JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management
Návštěvnost vysokoškoláků v divadle v Pardubicích
Bakalářská práce
Autor práce: Karolína Vyhnálková Vedoucí práce: MgA. BcA. Petra Vodičková, Ph.D. Oponent práce: MgA. Lucie Abou
Brno 2015
Bibliografický záznam VYHNÁLKOVÁ, Karolína.
Návštěvnost vysokoškoláků
v divadle v
Pardubicích [Attendance of college students in the theater in Pardubice]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2015. 45 s. Vedoucí bakalářské práce MgA. BcA. Petra Vodičková, Ph.D.
Anotace Cílem předkládané práce je analýza vztahů vysokoškolských studentů k divadlu se zaměřením na Východočeské divadlo Pardubice a následné doporučení divadlu, jak vysokoškoláky motivovat k návštěvě divadla a udržet je jako jeho stálé návštěvníky. Toto téma jsem si vybrala, protože mne zajímá propad mezi počtem diváků středoškolského věku a diváků vysokoškolského věku, a jeho možné řešení. Pardubice jsou mým rodným městem a městem, kde divadlo má dlouhou tradici a byla by škoda, pokud by zde stárla populace diváků produktivního věku. Práce je založena na kvantitativním výzkumu vztahu vysokoškolských studentů k divadlu a jeho analýze pro budoucí použití.
Annotation The aim of the bachelor thesis is to analyse the relationships between university students and the theatre with a focus on the East Bohemian Theatre in Pardubice and subsequent recommendations to the theatre how to motivate college students to visit the theatre and keep them as regular customers. I chose this topic because I am interested in the slump between high school students and college students as spectators and its possible solution.Pardubice is my hometown and the city where the theatre has a long tradition and it would be a pity if the younger aged population viewers decreased. The Thesis is based on quantitative research of the relationship between university students, the theatre, and its analysis for future use.
Klíčová slova marketingový výzkum, Pardubice, Východočeské divadlo v Pardubicích, VČD, Pardubice, návštěvnost, vysokoškoláci, vysokoškolští studenti, studenti
Keywords marketing research, Pardubice, East Bohemia Theatre in Pardubice, VCD, Pardubice, attendance, college students, university students, students
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Brně, dne 24. května 2015
Karolína Vyhnálková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce, MgA. Petře Vodičkové, PhD. za trpělivost při psaní práce, MgA. Tomáši Grunovi za neúnavné učení s tabulkami a v neposlední řadě mému příteli Martinu Bělohubému za pomoc a neúnavnou podporu.
OBSAH 1.1 Kultura v Pardubicích...................................................8 2.1 Pardubická kulturní politika .......................................10 3.1 Další divadla v Pardubicích........................................14 3.1.1 Divadlo EXIL......................................................................14 3.1.2 Divadlo 29..........................................................................14
5. 1 Proces průzkumu.......................................................17 5.1.2 Určení problému...............................................................18
5.1.2.1 Formulování hypotéz.......................................................18 5.1.3.1 INprojekty.........................................................................19 5.1.3.2 Předplatné, skupina V......................................................19 5.1.3.3 Poznejte Malou scénu!....................................................23 5.1.3.4 Sleva na ISIC a studentské karty....................................24 5.1.3.5 Shrnutí...............................................................................24 5.1.4 Plán výzkumného projektu..............................................24 5.1.5 Vytvoření dotazníku..........................................................25 5.1.6 Hodnocení dotazníku.......................................................27 5.1.7 Počet respondentů...........................................................27
5.2 Výsledky výzkumu.......................................................29 5.2.1 Preference studentů.........................................................29 5.2.2 Studenti a akce VČD.........................................................30
5.2.3 Navštěvovaná divadla......................................................33
Návaznost na předchozí akademické práce....................33 Akce, tipy,...........................................................................46 Konečné otázky.................................................................47
1
Úvod Tuto práci autorka píše za účelem zanalyzování divácké skupiny vysokoškoláků ve Východočeském divadle v Pardubicích. Cílem je zjistit, zda mají studenti zájem chodit do divadla, zda znají možnosti slev, výhod, které mohou při své návštěvě využít. K tomu autorka využívá možnosti kvalitativního výzkumu – dotazníkového šetření. Na něj navazuje analýza tohoto šetření a výsledkem by měla být analýza této cílové skupiny ve vztahu k Východočeskému divadlu a doporučení této instituci k postupu propagace směrem k této cílové skupině.
2
1 Pardubice Pardubice jsou jedním ze statutárních měst České republiky. Toto město, ležící na soutoku řek Chrudimky a Labe má dlouhou historii a v současné době je metropolí Pardubického kraje. Město má rozlohu téměř 78 km2 a přibližně 90 tisíc stálých obyvatel. Leží v nadmořské výšce 215 až 237 metrů nad mořem.[1] Pardubice jsou velmi dobře dopravně dostupné, jsou železničním dopravním uzlem. Ve sportu jsou Pardubice spojovány s dostihy, zejména s Velkou pardubickou, která se zde pravidelně běhá již od roku 1874. Dalšími tradičními sportovními událostmi jsou tenisová juniorka, plochodrážní Zlatá přilba a mezinárodní šachový turnaj Czech open. V Pardubicích sídlí lední hokejový klub HC ČSOB Pojišťovna Pardubice, hrající v nedávno modernizované a rozšířené Tipsport Areně. Pardubičtí fanoušci hokeje tvoří největší fandící skupinu lidí u nás a zápasy v aréně patří k nejnavštěvovanějším v zemi. Pardubice jsou městem s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí hradecko-pardubické aglomerace. Ke dni 31. 12. 2003 žilo ve městě Pardubice 88 741 trvale bydlících obyvatel, z toho 49,1 % mužů a 50,9 % žen. Tento počet řadí Pardubice na 10. místo v České republice v pořadí měst z hlediska počtu obyvatel.[1] V Pardubicích je celkem 19 středních škol, z toho čtyři gymnázia: Gymnázium Dašická, Gymnázium Mozartova, Sportovní Gymnázium a Anglické Gymnázium. Sídlí tu také Univerzita Pardubice (dále jen UPCE), kterou tvoří sedm fakult a jeden vysokoškolský ústav.
1.1 Kultura v Pardubicích Pardubice jsou také centrem kultury Pardubického kraje. V Pardubicích jsou čtyři divadla: největší a nejstarší je Východočeské divadlo (budova z roku 1909), dále Divadlo Exil, Divadlo 29 a Loutkové divadlo Radost DK Dukla. Působí zde profesionální Komorní filharmonie Pardubice, soubor Barocco sempre giovane či amatérský Pardubický komorní orchestr. Sborovému zpěvu se věnují Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice, Pardubický dětský sbor, komorní 3
sbor ORFEUS, Continuo, IUVENTUS CANTANS, Chlapecký sbor BONIFANTES či smíšený sbor Spojené sbory Pernštýn – Ludmila – Suk. V Pardubicích působily či působí hudební skupiny: trampská Stopa, folková Pouta (nástupce zaniklých Poupat), folkový Marien či pop punková Vypsaná fiXa. Lidové tradice udržují folklorní soubory Lipka Pardubice a Baldrián. Dále je v Pardubicích více než deset galerií. Největší je Východočeská galerie v Pardubicích (na zámku a v domě U Jonáše). Nachází se zde Krajská knihovna Pardubice a knihovna Univerzity Pardubice. V zámku sídlí Východočeské muzeum. O okolí informuje Český rozhlas Pardubice. Na Dukle působí Hvězdárna barona Artura Krause.
4
2 Kulturní politika Politika je soustava hlavních záměrů, praktických cílů a prostředků, které uskutečňuje určitá skupina, jež ve společnosti používá autority. Kulturní politiky mohou být zřejmé u obchodních unií, politických stran, ve vzdělávacích aktivitách, u institucí, v podnikání, u města a vlád. Zahrnují v sobě základní dlouhodobé záměry, střednědobé a měřitelné cíle a prostředky (lidi, finance, legislativu), které jsou propojeny v jasném a promyšleném systému. Kulturní politika může být prováděna otevřeně, prostřednictvím jasně definovaného procesu, a být řízena organizací či institucí. Instituce veřejné správy zpracovávají politiku, která srozumitelně vyjadřuje cíle a principy např. na podporu divadel v různých regionech, na podporu rozvoje umění, přístup k památkám apod. Kulturní politika však nemusí být vždy formálně definovaná, což ale neznamená, že neexistují pojmenovatelné cíle a principy a soubory opatření, které umění a kulturu ovlivňují, nebo instituce, které kulturní politiku provádějí.[2]
2.1 Pardubická kulturní politika V roce 2014 byla v Pardubicích sepsána Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic. Kulturní strategie města je klíčovým dokumentem, který vzniká v úzké spolupráci města a městských obvodů, umělecké veřejnosti, občanské společnosti, vzdělávacích institucí a podnikatelských subjektů. Strategie přispěje k lepšímu využití kulturních zdrojů města, ke zvýšení kvality života obyvatel, posílení ekonomického rozvoje a upevnění sociální soudržnosti.[3] Autorka má k dispozici oficiální elektronickou verzi dokumentu a ještě před samotnou charakteristikou textu je nutno zmínit, že grafický design samotného dokumentu je ke čtenáři opravdu nepřátelský, dokument je špatně čitelný.
Strategie byla schválena 23. září 2014 na jednání zastupitelstva města, původní vznik byl schválen 4. října 2011. Samotní autoři Strategie tvrdí, že navazují na strategii města Plzeň, které bylo pro rok 2015 zvoleno Evropským městem kultury. 5
Ilustrace 1: Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic (Zdroj: Strategie, Magistrát města Pardubic) • členům Zastupitelstva města Pardubic, • členům Kulturní komise Rady města Pardubic, • ředitelům základních škol Pardubic, • členům konzultační skupiny přípravy strategie, • členům pracovní skupiny. Času na komentování nebylo mnoho, jak si například stěžuje na svých webových stránkách zastupitel MUDr. Vítězslav Novohradský, Ph. D.: „…na konci srpna, respektive dne 23. srpna 2014 jsem obdržel obsáhlý materiál s názvem „Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic“ s tím, že jej mám do 2. září doplnit připomínkami a vrátit zpět, aby mohl být 3. září vypracován text konečný, který „půjde k odsouhlasení do Rady a Zastupitelstva města Pardubic“. Pomíjím fakt, že termín připomínkového řízení je vskutku šibeniční a u tak závažného dokumentu nestandardní – jakoby se automaticky předpokládalo, že nikdo žádné připomínky mít nebude. Když jsem však poctivě oněch 40 stran prostudoval, zjistil jsem, že připomínkovat vlastně není co: tak vágní, nic neříkající a amatérsky zpracovaný materiál jsem už dlouho neviděl a zvažuji, zda předložení tohoto elaborátu, vydávajícího se za „Strategii pro kulturu pro kulturu a kreativitu Pardubic“ na příští léta, nehraničí s urážkou celého zastupitelstva.“[4] 6
Co se týče financí, které jsou na kulturu v Pardubicích vynakládány, v roce 2013 bylo v rozpočtu města vynaloženo pro Odbor školství, kultury a sportu 230 256 200 Kč, což bylo 110,5 % schváleného rozpočtu na rok 2012.[5] Celkové výdaje města (bez městských obvodů) v roce 2013 jsou dle rozpočtu 1 689 598 000 Kč. Z toho můžeme vypočítat, že výdaje pro tento odbor jsou 13,63 % procenty celkových výdajů. Avšak toto není pro naši situaci významné, protože do této částky jsou započteny i výdaje na školství, které nejsou malé. Od roku 1991 má v městském rozpočtu své místo Program podpory kultury (PPK), dříve Kulturní fond, který je určen převážně na financování činnosti nezřizovaných organizací, působících na profesionálním i komunitním základu. Postupem času se částka programu ustálila a od roku 2007 je na výši 0,67 % z daňových příjmů města. Přerozdělování finančních prostředků z tohoto zdroje vytváří ve městě prostředí, v němž mohou existovat nejrůznější aktivity v nejširším spektru druhů a žánrů umění a nejširším spektru produkčních forem (akce a aktivity kulturní, společenské, volnočasové, ziskové i neziskové). Díky této různorodosti je pardubická kulturní oblast výrazně diferencovaná, nabídka je rozmanitější a existuje v ní zdravé konkurenční prostředí.[3]
Ilustrace 2: vývoj částky rozpočtu z města Pardubice na divadlo
Avšak je zde poznat například z přílohy A (Výdaje rozpočtu města Pardubice na rok 2013 – Odbor školství, kultury a sportu), že největší výdaje z rozpočtu na kulturu jsou směřované k Východočeskému divadlu (dále VČD). Konkrétně v tomto 7
konkrétním roce bylo vynaloženo: Příspěvek na provoz Východočeského divadla Pardubice ve výši 33 600 000 Kč a 170 000 Kč na pořádání městského plesu, a příspěvek 400 000 Kč na Grand festival smíchu, pořádaný VČD.
8
3 Východočeské divadlo Pardubice Východočeské divadlo Pardubice patří k nejprestižnějším kulturním stánkům Pardubického kraje. Tato kulturní instituce má bohatou historii, samotná budova městského divadla má secesní podobu a pochází z roku 1909. V současné době opět zdobí jeviště zrekonstruovaná malovaná opona a v hledišti svítí lustr, který byl také v původních interiérových návrzích, ale z důvodu nedostatku financí nebyl vyhotoven. Nová opona i lustr byly financovány z veřejné sbírky. Divadlo své umělecké úspěchy sklízí nejen na domovské scéně, ale i na zájezdech či festivalech po celé České republice i v zahraničí. Východočeské divadlo hraje v městském divadle, na Malé scéně ve dvoře a v letních měsících pak využívá možnosti hraní v amfiteátru na vyhlídce hradu Kunětická hora. Ročně připravuje okolo osmi premiér, repertoár divadla se snaží uspokojit každého diváka, proto na jevišti lze vidět pohádky, muzikály, dramata i komedie. Stálý herecký soubor divadla nyní (r. 2015) čítá 24 hereckých osobností. Ve stálém angažmá dále působí režisér Petr Novotný, dramaturg Zdeněk Janál a dramaturgyně GRAND Festivalu smíchu Jana Uherová. Hostuje zde však i řada špičkových českých režisérů např. Michael Tarant, Lída Engelová, Martin Glaser, Zdeněk Dušek, Petr Kracik či slovenský režisér Marián Pecko. VČD již po několik let pořádá každý únor GRAND Festival smíchu – soutěžní festival nejlepších českých a moravských komedií, který se již zapsal mezi významné divadelní festivaly v republice. V České republice VČD zaujímá v divácké návštěvnosti první příčku mezi jednosouborovými regionálními divadly – každoročně přivítá přes sto tisíc diváků. Svůj provoz, jako jedno z mála v Čechách, VČD pokrývá zhruba z 34 % z výnosů.[6]
9
3.1 Další divadla v Pardubicích Tato práce je zaměřena na Východočeské divadlo a vysokoškolské studenty, ale je nutné zmínit i další pardubická divadla jako konkurenci k VČD.
3.1.1 Divadlo EXIL Divadlo EXIL je název jak pro soubor amatérského divadla v Pardubicích, tak i pro prostor, kde herci účinkují a své umělecké výkony předvádějí. V současné době se v Divadle EXIL hrají nejen divadelní představení, ale konají se tu také improvizační setkání a komponované večery s výstavou obrazů a koncertem.
3.1.2 Divadlo 29 Divadlo 29 je součástí Kulturního centra Pardubice a je oblíbeným místem mladých lidí pro trávení času. Jedná se o středisko podpory multižánrové kultury a jeho cílem je uvádění a podpora současného nemainstreamového umění napříč žánry. V tomto divadle se také často pořádají dílny, diskuze nad různorodými tématy i festivaly (jako např. Jeden svět). Toto divadlo je svým zaměřením na mladé lidi možná největší konkurencí VČD. Zřízením Divadla 29 a nově i Galerie města Pardubic město stabilně a kontinuálně podporuje rozvoj místní nezávislé experimentální scény v oblasti „performing arts“ a „vizual arts“, nabídku současného umění ve městě a kontakt s aktuálními trendy a děním v oblasti současné experimentální tvorby v ČR i zahraničí. Divadlo 29 je navíc jednou z mála experimentálních scén pro náročného diváka v ČR v oblasti performing arts, kterou přímo zřizuje město jako svou příspěvkovou organizaci.
10
4 Univerzita Pardubice Univerzita Pardubice vznikala na základech Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, která byla založena v roce 1950. Pod názvem Univerzita Pardubice působí od roku 1994. V současné době má sedm fakult a jeden vysokoškolský ústav. Nabízí studium v téměř šedesáti akreditovaných studijních programech s více než 130 obory od bakalářského po doktorský stupeň. Univerzita na svých sedmi fakultách poskytuje vzdělání v přírodních, technických, společenskovědních, ekonomických, zdravotnických a uměleckých oborech. Univerzita provozuje: Fakultu chemicko-technologickou- FChT (založenou v roce 1950 jako VŠChT), Fakultu ekonomicko-správní - FES , Dopravní fakultu Jana Pernera - DFJP, Fakultu filozofickou - FF (v roce byl 1992 založen Ústav cizích jazyků, později přejmenován na Ústav jazyků a humanitních studií, který byl přetransformován na samostatnou Fakultu humanitních studií v roce 2001, přejmenovanou v prosinci 2005 na Fakultu filozofickou), Fakultu restaurování FR, Fakultu zdravotnických studií - FZS, Fakultu elektrotechniky a informatiky - FEI. Na univerzitě je 10 450 (data z r. 2013) studentů, z toho 82 % studuje v prezenční formě studia.[7] Na Fakultě filozofické studovalo v ročníku 2010/2011 celkově 2029 studentů. Na tuto fakultu bude zaměřena tato práce více než na jiné, protože na této fakultě jsou vyučovány obory jako Kulturní dějiny nebo Literárně-historická studia, která jsou s kulturou, potažmo divadlem úzce spjata.
11
5 Marketingový výzkum „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (McDaniel, C., Gates, R.: Marketing Research: The Impact of the Internet. South-Western, 2002, s. 6) Na rozdíl od průzkumu trhu, který chápeme především jako jednorázovou záležitost, zjišťující zvolenou výzkumnou technikou aktuální situaci na trhu a poskytující zadavatelům především základní popis této situace, je marketingový výzkum dlouhodobější prací, kombinující hned několik výzkumných postupů, uplatňující
náročnější
postupy
statistického
zpracování,
porovnávající
a vyhodnocující výsledky získané z různých zdrojů a docházející k hlubším poznatkům a souvislostem, jak je představují například modely chování apod. Marketingový výzkum můžeme dále klasifikovat z mnoha nejrůznějších hledisek. Základní význam má rozlišení na primární a sekundární marketingový výzkum. Primární výzkum zahrnuje vlastní zjištění hodnot vlastností u samotných jednotek. Jedná se o tzv. sběr informací v terénu, ať si jej realizátoři provádějí vlastními silami, nebo si k tomu najmou spolupracující instituci. Sekundární marketingový výzkum naproti tomu znamená zpravidla dodatečné, další využití, zejména v podobě statistického zpracování dat, která již dříve někdo shromáždil a zpracoval jako primární výzkum, třeba pro jiné cíle a jiné zadavatele. U sekundárního výzkumu je rozdíl mezi tím, zda máme k dispozici data neagregovaná, tedy v původní podobě hodnot zjištěných za každou jednotku, oproti datům již agregovaným, kdy jsou hodnoty vlastností sumarizované za celý soubor, případně zpracované do podoby statistických hodnot (procenta, průměry, rozptyly, koeficienty). Výhodou neagregovaných dat je to, že si je můžeme znovu statisticky zpracovat zcela podle svých potřeb. Ovšem můžeme se k nim dostat podstatně složitější a náročnější (finančně i časově) cestou (například v archivech sociálních výzkumů, odkoupením přímo od výzkumných institucí) než k údajům agregovaným, které známe například z publikací Českého statistického úřadu, ze závěrečných zpráv marketingových výzkumů, z odborných publikací atd. V případě statistických údajů mohou agregovaná data poskytnout již v přípravné fázi marketingového výzkumu vstupní informace o sledovaném problému. Následně se potom bez těchto dat neobejde výběr zkoumaného vzorku a 12
jeho jednotek. V závěrečné fázi interpretace výsledků marketingového výzkumu lze zase s pomocí agregovaných statistických údajů například vypočítat (odhadnout, extrapolovat) hodnoty sledovaných problémů, zjištěných na výběrovém souboru, za celou populaci, celý soubor. Dále členíme marketingový výzkum na základní a aplikovaný. Základní (badatelský) výzkum se zabývá zpravidla teoretickým řešením dané problematiky (teorie chování a rozhodování zákazníků) a na rozdíl od aplikovaného výzkumu, který je většinou realizován na objednávku nějaké organizace, se od něj neočekávají žádné návrhy řešení. Cílem aplikovaného výzkumu je naopak shromáždit potřebné údaje k vyjasnění zkoumaného problému, zejména navrhnout nové hypotézy (náměty, nápady) jeho praktického řešení. Primární marketingový výzkum prováděný v terénu lze členit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkumy zkoumají rozsáhlejší soubory stovek i tisíců respondentů, chtějí postihnout dostatečně velký a reprezentativní vzorek. Snaží se zachytit názory (vědomí) a chování lidí co nejvíce standardizovaně a pomocí statistických postupů. Mezi techniky kvantitativního výzkumu patří osobní rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování, ale také obsahová analýza textů a jiných symbolických vyjádření. Kvantitativní výzkumy jsou časově i finančně náročnější, přinášejí ale obvykle reprezentativní výsledky v přehlednější, číselné podobě za celý soubor, případně populaci. Kvalitativní výzkumy umožňují poznat motivy chování lidí, vysvětlit příčiny. Kvalitativní výzkum je oproti kvantitativnímu rychlejší a méně nákladný. Má ale významná omezení, protože soubor respondentů je velmi malý a jeho výsledky není možné zobecnit na celou populaci, reprezentuje základní soubor jen přibližně. Obecně nelze jeden z přístupů upřednostňovat před druhým, neboť oba nabízejí různý pohled na zkoumanou problematiku.[8]
5. 1 Proces průzkumu I přes řadu rozdílů se proces každého výzkumu skládá ze dvou etap. Je to etapa „přípravy výzkumu“ a etapa „realizace výzkumu“. Každá z etap se skládá z několika po sobě jdoucích fází (kroků), které je třeba projít a jejichž podoba se u každého výzkumu liší. 13
Ilustrace 3: Etapy marketingového průzkumu (Kozel, Mynářová, Svobodová: 2011)
5.1.2 Určení problému Autorka se rozhodla provést marketingový výzkum na studentech Univerzity Pardubice a studentech VOŠ Pardubice, aby prozkoumala vztah lidí tohoto věku v Pardubicích k divadlu, kultuře a se zaměřením na Východočeské divadlo v Pardubicích.
5.1.2.1 Formulování hypotéz Hypotézy jsou vyslovením předpokladů o povaze zjišťovaných vztahů, které si chceme samotným výzkumem ověřit nebo vyvrátit. Výsledná podoba hypotézy je tvořena stránkou formální a stránkou obsahovou. Po stránce formální jde o tvrzení – nejde tedy o otázku. Po stránce obsahové je to seznam předpokládaných odpovědí na stěžejní otázky výzkumu. Hypotézy dělíme na deskriptivní a explanační. Deskriptivní hypotézy popisují konkrétní stav zjišťovaného jevu a explanační na druhou stranu mají za cíl vysvětlit nějaký jev nebo nalézt vztahy (zpravidla vztahy mezi příčinou a problémem nebo problémem a řešením).[9] K tomuto výzkumu autorka vyslovila hypotézy: 2. 1. Ze studentů UPCE chodí nejčastěji do divadla ti, kteří studují Filozofickou fakultu. 3. Studenti UPCE neznají všechny výhody, které pro ně VČD připravuje a uvítali by spíše jiné.
14
5.1.3 Analýza výchozí situace Podnětem k výzkumu vztahů vysokoškoláků (a osob věkově podobných) k divadlu, zaměřeným primárně na Východočeské divadlo Pardubice, byla osobní zkušenost autorky. Ta z vlastní zkušenosti věděla, že mládež na 2. stupni základních škol navštěvuje divadlo ráda a hojně, což je vidět i na tabulce rozložení abonentů dle věkových skupin (příloha B) a dle slov pracovnic obchodního oddělení je i velký zájem ze strany studentů SŠ (tento jev může potvrdit i sama autorka). Propad nastává až ve věku vysokoškolském. Bohužel, dle systému z pokladen divadla nelze rozlišit studenty SŠ a VŠ, avšak můžeme se zaměřit na předplatné V, které je zaměřené primárně na studenty VŠ (viz níže). Východočeské divadlo se snaží na pokles divácké základny brát ohled a snaží se pro studenty vytvářet akce a zaměřovat se na ně i dramaturgicky.
5.1.3.1 INprojekty Jedním z projektů vytvořených k oslovení cílové skupiny mladých jsou například INprojekty. „Cyklus malých inscenačních projektů INprojekty je dramaturgicky zaměřen na současnou dramatiku, a tudíž je cílen hlavně na mladé diváky. Také se uskutečňují dopolední reprízy tohoto cyklu pro středoškolské publikum,“ říká o projektu pracovnice VČD Lenka Moravcová.
5.1.3.2 Předplatné, skupina V Asi nejvýraznějším produktem, kterým VČD cílí na vysokoškoláky, je Předplatné V. Jak vidíme na obrázku č. 3, tento produkt je zde i výslovně určen vysokoškolákům. Jedná se o produkt, kde jsou studentovi nabídnuty tři předem určené hry na hlavní scéně plus jeden výměnný kupon, který lze využít na představení, jež se hrají na Malé komorní scéně Východočeského divadla v Pardubicích. Tento výměnný kupon lze také uplatnit na jakékoliv představení na hlavní scéně, které je součástí repertoáru pardubického divadla nebo dovozových představení, jež podléhají předplatnému Východočeského divadla Pardubice. První sezonu (2008/2009) čítala skupina V 140 abonentů, přičemž čtyřicet abonentů tvořili žáci z Vyšší odborné školy Litomyšl. Zbylé abonentky byly odebrány jednotlivci převážně z řad studentů Univerzity Pardubice. V sezoně 2009/2010 čítala skupina V 210 abonentů, přičemž čtyřicet abonentek odebrala VOŠ 15
a SOŠT Litomyšl a čtyřicet SoŠ Trading Centre s.r.o., taktéž z Litomyšle. Zbylé abonentky byly odebrány studenty převážně z Univerzity Pardubice. V sezoně 2010/ 2011 bylo zakoupeno 150 abonentek, kdy odpadla SoŠ Trading centre s.r.o. Litomyšl, pro nízký počet zájemců a nenaplněnost autobusu. Předplatné by se tak výrazně prodražilo o dopravu. Čtyřicet abonentek tedy opět odebrala VOŠT Litomyšl a zbytek abonentek, stejně jako předcházející sezony, odebrali studenti převážně z Univerzity Pardubice. [10, s. 29-40]. Autorka této práce má informace ze září 2014 (sezona 2013/2014), kdy ve skupině V bylo 137 abonentů, z toho 114 (tj. 83 %) tvořili studenti SŠ a VŠ, a 23 abonentů si platilo předplatné beze slevy, jsou tedy řazeni do kategorie dospělí.
16 Ilustrace 4: Propagace produktu předplatné V
K porovnání s předplatným, určeným středoškolákům (skupiny K, M, N, R), v r. 2014 byly středoškolákům určeny čtyři skupiny předplatného, zakoupilo je 1131 diváků, z toho 520 (46 %) studentů SŠ nebo VŠ. Více informací o celkovém počtu a rozložení předplatitelů v příloze B.
Tab. 1: Složení předplatitelů (zdroj: VČD)
5.1.3.3 Poznejte Malou scénu! Další akcí, kterou pořádá VČD pro studenty, aby je navnadila na návštěvu divadla, je akce Poznejte Malou scénu!, která se snaží pozvat studenty na představení Malé scény ve dvoře, což je alternativněji pojatá scéna tohoto jednosouborového divadla.
Ilustrace 3: Propagace akce Poznejte Malou scénu! (zdroj: zpravodaj VČD) Východočeské divadlo v rámci akce Poznejte Malou scénu ve dvoře! nabízí studentům a žákům zvýhodněnou cenu vstupenek na představení na Malé scéně – jedná se o jakékoliv představení domácího souboru a vybraná dovozová představení za mimořádnou cenu 40 Kč. Na tuto akci však divadlo uvolňuje maximálně 20 míst na jedno představení. 17
5.1.3.4 Sleva na ISIC a studentské karty Studenti vlastnící ISIC či EYCA kartu, STUDENTKartu nebo průkaz studenta Univerzity Pardubice mohou získat zlevněné vstupenky. Po předložení některé z těchto
karet
v předprodeji
poskytnou
pracovnice
obchodního
oddělení
Východočeského divadla 50% slevu na dvě vstupenky na jakékoli představení z repertoáru VČD uváděné v Městském divadle či na Malé scéně ve dvoře. Sleva na inscenace uváděné v Městském divadle se bohužel vztahuje pouze na místa na II. balkóně (základní ceny se zde pohybují od 150 do 210 Kč).
5.1.3.5 Shrnutí V analýze výchozí situace jsme zjistili, že zde máme problém v oblasti diváků vysokoškolského věku. Výzkum s touto problematikou dělal již Mgr. Dominik Rumpík ve své diplomové práci v roce 2011. Avšak tento výzkum byl prováděn kvalitativně metodou rozhovorů na velmi malém počtu respondentů a navíc do té doby již mohl projít plán propagace cílený na tuto skupinu vývojem a tím ovlivnit data. Navíc, do té doby se osazenstvo univerzity proměnilo a je pravděpodobné, že v průběhu čtyř let se změnila i nabídka jiných kulturních událostí pro studenty. Více o tomto v kapitole Návaznost na jiné akademické práce. Také v nové Strategii pro kulturu města Pardubice je ve SWOT analýze mezi slabými stránkami bod „Studenti univerzity se málo účastní dění a aktivit ve městě”.
5.1.4 Plán výzkumného projektu Výzkum byl prováděn od 13. do 31. 3. 2015 elektronickou formou. Autorka vytvořila dotazník pomocí služeb Google Disk – Formuláře, a tímto způsobem také dotazník rozesílala a sbírala data. Dotazník byl studentům Pardubice univerzity poskytován prostřednictvím zájmových skupin na sociální síti www.facebook.com. Autorka tzv. sdílela webový odkaz na formulář do zpráv, které se zobrazily studentům v dané facebookové skupině. Jednalo se o skupiny jako Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta UPCE, UPCE fakulta FEI 2011/2012 a jiné. Současní studenti, kteří jsou většinovými členy těchto skupin (členy bývají i minulí a budoucí studenti, pedagogové i nadšenci pro obor) měli možnost dotazník dobrovolně vyplnit a odeslat. Studentům VOŠ Pardubice, kteří do svých skupin na Facebooku neradi „vpouští“ nestudenty svého ročníku (a autorka neměla tedy možnost vložit odkaz na dotazník do 18
jejich skupiny) byl dotazník rozeslán e-mailem na adresy, které poskytla jedna ze studentek. Právě kvůli dobrovolnosti vyplnění dotazníku se autorka snažila o stručnost dotazníku a nenáročnost pro respondenta. Proto většina otázek byla uzavřená, pouze zaškrtávací, a u některých byla dána respondentům možnost do kolonky „Jiné“ vepsat názor, který se s nabídnutými možnostmi neshodoval (tedy částečně otevřené otázky).
5.1.5 Vytvoření dotazníku Dotazník (celé znění v příloze C) byl celkem tvořen dvanácti otázkami, z čehož některé byly povinné pro všechny respondenty a některé se ukázaly pouze při určitých odpovědích. Nyní si tyto otázky představíme. První otázkou, na kterou respondenti v dotazníku měli odpovědět, se týkala věku. Ač se může zdát podružná, tento dotazník prokázal, že průměrný věk respondentů z řad studentů VOŠ je o celý jeden rok nižší, než je věkový průměr všech respondentů tohoto výzkumu. Další očekávatelnou otázkou byla otázka na pohlaví. Tohoto výzkumu se zúčastnilo téměř 2 více žen než mužů, což lze vykládat různě. V rozesílání dotazníků nebyl žádný vzorec k dosažení stejného počtu absolventů obou pohlaví, avšak může to být ovlivněno vůlí respondentů k vyplňování dotazníků – ženy tráví na sociálních sítích více času než muži [11]. Jednou z nejdůležitějších otázek, kterou rozdělujeme respondenty tohoto dotazníku, byla otázka na jejich studium. V této otázce měli respondenti na výběr ze čtyř možností. Byla to odpověď UPCE, jejíž studenti mají být hlavní cílovou skupinou tohoto výzkumu. Dále možnost VOŠ Pardubice, další studenti věku vysokoškolského v Pardubicích. Další možnost byla student „jiné VŠ“, která sloužila především k eliminování ostatních, kteří chtěli dotazník vyplnit a nehodili se pro základní skupinu respondentů, stejně tak poslední skupina „nejsem studentem“. Skupina „jiná VŠ“ v sobě zahrnuje i obyvatele Pardubic a okolí, kteří zde sice nestudují, avšak mají k místnímu divadlu nějaký vztah. Stejně tak lze předpokládat, že pokud většina respondentů ze skupiny „nejsem studentem“ byla členy facebookových skupin studentů UPCE, jsou pravděpodobně budoucími či bývalými studenty této univerzity, případně mají k ní, potažmo Pardubicím jiný blízký vztah.
19
Následující otázkou pro studenty UPCE byla otázka na jejich fakultu, aby autorka výzkumu mohla sledovat, zda se nezaměřuje příliš jedním směrem a měla ideálně ve výzkumu respondenty ze všech fakult. Následující otázka byla pravděpodobně nejdůležitější z celého dotazníku. Zde respondenti určovali, jak by strávili volný večer, pokud by nebyli limitováni finančně. Respondenti měli na výběr z odpovědí: divadelní představení, koncert populární hudby, koncert vážné hudby a sportovní utkání. Tyto odpovědi byly vybírány záměrně takto obecně a stručně, protože každý má samozřejmě jiný náhled na věc, pro někoho je tím koncertem populární hudby Madonna, pro někoho Justin Bieber a pro jiného Helena Vondráčková. Proto byly odpovědi maximálně zjednodušeny a respondentům daly rychlý výběr v oblasti společenských událostí. Tato otázka byla bez možnosti odpovědět jinak a dle odpovědi na ni se dotazník dělil. Respondenti, kteří na předchozí otázku neodpověděli „divadelní představení“ byli přesměrování na otázky: Kolikrát byli za poslední rok v divadle a na otázku co by je přimělo strávit více času v divadle. V otázce „Kolikrát jste byli za poslední rok v divadle?“ mohli respondenti vybírat ze škály 1-10. To se následně ukázalo jako nepraktické a nefunkční, protože několik respondentů si stěžovalo, že není k výběru možnost „0“. Proto se autorka rozhodla, že možnost 1 bude brána jako rozmezí 0-1 a nezodpovězení této otázky bude rovněž bráno jako odpověď 0. V otázce na podnět, který by respondenty přiměl strávit více večerů v divadle, měli dotazovaní možnost buď vybrat jednu ze tří možností, nebo vyplnit kolonku „Jiné:“. Možnosti na výběr byly: Můj protějšek by měl/a zájem jít, více vyhovující repertoár (představení, která by mne bavila) a levnější vstupenky. Další otázky již byly společné pro všechny respondenty. Následovaly otázky na znalost, oblíbenost a nové návrhy k akcím (slevám, výhodám, atd.) Východočeského divadla. Následující otázka se vztahovala ke znalosti výhodných akcí VČD. Dotazovaným byly nabídnuty akce: Předplatné V, Sleva na ISIC (1+1 zdarma na II. balkon), Poznejte Malou scénu ve dvoře! - vstupné na Malé scéně za 40,- na jakékoliv představení a respondenti měli zaškrtávat, které z nich znají. Další otázka respondentům nabídla stejné možnosti odpovědí (Předplatné V, Sleva na ISIC (1+1 zdarma na II. balkon), Poznejte Malou scénu ve dvoře! - vstupné na Malé scéně za 40,- na jakékoliv představení), avšak tentokrát odpovídali na otázku „Které 20
z těchto výhod byste vy osobně využili?“.Následující otázka se také vztahovala k akcím VČD pro studenty, ale zde bylo na respondentech, aby buď vybrali z nabízených, nebo i sami navrhli výhodu, kterou by uvítali. Zde byly respondentům navrhnuty možnosti: volné lístky za 50% 30 min. před začátkem představení (pouze pro studenty), studentské představení pro singles, tipovací soutěže o vstupenky a měli možnost (dokonce jim bylo zdůrazněno) navrhnout jiný druh akce, výhody, která by se jim zdála vhodná, a využili by ji. Poslední otázky už lze brát pouze jako informační, ačkoliv i zde se našly velmi zajímavé odpovědi. Předposlední otázka se respondentů tázala na divadla, která navštěvují (konkrétně, která navštívili za poslední jeden rok). I zde měli respondenti uzavřenou otázku s výběrem možností (konkrétně možnosti Divadlo Exil, hostující představení v kulturních domech a Klicperovo divadlo v HK(Hradci Králové)) a samozřejmě i kolonku „Jiné“ pro otevřenou odpověďA závěrečná otázka byla respondenty nejméně zodpovídaná, byla to otázka, zda chtějí něco dodat.
5.1.6 Hodnocení dotazníku Dotazník autorka zpracovávala po dlouhém zhodnocování jednotlivých možností. Zajisté bylo možné jej udělat lépe, ale svůj účel splnil – zjistit nakolik se vysokoškolští studenti zajímají o divadlo, zda vědí, jaké akce mohou při své návštěvě využít i co by je přesvědčilo, aby tento druh zábavy vyhledávali častěji. Zde se nabízí otázka, proč autorka otázky na četnost návštěvy divadla a následný přímý dotaz, co by tuto osobu spíše donutilo jít do divadla, pokládala pouze respondentům, kteří nezaškrtli možnost „divadelní představení“ u otázky č. 5 (tedy jak by strávili večer). Je to proto, že dotazovaní, kteří tuto odpověď zvolili, již mají zájem divadlo navštívit a očividně, pokud to je možné, tak jej navštěvují. Další pochybnost budí otázka č. 6, avšak problém s číslicí 0 byl již vysvětlen v předchozí podkapitole.
5.1.7 Počet respondentů Celkově se dotazník vrátil 323 krát, z toho 27 odpovědí bylo vyřazeno, protože se pravděpodobně jednalo o pokus o vtip ze strany studenta FEI (Fakulty elektrotechniky a informatiky). Vzápětí po nasdílení na jejich facebookovou skupinu
21
se v dotazníku objevilo 27 prázdných odpovědí, pouze s textem „to nechces“ v 1. otázce. Dále na dotazník odpovědělo 17 studentů jiné vysoké školy, jejichž odpovědi také nejsou pro tento výzkum důležité, a také 26 nestudentů. Celkem tedy ve výzkumu používáme data získaná od 235 studentů Univerzity Pardubice a 18 studentů VOŠ v Pardubicích. Tímto můžeme vzorek respondentů považovat za reprezentativní, kupříkladu Ing. Bačuvčík tvrdí, že pro celou Českou republiku: do 30 respondentů - naprosto nepoužitelné do 200 respondentů - výsledky pouze orientační nad 500 respondentů - dostatečný počet respondentů při zkoumání názorů obyvatel krajského města nad 1000 respondentů - minimální počet respondentů pro celorepublikové průzkumy,[12] a tedy autorka považuje 235 studentů z univerzity, kde studuje cca 10 000 studentů za dostatečný počet respondentů.
22
5% 18%
32%
9%
18%
Filosofická fakulta Fakulta chemicko technologická Fakulta elektrotechniky a informatiky Dopravní fakulta Ekonomicko - správní fakulta Fakulta restaurování Fakulta zravotnických studií
19%
Graf 1: Složení respondentů z UPCE dle fakult
Studenti Univerzity Pardubice byli vzorkem reprezentujícím šest fakult ze sedmi. Bohužel se nepodařilo získat respondenty z řad studentů fakulty restaurování, ale vzhledem k faktu, že výuka této fakulty probíhá v Litomyšli a ne v Pardubicích (jako výuka ostatních fakult), v konečném důsledku to není problémem.
5.2 Výsledky výzkumu 5.2.1 Preference studentů První otázkou, která nás zajímá v našem výzkumu, je otázka, kolik procent respondentů odpovědělo „divadelní představení“ na otázku č. 5. Ze všech respondentů na tuto otázku takto odpovědělo celkově 95 osob, z toho 68 studentů UPCE a 7 studentů VOŠ. U studentů univerzity by nás mohlo ještě zajímat procentuální rozložení odpovědí podle fakult a zde se ukazuje, že poměrně očekávatelně téměř 50 % respondentů z UPCE je z Filozofické fakulty (30 respondentů), z FES (ekonomickosprávní fakulty) respondentů 11, z FEI (Fakulty elektrotechniky a informatiky) 7 studentů, jeden ze studentů FZS (Fakulty zdravotnických studií), pouze 6 studentů Dopravní fakulty a 13 z Fakulty chemicko-technologické.
23
Zde se odráží pravděpodobně humanitní zaměření studentů filozofických oborů, kde si nejen ve studijním životě, ale i ve volném čase raději zvolí kulturní akci takového formátu, jako je divadelní představení.
Zároveň si ovšem můžeme položit i otázku, která z dalších možností u této otázky byla nejvíce vybírána a u koho. Ze studentů univerzity, byla například odpověď „koncert vážné hudby“ nejvíce zastoupena u studentů Filozofické fakulty, celkem 7 krát, z toho tak odpověděli čtyři muži a tři ženy. Dále byla 2 krát vyplněna studenty Fakulty elektrotechniky a informatiky a jednou u studentky ESF. Tedy zde můžeme, sice zjednodušeně, doporučit například Filharmonii Pardubice, aby se při své propagaci zaměřila na mužskou část studentů FF a FEI. Zároveň lze poznat, že tito studenti jsou obecně kulturně zaměřeni, průměrně byli za poslední rok v divadle více než 3 krát . V dotazníku se velmi rozepisovali (nejen zaškrtávali odpovědi předepsané, ale i psali své názory – například, že by více navštěvovali divadlo, pokud by uvádělo zahraniční hry (a u toho si stěžují na češtinu, pro kterou tyto hry nebyly psány), jeden ze studentů FEI se dokonce svěřil, že „Vážná hudba se kolikrát odehrává na stadionech se špatnou atmosféru protože v ČR není funkční prostor pro takové akce určený pro tisíce lidí, např. Ennio Morricone v únoru v O2 Aréně“). U odpovědi „sportovní utkání“ je vidět, že Pardubice jsou městem s největším počtem fanoušků hokeje a celkově zde sport hraje velkou roli. Takto odpovědělo 52 studentů (z toho pouze 20 studentek) UPCE, avšak jen 9 jich bylo z Filozofické fakulty. 14 studentů z FEI takto také odpovědělo, 7 studentů FCHT, 9 studentů DF a 3 studentky FZS. Definitivně nejoblíbenější odpovědí u této otázky byl koncert populární hudby. Ten si jako oblíbený způsob trávení večera vybralo 102 studentů UPCE. Zde pouze 27 z nich bylo z Filozofické fakulty, takže můžeme odhadnout, že tito studenti opravdu dávají přednost jiné zábavě a vyplatí se na ně cílit s propagací divadelních eventů.
5.2.2 Studenti a akce VČD Znají studenti UPCE výhody a akce VČD zaměřené na ně, jako na cílovou skupinu? Na tuto otázku studenti odpovídali v dotazníku a z odpovědí lze vyčíst, že předplatné sk. V zná 71 studentů UPCE, o akci Poznejte Malou scénu! ví 54 studentů 24
a o slevě 1+1 na kartu ISIC ví vůbec nejvíce studentů – celých 80. Zde se samozřejmě mohli respondenti vyjádřit k více než jednomu produktu. Ale nejvíce nás zajímá, kolik respondentů z UPCE nezná ani jednu z těchto akcí? To je celých 75 studentů, tedy 31,9 %. Zde se můžeme ptát na to, z jaké fakulty tito studenti většinou jsou (a tedy by se na ně mělo divadlo zaměřovat) a také na to, jak se tato neznalost projevuje v souvislosti s otázkou č. 5 – můžeme říci, že studenti, kteří si vybírají divadlo více, jsou obeznámeni s akcemi? Z tabulky č. 2 můžeme vyčíst, že nejvíce studentů, kteří znají akce VČD studuje na Filozofické fakultě. Toto jsme mohli předpokládat, jejich zájem o divadlo jsme si již ověřili v předchozích otázkách. Avšak zajímavé odpovědi nalézáme, pokud se zaměříme na odpovědi s většími procenty. Zde vidíme, že slevy nezná nejvíce studentů z fakult technických – konkrétněji, DF a FES. Pokud se zamyslíme, proč tomu tak je – v předchozích otázkách jsme zjistili, že například studenti FEI se o kulturu poměrně zajímají – je pravděpodobné, že VČD nepřišlo zajímavé se s propagací na tyto fakulty více zaměřit.
Fakulta FEI FF FCHT FES DF FZS
Neznají akce a slevy 25 12 11 16 9 2
Celkový počet studentů 45 75 42 43 22 11
55,56% 16,00% 26,19% 37,21% 40,91% 18,18%
Tab. 2: Studenti a znalost akcí VČD (zdroj: autorka práce) Graf č. 2 nám ukazuje, že neznalost akcí příliš na preferenci zábavy nezáleží, i když je poměrně zarážející, že ze studentů, kteří by si vybrali divadlo pro trávení volného večera, jich až 21 nezná ani jednu akci VČD, kterou by mohli využít. Z těchto studentů ale velké množství napsalo, že navštěvují i jiná divadla (13
Divadlo Exil, 17 Klicperovo divadlo v HK a další). Avšak v této situaci půjde o špatnou informovanost studentů, protože v následující otázce pouze pět studentů napsalo, že by nevyužili žádnou z těchto výhod. Avšak celkově ze studentů UPCE jich pouze 36 napsalo, že by nevyužili žádnou z akcí, proto můžeme doufat, že i tento dotazník zafungoval jako propagace těchto výhod a bude mít na jejich čerpání kladný vliv. 25
120 100 80 60
Neznají slevy Odpověděli na otázku 5
40 20 0
koncert populární hudby koncert vážné hudby divadelní představení sportovní utkání
Graf 2: závislost odpovědi u otázky č. 5 na znalosti výhod (zdroj: autorka práce)
Další otázka se respondentů tázala na další výhody, které by rádi v divadle měli a využívali by je. Zcela nejlépe v této otázce dopadla možnost navrhnutá autorkou – aby divadlo studentům poskytlo se slevou 50% neprodané lístky půl hodiny před představením. Autorka má s podobnými slevami své velmi pozitivní zkušenosti z Brna (přestože v Brně jsou více cíleny na studenty uměleckých škol než obecně vysokých) a ač se v tomto případě mírně dehonestuje slavnostnost divadla, psychicky by studenty mohla přesvědčit o tom, že návštěva divadla není tak nedostupná. Už proto, že tuto možnost volilo 144 studentů UPCE by mohl být zajímavý pokus, pokud by toto divadlo zkusilo například po dobu jednoho měsíce. Dále 59 studentů uvedlo, že by uvítali více tipovacích soutěží, kde by mohli vstupenky vyhrát, a 46 by rádo navštívilo divadlo, kdyby nevadilo, že přijdou sami a uvedli jako ideální akci pro ně studentské představení pro singles (tj. nezadané nebo ty, kteří nemají s kým do divadla jít). Dále studenti navrhovali své další nápady na akce, které by je zaujaly a pro příklad můžeme uvést soutěže v regionálním rádiu nebo akce 2+1 zdarma.
5.2.3 Navštěvovaná divadla Předposlední otázka na další navštěvovaná divadla nám měla pouze nastínit, která divadla studenti rádi navštěvují, a tedy která tvoří nejužší konkurenci pro Východočeské divadlo. Zde se jako nejčastější ukázala odpověď Klicperovo divadlo v HK, další často odpovídané byly divadlo Exil a Divadlo 29, dále studenti často 26
navštěvují národní divadla a pražská činoherní i muzikálová divadla. Dalšími oblíbenými byly hostující představení v kulturních domech, ochotnická představení i improvizace. Poslední otázka nám nedala příliš důležitá data pro výzkum, ale splnila svůj účel – poskytla respondentům možnost více se vyjádřit k některým otázkám, které je zaujaly, případně podat zpětnou vazbu autorce výzkumu. Tyto možnosti respondenti více či méně využívali, dovysvětlili své odpovědi a někdy i popřáli hezký den.
Návaznost na předchozí akademické práce Autorka částečně čerpá z dat, která nasbíral Mgr. Dominik Rumpík při psaní své diplomové práce Propagace a marketing Východočeského divadla Pardubice ve vztahu ke studentům vysokých škol, jakožto cílové skupině. na UTB ve Zlíně v roce 2011. Avšak Rumpík, ač měl jako pracovník obchodního oddělení VČD do situace větší vhled, prováděl průzkum kvalitativní – rozhovory s respondenty, a to pouze na velmi malém vzorku respondentů. Avšak, například na počtu abonentů zde vidíme vývoj a to, že od roku 2011 již divadlo prošlo dlouhou cestou. Zároveň je zde i jiné zaměření prací, Rumpík jakožto pracovník VČD se zaměřoval se své práci na direktivní způsob marketingu, velmi zdůrazňoval nutnost osobně navštívit obchodní oddělení divadla, zavolat tam a obecně na osobní přístup k zákazníkovi. Autorka práce si toto ovšem nemyslí, snaží se svůj výzkum zaměřit i na zákazníky, kteří o divadle jako o primárním trávení volného času neuvažují.
27
6 Doporučení Z výzkumu bylo zjištěno, že největší zájem o chození do divadla mají studenti fakult Filozofické a Elektrotechniky a informatiky. Na ty by se tedy divadlo mělo zaměřovat s dlouhodobějšími strategiemi a kampaněmi, může je více zapojit do chodu divadla – například pomoc s organizací GRAND Festivalu smíchu nebo recenze od studentů literárního oboru do magazínu provázející festival či do měsíčního zpravodaje divadla. Oproti tomu ostatní fakulty zahrnují spíše studenty, kteří si spíše vybírají jiné možnosti trávení volného času a ty je třeba k myšlence návštěvy divadla teprve přivést. Na tyto studenty by bylo dobré soustředit jednorázové akce, kde se jim připomene možnost navštívit divadlo a zároveň je tato nabídka motivuje o této možnosti uvažovat. Jako ideální se zde jeví různé soutěže o vstupenky, zapojení divadla do studentského života – např. některé fakulty mají své divadelní spolky, proč jim nenabídnout možnost fundusu ve VČD za menší poplatek než pro veřejnost? Dále jsou v Pardubicích u studentů velmi oblíbená improvizační představení, například P.A.L.E.Ť.Á.C.I mají v divadle EXIL téměř vždy vyprodáno, co je pozvat na výroční představení do velkého divadla? Nebo by i mladší členové souboru měli chuť si jednou za čas zaimprovizovat a vytvořit konkurenci? Dále je zde otázka, kterou si můžeme klást, a to, jak studenti divadlo vnímají. Je to pro ně slavnostní událost, na kterou musí být slavnostně oblečeni, mít doma delší dobu lístky a předem tomu uzpůsobovat program? Možná toto chování evokuje historická budova městského divadla, avšak dle pozorování autorky například brněnští vysokoškolští studenti se i v pozdním odpoledni, pár desítek minut před začátkem představení, zčistajasna rozhodnou, že by daný večer chtěli strávit divadlem a vyrazí do svého oblíbeného zjistit, zda jsou ještě volná místa či přístavky. Bylo by možné toto přinést i do prostředí pardubického? VČD se pravděpodobně o toto částečně snažilo akcí Poznejte Malou scénu!, avšak i z výsledků dotazníkového šetření vidíme, že o ní před dotazníkem mělo povědomost pouze 30 studentů UPCE. V dotazníku 236 studentů UPCE uvedlo „50% slevu na zbývající lístky 30 min. před představením“ jako výhodu, která by je jako studenty zajímala. Není zde jisté, zda by se tímto typem akce studenti stali pravidelnými zákazníky divadla a zda by jim divadlo nezevšednělo, ale pravděpodobně by se zlepšil vztah studentů k
28
divadlu jako kulturní instituci a při menší nutnosti plánování by si mohli cestu do divadla najít častěji.
29
Závěr V této práci byl splněn základní předpoklad vzniku marketingového výzkumu i jeho následná analýza. Dané hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza, že studenti Filozofické fakulty navštěvují divadlo častěji než jiní, se potvrdila, a je zde vidět i jejich silnější zájem o kulturu než u studentů z jiných fakult. Druhá hypotéza o neznalosti výhod pro vysokoškoláky v divadle byla také potvrzena, již víme, že někteří sice o některých akcích vědí, ale méně z nich by je využilo a většina by byla pro jiné druhy výhod a akcí zaměřených na studenty. Tento nový náhled následně autorka zanalyzovala a sepsala do doporučení pro divadlo.
30
Použité informační zdroje 1.
Geografie. In: Webové stránky Magistrátu města Pardubic [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné
z:
http://www.pardubice.eu/o-pardubicich/informace-o-
meste/geografie/ 2. Management umění. Vyd. 1. Editor Marta Smolíková. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2008, 167 s. ISBN 978-808-6863-245. 3.
Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic. Http://www.pardubice.eu/ [online]. 2014 [cit. 2015-05-24].
Dostupné
z:
http://www.pardubice.eu/urad/radnice/rada/zapisy-z-
jednani/2014/zapis-z-98-schuze-rmp-konane-dne-23-09-2014/?file=21190
4. Pardubická kultura. In: MUDr. Vítězslav Novohradský, Ph.D. [online]. 2014 [cit. 2014-1209]. Dostupné z: http://novohradsky.eu/?p=19
5. STATUTÁRNÍ MĚSTO PARDUBICE. Rozpočet města Pardubic na rok 2013. Pardubice, 2013.
6. VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE. Východočeské divadlo Pardubice [online]. 2014 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: http://www.vcd.cz
7. Univerzita v číslech. In: Univerzita Pardubice [online]. 2013 [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: http://www.upce.cz/univerzita/univ-cisla.html
8. FORET, Miroslav, STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky. Mgr. Tomáš Cach. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. 9.
KOZEL, ROMAN, LENKA MYNÁŘOVÁ A HANA SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-2473527-6.
10. RUMPÍK, Dominik. Propagace a marketing Východočeského divadla Pardubice ve vztahu ke studentům vysokých škol, jakožto cílové skupině [online]. 2011 [cit. 2015-05-24]. Diplomová práce. Tomas Bata University in Zlín, Faculty of Multimedia Communications. Vedoucí práce Radim Bačuvčík. 11. Most Popular Social Media Sites Review: Why Women Are The Real Power Behind The Huge Success Of Pinterest and Tumblr.Financesonline.com [online]. [cit. 2015-0524]. Dostupné z: http://reviews.financesonline.com/most-popular-social-media-sitesreview/
12. BAČUVČÍK, Radim. Jak na marketingové průzkumy. In bacuvcik.webnode.cz [online]. Publikováno:
10.
7.
2010.
[cit.
2015-05-01].
z:http://bacuvcik.webnode.cz/news/jak-na-marketingove-pruzkumy/ .
31
Dostupné
Seznam ilustrací Ilustrace 1: Strategie pro kulturu a kreativitu Pardubic (Zdroj: Strategie, Magistrát města Pardubic) Ilustrace 2: vývoj částky rozpočtu z města Pardubice na divadlo Ilustrace 3: Etapy marketingového průzkumu (Kozel, Mynářová, Svobodová: 2011) Ilustrace 4: Propagace produktu předplatné V
32
Seznam tabulek Tab. 1: Složení předplatitelů (zdroj: VČD) Tab. 2: Studenti a znalost akcí VČD (zdroj: autorka práce)
33
Seznam grafů Graf 1: Složení respondentů z UPCE dle fakult Graf 2: závislost odpovědi u otázky č. 5 na znalosti výhod (zdroj: autorka práce)
34
Seznam zkratek a značek HK – Hradec Králové UPCE – Univerzita Pardubice VČD – Východočeské divadlo v Pardubicích SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (z anglického Strengths, Weaknesses, Opportunities, and Threats)
35
Seznam příloh A) Výdaje rozpočtu města Pardubice na rok 2013 – Odbor školství, kultury a sportu B) Složení abonentů VČD dle věku C) Dotazník
36
Příloha A: Výdaje rozpočtu města Pardubice na rok 2013 – Odbor školství, kultury a sportu
Příloha B
Přehled abonentů podle věkových kategorií - sezónní 2013/2014 a roční 2014 - stav k 22. 9. 2014
Typ abo Roční klasické Roční klasické Roční klasické Roční klasické Roční klasické Roční klasické Roční seniorské Roční seniorské Roční seniorské Roční mimořádné Roční mimořádné Festivalové předplatné Sezónní premiérové Sezónní premiérové Sezónní premiérové Sezónní žákovské Sezónní žákovské Sezónní žákovské Sezónní žákovské Sezónní studentské Sezónní studentské Sezónní studentské Sezónní studentské Sezónní studentské Sezónní pohádkové Sezónní pohádkové Celkem
Skupina A B C E F H T U X G D FS P1 P2 VG J L S Z K M N R V Pn Pp
Dospělí Počet % 178 54% 186 53% 169 50% 224 71% 164 51% 202 66% 40 14% 28 10% 42 12% 199
Senioři Počet % 151 46% 163 47% 171 50% 90 29% 159 49% 102 34% 249 86% 241 90% 321 88%
Děti MŠ a 1. stupeň ZŠ Počet %
270 11 333 362 359 119 94 187 121 148 158 166 139 23 118 26 3437
37% 29% 48% 37% 54% 55% 56% 51% 17% 33% 7% 44%
200 233 201 202 128 128 132 132 114
2276
30%
Pouze abonenti ve VČD - není započítáno abo HK - 244 abonentů. Sestaveno 22. 9. 2014
Mládež Mládež SŠ a VŠ 2. stupeň ZŠ Počet % Počet %
634
63% 71% 52% 63%
46% 45% 44% 49% 83%
8%
836
11%
236 324 560
67% 93% 7%
Celkem 329 349 340 314 323 304 289 269 363 199 270 11 333 362 359 319 327 388 323 276 286 298 271 137 354 350 7743
Dotazník k bakalářské práci 1) věk 2) pohlaví 3) jsem studentem(studentkou) UPCE jiná VŠ VOŠ v Pardubicích nejsem studentem 4) Pokud studuješ UPCE, jakou fakultu? 5) Pokud si můžeš vybrat (bez finanční zátěže) jak strávíš večer jako divák, co to bude?
sportovní utkání koncert populární hudby koncert vážné hudby divadelní představení sportovní utkání, populární a vážná hudba 5a) V divadle jsem byl/a za poslední rok
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
5b) Co by mne přimělo strávit více večerů v divadle? Můj protějšek by měl/a zájem jít více vyhovující repertoár (představení, který by mě více bavila) levnější vstupenky Jiné:
Akce, tipy,.. 6)Víte o akcích, které VČD pro studenty pořádá?
Předplatné V Sleva na ISIC (1+1 zdarma na II. balkon) Poznejte Malou scénu ve dvoře! - vstupné na Malé scéně za 40,- na jakékoliv představení 7) Kterou byste Vy osobně využili? Předplatné V Sleva na ISIC (1+1 zdarma na II. balkon) Poznejte Malou scénu ve dvoře! - vstupné na Malé scéně za 40,- na jakékoliv představení 8) jakou jinou akci byste využili? Prosím vypište i další volné lístky za 50% 30 min před začátkem představení (pouze pro studenty) studentské představení pro singles tipovací soutěže o vstupenky Jiné:
Konečné otázky 9) Jaká další divadla navštěvujete? (navštívili jste v uplynulých 3 letech) Divadlo Exil hostující představení v kulturních domech Klicperova divadlo v HK Jiné: 10) Chtěli byste něco dodat? Děkuji za odpověď!
