naše nemocnice
1 / 2008 / ročník III
Časopis Fakultní nemocnice Plzeň
Dítě v nemocnici hodně aktuální téma čtěte na straně 4 - 6
Vyučování
v nemocnici čtěte na straně 7
Operace
kyčlí a kolen čtěte na straně 8
Vyšetření
s navigací čtěte na straně 9
Milí čtenáři, ve víru změn, které přineslo zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví s 1. lednem letošního roku a na něž jsme se museli organizačně i provozně co nejlépe připravit, trochu zaniklo jedno kulaté výročí. Letos v lednu totiž uplynulo deset let od chvíle, kdy nastoupila Ing. Jaroslava Kunová na post ředitelky Fakultní nemocnice Plzeň. Za tuto dobu se nemocnice proměnila doslova k nepoznání. Když se pokusíme najít nejdůležitější mezníky této etapy, zjistíme, že se jednalo zatím o nejdynamičtější období v historii nemocnice. Namátkou: začaly fungovat operační sály na Lochotíně, kam přesídlily největší chirurgické obory, což s sebou přineslo nebývalý rozvoj operativy a vysoce specializovaných výkonů. Radiodiagnostikům slouží celá kolekce nejmodernější diagnostické techniky, včetně PET/CT, která v obdobné sestavě na jednom místě v tuzemsku nemá obdoby. Nové nebo rekonstruované prostory získala téměř všechna klíčová pracoviště a vzniklo zázemí pro otevření nového oboru – kardiochirurgie. Fakultní nemocnice vybudovala nové sídlo Gynekologicko-porodnické kliniky a Neonatologického oddělení, onkologové mají pro radioterapii dva lineární urychlovače. Také ostatní se mohou pochlubit špičkovým vybavením a často i úspěchy, na něž mohou být i v mezinárodním měřítku pyšní, a jistě bychom dokázali vyjmenovat spoustu dalších zajímavostí. Velkou změnou bylo i sloučení s bývalou Vojenskou nemocnicí a vyrovnání jejích závazků. Při tom všem je Fakultní nemocnice Plzeň ekonomicky stabilní zdravotnické zařízení, které tradičně patří k nejlépe hospodařícím v tuzemsku. Nechávám na každém z Vás zamyšlení se nad tím, kam se za posledních deset let posunula medicína a jak se změnila naše fakultní nemocnice. Já v celém tom skoku vidím na straně vedení nemocnice velkou dávku nadšení a ochoty riskovat při zavádění nových diagnostických a léčebných metod, které jsou ku prospěchu stávajících i potenciálních klientů – pacientů. To nebývá v tuzemském konzervativním prostředí medicíny příliš obvyklé. Renata Jenšíková, šéfredaktorka a tisková mluvčí FN Plzeň
[email protected]
Naše nemocnice
novinky – fakta – události
Kolektivní smlouva byla podepsána Kolektivní smlouvu na rok 2008 podepsala ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Ing. Jaroslava Kunová s předsedy všech tří odborových organizací, které ve FN Plzeň působí, ještě před koncem loňského roku. Kolektivní smlouvu podepsali za Základní organizaci Odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péče ČR ZO FN Plzeň 1 Krasimir Vasilev (zcela vlevo), Ing. Petr Popule za ZO FN Plzeň 2 a za LOK-CČL FN Plzeň MUDr. Štěpán Bejvančický (zcela vpravo). Text a foto: Renata Jenšíková
Postgraduální lékařské dny byly letos věnované nemocem ve stáří
Odborná lékařská konference se samostatnou sesterskou sekcí nazvaná Postgraduální lékařské dny se uskutečnila 12. až 14. února v Šafránkově pavilonu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Tradiční akce se letos zaměřila na problematiku nemocí ve stáří. (jen)
Budeme měřit spokojenost pacientů i zaměstnanců
Kromě pravidelného šetření spokojenosti pacientů s kvalitou zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Plzeň „Kvalita očima pacientů“ letos poprvé uskutečníme také šetření spokojenosti zaměstnanců. Obě tato šetření se uskuteční ve spolupráci s renomovanou agenturou STEM/ MARK. Pacienty požádáme v dubnu o vyplnění standardizovaného a mezinárodně uznávaného dotazníku. Ve druhé polovině května pak pomocí dotazníků oslovíme všechny zaměstnance nemocnice. „Pilotní šetření spokojenosti zaměstnanců nazvané Kvalita pracovního života jsme provedli už loni na II. interní klinice, Kardio chirurgickém oddělení a Ekonomickém odboru. Nejdůležitějším cílem bylo připravit se na šetření spokojenosti v celé nemocnici a upřesnit si meto diku výzkumu,“ vysvětluje JUDr. Jaroslava Nováková, vedoucí Zaměstnaneckého odboru. Šetření spokojenosti pacientů organizované oddělením pro komunikaci s veřejností potrvá měsíc a je cíleno na všechny pacienty starší 15 let, kteří v nemocnici stráví více než dvě noci. Dotazníky obdrží vždy den před propuštěním do domácí péče. Cílem je zjistit, jak nás naši klienti vnímají, co jim vyhovuje či co by chtěli změnit. Více informací o plánovaném šetření spokojenosti zaměstnanců přineseme v příštím čísle Naší nemocnice, které vyjde na konci dubna 2008. (jen)
Zvolte nejlepší sestru nemocnice
Soutěž o Nejlepší sestru Fakultní nemocnice Plzeň vyhlásila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrea Vobořilová. V této anketě hledáme nelékařské zdravotníky pracující ve FN Plzeň, kteří jsou výjimeční svou profesionalitou, lidským přístupem, ochotou odvést práci nad rámec pracovních povinností, zkrátka sestry, porodní asistentky, laboranty a další nelékaře, kteří pomáhají vytvářet příjemnou atmosféru na pracovišti. Po vyhlášení této soutěže koncem loňského roku vybrala náměstkyně Andrea Vobořilová ze všech shromážděných tipů jména šesti finalistů, kterým zaslali zaměstnanci, pacienti a čtenáři časopisu Naše nemocnice své hlasy. Z těchto jmen nyní můžete vybrat v druhém kole jména třech, kteří si zaslouží titul Nejlepší sestra FN Plzeň. Tři z nich budou oceněni a představíme vám je na stránkách našeho časopisu. Nominovaní na titul Nejlepší sestra FN Plzeň jsou: Jaroslava Jančová, Klinika TRN Marie Nedbalová, Gynekologicko-porodnická klinika František Nový, Dermatovenerologická klinika Daniela Šifaldová, II. interní klinika Pavlína Štěpařová, I. interní klinika Zdeňka Vališová, Anesteziologicko-resuscitační klinika Své hlasy zasílejte elektronickou poštou na adresu:
[email protected], případně poštou na adresu FN Plzeň, E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, k rukám náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrey Vobořilové. Na stejnou adresu můžete zasílat i další tipy na nelékařské zdravotníky, kteří si zaslouží mimořádné uznání. S vítězi prvního kola ankety čtenáře seznámíme v polovině letošního roku. (jen)
Pohodlí, které není přepychem Když se před patnácti lety jako první v celé Fakultní nemocnici Plzeň objevily na Chirurgické klinice dva nadstandardní pokoje, vyvolala tato novinka, do té doby v českém zdravotnictví nemyslitelná, rozruch mezi pacienty a zdravotníky. Po letech sbírání zkušeností se situace změnila. Každé zdravotnické pracoviště nemocnice považuje za důležité nabízet svým pacientům alespoň nějaký nadstandardní pokoj.
M
ožnost nabídnout ubytování hotelového typu těm, kteří o ně mají zájem, totiž přispívá ke zvyšování celkové spokojenosti pacientů při pobytu v nemocnici. Zřizování nadstandardních pokojů si ve Fakultní nemocnici Plzeň vzal na starosti Podpůrný a rozvojový servis, obecně prospěšná společnost, pod vedením Evy Klečanské, s níž jsme hovořili. Jak vnímáte změnu poptávky v nabídce ubytování na nadstandardních pokojích? Myslím si, že pojem nadstandardní pokoj měl zpočátku určitý hanlivý nádech. Dnes už tuto možnost pacienti berou jako běžnou a vítanou službu a ti, které čeká plánovaná hospitalizace, si pokoje klidně předem objednávají a samozřejmě počítají s tím, že za nadstandardní ubytování si připlatí. Jedná se o klienty ochotné zaplatit za to, aby mohli být na pokoji sami a měli k dispozici určité vybavení, které na ostatních nemocničních pokojích není. Ceny máme nastavené tak, aby si nadstandard mohli zaplatit i lidé s běžnými příjmy. Je to otázkou volby a priorit. Nutno zdůraznit, že i na nadstandardních pokojích mají pacienti zajištěnou stejnou lékařskou a ošetřovatelskou péči jako ostatní nemocní. Čím se liší nadstandardní pokoje od ostatních pokojů? Především tím, že jsou jednolůžkové, jsou vybavené ledničkou, varnou konvicí, televizorem, stolkem s křeslem a pevnou telefonní linkou. Některé pokoje, například na nové Gynekologicko-porodnické klinice, mají i LCD televizor a DVD přehrávač. Kolik stojí den pobytu na takovém pokoji? U nově zařízených nebo modernizovaných pokojů je to většinou 500 korun za den pobytu. Tam, kde nemůžeme nabídnout některou ze služeb, je ubytování levnější a stojí 200 až 300 korun denně. Ovšem i pacienti ubytovaní na nadstandardních pokojích musejí hradit od letošního roku zavedený regulační poplatek
za pobyt v nemocnici ve výši 60 korun za den. Jaký je o nadstandardní pokoje zájem? O všech téměř 90 nadstandardních pokojů, které jsou prakticky na všech klinikách Fakultní nemocnice, je značný zájem. Nejvíc je pacienti žádají na operačních oborech, jako jsou ortopedie, chirurgie a neurochirurgie, a rovněž na nové Gynekologicko-porodnické klinice či Neonatologickém oddělení, které nabízí vysoký komfort. Jaká je role Podpůrného a rozvojového servisu, o.p.s., v rámci FN Plzeň? Jsme neziskovou organizací, která vznikla z dřívější nadace založené právě pro zlepšení prostředí na jednotlivých klinikách a odděleních nemocnice, aby zajišťovala vybavení nadstandardních pokojů. Všechny peníze, které vyděláme za služby na nadstandardnícvh pokojích, investujeme do vybavování čekáren, dětských heren a společenských místností v obou areálech fakultní nemocnice, tedy na Borech i na Lochotíně. Můžete uvést některé příklady? Díky získaným financím jsme mohli například připravit krásné prostředí malým pacientům na nové Dětské klinice. Stopy naší práce však uvidíte i na dalších místech. Mám například velkou radost z dětského lůžkového oddělení na Klinice ORL, které se rovněž výrazně liší od běžného nemocničního prostředí. Také v podstatě všechny
dětské čekárny v areálech na Borech a Lochotíně jsou zařízené od nás, právě z výnosů z nadstandardních pokojů. A budeme pokračovat, zejména zřizováním pěkných jídelen a společenských místností, takových, jaké už se nám povedlo vytvořit
Eva Klečanská na Dermatovenerologické klinice nebo Chirurgickém oddělení Plzeň-Bory. V takových zákoutích si pak pacienti i jejich návštěvy mohou chvíli pobýt v pěkném prostředí, dát si kávu, popovídat si. Text: Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková
Sestry letušky čeká dobrodružná práce
H
lavním důvodem pro zřízení týmu letušek je neustálý nedostatek nelékařských zdravotnických pracovníků na odděleních intenzivní péče. „Sestřičky letušky budou obrazně řečeno přelétávat mezi pracovišti, která v danou chvíli nutně potřebují posilu. Hledáme pět zájemkyň o tuto práci, která bude velmi pestrá, možná až dobrodružná a umožní těm, kteří si ji vybe rou, poznávat stále nové situace,“ vysvětluje Bc. AnPožadavky: • vyšší nebo VŠ vzdělání v oboru všeobecná sestra • specializace v intenzivní péči • morální předpoklady • přizpůsobivost Nabízíme: • odpovídající platové ohodnocení • zaměstnanecké výhody • závodní stravování • podporu vzdělávání • supermoderní specializovaná pracoviště • moderní ochranný zdravotnický oděv v novém designu • práci v mladém kolektivu • možnost profesního růstu
drea Vobořilová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň, která tuto novinku v ošetřovatelské péči v naší fakultní nemocnici zavádí. Nově vzniklý tým zdravotních sester bude podřízen přímo náměstkyni pro ošetřovatelskou péči. Ta bude o jejich nasazení podle momentálních potřeb rozhodovat. „V současné době je na trhu extrémní nedostatek sester se specializací pro intenzivní péči. Pokud nám například několik těchto sester onemocní, vznikají v rámci našich JIP výrazné provozní problémy se zajištěním slu žeb. Sestry letušky nám mají pomoci tyto problé my odstranit,“ uvádí Andrea Vobořilová. Sestry, které se pro práci v elitním týmu rozhodnou, by měly být odolné proti stresu, přizpůsobivé pro práci v různých kolektivech a samozřejmě by měly mít chuť k neustálým změnám. Protože nároky kladené na letušky jsou mimořádně vysoké, připravili jsme pro nové pracovnice také zvláštní pracovní podmínky. „Rozhodně budou mít prestižní práci a dostanou se na špičková a vysoce specializovaná pracoviště v rámci celé fakultní nemocnice,“ vyjmenovává náměstkyně Vobořilová. Sestry letušky se začnou na pracovištích fakultní nemocnice objevovat postupně již v následujících týdnech. Text: Renata Jenšíková Naše nemocnice
Každá nemoc dítěte bolí hned nadvakrát: trápí nejen dítě samotné, ale sužuje i jeho blízké, zejména rodiče, kteří s ním všechny těžkosti v nemoci prožívají. Proto každé zdravotnické zařízení, které zajišťuje zdravotní péči o dětské pacienty, dbá nejen na zajištění nejmodernější kvalitní léčby, ale i na vybudování odpovídajícího zázemí, které je nutné pro hospitalizaci rodiče s dítětem. Fakultní nemocnice Plzeň je v této oblasti nejdůležitějším zdravotnickým zařízením v kraji.
Lucie Pechová s čtyřletou dcerou Lucií na klinice ORL
Dítě v nemocnici potřebuje víc než péči zdravotníků
N
ejvětším zdravotnickým pracovištěm zajišťujícím péči o nedospělé pacienty je Dětská klinika. Ta ošetří ročně v ambulancích téměř 33 tisíc dětí a na lůžkách dalších 7 500 pacientů s nejrůznějšími potížemi od komplikací běžných dětských chorob po vysoce náročnou péčí na jednotce intenzivní a resuscitační péče či léčbu malých pacientů s onkologickými onemocněními a poruchami krvetvorby. Klinika je také součástí Traumacentra pro děti. „I když to zní možná otřepaně, pro úspěch léčby je vel mi důležitá důvěra mezi rodiči a lékařem, víra, že naše doporučení vychází skutečně z našeho přesvědčení zvolit tu nejvhodnější léčbu,“ říká MUDr. Zdeňka Černá, zástupkyně přednosty kliniky.
Dítě – svérazný pacient
Dětská klinika sídlí od roku 2002 na Lochotíně a její interiéry jsou vyzdobené pestrými obrázky, barevnými stěnami i nábytkem a pohádkoPracoviště FN Plzeň, která mají dětská oddělení a umožňují hospitalizaci rodiče s dítětem: Dětská klinika, Neonatologické oddělení, Chirurgická klinika, Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, Klinika ORL, Infekční klinika, Stomatologická klinika, Oční klinika.
Naše nemocnice
vými motivy, které vytváří neformální atmosféru. Přitom odborné a přístrojové vybavení kliniky odpovídá pracovišti s nejvyšší úrovní v rámci České republiky. Péče o nemocné dítě vyžaduje také specifickou komunikaci lékaře s malým pacientem a také jeho rodičem, nebo jiným zákonným zástupcem, který jej ve zdravotnickém zařízení provází. „Zvláště u menších dětí musíme volit formu, která je pro ně pochopitelná a přijatelná, abychom je mohli vyšetřit a provést potřebné léčebné či diagnostické úkony. Přitom je nutné brát ohled na dospělé, kte ří špatně snášejí pomyšlení na nemoc dítěte,“ říká doc. MUDr. Jiří Kobr, Ph.D., přednosta kliniky. S jeho názory souhlasí i primářka Zdeňka Černá. „Dítě žije okamžikem. Je oproštěno od strachu z možných následků. Pokud mu vznikne nějaký handicap, na příklad zafixováním končetiny kvůli kanyle, smíří se s ním poměrně rychle a začne používat více volnou ruku,“ líčí své zkušenosti lékařka.
Ctíme práva dětí
Charta práv dětí, která je jako mezinárodní dokument platná i v tuzemsku, zajišťuje malým pacientům právo na přítomnost rodiče u jeho lůžka po dobu hospitalizace na pracovištích nemocnice, tam, kde je to možné. Zdravotní pojišťovny v tuzemsku také hradí náklady na pobyt v nemocnici rodičům dětí do šesti let věku. Rodiče však platí ze svého regulační poplatky za pobyt v nemocnici ve výši 60 korun za den za sebe a za své dítě, případně ještě popla-
tek za ubytování na nadstandardním pokoji. Pobyt dítěte v nemocnici je často spojen s odloučením od rodiny, nepříjemnými pocity při různých diagnostických a terapeutických výkonech. Dětská klinika proto umožňuje hospitalizaci rodiče s dítětem ve větší míře, než tomu bylo kdy v minulosti. Na klinice zůstaly pouze dva nadstandardní jednolůžkové pokoje a pro hospitalizaci rodiče s dítětem se uvolnilo 19
MUDr. Zdeňka Černá míst. Další tři lůžka jsou v samostatném pokoji pro matky, který se nachází mimo prostory lůžkového oddělení, avšak odkud mohou matky kdykoliv za svými dětmi přijít. „Na oddělení ko jenců a batolat jsou dvě třetiny pokojů typu roo ming-in pro pobyt matky s dítětem. Na oddělení větších dětí pak můžeme ubytovat rodiče nebo jiného člena rodiny na sousedním lůžku s přihléd nutím k aktuálnímu počtu pacientů. Samozřejmě se vždy snažíme rodičům vysvětlit, že možná bu deme potřebovat uvolnit toto lůžko pro jiného
dětského pacienta,“ popisuje Bc. Romana Sedláčková, vrchní sestra kliniky. Přesto však jsou místa, kde zatím není ubytování rodiče nebo blízké osoby se stonajícím dítětem možné. „Místo pro nocování rodiče s dítětem není například na jednotce intenzivní a resuscitační péče. Na hematologicko-onkolo gickém oddělení pro děti je místo pro průvodce zajištěno vždy. Protože na těchto odděleních zůstávají někdy děti i několik týdnů, v případě hemato-onkologie i měsíců, rádi bychom dosáhli změny,“ přiznává Zdeňka Černá.
Rodiče v nemocnici pomáhají
Právě ubytování rodiče s dítětem v nemocnici je v poslední době velmi diskutovaným tématem. „Tím, že rodič nebo třeba prarodič zůstávají s dítětem v nemocnici, zapojují se aktivně do péče o nemocné ho a stávají se rovnocenným partnerem v léčebném a ošetřovatelském procesu. Mohou se také ptát, proč jsme zvolili konkrétní postup léčby, zda existují alter nativy a jak se bude situace vyvíjet. Maminka může také přebalovat batole, které ještě potřebuje plínky, dohlédne, aby se najedlo a napilo, a třeba změří teplotu. Rodič pomáhá dítěti vytvářet při pobytu
Bc. Romana Sedláčková v nemocnici pocit pohody. Maminka u lůžka čte po hádky, zpívá, povídá a hraje si s dítětem. Zároveň plní úlohu prostředníka mezi ním a lékařem. Své dítě zná a může například lékaři lépe popsat potíže, které je sužují,“ vysvětluje Zdeňka Černá. V některých případech se mediátorem mezi lékaři, malým pacientem a jeho rodiči stává také klinický psycholog. „Psycholog je v kontaktu s ro dinou v jiné pozici než my, zdravotníci. Některé mamince může být nepříjemné, že jejímu synovi říkáme Honzíku, zatímco ho doma všichni oslovují Jendo. Tyto zdánlivé drobnosti my můžeme pře hlédnout. Významné místo na klinice má v tomto směru i herní specialistka,“ upozorňuje primářka. Tradičně velký zájem o hospitalizaci s dítětem mají rodiče, kteří jsou s dítětem objednaní na kliniku ORL k plánovanému výkonu. „Rodiče si na hospitalizace s dětmi zvykli a hojně je vyžadují,“ říká Jana Kůsová, lékařka, která se na klinice ORL soustřeďuje na péči o malé pacienty. „Maminky většinou doprovázejí děti téměř až ke dveřím ope račního sálu a jsou s nimi na dospávacím pokoji, když se probouzí z narkózy. Po zákroku pak svým ratolestem vyměňují obklady a hlídají pitný režim. V tom určitě našim sestrám hodně pomáhají.“
Charta práv dětí v nemocnici 1. Děti mají být do nemocnice přijímány tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení. 2. Děti v nemocnici mají právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, mělo by se rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm. 3. Děti nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Musejí mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem. 4. Děti nebo jejich rodiče mají právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě musí být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho
Pokud není na klinice volné lůžko pro rodiče, může dospělý využít noclehu na ubytovně FN, což je určeno především dojíždějícím. Matky, které v nemocnici s dítětem nezůstávají i v noci, mohou na všech dětských odděleních zpravidla setrvat bez časového omezení u lůžka svého dítěte od časného rána až do večera.
Aby bylo stonání příjemné
Pro zpestření pobytu se snaží Dětská klinika nabídnout pacientům i zajímavý program. Krom výtvarných aktivit s herní specialistkou dochází pravidelně za malými pacienty Zdravotní klaun a loni začal po krátké přestávce opět fungovat projekt Divadlo v nemocnici. Letos zahájili seriál návštěv v nemocnici i fotbalisti FC Viktoria Plzeň. V rámci projektu Divadlo v nemocnici zaštítěného plzeňským spolkem Jezírko dochází ochotníci každé tři týdny do nemocnice a sehrají dětem vždy krátkou pohádku, projdou oddělením, aby pobavili i nemocné, kteří jsou upoutání na lůžko a nemohli představení společně s ostatními zhlédnout v prostorách herny. Projekt podpořila Nadace 700 let města Plzně. Ta loni věnovala peníze na nákup elektroniky pro dětskou kliniku a přispěla na požízení diagnostického pera pro dětské oddělení Stomatologické kliniky, které slouží k odhalení zubního kazu bez klasického rentgenového snímkování.
V herně Dětské kliniky
léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emociálního rozrušení. 5. S dětmi se musí zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí. Dětem se musí dostávat péče náležitě školeného personálu, který si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny. 6. Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci. 7. O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny. 8. Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo uznalým bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti. 9. Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizpůsobenou jejich věku a zdravotnímu stavu.
Právě Stomatologická klinika také podporuje hospitalizace rodiče s dítětem. „Velmi žádoucí je setrvání člena rodiny zejména s hendikepova ným dítětem. Tito pacienti u nás pobývají dva až tři dny kvůli sanaci chrupu, a protože mají spe cifické potřeby, skutečně hospitalizaci s někým blízkým z rodiny vítáme,“ přiznává přednosta kliniky doc. MUDr. Antonín Zicha, CSc. Péči o dětské pacienty zajišťuje také jako jediná v kraji Psychiatrická klinika FN Plzeň. Dětským a dorostovým oddělením této kliniky ročně projde na dvě stovky pacientů ve věku od 6 do 18 let. Jsou zde hospitalizovány děti s nejrůznějšími problémy, například s poruchami příjmu potravy, hyperkinetickými projevy s následnými rozmanitými poruchami chování (záškoláctví, agrese, krádeže, lhaní a dalšími), dále s potížemi typu pomočování, koktání, tikovou poruchou, schizofrenií, syndromem týraného dítěte a dalšími. Doba hospitalizace se pohybuje až kolem dvou měsíců. Pacienti také mohou využívat léčbu v denním stacionáři. Text: Renata Jenšíková Titulní foto: Jan Lecjaks, mládežnický reprezen tant ČR a hráč FC Viktoria Plzeň, při návštěvě Hematologicko-onkologického oddělení Dětské kliniky
Naše nemocnice
Nemocnice trochu jinak V osm hodin ráno je na oddělení větších dětí Dětské kliniky FN Plzeň docela rušno. Procházím s jedinou herní specialistkou Fakultní nemocnice Plzeň Ludmilou Romovou jeden veselý barevný pokoj po druhém, přesně tak, jak to dělá každý den.
L
ída, jak ji všichni důvěrně oslovují, se s děmi pozdraví a zjistí, jakou mají náladu, vysvětluje jim, co je dnes čeká, domlouvá se s rodiči, pokud jsou přítomni, zda své dítě doprovodí, a pokud ne, doprovází malého pacienta na vyšetření sama. „Čtrnáctiletá Verunka dnes půjde kvůli bolestem břicha na kolo noskopické vyšetření. Mluvily jsme o tom, co ji čeká a jak může spolupracovat. Také ví, že až se vrátí na pokoj, bude tu stát stojan na infuzi. Veronika se sa mozřejmě strachu z neznámého úplně nezbaví, ale nebude na něj sama,“ přibližuje svou práci herní specialistka, původní profesí zdravotní sestra, která pracovala na interním i psychiatrickém pracovišti. Na Vyšší zdravotní škole absolvovala dvouletý certifikovaný kurz Specialista pro hru a komunikaci v institucích a domácí péči a stále se v oblasti komunikace vzdělává. „Je velkou vý hodou, že jsem vyšla ze zdravotnického prostředí, protože mohu dětem předem vysvětlit podstatu a průběh vyšetření. Volím formu, která odpovídá jejich věku, chápání a psychickému stavu,“ vysvětluje. Pro nejmenší například poslouží jako pomůcky k vysvětlení hračky v postýlce, plastový lékařský kufřík nebo obrázková knížka. Pro větší děti se osvědčily atlas lidského těla, fotka, model přístroje a další. Důležitou částí její práce je komunikace. „Mno há onemocnění, třeba bolesti bříška, poruchy vyprazdňování a jiné, mívají psychosomatický
charakter. Zatímco lékař pátrá po organických pří činách nemoci, já děti sleduji při hře, neformálně. Své poznatky pak po domluvě s rodičem či samot ným pacientem předávám ošetřujícímu lékaři, pří padně dalším specialistům, nejčastěji klinickému psychologovi. Mohou nám pomoci vyřešit nepří jemný problém,“ říká Ludmila Romová. Ludmila Romová ukazuje model magnetické rezonance, který zhotovily děti
Pak nahlížíme do zákrokového sálku, kde právě sestřička za přítomnosti maminky nabírá malému marodovi krev. V dalším pokoji sedí maminka u malého Matýska. Do nemocnice přišla v půl sedmé ráno, aby byla u jeho lůžka ve chvíli, kdy se probouzí. Chlapec si očividně libuje v nemocniční postýlce obklopen hračkami a polštářky, které si mohl přinést. „Pokud je to možné, povzbuzujeme děti, aby si donesly své hračky, protože ty jsou jim nejbližší,“ popisuje. Vzápětí přichází zdravotní sestra, aby nás upozornila, že na endoskopickém sálku už čekají na
Verunku. Na vyšetření může jít holčička po svých, ale zpátky na pokoj ji odvezou na lehátku, protože vyšetření probíhá v částečné analgosedaci. Po celou dobu ji Ludmila doprovází. „Po vyšetření děti obvykle pospávají, tak s ní zůstanu po probou zení na pokoji. Děti bývají po anestezii dezoriento vané, mívají spoustu otázek, je třeba je opakovaně ujišťovat o tom, kde jsou, že už vyšetření skončilo a podobně. Verunka ví, že se může na informace od nás spolehnout a tato vzájemná důvěra je v další komunikaci velmi důležitá,“ vysvětluje specialistka, která ostatně i z vlastní zkušenosti ví, jaké je to zůstat v nemocnici bez rodičů. „Pokud s dětmi nejsou rodiče, snažím se, abych jim tuto mezeru vyplnila. Společně vstáváme, věnujeme se běžným úkonům hygieny, uklízíme postýlku, hrajeme si, skládáme puzzle, výtvar ničíme a po obědě jdeme s pohádkou spát, aby režim dětí byl co nejblíže režimu domácímu nebo školkovému. Tátu nebo maminku ale nikdo z nás nenahradí,“ upozorňuje Ludmila Romová. Herna i oddělení jsou vybaveny hračkami a hrami pro všechny věkové kategorie. Ze sponzorských darů byly na kliniku pořízeny televizory, videa, počítače, playstation, DVD přehrávače a výtvarné potřeby, které hojně slouží k výzdobě oddělení a různým volnočasovým aktivitám. „Výsledek našeho snažení je vidět všude kolem – na chodbě, nástěnkách i pokojích. Na herně se scházíme i při návštěvách zdravotních klaunů nebo divadelních souborů. To pak pozveme děti z dalších dětských oddělení, např. oční nebo neu rologické kliniky,“ říká. A jdeme dál. V pokoji, kde jsou starší chlapci, vysvětluje, jak jednoduché je vyrobit si batikované tričko, které má na sobě, a slibuje, že dodá i čtrnáctiletému Petrovi písemný návod. Sedmnáctiletý Jakub přikyvuje. Z předchozích hospitalizací už několik takových triček má. Vyráběli je s Lídou a dalšími dětmi. Herní specialistka jim zpříjemní každý den.
Sestra Julie je roztržitá, doktor Motyka marodům hraje
Z
hruba před dvaceti lety se v dětských lůžkových odděleních jedné nemocnice v New Yorku objevili profesionální klauni. A zjistilo se, že nejen že rozesmáli malé pacienty, ale zlepšení jejich psychického stavu se projevilo i na zlepšení jejich stavu zdravotního. Dnes jsou profesionální zdravotní klauni považováni za důležitou součást léčebného procesu na dětských odděleních nemocnic nejen v Americe, ale také po celé Evropě. V České republice pravidelně míří do 18 nemocnic ve dvojicích 28 klaunů. Přicházejí za děvčaty a kluky také na Dětskou kliniku Fakultní nemocnice Plzeň. Chtějí je rozptýlit, rozesmát, zapojit do hry, dát zapomenout na nemoc. O tom, že se jim to daří, svědčí salvy smíchu, které jejich vystoupení doprovázejí. Malý Daník s velkýma hnědýma očima pozoruje z postýlky bublinky, které se kolem něj vznášejí.
Naše nemocnice
To sestra Julie s neforemnou hučkou na hlavě a červeným nosem pro něj dělá tu podívanou. Neméně legrační doktor Motyka mezi dveřmi pokojíčku zlehounka zadrnká na ukulele. Dva zdravotní klauni tiše pozdraví trochu zaražené batole a přejdou do dalšího pokojíku. Tamní malý pacient má u sebe maminku, a tak je statečnější. Zkouší ty bublinky chytat. Na kojenecko-batolecím oddělení Dětské kliniky FN Plzeň jsou klauni ztichlí a něžní, aby děti nepolekali. To na oddělení větších dětí, kam pak přejdou, je během okamžiku hodně veselo. Zvlášť, když je doktor Motyka (Lukáš Houdek) takový popleta a sestra Julie Naprdová (Jana Wertigová) tolik roztržitá. „Nesmírně nás to baví,“ přitakávají svorně. Návštěvě jednotlivých pacientů samozřejmě předchází konzultace o jejich psychickém a zdravotním stavu. Všichni klauni, kteří pracují pod hlavičkou Občanského sdružení Zdravotní
klaun, jsou profesionální umělci s dramatickým vzděláním. Procházejí pečlivým výběrem a nejen, že se od nich očekává komediální talent,
Zdravotní klauni na pokoji mezi dětmi hudební nadání, schopnost improvizace, ale také velká schopnost empatie, trpělivosti a samozřejmě vztah k dětem. Text: Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková
Klidně i v pyžamu se může chodit do jedné tak trochu netradiční školy, jejíž existenci ocení děti i jejich rodiče, když dítě musí zůstat kvůli zdravotním potížím delší dobu v nemocnici. Na to, jakou pomoc může v takovém případě škola nabídnout, jsme se zeptali ředitelky Základní školy a Mateřské školy při FN Plzeň Mgr. Alice Kozákové.
Mgr. Iveta Uzlová při výuce
Děti chodí do školy i v pyžamu Kdy, jak a proč škola v nemocnici vznikla? Škola funguje od počátku provozu nemocnice. Původně byla speciálněpedagogická péče poskytována pouze hospitalizovaným dětem a žákům na klinikách FN, protože dostupnost péče a výuky pro hospitalizované je stanovena Školským zákonem a vyhláškou. Od roku 1995 máme právní subjektivitu, ve stejném roce vznikly mimo areál nemocnice respirační třídy, které jsou umístěny ve třech lokalitách Plzně a jsou určeny pro astmatiky, alergiky a jinak nemocné děti, např. pro autisty, epileptiky atd. U těchto dětí je často diagnostikována také porucha pozornosti nebo různé poruchy učení (dyslexie, dysgrafie atd.). Pro žáky s těžkými poruchami chování, kteří jsou zároveň pacienty Psychiatrické kliniky FN, byly ve stejné době otevřeny tzv. etopedické třídy. Patří k nám i MŠ při Psychiatrické léčebně Dobřany a MŠ respirační v Mirošově. Jaký význam má škola pro dětské pacienty ve FN Plzeň a jak vypadá výuka? Zásadní význam naší školy spočívá v komplexní speciálněpedagogické péči o žáky hospitalizované na klinikách FN. Po stránce psychologické navážeme s dítětem kontakt, uklidníme je, snažíme se, aby bralo výuku jako příjemné zpestření dne a pomoc, díky níž nezmešká učivo. Prověříme rozsah znalostí žáků a navážeme na učivo ze žákovy původní školy. Výuka je individuální a probíhá v blocích. V prvních dvou týdnech hospitalizace se soustřeďujeme na hlavní předměty, tj. český jazyk, cizí jazyk a matematiku. Pak přidáváme naukové předměty. Výuka trvá průměrně 40 minut denně. Koncepčně odlišná je péče o žáky na Psychiatrické klinice FN. Výuka se zde uskutečňuje ve třídách každodenně celé dopoledne. Na zlepšení stavu dětí intenzivně spolupracují psychiatři, psycholog a speciální pedagogové. Pokud dojdeme k závěru, že pacienta nelze vrátit do původní školy, protože by to způsobilo zhoršení jeho psychického stavu, stává se tento pacient zároveň žákem psychiatrické třídy – stacionáře. Po propuštění z nemocnice děti dochází do stacionáře, v němž absolvují zbývající povinnou školní docházku.
Líbí se tohle „ jiné “ vyučování vašim žákům, nebo se snaží co nejdřív vrátit do své původní školy? Dovolím si tvrdit, že s naší péčí jsou spokojeni zdravotníci, nadšené jsou děti i rodiče. Hospitalizovaní žáci se pochopitelně těší na své kamarády, spolužáky, zároveň si však užívají naší individuální péče. Častokrát jim pomáháme udělat pořádek nejen ve znalostech, ale i v duši. Ve FN pracuji od roku 1990 a nikdy jsem nezazname-
Mgr. Alice Kozáková nala jedinou stížnost. Pro psychicky nemocné děti jsme v podstatě jedinou možností, jak se mohou úspěšně vzdělávat. Jaké specifické nároky klade systém výuky v nemocnici na učitele? Speciální pedagog musí být osobnostně i odborně na vysoké úrovni. Je nutné si uvědomit, že dětem v nemocnici nebývá nejlépe fyzicky ani psychicky, navíc mohou mít ke škole vytvořenu averzi. Naším cílem je děti povzbudit. Musíme být empatičtí, laskaví. Je nutné mít i kvalitní znalosti, protože vyučujeme všechny předměty kromě výchov. Na psychiatrii někdy bohužel vidíme i tragické následky nevhodného působení některých učitelů kmenových škol dětí. Distancujeme se od malicherných, „vševědoucích“, arogantních pedagogů. Pro nás
je zásadní laskavý a zároveň důsledný přístup ke každému dítěti. Chceme, aby se žáci učili s chutí, naučili se chápat souvislosti. Všichni se také trvale vzděláváme. Úzce spolupracujeme s lékaři, psychiatry a psychologem, jsme si vzájemně partnery, informujeme se o stavu každého pacienta a společně pokračujeme v péči o každé dítě. Dostávají školáci v nemocnici známky? Žáci nejsou klasifikací traumatizováni. Pracujeme s jejich učebními materiály, takže práci hodnotíme dílčími známkami. Po ukončení hospitalizace odesíláme do kmenové školy o každém žákovi tzv. osobní záznam, v němž je uvedeno probrané učivo a klasifikace. Žáci psychiatrické třídy – stacionáře dostanou v každém pololetí tradiční vysvědčení. Je po výchovně-vzdělávací stránce stejně dobře postaráno o hospitalizované děti ve školním věku i v jiných nemocnicích v České republice? Věřím, že stejně kvalitně, nikoliv však v takovém rozsahu. Zjistila jsem, že v České republice jsme jedinou takto rozsáhlou školou svého druhu. Jaké máte plány do budoucna? Prioritní je trvalé poskytování kvalitní péče různě nemocným dětem prostřednictvím celého našeho týmu. Psycholog a psychiatři FN, odborníci z Pedagogicko-psychologické poradny města Plzně a odborníci ze Speciálněpedagogického centra se na mě obrátili se žádostí, abych založila příští školní rok třídy pro autistické děti. (Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje, duševní vývoj dítěte je narušen hlavně v oblasti komuni kace, sociální interakce a představivosti – pozn. aut.) Cítím to jako projev důvěry, které si velice vážím. Speciální péči vyhledává a potřebuje stále více dětí a tím pádem i rodičů. Vysoce si proto cením, že máme podporu zřizovatele a můžeme těmto lidem pomáhat. Jsem také ráda, že spolupracujeme s mnoha významnými osobnostmi a institucemi nejen na úrovni našeho kraje a tím reprezentujeme i FN Plzeň. Text a foto: Eva Machálková Naše nemocnice
Jen málokterá operace proslavila české zdravotnictví v očích veřejnosti tak jako operace umělého kyčelního kloubu v dnes již legendárním seriálu Nemocnice na kraji města. O tom, jak voperovat takzvanou „totálku“, svého času uměl vyprávět snad každý vrátný. Oproti obecnému povědomí však patří operace mezi složité ortopedické výkony, které vyžadují mimořádnou péči a zkušenosti kvalifikovaných odborníků a které jsou, i kvůli oné mediální atraktivitě, pro veřejnost velmi zajímavé. A také proto, že operace doslova vrací nemocné zpět do aktivního života.
MUDr. Ilja Topinka při operaci kyčle
Operace kyčlí a kolen patří ke špičce
K
linika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice Plzeň provádí nejvíce plánovaných operací kyčelního kloubu a kolena (totálních endoprotéz) v Plzeňském kraji. Registruje také nejvíce pacientů, kteří mají zájem podstoupit tento výkon v našem zařízení. „Alo plastiky velkých kloubů patří mezi nejúspěšnější operace v ortopedii. Pacientovi během několika dnů po operaci zmizí potíže, které ho předtím roky sužovaly, a cítí úlevu,“ přiznává prof. MUDr. Karel Koudela, CSc., přednosta kliniky, který se právě operacemi náhrad kyčelního a kolenního kloubu zabývá. Mezi ortopedy je on sám i jeho kolegové z kliniky znám operací z přiměřeného řezu, takže pacientovi zůstává jizva, která z estetického hlediska nepřekáží. „Je důležité, aby operace velkých kloubů prováděl zkušený ortoped, jinak pacientovi hrozí komplikace, a to buď hned krátce po výkonu, nebo třeba po dvou až třech letech, kdy nesprávně usazený kloub přestane sloužit, pohyb se stane velmi bolestivým a nemocný musí na reo peraci,“ varuje Karel Koudela. Na klinice loni muselo podstoupit reoperaci pouze 36 z téměř 562 operovaných pacientů a jednalo se o klienty jiných zdravotnických zařízení. „Dobře provedenou operací šetříme paci entovo zdraví i peníze od zdravotních pojišťoven vydané na léčbu,“ zdůrazňuje profesor Koudela s tím, že pacienti čekají na plánované operace kyčelního kloubu či kolena v pořadníku fakultní nemocnice přibližně jeden rok. „V akutních případech operujeme okamžitě, jinak rozhoduje pacientův aktuální zdravotní stav. Pokud je už pohyb mimořádně bolestivý nebo jsou na hlavici kyčelního kloubu patrné nekrozy, místa s odumí rající tkání či pokud se jedná o pacienta staršího 80 let či ve věku kolem 30 let, kdy by pozdržení operace znamenalo výrazné zhoršení kvality ži vota a možnost sebeobsluhy, snažíme se operovat co nejdříve. Co nejdříve také zveme na operaci ty, kteří už mají jednu kyčel operovanou a kvůli bo lesti v druhém kloubu by nerovnoměrně zatěžo vali endoprotézu, čímž by snižovali její životnost,“ vysvětluje ortoped. Prioritu mají také pacienti po transplantaci kostní dřeně, transplantaci
Naše nemocnice
ledviny, u nichž jsou potíže s klouby velmi časté, či pacienti po jiné onkologické léčbě. Díky pokroku medicíny a nově používaným materiálům se mohou i pacienti s umělým kloubem těšit na dlouhý aktivní život. „Každému paciento vi vybíráme vhodný typ kloubu. Například starší lidé dostávají cementované endoprotézy, protože mívají osteoporózu a endoprotéza jim hůř srůs tá s kostí. Velmi mladým lidem naopak dáváme necementované klouby s krátkým dříkem, které s kostí srostou dobře, umožňují velmi dobrou po hyblivost a navíc nám zachovávají co největší část zdravé kosti do budoucna. Totiž i ta nejlepší kloub ní náhrada se musí časem vyměnit,“ upozorňuje Karel Koudela.
prof. MUDr. Karel Koudela, CSc. U cementovaných kloubních náhrad bývá nutná výměna kloubu obvykle po deseti letech, u necementovaných pak přibližně po 15 letech. „Výhodou endoprotéz pro mladé je, že pak jim můžeme nabídnout kloub standardní a jako třetí takzvanou revizní endoprotézu, takže naši pacienti mají velmi dlouho zachovaný aktivní ži vot. Pokud někdo neprovede první operaci dobře, máme omezené možnosti, jak situaci řešit. Proto je důležitý výběr kvalitního pracoviště. Už jsem za svou profesní kariéru viděl spoustu nepodaře ných operací,“ varuje zkušený odborník. V případě kolenních kloubních náhrad se používají výhradně cementované endoprotézy. Také v tomto případě začala medícna v posledních letech nabízet nové možnosti. K dispozici jsou kloubní náhrady zvané unikoleno, které o deset až dvanáct let oddalují nezbytně
nutnou výměnu celého kloubu. Zajímavou změnou prošla i operační technika. „Kostní cement nutný pro upevnění umělého kloubu mícháme ve vakuu. Tím pádem neobsahuje vel mi malé bublinky vzduchu, je pevnější, lépe drží a takto upevněný kloub déle vydrží,“ vysvětluje profesor Koudela. Pokud jednání se zdravotními pojišťovnami dopadnou úspěšně, klinika bude moci provést více těchto operací než loni, kdy se nám podařilo výrazně zkrátit čekací doby na aloplastiky kyčelního a kolenního kloubu. Příčinou bylo otevření samostatného operačního sálu pro artroskopické operace, který uvolnil kapacitu takzvaných velkých operačních sálů pro plánované výkony – operace – například právě kyčle či kolena, a samozřejmě i uvolnění finančních prostředků na tyto výkony. Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí patří mezi největší klinická pracoviště svého druhu v tuzemsku a je jedním ze základních stavebních kamenů Traumacentra Fakultní nemocnice Plzeň. Nabízí péči o dospělé i dětské pacienty. Mezi hlavní oblasti zájmu kliniky patří právě aloplastiky velkých kloubů, traumatologie pohybového ústrojí i takzvaných polytraumat, spondylochirurgie (chirurgické zákroky na páteři), dětská ortopedie, artroskopie a léčba zánětů a tumorů kostí a kloubů. Specialisté kliniky provedou ročně tři a půl tisíce různých operačních výkonů na velkých operačních sálech a další stovky jich provedou ambulantně. Právě odbornými ambulancemi kliniky projde ročně přes 42 tisíc lidí. V této oblasti nabízí klinika kromě ortopedické ambulance pro dospělé a kontrolní úrazové ambulance také dětské pracoviště, včetně sonografie kyčlí. Těch lékaři ročně provedou téměř šest tisíc. Další specializované poradny se zabývají onemocněními páteře, infekty, vrozenými vadami pohybového ústrojí. Klinika zajišťuje i nepřetržitý provoz úrazové ambulance na centrálním příjmu v lochotínském areálu nemocnice. Dalším úkolem je výuka mediků, výzkum a postgraduální výchova lékařů. Text a foto: Renata Jenšíková
Vyšetření plic provádíme s navigací Přibližně 90 navigačních systémů společnosti Superdimension, které umožňují cílený odběr vzorku tkáně z malých ložisek nádorů v periferii plicní tkáně či zvětšených nitrohrudních uzlin, je v současné době k dispozici lékařským týmům v USA a Evropě. S jedním z nich jako první v České republice pracují od konce minulého roku na Klinice tuberkulózy a respiračních nemocí plzeňské fakultní nemocnice.
Ř
ada plicních nálezů je dostupná s použitím rigidní či flexibilní bronchoskopie (tedy vizuálního vyšetření dýchacích cest s možností odběru vzorků). Naproti tomu některá ložiska, mohou to být nádor, tuberkulóza, plísňové afekce či nespecifický zánět, jsou uložená hluboko v periférii plicní tkáně a lékaři se k nim nemohou dostat ani s použitím nejmodernější flexibilní bronchoskopie či videobronchoskopie. „Velký problém nastává, když se ložisko, které je třeba diagnostikovat, nalézá takzvaně v zemi nikoho. Bronchoskopem k němu nelze proniknout a vy šetření tenkojehlovou biopsií přes hrudní stěnu je někdy značně riskantní. Takových pacientů je přitom celá řada a výtěžnost vyšetření, která se provádějí víceméně naslepo nebo s využitím ra diodiagnostických metod kontroly, je relativně nízká,“ popisuje přednosta kliniky, prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.
senzor pohybuje v pacientových plicích. Pozice je zobrazena na monitoru,“ přibližuje Miloš Pešek.
Virtuální kouzlení
Před samotným vyšetřením je však nezbytné vytvořit z cca 500 snímků tak zvanou 3D, tedy virtuální trojrozměrnou mapu pacientových plic. Na záznamu virtuální bronchoskopie je nutné označit některé referenční body, jako větvení průdušnice, odstupy hlavních průdušek. Tyto body se zanesou do počítačového systému a potom se ty samé body označují v pacientových plicích řiditelnou sondou. Systém si uložení těchto bodů mezi oběma obrazy srovná, aby bylo možné pokračovat ve vyšetření, nesmí být mezi oběma obrazy rozdíl větší než 5 mm. Obvykle se však daří dosáhnout shody v rozmezí 2 až 3 milimetry. Mikrosenzor je zaváděn skrz kanálek bronchoskopu dále až do plicní periferie. Pohyb se sondou usnadňuje zařízení umožňující ohyb v úhlech 360 °, díky čemuž lze proniknout periferními dýchacími cestami např. až k subpleurálně uloženému ložisku. Největší přínos nové techniky vidí přednosta kliniky v tom, že při zavádění sondy k ložisku lékař vidí současně ve třech projekcích, jak sonda k hledanému ložisku postupuje. „Pokud bychom prováděli diagnostickou punkci přes hrudní stěnu při skiaskopii, vidíme obraz pouze v jedné rovině. Punkce pod CT kontrolou je sice přesnější, ale znamená radiační zátěž i riziko komplikací pro nemocného. Superdimension nám umožňuje pozorovat současně ve třech rovi nách, zdali se k hledanému ložisku přibližujeme, nebo se od něj vzdalujeme. Zjistíme například, že se ve dvou rovinách přibližujeme a přitom v jedné vzdalujeme. Současně je patrné, jak daleko jsme
od středu patologického útvaru, a s ohledem na to můžeme pohyb sondy korigovat,“ vysvětluje přednosta. Po dosažení ložiska se z něj pracovním kanálem řiditelné sondy odebírají biopsie, vzorky tkání, odsáváním nebo zavedením klíštěk, miniaturního kartáčku či drobnou jehlou. Jedná se o vysoce přesný způsob vyšetření.
Vysoká úspěšnost
Klinika TRN tento systém využívá při vyšetřeních plicních lézí a zvětšených nitrohrudních uzlin. „Je však možné ho použít také léčebně. Na dané místo lze totiž jeho prostřednictvím apliko vat lokálně lék nebo do některých nádorových lézí zavést radioaktivní zářič. Je rovněž možné elektromagnetickou navigaci využít k označová ní ložisek, která jsou diagnostikována jako nádor, aby hrudní chirurg, který bude operovat, drobné ložisko snáze identifikoval. Podobně je možné za vést rentgen kontrastní látku pro přesné zacílení paprsků záření při radioterapii.“ Vyšetření prováděné tímto způsobem vyžaduje týmovou práci. Dva až tři lékaři se zabývají samotnou bronchologií. Zdravotní sestry mají na starosti pacienta a odběry vzorků. Klíčová je zejména spolupráce s anesteziology, kteří upravují pacientovo dýchání tak, aby vznikly co nejmenší nepřesnosti při promítnutí CT obrazu do pacientovy anatomie. Neméně důležitá je spolupráce s Radiodiagnostickou klinikou při získávání vysoce přesného záznamu virtuální bronchoskopie. Úspěšnost je velmi vysoká, podle některých studií dosahuje téměř 75 procent. „To je velmi dobré, protože se vždy jedná o malá ložiska v periférii plic, ke kterým jinak nelze bez rizika poškození pacien ta bezpečně proniknout,“ uzavírá Miloš Pešek. Text: Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková
Novinky pomáhají
Plzeňská fakultní nemocnice je známá tím, že pacientům poskytuje ty nejmodernější způsoby vyšetření. Na Klinice TRN tak začal koncem minulého roku významně pomáhat systém, který je v praxi znám teprve krátce a který umožňuje lékařům dostat se i k těm lézím, jež byly prakticky dosud nedostupné. „Obdobně jako existuje navigační systém v dopravě, byl v Izraeli pro lékařské účely vyvinut systém, nazý vaný Superdimension, jehož principem je elek tromagnetická navigace. Pacient leží na desce, která vyzařuje elektromagnetické vlnění. Do jeho bronchiálního stromu je zaváděn mikrosenzor, jenž přijímá elektromagentické vlny. Komputero vá interfáze pak umožňuje zobrazit, kde se onen prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., MUDr. David Havel, MUDr. František Brůha a sestra Libuše Šárová
Naše nemocnice
První lékaři zkusí elektronické vzdělávání Systém vzdělávání lékařů v laboratorních oborech pomocí zvláštní internetové platformy začne od března fungovat v plzeňské Fakultní nemocnici. Projekt nazvaný E-LABMED – platforma pro vzdělávání a edukaci lékařů v laboratorní medicíně je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Jeho cílem je zlepšovat, zefektivňovat a prokazovat kvalitu zdravotní péče i vytvořit podmínky pro celoživotní vzdělávání zaměstnanců pomocí e-learningu. Postupně začne sloužit i lékařům z ostatních zdravotnických zařízení Plzeňského kraje.
V
zdělávací program se týká především mladých lékařů bez ohledu na jejich specializaci a je zaměřený na správnou indikaci (volbu) a interpretaci (zhodnocení) laboratorních vyšetření v rámci procesu diagnostiky a léčby. Právě tyto popsané okamžiky bývají totiž zpravidla klíčové v určení vhodné
prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie FN a úspěšné léčby u mnohých pacientů. „Od března zahajujeme zkušební provoz vzdělávacích stránek. Abychom si byli jistí kvalitou a propracovaností jednotlivých kurzů, oslovili jsme v první fázi dvacet lékařů z tuzemských lékařských fakult a odbor ných ústavů, kteří je podrobí přísnému testování,“ říká prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice Plzeň, který je spoluautorem projektu s MUDr. Richardem Piknerem, Ph.D. V rámci Fakultní nemocnice se do projektu E-LABMED zapojili odborníci z oblasti klinické biochemie, imunologie a mikrobiologie a vytvořili čtyři nezávislé vzdělávací moduly. Oblast imunoanalýzy se zabývá Laboratorní diagnostikou onemocnění štítné žlázy a Laboratorní diagnostikou poruch kostního metabolismu. Imunologové zpracovali téma Diagnostika alergií a Významem autoprotilátek v diagnostice autoimunitních onemocnění. „Stále se setkává me mezi praktickými lékaři s určitými rozpaky při posuzování příčin možných potíží konkrétního pacienta a při stanovování diagnózy alergie. Pro to jsme zpracovali vzdělávací kurz právě s tímto námětem,“ uvádí doc. MUDr. Petr Panzner, CSc.,
10
Naše nemocnice
přednosta Ústavu imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň, další z hlavních tvůrců vzdělávacích modulů. Kliničtí biochemikové se zabývali transformací laboratorního výsledku na klinickou informaci a praktickým přístupem k hodnocení poruch acidobazické rovnováhy ve vztahu k ostatním ukazatelům stavu vnitřního prostředí organismu. Mikrobiologové zpracovali Evoluci a možnosti prevence rozvoje rezistence bakterií k antibiotikům a téma Infekce centrálního nervového systému, což jsou oblasti velmi často diskutované nejen v odborných, ale i laických kruzích. „Ne všichni lékaři se často zabývají problematikou mikrobiologie, a tak se některé poznatky získané při studiu stávají okrajovými,“ vysvětluje RNDr. Karel Fajfrlík, přednosta Ústavu mikrobiologie FN Plzeň, garant dalšího vzdělávacího modulu. „S problematikou rezistencí bak terií na antibiotika se setkáváme v medicíně na každém kroku a stále častěji. O jejich vzniku a me chanizmech se však mnoho nepíše nebo to nepa tří do programu základního studia mikrobiologie,“ uvádí Karel Fajfrlík. Téma infekcí centrálního nervového systému slouží k rozšíření vědomostí získaných studiem v pregraduálním studiu.
„Témata jsme zvolili tak, aby byla aktuální pro všechny lékaře,“ zdůrazňuje profesor Racek. „Na příklad konkrétní laboratorní výsledek vyjádřený určitou hodnotou, číslem, musí lékař vyhodnotit a z tohoto závěru pak stanoví diagnózu a léčbu. Přitom by měl vědět, že v podstatě každý labora torní výsledek má zasadit do určitého kontextu, aby vyvodil správný závěr. Kupříkladu hladina cukru v krvi kolísá v průběhu celého dne, závisí na pacientově stravě, takže výsledek laboratorního vyšetření může být zatížen určitou chybou. Naše vzdělávací kurzy naučí lékaře orientaci v souvis lostech a také vysvětlí, kdy a za jakých okolností mohou naměřené laboratorní výsledky vypoví dat o významných změnách v organismu. Tím, že kurzy budou dostupné volně na webu, mohou být i dobrým pomocníkem lékařů, i těm mimo ne mocnici,“ vysvětluje profesor Racek. E-learning je nový způsob vzdělávání založený na internetu. Při řešení projektu pomáhají specialisté na e-learning z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Pomocí zvláštních webových stránek (www.e-labmed.cz) a přístupového hesla studující vstoupí do virtuální učebny, kde mohou samostatně studovat připravené materiály, být testováni z probraného učiva, dotazovat se svých lektorů pomocí e-mailu a komunikovat s ostatními žáky ve skupině. To vše je možné z každého počítače s připojením k internetu a v čase, který si studující sám zvolí. „Jedná se o první projekt svého druhu, který nemocnice odstartovala,“ podotýká Ing. Martin Tauchen, MBA, koordinátor projektu ve FN Plzeň. Celkem bude do poloviny letošního roku vzdělávací modul E-LABMED vyzkoušen ve skupině celkem 50 lékařů z nemocnic působících na území Plzeňského kraje. Po zavedení do praxe jej mohou využívat i další medicínští specialisté. Text a foto: Renata Jenšíková
Klinika usiluje o specializované centrum O vybudování specializovaného centra pro léčbu endometriozy usiluje Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Plzeň. Léčbou této nemoci se klinika zabývá již více než padesát let a za tu dobu se stala nejdůležitějším specializovaným pracovištěm v kraji, které ženám pomáhá zbavit se nepříjemných potíží. „Úspěšnost léčby endometriozy, a to jak hormo nální, tak i chirurgické, na naší klinice celkově přesahuje osmdesát procent, což nás řadí mezi špičková tuzemská pracoviště. Proto bychom rádi dosáhli vybudování specializovaného centra, po dobného, jaká už nyní fungují v Praze, Brně a Os travě,“ uvedl doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc., přednosta kliniky. Endometrioza patří mezi nejčastější gynekologická onemocnění a odborníci stále neznají přesnou příčinu jejího vzniku. „Ročně eviduje me padesát až šedesát pacientek s rozsáhlejším
nálezem. Přitom se často jedná o ženy, u nichž bylo onemocnění odhaleno náhodně, při jiném gynekologickém vyšetření, nebo v rámci hledání příčin a léčby neplodnosti,“ upřesnil MUDr. Pavel Chaloupka, vedoucí lékař ambulancí kliniky. Mezi první příznaky choroby patří mimořádně bolestivá menstruace a bolesti v podbřišku. V případě, že by klinika získala pro léčbu endometriozy statut specializovaného centra, které by bylo podpořeno navýšením úhrad v souvislosti s léčbou od zdravotních pojišťoven, mohlo by zajistit péči o větší množství pacientek, než je tomu v současné době. „Endometrioza je příčinou nemožnosti otěhotnět až u čtyřiceti procent žen, které by rády měly dítě. Přitom léčené ženy mají srovnatelnou šanci otěhotnět jako ženy zdravé,“ upozorňuje MUDr. Zdeněk Novotný, CSc., primář kliniky. Endometrioza je považována za jednu z civilizačních nemocí současnosti. (jen)
Pracovní výročí zaměstnanců FN Plzeň BŘEZEN
35 let Bc. Blažena Nováková, Oddělení klinické farmakologie 30 let Anna Langová, Radioterapeutické a onkologické oddělení 20 let Eva Tesařová, Anesteziologicko-resuscitační klinika Naděžda Schwarzová, Transfuzní oddělení – Bory
DUBEN
45 let Růžena Hrdonková, Chirurgické oddělení 30 let Zdeňka Zitová, Radiodiagnostická klinika Marcela Hodková, Chirurgické oddělení 25 let MUDr. Dagmar Matoušková, Infekční klinika MUDr. Petr Havel, Anesteziologicko-resuscitační klinika
Eliška Hromiaková, Radiodiagnostická klinika Eva Skřivanová, Infekční klinika 20 let MUDr. Ivana Pavlíková, Radioterapeutické a onkologické oddělení Lenka Baladová, Ekonomický odbor Miroslava Vodičková, II. interní klinika Josef Ladmann, Interní oddělení
Zpracovala: Alena Zahálková, Oddělení personálního řízení a organizace * Jde o přehled zaměstnanců FN Plzeň, kteří dovrší pracovní výročí (celkové doby zaměstnání) 20 až 45 let zde odpracovaných v měsících březen až duben 2008.
Zaměstnanci Fakultní nemocnice se bavili při tradičním plese
Ing. Jaroslava Kunová při proslovu
Už deset let je ředitelkou FN Plzeň Ing. Jaroslava Kunová (vlevo). K tomuto výročí jí blahopřáli náměstek Léčebně-prevetivní péče MUDr. Jiří Poborský, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Bc. Andrea Vobořilová, technicko-provozní náměstek Ing. František Řeřicha a ekonomický náměstek Bc. Ing. Viktor Wendler, MBA (zcela vpravo).
a stará se o tombolu. Našim zdravotníkům zahrál k tanci orchestr Vlastimila Pelce. Mezi významnými hosty nechyběli se svými partnerkami představitelé krajského úřadu, například Mgr. Ing. Pavel Karpíšek, radní pro oblast zdravotnictví, za Magistrát města Plzně Ing. Vladimír Duchek, Ph.D., náměstek primátora. Z partnerů FN Plzeň například ředitel firmy Siemens Ing. Vratislav Švorčík či zástupci firmy Metrostrav, která byla hlavním sponzorem plesu. (jen) Foto: Jiří Bervida, Renata Jenšíková
Tradiční ples pro zaměstnance, přátele a partnery uspořádala Fakultní nemocnice Plzeň letos 8. února v Kulturním domě Inwest již po deváté. Pět set vstupenek bylo během několika dnů bleskově vyprodáno, na některé zájemce se dokonce nedostalo a hosté se těšili, kterou ze 140 cen si po jejich slosování odnesou. „Ples má jasné téma: pobavit se,“ žertoval Ing. František Řeřicha, technicko-provozní náměstek ředitelky, který je každým rokem předsedou plesového výboru. Ten vybírá program, hudbu
Bohatá tombola mnohé potěšila
Zábava při tanci
Naše nemocnice
11
Fakultní nemocnice Plzeň m
jnsk á
U Ja
í Hořejš
P Dv ode or y e Oko ávc nov u- rokop á
Záp
m
adní
28. října
Plas ká
Ta
Nadkem Šídlová
U Ja
Jesenická
š te
ab
R
c ho v
ká
ě Man tíns
Rabštejnská
Košinář
1PEF%WPSZ
oleve c
Rá ji
K
Na Ro ud
Kolmá S ta U rá Za Nad Týnc em Dí stáv ta le k
Úsla va Be rou nka
Ja teč
ní
o
D
Dítětova
Masarykova
Pa U ho pír mlýnick na é-
Pilařs
Spolková
Živnostenská
Dlou há
Cvo kař ská
dinná
Ro
l-
U náhe
Revoluční
Pod Vrc
Sirková
St an ičn Že í lez nič ář sk á
Jateční
Duch covská-
Na Sklárně
Ra dbu za
s Š truncovy a d y Füg rov nea
říkovy cké nábř. Anglick Šafa Angli é sady Křižíkovy sady vo nábřež Deniso í
Na Pláni
Pod Strá ží
Na R ou dn é
U Sv. Rocha Zelinářská
Fran kánstiš ká
tany
Sed láč
Jungma nnov-a B. Sme
V Šipce
s 5. kvady ětna
K nic a
Do nikámn-iská
va
ů
ko
átník
sady
he m
Ryb y
Jan a
ba
P V od sv šem atý i mi
Kř
Keř vá o-
Jízdec
Pětatř ic
Puš novaki-
Kar ,BS diná E la# Ber FSB ana OB
K
á
pu kánbliská
Pod Š
vabin
oluč Rev
Skr 4LSétov ÁUPWa B
28. říj
M sk teckla- á á
Pla
ická
Lid
Jak u
Pod Mikulko u
éh o
Ko
Lid ick á
Pob ř
Tovární
Kovářská
U Tržiště
Re
Sokolská
vou Úsla
Koperníkova
lý B
Ma
Ka z
Hyn sovaai-
Turistic ká -
álo va
rsk á
Ge lovs ká Sok o
Sokolovská Kalikova
Roosev eltova Perlová
ami
há
Dlou
Pod Vrc hem
e zská
Vy
SpoNa jce N Příč a ce
Piv Ječ ova ná rská Ju bil ejn Cu í sk krářá
íns k věto á var u
US
Ječ
ná
Strmá
hu
Pe tř
Na C
elc
á
sk
ten
Bla
ko va
oj ov a
Sp
y
M
Ovocná
u
Révová Mělnická
šeh a r
om
če
ch ma
za
lý n
ské
náb ř.
Ba
U
Květná
Jav
Chemická
Prům yslov á
slá v s ká
ova
ann
brm
Ha
Sk Na alc e
Baarova
Sk
up ov a
Ba aro va
Ra
Jasano v
Arbesova
va
Čecho
Raisova
vězňů
ch
ti c ký
iso va
Zborovská
Ra db u
Vrchlického
Klatovská tř.
Erb e no va
oci
om
Habro vá
Plov á
rní
Pa pír nic ká
Čer nická
Resslova
Radobyčická
Lukavická
Tře b
Přeštická
Petá kova Škroupov a
ká tř.
nce Nemocniční
Klatovs
Skrétova
Hří ma lého
Mánesova
Schwarzo va
Němejcova Koper níkova
Břeňkova
Karla V ok áče
Pařížská
tah
Pr ů
ská Koterov
Na
cká mu po Ne
á ick
len
Úhlavská
Chvojová
vá Ch
vá říko
Še
vá olo
ová
Top
d Skla
ská
Ba ar ov a
Ru
Pod Hájem
iso va
ká
7µ$)0%/¥1°&%.¤45¥
á
d u Po omolko H
Ra
s
dovSlaic n ká
í
Ru
ln Po
Ka
Po li
a kov
í
ř. ská t couz Fran
ln Po
ská van Slo
a kov aří cht Ry
Schwarzo va
ova
ská
í
o va
hlídc e
S
v Kyje
dn
Boettin ge r
Lo
iky
á
á
kou
ní áž
ká
Dr
zs be
aP
rál
ne
okera v nko Stadičky Vo
Ge
vsk
Čerm
Měsíční
Jasná
Hvěz dná
Lo
m.
l Wo
ná
Kyje
hra
M
tná
tř.
ub
-0#
í čn
á sk lav Ús
á sk
Gruzínská
í
Za
Kvě
Kla tov ská
So
ká
ln Po
Ze
e neš Be da var Ed
Luďka Pika
Naše nemocnice, únor 2008
olu Rev
vs ko
Fodermayerův pavilon Radioterapeutické a onkologické oddělení Doudlevecká 449/47a telefon: +420 377 153 111
Polední
ž
ká ská ňs van dy Slo Ra ová Buk
ká vs ro
%06%-&7$&
ní
Úslava
Bo
šská
a uz
Doudlevecká
ká
n ějovská
lovic ká
Kra
Ger ská
cká
Šp
Šp
P Jezod erem
álo va Kar lova rská
K Sytné
mec h
Lo
vská
á
Kotkova Kar lova
Ke Kukačce
Par tyzánská
Vác lavs k
Republikánská
Nad
Korandova
Partyzánská
H V káomo ch
Dr už by
e Těšínská Jitřní
ká
voz
ubravc
Pod Švabinami
Americká
á
Opavská
Sousedská
ařs
V
rav sk
Do
Rokycanská
ová
ražní
va
ínská Těš
nské Letenábř.
ká
í lejn Ko
va -
á Mikul
Na Pomezí
hy lov
S sklezá
Mo
vs V ká M ká alé
ok Cv
zien a W gov
ov s
O s t r uh
Lin Ž d au e ro va
roje Prazd
á vsk ma ŠuPlzeň - Hlavní nádraží
Zb
U Letiště
ek ihrád Pec
Mo
Op a
Jateční
U
á ckŠ ate vih
a rov peV Klic koever
eVocva lo
ní
U z Lá
Nád
Suli- Su lislavav ská sl ská -
cesta
ces
tecká
á ck ve bra ou
cká bra ve Dou
a šov Tyr
á
žská
ká Do u dlevec
í
Univerzitní
bř. ná
opova Prok
á
ho
Do
sk
an
bř
Zpč. univerzita
še Bene arda E dv
va cho Če
dnikatelská
1MBDIÁIP
neMáova s
#PSTL¹QPMF
Nákupní centrum Borská pole
sova
Folmavská
Máne
ova žík
va ko
Bro
FN Plzeň-Bory +*j/¥ Dr. E. Beneše 13 1°&%.¤45¥ 305 99 Plzeň – Bory ,"3-07 telefon: +420 377 401 111 fax: +420 377 441 850
Žiž
Ke Karlovu
Americká
nu vo Pra
Kolmá
Lo be ní Havlíčko a zs znič va ká Žele Úsla dovGu Ne WBrudo lde Jagellons ká vs va n ne Slu rra ká park r nám. a ne B K a ova Be ndova Přátelství v T. G. o č Rejskova t šo íška er Masaryka ěž ní Na rkyňova Plzeň ná Hálkova U Jež ov Rube 1&530)3"% i d t Pu Ú a Jižní r Da sla T sk Na Předměstí U lm vs á Mikulášské atin Vršíčká ká o c R U Borská ch a k a h Trati HaranU nám. ov db á ne á Rohoé uz R š tova rsk sk ze Na vá y ad be Ja Pl Zámečnická bo ov Belá b Tá Ru H dk A.Uxy Pre sslova Havířá ou Slabl nám. K n ská ot on šk Těloc vič á Českých Thámova er ov Čelakovsk Soukenick Heldova bratří ov a ského éh Chodské va ízskéh o á Bolzanova nám. ozino o K rsk ká Na Cukrova Rolnické o c b e a Štefánikovo rská Ci h n á va v T e nám. Za nám. lářce o no ní ds k á Plz van o hr an ova ů Zikmunda t el m a h ad l r s Ste hlík Hank é b H sk a ří ní Wintra Ko ova d H r L á Jiráskovo U Tomanova Fa Monov a Ply V Bezo ní nám. nárnhov vce ter í lová No b Dobrovského áš 7:f&)3"% Jed áKl rm L e Mírová už Na Č kova i á Na Vyhlídce Na Vy Papírenský c o k ká HvězděH uš va ťs ug J park o iš k d ická ru st Na šk Hra Čá tálkáŠpio va va Su voro ko Alešova Sušic ch vova tevní ká á V a v Družs e v lenic o Lilio ká stk Sudova U Čá Neun-n Zá K a vo B á í v Klosterm ará ote annova m n r Sla Lilio vép Žižk kov á í rov tev dov a US telov ov ej č e r žsHu e J n s K š u a ická ká nám. de ro a Dr Čapkovo J Ba bn cí a Míru a n r týlí o nám. v á í Sukova á o ot M pit ý lí ojo 17. listopa Motýlí Ka Ko du ny ter ová dár vá ov do Olš Samaritská věz BoettingeH sk vá Olšo #03: Sla U rova ůžk u á Na R lená Maje Na r 47¤507"3 á št B rova v R oháči a nová ro va o o ko d Adelova na Poln Str Jirás Májová í Hlubok j šínsk ová Kaplířova e u l s ib e L a Říční He Dv Vř á vá y ro oř ská Srázná ák cho Má vs van ov Ostrovní Oře ké ch Hl a Slo á Příkrá ov u k Mo s b stn U a í ok Útušick Bo M alost ra n ská van alej R á á so airsk Slo Malostranská va éh nám. op Neb ílovs 4-07"/: ká Milady ar ku Horákové Verdunská Borský park 7FML¹ olk Předenická Šimerova Šk U )PNPMLB a K Vodoov jemu hradská Sportovní ová up Vino areál Jasmín Plzeň Sk va Na dlo py an M - Doudlevce Bradum lavce á UP Hrozv o nová K Parku mín o Jas Heyrovskéh elChkého čic
1-;&ª
a ov Pall
UZ
Kopeckého sady
Goethova Martinská
ero ing Em Plzeň - Skvrňany
Plachého
í Lučn
Podmostní
Ú ká žlic y ma ráh Do
á ová Bělohorsk Lip
kové eníš lie B Otý
á
Na pě s Vý
trati ažlické U Dom
Naile P
ch ání Str Na
UD
č
Mže
Pražsk
Chrás
ní
Lu
1°&%/¥306%/
Úzká
Lazaretn
306%/
Plánásk
Riegrova Dřevěnám. Prešovsk Republiky ná á Zbrojnická Bezručova
eta sadynovy
PWB Tylo va
i Pod Všemi sva tým
Locho tínsk
údolí nské Slova
Divadelní Husova Sm
Husova
ská
á
á prnick
o
č Zru
sk
Tylova
va
a ilov Bud
Husova nám. Emila Škody Husovo nám.
Pal
CAN
brado
Solní
1FDJIS¹
Ke
rní Dv Pitt V L nerov užá a nká ch
m
ar lov
Kollárova
Podě
ac ké h
esta čská c Zru
ku rád
r Ka
mi inice
ká čic ad
e
á
sick
Skv Tylova
břežní
Senecká
vecká Bole
P
ká
ns rňa
Vejprnická
tKráá k
Školní N nám.
e alc Jík Na
ářRysbká
Mží ade
ba Jakaurdy Šk
K
Tichá
Male
uDlo Naých zcáh h one h J. P r ůc hy
Stříbrská
ká řimic
á-
vško Touá sk
Na Okraji
C p. ha ký tova rv Vejprni c
tr
á sk Koželužská
Přemyslova Palackého nám.
Na
Nad Ferono u
né ud Ro
/B3PVEOÁ
amenní
Tru Roose-hlářsk sady á veltův 5. Malá kmost vět na Veleslavíno va
káPo-
výstaviště žní e
ká
KS
ar R
meká
era u Nad Bnovko K Pecihr ádku
né
Lip ová ova ížk Ma lická
Na Poříčí
yb ní k a
Jateční
na Libuši
ov Karl
Pr
Pod Z áhor ske
most gen. Pattona
6,BMJLPWTLÁIPNMÕOB
áži
Na H
Lochotínská
Řep ová
FN Plzeň-Lochotín alej Svobody 80 304 60 Plzeň – Lochotín telefon: +420 377 103 111 +420 377 104 111 Bero un k fax: +420 377 103 959 a
.JLVMLB
;"%/¥306%/
výstaviště
na
Plzeň - Bílá Hora
4&7&3/¥1°&%.¤45¥
Dělnická Kleisslova
or
;"7"%*-,"
vadilce Na Za
y
nec
á
V
Ve lké h
Nad Priorem
tina
od
Vanču rova
Nárožní
ecký p. Bolev
vob
Žo Podlipfie ské
od
U
#¥- )03"
e Št N louo- Řekad ou
Yacht club
Kubátova
y zin
jS
So K lovnkoěS
Malý bolevecký rybník
Velký bolevecký rybník
e Bř a tov ar oz M sefa Jo dy La
ale
že
ª"/:
a ov čk ná Ja
Viléma Blodka
k
Vlas
Světlé
Boženy Němcové
nsk
Bzenecká
M
zov á
J anáčkova
ského
decká
k ors
Vlasati n
na Libuši
vsk tíko Ko
Karoliny
hm elni cích Br ká ně ns Brně
Strážnická
s Šatov
ns me
é
Růženy Svobodové
Lékařská fakulta UK v Plzni Lochotínský park Děkanát, Husova 3 Bzenecká telefon: 377 593 400 ká +420 Botanická Vrbovec zahrada alej SvobodyZOO spojovatelka: +420 377 593 600 i m inice Pod V ul. Karlovarská a Lidická spojovatelka: +420 377 593 100
mská oje Zn
;¹NFÀFL
Krásn oh Elišky
alej Svobody
Na C
Břecla á Strážnick
Le-
u ko
-0$)05¥/ r ní Ho
í edn Stř Dolní
7*/*$&
vá Jaro Ma jako nám. sla Mla Ježka va - v Odboje teck K Tolu á po UP rad ony nců Spoje Fra íčnze Vanva Boh Lisz ko usla ta va M Pod ar ti Cvičišnů těm Fib icho Oto Dolejší va kara
cká
ut
Ka
á vsk tíko Ko
4ZMW¹OTLÕWSDI
ská
Lede
va do an Šv še e r Bu rla
olov
o Ko menskéh
Karlovarsk á š Ko
V
Hodon í nská
lkéh o rybn
U
u škova náves
Bře
Na d
Pod
arská arlov
Studentská
K Pecím
nická
d
d Po
Pále
o Heydu- P kova
DI
m
Studentská
ne
lvá
Sy
Žluti
."-µ #0-&7&$
IČO: 00669806, DIČ: CZ 00669806 íka udentská M ec Účet: GE Money Bank, 1, Plzeň, Stčíslo účtu 509-464/0600. Účet dary: 19-509-464/0600 hoCihelnouAnglické Snábř. ok
ká dents Stu
K
Ný
[email protected] řan Kap ská Ps rová ašn hovtráuy www.fnplzen.cz Vo n Bolevecká Ve dr
vská Krašo
ká šovs Ú ně
/B7FMLÕDILVTFDI
,0f65,"
UK
žimská Tou
KP
#0-&7&$ Návštěvní hodiny pro veřejnost: všední dny 15–17 hodin, víkendy, svátky 14–16 hodin
Do
bř
an
sk á
Vydala: Fakultní nemocnice Plzeň, Oddělení pro komunikaci s veřejností. Neprodejné. Ev. číslo MK ČR E 16852. ou Za Vodá rn Adresa redakce: FN Plzeň, Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, telefon: +420 dolí 377 402 766, fax: +420 377 441 850, e-mail:
[email protected]. ké Ú FTLÁÒEPMÅ Památník Čes Šéfredaktorka: Renata Jenšíková obětem zla ům vodní nádrž České údolí ní k K Češ a redaktorka: Mgr. Jana Kořínková RadbuzOdpovědná ná Sp or Ph.D., Redakční rada: Bc. MUDr. Petra Jíchová, doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., doc. MUDr. Martin Matějovič, PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MUDr. Jiří Šourek, prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., Bc. Andrea Vobořilová m valů ým Prepress: EUROVERLAG, spol. s r. o., Bolzanova 5, 301 00 Plzeň, grafika: Iva Kokošková, telefon: +420 378 772 517, e-mail:
[email protected] tar ora S K dv a Na B
P l zeň ská cesta
LukV ách
tř.
ou
est a
US te
L
Sp
á
ská c
éln
Ry bá rn
d Po
o len
Za
e
Ze
ůrc
h
KH
ce
olíc VP
Klatovská
ích
Nová
rnov
K Ho
á
Výsluní
Boř
i cem
o i éh Siln U Č e sk ce e ezi Ře olím ráz d M K Ú stin K D dy cov Nad no u spo íše r uč a B o d h L Po é Na tar ho zky zdě Ko rsk U S Brá s á Na #36 tincova zi
Ko
$IMVN
Tyršův sad
d NaraH těm diš va co
in
Valcha
ck mu po Ne
st Ko
e jnerc
Výslunípřátelům a partnerům Fakultní nemocnice Plzeň, Velice děkujeme všem milým sponzorům, &$)6307 Pod Tyršovým kteří nám svou finanční podporou pomáhají v rozvoji nemocnice a zlepšování našich služeb. sadem
Na