Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Nová úprava nemocenského pojištění v České republice Bakalářská práce
Autor:
Pavlína Káchová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Vladimír Tetur
Duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Sedlici, dne 07. dubna 2012
…………………. Pavlína Káchová
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Vladimíru Teturovi za ochotu, uţitečné rady, podněty a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce.
Anotace: Nemocenské pojištění patří do systému sociálního zabezpečení a slouţí k zajištění pojištěnců v době nemoci, v době ošetřování člena rodiny, jako peněţitá pomoc v mateřství a jako vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Všechny tyto dávky nahrazují příjem ze zaměstnání. Cílem bakalářské práce je analyzovat novou úpravu nemocenského pojištění platnou od 1. ledna 2007, kdy došlo v této oblasti k zásadním změnám jak na straně orgánů nemocenského pojištění, tak na straně zaměstnavatele. V této práci je především kladen důraz na poskytování jednotlivých nemocenských dávek. Dále v práci upozorňuji na změny platné od 1. ledna 2012, kdy nabyla účinnosti technická novela zákona o nemocenském pojištění.
Klíčová slova: Vyměřovací základ, pojištěnec, nemocenská, pracovní neschopnost, náhrada, dávka
Annotation Health insurance belongs to the welfare system and provides the financial security in the period of sickness, taking care of another family member, as a motherhood financial subsidy and as a compensatory benefit in the time of pregnancy and maternity. All those benefits replace the earned income. The main goal of my bachelors work is to analyse the new adjustment of health insurance valid from 2007, January 1st. This adjustment brought fundamental changes for both sides - health insurance bodies and the employer’s side too. This work emphasizes above all the provision of individual health benefits. Further on, I try to point out the changes valid from 2012, January 1st when the technical amendment of the health insurance law came into effect.
Key words: Assessment base (calculation base), person insured, sickness benefit, sick leave, sick pay (compensation), benefit
Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování........................................................................................................ 9 1.
2.
3.
4.
5.
Okruh pojištěných osob a jejich účast na pojištění ........................................................... 10 1.1.
Okruh pojištěných osob ............................................................................................. 10
1.2.
Účast zaměstnanců na pojištění ................................................................................. 12
1.2.1.
Zaměstnání malého rozsahu ............................................................................... 13
1.2.2.
Dohoda o provedení práce .................................................................................. 14
1.2.3.
Souběh pojištění z více zaměstnání .................................................................... 15
1.2.4.
Vynětí zaměstnanců z pojištění .......................................................................... 16
1.3.
Účast OSVČ na pojištění ........................................................................................... 16
1.4.
Maximální vyměřovací základ................................................................................... 18
Nárok na dávky ................................................................................................................. 20 2.1.
Denní vyměřovací základ .......................................................................................... 22
2.2.
Nemocenské ............................................................................................................... 25
2.3.
Peněţitá pomoc v mateřství ....................................................................................... 31
2.4.
Ošetřovné ................................................................................................................... 33
2.5.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ...................................................... 35
2.6.
Sráţky z dávek nemocenského pojištění ................................................................... 36
Dočasná pracovní neschopnost ......................................................................................... 38 3.1.
Náhrada mzdy ............................................................................................................ 38
3.2.
Určení období pro náhradu mzdy .............................................................................. 40
3.3.
Výše a výpočet náhrady mzdy ................................................................................... 42
Kontrola dodrţování léčebného reţimu ............................................................................ 46 4.1.
Reţim dočasně práce neschopného zaměstnance ...................................................... 46
4.2.
Spolupráce zaměstnavatele s ošetřujícím lékařem..................................................... 48
4.3.
Práva a povinnosti zaměstnavatele ............................................................................ 48
4.4.
Sráţky z náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti ...................................... 50
4.5.
Ochrana zaměstnance ve zkušební době .................................................................... 50
4.6.
Náhrada za ztrátu na výdělku v době dočasné pracovní neschopnosti ...................... 52
Výplata dávek.................................................................................................................... 53 5
5.1.
Podmínky nároku na výplatu dávky .......................................................................... 54
5.2.
Vzdání se nároku na výplatu dávky ........................................................................... 54
5.3.
Souběh nároku na výplatu dávek ............................................................................... 55
5.4.
Přechod nároku na dávky a jejich výplatu ................................................................. 55
5.5.
Změna nároku na dávku ............................................................................................. 56
Závěr ......................................................................................................................................... 57 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 61 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 63 Seznam příloh ........................................................................................................................... 64
6
Úvod Ve své práci se zaměřím na novou úpravu nemocenského pojištění dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. ledna 2009. Přes svoji krátkou dobu platnosti a ještě kratší dobu účinnosti prošel tento zákon několika změnami. Další právní norma je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2007, která upravuje náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Poslední platná změna zákona o nemocenském pojištění nabyla účinnosti 1. ledna 2012. Tato novela rozšiřuje okruh pojištěných osob o společníky, jednatele, komanditisty a členy druţstva. Nově vzniká účast na pojištění členům kolektivních orgánů právnických osob, likvidátorům, prokuristům a vedoucím organizačních sloţek zahraničních právnických osob. Mění se výše měsíčního příjmu, který zakládá účast na pojištění. Dohoda o provedení práce se stává pojištěnou činností při splnění nově stanovených podmínek. Pro letošní rok se opět mění redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu a výše redukčních hranic pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Pro rok 2012 je rozdílný strop vyměřovacího základu pojistné na sociální zabezpečení a pro pojistné na zdravotní pojištění. Novela upravuje dobu vycházek v době dočasné pracovní neschopnosti. Dále ukládá nové povinnosti ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům i zaměstnancům a zároveň upravuje způsob předávání podkladů mezi zaměstnavateli a OSSZ. Všechny tyto změny budou předmětem této práce. Cílem nové úpravy nemocenského pojištění bylo co nejvíce omezit zneuţívání pracovní neschopnosti a nemocenského jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Vzhledem ke způsobu a výši vyplácení nemocenských dávek zneuţívali zaměstnanci tyto dávky k odpočinku a regeneraci sil. Oproti tomu zaměstnavatelé, kteří v předchozí právní úpravě nebyli zapojeni do vyplácení dávek, posílali své zaměstnance na „nemocenskou“ v době, kdy měli nedostatek práce1. Dle nové úpravy je „nemocenská“ vyplácena ve dvou částech; a to jako náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě a jako dávka nemocenského pojištění. 1
ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci. 3. vyd. Praha. : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 9, ISBN 978-80-7357-612-7
7
Poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě (dále jen „náhrada mzdy“) je upraveno v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Původně se podle ustanovení zákoníku práce týkajících se náhrady mzdy, mělo postupovat jiţ od 1. ledna 2007, ale účinnost zákona byla odloţena o dva roky, aby nabyla účinnosti ve stejný den jako zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tedy k 1. lednu 2009. Významnou změnou v této úpravě bylo částečné přenesení odpovědnosti za vyplácení nemocenské a kontrolu dodrţování léčebného reţimu v době dočasné pracovní neschopnosti na zaměstnavatele. Dalšími velkými změnami bylo stanovení redukčních hranic pro redukci průměrného výdělku a zavedení tzv. karenční doby, po kterou nenáleţí náhrada mzdy. Výjimečně můţe ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závaţný zdravotní stav neumoţňují pojištěnci, aby vyuţil pevně stanovenou dobu vycházek, na ţádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě ţádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost přísluší zaměstnanci po dobu prvních 14 kalendářních dní. Nemocenské dávky jsou vypláceny od 15. kalendářního dne. Z důvodu úsporných opatření na Ministerstvu práce a sociálních věcí dochází k úpravě zákoníku práce i zákona o nemocenském pojištění na období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Změna se týká délky poskytování náhrady mzdy, kdy se původních 14 dní mění na 21 dní a nemocenská přísluší aţ od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti. Zároveň se o stejnou dobu prodluţuje povinnost zaměstnavatele poskytovat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě a právo provádět kontroly práce neschopných zaměstnanců. Díky této úpravě značně poklesla nemocnost zaměstnanců. Kaţdoročně, vţdy k 1. lednu, se mění výše redukční hranice pro redukci průměrného výdělku a tudíţ i výpočtu náhrady mzdy práce neschopných zaměstnanců. Zároveň je nutné zmínit, ţe bylo sníţeno pojistné na nemocenské pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel, a to z původních 3,3 % na 2,3 % vyměřovacího základu. K dalšímu sníţení pojistného odváděného zaměstnavatelem za zaměstnance mělo dojít od 1. ledna 2010 na 1,4 % a měla být zrušena moţnost odečtu poloviny náhrady mzdy. Avšak k oběma těmto změnám v uvedeném termínu nedošlo. 8
Z důvodu úsporných opatření se pro další roky výše pojistného na sociální zabezpečení nemění a zůstává na hranici 2,3 % vyměřovacího základu. Navíc si zaměstnavatelé jiţ nemohou odečítat polovinu zúčtované náhrady mzdy. Výjimka je ponechána malým zaměstnavatelům s průměrným počtem zaměstnanců pod 26 osob. Způsob výpočtu průměrného počtu zaměstnanců je stanoven v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tito zaměstnavatelé si mohou zvolit vyšší sazbu pojistného (respektive nadále odvádět 3,3 % vyměřovacího základu) na nemocenské pojištění a nadále si odečítat polovinu zúčtované náhrady mzdy. To znamená, ţe takovýto zaměstnavatel odvádí na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti 26 % vyměřovacího základu. Rozhodnutí o odvodu vyššího pojistného oznámí malý zaměstnavatel příslušné okresní, popř. Praţské správě sociálního zabezpečení do 20. ledna. Poté si tento zaměstnavatel nadále odečítá 50 % částky, kterou vyplatil zaměstnanci jako náhradu za dočasnou pracovní neschopnost. Nárokovatelná polovina se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nelze si nárokovat náhradu mzdy poskytnutou nad rámec zákonného nároku a dále nelze nárokovat částku, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodu na straně zaměstnavatele.
Zvolené metody zpracování Bakalářská práce je zaloţena na právních předpisech upravujících tuto oblast, na studiu odborné literatury a na poznatcích z praxe. K dané problematice jsem absolvovala seminář pořádaný OSSZ. Získané informace jsou zpracovány do srozumitelného přehledu.
9
1. Okruh
pojištěných
osob
a
jejich
účast
na pojištění 1.1.
Okruh pojištěných osob
Zákon rozděluje okruh pojištěných osob na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné2. Zaměstnanci pro účely tohoto zákona jsou: -
zaměstnanci v pracovním poměru
-
příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské sluţby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační sluţby a Úřadu pro zahraniční styky a informace3, vojáci z povolání4
-
státní zaměstnanci podle sluţebního zákona5
-
členové druţstva, pokud mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro druţstvo práci, za kterou jsou odměňováni
-
zaměstnanci činní na základě DPČ a DPP
-
pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů
-
soudci
-
členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce uvolněni nebo před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci v rozsahu jako uvolnění členové zastupitelstva
-
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu ČR
-
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních reţimů, členové Rady telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv
-
fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu
2
§ 5 zák. č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zák. č. 361/2003 Sb. o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů 4 Zák. č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů 5 Zák. č. 218/2002 Sb. o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon), ve znění pozdějších předpisů 3
10
právnické osoby zřízené zvláštním zákonem nebo do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu -
dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby
-
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu6
-
odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce
-
osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, ale pracovní poměr nevznikl, protoţe nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy
-
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti a ředitelé obecně prospěšné společnosti, pokud mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni
-
prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy povaţuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů
-
členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni a pokud lze tento příjem povaţovat za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů
-
likvidátoři
-
vedoucí organizačních sloţek právnické osoby, jejichţ místo výkonu práce je trvale v ČR.
Od letošního roku se do nemocenského a důchodového pojištění vrací společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté k.s. a ředitelé obecně prospěšných společností, jestliţe mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni. Od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 byli účastni pouze důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění a to pouze v měsících, v nichţ byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu. Rozhodným příjmem pro rok 2011 byla částka 6 200 Kč. Nově se okruh pojištěných osob rozšiřuje o prokuristy a likvidátory, o členy kolektivních orgánů právnických osob, pokud se jejich příjem povaţuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů7 a o vedoucí organizačních sloţek zahraničních právnických osob, jejichţ místo výkonu je trvale v ČR8. Povinností zaměstnavatele, dle přechodných ustanovení novely zákona o nemocenském pojištění, je oznámit nástup těchto osob do zaměstnání nejpozději 6
§ 44 – 47 zák. č. 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů § 6 zák. č. 586/1992 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 8 § 167 písm. c) zák. č. 187/2006 o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 7
11
do 31. prosince 2012, za předpokladu, ţe činnost těchto osob zakládá od 1. ledna 2012 účast na nemocenském pojištění, na předepsaném tiskopisu (příloha č. 1) s platným kódem činnosti dle rozšířeného číselníku platného do 1. ledna 2012 (příloha č. 2). Povinnost oznámit nástup výše uvedených osob do zaměstnání má zaměstnavatel pouze u těch osob, u kterých nebylo před rokem 2012 podáno oznámení o vzniku důchodového pojištění. Od ledna 2012 se ruší sazba pojistného ve výši 21,5 %, která platila pro odvod pojistného za zaměstnavatele pouze důchodově pojištěných zaměstnanců.
1.2.
Účast zaměstnanců na pojištění
Podmínkou účasti na nemocenské pojištění je: -
výkon činnosti na území ČR
-
sjednaný příjem za kalendářní měsíc
-
trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů
-
zahraniční zaměstnanec přihlášený k dobrovolnému nemocenskému pojištění
-
smluvní zaměstnanec po uplynutí 270 dnů trvání zaměstnání u smluvního zaměstnavatele, pokud doloţil, ţe je povinně důchodově pojištěn ve státě, v němţ má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel
Jednou z podmínek účasti na nemocenském pojištění je výkon činnosti na území ČR. Z této zásady existují výjimky vyplývající z mezinárodních smluv. Další podmínkou je sjednaný příjem za kalendářní měsíc. Pro rok 2012 se minimální rozhodný příjem zvyšuje na 2 500 Kč. V předchozích letech dosahovala tato částka hodnoty 2 000 Kč. Výjimkou z této podmínky je zaměstnání malého rozsahu. Třetí podmínkou je délka trvání zaměstnání, kdy zaměstnání kratší 15 dnů (tzv. krátkodobé zaměstnání) nezakládá účast na pojištění. I u této zásady je výjimka, kdy zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat 15 kalendářních dní, ale od skončení předchozího zaměstnání neuplynulo 6 měsíců a částka započitatelného příjmu dosáhla výše alespoň 2 500 Kč. Nově je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud pro stejného zaměstnavatele vykonával více krátkodobých zaměstnání a úhrn příjmů v kalendářním měsíci dosáhl výše rozhodného příjmu. Účast na nemocenském pojištění je pouze ve dnech trvání zaměstnání v tomto měsíci.
12
Smluvní zaměstnanec je zaměstnanec zaměstnavatele, jehoţ sídlo je mimo území EU nebo v zemi, s níţ má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení, avšak vykonává výdělečnou činnost na území ČR. Smluvní zaměstnavatel musí zjišťovat, zda je smluvní zaměstnanec povinně pojištěn ve státě, ve kterém má sídlo jeho zaměstnavatel. Nedoloţí-li tento zaměstnanec doklad o povinném důchodovém pojištění, je pojištěn v ČR od vstupu do zaměstnání a smluvní zaměstnavatel plní vůči OSSZ povinnosti jako jeho zaměstnavatel. Předloţí-li smluvní zaměstnanec doklad o povinném důchodovém pojištění ve státě sídla zahraničního zaměstnavatele, smluvní zaměstnavatel toto oznámí OSSZ, i kdyţ nevznikne v prvních 270 dnech účast na nemocenském pojištění. V tomto případě má OSSZ povinnost evidovat a sledovat dobu zaměstnání takovéhoto zaměstnance. Do 270 dnů trvání zaměstnání se počítá kaţdé předchozí zaměstnání za poslední 2 roky před nástupem do posledního zaměstnání smluvního zaměstnance.
1.2.1. Zaměstnání malého rozsahu Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání trvající déle neţ 14 dní, ale rozhodný příjem je pro rok 2012 niţší neţ 2 500 Kč (v loňském roce byl příjem niţší neţ 2 000 Kč) nebo není sjednán vůbec. Při zaměstnání malého rozsahu vzniká účast na nemocenském pojištění jen v měsíci, ve kterém byla zúčtována minimální částka 2 500 Kč. Ke sníţení této částky nedochází z ţádného důvodu, pro který zaměstnanec nemohl v kalendářním měsíci pracovat (např. nemoc), tzn., ţe se neposuzuje poměrná část příjmu k odpracovaným dnům. Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání malého rozsahu se pokládají za příjmy zúčtované v posledním kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání trvalo. Příklad: Základní škola uzavřela s učitelem DPČ od 1. září 2012 do 30. června 2013 tak, že bude učit 3 hodiny týdně v pondělí, pokud pondělí bude vyučovacím dnem, a odměna za hodinu činí 250 Kč. Za prosinec činila odměna jen 1 750 Kč. Sjednaná odměna za týden činí 750 Kč (3 hodiny x 250 Kč). Sjednaný měsíční příjem by měl činit alespoň 3 000 Kč (4 týdny x 750 Kč za týden). V měsících, v nichž neprobíhá výuka (např. z důvodu prázdnin), nedosáhne odměna 2 500 Kč za měsíc. Zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, rozsah výkonu práce je 13
sice sjednán na 3 hodiny týdně, sjednaný měsíční příjem by měl činit alespoň 3 000 Kč, ale sjednaný rozsah pracovní doby, který by zajistil měsíční příjem ve výši alespoň 2 500 Kč, nemá učitel zaručen v každém měsíci. Zaměstnavatel mu za hodiny, v nichž neučil pro překážku v práci (např. prázdniny), neposkytl náhradu, nezaručil mu měsíční odměnu alespoň ve výši 2 500 Kč. Z částky 1 750 Kč se pojistné na sociální zabezpečení neplatí.
1.2.2. Dohoda o provedení práce Novelou zákoníku práce byl upraven rozsah práce konaný na základě dohody o provedení
práce
aţ
na
300
hodin
ročně
u
jednoho
zaměstnavatele9
(do 31. prosince 2011 do 150 hodin). Zaměstnanci činní na základě DPP byli nově zařazeni do okruhu pojištěných osob za speciálně upravených podmínek. V tomto případě se nejedná ani o zaměstnání malého rozsahu ani o krátkodobé zaměstnání. Dokonce se nepřihlíţí ani k době trvání DPP a k opakovaným dohodám. Pro účast na pojištění z DPP musí být splněna podmínka výkonu místa zaměstnání v ČR a zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci musí být vyšší neţ 10 000 Kč. Účast na pojištění je posuzována za kaţdý kalendářní měsíc zvlášť a pouze v měsících, ve kterých je dosaţen započitatelný příjem. Při více DPP v jednom kalendářním měsíci u téhoţ zaměstnavatele se příjmy z jednotlivých DPP sčítají a účast na pojištění vzniká v případě, ţe souhrn příjmů přesáhne částku 10 000 Kč a trvá po dobu platnosti DPP. Z DPP nevzniká nárok na ochrannou dobu, nárok na ošetřovné a na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. V případě účasti na nemocenském pojištění z DPP vzniká nárok na náhradu mzdy za prvních 21 kalendářních dní při dočasné pracovní neschopnosti. Poţivatel předčasného starobního důchodu pracujícího na DPP ztratí nárok na výplatu předčasného starobního důchodu, pokud jeho hrubý příjem přesáhne částku 10 000 Kč měsíčně a vznikne mu účast na nemocenském pojištění.
9
§ 75 zák. č. 262/2006 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů
14
Příklad: Zaměstnanec uzavřel DPP na období od 11. prosince 2011 do 15. ledna 2012. Odměna za činnost konanou na základě této DPP činila 17 000 Kč a byla zúčtována do měsíce února 2012. Za vstup do zaměstnání se u tohoto zaměstnance pracujícího na DPP považuje den 1. ledna 2012, a to i v případě, kdyby v lednu 2012 již nepracovat. Odměna 17 000 Kč, která byla zúčtována do měsíce února 2012, se považuje pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do měsíce ledna. V lednu 2012 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Do 31. března 2012 je zaměstnavatel povinen oznámit OSSZ nástup zaměstnance do zaměstnání dnem 1. ledna 2012. Z částky 17 000 Kč musí být odvedeno pojistné do 20. března 2012.
1.2.3. Souběh pojištění z více zaměstnání Pokud zaměstnanec vykonává více zaměstnání a kaţdé z nich zakládá účast na nemocenském pojištění, je tento zaměstnanec pojištěn z kaţdého takového zaměstnání zvlášť i kdyţ více zaměstnání vykonává u téhoţ zaměstnavatele. Výjimka je při souběhu činnosti společníka a jednatele v téţe s.r.o. Tyto činnosti se od ledna 2012 posuzují jako jedno zaměstnání a z obou činností bude pojištěn jen jednou. Příklad: Společník s.r.o. zastává ve společnosti funkci jednatel, odměna za tuto funkci činí 30 000 Kč, zároveň je zaměstnán v pracovním poměru jako obchodní ředitel společnosti, sjednaná mzda činí 70 000 Kč měsíčně. Na přechodnou dobu supluje od března 2012 skladníka společnosti, odměna činí 4 500 Kč měsíčně. Na činnost skladníka neuzavřel pracovněprávní vztah, vykonává ji jako společník. Společník s.r.o. byl před 1 lednem 2012 a nadále je z činnosti v pracovním poměru účasten NP a z jeho mzdy 70 000 Kč je dováděno pojistné na sociální zabezpečení. Z činnosti jednatele byl před 1. lednem 2012 účasten pouze důchodového pojištění, z jeho odměny 30 000 Kč bylo odváděno pojistné pouze 15
na důchodové pojištění. Zaměstnavatel byl před 1. lednem 2012 povinen za tohoto zaměstnavatele zaslat OSSZ dva tiskopisy „Oznámení o nástupu do zaměstnání“, a to za jednatele a za zaměstnance v pracovním poměru. Od 1. ledna 2012 je jako jednatel s.r.o. účasten i nemocenského pojištění. Od února 2012 bude tento společník s.r.o. nadále účasten NP jen ze dvou zaměstnání a to jako zaměstnanec v pracovním poměru a jako společník a jednatel s.r.o. Pojistné na sociální pojištění se musí odvádět z částek 70 000 Kč a 34 500 Kč (30 000 + 4 500). Zaměstnavatel neoznamuje OSSZ, že je jednatel od 1. 1 2012 účasten NP, a neoznamuje ani, že začal pracovat jako společník.
1.2.4. Vynětí zaměstnanců z pojištění Nemocenského pojištění nejsou účastni ţáci, studenti a důchodci, kteří nevykonávají výdělečnou činnost. Tyto osoby v době nemoci neztrácejí výdělek. Dále jsou to osoby pracující na základě dohody o provedení práce, jejichţ příjem je niţší neţ 10 000 Kč měsíčně. Účastni nemocenského pojištění nejsou osoby pracující v krátkodobém zaměstnání
a
osoby,
jejichţ
příjem
nedosáhl
částky
alespoň
2 500
Kč.
Z nemocenského pojištění jsou vyňati zaměstnanci poţívajících diplomatických výsad a imunit pokud jsou pojištěni v jiném státě10 a osoby zaměstnané v ČR bez platného oprávnění k pobytu na území ČR.
1.3.
Účast OSVČ na pojištění
Osoba samostatně výdělečně činná11 je účastna na nemocenském pojištění pokud vykonává výdělečnou činnost na území ČR nebo mimo ČR dle oprávnění vyplývající z předpisů ČR a za předpokladu, ţe tato OSVČ podala přihlášku k účasti na pojištění. Nemocenské pojištění u OSVČ je dobrovolné a jeho výši si určuje OSVČ sama. Vyměřovacím základem je souhrn měsíčních základů, ve kterých OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němţ vznikla pojistná událost. Z rozhodného období jsou vyloučeny dny, ve kterých nebyla OSVČ nemocensky pojištěná a dny za které nebyla
10 11
Vyhláška č. 157/1964 Sb. ministra zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích § 9 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
16
povinna nemocenské pojištění platit. Pokud se OSVČ dobrovolně přihlásí k nemocenskému pojištění, je povinna platit pojistné alespoň v minimální výši. Od roku 2012 činí výše minimálního výše vyměřovacího základu částku 5 000 Kč. Minimální měsíční výše pojistného tak činí 115 Kč, coţ je 2,3 %. Pojistné lze zaplatit dopředu aţ na celý kalendářní rok, nelze ji platit zpětně. Platbu předem je nutno oznámit OSSZ. Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Za den platby se povaţuje den, kdy byla platba připsána na účet České národní banky. Pokud OSVČ vykonává souběţně více výdělečných činností, je z nich pojištěná pouze jednou. Z nemocenského pojištění je OSVČ poskytováno nemocenské a peněţitá pomoc v mateřství. Na ostatní dávky nemocenského pojištění OSVČ nevzniká nárok. Nárok na nemocenské vzniká, pokud pracovní neschopnost trvá déle neţ 21 kalendářních dní. Výše nemocenských dávek činí 60 % denního vyměřovacího základu. V případě, ţe si OSVČ přivodila pracovní neschopnost účastí ve rvačce nebo následkem své opilosti nebo zneuţitím omamných prostředků nebo při spáchání úmyslného trestného činu, krátí se jí nemocenská dávka na 50 % jako u zaměstnanců. Výše peněţité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu. Nárok na nemocenskou dávku má OSVČ, u které účast na nemocenském pojištění trvala minimálně 3 měsíce před vznikem pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost vznikla v ochranné době, tj. v 7 kalendářních dnech po ukončení pojištění. Trvalo-li pojištění kratší dobu, je ochranná doba stejně dlouhá jako doba pojištění. Ochranná doba neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, pokud je poţivatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně. Pro nárok na dávku peněţité pomoci v mateřství platí obecné podmínky a navíc účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat alespoň 180 dnů v průběhu jednoho roku před nástupem na tuto dávku. V době pobírání peněţité pomoci v mateřství nesmí OSVČ vykonávat výdělečnou činnost.
17
Příklad: OSVČ nezaplatila pojistné na NP za březen 2012 do 20. dubna (nejzazší termín pro zaplacení NP). Pojistné ve výši 150 Kč uhradila až 30. dubna 2012. Tato OSVČ není v březnu účastna NP. NP naposledy trvalo 29. února 2012. Od 1. března běží ochranná lhůta pro nemocenské do 7. března (7 dní) a pro PPM po dobu 180 dnů, pokud OSVČ byla alespoň po takovou dobu účastna NP. NP vznikne opět na základě nové přihlášky k NP.
1.4.
Maximální vyměřovací základ12
Maximální vyměřovací základ zaměstnance je součet vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním roce maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ. Za předpokladu, ţe je zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů a součet jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, jedná se o přeplatek na pojistném, který zaměstnanci vrátí OSSZ po skončení kalendářního roku na základě jeho písemné ţádosti a po předloţení potvrzení o zaplacení výše pojistného od jednotlivých zaměstnavatelů. Maximální roční vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného pro rok 2012 je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 206 576 Kč a liší se od maximálního vyměřovacího základu pro placení zdravotního pojištění. V předchozích dvou letech činil maximální vyměřovací základ částku ve výši 72násobku průměrné mzdy.
12
§ 15a zák. č. 589/1992 Sb. České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
18
Přehled maximálních vyměřovacích základů: Rok 2008
1 034 880 Kč (48násobek průměrné mzdy)
Rok 2009
1 130 640 Kč (48násobek průměrné mzdy)
Rok 2010
1 707 048 Kč (72násobek průměrné mzdy)
Rok 2011
1 781 280 Kč (72násobek průměrné mzdy)
Rok 2012
1 206 576 Kč (48násobek průměrné mzdy)
19
2. Nárok na dávky Podmínkou nároku na dávku nemocenského pojištění je účast na nemocenském pojištění nebo doba trvání ochranné lhůty. U podmínky nároku na nemocenské dávky dochází od roku 2012 ke zjednodušení pravidel u zaměstnání vykonávaného dočasně. Ruší se dosavadní speciální úprava, která řešila vznik sociální události v dalším zaměstnání, které zaměstnanec vykonával v době volna v prvním zaměstnání. Od ledna 2012 se posuzuje nárok na dávku v kaţdém zaměstnání zvlášť. Nadále zůstává obecná úprava, kdy po dobu neplaceného volna, mateřské a rodičovské dovolené nemocenské dávky nenáleţí. Naopak zaměstnanec vykonávající současně dvě a více zaměstnání, ve kterých je účasten nemocenského pojištění, má nárok na nemocenské dávky z obou (popř. všech) zaměstnání, bude-li uznán práce neschopný pro obě (všechna) zaměstnání. Nemocenské dávky budou vyplaceny jen jednou, avšak vypočteny budou z příjmů v obou (všech) zaměstnáních. Toto pravidlo je platné i pro peněţitou pomoc v mateřství a ošetřovné. Jak jiţ bylo zmíněno, nemocenské náleţí i po skončení pojištění, ale pouze v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta trvá 7 kalendářních dnů od zániku pojištění. Pokud ovšem pojištění trvalo kratší dobu, délka ochranné doby se rovná délce trvání pojištění. Výjimkou je ochranná lhůta u ţen, jejichţ pojištění zaniklo v době těhotenství. V tomto případě trvá ochranná lhůta 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění. Běh ochranné lhůty zaniká vznikem nového nemocenského pojištění. Zákon dále stanoví podmínky, za kterých ochranná lhůta neplyne. Jedná se o pojištěné činnosti starobních důchodců a invalidních důchodců ve třetím stupni invalidity, ze zaměstnání sjednaného na dobu dovolené, ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání sjednaného se studentem po dobu školních prázdnin, z DPP a v případě skončení pojištění odsouzeného v době jeho útěku z místa výkonu trestu. Dávky náleţí za kalendářní dny oproti náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, která náleţí za pracovní dny. Nárok na dávku za část dne náleţí při ošetřovném a peněţité pomoci v mateřství (tyto dávky jsou vypláceny od prvního dne) za předpokladu, ţe zaměstnanec část dne odpracoval před nástupem na dávku nebo v poslední den výplaty dávky. U nemocenského náleţí výplata nemocenské dávky za část dne, jedná-li se o poslední den pracovní neschopnosti (první den pracovní neschopnosti spadá do karenční doby). Kalendářní den, po který náleţí dávka nemocenského pojištění po část dne, se započítává do podpůrčí doby 20
celý. Údaj o odpracování části směny v době nároku na nemocenskou dávku vypisuje zaměstnavatel na předepsaném tiskopisu (Příloha č. 3) a na V. dílu Rozhodnutí o trvání pracovní neschopnosti. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti právo na náhradu mzdy nebo platu, nepřísluší mu zároveň náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překáţky v práci. Překáţka v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti má přednost před jinými překáţkami v práci kromě překáţky v práci z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené. Náhrada při dočasné pracovní neschopnosti ani nemocenské nepřísluší zaměstnanci, po dobu stávky, pokud pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa dnem, který následuje po dni, ve kterém byl zaměstnanec účastníkem stávky. Náhrada mzdy i nemocenská by zaměstnanci příslušely, pokud by byl uznán práce neschopným jiţ v den, ve kterém se měl stát účastníkem stávky. Novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2012 zrušila dosavadní sankční opatření zaměstnavatele spočívající v neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu, pokud zaměstnanec v kalendářním měsíci, ve kterém mu bylo poskytnuto pracovní volno, neomluveně zameškal převáţnou část směny nebo pokud se po skončení pracovního volna bez váţného důvodu nevrátil do práce. Pojištěnec pracující v členském státě EU nebo ve státě Evropského hospodářského systému nebo ve Švýcarsku a bude-li v této zemi nemocensky pojištěn, má nárok na peněţitou pomoc v nemoci a v mateřství dle právních norem tamního státu. V případě, ţe tuzemský pojištěnec utrpí úraz buď při práci nebo pobytu v členském státu EU nebo onemocní v jiném členském státu EU, řídí se výplata dávky v nemoci dle právních předpisů ČR.13 Pojištěnec pracující v nečlenském státě EU, má nárok na dávky nemocenského pojištění v případě, ţe s tímto státem má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.14
13
, Průvodce dávkami nemocenského pojištění v roce 2012, 1. vyd. Praha.: Česká správa sociálního zabezpečení, 2012, str. 8, ISBN 978-80-87039-28-1 14 Průvodce dávkami nemocenského pojištění v roce 2012, 1. vyd. Praha.: Česká správa sociálního zabezpečení, 2012, str. 8, ISBN 978-80-87039-28-1
21
2.1.
Denní vyměřovací základ
Vyměřovací základ zaměstnance představuje úhrn příjmů, které jsou nebo by byly zaměstnavatelem
zúčtovány
v souvislosti
se
zaměstnáním
zakládajícím
účast
na nemocenském pojištění a podléhají nebo by podléhaly dani z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Zúčtovaným příjmem se rozumí peněţní i nepeněţní plnění, které bylo zaměstnanci poskytnuto zaměstnavatelem. Nezapočitatelnými příjmy do vyměřovacího základu jsou: -
náhrada škody dle zákoníku práce a právních předpisů upravující sluţebních poměry,
-
věrnostní přídavek horníků,
-
plnění, které bylo poskytnuto poţivateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.15
Denní vyměřovací základ vypočítává OSSZ na základě podkladů od zaměstnavatele společně se ţádostí o dávku na tiskopisu „Příloha ţádosti o …“ uvedeného v příloze č. 1. Rozhodné období, ze kterého bude počítán vyměřovací základ, stanovuje zaměstnavatel ze čtyř moţných způsobů a musí být ohraničeno od - do. a) Rozhodné období je 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události, pokud pojištění u jednoho zaměstnavatele trvalo více neţ 12 kalendářních dnů. b) Rozhodné období je od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před vznikem sociální události. c) Rozhodné období je od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, v němţ došlo k nástupu do zaměstnání, pokud sociální událost vznikla v měsíci, ve kterém zaměstnanec nastoupil do zaměstnání d) Rozhodné období je předcházející kalendářní rok s alespoň 30 započitatelnými dny. Není-li v rozhodném období ţádný rozhodný příjem nebo není alespoň 7 kalendářních dnů (dříve 5 kalendářních dnů), rozhodným obdobím je první předcházející kalendářní rok, v němţ je započitatelný příjem a alespoň 30 započitatelných kalendářních dnů. Pokud není v rozhodném období ţádný kalendářní rok s 30 započitatelnými dny, povaţuje se za denní vyměřovací základ 1/30 pravděpodobného příjmu za měsíc vzniku sociální události.
15
§ 5 zák. č. 589/1992 Sb. České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
22
U zaměstnání malého rozsahu se bere 1/30 skutečně dosaţeného příjmu (dříve pravděpodobný započitatelný příjem za 1 kalendářní den v měsíci vzniku sociální události). Ze stanoveného rozhodného období se vypočítává denní vyměřovací základ tak, ţe se úhrn příjmů v rozhodném období vydělí počtem započitatelných dnů po odečtení vyloučených dnů. Vyloučenými dny jsou dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleţí náhrada příjmu. Jiţ se nerozlišuje důvod poskytnutí neplaceného volna. Do vyloučených dnů dále spadají dny dočasné pracovní neschopnosti, v nichţ náleţí náhrada mzdy a dny, ve kterých byly vypláceny nemocenské dávky (nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné). Novinkou pro rok 2012 je stanovení vyměřovacího základu pro zaměstnance, u kterého nelze zjistit vyměřovací základ od jeho zaměstnavatele, avšak je prokázáno, ţe zaměstnanec u něho pracoval. V tomto případě se za vyměřovací základ povaţuje minimální měsíční mzda platná v kalendářním měsíci. Toto ustanovení neplatí pro zaměstnání malého rozsahu. Stanovený denní vyměřovací základ se upravuje zvlášť pro výpočet nemocenského a ošetřovného a zvlášť pro peněţitou pomoc v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. U nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíţí. U peněţité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se do částky první redukční hranice počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíţí.
23
Výše redukčních hranic platná od 1. ledna 201216: První redukční hranice
=
838 Kč
Druhá redukční hranice
= 1 257 Kč
Třetí redukční hranice
= 2 514 Kč
Výše redukčních hranic je uveřejněna ve sbírce zákonů sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí vţdy k 1. lednu. Při stanovení redukčních hranic se vychází z výše průměrné mzdy. První redukční hranice činí 1/30 součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Druhá redukční hranice je 1,5násobek částky první redukční hranice. Třetí redukční hranice je 3násobek částky první redukční hranice. Takto stanovené částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pro zajímavost a pro porovnání uvádím přehled redukčních hranic za předcházející období, coţ je období od roku 2009 do letošního roku: 200917
201018
201119
2012
První redukční hranice
786
791
825
838
Druhá redukční hranice
1178
1186
1237
1257
Třetí redukční hranice
2356
2371
2474
2514
Rok
16
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/2011 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012 17 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 396/2008 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2009 18 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 354/2009 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2010 19 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011
24
Příklad 1: DVZ před redukcí činí 650 Kč. DVZ po redukci činí: 585 Kč (90 % z 650 Kč) pro výpočet nemocenského a ošetřovného. Příklad 2: DVZ před redukcí činí 1 150 Kč. DVZ po redukci pro nemocenské a ošetřovné činí: 942 Kč (90 % z 838 Kč je 754,20 Kč + 60 % z rozdílu mezi 1 150 Kč a 838 Kč je 187,20 Kč, celkem 941,40 Kč, po zaokrouhlení vždy nahoru 942 Kč). Příklad 3: DVZ před redukcí činí 2 300 Kč. DVZ po redukci činí: 1 383 Kč pro nemocenské a ošetřovné (90 % z 838 Kč + 60 % z rozdílu mezi 1 257 Kč a 838 Kč + 30 % z rozdílu mezi 2 514 Kč a 1 257 Kč), tj. 754,20 + 251,40 + 377,10 = 1 382,70; 1 467 Kč pro PPM a VPTM (838 Kč + 60 % z rozdílu mezi 1 257 Kč a 838 Kč + 30 % z rozdílu mezi 2 514 Kč a 1 257 Kč), tj. 838 + 251,40 + 377,10. Pro rok 2012 je toto je maximální výše redukovaného DVZ. K příjmům nad třetí redukční hranici (nad 2 514 Kč) se nepřihlíží.
2.2.
Nemocenské
Nemocenské se poskytuje pojištěnci (i OSVČ) aţ od 22. dne trvání pracovní neschopnosti (platné od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013). OSVČ musí být účastna nemocenského pojištění alespoň 3 měsíce, aby vznikl nárok na nemocenské.
25
Nárok na nemocenskou nevzniká pojištěnci: -
který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,
-
kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu
-
u kterého vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu
Pojištěnec, který si svoji dočasnou pracovní neschopnost přivodil účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneuţitím omamných nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleţí nemocenské za kalendářní den v poloviční výši. V tomto případě se nebere ohled na rodinné příslušníky. Zároveň nemá nárok na nemocenské dávky, pokud takovému pojištěnci vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo mu byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody. Nemocenské se nevyplácí po dni, kdy skončila dočasná pracovní neschopnost, i kdyţ den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebyl vyznačen na neschopence. Dočasná pracovní neschopnost končí třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němţ byl pojištěnec posudkem OSSZ uznán invalidním. Ošetřující lékař vyznačí den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopise. Podpůrčí doba je doba, po kterou lze poskytnout dávku nemocenského pojištění. U nemocenského začíná 15. kalendářním dnem (v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 začíná 22. kalendářním dnem) a trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od začátku pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba můţe být na ţádost zaměstnance prodlouţena. Takto prodlouţená podpůrčí doba můţe trvat maximálně 730 dní. O prodlouţení podpůrčí doby rozhoduje OSSZ a tuto dobu prodlouţí v případě, pokud lze předpokládat, ţe zaměstnanec v krátké době nabude zpět pracovní schopnost. OSSZ můţe podpůrčí dobu prodluţovat opakovaně aţ na 3 měsíce, avšak celková prodlouţená podpůrčí doba nesmí přesáhnout 350 kalendářních dnů. Vznikne-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítává se do podpůrčí doby také doba všech předcházejících dočasných pracovních neschopností, které spadají do období 380 kalendářních dní před vznikem poslední dočasné pracovní neschopnosti bez ohledu na důvod vzniku pracovní neschopnosti. Nezáleţí na tom, zda 26
pracovní neschopnost vznikla z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání. Zápočet předchozích dob dočasných pracovních neschopností se do podpůrčí doby neprovede, pokud nemocensky pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení předchozí dočasné pracovní neschopnosti. Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost v den, kdy má zaměstnanec směnu jiţ odpracovanou, povaţuje se pro účely podpůrčí doby za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den. Podpůrčí doba z důvodu nařízení karantény trvá rovněţ 380 kalendářních dní ode dne nařízení karantény, ale nikdy se do ní nezapočítávají doby předchozích nařízených karantén a ani doby předchozích dočasných pracovních neschopností. OSSZ jsou povinny dle zákona o nemocenské pojištění sledovat čerpání podpůrčí doby a při vyčerpání 180 dní upozorňovat na tuto skutečnost zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře i zaměstnance.20
Příklad: Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od 1. srpna 2012, PN bude delší než 1 rok. V období 380 kalendářních dnů před vznikem PN, tj. v období od 18. července 2011 do 31. července 2012, byl práce neschopným: 12 kalendářních dnů v září 2011 z důvodu nemoci Za první 3 dny náhrada mzdy nenáležela, 35 kalendářních dnů od 18. prosince 2011 do 21. ledna 2012 z důvodu pracovního úrazu, 12 kalendářních dnů v březnu 2012 pro nemoc (od 4. pracovního dne měl nárok na náhradu mzdy, nemocenské nepobíral, protože pracovní neschopnost netrvala déle než 21 dnů), 17 kalendářních dnů v květnu 2012 pro karanténu, měl nárok jen na náhradu mzdy, protože karanténa netrvala déle než 21 dnů. Podpůrčí doba 380 kalendářních dnů by u pracovní neschopnosti, která vznikla 1. srpna 2012, měla skončit 17. června 2013. Do podpůrčí doby 380 kalendářních dnů se musí započítat předchozí pracovní neschopnosti (12 dnů v září 2011, 35 dnů v prosinci 2011 a lednu 2012 z důvodu 20
KODROVÁ, Jaroslava; SCHMIED, Zdeněk. Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance, 3. vyd. Olomouc.: Anag, 2011, str. 29, ISBN 978-80-7263-631-0
27
pracovního úrazu a 12 dnů v březnu 2012). Dny karantény v květnu 2012 se do podpůrčí doby nezapočítávají. Celkem se započte do podpůrčí doby 59 kalendářních dnů PN.
Výjimkou je délka podpůrčí doby u poţivatele starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, která trvá pouze 70 kalendářních dnů, nejdéle do dne skončení zaměstnání. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 je délka podpůrčí doby 63 kalendářních dní. Příklad Zaměstnanec byl poprvé za poslední tři roky uznán práce neschopným, a to v době od 15. června 2012. Pracovní neschopnost trvala do 28. února 2013. Nárok na starobní důchod vznikl 1. září 2012, od tohoto dne byl zároveň starobní důchod přiznán. Zaměstnanec se stal dne 1. září 2012 poživatelem starobního důchodu, od tohoto okamžiku nemůže být nemocenské poskytováno po dobu delší než 63 dnů. Podpůrčí doba končí 2. listopadu 2012 a od následujícího dne nemocenské nenáleží. Pokud nemocenské náležející za celý měsíc bude vyšší než starobní důchod, může zaměstnanec požádat o přiznání starobního důchodu až od 1. března 2013 (po skončení pracovní neschopnosti). Do konce února 2013 by mohl pobírat nemocenské, protože by nebyl poživatelem starobního důchodu.
Výše nemocenského je 60 % denního vyměřovacího základu a po celou dobu pracovní neschopnosti se nemění. Výjimkou je sníţení nemocenské z důvodu porušení reţimu práce neschopného zaměstnance nebo přepočet nemocenského z důvodu změny redukčních hranic (vţdy k 1. lednu). Pojištěnec uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím svého zaměstnavatele na tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který vystaví ošetřující lékař. V případě, ţe v době podání ţádosti o nemocenské pojištěnec nemá zaměstnavatele, podává pojištěnec ţádost na OSSZ sám. Tento tiskopis má 5 dílů, při čemţ pojištěnec při vzniku pracovní neschopnosti obdrţí 3 z těchto dílů a to II. – IV. díl. 28
I. díl – Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti - tento díl odesílá ošetřující lékař do tří dnů od vzniku dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ podle místa výkonu práce ošetřujícího lékaře. II. díl - Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (se ţlutým pruhem) je určen pro pojištěnce a slouţí jako průkaz práce neschopného pojištěnce. To znamená, ţe ho má pojištěnec po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti u sebe. Tímto dílem se pojištěnec prokazuje při kontrole u ošetřujícího lékaře, při
kontrole
dodrţování
reţimu
dočasně
práceneschopného
pojištěnce
ze
strany
zaměstnavatele nebo orgánu nemocenského pojištění. Po ukončení pracovní neschopnosti tento díl odevzdává svému ošetřujícímu lékaři, který doplní poslední den dočasné pracovní neschopnosti, konečnou diagnózu a doklad odešle příslušné OSSZ. III. díl - Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (s modrým pruhem) slouţí jako doklad pro náhradu mzdy v prvních 14. (21.) kalendářních dnech pracovní neschopnosti. Jak název tohoto dílu napovídá, je určen pro zaměstnavatele k omluvení nepřítomnosti v práci. IV. díl - Ţádost o nemocenské (s růţovým pruhem) je doklad, kterým pojištěnec uplatňuje nárok na nemocenské, pokud pracovní neschopnost trvá i po 14., resp. 21. kalendářním dni. Na tomto dílu si zaměstnanec určuje způsob výplaty dávky. Vyplněný a podepsaný díl je prostřednictvím zaměstnavatele odeslán na příslušnou OSSZ. V. díl – Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli (s růţovým pruhem) obdrţí pojištěnec od svého ošetřujícího lékaře v den, ve kterém lékař rozhodl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a slouţí jako doklad o délce pracovní neschopnosti. Tento díl předá pojištěnec svému zaměstnavateli. Pokud byla pracovní neschopnost kratší nebo rovna 14 (21) kalendářních dní, nechá si tento doklad zaměstnavatel. Pokud ovšem byla pracovní neschopnost delší neţ 14 (21) kalendářních dní, zaměstnavatel vyplní část určenou pro záznamy zaměstnavatele a odešle jej příslušné OSSZ. Pokud pracovní neschopnost vznikla následkem úrazu, je nutno vypsat „Záznam o úrazu“, ve kterém pojištěnec uvede, za jakých okolností tento úraz vznikl. Pokud se jedná o mimopracovní úraz, vypisuje záznam o úrazu pouze pojištěnec. Toto prohlášení má vliv na přiznání výše nemocenské dávky. V případě, ţe by se úraz stal z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském, náleţí nemocenské pouze v poloviční výši. Na rozhodnutí 29
o dočasné pracovní neschopnosti se rozlišuje, zda se jedná o pracovní úraz nebo nepracovní úraz. Ošetřující lékař vystavuje další doklad, který se nazývá „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, pokud je pracovní neschopnost delší neţ 14, resp. 21 kalendářních dní. Tento doklad je lékař povinen vystavit minimálně jedenkrát měsíčně. Pojištěnec předává toto potvrzení svému zaměstnavateli. V případě ztráty nebo znehodnocení některého z výše uvedených dokladů, vystaví ošetřující lékař tzv. „Náhradní hlášení“. Na tomto tiskopisu vyznačí, který díl dočasné pracovní neschopnosti se nahrazuje a vyplní údaje, které příslušný díl obsahuje. Tiskopis „Náhradní hlášení“ neobsahuje části, které vyplňuje pojištěnec a zaměstnavatel. Za předpokladu, ţe nahrazuje IV. a V. díl dočasné pracovní neschopnosti, který vyplňuje jak pojištěnec, tak zaměstnavatel, uvedou se potřebné údaje na zadní straně tohoto tiskopisu nebo je přiloţen volný list Pro uplatňování nároku na nemocenské z důvodu nařízené karantény slouţí soubor tiskopisů nazvaných „Potvrzení o nařízení karantény“. Soubor má 5 dílů, které se pouţívají obdobně jako rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. I. díl – Oznámení o nařízené karanténě – tento díl se předkládá zaměstnavateli II. díl – Hlášení OSSZ o nařízení karantény – ošetřující lékař nebo orgán veřejného zdraví odesílá příslušné OSSZ nejpozději 3. pracovní den po vzniku nařízení karantény III. díl – Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské – díl slouţící pro uplatnění nároku na nemocenské v případě, ţe nařízená karanténa trvá déle neţ 14, resp. 21 kalendářních dní. IV. díl – Oznámení o ukončení karantény – pojištěnec předává svému zaměstnavateli. V případě, ţe nařízená karanténa trvala méně neţ 15 (22) kalendářních dní, díl si ponechává. V případě, ţe nařízená karanténa trvala déle neţ 14 (21) kalendářních dní, odešle zaměstnavatel po vyplnění a podepsání zaměstnancem na příslušnou OSSZ. V. díl – Hlášení OSSZ o ukončení karantény – díl, kterým ošetřující lékař nebo orgán ochrany veřejného zdraví ukončuje nařízení karantény. Tento díl je odesílán nejpozději 3. den po ukončení nařízení karantény příslušné OSSZ.
30
2.3.
Peněžitá pomoc v mateřství
Hlavní podmínkou pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství je účast na pojištění v době nástupu na peněţitou pomoc v mateřství a účast na nemocenském pojištění v délce alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Nástup na PPM si pojištěnka určuje sama v období od 8. do 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nástup na PPM nelze nařídit. V případě, ţe si pojištěnka tento den neurčí, je za tento den povaţován počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Do doby pojištění se započítává doba studia, která je povaţována za dobu soustavné přípravy na budoucí povolání za předpokladu, ţe bylo studium řádně ukončeno. Nárok na PPM uplatňuje pojištěnka na formuláři „Ţádost o peněţitou pomoc v mateřství“, který jí vystaví ošetřující lékař. Podpůrčí doba začíná dnem nástupu na PPM a její délka činí 28 týdnů, pokud pojištěnka porodila jedno dítě nebo činí 37 týdnů, pokud pojištěnka porodila 2 a více dětí. U pojištěnce, který převzal dítě do péče na základě rozhodnutí příslušného úřadu, činí podpůrčí doba 22 týdnů. O PPM při převzetí dítěte do péče ţádá pojištěnec na předepsaném tiskopisu (příloha č. 4). Pokud ovšem tento pojištěnec pečuje nejméně o 2 děti, náleţí mu podpůrčí doba v délce 31 týdnů. Podpůrčí doba nesmí být kratší 14 dnů u pojištěnky, která porodila a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od porodu. Pokud dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, končí podpůrčí doba uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte. Nárok na PPM má i otec dítěte nebo manţel ţeny, která dítě porodila za předpokladu, ţe s matkou dítěte uzavřel dohodu o péči o dítě. Takovouto dohodu lze uzavřít nejdříve od 7. týdne po porodu na dobu minimálně 7 kalendářních dní po sobě jdoucích. Pro dohodu o předání dítěte do péče není vydán tiskopis, ale dohoda musí být podepsána oběma účastníky dohody a podpis matky dítěte musí být úředně ověřený (podpis muţe, který přebírá péči o dítě, se neověřuje). Výše PPM činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Postup pro výpočet denního vyměřovacího základu je uveden v bodu 2.1. Při pobírání peněţité pomoci v mateřství je moţný výkon práce za předpokladu, ţe se jedná o jiné zaměstnání, neţ z kterého je čerpána PPM. Z toho vyplývá, ţe OSVČ, která uplatnila nárok na PPM ze zaměstnání, můţe samostatně výdělečnou činnost nadále provozovat. Při výplatě PPM u OSVČ, která uplatňuje dávky ze samostatné výdělečné činnosti, je nutné,
31
aby tuto činnost nevykonávala osobně, ale tato činnost můţe být vykonávána prostřednictvím zaměstnanců. V takovém případě nemusí OSVČ svoji činnost rušit.21 Uchazečka o zaměstnání, která je v evidenci úřadu práce nemá nárok na PPM, protoţe není nemocensky pojištěná. Nárok na PPM vzniká u nezaměstnaných pouze z ochranné doby a za splnění daných podmínek pro nárok na PPM.22 Vznikne-li nárok na PPM v době rodičovské dovolené, před opětovným nástupem do zaměstnání, vzniká nárok na PPM z původního zaměstnání, pokud vznikne nárok na PPM do 4 let věku předchozího dítěte. Denním vyměřovacím základem pro stanovení další PPM je předchozí denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM.23 Příklad: Úprava od 1. ledna 2012 Zaměstnankyně nastoupila 23. října 2009 na PPM ze zaměstnání v pracovním poměru, který má uzavřen na dobu neurčitou. Dítě se narodilo 2. prosince 2009. Tato zaměstnankyně oznámila zaměstnavateli, že bude na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Zároveň tato žena uzavřela od 1. ledna 2011 nový pracovní poměr na poloviční pracovní úvazek (dále jen PP2) na dobu do 30. listopadu 2012. Tato zaměstnankyně bude nastupovat na novou PPM dne 1. září 2012. Zaměstnankyni vznikne nárok na PPM v obou zaměstnáních, protože v posledních dvou letech před nástupem na další PPM (v období od 1. září 2010 do 31. srpna 2012) byla alespoň ve 270 dnech účastna NP ze dvou zaměstnání. Neplatí již úprava, podle níž by měla nárok na PPM jen v druhém zaměstnání, které vykonávala „namísto“ práce v prvním zaměstnání.
21
Průvodce dávkami nemocenského pojištění v roce 2012, 1. vyd. Praha.: Česká správa sociálního zabezpečení, 2012, str. 15, ISBN 978-80-87039-28-1 22 Průvodce dávkami nemocenského pojištění v roce 2012, 1. vyd. Praha.: Česká správa sociálního zabezpečení, 2012, str. 15, ISBN 978-80-87039-28-1 23 Průvodce dávkami nemocenského pojištění v roce 2012, 1. vyd. Praha.: Česká správa sociálního zabezpečení, 2012, str. 16, ISBN 978-80-87039-28-1
32
Úprava před rokem 2012 U této zaměstnankyně nastaly uvedené události o rok dříve (dítě se narodilo 2. prosince 2008, PP2 uzavřela od 1. ledna 2010, na PPM nastoupila 1. září 2011). Zaměstnankyni vznikl nárok na PPM jen ze zaměstnání, které bylo vykonáváno, tzn. jen z PP2. Zaměstnavatel, s nímž měla uzavřen PP2, byl povinen na tiskopise „Příloha k žádosti o:“ vyplnit v písmenu e), že má sjednáno zaměstnání jen na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání.
2.4.
Ošetřovné
Na ošetřovné vzniká nárok zaměstnanci, který nepracuje z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo pečuje o dítě mladší 10 let z důvodu, ţe školní nebo předškolní zařízení, které navštěvuje, je zavřené, pokud je dítěti nařízená karanténa nebo z důvodu, ţe osoba, která o dítě běţně pečuje, sama onemocněla. Ošetřovaný člen domácnosti nemusí být člen rodiny, ale musí prokazatelně ţít ve společné domácnosti. Nárok na ošetřovné nevzniká z důvodu, ţe jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu PPM nebo pobírá rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato osoba onemocněla, byla jí nařízená karanténa nebo z jiných důvodů nemůţe o dítě pečovat. Ošetřovné náleţí jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, pokud se v ošetřování střídají. Vystřídání je moţné jen jednou. Podpůrčí doba u ošetřovného začíná běţet prvním kalendářním dnem ošetřování a trvá nejdéle 9 kalendářních dní. U osamělého zaměstnance trvale pečujícího o dítě do 16 let, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba 16 kalendářních dnů. Za osamělého zaměstnance se povaţuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, který neţije s druţkou nebo v registrovaném partnerství. Za osamělého zaměstnance se povaţuje i zaměstnanec, jehoţ manţel / manţelka je ve výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání nejméně jednoho roku. Podpůrčí doba se zastavuje po dobu, po kterou je dítě nebo ošetřovaná osoba v nemocnici.
33
Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného vyměřovacího základu a náleţí od prvního dne ošetřování. Nárok na ošetřovné nemají příslušníci, zaměstnanci činní na základě DPČ, domáčtí zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce, studenti, kteří pracují výlučně v době prázdnin, zaměstnanci ze zaměstnání malého rozsahu a zahraniční zaměstnanci. Od ledna 2012 se rozšiřuje okruh osob, které nemají nárok na ošetřovné o zaměstnance pracující na DPP a členy kolektivních orgánů právnické osoby. Dále nárok na ošetřovné nevzniká v době prvních 14-ti kalendářních dnech (v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v prvních 21-ti kalendářních dnech) dočasné pracovní neschopnosti. OSVČ nemají nárok na ošetřovné, protoţe nárok na ošetřovné vzniká pouze zaměstnancům. Z ošetřovného nevzniká nárok na ochrannou lhůtu. Nárok na dávku uplatňuje zaměstnanec tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování“, který vystaví ošetřující lékař nemocné osoby. Tiskopisy o vzniku potřeby ošetřování a rozhodnutí o ukončení potřeb ošetřování předá ţadatel o ošetřovné svému zaměstnavateli, který tiskopisy doplní o záznamy zaměstnavatele a oba tiskopisy neprodleně odešle na příslušnou OSSZ. Příklad: U pětiletého dítěte vznikla potřeba ošetřování 28. března 2012. Matka dítěte s ním zůstal doma od 28. března. RO pro výpočet ošetřovaného je období od 1. března 2011 do 29. února 2012. Od 2. dubna 2012 se v ošetřování střídá s matkou dítěte jeho otec. Otci vzniká nárok na ošetřovné od 2. dubna, RO pro výpočet DVZ je u něj v období od 1. dubna 2011 do 31. března 2012. V tomto případě se RO zjišťuje ke dni převzetí dítěte do péče, nikoliv ke dni vzniku potřeby ošetřování. Od 5. dubna, což je poslední den ošetřování (9. kalendářní den), opět ošetřuje dítě jeho matka. Za tento den nevzniká na ošetřovné nárok z toho důvodu, že se lze střídat v péči o dítě s nárokem na ošetřovné jen jednou. Žádost o ošetřovné, kterou předkládá otec dítěte, musí podepsat i matka dítěte, protože tímto podpisem potvrzuje vzdání se nároku na ošetřovné.
34
2.5.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytne zaměstnankyni, která z důvodu těhotenství a mateřství byla dočasně převedena na méně placenou práci. Zaměstnavatel je povinen převést na jinou práci ţenu, která vykonává práci těhotným ţenám a matkám do konce 9. měsíce po porodu zakázanou. Seznam zakázaných prací je uveden ve vyhlášce24. Dávka je poskytována ţenám do konce 9. měsíce po porodu, které vykonávaly práce, které jsou těmto ţenám zakázané. VPMT se poskytuje také ţenám, které nemohou vykonávat dosavadní práci, protoţe ohroţuje jejich těhotenství a mateřství. Dávka se poskytuje za kalendářní dny, ve kterých trvalo převedení na jinou, méně placenou práci. Těhotné zaměstnankyni se tento příspěvek vyplácí nejdéle do 6 týdne před očekávaným dnem porodu. Příklad: Zaměstnankyně byla na vlastní žádost z důvodu těhotenství převedena na jinou práci od 16. února. Pracovní doba před převedením na jinou práci byla rozvržena na 5 dnů v týdnu a 8 hodin denně, po převedení na jinou práci byla pracovní doba zaměstnankyně 5 dnů v týdnu 6 hodin denně. DVZ zjištěný ke dni převedení na jinou práci činí 800 Kč. Započitatelný příjem v únoru do dne převedení činil 12 500 Kč a po dni převedení činil 4 800 Kč. Částka 4 800 Kč byla dosažena při šestihodinové pracovní době. K poklesu příjmů z důvodu zkrácení pracovní doby se nepřihlíží. Z toho důvodu musí být příjem přepočten na příjem odpovídající osmihodinové pracovní době. Částka 4 800 Kč se vydělí 6 hodinami a výsledek vynásobí 8 hodinami. Pokud by pracovní úvazek nebyl zkrácen, činil by příjem po převedení 6 400 Kč. Za měsíc by příjem činil 18 900 Kč (12 500 Kč + 6 400 Kč), v průměru na kalendářní den 651,73 Kč, VPTM za den by činil 148,27 Kč (800 Kč – 651,73 Kč), po zaokrouhlení 149 Kč. Za únor by VPTM činil 2 086 Kč (149 Kč x 14 dnů).
24
Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
35
VPTM se vypočte jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu před dnem převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru započitatelných příjmů po převedení na méně placenou práci. Při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu se postupuje stejně jako u peněţité pomoci v mateřství. Nárok na VPTM nemá zaměstnankyně, která pracuje na DPČ, je odsouzená ve výkonu trestu odnětí svobody zařazená do práce, účastna pojištění ze zaměstnání malého rozsahu, pracující jako dobrovolná pracovnice pečovatelské sluţby, studentka, jejíţ zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin a zahraniční zaměstnankyně. Od ledna 2012 je tato skupina rozšířena o členky kolektivních orgánů právnických osob a zaměstnankyně pracující na DPP. Nárok na VPTM nemá OSVČ, protoţe tento příspěvek se poskytuje pouze zaměstnankyním. VPTM se nevyplácí ve dnech, ve kterých zaměstnankyně pobírala jinou nemocenskou dávku (nemocenské nebo ošetřovné) a ve dnech pracovního volna bez náhrady mzdy. Nárok na VPTM uplatňuje zaměstnankyně na tiskopisu „Ţádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“, který jí vystaví ošetřující lékař. Tento tiskopis odevzdá zaměstnankyně svému zaměstnavateli, který ho po doplnění údajů neprodleně předá příslušné OSSZ. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o vyrovnávací příspěvek, je zaměstnavatel povinen měsíčně zasílat příslušné OSSZ potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nejpozději v den stanovený pro výplatu mezd za uplynulý měsíc.
2.6.
Srážky z dávek nemocenského pojištění
Výkon rozhodnutí k peněţitému plnění můţe být nařízen soudem jako exekuce nebo správním orgánem jako správní exekuce. Pokud soud nebo orgán správního řízení rozhodne o nařízení exekuce sráţkami ze mzdy, vztahuje se toto rozhodnutí i na další příjmy zaměstnance včetně nemocenských dávek, které jsou vypláceny příslušnou OSSZ. Takto nařízené sráţky lze provádět z nemocenského, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, ošetřovného a peněţité pomoci v mateřství. OSSZ, která vyplácí dávky, je povinna po doručení právního titulu provádět sráţky, které zasílá podle uvedení v rozhodnutí. OSSZ provádí sráţky i na základě předání kopie právního titulu od zaměstnavatele, který jí předá společně se ţádostí o dávku nemocenského pojištění. Zaměstnavatel má povinnost oznamovat OSSZ všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu dávek. Na příloze k ţádosti 36
o dávku nemocenského pojištění, kterou vyplňuje zaměstnavatel, je kolonka, kde zaměstnavatel uvádí, zda jsou zaměstnanci prováděny sráţky ze mzdy v rámci exekučního nebo insolvenčního řízení. Sráţky provedené na základě kopie rozhodnutí o výkonu provádění sráţek od zaměstnavatele, jsou deponovány do doby obdrţení právního titulu znějící na příslušnou OSSZ. Sráţky z dávek nemocenského pojištění provádí OSSZ jen do výše pohledávky a jejího příslušenství. Pokud má pojištěnec v měsíci jako jediný příjem dávky nemocenského pojištění, z kterých se provádějí sráţky, nesmí být sraţena základní nezabavitelná částka, jejíţ výše je závislá na počtu vyţivovaných osob. V případě, kdy nemocenské dávky nenáleţí pojištěnci po celý kalendářní měsíc a ten má ještě příjem ze zaměstnání, z kterého se provádějí sráţky, musí OSSZ dát dotaz orgánu, který nařízení o výkonu rozhodnutí vydal, aby určil, jakou část ze základní nezabavitelné částky má vyplatit pojištěnci. Stejný dotaz podá zaměstnavatel a plátce jiného příjmu v kalendářním měsíci. Obdobným způsobem jako sráţky z výkonu rozhodnutí, se provádí sráţky z nemocenského pojištění u insolvenčního řízení.25
25
JAROŠOVÁ, Marta. ČSSZ [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodnipojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/srazky-z-davek-nemocenskeho-pojisteni-v-souvislosti-s-vykonemrozhodnuti.htm
37
3. Dočasná pracovní neschopnost Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu důleţitých osobních překáţek. Důleţitou osobní překáţkou je mimo jiné myšlena dočasná pracovní neschopnost, nařízení karantény, mateřská a rodičovská dovolená a ošetřování dítěte do 10 let věku nebo jiného člena rodiny. Dočasná pracovní neschopnost je stav, pro který nemůţe pojištěnec vykonávat dosavadní činnost. Tento stav posuzuje lékař. Pokud pojištěnec vykonává více pojištěných činností najednou, posuzuje ošetřující lékař pro kaţdou takovou činnost dočasnou pracovní neschopnost samostatně. Na dočasnou pracovní neschopnost a karanténu se vztahuje ustanovení zákoníku práce o překáţkách v práci. Pokud je zaměstnanci předem známa skutečnost, ţe bude práce neschopen, je povinen toto předem svému zaměstnavateli sdělit.
3.1.
Náhrada mzdy
Náhradu mzdy poskytuje zaměstnavatel ze svých prostředků na základě ustanovení zákoníku práce.
Z tohoto
důvodu
došlo
od
1. ledna 2011
ke
sníţení
odvodu
pojistného
za zaměstnavatele z původních 26 % na 25 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Náhrada mzdy je čistým příjmem zaměstnance, tudíţ nepodléhá odvodu daně a neplatí se z ní odvod na sociální a zdravotní pojištění. Od nabytí účinnosti zákona o nemocenském pojištění dne 1. ledna 2009 přešla na zaměstnavatele povinnost platit zaměstnancům náhradu mzdy, platu nebo náhradu z dohody o pracovní činnosti za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. V souladu s úspornými opatřeními na Ministerstvu práce a sociálních věcí došlo k dočasnému prodlouţení této doby ze 14 na 21 kalendářních dní na období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Od 1. ledna 2012 přísluší zaměstnanci v době prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy i z dohody o provedení práce, za předpokladu, ţe tato činnost bude pojištěnou činností, tj. výše odměny přesáhne 10 000 Kč měsíčně. U obou typů dohod je praktické, jiţ při sjednávání těchto dohod, určit týdenní rozvrh pracovní doby, aby se předešlo případným sporům mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ohledně rozvrţení směn v případě poskytování náhrady z dohod při dočasné pracovní neschopnosti. 38
Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce určí zaměstnavatel pro účely výplaty náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti rozpis směn, který můţe být fiktivní a bude se z něho vycházet pouze pro účely dočasné pracovní neschopnosti. U dohody uzavřené na delší dobu, můţe být rozvrh směn proveden rovnoměrně nebo nerovnoměrně, případně nemusí být práce na některé týdny rozvrţena vůbec. Náhrada mzdy v prvních 21 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti přísluší zaměstnancům v pracovním poměru nebo zaměstnancům činným na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zakládají-li účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny a za svátky, za které by zaměstnanci náleţela náhrada mzdy. U zaměstnanců pracujícím v nerovnoměrně rozvrţené pracovní době přísluší náhrada mzdy za směny, které z důvodu dočasné pracovní neschopnosti odpadly a za které by jinak náleţela mzda. Náhrada mzdy je poskytována zaměstnanci jen za směny, které v důsledku pracovní neschopnosti neodpracoval. Náhrada mzdy nepřísluší za nařízenou nebo dohodnutou práci přesčas nebo napracování pracovního volna, která odpadlo z důvodu pracovní neschopnosti. U zaměstnance pracujícího v pruţném rozvrţení pracovní doby se poskytuje náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za průměrnou délku směny. Nepřípustné je rovněţ účelové převedení zaměstnance s nerovnoměrně rozvrţenou pracovní dobou do pětidenního pracovního týdne po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Pro zaměstnance zařazené v kontu pracovní doby neplatí ţádné výjimky. Konto pracovní doby je pouze jiný způsob nerovnoměrně rozvrţené pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vypracovat nejpozději jeden týden před začátkem období rozvrh směn, s kterým zaměstnance seznámí. Nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti má i zaměstnanec zařazený do konta pracovní doby. Pokud by zaměstnavatel v kalendářním měsíci pracovní dobu zaměstnanci nerozvrhl, přísluší zaměstnanci za tento měsíc stálá mzda sjednaná v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem. Poskytování stálé mzdy je překáţkou pro poskytování náhrady mzdy, protoţe zaměstnanci náleţí příjem z pracovněprávního vztahu, v němţ byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa.26
26
KODROVÁ, Jaroslava; SCHMIED, Zdeněk. Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance, 3. vyd. Olomouc.: Anag, 2011, str. 79, ISBN 978-80-7263-631-0
39
Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky pro nárok na nemocenské dle zákona o nemocenském pojištění. Nárok na náhradu mzdy náleţí, jen pokud pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce trvá. Po skončení pracovního poměru nebo uplynutím sjednané doby u pracích konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy nepřísluší, a to ani v případě, ţe nebylo náhradou mzdy pokryto celé období 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. Pokud si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost účastí ve rvačce, následkem své opilosti, zneuţitím omamných látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu, krátí se náhrada mzdy na polovinu. Výše uvedené skutečnosti musí být prokázané, nestačí pouhé podezření, ale zaměstnavatel například musí získat protokol s výsledkem trestního řízení. V případě neoprávněného krácení náhrady mzdy by mohl zaměstnanec okamţitě zrušit pracovní poměr, protoţe by mu zaměstnavatel nevyplatil část náhrady mzdy. Byl-li zaměstnanec uznán práce neschopným v době čerpání dovolené, dovolená se přerušuje od začátku vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nelze čerpat dovolenou místo karenční doby.
3.2.
Určení období pro náhradu mzdy
Výše na náhradu mzdy při trvání dočasné pracovní neschopnosti je odlišná od výše náhrady mzdy při nařízení karantény. Při dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší náhrada mzdy za první 3 pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin. Limitem karenční doby27 na prvních 24 hodin neodpracovaných hodin byla odstraněna nerovnost mezi zaměstnanci pracujícími v pravidelně rozvrţených směnách a zaměstnanci pracujícími v nerovnoměrně rozvrţených směnách, u nichţ karenční doba představovala více hodin, za které nenáleţela náhrada mzdy. V době karenční doby je vyloučeno, aby zaměstnanec čerpal dovolenou nebo náhradní volno. Pokud by zaměstnanec v prvních třech dnech pracovní neschopnosti čerpal náhradní volno za práci přesčas, pouze by odsunul začátek překáţky v práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. Vyloučené je, aby zaměstnanec v době pracovní neschopnosti vykonával práci, pro kterou je uznán dočasně práce neschopným. 27
Zák. č. 326/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, ve znění pozdějších předpisů
40
Při nařízené karanténě přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku jiţ od prvního dne karantény. Období prvních 21 kalendářních dní pracovní neschopnosti se počítá od vzniku pracovní neschopnosti. Ošetřující lékař určí vznik pracovní neschopnosti v den, ve kterém ji zjistil. Lékař můţe potvrdit pracovní neschopnost aţ 3 kalendářní dny zpětně bez souhlasu OSSZ nebo více neţ 3 dny zpětně se souhlasem OSSZ, za předpokladu, ţe se pojištěnec z odůvodnitelných případů nemohl dostavit na vyšetření. Jestliţe první den dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec odpracoval celou směnu, období prvních 21 kalendářních dní se počítá od následujícího dne. Pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost ve dnech pracovního klidu, v době dovolené zaměstnance nebo v době překáţky v práci, začíná období prvních 21 kalendářních dní jiţ tento den. Období prvních 21 kalendářních dní trvání pracovní neschopnosti končí uplynutím této doby. Pro určení prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti se vychází z harmonogramu směn. První směnou v tomto období pro účely náhrady mzdy je směna, kterou zaměstnanec po vzniku dočasné pracovní neschopnosti neodpracoval nebo ji odpracoval z části. Poslední směnou tohoto období je směna, která celá nebo z části zasahuje do období prvních 21 kalendářních dní a kterou zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti neopracoval vůbec nebo jen z části. Období 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti se posuzuje od 0.00 hodin dne, v němţ vznikla, do 24.00 hod dvacátého prvního dne jejího trvání. O ukončení dočasné pracovní neschopnosti rozhodne ošetřující lékař, pokud zjistí, ţe zdravotní stav zaměstnance umoţňuje vykonávat dosavadní činnost. Příklad 1: Pracovní doba zaměstnanec je rozvržena na 12 hodin denně a pracuje pouze obden. Pracovní doba je od 6.00 do 18.00 hod. Pondělí 3. září 2012 je jeho pracovním dnem. Dalšími pracovními dny jsou středa, pátek, neděle, úterý atd. Zaměstnanec je uznán práce neschopným v pondělí, a v pondělí nepracoval (nebo odpracoval například 3 hodiny). Pondělí je prvním kalendářním dnem PN, 23. září je 21. kalendářní den PN. Pondělí 3. září je zároveň i prvním pracovním dnem PN. Za pondělí 3. září 41
a středu 5. září náhrada mzdy nenáleží (za 24 hodin PN). To jsou 2 pracovní dny PN, náhrada mzdy náleží již za pátek 7. září a za další pracovní dny v období do 23. září. Příklad 2: Zaměstnancův pracovní týden začal nočními směnami v neděli 1. července od 22.00 hodin do 6.00 hodin dalšího dne. V pondělí 2. července od 22.00 hodin začínala další směna. Pokud byl zaměstnanec uznán PN: v pondělí v 11 hodin, je pondělí prvním kalendářním dnem PN, dne 22. července je 21. den PN. Prvním pracovním dnem je noční směna z pondělí na úterý. v pondělí ve 4 hodin ráno, nedokončil směnu z neděle na pondělí. Pondělí je prvním kalendářním dnem PN, měl odpracovat 8 hodin, odpracoval pouze 4 hodiny. Prvním pracovním dnem je směna z neděle na pondělí, z níž odpracoval jen 6 hodin, druhým pracovním dnem je směna z pondělí na úterý a třetím pracovním dnem, za který nenáleží náhrada mzdy, je směna z úterý na středu. Pokud by náhrada mzdy náležela od prvního dne trvání PN, musel by zaměstnavatel za neodpracované hodiny ve směně z neděle na pondělí poskytnout náhradu mzdy.
3.3.
Výše a výpočet náhrady mzdy
Výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v prvních 21 kalendářních dnech se vypočte z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného pro pracovněprávní účely. Průměrný výdělek se zjišťuje z předcházejícího kalendářního čtvrtletí. Jedná se tedy o stejný průměrný výdělek, který se pouţívá na úhradu mzdy v době překáţek v práci. Jestliţe zaměstnanec v tomto období neodpracoval alespoň 21 dnů, je průměrný výdělek zjišťován jako výdělek pravděpodobný.
42
Takto zjištěný průměrný hrubý hodinový výdělek se pro náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti redukuje obdobně jako vyměřovací základ určený pro výplatu dávek nemocenského pojištění. Hranice pro náhradu mzdy vycházejí z redukovaných hranic pro výplatu nemocenského vynásobené koeficientem 0,175 a zaokrouhlené na haléře nahoru. Výše redukčních hranic pro náhradu mzdy platné pro rok 2012: 1. Redukční hranice
146,65 Kč
(838 * 0,175)
2. Redukční hranice
219,98 Kč
(1 257 * 0,175)
3. Redukční hranice
439,95 Kč
(2 514 * 0,175)
Výše redukčních hranic se stanoví vţdy k 1. lednu. Pomocí výše uvedených hodinových redukčních hranic se upravuje průměrný výdělek pro náhradu mzdy pro pracovněprávní účely následujícím způsobem: -
do výše 1. redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku
-
část průměrného hodinového výdělku přesahující první redukční hranici, nejvýše však do druhé redukční hranice se započte 60 %
-
část průměrného hodinového výdělku přesahující druhou redukční hranici, nejvýše však do třetí redukční hranice se započte 30 %
-
k části přesahující třetí redukční hranici se nepřihlíţí
Součet takto vypočtených dílčích částek představuje upravený redukovaný průměrný hodinový výdělek, který se dále redukuje koeficientem 0,6. Tímto způsobem upravený průměrný hodinový výdělek slouţí pro náhradu mzdy dočasně práce neschopného zaměstnance od 4. pracovního dne, resp. od 25. neodpracované hodiny, v době karantény od prvního dne. V zákoníku práce není stanoven způsob zaokrouhlování při výpočtu náhrady mzdy v jednotlivých krocích. K výplatě se hodinová náhrada mzdy násobí počtem neodpracovaných hodin, za které přísluší náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti a poté se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
43
Příklad: Pokud se průměrný výdělek rovná částce 439,95 Kč nebo je vyšší. Postup výpočtu je následující: a) Redukovaný průměrný výdělek se vypočte tak, že k částkám po redukci do první a druhé redukční hranice 131,99 Kč a 44 Kč se připočte 30 % z rozdílu mezi třetí a druhou redukční hranici, tedy z rozdílu mezi 439,95 Kč a 219,98 Kč. Tento rozdíl činí 219,97 Kč, z toho 30 % činí 65,99 Kč. b) Maximální redukovaný průměrný výdělek činí 241,98 Kč (131,99 + 44 + 65,99). c) Náhrada mzdy činí 60 % z 241,98 Kč, tj. 145,19 Kč. Za 96 hodin by činila náhrada mzdy 13 938,24 Kč. Maximální výše náhrady mzdy v roce 2012 při rozvržení pracovní doby na 5 dnů v týdnu a na 8 hodin denně činí 13 938,24 Kč.
Přechází-li období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti z jednoho kalendářního čtvrtletí do dalšího čtvrtletí, je nutno náhradu mzdy přepočítat v souladu s průměrným výdělkem pro další čtvrtletí. Zaměstnavatel můţe vnitřním předpisem zvýšit náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v prvních 21 kalendářních dnech nebo můţe poskytnout náhradu mzdy za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti. Zvýšená náhrada mzdy nesmí být vyšší neţ průměrný hodinový výdělek zaměstnance. Takto upravená náhrada mzdy se stává předmětem daně z příjmu a zároveň tvoří vyměřovací základ pro pojistné, na rozdíl od zákonné náhrady mzdy.
44
Příklad: Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy i za první 3 pracovní dny PN ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Průměrný výdělek zaměstnance činí 200 Kč. Náhrada mzdy činí 108 Kč. Za první 3 pracovní dny PN poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 2 592 Kč (108 Kč x 24 hodin). Z této částky musí být odvedená daň z příjmů a pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci na základě dokladů předepsaných pro uplatnění nároku na nemocenské a musí být vyplacena v nejbliţším výplatním termínu se mzdou po předloţení příslušných dokladů. Náhrada mzdy nenáleţí, pokud je vyčerpaná podpůrčí doba pro nemocenské, coţ činí 380 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy není omezena podpůrčí dobou, která platí po poţivatele starobních a invalidních důchodů ve třetím stupni invalidity pro poskytování nemocenského.
45
4. Kontrola dodržování léčebného režimu 4.1.
Režim dočasně práce neschopného zaměstnance
Reţim dočasně práce neschopného zaměstnance určuje zákon o nemocenském pojištění. Dočasně neschopnému zaměstnanci tento reţim určí ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti, který tento reţim můţe v souladu se zdravotním stavem pojištěnce měnit. Reţim dočasně práce neschopného zaměstnance zahrnuje: -
stanovení léčebného reţimu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění
-
povinnost zdrţovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodrţovat povolené vycházky. Místem pobytu je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
-
povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud to zdravotní stav pojištěnce nevylučuje
-
povolení změny místa pobytu v dočasné pracovní neschopnosti, pokud to zdravotní stav pojištěnce nevylučuje
-
provádění zdravotní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.
Pojištěnec smí změnit v době dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. V případě, ţe byla dočasně neschopnému zaměstnanci umoţněna změna místa pobytu v době prvních 21 kalendářních dní, je zaměstnanec povinen tuto změnu neprodleně a prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Pokud by dočasně neschopný zaměstnanec ţádal o změnu místa pobytu v cizině, můţe ji ošetřující lékař povolit po předchozím písemném souhlasu OSSZ, přičemţ o tento souhlas ţádá pojištěnec. O změně místa pobytu rozhoduje ošetřující lékař na základě ţádosti pojištěnce. O změnu pobytu pojištěnec neţádá, pokud se jedná o změnu pobytu v souladu s poskytováním ústavní nebo lázeňské péče. Zaměstnanec má povinnost neprodleně předat zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, popř. karantény. Dále předává zaměstnavateli potvrzení o době trvání pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně reţimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
46
Další povinností zaměstnance je, umoţnit zaměstnavateli kontrolu svých povinností, týkajících se zdrţování se v místě pobytu a dodrţování doby a rozsahu povolených vycházek. Dočasně neschopný pojištěnec má v zákoně o nemocenském pojištění výslovně uvedeno, ţe je povinen prokázat svoji totoţnost a předloţit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Kontrolu dočasně neschopného pojištěnce dále provádí OSSZ pověřenými zaměstnanci. OSSZ můţe kontrolu provádět i v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti, tedy v době, kdy můţe kontrolu provádět i zaměstnavatel. OSSZ kontroluje nemocné pojištěnce buď namátkou nebo na podnět zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře. Při zjištění porušení léčebného reţimu můţe OSSZ nemocenskou dávku sníţit, zcela odejmout nebo dočasně neschopnému pojištěnci uloţit pokutu aţ do výše 20 000 Kč. Orgán nemocenského
pojištění
můţe
odejmout
nemocenskou
dávku
na
dobu
nejdéle
100 kalendářních dní ode dne porušení tohoto reţimu, ne však déle neţ do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níţ došlo k porušení reţimu. Orgán nemocenského pojištění nemůţe nemocenskou dávku krátit zpětně, coţ naopak můţe udělat zaměstnavatel u náhrady mzdy. Tytéţ sankce můţe uplatnit při nesplnění součinnosti při kontrole práce dočasně neschopného pojištěnce, tj. nedostatečné nebo chybějící označení místa pobytu, zvonku, bytu nebo uvedení neexistující adresy. Dočasně práce neschopný pojištěnec má povinnosti dodrţovat stanovený léčebný reţim, zdrţovat se v místě pobytu označeném na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a dodrţovat lékařem stanovený rozsah vycházek. Od ledna 2012 můţe ošetřující lékař stanovit dobu vycházek maximálně na 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin, přičemţ vymezí časový úsek nebo úseky těchto vycházek. Nově od ledna 2012 si můţe pojištěnec ve výjimečných případech se souhlasem ošetřujícího lékaře zvolit dobu vycházek v dočasné pracovní neschopnosti. Výjimečným případem můţe být náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba nebo zdravotní stav pojištěnce, který neumoţňuje, aby byla vyuţita pevně stanovená doba vycházek. Povolení písemně uděluje příslušná OSSZ na základě ţádosti ošetřujícího lékaře nejvýše na dobu 3 měsíců, takto lze vycházky povolit i opakovaně. V případě, ţe kontrolor nezastihne dočasně práce neschopného zaměstnance na adrese v místě vyznačeném na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, zanechá na místě oznámení o provedené kontrole, které obsahuje poučení o povinnosti dostavit se v nejbliţší době k ošetřujícímu lékaři k zjištění, zda pracovní neschopnost stále trvá. Zároveň je nutné se 47
dostavit na příslušnou OSSZ s tímto oznámením k podání vysvětlení v nejbliţší pracovní den po dni kontroly.
4.2.
Spolupráce zaměstnavatele s ošetřujícím lékařem
Zaměstnavatel má právo poţádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci reţim dočasně práce neschopného zaměstnance o sdělení tohoto reţimu pro potřeby kontroly, pokud nejsou zřejmé z rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a za předpokladu, ţe zaměstnanec nesplní povinnost předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Naopak, ošetřující lékař je při posuzování zdravotního stavu oprávněn poţadovat od zaměstnavatele informace o pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách pojištěnce a o zařízení závodní preventivní péče.
4.3.
Práva a povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel má moţnost, nikoliv povinnost, kontrolovat dodrţování léčebného reţimu dočasné práce neschopného zaměstnance v době prvních 21 kalendářních dní trvání pracovní neschopnosti a to pokud jde o povinnost zdrţovat se v místě uvedeném na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dodrţování doby a rozsahu vycházek. Tyto kontroly můţe provádět prostřednictvím svých zaměstnanců nebo k této činnosti můţe zmocnit jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Zástupce zaměstnavatele nebo jím zmocněná osoba můţe kontrolovat dočasně práce neschopného zaměstnance i v prvních třech dnech nemoci, za které nenáleţí náhrada mzdy, zároveň můţe provádět kontroly i v době pracovního klidu, coţ jsou soboty, neděle a svátky. Právo kontroly není omezeno jen na dobu, po kterou náleţí náhrada mzdy. Zaměstnavatel také můţe poţádat příslušnou OSSZ o provedení kontroly dočasně práce neschopného zaměstnance. OSSZ je povinna tuto kontrolu do 7 dnů vykonat a podat zaměstnavateli o kontrole zprávu. Při provádění kontroly musí osoba provádějící kontrolu respektovat ústavní práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného ţivota a nedotknutelnost obydlí. Tyto osoby musejí kontrolu provádět šetrně, nemohou se domáhat vstupu do objektu soukromého vlastnictví. Zároveň musí být při kontrole dbáno dobrých mravů, tzn. neprovádět kontroly v nočních nebo brzkých ranních hodinách. Kontrolou pověřený pracovník 48
zaměstnavatele by se měl kontrolovanému zaměstnanci prokázat pověřením vystaveným statutárním orgánem a naopak po kontrolovaném zaměstnanci poţadovat průkaz totoţnosti, aby mohla být kontrolovaná osoba identifikována. V případě zjištění porušení léčebného reţimu je zaměstnavatel povinen vyhotovit písemný záznam s uvedením skutečností zjištěných kontrolou, které znamenaly porušení reţimu dočasně neschopného zaměstnance. V záznamu je vhodné uvést jméno kontrolovaného, adresu, datum a hodinu kontroly, jméno kontrolora a výsledek kontroly. Tento záznam zaměstnavatel doručí do vlastních rukou dočasně práce neschopnému zaměstnanci, příslušné OSSZ a ošetřujícímu lékaři. Pokud zaměstnanec porušil povinnost zdrţovat se v místě uvedeném na neschopnosti nebo porušil dobu a rozsah vycházek, můţe zaměstnavatel náhradu mzdy sníţit nebo neposkytnout. Od 1. ledna 2012 je v zákoníku práce rozšířen okruh výpovědních důvodů o výpovědní důvod spočívající v porušení jiné povinnosti zaměstnance zvláště hrubým způsobem. Povinností zaměstnance je dodrţování reţimu dočasně práce neschopného podle zákona o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel nemůţe pouţít obě sankce zároveň, protoţe by trestal zaměstnance za jeden prohřešek dvakrát. Po posouzení závaţnosti porušení léčebného reţimu můţe buď sníţit nebo odejmout náhradu nebo se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr. Proti rozhodnutí zaměstnavatele o porušení reţimu práce neschopného pojištěnce a o sníţení či neposkytnutí náhrady mzdy neexistují ţádné opravné prostředky. Jedinou obranou zaměstnance je podání podnětu k prošetření inspekci práce. V případě neoprávněného sníţení nebo neposkytnutí náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost by mohl orgán inspekce práce udělit zaměstnavateli pokutu do výše 200 tisíc Kč. Zaměstnavatel má právo uplatňovat svůj nárok ţalobou u soudu. Zaměstnavatel je povinen určit termín předání dokladů pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, aby tato náhrada mohla být vyplacena v nejbliţším výplatním termínu. Na zaměstnavatele se nevztahuje moţnost kontrolovat zaměstnance, kterému byla nařízena karanténa.
49
4.4.
Srážky
z náhrady
mzdy
při
dočasné
pracovní
neschopnosti Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se stává součástí mzdy a dalších příjmů zaměstnance, tudíţ pro sráţky platí obecná pravidla dle zákoníku práce. Sráţky ze mzdy se provádějí i z náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti poskytované za dobu prvních 14, resp. 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. Pokud by zaměstnavatel náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti jiţ vyplatil a zaměstnanci by na tuto náhradu nevznikl nárok, je zaměstnavatel dle zákoníku práce oprávněn srazit zaměstnanci příslušnou část z jeho mzdy i bez jeho souhlasu. Pokud by zaměstnanec jiţ nebyl v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli a sráţky by prováděl další zaměstnavatel, popřípadě by byly vymáhány soudní cestou, jednalo by se o přednostní pohledávky.
4.5.
Ochrana zaměstnance ve zkušební době
Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dní, v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v prvních 21 kalendářních dní, trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Zákaz zrušit pracovní poměr ve zkušební době zaměstnavatelem v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti neznamená, ţe ukončení pracovního poměru z tohoto důvodu nemůţe být zaměstnanci v tomto období doručeno. Pracovní poměr by byl v takovém případě ukončen 21. dnem pracovní neschopnosti.28 Pokud by bylo ukončení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnavatele doručeno zaměstnanci před vznikem dočasné pracovní neschopnosti, skončí tento pracovní poměr dnem doručení nebo ke dni, který by byl uveden v písemnosti, i kdyby tento den spadal do prvních 14 (21) kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti. U skončení pracovního poměru ve zkušební době v prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti je několik nejasností. Pokud by zaměstnanci bylo doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době a následně by byl zaměstnanec uznán práce neschopným zpětně (ošetřující lékař můţe v odůvodněných případech zaměstnance uznat dočasně práce neschopným 3 kalendářní dny zpětně), lze se domnívat, ţe pracovní poměr
28
ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci . 3. vyd. Praha. : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 49, ISBN 978-80-7357-612-7
50
skončil, protoţe v době doručení skončení pracovního poměru ve zkušební době ještě nebylo rozhodnutí lékaře vydáno.29 V praxi můţe nastat případ, kdy zaměstnavatel předá zaměstnanci v průběhu směny oznámení o skončení pracovního poměru ve zkušební době a tento zaměstnanec jde ihned k lékaři, který ho uzná dočasně práce neschopným. Vzhledem k tomu, ţe zaměstnanec neodpracoval celou směnu, začíná dočasná pracovní neschopnost jiţ tímto dnem. Ale v době, kdy zaměstnavatel písemně předal zaměstnanci zrušení pracovního poměru ve zkušební době, ještě nebylo rozhodnuto o dočasné pracovní neschopnosti a zaměstnanec dokonce část směny odpracoval. Začátek dočasné pracovní neschopnosti určitým dnem má význam pouze pro sledování podpůrčí doby a pro běh prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, neznamená to, ţe by tato doba začínala pro jiné účely zpětně od půlnoci.30 V těchto případech by měl zvítězit přístup, vycházející z právního principu, ţe právní úkon je platný za podmínek, daných v době, kdy byl učiněn.31 Pro stanovení začátku období prvních 14, resp. 21 kalendářních dní trvání pracovní neschopnosti je rozhodující, jestli zaměstnanec v den uznání dočasné pracovní neschopnosti odpracoval či neodpracoval celou směnu. V případě, ţe by celou směnu odpracoval, začíná období pracovní neschopnosti aţ následující den. Účelem této právní úpravy je, aby se zaměstnavatel záměrně nevyhýbal poskytování náhrady mzdy tím, ţe by se zaměstnancem zrušil ve zkušební době pracovní poměr. Vzhledem k tomu, ţe je nemocenské poskytováno aţ od 15., resp. 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, nebyl by takto propuštěný zaměstnanec od ukončení pracovního poměru do začátku pobírání nemocenské dávky hmotně zabezpečen.32 Zaměstnanec však můţe sám ukončit pracovní poměr ve zkušební době i v době dočasné pracovní neschopnosti.
29
ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci. 3. vyd. Praha. : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 110, ISBN 978-80-7357-612-7 30 ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci. 3. vyd. Praha. : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 111, ISBN 978-80-7357-612-7 31 ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci. 3. vyd. Praha. : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 111, ISBN 978-80-7357-612-7 32 ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance po dobu prvních tří týdnů nemoci. 3. vyd. Praha. : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, str. 109, ISBN 978-80-7357-612-7
51
4.6.
Náhrada za ztrátu na výdělku v době dočasné pracovní
neschopnosti Náhrada za ztrátu na výdělku v době dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, nebo u něj byla shledána nemoc s povolání. Tato náhrada je poskytována v plné výši průměrného výdělku před vznikem škody i v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, v tzv. karenční době. Od čtvrtého pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti náleţí náhrada za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody, způsobeným pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu; od 15., resp. 22 dne dočasné pracovní neschopnosti pak ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem a plnou výší nemocenského. Pokud je náhrada v souladu se zákonem krácena z důvodu účasti ve rvačce, vlastní opilosti, zneuţitím omamných látek nebo pro způsobený úmyslný trestní čin, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen ve výši rozdílu mezi plnou výší náhrady mzdy, která by zaměstnanci příslušela a jeho průměrným výdělkem před vznikem škody. V konečné fázi likviduje náhradu škody pojišťovna, protoţe jsou zaměstnavatelé, s výjimkou organizačních sloţek státu, ze zákona pojištěni pro účely své odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Za dobu poskytování nemocenské od orgánu nemocenského pojištění musí být zaměstnavateli a pojišťovně sdělena výše vyplaceného nemocenského. Z tohoto důvodu vznikla od ledna 2012 příslušné OSSZ povinnost vystavit na ţádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského.
52
5. Výplata dávek Dávky jsou vypláceny prostřednictvím příslušné OSSZ do 1 měsíce po dni doručení potřebných podkladů pro výpočet dávky. Ţádost o dávku se uplatňuje na předepsaném a řádně vyplněném tiskopisu. Zaměstnanci uplatňují nárok na dávku prostřednictvím svého zaměstnavatele, OSVČ u OSSZ, příslušníci u sluţebního útvaru a odsouzené osoby u věznice. Dávky jsou pojištěncům zasílány na jimi zvolený účet u peněţního ústavu v ČR nebo jsou vypláceny v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti, platí náklady na doručení příjemce dávky. To znamená, ţe pojištěnec obdrţí dávku jiţ poníţenou o tyto náklady. Příjemce dávky zároveň obdrţí oznámení o druhu zasílané dávky, výši denního vyměřovacího základu, její denní výši a informaci o době, za kterou je dávka zasílána. Oznámení je uvedeno na výpisu z účtu nebo na sloţence v kolonce „sdělení pro příjemce“. Poštovní poukázky jsou zasílány v obálkách prostřednictvím pošty do domovních schránek. Příjemce dávky se můţe s poštou dohodnout na doručení dávky na adresu. V případě změny účtu, na který jsou zasílány dávky nemocenského pojištění, je nutné tuto změnu písemně oznámit OSSZ. Pokud se z nemocenské nebo peněţité pomoci v mateřství provádí sráţky na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, jsou tyto dávky vypláceny měsíčně, nikoliv od potvrzení k potvrzení trvání pracovní neschopnosti. Z ostatních nemocenských dávek se sráţky na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu neprovádějí. Příjemce dávky je povinen oznamovat OSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na výplatu dávky. Vznikne-li přeplatek na dávce, je povinen ho vrátit. Příslušnost k OSSZ se řídí sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny. Pokud je místo mzdové účtárny odlišné od sídla zaměstnavatele, řídí se příslušnost k OSSZ místem mzdové účtárny. Pro OSVČ je místně příslušná OSSZ dle místa trvalého bydliště pojištěnce. U zahraničních zaměstnanců je příslušná OSSZ podle místa hlášeného pobytu na území ČR. Pojištěnec můţe poţádat o výplatu dávky do ciziny a OSSZ tuto výplatu nemůţe odmítnout. Vzniklé náklady s takto zaslanou dávkou platí pojištěnec. Dávka můţe být vyplacena zvláštnímu příjemci, kterým můţe být jak fyzická, tak právnická osoba. Výplata zvláštnímu příjemci se uskuteční, pokud pojištěnec nebo jeho zákonný 53
zástupce nemůţe dávku přijmout. Zvláštního příjemce ustanovuje orgán nemocenského pojištění. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec, pokud se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu můţe vyjádřit i osoba, která má být zvláštním příjemcem ustanovena. Zvláštní příjemce je povinen dávku pouţít dle pokynů pojištěnce nebo v jeho prospěch. Zvláštní příjemce je povinen na ţádost pojištěnce nebo orgánu nemocenského pojištění do 1 měsíce předloţit písemné vyúčtování dávky. Orgán nemocenského pojištění rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl ustanoven nebo pokud neplní stanovené povinnosti.
5.1.
Podmínky nároku na výplatu dávky
Nárok na dávku vzniká při splnění nároku na dávku, uplatněním nároku na dávku a splněním podmínky pro výplatu konkrétní dávky. Nárok na poskytování dávky zaniká uplynutím tří let od vzniku nároku na výplatu této dávky. Po uplynutí doby tří let jiţ nemůţe být dávka vyplacena.
5.2.
Vzdání se nároku na výplatu dávky
Pojištěnec se můţe vzdát nároku na výplatu dávky na základě písemného prohlášení podaného plátci dávky. V tomto případě se jedná o dávky nemocenské, peněţité pomoci v mateřství a ošetřovného. Nároku na výplatu peněţité pomoci v mateřství se můţe vzdát pojištěnka nejdříve po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ale ne dříve neţ uplyne 6 týdnů ode dne porodu. V písemném prohlášení uvede pojištěnec den, od kterého se výplaty dávky vzdává. Od tohoto dne zaniká nárok na dávku do konce podpůrčí doby. Nároku na dávku, která jiţ byla vyplacena se nelze vzdát. Dále se pojištěnec nemůţe vzdát dávky, ze které jsou prováděny sráţky podle správního nebo soudního rozhodnutí nebo na základě dohody o sráţkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady.
54
5.3.
Souběh nároku na výplatu dávek
Pokud vznikne z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, určuje zákon, jakým způsobem budou dávky vypláceny. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek. Nárok na výplatu nemocenského má přednost před výplatou ošetřovného. Nemocenské, ošetřovné a peněţitá pomoc v mateřství se poskytne jen jednou i v případě, ţe zaměstnanec vykonává souběţně více zaměstnání a alespoň pro dvě z nich je uznán práce neschopným. Při souběhu nároku na výplatu více dávek, nesmí být úhrn dávek za kalendářní den vyšší, neţ by činila výše nemocenského vypočteného z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice. Za předpokladu, ţe je úhrn dávek vyšší, sniţuje se nejdříve ošetřovné a poté nemocenské tak, aby úhrn dávek tuto hranici nemocenského nepřesáhl. Výše peněţité pomoci v mateřství se při souběhu s jinými dávkami nekrátí.
5.4.
Přechod nároku na dávky a jejich výplatu
Cílem dávek nemocenského pojištění je náhrada za ztrátu příjmu z výdělečné činnosti. Z tohoto důvodu nelze přenechat dávku někomu jinému. Z vyplácených dávek nemocenského a peněţité pomoci v mateřství lze provádět sráţky na základě soudního nebo správního rozhodnutí. Sráţky se provádí obdobně jako ze mzdy zaměstnance. Od ledna 2012 můţe OSSZ uzavřít, na ţádost příjemce dávky, dohodu o sráţkách na úhradu výţivného. Zemře-li pojištěnec po vzniku nároku na dávku, přechází nárok na výplatu dávky postupně na manţelku/ manţela, děti a rodiče, jestliţe ţili s pojištěncem v jedné domácnosti. Pokud pojištěnec neuplatil nárok na dávky, mohou tak učinit tyto osoby. Tyto dávky nejsou předmětem dědictví. Předmětem dědictví se stávají, pokud neexistují výše vyjmenované osoby.
55
5.5.
Změna nároku na dávku
Změna nároku na dávku se řeší, pokud se zjistí, ţe dávka byla přiznána v jiné částce, neţ náleţela, anebo byla přiznána neprávem. Pokud se výše dávky mění, provádí se to aţ ode dne, za který nebyla vyplacena. Pokud byla dávka vyplacena v niţší částce nebo nebyla vyplacena vůbec, doplatí se dluţná částka zpětně za celé období.
56
Závěr Na základě statistický výsledků splnila novela zákona o nemocenské pojištění svůj účel. Celkově poklesl počet prostonaných dnů, coţ má pozitivní vliv na sníţení nákladů na výplatu nemocenských dávek. Meziroční pokles prostonaných dnů je o 2 140 739 niţší proti roku 2010, kdy ČSSZ evidovala 62 078 690 prostonaných dnů. Zároveň se zkrátila průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti ze 46,53 dne v roce 2010 na 44,79 dne v roce 2011.33 Tabulka: Základní ukazatele dočasné pracovní neschopnosti podle krajů k 31. 12. 2011
Kraj Jihočeský
Počet ukončených případů DPN
Počet prostonaných dnů
Průměrná délka trvání 1 případu DPN
88 956
4 303 988
48,38
141 249
6 684 598
46,19
Karlovarský
38 678
1 559 129
40,31
Královéhradecký
74 202
3 256 860
43,89
Liberecký
60 363
2 705 011
44,81
155 704
7 824 428
50,25
Olomoucký
72 497
3 658 339
50,46
Pardubický
68 668
2 888 428
42,06
Plzeňský
84 530
3 449 447
40,81
PSSZ
168 044
5 993 705
35,67
Středočeský
152 052
6 320 761
41,57
Ústecký
96 445
4 318 246
44,77
Vysočina
64 745
2 950 958
45,58
Zlínský
71 966
4 024 053
55,92
1 338 099
59 937 951
44,79
Jihomoravský
Moravskoslezský
Celkem ČR
Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/pracovnineschopnosti-oproti-lonsku-vice-ale-mene-prostonanych-dnu.htm
33
ČSSZ [online]. Praha, 8.2.2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/pracovni-neschopnosti-oproti-lonsku-vice-ale-meneprostonanych-dnu.htm
57
Nový systém nemocenského pojištění omezil zneuţívání systému vyplácení dávek jak ze strany pojištěnců, tak ze strany lékařů a zaměstnavatelů. Za zneuţívání nemocenských dávek hrozí postih lékařům, kteří mnohdy vystavovali potvrzení o pracovní neschopnosti na ţádost pacientů. Zaměstnavatelé, aby eliminovali náklady na výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v prvních 21 dnech, vytvářejí motivační programy pro své zaměstnance a nabízejí různé typy benefitů vázaných na nízkou nebo ţádnou nemocnost. Jedním z nejvýznamnějších a nejčastěji pouţívaných benefitů je finanční odměna za odpracovaný plný měsíční nebo roční fond pracovní doby.34 V neposlední řadě nemají ani zaměstnanci zájem čerpat nemocenské dávky především z důvodu výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a následně výše nemocenské dávky. Při předpokládaném krátkodobém onemocnění většinou čerpají dovolenou nebo náhradní volno za přesčasové hodiny, které mají k tomuto účelu uschovány v tzv. přesčasové bance u zaměstnavatele. Dalším argumentem je kontrola léčebného reţimu a případné sankce za jeho nedodrţení, kdy od roku 2012 můţe být se zaměstnancem porušujícím léčebný reţim rozvázán pracovní poměr. Na základě statistických údajů uvedených v tabulce ukazatelů pracovní neschopnosti za roky 1993 – 2011 (příloha č. 5) lze předpokládat, ţe tento trend bude pokračovat. Přesto jsou na nemocenských dávkách vypláceny nemalé částky, coţ je vidět v přiloţených tabulkách uveřejněných ČSSZ vţdy ke konci kaţdého čtvrtletí roku 2011 (příloha č. 6 – 9). V loňském roce provedli zaměstnanci OSSZ 151 951 kontrol dodrţování léčebného reţimu dočasně práceneschopných pojištěnců, na jejichţ základě bylo z důvodu porušení léčebného reţimu zkráceno nebo odňato nemocenské 3 004 pojištěncům. Nejvíce kontrol se uskutečnilo v Jihomoravském kraji – 20 893 a v Moravskoslezském kraji – 19 219. Přiloţená tabulka ukazuje počet provedených kontrol podle jednotlivých krajů.35
34
Společnost, ve které pracuji, má ve vnitřním předpisu nazvaným „Personální politika“ v části motivační program navázanou nemocnost (respektive odpracování ročního fondu pracovní doby) na navýšení dovolené o 5 dnů nad rámec zákoníku práce. Tento bod motivačního programu přispěl v prvním roce ke sníţení nemocnosti o 40 %. 35 ČSSZ [online]. Praha, 22. 2. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2012/2012_22_02_zkraceno_nebo_odnato_nemocenske_bylo_3_004_pojistencum.htm
58
Tabulka: Kontroly dodržování režimu dočasně práceneschopných pojištěnců v roce 2011
Kraj Jihočeský
Počet provedených kontrol
Počet Počet ověřených záchytů porušení
Počet postihů*)
7 836
1 467
166
104
20 893
5 987
476
333
8 565
1 731
307
211
10 340
2 220
390
283
4 935
1 027
113
74
Moravskoslezský
19 219
5 020
532
333
Olomoucký
12 305
2 766
452
360
Pardubický
9 292
1 800
318
209
12 629
3 188
352
224
9 859
3 730
44
44
16 398
3 562
456
306
Ústecký
9 443
2 236
284
181
Vysočina
5 886
1 186
136
96
Zlínský
4 351
1 222
311
246
151 951
37 142
4 337
3 004
Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký
Plzeňský PSSZ Středočeský
Celkem ČR *)
Počet osob, kterým bylo v důsledku porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce kráceno nebo odňato nemocenské. Zdroj: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2012/2012_22_02_zkraceno_nebo_odnato_nemocenske_bylo_3_004_pojistencum.htm
Zajímavým ukazatelem by byl počet provedených kontrol zaměstnavateli. Tento údaj není nikde zveřejňován, protoţe zaměstnavatelé mají moţnost kontrolovat práce neschopného zaměstnance, ale není to jejich povinnost. V nové úpravě nemocenského pojištění vidím tři zásadní pochybení. Prvním z nich je karenční doba, která je z pohledu pojištěnců vnímána jako nespravedlivá, z toho důvodu, ţe odvod na sociální zabezpečení je ze mzdy pravidelně měsíčně sráţen, ale v době pracovní neschopnosti v prvních 24 hodinách není nárok na náhradu mzdy a přesto 59
jsou pojištěnci povinni dodrţovat léčebný reţim pod sankcí zkrácení nebo odebrání této náhrady, v horším případě můţe dojít aţ k rozvázání pracovního poměru. Druhým nedostatkem je nárok na výplatu náhrady mzdy zaměstnancům ve zkušební době, kdy je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy i zaměstnancům, kteří po odpracování jedné směny nebo pouze několika hodin vyhledají lékařskou pomoc a poté zaměstnavateli předloţí pracovní neschopnost. Třetím a posledním pochybením je existence maximálního vyměřovacího základu. V době permanentního hledání úsporných opatření je státní rozpočet ochuzen o nemalou část příjmů. Navrhuji: -
náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti vyplácet od prvního dne pracovní neschopnosti ve stejné výši, v jaké je vyplácena v současné době od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.36
-
zaměstnancům ve zkušební době, pokud od uzavření pracovního poměru do začátku pracovní neschopnosti neodpracovali 15 dnů, vyplácet náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti pouze po dobu stejně dlouhou, jaká byla před začátkem pracovní neschopnosti odpracovaná.37
-
zrušit maximální vyměřovací základ.
36
Přestoţe zaměstnavatelé mohou poskytovat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti i za první tři dny, nedomnívám se, ţe tuto moţnost vyuţívá větší mnoţství zaměstnavatelů, protoţe by si tímto plněním dobrovolně zvyšovali náklady na mzdy. 37 K tomuto závěru jsem dospěla na základě vlastní praxe, kdy v krátkém časovém horizontu a nezávisle na sobě tři zaměstnanci naší společnosti předloţili rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti krátce po uzavření pracovního poměru. Do této nepříjemné situace se naše společnost dostala před koncem loňského roku, kdy jsme byli nuceni přijmout do krátkodobého pracovního poměru (cca na 1- 2 měsíce s moţností prodlouţení pracovní smlouvy dle zakázek) 7 nových zaměstnanců, abychom splnili všechny závazky vůči zákazníkům. Jeden z těchto zaměstnanců přinesl neschopenku po jediném odpracovaném dni, druhý po třech dnech a třetí po deseti odpracovaných dnech. Takovýto zaměstnanec společnosti nepomůţe při plnění pracovních úkolů, naopak odčerpává mzdové náklady. Pokud je takovýto zaměstnanec přidělen k zaměstnavateli prostřednictvím agentury práce, navyšují se náklady o marţi agentury. I při častých kontrolách dodrţování léčebného reţimu nebylo zjištěno porušení.
60
Seznam použité literatury Monografie: 1. KODROVÁ, Jaroslava; SCHMIED Zdeněk. Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance. Olomouc: Anag, 2011. ISBN 978-80-7263-631-0. 2. Průvodce dávkami nemocenského pojištění v roce 2012.1. vyd. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, 2012. ISBN 978-80-87039-28-1. 3. ŠUBRT, Bořivoj. Náhrada mzdy zaměstnance: po dobu prvních tří dnů nemoci. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer, ČR, a.s. 2011. ISBN 978-80-7357-612-7. 4. ŢENÍŠKOVÁ, Marta; PŘIB, Jan. Zákon o nemocenské pojištění. Olomouc: Anag, 2011. ISBN 978-80-7263-642-6. 5. ŢENÍŠKOVÁ, Marta; PŘIB, Jan. Zákon o nemocenské pojištění. Olomouc: Anag, 2012. ISBN 978-80-7263-725-6.
Právní předpisy: 1. Zákon č. 586/1992 o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 589/1992 Sb. České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodové pojištění, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 218/2002 Sb. o sluţbě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (sluţební zákon), ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 361/2003 Sb. o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (upravuje náhradu mzdy při pracovní neschopnosti) 10. Zákon č. 326/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, ve znění pozdějších předpisů 61
11. Vyhláška 157/1964 Sb. ministra zahraničních věcí o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích 12. Vyhláška 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ţenám, kojícím ţenám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání 13. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 396/2008 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2009 14. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 354/2009 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2010 15. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011 16. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/2011 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012
Webové stránky: www.cssz.cz
Tabulky: 1. Základní ukazatele dočasné pracovní neschopnosti podle krajů k 31. 12. 2011 2. Kontroly dodrţování reţimu dočasně práceneschopných pojištěnců v roce 2011
62
Seznam použitých zkratek DPP – dohoda o provedení práce DPČ – dohoda o pracovní činnosti DVZ – denní vyměřovací základ EU – Evropská unie NP – nemocenské pojištění OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PPM – peněţitá pomoc v mateřství RO – rozhodné období VPTM – vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
63
Seznam příloh 1. Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) 2. Číselník druhů pracovních činností 3. Příloha ţádosti o … 4. Ţádost o peněţitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče 5. Ukazatelé pracovní neschopnosti v letech 1993 – 2011 6. Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za 1. čtvrtletí 2011 7. Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za 1. pololetí 2011 8. Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za 3 čtvrtletí 2011 9. Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za rok 2011
64
Příloha č. 1
Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)38
38
Formuláře ke stažení [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formularoznameni-o-nastupu-do-zamestnani-skonceni-zamestnani.html
65
Příloha č. 2
Číselník druhů pracovních činností39
39
Vydáno ČSSZ
66
Příloha č. 3
Příloha žádosti o …40
40
Formuláře ke stažení [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z:
Formuláře ke staţení [online]. [cit. 201204-03]. Dostupné z: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-oznameni-o-nastupu-do-zamestnani-skoncenizamestnani.html
67
Příloha č. 4
Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče41
41
Formuláře ke stažení [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formularzadost-o-penezitou-pomoc-v-materstvi-pri-prevzeti-ditete-do-pece.html
68
Příloha č. 5
Ukazatelé pracovní neschopnosti v letech 1993 - 201142
42
ČSSZ [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z:
Formuláře se staţení [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-zadost-o-penezitou-pomoc-v-materstvi-pri-prevzetiditete-do-pece.html
69
Příloha č. 6
Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za 1. čtvrtletí 2011 43
43
ČSSZ [online]. Březen 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5F4CAF677580-43C2-BDA9-F643E8167FDD/0/k313poctyNPavydajenadavkyNP2011.pdf
70
Příloha č. 7
Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za 1. pololetí 201144
44
ČSSZ [online]. Červen 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/49362E0E91B9-48B4-A666-58C956B5276A/0/k306poctyNPavydajenadavkyNP2011.pdf
71
Příloha č. 8
Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za 3 čtvrtletí 201145
45
ČSSZ [online]. Září 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/C70AC609-370E4E14-BA1A-71ED1721BC56/0/k309poctyNPavydajenadavkyNP2011.pdf
72
Příloha č. 9
Počty nemocensky pojištěných a výdaje na dávky nemocenského pojištění za rok 201146
46
ČSSZ [online]. Prosinec 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/05F7B9BADA36-4F7A-BE14-5B5132A4FC43/0/k31122011poctyNPavydajenadavkyNP2011.pdf
73