Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
K¤IVOKLÁTSKÉ LISTY
DÁREK UVNIT¤ LIS TU Roãník III.
LETNÍ DVOJâÍSLO
âERVENEC – SRPEN 2012
REKREAâNù NAUâN¯ AREÁL LâR SE ROZ·I¤UJE âtûte na str. 4
20 Kã
P¤EVOZNICÍ NA „STARÉ ¤ECE“ âtûte na str. 5
POHÁR O „BUKOVSKOU BUâINKU“ ZÒSTAL DOMA âtûte na str. 6
K¤IVOKLÁTSKÉ LÉTO Znáte nûkoho, kdo by v létû sbalil vûci a vyrazil nûkam za severní polární kruh za snûhem? Já ne. Zato znám spoustu lidí, ktefií to v zimû uÏ nemohou vydrÏet a vyrazí na dovolenou do Afriky, jihov˘chodní Asie nebo do Karibiku za letním poãasím. Léto máme rádi, je to doba dlouh˘ch dní, tepla a slunce, radosti a optimismu, vodákÛ, cyklistÛ, houbafiÛ, turistÛ, letních táborÛ, dívek s proklatû krátk˘mi suknûmi a proklatû dlouh˘mi nohami. ·edivé plískanice a tuhé mrazy se nám uÏ rychle vytratily z pamûti a mysl se zab˘vá jen krásnem. A do toho patfií i pozorování letního poãasí. V‰imli jste si napfiíklad, jak monumentální jsou letní boufiková oblaka, podobající se zasnûÏen˘m horsk˘m velikánÛm? Pozorovali jste nûkdy vzdálenou bl˘skavici za teplé letní noci za cvrkání v‰í té luãní havûti a mihotání hvûzd nad hlavou? Vnímali jste atmosféru velmi ãasného rána, kdy na severov˘chodû zvolna svítalo a nad fiekou se vzná‰ely chuchvalce mlhy, pomalu plující podél strání? Ucítili jste noãní závany teplého vzduchu, nesoucích vÛni dfieva odkudsi z hlubin na‰ich lesÛ? Pro mne je léto symbolem plnohodnotného Ïivota. KaÏdou volnou chvíli vyuÏívám k tomu, abych nûkam vyrazil, nûco uvidûl a poznal. Abych nûco proÏil. KdyÏ spadnu s kola a odfiu si kolena, je to pofiád lep‰í, neÏ b˘t zalezl˘ doma a mruãet, Ïe venku je sychravo a nevlídno, a Ïe se nedá nic podniknout. Léto do nás snaÏivû nabíjí tu správnou energii. A proto jsem rád, Ïe pfii svém letním cestování po Kfiivoklátsku vidím kolem dokola samou radost a úsmûvy. Petr Dvofiák
P¤ED DESETI LETY P¤ITEKLA VODA… Roztoky 11. srpna v prostoru u fieky Berounky, nad jezem. Program vzpomínkové akce „Deset let od povodní na Kfiivoklátsku“: 13.00 – 13.30 hod. Zahájení vzpomínkové akce, pfiivítání náv‰tûvní kÛ, povodÀov˘ komentáfi 13.30 – 13.45 hod. Ukázka SDH Kfiivoklát 13.45 – 14.00 hod. PovodÀov˘ komentáfi 14.00 – 14.30 hod. Koncert – Kamarádi Staré fieky I. 14.30 – 14.45 hod. Ukázka SDH Zbeãno – dûti 14.45 – 15.00 hod. Koncert – Kamarádi Staré fieky II. 15.00 – 15.15 hod. Ukázka HZS Rakovník 15.15 – 16.00 hod. Koncert Romana Horkého 16.00 – 16.15 hod. PovodÀov˘ komentáfi 16.15 – 16.30 hod. Ukázka Policie âR 16.30 – 16.45 hod. Ukázka SDH Roztoky 16.45 – 17.00 hod. Ukonãení vzpomínkové akce Po celou dobu konání akce: ukázky hasiãské techniky, prezentace Policie âR, prezentace Zdravotnické záchranné sluÏby Stfiedoãeského kraje, program pro dûti, videoprojekce z období povodní, prezentace regionu. Pfiislíbena ukázka s vrtulníkem! (Zmûna programu vyhrazena, zejména u sloÏek Integrovaného záchranného systému.) Více se doãtete na str. 2
Snímek z povodní v roce 2002. Roztoãtí hasiãi Ludûk Egert a Milo‰ âerven˘ zachraÀují paní Evu Havlíkovou, kterou voda uvûznila ve svém domku. Foto Milan Bednafiík
MOUDRÁ SLOVA Krize je produktivní stav. âlovûk z ní musí odstranit pouze pfiíchuÈ katastrofy. (Max Frisch)
Ve ãtvrtek 5. ãervence uvedl Poberounsk˘ divadelní spolek hru Jaroslava Vrchlickéjo „Noc na Karl‰tejnû“. Role císafie Karla IV. se zhostil znám˘ herec Vladimír âech, arcbiskupa Arno‰ta z Pardubic pak ztvárnil Petr ¤íha. Foto Milan Bednafiík
K¤IVOKLÁTSKÁ NOC NA KARL·TEJNù V rámci Léta na Kfiivoklátû se do hradních zdí po roce vrátili herci Poberounského divadelního spolku se sv˘m muzikálem Noc na Karl‰tejnû. Hru Jaroslava Vrchlického, která ve‰la do dûjin díky slavnému filmovému zpracování ZdeÀka Podskalského, jiÏ sedmou sezónu s úspûchem uvádûjí Dobfiichoviãtí na rÛzn˘ch scénách na‰í vlasti. Poberounsk˘ divadelní spolek je sloÏen jak z amatérsk˘ch, tak i z profesionálních hercÛ, jejich kamarádÛ a pfiátel. V minulosti jsme mohli v jejich nastudování vidût v kfiivoklát-
sk˘ch zdech také skvûlé Hrabalovy PostfiiÏiny. Noc na Karl‰tejnû byla v leto‰ní sezónû derniérou a Kfiivoklát mûl to ‰tûstí, Ïe byl jedním z osmi míst, kde byla uvedena. Na pfiedstavení jsem sly‰el samou chválu, a tak jsem si ho nemohl nechat ujít. Byl jsem z tûch ‰Èastnûj‰ích, ktefií se fiídili pfiíslovím, co mÛÏe‰ udûlat dnes, neodkládej na zítfiek a vyrazil jsem na divadlo hned ve ãtvrtek. Byla plánována dvû pfiedstavení na 5. a 6. ãervence. Díky silné páteãní boufice se ale to druhé pfiedstavení nedohrálo do konce. Do
posledního místeãka zaplnûné horní nádvofií se tak mohlo ponofiit do dob slavného ãeského krále a císafie fiímského Karla IV. Pfiíbûh je tak notoricky znám˘, proto se jím nebudu pfiíli‰ zab˘vat, jen chci pfiipomenout, Ïe v‰echny role hercÛm sedly. Autentiãnost pfiíbûhu umocÀovala i Ïivá zvífiata jako kÛÀ nebo koza. Hudba, zpûv i reÏijní pojetí Miroslava Fr˘dla byly na jedniãku. Mezi nejznámûj‰í tváfie patfiili Vladimír âech v roli Karla IV., Jan Rosák jako vévoda bavorsk˘ ·tûpán (Pokraãování na str. 7)
K¤IVOKLÁTSKO ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ Je sobotní Ïhavé odpoledne, poslední ãervnové, a moje kroky mífií do Informaãního a vzdûlávacího stfiediska LâR na vernisáÏ fotografií, kterou pro nás pfiipravili Mgr. Vladimír Dousek a Mgr. Petr ·merák. Oba autofii pocházejí z Prahy, pfiiãemÏ první z nich pracoval 40 let jako kameraman âeské televize a druh˘ byl pedagogem na Lékafiské fakultû Univerzity Karlovy v Praze, kde vyuãoval ekologii. Oba autofii se na Kfiivoklátsko dostali vlastnû náhodnû. Pan Dousek pracovnû, toãil zde dokumentární filmy pro âT, a Petr ·merák pfied mnoha lety coby vodák sjíÏdûjící Berounku, a posléze jako pedagog ekologie. Oba autory i pfiítomné náv‰tûvníky pfiivítala vedoucí IVS LâR TáÀa Friebertová a pfiedala slovo Miroslavu Pechovi ml., revírníkovi z hájovny Emilovna, kter˘ v˘stavu obou autorÛ uvedl slovy: „Pfied nûjak˘m ãasem jsem se s obûma autory seznámil, kdyÏ jsem je doprovázel pfii plnûní jejich pracovních povinností. Vzal jsem je do nejzapadlej‰ích koutÛ kfiivoklátsk˘ch lesÛ a bfiehÛ
fieky Berounky, které svojí jedineãností a originalitou oba autory uchvátily. Právû vnímavé oãi obou pánÛ ve spojení s profesionální technikou nám dnes umoÏÀují, abychom se mohli tû‰it z vystaven˘ch obrázkÛ.“ Pfiesto, Ïe jsem tu doma, mu-
sel jsem zapojit v‰echny smysly, abych se nad nûkter˘mi snímky místopisnû zorientoval, protoÏe tak neobvyklé pohledy, jaké jsou nám zde nabízeny, jsem vidûl poprvé. (Pokraãování na str. 4)
VernisáÏ v˘stavy, zleva Mgr. Petr ·merák, revírník Miroslav Pecha a Mgr. Vladimír Dousek. Foto Milan Bednafiík
UDÁLOSTI Z OBCE
STRANA 2
Anketa KL Opalujete se rádi anebo se sluníãka bojíte? Gudrun Humlová 69 let, uãitelka v.v. Za mlada mi opalování pfiímo doporuãovali, zvlá‰È u mofie, neb mi to vylep‰ovalo atopick˘ ekzém. Ten mi na stará kolena kupodivu vymizel, ale zas pro zmûnu jsem získala alergii na slunce. TakÏe pobyt u mofie trávím kvÛlivá dcefii jen pod sluneãníkem, ve vodû jsem se letos ani nesmoãila, a pfiesto jsem se zas celá opupínkovala. Tak uÏ asi budeme jezdit jen do lázní a koupat se v krytém bazénu. Ale i tak mám léto ráda. Blanka âerná 30 let, speciální pedagog Opalování mÛÏe b˘t pfiíjemná relaxace, samozfiejmû do urãité míry. Pfiehnané opalování nevyhledávám, opékání na sluníãku nepovaÏuji za dobré. Spí‰e si ráda na chvilku zavfiu oãi a ze sluníãka naãerpám energii a sílu. TomበKrÛta 19 let, student Opaluji se rád. Ale Ïe bych se válel na slunci cel˘ den, to se také nedá fiíct. Letos bylo pár krásn˘ch dnÛ, ale jinak poãasí zatím nebylo na nûjaké slunûní ãi koupání.
KL 7–8/2012
P¤ED DESETI LETY P¤ITEKLA VODA… V srpnu leto‰ního roku to bude kulat˘ch deset let od dramatick˘ch dnÛ mezi 8. aÏ 15. srpnem 2002. Pfiíval de‰Èov˘ch sráÏek odstartoval katastrofu, jejíÏ rozmûr byl do té doby nepfiedstaviteln˘. Vzedmutá hladina fieky Berounky a jejích pfiítokÛ zaplavila na Kfiivoklátsku ãásti obcí Branov, Kfiivoklát, Roztoky, Zbeãno, S˘kofiice, Nezabudice a Raãice. PovodeÀ zpÛsobila milionové ‰kody na majetku, ale nezlomila odhodlání místních obyvatel s ní bojovat a pfiekonat její následky. V kritick˘ch dnech sloÏky integrovaného záchranného systému, spolu s místními samosprávami a dobrovolníky z fiad obãanÛ, napnuly v‰echny síly k záchranû ohroÏen˘ch lidsk˘ch ÏivotÛ a majetkÛ. V˘znamnou mûrou se na tomto úsilí podílely jednotky hasiãÛ. Sbory dobrovoln˘ch hasiãÛ z hasiãského okrsku ã. 10 Kfiivoklát, tedy hasiãi z Branova, Karlovy Vsi, Kfiivoklátu, Nezabudic, Nového Domu, Roztok a Velké Bukové, se rozhodli pfiipomenout regionu Kfiivoklátska povodÀovou katastrofu. Vznikla tak my‰lenka vzpomínkové akce „Deset let od povodní na Kfiivoklátsku“. Bude se konat 11. srpna leto‰ního roku v Roztokách, v prostoru u fieky Berounky, nad jezem, od 13.00 s plánovan˘m koncem v 17.00 hod. Hasiãsk˘ organizaãní v˘bor jiÏ nûkolik mûsícÛ velmi intenzivnû pracuje na pfiípravû akce. Souãástí programu budou prezentace a ukázky sloÏek Integrovaného záchranného systému, tedy hasiãÛ, policie a záchranáfiÛ. Nebudou chybût kulturní vystoupení, na své si pfiijdou i dûti. Videoprojekce pfiipomene dramatické hodiny, kdy se údolím „Staré fie-
SLOUPEK NAKŘIVO ZA DVA ROKY BYCHOM SI MùLI VZPOMENOUT…
Berounkou se valila pûtisetletá voda a brala s sebou v‰e, co jí stálo v cestû. Tou dobou nedávno otevfien˘ silniãní most v Roztokách ohroÏovaly hlavnû plovoucí chaty. Foto archiv HZS
ky“ valila povodÀová vlna. Samozfiejmû nebude chybût lákavé obãerstvení a není tfieba se obávat v˘‰e vstupného, protoÏe Ïádné nebude. Úlohu moderátora celé vzpomínkové akce pfiijal mluvãí âeského hydrometeorologického ústavu, roztock˘ Petr Dvofiák. Zá‰titu nad vzpomínkovou akcí pfievzal fieditel HZS Stfiedoãeského kraje plk. Ing. Miloslav Svato‰. Vzpomínková akce se bude konat za finanãní podpory Stfiedoãeského kraje.
Organizátofii tímto také dûkují v‰em, ktefií pomáhají hasiãÛm s pfiípravou. Obãané obcí Kfiivoklátska, stejnû jako náv‰tûvníci ze vzdálenûj‰ích konãin, jsou srdeãnû zváni na akci „Deset let od povodní na Kfiivoklátsku“ v sobotu 11. srpna v Roztokách. A nezapomeÀte, zaãínáme jiÏ ve 13 hodin! Za hasiãsk˘ okrsek Kfiivoklát organizaãní v˘bor
ROZLOUâENÍ SE ·KOLÁKY ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ·KOLY Tradiãní „Rozlouãení se ‰koláky“ covou pfii‰li dûtem pfiedvést, jak se za probûhlo na konci ãervna na hradû jeden rok nauãili pûknû ãíst. SlavKfiivoklátû. Letos M· Kfiivoklát nostnímu rozlouãení s pfied‰koláky opou‰tí a po prázdninách odejdou do pfiihlíÏeli nejen dojatí rodiãe, ale i sou‰koly Barunka Ho‰ková, Julinka ·il- ãasní kamarádi ze ‰kolky. V‰em buhavá, Natálka Trousilová, Aniãka doucím prvÀáãkÛm pfiejeme krásné Pánková, Moniãka âíÏková, Kubík prázdniny a úspû‰n˘ start ve ‰kole. Moravec, Pepa Janeãek a Alex Han- Budeme v‰ichni moc rádi, kdyÏ se na zlíãek. V Královském sálu hradu se nás do ‰kolky pfiijdete nûkdy podívat. s dûtmi za ‰kolku rozlouãila vedoucí uãitelka paní Vûra Svobodová a pfieJaroslava Vimrová dala jim vysvûdãení a upomínkové pfiedmûty. Mnoho úspûchÛ ve ‰kole dûtem popfiál za Mûstys Kfiivoklát pan Petr Tfiíska. ¤editelka Z· a M· Kfiivoklát paní Mgr. Marcela Kasíková dûti pfiivítala mezi opravdové ‰koláky, popfiála jim hezké prázdniny a pfiedala kytiãky a stuÏky. Leto‰ní prvÀáãci s paní Pro dûti bylo rozlouãení se ‰kolkou záÏitkem a v ruce drÏeli své prvFoto archiv M· uãitelkou Morav- ní vysvûdãení.
FOTOSOUTùÎ K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ Kfiivoklátské listy vyhla‰ují VI. roãník fotosoutûÏe „Kfiivoklátsko v hledáãku fotoaparátu“ SoutûÏní témata (kategorie): • Z kfiivoklátsk˘ch lesÛ • Dennû je potkáváme… • Domy, domky, domeãky Kfiivoklátska Podmínky soutûÏe: SoutûÏe se mohou úãastnit v‰ichni zletilí i nezletilí fotografové vyjma ãlenÛ redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏící mohou do kaÏdého tématu zaslat max. 5 fotografií ve formátu A4 z minilabu ãi vyti‰tûné ve fotokvalitû na fotopapír. KaÏdá soutûÏní fotografie musí mít na zadní stranû uvedeno jméno autora, jeho adresu, soutûÏní kate-
gorii, do které je fotografie zasílána, a její název. Uzávûrka soutûÏe bude 30. záfií 2012. Do uzávûrky soutûÏe musí v‰ichni soutûÏící pfiedat nebo poslat po‰tou své fotografie paní Tánû Friebertové do Informaãního stfiediska LesÛ âR. s. p., Hradí ulice, Kfiivoklát. (telefon 724 525 036). Fotografie soutûÏících vyhodnotí odborná porota, která z do‰l˘ch fotografií pro kaÏdé téma vybere tfii nejlep‰í. Jedné fotografii bude udûlena zvlá‰tní cena redakãní rady Kfiivoklátsk˘ch listÛ. SoutûÏit se bude o hodnotné ceny! Vyhodnocení soutûÏe probûhne v prÛbûhu fiíjna, soutûÏní fotografie budou vystaveny ve v˘stavní síni IS LesÛ âR.
Pfiátelské fotbalové utkání s 10. Z· z Mostu bylo vítan˘m zpestfiením závûru ‰kolního roku. Foto Archiv Z·
Poslední ãervnové dny byly opût naplnûny rÛzn˘mi událostmi. Zaãátkem ãervna jsme sehráli pfiátelská utkání s 10. Z· Most. Jednalo se o fotbal a vybíjenou. V polovinû ãervna vyrazil devát˘ roãník na cykloturistick˘ v˘let (po cyklostezce do Rakovníka a zpût) a turistick˘ v˘let (z Hudlic pû‰ky do Kfiivoklátu). Ve ãtvrtek 21. 6. jsme nocovali ve ‰kole s cel˘m prvním stupnûm. Dûti se opût se‰ly veãer ve ‰kole a dále jsme pokraãovali na lesní hfii‰tû, kde jsme strávili pfiíjemné chvíle. V pátek 22. 6. jsme se louãili s devát˘m roãníkem, kter˘ pfiedával ‰tafetu souãasnému osmému roãníku. JiÏ se stalo tradicí, Ïe kaÏd˘ budoucí deváÈák musí splnit úkoly a pfiekonat pfiekáÏky, aby se mohl v pfií‰tím roce stát fiádn˘m deváÈákem – „mazákem“. Pfiíjemnû zapoãaté dopoledne vyvrcholilo na fotbalovém hfii‰ti v Roztokách, kde probûhlo pfiátelské utkání vybran˘ch jedenáctek sloÏen˘ch ze ÏákÛ 2. stupnû. Fotbalov˘ zápas zakonãil sérii sportovních soutûÏí, které inicioval p. Urban a sponzoroval p. Rückl. Poslední t˘den byl ve znamení tradiãního orientaãního závodu. Opût jsme vytvofiili skupiny ÏákÛ napfiíã v‰emi roãníky a ty pak následnû plnily rÛznorodé úkoly na stanovi‰tích.
Stát se deváÈákem „mazákem“ nebylo jen tak. Foto Archiv Z·
Vût‰ina ÏákÛ prvního stupnû ve stejn˘ den nav‰tívila tvrz Hummer, která byla odmûnou za sbûr elektrospotfiebiãÛ. Ve stfiedu 27. 6. jsme se rozlouãili na hradû s dûtmi M·, které budou od pfií‰tího roku ‰koláky. Dále jsme pasovali Ïáky 1. roãníku na „Rytífie ãtení“. Na ‰kolním hfii‰ti probíhal tradiãní turnaj ve vybíjené, kter˘ organizovali Ïáci osmého roãníku. Následující den pak byli slavnostnû vyfiazeni Ïáci devátého roãníku na hradû. Marcela Kasíková
Poslední ãervnové dny udûlaly koneãnou teãku za konkursem na fieditele kfiivoklátské ‰koly a ‰kolky. Ve stfiedu 28. ãervna jmenoval pfii slavnostním pfiedávání vysvûdãení na hradû starosta mûstyse Milan Naì dosavadní fieditelku Marcelu Kasíkovou fieditelkou Z· a M· Kfiivoklát na dal‰ích ‰est let. Je tedy je‰tû o ãem psát? Malá rekapitulace neu‰kodí. Z mnoh˘ch ohlasÛ, a tentokrát nejen od obãanÛ Kfiivoklátu, totiÏ vím, Ïe nejen pro mû se stalo chování a jednání Milana Nadû pfiíkladem nedemokratického a netransparentního postupu, v˘razem bezbfiehé arogance a odsouzeníhodného klientelismu. Tedy praktik, které jsou u starosty mûstyse Kfiivoklát na pováÏenou. Jak byl konkurs vyhlá‰en? Na dubnovém zastupitelstvu starosta mûstyse necítil potfiebu zastupitele informovat o svém zámûru konkurs vyhlásit. Udûlal to devût dní po zastupitelstvu a zastupitelÛm o tom pfii‰el jen stroh˘ e-mail od tajemnice… Nûktefií zastupitelé pfiitom o jeho zámûru vûdûli, ti zb˘vající, minimálnû tedy já, TáÀa Friebertová a Ilona Hájková jsme mûli smÛlu. Jak demokratické, jak transparentní… Jak to bylo dál? Starosta mûstyse se, ruku v ruce s tajemnicí Eli‰kou Tfiískovou, pokou‰el manipulovat s obsazením konkursní komise a minimálnû od ‰kolské rady poÏadoval navrhnout více ãlenÛ, neÏ bylo zástupcÛ ‰kolské rady v komisi. Asi, aby si pak sám vybral ty správné… Postup, kter˘ nemá oporu v pfiíslu‰ném zákonû ani v provádûcí vyhlá‰ce. Jak demokratické… Za zpÛsob vyhlá‰ení konkursu se starostovi mûstyse dostalo ostré reakce nejen ode mû jako zastupitele. Do dne‰ního dne jsem nedostal ani jednu jedinou fiádku jakéhokoliv vysvûtlení. PovaÏuji to za neslu‰né a arogantní… Starosta Milan Naì dokonce tolik dbá o informovanost obãanÛ, Ïe o konkursu na fieditele ‰koly a ‰kolky cudnû pomlãel i v posledních loajálních Kfiivoklátsk˘ch novinách. Zvlá‰tní… âervnového zastupitelstva jsem se nemohl úãastnit, ale o argumentaci starosty, „Ïe to bylo v jeho kompetenci“ jsem byl informován. A hodnotím jí za…více neÏ trapnou. Bûhem celé kauzy nikdo ani jedin˘m slovem kompetenci starosty konkurs vyhlásit nezpochybnil. Kritizován byl jen a pouze zpÛsob, jak˘m starosta konkurs vyhlásil. Starosta Milan Naì se také odvolával na to, Ïe se rozhodl konkurs vyhlásit aÏ po dubnovém zastupitelstvu. Aby se na tom ãervnovém, opût podle zprostfiedkované informace, do vûci zapletl a pfiiznal, Ïe jiÏ v dobû konání dubnového zastupitelstva bylo jeho rozhodnutí o vyhlá‰ení konkursu na svûtû. Jak politováníhodné… A závûr? Na ãervnovém zastupitelstvu v úter˘ 26. 6. starosta zastupitele informoval o v˘sledku jednání konkursní komise s tím, Ïe jmenování nové fieditelky provede do konce ãervence a zastupitele bude vãas informovat. Dosavadní fieditelku Marcelu Kasíkovou pak jmenoval o dva dny pozdûji 28. ãervna. (Pokraãování na str. 3)
DOPISY – Z HISTORIE
STRANA 3
KL 7–8/2012
K ¤ I V O K L ÁT S K ¯ PA L E C
Z REDAKâNÍ PO·TY
Dûkujeme manÏelÛm Pavlíkov˘m, ktefií nás pozvali na vynikající zmrzlinu, která nás v horkém poãasí v˘bornû osvûÏila. Dûti z M· Kfiivoklát
ROZLUâKOV¯ TÁBORÁK NA ALJA·CE KaÏd˘ rok jiÏ tradiãnû pofiádám na konci ‰kolního roku táborák na Alja‰ce, kde se louãím pfied prázdninami s dûtmi tím zpÛsobem, Ïe si v‰ichni i s rodiãi spoleãnû zahrajeme a zazpíváme. Díky manÏelÛm Kohoutov˘m, pfiedev‰ím Renatû, je vÏdy v‰e na 16. hodinu nachystáno, ãisté stoly se zastfie‰ením, pfiipravené ohni‰tû a klacky k opékání bufitÛ vyrovnané v fiadû. Po naladûní nástrojÛ se hraje a zpívá, potom se opékají bufitíky, povídá. Pak jde vût‰ina men‰ích dûtí domÛ a zbytek
star‰ích ÏákÛ, rodiãÛ a hostÛ zÛstává do pozdních hodin, kdy mi pak v‰ichni pomÛÏou s odnosem hudebních nástrojÛ, dárkÛ a kvûtin domÛ a jsme pfiitom trochu hluãní, neboÈ si cestou radostnû vyprávíme, jak se to zase „letos“ podafiilo. KaÏd˘ táborák je totiÏ originální tím, Ïe je vÏdy nûkolik písniãek spoleãnû secviãen˘ch s Ïáky, ktefií nav‰tûvují zrovna v tom daném roce v˘uku hudby, ale pak se oãekává, kdo je‰tû pfiijde z b˘val˘ch ÏákÛ, rodiãÛ, kamarádÛ, s jak˘m pfiijdou hudeb-
Velkou posilou hudební produkce byli kytarysté ·imon Povoln˘, Pavel Hru‰ka a Jakub ·íma. Foto Milu‰e Svobodová
ním nástrojem a s jakou náladou a s jakou chutí hrát. Od toho se pak vût‰inou odvíjí úspûch celé akce, která má ten dosah, Ïe pobaví spoustu lidí, naváÏí se zde nová pfiátelství a Ïáci si ovûfií, Ïe jsou schopni zahrát mezi zku‰en˘mi muzikanty i to, co mysleli, Ïe neumí, a hned druh˘ den chutû pfiibalí noty a svÛj nástroj k zavazadlÛm, které berou na tábor. Tam ‰ífií radost z hudby dále mezi ostatní dûti. Leto‰ní táborák se konal ve stfiedu 27. ãervna a byl opût krásn˘. Krásn˘ tím, Ïe takfika cel˘ program byli schopni skvûle hudebnû i pûvecky táhnout souãasní Ïáci s minimální podporou hostÛ. Velké plus bylo, Ïe pokroãilí Ïáci Adam ·íma a Pavel Hru‰ka, hráãi na kytaru, bezvadnû drÏeli rytmus a zpûv. V tom jim pomáhal b˘val˘ Ïák ·imon Povoln˘. Kamila Krausová, která hraje na klávesy a pfiinesla akordeon, a tak splnila sen svého dûdy, Ïe se na nûj zaãala sama uãit a uÏ vût‰inu písní s ostatními zahrála. Spolu s nimi hrálo dvacet dal‰ích ÏákÛ a hlavní program trval víc jak hodinu. Já jsem celou dobu mohla hrát na housle, protoÏe to prostû „‰lapalo“”. Poté se utvofiila uωí skupinka, kde hrála nebo zpívala spolu se star‰ími Ïáky b˘valá flétniska Katka Keltnerová, Karolína Pavlíãková, Karel Zeman, z kytary a kláves pfie‰ly opût na flétnu Pavlína ·indeláfiová a Aneta ·ilhavá, LukበHu‰ek a já jsem s radostí musela konstatovat, Ïe pfiestoÏe jsem letos uãila z rodinn˘ch a zdravotních dÛvodÛ pouze tfiináct t˘dnÛ, pfieci jen
se mi podafiilo udûlat, co se hraní m˘ch ÏákÛ t˘ãe, velk˘ posun vpfied. Je to ale pfiedev‰ím díky tomu, Ïe jsem mûla opravdu pilné Ïáky a vzorné rodiãe, ktefií je po celou dobu popohánûli, aby cviãili, posílali je na vystoupení a vernisáÏe, kde mûli moÏnost si spoleãnû zahrát a zúroãit tak své nadání a píli. ZároveÀ chci podûkovat i obûma obecním úfiadÛm, místním ‰kolám a ‰kolkám za to, Ïe mi pronajímají místo k v˘uce a podporují mû v této ãinnosti i svojí vstfiícností.
Zbeãna a S˘kofiice, aby silnice vedla skrz nû. Obû vsi se také na v˘stavbû mûly finanãnû podílet, okres zajistil pfiedev‰ím státní dotace. Práce byla navíc nabídnuta místním ÏivnostníkÛm. Okresní zastupitelstvo tento projekt posvûtilo 19. kvûtna 1886. Silnice se podle zákona stala tak zvan˘m vefiejn˘m zájmem, coÏ usnadnilo jednání s kfiivoklátsk˘m velkostatkem, vlastníkem pfiíslu‰n˘ch pozemkÛ. Maxmilián z Für-
v letech 1888 – 1890 k roz‰ífiení hlavní silnice podél hradu, z Bud do Amalína. Pfiesnû se jednalo o trasu od Hotelu S˘kora ke kníÏecímu dvoru nad hradem. Plánovat se zaãalo jiÏ v roce 1887, kdy do‰lo k prvním odkopávkám. ·est set metrÛ dlouh˘ úsek byl na tehdej‰í pomûry jiÏ pfiíli‰ úzk˘, nevyhovoval rostoucí dopravû, jeÏ kladla vy‰‰í poÏadavky na ‰ir‰í a pohodlné silnice. Povozy se zde tûÏko vyh˘baly a ohroÏovaly chodce, coÏ je do jisté míry situace,
V samotném Kfiivoklátû do‰lo v letech 1888 – 1890 k roz‰ífiení hlavní silnice podél hradu, z Bud do Amalína. Foto Archiv autora
stenberka v‰ak nekladl Ïádné pfiekáÏky. Naopak vûnoval cestu, po které mûla silnice vést, zcela zdarma, poÏadoval zaplatit jen ãásti lesÛ, pokud by byly vymûfienou trasou ukrojeny. Kromû velkostatku, Zbeãna a S˘kofiice vedla silnice zãásti katastrem Amalína. Stavební práce fiídil zbeãensk˘ zednick˘ mistr Jan Kaftan. Dílo bylo hotové na konci záfií 1889, ãtvrtého fiíjna do‰lo k úspû‰né kolaudaci, aã se je‰tû musely dostavût okolní rigoly a kanály. Okresní zastupitelstvo tím ve spolupráci s pfiíslu‰n˘mi obcemi zrealizovalo jednu z nejv˘znamnûj‰ích silnic v bezprostfiedním kfiivoklátském okolí. V samotném Kfiivoklátû do‰lo
která pfieÏívá dodnes. Nejvíce problematická tak byla pomûrnû frekventovaná odboãka do hradu, kam zajíÏdûly vozy k pivovarsk˘m sklepÛm. Dal‰í problematick˘ bod se nacházel v samotném konci upravovaného úseku, pfied dvorem a budovou okresního soudu. V tûchto dvou místech bylo potfieba cestu roz‰ífiit, a to opût ve spolupráci tfií subjektÛ: okresního zastupitelstva, obce a správy velkostatku. V horní ãásti se srovnával terén a odkopávka odváÏela k amalínskému kostelu. Ten se tehdy nacházel nedlouho po novogotické pfiestavbû a obec upravovala jeho okolí. Silnice se ve spodní ãásti roz‰ifiovala smûrem k hradu do svahu,
SLOUPEK NAKŘIVO (Dokonãení ze str. 2)
Dagmar Pavlíãková soukromá uãitelka hudby
SILNICE OKOLO K¤IVOKLÁTU IV. Polovina sedmdesát˘ch let 19. století byla vyplnûna zapravováním následkÛ velké povodnû z roku 1872. T˘kalo se to zejména Mûsteãka, Kfiivoklátu a Roztok, které leÏí v rizikové záplavové oblasti. Novû vystavûné silnice, mosty a lávky si pak vyÏádaly opravy aÏ bûhem let osmdesát˘ch, kdy vyvstávala dal‰í potfieba rekonstrukce uÏ více jak deset let star˘ch staveb. Obecní kronika nás zpravuje o nutné údrÏbû lávek v Podkuchyních a Budech v letech 1883 –1885. Tehdy pfiibyl do Bud nov˘ dopravní faktor – v roce 1876 se dokonãila Ïelezniãní traÈ. Zmûnila pfiedev‰ím ráz luhu k Mûsteãku, kter˘ pfiehradila a odfiízla terasovou cestu, jeÏ vedla podél skály pod mûsteck˘ hfibitov. Nová silnice se musela vybudovat tûsnû pod náspem, za nímÏ vznikla uzavfiená a vlhká louka. Terasa se pfiestala pouÏívat a dodnes je v rozpadající se podobû dobfie znatelná. K Ïelezniãní trati bylo nutné v Budech postavit novou lávku poté, co se krátce po spu‰tûní provozu zfiídila kfiivoklátská zastávka. Ta zde nebyla pÛvodnû projektována a vlak stavûl aÏ v Roztokách. Kfiivoklátská obec se tehdy pfiela s manÏeli S˘korov˘mi a Nitschov˘mi o údrÏbu lávky a pû‰iny, která pÛvodnû vedla po jejich soukrom˘ch pozemcích, av‰ak nyní se stala cestou vefiejnou. Obec spor prohrála a o pû‰inu se musela starat sama. Nové zdûné mostky byly zfiízeny i na cestû do ‰koly v Podkuchyních pfies ml˘nskou strouhu. Roku 1897 byly v‰echny dfievûné lávky v Budech nahrazeny Ïelezn˘mi. V roce 1886 se rozjíÏdûl zcela nov˘ projekt organizovan˘ kfiivoklátsk˘m okresním zastupitelstvem. T˘kal se v˘stavby silnice z PískÛ do Zbeãna a dále do S˘kofiice. V podstatû ‰lo o to propojit nad lev˘m bfiehem Berounky obû lánské silnice, z Lán do Nové Huti pod NiÏborem a z Lán pfies PoÏáry do Kfiivoklátu. Zastupitelstvo, které se rozhodovalo o trase, nakonec vyhovûlo Ïádosti obou zainteresovan˘ch obcí,
Dûti si zahrály a zazpívaly spoleãnû s paní uãitelkou Dagmar Pavlíãkovou. Na Alja‰ce jistû zúroãily v‰e, co se bûhem ‰kolního roku nauãily. Foto Milu‰e Svobodová
kde byly v fiíjnu 1888 odkopávány staré pilífie, ukrojeny bfiehy, odlamována skála a zfiizovány nové tarasy. Materiál z této odkopávky kolem odboãky do pivovaru se zaváÏel naproti k pû‰inû pod fürstenbersk˘m pomníkem, kde vyrostlo i nové zábradlí. To se zfiizovalo také podél odboãky k pivovarsk˘m sklepÛm. Zahrádka ve svahu za dne‰ním pomníkem padl˘ch musela b˘t novû tarasena a vybudován zde dfievûn˘ plot. Stavbu provádûl amalínsk˘ podnikatel, zednick˘ mistr Dominik Dlouh˘ a dozoroval ji ãlen okresního v˘boru a zároveÀ kníÏecí stavitel Ing. Jan B. Urban. Nejznámûj‰í a nejvíce charakteristická kfiivoklátská silnice tak pomalu zaãala dostávat souãasnou podobu. Stál˘m kfiivoklátsk˘m problémem jsou tarasy v prudk˘ch svazích, které potfiebují pravidelnou údrÏbu. Nejvíce choulostivé b˘vají pfii Rakovnickém potoce v Budech. Situaci zde vÏdy komplikovala pomûrnû dlouhá ml˘nská strouha a nebylo nikdy neobvyklé, Ïe se podemleté zdi sesuly. V roce 1891 opravovalo okresní zastupitelstvo naklonûné zdi pfii ml˘nské strouze u Podzámeckého ml˘na Karla Dubského v centru obce. Podle rekapitulace sestavené zmínûn˘m kfiivoklátsk˘m stavebním inÏen˘rem Janem B. Urbanem stála zeì na dfievûném neporu‰eném ro‰tu, poru‰ena byla pouze samotná zeì s kamenn˘m parapetem a dfievûn˘m zábradlím. Pfii stavebních pracích byl ro‰t vyjmut a vykopány nové základy. Následovalo upûchování vrstvy betonové, sestávající z porfyrového a ãerného ‰tûrku, písku fiíãného a mletého vápna v pomûru 3:2:1, dále pak vystavûní zcela nové zdi z cihel struskov˘ch a poloÏení dlaÏby na pfiíslu‰ném úseku okresní silnice. Star˘ ro‰t byl sice nahrazen betonov˘m základem, av‰ak uÏ v bfieznu 1895 se pfii velké vodû zeì znovu pohnula. Vûãn˘ kolobûh se opakoval. Jan âern˘ (pokraãování pfií‰tû)
Tajemnice úfiadu Eli‰ka Tfiísková odeslala den poté, tedy 29. 6., zastupitelÛm stroh˘ e-mail: Dobr˘ den, starosta mûstysu Kfiivoklát slavnostnû jmenoval v obfiadní síni hradu Kfiivoklát paní Mgr. Marcelu Kasíkovou fieditelkou Z· a M· Kfiivoklát na období 6 let. Vãas – den poté – uÏ to nebyla Ïádná novinka… Míra trapnosti starostova chování tak byla dovr‰ena vrchovatû. Od nûkter˘ch zastupitelÛ se mu proto opût dostalo ostré odmítavé reakce za jeho divadelní v˘stup. Jak arogantní, jak transparentní, jak demokratické… Co mi chování a jednání starosty mûstyse Milana Nadû v této kauze pfiipomíná ze v‰eho nejvíce? Zpackanou klientelistickou snahu dostat na fieditelsk˘ post kfiivoklátské ‰koly a ‰kolky svou oblíbenkyni Jitku Rajni‰ovou. Jednání ryze netransparentní, nedemokratické a arogantní. A také, Ïe starosta Milan Naì neumí ani prohrávat. Ano, neporu‰il Ïádn˘ zákon. Ale je to chování hodné starosty? Pfiitom staãilo tak málo… Na dubnovém zastupitelstvu mohl se zastupiteli projednat zámûr vyhlá‰ení konkursu na fieditele ‰koly a ‰kolky a rozumnû jim vysvûtlit, proã chce konkurs vyhlásit. Mohl komunikovat se v‰emi zastupiteli alespoÀ navenek rovnocennû. Na posledním zastupitelstvu si mohl odpustit trapné arogantní divadlo o jmenování nové fieditelky do konce ãervence a fiíci, koho za dva dny jmenuje. Takové chování starosty Milana Nadû by bylo demokratické, transparentní a beze stopy arogance. Takové chování by bylo hodné starosty. Na to, jak se v kauze konkursu na fieditele Z· a M· Kfiivoklát ve skuteãnosti Milan Naì choval, a jak jednal, bychom za dva roky pfii pfií‰tích komunálních volbách nemûli zapomenout. Nûkteré ãiny jsou totiÏ za v‰echna slova. Naz˘vat vûci prav˘mi jmény je osvobozující a …uÏiteãné! Pavel Friebert
AKTUÁLNù
STRANA 4
DùTI HLEDALY POKLAD Celé jaro si dûti, hlavnû chlapci, pfii vycházkách do lesa povídali o ukryt˘ch pokladech, a tak nám bylo jasné, Ïe s tím musíme nûco udûlat. Rozhodli jsme se, Ïe nûjak˘ ten poklad najdeme. Pfieãetli jsme si pohádku O zvífiátkách a loupeÏnících a pfiem˘‰leli, kde mohli loupeÏníci svÛj poklad ukr˘t. Jednoho dne se ve ‰kolce objevil ko‰ pln˘ podrobn˘ch map, ve kter˘ch byla cesta k pokladu vyznaãena. Vyrazili jsme na cestu plnou dobrodruÏství. Cestou jsme museli nûkolikrát zastavit a podle mapy se rozhodnout, kter˘m smûrem se vydat dál. Po cestû jsme potkávali zvífiátka, která loupeÏníky v pohádce pfiemohla, a jejich dal‰í kamarády z lesa. Po splnûní úkolu nám ukázala cestu dál. Cesta byla velmi napínavá, a kdyÏ jsme v lese potkali dûti z cizí ‰kolky, nastaly obavy, aby neobjevily poklad dfiíve neÏ my. Koneãnû jsme dorazili do
teli na Národní tfiídû v Praze pod názvem Krajinou Oty Pavla. Od té doby se sem pravidelnû vracím, abych dokumentoval atmosféru tohoto koutu na‰í vlasti v promûnách v‰ech ãtyfi roãních období.“ Z v˘stavy je cítit, Ïe autofii nechtûjí pouze samoúãelnû prezentovat formu umûleckého zachycení objektÛ, ale snaÏí se, aby komplexností informací pfiinesli pouãení ve v˘tvarnû-ekologicko-v˘chovné rovinû. To, jak se jim to povedlo, posoudíte nejlépe sami, kdyÏ v˘stavu nav‰tívíte. Vûfite, Ïe sv˘ch krokÛ do v˘stavní sínû nebudete litovat. Milan Bednafiík
Tajemnou truhliãkua s pokladem otevfiel ten správn˘ klíãek a na dûti ãekal zaslouÏen˘ poklad. Foto Archiv M·
kaÏd˘ kefiík, pafiez i prohlubeÀ a nakonec se ozvalo Pepíãkovo volání: „Mám poklad!“ To uÏ se Pepa vesele vracel na cestu s truhlou v ruce. Truhla v‰ak byla zamãená. Co teì? Musíme najít klíã! Nastalo dal‰í horeãné hledání. „Mám klíã!“ oz˘valo se z nûkolika stran. Chystali jsme se truhlu otevfiít, Ïádn˘ klíã v‰ak do zámku nepasoval. Správn˘ klíã objevil Mat˘sek povû‰en˘ na vûtvi stromu. S napûtím jsme truhlu otevfieli. Uvnitfi nás ãekalo pfiekvapení. Nejen zlaté dukáty, ale i veselé figurky, samolepky a bonbony. Dûti vítûzoslavnû odnesly poklad do ‰kolky, kde se o nûj spravedlivû rozdûlily. Ani paní kuchafika, paní uãitelky a paní ‰kolnice nepfii‰ly zkrátka. Dopoledne jsme si velmi uÏili a hezkou akcí jsme zakonãili ‰kolní rok.
Dûti prohledaly kaÏdou prohlubeÀ, aÏ koneãnû Pepíãek na‰el tajemnou truhliãku. Dûti se k nûmu hned sebûhli. Foto Archiv M·
Jaroslava Vimrová
Leto‰ní roãník matematické soutûÏe Taktik jsme dovedli do vítûzného konce. PrÛbûÏné první místo jsme uhájili i po ãtvrtém kole. O první místo se dûlíme se Z· Trenãianské Jastrabie, která také získala 1 080 bodÛ. Celkovû se do leto‰ního roãníku mezinárodní soutûÏe zapojilo 345 ‰kol z âeské i Slovenské republiky. Jednotlivé úkoly poãítalo více neÏ 7200 fie‰itelÛ. My jsme se zúãastnili jiÏ tfiikrát a postupnû jsme stoupali stále v˘‰. Pfii na‰í první úãasti jsme obsadili 15. místo, v loÀském roãníku jsme byli ‰estí a letos jsme vystoupali na pfiíãku nejvy‰‰í. Je to pro nás velice cenné vítûzství, neboÈ se ukázalo, Ïe i malá vesnická ‰kola mÛÏe konkurovat velk˘m mûstsk˘m ‰kolám. Na dal‰ích místech skonãily vût‰í ‰koly – Pfiíbram, Ko‰ice, RuÏomberok, PlzeÀ ... Dûkujeme ÏákÛm, ktefií si lámali hlaviãky, a dûkujeme i rodiãÛm, ktefií také pomáhali. Cílem této soutûÏe je právû i zapojení rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ. Velké podûkování patfií paní uãitelce Hanû Hrube‰ové, která v‰echny tfii roãníky organizovala a poãítala a poãítala... Urãitû se tû‰íme na dal‰í úlohy, které nás v pfií‰tím roce ãekají.
K¤IVOKLÁTSKO ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ (Dokonãení ze str. 1) Celá v˘stava je doplnûna textov˘mi bloky Petra ·meráka, a tak si na panelech mÛÏeme pfieãíst, co která lokalita nabízí nebo ãím je v˘jimeãná. Oba se netají, Ïe obrovsk˘ vliv na jejich zájem právû o Berounku mezi Skryjemi a Kfiivoklátem má na svûdomí spisovatel Ota Pavel a jeho kníÏky vzniklé na Koufiimecké rybárnû. Petr ·merák fiíká: „Tento úchvatn˘ kraj jsme prozkoumali nejen po vodû, ale i pû‰ky a na kolech, a tak se pomalu zaãal r˘sovat nápad, vytvofiit kolekci snímkÛ z tohoto kaje, které jsem v osmdesát˘ch letech poprvé vystavoval v âeskoslovenském spisova-
cíle. Podle mapy jsme byli na konci putování, ale poklad nikde. Dali jsme se do hledání. Prohlédli jsme
VYHRÁLI JSME
KL 7–8/2012
V˘stavu si se zájmem prohlédli i oba Mirkové Pechové.
Foto Milan Bednafiík
REKREAâNù NAUâN¯ AREÁL LâR SE ROZ·I¤UJE Od ãervna roku 2009 je v provozu Rekreaãnû nauãn˘ areál na Kfiivoklátû. Od té doby se dostal do podvûdomí ‰iroké vefiejnosti a hlavnû v turistické sezónû je hojnû nav‰tûvovan˘m místem. Realizací tohoto projektu se usmûrnila náv‰tûvnost lesa a poskytly se dal‰í moÏnosti k trávení volného ãasu na ãerstvém vzduchu, v krásné lokalitû kfiivoklátsk˘ch lesÛ. Areál nabízí hned nûkolik okruhÛ. Herní prvky pro men‰í i vût‰í dûti, sportovní hfii‰tû, informaãní tabule. Ty umoÏÀují poznávání specifik tohoto území, zejména fauny a flóry a jeho historii. Odpoãinek nabízejí dfievûné altány a laviãky, k dispozici je ohni‰tû a orientaci usnadÀují rozcestníky a znaãky. Tfii hlavní centra areálu jsou navzájem propojena pû‰inami a také napfiíklad smyslov˘m chodníãkem. Vybudování areálu uskuteãnily Lesy âeské republiky, s. p., Lesní správa Kfiivoklát, za podpory fondÛ Evropské unie, poskytnutím dotace z Programu rozvoje venkova âR. Dobrou zprávou je, Ïe v leto‰ním roce byla schválena dotace na dal‰í etapu rozvoje a roz‰ífiení Rekreaãnû nauãného areálu Kfiivoklát. Celková v˘‰e dotace je 88 % z rozpoãtové ceny, z níÏ 80% poskytla
Evropská unie a 20% bylo pfiidûleno z národních zdrojÛ. Na co se mohou náv‰tûvníci tû‰it? V˘stavbou druhé etapy areálu dojde k roz‰ífiení o dendrologickou stezku. Na trase dlouhé asi 2 km, která povede po stávajících cestách a pû‰inkách, bude k vidûní na padesát druhÛ stromÛ a kefiÛ. Na herní centrum bude navazovat pfiírodní expozice vûnovaná houbám a li‰ejníkÛm. Tam najdete nauãné tabule o jedl˘ch, nejedl˘ch a jedovat˘ch houbách, odpoãinková sedátka ve tvaru houby i dfievûn˘ ko‰ík. Ve stávajícím centru Jasan pfiibudou tfii nové tabule vûnované fiece Berounce, Rakovnickému potoku a samozfiejmû i rybám a rybáfiství. Dfievûn˘ pfiístfie‰ek u v˘znamného stromu jasanu bude pfiemûnûn na rybáfiskou ba‰tu. Dokonãení této etapy pfiedpokládáme do konce záfií leto‰ního roku. Kfiivoklátsk˘ pfiírodní areál je dal‰ím poãinem v rámci uskuteãÀování zaji‰tûní potfieb vefiejného zájmu v lesích ze strany LesÛ âeské republiky, s.p. Lokalita se nachází na území Lesní správy Kfiivoklát, je souãástí CHKO Kfiivoklátsko, biosferické rezervace UNESCO a Ptaãí oblasti soustavy NATURA 2000. Navazuje na nauãnou stezku Brdat-
Herní prvky velice vkusnû zapadají skvûle do okolní pfiírody.
ka, je souãástí dvou místních vycházkov˘ch okruhÛ a leÏí pfiímo na trase hippostezky. Projekt je úzce provázán s ãinností Informaãního a vzdûlávací stfiediska LâR, které se nachází v jeho bezprostfiední blízkosti. Atraktivní poloha místa, snadná dostupnost z velk˘ch aglo-
Foto archiv IVS LâR
merací jako je Kladno a Praha, moÏnost bohatého a smysluplného vyuÏití volného ãasu, to v‰e, doufáme pfiispûlo ke spoleãenskému a pfiedev‰ím turistickému rozvoji obce Kfiivoklát. Ing. Jitka Pelesná TáÀa Friebertová
Mgr. Marcela Kasíková
Ilustraãní foto z archivu Z·.
Nechybí zde rÛzné altánky k odpoãinku, popfiípadû k úkrytu pfied de‰tûm. Foto archiv IVS LâR
Dûtmi velice oblíbené dfievûné plastiy zvífiátek .
Foto archiv IVS LâR
LETNÍ ROZHOVOR K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ
STRANA 5
KL 7–8/2012
P ¤ E V O Z N I C Í N A „S TA R É ¤ E C E “ … „Krajina kolem fieky Berounky je moje srdeãní záleÏitost. Má svoje osobité kouzlo a branovsk˘ Luh patfií k témûfi magick˘m místÛm…“ Branovsk˘ pfiívoz je pojem. Pfiekrásn˘ kraj Oty Pavla, „Stará fieka“ a na ní pfievozník s bidlem jako za
patfií obci Branov a vÏdy tomu tak b˘valo. Obec tedy poskytla materiál a také zedníka, kter˘ i práce kontroloval. Projekt vnitfiní úpravy pamûtní sínû a fotografie zhotovili sponzorsky odborníci. V ãervnu 1990 byla pamûtní síÀ otevfiena a za-
Pfiívoz v branovskému Luhu funguje od nepamûti.
star˘ch ãasÛ. Romantika, která musí oslovit kaÏdého. Jistû mnoho ãtenáfiÛ Kfiivoklátsk˘ch listÛ neodolalo a sluÏeb pfievozníka V Luhu vyuÏilo. KdyÏ jsme hledali téma do letního dvojãísla Kfiivoklátsk˘ch listÛ, napadlo nás zeptat se paní Libu‰e Vosátkové, která branovskému pfiívozu nyní ‰éfuje, jaké je to, b˘t pfievozníkem na „Staré fiece“? MÛÏete se ãtenáfiÛm Kfiivoklátsk˘ch listÛ na úvod krátce pfiedstavit a jak jste se vlastnû ocitla na Branovû v Luhu, na pfiívozu? Jmenuji se Libu‰e Vosátková. Témûfi cel˘ Ïivot bydlím v Novém Stra‰ecí, absolvovala jsem zde základní ‰kolu i gymnázium. Po ukonãení studia na Matematicko-fyzikální fakultû Karlovy univerzity v Praze jsem jiÏ jako vdaná zakotvila v rodném mûstû a zaãala uãit na
Foto archiv Libu‰e Vosátkové
ãal provoz tak, jak je to aÏ dodnes. Máte nûjaké pfievoznické kofieny? V té dobû jsem vÛbec nepfieváÏela, ani jsem to neumûla. Loì je pohánûna postaru bidlem. Nemáme v rodinû Ïádného pfievozníka, ale u fieky se mi vÏdycky moc líbilo. Jsem léta vodákem, znám vût‰inu ãesk˘ch fiek, ráda se koupu a plavu. Proto jsem na pfiívoz jezdila za kamarády moc ráda. No a pfieváÏení pfii‰lo ãasem samo. Jednou to zkusíte, protoÏe vás vyhecují, pak uÏ jedete, protoÏe zrovna nikdo nemÛÏe, no a nakonec se vám to zalíbí a je to. Bûhem let jsem zaãala obãas pfieváÏet i sama, kdyÏ zrovna nemûl nikdo ãas. Vzhledem k tomu, Ïe uãitelé mají v létû pfiece jenom více volna, neÏ ostatní pracující, trávila jsem po ãase u fieky i nûkolik t˘dnÛ.
sekání trávy, ale i v˘roba pfievoznick˘ch bidel, o to se postará kolektiv pfievozníkÛ. Je dfiina b˘t pfievozníkem na fiece Berounce? NepfieváÏím na Berounce sama, je nás víc. Nikdo z nás nemá totiÏ tuto ãinnost jako svoji práci. V‰ichni vûnujeme pfiívozu svÛj voln˘ ãas a pochopitelnû i ãást dovolené. Je nutné, aby organizaãní záleÏitosti, koordinaci pobytu, úfiední záleÏitosti s obcí a vÛbec v‰echny problémy, které vzniknou, fie‰il jeden ãlovûk, kter˘ na sebe vezme tuto zodpovûdnost. Po panu BrÛÏkovi se tímto „‰éfem“ stal Zdenûk Vesel˘ a po jeho smrti v roce 2001 jsem pomyslné fiídící bidlo pfievzala já. TakÏe chcete-li vûdût, jak dlouho pfieváÏím, je to asi tak uÏ osmnáct let. A jestli je to dfiina? To je velice ãastá otázka náv‰tûvníkÛ, zvlá‰tû kdyÏ vidí Ïenu. ¤íkávám jim, dfiina to není, vÏdyÈ loì plave sama. Pochopitelnû, nûkdy je to namáhavé, tfieba kdyÏ fouká vût‰í vítr, nebo je vy‰‰í voda, také záleÏí na tom, jak siln˘ je provoz. Pfiívoz nemá jízdní fiád, pokud nûkdo poÏádá, jedeme vût‰inou hned. No a v sezónû se stává, Ïe jezdíte tfieba tfii hodiny stále sem a tam a to uÏ únavné je. Jaké musíte dodrÏovat na cestû po fiece bezpeãnostní pokyny? Kdy nastává moment, Ïe se pfiívoz uzavírá? V létû je bûhem dne na fiece velk˘ provoz, jak lodí, tak koupajících, musí se dávat pozor na bezpeãnost. Nejezdíme za vysokého stavu vody, za silného vûtru, rozhodnutí je na pfievozníkovi. Loì je bezpeãná a díky vzduchov˘m komorám nepotopitelná. Za celou dobu pamatuji pouze jeden váÏnûj‰í úraz. Kamarád pfievozník ãímsi rozradostnûn skoãil do lodi, na podlaze bylo mokro, uklouzl a zlomil si nohu. Od té doby kaÏdého po de‰ti varuji. Kolik lidí za jeden bûÏn˘ pfievoznick˘ den pfievezete?
KdyÏ je Berounka klidná, nefouká, vody je „právû akorát“ a svítí sluníãko, je plavba pfievoznickou lodí pfies fieku skuteãnû nádhern˘m záÏitkem. Foto archiv Libu‰e Vosátkové
místním gymnáziu. Uãila jsem aÏ do roku 2010. V souãasné dobû vykonávám funkci místostarostky mûsta Nové Stra‰ecí. Do dûní kolem pfiívozu na Branovû jsem se aktivnû zapojila kolem roku 1988. Tehdy jsem se seznámila se skupinou kamarádÛ, ktefií na pfiívoze pÛsobili a zab˘vali se budováním pamûtní sínû Oty Pavla v domku pfievozníka.V té dobû byl pfievozníkem Ivo BrÛÏek. Byly to veselé ãasy, v‰ichni pracovali dobrovolnû na stavbû, jak kdo mohl a stíhal, a uÏili jsme si také spoustu legrace. Budova pfiívozu i pfievoznická loì
Jakou má pfievozník na Branovû pracovní dobu? Otevírací doba sínû a s tím spojené pfieváÏení je, co já pamatuji, stále stejné. Od Velikonoc do Du‰iãek jsou to v‰echny víkendy a o prázdninách kaÏd˘ den od 9 do 19 hodin. Kdo branovsk˘ pfiívoz provozuje, stará se o lodû a vybavení? Celé zafiízení patfií obci Branov. SluÏbu vykonávají dobrovolníci, bez nároku na mzdu. Vstupné do sínû i pfiíspûvek za pfieváÏení jsou dobrovolné. Vybrané peníze odevzdáváme obci, která hradí vût‰í opravy, elektfiinu, uhlí. O úklid a bûÏnou údrÏbu, jako je natírání, malování,
Poãet náv‰tûvníkÛ nejvíce ovlivÀuje poãasí. KdyÏ pr‰í a je chladno, pfiijde za cel˘ den tfieba jen jeden, ãi nikdo. No a jindy se naopak témûfi nemáte ãas ani naobûdvat. Nejvíc jízd, tedy spí‰e dvojjízd, za den odhaduji tak na padesát a poãet pfievezen˘ch 300-400. Nemám pfiesn˘ údaj, jiÏ mnohokrát jsem si to zaãala psát, ale pak pfii‰el frmol a uÏ se to nedalo stihnout. Zájem o pfievoz i náv‰tûvu pamûtní sínû je stále velk˘, v poslední dobû pfiib˘vají hlavnû cyklisté. Poloha pfiívozu mezi dvûma mosty je v˘hodná. Pfievozníci také pÛsobí jako informátofii, znají okolí, dovedou poradit, kam
Pamûtní síÀ Oty Pavla je umístûna v pfievoznickém domku. Kdo zavítá do branovského Luhu, pochopí, proã toto místo Otu Pavlovi uãarovalo. Foto Libu‰e Vosátková
na v˘let, kde se dobfie najíst, hodnû je‰tû vyhubováno za to, Ïe se zdrÏel dotazÛ také pochopitelnû souvisí v boufice na pfiívozu a nepfii‰el do s Ïivotem a dílem Oty Pavla. stanu. Îe by se mu mohlo nûco zléJistû není nouze o pfievoznické ho pfiihodit je snad ani nenapadlo! pfiíhody. MÛÏete se s na‰imi ãtenáâím vás okouzlilo pfievoznické fii o nûjakou podûlit? fiemeslo? O rÛzné pfiíhody není nouze. LiProã to dûlám? Krajina kolem fiedé se tfieba ãasto ptají, zda nehrozí, ky Berounky je moje srdeãní záleÏe z lodi spadnu, kdyÏ tam nahofie Ïitost. Má svoje osobité kouzlo tak stojím? To musím odpovûdût, Ïe a branovsk˘ Luh patfií k témûfi mavypadnutí pfievozníka z lodi nehro- gick˘m místÛm. Nedivím se Otovi zí, to se nikomu je‰tû nestalo, ale Pavlovi, Ïe ho tato krajina tak upouono stejnû nebezpeãné je, kdyÏ pfie- tala. Je tu hezky v kaÏdém poãasí vozníkovi vypadne bidlo z ruky. No a myslím, Ïe to není jen mÛj názor, a to se nûkolikrát stalo i mnû. Staãí kaÏdou chvíli mnû to nûjak˘ náchvilka nepozornosti, zapovídáte se, v‰tûvník zopakuje. V takovém proruãkujete, jednou nedohmátnete a je stfiedí se dobfie relaxuje a vÛbec neto. Loì popojede a na bidlo ve vo- vadí práce jako doplnûk. Lidé, se dû uÏ nedosáhnete.Bez nûj se ale ne- kter˘mi se tu setkávám, jsou vesmûs dá s lodí nic dûlat. V takovém pfií- pfiíjemní a dobfie naladûní, vÏdyÈ padû nezb˘vá nic jiného, neÏ pro nûj mají dovolenou a odpoãívají. Jsou do fieky skoãit a loì dotlaãit ke bfie- to lidé z rÛzn˘ch koutÛ republiky hu. V létû to není problém, i kdyÏ a je pfiíjemné informovat je o na‰em pfieváÏené to tro‰ku pfiekvapí, pak se kraji. Líbí se mi dílo spisovatele Oty tomu spoleãnû zasmûjeme. Je-li uÏ Pavla a jsem ráda, Ïe je stále Ïivé, zima, musí si ãlovûk dávat vût‰í po- a Ïe do míst, kde se jeho povídky zor, aby do studené vody nemusel. odehrály, pfiichází stále mnoho lidí, I kdyÏ toto dobfie vím, jednou jsem aby jeho kraj poznali. Zajímavá jsou na svou povídavost také doplatila. pro mû i setkání s jeho vrstevníky. Pfied nûkolika lety jsem koncem fiíj- A tak, jak já vyprávím náv‰tûvnína pfieváÏela dobrého kamaráda za kÛm o místních zajímavostech, tak vy‰‰ího stavu vody. Je-li více vody, i oni na oplátku se ãasto rozpovídaje potfieba vyjet s lodí proti proudu, jí o svém kraji. Jsou to zajímavé aby vás pfii cestû napfiíã fiekou proud a pfiíjemné hovory. tolik nesnesl. Pfii bfiehu jsou vysoké Proã by mûli lidé na branovsk˘ ol‰e, které za normálního stavu vo- pfiívoz zavítat? dy niãemu nebrání, ale tenkrát jsem Pokud je tam nezavede nutnost si nev‰imla, Ïe bidlem jiÏ zasahuji cesty pfies fieku, tak tfieba kvÛli hezdo vûtví. V jednom okamÏiku se bidlo vzpfiíãilo mezi vûtve, dole bylo zabodnuté ve dnû a loì pode mnou ujíÏdûla. Na rozhodnutí, zda zÛstat s lodí nebo bidlem nebylo moc ãasu. Zvolila jsem bidlo a z lodi vystoupila. I kdyÏ to bylo blízko bfiehu, vody bylo po krk a byla pûknû studená. K lodi jsem doplavala, kamarád se smál a pochopitelnû, Ïe si to pro sebe nenechal. Dlouho potom mnû to zvlá‰tû v Luhu v‰ichni pfiipomínali rÛzn˘mi starostliv˘mi dotazy. ZaÏila jste na branovském pfiívozu nûjak˘ dramatick˘ moment? Dramatické momenty jsem zaÏila jednou v létû, kdy jsem si za velikého de‰tû a vûtru v‰imla, Ïe pfies fieku plave nûjak˘ mal˘ ãlovíãek. Nevypadalo to vÛbec dobfie, zdálo se, Ïe by nemusel do- Libu‰e Vosátková pfieváÏí pfies fieku Berounku hlavnû tuplavat. Vybûhla jsem risty. Foto archiv Libu‰e Vosátkové k lodi a vyjela pro nûj. Byl to asi devítilet˘ chlapec. Na‰tûstí kému kousku pfiírody nejen v bezjsem ho vylovila vãas. Na pfiívoze prostfiedním okolí pfiívozu, ale i dájsem mu uvafiila ãaj a pÛjãila suché le, mohou se vydat na stráÀ, na obleãení. Vyprávûl, Ïe byl s rodiãi Zpropaden˘ zámek, odkud je roa jejich kamarády na Rozvûdãíku mantick˘ a velice pûkn˘ pohled na a najedou je tam uÏ nena‰el, Ïe asi fieku, nebo podle fieky k jezu u Neode‰li bez nûho, tak se vydal zpût ke zabudického ml˘na a pochopitelnû stanu na branovském tábofii‰ti sám. pfiipomenout si v pamûtní síni Ïivot KdyÏ boufika pfie‰la, poslala jsem ho a dílo Oty Pavla. Rádi kaÏdého uvína tábofii‰tû. Druh˘ den mi pfiinesl táme. zpût obleãení a vyprávûl, Ïe to tak skuteãnû bylo, rodiãe syna pfied odKfiivoklátské listy dûkuji Libu‰i chodem z restaurace vÛbec neshá- Vosátkové za zasvûcení do tajÛ pfienûli, mysleli, Ïe uÏ ‰el a pfieplavali voznického fiemesla. na cestû zpût fieku u jezu. Dostal pr˘ Pavel Friebert
STRANA 6
DùNæ SOUâASN¯CH DNÒ – âERNÁ KRONIKA
POHÁR O „BUKOVSKOU BUâINKU“ ZÒSTAL DOMA Velká Buková – Losy. Jediná jÛ naneãisto a zdálo se, Ïe je v‰e v po- na slu‰nû rozmáãenou traÈ vrhli posoutûÏ sborÛ dobrovoln˘ch hasiãÛ fiádku a závod mÛÏe zaãít. Kfiivo- druhé. Tentokrát uÏ v‰e bûÏelo tak, okrsku Kfiivoklát „O Kfiivoklátskou klátské smí‰ené druÏstvo muÏÛ jak bylo domluveno. Rozvinutí tradubinku“ inspirovala ãleny SDH a Ïen se ze startovní ãáry vrhlo pro Velká Buková k uspofiádání podob- svÛj stroj, savice, 2 hadice B75, 8 ného závodu v netradiãním poÏár- hadic C52 s proudnicí a zaãalo záním útoku v katastru jejich obce. vod s ãasem. Po hrázi rybníku pfies I podobnost názvu naznaãovala, Ïe lávku ze tfií chmelniãn˘ch sloupÛ to rovnûÏ traÈ bude podobná jen s nû- je‰tû ‰lo, ale do kopce lesní cestou kolika obmûnami. Sraz úãastníkÛ pfies dva balíky slámy, skrze zavûbyl vypsán na 9.30 hodin u rybníku ‰enou pneumatiku z traktoru aÏ v Losích. Kromû pofiádajícího sbo- k elektrickému terãi to bylo nároãru se stejnû jako na „dubince“ pfii- nûj‰í. Pfiesto velmi rychlé. Meziãas jeli pfiedvést kolegové z Roztok znaãnû znervóznûl zejména závoda Kfiivoklátu. Boj o poháry se bude níky z Roztok. PfiihlíÏející diváci se tedy odehrávat mezi stejn˘mi t˘my dobfie bavili. Po zasaÏení terãe uÏ a dalo se tedy pfiedpokládat, Ïe opût tempo balení hadic tro‰ku polevilo, pÛjde o vtefiiny. pfiesto v˘sledn˘ ãas 6:03 dával KfiiNavzdory tomu, Ïe se jedná voklátsk˘m ‰anci. o „srandamaã“ tfií druÏstev, vûnoS bojov˘m v˘kfiikem a v˘hodou vali pfiípravû samotné závodní tratû „vykejfiku“ se po nich na start poa pfiedev‰ím zázemí pro úãastníky stavili Roztoãtí, dvakrát zlatí na „duzdej‰í hasiãi opravdu hodnû ãasu bince“. Start zku‰en˘m hasiãÛm nea úsilí. Organizace i t˘lové zabez- ãinil vût‰í obtíÏe, jen uÏ lehce peãení nemûlo chybu. Ve 30ti stup- rozmáãená traÈ klouzala více, neÏ Bukovské buãinky byla nároãná. JedÀovém horku i teplej‰í pivo pfii‰lo pfiedtím. Pfiesto meziãas pfii rozvi- TraÈ nou z pfiekáÏek byly i dva balíky slámy. Jek chuti. Pfiedstavení pravidel závo- nutí vedení ukazoval kvalitu pfiípra- den z nich právû pfiekonává roztock˘ velitel du se ujal velitel místní jednotky vy. JenÏe ouha! První roãníky zá- Ludûk Egert. Foto Archiv SDH Roztoky P. Matûjovsk˘ krátce po desáté vodÛ se roztock˘m prostû nedafií hodinû. Pfiíhodnû, dle místního názvu, a hlavnû kvÛli trati vedoucí po lesní cestû urãil pofiadí startujících los. Nejv˘hodnûj‰í pozici zatím suché tratû si z klobouku vytáhl velitel kfiivoklátského druÏstva M. Temejãík. Jako druzí se na start mûli postavit Roztoãtí v ãele s L. Egertem. Nev˘hoda bahna, ale v˘hoda tréninku pfiímo na závodní trati, zÛstala místním. Je‰tû pfied ostr˘m startem si v‰echna druÏstva vyzkou‰ela Bukovská buãinka zaãala nástupem soutûÏních druÏstev. Zleva hasiãi z Velké Bukové, uprostfied SDH Kfiivoklát, funkãnost sv˘ch stro- vpravo hasiãi z Roztok. Foto Archiv SDH Roztoky
KL 7-8/2012
Zlodûjny
(Fejeton)
Nechal jsem se okrást. Byla to moje vlastní blbost. OdjíÏdûl jsem na dovolenou, v autû bylo nûkolik batohÛ, foÈáky, kamera, dva notebooky, dva drahé mobilní telefony a spousta osobních a sluÏebních vûcí. Zastavil jsem se u na‰ich na chalupû v Raãicích, vzal z auta jednu igelitku a odnesl ji pfies ulici, jen pár metrÛ, do domu. Autu jsem nechal staÏená ok˘nka, aby z nûj ãervencové horko neudûlalo v˘heÀ. Stálo na soukromém pozemku, nanejv˘‰ 10 metrÛ vzdálené ode mne. Pfiece se nemÛÏe nic stát, vÏdyÈ se hned zase vrátím. Stalo se. Patrnû ãirou náhodou kolem procházel nebo projíÏdûl zlodûj a v‰iml si dostupné kofiisti. Rychle si z mého auta vzal, co ‰lo, a zmizel, aniÏ by si toho kdokoli v‰imnul. Sám jsem na to pfii‰el, aÏ kdyÏ jsem vyrazil na cestu, po pár kilometrech, kdyÏ jsem zaznamenal, Ïe chybí mobil a následnû i ostatní vûci. Jasnû, Ïe se na dovolenou nejelo. Bez vûcí, bez dokladÛ, bez penûz, bez platebních karet, beze v‰eho. Zbytek dne jsem strávil na policii a obtelefonováváním bank a blokováním úãtÛ. A v dal‰ích dnech obíháním úfiadÛ a vybavováním nov˘ch dokladÛ. Mám za to v‰echno nadávat sám sobû? Snad. Ale zlodûjna je zlodûjna. Na cizí vûci se nesahá. Cizí vûci si pfiece normálnû nebereme. Cizí majetek je nedotknuteln˘, aÈ je uzamãen˘ v trezoru, volnû umístûn˘ za plotem na zahradû, anebo poloÏen˘ tak, Ïe si jej teoreticky kaÏd˘ mÛÏe vzít. Moje pfiíhoda rozvífiila debaty s pfiáteli, kter˘m se pfiihodilo nûco podobného. Zlodûji ukradli dvakrát drahé kolo ze sklepa. Padesátikilovou rostlinu agávi ze zahrady. Prkna z kÛlny. Ta‰ku jablek nebo odrbané dÏíny z auta. Zamûstnanec v továrnû nakradl souãásti mrazicích boxÛ, doma z nich sestavil celá zafiízení a prodával hostinsk˘m po okolí. PenûÏenky, doklady, poãítaãe, br˘le, kola, tuÏky, koÏené ‰perky, zkrátka ukradnou cokoli, od ‰pendlíku po lokomotivu nebo pÛlku národního dÛchodu. Málokdo z nich je nûkdy chycen, odsouzen a zavfien. Mne to nutí pfiiklonit se k modelu chování Velkého bratra. Zabezpeãení, sledovací kamery, hlídání polohy, signalizace pohybu, ‰mírování, podezírání, nedÛvûra. âinnosti, které dûlat nechci, ale musím. Îijeme v zemi, kde se vzájemnû musíme hlídat a sledovat, kontrolovat, co kdo dûlá, a bát se, jestli zrovna nûkdo neútoãí na nበmajetek. Jinak je tu ale hezky. Petr Dvofiák
IVS BUDY O PRÁZDNINÁCH Prázdniny v IVS Budy? ZapomeÀte! Zaãíná turistická sezóna! Pro tuzemské i zahraniãní hosty je pfiipravena v˘stava pana Miroslava Hildebranda „Pfiírodou…“ a nejen Kfiivoklátska. Pfiedstavila se rodinnou vernisáÏí 30. 6. 2012. Amatérsk˘ fotograf, rodák z kfiivoklátsk˘ch Bud, vystudoval prÛmyslovou ‰kolu, potom pracoval ve v˘zkumném zku‰ebním leteckém ústavu v Praze. Pfii práci absolvoval kurzy kresby a malífiství v Praze. Z toulek pfiírodou „Cestou necestou“ zachytil nádherné kouty na‰í vlasti fotoaparátem Kompakt. Za svobodna pan Hildebrand hodnû cestoval a mûl v˘stavy ve Francii, v Praze a koneãnû také zde na Kfiivoklátû. Srdeãnû vás zveme na tuto nádhernou v˘stavu. Kromû kulturního záÏitku nabízíme 23 druhÛ turistick˘ch známek z okolí Kfiivoklátu, vizitky, nálepky, pohledy, propisovací tuÏky, mapy, publikace, CD, hrneãky, sklenûné, keramické a jiné suven˘ry. Krásné a sluneãné prázdniny dûtem a bezstarostnou dovolenou dospûl˘m pfieje Jifiina Pro‰ková, fieditelka o. p. s. Kfiivoklátsko
âERNÁ KRONIKA NARAZIL DO AUTA MùSTEâKO (bed). K váÏné kolizi mezi cyklistou a osobním automobilem do‰lo pfii závodu Kfiivoklátské peklo v Mûsteãku. Jedena‰edesátilet˘ cyklista z Prahy pfiecenil své síly pfii sjezdu z prudkého kopce do Mûsteãka. Po vyjetí z prudké pravotoãivé zatáãky si pfiíli‰ pozdû v‰iml pfied ním pomalu jedoucího osobního auta Fiat Punto, jehoÏ ãtyfiiaãtyfiicetiletá fiidiãka navíc chtûla odboãit vlevo. Cyklista se jí snaÏil na poslední chvíli vyhnout. To se mu v‰ak nepodafiilo, zavadil o lev˘ zadní roh vozidla a spadl z kola. Pfii pádu utrpûl tûÏké zranûní. S mnohaãetn˘mi zlomeninami a otfiesem mozku ho vrtulník transportoval na oddûlení ARO nemocnice v Motole. Pfii nehodû vznikla ‰koda 30 tisíc korun. „Vítûzství je na‰e,“ mohli zakfiiãet hasiãi z Velké Bukové s pohárem nad hlavou. Foto Archiv SDH Roztoky
Z¤EJMù VÁ·NIV¯ RYBÁ¤ Velitel kfiivoklátského druÏstva Michal Temejãík pfiebírá cenu za druhé místo. Foto Archiv SDH Roztoky
„Zrada stroje“ a následná diskvalifikace neubrala nic na dobré náladû roztock˘ch hasiãÛ na Bukovské buãince. „Za rok…“ zaznûlo mezi nimi odhodlanû. Foto Archiv SDH Roztoky
a stejnû jako na Kfiivoklátû je zradil stroj, pamatující je‰tû „Husákova léta“. Ani po nûkolika marn˘ch pokusech dvou zku‰en˘ch strojníkÛ se vodu do hadicového vedení dostat nepodafiilo, na coÏ reagoval velitel vydáním rozkazu k balení. Úkol tedy nesplnûn – diskvalifikace! S úsmûvem na tváfii se do boje jako poslední vrhl domácí t˘m. ProtoÏe jim druÏstvo pfied nimi více traÈ nerozmáãelo, dobfie vûdûli, Ïe v‰echno dopadne na v˘bornou. Také ano. Práce zku‰eného strojníka M. Koufiila v kombinaci s mladou bukovskou krví dokázala stlaãit v˘slední ãas na 4:36 minuty. V poledním horku skoro neuvûfiitelné. Vzhledem k velké úãasti civilních divákÛ rozhodly t˘my, které traÈ úspû‰nû dokonãily, o moÏnosti opravy Roztock˘ch mimo soutûÏ, ale na ãas. Bez váhání a se zapÛjãenou stfiíkaãkou od Bukovsk˘ch se
diãní, voda a rychlé balení. I pfies slu‰né bahno na trati dokonãili Roztoãtí závod mimo soutûÏ v ãase 5:58, tedy o pár vtefiin rychleji neÏ soutûÏní rivalové z Kfiivoklátu. Vyhlá‰ení v˘sledkÛ a pfiedání cen s poháry trvalo jen nezbytnû nutnou dobu, neboÈ vût‰inû závodníkÛ uÏ slu‰nû kruãelo v Ïaludcích. Na‰tûstí mûli pofiadatelé klobás dost pro v‰echny. Pozávodní odpoãinek v parném odpoledni strávil kaÏd˘ po svém a nejeden ze závodníkÛ podstoupil dobrovolnou ãi povinnou koupel pfiímo v rybníku. V kaÏdém pfiípadû se „závod“ nadmíru vydafiil a kromû pohárÛ na poliãky hasiãsk˘ch zbrojnic pfiispûl ke stmelení spolupráce a pfiátelství mezi ãleny jednotliv˘ch sborÛ, coÏ je asi to nejdÛleÏitûj‰í, co „srandamaã“ podobného raÏení pfiinést má. A to se podafiilo! Jan Pokorn˘, jednatel okrsku Kfiivoklát
S¯KO¤ICE (bed). Osma‰edesátiletému manÏelskému páru z Kladenska vykradl zatím neznám˘ pachatel chatu v katastru obce S˘kofiice. Poté, co po‰kodil dvefie, odcizil úhlovou brusku znaãky Bosh, ruãní náfiadí, gola klíãe Tona a rybáfiské náãiní v hodnotû patnáct tisíc. Jednalo se o pruty, doplÀky, vak a dal‰í vûci. Celkem tak pachatel zpÛsobil ‰kodu zhruba ve v˘‰i 23 tisíc korun. Policisté pfiípad ‰etfií jako podezfiení z trestn˘ch ãinÛ krádeÏe a poru‰ování domovní svobody.
ZADRÎEN P¤I KONTROLE ROZTOKY (bed). KdyÏ v podveãerních hodinách kontrolovala hlídka obvodního oddûlení Roztoky osobní motorové vozidlo ·koda Pick–up, které fiídil ‰estadvacetilet˘ muÏ z Mladoboleslavska, netu‰ila, kdo uvízl v jejích sítích. MuÏ sice policistÛm pfiedloÏil ke kontrole v‰echny doklady potfiebné k fiízení a provozu vozidla na pozemních komunikacích, ale z kontroly v evidencích PâR vyplynulo, Ïe fiidiã je uveden v celostátním pátrání. Pfiíkaz k zatãení na nûho vydal Okresní soud v Mladé Boleslavi koncem kvûtna leto‰ního roku. Jmenovan˘ byl proto na místû zadrÏen, umístûn do policejní cely a následujícího dne byl v dopoledních hodinách eskortován k soudu v Mladé Boleslavi.
POÎÁR NA POLI ÚJEZD NAD ZBEâNEM (bed). Na poli v Újezdu nad Zbeãnem zahofiela suchá tráva. PoÏár se roz‰ífiil na plochu 100 x 100 metrÛ, proto byly na místo vyslány tfii hasiãské jednotky – HZS Stochov, SDH Zbeãno a SDH Roztoky. Za hodinu byl poÏár zlikvidován. Majiteli nevznikla Ïádná ‰koda.
UDÁLOSTI Z HRADU
STRANA 7
KL 7–8/2012
CO SE NA HRADù K¤IVOKLÁTù DùLO, DùJE A BUDE DÍT…
K¤IVOKLÁTSKÁ NOC NA KARL·TEJNù
P¤EDPRODEJ VSTUPENEK Opût se dají ve‰keré vstupenky zakoupit v pfiedprodeji v Infocentru v Budech, v pokladnû hradu, v Infocentrech v Rakovníku, Berounû, Kladnû, Slaném, Pfiíbrami, Plzni, Karl‰tejnû a v Praze. V‰echny podrobnosti lze nalézt na webu hradu – www.krivoklat.cz.
(Dokonãení ze str. 1) ãi Lumír Ol‰ovsk˘, kter˘ skvûle zahrál a zazpíval pana Pe‰ka Hlavnû. V Ïensk˘ch rolích pak excelovaly Monika VaÀková jako Karlova manÏelka AlÏbûta, Alena ¤íhová jako paní Ofka ãi Pavla ·védová v roli Aleny. Za svoji osobu bych jako nejlep‰í hereck˘ v˘kon ohodnotil ochotnického herce Karla Krále, kter˘ znamenitû zvládl postavu Je‰ka z Vartenberka, purkrabího na Karl‰tejnû. Tuto postavu mám v pamûti z filmové verze pfiíbûhu s Jaroslavem Marvanem a Karel Král ji zahrál se stejnou graciézností. Dvouhodinová komedie plná milostn˘ch zápletek, humorn˘ch omylÛ a vypeãen˘ch lstí vyvolávala u divákÛ salvy smíchu, takÏe pfiípadné chybiãky se buì ztratily, nebo je hercÛm obecenstvo odpustilo. Závûrem nezb˘vá neÏ podûkovat Poberounskému divadelnímu spolku i správû hradu Kfiivoklátu za krásn˘ kulturní záÏitek a tû‰it se na nûkterou z pfií‰tích her. KdyÏ jsme se pfied pÛl-
SRPEN – TO JE K¤IVO¤EZÁNÍ A DIVADELNÍ SLAVNOSTI Leto‰ní jiÏ 17. roãník Kfiivofiezání pokraãuje ve tfietí pûtce své historie. Sejde se opût nûkolik desítek fiezbáfiÛ, ktefií budou pokraãovat v tématu Star˘ch povûstí ãesk˘ch, kdy z jejich rukou a dlát budou vznikat postavy na‰í dávné historie. PfiedloÀská instalace v‰ech fiezeb s názvem „Vstupte s námi do obrazu“ bude je‰tû letos doplÀována o dal‰í díla a rozroste se do dal‰ího patra Václavského purkrabství. První srpnov˘ t˘den bude rovnûÏ „na‰lapán“ sam˘mi ‰lágry. V pátek 3. srpna zavítá ze Slovenska na hrad fenomenální cikánské uskupení „CIGANSKI DIABLI“ a sobotní veãer 4. srpna bude odstartován kfitem nového alba koncert skupiny
KAMELOT s frotmanem Romanem Hork˘m. JiÏ v pofiadí 8. obnoven˘ roãník Kfiivoklátsk˘ch divadelních slavností bude lákat na premiéru Marie Stuartovny. Nezb˘vá neÏ zakonãit léto dobr˘m bluegrassem 25. 8. od 20 hodin v podání toho nejlep‰ího – plzeÀské skupiny COP. Ale závûr prázdnin bude patfiit 3. roãníku Hradozámecké noci s tradiãní Netop˘fií nocí a neodmysliteln˘mi noãními prohlídkami „pod taktovkou“ Edwarda Kelleyho. Správa hradu pfieje v‰em pfiíjemné léto a prázdniny, a aby si nûco z programu pro sebe vybrali.
P¤EKVAPENÍ PRO âTENÁ¤E K¤IVOKLÁTSK¯CH LISTÒ BUDE I V SRPNU Kfiivoklátské listy opût pfiiná‰ejí poukázku na slevu na vstupném na koncert Kamelotu s Romanem Hork˘m konaném 4. 8. 2012 na dolním nádvofií hradu. Poukázku mÛÏete kdykoli pfied koncertem pfiedloÏit v pokladnû hradu a obdrÏíte vstupenku, na kterou jiÏ pfiijdete bez ãekání.
HRAD PILNù OPRAVUJE
V pfiedstavení si zahrál roli vévody bavorského – ·tûpána Jan Rosák, kterému skvûle kontroval Karel Král, kter˘ exceloval v roli purkrabího Je‰ka z Vartenberka. Foto Milan Bednafiík
nocí rozcházeli k domovÛm, tak jsem zaslechl, jak se za tmou odcházejícími diváky ti‰e nesly chytlavé tóny… „Hoja hoj, hoja hoj,
v králi máme zastání, hoja hoj, hoja hoj, BÛh nás zachrání…“ Co by si mohli herci více pfiát?! Milan Bednafiík
JAK JE HRAD OTEV¤EN Hrad je otevfien v ãervenci a srpnu dennû od 9 do 18 hodin, kdy odchází poslední prohlídka.. Prohlídky jsou ve dvou okruzích „Gotické paláce“ a „Cel˘m hradem“. V pondûlí je otevfien nov˘ okruh bez prÛvodce – NA HRADBY! Bliωí informace získáte na webu hradu www.krivoklat.cz
Ludûk Frencl
Havarijní stav zdi pod kapliãkou Nejsvûtûj‰í trojice si vyÏádal rychl˘ zásah.
Foto archiv
Stavební sezona leto‰ního roku se sice je‰tû nerozebûhla v plném proudu, ale plánované obnovy jsou naãasovány tak, aby v‰echny skonãily do podzimních mûsícÛ. Zatím bûÏí oprava havárie zdi ve sklepích pivovaru pod kapliãkou Nejsvûtûj‰í Trojice, kde si vyklonûná a padající zeì vyÏádala bezodkladné fie‰ení. Spodní ãást zdi bude doplnûna kamenn˘m zdivem tak, aby plynule navazovala na pÛvodní vyzdívku. Oprava se dále roz‰ífií i na boãní zdi. Závûrem by mûlo b˘t opraveno prÛãelí, sloupky a osazena nová vrata. Poslední etapou zaãne v nejbliωích dnech i sanace zdiva na severní ãásti hradeb (Pod Kuchynûmi), opravou projde i v˘chodní opûrák naproti sklepÛm pivovaru. Leto‰ní nejvût‰í opravou bude obnova ochozu k vûÏi Huderce, kde projde omlazovací kÛrou i schodi‰tû a pfiedev‰ím dlaÏba a hydroizolace vãetnû cihelného zábradlí. První etapou bude rovnûÏ fie‰ena uÏitková voda pro hlavní toalety na dolním nádvofií. K tomuto úãelu bude pfiemûnûna jiÏ více jak 100 let nefunkãní studna v zásobní cisternu de‰Èové vody. V podzimních mûsících, pokud to poãasí dovolí, zaãne rovnûÏ 1. etapa zadláÏdûní povrchu horního nádvofií, které po jeho odvodnûní je na to pfiipraveno. ZadláÏdûní, které vychází z historick˘ch pramenÛ, zlep‰í pohyb náv‰tûvníkÛ a pfiedev‰ím zamezí splavování povrchové zeminy do kanalizace. Mnoho drobn˘ch oprav bude sv˘m rozsahem mal˘ch, ale díky exponovan˘m partiím pfiedev‰ím viditeln˘ch. Ludûk Frencl
KYTAROV¯ MÁG VE ZDECH K¤IVOKLÁTU
Kfiivofiezání – jiÏ 17. roãník zaãne 31. 7. na dolním nádvofií hradu.
Foto Milan Bednafiík
NOV¯ PROHLÍDKOV¯ OKRUH „NA HRADBY“ JE ÚSPù·N¯ Dlouho pfiipravovan˘ prohlídkov˘ okruh pro volnou prohlídku (bez prÛvodce) interiérÛ Velké vûÏe a hradebního systému v˘chodní ãásti, se otevfiel vefiejnosti v pondûlí 9. 7. 2012. Za prvních 10 dnÛ od otevfiení pfii‰lo pfies 1200 náv‰tûvníkÛ a pondûlní ãísla napovídají, Ïe zájem bude i v bûÏnû zavíracím dni. Jak jsme informovali v ãervnovém ãísle KL, bude otevfien kaÏd˘ den v t˘dnu, tedy i v PONDùLÍ, kdy je bûÏnû zavírací den. Vstup na okruh vede pfies „Kfiivoklátskou ko‰tovnu“ z dolního nádvofií a zavádí vás do v˘chodního parkánu, na hradební systém a do expozice ve Velké vûÏi. Prostor má i odpoãinková místa s laviãkami a prodejnu suven˘rÛ v pfiízemí Velké vûÏe. Rodinná vstupenka v pondûlí (zv˘hodnûná cena) je jen za 190 korun, ãímÏ nabízíme pfiíchozím alternativu neãasové individuální prohlídky dle vlastní chuti.
V ãervenci a srpnu je okruh otevfien dennû vãetnû pondûlí od 9 do 18 hodin. Ludûk Frencl
Okruh Na hradby je od zaãátku svého otevfiení velmi úspû‰n˘. Pondûlní provozní dobu vyuÏilo jiÏ nûkolik stovek náv‰tûvníkÛ. Zavede nás jak na hradební systém, tak do interiérÛ Velké vûÏe.
Je sobota 23. ãervna, tepl˘ letní pozdní veãer, a právû jsem pfii‰la z hradu, z koncertu Carlose PiÀana, proslulého flamencového kytaristy, profesora flamencové kytary na konzervatofii v Murcii, drÏitele fiady hudebních cen, kter˘ koncertoval v fiadû mûst a státÛ po celém svûtû. To v‰e jsem vyãetla z letáku Open Guitar festivalu, kter˘ právû probíhal (ve dnech 21. – 24. ãervna) na hradû Kfiivoklátû. Pokud by se mûlo je‰tû nûco o této jiÏ tradiãní akci napsat, udûlá to jistû, jak slíbil, kastelán hradu Ludûk Frencl, kter˘ byl chválen právû za to, Ïe díky nûmu tu jiÏ po nûkolikáté tento festival a mistrovské kytarové kurzy probíhají. Ale já chci psát právû jen o tom dne‰ním koncertû, kter˘ mû naprosto uchvátil. A nejen kytarista, ale moÏná je‰tû víc mû nadchl jeho doprovod, Miguel Ángel Orengo, percussions, jak praví leták, ale víc uÏ se o nûm nepí‰e… UÏ ten jejich pfiíchod na jevi‰tû – oba tmavovlasí, snûdí, v ãerném obleãení. VÛbec se nedivím, Ïe pfii koncertech Paganiniho dámy omdlévaly, jen se objevil, a Ïe ho podezfiívali ze spojení s pekeln˘mi mocnostmi. B˘t to ve stfiedovûku – a ta hradní atmosféra tomu nahrávala, tak si to o tûch dvou budou myslet taky. Mistrovská hra na kytaru ve v‰ech nuancích, od podmanivû sametov˘ch tónÛ po ìábelsky rychlé rytmy ve fortissimu, aÏ to v jednu chvíli nevydrÏela tech-
nika. To ale ty dva vÛbec nevyvedlo z míry, protoÏe pak teprve v sólu vyniklo umûní perkussionisty, neboli po ãesku hráãe na rytmické nástroje. Celou dobu jsem na nûj zírala, div jsem si krk nevykroutila. Musel snad mít ruce jak ze Ïeleza, co ten s nimi dokázal vykouzlit za rytmy! A na jak˘ „hudební“, nebo spí‰ rytmick˘ nástroj! Odborníci pfies hudbu by ho asi umûli pojmenovat, ale já prostû jen vidûla, Ïe sedí na jakémsi kvádru, a do nûj bubnuje. Jednou rukou, zatímco v druhé kouzlil s dal‰ími rytmick˘mi nástroji, nebo obûma, ale i nohama hrál, vlastnû cel˘m tûlem. Bylo to naprosto fascinující. Byli perfektnû sehraní a my, posluchaãi, jsme jim zoba- Skvûl˘ kytarista Carlos PiÀana. Foto archiv li z ruky. Takov˘ aplaus, dupání, pískání, v˘kfiiky jsem pfii kon- v‰ichni umíme anglicky. Domyslecertech tohoto druhu je‰tû nezaÏila. la jsem si, Ïe asi dûkoval za pozváJen mû malinko ru‰il soused pfies ní, a Ïe byl nad‰en tím nádhern˘m uliãku, kterému noha poskakovala gotick˘m sálem, ve kterém úãinkojako zbûsilá, jak ho to vzalo, ale bo- val. Na konci koncertu oba hudebhuÏel ne zrovna pfiesnû do rytmu, níci odcházeli ze sálu za frenetickéa pak je‰tû blesky fotoaparátÛ, aã- ho potlesku nad‰en˘ch stojících koliv v úvodu koncertu byli diváci divákÛ, naprosto zaslouÏené pocty. poÏádáni, aby nefotili. Taky mi by- ÚÏasn˘ záÏitek, díky v‰em, ktefií to lo líto, Ïe nikdo nepfieloÏil, co Car- sv˘m úsilím umoÏnili. los PiÀana v prÛbûhu koncertu fiíkal. Asi se organizátofii domnívali, Ïe uÏ Gudrun Humlová
OKÉNKO K SOUSEDÒM – KNIHOVNA – POZVÁNKY
STRANA 8
KL 7–8/2012
OBECNÍ KNIHOVNA LETÍ, LETÍ ANDùLÍâEK…. Koho by napadlo, Ïe kniha s tímto titulem je detektivka? MoÏná kníÏka lidové poezie nebo sbírka národních písní, ãi snad fiíkadla a ver‰ovánky pro dûti – ale detektivka? A pfiece je tomu tak. Spisovatelka Jana Moravcová, autorka poezie, povídek, novel, ver‰Û a pohádek pro dûti i dokumentárních próz a pfiekladÛ se v poslední dobû zamûfiuje v˘hradnû na detektivní Ïánr. A ráda vym˘‰lí zvlá‰tní tituly pro svá díla. Pfied nûkolika lety jsem recenzoval její knihu Pinã baskervillsk˘. A dnes mám na stole dal‰í ãtyfii, o nichÏ vás, váÏení ãtenáfii, chci alespoÀ struãnû informovat (v‰echny vydalo brnûnské nakladatelství MOBA v letech 2008 – 10). První z nich (2008) není vlastnû detektivka, ale sborník 13 povídek, z nichÏ nûkteré mají detektivní zápletku. Název Pastiãky rozumu dostal podle úvodního pfiíbûhu, jehoÏ hrdina jakoby vysvûtluje: „…jsem ten typ, kter˘ bezpeãnû ví, Ïe za kaÏd˘m úletem do virtuálního svûta – jak se teì krásnû fiíká – ãíhají takové ty obyãejné pastiãky… jako na my‰i, víte? Nûco jako pastiãky rozumu … A ty mû drÏí v pûkném odstupu od nûjakého nepodloÏeného vym˘‰lení, eventuálnû dom˘‰lení ãehokoliv.“ Kouzlo a pfiitaÏlivost této knihy tkví právû v neustálém stfietu rozumu, stfiízlivosti, smyslu pro realitu a oním virtuálním svûtem, s vym˘‰lením a dom˘‰lením, s fantazií, s tu‰ením nov˘ch, neãekan˘ch souvislostí a fie‰ení. Hlavní posta-
OKÉNKO K SOUSEDÒM… pfiipravil TomበBednafiík
DE·TIV¯ POTLACH V ÚDOLÍ H¤ÍCHU KLUCNÁ. UÏ po tfiiaosmdesáté se rozhofiel v pátek 6. ãervence v˘roãní oheÀ v trampské osadû v Údolí hfiíchu v Klucné. Také letos se jednalo o „komorní“ verzi, bez ozvuãení, nasvûtlení a velké propagace. Souãástí potlachu jsou dopolední Indiánské hry dûtí. Ty nechybûly ani letos. Sluníãko pálilo od boÏího rána jako ìas, a tak soutûÏe na osadním plácku probíhaly pod blankytnou oblohou jedna radost. I kdyÏ se veãer obloha zatáhla a dusno naznaãovalo, Ïe by se mohla pfiihnat boufika, se‰lo se kolem jedenadvacáté hodiny na osadním plácku zhruba sto padesát osadníkÛ a jejich kamarádÛ. Zaãátek potlachu byl tradiãní. Zatím poslední ‰erif osady
Slavnostní zapálení v˘roãního ohnû.
Petr „Prochor“ Pechar pfiivítal pfiítomné a dal pokyn ke vztyãení vlajky. Tohoto úkolu se ujal jeden z doyenÛ osady Karel Hudec. Zatímco vlajka stoupala po Ïerdi vzhÛru, zapálili ãtyfii vybraní osadníci pochodnûmi „ve jménu kamarádství“ hranici. Pfiítomní nezapomnûli uctít památku kamarádÛ, ktefií se uÏ leto‰ního potlachu nedoÏili. Dal‰í ze star‰ích osady - Jifií „Kolibfiík“ ·ebesta - tak uãinil za v‰echny vhozením smrkové vûtviãky do ohnû a skupina Kamarádi Údolí hfiíchu písniãkou Sbohem, má osado. To uÏ ale zaãaly na Klucnou dopadat první
velké de‰Èové kapky. Na chvíli je osadníci zahnali hromov˘m zvoláním „AÈ nepr‰í!“, ale Manitou vysly‰el jejich prosbu jen na chvíli. Kolem desáté veãerní se protrhla nebeská stavidla, hromy a blesky dopadaly na zem ze v‰ech stran. Vypadalo to na nûkolikahodinovou slotu, a tak hodnû lidí ode‰lo do úkrytu sv˘ch chat a domovÛ. Ti nejvûrnûj‰í, ktefií pfieãkali fiádûní bûsÛ na osadním plácku, se pak znovu sesedli kolem hranice a hráli a zpívali je‰tû dlouho po pÛlnoci.
K¤IVOKLÁTSKÉ SLALOMY NA BEROUNCE ROZTOKY. O sváteãním ãervencovém víkendu se na umûlé slalomové dráze v Roztokách uskuteãnil 27. roãník Kfiivoklátsk˘ch slalomÛ. Leto‰ního roãníku se zúãastnili i slalomáfii z Nûmecka, Ruska a dokonce i ze ·védska. Na startu nechybûli ani b˘valí ãe‰tí reprezentanti - deblkanoista Marek Jiras (bronzov˘ z OH v Sydney) a kajakáfiky Marcela Sadilová a Zdena Grossmannová. Po oba dva dny mûli diváci moÏnost vidût fiadu dramatick˘ch Foto –bed– bojÛ. Mezi ãeskou a
evropskou ‰piãkou se neztratili ani kanoisté z Roztok závodící v dresu Kanoistického klubu Rakovník. V nedûlním závodû si v K1m vybojoval krásné 4. místo roztock˘ Adam Peterka. Tomu se dafiilo i kategorii C2, kde spolu s Pechlátem z âesk˘ch Budûjovic obsadili vynikající 3. místo. To v‰ak nebylo je‰tû v‰echno. Adam Peterka v K1 se v sobotu stal druh˘m nejlep‰ím mlad‰ím dorostencem a v nedûli tuto kategorii dokonce vyhrál. Ve stejné kategorii vybojoval Václav Koudelka v sobotu sedmé a v nedûli ‰esté místo. Mezi star‰ími Ïáky se Jakub Peterka umístil v sobotu na tfietím místû. V nedûli si o dvû místa pohor‰il. V deblkanoích si nejlépe vedli Adam Peterka s Pechlátem, ktefií vyhráli svoji kategorii oba dva dny. „Leto‰ní Kfiivoklátské slalomy se povedly. K vidûní bylo mnoho dramatick˘ch duelÛ. Rádi bychom touto cestou podûkovali v‰em, ktefií na‰i akci podpofiili,“ uvedla fieditelka závodu Radka Baãáková.
vou druhé knihy, nazvané Zloãin pro sleãnu Poirotovou (2008), je nakladatelská redaktorka v dÛchodu, kterou si snad nikdo nepamatoval pod obãansk˘m jménem Lucie Komínková. Byla postrachem v‰ech autorÛ detektivek od vydû‰en˘ch nováãkÛ po staré, ostfiílené matadory, neboÈ jí v redigovan˘ch rukopisech neunikla sebemen‰í logická chybiãka. ¤íkalo se o ní, Ïe je nûco mezi sleãnou Marplovou a Herculem Poirotem – zkrátka sleãna Poirotová. Má vyfie‰it úkol mimofiádnû obtíÏn˘ a sloÏit˘. Zloãin se udál pfied více neÏ 20 lety na opu‰tûné horské chatû a policie tehdy cel˘ pfiípad uzavfiela jako ne‰Èastnou náhodu. A moÏn˘ch podezfiel˘ch – cel˘ zástup. Pûkn˘ hlavolam i pro velmi zku‰ené ãtenáfie. Sjezd abiturientÛ b˘vá vdûãnou zápletkou detektivních pfiíbûhÛ. Nejinak je tomu ve tfietí knize Tfiináctá kometa (2009) . B˘valí spoluÏáci se tentokrát rozhodli sejít u jednoho z nich v jeho venkovském domku. V sousedství Ïije podivínsk˘ amatérsk˘ astronom, kter˘ prorokuje blíÏící se pfielet komety. Je to v pofiadí tfiináctá z tûch, o nichÏ si tento star˘ ãlovûk vede detailní záznamy, a podle v‰ech pfiíznakÛ nevûstí nic dobrého. A skuteãnû – dva spoluÏáci se jdou projít na zahradu u domku a jsou nalezeni leÏící v bezvûdomí vedle sebe – on s holí v ruce, ona s rozbitou hlavou!?! A jak pfii‰la ke svému titulu zatím poslední z detektivek Jany Moravcové Letí, letí andûlíãek (2010)? Jsou to první slova z ver‰ovaného vûnování do památníku: „Letí, letí andûlíãek, otevfie ti památníãek, napí‰e tam básniãku a zas letí k nebíãku.“ Atmosféra „ble‰ích trhÛ“ je zvlá‰tní, neopakovatelná, s originálním nádechem. Láká kupce a sbûratele, ktefií tam touÏí objevit nûco vzácného, neãekaného, co se nikde jinde neseÏene. Pfiitahuje ov‰em i ty, ktefií mají opaãn˘ cíl – nûãeho pfiebyteãného se zbavit, v˘hodnû to prodat a zfiejmû i prokázat svou obratnost,v˘fieãnost,vynalézavost. ProtoÏe na „ble‰ím trhu“ se prodává a kupuje v‰echno moÏné i nemoÏné, nepfiipadne nikomu divné, Ïe nûkdo nabízí staré, popsané památníky a Ïe je o nû pomûrnû velk˘ zájem. Kolem jednoho zcela konkrétního dívãího památníãku, obsa-
hujícího citované vûnování, se toãí kriminální zápletka knihy. Zloãin se stal pfied dávn˘mi lety, je uÏ promlãen a navíc vût‰ina zúãastnûn˘ch v té tragické historii nemûla ani nejmen‰í tu‰ení, Ïe k nûjakému zloãinu do‰lo. O to pfiekvapivûj‰í je pak závûreãné odhalení. âtyfii knihy – kaÏdá o jin˘ch lidech, o jin˘ch pfiíbûzích, o jiném prostfiedí. To je samozfiejmé a jedinû moÏné. Kdyby tomu tak nebylo, byla by to pûkná nuda. Pfiesto mají v‰echny knihy Jany Moravcové nûco spoleãného. To v‰ak nepovaÏuji za jejich slabost, ale pfiednost. V‰echny ãerpají ze souãasnosti. Îivot v nich je stejn˘ jako ten, co Ïijeme my. Jejich postavy jsou nám blízké, ãasto nám pfiipomenou na‰e pfiátele a známé nebo mají nûco z nás sam˘ch. Autorka nás v‰ak nenechá „odpoãívat“ v oné kaÏdodenní v‰ednosti, ale neustále nás postrkuje do svûta fantazie a snÛ, pfiedstavivosti, jin˘ch moÏností fie‰ení. Konkrétnû se to projeví napfi. v tom, Ïe sice vÏdy uvede jedno fie‰ení kriminální zápletky, ale souãasnû nabídne mnoÏství dal‰ích. Sama o tom v jednom rozhovoru pro tisk fiekla: „Pfiipadá mi, Ïe v ãlovûku samém, v jeho Ïivotû, je tolik moÏností, Ïe vybrat jen jedno vyústûní znamená ochuzení postav i ãtenáfie.“ PhDr. Jaroslav Vávra
K¤IVOKLÁTSK¯MI HVOZDY
ZBEâNO. Je sobota 30. ãervna, a pfiestoÏe zaãínají prázdniny, kulturní ruch na Kfiivoklátsku neutichá. Pfiijali jsme pozvání do Galerie Správy CHKO Kfiivoklátsko ve Zbeãnû, kde slavnostní vernisáÏí zaãíná osmá autorská v˘stava Jany Jiráskové z Tuchlovic s pfiíhodn˘m názvem „Kfiivoklátsk˘mi hvozdy“. VernisáÏ zahájil a hosty pfiivítal za Správu CHKO Kfiivoklátsko Miroslav Trojan a po krátké kulturní vloÏce, kterou obstarali Jakub ·íma s Dagmar Pavlíãkovou, uvedl autorku vystaven˘ch prací slovy: „Jana Jirásková se velice ráda zúãastÀuje exkurzí a vycházek do pfiírodních rezervací, které pofiádá IVS Budy. Vût‰ina vystaven˘ch snímkÛ vznikla právû pfii Dva dny svádûli kanoisté na Berounce líté boje. Foto –mb– tûchto akcích. Fo-
Autorka v˘stavy Jana Jirásková pfiivítala hosty a seznámila je s exponáty v˘stavy. Na obsah jejích slov bedlivû dohlíÏel vnuk Kája. Foto Milan Bednafiík
tografie ilustrují kfiivoklátskou pfiírodu v její plné kráse a na první pohled je patrno, Ïe autorka je velkou milovnicí kvûtin, které tvofií vût‰í ãást vystaven˘ch prací. MÛÏeme zde ale uvidût i jiné Ïánry, jako malebná zákoutí lesních potÛãkÛ, majestátnost lesních velikánÛ ãi zajímavé pohledy na krajinné celky v CHKO.“ Jana Jirásková není místním neznámá, protoÏe ji ãasto vídáme na akcích, pofiádan˘ch v na‰em regionu. Autorka prozradila, Ïe za v‰e mÛÏe Dá‰a Pavlíãková z Roztok, protoÏe pfied nûkolika lety pfiijala její pozvání a zúãastnila se pfiedvánoãního happeningu Plovoucí nadûje. „Byla jsem nad‰ená a snaÏila jsem se atmosféru zdej‰ích lidov˘ch slavností zachytit fotoaparátem. Od té doby sem na akce jezdíme s manÏelem pravidelnû a zaãali jsme se zúãastÀovat exkurzí pofiádan˘ch
Správou CHKO. Dostanu se tak do míst, kam bych se jinak nedostala a díky odborn˘m lektorÛm se dozvíme mnoho zajímavého.“ Zajímá mû, zda se autorka na snímky nûjak pfiipravuje ãi jsou dílem náhody. „Vût‰ina fotografií vznikla náhodnû. Jdeme krajinou, posloucháme zajímavá povídání prÛvodce, a kdyÏ nás na nûco upozorní, tak se to snaÏím vyfotit. Vût‰inou fotím z ruky, pfiestoÏe vím, Ïe by to bylo ze stativu lep‰í, kvÛli vût‰í hloubce ostrosti. Neumím si ale pfiedstavit, Ïe bych se za pochodu zdrÏovala rozkládáním stativu a obtûÏovala tím ostatní. Pokud je dost svûtla, zvládnu to s dne‰ní technikou i z ruky,“ smûje se paní Jana. V˘stavu jejích fotografií si mÛÏete pfiijít do Zbeãna prohlédnout do konce záfií. Milan Bednafiík
ZAJÍMAVOSTI – SPOLEâENSKÁ KRONIKA
STRANA 9
NESEëTE DOMA ANEB TIP KL NA V¯LET (XXXVII) MAGICKÁ HORA PLE·IVEC Hora Ple‰ivec (654 m.n.m.) leÏí v severní ãásti Tfiemo‰enské vrchoviny v Brdech, nad údolím fiíãky Litavky. Je to velmi v˘razn˘ vrch s dobr˘mi rozhledov˘mi moÏnostmi zejména na západ - do oblasti tzv. Stfiedních Brd, kde se nalézá Vojensk˘ újezd Brdy, ale z nûkolika míst i k severov˘chodu, do oblasti âeského krasu. Podle jména „Ple‰ivec“ se dá usuzovat na to, Ïe v dávn˘ch dobách byl jeho vrchol zfiejmû hol˘. Není divu, protoÏe celá planina na jeho vrcholu je velmi kamenitá. Na vrcholu se nacházelo rozsáhlé (57 ha) hradi‰tû z pozdní doby bronzové, jedno z nejvût‰ích v âechách. Jeho zbytky v podobû valÛ se zde na nûkolika místech je‰tû dochovaly. Îádn˘ rozsáhlej‰í archeologick˘ prÛzkum zde ale nebyl proveden. Podle spí‰e ojedinûl˘ch vykopávek (naposledy údajnû v roce 1945) se usuzuje, Ïe se jednalo o hradi‰tû knovízské nebo milaveãské kultury. V kaÏdém pfiípadû se vznik hradi‰tû pohybuje nûkde mezi rokem 800 aÏ 1300 let pfied Kristem. Ve vnitfiní ãásti hradi‰tû byly
nalezeny bronzové pfiedmûty a také poklad stfiíbrn˘ch denárÛ z 11. století. Také v okolí Ple‰ivce se nacházely ãetné bronzové pfiedmûty, které v‰ak, bohuÏel, konãily u místních kováfiÛ jako cenná surovina, do dne‰ních dob se nûco málo dochovalo v nûkter˘ch muzeích. Nejv˘znamnûj‰ími rozhledov˘mi body jsou âertova kazatelna v blízkosti vrcholu a Krkavãí skály v jeho jihov˘chodních svazích. âertova kazatelna je velmi strm˘ svah, zpoãátku nûkolik metrÛ témûfi kolm˘, pozdûji „jen“ velmi pfiíkr˘, ze kterého je v˘hled na Stfiední Brdy. âní 300 m nad údolím Litavky a s trochou fantazie zde má ãlovûk pocit jako v letadle. Úhel v˘hledu je odhadem zhruba 140 stupÀÛ jihozápadním smûrem, tedy pfiedev‰ím na nádherné lesy ve vojenském prostoru. Dal‰ími zajímav˘mi místy lokality jsou tzv. Smaragdové jezírko v jihov˘chodních svazích, leÏící ne-
Vyhlídka âertova kazatelna na Ple‰ivci.
KL 7–8/2012
DUCHOVNÍ ZAMY·LENÍ JDOU DVù NEROZUMNÉ VùCI: MLâET, KDYÎ JE T¤EBA MLUVIT, A MLUVIT, KDYÎ JE T¤EBA MLâET Perské pfiísloví
daleko obce Lhotka, vzniklé zatopením malého lomu, a Ple‰iveck˘ viklan, k nûmuÏ vede znaãená odboãka. Podle legendy se ve Smaragdovém jezírku (zatopen˘ b˘val˘ lom) ukr˘vá Hadí královna. Ta se pocestn˘m zjevuje jako mladá panna se smaragdov˘ma oãima a nafiíká. Kdo ji spatfií, nebo zaslechne její ‰tkaní, bude mít pr˘ smÛlu. Celá hora Ple‰ivec je pr˘ (podle senzibilÛ) protkaná mnoÏstvím „kanálÛ“ s negativní energií. Jedním z míst, kde je moÏno zjistit energii kladnou, je i zdej‰í viklan. Ten je obklopen velk˘m mnoÏstvím kamenn˘ch minipyramidek a pagod nejrÛznûj‰ího provedení, které zde postavili turisté. Tito „kamenní muÏíãci“ jsou sice roztomilí, podle senzibilÛ v‰ak rozmûlÀují kladnou energii, vyvûrající u viklanu. Vût‰ina zajímav˘ch míst je zpfiístupnûna turistick˘m znaãením, samotn˘ vrchol je v‰ak skryt˘ v lese, ãervená a zelená turistická znaãka jej tûsnû míjejí. ¤ídá se, Ïe Ple‰ivec je mekkou ãesk˘ch trampÛ, ktefií si v jeho svazích vybudovali nûkolik osad. Nûkteré místní názvy (napfi. Fabiánova zahrada) pfiipomínají ducha a pána Brd Fabiána, kter˘ v‰ak má mít své hlavní sídlo na Velké Babû (614 m). Pokud se na Ple‰ivec vydáte, nejvhodnûj‰ími v˘chodi‰ti pû‰ích túr jsou obce Jince, Lhotka, Lochovice, Hostomice pod Brdy nebo âenkov. TomበBednafiík
Kdosi dal jednomu ãlovûku ve velkomûstském paneláku tuto radu: „Jdi si pÛjãit sÛl.“ To je moc dobrá rada pro v‰echny, kdo se cítí sami. Bydlí v lidsk˘ch mraveni‰tích, na chodbû mají nejménû ãtyfii nebo pût dvefií do rÛzn˘ch bytÛ, v celém vchodu tfieba padesát. V‰ichni tam bydlí uÏ nûkolik let. A nefieknou si ani „dobr˘ den“. Jedna paní mi vyprávûla: „Zaklepu u sousedÛ a ozve se: – Nikomu neotvírám!“ UÏ nemûla odvahu zaklepat je‰tû jednou! Ten hlas patfiil také star‰ímu ãlovûku. Asi je‰tû víc samotnému, kter˘ má pfiikázáno sedût zamãen˘, nikomu neotvírat, aby mu snad nûkdo neublíÏil. Kdyby ta paní zaklepala veãer, kdy tam bude hlavní nájemník – tfieba syn, dcera, moÏná by zjistili, Ïe za stûnou bydlí ãlovûk, jemuÏ mohou nechat klíãe, na hodinu svûfiit dítû a kter˘ se zase mÛÏe obrátit na nû. „BûÏ si pÛjãit sÛl!“ MoÏná zjistí‰, Ïe se s tûmi lidmi za stûnou dá mluvit. Jak ãasto nûco fiekneme, aniÏ myslíme na to, co z toho mÛÏe vzejít. Vûta, která nám nûkdy bezmy‰lenkovitû vypadne z pusy, mÛÏe mít tragické následky. Jedenáctiletá jednoruká dívka pfii‰la na hfii‰tû na kraji mûsta. Pfii spoleãné hfie si poãínala stejnû obratnû jako ostatní dûti s obûma. Zchvácená, ale veselá, stála ta malá na okraji a ãekala na zelenou. Laskavá stará dáma jí oslovila a povídá: „Ubohé dítû, ty mበjen jednu ruku?“ A bylo to venku. Dívka pfii hfie vÛbec nemyslela na to, Ïe jí nûco chybí. Naopak. Myslela si, Ïe je rovnocenná s tûmi druh˘mi, i dûti ji tak braly. A teì ta ne zle my‰lená, ale bezmy‰lenkovitû vyfiãená slova! Pro dítû to byla rána… Jak rychle a ãasto taková vûta vyklouzne a nedá se vzít zpût. Napfiíklad, kdyÏ otec fiekne synovi: „Z tebe nikdy nic nebude!“ Takov˘ v˘raz se mÛÏe „zaÏrat“ pod kÛÏi a naru‰it chlapci cel˘ Ïivot. Bezmy‰lenkovité mluvení a jednání se podobá lesnímu poÏáru. Nûkdo odhodí z nepozornosti ãi lehkomyslnosti zápalku nebo nedopalek cigarety – a uÏ hofií suchá tráva a hou‰tina je v plameni, kter˘ se zakusuje dál a dál. ·kody jdou do miliónÛ. Za nerozváÏn˘m slovem zÛstane po‰kozen˘, smutn˘, zranûn˘, zlomen˘ ãlovûk. Ukradené peníze mÛÏeme vrátit do halífie, zranûnou ãást nebo sebevûdomí nelze stoprocentnû nahradit nikdy! A tak, neÏ se rozpovídáme, pamatujme, Ïe co bylo fieãeno, nelze vzít zpátky. J. P. Koncem mûsíce ãervna nás zastihala smutná zpráva, Ïe nás ve vûku 94 let navÏdy opustila paní Marie Georgievová, dlouholetá korektorka Kfiivoklátsk˘ch novin, knihovnice, uãitelka a skvûlá Ïena. Mnozí z nás si ji uchováme v pamûti jako obûtavou a pracovitou Ïenu, která nikomu neodmítla pomoc. I pfies její vysok˘ vûk se zapojila do kulturní práce v obci a byla ãinná aÏ do jejího odstûhování. Bude nám moc chybût. âest její památce. Redakce KL
íl 22. d kdyÏ jejich navigace tvrdí, Ïe tu je. Vyh˘bejme se chodcÛm courajícím se po obou stranách silnice a pletoucím se nám pod kola. Jdou pfieci tam, kde je chládek a ne tam, kde pfiikazují pfiedpisy. Mûjme pochopení pro cykloturisty jedoucí v houfu vedle sebe, protoÏe si chtûjí pfii jízdû popovídat, coÏ, kdyÏ jedou za sebou, nejde. Buìte v klidu, dodrÏování dopravních pfiedpisÛ je v na‰í vsi stejnû jen orientaãní, soudû podle toho, Ïe cesta do Roztok se o sezónu stává svérázn˘m adrenalinov˘m sportem. Asi navrhnu, aby se také odstranila zbyteãná a buzeraãní znaãka STOP u Hotelu S˘kora, protoÏe na tak bezpeãné a pfiehledné kfiiÏovatce je fakt zbyteãná. Stejnû ji dodrÏuje jen hrstka staromilsk˘ch fiidiãÛ, která v oãích té vût‰iny, co to valí dolÛ kopcem pofiád dál, ãára–neãára, pÛsobí jako dementi brzdící dopravu. O dodrÏování povolené rychlosti radûji pomlãím. Ano, chápu, doba se zrychluje, tak proã se Kfiivoklátem táhnout padesátkou? No jo, málem bych zapomnûl, Ïe za to ti neustále spûchající chudáci nemÛÏou, protoÏe je na Foto © Milan Bednafiíék
Buìte vítáni, moji milí. RtuÈ teplomûru za oknem ‰plhá ke tfiicítce. Zaãalo léto s plnou parádou, se v‰ím, co k nûmu patfií. Opalováním, koupáním, cestováním. Musíme se obrnit trpûlivostí skoro na kaÏdém kroku. Na‰e víska není dimenzována na davy turistÛ, vodákÛ a rekreantÛ, kter˘ch rok od roku pfiib˘vá. V obchodû se zdrÏíme déle, neÏ tomu b˘vá obvykle, déle hledáme místo na zaparkování, kdyÏ jdeme tfieba na po‰tu ãi do zdravotního stfiediska. Musíme b˘t shovívavûj‰í k tápajícím motoristÛm, hledajícím cestu a ztrácejícím se ve zmûti znaãek okolo na‰ich silnic, které jsou ãasto v antagonistickém vztahu s mapami v navigacích. Zvykejme si na nechápavû hledící oãi nejednoho v˘letníka, kdyÏ mu s politováním musíte sdûlit, Ïe zde hledají bankomat zbyteãnû, a Ïe jim ho fakt nezapíráte, i
to neupozorní informaãní radar, kter˘ mají i v té nejzapadlej‰í vsi, kde projede jeden koÀsk˘ povoz za den. Pfii cestách ãeskou domovinou zji‰Èuji, Ïe radar funguje psychologicky a nohu z plynu fakt dáte... Tak ‰Èastnou cestu, a pokud dojedete v pofiádku aÏ domÛ, jistû budete vystresovaní a hladoví. ProtoÏe v tûchto vedrech není na pofiádné jídlo ani pomy‰lení, pfiiná‰ím vám své oblíbené pomazánky, po kter˘ch v letních dnech s oblibou sáhnu coby po studené veãefii. Jsou v˘borné s chlebem, peãivem a doplnûné osvûÏující zeleninou, navíc zdravé. Tak dobrou chuÈ a pevné nervy, moji milí, a na podzim nashledanou. Milan Bednafiík
RYCHLÁ VAJÍâKOVÁ POMAZÁNKA 5 ks vajec, ‰petka mletého ãerného pepfie, sÛl, 2 lÏíce majonézy, 2 strouÏky ãesneku
V¯TEâNÁ KVASNICOVÁ POMAZÁNKA 15 dkg droÏdí (4 kostky), sÛl, mlet˘ ãern˘ pepfi, 2 ks cibule, 2 lÏíce másla, 3 – 4 ks vejce
JEMNÁ RYBÍ POMAZÁNKA 2 lÏíce pomazánkového másla nebo Ramy, 1 polotuãn˘ mûkk˘ tvaroh, 1 lÏiãka citronové ‰Èávy, 1/2 lÏiãky Worcesteru, 1 konzerva sardinek ve vlastní ‰Èávû, 1 men‰í cibule, sÛl.
Cibule oloupeme a nakrájíme na drobné kostiãky. DroÏdí rozdrobíme na men‰í kousky. Ve vy‰‰í pánvi rozehfiejeme máslo a cibuli na nûm zpûníme. Pfiidáváme nadrobené kvasnice (droÏdí) a necháme je rozpustit. Vmícháme vejce a pomazánku osolíme a opepfiíme. V‰e promícháme a vãas odstraníme z ohnû, aby nebyla pomazánka moc suchá a necháme vychladnout. Kvasnicová pomazánka je nejlep‰í na mûkkém ãerstvém krajíci chleba. Ty podáváme ozdobené kyselou okurkou nebo rajsk˘m jablíãkem.
Rybiãky i se ‰Èávou rozmaãkáme v misce, pfiidáme nadrobno nakrájenou cibuli a vidliãkou dobfie promícháme. Pfiidáme tvaroh, citronovou ‰Èávu, Worcester, pomazánkové máslo. Rybí pomazánku dobfie spojíme a podle chuti pfiisolíme. Pfied podáváním necháme rybí pomazánku chvilku odpoãinout v ledniãce. Rybí pomazánka v˘bornû chutná na celozrnném peãivu nebo ãerstvém chlebu, ozdobíme plátky okurky nebo rajãete. Hodí se i na jednohubky.
Vejce uvafiíme natvrdo. Uvafiená oloupeme, protlaãíme strunov˘m koleãkem na kostiãky a necháme vychladnout. Smícháme majonézu se solí, pepfiem a prolisovan˘m ãesnekem. Nakonec vmícháme vajíãka. Pomazánku dÛkladnû promícháme a necháme chvíli uleÏet. Rychlou vajíãkovou pomazánku mÛÏeme podávat s ãerstv˘m peãivem nebo opeãen˘m toastem. Ozdobíme ãerstvou paprikou.
Vzpomínka na Marii Georgievovou, mojí dlouholetou kolegyni, skvûlou uãitelku Z· Kfiivoklát a obãanku Kfiivoklátu. POSLEDNÍ DOPIS… Milá Marie, od Tvého odchodu z Kfiivoklátu uplynulo uÏ pár let, ztratily se do nenávratna, kam jsi definitivnû ode‰la i ty ve ãtvrtek 21. ãervna 2012, v poÏehnaném vûku 94 let, jak se tak hezky fiíká, ale pochybuji, Ïe zrovna Ty bys to ocenila. ZÛstala jen hromádka dopisÛ a pohledÛ, které jsme si pravidelnû vymûÀovaly. Tak nad nimi sedím a znovu oceÀuji tvÛj bfiitk˘ humor, kter˘ jsi neztratila ani po devadesátce. Nûjak˘ ãas jsi taky strávila v domovû dÛchodcÛ, kam jsi zpoãátku moc chtûla, ale pak tû to tam, du‰evnû ãilou a v‰estrannû aktivní do vysokého vûku, notnû otrávilo: „V DD vsjo charo‰oje, niãevo nûnado rabotaÈ, tolko krmiÈsa a spaÈ. Eto oãeÀ zdarovoje, uÏe tri babu‰ky radujutsa so svjatym Pjotrom.“ Jako ru‰tináfika jsi obãas prokládala svá psaní takov˘mito citáty, kter˘m budou urãitû rozumût i ru‰tiny neznalí. Na nûÏné city jsi asi moc nebyla, ale sv˘m dûtem a pozdûji vnukÛm jsi plnû vûnovala svÛj ãas, tak jako sv˘m ÏákÛm ve ‰kole, i pozdûji pfii douãování mimo ‰kolu. Urãitû na Tebe budou v‰ichni vzpomínat v dobrém. Spolu se mnou asi nejvíc i bratfii Bednafiíkové, které jsi nikdy neopomnûla pozdravovat a chválit, jakoÏ i v‰echny ostatní pfiispívatele tehdy je‰tû Kfiivoklátsk˘ch novin, nyní Kfiivoklátsk˘ch listÛ, které jsme ti pravidelnû posílali. Díky za to, Ïe jsem mohla b˘t Tvou pfiítelkyní, mûla jsem Tû moc ráda. Gudrun Humlová
FOTOKRONIKA – HISTORIE
STRANA 10
KL 7–8/2012
KŘIVOKLÁTSKÉ UDÁLOSTI V OBRAZECH MAGISTER KELLEY OVLÁDL K¤IVOKLÁT Noãní prohlídky nás zavedly v prÛbûhu ãervence do kfiivoklátské historie a pfiipomnûly velkého mága, ale i podvodníka – Magistra Edwarda Kellyeho. Úkolu zhostit se divadelnû, ale hlavnû zajímavû tohoto tématu, se ujali zamûstnanci správy hradu a sezonní prÛvodci. Obdivuhodnû i hereck˘ v˘kon Láìa Adam (Rudolf II.) a Eli‰ka Provázková (hrabûnka), ale i nûktefií prÛvodci v rolích stráÏí a vûzÀÛ. Náv‰tûvníky bravurnû provedl Michal Kuchta ve svém typickém kost˘mu lovãího. Scénáfi nedoznal od loÀska Ïádn˘ch zásadních zmûn. Pfiipravila ho a reÏie se ujala manÏelka kastelána Monika Frencl. O tom, Ïe se v‰e podafiilo a náv‰tûvníci odcházeli spokojeni, svûdãí i v‰echna vyprodaná místa. Noãní prohlídky budou pokraãovat je‰tû v závûru ãervence a v prÛbûhu srpna, coÏ se doãtete v programu uvnitfi listu. Ludûk Frencl
Náv‰tûvníky po celou dobu noãní prohlídky provázeli zbrojno‰i, které si zahráli Milan ·evãík a Jakub Zechovsk˘. Foto TomበBednafiík Role císafie Rudolfa II. se zhostil zástupce kastelána Ladislav Adam. V pozadí komorná v podání Zuzany HÛlové. Foto TomበBednafiík
Michal Kuchta v typickém kost˘mu lovãího seznamuje náv‰tûvníky s historií hradu. Foto TomበBednafiík
Pfiíbûh zaãíná v hradním vûzení, kde v klecích hanby úpí dvû povûtrné dívãiny. S chutí si je zahrály Zuzana HÛlová a Iva Kulichová. Foto TomበBednafiík
Magister Edward Kelley (Petr Pidrman) ve své alchymistické dílnû. Foto TomበBednafiík
KAPITOLY Z HISTORIE K¤IVOKLÁTSKA – LIV POVODNù ZLOBILY I NA·E P¤EDKY (II) Faráfi Karel Aksamit o povodni napsal: „Neustálé de‰tû a prÛtrÏ mraãen dne 25. kvûtna roku 1872 rozvodnily fieku MÏi tak, Ïe zpûtná voda zaplavila roztocké hutû. Voda valila se potokem zpátky a rychle stoupala. O pÛl desáté veãer pfii‰el takov˘ pfiíval od Mûsteãka, Ïe lidé utíkali tak, jak byli. Kdo mohl, zachránil se na místech v˘‰e poloÏen˘ch, nebo u sousedÛ v domech, kam voda nesahala. ·kody v Budách byly obrovské. I lidsk˘ Ïivot padl pfiívalu vody za obûÈ. V domku truhláfie S˘kory ãp. 79 byl spoustami vod, deroucími se okny a dvefimi do místnosti, utopen ve spánku sedmnáctilet˘ syn truhláfie Adolf S˘ko-
ra. Hrdinn˘mi zásahy pfii záchranû ohroÏen˘ch vyznamenal se tehdy ãetnick˘ velitel Ferdinand Peigert. Zachránil z ohroÏen˘ch stavení 17 lidí. V domcích voda stra‰nû fiádila. Chlévy byly zpusto‰eny a zãásti vodou odneseny. Tfii domky byly podryty v základech a sesuly se. Dva proud naãisto odnesl. Obchodníci Löwy a Flusser utrpûli velkou ‰kodu promoãením a zkázou zboÏí. V malé Kuãerovû továrniãce na hospodáfiské stroje v ãp. 131 odneseny zásoby dfiíví a kolna s hotov˘mi stroji strÏena. Z hostince Janovského zbyla sotva polovina. Ml˘n i pila rozbofieny. Oba okresní mosty vedoucí pfies potok byly proudem odneseny. PonûvadÏ i dÛm ãp. 61, kde byla po‰ta, vodou utrpûl, úfiadoval po‰tmistr J. Löwy pod ‰ir˘m nebem.
Na potoce u domku ãp. 82 vymleta byla jáma, Ïe by se v ní vÛz i s koÀmi ztratil. Na severní stranû budovy ‰koly ãp. 93 (nyní Obecní úfiad Kfiivoklát - pozn. T. B.) sahala voda do v˘‰e jednoho metru.“ Zápisy Karla Aksamita o „stoleté“ vodû 25. kvûtna 1872 doplÀme je‰tû záznamem v obecní kronice. „Ihned po povodni dostavila se do Kfiivoklátu státní komise a vy‰etfiovala ‰kody. Konány sbírky pro po‰kozené a se‰lo se i mnoho potravin. Obãané obdrÏeli na penûzích 9962 zlat˘ch a 16 nejvíce postiÏen˘ch obdrÏelo pÛjãku bezúroãnou ve v˘‰i 18 600 zlat˘ch. Okresní starosta Dr. Karlach, obecní starosta Josef Nitsche byli vyznamenáni fiády císafie Franti‰ka Josefa a vyznamenáni i závodãí stráÏmistr Peigert a ãetník Porges.“ Dal‰í povodeÀ na Berounce a Ra-
Kfiivoklátské listy Nezávislé noviny obãanÛ a pfiátel Kfiivoklátu
Vydává Kfiivoklátská, o.p.s. • âíslo registrace MK âR E 19560 Redakãní rada: Pavel Friebert, Ludûk Frencl, TáÀa Friebertová, Petr HÛla, Milan Bednafiík, Michal Kuchta, Jan âern˘ Adresa redakce: 270 23 Kfiivoklát 141, e-mail:
[email protected] Sazba a litografie Milan Bednafiík • Tisk RAPORT, s.r.o. Rakovník Vychází mûsíãnû • Uzávûrka pfií‰tího ãísla je v nedûli 16. 9. 2012 www.krivoklatsko.cz (Kfiivoklátsko a Rakovnicko v tisku)
Tabulka na domû ãp. 58 v Budech ukazuje, kam aÏ v kvûtnu 1872 dosahovala hladina Rakovnického potoka. Foto TomበBednafiík
TOMÁ· BEDNA¤ÍK
Povodnû zlobily Budy i ve 20. století. Foto z bfieznové povodnû roku 1940. Reprofoto TomበBednafiík
kovnickém potoce je zaznamenána v roce 1890, i kdyÏ s men‰ími následky, neÏ byla ta pfiedcházející. Ani 20. století se bez velk˘ch vod neobe‰lo. Bylo jich hned nûkolik. První vût‰í byla zaznamenána na Rakovnickém potoce v ãervnu 1939. Pfied pÛlnocí 17. 6. se rozpoutala prudká boufie doprovázená krupobitím a prÛtrÏí mraãen. Rakovnick˘ potok se rozvodnil a rázem zaplavil celé okolí. Podzemní
prameny zesílily tak, Ïe zatopily sklepy mnoha stavení. „Bylo tolik vody, Ïe se u mostu v Kfiivoklátû nasedalo do lodiãek a lidé byli rozváÏeni po zaplavené silnici k lékárnû a dále. Jez, patfiící k Dubského ml˘nu, nevydrÏel nápor naplaven˘ch kmenÛ, které leÏely pokáceny po okraji lesÛ, a byl pobofien. Na tenisov˘ch hfii‰tích U Koleãka byla zpÛsobena ‰koda za 7000 Kãs,“ pí‰e kronikáfi. (Dokonãení pfií‰tû)