Příloha č. 2: VYMEZENÉ VKP ÚDOLNÍ NIVA KARTY LOKALIT

Příloha č. 2: VYMEZENÉ VKP ÚDOLNÍ NIVA – KARTY LOKALIT

1

OBSAH DANÍŽ ‐ HNANICE .......................................................................................................................................... 4 DANÍŽ ‐ ŠATOV .............................................................................................................................................. 6 DANÍŽ ‐ CHVALOVICE ................................................................................................................................... 10 DANÍŽ ‐ VRBOVEC ........................................................................................................................................ 12 DOBŠICKÝ POTOK ‐ PŘÍMĚTICE ..................................................................................................................... 15 DOBŠICKÝ POTOK – KUCHAŘOVICE 1 ........................................................................................................... 18 DOBŠICKÝ POTOK – KUCHAŘOVICE 2 ........................................................................................................... 20 DOBŠICKÝ POTOK ‐ SUCHOHRDLY ................................................................................................................ 22 DYJE – ZNOJMO ‐ DOBŠICE ........................................................................................................................... 24 DYJE – DYJE 1 .............................................................................................................................................. 26 DYJE – DYJE 2 .............................................................................................................................................. 28 DYJE – TASOVICE 1 ...................................................................................................................................... 30 DYJE – TASOVICE 2 ...................................................................................................................................... 32 DYJE – TASOVICE 3 ...................................................................................................................................... 34 DYJE ‐ KRHOVICE ......................................................................................................................................... 37 GRÁNICKÝ POTOK – BEZKOV 1 ..................................................................................................................... 39 GRÁNICKÝ POTOK – BEZKOV 2 ..................................................................................................................... 41 GRÁNICKÝ POTOK – CITONICE 1 ................................................................................................................... 43 GRÁNICKÝ POTOK – CITONICE 2 ................................................................................................................... 45 GRÁNICKÝ POTOK – CITONICE 3 ................................................................................................................... 47 JEČMENIŠTĚ ................................................................................................................................................ 49 JEVIŠOVKA – PLAVEČ 1 ................................................................................................................................ 51 JEVIŠOVKA – PLAVEČ 2 ................................................................................................................................ 53 LUČNÍ POTOK ‐ DYJÁKOVIČKY ...................................................................................................................... 55 MRAMOTICKÝ POTOK – MILÍČOVICE ............................................................................................................ 57 MRAMOTICKÝ POTOK – CITONICE 1 ............................................................................................................. 59 MRAMOTICKÝ POTOK – CITONICE 2 ............................................................................................................. 61 MRAMOTICKÝ POTOK ‐ MRAMOTICE ........................................................................................................... 64 MRAMOTICKÝ POTOK ‐ PLENKOVICE ........................................................................................................... 66 PLENKOVICKÝ POTOK – OLBRAMKOSTEL 1 ................................................................................................... 68 PLENKOVICKÝ POTOK – OLBRAMKOSTEL 2 ................................................................................................... 70 PLENKOVICKÝ POTOK – KRAVSKO 1 ............................................................................................................. 72 PLENKOVICKÝ POTOK – KRAVSKO 2 ............................................................................................................. 74 PLENKOVICKÝ POTOK ‐ PLENKOVICE ............................................................................................................ 76

2

PLENKOVICKÝ POTOK – HLUBOKÉ MAŠŮVKY ............................................................................................... 78 ÚNANOVKA ‐ ÚNANOV ................................................................................................................................ 80 VRBOVECKÝ POTOK ‐ VRBOVEC ................................................................................................................... 82

3

Daníž - Hnanice Označení VKP Údolní niva:

Daníž - Hnanice

Vodní tok:

Daníž

Obec:

Hnanice, Šatov

Základní popis lokality

Asi 770 m dlouhá niva mezi obcemi Hnanice a Šatov. Převaha orné půdy. Tok je výrazně regulován.

Přírodní hodnoty:

Rákosiny se táhnou prakticky po celé délce VKP, výskyt skupinek topolů, vrb a keřových vrb, vegetační pás jen v těsné blízkosti toku. Východní i západní část nivy se překrývá s biocentry, v nichž je výskyt dřevin vyšší.

Půda:

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách středně těžké.

Územní plán:

Hnanice - orná půda, lokální biokoridor, lokální biocentrum. Šatov - plochy orné půdy, zeleň krajinná, biokoridor.

Doporučení k managementu:

Pro zlepšení poměrů je vhodné posílit dřevinné patro na lokalitě aspoň v těsné blízkosti potoka, na ploše biocenter provést výraznější zatravnění a dosadby. Aspoň mírná revitalizace by také prospěla ekologickým funkcím VKP. Mapa

4

Fotodokumentace

Foto 1. Niva u Hnanic, pás dřevin představuje lokální biokoridor.

5

Daníž - Šatov Označení VKP Údolní niva:

Daníž - Šatov

Vodní tok:

Daníž

Obec:

Chvalovice


Polní niva. Bezprostřední okolí toku Daníže mezi Šatovem a Chvalovicemi. Na přírodní hodnoty poměrně chudá lokalita. Kolem toku vymezeno záplavové území. Na pravém břehu potoka těsně u VKP je zrevitalizovaná skládka. Hranice VKP je vymezena z obou stran mírně či strměji stoupajícím svahem polí.


Podél toku veden biokoridor. Vyskytuje se zde pobřežní vegetace potoků, malá přítomnost dřevin na lokalitě (topoly kanadské i sloupovité, ořešáky, skupinka lip). Pruh trvalého travního porostu na břehu je velmi úzký, potok je mírně zahloubenější.

Půda:

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách.

Územní plán:

Orná půda, biokoridor, krajinná zeleň, louka (Zl) – v době mapování se na lokalitě nevyskytovala. Plochy smíšené nezastavěného území.


VKP potřebuje výrazně obnovit svoje ekologické funkce. Vhodná je alespoň částečná revitalizace (obnova meandrování). Možno navázat na stávající využití okolí potoka u Chvalovic. Dalšími vhodnými opatřeními jsou rozšíření přírodě blízkých trvalých travních porostů v nivě či výsadba skupinek dřevin vhodných druhů (duby, javory, lípy v místech původního tvrdého luhu). Mapa

6

Fotodokumentace

Foto 1. Západní část VKP, potok byl výrazně zahlouben.

Foto 2. Před železniční tratí.

7

Foto 3. Nové výsadby východně od železniční trati.

Foto 4. Východní část polní nivy u Šatova.

8

Foto 5. Východní část VKP

9

Daníž - Chvalovice Označení VKP Údolní niva:

Daníž - Chvalovice

Vodní tok:

Daníž

Obec:

Chvalovice


Poměrně úzká niva (s kapličkou), část lokality byla osázená stromky původních dřevin.


Nedávno vysázeny původní druhy dřevin (dub, javor, lípa, jasan; porost by v ideálním případě měl dospět ve fragment tvrdého luhu) na levém břehu toku daly vzniknout lokálnímu biocentru. Podél koryta rostou vzrostlé vrby. Na pravém břehu se nachází travnatý porost se skupinkami keřů. Podél toku vymezen biokoridor.

Půda:


Územní plán:

Převážná část plochy je vymezena jako Zk – zeleň krajinná, zbytek Zl – louka a vodní tok.


Přestože tok v této části není revitalizovaný, může VKP sloužit jako poměrně zdařilá ukázka, jak hospodařit s nivou na okraji obce a polních kultur. Výsadbou původních dřevin a udržováním kapličky byly zvýšeny přírodní, kulturní i rekreační hodnoty lokality. Vhodná údržba biocentra je samozřejmě podmínkou dlouhodobě příznivého stavu. Mapa

10

Fotodokumentace

Foto 1. Levý břeh toku Daníž, vzadu nová výsadba. (Pozn. Foto převzáno)

11

Daníž - Vrbovec Označení VKP Údolní niva:

Daníž - Vrbovec

Vodní tok:

Daníž

Obec:

Vrbovec, Dyjákovičky


Rozsáhlá polní niva orientovaná východo-západním směrem na jihu katastru obce Vrbovec. Délka cca 2,56 km, v nejširším místě dosahuje 550 m.


Tok podobně jako u předchozích VKP upraven, jeho ekologické funkce byly poškozeny. Skoro po celé délce toku výskyt rákosin, v západním úseku u Dyjákoviček je tok skoro bez dřevinného doprovodu. Druhý úsek za silnicí na Vrbovec se vyznačuje širším travním pásem u toku (cca 2m), povlovnějším stoupáním svahu u potoka (což se odráží v rozšířené střední části VKP, viz mapa) a nadějnými výsadbami dřevin jako jasany a javory pod hranou zvýšeného břehu. Nejvýchodnější část je opět polní.

Půda:

Na západním okraji VKP u toku: černice modální na nivních uloženinách, na východním okraji černice pelické. Dále od toku černozemě.

Územní plán:

Vymezeno: Lokální biokoridor (LK9, LK10), biocentrum (LBC5), interakční prvky. Kz – krajinná zeleň, Ls – lesní plochy (v době mapování se na lokalitě nevyskytovaly), Zo/II – orná půda v nivách – návrh zatravnění.


Je vhodné promyslet další možnosti výsadeb dřevin, zvětšení zatravnění a dílčích revitalizací na toku. Druhý úsek s velmi pozvolným stoupáním je vhodným kandidátem na větší úpravy, které by umožnily občasný rozliv toku do okolí např. s nově vytvořenými lužními dřevino-bylinnými společenstvy. Pro tento rozsáhlý VKP by samozřejmě bylo nejvhodnější vymyslet i rozšíření v jeho rekreační či vzdělávací funkci. V některých úsecích by mohly být obohacující i extenzivní sady starých ovocných odrůd.

12

Mapa

Fotodokumentace

Foto 1. Poněkud fádní západní část nivy.

13

Foto 2. Druhý sektor VKP, východně od silnice na Vrbovec, je patrná daleko pestřejší dřevinná skladba.

Foto 3. Monotónní nejvýchodnější sektor.

14

Dobšický potok - Přímětice Označení VKP Údolní niva:

Dobšický potok - Přímětice

Vodní tok:

Dobšický potok

Obec:

Přímětice, na hranicích s katastrem Znojma


Niva na konci intravilánu Přímětic, nacházející se převážně na pravém břehu regulovaného toku, který protéká rybníkem.


Převládající vegetací jsou rákosiny, které se táhnou na východ od rybníka na levém břehu potoka, prostorově se shodují s místním biokoridorem. Občas se vyskytují vrbové křoviny. Část lokality je využívána jako zahrádky. Místní rybník je intenzivně rekreačně využíván, v jeho blízkosti je umístěn krmelec. Výskyt invazivních druhů, západně od rybníka výsadba topolové monokultury. Území kolem rybníka se překrývá s biocentrem.

Půda:

Fluvizemě modální eubazické až mezobazické na nivních uloženinách.

Územní plán:

Vymezeno: lokální biocentrum, regionální biokoridor, interakční prvek, Individuální rekreace, zahrady – zahrádkářské osady; drobná parcelace (smíšené využití), nádrž závlahová


Topolová monokultura nepředstavuje nejlepší využití, doporučeno zvážit alternativy. Vhodné by bylo vyřešit parkování vozů rybářů, aby bylo zamezeno kontaminaci vody ropnými produkty. V okolí rybníka se nabízí možnost vytvořit druhově pestřejší ekotony v jednolitých habitatech (především na okrajích porostu rákosu – např. trvalý travní porost s přírodě blízkým složením, kosit a zároveň sladit s potřebami rekreace). Vhodné dbát na pravidelný sběr odpadků, umístit popelnice. Pás rákosin by šlo obohatit o vyšší vrby, či jiné vhodné dřeviny.

15

Mapa

Fotodokumentace

Foto 1. Rákosiny doplňují skupiny vrb.

16

Foto 2. Rákosiny

Foto 3. Rybník s doprovodnou vegetací.

17

Dobšický potok – Kuchařovice 1 Označení VKP Údolní niva:

Dobšický potok – Kuchařovice 1

Vodní tok:

Dobšický potok

Obec:

Kuchařovice


Niva z východu ohraničená obcí Kuchařovice, využívaná zejména jako pole.


Kromě pásu rákosin a skupinek vrb, topolů a ojedinělými keři podél napřímeného toku je celá plocha vedena jako pole. Těsné okolí toku vymezeno jako biokoridor. Východní úsek nivy určen pro funkci biocentra. Potenicální stav (pokud by zde nebylo pole): aluviální psárkové louky nebo pcháčové louky, lužní lesy (spíše tvrdý luh nížinných řek).

Půda:


Územní plán:

Krajinná zóna produkční, orná půda, krajinná zóna produkční, orná půda, zóna zvýšeného erozního ohrožení, biokoridor lokální – vymezen u toku, krajinná zeleň přírodní + biocentrum lokální, individuální rekreace, zahrady – drobná parcelace (smíšené využití)


Ekologické funkce lokality jsou velmi nízké. Nutné zlepšení managementu a celkového stavu lokality pro to, aby tento VKP byl plně funkční a mohl přinášet žádaný efekt pro životní prostředí. Tím by se posílila i jeho role jako biokoridoru. Opatření: zatravnění min 5 m od hrany potoka, dále zatravnit nejčastěji podmáčené úseky, kde výnosy nejsou příliš vysoké. Výsadba dřevin tvrdého luhu (duby, jasany, habry), dosadba liniových dřevin u potoka. Zvážit revitalizaci části toku, alespoň v biocentru na východní hranici.

18

Mapa

Fotodokumentace

Foto 1. Polní niva s tokem krytým až příliš úzkým pruhem bylinno-dřevinné vegetace.

19

Dobšický potok – Kuchařovice 2 Označení VKP Údolní niva:

Dobšický potok – Kuchařovice 2

Vodní tok:

Dobšický potok

Obec:

Kuchařovice


Asi 500 m dlouhá niva táhnoucí se jihovýchodním směrem podél Dobšického potoka jihovýchodně od obce.


V těsné blízkosti koryta potoka byl vymezen biokoridor, shoduje se s plochou rákosin. Největší rozlohu zabírá orná půda, až k toku zasahuje jedna větší zahrada. Potok byl zkanalizován, jeho ekologické funkce jsou oslabeny, celkově přírodní hodnota stanoviště je nízká.

Půda:


Územní plán:

Vymezeno: Plochy individuální rekreace, zahrady – drobná parcelace (smíšené využití), krajinná zóna produkční, orná půda, zóna vysokého erozního ohrožení, lokální biokoridor nefunkční, interakční prvek (existující).


Pro znovunastolení přirozených procesů je potřebná aspoň částečná revitalizace potoka, zatravnění a obnova dřevinného lemu. Vhodné zvážit i další využití, např. vytvořit zpevněnou (ne asfaltovou) stezku pro procházky místních obyvatel do Suchohrdel. Kvůli podmokření a možnosti menších záplav není vhodné další rozšiřování zástavby do VKP. Mapa

20

Fotodokumentace

Foto 1. Zatravněný okraj poblíž vesnice přechází v habitat M1.1 Rákosiny eutrofních a stojatých vod, vpravo vidět pole.

21

Dobšický potok - Suchohrdly Označení VKP Údolní niva:

Dobšický potok - Suchohrdly

Vodní tok:

Dobšický potok

Obec:

Suchohrdly


Úzká, výrazně podmáčená, travnatá niva pod strmým svahem.


Na lokalitě bývalého sadu převládá porost vlhkých pcháčových luk, v relativně dobrém stavu. Výskyt ostřic a jiných mokřadních druhů. Ve východní části skoro zazemněný rybník s porostem rákosin eutrofních a stojatých vod. Četné dřeviny na sušších místech, včetně zbytků ovocných stromů.

Půda:

Černozemě, gleje

Územní plán:

lz – zahradkářské osady Ek/ses - krajinná zeleň, lokální biocentrum Ne – nádrž extenzivní, ekologická, okrasná


Vhodné občasné kosení (důležité zajistit, lokalita nepříliš obhospodařovaná), na stanovišti ideální podmínky pro vytvoření menší tůně pro podporu populace obojživelníků nebo i vytvoření větší vodní plochy, případně obnovu stávající. Vhodné udržet pestrou skladbu dřevin a část mrtvé dřevní hmoty na lokalitě. Mapa

22

Fotodokumentace

Foto 1. Podmáčený starý ovocný sad, či spíše jeho zbytek.

Foto 2. Rybník zarůstající rákosem.

23

Dyje – Znojmo - Dobšice Označení VKP Údolní niva:

Dyje – Znojmo - Dobšice

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Znojmo (k.ú. Znojmo-Louka, Oblekovice), Dobšice


Plošně rozsáhlá nezastavěná niva mezi Znojmem a Dobšicemi. Podél toku širší pás dřevin, jinak převažují zahrádkové osady a orná půda. Lokalita je rekreačně využívaná, což je vhodné zachovat. Dle územního plánu slouží část plochy jako území určené k rozlivu.


EVL Meandry Dyje ve východní části, nadregionální biokoridor podél Dyje, vložené lokální biocentrum.

Půda:

Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách.

Územní plán:

Území určené k rozlivu, především plochy vodní a vodohospodářské, přírodní a smíšené nezastavěného území, plochy pro rekreaci, ÚSES.


Především zajistit, aby nedošlo k zastavění dané plochy výstavbou pro bydlení nebo výrobu. Vhodné je zemědělské využití, přírodní plochy nebo rekreační využití (parkové plochy, sport apod.). Přijatelné je využití plochy pro zahrádkové osady, doporučujeme však jejich nerozšiřování. Vhodné je doplnění liniové zeleně. Mapa

24

Fotodokumentace

Foto 1. Plošně rozsáhlá niva mezi Dobšicemi a Znojmem. (Pohled od Dobšic)

Foto 2. Pohled na nivu od Znojma – na pravé straně pás dřevin okolo Dyje.

Foto 3. Podél toku je vhodně zachován manipulační pás. Významnou část vymezené VKP pokrývají zahrádky.

25

Dyje – Dyje 1 Označení VKP Údolní niva:

Dyje – Dyje 1

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Dyje


Méně rozsáhlá nivní plocha podél toku Dyje. Z jedné části tvoří ohraničení násyp komunikace, z druhé strany vyvýšený svah. Přírodně hodnotná lokalita je součástí větší EVL Meandry Dyje.


EVL Meandry Dyje podél toku, nadregionální biokoridor, zachovalý vodní tok

Půda:

Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách.

Územní plán:

Plochy vodní, přírodní a lesní, lokální biocentrum.


Zachování stávajícího stavu, monitoring invazních druhů rostlin, případné nové plochy pro zahrádky optimálně vymezovat mimo vymezené VKP. Mapa

26

Fotodokumentace

Foto 1. Levý břeh řeky Dyje

Foto 2. Plocha orné půdy v nivě na levém břehu

27

Dyje – Dyje 2 Označení VKP Údolní niva:

Dyje – Dyje 2

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Dyje, Tasovice


Niva na pravé straně toku, s převahou polních kultur východně od obce Dyje.


Převažuje orná půda, výjimku tvoří břehový porost Dyje – měkký luh s výskytem olší, topolů, vrb a také javorů. Na lokalitě vymezeno biocentrum, podél toku probíhá i biokoridor. Habitaty v blízkosti VKP, směrem na sever na jižním výsušném svahu nad nivou: Subpanonské stepní trávníky a dále úzkolisté suché trávníky bez výskytu vstavačovitých. Roste zde i nepůvodní keř Lycium barbarum.

Půda:

Fluvizemě

Územní plán:

Pole, zóna extenzivního hospodaření, probíhá jím hranice záplavového území. U toku se nachází budova trafostanice (plocha technické infrastruktury).


Vhodné zvětšit o několik metrů travnatý pás podél toku a obhospodařovat ho jako fragment aluviálních psárkových luk. Lycium barbarum je v botanicky cennějších lokalitách (mimo ruderalizované plochy) doporučeno likvidovat. Mapa

28

Fotodokumentace

Foto 1. Polní niva je obklopena lesními biotopy.

29

Dyje – Tasovice 1 Označení VKP Údolní niva:

Dyje – Tasovice 1

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Tasovice


Polní VKP je lokalizován na jihozápadní straně obce Tasovice, na levém břehu Dyje.


Naprostá převaha polních kultur (v době mapování kukuřice), je zde také umístěna stavba. VKP těsně sousedí s biokoridorem vedeným kolem řeky Dyje a lesním biocentrem (měkký luh).

Půda:

Fluvizemě modální eubazické až mezobazické středně těžké, lehčí až středně těžké.

Územní plán:

Vymezeno pole a plocha technické infrastruktury, v blízkosti K – krajinná zeleň, L – les, nadregionální biokoridor.


Dbát na střídmé hnojení a nepoužívání chemikálií v blízkosti řeky. Pole je menší a nepředstavuje v kontextu lesnatého okolí environmentální zátěž, nicméně pokud by se měla posílit funkce nivy (např. zadržování vody), lze plochu zatravnit a kosit, vytvořit tůni apod. Mapa

30

Fotodokumentace

Foto 1. VKP lemuje ze strany Dyje poměrně pěkný porost dřevin; patrný výskyt mrtvého dřeva.

31


Dyje – Tasovice 2

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Tasovice


Polní niva na jižním okraji intravilánu obce Tasovice mezi Dyjí a náhonem.


V okolí řeky se táhne charakteristický pás původních dřevin (vrby, topoly), které jsou ale už za hranicí VKP. Převažují polní kultury, na jednom poli skládka hnoje. Severní hranice je vymezena hrází se solitérními stromy, včetně akátu. Pole je rozděleno větší zahrádkou s trvalou stavbou.

Půda:

Fluvizemě

Územní plán:

Celá plocha je vedena jako LBK 2 (biokoridor), dále N – plochy vodní a vodohospodářské.


Dát pozor na šíření akátů a na únik živin z hromady hnoje. Zatravnění menších částí polí či dosadby dřevin by lokalitě prospěly, s ohledem na velikost pole, ale nejsou nezbytné. Mapa

32

Fotodokumentace

Foto 1. Podmáčené pole je v platném územním plánu vedeno jako biokoridor.

33


Dyje – Tasovice 3

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Hodonice, Krhovice, Tasovice


Niva táhnoucí se podél Dyje na jih od obcí Hodonice a Tasovice, východní hranici tvoří vyvýšená silnice. Převládají pole. Převažuje orná půda, na západní hranici je kamenolom, v severní části technický areál (mimo vymezené VKP)


Přírodnější plochy se omezují na užší pás dřevin v bezprostřední blízkosti toku (administrativně vedeno jako les), jedná se o měkký luh – vrby, topoly, olše, keřové vrby, další keře. Místně dominuje akát. VKP hraničí s lesními biocentry ve dvou meandrech řeky, nadregionální ÚSES. Podél toku vymezena EVL Meandry Dyje.

Půda:

Fluvizemě psefitické na lehkých nivních uloženinách, fluvizemě modální eubazické až mezobazické na nivních uloženinách.

Územní plán:

RBC Krhovice – regionální biocentrum, nadregionální a regionální biokoridory, K – krajinná zeleň (plánovaná), pole, plochy přírodní


Vymyslet plán pro omezení šíření akátu. Zvážit zatravnění nejvíc podmáčených částí a založení remízků se zastoupením dřevin tvrdého luhu, VKP v současné podobě plní ekologické funkce jen velmi omezeně. Je zde možnost zvážit založení dřevinných skupin např. u polních cest nebo založení pásů zatravnění. Napomůže se tím lepšímu fungování širší nivy (vč. biocentra) a příhodnějším podmínkám na stanovišti, včetně estetických. Mapa

34

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na VKP směrem ze silnice na západ.

Foto 2. V zadní části fota se tyčí porosty topolů - přestože jsou v nivě, podle metodického vymezení už do VKP nepatří, jelikož jsou vedeny jako les.

35

Foto 3. Přírodně hodnotnější část – biokoridor.

36

Dyje - Krhovice Označení VKP Údolní niva:

Dyje - Krhovice

Vodní tok:

Dyje

Obec:

Krhovice


Niva táhnoucí se na jih od obce Krhovice. Podél řeky vymezeno záplavové území. (Pozn.: Hranice nivy je ukončena na okraji zájmového území, možno protáhnout)


Ve VKP se nachází rozsáhlejší dřevinné porosty podél koryta i skupiny remízů v polích. Druhové složení je jak původní (vrby, olše, topoly – měkký luh nížinných řek), tak nepůvodní akát a ořešák černý (Juglans nigra), snášející vlhčí stanoviště. Bylinné patro je bohaté na živiny, na což poukazuje záplava kopřiv, hluchavek a dalších nitrofytů. Prostřední částí nivy byl vymezen širší biokoridor, v severní a jižní části jsou lokalizována biocentra. Evropsky významná lokalita – Meandry Dyje.

Půda:

Fluvizemě modální eubazické až mezobazické středně těžké lehčí až středně těžké.

Územní plán:

zeleň, ochranné pásmo lesa, ochranné pásmo vodního toku, plochy orné půdy, území archeologických nálezů, lokální, regionální a nadregionální ÚSES


Dát důraz na důkladný management proti agresivnějším invazním neofytům, hlavně akátu. Udržení měkkého luhu a především remízků na levém břehu Dyje je důležité. Na pravém břehu, kde nejsou remízy, možnost zvážit založení dřevinných skupin např. u polní cesty nebo pás zatravnění v zemědělském dotačním titulu. Napomůže se tím lepšímu fungování širší nivy (vč. biokoridoru) a příhodnějším podmínkám na stanovišti, včetně estetických. Mapa

37

Fotodokumentace

Foto 1. Porost dřevin podél koryta, výskyt ořešáku černého.

Foto 2. Měkký luh u břehu Dyje.

38

Gránický potok – Bezkov 1 Označení VKP Údolní niva:

Gránický potok – Bezkov 1

Vodní tok:

Gránický potok

Obec:

Bezkov


Podmáčená louka na pravém břehu Gránického potoka.


Přítomny přírodní biotopy aluviální psárkové louky. Podél potoka vymezen lokální biokoridor.

Půda:


Územní plán:

ÚP z roku 2008. Vymezen lokální biokoridor, zemědělská půda – pole.

Doporučený management:

Niva je ve srovnání s jinými VKP v poměrně dobrém stavu. Kosení 2x ročně, pravidelně kontrolovat výskyt invazivních neofytů. Mapa

39

Fotodokumentace

Pravý břeh Gránického potoka pod obcí Bezkov.

40

Gránický potok – Bezkov 2 Označení VKP Údolní niva:

Gránický potok – Bezkov 2

Vodní tok:

Gránický potok

Obec:

Bezkov (jižní část VKP), Citonice (severní část VKP)


Vlhká louka podél Gránického potoka. V nivě jsou travnaté porosty ohraničené lesem.


Okrajově sem zasahuje EVL Citonice – rybník Skalka. Přítomny poměrně rozsáhlé přírodní biotopy aluviální psárkové louky a vlhké pcháčové louky. V několika úsecích stanoviště mají větší pokryvnost vysoké ostřice. Podél potoka vymezen lokální biokoridor.

Půda:


Územní plán:

ÚP z roku 2008. Vymezen lokální biokoridor, zemědělská půda – pole.

Doporučený management:

Tento VKP může sloužit jako poměrně zdařilá ukázka ekologicky příznivého využití nivního území. Úroveň ekosystémových služeb (vodozádržná, hygienická, půdoochranná, filtrační, a další) je ve srovnání s okolní polní krajinou vysoká. Je potřeba zachovat hydrický režim stanoviště a případně ho ještě podpořit např. vhodnou revitalizací poněkud napřímeného toku v severní části VKP, vytvořením tůňky pro obojživelníky. Dlouhodobé udržení extenzivního kosení je stěžejní pro udržení travního porostu. Mapa

41

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na nivu Gránického potoka od Citonického rybníka (k.ú. Citonice).

Foto 2. Západní část na území obce Bezkova. Hranice nivy je poměrně zřetelně patrná ze sklonu svahů.

42

Gránický potok – Citonice 1 Označení VKP Údolní niva:

Gránický potok – Citonice 1

Vodní tok:

Boční přítok Gránického potoka nad Rybníkem Rušlem

Obec:

Citonice


Komplex travnatého porostu na pravém břehu Granického potoka a pole na jeho levém břehu, zahrnuje i nejbližší okolí potoka od rybníka Rušlem.


Biotopy: Rákosiny eutrofních stojatých vod, vrbové křoviny, olše a vrby porůstají ve skupinkách břehy toku. Louka: Pcháčové louky, výskyt neofytu dvouzubce (Bidens frondosa.), dále obvyklé mokřadní druhy. Nedaleko biocentrum u Citonického rybníka, z jihu plocha těsně navazuje na biokoridor (les).

Půda:


Územní plán:

Vymezen lokální biokoridor, Po – plochy zemědělské, V – plochy vodní a vodohospodářské, Zk – zeleň krajinná.


Poměrně pěkná lokalita, vhodné omezit zarůstání louky, především dostat pod kontrolu nálet olší od lesa, alespoň ob rok kosit. Na levém břehu by bylo velmi vhodné zvětšit zatravnění těsně u toku a jeho břehových porostů, včetně přítoku od Rušlemu. Vybudování (obnova) vodní plochy je přijatelné. Mapa

43

Fotodokumentace

Foto 1. Zarůstající louka a břehový porost olší, za nímž se rýsuje polní část nivy.

44



Vodní tok:

Granický potok

Obec:

Citonice


Úsek louky na pravém břehu Gránického potoka. Od další části nivy odděleno vyvýšenou cestou. Z jihu ohraničeno lesem, ze severu zástavbou.


Aluviální psárkové louky, v blízkosti je ČOV s ruderalizovaným travním porostem. Do jižní části VKP zasahuje z jihu biocentrum. V prostoru nivy je i čistička odpadních vod, areál objektu je ale z prostoru VKP vyjmut. Esteticky hodnotná lokalita se soliterním ovocným stromem a pásem vrb a topolů u cesty.

Půda:


Územní plán:

Vymezen lokální biokoridor, Po – plochy zemědělské.


Nadále louku kosit, případně vysázet další soliterní stromy. Monitorovat a případně řešit invazní neofyty. Mapa

45

Fotodokumentace

Foto 1. Travnatá niva se solitérním ovocným stromem, lesní porost v pozadí je už mimo VKP.

46



Vodní tok:

Přítok Granického potoka

Obec:

Citonice


Louka pouze na levém břehu přítoku Granického potoka. Hranice: svah z jihu (les), ze severu svažité pole.


Přímo na lokalitě přítomnost přírodního biotopu aluviální psárkové louky, v poměrně dobrém stavu, výskyt ostřic a dalších hydrofilních druhů. Na jih od nivy se zvedá svah s listnatými lesy „Pod písky“. Severně od VKP na svahu je orná půda. Niva funguje jako buffer mezi polem a toky.

Půda:


Územní plán:

Vymezeny zemědělské plochy.

Doporučení k managementu :

Travní porost je poměrně přírodě blízký a je přínosné, že se na území nachází. Vhodné dále kosit, na patu pole (severní hranice VKP) možnost vysázet několik solitérů, např. duby a reflektovat to v územním plánu. Mapa

47

Fotodokumentace

Foto 1. Zatravněná plocha VKP CI 2.

48

Ječmeniště Označení VKP Údolní niva:

Ječmeniště

Vodní tok:

Ječmenišťský potok

Obec:

Vrbovec


Širší porost mokřadních společenstev, křovin a dřevin převážně měkkého luhu podél Ječmenišťského potoka. Hranice dána v severní části stávající komunikací, z jihu patou svahu. V nivě drobná vodoteč Ječmenišťský potok a vodní plochy. Na lokalitu navazují přírodně hodnotné sady. (Pozn. Nejedná se o klasickou údolní nivu dle metodického vymezení)


Biotopy M1.1 – rákosiny eutrofních stojatých vod, vodní plochy, nadregionální biocentrum Ječmeniště

Půda:

Černice pelické glejové i karbonátové na nivních uloženinách, jílech a slínech

Územní plán:

Nadregionální biocentrum


Zachování současného stavu, extenzivní využití vodních ploch, standardní péče o porosty. Ochrana lokality je zajištěna dostatečně vymezením ÚSES. Mapa

49

Fotodokumentace

Foto 1. Vodní plocha a zřetelná pata svahu (hranice vymezení) za ní.

Foto 2. Hranice je dána komunikací.

50

Jevišovka – Plaveč 1 Označení VKP Údolní niva:

Jevišovka – Plaveč 1

Vodní tok:

Jevišovka

Obec:

Plaveč


Niva dlouhá přibližně 740 m, převážně polní, v západní části obce.


Převažují pole a zahrady, je zde také menší vodní nádrž. V těsné blízkosti toku jsou ze severu domy, tok byl napřímen a ohrázován, spíše nemožné obnovit původní hydrický režim. Na břehu rostou topoly, olše, vrby, břízy, chmel, brslen, akát. Dále lokální biokoridor.

Půda:


Územní plán:

Lokální biokoridor podél Jevišovky, SN – plochy smíšené nezastavěného území Ze – plochy zemědělské, ZZ – plochy zemědělské vyhrazené v návaznosti na změnu sídla, REp – plochy rekreace v přírodě, VV – plochy vodohospodářské


Kolem toku prochází modrá turistická značka, nebylo by na škodu podpořit estetické kvality místa a při tom dbát také na ekologické funkce lokality. Možnosti – zatravnění pásu orné půdy, dosadby stromů (vysokokmenných ovocných dřevin i původních dřevin, nejlépe z tvrdého luhu jako dub, lípa, javory). Mapa

51

Fotodokumentace

Foto 1. Zahrady, pole a dřevinný lem Jevišovky, pohled na severozápad.

52

Jevišovka – Plaveč 2 Označení VKP Údolní niva:

Jevišovka – Plaveč 2

Vodní tok:

Jevišovka

Obec:

Plaveč


Polní niva dlouhá asi 1,3 km nacházející se na severovýchodě od obce.


Převažují pole, tok je kanalizovaný, doprovází ho pruh rákosů a pár stromů (vrby, jasan, topol). Na pravém břehu je tok ohrázovaný, výška hráze je nad 3 m. Ve východní části VKP protíná pole travný pás se zbytky starých ovocných stromů, topolem bílým a nenáročnými keři, je v něm umístěn posed. Nedaleko VKP leží zámecký park.

Půda:


Územní plán:

Vymezen: biokoridor podél Jeviškovky, lokální biocentrum, SN – plochy smíšené nezastavěného území , Ze – plochy zemědělské, Vp – plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně, Př – nově vymezená přírodní plocha


V západním úseku lokality pole bylo doslova pod vodou, nejrozumnější by bylo ho zatravnit / vytvořit tůň a doprovodný vlhkomilný porost. Promyslet, kam směřovat vývoj zatravněného pásu v poli, možnost buď ponechat samovolnému vývoji (z okolního lesa se sem samy rozšíří místní dřeviny), nebo obnovit staré ovocné odrůdy. Vhodná opatření seřazená podle míry rozsahu a náročnosti: Revitalizace, dosadba dřevin, zatravnění. Mapa

53

Fotodokumentace

Foto 1. Podmáčené pole nedaleko od vyvýšené silnice je v územním plánu navrženo jako „přírodní plocha“.

Foto 2. Zbytek linie ovocných dřevin v poli, východní úsek VKP.

54

Luční potok - Dyjákovičky Označení VKP Údolní niva:

Luční potok - Dyjákovičky

Vodní tok:

Luční potok

Obec:

Dyjákovičky, Vrbovec


Vodoteč Lučního potoka a pás zeleně podél ní v převážně zemědělské krajině mezi Hatěmi a soutokem s potokem Daníž. Tok zahloubený, pás zeleně užší, pouze místy širší.


Podél toku lokální biokoridor a dvě vložená lokální biocentra, mokřadní společenstva – rákosiny eutrofních stojatých vod.

Půda:

Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách.

Územní plán:

Lokální biocentrum a biokoridor, v návaznosti plochy pro komerční plochy (rozšíření Hatí).


Zajištění ochrany ÚSES, rozšíření ochranného pásu zeleně podél vodoteče (min 6 metrů od hrany svahu), zejména v plochách navazujících na plánované komerční plochy. Mapa

55

Fotodokumentace

Foto 1. Tok v horní části v blízkosti Hatí je více zahloubený.

Foto 2. Podél toku je zachován pouze minimálně široký neoraný pás, což není vhodné.

56

Mramotický potok – Milíčovice Označení VKP Údolní niva:

Mramotický potok - Milíčovice

Vodní tok:

Mramotický potok, Vracovický potok.

Obec:

Milíčovice


Niva u soutoku dvou potoků a podél Mramotického potoka, oba jsou částečně regulované.


Směrem po toku: liniová bylinná vegetace u dvou potoků se na soutoku slučuje v hustý porost mokřadních dřevin (vrby, olše, topoly) se silným zastoupením ruderálních bylinných druhů. Porost dále přechází ve skupiny vrb a hlavatých vrb na intenzivně koseném trávníku u statku (potenciální vegetace by tam byly nejspíše T1.5 Pcháčové louky). Občasný výskyt mrtvého dřeva. Hlavní část nivy mezi soutokem potoků je obhospodařována jako pole. Ve spodní části pod soutokem přítomnost výraznějších úprav terénu nivy (hráz, zídky, terénní modelace), parkově upravená plocha pod hrází je vedena jako biocentrum (za východní hranicí VKP).

Půda:


Územní plán:

Územní plán nebyl v době tvorby karet k dispozici.


V horní části zvětšit travnatý buffer u toků a posílit dřevinný porost vhodnou dosadbou. Pokusit se minimalizovat splachy živin do nivy a následně do obou potoků. Mapa

57

Fotodokumentace

Foto 1. Hustší porost na soutoku potoků, vzadu dřevinný porost na nejzápadnějším úseku nivy.

Foto 2. Východní, udržovaná část VKP se solitéry a skupinkami dřevin (topoly, vrby).

58

Mramotický potok – Citonice 1 Označení VKP Údolní niva:

Mramotický potok – Citonice 1

Vodní tok:

Mramotický potok

Obec:

Citonice


Polní niva u regulovaného toku, přítomnost výraznější sníženiny zapříčiňuje podmáčení východního úseku VKP (velmi podmáčená cesta a okraj pole). Jižní hranice nivy dána komunikací.


Výrazně polní niva, v blízkosti toku porost rákosin eutrofních stojatých vod, z dřevin zde roste několik vrb, šípkové růže a další nenáročné keře. Směrem na východ biocentrum.

Půda:


Územní plán:

Vymezen lokální biokoridor, interakční prvek a zemědělské plochy.


V místech rozbahněného pole ideální podmínky pro tůni (z části roku suchá). Velmi potřebné zatravnění a dosadby dřevin v nivě (rovněž mohou sloužit jako pohledová clona před nepříliš hezkými zemědělskými budovami). Současný stav je ekologicky neradostný, niva má jen malou schopnost dobře zadržovat vodu. Ideální by byla revitalizace. Je potřebná diskuze s vlastníky pozemků o cílovém stavu a možném postupu. Mapa

59

Fotodokumentace

Foto 1. Rozbahněné pole nedaleko zemědělského družstva, pohled od železničního přejezdu směrem na severozápad.

Foto 2. Pohled na západní část polní nivy.

60

Mramotický potok – Citonice 2 Označení VKP Údolní niva:

Mramotický potok – Citonice 2

Vodní tok:

Mramotický potok

Obec:

Citonice, Znojmo – k.ú. Mramotice


Delší úsek nivy na území obce Citonice a Znojma – k-ú. Mramotice většinou po obou stranách regulovaného toku Mramotického potoka. Potok poměrně zahloubený a vyrovnaný, teče mezi dvěma poli.


Podél toku vymezen biokoridor a lokální a v k.ú. Citonice lokální biocentrum. Podél toku se místy vyskytují vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, místy rákosiny, místy také stromová vegetace vrb, topolů, olší a vlhkomilných a zamokření snášejících keřů (degradovaný fragment měkkého luhu). Okolní krajinu tvoří málo hodnotná rozlehlá pole. Hydrický režim na lokalitě byl změněn regulací toku.

Půda:


Územní plán:

Vymezen lokální biokoridor, lokální biocentrum a zemědělské plochy. Na území Mramotic krajinná zóna přírodní – plochy pro obnovu a zachování přírodních a krajinných hodnot, funkční typ trvalý drnový fond a pastviny.


Nejvýraznějšího obnovení funkce nivy by bylo dosaženo pomocí revitalizace, aby bylo dosaženo dobrých hydrických podmínek, dále vytvoření ochranného travního pásu a podpora druhového spektra dřevin. Je potřebné vytyčit cílový stav lokality a stanovit vhodné kroky k jeho dosažení. Lze posílit dřevinný pás podél toku, obohatit druhovou skladbu (např. duby a javory) nebo alespoň zatravnit několik metrů z obou stran toku nebo zvážit jiná, minimálně náročná opatření.

61

Mapa

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na „meandr“ polní nivy v místě, kde se tok stáčí na jih.

62

Foto 2. Východní část VKP , v pozadí silnice.

Foto 3. Střední část VKP

63

Mramotický potok - Mramotice Označení VKP Údolní niva:

Mramotický potok - Mramotice

Vodní tok:

Mramotický potok

Obec:

Znojmo (k.ú. Mramotice)


Niva s komplexem více typů porostů táhnoucí se na sever směrem k Pilskému rybníku, a to po pravé straně potoka protékajícího z jihu na sever.


Větší rozloha rákosin na severu lokality. Dále se zde nachází keřové vrbiny, jež tvoří západní hranici střední části území, poměrně hustý dřevinný pokryv s převahou topolů, vrb a jasanů, nálety ovocných stromů. Směrem k jihu se zvyšuje pokryvnost travního porostu, druhově nepříliš pestrého, s dominantními nitrofyty (rákos, třtina rákosová s ostřicemi, dalšími travami a dvouděložnými ruderály).

Půda:


Územní plán:

Regionální biokoridor, ze severu biocentrum. Krajinná zóna přírodní – plochy pro obnovu a zachování přírodních a krajinných hodnot, funkční typ trvalý drnový fond (drobné pestré a přirozené luční porosty) a pastviny.


Je zde riziko splachu z polí, především z vyvýšeného svahu nad východní hranicí VKP – je vhodné stávající TTP hranici posílit o dřevinný buffer, dbát na správné agrotechnické postupy. Dbát na kosení alespoň části travního porostu. Využít potenciálu lokality k podpoře druhové diverzity a ekologické stability krajiny, lze se zaměřit na management dřevinných prvků a na vhodných místech doplnit skladbu o dřeviny tvrdého luhu. Mapa

64

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na lokalitu směrem k jihovýchodu.

Foto 2. Bylinno-dřevinný lem VKP.

65

Mramotický potok - Plenkovice Označení VKP Údolní niva:

Mramotický potok - Plenkovice

Vodní tok:

Mramotický potok

Obec:

Plenkovice


Niva s převahou polí mezi Pilským a Plenkovickým rybníkem, probíhající podél Mramotického potoka.


Naprostou většinu území tvoří orná půda. Výjimkou je úzký pás rákosu a skupinky keřů na příhodně vytvořené terase. Potok je regulovaný a poměrně zanešený, byl vykamenován.

Půda:

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách středně těžké, Fluvizemě glejové na nivních uloženinách těžké i velmi těžké.

Územní plán:

Zt trvale zatravněné plochy, Zo/I orná půda, Zo/II orná půda v nivách – návrh zatravnit, W vodní toky a nádrže, IP interakční prvky (navrhované) PU LBC – Plochy přírodní - nově vymezeno lokální biocentrum a biokoridor


Pro to, aby VKP plnil své funkce, je potřebná aspoň mírná revitalizace, začínající zpřírodněním potoka, doplněním břehových porostů, zatravněním vybraných částí a naplánováním účinného a pokud možno méně náročného managementu, který zajistí obohacení lokality o původní druhy rostlin a zvířat. Terasu na severní straně nutné zachovat, vhodné místo pro výsadbu stromů. Mapa

66

Fotodokumentace

Foto 1. Levý břeh toku, vlevo je patrná terasa.

Foto 2. Východní část VKP.

67

Plenkovický potok – Olbramkostel 1 Označení VKP Údolní niva:

Plenkovický potok – Olbramkostel 1

Vodní tok:

Plenkovický potok

Obec:

Olbramkostel, Šumná (východní okraj katastru)


Protáhlá niva na horní části Plenkovického potoka a jeho přítoku. Niva navazuje na biotopy kolem Nového rybníka.


Podél toku biokoridor. Přítomny břehové porosty olší a vrb s občasným výskytem smrku a břízy. Spodní část nivy přechází z porostu olší na intenzivně obhospodařovaný TTP (trvalý travní porost). V blízkosti lokality navazují biotopy u Nového rybníka, mokřadní olšiny, rákosiny apod.

Půda:

Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách.

Územní plán:

ÚP na ploše VKP vymezuje: Zl – zeleň lesa, Po – území orné půdy, biokoridor


Omezit pojezd těžké mechanizace v těsné blízkosti jižní části VKP, ponechat část TTP přirozenému druhovému vývoji. Mapa

68

Fotodokumentace

Foto 1. Dolní úsek nivy, pohled na jihovýchod

69

Plenkovický potok – Olbramkostel 2 Označení VKP Údolní niva:

Plenkovický potok – Olbramkostel 2

Vodní tok:

Plenkovický potok

Obec:

Olbramkostel


Podmáčený travní porost se skupinkami vlhkomilných dřevin, především vrb, na okraji obce Olbramkostel. Lokalita navazuje v severní části na zahrádky.


Přítomny přírodní biotopy dle soustavy Natura 2000: T1.5 – vlhké pcháčové louky, K1.2 – vrbové křoviny, louky v zachovaném stavu. Pokryvnost mokřadních druhů bylin vysoká. Stanoviště bohaté na živiny. Esteticky zachovalá lokalita, kterou prochází lokální biokoridor.

Půda:


Územní plán:

Více typů využití: území luk a pastvin.


Je vhodné co nejdříve zamezit vypouštění kanalizace do nivy – potřebné domluvy s vlastníky zahrádek a domků v sousedství. V dlouhodobém horizontu je dobré udržet v lokalitě původní druhy dřevin v dostatečném počtu a pravidelnou seč. Lze zvážit založení tůně v místě největšího podmáčení. Mapa

70

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na nivu na okraji intravilánu obce Olbramkostel směrem na severozápad. Z fota je patrný hojnější výskyt vrbových křovin.

Foto 2. Pohled ze západní části nivy směrem na východ. V pozadí vlevo jsou zahrádky, vpravo je vidět vodohospodářský objekt.

71

Plenkovický potok – Kravsko 1 Označení VKP Údolní niva:

Plenkovický potok – Kravsko 1

Vodní tok:

Plenkovický potok

Obec:

Kravsko


Travnatá niva se rozkládá na levém břehu toku na západ od obce, od toku izolována mírným valem (cca 1m); i přes tento fakt je louka ovlivňována podzemní vodou, což lze vyvodit na základě přítomných vlhkomilných druhů.


Vlhké pcháčové louky s výskytem ostřic, poměrně pestré druhové složení bylinného patra. Po celém obvodu nivy se nachází les. Lokalita bývala v minulosti parkem, proto se zde nacházejí vzrostlé platany, jírovce maďaly a další nepůvodní dřeviny, některé z nich rostou i jako solitéry přímo na louce nivy. Západní část je obhospodařována jako pole; okolní lesy tvoří přirozenou hranici.

Půda:


Územní plán:

Plochy smíšené nezastavěného území, plochy zemědělské.

Travní porost je vhodné dále udržovat kosením, promyslet cílový stav lokality Doporučení k managementu: s ohledem na přírodní hodnoty i na estetické funkce a možné využití (poměrně zachovalý, pěkný park s nepůvodními druhy) a stanovit vhodný management. U zemědělských ploch v západní části s největším vlivem vody obnovit přírodě blízký travní porost. Minimalizovat zhutnění půdy těsně u potoka mechanizací. Mapa

72

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na nivu z jejího východního okraje směrem na západ.

Foto 2. Polní niva obklopená lesy.

73

Plenkovický potok – Kravsko 2 Označení VKP Údolní niva:

Plenkovický potok – Kravsko 2

Vodní tok:

Plenkovický potok

Obec:

Kravsko


Krátký úsek nivy na konci intravilánu obce. Potok poměrně zahloubený a vyrovnaný, teče mezi dvěma poli.


Stanoviště nivy pozměněno činností člověka, a sice regulací toku. Na obou březích je jednopásový porost topolů, olší s výskytem bezu černého.

Půda:

Fluvizemě a hnědozemě.

Územní plán:

Plochy zemědělské a plochy zemědělské vyhrazené v návaznosti na výstavbu sídla

Existuje zde riziko splachu živin do potoka při vyšším hnojení. Pokud není možná Doporučení k managementu: plná revitalizace, je vhodné alespoň rozšířit travnatý pás těsně u toku a posílit doprovodnou dřevinnou vegetaci, obohatit druhové složení dřevin. Napomůže se tím lepší ekologické funkci nivy a příznivějším poměrům i na poli. Mapa

74

Fotodokumentace

Foto 1. Plenkovický potok a jeho liniová vegetace, pohled ze severu.

75

Plenkovický potok - Plenkovice Označení VKP Údolní niva:

Plenkovický potok - Plenkovice

Vodní tok:

Plenkovický potok a Plenkovický rybník

Obec:

Plenkovice


Menší plocha louky v těsném sousedství Plenkovického rybníka.


Poměrně sušší travní porost u regulovaného toku. Menší zastoupení vlhkomilných druhů indikuje nižší vodní stav v posledních letech. Různé pásy TTP jsou koseny různě intenzivně – pestřejší management může být příhodný hlavně pro hmyz a bezobratlé, ale je otázka, zda v tomto případě je úmyslný. Potenciální vegetace, pokud by hydrický režim nebyl ovlivněn meliorací: Pcháčové louky či jiné louky s vlhkomilnými společenstvími, případně tvrdý luh.

Půda:

Fluvizemě

Územní plán:

Zt - trvale zatravněné plochy, drobné vodní toky, Dk – pozemní komunikace, R1nově vymezena plocha rekreace (sportoviště / hřiště) zasahuje do VKP ze severu

Doporučení k management u:

Ideální by byla částečná revitalizace, např. vytvoření meandru nebo několika tůní. Pokud by toto nebylo možné, je vhodné rozšířit dřevinný kryt potoka a vytvořit pestřejší biotop také pomocí skupinek dřevin v TTP či obohatit druhovou skladbu TTP. Lze zvážit možnost šetrně využít rekreační potenciál lokality např. umístěním laviček a promyslet vybudování menšího, nízkonákladového přírodního biotopu parkového charakteru s naučnou stezkou (jako inspirace může sloužit biocentrum Mokroš v Mořicích či jiné podobné projekty). Mapa

76

Fotodokumentace

Foto 1. Pohled na lokalitu směrem na severovýchod.

77

Plenkovický potok – Hluboké Mašůvky Označení VKP Údolní niva:

Plenkovický potok – Hluboké Mašůvky

Vodní tok:

Plenkovický potok

Obec:

Hluboké Mašůvky


Převážně zatravněná niva s výskytem ovocných sadů, v intravilánu obce, z východu ohraničena dosti zazemněným rybníkem a zvýšenou silnicí.


Nachází se zde poměrně pestrá skladba biotopů. Dřevinný břehový porost toku sestává s olší, jasanů a vrb. Převažující plochu zabírají zatravněné pásy sadů, úzká políčka a zahrady s úseky intenzivě obhospodařovaných luk. U rybníka roste větší plocha rákosu. Podél toku lokální biokoridor.

Půda:

Fluvizemě

Územní plán:

Zahrady, orná půda, lokální biokoridor.


Na lokalitě bylo zachováno malohospodaření, objevují se i nové výsadby ovocných stromů, což je pozitivní vývoj pro tento úsek kulturní krajiny. Ideální by bylo vymezit po domluvě s místními vlastníky nějakou část (pokud možno co nejblíže toku) jako zónu bez používání pesticidů, doplnit druhové složení bylinného patra a provádět kosení tak, aby vývoj směřoval k habitatu psárkové či pcháčové louky. Mapa

78

Fotodokumentace

Foto 1. Pestrá mozaika travních porostů a linie mokřadních dřevin vytváří zajímavé společenstvo v intravilánu Hlubokých Mašůvek.

79

Únanovka - Únanov Označení VKP Údolní niva:

Únanovka - Únanov

Vodní tok:

Únanovka

Obec:

Únanov


Členitá, místy druhově bohatá, jinak většinou polní, niva na toku Únanovky, na východě hraničící s rybníkem.


V západní části VKP u regulovaného toku roste pás rákosin, dále pás topolů, soliterní vrby, bezy a další keře, okolo je pole. Ve východní části u rybníka nekosený porost rákosin a spíše degradovaný porost ostřic, který zarůstá keři jako hloh, ptačí zob, svídou, brslenem, také javorem babykou. Víc zamokřenou část dále od rybníka zarůstají mokřadní vrbiny, skupinky keřovitých i stromovitých vrb. Východní část vykazuje znaky samovolného vývoje, jsou zde díky navazujícímu rybníku vhodné podmínky pro vodní ptáky. Dřevinná vegetace u potoků.

Půda:

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, fluvizemě modální eubazické až mezobazické středně těžké lehčí až středně těžké.

Územní plán:

Vymezeno lokální biocentrum (LBC U Mlýnku), interakční prvky, vymezen nový lokální biokoridor, trvalé travní porosty, pole, odvodňovaná území.


Zregulovaný tok bez přítomnosti dřevinného porostu nemá větší retenční kapacitu, neposkytuje biotop pro živočichy ani jeho estetická funkce není valná. Je vhodné vybrat a promyslet konkrétní podobu nápravných opatření a sice: revitalizace, zatravnění, dosadba vhodných dřevin, zvýšení pestrosti biotopů. Mapa

80

Fotodokumentace

Foto 1. Východní úsek VKP je převážně polní.

Foto 2. Liniová dřevinná vegetace u toku sestává převážně z topolů a vrb.

81

Vrbovecký potok - Vrbovec Označení VKP Údolní niva:

Vrbovecký - Vrbovec

Vodní tok:

Vrbovecký potok

Obec:

Vrbovec


Úzká zarovnaná vodoteč v zemědělské krajině s úzkým porostem rákosu a dalším mokřadních společenstev. Níže po toku se VKP rozšiřuje i na lokální biocentrum a EVL Vrbovecký rybník.


Lokální biocentrum Vrbovecký rybník, po zbývající části toku lokální biokoridor, EVL Vrbovecký rybník – výskyt zvláště chráněných druhů živočichů – obojživelníci, vážka jasnoskvrnná.

Půda:

Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloženinách.

Územní plán:

Lokální ÚSES, vodní plochy, zemědělská půda, plocha krajinné zeleně.


Zachování ochrany přírodních hodnot v EVL Vrbovecký rybník. Vhodné mírné rozšíření neoraných ploch podél vodoteče (minimálně 5 m), možné zatravnění a zabránění splachům z polí. V dlouhodobějším výhledu možno zvážit revitalizaci toku. Mapa

82

Fotodokumentace

Foto 1. Zarovnaný úsek vodoteče s porosty rákosin. Vhodné je rozšířit pás podél vodoteče.

Foto 2. Zemědělské využití podél toku.

83

Příloha č. 2: VYMEZENÉ VKP ÚDOLNÍ NIVA KARTY LOKALIT

Recommend Documents