zastoupeného.
Zástupce
je
reprezentován
samotným
speditérem,
dopravcem,
specializovanou firmou. Celní deklarant zajistí vyplnění celních dokumentů a proclení, k tomu však potřebuje plnou moc. Návrh je podáván na formuláři JCD, který je platný také v Evropské unii. Pokud je JCD potvrzeno, dokládá to propuštění zboží na naše území. Nyní si krátce charakterizujeme jednotlivé celní režimy při dovozu. Volný oběh se vyskytuje nejčastěji a používá se pro běžný import zboží v tuzemsku, platí se clo a dovozní clo v plné výši. Druhým režimem je tranzit, což je nejen průjezd státem, ale také doprava zboží z hranice k vnitrozemské celnici. V tomto případě se daně ani clo neplatí a na tranzitní úsek bývá často vystavováno tranzitní celní prohlášení. Třetí typ je uskladnění v celním skladu, soukromém nebo veřejném, využívané pouze na omezenou dobu. Dále aktivní zušlechťovací styk, kdy zboží ze zahraničí dovezeme a přepracujeme. Předposlední je přepracování pod celním dohledem a posledním je dočasné použití. Při exportu se naopak používá celní režim vývoz, neplatí se při něm daně ani clo, a režim pasivní zušlechťovací styk, kdy je české zboží přepracováno v cizině a daně a clo se hradí při návratu zboží do České republiky.
4.4.4 Závady při plnění smlouvy V každém obchodním vztahu mohou vzniknout nějaké komplikace při plnění smlouvy. Ze strany odběratele může dojít k reklamaci, kupující jí musí uplatnit v reklamační lhůtě (skryté vady šest a více měsíců, zjevné vady během několika dní) a dodavatel by na ní měl reagovat promptně, aby zachoval tvář solidního partnera. Samozřejmě neoprávněnou reklamaci máme právo neuznat. Dodavatel může dodat jiný druh zboží, jiné množství, při přepravě může dojít k poškození balení, popřípadě nedodrží dodací lhůtu. Na straně
41
odběratele může vzniknout problém nezaplacení, ať už se jedná o nevůli či o neschopnost zaplatit.
4.4.5 Zánik smlouvy Nejvíce běžným způsobem zániku smlouvy je splnění všech závazků plynoucích ze smlouvy. Také bývá určeno místo splnění, čili místo přechodu rizik z dodavatele na odběratele, jak jsme zmínili v předchozí kapitole dodacích podmínek INCOTERMS 2000. Okamžik splnění, je okamžik, kdy prodávající dodá zboží na místo splnění. V případě, že se dohodnuté plnění neuskuteční, závazek zaniká z důvodu nesplnitelnosti smlouvy anebo odstoupením od smlouvy. Nesplnitelnost smlouvy musí být objektivní, příkladem jsou živelné pohromy, které není možné předvídat. Odstoupit od smlouvy můžeme při porušení podstatné náležitosti kupní smlouvy. Dalším způsobem zániku smlouvy je promlčení, zrušení po zaplacení odstupného nebo uplynutím doby. Nyní jsem se snažila popsat jednotlivé aktivity, které musí tuzemská firma podstoupit a naplánovat, pokud se chce aktivně účastnit mezinárodního obchodu. Samozřejmě, že každá firma či podnikatelský subjekt má své vlastní postupy, své exportní cesty a pro každého zahraničního partnera může volit jinou metodiku naplnění zahraničního závazku.
4.5 Zpráva o průběžném plnění exportní strategie za rok 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu s Plánem nelegislativních úkolů vlády ČR na II. pololetí 2008 předkládá zprávu o průběžném naplnění exportní strategie pro roky 20062010. Zpráva se dělí na dvě části, první popisuje exekutivní shrnutí činností realizovaných na podporu exportu, obchodní politiky a investic. V druhé části je podrobněji popsáno hodnocení plnění exportní strategie. Ze zprávy vychází sdělení, že Česká republika je mimořádně otevřenou ekonomikou, podíl vývozu a služeb na HDP převyšuje 70%, což je jasným signálem vyspělosti ekonomiky a procentuelní podíl je výrazně vyšší než u jiných srovnatelných ekonomik. Vývoj zahraniční ekonomiky v roce 2008 byl popsán jako turbulentní na mezinárodních finančních trzích a pomalu a jistě přerostl do krize finanční a ekonomické, která se projevila po celém světě. Výrazné zpomalení ekonomiky a celkovou recesi v řadě zemí, i v členských státech Evropské unie, dokazuje pokles ekonomického výkonu ve 3. čtvrtletí 2008 o 0,2%. I v České republice vývoz zaznamenal tendenci slabého poklesu především v korunovém vyjádření, v EUR a v USD tempo růstu bylo přibližně stejné. 42
„Výraznější dopady poklesu vnější poptávky a zpomalení růstu, resp. poklesu ekonomiky hlavních vývozních partnerů se začaly projevovat až ve druhém pololetí 2008 a zejména pak v měsících září a především v říjnu. V posledně uvedeném měsíci klesl vývoz proti stejnému měsíci roku 2007 ve všech měnách, nejvíce však v Kč (o 10,7%), v USD (o 7,6%), a v EUR (o 1,5%). V říjnu 2008 skončila obchodní bilance schodkem 4,0 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o 12,1% mld. Kč a tudíž největší propad od roku 2004. Celkově vývoz za prvních 10 měsíců roku 2008 vzrostl o 2,4% (v Kč), 15,5% (v EUR), a 28,2% (v USD). Obchodní bilance skončila přebytkem ve výši 81,7 mld. Kč, což představuje meziroční zlepšení o 3,5 mld. Kč. Velmi dobré výsledky českých vývozců v mimořádně složitých vnějších podmínkách jsou patrné ze srovnání s ostatními členskými státy EU. Z něj vyplývá, že v prvních osmi měsících roku 2008 (pro které jsou k dispozici kompletní údaje) patřila ČR k zemím EU27 s nejvyššími tempy růstu vývozu (19% - 3. pořadí spolu se Slovenskem a Polskem za Litvou a Bulharskem). Mezi osmi státy Unie, které vykázaly přebytek v zahraničním obchodě, patřila ČR pátá příčka.“6
6
MPO. Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008 – Exekutivní shrnutí.
43
5.Výsledky V průběhu celého roku 2008 se jednotlivé podnikatelské subjekty mohly spolehnout na aktivní podporu ze strany státu prostřednictvím proexportní politiky, s cílem dosáhnout lepšího postavení na zahraničních trzích a zvýšení konkurenceschopnosti, jinými slovy vytvořit více příležitostí pro podnikatele. Aby došlo k naplnění tohoto primárního cíle, uskutečnilo se v roce 2008 spoustu návštěv vysokých ústavních činitelů a členů vlády doprovázených podnikatelskými misemi Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Během těchto podnikatelských misí, např. do Arménie, Brazílie, Chile, Egypta, Chorvatska, Kanady, Turecka atd., byly rozpracovány a v některých případech podepsány kontrakty v úhrnu několika miliard Kč. Vývojový trend vývozu zboží od ledna roku 2007 až po nejnovější data za leden 2009, nevykazuje prudké výkyvy, až na období od září 2007 do listopadu 2007, kdy jsme napřed zaznamenali prudký růst a poté výrazně strmý pokles až téměř na nejnižší hodnotu v tomto období. Klesající tendenci má křivka od září 2008, kdy ve světové ekonomice a v zahraničním obchodě dochází ke změně situace vlivem působení hospodářské krize (blíže viz graf č. 1 v příloze). Byly zorganizovány akce zaměřené na propojení, tzv. matchmaking, českých a zahraničních subjektů, např. s firmami z Běloruska, Francie, Malty, Namibie, Ukrajiny a dalšími. Česká republika byla v zahraničí také prezentována prostřednictvím účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích, kterých se v roce 2008 konalo 79 ve 34 zemích. Celkově na tyto aktivity Ministerstvo průmyslu a obchodu přispělo 107 mil. Kč a dalších 70 mil. Kč investovalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR na podporu projektu diplomatické akademie. Pozitivním prvkem ve vnímání České republiky jako atraktivního ekonomického partnera slouží i předsednictví ČR v Radě Evropské unie. K výraznému zlepšení a zkvalitnění individualizovaných služeb došlo ze strany agentury CzechTrade, a OEÚ ZÚ se mnohem více než v minulosti věnují konkrétním potřebám českých podnikatelů při vstupu na zahraniční trh. V roce 2008 rovněž došlo k dokončení projektu sloučení služeb zahraničních kanceláří agentur CzechInvest a Czechtrade, které slibují spojení obou organizací a zlepšení poskytování služeb v rámci exportu a zahraničních investic. Stálým poskytovatelem pomoci a podpory je Zelená linka pro export a internetový portál Businessinfo.cz. Pracovníci Zelené linky v průběhu dvou let její existence, vyřídili a
44
zodpověděli více než 5 tisíc dotazů a pomocí této linky je také zjišťována spokojenost podnikatelských subjektů se službami, které poskytuje stát. Významnými institucemi, na které se firmy mohou nadále spoléhat je ČEB a EGAP, poskytují úvěry na vývoz a pojištění vývozu. Výkony České exportní banky ve formě objemu nově podepsaných smluv v letech 2005 až 2007 dosáhla úrovně okolo 19 až 20 mld. Kč ročně. Ukazatel celkově vypůjčených finančních prostředků k danému datu, jenž velmi jasně ukazuje míru podpory exportu, dosáhl v roce 2006 částky 18 mld. Kč, v roce 2007 částky 24 mld. Kč a pro konec roku 2008 je předpoklad ve výši okolo 28 mld. Kč. Na druhé straně EGAP v roce 2007 pojistil úvěry, záruky a investice ve výši 50 mld. Kč, z toho investice do zahraničí činily přibližně 25% a jejich objem čtyřnásobně meziročně narostl. Ve srovnání s rokem 2007 očekáváme jistý pokles pro rok 2008, vzhledem k již zmíněné ekonomické krizi, a to přibližně na 40 mld. Kč. Posledním výsledkem, který bych chtěla prezentovat je teritoriální struktura zahraničního obchodu České republiky za leden až prosince 2008, vydaná ČSÚ a uvedená v příloze. Tabulka ukazuje přehled uskupení jednotlivých zemí, do kterých ČR vyváží a dováží nejvíce a kolik činí obrat a bilance. Na první pohled je jasné, že největší angažovanost v exportu máme vůči státům s vyspělou tržní ekonomikou, tedy 27 států Evropské unie, kde podíl vývozu činí 2 096 517 mil. Kč. Na druhé straně importu opět vévodí státy EU, s podílem 1 604 774 mil. Kč. Blíže k ilustraci výsledků zahraničního obchodu - příloha tabulka č. 2, tabulka č. 3 a tabulka č. 4.
45
Závěr Moje práce byla zaměřená na problematiku podpory exportu českých podnikatelských subjektů. Součástí práce je také příklad praktického popisu, jak domácí firma může postupovat při vstupu na zahraniční trh. Její dostatečná informovanost, vzdělanost a zasvěcenost může být usnadňujícím elementem a rychlejší cestou, jak se udržet na mezinárodním trhu a stát se dostatečně
konkurenceschopným.
Důležitým
prvkem
v zahraničním
obchodě
je
samozřejmě rovněž kupní smlouva uzavíraná mezi obchodními partnery. Snažila jsem se nastínit položky kupní smlouvy, které jsou její součástí a které je vhodné zvolit jako podstatné náležitosti pro úspěšnou realizaci uzavíraného kontraktu. Celkově mohu konstatovat, že tuzemský zahraniční obchod, respektive export, je velmi úspěšný. Držíme si velmi dobrou pozici mezi jednotlivými státy Evropské unie a velmi slušný procentuelní podíl, jak si můžeme všimnout v tabulkách v příloze. Český statistický úřad již zveřejnil údaje zahraničního obchodu za leden 2009, bohužel export se propadl téměř o čtvrtinu, meziročně o 24,0%, oproti tomu obchodní bilance skončila s přebytkem 3,5 mld. Kč.
Tento pokles představuje největší meziroční propad od vzniku České
republiky, již čtvrtý po sobě jdoucí měsíc vývoz neustále klesá a obrat zahraničního obchodu je na nejnižší úrovni od února 2006 a to i díky oslabení koruny vůči euru a dolaru. Nynější ekonomická krize může svědčit o opaku, predikce pro českou ekonomiku na rok 2009 nejsou příznivé, během celého roku bude česká ekonomika lapat po dechu a jistě z toho vyplynou určité důsledky i pro vývoz. Příznivější předpovědi jsou směřovány do druhého pololetí roku 2009, kdy by mohlo dojít ke zlepšení situace v oblasti investic a exportu, ovšem dle ekonomické situace v Německu, kam míří největší část tuzemského vývozu. Bude tedy velmi důležité analyzovat příčiny, které mohou způsobit zpomalení vývozu a včas je odstranit. Zároveň nás čeká dopad na pomyslné dno, od kterého se budeme muset odrazit a začít znovu růst.
Seznam použité literatury 46
1.ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, PLCHOVÁ, Božena. Zahraniční obchod. 3. aktualizované vyd. Praha: skripta BIVŠ, 2007. 263 str. ISBN 978-80-7265-106-4 2. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 3. aktualizované vyd. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2002. 714 str. ISBN 80-7168-568-2 3. KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika mezinárodního obchodu. 1. vyd. Praha: nakladatelství Fortuna, 1998. 239 str. ISBN 80-7168-568-2 4. MPO ČR. Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010. Interní materiál, 71 str. 5. MPO ČR. Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008 – Exekutivní shrnutí. Interní materiál, 5 str. 6. MPO ČR. Koncepce proexportní strategie 2003 – 2006. Interní materiál, 47 str.
Internetové stránky: http://www.businessinfor.cz (Portál pro podnikání a export) http://www.czechtrade.cz
(CzechTrade)
http://www.ceb.cz
(Česká exportní banka)
http://www.egap.cz
(Exportní garanční a pojišťovací společnost)
http://www.czco.cz
(Český statistický úřad)
http://www.mpo.cz
(Ministerstvo průmyslu a obchodu)
http://www.mzv.cz
(Ministerstvo zahraničních věcí)
http://www.mze.cz
(Ministerstvo zemědělství)
http://www.socr.cz
(Svaz obchodu ČR)
http://www.spcr.cz
(Svaz průmyslu a obchodu ČR)
http://www.sslcech.cz
(Svaz spedice a logistiky)
Seznam použitých zkratek 47
CEBRE
Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii
ČEB
Česká exportní banka
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost
ES
Evropské společenství
ESVO
Evropské sdružen volného obchodu
EU
Evropská unie
FIATA
Mezinárodní federace zasilatelských sdružení
HDP
Hrubý domácí produkt
HK ČR
Hospodářská komora České republiky
MF ČR
Ministerstvo financí České republiky
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZe
Ministerstvo zemědělství
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
MSP
Malé a střední podniky
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
SWOT
Analýza silných a slabých stránek, překážek a příležitostí
WTO
Světová obchodní organizace
ZÚ
Zastupitelské úřady ČR
Graf č. 1
Příloha č. 1 48
Vývoz zboží Exports of goods
Graf č. 1
260
v mld. Kč, běžné ceny
240 220 200 180 160 140 01/07
03/07
05/07
07/07
původní data…
09/07
11/07 01/08 03/08 měsíce - months sezónně očištěná data…
Tabulka č. 2
05/08
07/08
09/08
11/08
01/09
trendová složka…
Příloha č. 2 49
Tabulka č. 3
Příloha č. 3 50
Tabulka č. 4
Příloha č. 4 51
52
