Nebojte se dobře najíst e t ť s u p b e n ... a ř í l a t a n t ě v s si
Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev
OBSAH
4
V cizině u lékaře
6
Voda, voda, vodička
8
Bylinkář
9
Abeceda vitamínů – E
10
Itálie
12
Ř ecko
14
Rusko
16
Finsko
18
Japonsko
20
Olivy
24
Za tajemstvím thajské kuchyně
26
Tipy na cesty
E (4 – 5 porcí) ITALSKÝ SALÁ T CAPRES recept z titulní strany kg mozzarelly, čerstvá ½ kg zralých rajčat, ½ , čerstvě drcený pepř, bazalka, olivový olej, sůl balzamikový ocet můžeme použít i cherry Rajčata nakrájíme na dílky, e na půl. Okapanou rajč átka, která překrojím sky nebo nakrájíme na mozzarellu natrháme na kou promícháme rajč ata ce plátky. Na větším talíři leh rájenou bazalkou. pok sky s mozzarelou a na kou jem , leh ce oso lím e Po lije me oli vov ým ole podle chuti pokropíme a opepříme. Na závěr balzamikovým octem.
Bulletin, který držíte v rukou, voní dálkami a exotickým kořením. Blíží se čas, který mnohý z nás zasvětí cestování. I my jsme se nechali zlákat k návštěvě několika vzdálených zemí, kde jsme zvědavě nakoukli do bublajících hrnců a syčících pánví místních kuchyní. To ale trošku předbíhám, protože nejdříve se na cestu trochu připravíme. Těšíme se na dovolenou a cestování, ale červík nejistoty hlodá: „...co když se mé onemocnění v cizině ozve...?“ Článek „V cizině u lékaře“ by nám měl pomoci se před cestou na takovouto situaci připravit. A protože v létě je více než jindy aktuální pravidelný pitný režim, podíváme se podrobněji na životodárnou vodu.
No a nakonec nás čeká návštěva kurzu nesmírně zdravé, exotické thajské kuchyně. Takže, nechte se omámit vůní dálek a pusťte si svět na talíř, ale hlavně: „Nebojte se dobře najíst!“
Za redakci Vaše P.S.: Pro zaslání svých receptů využijte stránky www.claudie.crohnovanemoc.cz.
3
IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc. ŘE? V CIZINĚ U LÉKA Pane docente, ráda bych o prázdninách navštívila svoji přítelkyni v Miláně. Letos mne ale trochu více potrápilo mé onemocnění (Crohnova choroba) a i když se již cítím docela dobře, mám trochu obavu z možného zhoršení v době mého pobytu v Itálii. Můžete mi prosím poradit, jak se na tuto možnou situaci před odjezdem připravit?
Milá Claudie, součástí kvality života u jakékoli nemoci, tedy také při idiopatických střevních zánětech, je možnost cestování. Když pomineme vyššíhygienické nároky spojené se zánětlivými chorobami střev, pak obvykle řešíme pouze cestování do zahraničí. Přitom nás zajímá hlavně, abychom měli dostatek potřebných léků a vhodné cestovní pojištění. Situace se ovšem může komplikovat zhoršením naší nemoci a kupodivu to nemusíbýt jen jazyková bariéra v cizině, nač při komunikaci s lékařem narazíme. Lékař totiž potřebuje ke správnému vyhodnocení Vašeho zdravotního stavu dostatek kvalitních údajů. Ne vždy jsou obsažené v poslední zdravotní dokumentaci, kterou máte k dispozici. Vždyť se může jednat pouze o dílčí kontrolu, při které gastroenterolog pochopitelně nerekapituloval veškeré dostupné údaje. Proto se zkusme zamyslet, jaké náležitosti by pacient s idiopatickým střevním zánětem měl mít u sebe. INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU Informace o historii nemoci Idiopatické střevnízáněty jako chronická onemocněnímajísvou historii, která má při volbě dalších léčebných postupů velkou výpovědní hodnotu. Lékař hodnotí, jak se choroba dosud chovala, které léčebné postupy byly efektivní, které léky neuspěly či vyvolaly nežádoucíúčinky. Proto je vhodné, abyste měli ve spolupráci se svým gastroenterologem zjištěné tyto základníúdaje: 1. kdy byla nemoc zjištěna, 2. jaký byl původní rozsah postižení trávicího traktu, 3. zda se v minulosti vyskytly mimostřevníprojevy (kloubní, kožní, oční, jaterní, event. jiné), 4. zda byla provedena operace trávicítrubice, ve kterém roce a o jakou operaci se jednalo - tento údaj je mimořádně důležitý a náročný na informačnípřesnost, 5. zda se v průběhu nemoci objevily závažné komplikace, zejména: projevy tromboembolizace, fulminantního průběhu kolitidy, přednádorový stav (dysplazie) či nádorová změna v terénu střevního zánětu. CROHNOVA NEMOC A1 Věk při stanovení diagnózy pod 40 let
E1 Postižení rekta
A2 Věk při stanovení diagnózy nad 40 let
E2 Postižení levostranného tračníku
L1 Lokalizace na lačník L2 Lokalizace na tračník L3 Lokalizace na lačník a tračník L4 Lokalizace na horní část trávicí trubice B1 Postižení zánětlivé, nestenozující, neperforující B2 Postižení stenozující B3 Postižení perforující 4
ULCEROZNÍ KOLITIDA
E3 Postižení extenzivní (více než levý tračník až do jeho celého postižení)
Informace o současném stavu nemoci Pro charakteristiku stavu idiopatického střevního zánětu je vhodné, aby Vám ošetřující gastroenterolog vystavil dvě základníinformace. 1. Klasifikaci zánětlivého postižení. Tu v současné době představuje tzv. vídeňská klasifikace Crohnovy nemoci a montrealská klasifikace ulcerozní kolitidy. Pro lepšípřehlednost zde obě stručně uvádím. 2. Aktuálnístav nemoci: zda je v plné remisi (klidové fázi) nebo remisi částečné (např. s nedostatečným hojením sliznice postižené části trávicí trubice), ve stadiu chronické aktivity či dokonce ve fázi akutního vzplanutí. Samozřejmě v této fázi nemoci je cestovánívhodné pouze z velmi závažných důvodů. INFORMACE O HISTORII LÉČBY Při volbě léčby je podstatné vědět, jak byla dosud nemoc léčena, a to včetně úspěšnosti a nežádoucích účinků. Základní informace by měla obsahovat zmínku, zda byly použity léky z těchto základních skupin: aminosalicyláty, kortikosteroidy, azathioprin, 6-merkaptopurin, metotrexát, biologická terapie infliximabem a/nebo adalimumabem. Optimální je alespoň orientační časový údaj, kdy byla léčba aplikována. Samozřejmostí musí být údaj o nežádoucích účincích. Je však třeba si uvědomit, že nežádoucíúčinek nenísubjektivně „špatné vnímání léku“, ale skutečně prokázaný nepříznivý vliv. Jedná se zejména o alergické reakce na aminosalicyláty (mesalazin, sulfasalazin), v případě kortikosteroidů o akutní stavy psychických depresí, šedý zákal, závažné odvápnění kostí, případně s komplikacemi. U azathioprinu či 6-merkaptopurinu je vhodné upozornit zejména na prokázané poruchy v jaterních testech, migrenózní bolesti hlavy, kloubní obtíže a projevy poruchy krvetvorby. V případě biologické léčby nelze zapomenout na alergické reakce u infuzí infliximabu, vzácněji pak u adalimumabu. Je nutné si uvědomit, že spolehlivá informace o nežádoucích účincích v minulosti umožní vyhnout se jim v budoucnu. INFORMACE O SOUČASNÉ LÉČBĚ Pacient by měl mít soupis léků, které v současnosti užívá, včetně doby užívání a dávek. Je vhodné uvádět nejen názvy konkrétních preparátů, ale také názvy farmakologické, neboť v různých zemích může být tentýž lék zastoupen jiným výrobcem se zcela odlišným firemním názvem (např. s mesalazinem se lze setkat jako s Asacolem, Salofalkem, Pentasou, Claversalem a Rowasou).
INFORMACE O PŘ IDRUŽENÝ CH CHOROBÁ CH Nezapomeňme, pokud se léčíme na jiná onemocnění, také na základní informace o těchto chorobách a jejich léčbě. LÉKY A LÉKOVÁ DOKUMENTACE Před cestou by se měl každý pacient zásobit dostatkem léků, které potřebuje. Složení standardních léků používaných v léčbě idiopatických střevních zánětů neobsahuje látky, které by podléhaly kontrole jako potenciálně návykové. Pokud však užíváte další léky, zejména typu analgetik, informujte se raději před vycestováním na jejich hodnocení, zejména v méně obvyklých destinacích. Praktický problém může nastat při cestováníleteckou dopravou, kde většímnožstvíléků je vhodné nahlásit předem, aby při odbavovánínenastaly komplikace. Specifické je postavení preparátů biologické léčby. V případě infliximabu je vhodné si uzpůsobit termíny jeho podání tak, abyste léčbu absolvovali ve svém centru biologické léčby. Pokud to není možné, je v rámci České republiky potřebné dohodnout aplikaci v jiném centru, v případě pobytu v zahraničí je nutné počítat s časově náročnou domluvou, která musí respektovat místní organizační systém. Adalimumab je možné vzít na cesty s sebou, ovšem je přitom nutné zachovat podmínky skladováníza příslušné teploty (+2 až +8 °C). Při letecké dopravě neopomeňte informovat leteckou společnost o převozu léku a o podmínkách jeho skladování. Letecká doprava podléhá samozřejmě daleko přísnějším bezpečnostním opatřením. ZDRAVOTNÍPOJIŠ TĚNÍ Před plánováním zahraničnícesty je nutné se informovat o charakteru lékařské péče, kterou nabízí standardní pojištění, a zvážit jeho případné navýšenípodle okolností (zvolené destinace s jejími podmínkami hygienickými, doby pobytu, stavu nemoci, charakteru léčby a pravděpodobného dalšího vývoje nemoci). Soubor informací o idiopatickém střevním zánětu, jak jsme si ho naznačili, nemusí posloužit jen v době cestování. Vždyť představuje základní znalosti, které by v laické podobě měl mít každý pacient. Nepřesné, útržkovité údaje vedou totiž ke zkreslenému pohledu na stav nemoci i léčbu, mohou spustit komunikačníbariéry mezi lékařem a pacientem a v konečném důsledku zhoršit i šance na úspěšnost léčby. Přeji Vám krásné léto bez zdravotních potíží. 5
Voda, voda, vodička S létem nastává období, kdy bychom se měli více než jindy soustředit na dodržování pitného režimu. Přestože se nám stále nabízía mnohdy i podbízíspousta nápojů různých značek a chutí, které zaručeně uhasí naši žízeň, základem pitného režimu by měla být vždy kvalitní čistá voda. Pojďme se tedy podrobněji podívat na tuto životodárnou tekutinu. Kvalitní voda je nezbytná pro veškeré zažívací, vstřebávací, oběhové a sekreční funkce, stejně jako pro využití ve vodě rozpustných vitamínů. Výdej vody z organismu probíhá prostřednictvím moče, potu, dýchání i stolicí (zvyšuje se zejména při průjmových onemocněních).
V České republice je kvalita vody dostatečně kontrolována a označenívody jako pitné splňuje přísná hygienická kritéria. Rozdíl mezi běžnou pitnou vodou a populárními „minerálkami“ spočívá v nižším obsahu solí (minerálů). Pití minerální vody je vhodné zejména při vyšší námaze, která je spojená se ztrátou tekutin Jmenujme si alespoň tři hlavnídůvody, proč potřebu- a solí, například při sportu. jeme pít vodu: Denní spotřeba vody závisí na mnoha okolnostech. pomáhá transportovat živiny k buňkám našeho těla, pomáhá transportovat odpadní látky, je stabilizátorem tělesné teploty.
Během jednoho dne spotřebujeme průměrně asi 2-3 litry tekutin. Při zvýšených nárocích však může být spotřeba vody mnohem vyšší – např. při vyšší tělesné I když vodu mnohdy vnímáme jako něco velmi aktivitě, při pobytu v teplejším prostředí, při horečvšedního, bohužel platí, že kvalitní pitná voda je stále natých nebo průjmových onemocněních. vzácnější, a proto i dražší komoditou. O kvalitě vody Přestože se naše tělo umío tekutiny přihlásit samo, není bychom měli být vždy řádně informováni. Pokud jsou rozhodně dobré pocit žízně překonávat, naopak je původ a složení vody nejisté, je vhodné se její žádoucí pravidelně tekutiny doplňovat, i když se o to konzumaci vyhnout. Převaření nemusí být dostatečně naše tělo samo nehlásí. bezpečnou úpravou.
Na co si dát tedy pozor? NENÍVODA JAKO VODA Pitná voda – je voda zdravotně nezávadná, která při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým nebo pozdním působením zdravíspotřebitele, a jejísmyslově postižitelné vlastnosti nebrání jejímu požívání. Je podávána na přání hosta, většinou k ovocným nápojům, vínům a kávě. Stolnívoda – je vybraný druh vysoce jakostnípitné vody vyhovující podmínkám trvalého požívání obyvatelstvem. K jejípřípravě musíbýt použit zdroj podzemnívody, který dává dlouhodobou záruku její jakosti. Vyrábí se v jedné jakosti a je plněna do malospotřebitelských nebo velkospotřebitelských obalů. Minimálnítrvanlivost stolní vody je nejméně jeden měsíc. Kojenecká voda – je vybraný druh vysoce jakostní kvalitnípitné vody vhodný pro přípravu kojenecké stravy.
1. 2.
3. 4.
SHRŇME SI TO
Stolní přírodní minerální voda a přírodní léčivá minerální voda – se získávají z přírodních nebo jímavých pramenů v oblastech, kde je příznivé geologické složení půdy a kamene. Stolní přírodní minerální voda vhodná jako nápoj obsahuje v jednom litru nejméně 1 g rozpuštěného oxidu uhličitého a nejvýše 5 g rozpuštěných pevných látek. Přírodní léčivá minerální voda obsahuje v jednom litru nejméně 1 g rozpuštěného oxidu uhličitého a více než 5 g rozpuštěných pevných látek, tato voda není vhodná k trvalému pití. Mějme na paměti, že minerální voda nenahrazuje čistou vodu a že bychom jejípříjem měli omezit na cca 0,5 l denně. Sodová voda – je pitná voda sycená oxidem uhličitým v množství nejméně 4 g/l, která se připravuje průmyslově nebo kterou je možné připravit v domácnostech nebo pohostinských zařízeních ve speciálních nádobách za pomoci stlačeného oxidu uhličitého. U nemocných s poruchami trávení by se pití sycené vody mělo omezit na minimum.
Adame, víš, že tvé tělo obsahuje až 70 % vody?
Dodržujte pitný režim. Základem je pitná voda (400 ml na každých 10 kg Vaší tělesné hmotnosti). Při zvýšené zátěži fyzické, psychické, včetně stresů a při horečnatých onemocněních se zvyšuje spotřeba tekutin. Při zvýšené tělesné námaze a vedrech mohou ztráty vody potem dosahovat až 10 l. Organismus zavodňujte postupně a průběžně. Nečekejte, až se přihlásí žízeň. Minerální vody pijte maximálně v množství 0,5 l denně.
5. 6. 7.
Vybírejte slabě a středně mineralizované vody (s obsahem rozpuštěných látek do 500 mg/l). Sycené vody (a platí to i o ostatních sycených nápojích) zařazujte do pitného režimu jen občas. Větší příjem oxidu uhličitého může totiž vyvolat zažívací obtíže. Vodu pijte jen z bezpečných a prověřených zdrojů. Není-li původ vody jistý, raději ji nepijte. Pamatujte, že ani převaření takové vody nemusí být dostateč ně bezpečnou úpravou. 7
Bylinkář
... vůně exotických dálek
ROZMARÝNA Rozmarýna je stále zelený keř pocházejícíze Středomořía pěstuje se již od starověku. Je dávným symbolem lásky a věrnosti, proto se také stále používá při výzdobě na svatbách. Její léčivé vlastnosti se uplatňujípři nervovém vypětí, bolestech hlavy, zklidňuje zažívání, podporuje trávenía působíproti stresu. V KUCHYNI – Používají se čerstvé i sušené listy i květy v menších dávkách. Hodí se zejména pro přípravu tučnějších jídel. Koření se jím skopové a vepřové maso, mletá masa, ryby, ale i zeleninové pokrmy, např. s lilky, rajčaty, bramborami. Skvěle chutná na zvěřině, používá se při grilování.
KORIANDR Koriandr je oblíbeným kořením v jihovýchodoasijských kuchyních. Koriandrové listy i plody podporují chuť k jídlu, trávení, mají protikřečové účinky na zažívací trakt, brání nadýmání. V KUCHYNI – I u nás již lze zakoupit čerstvou naťkoriandru, ale dá se v našich podmínkách i dobře pěstovat. V kuchyni se uplatní jak čerstvá nať, tak sušené plody. Skvěle chutná k rožněnému masu, v paštikách, k dušenému hovězímu masu i dušeným zelenino-bramborovým pokrmům.
DUŠ ENÉ HOVĚZÍS KORIANDREM 1/2 kg hovězího masa, 1 lžička mletého koriandru, 5 stroužků česneku, sůl, drcený pepř, 3 lžíce olivového oleje, vývar na podlévá ní Maso nakrájené na kostky opečeme dočervena a vyjmeme. Na stejném oleji osmahneme česnek utřený se solí, koriandrem a pepřem. Vrátíme maso do nádoby, promícháme s kořením a podlijeme vývarem a dusíme na slabém ohni do změknutí masa. Podáváme s rýžía zeleninovým salátem.
8
ŠAFRÁN Šafrán byl znám již ve starém Egyptě. Jako kořeníse ručně sklízíblizny šafránu setého, které se suší. Vzhledem k tomu, že se z jednoho hektaru sklidíjen cca 6 kg sušeného šafránu, byl vždy vzácným a drahým kořením. Ve starověku se používal nejen v kuchyni, ale také jako barvivo. V malém množství šafrán příznivě působí proti křečím střev, uklidňuje nervy, má žlučopudné a močopudné účinky. Ve velkých dávkách je ale jedovatý. V KUCHYNI – Skvěle se hodí pro přípravu pokrmů z rýže (např. paelly, nebo zkuste se špetkou šafránu uvařit rýži na sladký rýžový nákyp), pokrmů z masa a ryb. Najdeme ho v receptech italské, indické, arabské i latinskoamerické kuchyně.
ABECEDA VITAMÍNŮ Vitamín E Vitamín E je silným antioxidantem. Hraje důležitou úlohu v prevenci kardiovaskulárních chorob a dalších závažných onemocnění. Příznivě ovlivňuje krevní oběh, je nezbytný pro regeneraci tkání. Podporuje normální krevní srážlivost a hojení, omezuje tvorbu jizev po zraněních, napomáhá v prevenci šedého zákalu, zlepšuje sportovní výkony a uvolňuje křeče dolních končetin. Zlepšuje stav kůže a vlasů, napomáhá v prevenci chudokrevnosti aj. Vitamín E zajišťuje prevenci poškození buněk volnými radikály. Zpomaluje proces stárnutí. Deficit vitamínu E může mít za následek poškození červených krvinek a ničení nervové tkáně. K příznakům nedostatku tohoto vitaminu patří neplodnost, poškození nervové a svalové soustavy. K udržení optimální hladiny vitamínu E v krvi je zapotřebí zinku. Pokud přijímáme vitamín E a doplňky s obsahem železa, nesmíme je užívat současně. Anorganické formy železa totiž ničívitamín E.
A jde se vařit... Recepty, které najdete na následujících stranách, vycházejí z tradičních receptů vybraných světových kuchyní. Zkuste se tedy inspirovat dobrotami, které pocházejí ze zemí více či méně vzdálených. Nezapomeňte, že základem úspěšného vaření jsou především čerstvé suroviny , radost z přípravy pokrmu a úsměv na rtu při jeho podávání. Ať už se pustíte do přípravy kteréhokoli receptu, přeji Vám dobrou chuť... ... a nezapomeňte – čekáme na Vaše recepty na: www.claudie.crohnovanemoc.cz.
Hlavnízdroj vitamínu E Zastudena lisované rostlinné oleje, sójový olej, lněný olej, kukuřičný olej, pšeničné klíčky, ořechy, semena, mandle, burské oříšky, lískové oříšky, avokádo, hnědá rýže, kukuřičná mouka, vejce, ovesné vločky, sójové boby, jedlé mořské řasy a další.
AVOKÁ DOVÝ KRÉM 2 měkká avokáda, 1 velká krabička sýru Lučina, 1 menší cibule, 1 – 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivové ho oleje, ½ kelímku kysané smetany, sůl, čerstvě drcený pepř Avokáda překrojíme na půl a vyjmeme pecky. Lžičkou vydlabeme dužinu avokáda a nakrájíme na kousky. Společně se sýrem Lučina rozmixujeme. Přidáme se solí utřený česnek a nadrobno nakrájenou cibulku. Promícháme s kysanou smetanou. Dochutíme pepřem. Navršíme na krajíčky tmavého chleba. Můžeme posypat také pažitkou.
.cz
ovanemoc
www.crohn
9
Itálie Italská kuchyně patří celosvětově mezi ty nejoblíbenější. Ceněna je především pro nenáročnost přípravy, pestrost ingrediencí a chutí a navíc odpovídá moderním trendům zdravé výživy. Pro mnohé z nás jsou synonymem italské kuchyně špagety, případně pizza. Ano, v Itálii je sice vyráběno více než 400 druhů těstovin (např. penne, fusilli, tagliatelle, tortellini či ravioli) a pizza na stovky způsobů, ale skutečná italská kuchyně skrývá mnohem více kulinářských tajemství. Italové jsou například vyhlášení mistři v přípravě ryb a darů moře, ať již jako předkrmů nebo příloh k hlavnímu jídlu. I do naší kuchyně si našly cestu kvalitní italské sýry - mozzarellu, parmezán či gorgonzolu jistě není třeba představovat. Díky vhodnému přímořskému podnebí jsou italské recepty hojně prostoupené zeleninou ve všech podobách - vařená, pečená, grilovaná i marinovaná zelenina. Prim hrají rajčata, papriky a samozřejmě nejen v Itálii tolik oblíbené olivy. Pozor si dejte na: tepelně neopracovaná masa (např. carpaccio); mnohé italské dezerty a zmrzliny mohou obsahovat syrová vejce; houby, které jsou častou součástí italských pokrmů; silnou italskou kávu; plody moře; džusy z čerstvého ovoce (jen jednu porci denně).
MELOUN SE Š UNKOU
8 PORCÍ
1 velký zralý žlutý meloun, 16 plátků parmské šunky Meloun přepůlíme a odstraníme semínka, nakrájíme na čtvrtky. Opatrně odkrojíme slupku a každou čtvrtku nakrájíme na 4 klínky. Každý kousek melounu obalíme plátkem šunky a položíme na talíř. Podáváme s bílým pečivem. 1008 kJ (240 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 11,3 g; sacharidy 6,25 g; tuky 18,6 g; cholesterol 67,0 mg
BENÁ TSKÉ RIZOTO
5 PORCÍ
1 cibule, 1 stroužek česneku, 80 g másla, 40 g šunky, 400 g rýže, 200 g čerstvého zeleného hrášku, 750 ml vývaru, mletý pepř, sůl, 100 g strouhaného parmezánu V hrnci zahřejeme polovinu másla, přidáme drobně krájenou cibuli, na plátky nakrájený česnek, drobně krájenou šunku a krátce orestujeme. Přidáme přebranou rýži, vyloupaný hrášek, osolíme, opepříme a dobře zamícháme. Zalijeme vývarem a vaříme doměkka. Stáhneme z ohně, promícháme se zbytkem másla, dáme na mísu a posypeme parmezánem.
1 PORCE OBSAHUJE:
2056 kJ (489 kcal)
bílkoviny 18,3 g; sacharidy 55 g; tuky 22 g; cholesterol 15,6 mg
ARTYČOKY PO SICILSKU
4 PORCE
8 – 10 artyčoků, 50 g másla, 2 lžíce sekané zelené petrželky, 10 sardelových filátek, 2 stroužky česneku, 5 lžic jemně strouhané housky, sůl, mletý pepř, 2 lžíce olivového oleje, vývar Artyčoky očistíme, odstraníme všechny tvrdé části a vložíme do studené vody. Na pánvi zahřejeme máslo, přidáme sekanou petrželku, vykostěné a nadrobno nakrájené sardelky, třený česnek, strouhanou housku, sůl, pepř a krátce osmahneme. Artyčoky vyndáme z vody, necháme okapat, střední lístky roztáhneme a plníme připravenou směsí. Naplněné dáme těsně vedle sebe do hrnce, podlijeme troškou vývaru, pokapeme olejem a dusíme v mírně vyhřáté troubě alespoň 1 hodinu. Dušené artyčoky dáme opatrně na teplou mísu a přelijeme vlastníšťávou.
1 PORCE OBSAHUJE:
1487 kJ (354 kcal)
bílkoviny 16,9 g; sacharidy 19,6 g; tuky 29 g; cholesterol 87,5 mg
Ř ÍMSKÉ CANNELLONI
4 PORCE
100 g hovězího masa, 100 g vepřového masa, 1 stroužek česneku, 100 g vařeného a okapaného špenátu, 1 vejce, mletý pepř, sůl, 1 lžíce sekané petrželky, 2 lžíce strouhaného sýra, 40 g másla, 400 ml rajčatové omáčky, 4 lžíce strouhaného parmezánu, cca 1 pol. lžíce sušené bazalky, 1 balíček lasagní Hovězí a vepřové maso a špenát jemně umeleme, smícháme s vejcem, solí, pepřem a přimícháme sekanou petrželku a strouhaný sýr. Lasagne uvaříme do poloměkka, rozložíme si je na olejem pomazaný plech a necháme vychladnout. Poté na každou lasagni položíme váleček z masové směsi a svineme jako palačinku. Vyrovnáme do olejem vymazané ohnivzdorné misky. Zalijeme rajčatovou omáčkou, posypeme sušenou bazalkou, zakryjeme alobalem a ve vyhřáté troubě pečeme na cca 180 °C 45 minut. Poté sundáme alobal, posypeme strouhaným parmezánem a zapékáme cca 15 minut. Podáváme se zeleninovým salátem.
1 PORCE OBSAHUJE:
2347 kJ (558 kcal)
bílkoviny 25,5 g; sacharidy 59,9 g; tuky 24,1 g; cholesterol 116 mg 11
Řecko
Řecká kuchyně a její kulinářské umění mají více než 4 tisíce let starou historii. Řecké recepty jsou výslednicí vlivů Evropy, Arábie a kultur Malé Asie. Řecká kuchyně je založena na čerstvých ingrediencích a značném množství čerstvé zeleniny a bylinek. Řecká rajčata, mrkev, cibule, česnek, petržel, olivy a samozřejmě kvalitní olivový olej hrají v řecké kuchyni hlavní roli. Samozřejmě je v řecké kuchyni kladen důraz i na kvalitní maso, a to především vepřové a jehněčí. Řekové jsou rovněž mistry v přípravě plodů moře - oblíbené jsou především různě upravené mořské ryby, krevety, raci, langusty či chobotnice. Řecká kuchyně je ve světě proslulá především díky receptům jako tzatziky, gyros či musaka.
Pozor si dejte na: pyré z tresčích jiker (taramosalata); zmrzliny, jen ochutnejte; zákusky, které jsou většinou velmi sladké a obsahují množství ořechů nebo mandlí; džusy z čerstvého ovoce (jen jednu porci denně).
SELSKÝ SALÁ T
8 PORCÍ
2 středně velké okurky, 1 velká červená paprika, 1 kg pevných vyzrálých rajčat, 2 středně velké červené cibule, 250 g balkánského sýra, černé a zelené olivy podle chuti (nejlépe s peckou), sušená dobromysl na dochucení, 4 lžíce olivového oleje, balzamikový ocet na dochucení Zeleninu nakrájíme na větší kousky. Cibule nakrájíme na tenké proužky. Vše prolijeme olivovým olejem a promícháme. Jednotlivé porce rozdělíme na talíře. Na každou porci položíme kus balkánského sýra, posypeme dobromyslí a znovu přelijeme olivovým olejem. Podáváme s pečivem. 653 kJ (155 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 3,8 g; sacharidy 9,2 g; tuky 11,0 g; cholesterol 92,0 mg
TZATZIKY
3 PORCE
1 měkký odtučněný tvaroh, 4 lžíce zakysané smetany, 2 stroužky česneku, půlka salátové okurky, 2 lžíce nasekaného kopru, olivový olej NA OCHUCENÍ: ocet, kořenítzatziky, bílý pepř, sůl Okurku nastrouháme a necháme chvíli odstát, šťávu slijeme. S okurkou smícháme všechny ingredience, osolíme a dochutíme. 536 kJ (127 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 16 g; sacharidy 4,9 g; tuky 4,6 g; cholesterol 11,8 mg
ZAPÉKANÝ LILEK
Lilky podélně rozřízneme a lžící odstraníme jaderníky a část dužiny. Dužinu pokrájíme na kousky. Oloupeme a pokrájíme cibuli a česnek. Omyjeme chilli papričky a nakrájíme je na proužky. Troubu zahřejeme na 175 °C. Česnek a chilli papričky krátce osmahneme na oleji. Přidáme quorn a pokrájenou dužinu a za stálého míchání dále opékáme. Přidáme drcená rajčata, vývar a bylinky. Několik minut povaříme. Ochutíme protlakem, solí a pepřem. Směsí naplníme lilky a posypeme je sýrem. Lilky klademe do olejem vymazané formy a zalijeme rajčatovou šťávou. Zapékáme asi 30 minut. 970 kJ (231 kcal)
bílkoviny 14,3 g; sacharidy 23,3 g; tuky 9,3 g; cholesterol 1,25 mg
3 PORCE
400 ml bílého hustého smetanového jogurtu (nejlépe řecký z ovčího mléka – lze koupit v prodejnách zdravé výživy), 4 lžíce tekutého (květového) medu, 4 lžíce drobně nakrájených ořechů, čerstvé nakrájené ovoce Sklenice naplníme čerstvým ovocem, vychlazeným jogurtem a polijeme medem. Ozdobíme nakrájenými ořechy a podáváme.
2 PORCE
2 malé lilky, 1 cibule, 1 chilli paprička, 3 stroužky česneku, olivový olej, 300 g quornu (houbové bílkoviny), 1 plechovka drcených rajčat, 1 kostka zeleninového vývaru, 1 lžička bazalky, 1 lžička dobromysli, půl lžičky tymiánu, 2 lžíce rajského protlaku, sůl, pepř, strouhaný sýr
1 PORCE OBSAHUJE:
JOGURT S MEDEM
1 PORCE OBSAHUJE:
1382 kJ (329 kcal)
bílkoviny 12 g; sacharidy 35 g; tuky 16 g; cholesterol 40 mg
ZELENINA S FETOU
3 PORCE
2 cibule, 2 stroužky česneku, 1 kus celeru, 1 pastiňák, 3 mrkve, 1 cuketa, 2 lžíce olivového oleje, 100 g rozdrobeného sýru feta, pokrájená petržel Oloupeme cibuli a česnek a pokrájíme je. Oloupeme kořenovou zeleninu a pokrájíme ji na kostičky. Cibuli s kostkami zeleniny za stálého míchání lehce osmahneme na olivovém oleji na slabém plameni, nejlépe na pánvi. Přendáme do zapékací nádoby, zakryjeme a necháme podusit doměkka v troubě. Před dokončením pokrmu posypeme sýrem feta a necháme prohřát. Podáváme posypané petrželkou s bílým pečivem. 1072 kJ (489 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 7,5 g; sacharidy 24 g; tuky 14 g; cholesterol 29,6 mg 13
Ruská kuchyně a ruské recepty jsou stejně rozmanité a pestré, jako je rozlehlé Rusko. Základem ruské kuchyně je maso - převládá hovězí, vepřové, telecí a zvěřina. Vzhledem k tomu, že Rusko má rozsáhlé pobřeží, jsou v přímořských regionech samozřejmě často konzumovány ryby, převažuje candát, losos (a proslulý ruský červený kaviár, který se z něj produkuje), jeseter (a z něj pocházející černý kaviár). Zelenina se v ruské kuchyni často používá v nejrůznějších nálevech v konzervovaném stavu (okurky, mrkev atd.). Ruská kuchyně má své základy na středověkém venkově, v drsných přírodních podmínkách. Tradičně se v Rusku pěstuje pšenice, ječmen a žito, případně pohanka, proso nebo jáhly - proto je řada ruských receptů založena na různě umleté mouce. Nejznámější ruskou specialitou je bezesporu hustá zakysaná polévka boršč, pirožky, speciální špízy z vepřového nebo skopového - šašliky či proslulý hovězí stroganov. Nelze opomenout také třeba uzeného jesetera s křenem či jemně soleného lososa. K dominantám ruské kuchyně patří široká škála polévek - za všechny snad zmiňme jenom kváskovou okrošku, zelnou polévku šči nebo třeba vydatné a husté masové polévky, jako je rassolnik či soljanka. Pozor si dejte na: zelí - častou součást ruských pokrmů; kvas kvašený nápoj z tmavého chleba a kvasnic, může být také součástí pokrmů (např. polévka okroška); mírně kvašené ovocné nápoje; houby - také oblíbená složka pokrmů; hrubozrnné pečivo; sušené ryby a masa.
BORŠ Č
4 PORCE
200 g hovězího masa (nemusí být), 200 g vepřového masa, 50 g uzeného masa, 300 g kořenové zeleniny, cca 300 g vařených brambor, 150 g zelí (kysané nebo sterilované), 200 g červené řepy (nebo sklenice nakládané), ocet, bobkový list, několik kuliček pepře a nového koření, kysaná smetana Maso zalijeme studenou vodou a spolu s očištěnou zeleninou a kořením vaříme. Zvlášť uvaříme pokrájené zelí a na kostky pokrájenou červenou řepu. Vše uvaříme doměkka. Uvařené maso a zeleninu pokrájíme na kostičky a vše smícháme v jednom hrnci. Přidáme na kostky pokrájené brambory a povaříme. Boršč podáváme horký se lžící kysané smetany a s pečivem jako hlavníjídlo.
1 PORCE OBSAHUJE:
1820 kJ (433 kcal)
bílkoviny 21,3 g; sacharidy 18,7 g; tuky 29 g; cholesterol 64,5 mg
PELMENĚ
4 PORCE
300 g polohrubé mouky, sůl, 1 vejce, trocha vody, 1 bílek na potření, 100 g másla, kelímek kysané smetany, svazeček kopru NÁ PLŇ : 250 g mletého netučného masa, 1 cibule, sůl, drcený pepř Mouku osolíme, přilijeme trochu vody, vejce a vypracujeme hustší těsto, které necháme chvíli odpočinout. Mezi tím si připravíme náplň: na teflonové pánvi opečeme mleté maso, jakmile pustí šťávu, přidáme jemně nasekanou cibuli, osolíme, opepříme, trochu podlijeme vodou a dusíme doměkka. Zatím si těsto vyválíme na tenký plát, ze kterého vykrajujeme kolečka. Do středu každého vložíme masovou náplň, okraje potřeme bílkem, kolečko přeložíme na půl a okraje dobře přitlačíme k sobě. Pelmeně vložíme do vařící, osolené vody a vaříme cca 10 minut. Podáváme teplé, pokapané rozpuštěným máslem, polité kysanou smetanou a posypané sekaným koprem. 3171 kJ (755 kcal)
PIROŽKY S MASEM
8 PORCÍ
500 g polohrubé mouky, 5 polévkových lžic oleje, 1 vejce, 1/2 – 1 lžička soli, 250 ml mléka, 1 droždí (kostka, ev. sušené), 1 lžíce cukru krupice, bílek na potření NÁ PLŇ : 300 g mletého masa (nejlépe netučné – vepřové/hovězí), 1 větší cibule, 2 pol. lžíce oleje, 1 vejce, 3 polévkové lžíce uvařené rýže, sůl, pepř, kmín, majoránka (dle chuti), 3 stroužky česneku (jemně utřený), voda na podlití(dle potřeby) Těsto: Zaděláme si kvásek z droždí, cukru, mouky, trochy mléka a necháme v teple vykynout. Poté rozšleháme vejce, olej a postupně přiléváme mléko, přidáme vykynutý kvásek a postupně přisypáváme mouku se solí. Vypracujeme těsto, mělo by být hladké a dost měkké. Přikryjeme a dáme kynout na teplé místo. Občas propracujeme vařečkou.
500 g omytých, jádřinců zbavených jablek nakrájíme na tenké plátky, zalijeme vodou (cca ½ l) a uvaříme. Rozvařená jablka prolisujeme, osladíme 130 g cukru a zavaříme 45 g škrobové moučky (Maizeny) rozmíchané ve 2 lžících studené vody. Krátce povaříme, ochutíme citrónovou šťávou a naplníme do misek. Po vychladnutí podáváme s kopečkem šlehačky. 1627 kJ (387 kcal)
Masová nádivka: Na pánev dáme podusit nadrobno pokrájenou cibuli. Po zesklovatění přidáme mleté maso, orestujeme a trochu podléváme – podusíme. Do podušeného masa přidáme syrové vejce, přimícháme ostatní suroviny a necháme zchladnout. Vzniklá směs nesmí téci ani se rozpadat. Okořeníme podle chuti. Z vykynutého těsta vykrajujeme lžící kousky, které rozválíme na zhruba 1 cm silné placičky o průměru asi 8 cm. Na ně klademe masovou směs. Placičky přeložíme napůl a okraje dobře přitlačíme k sobě, aby se při pečení nerozlepovaly. Klademe na plech vyložený pečicím papírem a necháme ještě asi 15 - 20 min. odležet a kynout. Pečeme v předehřáté troubě dorůžova. Podáváme nejlépe teplé. 1937 kJ (461 kcal)
bílkoviny 1,7 g; sacharidy 52,0 g; tuky 20,0 g; cholesterol 62,0 mg
bílkoviny 16 g; sacharidy 51 g; tuky 21,2 g; cholesterol 145 mg
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 20,5 g; sacharidy 57,5 g; tuky 49 g; cholesterol 72,5 mg
JABLEČNÝ PUDING
1 PORCE OBSAHUJE:
4 PORCE
1 PORCE OBSAHUJE:
15
Finsko
Přestože finská kuchyně nepatří mezi ty nejznámější, jistě ji zařadíme k těm gastronomicky nejvyspělejším. Celá kultura jídla a stravování Finska jako takového patří ke světové špičce. Například už finská snídaně je velmi zdravá - na finském stole po ránu naleznete žitný chléb, tvrdý sýr, kostičku másla, paštiky, kdo má rád sladké, najde zde musli s mlékem a jogurtem nebo cereální placky s džemem, k tomu dle chuti mléko, džus, káva nebo čaj. Z masa finské kuchyni vévodí rybí maso - především losos ve všech možných úpravách, dále kuřecí maso, v menší míře pak i hovězí a vepřové. Tradiční finskou specialitou je pak sobí, případně losí maso, které se často upravuje sušením a uzením. Ze zeleniny je ve Finsku velmi oblíbená například kapusta, ve velké míře se používají různé druhy hub. Jako příloha je oblíbené celozrnné pečivo z hrubé mouky z ječmene, ovsa nebo žita. Ve finské kuchyni se hojně uplatňují lesní plody, např. moruše, borůvky, brusinky. stvím různých Pozor si dejte na: celozrnné pečivo, často s množ mléčné é kysan sobí); . (např semínek a ořechů; sušená masa houby jídlu; ímu hlavn k nápoj jako ají nápoje - někde se podáv velmi ou většin jsou které ky, zákus ů; pokrm oblíbená součást o). sladké a vydatné (např. koblihám podobné pečiv
ZAPEČENÉ TĚSTOVINY
4 PORCE
400 g těstovin (menšítvary), 400 g mletého masa, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 1 lžička soli, 1/2 lžičky bílého pepře, 1 l mléka, 3 – 4 vejce, 100 g strouhaného eidamu, máslo Na pánvi opečeme maso, přidáme drobně nakrájenou cibuli, utřený česnek, pepř a sůl. Mezitím povaříme těstoviny do poloměkka. Nádobu na pečení vymažeme máslem a nasypeme do ní polovinu těstovin, na ně navršíme směs masa, posypeme sýrem a navrch položíme zbytek těstovin. Nakonec vše zalijeme mlékem s rozšlehanými vejci. Pečeme v troubě na 190 °C hodinu a půl. Těstoviny lze připravit také tak, že směs masa smícháme s těstovinami a sýrem, vložíme do zapékací mísy, zalijeme směsívajec a mléka a poté zapékáme. Porce těstovin podáváme posypané strouhaným sýrem a se zeleninovým salátem. 2521 kJ (600 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 24,6 g; sacharidy 61,4 g; tuky 28,2 g; cholesterol 174 mg
LOSOS VAŘ ENÝ V PÁ Ř E
2 PORCE
300 g filetů lososa, citrón, bobkový list, kuličky nového koření, zrnka celého pepře SALÁ T: 400 g ledového salátu, 200 g salátové okurky, 200 g mrkve BYLINKOVÝ DRESING: 4 polévkové lžíce bílého jogurtu, 2 polévkové lžíce cottage sýru, sekané bylinky – kopr, petrželka, bazalka, česnek podle chuti, špetka soli, drcený pepř Filety lososa zakapeme citrónovou šťávou a necháme odležet 15 minut. Mezitím vsypeme do hrnce s pařákem koření a zalijeme vodou, kterou přivedeme k varu. Filety položíme na pařák a přikryjeme pokličkou. Takto vaříme v páře cca 15 – 20 minut, nemusíme obracet. Maso je křehké a růžové. Zeleninu nakrájíme a rozložíme na talíř. Na zeleninu položíme filety lososa a přelijeme je bylinkovou směsí smíchanou s jogurtem a cottage sýrem. Podáváme s tmavým pečivem. 1574 kJ (374 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 32,1 g; sacharidy 12,5 g; tuky 22,0 g; cholesterol 83,0 mg
KOLÁ Č S OVOCEM
6 PORCÍ
250 g tvarohu, 50 g másla, 1 kelímek kysané smetany, 125 ml mléka, 150 g jablek, 150 g polohrubé mouky, špetka mleté skořice, 1 vanilkový cukr, ½ balíčku prášku do pečiva, 1 vejce NA OZDOBENÍ: čerstvé jahody nebo lesníovoce (i mražené), cukr, kysaná smetana Jablka očistíme a na hrubém struhadle nastrouháme, šťávu slijeme. Tvaroh smícháme s vlažným mlékem, vajíčkem, máslem, moukou, skořicí a kypřícím práškem a vanilkovým cukrem. Přisypeme strouhaná jablka a těsto vlijeme do olejem lehce vymazané formy. Koláč pečeme ve vyhřáté troubě dozlatova. Jednotlivé porce podáváme přelité kysanou smetanou s cukrem a čerstvými jahodami nebo s podušeným lesním ovocem. 1008 kJ (240 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 9,2 g; sacharidy 24,0 g; tuky 11,0 g; cholesterol 12,3 mg
NÁ KYP Z Ř EPY
5 PORCÍ
1 kg červené řepy, 1 lžička soli, hrníček strouhanky, 100 ml sladké smetany, 2 vejce, špetka muškát. oříšku, tuk na vymazání Omytou a oloupanou řepu pokrájíme na malé kostičky a uvaříme v osolené vodě doměkka. Vodu slijeme a řepu přepasírujeme přes síto nebo nahrubo rozmixujeme. Strouhanku dáme do hrnce, zalijeme smetanou a na mírném plameni necháme změknout. Vejce rozmícháme s uvařenou řepou a smícháme se strouhankovou hmotou. Bábovkovou formu řádně vymažeme tukem a naplníme směsí. Povrch pokapeme máslem a pečeme ve vyhřáté troubě min. hodinu. Podáváme k pečeným masům.
1 PORCE OBSAHUJE:
1147 kJ (273 kcal)
bílkoviny 9,8 g; sacharidy 45,0 g; tuky 6,2 g; cholesterol 116,0 mg 17
Japonsko Japonská kuchyně patří k nejzdravějším kuchyním, a to především proto, že se v ní používá minimum tuků a koření. Základními surovinami japonského vaření jsou: rýže, zelenina, ryby a mořské plody. Většina pokrmů z ryb a mořských plodů se v Japonsku konzumuje v syrovém, naprosto čerstvém stavu s vařenou rýží, některé pokrmy se tepelně upravují dušením a méně často smažením. Zelenina i ovoce se konzumují také převážně čerstvé. Koření se v japonské kuchyni prakticky nepoužívá. Pokrmy se ochucují ostrým japonským zeleným křenem wasabi, sójovou omáčkou a zázvorem, hojně se používají mořské řasy. Pokrmy se konzumují pomocí jídelních hůlek. Pozor si dejte na: tepelně neopracovaná masa, zejména rybí maso i mořské plody (často jako součást sushi); exotické ryby.
POLÉVKA MISO
4 PORCE
1 mrkev, ½ celeru, 1 kořen petržele, ½ pórku, 1 cibule, 4 lžíce sójového misa (prodejny zdravé výživy), lžíce olivového oleje, mořská sůl, petrželka, pažitka, lístky pampelišky, špenátu apod. na posypání, mořská řasa Wakame Kořenovou zeleninu pokrájíme na proužky, pórek na půlkolečka, cibuli najemno. Na tuku osmažíme dozlatova cibulku, přidáme kořenovou zeleninu a cca 5 minut smažíme. Přidáme pórek, zalijeme vodou a na mírném plameni dusíme zeleninu do změknutí. Pokud je polévka hustá, přidáme vodu a necháme ještě projít varem. Do hrníčku dáme miso, přidáme sběračku vody z polévky a rozmícháme miso tak, aby v něm nebyly kousky. Polévku odstavíme, vmícháme miso a necháme asi 4 minuty táhnout (miso se nesmí vařit, zničily by se tím důležité látky), polévka by měla dojít těsně pod bodem varu. Na závěr přípravy dosolíme. Posypeme najemno nasekanými bylinkami. Do polévky můžeme přidat také mořskou řasu Wakame. Wakame připravíme namočením do studené vody na 3 - 5 minut. Tato řasa je také výborná se zeleninou, rýží nebo salátem. 977 kJ (232 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 13,2 g; sacharidy 22,0 g; tuky 11,0 g; cholesterol 0,0 mg
LOSOS V RÝ ŽI
4 PORCE
4 mističky uvařené rýže, 1 filé z lososa uvařené v mírně osolené vodě nebo v páře, okapané a zchlazené, 2 vejce, 1/2 polévkové lžíce oleje na smažení, špetka soli, 1 polévková lžíce sójové omáčky, pažitka Pažitku jemně nasekáme, vajíčka rozšleháme a lososa rozdrobíme na kousky. V hluboké pánvi rozpálíme olej a vlijeme rozšlehaná vejce. Za stálého míchání necháme srazit tak, aby vznikla hustá rozdrobená hmota. Do ní pak přisypeme uvařenou rýži, zamícháme, chvilku smažíme na mírném plameni, přidáme kousky lososa, dosolíme, opepříme, zamícháme a necháme bez míchání spodní vrstvu rýže zezlátnout. Vložíme do misek, posypeme pažitkou, podáváme horké. Sójovou omáčku si podle chuti doplníkaždý sám.
1 PORCE OBSAHUJE:
1994 kJ (474 kcal)
OVOCNÝ SALÁ T
5 PORCÍ
2 pomeranče (nebo mandarinky), 2 jablka, 2 banány, 1 růžový grapefruit, 1/2 citrónu (šťáva), 3 lžíce třešňového kompotu, sezónní ovoce (jahody, maliny), 1 lžíce medu, cukr Pomeranče a grapefruit oloupeme, rozdělíme na dílky a ty ještě rozkrojíme na půl. Jablka oloupeme, nakrájíme na osminky a ty také překrojíme na půl. Banány nakrájíme na kolečka. Vše promícháme v míse a přidáme kompotované třešně. Z citrónové šťávy a medu připravíme zálivku a přilijeme do mísy. Můžeme přisladit cukrem nebo přilít šťávu z třešňového kompotu. Ozdobíme sezónním ovocem.
1 PORCE OBSAHUJE:
594 kJ (141 kcal)
bílkoviny 0,8 g; sacharidy 32,8 g; tuky 0,4 g; cholesterol 0,0 mg
Křen wasabi je bohatý na vitamín C, vitamín B6, hořčík a vápník. Při trávení pomáhá stimulovat žaludek a napomáhá trávení. Zastavuje množení bakterií v ústní dutině. Vzhledem ke své síle se používá jen v malém množství. Mořské řasy jsou nejčistším, nejkvalitnějším a organismem nejsnáze využitelným zdrojem lehce stravitelných bílkovin a sacharidů. Obsahují velké množství minerálních látek. Např. obsah minerálů je až 20x vyšší než u zeleniny a mají14x více vápníku než mléko.
bílkoviny 22,9 g; sacharidy 62 g; tuky 14,7 g; cholesterol 145 mg 19
Olivy Před šesti tisíci lety farmáři ve východní oblasti kolem Středozemního moře, pravděpodobně na místech, která dnes nazýváme Sýrií nebo Krétou, začali kultivovat olivy. Později se tato zkušenost začala stěhovat směrem na západ, přes Ř ecko, Itálii, severníAfriku a Š panělsko, až celá Středomořská pánev byla a dodnes je olemovaná olivovým porostem. Tyto olivy byly pěstovány především pro výrobu oleje, který se stal nezbytnou součástí denního života. Nepoužíval se jen v kuchyni na vaření, ale také do svítidel a lamp, na topení, výrobu mýdla, kosmetiky a uplatnil se také v medicíně. Ve starověku byl v podstatě strategickou surovinou. Ve starém Ř ecku byl olivový strom absolutním středem jak ekonomického, tak symbolického bytí. Skácení byť jednoho jediného stromu se trestalo smrtí. I když se pěstování oliv rozšířilo i do Severní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a dokonce i Japonska a Číny, Středozemí stále zůstává domovem asi 90 % všech olivových stromů. I dnes je většina oliv pěstována pro výrobu olivového oleje. Olivy na stůl představujípouze asi 8 % z celkové sklizně. Olivový strom je schopný přestát ty nejnepříznivější podmínky, jako je chudá půda, příkré kamenité svahy pohoří, zuřivé větry, dlouhá sucha, nedostatek péče a dokonce i oheň. Tento stále zelený strom roste velmi pomalu. Potřebuje sedm let do vzrůstu, kdy začne produkovat upotřebitelnou úrodu, a dokonce až 30 let do doby, kdy dosáhne své plné produkce. Olivový strom pak může žít a plodit olivy po další staletí i tisíciletí. Předpokládá se, že například olivové stromy v Jeruzalémě na Olivové hoře jsou staré více jak 2 000 let.
SERIÁ L opomíjené suroviny Existují stovky odrůd oliv, i když jenom část jich lze komerčně využít. Rozdíly v chuti a struktuře dužiny plodů jsou ovlivněny stadiem zralosti a způsobem jejich zpracování. Olivy jsou nejdříve zelené, během dozrávání se mění do barvy vínově červené, červené, fialové a nakonec černé. Mladé zelené olivy jsou tvrdé, chutnají nahořkle a obsahují méně oleje. Černé, úplně dozrálé olivy jsou měkčí, obsahují asi 20 – 30 % oleje a jsou jemné chuti. Nejznámějším produktem získaným z olivovníku je olej vypeckované plody olivovníku (olivy) se rozdrtí na kaši, ze které se lisováním získává šťáva. Ta je pak v odstředivce rozdělena na vodu a olej – jeho mimořádný význam spočívá v obsahu důležitých živin. Zastudena lisovaný olivový olej obsahuje přibližně 80 % nenasycených mastných kyselin - nejvýznamnější z nich je kyselina olejová (patřído kategorie omega-9 kyselin). Z 12– 15 % jsou v oleji zastoupené nasycené tuky a velmi malé množstvívolných mastných kyselin, které jsou určujícím znakem kvality olivových olejů. V kvalitním olivovém oleji najdeme také lecitin a široké spektrum vitamínů (E, A) a minerálů. Jak poznáme kvalitníolivový olej?
Olivový olej je ceněn nejen kvůli svým chuťovým vlastnostem, ale především pro obsah látek, které mohou významně ovlivnit náš zdravotní stav. Je prokázáno, že pravidelná konzumace nenasycených mastných kyselin omezuje vznik srdečně cévních chorob, často se hovoří i o prevenci před nádorovými nemocemi. Olivový olej neobsahuje žádný cholesterol. Významný obsah antioxidantů (nejvíce vitamín E) podporuje účinky mastných kyselin, vitalitu a celkově zvyšuje antioxidační kapacitu našeho organismu. V extra panenských olejích se nachází různé fytochemické látky, u kterých byl prokázán vysoký antioxidační účinek – pozitivně působí např. při nádorech kůže, prsu, plic a tlustého střeva. Olivový olej má široké a různorodé použití– nejznámějšíje ve studené kuchyni. Mnozí lidé jsou stále přesvědčeni, že tepelná úprava oleje lisované zastudena poškodí. Bod rozkladu extra panenských olivových olejů se pohybuje v rozmezí180 210 °C, proto se nebojte jej používat i pro teplou kuchyni. Pokud nepřekročíte uváděnou teplotu a olej nepřepálíte, důležité živiny se nezničí.
2. Panenský olivový olej – je méně kvalitní variantou prvně uváděné kategorie, získává se z oliv mechanickým vytláčením a lisováním bez použití jiných technologií nebo chemických přísad.
Při výběru olivového oleje pozorně čtěte etikety – musí zde být výslovně uvedeno, o jaký olej se jedná (extra panenský, panenský...), obsah mononenasycených mastných kyselin (kyselina olejová) by měl být vyššínež 71 %, polynenasycených 7 - 8 %, množství nasycených tuků by nemělo překročit 13 %. Všechny tyto informace je výrobce povinen uvést na etiketě – pokud je tam nenajdete, nekupujte.
3. Rafinovaný olivový olej – se získává lisováním při vysokých tlacích a za působení tepla, poté prochází chemickou úpravou.
Barva oleje není znakem jeho kvality (záleží na barvě plodů), pokud na dně lahve uvidíte nějaké nečistoty, jedná se o vysrážené lecitiny (neníznámka nekvality).
4. Olivový olej – je směsí panenského (25 %) a rafinovaného oleje.
V průběhu skladování chraňte olej před přímým sluncem a vysokými teplotami – v optimálních podmínkách by měl kvalitní extra panenský olej vydržet přibližně 18 měsíců. Protože světlo snižuje kvalitu olivových olejů, měly by být plněny do tmavých, nejlépe zelených lahví.
1. Extra panenský lisovaný za studena – je nejkvalitnějším produktem, je vyráběn z prvního lisování. Neprochází žádnou chemickou úpravou a jen takový olej má nárok používat označeníextra panenský.
5. Matolinový olivový olej – se vyrábí z posledního lisování olivových slupek a pecek. Je to zbytkový olej té nejhoršíkvality, který se používá pro technické účely.
21
SERIÁ L opomíjené suroviny
BAZALKOVÉ PESTO
ACIDITA OLIVOVÉHO OLEJE Acidita neboli kyselost olivového oleje vypovídá o obsahu volných kyselin, které nepříznivě ovlivňují celkovou kvalitu oleje. Tento číselný údaj je tedy pro nás jednoznačným vodítkem. Najdeme ho u panenských olejů a bývá někdy uveden přímo jako „ukazatel kvality“. Nejlepší produkty by nemě ly obsahovat více než 1 % těchto kyselin. Při aciditě pod 0,3 % můžeme mluvit o vynikajícím oleji.
1 PORCE
50 g bazalkových listů, 1 velký rozdrcený stroužek česneku, 1 lžíce piniových oříšků (lze nahradit vlašskými ořechy), 6 lžic olivového oleje, 25 g strouhaného parmazánu, sůl Do mixéru dáme bazalku, olej, česnek, trochu soli a oříšky, mixujeme, až vznikne pyré. Pak směs přendáme do mísy, kde ji smícháme se strouhaným parmazánem. Hotovým pestem naplníme uzavíratelné sklenice. V lednici vydrží dlouho. Podává se k těstovinám, ale použít ho můžeme také na chleba s plátkovým sýrem nebo k marinovánímasa.
RAJSKÁ SNÍDANĚ
3 PORCE
2 dobře vyzrálá rajčata, kus balkánského nebo čerstvého kozího sýru, 2 lžíce extra panenského olivového oleje, bazalka (nejlépe čerstvá), čerstvé pečivo, nejlépe domácí Omytá rajčata nakrájíme na kousky a vložíme je do hlubokého talíře. Na rajčata nalámeme kousky sýru, přidáme nasekanou bazalku a zalijeme olivovým olejem. Jíme s čerstvým pečivem, které namáčíme do oleje smíchaného s rajčatovou šťávou. 1389 kJ (330 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 9,6 g; sacharidy 3,3 g; tuky 30,0 g; cholesterol 38,6 mg
JABLKOVÝ KOLÁ Č
6 PORCÍ
5 šálků hladké mouky, 2 šálky cukru, 2 vejce, ½ prášku do pečiva, 1 šálek mletých vlašských ořechů, skořice, moučkový cukr, 1 šálek olivového oleje Olej smícháme s jedním šálkem cukru. Postupně přidáme vejce a mouku s práškem do pečiva. Vypracujeme těsto. Oloupaná jablka nastrouháme a smícháme se zbývajícím cukrem, skořicí a ořechy. Těsto rozdělíme na dva díly, které rozválíme, jeden díl rozložíme do pečicí koláčové formy. Poklademe jablkovou směsí a na ni položíme druhý díl těsta. Pečeme 30 – 40 minut při 190 °C. Vychladlý koláč posypeme cukrem. 870 kJ (207 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 4 g; sacharidy 20,0 g; tuky 13,0 g; cholesterol 98,0 mg
22
KUŘ E DUŠ ENÉ S OLIVAMI cca 1 ½ kg kuřete 4 - 5 rajčat 150 g černých oliv 5 menších cibulí 1 stroužek česneku 1 sklenice bílého vína oregano, drcený pepř 1 sklenička olivového oleje
Umyjeme kuřecí maso, rozdělíme na porce a necháme okapat. Rozehřejeme olej v hlubším hrnci a vložíme do něj maso s na dílky pokrájenou cibulí a česnekem. Porce kuřete opečeme ze všech stran. Zalijeme vínem a přidáme nakrájená rajčata, oregano, pepř, osolíme a zalijeme 2 šálky vody. Dusíme zakryté poklicí přibližně 45 minut. Poté přidáme vypeckované olivy a dusíme dalších 20 minut. Jako příloha je vhodné pečivo nebo vařený brambor. Lze podávat také s rýží.
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 33,0 g; sacharidy 6,2 g; tuky 58,0 g; cholesterol 281,0 mg
2903 kJ (691 kcal)
ZA TAJEMSTVÍM
THAJSKÉ KUCHYNĚ Reportáž z kurzu zdravého vařenív Chiang Mai Renata Janásová
u Mai Kaidee
Lektorka kurz
absolventka kurzu
Mai Kaidee patří k nejlepším lektorkám v Thajsku. Vzbudila zájem deníků Thai Day, Intown a dalších. Má bohaté zkušenosti z Bangkoku a nyní je majitelkou vegetariánské restaurace a školy vařenív Chiang Mai. Kurzy začínají kolem deváté hodiny ráno. Dostaneme košík a společně vyrazíme na trh učit se poznávat kvalitní suroviny vhodné pro místní speciality. Na trhu nám lektorka vysvětlí rozdíly mezi paprikou na green curry a red curry. Dozvíme se, že se jedná jen o stupeň zralosti. Ukáže nám různé druhy rýže, ochutnáme spoustu mnohdy exotických surovin nebo k nim alespoň přivoníme. Lektorka nás také zasvětído tajů koření, které se používá v thajské kuchyni, a vysvětlí nám jeho vliv na zdraví. Návštěva thajského trhu je skutečně jedinečným zážitkem. Po návratu z trhu všechny suroviny důkladně omyjeme a začneme je pečlivě krájet. Na rozdíl od české kuchyně se téměř vše krájí na proužky, které jdou poté dobře nabírat jídelními hůlkami. Samotné krájení je velké umění. Vše si připravujeme dopředu, například pražíme oříšky, lehce orestujeme sójové maso naložené do směsi sójové šťávy a osmažíme si tofu. V průběhu vaření totiž není čas na nic jiného než na míchání, včasné ochucování a přidávání surovin k připravovanému jídlu. Také směs na red curry a green curry se chystá předem. Lepivá rýže se připravuje ze speciální rýže, která se namáčí min. na 8 hodin do vody a pak se vaří v páře na bambusovém pařáčku. Teprve poté, co máme všechny potřebné suroviny nachystané v mističkách, začínáme s přípravou jednotlivých pokrmů. V kurzu jsme se jich naučili celkem 14. Naštěstí jsme dostali všechny recepty sepsané, protože jinak bychom si z kurzu odnesli jenom chaos v hlavách .
Renata připravuje thajské speciality
Jakmile si všechny potřebné suroviny připravíme do misek, zapneme konečně hořák plynového sporáku na maximum, rozehřejeme lžíci palmového oleje, do kterého vložíme tofu, zeleninu a další suroviny (pozn.: olej na smažení používáme nejlépe palmový, řepkový, slunečnicový nebo sójový, ne však olivový, neboť by změnil chuť připravovaného pokrmu). Je nutné pečlivě míchat a mít jasno o tom, co bude výsledkem našeho snažení. Nejlepšíje nachystat si misky se surovinami ve správném pořadí tak, jak je budeme do vznikajícího pokrmu přidávat. Na rozdíl od české kuchyně, v thajských specialitách je zelenina jen lehce tepelně upravená a po většinu času se dusí, takže je následně velmi lehce stravitelná a zachovává si většinu cenných výživných látek. V thajské kuchyni se téměř vůbec nesolí. I z toho důvodu lze doporučit thajskou kuchyni všem, kdo chtějí jíst zdravě, cítit se skvěle a zároveň poznat originálnírecepty s vůnídálek. Na konci kurzu jsme s údivem zjistili, že ač jsme všichni vařili podle stejného receptu, měly pokrmy od jednotlivých účastníků naprosto jinou chuť. Tajemství totiž spočívá v originálním vnímání chuti každého z nás a každý z nás má také jiný odhad. Nakonec vyzkoušejte některý z receptů a sami uvidíte.
Lehké a chutné, nesmírně zdravé zeleninové pokrmy s vůní exotického koření a citrónu Vás v létě osvěží a v zimě prohřejí a navíc je jejich příprava jednoduchá.
Pumpkin soup (1 porce) Je jednou z nejoblíbenějších polévek. Asi hrst kousků dýně dusíme v pařáčku. Poté ji rozmixujeme v mixéru společně s 1/3 polévkové misky kokosového mléka, 1/3 vody a s nakrájenou celerovou a koriandrovou natí. Na wok pánvi rozehřejeme 1 lžíci palmového oleje nebo másla, jemně osmahneme ½ lžíce nakrájené cibulky a ½ lžíce nakrájeného česneku. Přilejeme rozmixovanou dušenou dýni, přidáme ¼ čajové lžičky soli a ¼ lžičky tmavého cukru (nemusí být). Polévku můžeme obměnit přidáním ½ čajové lžičky kari koření. Ozdobíme ji piniovými oříšky, smetanou nebo kokosovým mlékem s několika lístky koriandru.
Fried vegetables with either ginger (1 porce) Lehký, dobře stravitelný pokrm s křupavou zeleninou. Na pánvi wok osmažíme v 1 lžíci oleje 1 lžíci tofu, 1/3 lžíce nakrájeného česneku, ¼ lžíce nakrájené červené a zelené chilli papriky, 1 lžíci nakrájené karotky, 1 lžíci nakrájené natě z jarní cibulky, 1 lžíci nakrájeného rajčete nebo jiné zeleniny. Přidáme hrst oblíbené zeleniny (proužky pórku, bambusové výhonky apod.), 6 lžic vody a dusíme další 2 - 3 minuty. Ochutíme 1 lžící lehké světlé sójové omáčky a ½ lžíce tmavé sójové omáčky, ½ lžíce tmavého cukru (nemusí být). Přidáme 1 lžíci kukuřičného škrobu. Nakonec nakrájíme na tenké plátky asi 1 lžíci čerstvého zázvoru. Podle chuti můžeme přidat i ananas. Dále smažíme směs ještě 1 - 2 minuty. Hotový pokrm podáváme s rýží nebo rýžovými nudlemi.
Green Thai Curry (1 porce)
ZELENÁ A ČERVENÁ CHILLI PASTA ROZMIXUJEME: 4 polévkové lžíce zelených nebo červených chilli papriček, 1 pol. lžíci limetkových listů (Kaffir Lime leaf), 1 polévkovou lžíci galangalu (thajský zázvor, méně pálivý než klasický),1 lžíci citrónové trávy nakrájené na kousky, 1 lžíci cibule, 1 lžíci česneku, ¼ lžíce soli, trošku vody. Všechny suroviny mixujeme tak dlouho, dokud nevytvoří jemnou pastu. Exotické suroviny, ale také hotovou chilli pastu lze zakoupit ve specializovaných obchodech pro asijskou kuchyni.
KOKOSOVÉ MLÉKO: Rozbijeme 1 kokos, dužinu rozmixujeme s vodou z kokosového ořechu, přecedíme Na pánev wok nalejeme 1 lžíci oleje, přidáme kousek přes plátno a vymačkáme čerstvé kokosové mléko. nakrájeného dušeného kuřecího masa nebo tofu, 1/3 lžíce íváme (nepouž zeleniny é oblíben hrst 1 pasty, zelené chilli ale rajčata). Přidáme 4 kousky dušeného lilku. Jakmile směs začne vonět, přidáme 3 lžíce kokosového mléka a ještě chvíli smažíme, později přidáme 6 lžic vody. Směs ochutíme 1 lžící lehké světlé sójové omáčky, ½ lžíce tmavé sójové omáčky a ½ lžíce tmavého cukru (nemusí být). Vaříme asi 3 minuty. Poté přidáme další 3 lžíce kokosového mléka, 1 lžíci (i více) bazalkových listů. Před podáváním polejime 1 lžící kokosového mléka pro jemnou chuť.
Tipy na cesty... Mé onemocnění mne často v restauraci přinutí k pečlivému studiu jídelního lístku, kdy se projevím jako vybíravý strávník, který se jen tak s něčím nespokojí. A to je nakonec dobře. Každý jsme jiný a naše organismy se s onemocněním také různě vyrovnávají. Proto také nejde jednoduše doporučit: „ ...tohle nejezte a tohle jezte...“ Osobně se s jistou mírou opatrnosti ráda pustím do kulinářského neznáma... Ale to jsme zpátky u zkoumáníjídelního lístku. Nebojte se pustit do nepoznaných chuťových zážitků. Postupujte ale opatrně, a to zvláště při prozkoumávání cizokrajných dobrot. Přinášíme Vám několik užitečných tipů pro bezpečnější putování po zahraničních kuchyních.
Základní doporučení, která se vyplatí na cestách dodržovat. Snížíte tak riziko vzniku zažívacích obtíží, které by Vám mohly znepříjemnit pobyt v zahraničí. Před odjezdem se informujte o surovinách, které využívá místní kuchyně, a o způsobech přípravy pokrmů, abyste věděli, kterým jídlům bude lépe se vyhnout. Pijte balenou vodu. Mějte u sebe vždy množství pitné vody. Vždy zkontrolujte, zda jsou nápoje v originálním, neporušeném obalu (zkontrolujte, zda je uzávěr pevně utažený). Ujistěte se, že led do nápojů je vyroben z pitné vody. V zemích s nižším hygienickým standardem si led do nápojů rozhodně nedávejte. Nekupujte led na ulici. Nekupujte si na ulici zmrzlinu. Nedávejte si na ulici jídla s plody moře. V zemích s nižším hygienickým standardem se jídlu z ulice raději vyhněte zcela. Než si objednáte jídlo, informujte se o jeho složení. Vyhněte se jídlům, která obsahují suroviny, o kterých víte, že Vám mohou způsobit obtíže, nebo jsou připravena způsobem, který je činí těžko stravitelnými. Důsledně se vyhýbejte jídlům, která mohou obsahovat syrová vejce nebo tepelně neupravené maso (např. carpaccio). Vyhněte se jídlům z plodů moře a jídlům z exotických ryb (ev. živočichů) a jiných exotických surovin. Raději volte jednoduchá jídla, nejlépe složená ze známých surovin.
Na veřejných WC nepoužívejte společné ručníky a nesedejte si na prkénko toalety. Pečlivě si myjte ruce. Vybavte se desinfekčními ubrousky pro případ, že nebudete mít možnost umýt si ruce. Zuby si čistěte pouze pitnou vodou. 26
Z ovoce a zeleniny jezte jen ty plody, které si můžete pečlivě omýt v pitné vodě nebo sami oloupat. Buďte obezřetní při konzumaci alkoholických nápojů. NEZAPOMEŇ TE: Za vznikem tzv. cestovatelského průjmu většinou stojí kontaminovaná voda nebo potraviny, které představují nejčastější zdroj infekce.
V dalším čísle bulletinu pozveme zábavu rovnou na talíř. Soustředíme se na pokrmy, kterými můžeme pohostit své přátele a bez obav z případných zažívacích obtíží si je také dopřát sami. Moc děkuji všem, kteří mi poslali své recepty. Stále ještě je můžete posílat na adresu:
www.claudie.crohnovanemoc.cz. Těšíme se na Vaše kulinářské nápady, tak neváhejte a pište... Jinak se mějte moc hezky a „nebojte se najíst“ ... nejlépe dobře. P.S.: Ještě jeden tip: potřebujete-li více informací o onemocnění Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou, podívejte se na: www.crohnovanemoc.cz.
BULLETIN VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI s doc. MUDr. Vladimírem Zbořilem, CSc., FN Bohunice, Brno, a s odbornicína výživu Mgr. Karlou Večeřovou. VYDÁ VÁ GRIFART, spol. s r.o., Haasova 37a, Brno. FOTOGRAFIE Vratislav Hnátek, Renata Janásová ILUSTRACE Aleš Čuma GRAFICKÁ Ú PRAVA A PRODUKCE GRIFART, spol. s r.o. © 2010 Grifart, spol. s r.o.
www.crohnovanemoc.cz
Odborné informace o všem, co zajímá pacienta s Crohnovou chorobou a jeho okolí
DIAGNOSTIKA Zde se dozvíte něco o třech stupních diagnostiky, kterými se zjišťuje, jak se nemoc vyvíjí, jak se mění rozsah postižení, jak nemocné orgány reagují na léčbu a zda nedochází k rozvoji komplikací.
IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY Obsahuje krátké seznámení s historií diagnostiky a léčby střevních zánětů. Dále se můžete podrobněji seznámit s aspekty onemocnění.
MOŽNOSTI PREVENCE Kapitola upozorňuje v sedmi bodech na rizikové stavy a vlivy, které mohou pacienti sami aktivně ovlivnit, aby zlepšili prognózu své nemoci a umocnili pozitivní výsledky léčby.
KAPITOLY O LÉČBĚ ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ METODY, které jsou využívány při léčbě Crohnovy nemoci.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY pojednávají o nepříznivých nebo nezamýšlených odezvách po podání některého z léčivých přípravků při léčbě Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy.
ON-LINE PORADNA Máte-li dotaz, podívejte se nejdříve do kapitoly „Často kladené dotazy“. Pokud zde nenajdete odpověď, můžete využít elektronickou poradnu a dotaz poslat prostřednictvím formuláře.
Zde se seznámíte s diagnostickými metodami a léčbou Crohnovy nemoci.
DOTAZNÍK Monitoruje spokojenost pacientů s poskytnutými informacemi o léčbě idiopatických střevních zánětů. Jeho cílem je zlepšit péči, která je v současnosti poskytována. Výsledky jsou průběžně prezentovány na www.crohnovanemoc.cz.
HUM/02/10/06/03
BIOLOGICKÁ LÉČBA Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy je poměrně mladá, vysoký léčebný potenciál této terapie vzbuzuje u pacientů očekávání pozitivního obratu ve vývoji jejich nemoci. Proto je biologické léčbě věnována samostatná kapitola, kde se můžete podrobněji informovat o možnostech této terapie.
VIDEO CROHNOVA NEMOC