Nezávislé noviny VIVA NEWS Březen 2013 Zdarma pro radost Ahoj všem, kdo se radují z jara a nových příležitostí,

Nezávislé noviny VIVA NEWS

Březen 2013

Zdarma pro radost

Ahoj všem, kdo se radují z jara a nových příležitostí, Které jsou všude kolem. Jak jste si za poslední dobu mohli povšimnout, doba se opravdu mění. To nezdravé leze na povrch, jde konečně vidět, aby mohlo nastoupit pochopení, a samozřejmě to zdravé. Ať už se díváte na Peklo na talíři a odhalujete, jak nám potravinářští chemici lžou, ať se díváte na odhalené kauzy, sledujete alternativní zpravodajství a zjišťujete rozdíl v médiích, vlastně pozorujete, jak se svět barví do nového obrazu. Ve středu v půli března bude Viva hostem na setkání v Pražském Era světě na Leadership fóru. Jestli Vás zajímá téma alternativního života,můžete dorazit. V únoru se u nás konalo Ovacopi, sraz copywriterů, učili jste se u nás vytvořit web jednoduše v celoročním cyklu o online marketingu, webaři si přišli na své programování front endu, rozběhl se poslední kurz podnikání pro ženy. Velkým krokem bylo zahájení Členství Viva, které je radost pozorovat, protože když se náhodou všichni naši členové potkají při práci, navzájem si radí a sdílí spolu projekty, chechtají se a rozumí si. A co v březnu? Pokračujeme ve školení Online Marketingu, nastartujeme se projektem Nastartuj se Miroslava Peřiny k podnikání, hostíme manželku Jaroslava Duška, Ivetu Duškovou s představením Škola malého stromu, přivítá k nám rarita celostní medicíny Jan Hnízdil a popovídá nám v naprosto vyprodané Vivě o tom, proč všechny nemoci vznikají ze způsobu myšlení a života, který žijeme. Pro ty, kteří se chtějí osobnostně rozvíjet, což je nezbytným předpokladem pro kariérní růst, máme cyklus přednášek Lucie Hovjacké, který zahájíme v březnu. Lucie nám ukáže, jak funguje v životě 7 principů a pomůže nám je aplikovat do života.

Uvnitř březnových Viva news se dozvíte -že má Viva skoro rok, a jaké to je - proč se ke konci března máte přijít opít do Vivy a čím -rozhovor s fotografem Martinem Strankou a netradičním prodeji - rozhovor víc než unikátní s Janem Hnízdilem, který přijede 22. 3. - kdo přijede osvobodit vaši práci v dubnu - jak si hraje Kuky s dětma, zatím co rodiče pracují - že máme nové Biokakao a prodej vlastní organické káyy - že se můžete 13. 4 zase těšit na Kávový den „Barista Cup“ se soutěží o nejlepší Ostravskou kavárnu a kávovou show - a v neposlední řadě si popovídáme s úspěšným Ostravákem Robertem Vlachem, o věcech, které nikde nezazněly -jak proběhlo Ovacopi, nadějný sraz ostravských copywriterů pod taktovkou Květky Liškové, jedine-čn-é ženy 

Nechte život proudit, pozorujte ho a užívejte. Jakékoliv dotazy, připomínky a přihlašování na akce pište na [email protected]. A jestli se Vám líbí naše články a novinky, přihlaste svůj email do odběru novinek zaregistrováním Jaro nás navštíví 20.3.2013 na www.vivaostrava.cz, nepromeškáte tak žádnou akci a novinku, a málokdy se Vám stane, že už nebudou lístky, protože o všech akcích definitivně, úplněk připadá na 27.3 a informujeme přednostně tam. Dneska jsem někde četla, že když vyrostete, nové začátky dělejte 11.3 za novu. zjistíte, že máte dvě ruce. Jednu na pomoc sám sobě, a jednu na pomoc druhému. Pokud chcete, přijďte podpořit akci Voda pro Kamerun, opijete Hádanka Viva news: se vodou u nás v Kavárně za dvacku.

Který svátek nikdy nepřipadá na neděli? (odpověď hledejte na konci novin)

Krásný život Vám všem, přeje Viva Ostrava.

Už teď vybíráme další známé osobnosti a hosty, kteří přijedou do Vivy. Jedním z nich je Tomáš Hajzler, reprezentující Svobodu v Práci a Táňa Fišerová. Další jména si necháme jako překvapení. Březnové Viva news jsou plné inspirace a akce, protože cítím, jak ji teď všichni potřebujeme.

Rozhovor MuDr. Jan Hnízdil Revolucionář v tradiční medicíně. Doktor celostní medicíny pomáhá uzdravovat rodiny netradičním přístupem. 22. Března navštíví Viva Ostrava, měsíc po uveřejnění bylo vyprodáno. Kamarád Jaroslava Duška, otec, manžel, terapeut a člověk. Jan Hnízdil odpovídá na otázky Viva news nezávislých novin. 1) Těší se na Vás zhruba 200 lidí v Ostravě, lístky byly vyprodané už v lednu. Co chcete lidem předat ze všeho nejvíc? Jaká je to informace, kterou cítíte, že je podstatná z vašeho přístupu? Každá nemoc je informace o tom, jaký člověk je, jakým způsobem a v jakých podmínkách žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu. Snažím se lidem vysvětlit, jak souvisí jejich život s jejich nemocí. Funguji vlastně jako tlumočník mezi jejich tělem a myslí. Lidé stůňou proto, že signálům těla nerozumí. Pokud pochopí, mohou se uzdravit sami, bez léků a bez lékařů. 2) Zajímá mě, jak žijete, jak si vyhodnocujete situace Vy sám, protože tohle vnímám, že je u každého stejně těžké. Přístup k informacím sám o sobě. Svému stonání jsem se také učil rozumět. V minulosti jsem trpěl na záněty dutin. Vždy to bylo v situaci, kdy jsem prožíval těžké životní období, byl vystavený osobnímu nebo pracovnímu stresu. Ten podlomil moji imunitu a pro nemoc jsem si „došel“. Snažím se z vlastních chyb poučit. Ne vždycky se mi to daří. 3) Co máte na sobě nejvíce rád? Na sobě mám nejraději dceru Johanku, manželku Lucii a našeho psa Skipa. Nejraději všechny dohromady, když se večer doma válíme v posteli a pošťuchujeme. 4) Máte nějakého klienta, u kterého jste si dlouho nevěděl rady, pak se něco stalo a přišlo to? Prostě nějaký případ, nad kterým jste si lámal hlavu? Můžete říct krátce příběh? Mladou ženu několik let vyšetřovali pro pocity hořkosti v ústech. Přinesla asi dva centimetry tlustou složku vyšetření. Dělali ji gastroskopie, ultrazvuky, lumbální punkce, cétéčka, magnetické rezonance, odběry, zkoumali zuby …Nikde se nic nenašlo. Zkoušeli léky na překyselení žaludku, na imunitu …Nic nepomáhalo. Byla to záhada. Vysvětlení jsem našel v jejím životě. Potíže odstartoval nečekaný odchod manžela k mladší partnerce. Zůstala sama s dvěma dětmi. Byla to pro ni trpká zkušenost, zatrpkla, od té doby cítí hořkost v ústech …To žádné objektivní vyšetření neodhalí, žádný chemický lék nevyřeší. 5) Jak jste se dostal k tomu, co děláte, co byl možná nejdůležitější bod, který Vás posunul na Vaši cestu? Po absolutoriu na lékařské fakultě a dvou atestacích jsem nastoupil na kliniku a začal léčit. Posílal pacienty na vyšetření, předepisoval jim prášky, posílal je na operace. Postupem času jsem si všiml, že se mi spousta pacientů vrací, že hodně léčím a málo uzdravuji. Vůbec jsem jejich stonání nerozuměl. Pak jsem „potkal“psychosomatiku, začal si všímat životních souvislostí nemocí, začal nemocem rozumět. Začalo to přinášet výsledky, pacienti se začali uzdravovat. To byl můj konec na klinice, přestal jsem totiž vykazovat požadovaný počet výkonů pro pojišťovnu a moje místo bylo z úsporných důvodů zrušeno. Vydal jsem se pak po vlastní psycho-somatické cestě. Jsem vděčný, že mne tehdy z kliniky vyhodili. Prospělo to jak mému rozvoji profesnímu, tak osobnímu. 6) Dostávám se k výchově. Jste typově spíš "líný rodič" nebo rodič, který pomáhá děti rozvíjet? Dcera Johanka je klasickou výchovou nedotčená. Je to takové indiánské dítě. Od rodičů skoro neslyšela „to nesmíš!, to se nedělá!“. Manželka jí odmala ukazovala, co všechno může, brala ji k vaření, k práci na zahradě, k malování, vyřezávání,

2

keramice, četbě … Ve čtrnácti letech je úplně samostatná, dokáže uvařit, vyžehlí koš prádla, neustále něco tvoří. Přitom je pořád v dobré náladě. 7) Jak cítíte tuhle dobu? Jak se Vám v ní žije? Letošní rok ještě nevyšlo slunce. Pociťujete to nějak? Ve společnosti vládne vysoké napětí. Lidé jsou podráždění, úzkostní, depresivní. Hledají nějakého viníka nebo spasitele. Marně. Řešení musíme hledat v sobě. „V době, kdy kdekdo téměř bezvýhradně věří ve vnější proveditelnost věcí, je navíc těžké najít vnitřní východisko, i když stále více lidí tuší, že něco není v pořádku s věčně vychvalovanými návrhy řešení. Celkově to lze přirovnat k místnosti přeplněné lidmi, kde všichni tlačí na dveře a chtějí se jimi dostat ven, ale vůbec je nenapadne, že se dveře otevírají dovnitř.“ píše německý psycholog R. Dahlke v knize „Čím onemocněl svět“. Současné krize nemá ekonomické řešení. Je to krize hodnot a chování. Informace o tom, že tímto způsobem už dál žít nemůžeme. Nastupující změny očekávám s velkou nadějí. Jestliže lidé převezmou odpovědnost sami za sebe a okolní svět, vrátí se k přirozenému způsobu života, otevře se jim cesta k celkovému zdraví. Je to obrovská příležitost. Teď jde hlavně o to, abychom krizi správně pochopili a byli na obrat připravení. To, jestli bude vynucený a násilný, nebo vědomý a pokojný, je zatím ještě v našich rukou. 8) Nedávno byla uznána oficiálně Celostní medicína. Jak se to stalo? Nejde o nic převratného. Komplexní psychosomatická (celostní) medicína už byla uznána dávno – pacienty. Hovoří za ni výsledky. Zařazení mezi standardní lékařské specializace je reakcí ministerstva na dlouhodobě neudržitelný stav. Nejde o přijetí neověřených nebo šarlatánských metod, nýbrž o uznání psychosomatického přístupu, nutnosti hledání souvislostí zdravotních potíží se životem pacienta. Zatím je uznání psychosomatiky v úrovni politické deklarace. Lékaři ale nemusejí vyčkávat, až ministerstvo vytvoří nějaký systém. Mohou začít dělat psychosomatiku okamžitě, sami, z vlastní vůle. 9) Jak vnímáte Český národ obecně? Máme nějaké povahové obecné přednosti, které by nám mohly pomoci? Přímé volby prezidenta se účastnilo šedesát procent občanů. Z toho pětapadesát procent zvolilo pana Miloše Zemana. Tolik lidí vyznává hodnoty, které ztělesňuje pan Zeman. Jaké povahové vlastnosti a hodnoty to jsou netřeba komentovat. Pomoci by nám mohly „povahové obecné přednosti“ právě opačné. To je ale volba každého z nás. Zde se odevzdá nějakému politikovi, nechá sebou manipulovat, nebo vezme zdraví a život do svých rukou. K druhému kolu prezidentských voleb jsem proto ani nešel. Odevzdat bych se nechtěl ani panu Schwarzenbergovi. 10) Jak vnímáte štěstí? Štěstí vnímám jako stav mysli. Když jsme byli na návštěvě u přítele herce Jardy Duška, udělala dcera Johanka zajímavý objev. Jarda se radostně díval k obloze, směrem, kde probleskávalo slunce. Já starostlivě vyhlížel, odkud jsou mraky. Musím na sobě ještě hodně pracovat. Děkuju ....

Nový pohled na svět a život Nový pohled na svět a život je pohled dovnitř. Je docela stále viditelnější, že to, co se odehrává kolem nás, je pouhým odrazem našich vnitřních světů. Protože jsme si toho ve Vivě vědomí, vyvažujeme profesní kvalifikaci našich návštěvníků alternativními kurzy a přednáškami. Viva byla a je apolitická a pokud zveme někoho, kdo, je či byl částečně v politice, rádi Vám poskytneme přístup k osobnímu názoru na tyto lidi bez manipulace médií. Můžete se těšit na Školu malého stromu, Vědomí času Petra Václavka, Besedu s Táňou Fisherovou. Vybrat si Peníze nebo život můžete na novém turné Tomáše Hajzlera 10. Dubna. A v březnu si nezapomeňte přijít pro informace podle čínského roku Vodního Hada, co Vám přinese štěstí doma i v práci, kde co umístit, abyste byli úspěšní podle staré techniky Feng Suei.

3

Nenormální snídaně  Na tuhle snídani je úplně vyprodáno, přijdou víc než zajímaví hosté, najděte si událost na facebooku Vivy s názvem @připoj se neformální snídaně, a podívejte se na medailonky hostů. Ve Vivě děláme jednou měsíčně - vždy druhou středu v měsíci @PŘIPOJ SE. Tuhle neformální snídani manažerů, talentů, podnikatelů a zajímavých lidí a hostů si nenecháváme ujít ani my, z Vivy. Aktuální další snídaně je ve středu 13. 3.2013, další, prosím, sledujte na www.vivaostrava.cz v sekci Kalendář. Taková ranní snídaně při sluníčku ve Vivě. Setkávají se zde stálí i noví lidé, kteří přivedou zajímavého hosta a povídají o své firmě, o sobě a svém produktu. Docela se nám daří být neformální i spontánní, i když máme rozvrh :): Začínáme v 8:15 a končíme v deset. Kdo má čas, může zůstat déle v neformální diskuzi. Připojte se na další snídani 13.3. za 100,- Kč se potkáte s lidmi, propojíte a hlavnědobře nastartujete den! Přihlásit a připojit se můžete mailem [email protected]. Více Info: http://www.vivaostrava.cz/page/pripoj-se-business-snidane-neformalne-90

Rozhovor: Martin Stranka, fotograf bez školy fotografie Jeho výstavy bylo možné shlédnout od Ameriky, přes Evropu až po Asii. Vystavoval na místech jako New York, Miami, Los Angeles, Londýn, Miláno, Tokio, Dubaj, Paříž, Praha, Hong Kong, Vídeň, Brusel a mnoho dalších. Nikdy nestudoval fotografii. Prodává svou knihu dřív, než ji vydá. Vybírá si netradiční formu prodeje. Je mu tak málo let a přece mluví jako by měl stoleté zkušenosti. Člověk s vnitřním vnímáním, fotograf s krásným vnějším projevem. Martin Stranka. Fotograf. 1) Martine, kdy si vyfotil svou první fotku, co to bylo, a kdy si je začal upravovat po svém? Přemýšlím, kdy přesně to bylo. Vzpomínám, že to bylo 6 let zpět v roce 2007. První zrcadlovka, První střet s fotkou a První překážky, že to nebude zas tak snadné, jak jsem se domníval. Důvod, proč jsem vůbec začal fotit je nepříliš pozitivní zkušenost v osobním životě a tak jsem si zřejmě sám v sobě vytvořil vlastní realitu, kterou nelze zachytit jen foťákem. Proto bylo zcela nevyhnutelne, ze musely projit následnou úpravou. Jen tak jsem docílil a zhmotnil, vlastní realitu a pohled na svět kolem. 2) Jaké jsi měl dětství? Zajímá mě, jestli si byl takovéto dítě, které má podporu, je vedené k výkonu anebo ti byl dán prostor. Měl jsem úžasné dětství. Stěží bych si uměl představit hezčí a spokojenější. Už jako děti jsme měli v podstatě cokoli, co nám rodiče na očích viděli. Ale nebyli jsme se sestrou rozmazlení. To vůbec ne. Ale vždy se nás snažili podpořit ve všem, co jsme si vymysleli. I když musím přiznat, že jsem několikrát skončil na, pro mě tolik nenáviděných, aktivitách jako karate, basketbal a jiné. Ukázka podpory byla i to, že když jsem na vysoké škole po státnicích řekl, že dál už jít nechci, že bych chtěl jít cestou fotky, rodiče to pochopili a podpořili mě. 3) Co tě niterně nejvíc ovlivňuje? Jsou to knihy, hudba, lidé, vztahy, příroda? Vím, že to možná bude znít jako prázdná fráze, ale opravdu to jsou, všední okamžiky, které jen tak často všichni přehlížíme. Vím, jak mě doslova dokáže zastavit moment, kdy se přiblíží podzim, vzduch je stále dostatečně teplý, vkrádá se taková ta vůně opadajícího listí. To jsou okamžiky, kdy se kolem mě jakoby vše zpomalí. Vydržel bych sedět na trávě a pozorovat podzim do nekonečně. Proto když se podívám zpětně na své fotky, pojící téma podzimu je více než očividně. Opět se to váže na dřívější prožité chvíle, které mě tolik ovlivňují. Hudba je jedním z mých největších hybných

4

motorů a katalyzátorů. Neumím si představit jedinou fotografii bez hudby. Když se dívám na fotku, slyším hudbu. Když poslouchá hudbu, vidím v hlavě obrazy a scény. Když bych měl spojit obě dvě inspirace hudbou a přírodou, vznikne z toho můj vztah k Islandu a muzikantům právě z Islandu. Hudba jako Figur Ras a Olafur ARnalds jsou pro mě opravdu nekončící inspirací. 4) Proč se tvá kniha jmenuje I'm. Má to spojitost s vyšším vnímáním tvého já, nebo je to prostě jen nápad. Musím říct, že jsem nějak ani nepromýšlel nad názvem dlouho. Cítil jsem, co to pro mě znamenalo 5 let focení, 5 let práce, 5 let realizování mých představ do fotografií. Otevřená věta I'm je v podstatě shrnutí mého vnitřního dialogu všech možných sociálních sítí, skupin, spolku. Ale přitom neustále a jedině oč jde – jsme my sami jako jedinec. S nikým jiným zesvého okolí nevedeme tolik dialogu jako sami se sebou. K nikomu nejsme natolik otevření jako sami k sobě. 5) Když se dívám na tvé abstrakce, říkám si, že není lepší zkušenosti v životě, než bolesti. Jak to vidíš ty? Abstrakce? No vidíš a pro mě je to konkrétní reálná scéna. Nikdy jsem se je nesnažil znázorňovat abstraktní smyšlenou scénu. Vždy to bylo jen zhmotnění mé vlastní představy, mysli, pohledu. Už dříve mexická malířka Frida Kahlo též říkala ke svým abstraktním obrazům, že se nesnaží zobrazovat sny, ale realitu. Dříve jsem si myslel že je vždy potřeba toho dna, aby člověk kreativně tvořil. Postupem času jsem pochopil, ze ne vždy je nutne to dno. Ale spíše je vždy nutný extrém. Umění je o emocích a bez nich to nelze. Zcela neutrální nálada u mě nikdy nevedla ke zdárným výsledkům. Potřebuju sám být hozený úplně nahoru nebo dolů. 6) Jak žiješ, co ti přináší největší radost? Před měsíce jsem si zlomil nohu a tak nyní žuiu na 4 metrech čtverečních (postel). Ale žiju. A jak žiju? Hezká otázka. Rouhla bych, kdybych si na něc o měl stěžovat. Plní se mi jeden sen za druhým a to je něco, za co jsem nesmírně vděčný a dělá mě to šťastným. Něco jiného bylo, kdy člověk měl denní pravidelný režim kancelářské činnosti. Musel jsem se naučit žít úplně jinak. Musel jsem se naučit žít sám se sebou. 7) Ulítáváš na slávě? Máš situace, kdy tě dostává ego? Máš nějakou sebereflexi, která tě dostane zpátky k sobě? :) (můžeš klidně uvést příběh) Co je sláva? Relativní slovo. Nikdy jsem netvořil proto, aby mně někdo poznával na ulici. U fotografů to tak ani nefunguje. Všichni znají tvé fotky a obrazy, málokdo však už zná jméno člověka, který za tím stojí. Všichni znaj modelky a modely, málokdo zná fotografa, který je fotil. Takže je to vlastně takový způsob, jak být rozpoznatelný a přitom si stále moci udržet velkou míru soukromí. Pochvala ze strany druhého je vždy něco příjemného a něco, co tak trošku člověku pozvedne jeho sebedůvěru. Neřekl bych přímo slovo ego. A že přijdou lidé, které neznám a těší , že tě poznávaj a gratulujou k úspěchům? Jsem za to nesmírně vděčný, člověka to potěší a zahřeje. Ale nemění mě to. Sebereflexe. Něco, co se občas stěží hledá. Zjistil jsem, že člověk ztrácí celkem rychle objektivitu. Ale vždy se právě vrátím nohama na zem a začnu pomocí sebereflexe právě hledat chyby a přemýšlet nad nimi. Neboť právě sebereflexe je hnací silou kupředu. Bez ní člověk stagnuje a zanedlouho i v podstatě couvá zpět.

8) Máš i fotografie, které prodáváš. Představíš je? V podstatě všechny mé fotky jsou k prodeji, pokud nějaké už nejsou vyprodány. Každá fotografie je součástí limitované edice. Místo představení a slov o nich, asi lépe poslouží link k celému mému portfoliu: http://www.martinstranka.com/portfolio.html. Klienti, sběratelé, galerie mají možnost výběru velikosti od 20x20cm až po velkoformátové tisky 150x150cm. Vždy se jedná o muzejní archivní tisk, který přežije ještě další generace. 9) Baví mě příběhy. Budu ráda, kdybys mohl povyprávět krátký příběh toho, co tě nejvíce charakterizuje jako člověka. Historky z natáčení příliš bohužel nevedu. A ta která mě teď spontánně napadá, se ne až tak úplně hodí do médií. (smích). Možná kdyžtak při osobním setkání na besedě u Vás.

5

10) Viva tě uvidí na přelomu května a června. Na co se můžem těšit? No, to ještě vůbec netuším, neboť pozvánka na besídku přišla z Vaší strany :-) a ja sám jsem člověk plachý, když mám povídat o svých fotkách. Kdybych byl dobrý řečník, živil bych se mluvením. Takhle na mě zbylo jen to výtvarno. Udělám maximujm, abych dorazil co nejdříve budu moci. Jak jsem už psal, zlomil jsem si nohu, netuším, co bude obnášet rehabilitace. Budu upřímný v jedné věci. Pokaždé kdzž mě někdo požádal o besídkz, přednáškz a tak, velmi často jsem slušně odmítnul Už jen proto, že kdzž se mám bavit o svých fotkách, přijdu si jak nahý. Fotka je pro mě ycela intimní věc a i přesto, že jsem upovídaný člověk, dělá mi problémz se otevírat veřejně. Přeci jen jsou to soukromé okamžikz, kdz jsem tvořil danou fotku. Přiveyu určitě s sebou nově vzdanou knížku., fotkz na promítací plátno a uděláme to spíše formou dialogu a otáyek. Nerad bzch někde vedl sáhodlouhé monologz. Radši to uděláme spontánní a kreativní.

Dík za rozhovor. Ještě pořád můžete na výše uvedeném odkazu pomoci splnit Martinovi sen a předkoupit si jeho knihu

Coworking ve světě v číslech Více než 110.000 lidí v současné době pracuje v jednom z téměř 2500 coworkingových míst k dispozici po celém světě. Oproti loňskému roku, je nyní 83% více cowo prostorů, které slouží o celkem 117% více členů! Bereme-li v úvahu jen pracovní dny, můžeme vidět, že se 4,5 nových coworkingových prostor objevilo denně po dobu posledních dvanácti měsíců. Ve stejném čase, se počet coworkingových členů zvýšil, v průměru o 245 lidí každý pracovní den. Většina těchto prostorů jsou stále ve Spojených státech (781), je to nadále více než v Německu (230), Španělsku (199), Velké Británii (154) a Japonsku (129). Podle kontinentu, evropské počty stále rostou více ve srovnání se Severní Amerikou. Přesto, je třeba zvážit, že je v Evropě také více lidí žijících ve srovnání s USA a Kanadou. Jako vždy, čísla neříkají nic konkrétního o kvalitě jednotlivých cowo-prostor. Ale citelné zvýšení růstu ukazuje na pravděpodobnost, že bude více lidí v coworkingových prostorech, které odpovídají jejich potřebám a ve svém okolí.

Hádanka pro programátory Ač se to úplně na první pohled nezdá, tohle je hádanka skutečně pro programátory . „Představte si, že chcete příteli poslat poštou něco cenného. Máte na to krabičku, která je dostatečně velká, a na kterou lze připevnit několik zámků. Zámků máte oba dostatek, ale problém je, že nemáte klíč od zámku toho druhého. Jak dostanete k příteli cenost, aby neputovala nezamčená? Poslat klíč jen tak nepomůže, mohl by ho někdo zkopírovat.“ Odpovědi nám posílejte na [email protected]. První tři dostanou sladkou odměnu.

Představujeme našeho coworkera.. Rostislav Válek to válí ve Vivě už 3.měsíc Rosťa odpovídá na otázku, co je jeho největším snem… „Tak těch snů je určitě více. Co se týká práce tak určitě jedna z

hlavních věcí je nepracovat jako "90%" lidí, který pracují typicky od 9 do 17h. To totiž lidi deformuje a pak většinou nepřemýslí o věcech kolem sebe a žijí konzumní a neustále se opakující život. Pokud pracuje člověk "na sebe" a je jedno v čem, tak už může mít více volnosti, času, ale hlavně, pokud se vzdělává, začne o věcech kolem sebe přemýšlet. To přeju i všem lidem kteří jsou teď zaměstnaní, aby si mohli časem upravit styl práce.“ Přijďte se s ním seznámit do Vivy. 6

Viva bude mít 1 rok! VIVA je tu necelý rok a často se nás lidi ptají, zda jsme úspěšní. No a podle čeho to vlastně poznat? Začněte třeba tím, že si přečtete nový blogočlánek:-) http://bit.ly/vivasnr

Staňte se našim coworkerem a získejte řadu výhod  Staňte se našim stálým coworkerem a získáte plno výhod. Tak třeba: pronájem jednačky jen za 100 Kč/h., wifi, džbán vody, sdílenou knihovnu free, uzamykatelnou skříňku, kopírování za kačku, slevněné hlídání dětí, levnější kafe, dobrou společnost ... Ale taky takovouhle super coworkerskou průkazku:-) A co je Viva? "...A když už jste prošli vším a viděli hodně..., dobře placeným zaměstnáním, propluli jste stereotypy i normami, cítili jste, že chcete víc... Chcete tvořit, být nezávislými a vytvářet hodnoty pro sebe i pro společnost. Viva je prostorem ke svobodě, který jsme tvořili sami pro sebe se stejným záměrem..." Renata Ptáčníková, zakladatelka Viva Ostrava popisuje Vivu pro OVACOPI. Máte možnost kráčet po cestě osobní svobody a zodpovědnosti, kterou celý prostor Viva nabízí. Potkáte na ní zajímavé lidi, kteří přemýšlejí u toho, jak chtějí žít.

Rozhovor Robert Vlach, zakladatel Navolnenoze.cz 1) Robe, jsem ráda, že sem tě potkala. Jsi první člověk, který založil virtuální prostor pro lidi svobodné povahy existující tzv. na volné noze. Chyběla ti tehdy taková služba, nebo sis řekl, že by to byl dobrý podnikatelský záměr? Já jsem taky rád, že jsem tě potkal. Můj podnikatelský příběh je dílem náhody, dílem evolucí mých profesních zájmů. Do podpory nás nezávislých profesionálů jsem se pouštěl v době, kdy bylo naše postavení na českém trhu práce vnímáno ještě jako velmi okrajové. V té době jsem netušil, že se to tak moc rozjede, že můj projekt Na volné noze je v Česku první svého druhu, že budu oceněn jako Živnostník roku atd. Žil jsem předtím pár let v zahraničí a měl jsem dost omezené informace o situaci u nás. Ale podnikatelský záměr se mi zdál dobrý a věřil jsem mu. Jinak bych neobětoval rok práce na vývoj portálu. Nebylo to lehké rozhodnutí.

2) Byl jsi vždycky na volné noze nebo si byl někdy i klasickým zaměstnancem? Přechodně jsem byl párkrát zaměstnán, ale vždy to bylo v rámci nějakého předem sjednaného projektu. Nebyly to špatné zkušenosti, spíš naopak, díky mým analytickým a odborným dovednostem. Ale bylo to přechodné, jako

7

klasický zaměstnanec jsem se nikdy necítil. Jsem ambiciózní, pocházím z podnikatelské rodiny a duší i hlavou jsem podnikatel.

3) Jak to máš v životě, kam bys chtěl jednou dojít, co bys chtěl pochopit? V osobním i pracovním životě jsem velmi spokojený. A protože jsem hodně veřejně aktivní, své soukromí si chráním, bez toho to nejde. Takže tuhle otázku vypustím.

4) Jak vnímáš štěstí jako člověk? Osobní štěstí v přítomném okamžiku prožívám asi stejně jako většina lidí. Ale vnímám i štěstí v širší rovině, která spočívá v rozumných a zdravých návycích, v prevenci budoucích problémů, ať už zdravotních, rodinných, finančních nebo třeba společenských. Z toho důvodu jsem se třeba loni jako občan veřejně vyslovil proti Pozitivní evoluci Karla Janečka, která zavání neomarxistickým třídním dělením společnosti na zlojedy a nás ostatní, coby ty dobré. Někde jsem slyšel, že opak zlojeda je dobroser, to mě pobavilo.

5) Vnímáš společné znaky lidí na volné noze? Přeci jen sleduju hodně propagátorů svobodného podnikání, ale jelikož se i Vaše názory různí, zajímaly by mě spíše společné znaky. Můžeš zkusit říct jich alespoň pár, které jsi vysledoval? V téhle otázce se míchají dvě věci: individuální podnikání na volné noze a svobodné podnikání v širším slova smyslu. Pak není divu, že se názory různí, když je řeč o různých formách či přístupech k podnikání. To, co platí pro úspěšné podnikání menší firmy, neplatí pro úspěšné podnikání freelancera na volné noze a naopak. Pokud bychom se bavili o podnikání nezávislých profesionálů, tam bychom určité společné předpoklady úspěšnosti rozhodně najít mohli - například odhodlání tvrdě a dobře pracovat, spolehlivost, orientace na budování dobrého jména, poctivost při jednání se zákazníkem, obchodní dovednosti atd. To nejsou nové věci. Drobné podnikání jednotlivců má své kořeny v Antice a dál. Když si čtu Senecu, jsou to v podstatě ty samé myšlenky, které dnes najdeš v knihách o osobním rozvoji pro podnikatele. Tyhle základy se nemění.

6) Můžeš lidem popsat, co je náplní tvé práce, co vlastně děláš, na co se specializuješ? Má práce má dvě nebo tři roviny. Jsem majitelem a provozovatelem portálu Na volné noze, jehož posláním je podporovat a propagovat podnikání nezávislých profesionálů, což se nám už dobrých 8 let daří. A stále lépe. Freelanceři se u nás mohou zaregistrovat a propagovat svou práci široké veřejnosti, pořádáme pro ně školení, velké srazy, náš think-tank pro freelancery je v podstatě 1. v Evropě. Na volné noze také vydáváme nejčtenější blog o podnikání v Česku. To je velká zkušenost a zodpovědnost, kterou se snažím ustát se ctí, mj. přizýváním odborných autorů. Druhou rovinou mé práce je podnikatelské poradenství pro nezávislé profesionály a firmy do zhruba 100 miliónů obratu. To je hodně komplexní činnost, o které navíc nemohu moc mluvit. Každopádně mne velmi baví a tvoří podstatnou část mých osobních příjmů. Poradenství je drahá služba, ale mým klientům se vyplatí a já jsem rád, že mě dále doporučují. Specializuji se hlavně na špičkové profesionály, experty, lidi, kteří mají velkou odbornost, ale neumí to prodat. Třetí pomyslnou rovinou mé práce je osvětová, publikační a přednášková činnost. Snažím se propagovat podnikání a zajímavé nové trendy, jako je třeba coworking nebo digitální nomádství.

7) Každý rok jezdíte s kamarády do nějaké zajímavé destinace pracovat, říkáte tomu digitální nomádství. Kam pojedete letos? Co na svých cestách hledáte? Hledáme asi to stejné, co naši zaměstnaní přátelé na dovolené. Prostě rádi cestujeme a na volné noze zkrátka člověk může sbalit notebook, mobil a vyrazit na pár týdnů do ciziny. Udělá nějakou práci, ale hlavně pozná nová místa, lidi, povyrazí si s přáteli. Letos to vidím na španělskou Andaluzii nebo francouzskou Provence, možná obojí, ještě uvidíme.

8) Jak si vyhodnocuješ situace? Když člověk dělá sám, je těžké udržet optimální objektivitu, protože má málo sobě rovných nebo profesionálně zralejších lidí kolem sebe. Jaké máš vodítko sám pro sebe, abys situaci vyhodnotil v co největší míře tak, aby pro tebe byl i např. konflikt přínosem?

8

Tady narážíš na jeden z rozšířených mýtů o podnikání na volné noze, že je člověk na všechno sám. Ale to není pravda. Prakticky každý zkušenější profesionál, neřku-li špičkový expert, je obklopen sítí lidí, kterým věří a kteří mu pomáhají v rozhodování a řízení projektů. Prakticky každé velké rozhodnutí s někým předem konzultuji, ať už je to jiný oborový expert nebo tým mých nejbližších spolupracovníků, těch je asi tucet. Pokud jde o podnikání, nejsem příznivcem intuitivního rozhodování, zejména v případě začátečníků. Jsem založením analytik a každý větší krok dělám s rozmyslem.

9) Jak vypadá tvůj běžný den? Mám více méně pevnou pracovní dobu a většinou se mi daří být hodně produktivní. Ráno mezi devátou a dvanáctou mám první pracovní blok, který se snažím věnovat jednomu náročnému úkolu. Pak nějaké telefonáty a lehký oběd. Sociální sítě mám omezené jen na 2 hodiny denně. Odpoledne další blok a večer po šesté vždy nějaký sport nebo relax, kino a tak. Každý den se snažím udělat něco, co má větší smysl. Každý den se počítá... 10) Co bys poradil studentům, kteří právě stojí před rozhodnutím, jestli si vysokou školu užít, a nebo už začít podnikat? Pro drtivou většinu studentů je výhodnější začít něco podnikat na volné noze, než za pár pětek na hodinu otročit na brigádách. Podnikání při studiu je velmi nenáročné, dá se rozjet rychle i postupně, na dohody nebo smlouvy o dílo. Není nutné to nějak hrotit, měsíce promýšlet podnikatelský záměr apod. Pro ty, kteří se chtějí vyhnout začátečnickým chybám, navíc pořádáme Na volné noze víkendové školení ve Valticích, pro studenty s 50 % slevou. Se studenty, kteří podnikají na volné noze, jsem ve velmi častém a pravidelném kontaktu, většina z nich si vydělá ve stejném čase 5x až 10x víc než jejich spolužáci na brigádách. Nabízí se otázka, proč studenti nepodnikají více, jako jejich vrstevníci ve vyspělejších ekonomikách. Ale ono to přijde, je to věc vývoje.

Ohlédnutí za únorem v OBRAZECH

TIP: Kdo má rád Vivu a zajímá ho, co nového a program, můžete se zaregistrovat emailem na www.vivaostrava.cz , do novinek emailem. Nebudou vám chodit spamy, naopak se dozvíte o akcích dříve, než ostatní a nevyprodají se Vám lístky. Taky si můžete nechat nasdílet náš kalendář do svého googlu na www.vivaostrava.cz , který můžete připojit k Vašemu. Určitě se přijďte mrknout na novou laura Coffee a usmát se do vitríny na ty, kteří s Vámi sdílejí svou práci. Celý program najdete na konci těchto novin. Těšíme se na Vás, nejen v březnu , ale taky na to, čím se navzájem o-Boha-tíme. Krásné jaro všem. Viva

Rébus: Dokážete spojit tečky na obrázku jedním tahem, když máte k dispozici 4 čáry?

9

10

Program na BŘEZEN 2013

Coworkingové centrum Viva Ostrava www.vivaostrava.cz Horní 1492/55, 700 30 Ostrava-Hrabůvka 773 408 090 [email protected]

www.facebook.com/vivaostrava www.facebook.com/kavarnalauracoffee www.facebook.com/kukyostrava @vivaostrava (Odpověď na otázku na první straně: Velikonoční pondělí  ) Indicie k Tajné akci ve Vivě (v událostech Viva na facebooku hledejte dobře uvnitř novin. Je tu!)

11