VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger Datum : květen 2013 Určení : dějepis, žáci 6. ročníku
• Anotace : Materiál se zabývá problematikou punských válek v 3. a 2. století př. n. l. • •
•
Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k zopakování a procvičení válek Říma s Kartágem v dějinách Evropy. Prezentace vhodná jako podpora přímé výuky. Slouží pro utřídění a doplnění informací o příčinách válek, jejím průběhu a výsledcích. Navazuje na předchozí hodiny, ve kterých byla problematika vývoje starověkého Říma vysvětlena po menších úsecích. Vhodné především pro opakování. V přehledu jsou zdůrazněny příčiny válek, nejdůležitější etapy bojů a jejich výsledky.
• Očekávaný výstup: •
Na základě zopakování problematiky punských válek získají žáci větší přehled , utřídí si znalosti pojmů a nejdůležitějších mezníků vývoje ve Středomoří ve 3. a 2. století př. n. l. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity.
• Hodnocení: Žáci zopakovali hlavní události punských válek a upevnili své teoretické znalosti.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • • • • • • • •
1. Které kmeny obývaly Apeninský poloostrov? 2. V čem vynikli Etruskové? 3. Jak a kdy bylo podle pověsti založeno město Řím? 4. Jak vypadalo složení obyvatelstva ve starém Římě v době královské? 5. Jak se změnilo státní zřízení ve starověkém Římě koncem 6. století př. n . l.? 6. Jací významní úředníci byli v Římě v době republiky? 7. Jak skončil zápas patricijů a plebejů o přístup k úřadům? 8. Za jakých okolností Římané ovládli Apeninský poloostrov?
MOŽNÉ ODPOVĚDI • 1. Kmeny Italiků, Etrusků a Galů. • 2. Měli vyspělé zemědělství ( odvodňovací a zavodňovací práce ), dokázali výborně zpracovávat bronz a později železo. • 3. 753 př. n. l. založili podle pověsti město Řím bratři Romulus a Remus. • 4. V čele stál král, obyvatelstvo se dělilo na urozené patricije a neurozené plebeje. • 5. Poslední král byl z Říma vyhnán a Řím se stal republikou. • 6. Nejvyššími úředníky byli dva konzulové, na které dohlížel senát. Členství v senátu bylo doživotní.
• 7. Plebejové zvítězili a získali přístup ke všem úřadům. Zároveň si vymohli svého zástupce, tribuna lidu. Ten měl právo veta. • 8. Porazili Etrusky a ostatní sousedy a ke konci 1. poloviny 3. století př. n. l. ovládli celý Apeninský poloostrov.
SITUACE PŘED VÁLKAMI A PŘÍČINY VÁLEK • Když Řím ovládl celou dnešní Itálii, začal hrát důležitou roli ve Středomoří. Jeho soupeřem bylo KARTÁGO, které se cítilo ohroženo rozpínavostí Říma. • Kartágo založili Foiničané na severním pobřeží Afriky v oblasti dnešního Tunisu. Postupně se stalo mocným městským státem. Obyvatelé Kartága byli především vynikající obchodníci a námořníci, kteří všude ve Středomoří zakládali své obchodní kolonie. • Kartágiňané postupně ovládli část Sicílie, Sardinii a Korsiku a neustále bohatli z obchodu s drahými kovy, slonovinou a černými otroky.
• Kartágiňané se nechtěli o své vůdčí postavení ve Středomoří s nikým dělit. Chtěli ovládnout i řecké osady na Sicílii, a tím i celou Sicílii. Řekové požádali o pomoc Řím. • Římané vojensky zasáhli proti Kartágiňanům, a proto vypukla první válka mezi Římem a Kartágem.
PRVNÍ VÁLKA PUNSKÁ Římané říkali Kartágiňanům Punové, a proto jsou války označované jako PUNSKÉ. První válka punská proběhla v letech 264 – 241 př. n. l. Hlavní vojenskou silou Římanů bylo výborné pěší vojsko. Kartágo naopak vynikalo ve svém válečném námořnictvu. Kartáginské válečné loďstvo tvořily galéry, které byly poháněny několika řadami vesel. V římském vojsku bojovali občané Říma, ve vojsku Kartága byli žoldnéři z různých zemí. Římané na začátku války ovládli Sicílii, ale věděli, že boj se musí rozhodnout na moři. Museli proto vybudovat své
• vlastní válečné loďstvo. Protože nebyli zkušení mořeplavci, upevňovali na své lodě padací můstky. Když zahákovali nepřátelskou loď, přenesli boj na její palubu, kde bojovali jako na pevnině. Tento způsob boje nakonec přinesl Římanům vítězství. Kartaginské loďstvo bylo poraženo a Kartágo muselo uzavřít mír. • VÝSLEDKY: Římané získali Sicílii, Sardinii a Korsiku a vytvořili z nich provincie. Kartágo muselo zaplatit obrovskou válečnou náhradu a Řím se stal námořní velmocí.
DRUHÁ VÁLKA PUNSKÁ • Proběhla v letech 218 – 201 př. n. l. • Kartágo ovládlo velkou část Španělska a vybudovalo novou armádu. Cílem bylo Římany porazit a znovu získat ztracená území. • V čele kartaginského vojska stál skvělý vojevůdce HANNIBAL. Pochodem ze Španělska přes území Francie se dostal k Alpám, překročil je a připravil Římanům řadu zdrcujících porážek. Nejdrtivější byla 216 př. n. l. u KANN. • Zdálo se, že Řím je ztracen. Římané ale vytvořili novou armádu Do jejího čela se postavil vojevůdce SCIPIO.
• Scipio se přepravil do Afriky a zaútočil na Kartágo. Hannibal byl povolán zpět do Afriky, ale v rozhodující bitvě byl poražen. • VÝSLEDKY: Kartágo ztratilo všechna svá území kromě Afriky, muselo rozpustit žoldnéřskou armádu a vydat válečné loďstvo. Bez souhlasu Říma nesmělo vést žádnou válku. Přišlo o své velmocenské postavení.
TŘETÍ VÁLKA PUNSKÁ • Proběhla 149 – 146 př. n. l. • Římané toužili Kartágo úplně zničit. Na Kartágo zaútočili jeho sousedé a Kartágiňané se bránili. To bylo ovšem porušení mírové smlouvy a záminkou k válce. • Římané oblehli Kartágo. Kartágiňané se zoufale bránili, protože bojovali o holý život. Hlad a nemožnost zásobování nakonec zlomily odpor Kartága.
• Římské vojsko nakonec město dobylo. Obyvatelé města, kteří přežili, byly odvlečeni do otroctví, samo město bylo srovnáno se zemí.
• VÝSLEDKY: Kartágo přestalo existovat jako obchodní soupeř Říma. Řím se stal světovou říší, protože ovládl většinu zemí při Středozemním moři. Ve stejné době ovládli Římané Makedonii a Řecko.
• POUŽITÁ LITERATURA • Čapek, V., Pátek, J.: Světové dějiny I. Praha 1992. • Zamarovský, V.: Dejiny písané Rímom. II vydanie. Bratislava 1988.