Niva Ploučnice u Žizníkova

Plán péče o přírodní památku

Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014 – 2023 (návrh na vyhlášení)

DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie

2013

Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014-2023

Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ....................................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje ........................................................................................................................................ 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................................. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................................................................. 13 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ........................................................................................................... 13 1.6 Kategorie IUCN ........................................................................................................................................................ 13 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................................................ 13 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................................................................ 20 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................................................ 21 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ........................................................................ 22 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................................................. 22 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ..................................................................................................................................................................... 28 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................................. 30 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................................................................. 30 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .... 31 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .............................................................. 31 3. Plán zásahů a opatření ..................................................................................................................................................... 32 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ........................................................................ 32 Rámcové směrnice péče o nelesní plochy ....................................................................................................................... 32 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ......... 35 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ....................................................................................................................... 35 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .............................................................................. 36 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .............................................................. 36 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ......................................................................................................................... 36 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území.................................................................... 36 4. Závěrečné údaje............................................................................................................................................................... 38 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ...... 38 4.2 Použité podklady a zdroje informací ......................................................................................................................... 39 4.3 Seznam používaných zkratek .................................................................................................................................... 41 4.4 Plán péče zpracoval: .................................................................................................................................................. 41 5. Přílohy ............................................................................................................................................................................. 42

2


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo ÚSOP: kategorie ochrany: název území:

přírodní památka Niva Ploučnice u Žizníkova

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa, Dobranov, Heřmaničky u Dobranova, Stará Lípa, Vítkov u Dobranova, Žizníkov

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Česká Lípa (621382) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely Druh pozemku podle Způsob podle PK nebo KN využití jiných evidencí pozemku podle KN

Číslo listu Výměra vlastnictví parcely

Výměra parcely

celková podle v ZCHÚ (m2) KN (m2)

5934

Trvalý travní porost

5936 (část)

Ostatní plocha

dráha

10002 34994

34994

9632 11134

1747

Celkem

36741

Katastrální území: Dobranov (627127) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely Druh pozemku podle Způsob podle PK KN využití nebo jiných pozemku evidencí podle KN


Výměra parcely


700/1


301 32178

32178

700/2


154 33534

33534

700/3


301 18442

18442

700/4


147 29215

29215

708


5 19244

19244

723

Vodní plocha

5 6174

6174

725


5 2572

2572

726 (část)


5 11631

10226

Celkem

rybník

151585

3


Katastrální území: Heřmaničky u Dobranova (783668) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


222/2 (část)


222/8 (část)


781/5 (část)

Vodní plocha

Koryto vodního toku přirozené nebo umělé

41 31069

3151

781/10

Ostatní plocha

Jiná plocha

41 4699

4720

121 10101 10002 5246

Celkem

9730 3254

20855

Katastrální území: Stará Lípa (621439) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


230/1 (část)

Vodní plocha

Koryto vodního toku přirozené nebo upravené

231/10 (část)

Ostatní plocha

Jiná plocha

5052 4340

1000

235

Vodní plocha

rybník

5116 92

92

249


250/1

Vodní plocha

rybník

250/2

Vodní plocha

rybník

251/1


251/2


252/1

Vodní plocha

rybník

252/2

Vodní plocha

rybník

253/1


253/3


259/1

Ostatní plocha

Neplodná půda

259/2

Ostatní plocha

Neplodná půda

5116 59

59

259/3

Ostatní plocha

Neplodná půda

5116 169

169

260


5097 40488

40488

261/1


5097 49528

49528

261/3


1724 13507

13507

261/4


5045 433

433

261/5


1 206

206

263

Ostatní plocha

264

303 28458

1 11944 5037 795 1 1054 10002 25468

11944 795 1054 25468

1 868

868

1 6497

6497

5037 733 1 17192

Neplodná půda

11452

733 17192

10002 8108

8108

1 5465

5465

5116 1474

1474


5045 5415

5415

267


5045 4291

4291

269


5045 9520

9520

270


Celkem

545 19302

19302 235060

4


Katastrální území: Vítkov u Dobranova (783676) Číslo parcely Číslo parcely Druh pozemku podle Způsob využití Číslo listu Výměra Výměra podle KN podle PK nebo KN pozemku podle vlastnictví parcely parcely jiných evidencí KN celková podle v ZCHÚ (m2) KN (m2) 82/1 (část)


18 33302

82/2


4 161

23755 161

Celkem

23916

Katastrální území: Žizníkov (797391) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


1

Vodní plocha

2/1


8

Vodní plocha

rybník

1 471

471

27

Ostatní plocha

Neplodná půda

1 2479

2479

32/1 (část)


1 32823

14240

32/2


4 19656

19656

32/3


35

Vodní plocha

62/1


5105 38308

38308

166/15 (část)


5151 32482

26494

166/20 (část)


5157 54253

47836

166/21


5133 21580

21580

166/26


167

Vodní plocha

210/2 247

Trvalý travní porost Trvalý travní porost

248

Vodní plocha

249


250


256

Ostatní plocha

258


10002 11139

11139

1008

Vodní plocha


303 77438

77438

1010/1

Vodní plocha

307 16867

16867

1010/3

Ostatní plocha

Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Jiná plocha

303 62

62

1010/4


5144 240

240

1022


211 128

128

Celkem

rybník

5106 357

357

5144 16920

16920

5144 rybník

rybník

rybník

Neplodná půda

4 1708

20589

20589 1708

1 2119

2119

5133 2902

2902

5148 2187 4924 130

2187 130

4924 155

155

4924 2162

2162

10002 2557

2557

5106 946

946

329670

5


Ochranné pásmo: Katastrální území: Česká Lípa (621382) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


5935/1 (část)


5935/2 (část)


5936 (část)

Ostatní plocha

dráha

5937/2 (část)

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

5938/1 (část) 5946/1 (část)

10002 5884

4869

4828 5105

4862

9632 11134

1876

1002 1407

945


11204 1421

885


6602 8934

1980

Celkem

15417

Katastrální území: Dobranov (627127) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


335/1 (část)

ostatní plocha

491 (část)

lesní pozemek

492/1 (část)

lesní pozemek

694/1 (část)

trvalý travní porost

694/2 (část)

orná půda

694/3 (část)


695 (část)

ostatní plocha

696/1 (část)

ostatní plocha

silnice

272

42258

488

1

47495

2273

44239

7395

301

2560

1499

1

1661

222

295

4504

1202

ostatní komunikace

10002

576

39

dráha

62

30061

16919

323

1878

1878

147

402

402

10002

5118

3919

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

697/1

ostatní plocha

697/2

ostatní plocha

697/3 (část)

ostatní plocha

698/1 (část)

orná půda

342

190149

3012

698/5 (část)

orná půda

361

121906

1010

698/6 (část)

orná půda

159

42802

4370

698/7

orná půda

10002

536

536

698/9

orná půda

147

71

71

699/1


10002

2798

2798

699/2


154

735

735

699/3


10002

514

514

699/4


147

3824

3824

699/5


1

349

349

701/1

orná půda

286

4170

4170

701/2

orná půda

154

6219

6219

702

zastavěná plocha a nádvoří

83

60

60

703

zahrada

83

465

465

705/1 (část)

Ostatní plocha

Neplodná půda

1

246

176

705/2 (část)

Ostatní plocha

Neplodná půda

323

504

357

706/1

Lesní pozemek

166

3179

3179

6

Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014-2023 706/2 (část)

Lesní pozemek

707 (část)

Vodní plocha

709/1 (část) 709/2 (část) 710 711 712

359

7536

6951

166

3723

3448

Lesní pozemek

1

13606

9448

Lesní pozemek

5

1160

742

Trvalý travní porost Zastavěná plocha a nádvoří

5

312

312

322

19

19

322

383

383

1

463

463

5

2052

2052

1

227

60



713

Ostatní plocha

714

Lesní pozemek

Ostatní komunikace Ostatní komunikace

715/1 (část)

Ostatní plocha

716 (část)

Lesní pozemek

1

2915

20

724 (část)

Lesní pozemek

1

6572

3284

726 (část) Celkem


5

11631

1275 96538

Katastrální území: Heřmaničky u Dobranova (783668) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


206/2 (část)


10002

2976

1071

221/8 (část)


10002

205

12

222/2 (část)


121

10101

413

222/8 (část)


10002

5246

1464

222/9


10002

21

21

224 (část)

Orná půda

121

10576

294

231/1 (část)

Lesní pozemek

1

7931

35

231/8 (část)

Lesní pozemek

1

3084

2473

41

31069

1144

781/5 (část)

Vodní plocha

Koryto vodního toku přirozené nebo umělé

781/9

Ostatní plocha

Jiná plocha

41

1218

19

788

Ostatní plocha

dráha

138

10

10

789/1 (část)

Lesní pozemek

1

990

546

789/2 (část)


10002

881

670

789/3 (část)

Orná půda

10002

77

30

790

Ostatní plocha

dráha

138

10

10

792/1 (část)

Ostatní plocha

dráha

1

2074

618

792/2

Ostatní plocha

dráha

138

300

300

792/3

Ostatní plocha

dráha

138

625

625

793/1

Ostatní plocha

dráha

138

1373

1373

793/2 (část) Celkem

Ostatní plocha

dráha

41

962

911 12039

7


Katastrální území: Stará Lípa (621439) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


133/3 (část)

Ostatní plocha

230/1 (část)

Vodní plocha

231/4 (část) 231/5 (část) 231/10 (2527) 232/1 (část) 232/2 (část) 232/3 236/1 (část) 236/2 (část) 237/1 237/3 237/4 (část) 237/5 (část) 241 (část) 242 (část)

Ostatní plocha Ostatní plocha

Ostatní komunikace Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Jiná plocha Jiná plocha

Ostatní plocha Vodní plocha Vodní plocha Vodní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zahrada Trvalý travní porost

243

Ostatní plocha

244

246 (část) 247 (část)

Trvalý travní porost Zastavěná plocha a nádvoří Zahrada Ostatní plocha

248/1

Ostatní plocha

248/2

Ostatní plocha

254/1 (část) 254/2 254/3 255

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Orná půda

256 (část)

Ostatní plocha

257 (část)


245

258

Ostatní plocha

262

271 272

Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Ostatní plocha

273

Ostatní plocha

275 (část) 276 (část)

Ostatní plocha Trvalý travní porost Zastavěná plocha a nádvoří Trvalý travní porost Trvalý travní porost Lesní pozemek Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zahrada Zastavěná plocha a

266

277 278/1 (část) 278/2 (část) 279 (část) 281/4 (část) 283 284/2 (část) 284/3 (část) 284/4 (část) 285 286 (část)

5039

47948

17632

303

28458

665

12 5116

7497 3269

24 107

Jiná plocha

5052

4340

2527

rybník rybník rybník

5037 1 5052 5102 5102 5045 5102 1 1 1 1

1386 103 1090 3181 1825 8033 874 5935 16569 85 1341

1011 96 1090 203 685 8033 874 5647 8238 12 1292

1

97

97

1710

616

616

1710

335

335

1710 211

656 17135

409 14461

5116

356

356

1

10

10

1 5091 5091 1

11342 43 8 943

10983 43 8 943

211

1012

484

5045

4391

2601

5045

185

185

5039

2891

2891

211

794

794

1 211

1671 1624

1671 1624

1

326

326

211 5045

285 143

154 56

1

9

9

5091 5045 21

181 5398 9007

74 3896 99

60000

195

67

60000

210

210

60000

274

78

60000

422

50

60000

422

68

328 328

323 702

323 435

Ostatní komunikace

dráha Ostatní komunikace Ostatní komunikace

Manipulační plocha Ostatní komunikace silnice

Neplodná půda Neplodná půda Ostatní komunikace zeleň

8

Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014-2023 Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


287/1 (část) 288/1 (část) 288/2 (část) 296 (část) 299 (část) Celkem

nádvoří Ostatní plocha Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Trvalý travní porost Trvalý travní porost

Jiná plocha Jiná plocha

60000 6

11376 11436

3403 872

6

1613

429

5096 10002

64219 34457

457 3865 101518

Katastrální území: Vítkov u Dobranova (783676) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


48 (část)

Ostatní plocha

63 (část)

85 (část) 167/1 (část)

Lesní pozemek Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Zastavěná plocha a nádvoří Trvalý travní porost Trvalý travní porost

168 (část)

Vodní plocha

169 (část) 174/1 (část) 175

Ostatní plocha Lesní pozemek Trvalý travní porost

176

Vodní plocha

177/1 (část) 177/2

Trvalý travní porost Trvalý travní porost

178/1

Vodní plocha

178/2

Vodní plocha

179/1 (část)

Ostatní plocha

179/2 (část)

Ostatní plocha

180/3 (část) 224/1 (část) Celkem

Trvalý travní porost Ostatní plocha

64 65/1 65/2 82/1 (část) 83 (část)

Ostatní komunikace

Neplodná půda Neplodná půda

Koryto vodního toku umělé Neplodná půda

Koryto vodního toku umělé

Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Ostatní komunikace Ostatní komunikace dráha

1

1853

179

16

848

78

57

16

16

57 118 18

194 142 33302

194 142 5906

18

652

34

18 129

587 29678

131 1569

136

1268

253

136 4 4

7914 2856 966

1204 1319 966

4

855

855

4 132

15209 1499

10529 1499

136

498

498

4

117

117

132

610

359

4

375

37

18 76

2530 6468

2023 1313 29221

Katastrální území: Žizníkov (797391) Číslo parcely podle KN



Výměra parcely


2/2 5/7 (část) 5/8 9/2 (část) 10 (část)

Trvalý travní porost Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek

1 1 8 1 1

469 73661 332 5978 100636

469 15989 332 3093 19880

9




Výměra parcely


15/1 (část) 15/4 (část) 15/8 (část) 15/11 (část) 15/12 15/13 17/1 (část) 17/2 (část) 18/2

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost

18/3 (část)

Ostatní plocha

18/4 18/6 (část) 18/7 32/1 (část) 42/2 49 51/1 51/2 55 62/3 (část) 62/4 62/5 (část) 62/7 62/8 (část) 62/12 (část) 62/17 62/18 (část) 62/24 (část) 62/25 (část) 62/26 (část) 62/27 62/28 (část) 164/1 (část) 164/3 (část) 166/1 (část) 166/14 (část) 166/15 (část) 166/20 (část) 166/23 (část) 166/32 (část) 166/33 (část) 174/1 174/5 (část) 174/6 (část) 174/8 (část) 174/10 (část) 174/12 (část) 180 181 182 194/4 (část) 196/1 196/2 (část) 209/2 209/3 209/4 209/5 209/6 210/1 (část) 210/3 210/4 210/5 (část) 210/6 (část) 210/7 (část) 210/9 (část)

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zahrada Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Trvalý travní porost Zahrada Zahrada Zahrada Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Orná půda Orná půda Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zahrada Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost

Neplodná půda Neplodná půda Ostatní komunikace

Neplodná půda

Rybník Neplodná půda

1 1 3686 11 11 5105 5105 3686 3959

918 230 203 641 34 64 207 155 76

844 120 41 321 34 64 134 142 76

1

52

16

1 5101 5078 1 2924 3307 3959 3959 4600 4600 5078 5101 3959 4600 1 3959 3959 5105 5223 3959 3959 5105 1 5157 4387 4600 5151 5157 4391 4390 8186 5133 5126 1 1 1 1 5226 5226 5226 1 2565 2565 3218 3218 4184 4184 1 2565 5120 4184 2565 5226 3548 5159

45 164 231 32823 90 448 99 306 548 190 152 216 268 5878 8481 2 468 1896 2027 6470 1135 1153 22450 11712 44526 22358 32482 54253 7829 8531 8181 5867 1166 741 735 719 1298 4017 394 1054 361 391 154 227 422 173 27 8 11711 1460 2996 2317 5695 420 288

45 93 231 15145 90 448 99 306 548 77 152 143 268 3934 6773 2 146 1817 1563 5873 1135 861 5958 3971 25696 10660 4599 4063 3992 4727 2385 5867 678 600 569 491 791 4017 394 1054 187 391 82 227 422 173 27 8 10842 1460 2996 1352 3835 39 57

10




Výměra parcely


210/10 (část) 210/11 (část) 210/15 (část) 211/1 211/2 211/3 (část) 211/5 211/6 217/2 217/3 241/1 (část) 241/2 (část) 241/6 (část) 241/11 (část) 241/12 241/13 241/14 (část) 241/15 (část) 241/16 245/1 (část) 245/2 (část)

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zahrada Zahrada Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zahrada Zahrada Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost

245/4 (část)

Ostatní plocha

245/11 245/12 245/13 (část) 245/14 (část) 245/15 245/16 245/17 245/18 245/20 (část) 246/1 246/2 246/3 246/4 246/5 254/1 254/2 264 (část) 275/3 275/4 276/1 276/2 282/1 (část) 289/1 (část) 289/2 (část) 289/7 865/1 (část)

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Orná půda Orná půda Trvalý travní porost Trvalý travní porost Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Lesní pozemek Lesní pozemek

914 (část)

Ostatní plocha

926 (část)

Ostatní plocha

930/2 (část)

Ostatní plocha

933/1 (část)

Ostatní plocha

933/2

Ostatní plocha

934/1

Ostatní plocha

1001/1 (část)

Ostatní plocha

1011 (část) 1014 1032 (část) 1040 (část)

Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha

Jiná plocha

Ostatní komunikace

Neplodná půda Neplodná půda Neplodná půda Neplodná půda Neplodná půda

Jiná plocha

Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Silnice Neplodná půda Jiná plocha Jiná plocha

3549 3548 3548 5178 2021 4184 5120 4184 2569 2569 4924 3238 3411 5146 4924 1 3553 3550 3411 4924 4929

253 281 9 1406 70 497 792 757 152 504 2193 723 455 1298 66 55 770 708 299 2127 1150

194 208 7 1406 70 225 792 757 152 504 1576 409 100 1094 66 55 666 628 299 1842 800

1

2198

620

5158 5222 4920 4919 5158 10002 1 5222 4923 4924 5106 5191 5191 5191 5146 10002 4825 5211 4825 5211 4825 1 1 4929 8 1

17 128 2470 1135 8 80 20 23 365 1496 709 289 71 254 5123 364 24579 591 1231 72 151 25004 13940 285 40 118264

17 128 2038 925 8 80 20 23 84 1496 709 289 71 254 5123 364 309 591 1231 72 151 2962 3031 195 40 140

8

1498

552

1

286

177

1

18641

1452

8

994

458

5211

1145

1145

1

221

221

8

471

87

4629 211 4600 5198

2220 1651 963 364

764 1651 272 329

11




Výměra parcely


st. 7/1 (část) st. 7/2 (část) st. 8/1 (část) st. 9/1 st. 9/2 (část) st. 9/4 (část) st. 10/2 st. 37/1 (část) st. 37/2 (část) st. 41/1 st. 41/2 (část) st. 42/1 st. 42/2 st. 42/3 st. 97 st. 133 st. 139 st. 149 st. 155 st. 172 st. 173 st. 182/1 st. 213 st. 222

Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří

2569

731

620

2575

959

791

2021

400

287

3218

201

201

zbořeniště

4184

1162

739

zbořeniště

3218

173

163

zbořeniště

2565

205

205

4600

193

113

4600

954

408

5198

29

29

3686

145

136

3307

403

403

2924

312

310

3307

265

265

3238

97

97

2569

17

17

10002

39

39

4184

112

112

3959

90

90

4924

207

207

4929

132

132

3959

37

37

1919

135

135

4920

148

148

zbořeniště

společný dvůr

Celkem

229527

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

12


1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

PP (viz příloha M1) plocha v ha

OP plocha v ha 8,5

Způsob pozemku

13

1

zamokřená plocha

lesní pozemky vodní plochy

trvalé travní porosty 65

25,1

orná půda

3,3

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 1,8

0,3 9,4

rybník nebo nádrž

2,1

vodní tok

10,9

neplodná půda

1,1

ostatní využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

využití PP plocha v ha

způsoby 0,7

0,8 79,8

48,4

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000: 100 % v EVL Horní Ploučnice (CZ0513506)

1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV.- Řízená rezervace - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Cílem managementu je zabezpečit a udržovat specifická stadia stanovištní sukcese, potřebná pro ochranu preferované druhové sklady, nebo hmotné přírodní útvary prostřednictvím periodického managementu stanovišť. Tento typ managementu je také používán pro nárůst biodiverzity preferovaných biotických společenstev.

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany: Meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organizmů na tato přírodní stanoviště vázané, zejména populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), modráska bahenního (Phengaris nausithous), modráska očkovaného (Phengaris teleius), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), lososa obecného (Salmo salar) a vydry říční (Lutra lutra). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Přehled zaznamenaných předmětů ochrany a jejich rozlohy a podílu v řešené části EVL 13


komentář

3150

rozloha [ha] 0,29

% 0,4 %

3260

14,6

18,3 %

6410

1,3

1,4 %

6430

11,3

14 %

7140

1,3

1,4 %

přírodní, maloplošný disjunktní výskyt, vysoký potenciál z hlediska ochrany přírody, vysoká mezi sezónní variabilita, charakteristické pro daný krajinný celek vnitřně proměnlivé, plošně stabilní, charakteristické pro daný krajinný celek polopřírodní, vysoká hodnota z hlediska ochrany přírody, lokálně velmi ohrožené polopřírodní, podléhá sukcesi, ohroženo eutrofizací a invazemi nepůvodních druhů polopřírodní, maloplošné, velmi cenné z hlediska ochrany přírody

Kód a název typu přírodního stanoviště: 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

0,4 % 0,29 ha

Popis přírodního stanoviště: Stanoviště cévnatých rostlin ve vodních biotopech stojatých vod. V rámci PP se jedná o mrtvá ramena. Z vodních rostlin se běžně vyskytují okřehky (Lemna minor, L. gibba, L. trisulca) a lakušníky (Batrachium spp.) dále růžkatce (Ceratophyllum demersum, C. submersum). Tento typ stanoviště je však velmi dynamický, pokryvnost a druhové složení případně i absence makrofyt se často liší mezi sezonami zejména v ramenech, která jsou ovlivňována záplavovým režimem nivy.

14


Kód a název typu přírodního stanoviště: 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

18,3 % 14,6 ha

Popis přírodního stanoviště: Stanoviště cévnatých rostlin ve vodních biotopech tekoucích vod. V rámci EVL se jedná o tok Ploučnice. Z vodních rostlin se běžně vyskytují lakušníky (Batrachium fluitans) a hvězdoše (typicky Callitriche hamulata). Rovněž tento typ stanoviště je pod vlivem záplavových disturbancí, nicméně při zachování charakteru toku bez regulace lze očekávat jeho přítomnost kontinuální, pouze jeho vnitřní uspořádání (ploha jednotlivých porostů) se bude měnit dle aktuální morfologie koryta.

Kód a název typu přírodního stanoviště: 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

1,4 % 1,3 ha

15


Popis přírodního stanoviště: Toto stanoviště bývá na vlhkých loukách, které vysychají v průběhu letní přísušků. Typickou dominantou je bezkolenec (Molinia sp.), dále medyňky (Holcus sp.), některé ostřice (Carex sp.) a oligotrofní zástupci lipnicovitých (Agrostis sp., Nardus stricta). Potkávají se zde druhy vlhkých luk a smilkových trávníků. Z cenných druhů rostlin jsou v části 1 u Žízníkova zastoupeny zejména úpolíny a prstnatce (Trollius altissimus a Dactylorhiza majalis). Bezkolencové louky se v rámci řešené PP vyskytují v mozaice a přechodu k nivním biotopům a loukám. Jsou extrémě ohroženy zarůstáním náletem. Navazují na velmi cenné slatinné plochy a je velmi žádoucí zajistit jejich obnovu a údržbu v příštích pěti letech. V opačném případě hrozí jejich přílišná degradace a ztráta druhové i stanovištní diverzity. Zpravidla bývají tyto typy luk jedno až dvojsečné, nicméně v rámci nivy (méně vysychavý ekotop) lze považovat dvojí seč za nezbytnou. Toto stanoviště je v rámci PP relativně velmi cenné (hodnoceno v rámci předmětů ochrany a jejich potenciálu pro ochranu přírody jako celku).

Kód a název typu přírodního stanoviště: 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

14 % 11,3 ha

Popis přírodního stanoviště: Jedná se o poměrně rozšířený typ stanoviště. Kromě reprezentativních porostů se vyskytuje částo v mozaice a dokonce velmi často v degradované podobě s omezeným druhovým složením a expanzí ruderálních druhů. Tento typ stanoviště zahrnuje v PP 2 biotopy: tužebníková lada (podsvaz 16


Filipendulenion) a bylinné lemy nížinných řek. Pro oba jsou typické biomasou bohaté asi 1,5 m vysoké porosty bylin, které mají vegetační optimum v polovině až koncem července. Biomasa zpravidla zůstává na místě, bezlesí je udržováno občasnou disturbancí (záplava, kosení), nicméně rozhodně né pravidelnou nebo snad každoroční. Jedná se o sukcesně nestabilní typ stanoviště, tj. relativně rychle přechází při změně vlivů v jiné biotopy. Zarůstáním zpravidla v některý typ lužního lesa naopak zavedením pravidelného kosení se nejspíš postupně vytvoří vlhká pcháčová louka nebo jiný typ vlhkých luk. Tyto porosty hostí významné druhy zřídka, naopak relativně často podléhají invazím nepůvodních druhů, v PP zejména netýkavce žláznaté (Reynoutria glandulifera). Velkým rizikem pro toto stanovište je celková eutrofizace krajiny což se v rámci území projevuje expanzí kopřivy (Urtica dioica) v obou typech. V krajině nivy tvoří přechodná stanoviště mezi využívanými plochami, mokřadními vrbinami a lesem, bývají využívány jako kryt volně žijícími druhy zvířat.

Kód a název typu přírodního stanoviště: 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

1,4 % 1,3 ha

Popis přírodního stanoviště: Společenstva nízkých ostřic dobře záasobená podzemní vodou s přechodem do slatin, velmi dobře je vyvinuto mechové patro. V PP se stanoviště nachází v jednom segmentu v mozaice se stanovištěm vlhké pcháčové louky.

17


B. druhy Název druhu

stupeň ohrožení

modrásek bahenní SO, NT Phengaris nausithous

aktuální početnost popis biotopu druhu nebo vitalita populace v ZCHÚ několik malých kolonií Preferuje především vlhké, nehnojené, extenzivně kosené krvavcové louky, ale dokáže žít např. i ve vlhkých příkopech podél silnic, na podmáčených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenky dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica

modrásek očkovaný SO, VU Phengaris teleius

několik malých kolonií

Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenky dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica

ohniváček černočárný SO Lycaena dsipar

v roce 2010 zjištěni 3 jedinci, lze očekávat stabilizovanou populaci početná populace na Ploučnici mezi Mimoní a Českou Lípou

vlhké louky s výskytem šťovíků, imága často na vojtěškových polích

klínatka rohatá SO, VU Ophiogomphus cecilia

Přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy; 18


vydra říční Lutra lutra

SO, VU

losos obecný Salmo salar

CR

trvalá přítomnost Téměř všechny typy vodních biotopů od teritoriálních jedinců po vodních toků po rybníky; na lokalitě celém toku Ploučnice vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků Předpokládaný občasný Losos obecný je anadromní druh výskyt mladých jedinců přizpůsobený k životu ve sladké i slané migrujících z horní části vodě. První dva roky života tráví mladí povodí do moře a lososi, strdlice, v tocích a poté táhnou do obdobně dočasný výskyt moře, kde také většinou po dvou letech dospělých ryb dospívají. K rozmnožování táhnou migrujících na trdliště dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Při tření jsou jikry kladeny mezi štěrk do rýhovitých jam, které ryby po nakladení jiker opět pohyby těla zakrývají štěrkem. Do řek se navrací maximálně pětkrát

Modrásek bahenní Phengaris nausithous byl zjištěn na několika místech v malých početnostech. Nepříznivý stav populací je způsoben nevhodným způsobem péče o biotopy s výskytem krvavce totenu, živné rostliny housenek. Část luk je kosena v době letu imág, velké plochy potenciálních biotopů jsou dlouhodobě neobhospodařované a nacházejí se v pokročilém stádiu sukcese ve stavu nevhodném pro krvavec toten. Modrásek očkovaný Phengaris teleius byl v současnosti zaznamenán na vlhké louce na pravém břehu Ploučnice mezi Žízníkovem a Dobranovem v počtu 5 jedinců. Nejpočetnější populaci má na neudržované mokřadní louce na levém břehu Ploučnice u České Lípy (dílčí plocha 2). Druh je negativně ovlivněn stejnými faktory jako modrásek bahenní. Ohniváček černočárný Lycaena dispar se v současnosti šíří z Moravy do Čech. Ještě na přelomu tisíciletí se v Čechách nevyskytoval (Beneš et al. 2002), později se rozšířil do východního Polabí. Nálezy na Českolipsku jsou nové a svědčí o pokračování expanze ohniváčka severozápadním směrem. V území byli celkem tři jedinci zaznamenáni na shodných lokalitách jako modrásek očkovaný (viz výše). Klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia se v lokalitě vyskytuje na celém toku Ploučnice. Populace je v oblasti dlouhodobě mapována a monitorována a patří k nejsilnějším v ČR. Losos obecný Salmo salar je vysazován v rámci repatriačního programu ve stádiu plůdku do Ještědského potoka coby jedné ze tří lokalit v České republice. Území PP druh využívá jako jediný migrační koridor při poproudovém tahu (Ploučnice). Teoreticky budou v budoucnu moci tokem Ploučnice migrovat i dospělí lososi na trdliště, ale historická data o výskytu druhu tuto teorii nepodporují. Vydra říční Lutra lutra na lokalitě obývá celý tok Ploučnice. Při mapování rozšíření byly pobytové značky zjištěny pouze pod mostem u Žizníkova. Tato skutečnost je ale ovlivněna nevhodnou konstrukcí ostatních zdejších mostů, které jednak komplikují pohyb vyder a současně nejsou pro vydry atraktivní z hlediska značení teritoria a znesnadňují zjištění přítomnosti vyder. Výskyt modráska bahenního Phengaris nausithous (světle modře), modráska očkovaného Phengaris teleius (fialově), obou druhů r. Phengaris dohromady (tmavě modře) a ohniváčka černočárného Lycaena dispar (žlutě) v části Česká Lípa – Vítkov

19


C. Útvary neživé přírody útvar meandrující tok Ploučnice

geologické podloží kvartérní náplavy

niva Ploučnice

kvartérní náplavy

popis výskytu útvaru Přirozený, bohatě meandrující tok menší říčky protékající plochou nivou, břehy místy boční erozí stržené, lokálně menší plošky písčitých náplavů. V minulosti (polovina 20. století) s řídkým lemem dřevin, který je v současnosti prakticky kontinuální po obou březích. cca 0,2-0,5 km široká plochá říční niva vyplněná kvartérními sedimenty, v minulosti zde převažovaly nelesní společesntva obhospodařovaná pravděpodoobně lučním hospodařením, dnes částečně bez hospodaření a v pokročilé fázi vegetační sukcese nebo naopak s příliš intenzivním managementem

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany evropsky významné lokality CZ0513506 Horní Ploučnice je podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ochrana typů přírodních stanovišť: 2330 – Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací typu Ranunculion fluitansis a Callitricho-Batrachion 6410 – Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caerulae) 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpinského stupně 20


7140 – Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* – Rašelinný les 91E0* – Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a populace: - vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana), - klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), - přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), - modráska bahenního (Phengaris nausithous), - modráska očkovaného (Phengaris teleius), - lososa obecného (Salmo salar) - vydry říční (Lutra lutra). Stanoviště 2330, 91D0*, 91E0* a druhy: vrkoč bažinný a přástevník kostivalový nebyly na území PP zjištěny.

1.9 Cíl ochrany Zachování přirozeně meandrujícího toku Ploučnice a mokřadních a lučních stanovišť s cennými rostlinnými a živočišnými společenstvy v navazující nivě, zejména podpora životaschopné rozmnožující se populace modráska bahenního Phengaris nausithous, modráska očkovaného Phengaris teleius, ohniváčka černočárného Lycaena dispar, klínatky rohaté Ophiogomphus cecilia, zachování trvalého výskytu vydry říční Lutra lutra, zachování podmínek prostředí pro dlouhodobý výskyt všech druhů živočichů včetně zachování migrační prostupnosti pro lososa obecného Salmo salar. Základním přístupem v péči o lokalitu musí být snaha o důslednou ochranu toku, především vyloučení technických zásahů v korytě. V terestrické části je klíčové nastavit vhodnou péči o luční společenstva a přistoupit k obnově luk na dlouhodobě neobhodpodařovaných plochách s dosud převládající travinobylinnou vegetací. Pro období 2014–2023 nejsou navrhována žádná opatření na plochách zarostlých náletovými dřevinami. Strategii péče o tyto pozemky navrhujeme posoudit při přípravě plánu péče pro další dekádu s ohledem na vývoj v území na základě předkládaného plánu péče.

21


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Lokalitu tvoří niva Ploučnice mezi Českou Lípou a Vítkovem (viz příloha M1). Biogeografie: Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je území zařazeno do Ralského bioregionu 1.34. Geomorfologie, geologie a pedologie: Z hlediska geomorfologického členění náleží niva Ploučnice mezi Českou Lípou a Vítkovem k okrsku Zákupská pahorkatina. Geologické podloží je tvořeno čtvrtohorními sedimenty. Řeka protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. Pedologicky nivu tvoří fluvické gleje. Klima: Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT9. Fytogeografická charakteristika: Přírodní památka se nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese Českolipská kotlina, fytogeografický obvod Českomor. M.

Potenciální přirozená vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum, Abieti-Quercetum) a střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum). Charakteristika lokality: Území je charakteristické bohatě meandrujícím tokem s četnými náplavy, obklopeným slepými rameny, tůněmi, loukami mokřadními křovinami a olšinami. Louky jsou různého typu v souvislosti s vlhkostními podmínkami a managementem. Setkáváme se s aluviálními psárkovými loukami, které jsou často degradované v důsledku absence hospodaření. Povodí Ploučnice je z hydrologického hlediska srážkově nadprůměrné, čemuž odpovídají průtoky v tocích. Ploučnice pramení na JZ svahu Ještědu (1 012 m) v nadmořské výšce 654 m. Ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m. Plocha povodí činí 1 193,9 km2. Délka toku je 106,2 km. Od městečka Osečná teče západním směrem přes Mimoň, Českou Lípu do Děčína. Pod Českou Lípou vtéká do Verneřického středohoří, kde vytváří hlubší údolí. Horní a střední tok meandruje v lukách. Dolní tok pod Žandovem se zařezává do hlubokého údolí. Koryto je balvanité s četnými peřejemi a velkým počtem jezů. Směrem k novému mostu u Borečku je to nejprve potok o šířce 3 m. V úseku od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s těžbou uranu. Po soutoku s Panenským potokem se Ploučnice stává řekou o šířce 10 m, která protéká v plochém údolí v širokých lukách. Pod Mimoní byla v naplaveninách zjištěna radioaktivní kontaminace z těžby uranu.

Průtokové poměry v tocích Profil Ploučnice Česká Lípa

Qa 4,89

Q1 39

Q20 122

Q100 179

Lokalita je vzhledem ke své rozloze a pestrosti stanovištních podmínek mimořádně významná pro aquatické, mokřadní a luční druhy rostlin a živočichů s výskytem mnoha ohrožených taxonů. 22


Z obojživelníků se zde vyskytují rosnička zelená Hyla arborea, skokan skřehotavý Rana ridibunda, skokan štíhlý Rana dalmatina, skokan hnědý Rana temporaria a ropucha obecná Bufo bufo. V západní části přírodní památky se vyskytuje slabší populace kuňky obecné Bombina bombina (dílčí plocha 4). Z plazů se vyskytují slepýš křehký Anguis fragilis a užovka obojková Natrix natrix. V dolním toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), dále mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). V celém toku Ploučnice žije málo početná populace mihule potoční (Lampetra planeri). Při orientačním průzkumu ptáků zde bylo zaznamenáno 46 druhů, z toho 9 druhů je zvláště chráněných. Vzhledem k absenci větších vodních ploch v EVL zde téměř chybí typicky vodní druhy (vyjma ptáků vázaných na toky) a převažují luční druhy a ptáci křovin a remízů. Hojní jsou cvrčilka zelená Locustella naevia a cvrčilka říční Locustella fluviatilis, z dalších druhů byli zjištění bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), čáp bílý (Ciconia ciconia), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Z území byl zaznamenán výskyt 23 druhů vážek. Vedle klínatky rohaté Ophiogomphus cecilia se na celém toku Ploučnice vyskytují další reofilní druhy, klínatka obecná Gomphus vulgatissimus, páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii, motýlice lesklá Calopteryx splendens a motýlice obecná Calopteryx virgo. Ostatní druhy zjištěné na stojatých vodách v nivě Ploučnice patří k hojným druhům. Průzkum denních motýlů potvrdil výskyt nejméně 34 druhů. K nejvýznamnějším patří modráskovití vlhkých luk, které jsou předmětem ochrany lokality – modrásek bahenní Phengaris nausithous, modrásek očkovaný Phengaris teleius a ohniváček černočárný Lycaena dispar. Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumračníka černohnědého Heteropterus morpheus. Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních Čechách včetně Českolipska. Obývá vlhké louky v nivě Ploučnice a často je jedním z mála druhů, které můžeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodobě obhospodařovány. Nočních motýlů bylo zjištěno 215 druhů, k nejvýznamnějším nálezům patří ohrožení přástevníci fialkový (Coscinia cribraria) a angreštový (Rhyparia purpurata). Z dalších vzácnějších druhů lze uvést mokřadní a vřesovištní druhy: píďaličku kozlíkovou (Eupithecia valerianata) vlnočárníka vřesového (Scotopteryx luridata), píďalku vachtovou (Orthonama vittata) (vše Geometridae), kovolesklece kostřavového (Plusia festucae), šípověnku bahenní (Simyra albovenosa), rákosnici dvoutečnou (Archanara geminipuncta), osenici písečnou (Agrotis vestigialis), osenici šedonachovou (Protolampra sobrina) (vše Noctuidae). Celkem bylo v území zaznamenáno 308 druhů cévnatých rostlin. Z toho čtyři druhy jsou chráněny vyhláškou č. 395/1992 Sb., a současně jsou uvedeny v Červeném seznamu rostlin ČR (všechny druhy v kategorii „ohrožený“) a dalších sedm druhů je uvedených pouze v Červeném seznamu: dva v kategorii „silně ohrožený“, čtyři v kategorii „ohrožený“ a jeden v kategorii „vzácnější taxony vyžadující další pozornost“ z důvodu jejich aktuálního úbytku nebo z důvodu nízké prozkoumanosti jejich rozšíření a ekologie. 23


Pro říční úval je vždy typická složitá mozaika různých vegetačních jednotek v závislosti na stupni jejího využívání. V případě Ploučnice jde ze dvou třetin o sekundární nelesní vegetaci v různém stádiu sukcese od původních luk přes relativně druhově chudší lada až po první stádia lužních lesů. Jedinečná je vegetace vodních makrofyt v obou variantách: tekoucí vody zde osídlují porosty asociace Batrachio-Callitrichetum hamulatae a mrtvá ramena s čistou vodou kromě běžných orobincových a rákosových rákosin i vzácná vegetace s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a žebratkou bahenní (Hottonia palustris). Z luční vegetace se můžeme setkat s opuštěnými psárkovými loukami (svazu Alopecurion) s charakteristickým řídkým rozšířením nivních prvků jako rozrazil dlouholistý (Pseudolisimachion maritimum), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum) nebo šťovíkem vodním (Rumex aquaticus). Na vyšších lavicích a terasách potom s vegetací mesofilních luk ovsíkových (svaz Arrhenatherion) a bezkolencových (svaz Molinion). Zejména druhá skupina je ohrožena opuštěním a zarůstáním rákosem a náletem olše. Opuštěné vlhké psárkové a pcháčové louky pod vlivem pravidelných záplav vytváří několik typů ladních společenstev. Typické jsou v nejvlhčích partiích luk ostřicové porosty svazu Magnocaricion, případně na březích a náplavech obdoba poříčních rákosin typu Phalaridion s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) které v eutrofních polohách přechází do rákosin s dominantním zblochanem (Glyceria maxima) a rákosem (Phragmites australis). Méně často přeplavované plochy potom obsazují společenstva, která odpovídají vlhkým ladům s tužebníkem (podsvazu Filipendulenion), které však rovněž ustupují expanzi rákosu a často i přeměně v ruderální porosty s dominancí kopřivy nebo invazních rostlin jako např. zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Krajinnou mozaiku doplňují poříční vrbiny (keřové i stromové) a mokřadní i eutrofní lužní olšiny a ostatní typy lesních porostů v drobných okrajových segmentech. Mokřadní olšiny (as. Calamagrostio canescentis-Alnetum, Carici acutiformis-Alnetum) jsou vázány na trvale zamokřené terénní deprese s více či méně stagnující podzemní vodou. Ve stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře druhy vysokých ostřic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), výjimečně rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoří břehový doprovod toku Ploučnice a vzácně v rozšířených částech přecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. Seznam a rozloha zaznamenaných biotopů biotop

plocha [ha]

K1 – Mokřadní vrbiny

0,7

K3

1,2

L1 – Mokřadní olšiny

2,7

L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy

0,2

L3.1

0,1

L7.1 – Suché acidofilní doubravy

0,01

M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod

0,001

M1.7 – Vegetace vysokých ostřic

0,7

T1.1

1,1

T1.3

0,04

T1.4

12,2

T1.5 – Vlhké pcháčové louky

4,8

T1.6 – Tužebníková lada

1,5

V1F

0,3

X – Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem

7,5

24

Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014-2023 Mozaika biotopů

45,9

K1 – Mokřadní vrbiny

1,2

K2.1 – Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů

7,8

K3

0,01

L1 – Mokřadní olšiny

0,4

L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy

0,3

L7.1 – Suché acidofilní doubravy

0,2

L10.1

0,7

M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod

0,03

M1.4

2,0

M1.7 – Vegetace vysokých ostřic

11,9

M7

0,05

R2.2

0,7

T1.1

1,1

T1.3

0,9

T1.4

2,7

T1.5 – Vlhké pcháčové louky

1,1

T1.6 – Tužebníková lada

1,8

T5.5 – Acidofilní trávníky mělkých půd

0,01

T8.1B

0,01

V1F

0,04

V2B

0,2

V4A – Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt X – Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem

5,6 7

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Grulich 2012, pro bezobratlé Farkač et al. 2005 a pro obratlovce Plesník et al. 2003. název druhu

kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. Živočichové mihule potoční Lampetra planeri jelec jesen Leuciscus idus kuňka obecná Bombina bombina

KO, EN

O, VU

SO, EN

tisíce jedinců

toky s jemnými sedimenty (se zastoupením organického detritu) a štěrkovými lavicemi v proudných úsecích

stovky až tisíce jedinců

tišiny a mírné proudy s hlubší vodou, v EVL se přirozeně rozmnožuje a je také vysazován

nižší desítky jedinců, mokřad Za benzinou (dílčí část 4)

mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací

25


název druhu

kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v rosnička zelená Hyla blízkosti drobných a středně velkých vodních SO, NT neznámá arborea nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin.. pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech.

skokan skřehotavý Rana ridibunda

KO, NT

neznámá

skokan štíhlý Rana dalmatina

SO, NT

neznámá

kulturní krajina v nížinách a pahorkatinách, rozmnožuje se v menších a středních nádržích

ropucha obecná Bufo bufo

O, LC

neznámá

nejrůznější (spíše menší) vodní nádrže

slepýš křehký Anguis fragilis

SO, LC

neznámá

všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy

O, LC

neznámá

okolí vod, stojatých i tekoucích

O, VU

neznámá

kulturní krajina a mokřady, nejčastěji hnízdí v litorálních porostech rybníků

SO, VU

neznámá

okolí tekoucích i stojatých vod

SO, VU

neznámá

staré sady, rozptýlené stromy, světlé lesy

O, LC

neznámá

křoviny, parky, zejména v okolí vod

O, LC

neznámá

světlé lesy, parky a zahrady, často synantropně

ťuhýk obecný Lanius collurio

O, NT

neznámá

otevřená krajina s křovinami

žluva hajní Oriolus oriolus

SO, LC

neznámá

světlé listnaté lesy nížin a pahorkatin

vydra říční Lutra lutra

SO, VU

trvalá přítomnost teritoriálních jedinců

klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia

SO, VU

stabilní a velmi početná populace

užovka obojková Natrix natrix moták pochop Circus aeruginosus ledňáček říční Alcedo atthis krutihlav obecný Jynx torquilla slavík obecný Luscinia megarhynchos lejsek šedý Muscicapa striata

modrásek bahenní Phengaris nausithous

SO, NT

modrásek očkovaný Phengaris teleius

SO, VU

ohniváček černočárný Lycaena dispar zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta Rostliny

SO O

zjištěny tři kolonie, nízká početnost v důsledku nevhodné péče o luční porosty zjištěny dvě kolonie, nízká početnost v důsledku nevhodné péče o luční porosty neznámý, v roce 2010 pozorovány 3 ex. neznámá

téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků po rybníky; na lokalitě vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy vlhčí louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis) vlhčí louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis) vlhké louky, ruderály a dlaší biotopy s výskytem šťovíků Rumex sp., živné rostliny larev. Imaga s oblibou vyhledávají vojtěšková pole. otevřená krajina, v minulosti velmi vzácný, dnes intenzivně se šířící a všudypřítomný druh 26


název druhu

kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. slatinící loučka, dosud kosená, část populace v náletem zarůstající bezkolencové louce; prstnatec májový O, C3 stovky N 50° 40' 24,211", E 14° 35' 24,605"; Dactylorhiza majalis N 50° 40' 25,043", E 14° 35' 28,842"; N 50° 40' 25,356", E 14° 35' 26,869"; (10 ks) upolín nejvyšší, roztroušeně v zarůstající bezkolencové louce; O, C3 desítky Trollius altissimus 50°40'26.099"N, 14°35'27.193"E mrtvá ramena, vodní strouhy a kanály, snáší žebratka bahenní, O, C3 několik drobných kusů dočasný pokles vodní hladiny Hottonia palustris N 50° 40' 46,063", E 14° 34' 15,11"; kapradiník bahenní v olšině mimo slatinu; O, C3 25m2 Thelypteris palustris N 50° 40' 25,043", E 14° 35' 28,842"; Druhy uvedené v Červených seznamech Živočichové

losos obecný Salmo salar

CR

neznámá

skokan hnědý Rana temporaria

LC

neznámá

klínatka obecná Gomphus vulgatissimus

VU

přástevník fialkový Coscinia cribraria

EN

přástevník angreštový Rhyparia purpurata

EN

anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví strdlice, v tocích a poté táhnou do moře. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Trdlišti jsou mělké štěrkovité úseky s dobře okysličenou vodou.

stabilní populace v Ploučnici, výskyty známy reofilní druh, meandrující, přírodě blízké řeky od Novin pod Ralskem po Českou Lípu početný na písčitém vřesovišti pod dráty VVN velmi lokálně se vyskytující lišejníkovec v na levém břehu Ploučnice u oblastech s písčitým podložím. Vítkova v ochranném pásmu PP zjištěny 2 ex.

lesostepní až stepní biotopy, např. xerotermní stráně, lesní louky, lesní okraje. Velmi lokálně a vzácně se vyskytující hygrofilní až tyrfofilní osenice, preferující vřesoviště, vlhčí lesní porosty a rašeliniště, kde se vyvíjí zejména na Calluna vulgaris a Vaccinum uliginosum Velmi lokální druh mokřadních biotopů (mokřady, podmáčené louky, slatiny) s porosty živných rostlin housenek Galium palustre

osenice šedonachová Protolampra sobrina

EN

9.VIII.2012, 4 ex

píďalka vachtová Orthonama vittata

VU

11.VI.2010, 8 ex.

NT

menší populace zjištěné na vlhkých loukách na obou stranách Ploučnice u Žizníkova

vlhké louky, vysoké ostřicové porosty

C3

tisíce

stojaté vody mrtvého ramene; N 50° 40' 46,063", E 14° 34' 15,11";

C2

ojediněle

C4a

desítky

saranče tlustá Stetophyma grossum Rostliny okřehek trojbrázdý Lemna trisulca ostřice Davallova Carex davaliana ostřice latnatá Carex paniculata

mokřady, olšiny, okraje vodních nádrží

27


název druhu

ostřice odchylná Carex appropinquata řeřišnice bahenní Cardamine dentata

kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. C3 desítky vysokých bultů stolice vysokých ostřic s kompaktními 2m vysokými trsy; N 50° 40' 25,882", E 14° 35' 24,554"; roztroušeně v olšinách a zazeměných ramenech; niva Ploučnice, obě části; C3 desítky N 50° 40' 46,387", E 14° 34' 25,637"; N 50° 40' 33,971", E 14° 35' 40,848";

voďanka žabí Hydrocharis morsus-ranae

žluťucha lesklá Thalictrum lucidum

C2

C3

desítky

desítky; ve slepém rameni v porostu orobince; 50° 40' 47.982"N, 14° 34' 50.111"E

roztroušeně stovky

nivní zaplavované louky: N 50° 40' 47,604", E 14° 34' 3,976"; N 50° 40' 48,54", E 14° 34' 4,955"; N 50° 40' 47,557", E 14° 34' 6,697"; N 50° 40' 48,911", E 14° 33' 52,128"; N 50° 40' 48,212", E 14° 33' 51,628"; N 50° 40' 50,83", E 14° 34' 43,331"; N 50° 40' 27,505", E 14° 35' 52,314"; N 50° 40' 50,246", E 14° 34' 4,786"; N 50° 40' 48,914", E 14° 33' 58,792"; N 50° 40' 49,069", E 14° 33' 59,519

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Nejsou známy žádné dosud realizované projekty ani zásahy v tomto území motivované ochranou přírody. b) lesní hospodářství Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. c) zemědělské hospodaření V minulosti byla niva Ploučnice obhodpodařována lukařením (viz příloha M4). Luční hospodaření je stále jediným způsobem zemědělského hospodaření v PP (orná půda se zde nenachází), rozsah ošetřovaných luk je však mnohem nižší než v minulosti. Vlivem sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch dochází ke snížení druhové pestrosti především u vlhkých luk. Velká část původně obhospodařovaných luk v nivě Ploučnice není kosena ani spásána, což zapříčiňuje pronikání invazních a expanzivních druhů a pozvolné zarůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ostřicí štíhlou (Carex acuta), rákosem obecným (Phragmites australis), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a v neposlední řadě rychle se rozrůstajícími vrbami a olší na vlhčích plochách. Některé louky jsou obhospodařovány nejčastěji kosením, v menší míře i pastvou skotu a koní. Způsobe kosení aplikovaný na loukách (půdních blocích) je klíčovým ohrožujícícm faktorem pro oba druhy modrásků r. Phengaris a ohniváčka černočárného Lycaena dispar, protože nerespektuje nároky těchto druhů ani jiného hmyzu. Na území PP je dle veřejného registru zemědělské půdy LPIS vymezeno 9 půdních bloků (viz tabulka) 28


Čtverec:

Zkrácený kód:

Uživatel:

Výměra: Kultura:

Klasifikace:

Režim EZ/PO:

Dílčí plocha

720-0970

1906

Jaroslav Prchal

1.87 ha

travní porost

stálá pastvina

Certifikované EZ

8

720-0970

1911

Dominika Jabálková

2.16 ha

travní porost

stálá pastvina

Přechodné obdob

9

720-0970

2906

Jaroslav Prchal

1.19 ha

travní porost

stálá pastvina

Certifikované EZ

8

720-0970

2909/1

Oleg Porš

6.76 ha

travní porost

stálá pastvina

Konvenční hospodaření

3

720-0970

2910/1

Oleg Porš

7.55 ha

travní porost

stálá pastvina

Konvenční hospodaření

7

720-0970

2911

Jakub Jaroš

3.2 ha

travní porost

ostatní

Certifikované EZ

8

720-0970

3904

Zelená pastva s.r.o.

0.83 ha

travní porost

stálá pastvina

Přechodné období

3

720-0980

1007/1

Vladimír Synek

2.58 ha

travní porost

ostatní

Certifikované EZ

13

720-0980

1009

Vladimír Synek

0.82 ha

travní porost

ostatní

Certifikované EZ

13

d) rybníkářství Na území EVL nejsou žádné rybníky. e) myslivost Území PP spadá do honitby Žizníkov (č. 5101110134). Nebyl pozorován negativní vliv myslivosti na chráněné území ani populace druhů předmětu ochrany. f) rybářství Podle výsledků ichtyologického průzkumu z let 2009 a 2010 a podle rybářských statistik je možné kvalitativně popsat složení rybího společenstva v PP: v toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). g) rekreace a sport Území je pro rekreační a sportovní aktivity využíváno okrajovým způsobem, který nemá vliv na území ani žádný z předmětů ochrany. Územím prochází cyklistická stezka, dalším rekreačně sportovním využíváním je občasné sjíždění Ploučnice na lodích. h) těžba nerostných surovin Na území PP nezasahuje žádný dobývací prostor ani vymezené ložisko nrostných surovin. i) jiné způsoby využívání 29


Nejsou známy.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Česká Lípa byl schválen 17.6.1998, vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti 15.10.1998. Od schválení územního plánu bylo provedeno 41 změn, poslední byla schválena 27.9.2006 a nabyla účinnosti 15.1.2007.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesy nejsou součástí PP. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

Ploučnice 1-14-03-054 Kaprová voda nejsou Povodí Ohře, s.p. Severočeský územní svaz ČRS 441 049 PLOUČNICE 3 Podle materiálů KÚ Libereckého kraje je zarybňovací povinnost pro celý revír (včetně stojatých vod) je: 6.000 dvouletých kaprů obecných 2.500 dvouletých línů obecných 7.000 jedinců tzv. „bílých ryb“ 2.500 jednoletých štik obecných 1.500 jednoletých candátů obecných 3.000 jednoletých jelců tloušťů 400 jednoletých amurů bílých 50 jednoletých sumců velkých

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 – koryto Ploučnice s lemem olšin, vrbin a mokřadních křovin Dílčí plocha 2 – neobhospodařovaná louka s ruderalizovanými porosty psárkových luk, bohatý výskyt krvavce totenu Sanguisorba officinalis, v současnosti hostí nejpočetnější populaci modráska očkovaného Phengaris teleius a modráska bahenního Phengaris nausithous z celé PP. Dílčí plocha 3 – rozsáhlá strojově kosená louka v nivě s mozaikou porostů od psárkových luk, vlhkých pcháčovách luk po vysoké ostřice. Louka je kosena celoplošně až k okrajům. Výskyt krvavce totenu a v západní části malé populace modráska bahenního, způsob obhodpodařování louky ale další existenci modrásků vylučuje. Při západním okraji se nachází nekosené tužebníkové lado. 30


Dílčí plocha 4 – „Mokřad za benzinkou“. Větší slepé rameno Ploučnice lemované pláštěm křovin, z větší části zastíněné. Výskyt většího počtu druhů obojživelníků včetně malé populace kuňky obecné. Dílčí plocha 5 – sukcesí vzniklá plocha olšin Dílčí plocha 6 - koryto Ploučnice s lemem olšin, vrbin a mokřadních křovin. V západní části dílčí plochy na pravém břehu Ploučnice druhově chudý porost vysokých ostřic a rákosu Dílčí plocha 7 – pasené a eutrofizované psárkové louky, místy ostrůvky vysokých ostřic, pcháčů, chrastice apod. V jihozápadním rohu je mrtvé rameno Ploučnice s výskytem voďanky žabí. Dílčí plocha 8 – v jižní části mozaika tužebníkových lad a porostů vysokých ostřic, místy expanduje chrastice, dále od nivy sušší části nekvětnatých ovsíkových trávníků. V severní části eutrofní a degradované vlhké pcháčové louky. Dílčí plocha 9 – koňská pastvina, mozaika nakrátko vypasených trávníků s ostrůvky vysokých ostřic. Dílčí plocha 10 – cenná vlhká pcháčová louka s přechodem do slatinné louky s výskytem prstnatce májového Dactylorrhiza majalis a úpolínu vyššího Trollius altissimus obklopená mozaikou lesních stanovišť Dílčí plocha 11 – dlouhodobě nekosený porost s dominantní chrasticí a velkým podílem kopřiv. Dílčí plocha 12 – dlouhodobě nekosené louky zarostlé v současnosti vysokými ostřicemi, místy se šíří kopřivy a vlhkomilné keře Dílčí plocha 13 – mozaika sušších (mezofilní ovsíkové louky) a vlhčích (pcháčové louky) porostů, místy s expandujícím rákosem výskyt krvavce totenu a malé populace modráska bahenního. Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana evropsky významných druhů živočichů a evropsky významných stanovišť. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi se zájmy na ochranu jiných význačných společenstev či druhů živočichů a rostlin.

31


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesy nejsou součástí PP. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Tok Ploučnice Pro efektivní ochranu toku Ploučnice v rámci PP je klíčová dobrá komunikace s Povodím Labe, s.p. a Českým rybářským svazem, na jejichž spolupráci bude záviset úspěšnost ochrany lososa obecného a také vydry říční a klínatky rohaté. Technické úpravy koryta (zahlubování, zpevňování, narovnávání) na aktuálně neregulovaných částech toku musejí být vyloučeny, zejména jedná-li se o zásah do dna. Doporučeno je také neprovádět zásahy do břehových porostů (kácení) v případech, kdy dřeviny zabraňují významným splachům do toku. Místně je doporučeno ponechávat v toku mrtvé dřevo. Z hlediska kvality vody je rozhodující zvyšování úrovně čištění odpadních vod v přilehlých sídlech a podnicích v souladu s územními plány a kontrola vypouštěných odpadních vod. c) péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Zásady péče o stanoviště 3150 typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

-

Přirozené

eutrofní

Typ managementu

bez managementu

Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management

-

Upřesňující podmínky

zachovat záplavový režim nivy

vodní

nádrže

s

vegetací

Zásady péče o stanoviště 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion

Typ managementu

bez managementu

Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management

-

Upřesňující podmínky

zachovat záplavový režim nivy a morfologii koryta

32


Zásady péče o stanoviště 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Sečení s odklizením zelené píce (sečení se sušením píce a odvozem sena, sečení s pálením sena, pastva) 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva ruční nástroje, samohybná lehká technika červenec až polovina srpna, méně vhodně druhá půle června až začátek září   

v tomto případě je nejvhodnější „balkánský“ způsob hospodaření – extenzivní seč a pastva, každoročně v odlišných dílech lokality pálení nasbíraného sena je možné na úsecích opanovaných expanzivními druhy je třeba dbát na co nejvyšší „mozaikovitost“ hospodaření

Zásady péče o stanoviště 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Sečení s odklizením zelené píce (sečení s pálením sena,odstraňování náletu mechanicky) 1x/3-5 let seč, 1x/10 let nálet 1x/10 let seč+nálet ruční nástroje nebo lehká technika ideálně srpen až září, méně vhodně červenec až říjen Konkrétní intenzita i rozsah hospodaření záleží na stavu konkrétní lokality – tužebníková lada jsou sukcesním mezistavem pcháčových luk a luhů. Je třeba udržovat rovnováhu mezi frekvencemi zásahu (sečí, vyřezávání dřevin) a ochuzením lokality v důsledku dominance několika konkurenčně silných druhů (Scirpus sylvaticus, Fillipendula ulmaria). Je třeba dbát na časoprostorovou stochasticitu a nezasahovat na celé lokalitě najednou.

Zásady péče o stanoviště 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště

Typ managementu

sečení a občasné odstraňování dřevin

Vhodný interval

sečení 1x za 2-3 roky, odstranění dřevin dle potřeby (ale vždy poté, co jejich rozloha přesáhne cca 20% rozlohy lokality) seč 1x za 3-5 let, náletové dřeviny 1x za 10 let kosa, křovinořez, nikdy těžká technika, výjimečně extenzivní pastva červenec – srpen, výjimečně začátek září

Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

jde o velmi citlivé a maloplošné společenstvo; nutný je každoroční monitoring a na míru šité hospodaření; posečená biomasa musí být z lokality odstraněna, zásadní je udržení bezlesí

33


Péče o dřeviny: Na území EVL a navrhované přírodní památky se kromě lesních pozemků nacházejí četné remízy, křoviny a stromové porosty charakteru lesa. Pro období platnosti plánu péče nejsou navrhovány žádné zásahy týkající se dřevin, prioritou je zlepšit stav luk. Péče o louky: Plochy s výskytem krvavce totenu (dílčí plochy č. 2, 3, 8, 13). Na části dílčích ploch je vymezeno sedm půdních bloků (viz tabulka v kapitole 2.2). Louky je třeba kosit jedenkrát v roce v termínu do poloviny června. Ideální je kosení louky v 5-10 m širokých pruzích, kdy jeden pruh je pokosen a sousedící pruhy na louce zůstávají do následujícího roku. Pokud není možné tento design zajistit, je nutné na každé dílčí plošce ponechat alespoň 25 % louky zcela nepokosené. Seč je žádoucí provádět lištovou sekačkou se zvýšenou lištou. Příliš nízko nastavená výška seče poškozuje hnízda mravenců r. Myrmica, kteří jsou hostiteli housenek obou druhů modrásků r. Phengaris. Obnova ruderalizovaných luk v nivě Ploučnice (dílčí plochy č. 9, 11, 12) Silně zruderalizované louky s terestrickým rákosem, chrasticí, kopřivami a dalšími nitrofilními druhy. Kosit dvakrát ročně seče do obnovy stanovištně původního nedegradovaného lučního typu. Způsob seče není omezen, při každé seči je třeba ponechat 20 % rozlohy nepokosené, tato část bude pokosena při další seči. Je nutné sledovat vegetační změny na dílčí ploše a po dosažení cílového stavu seč upravit tak, aby respektovala zájmy ochrany bezobratlých (snížení počtu sečí, změna způsobu seče – mozaikové či pásové seče). Ostatní typy luk Kosit jednou ročně, termín seče není omezen. V odůvodněných případech může kosení probíhat dvakrát ročně, klíčové je ale aplikování pásové seče. Společné zásady pro všechny typy sečí Pásová seč musí být základním způsobem péče o travní porosty v území (vyjma dočasného managementu při obnově ruderalizovaných luk v nivě Ploučnice). Může být nahrazena mozaikovou sečí, je však ekonomičtější na realizaci. Cílem pásové seče je umožnit vývoj rostlinám a zejména bezobratlým, pro které je jednorázová seč velkých rozloh luk provedená v krátkém časovém úseku likvidační. Podmínky dotačních titulů MZe neupravují způsob seče, pouze nejzazší termín, dokdy musí být jednotlivé louky pokoseny. Hospodařící subjekty mohou již dnes rozložit seč luk v čase tak, aby negativní vliv negativní vliv jednorázového pokosení byl eliminován, například postupným sečením luk. V praxi však tento přístup není prakticky nikde využíván, protože je náročný na logistiku a ekonomiku. Snížení počtu sečí – většina základních agroenviromentálních titulů Mze na obhospodařování trvalých travních porostů požaduje na dané louce provedení dvou sečí ročně. Tento počet je pro většinu luk příliš vysoký a zejména z hlediska ochrany bezobratlých nevhodný. Zcela likvidační je pozdně letní (otavní) seč pro modrásky rodu Phengaris, protože dospělci kladou vajíčka na kvetoucí krvavce toteny, v jejichž květních hlávkách se pak housenky dva až tři týdny vyvíjejí. Odvoz biomasy – posekaná hmota musí být z území EVL odstraněna, jinak se stává zdrojem živin a ohniskem ruderalizace lokality. Typ mechanizace – vlhké a podmáčené louky je žádoucí kosit lehkou mechanizací, ostatní typy luk je možno kosit i těžkou mechanizací. Nevhodné a pro bezobratlé velmi negativní je používání bubnových sekaček. Žádoucí je používání lištových sekaček s výše nastavenou lištou, především na 34


loukách s výskytem modrásků r. Phengaris. Housenky těchto druhů v druhé fázi vývoje žijí v hnízdech mravenců r. Myrmica, jejichž hnízda nízko nastavená lišta sekačky poškozuje. V případě zjištění teritoriálního chování chřástala polního Crex crex na konkrétní louce, je vhodné její seč posunout na období od poloviny září při zachování výše uvedených zásad nekosení celé plochy najednou. d) péče o rostliny Botanická diverzita je dost vysoká prakticky na celém území. Zásadní pro její udržení je několik bazálních pravidel, která by nikdy neměla být překročena:  na opuštěných slatinných a bezkolencových loukách je třeba urychleně navrátit hospodaření  na cenných lučních komplexech nesmí být prováděno intenzivní hospodaření, seč a pastva by měly být ploškovité a stochastické v čase i prostoru (při seči by mělo být ponecháno minimálně 10% porostu ladem a posečeno až při otavě); tento typ hospodaření je vhodný mimo jiné i pro druhy kontinentálních zaplavovaných luk  je velmi vhodné monitorovat šíření invazních druhů, zde hlavně netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera). Její porosty lze teoreticky odstranit dlouhodobým sečením za květu populace přibližně v druhé polovině léta. Následujícím druhům je třeba věnovat samostatnou pozornost – monitorovat jejich populace a snažit se vhodným způsobem, popsaným v tabulce hospodaření na jednotlivých dílčích plochách, udržovat jejich stanoviště:  Carex appropinquata – nerozrušovat bulty; zajistit světelné podmínky bez zastínění olšinou  Cardamine dentata – zachovat biotop mokřadních vrbin (přeplavování nivy)  Dactylorhiza majalis – pravidelná seč  Hydrocharis morsus-ranae – zachovat biotop – mrtvá ramena e) péče o živočichy Péče o stanoviště a populace většiny živočišných druhů bude zajištěna managementovými postupy popsanými ve výše uvedených kapitolách. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Nejsou v PP zastoupeny. b) nelesní pozemky Výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo navrhované přírodní památky je navrženo jako 50 m široký pás navazující vně na hranice přírodní památky. Pro ochranné pásmo není navrhováno žádné opatření.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou 35


č. 64/2011 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a současně tabulí s textem „evropsky významná lokalita“. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M3.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět opevnění břehů nebo zásahy do vodního toku s výjimkou nezbytných zásahů, prováděných správcem toku pro udržení průtočnosti koryta, které byly nejméně 15 dnů předem oznámeny orgánu ochrany přírody 2) provádět činnosti vyvolávající změnu ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla změnit stav biotopů druhů, pro které je chráněné území vyhlášeno 3) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 4) zřizovat nová tábořiště a kempy, 5) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, a to i přechodné, 6) umísťovat nová zařízení k přikrmování zvěře, 7) hnojit pozemky nebo/a používat biocidy, Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 2 – jedná se zejména o odvodňování území nově budovanými odvodňovacími kanály Bod 3 – převod pozemků na stavební parcely či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 4 – vytváření případných nových turistických zařízení musí být posuzováno individuálně s ohledem na konkrétní lokalizaci a možné dopady na biotu území. Bod 5 – jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 6 – je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 7 – hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území. Úprava zemědělského hospodaření na travních porostech v chráněném území (vynechání podzimní seče, ponechání části půdního bloku při jarní seči neposekané) vyžaduje získání souhlasného vyjádření orgánu ochrany přírody vyžadovaného SZIF. Vyjádření vydává Městský úřad Česká Lípa.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační ani sportovní využívání přírodní památku nikterak neovlivňuje a nepředpokládá se ani změna tohoto stavu. Z těchto důvodů není navrhována žádná regulace uvedených aktivit.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území by bylo vhodné instalovat naučný panel pro veřejnost s informacemi o přírodovědných hodnotách chráněného území, důvodech ochrany a managementových postupech. Vhodné místo pro instalaci tabule vyznačena v příloze M3.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populace druhů předmětu ochrany. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. V případě lososa obecného je možno čerpat data z probíhajícího repatriačního programu. 36


Monitoring vlivu péče na stanoviště doporučujeme realizovat vegetačním mapováním plochy PP dle závazné metodiky AOPK ČR. Mapování doporučujeme realizovat s frekvencí 1x10 let. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření je nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě.

37


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření změn1 Pruhové značení hranic Instalace informační tabule (2 ks) Označení území cedulemi se státním znakem (6 ks) Vyřezání dřevin2 Zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Kosení luk3 Monitoring modrásků r. Phengaris černočárného Monitoring klínatky rohaté Monitoring vydry říční Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

a

120 000,ohniváčka 10 000,-

1 130 000,17 000,20 000,12 000,5 000,45 000,1 229 000,1 200 000,30 000,-

10 000,5 000,-

30 000,15 000,1 275 000,-

----------

2 504 000,-

1

Uvažována je hranice navrhované přírodní památky, která nevede po v terénu jasně identifikovatelných liniích v celkové délce cca 11 300 m 2 částka je pouze orientační, její výše je ovlivněna skutečným rozsahem opatření, uvažováno je provedení zásahu na 0,2 ha 3 Uveden je scénář kosení dílčích ploch č. 2, části plochy 3, 11 a 12, kde nejsou vymezeny půdní bloky LPIS. Uvažována je průměrná cena 12 000,- Kč/ha za kosení lehkou mechanizací na celkem ca 10 ha.

38


4.2 Použité podklady a zdroje informací Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V.  Weidenhofer Z. 2005: Hesperioidea  Papilionoidea (denní motýli). pp. 219-223. – In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O.  Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/The Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D.  Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631– 645. Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics – Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T.  Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kava T. (2005): Monitoring lososa obecného – Chřibská Kamenice, Ještědský potok, Libocký potok. Ms., Depon in AOPK ČR, Praha. Knauerová, M. 2003: Zpráva k mapování biotopů, dílo L0111, Česká Lípa – Žízníkov. Kučera, T. (2009): Červená kniha biotopů - shrnutí. In Härtel H., Lončáková J. & Hošek M. (eds) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp. 29-59. Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995: 1–206. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184 Roztočil, O., 2003: Orchideje okresu Česká Lípa. Višňák, R., 2001: Zpráva k mapování biotopů, Jablonné v podještědí – Stráž pod Ralskem. Višňák, R., 2002: Zpráva k mapování biotopů, L0058 – Ještědský potok. Višňák, R., 2003: Zpráva k mapování biotopů, L0108 - Nový Bor - Mimoň. Zámečník J. 2005a: Monitoring druhu Euplagia (Callimorpha) quadripunctaria na lokalitý Mimoň Pertoltice v roce 2005. Ms. Depon in AOPK, Praha. Zámečník J. 2005b: Monitoring druhů Maculinea nausithous a Maculines teleius na lokalitý MimoňPertoltice. 2005. Ms. Depon in AOPK, Praha. 39


Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Edice Planeta 8/2004. Rozhodnutí o přidělení výkonu rybářského práva revíru 441 049. Ministerstvo zemědělství 1.6.1995, č.j.: 1057/1/95-3130 Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: http://nahlizenidokn.cuzk.cz Mapové služby Portálu veřejné správy: http://geoportal.cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz Veřejný registr zemědělské půdy LPIS: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ Vlastní terénní šetření v letech 2011-2012

40


4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, C2, C3, C4a - kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin: silně ohrožený taxon, ohrožený taxon, vzácnější taxon vyžadující další pozornost CENIA – Česká informační agentura životního prostředí CR, EN, VU, NT, LC – kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých: kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený a málo dotčený EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí KO, SO, O – kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený LPIS – registr zemědělské půdy NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ – zvlášť chráněné území

4.4 Plán péče zpracoval: Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Záboj Hrázský, Mgr. Jan Šturma, Mgr. Jan Dušek, RNDr. Jiří Křesina – Daphne ČR – Institut aplikované ekologie Spolupracovali: Ing. Karel Matějka, CSc. (Info Data Sys, Praha)

41


5. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy MAPY: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem přírodní památky Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení PP Příloha M4 – Srovnání historického a sočasného stavu území TABULKY: Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

42


Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území zdroj podkladové mapy ĆÚZK

43


Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem PP – západní část

44


Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem PP – východní část

45


Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení Zdroj podkladové mapy: ČÚZK

46


Příloha M4 – Srovnání historického a současného stavu území M4a: Historický stav území (k roku 1953) Zdroj podkladové mapy: CENIA

M4b: Současný stav území Zdroj podkladové mapy: CENIA

47


Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

výměra (ha)

1

8,4

2

2,6

3

13,3

4

0,4

5

2,8

6

22,3

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče koryto Ploučnice a navazující sukcesně pokročilé plochy, ponechat přirozené sukcesi Louka s výskytem modrásků r. Phengaris. Na dílčí ploše není vymezený půdní blok. Modifikovat hospodaření – provádět jednu časnou seč ročně, aplikovat pruhové kosení. Louka s výskytem modrásků r. Phengaris. Na dvou třetinách dílčí plochy jsou vymezeny dva půdní bloky. Modifikovat hospodaření – provádět jednu časnou seč ročně, aplikovat pruhové kosení.

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

interval provádění

bez zásahu Pruhové kosení

1

1 x ročně, první polovina června

Každoročně

Pruhové kosení

1


Každoročně

2

Září-březen

Jednorázově, poté kontrolovat a oakovat v případě potřeby

každoročně

1

květen-červen; červenec-srpen; září

Na zbývající třetině zavést hospodaření citlivé k luční entomofauně, provádět jednu seč ročně v první polovině června, aplikovat pruhové kosení Mrtvé rameno Ploučnice s výskytem obojživelníků, po Výřez dřevin obvodu křoviny, které jej zastiňují. Oslunit vodní plochu proředěním lem křovin na východním, jižním a západním břehu Sukcesí vzniklá olšina, ponechat přirozenému vývoji bez zásahu koryto Ploučnice a navazující sukcesně pokročilé bez zásahu plochy, ponechat přirozené sukcesi extenzivní pastva (do 0,5 VDJ/ha/rok); v Vlhké louky využívané jako pastviny. Na ploše je případě pastvy zavést kosení 50 % vymezen půdní blok. Preferovat pastvu, v případě kosení nedopasků (vždy jiné části) aplikovat jednu pruhovou seč. NEBO Pruhové kosení 2x ročně

7

6,5 nehnojit

8

8,9

V jihozápadním rohu dílčí plochy se nachází mrtvé rameno ploučnice s voďankou žabí

bez zásahu, nehnojit, nezavážet

1

Louka s výskytem modrásků r. Phengaris. Na dílčí ploše jsou vymezeny tři půdní bloky. Modifikovat

Pruhové kosení

1


48

Každoročně

Plán péče o přírodní památku Niva Ploučnice u Žizníkova na období 2014-2023 označení plochy nebo objektu

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

interval provádění

extenzivní pastva (do 0,5 VDJ/ha/rok); v případě pastvy zavést kosení 50 % nedopasků (vždy jiné části)

1

květen-červen; červenec-srpen; září

každoročně

1

červenec, září

každoročně

září-únor

jednorázově

květen, červenec

hospodaření – provádět jednu časnou seč ročně, aplikovat pruhové kosení.

9

2,3

Na dílčí ploše je vymezen půdní blok. Preferovat pastvu, NEBO v případě kosení aplikovat jednu pruhovou seč. Pruhové kosení 2x ročně cenná vlhká pcháčová louka

10

3,8

management je třeba přesně přizpůsobit fenologii odstranění náletu cílových druhů a dbát na ponechání vždy min, 15% porostů bez zásahu pro udržení diverzity bezobratlích potlačení expanze rákosu

tužebníková lada 11

3,4 tužebníková lada

12

13

2,2

2,8

nehnojit kosení 1-2x ročně

Louka s výskytem modrásků r. Phengaris. Na dílčí ploše jsou vymezeny dva půdní bloky, modifikovat podmínky dotace Mze – provádět jednu časnou seč ročně, aplikovat pruhového kosení.

kosení 30% porostu; rotace kosených ploch; cílem je mozaika různých fází sukcese od vlhkých luk po tužebníková lada a zastavení sukcese dřevin v opuštěných porostech kosení 30% porostu; rotace kosených ploch; cílem je mozaika různých fází sukcese od vlhkých luk po tužebníková lada a zastavení sukcese dřevin v opuštěných porostech

3

červen-červenec

v prvních letech obnově hospodaření každý druhý rok

3

červen-červenec

každý druhý rok

Pruhové kosení

1


naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

49

Každoročně

po

Niva Ploučnice u Žizníkova

Recommend Documents