Sociální práce v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje

Vyšší odborná škola, střední škola, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a základní škola MILLS, s. r. o. Čelákovice

Sociální práce v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje

Sociální práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Havlíčková Vypracovala: Jana Málková

Čelákovice 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. ………………………………………

V Čelákovicích, 19. 5. 2014

Jana Málková

2

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Jitce Havlíčkové za cenné rady, věcné připomínky, vstřícný přístup a trpělivost při vedení mé absolventské práce. Další poděkování patří Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje, zastoupené hlavní sestrou, paní Irenou Šandovou, za umožnění sepsání této absolventské práce. V neposlední řadě děkuji sociálním pracovnicím, paní Mgr. Sabině Růžkové, Dis. a slečně Petře Chvátilové, DiS., za vedení mé odborné praxe.

3

OBSAH ÚVOD …………………………………………………………………………………………………………………….

6

1 CÍL E PRÁCE ………………………………………………………………………………………………………. 1.1 Hlavní cíl ……………………………………………………………………………………………………… 1.2 Dílčí cíle ……………………………………………………………………………………………………….

7 7 7

2 TEORETICKÁ ČÁST …………………………………………………………………………………………..

8

2.1 Základní pojmy …………………………………………………………………………………………….. 8 2.1.1 Sociální práce ……………………………………………………………………………………….. 8 2.1.2 Sociální pracovník ve zdravotnictví ……………………………………………………….. 8 2.1.3 Sociální služby ………………………………………………………………………………………. 9 2.1.4 Zdraví a nemoc …………………………………………………………………………………….. 9 2.1.5 Veřejné zdravotnictví ……………………………………………………………………………. 10 2.2 Historie zdravotní a sociální péče v Kolíně …………………………………………………..

10

2.3 Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje ………………. 2.3.1 Historie nemocnice ……………………………………………………………………………… 2.3.2 Současnost nemocnice ………………………………………………………………………… 2.3.3 Komunitní plánování města Kolín …………………………………………………………

11 11 11 13

2.4 Sociální práce ve zdravotnictví ……………………………………………………………………. 2.4.1 Význam sociální práce ve zdravotnictví ………………………………………………… 2.4.2 Vzdělání sociálního pracovníka ve zdravotnictví …………………………………… 2.4.2.1 Historie vzdělávání českých sociálních pracovnic ………………………….. 2.4.2.2 Současné vzdělávání sociálních pracovníků ve zdravotnictví …………. 2.4.3 Multidisciplinární tým …………………………………………………………………………. 2.4.4 Komunikace-základ úspěchu sociální práce …………………………………. 2.4.4.1 Základní techniky komunikace s klientem v nemocnici ………………….

13 14 14 14 15 16 18 20

2.5 Klienti sociálních pracovníků v nemocnici …………………………………………………… 2.5.1 Způsob vzniku vztahu sociálního pracovníka s klientem v nemocnici ……. 2.5.2 První kontakt s klientem ……………………………………………………………………… 2.5.3 Sociální šetření ………………………………………………………………………………………

21 22 23 23

2.6 Nejčastější zdravotnické a sociální služby, které klienti využívají po ukončení hospitalizace …………………………………………………………………………………………………………. 2.6.1 Sociální lůžka ………………………………………………………………………………………… 2.6.2 Léčebny pro dlouhodobě nemocné ……………………………………………………….

25 25 25

4

2.6.3 2.6.4 2.6.5 2.6.6 2.6.7 2.6.8 2.6.9

Hospicová péče ……………………………………………………………………………………. Pečovatelská služba v Kolíně a okolí ……………………………………………………… Tísňová péče ………………………………………………………………………………………… Osobní asistence, odlehčovací pobytová služba a denní stacionář ………… Domovy pro seniory ……………………………………………………………………………… Ubytovna pro osoby bez přístřeší …………………………………………………………. Dětské centrum Kolín a ubytování pro matky s dětmi ……………………………

26 27 28 28 30 30 31

2.7 Legislativa ovlivňující činnost sociálního pracovníka ……………………………………

32

2.8 Dobrovolnická služba ve zdravotnictví ……………………………………………………….. 2.8.1 Definice dobrovolnictví ………………………………………………………………………… 2.8.2 Dobrovolnictví v nemocnicích ……………………………………………………………….

34 34 35

3 PRAKTICKÁ ČÁST ……………………………………………………………………………………………….

36

3.1 Sociální práce v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje ……………………………………………………………………………………………………………………… 3.2 Vedení odborných praxí studentů sociální práce ………………………………………….

36 38

3.3 Dobrovolnické centrum Slunečnice ……………………………………………………………..

39

3.4 Zmapování mezioborové spolupráce sociálních pracovnic a lékařů v letech 2007 – 2013 ………………………………………………………………………………………………………….. 3.4.1 Hypotézy ………………………………………………………………………………………………. 3.4.2 Výsledky analýzy dat v období mezi lety 2007 – 2013 …………………………… 3.4.2.1 Počet sociálních šetření …………………………………………………………………. 3.4.2.2 Složení klientů z hlediska pohlaví ………………………………………………..... 3.4.2.3 Složení klientů z hlediska věku ………………………………………………………. 3.4.2.4 Počet sociálních šetření ve vztahu k ročnímu období …………………….. 3.4.2.5 Počet sociálních šetření ve vztahu k dětem ……………………………......... 3.4.2.6 Podíl novorozenců na sociálních šetřeních ve vztahu k dětem ………. 3.4.3 Vyhodnocení analyzovaných dat ……………………………………………………………

41 42 42 42 45 47 50 51 52 53

4 DISKUZE ……………………………………………………………………………………………………………. ZÁVĚR …………………………………………………………………………………………………………………… РЕЗЮМЕ ………………………………………………………………………………………………………………. BIBLIOGRAFIE ……………………………………………………………………………………………………….. SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………………………………………

54 57 58 60 64

5

ÚVOD Sociální práce v nemocnici je velmi specifická. Sociální pracovnice se zde setkávají s klienty, jejich rodinami a blízkými. Nepříznivý zdravotní stav klientů je nezřídka dílčím problémem jejich celkové životní situace. Úlohou sociálních pracovnic je komplexní rozklíčování situace, ve které se klient nachází, nabídka možného východiska, a pokud klient souhlasí, sociální pracovnice spolu s ním a jeho rodinou realizují kroky nutné k řešení klientovy nepříznivé situace. Velmi často se sociální pracovnice stává důvěrnicí klienta i jeho rodiny. Na výběru tématu absolventské práce má značný podíl dlouhodobá praxe v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje, kterou jsem absolvovala v prvním a druhém ročníku oboru Sociální práce na Vyšší odborné škole Mills, s. r. o. Díky velmi vstřícnému postoji vedení nemocnice a sociálních pracovnic jsem zde jako studentka Sociální práce získala nejenom mnoho teoretických znalostí, ale i praktických zkušeností. Cílem absolventské práce je zmapovat sociální práci v této nemocnici a tím přispět k informovanosti veřejnosti a klientů o práci sociálních pracovnic. Absolventská práce by se mohla stát inspirací pro studenty oboru Sociální práce při výběru místa, ve kterém absolvují odbornou praxi nutnou k jejich studiu. Sociální pracovnice v nemocnici je členkou multidisciplinárního týmu, ve kterém spolupracuje nejen se zdravotnickým personálem nemocnice, ale i mnoha státními a nestátními organizacemi. Domnívám se, že toto je pro studenty velmi podnětné. Teoretická část je zaměřením obecně na sociální práci ve zdravotnictví a představení nemocnice, praktická část absolventské práce je rozdělena do dvou kapitol. První se věnuje popisu kolínské nemocnice, práci sociálních pracovnic a představení projektu Dobrovolnického centra Slunečnice, jehož zakladatelkou a koordinátorkou je sociální pracovnice Mgr. Sabina Růžková, DiS. Tento projekt vznikl s podporou vedení nemocnice a je určen klientům Sociálních lůžek na oddělení Gerontocentra kolínské nemocnice. Ve druhé části je zaznamenán vývoj mezioborové spolupráce lékařů a sociálních pracovnic mezi lety 2007-2013.

6

1 CÍLE PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Zmapovat sociální práci v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje.

1.2 Dílčí cíle 

Zpracovat postup sociální práce s klienty.



Zmapovat možnosti následné péče o klienty propuštěné z nemocnic.



Zaznamenat vývoj mezioborové spolupráce lékařů a sociálních pracovnic v letech 2007-2013.



Popsat projekt Dobrovolnického centra Slunečnice.

7

2 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část absolventské práce je zaměřena obecně na sociální práci ve zdravotnictví a představení Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje a zmapování možností následné péče po ukončení hospitalizace v nemocnici.

2.1 Základní pojmy 2.1.1 Sociální práce Český překlad definice sociální práce schválené Mezinárodní federací sociálních pracovníků: „Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích, posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Užívaje teorií lidského chování, sociálních systémů a sociální práce zasahuje tam, kde se lidé dostávají do kontaktu se svým prostředím. Pro sociální práci jsou klíčové principy lidských práv a společenské spravedlnosti.“ [www.socialnirevue.cz,22] Aktivita, zaměřující se na zlepšení, obnovení sociálního fungování klienta a na tvorbu společenských podmínek, které budou příznivé pro tento cíl. [www.granty.vsers.cz,23] Sociální práce se zabývá interakcí mezi člověkem a jeho sociálním prostředím. Pomoc sociální práce je zaměřena na dosahování rovnováhy mezi očekáváním sociálního prostředí, ve kterém lidé uspokojují své potřeby, a jejich schopností toto očekávání zvládnout. [MUSIL, 2004]

2.1.2 Sociální pracovník ve zdravotnictví Sociální pracovník ve zdravotnictví je především profesionál, který je znalý teorií a metod oboru sociální práce, jehož snahou je jejich aplikace v praxi a v celoživotním vzdělávání. [MATOUŠEK, 2005] Sociální pracovník ve zdravotnictví by měl v prvé řadě být kompetentním sociálním pracovníkem v souladu se Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zároveň i nelékařským zdravotnickým pracovníkem v souladu se Zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. [KUZNÍKOVÁ, 2011]

8

Sociální pracovník je ten, kdo pomáhá těm, kteří využívají sociálních služeb. [www.ledax.cz,24] V Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje pracují dvě sociální pracovnice. V kapitolách, které se přímo týkají tohoto zařízení, pojednává absolventská práce o činnosti sociálních pracovnic.

2.1.3 Sociální služby Sociální služby jsou služby určené osobám v nepříznivé sociální situaci (např. senioři se zhoršenou soběstačností, zdravotně postižení, bezdomovci, příslušníci etnických menšin, uprchlíci, osoby s mentálním postižením, uživatelé návykových látek, osoby s duševním onemocněním). [www.ledax.cz,25] Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje sociální službu jako činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci. Rozsah a forma pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a musí zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení.

2.1.4 Zdraví a nemoc WHO definuje zdraví takto: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné choroby“. [VURM, 2007] Za zdraví je považován celkový tělesný, psychický, sociální a duchovní stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí. [KŘIVOHLAVÝ, 2001] Dle Novákové je zdraví předpokladem plnohodnotného a kvalitního života. Dále autorka uvádí, že zdraví a nemoc jsou výsledkem vztahu mezi člověkem a prostředím. Tento vztah se mění podle toho, jaké změny a kolik změn probíhá v lidském organizmu a jeho prostředí. [NOVÁKOVÁ, 2011] Kuzníková uvádí, že zdraví a nemoc jsou se sociálním životem člověka velmi úzce propojeny a vzájemně se ovlivňují již v momentu vyskytnutí prvních symptomů nemoci, pocitů nepohody a iniciace zdravotnické pomoci. Dále Kuzníková poukazuje na osobní

9

a sociální život klienta, který se odvíjí dle závažnosti diagnózy či následků nemoci, které mohou být dočasného či trvalého charakteru. [KUZNÍKOVÁ, 2011] O znovuobnovení sociálních funkcí se klient musí v prvé řadě zasadit sám, ale také může zvolit i různé formy pomoci sociálního pracovníka v nemocnici. [KUZNÍKOVÁ, 2011]

2.1.5 Veřejné zdravotnictví Malina definuje veřejné zdravotnictví jako

multidisciplinární medicínský

obor, který využívá a integruje poznatky různých vědních oborů. Jeho základ tvoří řada medicínských a společenskovědních oborů (sociální medicíny, hygieny a epidemiologie, organizace a řízení zdravotnictví, podpory zdraví, demografie, statistiky, sociologie, psychologie, ekonomie, medicínského práva a řady dalších oborů). Veřejné zdravotnictví je oborem, který se zabývá problematikou zdraví a zdravotnictví. [www.korcek-mba.blogspot.cz,26].

2. 2 Historie zdravotní a sociální péče v Kolíně V historii můžeme nalézt mnoho zařízení, která mají sociálně-zdravotní charakter. V naději na pomoc a uzdravení, přicházeli lidé do chorobinců, chudobinců, starobinců či špitálu. Stejně tomu bylo i v Kolíně. První zpráva o domu chudých v Kolíně je z roku 1359 a uvádí: „kostel sv. Jana Křtitele s chalupou vedle něho stojící odedávna špitálem slul“. Bernard Eisengraber, zlatník z Hory, tehdy věnoval 2 kopy grošů platu, který měl na statku dědičného rychtáře Kryštofa, strýce svého ve Štítařích, kaplanu na mše při špitálu kolínském. Dalším domem chudých, zvaným Seelhaus, byl dům pro chudé panny a vdovy, kterým se říkalo bekyně. Almužny a jejich práce jim byla prostředkem k obživě. Roku 1519 byl dům chudých v domě č. 11 na Kutnohorském předměstí při kostele sv. Jana Křtitele přeměněn v nemocnici. V roce 1623 přešel s ostatním jměním do rukou řádu Milosrdných bratří. V letech 1778-1814 existovala v Kolíně ještě nemocnice vojenská. [www.nemocnicekolin.cz,27] V roce 1778 vznikla i první městská nemocnice na místě obecního dvora. Byla to jednopatrová budova, která se postupně rozšiřovala. Zpočátku měla tato nemocnice pouze osm postelí, v roce 1856 měla postelí třicet. O pár let později byla nemocnice

10

rozšířena o druhé podlaží. Ve stejném roce bylo nemocnici, ministerstvem vnitra, uděleno právo veřejnosti. Dr. František Bieman, tehdejší její lékařský správce, je považován za zakladatele této veřejné nemocnice. Měl na svou dobu velmi pokrokové odborné i sociální smýšlení, podle zápisu v kolínské pamětní knize děkanství organizoval akci pro zmírnění dělnické bídy v letech 1845 – 47. Rozšíření této nemocnice, se však postupem času stalo nedostatečným. [www.nemocnicekolin.cz,27]

2.3 Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje 2.3.1 Historie nemocnice V roce 1892 se usneslo okresní zastupitelstvo vystavět z vlastních nákladů, novou nemocnici v místě, kde stojí dodnes. Svou činnost zahájila kolínská nemocnice v roce 1898. Náklad na pozemky, stavbu a vnitřní zařízení činil přibližně 140 000 zlatých. Nemocnice měla původně 100 lůžek, později byl počet lůžek rozšířen na 160. Na svou dobu byla nemocnice velmi dobře vybavena. Měla dva operační sály pro čistou a hnisavou chirurgii. V zahradě stál pavilon pro infekční nemoci. V roce 1913 byla nemocnice vybavena rentgenovým přístrojem. Vedením nemocnice byl pověřen MUDr. Josef Šíl. Nejvyšší frekvence dosahuje nemocnice v letech válečných. V roce 1914 převzal vedení MUDr. Jan Šíl. Ve stejném roce se nemocnice stává součástí vojenské pozorovací stanice s filiálkou v okresním chorobinci o 130 postelích. Okresní chorobinec byl později převzat vojenskou správou. V únoru roku 1916 byla nemocnice vrácena svému účelu. [www.nemocnicekolin.cz,28] V průběhu historie pracovali na tváři nemocnice významní architekti. Na přelomu 20. a 30. let 20. století roste pod vedením architekta Karla Tymicha administrativní a hospodářská budova, která stojí dodnes. Významným projektem byla ve 40. a 50. letech výstavba dětského a gynekologicko-porodnického oddělení pod vedením F.

M.

Černého.

Po

rychlém

rozkvětu

nastalo

období

stagnace.

[www.nemocnicekolin.cz,27]

2.3.2 Současnost nemocnice Po roce 1989 nemocnice opět získala svou prestiž a převyšuje okresní charakter. Dne 21. června 2005 byla Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského 11

kraje se sídlem v Kolíně, ul. Žižkova 146, zapsána pod spisovou značkou B10018 vedenou u Městského soudu v Praze, do Obchodního rejstříku. Mimořádným rozvojem, který započal díky podpoře svého vlastníka Středočeského kraje a trvá dodnes, se stala tato nemocnice spolehlivou a moderní společností. Důkazem může být i fakt, že Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje obdržela v roce 2012 od České kapitálové informační agentury ratingové hodnocení ČEKIA Stability Award AA, byla tak zařazena mezi nejstabilnější firmy v České republice. [www.nemocnicekolin.cz 28] V roce 2012 bylo, dle Ústavu zdravotnických informací České republiky, v nemocnici 551 akutních lůžek. V tabulce č. 1 uvádím rozdělení počtu akutních lůžek na jednotlivých odděleních nemocnice. Průměrná ošetřovací doba byla 5,3 dne. Tabulka č. 1 Zdroj: vlastní zpracování

Počet lůžek na jednotlivých odděleních oddělení

počet lůžek

z toho

Interna

95

JIP 14

Geriatrie

22

-

Neurologie

39

JIP 6

Chirurgie

71

-

AR

18

-

Ortopedie

54

JIP 4

Urologie

25

-

ORL

20

-

Oftalmologie

22

-

Dermatovenerologie

25

-

Gynekologie

48

Porodnice 23

Pediatrie

71

JIP 8, Neonatologie 23

Dětská chirurgie

21

-

Rehab. a fyz. medicína [www.uzis.cz,29]

20

-

12

Svou vstřícností a postojem je tato nemocnice příkladem kvalitní mezioborové spolupráce managementu, zdravotníků a sociálních pracovnic.

Díky vedení této

nemocnice mohou studenti oboru Sociální práce získávat praktické dovednosti a zkušenosti, které mají velký význam pro jejich profesní rozvoj.

2.3.3 Komunitní plánování města Kolín Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje se podílí na Komunitním plánu sociálních služeb města Kolín. Pro komunitní plánování je důležitý vzájemný dialog poskytovatelů sociálních služeb, uživatelů sociálních služeb a zástupců města. Tento dialog společně s analýzou demografické situace města a analýzou dotazníkového šetření přispívá ke zkvalitnění sociálních služeb města Kolín. V pracovní skupině věnované práci se seniory zastupuje nemocnici sociální pracovnice Bc. Sabina Růžková, DiS. Tato pracovní skupina se zabývá seniory z města Kolín, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, chronického onemocnění, nebo věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Vizí této pracovní skupiny je důstojný a spokojený život seniorů. [www.mukolin.cz,30]

2.4 Sociální práce ve zdravotnictví Kořeny sociální práce sahají hluboko do minulosti, nicméně povědomí široké veřejnosti o sociální práci ve zdravotnictví je malé a mnohdy vzdálené skutečnosti. „V našem zdravotnictví existují dlouholeté tradice sociální práce s klienty. S tím, jak se mění struktura společnosti, mění se a přibývají i problémy v sociální oblasti, jejichž řešení vyžaduje vyšší úroveň vzdělání sociálních pracovníků, využívání nových přístupů v sociální práci, a zejména vyšší počet sociálních pracovníků v praxi (Sklenářová in Sborník, 1997).“[KUZNÍKOVÁ, 2011, s. 20]. Sociální pracovníci a zdravotně-sociální pracovníci jsou v České republice většinou zaměstnanci nemocnic. Nemocniční péče a zdravotní služby jsou financovány prostřednictvím systému zdravotního pojištění. Zaměstnávání a ohodnocení zdravotněsociálních pracovníků a sociálních pracovníků je zcela v kompetenci managementu nemocnic. [KUZNÍKOVÁ, 2011].

13

2.4.1 Význam sociální práce ve zdravotnictví V současnosti je sociální práce nedílnou součástí komplexní péče o nemocné v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Úlohou sociální práce je zmírnění, nebo odstranění sociálních důsledků nemoci. Smyslem sociální práce ve zdravotnictví je dle Kuzníkové zejména pomoc klientovi, jeho rodině i širšímu prostředí při zmírnění nebo odstranění negativních sociálních důsledků nemoci. Úkolem sociální práce je využití vlivu psychosociální sféry na nemoc k lepší adaptaci, překonání obtíží, motivaci k léčbě, spolupráci a konečně ke kvalitnějšímu životu. [KUZNÍKOVÁ, 2011] Sociální práce ve zdravotnictví musí posuzovat nepříznivou situaci člověka v komplexu souvislostí, protože nepříznivý zdravotní stav zhoršuje sociální situaci a naopak. Všude tam, kde je poskytována a zajišťována zdravotní péče, je nutné současně zajistit a poskytovat i péči sociální. [VURM, 2007] Dle Tomeše se sociální a zdravotní péče doplňují a v řadě ohledů i vzájemně ovlivňují. Dále uvádí, že osoby, které potřebují odbornou zdravotní péči, často vyžadují i sociální pomoc. [TOMEŠ, 2001]

2.4.2 Vzdělání sociálního pracovníka ve zdravotnictví Úlehla hovoří o odbornosti, jako o jednom ze tří opěrných bodů sociální práce. Odbornost popisuje jako umění být prostředníkem mezi normami společnosti a přesvědčením klienta. [ÚLEHLA, 1996] „Zdravotně sociální pracovník by měl znát problematiku jednotlivých onemocnění, být vzdělaný v oblasti somatické medicíny a znát důsledky, jež mohou jednotlivá onemocnění mít nejen na psychiku člověka, ale také na další sociální život.“ [KUZNÍKOVÁ, 2011, s. 59]

2.4.2.1 Historie vzdělávání českých sociálních pracovnic V roce 1921 vstoupily v praxi absolventky Ženské vyšší školy pro sociální péči. Postupně přibývaly i absolventky dalších škol. Jednalo se o školy střední zakončené maturitou nebo tzv. vyšší na bázi pomaturitního vzdělávání. [KODYMOVÁ, 2010]

14

V roce 1935 na sjezdu stavovského spolku „Organizace sociálních pracovnic účastnice vyslovují rezoluci, ve které mj. požadují, aby byla vybudována soustava samotného sociálního školství, které se opírá o poznatky sociálních věd, a odpovídá skutečným potřebám sociální péče. Školství zabezpečeného hmotně i odborně státem a ukotveného v systému vysokoškolského vzdělávání.“ [KODYMOVÁ, 2010, s. 123] Jedním z problémů sociální transformace byl nedostatek profesně připravených lidí na nové sociální problémy. Proto již v roce 1990 MPSV iniciovalo vytvoření systému vzdělávání sociálních pracovníků. [RÁKOSNÍK, TOMEŠ, 2010] To se po přípravách podařilo a v roce 1990 vzniklo první pracoviště na filozofické fakultě University Karlovy v Praze, posléze na fakultě sociálních studií v Brně a na pedagogické fakultě v Bratislavě. Myšlenka byla, aby se v Praze učila sociální práce ve spojení s psychologií, v Brně ve spojení se sociologií a v Bratislavě s pedagogikou. [RÁKOSNÍK, TOMEŠ, 2010]

2.4.2.2 Současné vzdělávání sociálních pracovníků ve zdravotnictví Vzdělávání sociálně zdravotnických pracovníků je v České republice zakotveno v Zákoně č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění. Dle § 10 Zákona č. 96/2004 Sb. je za výkon povolání zdravotně sociálního pracovníka považována činnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitační péče v oboru zdravotně sociální péče. Dále se zdravotně sociální pracovník podílí na ošetřovatelské

péči

v oblasti

uspokojování

sociálních

potřeb

pacienta.

[www.zakonyprolidi.cz,19] Činnosti zdravotně sociálního pracovníka jsou konkrétně rozpracovány Vyhláškou 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. [www.zakonyprolidi.cz,21]

Formou dalšího vzdělávání sociálních pracovníků, dle Zákona č. 96/2004 Sb., je: 

specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka,



účast v akreditovaných kurzech,



odborné stáže v zařízeních sociálních služeb, 15



účast na školících akcích. [www.zakonyprolidi.cz,19]

Etický kodex sociálních pracovníků ve vztahu ke svému povolání a odbornosti říká: 

sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání,



neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod,



působí na to, aby odbornou sociální práci prováděl vždy kvalifikovaný pracovník s odpovídajícím vzděláním,



je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy,



pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce,



sociální pracovník spolupracuje se školami sociální práce, aby podpořil studenty sociální práce při získávání kvalitního praktického výcviku a aktuální praktické znalosti. [www.tyfloservis.cz,31] „Vzhledem ke vzrůstající potřebě sociálních pracovníků ve většině rezortů, vznikl

nový

akreditovaný

bakalářský

studijní

obor

zdravotně

sociální

pracovník.“

[KUZNÍKOVÁ, 2011, s. 28] Každý sociální pracovník by měl mít znalosti ze základů sociologie, psychologie, zdravovědy, práva a sociální politiky, měl by umět diagnostikovat konkrétní potřeby konkrétního člověka a navrhnout řešení. [ MATOUŠEK, 2007] Nedílnou součástí současného celoživotního vzdělávání je supervize. Supervize je nástroj celoživotního učení používaný zejména u pomáhajících profesí. [www.ledax.cz,25]

2.4.3 Multidisciplinární tým Obecně lze říci, že základem kvalitní multidisciplinární péče o klienta je zejména spolupráce všech členů týmu na velmi vysoké úrovni. Mezioborová spolupráce v nemocnici je nutná z důvodu provázanosti zdravotní a sociální problematiky. Propuštění zejména staršího pacienta z nemocnice je situace, které je nutno v rámci hospitalizace věnovat náležitou pozornost. Propuštění pacienta z akutního lůžka 16

se řídí jeho zdravotním stavem a rozhodnutím ošetřujícího lékaře. Informaci o propuštění by měl pacient a jeho rodina obdržet v dostatečném předstihu, aby bylo možné uzpůsobit vše potřebné pro návrat pacienta do domácího prostředí. Pokud toto není možné, je třeba zajistit následnou péči v jiném zdravotnickém zařízení, nebo situaci řešit s pomocí sociálních služeb. Komplexní posouzení aktuální situace zaměřené na vyhodnocení stávajícího průběhu hospitalizace, posouzení potřeb konkrétní další intervence medicínské, ošetřovatelské rehabilitační a další. K tomuto je nutná spolupráce ošetřujícího lékaře, geriatra, specialisty v ošetřovatelské péči, rehabilitačního pracovníka a v neposlední řadě i sociálního pracovníka. Velmi důležitá je intenzivní komunikace všech těchto odborníků nejen s klientem, ale i jeho rodinou. Kuzníková zdůrazňuje významný podíl sociální práce ve zdravotnictví na uzdravení klienta. Sociální pracovníci společně s dalšími odborníky, uvnitř i mimo zařízení zdravotnických služeb, podporují klienta při vyrovnávání se s nemocí a se změnou jeho životní situace. Odborníci společně vytvářejí integrovaný plán péče, který je orientovaný na klienta, má jasně vymezený cíl. Na tvorbě a realizaci plánu se podílejí všichni členové týmu, kteří vzájemně sdílejí poznatky důležité pro péči o klienta. [KUZNÍKOVÁ, 2011] Sociální práce ve zdravotnickém zařízení probíhá pod různými tlaky z několika stran, kterým je nucen sociální pracovník čelit. Rodina a klient od něj očekávají dostatek času k odbornému poradenství, volbě mezi různými alternativami sociálních služeb a opatření. Lékař, motivován ekonomickými zájmy managementu zdravotnického zařízení, naopak očekává urychlené řešení sociální situace pacienta. Zabezpečení sociálních potřeb pacientů musí probíhat současně s léčebnou a ošetřovatelskou péčí, proto jsou sociální pracovnice členy multidisciplinárních ošetřovatelských týmů pečujících o pacienta. Sociální práce je prací týmovou a kvalitní sociální péči je možné zajistit jen v součinnosti s ostatními odborníky, kteří se na komplexní péči o pacienta podílejí. Délka hospitalizace pacienta a jeho následné propuštění je závislé na závažnosti onemocnění pacienta a jeho sociální situaci. [www.fnol.cz,32] Komplexnost péče v medicíně dnes zahrnuje i sociální práci s klientem. Je důležité si uvědomit, že mezi zdravotní a sociální sférou je velmi úzká provázanost 17

a nelze je oddělovat. Sociální práce ve zdravotnických zařízeních je pak specifikována jako podpora a pomoc klientovi a jeho blízkým při návratu do přirozeného prostředí s minimalizací negativních důsledků proběhlé nemoci. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu zdravotnického zařízení a aktivně se účastní na celém léčebném i ošetřovatelském procesu. Tato aktivní účast přispívá k celistvému pojetí klienta, vytvoření objektivního náhledu na klientovu situaci a zahájení efektivního řešení. [www.ieducare.com,33] „Sociální pracovník potřebuje být od spolupracovníků respektován a cítit sounáležitost s týmem. Velmi důležité je zajištění své jasné pozice ve zdravotnických zařízeních.“ [BADAWI, 1990, KUZNÍKOVÁ, 2011. s. 23] Kuzníková uvádí v souvislosti s postavením sociálního pracovníka v týmu jako výhodnější volit termín interdisciplinární spolupráce, neboť sociální pracovník má nezastupitelnou roli koordinátora činností a cílů týmu. Dále manažera, který organizuje činnost týmu a spolupráci s odborníky vně organizace. [KUZNÍKOVÁ, 2011] Ve spolupráci s interdisciplinárním týmem se sociální pracovník podílí na řešení krizové situace klienta. Od počátku pracuje na dobrém vztahu s chronicky nemocným klientem, u něhož se předpokládá dlouhodobá terapie a opakované hospitalizace. [MATOUŠEK, 2003]

2.4.4 Komunikace- základ úspěchu sociální práce Komunikace je základním prostředkem v dorozumívání se s ostatními lidmi. Komunikaci můžeme definovat jako specifickou formu spojení mezi lidmi, a to prostřednictvím předávání a přijímání informací. Pomocí komunikace si lidé vzájemně předávají zkušenost, ale například i emoce. Komunikaci lze dělit na verbální, tedy věcně obsahovou a na komunikaci neverbální. Nástrojem verbální komunikace je řeč. Řeč můžeme definovat jako vyšší nervovou činnost, která je řízena druhou signální nervovou soustavou. Řeč dává lidem možnost vyjádřit své pocity, myšlenky a přání. Lidé mohou hovořit o minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Tato schopnost je odlišuje od jiných živočichů. Řeč však netvoří jediný způsob, jak si lidé vyměňují své názory, informace a myšlenky.

18

Dle Honzáka je komunikace lidskou schopností užívat výrazových prostředků k vytvoření a udržení mezilidských vztahů. V komunikaci člověk projevuje své city, vůli, myšlenky a sděluje informace. [HONZÁK, 1997] Lidská komunikace je mnohem bohatší a rozmanitější. Tvoří ji nejenom mluvené (psané) slovo, ale i komunikace neverbální - mimoslovní. Při neverbální komunikaci získáváme informace z pohybů těla, gest, pomocí doteků a očního kontaktu. V lidské komunikaci platí, že nelze nekomunikovat. Je všeobecně známé, že úspěšnost komunikace záleží z nadpoloviční většiny na neverbálním projevu, dále pak na paralingvistickém kontextu a pouze z několika málo procent na projevu verbálním. Znalost neverbální komunikace je základním úspěchem v navázání komunikace nejen s klientem, jeho rodinou, ale i ostatními členy multidisciplinárního týmu. Sociální pracovník by měl mít základní znalosti o mimice, proxemice, posturice, kinezice, haptice, ale například i o gestikulaci. Důležitou součástí komunikace je paralingvistika, tedy to, jak je komunikace hlasitá, rychlá, důrazná, nebo jaký tón zvolíme. Nelze opomenout metakomunikaci, tedy změny slovního významu v návaznosti na intonaci. Proces úspěšné komunikace není pouze vhodná volba slov a signálů, ale zahrnuje také mnoho dalších dovedností, které je třeba zvládnout. Tyto dovednosti zahrnují především aktivní naslouchání, techniky kladení otázek, umění dialogu a mnoho dalších. Do komunikace zahrnujeme i úpravu zevnějšku. Všechny tyto komunikační dovednosti a techniky je nutné neustále zdokonalovat. S nástupem moderní technologie došlo v oblasti komunikačních technik k obrovskému rozvoji. S tím souvisí i schopnost sociálního pracovníka komunikovat pomocí telefonu, nebo počítače. Tyto technologie umožňují mnohem rychlejší tok informací. Komunikovat lze mnoha různými způsoby. Sociální pracovník by měl být dobře připraven i na některá specifika komunikace. To znamená, že určitý systém komunikace je typický pro určitou kulturu, národ, jiný zase pro určitou společenskou skupinu. Způsob komunikace je také odlišný u různých věkových kategorií. Mezilidská komunikace je závislá na mnoha faktorech, mezi které patří řada vnějších i vnitřních činitelů – prostředí, přítomnost dalších osob, vlastní citové

19

rozpoložení, zkušenosti, vrozené komunikační schopnosti, zdraví, časová omezenost, temperament, charakter, a mnoho dalších.

2.4.4.1 Základní techniky komunikace s klientem v nemocnici Základem pro navázání dobrého vztahu s klientem je důležité zvládat základní formy komunikace, kterými jsou rozhovor a aktivní naslouchání. Rozhovor je metoda získávání dat a ovlivňování druhých osob slovním kontaktem. Rozhovor lze dělit na řízený - strukturovaný a na neřízený - volný.

Fáze rozhovoru dle Úlehly: 

příprava, která je důležitá k ujasnění cílů rozhovoru,



otevření, tedy navození atmosféry, pocit bezpečí a důvěry,



dojednávání, které slouží k dohodě společných cílů spolupráce,



průběh, způsob vedení rozhovoru,



ukončení, znamenající společné shrnutí a zhodnocení rozhovoru. [ÚLEHLA, 2007]

Dle Charvátové úspěch rozhovoru závisí na přípravě, zkušenostech pracovníka, který rozhovor vede, na umění konverzovat, vyjadřovat se a vnímat postoje klienta. Dále autorka zdůrazňuje potřebu umět dobře analyzovat, formulovat otázky a v neposlední řadě dovednost přesného zápisu rozhovoru. [CHARVÁTOVÁ, 1990] Pro rozhovor je velice důležité nejenom umění hovořit, ale také umění naslouchat. Velký důraz je při naslouchání kladen zejména na empatii a schopnosti vcítit se. [KŘIVOHLAVÝ, 2002]

Aktivní naslouchání Naslouchání je fyziologickou aktivitou a částí vnímání. Nejvyšším stupněm naslouchání je tzv. aktivní naslouchání. Aktivní posluchač vnímá informace, udržuje téma, o kterém se mluví, připravuje se na dotazy, kriticky zhodnocuje, vyhledává to důležité a podstatné.

20

Aktivní naslouchání dle Mojžíšové: 

sociální pracovník je soustředěn na klienta,



to co klient říká, vnímá pozorněji než své pocity,



zaměřuje se na pocity klienta, analyzuje zásadní význam klientova sdělení,



důležitý je oční kontakt a vnímání klientova neverbálního projevu,



objasňující otázky, které upřesní již řečené,



zaměření se na porozumění,



dát klientovi příležitost na upřesnění. [MOJŽÍŠOVÁ, 2008]

Již při teoretické přípravě sociálních pracovníků na budoucí praxi je jim odborníky z oboru vštěpováno, že aktivní naslouchání znamená slyšet to, co nám klient sděluje, nikoli to, co chceme slyšet. Náš subjektivní úhel pohledu na to, co jsme slyšeli, se může výrazně lišit od toho, co nám klient chtěl sdělit. Aktivním nasloucháním dává sociální pracovník klientovi najevo, že respektuje jeho osobnost a hodnotí to, co nám říká. Aktivní naslouchání není možné bez slovních komentářů a kladení otázek. Základním členěním dělíme otázky na uzavřené a otevřené. První spíše uzavírají komunikaci, druhé jí otevírají prostor. Uzavřenými otázkami získáváme odpovědi typu ano – ne, souhlasím, nesouhlasím, případně neurčité „nevím“. Otevřené otázky jsou v komunikaci ceněné, vedou totiž k poznání partnera v komunikaci a ke skutečnému dialogu. Dobře volená otevřená otázka vede k tomu, aby se klient rozhovořil a otevřel svou mysl. Současně nám poskytuje čas k promyšlení další argumentace a k rozvaze nad dalším vedením rozhovoru.

2.5 Klienti sociálních pracovníků v nemocnici „Sociální pracovník v nemocnici se denně setkává s klienty hospitalizovanými na jednotlivých odděleních s onemocněním různého charakteru, pracuje s klienty různých povahových

rysů,

přičemž

každý

z

nich

jinak.“ [KUZNÍKOVÁ, 2011, s. 56]

21

prožívá

onemocnění

či postižení

Klienty můžeme rozdělit na akutně nemocné a chronicky nemocné. K náhlému přerušení normálního způsobu života a následnému návratu k obvyklému způsobu života dochází u akutně nemocných klientů. U chronicky nemocných klientů nedochází k úplnému uzdravení, jejich zdravotní stav se většinou zhoršuje. Postupně u těchto klientů dochází ke stálým změnám zdravotního stavu. [KUZNÍKOVÁ, 2011]

Typologie klientů sociálního pracovníka v nemocnici dle Kuzníkové: 

senioři se sníženou soběstačností,



onkologicky nemocní, těžce nemocní,



klienti klinik gynekologicko-porodnických a novorozeneckých,



dětští pacienti,



klienti závislí na návykových látkách,



komunita,



klienti bez domova,



klienti poskytující sexuální služby. [KUZNÍKOVÁ, 2011]

„Každá z uvedených skupin klientů má svá specifika. Sdílí jiné problémy, pocity, bolesti, psychosociální potřeby. Sociální pracovník je musí umět rozlišit a dle toho zvolit co nejlepší cestu k řešení klientovy situace.“ [KUZNÍKOVÁ, 2011, s. 62]

2.5.1 Způsoby vzniku vztahu klienta a sociálního pracovníka v nemocnici Pokud je mezioborová spolupráce na vysoké úrovni, je sociální pracovník o ošetřujícím lékařem informován o nutnosti sociálního šetření. Sociální pracovník může sám oslovit lékaře či sestru určitého oddělení. Klient může sám požádat sociálního pracovníka o pomoc. Velmi často se stává, že o pomoc požádá některý z rodinných příslušníků klienta. Dalším ze způsobů vzniku vztahu sociálního pracovníka s klientem může být depistáž, tedy aktivní vyhledávání klientů sociálním pracovníkem. V prostředí velké nemocnice je však tento způsob vyhledávání klientu málo používaný. V každém z těchto případů je v zájmu klienta, aby sociální pracovník započal intervenci v dostatečném předstihu před propuštěním klienta z akutního lůžka. 22

2.5.2 První kontakt s klientem Důvodem setkání klienta a sociálního pracovníka je společné nalezení řešení klientova problému a poskytnutí adekvátní podpory klienta v jeho svízelné životní situaci. [KUZNÍKOVÁ, 2011] Touha, žádost, nebo přání klienta nalézt pomoc jej přivádí ke společnému setkání se sociálním pracovníkem. Nedobrovolné klienty vede ke spolupráci se sociálním pracovníkem jejich představa, že by jim jeho návštěva mohla pomoci. [(ÚLEHLA, 1996), KUZNÍKOVÁ, 2011 ] Velmi důležitý je pro budoucí spolupráci první kontakt klienta se sociálním pracovníkem. První osobní setkání zanechává v klientovi silný dojem, který je základem jejich společné kvalitní komunikace. [(KOPŘIVA, 1997), KUZNÍKOVÁ, 2011]

2.5.3 Sociální šetření Sociální šetření je zjišťování údajů, potřeb a zdrojů. Rozpoznávání a mapování sociálních problémů, potřeb a zdrojů jednotlivců, skupin a komunit a jejich vzájemných souvislostí. [www.ledax.cz,24] K zaznamenání informací od klienta slouží formulář sociálního šetření, který je sestaven pro potřebu zmapování sociálně zdravotní situace nemocného. Přílohou č. 2 této absolventské práce je Záznamový arch sociálního šetření, který je používán při rozhovoru s klientem u lůžka v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje.

Práce sociální pracovnic s klienty probíhá v několika etapách: 

seznámení s případem - první kontakt, analýza případu,



sociální hodnocení - sociální diagnóza, plán práce, volba vhodných metod a technik,



sociální intervence - sociální terapie, rehabilitace, poradenství, sociální pomoc,



zakončení případu. [DRAGANOVÁ, 2006]

Stanovení sociální diagnózy je klíčovým prvkem celé sociální pomoci. Vzhledem k jedinečnosti každého klienta a jeho potíží, musí sociální pracovník ke každému

23

klientovi přistupovat individuálně. Ve vstupní fázi se sociální pracovník musí zabývat nejen faktory, které ovlivňují povahu klientova problému, ale také faktory, které mohou ovlivnit klientovu participaci na pomáhajícím vztahu. Jde především o klientovu motivaci k řešení problému a jeho očekávání od společné spolupráce. Základem diagnostického procesu je porozumění klientova chápání situace, do níž se dostal. Klientova schopnost popsat a hodnotit svoji situaci může být omezena řadou faktorů (osobnostní profil, pohlaví, kulturní příslušnost, věk, nemoc), sociální pracovník musí být připraven tyto faktory vnímat. Diagnostika se soustřeďuje na současné i minulé charakteristiky klientova fungování i na jeho životní okolnosti. Posuzují se klientovy potřeby, problémy, životní etapa, sociální role, charakteristiky jeho intrapersonálního fungování, schopnost zvládat životní nároky, vztahy, stresory v prostředí a dostupná sociální podpora. Jako doplňující informace se využívají i informace od jiných profesionálů, například lékařů, psychologů, ale i rodinných příslušníků.

Zásada mlčenlivosti pracovníka pomáhající profese Klient by měl být sociálním pracovníkem ubezpečen, že údaje získané společným rozhovorem jsou vázány zásadou mlčenlivosti pracovníků pomáhajících profesí. Tato zásada vychází z principu diskrétnosti pomáhající profese a je součástí etického kodexu: 

pracovník je vázán povinností mlčenlivosti o všech osobních skutečnostech, které se dozvěděl v průběhu kontaktu s klientem (osobní údaje, sociální problematika),



pracovník je vázán mlčenlivostí o klientech i po ukončení spolupráce,



pracovník respektuje požadavek klienta, aby rozhovor probíhal v soukromí mimo doslech a dohled jiných osob, kterými mohou být jiní klienti, spolupracovníci či jakékoli jiné osoby,



pracovník chrání dokumentaci o klientově případu před případným zneužitím.

Mlčenlivosti může pracovníka zbavit pouze klient nebo jeho zákonný zástupce písemným prohlášením. I v tomto případě je však pracovník povinen zvážit zachování mlčenlivosti, pokud je to v zájmu klienta. [www.tyfloservis.cz,31]

24

2.6 Nejčastější zdravotnické a sociální služby, které klienti využívají po ukončení hospitalizace Tato kapitola je věnována zdravotnickým a sociálním službám, které klienti sociálních pracovnic Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje využívají nejčastěji.

2.6.1 Sociální lůžka Od roku 2007 poskytuje kolínská nemocnice, dle § 52, Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění tzv. sociální lůžka. Sociální lůžka jsou určena klientům, kteří již nevyžadují zdravotnickou péči, pouze vzhledem ke snížení čí ztrátě soběstačnosti vyžadují péči druhé osoby, a tuto péči není možné zajistit v jejich přirozeném prostředí. Tato sociální služba je určena dospělým osobám s chronickým onemocněním a seniorům, do doby, než jim je zajištěna pomoc osobou blízkou, jinou fyzickou osobou, nebo zajištěno poskytování terénních, ambulantních či pobytových sociálních služeb u jiného poskytovatele sociální služeb. Sociální lůžka jsou v kolínské nemocnici součástí Gerontologického oddělení. Obsahem této služby je ubytování, stravování, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, základní sociální poradenství. Sociální lůžka poskytuje i nemocnice v Kutné Hoře a Městská nemocnice v Městci Králové. Tato sociální služba ve zdravotnickém zařízení je poskytována na základě oboustranně uzavřené Smlouvy o poskytování sociální služby.

2.6.2 Léčebny pro dlouhodobě nemocné Léčebny dlouhodobě nemocných jsou zdravotnická zařízení, která zajišťují lůžkovou péči o pacienty s chronickými chorobami a dále následnou léčbu těch pacientů, kteří již nevyžadují pobyt na akutním lůžkovém oddělení, ale jejich zdravotní stav ještě nedovoluje propuštění do domácího prostředí, nebo jejich zdravotní stav 25

vyžaduje intenzivní rehabilitaci. Jedná se zejména o seniory, dále o pacienty po úrazech, po cévních mozkových příhodách, s degenerativním postižením pohybového aparátu, s chronickými nemocemi srdce a cév a další. Léčebny dlouhodobě nemocných poskytují celodenní lékařskou a ošetřovatelskou péče, a každodenní rehabilitaci. Tato zařízení poskytují i paliativní a symptomatickou léčbu.

Cílem těchto zařízení je doléčení

a stabilizace zdravotního stavu, rehabilitace, nácvik soběstačnosti nutný pro navrácení původní kondice, ale i nácvik náhradních činností umožňujících návrat do domácího prostředí. V současnosti jsou v těchto zařízeních většinou pokoje od jednolůžkových po čtyřlůžkové, které zajišťují důstojné prostředí, více soukromí a prostoru pro návštěvy blízkých. Součástí hospitalizace v těchto zařízeních bývá sociální šetření, jehož cílem je dostatečné zajištění dalšího sociálního zabezpečení, například zajištění pečovatelské služby, RHB atd. Přijetí do léčeben pro dlouhodobě nemocné je podmíněno žádosti ošetřující lékař z akutního oddělení, nebo praktického lékaře. Nejvyužívanější jsou tato zařízení: LDN v Českém Brodě, Kutné Hoře, dále oddělení následné péče v Městci Králové, ale i LDN Vojkov a Ledeč Háj.

2.6.3 Hospicová péče Hospicová péče je důležitá pro pacienty, jejichž zdravotní stav vyžaduje paliativní medicínu. Zásadní je pro pacienty léčba bolesti, řešení psychosociálních problémů, stejně jako uspokojení sociálních a duchovních potřeb. Hospic je zařazen mezi nestátní zdravotnická zařízení. Hospic je místem laskavé péče o umírajícího člověka, který vytváří bezpečné a klidné prostředí pro nemocného a jeho blízké. Jeho cílem je poskytnout nemocnému jistotu, že nebude trpět nesnesitelnou bolestí, že zůstane zachována jeho lidská důstojnost, a že nebude osamocen. [SVATOŠOVÁ, 2008] Nemocný má možnost mít u sebe blízkou osobu, dostává prostor pro rekapitulaci svého života a možnost uspořádat své záležitosti nejen finanční a materiální, ale i vztahové. Hospic pomáhá najít smíření a odpuštění těm, kteří odpuštění a smíření hledají. Hospice nabízejí i krátkodobé pobyty, jejichž cílem je ulehčit pečující rodině, umožnit jí rekreaci a zotavení pro pokračování další péče o nemocného doma. V hospici 26

se o pacienta starají lékaři, zdravotní sestra, sociální pracovníci, ošetřovatelé, psycholog, dobrovolníci i duchovní. Spirituální péče je nabízena na přání nemocného, který může přijmout návštěvu duchovního, nebo se zúčastnit bohoslužeb. Zdravotní a ošetřovatelská péče je hrazena ze zdravotního pojištění. Na úhradě sociální složky péče se podílí klient částkou dle pravidel jednotlivých zařízení. Tato částka je vždy úměrná možnostem klienta tak, aby byla hospicová péče dostupná pro každého. K dofinancování nepokrytých nákladů těchto zařízení slouží státní dotace a sponzorské dary fyzických i právnických osob. Výběr hospicového zařízení je vždy na přání nemocného, případně jeho rodiny. Sociální pracovnice nejčastěji pomáhají s přijetím nemocného do Hospice v Červeném Kostelci, Čerčanech u Benešova, v Chrudimi, Náchodě a do Hospice Štrasburk v Praze.

2.6.4 Pečovatelská služba v Kolíně a okolí Městská pečovatelská služba Kolín je terénní služba se řídí Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Je poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a ve středisku osobní hygieny. Zřizovatelem této služby je město Kolín. Financování služby je zajištěno příspěvky zřizovatele, úhradou klientů a dary sponzorů. Tato služba je určena dospělým a seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a jsou odkázáni na pomoc druhých. Péči je poskytována občanům žijícím ve městě Kolín a jeho příměstských částech – Sendražice, Šťáralka, Štítary a Zibohlavy, kteří mají českou státní příslušnost. Pečovatelskou službu lze v naléhavých případech zajistit i občanům, kteří se trvale zdržujícím na území města Kolína. Principem pečovatelské služby je respektování důstojnosti a soukromí klientů, kteří jsou chápáni jako partneři a ve všech případech je kladen důraz na jedinečnost osobnosti uživatelů této služby. Cílem služby je poskytnout klientům takovou podporu, která jim umožní zachování dosavadního způsobu života co nejdéle. Mezi základní služby poskytované pečovatelskou službou patří pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu včetně osobní hygieny v domácím prostředí, nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu v prostorách pečovatelské 27

služby. Dále zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti a v neposlední řadě zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Mezi další činnosti patří například ošetření nohou mokrou i suchou cestou, masáže, úprava vlasů, ale i praní a žehlení prádla klientů.[ mukolin.idum.cz,34] Pečovatelskou službu pro klienty z Poděbrad a okolí zajišťuje Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o. p. s., které poskytuje své služby i v Městci Králové.

2.6.5 Tísňová péče Tato služba je zejména pro seniory, kteří žijí sami, velmi významná. Je vhodná pro osoby, které jsou ohroženy rizikem zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožením života, ale i pro aktivní seniory a zdravotně znevýhodněné občany, kteří často chodí ven. Klient si jednoduchým stisknutím tlačítka, které nosí u sebe, přivolá pomoc, pokud se ocitne v nouzi. Operátorky nonstop dispečinku jsou většinou zdravotní sestry, které s klientem komunikují do příjezdu pomoci lékaře, policie, hasičů, rodiny atd. Tísňová péče se řídí Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Principem tísňové péče je individuální přístup k uživatelům, zajištění a respektování potřeb klientů, nepřetržitá dostupnost služby po celých 24 hodin denně, minimalizace sociálního vyloučení a snaha o to, aby klient mohl co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí. Cílem tísňové péče je posílit a udržet soběstačnost klientů a tím oddálit nutnost umístění v pobytovém zařízení, dále snížit riziko poškození zdraví i života, zajistit psychickou a sociální pohodu a zajistit bezpečnost ve svém domácím prostředí. V okolí Kolína poskytuje tuto službu Občanské sdružení ŽIVOT 90. Cena zařízení pro připojení uživatele činí cca 15 000,- Kč. Tuto částku hradí samotné občanské sdružení ŽIVOT 90. Uživatel tísňové péče hradí pouze poplatek za službu, který činí 300,- Kč/měsíc. [www.zivot90.cz,35]

2.6.6 Osobní asistence, odlehčovací pobytová služba a denní stacionář Osobní asistence je určena pro každého, kdo chce zůstat v domácím prostředí a z jakýchkoliv důvodů potřebuje pomoc s některými úkony běžného života. Klienty této 28

služby jsou především osoby se zdravotním a tělesným znevýhodněním, osoby v rekonvalescenci po úraze a pro seniory v domácím prostředí. V praxi jde například o pomoc při hygieně, drobný úklid, péči o sebe, doprovody k lékaři a další. Tato služba se řídí § 39, Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Služba se poskytuje za úplatu. V Kolíně a jeho okolí tuto službu zajišťuje například organizace Spirála

pomoci,

o.

s.,

jejímž

posláním

je

podpora

samostatného života

hendikepovaných lidí. Spirála pomoci, o. s., poskytuje i půjčování kompenzačních pomůcek, psychologické poradenství, nebo domácí zdravotní péči, poskytovaná pacientům na základě doporučení praktického lékaře, nebo ošetřujícího lékaře. Tato péče se zaměřuje zvláště na podporu, udržení a navrácení zdraví, rozvoj soběstačnosti, či zmírnění utrpení nemocného člověka. Další organizací, která poskytuje klientům v okolí Kolína službu Osobní asistence je Hewer, o. s. Výhodou osobní asistence je fakt, že je poskytována podle potřeb klienta po celých 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, včetně víkendů a svátků. Odlehčovací pobytová služba a denní stacionář jsou služby, které se řídí Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Denní stacionář je ambulantní službou a odlehčovací pobytová služba, někdy také týdenní stacionář je službou pobytovou. Obě tyto služby mají stejnou cílovou skupinu klientů a většinou jsou nabízeny jednou organizací. Tyto služby nabízí Centrum pro seniory Kolín, o. s., zejména seniorům s různým stupněm poruchy paměti a ostatních kognitivních funkcí, tedy klientům s Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou, nebo jinou formou demence.

Tyto

choroby

významným

způsobem

zhoršují

fungování

seniora

v každodenním životě. Výrazně snižují schopnost sebeobsluhy a možnost ponechání nemocného samotného v domácím prostředí. Tato klientova situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Cílem těchto služeb je pomoci lidem, kteří ztratili schopnost bezpečně se sami o sebe v průběhu dne postarat. Udržování sociálních kontaktů s okolím, pomoc a podpora při udržení soběstačnosti tak, aby byl uživatel schopen pobývat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí v kruhu svých nejbližších. Tyto služby jsou důležité i pro podporu pečující rodiny. O klienty, kteří potřebují takovéto služby, se stará Diakonie ČCE v nedaleké obci Libice nad Cidlinou.

29

2.6.7 Domovy pro seniory O domově pro seniory začínají klienti uvažovat většinou při snížení soběstačnosti z důvodu jejich onemocnění. Klienti v seniorském věku i jejich rodinní příslušníci se sociálních pracovnic často dotazují na možnosti ubytování v těchto zařízeních. Většinou jsou zklamáni dlouhou čekací dobou na přijetí do domova pro seniory. Pokud se klient rozhodne pro podání přihlášky, zprostředkuje sociální pracovnice setkání se zástupcem, většinou také sociální pracovnicí, z příslušného domova pro seniory. Pokud je to časově možné, navštíví sociální pracovnice z domova pro seniory klienta přímo u jeho nemocničního lůžka. V Kolíně je Městský domov důchodců, jehož zřizovatelem je město Kolín. Tato sociální pobytová služba, je určena osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby a dosáhly věku rozhodného pro přiznání důchodu. Klienty jsou většinou senioři starší 65 let. Klienti zde žijí ve 2 – 5 lůžkových pokojích. Veřejný závazkem tohoto domova je „Zajistit důstojné a spokojené žití seniorů v našem domově a vytvořit podmínky co nejvíce blízké běžnému životu.“ V domově je poskytována i pomoc klientům, kteří jsou příjemci příspěvku na péči, zejména pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při chůzi, pohybu a podávání stravy a tekutin. Dále zprostředkování lékařské péče, sociálně terapeutická činnost,

nebo

zprostředkování

kontaktu

se

společenským

prostředím.[www.

mukolin.idum.cz,36] V Městském domově důchodců ochotně poskytují i odbornou praxi studentům sociální práce. Možností pro klienty, kteří nejsou z Kolína je například domov pro seniory Luxor v Poděbradech, nebo Senior park v Sokolči.

2.6.8 Ubytovna pro osoby bez přístřeší Do nemocnice nezřídka přicházejí i osoby bez přístřeší. Sociální pracovnice s těmito klienty spolupracují od počátku jejich hospitalizace. Klientům pomáhají, ve spolupráci s Policií ČR a Obecními úřady, při zajištění doklady totožnosti, které většinou nemají. Ve spolupráci s Úřady práce pomáhají klientům s žádostmi o dávky hmotné nouze a další. Nezbytné je pro tyto klienty zajištění ubytování po odchodu z nemocnice. 30

Ve městě je Ubytovna pro osoby bez přístřeší Kolín, která je zařízením bez právní subjektivity, jejíž provoz je zajišťován ve spolupráci s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu v Kolíně. Tato ubytovna poskytuje přechodné ubytování osobám, které jsou ve svízelné bytové situaci a nejsou sami schopni tuto situaci řešit. Uživatelům je k dispozici společenská místnost s kuchyní, televizí a radiopřijímačem, prádelna a zahrada. Sociální pracovnice zajišťují klientů, kteří odcházejí z kolínské nemocnice, ubytování v této ubytovně. Cena ubytování je 130,- Kč za den, noclehárna 50,- Kč za noc v letním období a 30,- Kč za noc v zimním období. Stravování není zajištěno. V odůvodněných případech lze využít dovoz stravy prostřednictvím Městské pečovatelské služby Kolín. [www.mukolin.idum.cz,37] Další možností ubytování je například Ubytovna Mostní, která se nachází nedaleko centra Kolína. Ceny ubytování jsou odstupňovány dle délky pobytu. Často se stává, že ubytování, o které mají klienti v průběhu hospitalizace zájem a je jim sociální pracovnicí zajištěno, klienti po odchodu z nemocnice nenavštíví.

2.6.9 Dětské centrum Kolín a ubytování pro matky s dětmi Dětské centrum Kolín poskytuje léčebně preventivní, výchovnou a sociální péči dětem ve smyslu Zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění. Tento kojenecký ústav je zdravotnickým zařízením, které je příspěvkovou organizací zřizovanou Středočeským krajem, nachází se na adrese Tylova ulice č. 129, Kolín IV. Založen byl v roce 1954. Toto zdravotnické zařízení zajišťuje péči o děti od narození do jednoho roku, v některých případech až do tří let věku. Pečuje i o děti těžce zdravotně handicapované, u kterých se snaží o zlepšení jejich zdravotního stavu, rehabilitaci a začlenění mezi děti zdravé. Zařízení přijímá i matky, které zde chtějí o své dítě pečovat. Ženy, které očekávají narození miminka a vědí, že se o něj nebudou moci starat, se mohou na toto zařízení obrátit již v průběhu těhotenství. Při řešení jejich situace je jim zaručena anonymita. Kojenecký ústav zprostředkovává utajené porody a vykonává poradenství v otázkách náhradní rodinné péče. Sociální pracovnice kolínské nemocnice jsou většinou první, kdo se o nelehké životní situaci rodiček, či samotných novorozenců dozvídají. Společně se zástupci kojeneckého ústavu a OSPOD, se kterými sociální pracovnice dlouhodobě aktivně spolupracují, zajišťují pomoc těmto osobám.[www.dckolin.webnode.cz,38]

31

Osamělým matkám s dětmi, těhotným ženám bez přístřeší a ženám s dětmi ohroženým násilím pomáhá Azylový dům Svatého Gerarda pro matky s dětmi v Brandýse nad Labem. Cílem tohoto zařízení je pomoci ženám s dětmi, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Těmto ženám je poskytnuto dočasné ubytování, pomoc při hledání nového bydlení, zaměstnání, pomoc při řešení osobní situace a podpora při výchově a péči o děti. Azyl, základní sociálně právní poradenství, pomoc při jednání na úřadech a vyřizování záležitostí klientek patří ke standardům tohoto zařízení, stejně jako spolupráce s OSPOD. Zařízení je určeno zejména pro ženy ze Středočeského kraje, v případě volné kapacity i ženám z celé ČR.[www.praha.charita.cz,39]

2.7 Legislativa ovlivňující činnost sociálního pracovníka Hlavním předpokladem pro kvalifikované sociální poradenství je znalost právních norem. Vzhledem k různorodé klientele a různorodým problémům klientů sociálních pracovníků ve zdravotnických zařízeních je legislativních pramenů mnoho, stejně jako důvodů, proč se o ně sociální a zdravotně sociální pracovník při řešení jednotlivých případů opírá. [KUZNÍKOVÁ, 2011]

Základní legislativní normy z oblasti zdravotnictví a z oblasti sociálních služeb, které ovlivňují i činnost sociálního pracovníka v nemocnici: 

Listina základních práv a svobod,



Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, v platném znění,



Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění,



Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, v platném znění a Zákon č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách,



Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění,



Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění 32



Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ovlivňuje každodenní činnost sociálních pracovníků zdravotnických zařízení, podle § 52 daného zákona poskytují sociální služby a musí zajistit i základní sociální poradenství. Úkony vymezené zákonem jsou upraveny v pracovních náplních sociálních pracovníků zdravotnických zařízení,



Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Každé zdravotnické zařízení má svá vnitřní pravidla pro nakládání s osobními údaji pacientů. Normy jsou závazné pro všechny zaměstnance zdravotnického zařízení. [KUZNÍKOVÁ, 2011]

Systém sociálního zabezpečení v ČR Znalost systému sociálního zabezpečení je důležitá k poskytování základního sociálního poradenství a patří k dovednostem každého sociálního pracovníka. Klientům jsou nejčastěji poskytovány informace o Pomoci v hmotné nouzi,

Státní sociální

podpoře a Dávkách pro osoby se zdravotním postižením.

Dávky pro osoby se zdravotním postižením jsou upraveny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, dále pak vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. [www.mpsv.cz,40] Podle tohoto zákona se poskytují tyto dávky: 

příspěvek na mobilitu,



příspěvek na zvláštní pomůcku,



průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Dávky státní sociální podpory jsou upraveny zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. [www.mpsv.cz,41] Podle tohoto zákona se poskytují tyto dávky: 

přídavek na dítě,



rodičovský příspěvek, 33



příspěvek na bydlení,



porodné



pohřebné.

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou upraveny zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. [www.mpsv.cz,42]

Podle tohoto zákona se poskytují tyto dávky: 

příspěvek na živobytí,



doplatek na bydlení,



mimořádná okamžitá pomoc.

2.8 Dobrovolnická služba ve zdravotnictví Pro účely Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje vzniklo v roce 2007 Dobrovolnické centrum Slunečnice. Tato kapitola je věnována obecnému seznámení s dobrovolnickou službou ve zdravotnictví. Představení Dobrovolnického centra Slunečnice je součástí praktické části absolventské práce. Zapojení dobrovolnické laické pomoci do systému zdravotní péče je ve vyspělých zemích světa poměrně běžné a dobrovolnická činnost v této oblasti je často považována za prestižní např. v USA, Holandsku, Německu, Velké Británii, ale i jinde jsou dobrovolnické programy přirozenou součástí komplexní péče a dobrovolnická centra jsou proto začleněna do struktury zdravotnického zařízení. Mají svůj management a vedoucí centra dobrovolnických služeb je velmi často členem top managementu zdravotnického zařízení. [www.dobrovolnik.cz,43]

2.8.1 Definice dobrovolnictví Dobrovolnictví jako veřejně prospěšnou činnost chápeme jako ochotu člověka dát část svého času a sil ve prospěch potřebné organizace nebo člověka, aniž by s příjemcem pomoci byl vázán přátelskými či jinými vazbami. Z dobrovolné činnosti má přínos nejen její příjemce, ale i dobrovolník, kterému přináší nové přátelské vztahy, nové zkušenosti a dovednosti. [www.dobrovolnik.cz,43]

34

Dobrovolnická služba je definována Zákonem č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). Za dobrovolnickou službu se považují takové aktivity, při nichž dobrovolník poskytuje ve svém volném čase, ze svobodné vůle a bez nároku na odměnu pomoc spoluobčanům a společnosti obecně. [www.zakonyprolidi.cz,20]

2.8.2 Dobrovolnictví v nemocnicích Dobrovolnictví do zdravotnictví v České republice přicházelo pozvolna a postupně. Zpočátku naráželo na nepochopení a nedostatek podpory ze stran vedení nemocnic. Systematicky se dobrovolnictví v nemocnicích objevuje až od roku 2000. „Výhodou dobrovolníka v nemocnici je, že se může orientovat na to, co je zdravé, co pacient v nemocnici neztrácí a na to, co má pro pacienta hodnotu“ říká MUDr. Ivana Kořínková, která stála u zrodu projektu v ČR. Ve zdravotnických i sociálních zařízeních, kde jsou profesní činnosti velmi specializované a organizované, se dobrovolnický program nemůže úspěšně a dlouhodobě rozvíjet bez aktivní spolupráce s vedením i pracovníky jednotlivých klinik a oddělení. [www.lekorice.com,44] „Dobrovolníci jsou přirozeným mostem, který propojuje zdravotnickou a sociální oblast. V nemocnicích se dobrovolnický program osvědčil jako jeden z nástrojů, který prostřednictvím lidského kontaktu dobrovolníka s pacientem napomáhá aktivizaci, motivaci a psychické podpoře hospitalizovaných pacientů, přispívá k efektivnější organizaci práce a času personálu pro odbornou činnost i ke zlepšení celkové atmosféry nemocnice.“ [www.dobrovolnik.cz,43]

35

3 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část absolventské práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována popisu sociální práce, který je výsledkem mého pozorování při dlouhodobé praxi v prvním a druhém ročníku studia. Druhá část je věnována vývoji mezioborové spolupráce zdravotníků a sociálních pracovnic ve vztahu ke klientům, kteří při hospitalizaci potřebovali pomoc sociálních pracovnic. Souhlas s uvedením těchto dat je součástí příloh absolventské práce (příloha č. 3).

3.1 Sociální práce v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje Na Sociálním oddělení v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje jsem v prvním a druhém ročníku studia oboru Sociální práce absolvovala odbornou praxi v rozsahu 220. Činnost sociálních pracovnic a nevelké všeobecné povědomí o sociální práci v nemocnici, byla podnětem pro zpracování této absolventské práce. Sociální oddělení sídlí ve třetím patře budovy H, která je poslední budovou v areálu nemocnice (příloha č. 1). Kontaktovat sociální pracovnice je možné od pondělí do pátku vždy od 8:00 do 15:30 hodin. Rodinám klientů je doporučeno sjednat termín osobní návštěvy předem telefonicky. Sociální pracovnice poskytují poradenství v oblastech sociálních služeb, návazných zdravotnických a sociálních zařízení, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením včetně informací týkajících se kompenzačních pomůcek, dávek státní sociální podpory a další. Z historie sociální práce před rokem 2006 se mnoho záznamů nedochovalo. Záležitosti spojené s následnou péčí a sociální pomocí měla na starosti zdravotněsociální sestra, která vedla záznamy o klientech v Knize záznamů. Tato kniha se dochovala na nynějším oddělení Sociální práce. Tyto záznamy jsou datovány od roku 1987. Můžeme se zde dočíst číslo protokolu, datum přijetí k hospitalizaci, jméno, příjmení a rok narození klienta. Dále zaměstnání, nebo je-li například dítětem, rodičkou či bezdomovcem, na jakém oddělení nemocnice je hospitalizován a kam byl klient předán k další péči. V prosinci roku 2006 byla v souvislosti s přijetím Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přijata vystudovaná sociální pracovnice 36

Mgr. Sabina Růžková, DiS., s jejím příchodem do nemocnice dostává sociální práce jasný směr a dochází k jejímu dynamickému rozvoji. Od roku 2010 pracují na oddělení Sociální práce dvě sociální pracovnice. První důležitou úlohou bylo seznámení ostatních odborníků se smyslem sociální práce. Vysvětlení, že sociální pracovnice musí být součástí multidisciplinárního ošetřovatelského týmu pečujícího o nemocného člověka, neboť je důležité, aby zabezpečení sociálních potřeb klientů probíhalo současně s léčebnou a ošetřovatelskou péčí. Sociální práce je prací týmovou a kvalitní péči je možné zajistit jen v součinnosti s ostatními odborníky, kteří se na komplexní péči podílejí. Délka hospitalizace a následné propuštění z nemocnice je závislé nejenom na závažnosti onemocnění, ale i na zdravotně-sociální situaci klienta. Je tedy důležité, aby se klientova situace řešila včas. Sociální pracovnice zahajují sociální šetření na základě písemné žádosti lékaře. V některých případech se na sociální pracovnice obracejí rodinní příslušníci klientů, kteří se o existenci Sociálního oddělení dozvídají například díky informačním materiálům, které jsou dostupné na všech odděleních nemocnice. Informace ohledně ošetřovatelské péče, zdravotního stavu klienta a jeho prognózy zjišťují sociální pracovnice u zdravotního personálu příslušného oddělení. Následně navštěvují klienta na oddělení a hovoří s ním o jejich zdravotně-sociální situaci. Nedílnou součástí kontaktu s klientem je představení sociální pracovnice a vysvětlení důvodu její návštěvy. Návodem k sociálnímu šetření je Záznamový arch sociálního šetření, tento formulář je součástí příloh absolventské práce (příloha č. 2). V mnoha případech si klient přeje, aby jeho situace byla konzultována i s jeho nejbližšími příbuznými. Sociální pracovnice se tedy snaží s rodinnými příslušníky klienta dohodnout na osobním setkání. Pokud se rodina o klienta nemůže postarat sama, je úlohou sociální pracovnice navrhnout a zajistit potřebnou péči po propuštění z nemocnice. Toto je důvodem pro důkladné zmapování všech poskytovatelů sociálních služeb v regionu, stejně tak všech státních i nestátních institucí, které mohou být při řešení klientovy obtížné sociální situace prospěšné. Do již zmíněné mezioborové spolupráce vstupují v mnoha případech organizace, jako jsou Obecní úřady I., II., III. stupně, Úřady práce, OSPOD, Česká a Okresní správa sociálního zabezpečení, ale i Policie ČR a řada neziskových organizací. 37

3.2 Vedení odborných praxí studentů sociální práce V Etickém kodexu sociálních pracovníků, který je citován v kapitole 2.4.2.2, teoretické části této absolventské práce se uvádí, že sociální pracovník ve vztahu ke svému povolání a odbornosti spolupracuje se školami sociální práce, aby podpořil studenty sociální práce při získávání kvalitního praktického výcviku a aktuální praktické znalosti. Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak v praxi bohužel není. Proto považuji za důležité zařadit kapitolu o vedení odborných praxí v této organizaci. Studenti jsou zde nejprve seznámeni se Sociálním oddělením a činností sociálních pracovnic. Každý student má povinnost mít bílý plášť a být vybaven jmenovkou s označením praktikanta. Studenti jsou poučeni o povinnosti zachovávat mlčenlivost. Pokud klient souhlasí, jsou přítomni sociálnímu šetření, což je pro studenty velmi podnětné. Klienti většinou chtějí svou nepříznivou situaci řešit s rodinou. Rozhovor s rodinnými příslušníky klienta často probíhá v pracovně sociálních pracovnic, kde je vhodný prostor pro společné hledání možných cest k řešení jejich tíživé sociální situace. Často jsou to právě rodiny klientů, které rozhodují o řešení situace, neboť způsob a kvalita života jejich nemocného člena rodiny je závislá na nich samých. Sociální pracovnice nabízejí rodině také řadu informačních materiálů týkajících se terénních, pobytových a ambulantních sociálních služeb, se kterými klienta i jeho rodinu vždy náležitě seznámí. Po schůzce s klientem a jeho rodinou sociální pracovnice pracují se spisovou dokumentací, popřípadě činí kroky k zajištění následné zdravotní péče v léčebnách dlouhodobě nemocných. Studenti samostatně zapisují průběh sociálního šetření, kterému byli přítomni a mají možnost konzultovat různé alternativy řešení klientovi situace. Pro studenty je nemocnice místem, kde se mohou setkat s klienty z různých cílových skupin sociální práce. Setkávají se s akutně i chronicky nemocnými klienty všech věkových kategorií, s klienty invalidními, psychicky nemocnými, s klienty v hmotné nouzi, s lidmi žijícími na ulici či se závislými na návykových látkách. Neméně důležitá je sociální práce s rodičkami bez vhodného sociálního zázemí, ve kterém by mohly pečovat o své děti, s rodičkami, které své miminko po porodu opustí,

38

s novorozenci, kteří přicházejí na svět matkám narkomankám, s nezletilými rodičkami a s dětmi ohroženými syndromem CAN. Studentům je na Sociálním oddělení k dispozici mnoho odborné literatury týkající se sociální problematiky, legislativy či psychologie. Také mnoho propagačních a informačních materiálů od poskytovatelů sociálních služeb z celého regionu, které si mohou z odporné praxe odnést. Pokud mají studenti zájem, mohou se seznámit s projektem Dobrovolnického centra Slunečnice, jehož koordinátorkou je jedna ze sociálních pracovnic. Studenti mají také příležitost hovořit s dobrovolníky a prohlédnout si zázemí tohoto centra, které je ve stejné budově jako Sociální oddělení.

3.3 Dobrovolnické centrum Slunečnice Počátkem roku 2007 přichází sociální pracovnice Mgr. Sabina Růžková, DiS. s myšlenkou založení dobrovolnického centra při nemocnici. Tato myšlenka se setkala s podporou vedení nemocnice. Sociální pracovnice absolvovala základní kurz pro koordinátory dobrovolníků Národního dobrovolnického centra Hestia, které metodicky tuto činnost vede. Dne 1. července 2007 zahájilo Dobrovolnické centrum Slunečnice svou činnost a tato sociální pracovnice se stává koordinátorkou celého projektu. Dobrovolnický program v nemocnici je realizován dle metodiky programu doporučené ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 6/2009. Cílem dobrovolnického programu je podílení se na komplexní léčbě seniorů na oddělení Gerontocentra. Dobrovolníci svým působením zlepšují psychosociální podmínky při jejich pobytu v nemocnici. Dobrovolnická činnost vhodně doplňuje práci zdravotnického personálu, aniž by narušovala léčebný režim, nebo provoz nemocnice a je přínosem pro všechny zúčastněné strany. Výcvik a vedení dobrovolníků je zcela v kompetenci koordinátorky, která úzce spolupracuje s „duší“ projektu, kterou je vrchní sestra Gerontocentra. Podmínkou pro zařazení do dobrovolnického programu je plnoletost, právní způsobilost, bezúhonnost a absolvování úvodního pohovoru s koordinátorkou dobrovolníků. Samozřejmostí je absolvování školení o bezpečnosti práce, dohoda o dobrovolnické činnosti v rámci programu Dobrovolníci v nemocnicích. 39

Zpočátku pro získávání dobrovolníků vedla koordinátorka programu cílené přednášky na kolínském gymnáziu a na ostatních středních školách ve městě, kterými se snažila představit mladým lidem dobrovolnickou činnost. Dnes mnoho nových dobrovolníků kontaktuje Dobrovolnické centrum Slunečnice samo. Většina zájemců o dobrovolnickou činnost v nemocnici však nemá o její přesné podobě jasnou představu. Vhodným průvodcem potenciálního dobrovolníka, se tak při setkání s realitou stává zkušený dobrovolník, který působí v nemocnici delší dobu. Dobrovolníci jsou před vstupem na oddělení vybaveni jmenovku s fotografií a jednotným dobrovolnickým oblečením, které slouží k jednodušší identifikaci dobrovolníků pro klienty a jejich rodinné příslušníky i personál nemocnice. Všichni dobrovolníci mají na nástěnce Gerontocentra svou fotografii se jménem. Dobrovolníci docházejí do nemocnice jednou týdně. S klienty si povídají, předčítají jim, hrají s nimi společenské hry, dle potřeb a přání klienta se podílejí se na aktivizačních činnostech, které jsou předem konzultovány se zdravotnickým personálem oddělení. Zázemí dobrovolníků poskytuje mnoho knih a aktivizačních pomůcek. Součástí dobrovolnické činnosti je pravidelná supervize. Supervizní setkání je spojeno i s organizačními a provozními záležitostmi. Díky tomu je možné rychle a smysluplně reagovat na připomínky a podněty dobrovolníků. Supervize, včetně jasných a jednoduchých pravidel dobrovolnického programu, přispívá k příjemné atmosféře

v

Dobrovolnickém

centru

Slunečnice.

Motivací

k

pokračování

v dobrovolnické činnosti je pro dobrovolníky fakt, že je nejenom koordinátorka, ale i personál oddělení znají jménem a jsou v kolektivu přijímáni s vědomím, že jsou přínosem nejen pro klienty, ale i pro nemocnici. Dobrovolníkům jsou po padesáti návštěvách vydávány certifikáty o účasti v programu, které mohou například studenti využít jako doklad o praxi či k přijímacímu řízení. Ukončení spolupráce s dobrovolníkem nastává po vzájemné dohodě, nebo v krajním případě propuštěním dobrovolníka. Tato situace by nastala v případě, kdyby dobrovolník soustavně porušoval dohodnutá pravidla programu, nebo svým jednáním závažným způsobem klienta ohrozil, například porušením mlčenlivosti. Toto se však nestává.

40

Informace o podstatě a fungování Dobrovolnického centra Slunečnice mi ochotně poskytla koordinátorka tohoto programu. Souhlas s uvedením těchto informací je přílohou této absolventské práce (příloha č. 4). Na základě vlastního setkání s dobrovolníky i klienty mohu potvrdit, že jsou dobrovolníci velkým přínosem pro zlepšení psychiky klientů, kteří se vždy těší na jejich další návštěvu.

3.4 Zmapování vývoje mezioborové spolupráce sociálních pracovnic a lékařů v letech 2007 – 2013 V teoretické části absolventská práce zdůrazňuji důležitost mezioborové spolupráce sociálních pracovníků, lékařů, zdravotníků a ostatních odborníků při řešení tíživé zdravotně-sociální situace klientů. V Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje je stěžejní spolupráce sociálních pracovnic s lékaři, kteří žádají o sociální šetření nemocných, které ošetřují. Pomocí analýzy počtu sociálních šetření, která vzešla z podnětu lékařů, zmapuji, jaký je vývoj této spolupráce v letech 2007 – 2013. K tomuto účelu jsem zvolila kvantitativní metodu zkoumání pomocí sběru interních dat Sociálního oddělení. Vzhledem k tomu, že mnoho klientů po ukončení hospitalizace potřebuje následnou péči, rozšířila jsem zkoumání dat o analýzu klientů dle pohlaví a věku. Toto jsou důležité faktory při zajišťování následné péče klientům, kteří se vzhledem ke své zdravotně-sociální situaci nemohou z nemocnice navrátit do domácího prostředí. Poslední analýzou zkoumaných dat je měsíční podíl sociálních šetření. Tato analýza je, stejně jako analýza klientů dle věku a pohlaví, vhodná k plánování mezioborové spolupráce sociálních pracovnic nemocnice s poskytovateli návazných zdravotnických a sociálních služeb. Předmětem zkoumání jsou tedy sociální šetření klientů sociálních pracovnic, která se uskutečnila na základě žádostí ošetřujících lékařů, tedy na základě mezioborové spolupráce v letech 2007 – 2013. Výzkumnou metodou je kvantitativní metoda zkoumání a analýzy dat zaměřená na klienty, ke kterým se sociální šetření vztahují. Základní data pro výzkum jsou interní data Sociálního oddělení.

41

3.4.1 Hypotézy Při stanovování hypotéz jsem vycházela ze zkušeností získaných při odborné praxi na Sociálním oddělení v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje, kterou jsem absolvovala v prvním a druhém ročníku studia oboru Sociální práce.

H1: Počet sociálních šetření vzešlých ze spolupráce lékařů a sociálních pracovnic narůstá. H2: Lékaři častěji podávají podnět k sociálnímu šetření zdravotně-sociální situace žen. H3: Klienty sociálních pracovnic jsou nejčastěji senioři. H4: V zimních měsících narůstá počet žádostí o sociální šetření. H5: Počet sociálních šetření vztahujících se k dětem v posledních letech narůstá. H6: Podíl novorozenců na počtu sociálních šetření týkajících se dětí je nadpoloviční.

3.4.2 Výsledky analýzy dat v období mezi lety 2007 – 2013 3.4.2.1 Počet sociálních šetření Tabulka č. 2 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 -2013 dospělí, děti Rok

Dospělí Podíl v % Počet šetření za rok

Děti Počet šetření

Podíl v % za rok

Počet šetření za rok/celé období

2007

53

100

0

0

53

2008

178

100

0

0

178

2009

251

100

0

0

251

2010

302

100

0

0

302

2011

438

93

33

7

471

2012

423

87

65

13

488

2013

583

90

64

10

647

Celkem

2 228

93%

162

7%

2 390

42

V tabulce č. 2 je zaznamenán počet sociálních šetření v jednotlivých letech. Sociální šetření jsou rozdělena na ta, která se týkala dospělých klientů a ta, která se vztahovala k dětem. V období mezi lety 2007 – 2010 se uskutečnila pouze sociální šetření dospělých klientu.

Řešení zdravotně-sociální situace dětí nebylo v tomto

období v kompetenci sociálních pracovnic. Od roku 2011 žádají ošetřující lékaři sociální pracovnice o sociální šetření dospělých i dětí. V období mezi lety 2007 – 2013 se uskutečnilo celkem 2 390 sociálních šetření, která vzešla z mezioborové spolupráce lékařů a sociálních pracovnic. Z tohoto počtu se 93% sociálních šetření týkalo dospělých klientů a 7% sociálních šetření, se vztahovalo k dětem. Graf č. 1 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 -2013 (dospělí, děti) 600

počet šetření

500 400 300 dospělí 200

děti

100 0 rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

Graf č. 1 znázorňuje vývoj počtu sociálních šetření provedených na základě žádosti ošetřujícího lékaře. Klienti, kterých se tato šetření týkala, jsou rozděleni na dospělé a děti.

43

Graf č. 2 Zdroj: vlastní zpracování

Vývoj počtu sociálních šetření v letech 2007 - 2013 700 647 600

počet šetření

500

488

471

400 300

302 251

200

178

100 53 0 rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 1013

V grafu č. 2 je znázorněn celkový počet sociálních šetření, tedy dospělých i dětí. Ze zaznamenaných dat je patrné, že počet žádostí o sociální šetření každoročně narůstá. V roce 2007, kdy byla sociální práce v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje v počátcích, se uskutečnilo z podnětu ošetřujících lékařů 53 sociálních šetření. V následujících dvou letech stoupá počet sociálních šetření téměř rovnoměrně. V roce 2011 se oproti předchozímu roku navýšil počet sociálních šetření o 169. K obdobně velkému nárůstu počtu sociálních šetření, oproti uplynulému roku, došlo v roce 2013. Tabulka č. 3 Zdroj: vlastní zpracování

Meziroční nárůst počtu sociálních šetření v letech 2007 - 2013 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

53

178

251

302

471

488

647

Nárůst oproti uplynulému roku

-

125

73

51

169

17

159

% nárůst oproti uplynulému roku

-

236

40

20

55

4

32

100

236

374

570

889

921

1221

Počet sociálních šetření

Nárůst oproti roku 2007 v %

44

V tabulce č. 3 je zaznamenán meziroční nárůst počtu sociálních šetření. Dále je meziroční nárůst vyjádřen v procentech. V posledním řádku tabulky je vyjádřen procentní vývoj počtu sociálních šetření ve vztahu k prvnímu roku daného období, tedy k roku 2007.

3.4.2.2 Složení klientů z hlediska pohlaví Tabulka č. 4 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 -2013 (muži, ženy) Muži

ženy Počet šetření

Podíl v % za rok

Počet šetření za rok/celé období

21

42

79

53

61

34

117

66

178

2009

88

35

163

65

251

2010

129

43

173

57

302

2011

174

40

264

60

438

2012

191

45

232

55

423

2013

241

41

342

59

583

Celkem

895

40%

1 333

60%

2 228

Rok

Počet šetření

Podíl v % za rok

2007

11

2008

Z dat zpracovaných v tabulce č. 4 vyplývá, že ve všech letech daného období je nadpoloviční podíl sociálních šetření žen. Z celkového počtu 2 228 sociálních šetření dospělých klientů bylo 1 333 provedeno u klientek žen. V období let 2007 – 2013 byl tedy podíl sociálních šetření žen 60% oproti 40% sociálních šetření mužů.

45

Graf č. 3 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 - 2013 (muži, ženy) 350

počet šetření

300 250 200

muži

150

ženy

100 50 0 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 rok 2013

V grafu č. 3 je zaznamenán počet sociálních šetření mužů a žen v jednotlivých letech daného období včetně meziročního vývoje těchto šetření.

Graf č. 4 Zdroj: vlastní zpracování

Podíl sociálních šetření mužů a žen v letech 2007 - 2013 muži 40% ženy 60%

V grafu č. 4 je znázorněn průměrný roční podíl sociálních šetření mužů a žen za celé období let 2007 – 2013.

46

3.4.2.3 Složení klientů z hlediska věku Tabulka č. 5 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 -2013 (věk klientů) Rok 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem za celé období

19 - 30

0

0

0

2

3

3

4

12

31 - 45

0

1

1

7

3

10

8

30

46 - 64

5

20

36

28

44

48

62

243

65 - 70

2

22

12

28

43

33

56

196

71 - 90

45

122

179

219

318

313

408

1 604

nad 90

1

13

23

18

27

16

45

143

Věk

Při analýze dat sociálních šetření jsem klienty, kterých se tato šetření týkala, zařadila do těchto věkových kategorií: 1. Věk 19 – 30, tedy mladší dospělost. Klienti, jejichž věk je mezi 18 a 19 rokem se mohou rozhodnout, zda budou hospitalizováni na dětské oddělení, nebo již na oddělení pro dospělé. V celém sledovaném období bylo v této věkové kategorii nejméně klientů, kteří potřebovali pomoc sociálních pracovnic.

2. Věk mezi 31 – 45 rokem, tedy střední dospělost. Počet sociálních šetření, která se vztahovala ke klientům v tomto životním období, byl vyšší než v předešlé věkové kategorii.

3. Období mezi lety 46 – 64, tedy starší dospělost. Počet klientů, které stále svým věkem řadíme k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, narůstá. Tento nárůst je patrný i z grafu č. 5. 47

4. Věk 65 – 70 let, tedy počáteční stáří. Počínaje tímto životním obdobím řadíme klienty k seniorům. V roce 2013 byl počet klientů, kteří potřebovali pomoc sociálních pracovnic nejvyšší z celého sledovaného období.

5. Životní období mezi 71 – 90 rokem, tedy více pokročilé stáří. Sociálních šetření, která se týkala klientů v této věkové kategorii, bylo nejvíce ve všech letech daného období.

6. Věk na 90 let. Z tabulky je patrné, že počet klientů, kteří potřebují pomoc sociálních pracovnic, každoročně narůstá. Zejména v posledním roce sledovaného období je tento nárůst patrný.

Graf č. 5 Zdroj: vlastní zpracování

počet sociálních šetření

Sociální šetření v letech 2007 - 2013 (věk klientů) 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1604

243 12 19 - 30

30 31 - 45

46 - 64

196 65 - 70

143 71 - 90

nad 90

věk

Z grafu č. 5 vyplývá, že nejvíce klientů sociálních pracovnic je ve věku 71 -90 let.

48

Graf č. 6 Zdroj: vlastní zpracování

Podíl sociálních šetření dospělých a seniorů v letech 2007 - 2013 dospělí 13%

senioři 87%

V grafu č. 6 jsou v kategorii dospělí zahrnuti klienti ve věku 19 – 64 let. V kategorii senioři jsou klienti, jejichž věk je 65 let a více. Z analýzy dat vyplývá, že v daném období se většina sociálních šetření, která se uskutečnila na základě žádosti ošetřujících lékařů, týkala klientů seniorů. Počet klientů, jejichž věk je vyšší ne 90 let je také nezanedbatelný. Souhlasím s Prof. RNDr. PhDr. Helenou Haškovcovou, CSc., která je přesvědčena o tom, že porozumění je základním předpokladem kvalitního mezigeneračního soužití, potřebné integrace seniorů do společnosti i zárukou, že pozdější vstřícnou péči o nesoběstačné a nemocné osoby vyššího věku nebudou ani laičtí ani profesionální pečovatelé vnímat jen jako vysilující činnost. Porozumění ale předpokládá společnou řeč. [HAŠKOVCOVÁ,2012] V prostředí nemocnice můžeme tuto společnou řeč chápat jako spolupráci sociálních pracovnic, lékařů, zdravotníků i rodin klientů, která je základem k pomoci hospitalizovaným seniorům při řešení jejich tíživé zdravotně-sociální situace.

49

3.4.2.4 Počet sociálních šetření v závislosti na ročním období Tabulka č, 6 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 -2013 (kalendářní měsíce) Rok 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem za celé období

Leden

0

15

17

24

30

0

64

150

Únor

0

6

7

23

35

4

49

124

Březen

0

18

14

32

27

47

50

188

Duben

2

21

16

58

34

49

61

241

Květen

3

16

13

40

49

42

62

225

Červen

5

11

26

32

35

31

37

177

Červenec

6

30

28

31

39

45

46

225

Srpen

0

8

30

13

42

46

39

178

Září

0

9

32

7

29

34

31

142

Říjen

6

16

23

14

43

36

60

198

Listopad

15

17

21

10

48

55

42

208

Prosinec

16

11

24

18

36

34

43

182

Měsíc

V tabulce č. 6 jsou zaznamenány počty sociálních šetření v jednotlivých kalendářních měsících. Předpokládala jsem, že v zimních měsících dojde k nárůstu počtu klientů, kteří potřebují pomoc sociálních pracovnic. Domnívala jsem se, že v tomto období naroste počet klientů bez přístřeší, jejichž sociálně-zdravotní situaci bude potřeba řešit.

50

Graf č. 7 Zdroj: vlastní zpracování

počet sociálních šetření

Sociální šetření v letech 2007 - 2013 (kalendářní měsíce) 300 250

241

200 150 100

225

225

188 150

198

178

177

208

182

142

124

50 0

měsíce

Analýzou dat se nepotvrdila hypotéza, že nejvíce sociálních šetření se uskutečňuje v zimních měsících. Z grafu č. 7 je patrné, že nejvíce sociálních šetření proběhlo, v daném období, v měsících duben, květen a červenec. V únoru, září a lednu se uskutečnilo průměrně nejméně sociálních šetření.

3.4.2.5 Počet sociálních šetření ve vztahu k dětem Tabulka č. 7 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 -2013 Děti

Rok

Počet šetření za rok/celé období

Novorozenci

Ostatní děti

2011

29

4

33

2012

52

13

65

2013

51

13

64

Celkem

132

30

162

51

Graf. č. 8 Zdroj: vlastní zpracování

počet sociálních šetření

Sociální šetření v letech 2007 - 2013 (děti) 80 60 40

65

64

rok 2012

rok 2013

33

20 0

0 rok 2007

0 rok 2008

0 rok 2009

0 rok 2010

rok 2011

Od roku 2011 řeší sociální pracovnice tíživou sociálně-zdravotní situaci nejenom dospělých klientů, ale i dětí. V roce se sociální šetření týkala 33 dětí, v následujících dvou letech se tento počet zdvojnásobil.

3.4.2.6 Podíl novorozenců na sociálních šetřeních ve vztahu k dětem Graf č. 9 Zdroj: vlastní zpracování

Sociální šetření v letech 2007 - 2013 (děti) ostatní děti 19%

novorozenci 81%

Z grafu č. 8 je patrné, že 81% sociálních šetření vztahujících se k dětem se týkala novorozenců. Hypotéza č. 5 a hypotéza č. 6 se bohužel analýzou dat potvrdily. Příčinou tíživé sociálně-zdravotní situace dětí, mnohdy právě narozených, bývá často jejich rodina. Řešení je tedy o to citlivější a náročnější, vyžadující mezioborovou spolupráci mnoha odborníků. 52

3.4.3 Vyhodnocení analyzovaných dat Jak jsem již uvedla, při stanovování hypotéz jsem vycházela ze zkušeností získaných při odborné praxi na Sociálním oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje. Základní interní data jsem zpracovala z hledisek, která jsou důležitá zejména pro plánování následné péče o klienty po propuštění z nemocnice. Zpracováním a zkoumáním dat se potvrdila hypotéza č. 1, neboť počet sociálních šetření vzešlých z mezioborové spolupráce lékařů a sociálních pracovnic každoročně narůstá. Ve sledovaném období se na základě žádosti ošetřujících lékařů uskutečnilo 2 390 sociálních šetření. Při zajišťování následné péče klientům, kteří po propuštění z nemocnice potřebují pro zvládnutí své zdravotně-sociální situace pobytovou sociální službu nebo návaznou zdravotní péči, je jedním z určujících faktorů pohlaví klienta. Analýza dat potvrdila hypotézu č. 2, neboť klientek-žen bylo v daném období o 20 procent více, než klientů-mužů. Ve všech letech sledovaného období byl podíl sociálních šetření žen nadpoloviční. Rovněž hypotéza č. 3 byla potvrzena, neboť senioři v období let 2007 – 2013 tvořili nadpoloviční většinu klientů sociálních pracovnic. Podíl sociálních šetření uskutečněných u klientů ve věku od 65 let výše tvořil v daném období 87 procent. Nejpočetnější skupinou seniorů byli klienti ve věkové kategorii 71 – 90 let. Za zajímavý považuji i údaj o počtu klientů, jejichž biologický věk překročil hranici 90 let. Při stanovování hypotézy č. 4 jsem předpokládala, že vzhledem k počtu klientů bez přístřeší bude více sociálních šetření, nutných k řešení jejich nepříznivé zdravotně-sociální situace, v zimních měsících. Tato hypotéza nebyla potvrzena, neboť nejvíce sociálních šetření bylo provedeno v kalendářních měsících duben, květen a červenec. V měsících leden a únor se naopak sociálních šetření uskutečnilo nejméně. Pomoc při řešení nelehké zdravotně-sociální situace dětí je velmi složitá a citlivá. Rodina dítěte je mnohdy příčinou vzniku takové situace. Z analýzy dat vyplynulo, že v roce 2012 vzrostl počet sociálních šetření vztahujících se k dětem téměř dvojnásobně. Za podstatné a alarmující považuji potvrzení hypotézy č. 6, neboť 81 procent těchto dětí se klienty sociálních pracovnic stalo ihned po svém narození.

53

4 DISKUZE Sociální práce v nemocnicích je v současné době chápána jako nedílná součást péče o nemocného člověka. Sociální pracovníci jsou členy mezioborových týmů, jejichž cílem je navrátit nemocnému člověku zdraví. Za důležité považuji znovu zdůraznit fakt, že zdraví je dle WHO stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné choroby. [VURM, 2007] Z analýzy dat v kapitole 3.4.2.1 vyplynulo, že počet klientů, kteří potřebují k řešení své tíživé zdravotně-sociální situace pomoc sociálních pracovnic, narůstá. Na tomto faktu se dle mého názoru podílí několik faktorů: klienti a jejich rodiny jsou informováni o úloze sociálních pracovnic v nemocnici, lékaři vnímají důležitost sociální práce, podmínky ve společnosti, které by rodinám pomohly v péči při rekonvalescenci jejich blízkých, jsou nedostatečné, rodina se o svého nemocného člena nemůže, nebo nechce postarat, nárůst sociálně-patologických jevů ve společnosti. Částečným řešením jsou jistě následné zdravotní a sociální služby, které však pro člověka tolik důležitou blízkost rodiny nahradit nemohou. Úlohou sociálních pracovnic je o těchto službách klienta informovat a v případě potřeby takové služby zajistit. Za problematickou považuji skutečnost, že je klient v nemocnicích hospitalizován pouze v akutní fázi nemoci. Následná péče je řešena v jiném zdravotnickém zařízení nebo některou ze sociálních služeb. Pro klienta představuje nemoc velikou psychickou zátěž a převoz například na oddělení následné péče do jiného, několik kilometrů vzdáleného místa, k psychické pohodě nepřispívá. Mnohdy může tato situace zhoršit sociální vazby s blízkými. Sociální pracovnice se snaží zajistit následnou péči v co možná nejkratší vzdálenosti od místa bydliště klienta a jeho rodiny, ne vždy je to však možné. V souvislosti s touto problematikou považuji za etický problém působení některých blízkých osob klientů na jejich rozhodnutí o sobě samých. Klienti jsou v některých případech ovlivňováni tak, že jejich vlastní zájmy jsou upozaďovány za zájem rodiny. Například argument příbuzných, že pokud si klient vybere pobytovou sociální službu v místě, které je od jejich bydliště nedostupné

54

veřejnou dopravou, nebudou moci svého nemocného člena rodiny navštěvovat, je dle mého názoru neetické a nevhodné. Za celospolečenský problém považuji otázku umírání. Mlčení a přehlížení faktu, že všichni jednou dojdeme ke konci svého života, je stále v mnoha lidech silně zakořeněno. Při své odborné praxi jsem se setkala s klienty, jejichž život se chýlil ke konci a smíření se s touto realitou narušovalo toto všeobecné tabu. Samotné slovo „hospic“ v mnoha lidech vyvolává skličující pocit, zejména v dětech dnešních seniorů. „To nemůžu mamince udělat, přece jí nenechám zemřít v hospicu“, „neříkejte tatínkovi o hospicu, on by to těžce nesl“, takto velmi často reagují děti klientů sociálních pracovnic. Proč je pro ně přijatelnější představa, že jejich blízký zemře v nemocnici nebo na lůžku následné péče, nevím, nicméně se domnívám, že v oblasti informovanosti veřejnosti o funkci hospiců mají sociální pracovníci společně s ostatními odborníky mnoho důležité práce před sebou. Dalším tématem, které je dle mého názoru celospolečenským problémem, je problematika dětí, které se narodí matkám v tíživé zdravotně-sociální situaci. Mnohdy jejich příchod na svět ovlivňují sociálně patologické jevy. Předpokládala jsem, že se při odborné praxi v nemocnici setkám zejména s dětmi, které jsou ohroženy syndromem CAN. Překvapením pro mě bylo potvrzení hypotézy č. 6, neboť většina dětských „klientů“ sociálních pracovnic jsou novorozenci. Tyto děti přicházejí v mnoha případech na svět matkám narkomankám. Jejich start do života je zatížen návykovými látkami, navíc je matky často opouštějí již v porodnici. Domnívám se, že povědomí ani zájem veřejnosti o tento problém nejsou příliš veliké. Reakcí okolí na těhotnou ženu narkomanku bývá opovržení a odsouzení jejího amorálního způsobu života. Úlohou sociálních pracovnic v nemocnici je co možná nejrychlejší pomoc při

řešení

zdravotně-sociální situace těchto žen a jejich dětí. Zejména v těchto případech je rychlá mezioborová spolupráce mnoha odborníků velmi důležitá. Domnívám se, že je úlohou všech sociálních pracovníků, aby se v rámci prevence o tomto celospolečenském problému více veřejně hovořilo a diskutovalo. Sociální pracovnice se v nemocnici setkávají s osudy klientů, jejichž nepříznivá zdravotně-sociální situace je navíc ovlivněna chorobou. Klienti přemýšlejí o své budoucnosti a s pomocí sociálních pracovnic hledají vhodná řešení své situace. Přání, aby se navrátila doba, ve které se o své blízké postará jejich rodina, je z mého 55

pohledu nereálné. Proto se domnívám, že je sociální práce v nemocnici ze společenského hlediska velmi významná.

56

ZÁVĚR Cílem absolventské práce bylo zmapovat sociální práci v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje. Domnívám se, že je důležité hovořit o podstatě sociální práce v nemocnici, neboť vědomí, že v případě nemoci není klient na řešení své zdravotně-sociální situace sám, je velmi významné. Pro budoucí sociální pracovníky by se tato absolventská práce mohla stát podnětem při plánování odborné praxe, kterou jsou povinni absolvovat v rámci studia oboru Sociální práce. Odborná literatura věnovaná problematice sociální práce ve zdravotnictví je hlavním zdrojem informací uvedených v teoretické části. Za zajímavou považuji kapitolu věnovanou historii kolínské nemocnice. Činnost sociálních pracovnic v nemocnici je ovlivňována mnoha faktory. Nejpodstatnější a nejdůležitější z těchto faktorů jsou v této části absolventské práce popsány, stejně jako možnosti následné péče pro klienty po propuštění z nemocnice. Praktická část je rozdělena do několika kapitol. První z nich jsou věnovány popisu konkrétních činností sociálních pracovnic a jejich spolupráci s ostatními odborníky. Dále způsobu, kterým jsou studenti oboru Sociální práce vedeni při odborných praxích. V neposlední řadě je tato kapitola věnována seznámení se s projektem Dobrovolnického centra Slunečnice, které vzniklo z podnětu jedné ze sociálních pracovnic, která je současně koordinátorkou tohoto centra. Druhá kapitola praktické části absolventské práce je věnována analýze sociálních šetření, která se uskutečnila na základě žádosti ošetřujících lékařů hospitalizovaných klientů. Ze závěrů analýzy vyplynulo, jak je pro klienty podstatná spolupráce lékařů a sociálních pracovnic při řešení jejich tíživé zdravotně-sociální situace. Zároveň se, dle mého názoru, potvrdil význam sociální práce v nemocnici. Domnívám se, že se mi podařilo naplnit cíle absolventské práce. Na závěr bych chtěla zdůraznit význam všech členů týmu, kteří se v nemocnici na péči o nemocné podílejí. Zároveň považuji za důležité, aby každý z tohoto týmu měl vždy na paměti, že člověk je především bio-psycho-socio-spirituální bytost. Empatie, přívětivá tvář a vlídné slovo jsou nedílnou součástí práce všech pomáhajících profesí.

57

РЕЗЮМЕ

Социальная pабота в Областной больнице Колин, а. о., больнице средней Чехии Тему выпускной работы я выбрала, так как я в этой больнице проходила практику. Я

в первый раз видела, какое значение имeет социальная pабота

в больнице. Эта pабота очень интереснaя и мне очень понравилась не только эта работа, но и междисциплинарное сотрудичество социальных работников, врачей, медицинcких работников и психологов. Целью моей выпускной работы было обнаружить важность социальной pаботы в больнице. Расследовать способ взаимодействия социальных работников и остальных специалистов, которые помогают больным клиентам, и как это сотрудничество развивалось с 2007- ого года до современности. Частной целью я установила обнаружить что значит Доброво́льческой центр „Слунечнице“ в своей сущности. Теоретическую и

современности

часть

выпускной

социальной

работы

работы

в

я

посвятила

истории

здравоохранении,

истории

и современности больницы в городе Колин и социальной pаботе здесь. Я стремилась описать всё, что имeет связанность с социальной pаботой в больнице. В практической части я описала добровольческую деятельность, которая является проектом одной из социальныx работниц. Дальше я составила статистику развития междисциплинарногo сотрудичествa социальных работников и

медицинcких

работников

в

связи

с

помощью

больным

клиентам

с 2007-ого до 2013-oго года. Я исследовала количество социальных дознаний клиентов. Это исследование я оценила успешным. Cтатистикa показала, что ежегодно возрастает количество клиентов, которым необходимa раздобыть социальнaя помощь. Я узнала, что для клиентов имеет междисциплинарное сотрудичество существенное значение. Я тоже оценила успешным представление проекта 58

"Добровольческий

центр

Слунечнице".

Этот

проект

помогает

больным

и престарелым клиентам на отделении Геронтологии c услугoй Социальная кровать.

Ключевые слова: 

социальная работа,



социальный работник,



больница,



клиент,



здравоохранение,



междисциплинарное сотрудичество.

59

BIBLIOGRAFIE Monografie 1. DRAGANOVÁ, H. a kol. Sociálna starostlivosť. Martin: Osveta, 2006, 1.vyd. 95 s., ISBN 978-80-8063-240-3. 2. HAŠKOVCOVÁ, H. Sociální gerontologie. Praha: Galén, 2012, 1.vyd. 194 s., ISBN 97880-7262-900-8. 3. HONZÁK, R. Komunikační pasti v medicíně. Praha: Galén, 1999, 2.vyd, 166 s., ISBN 80-7262-032-0. 4. CHARVÁTOVÁ, D. Metody sociální práce. Praha: SPN, 1990, ISBN 80-04-23992-7. 5. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing. 2002 200 s., ISBN 80247-0179-0. 6. KŘIVOHLAVÝ, J. 2001 Psychologie zdraví. Praha: Portál, 279 s. ISBN 80-7178-551-2. 7. KUZNÍKOVÁ, I., a kol. Sociální práce ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 224 s. ISBN 978-80-247-3676-1. 8. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. 1. vyd. 351 s. ISBN 80-7367-002-X. 9. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. 2. Vyd. Praha: Portál. 2007. ISBN 97880-7367-331-4. 10. MOJŽÍŠOVÁ, A. Kapitoly sociální práce. České Budějovice. 2008 ISBN 978-7393-0812. 11. MUSIL, L. „Ráda bych vám pomohla, ale...“ Dilemata práce s klienty v organizacích.Brno: Marek Zeman. 2004. 243s. ISBN 80-903070-1-9. 12. NOVÁKOVÁ, I. 2011 Zdravotní nauka 2. díl-učebnice pro obor sociální činnost. Praha: Grada. 208 s. ISBN 978-80-247-3709-6. 13. SVATOŠOVÁ, M. Hospic a umění doprovázet. 6. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008, 151 s. ISBN 978-80-7195-307-4. 14. TOMEŠ, I. Sociální politika teorie a mezinárodní zkušenost. Vyd. Praha: Socioklub, 2001, 264 s. ISBN 80-8648-400-9. 15. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat. Praha: Slon. 2007 ISBN 978-80-86429-36-62. 16. VURM, V., a kol. Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2007, 125 s. ISBN 978-80-7254-997-9. 60

Seriálové publikace 17. KODYMOVÁ, P. Celoživotní vzdělávání českých sociálních pracovnic-realita a ideály v roce 1935. Fórum sociální práce. UK, Filozofická fakulta. 2010, č. 1, s. 123-125. ISSN 1804-3070. 18. RÁKOSNÍK, J.: TOMEŠ, I. Ohlédnutí po 20 letech-Co se muselo v sociální sféře reformovat na cestě od komunismu zpět ke kapitalismu. Fórum sociální práce. UK, Filozofická fakulta. 2010, č. 1, s. 127-132. ISSN 1804-3070.

Elektronické dokumenty 19. Česko. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z WWW: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96. 20. Česko. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z WWW: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-198. 21. Česko. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z WWW: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-55. 22. Definice sociální práce. Sociální revue. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://socialnirevue.cz/item/definice-socialni-prace. 23. Definice sociální práce. Základy sociální práce. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://granty.vsers.cz/dokument/zaklady%20socialni%20prace.pdf. 24. Sociální pracovník, sociální šetření. Slovník pojmů. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://www.ledax.cz/slovnicek-pojmu/. 25. Sociální služby, supervize. Slovník pojmů. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://www.ledax.cz/slovnicek-pojmu/. 26. Veřejné zdravotnictví. Koreček. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://korcek-mba.blogspot.cz/2010/12/definice-verejneho-zdravotnictvi-podle.html.

61

27. Historie zdravotnictví v Kolíně. Obrat. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://www.nemocnicekolin.cz/data/usr_001_pdf/2-2008.pdf. 28. Historie nemocnice v Kolíně. Nemocnice Kolín.[online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://www.nemocnicekolin.cz/historie-nemocnice/. 29. Počet lůžek. UZIS ČR. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-stredoceskeho-kraje. 30. Komunitní plánování. Město Kolín. [online]. 2013 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z WWW:http://www.mukolin.cz/prilohy/Texty/3034/51komunitni_plan_socialnich_sluze b_mesta_kolina.pdf. 31. Etický kodex. Tyfloservis. [online]. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z WWW: http://www.tyfloservis.cz/eticky-kodex-soc-pracovniku. 32. Multidisciplinární tým. FNOL. [online]. 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z WWW: multidisciplinární tým - http://www.fnol.cz/socialni-oddeleni-sluzby-sekce_280.html. 33. Multidisciplinární péče. UNI. [online]. 2013 [cit. 2013-11-10].Dostupné z WWW: http://www.ieducare.com/soubory/File/mpece/mp_rocnik_1_cislo_1_2006.pdf. 34. Pečovatelská služba Kolín.MU Kolín. [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z WWW: http://mukolin.idum.cz/cms/pecovatelska-sluzba. 35. Tísňová péče. Život 90. [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z WWW: http://www.zivot90.cz/201-tisnova-pece. 36. Městský domov důchodců Kolín. MU Kolín. [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z WWW: http://mukolin.idum.cz/cms/domov-duchodcu. 37. Ubytovna pro osoby bez přístřeší. MU Kolín. [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z WWW: http://mukolin.idum.cz/cms/ubytovna-pro-osoby-bez-pristresi. 38. Dětské centrum. Kolín. [online]. 2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z WWW: http://dckolin.webnode.cz/.

62

39. Dům pro matky s dětmi. Charita Praha. [online]. 2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z WWW: http://praha.charita.cz/sluzby/brandys/azylovy-dum-sv-gerarda-pro-matky-sdetmi/ 40. Dávky pro osoby se zdravotním postižením. MPSV. [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/8. 41. Dávky státní sociální podpory. MPSV. [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/2. 42. Dávky pomoci v hmotné nouzi. MPSV. [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/5. 43. Dobrovolník. Dobrovolnictví. [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z WWW: http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-ve-zdravotnictvi/. 44. Dobrovolnictví v nemocnicích. Lékořice. [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z WWW: http://www.lekorice.com/program-dobrovolnici-v-nemocnicich-18.

63

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Mapa areálu nemocnice Příloha č. 2 Formulář sociálního šetření Příloha č. 3 Souhlasím s uvedením dat nasbíraných v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., nemocnici Středočeského kraje Příloha č. 4 Souhlas s uvedením dat nasbíraných v Dobrovolnickém centru Slunečnice

64

Příloha č. 1 Mapa areálu nemocnice

Příloha č. 2 Záznamový arch sociálního šetření

Sociální oddělení Sociální šetření Oddělení: __________________________ Jméno a příjmení: _______________________________ Datum narození: ______________ Adresa: _____________________________________________ Stav: __________________ Telefon: ____________________

Blízké osoby: __________________________________________________________

_____________________________________________________ Sociální šetření zahájeno na základě: o žádosti lékaře o návštěvy rodinných příslušníků o vyžádání klienta o aj. _______________________________

Datum přijetí k hospitalizaci:______________________ Datum zahájení sociálního šetření: _________________

Důvod přijetí

Příloha č. 2 pokračování

Ošetřující lékař: ______________________________________________________ Obvodní lékař: ______________________________________________________

Bydlení klienta: panelovém bytě p.___ výtahem klient žije v bytovém domě p.___ žije v rodinném domě

_______________________________________________________________ zařízení sociálních služeb ___________________________________________

Soběstačnost, sebeobsluha klienta: (chůze, péče o sebe, užívání léků, domácnost, nákupy, vaření, styl bydlení - způsob vytápění, hygiena - vana, sprcha, toaleta)

______________________________________________________________________

______________________________________________

Příjmy: plat

_______________________

Klientovo povolání (i dřívější):

Příloha č. 2 pokračování Příspěvek na péči:

ano

st. Vyřizuje Úřad práce: ________________________________________________________ Klient je držitelem průkazu mimořádný

ano

Diabetes:

Indikována rehabilitace: Nácvik: ________________________________________________________ Pohyblivost toho času: Chůze:

s pomůckou:

Sed:

Horní končetiny:

Chování:

ko

pomocí

Příloha č. 2 pokračování

Komunikace:

Orientace: časem Paměť: dlouhodobá Zrak: Sluch: Sociální služby využívané klientem:

yužívá žádné služby

_____________________________________________________________________ Indikovaná domácí péče: ____

Žádost do domova pro seniory: kam, kdy: _________________________________________________________________ Žádost na lůžka následné péče: kam, kdy: _________________________________________________________________ kam:

Příloha č. 2 pokračování Klientovi (rodině, blízké osobě) bylo poskytnuto:

Záznamy

Příloha č. 3

Příloha č. 4