Na návštěvě u slovenské špičky

ZPRAVODAJ

podzim 2007

Slovo úvodem V tomto čísle bych Vás ráda informovala o jistých změnách a novinkách, se kterými přišla na trh společnost Connoly’s RED MILLS. Tyto změny se týkají hlavně řady pro hobby koně a koně v menší zátěži, která je taktéž oblíbená mezi dostihovými trenéry jako plnohodnotné nízkoenergetické zimní krmení a krmení pro koně v rekonvalescenci. U čtyř výrobků této řady došlo pouze ke změně názvu či designu obalu, u dalšího pak k menší úpravě složení a tři výrobky jsou na trhu úplně nové od letošního července. Více o těchto změnách se dočtete dále v textu. Na počátku letošního roku jsme se rozhodli rozšířit sortiment námi dovážených a nabízených krmných směsí o profesionální doplňky pro koně. Pro naši spolupráci jsme si vybrali další irskou společnost – FORAN, která vyrábí špičkové doplňky pro koně již 33 let a jak jinak by to mělo být než, že se jakožto irská firma specializují na dostihové koně, což ovšem neznamená, že v jejich nabídce nenalezneme nic pro jiné kategorie koní. Chtěla bych zde poděkovat všem našim zákazníkům za spolupráci, která věřím, že bude pokračovat i v roce následujícím. Dne 30.ledna se uskuteční již třetí seminář na téma výživy koní, pro tento rok jsme vybrali krásný areál Equitany (www.equitana.cz), který se nachází v Březnici v jižních Čechách. Zde bude

V tomto čísle najdete        

Na návštěvě u slovenské špičky Levín rájem klusáků Miroslav Ševčík – chovatel s citem od Boha Achaltekinci – umělecká díla z Tuklek Marie Gex: ,,Radost musí mít kůň i jezdec“ Fyzioterapeutka Petra Zelmer úročí praxi z Evropy Novinky u krmiv Connolly’s Red Mills Doplňky pro koně od firmy Foran

opět přednášet přímo jeden z majitelů společnosti Red Mills, pan Connolly, Nia O’Malley a odborník na výživu dostihových koní a bývalý žokej Padge Gill, více informaci naleznete na našich stánkách www.agrobest.cz . Za Agro-Best spol.s.r.o Ing Barbora Bartošová

Na návštěvě u slovenské špičky Dostihový trenér Pavel Kalaš patří na Slovensku ve své branži k absolutní špičce. Potvrzují to i výsledky z poslední sezony v roce 2007. Do poloviny října jeho svěřenci startovali celkem ve 106 dostizích, z nichž přivezli 26 vítězství, 17 druhých a 14 třetích míst. Na finančních dotacích za umístění Kalašovi koně vydělali 1,249 milionu slovenských korun.

Pan Kalaš (vlevo) pozoruje své svěřence.

foto Filip Kalka www.fotodostihy.sk

Samozřejmě, že má i tak úspěšný trenér svůj ještě nezdolaný profesionální cíl. „Chtěl bych vyhrát derby, to se mi zatím nepodařilo,“ sděluje plány do budoucna dokonalou češtinou. Není divu, Pavel trénující nyní v Jablonici u Senice, je totiž rodák z blízké jižní Moravy. Podle statistiky Jockey Clubu České republiky koně trenéra Pavla Kalaše od roku 1999 vydělali na rovinových dostizích přes 9,5 milionu korun, ve steeplechase přes 470 tisíc korun, několik desítek tisíc korun i na proutěných překážkách. Jeho svěřenec Quirinus se s žokejem Jaroslavem Břečkou dokonce v roce 1992 stal i vítězem Velké pardubické. Od Boskovic do Jablonice Koně začal Pavel Kalaš trénovat v roce 1989 v Boskovicích na Moravě, kde si dodělal trenérský kurz. Kariéru začínal u překážkových koní ve službách tehdejšího JRD Senica. Musíme si uvědomit, že to bylo tehdy ještě za Československa bez žádných mezistátních bariér. Po dalších štacích u špičkových chovatelů a majitelů Weisse, Bauera a Kuchyni se trenér Kalaš stal

2

ZKUŠENOSTI NAŠICH PARTNERŮ

v roce 2003 živnostníkem v oboru trenér dostihových koní. V současnosti působí v pronájmu v areálu v Jablonici u Senice, který jeho majitel a podnikatel Peter Kurta zrekonstruoval z bývalého historického statku. Areál na úpatí Malých Karpat leží ve skutečně nádherné lokalitě. Jeho součástí je 1 500 metrů dlouhá tréninková dráha a terény až k hřebenům hor. Trenér Kalaš si rajonizaci velmi pochvaluje: „Koně musejí pracovat v kopcích, jsou lépe nasvalení, fyzicky optimálně vyvážení, jejich předností je dobrá cvalová akce.“ Málokteré prostředí však je optimální a není tomu tak ani v Jablonici. Asi největším problémem je tu při větších srážkách a nepříznivých podmínkách, hlavně pak v zimě, rozblácený terén, který ale naštěstí dokáže na hradit také domácí písečná dráha v blízkém Borském Mikuláši. Hvězdy i naděje Trenér Kalaš má v Jablonici tři zaměstnance, včetně stájového jezdce Zdenka Šmídy, který je letošním lídrem slovenského šampionátu. Nadějí je zde působící amatérka Zuzana Hricová. Čtyřnohou jedničkou zdejší stáje je Kirung (POL), tříletý hnědák po Tioman Island, šampion letošní Ceny turfu, pátý v derby a Sant Leger a vítěz dalších dostihů, následovaný Sajgonkou (POL), klisnou po Great Lakes, která skončila například druhá ve slovenské ceně Zimní královny v Bratislavě. Z hřebců budou nadějí v příštím roce tříletí Be My Chief a Bramante, mezi kobylami New Grafia, adeptka na Jarní cenu, nebo Ramon. Pokud jde o péči i práci s koňmi, Pavel Kalaš spoléhá na vlastní síly a své zaměstnance. Sám si kromě tréninku například koně ková či pečuje o jejich zuby. „Je to zápřah na 365 dní v roce, člověk musí čelit i chronické únavě, ale zároveň je to radost i láska zároveň,“ říká Pavel. Starý známý RED MILLS Se stejnou filozofií trenér přistupuje i ke krmení a výživě koní: „Je třeba zkoušet novinky, vnímat nabídku a hledat vhodné krmné doplňky od firem. Zároveň jde o vyváženost účinku s finanční náročností na nákup. „Krmení RED MILLS jsem znal již dříve od zahraničních sousedů v Německu a v praxi jsem si ho vyzkoušel ještě před tím, než jeho nabídka dorazila na

Sajgonka s Markem Gilesem.

český a slovenský trh. „Poprvé jsem o nabídce RED MILLS pro tyto trhy slyšel na semináři AGRO BESTU BĚSTOVICE o výživě koní v Pardubicích v únoru 2006. Samozřejmě, že mě tato možnost zaujala. Věděl jsem přesně, do jaké kvality jdu, pouze jsem si odzkoušel, zda je to to samé krmení. Müsli z AGRO BESTU BĚSTOVICE přesně obsahuje co má a ve výživě koní mi plní úlohu, kterou od něj potřebuji. Po ročních zkušenostech s RED MILLSEM budu pokračovat, jsem s ním prostě spokojený,“ říká Pavel Kalaš.

Kirung a Zdenko Šmida.

foto Filip Kalka, www.fotodostihy.sk

V rámci výchovy dostihových talentů se jablonický trenér rozhodl výrazně omladit stádo, ve kterém nyní má celkem devět zajímavých ročků. Z Polska například hřebečka po Be My Chief, kobylky po Karut či Inkamera. Z Německa jsou ve stáji zatím bezejmenní například hřebeček po Spartakus či kobylka po Dream Well. „V našem oboru nelze nic vypustit, ani koně, dráhu, jezdce nebo krmivo. Když chce mít někdo úspěch, musí vše dělat na profesionální bázi. Dostihy jsou normální sportovní odvětví se vším všudy,“ uzavřel naši exkurzi Pavel Kalaš.

foto Filip Kalka www.fotodostihy.sk


3

Levín rájem klusáků Levínský trenér Michal Kalčík sklízel se svými klusáckými svěřenci pravidelně úspěchy po celou část sezóny 2007. Nebylo tomu jinak ani o závěrečném dostihovém dni sezóny, kdy s ryzákem Octroiem Royal v posledním díle seriálu Trotteur Francais dokázal opět, ač favoritem nebyl, zvítězit. Michal tak potvrdil své prvenství v šampionátu trenérů, když dosáhl celkem 29 vítězství na české půdě a dařilo se mu i mezi profesionálními jezdci, kde mu se 17 prvenstvími patří třetí příčka.

vyběhl, tříletý už musí natvrdo běhat, ale není to optimální. Dobrý klusák není jen o tom, že kůň je fyzicky dobrý, tento sport je pro zvíře psychicky velmi náročný. Proto se čeká, až do svého věku klusáci dospějí a třeba ve Francii poprvé vybíhají i pětiletí klusáci.“ Jako příklad trenér Kalčík uvádí svého Větroplacha, který jako tříletý nedokázal téměř nic a ve čtyřech letech slavil pět vítězství. A dnes jako sedmiletý jich má již dvacet. Evropská špička Levínský areál patří k absolutní špičce. Rekonstrukce z bývalého statku v letech 1999 – 2000 přišla téměř na 100 milionů korun. Dnes je jedním z nejmodernějších středisek svého druhu v Evropě, v současné době nabízí ustájení až pro 90 koní. Jeho součástí je mimo jiné klopená dostihová dráha evropských parametrů dlouhá 800 metrů, terénní tréninková dráha s povrchem z písku a drcené gumy dlouhá 1440 metrů, dále výběhy a pastviny o rozloze kolem 60 hektarů. Samozřejmostí pro koně je solárium, zhruba 25 metrový kruhový bazén, dva kolotoče, prostorné boxy o velikosti 20 metrů čtverečních a ubytovací kapacita pro hosty

Pan Kalčík a Piriac Cash na bratislavské dráze

Dlužno však dodat, že Michal vybojoval ještě tři cenná vítězství v zahraničí – s Piriac Cashem ve slovenském Memoriálu Antona Kukučku, a s Loverem a Větroplachem v Berlíně. Michalova manželka Monika zase se sedmi vítězstvími dosáhla bronzového umístění mezi amatérskými jezdci. Mít tak více dostihů Dostihová stáj manželů Balcarových v posled ních deseti letech patří mezi nejúspěšnější tuzemské klusácké stáje. Od roku 1997 totiž s výjimkou sezón 1998, 2003 a 2004 vždy kralovala nejúspěšnějším stájím v šampionátu majitelů. Michal společně s Monikou v Levíně na Benešovsku působí třetí sezonu a těžko by někdo, přestože jsou 365 dní v roce téměř po 24 hodin spolu, hledal harmoničtější klusácký pár. Koňáci jsou oba každým coulem a dnes jim asi nejvíce vadí, že klusácká sezona není u nás po celý rok. Proto v českém mezidobí vyhledávají zahraniční dostihy, v posledním období byl a bude hlavním směrem Berlín. „Největším problémem je, když máme více koní a ti nemají co běhat. Klusák by měl běhat po dvou

foto Filip Kalka,www.fotodostihy.sk

týdnech, musí najet určitý rytmus, v práci vypadá dobře, dostane se do atmosféry a pak přijde například čtyřtýdenní červencový nebo téměř čtyřměsíční zimní výpadek. Potřebovali bychom celoroční sezonu a koně nasazovat podle jejich dispozicí a formy,“ tvrdí unisono Michal s Monikou. Oba vědí o čem mluví, protože podle jejich zkušeností úspěšná klusácká stáj potřebuje širokou základnu koní, aby bylo z čeho vybírat. A ti koně potřebují někde běhat dostihy.

i stájový personál. Své trenérské úspěchy mají Monika a Michal postaveny na náročné práci a hlavně pobytu koní venku: „Koně jsou neustále ve výbězích, co jen je to možné. Trénink nepřizpůsobujeme počasí, koně pracují za extrémních podmínek ve vedrech i zimě, na dostizích je pak nic nepříjemného nepřekvapí.“ V současnosti tu připravují 28 koní od čtyř majitelů, z nichž šest sice ještě zatím na dostizích nevyběhlo, ale prý vypadají hodně perspektivně. Krmení RED MILLS z AGRO-BESTU BĚSTOVIC do levínského centra plně zapadá. „Koně vypadají velmi dobře a vydrží celou sezonu,“ tvrdí svorně

Sladká Francie Pro Michala Kalčíka by zaslíbenou zemí asi byla Francie: „Klusácké dostihy jsou tu téměř národním sportem, chodí se na ně stejně jako na fotbal, fandí se v dresech, šálách a na dostizích nechybí velkoplošné obrazovky. Pařížský nejdražší dostih se běhá o 1 milion eur. Aby si tu udrželi svůj špičkový standard, potřebují, aby se tu narodilo alespoň 8 tisíc hříbat, ale je to až 11 tisíc.“ Z takové škály se pak snadno podle Michala dodržuje současný evropský trend, na klusáka prostě počkat: „U nás je snaha, aby dvouletý kůň

Kalčíkovi.

Tex Diamond s Monikou Kalčíkovou vítězně ve Středoevropské ceně. foto: archiv stáje

4


Miroslav Ševčík – chovatel s citem od Boha „Nikde jsem nekopíroval a neopisoval. Celý systém jsem založil na základě obecných chovatelských zkušeností,“ říká jeden z našich nejúspěšnějších chovatelů anglického plnokrevníka poslední doby ing. Miroslav Ševčík z Vlachovic. Příčiny úspěchu dělí stejnou měrou do dvou rovin. Darem od přírody je podle jeho slov chovatelský cit, jehož tajemství nám později při naší návštěvě přiblížil. Druhou stránkou jsou právě zmiňované praktické zkušenosti. Málokdo by však hádal, že tento TOP chovatel koní původně začínal s králíky.

Mary Lou s Martinem Srncem.

„Pocházím z Kurovic, dědiny, která měla asi 100 čísel, ale z toho ve 30 hospodářstvích byli chovatelé holubů, ve 40 králíků a navíc tu bylo přes 30 koní. V dobrém smyslu zdejší chovatelská řevnivost mě nejspíš ovlivnila na celý život. To víte, že se po vsi povídalo, ten má lepší holuby, jiný zase jaké má koně. Nějak to ve mně zůstalo.“ První chovatelský úspěch skutečně dosáhl s králíkem, kterého si na dražbě koupil, ač neměl požadovanou váhu. Pečoval o něj, vypiplal ho až se stal 20násobným šampionem výstav a kromě vavřínů mu přinesl tehdy velice slušnou peněžní injekci. Tady někde se zrodil budoucí špičkový chovatel koní. Z rodných Kurovic přeskočme v poutavém vy právění Miroslava Ševčíka až do 80.let minulého století, kdy byl hlavním zootechnikem a později předsedou JZD Vlachovice. Tenkrát v družstvu „vytáhl“ přidruženou výrobu, a tak zde mohl udržovat na vysoké úrovni i chov koní, i když tím byl vlastně v mnohých očích na černé listině. Nejhezčí období Chovatel Ševčík tvrdí, že nejvíce ho osvobodil rok 1990, kdy se postavil na vlastní nohy a začal

foto Zenon Kisza, www.fotokisza.com

soukromě podnikat v chovu koní. „Bylo to krásné období, obchodoval jsem s koňmi, doslova jsem prolezl a znal každou horskou paseku. Viděl jsem, co pro tyto chudé pasekáře koně znamenají a zároveň se hodně naučil. Nikdy pak už jsem neviděl takovou spokojenost u lidí, i když se opravdu měli co ohánět. V životě je nejdůležitější pocit spokojenosti a ne kolik bohatství máš. Nestydím se ani za to, že drtivou část svých obchodů jsem tehdy dělal s Romy, koňům rozumí a jsou to zdatní obchodníci,“ vzpomíná Miroslav. V současnosti ve Vlachovicích chová stádo 130 koní, z toho má 13 vlastních plnokrevných klisen, 10 dostihových koní, z nich pět ve vlastním tréninku. „Nikdy jsem do koní nedával velké peníze a nekupoval drahé koně. Snad nejdražší kobylu jsem zatím koupil za 25 tisíc korun. Mám asi nějakou úchylku na koně, třeba takové potvory, které se nikomu nelíbí, ale já prostě nějak cítím, že je v nich chovatelský potenciál.“ Tak to například bylo se zakoupením plemeníka Sectoriho od původního JZD Vlachovice. V nabídce měl hřebce jiného kalibru, ale on si vybral jeho. Sectori se mu

pak odvděčil řadou úspěšných koní a stal se zakladatelem zdejšího mateřského stáda. Zdraví koně a pastva V chovu ing. Ševčík nezapře bývalého výživáře. Velkou devizou pro něj je 200 hektarů zdejších pastvin, protože pastvu považuje tento chovatel za základ zdravého chovu: „Od čtyř měsíců jsou naše hříbata s klisnami 24 hodin venku, věřím v přirozené podmínky a pohyb. Odstavujeme zhruba v 10 měsících, hříbata však do individuálních boxů nedáváme, ale jsou společně ve volné stáji. Určitě to na ně má pozitivní vliv, ať z hlediska růstu, vývinu, zdravotního stavu i charakterových vlastností. Koně jsou klidnější, ve stádu mají prostě pocit bezpečí a zúročují i přirozený pohyb. Kdyby mi ovšem před 20 lety někdo řekl, že budu takto odchovávat plnokrevníky, nevěřil bych mu.“ Zdraví koně musejí mít podle ing. Ševčíka i zdravé krmení. I proto vyřadil z výroby senáže dřívější přípravu službou a nyní si senáž dělá sám, jak říká – přesně na hodinu: „Nebylo to ono, partner měl práci jinde, tu ho něco zdrželo, pak se něco porouchalo. Jedu si do porostu sám, přesně, kdy je na to optimální čas. Vzhledem k poloze začínáme u nás dřív, většinou na přelomu května.“ Ne vždy byl soukromý chovatel Ševčík na tom tak, že si mohl troufnout, nějakého koně, o kterého byl zájem, neprodat. Doma mu pak zůstávali koně, které nikdo nechtěl. „Mám radost, když mi koně prostě běhají, i když třeba pod cizím jménem, hodně pak samozřejmě záleží, do jakých rukou se hříbata dostanou,“ tvrdí. I to už se však v součas-

Pan Ševčík s vítěznou Mary Lou. foto Zenon Kisza , www.fotokisza.com

6



5

nosti změnilo a ne každý kůň z Vlachovic bude na prodej. Opravdu kvalitní a perspektivní materiál si tu již dovolí ponechat. Kůň ti péči vrátí Výčet úspěchů a koní, které ing. Ševčíkovi z jeho „dílny“ u nás výborně běhali, běhají či se stali hvězdou chovu, by vydal na samostatný článek. Za všechny například jmenujme Lucreta, Divokou Báru, Pumu, Abbu, Ameriku, Tanečnici, Catapulta, Apače, Divokou Šárku, Malou Mořskou Vílu, Divokou Orlici či největší současnou zdejší hvězdu – tříletou klisnu Mary Lou, v roce 2007 nejlepší zástupkyni tuzemského chovu ve věkové kategorii tříletých, která po vítězství na bratislavském Turf Gala, vyhrála v Chuchli Cenu Hřebčína Napajedla a v Mostě se stala vítězkou klasických Oaks. A právě na příkladu Mary Lou chovatel Ševčík názorně vysvětluje svoji filozofii. „Příští rok půjde do chovu, zaslouží si to. Už dokázala, co umí. Mohla by ještě určitě dál běhat a vyhrávat, ale myslím si, že je několik dobrých důvodů, proč to neudělat. Zaprvé odejít se má ve slávě, pak jsou tu i chovatelské důvody, jak se kůň až příliš ždíme, není to chovatelsky dobré. V neposlední řadě je tu

Další naděje stáje, kobylka po Ray of Light-Puma.

i hledisko etické. Určitě je chovatelsky citlivé, dát šampiónce čest jít do chovu. Vždycky jsem razil heslo, když se ke koňům chováte dobře, tak vám

foto archiv p.Ševčíka

to vrátí.“ Spolupráce s AGROBESTEM Běstovice tu běží první sezonu zcela ke spokojenosti obou stran.

Achaltekinci – umělecká díla z Tuklek „Typ, výkon a umění,“ takové je základní motto tříčlenného chovatelského týmu achaltekinců ve vesničce Tukleky nedaleko Humpolce. Na zvenčí nenápadné farmě se nacházejí opravdové klenoty. Největší hvězdou chovu je tu z Dagestánu importovaný Gumon, v současnosti hřebec s nejvyšší dosaženou výkonností působící v Evropě. Na ruských dostihových drahách patřil k předním vytrvalcům, dvakrát vyhrál Cenu Turkmenistánu (6000 metrů) a Cenu Družby národů (3200 metrů).

Garry Gyz.

foto Linda Welsh

„Chceme chovat koně maximálně typově odpovídajícího standardu plemene, výkonného a takového, který nebude jen věrným jezdeckým partnerem, ale zároveň i uměleckým dílem,“ vysvětluje vedoucí chovu Petra Marešová. Pokud hovoří v množném čísle, má na mysli ještě správkyni farmy Janu Gibsonovou a studenta prvního ročníku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Gibsona. Optimální lokalita pro chov i sport Pro svůj záměr si snad nemohli vybrat lepší podmínky. Tuklecká farma na Českomoravské vrchovině, ležící mezi městy Pelhřimov a Humpolec, patří k ekologicky nejčistším lokalitám v republice. Navíc zdejší členitý kopcovitý terén vytváří ideální podmínky pro sportovní přípravu koní, stejně jako pro odchov hříbat a dorostu. V Tuklekách mají celkem pět plemenných hřebců různých linií. Kromě již zmíněného Gumona, je to například Mingam, který je podle ruských odborníků jedním z nejlepších příslušníků linie Toporbai, jedné z původních turkmenských linií. Slabší pohlaví zastupuje patnáct klisen, z toho devět plnokrevných achaltekinek a šest podílových. Mezi zvlášť ceněné klisny patří například Grusť, pravá sestra vítězky achaltekinského „Oaks“ Gaisany, či Davenda, matka plemenného hřebce Karachan.

64


Tento hřebec skončil na 3.místě na Světovém šampionátu achaltekinských koní. RED MILLS sedl přesně Z hlediska výživy svých koní se Petra Marešová snaží stále hledat novinky a přinést ještě něco lepšího: „Odzkoušeli jsme řadu produktů. Loni na podzim jsme do krmení zařadili novinku RED MILLS z nabídky AGRO-BESTU Běstovice. Máme tu hodně krevnaté koně a RED MILLS nám do výživy plně sedne.“ Hlavní náplní farmy je chov, ale prostor věnuje i sportovní prezentaci koní. Ve vytrvalostním tréninku u juniorské jezdkyně Petry Trojákové je mladý valach Eman, který by měl v letošním roce absolvovat první soutěže. V blízké budoucnosti se snad podaří v České republice realizovat i rovinné dostihy pro achaltekince. Na těch samozřejmě tuklečtí koně chybět nebudou,“ slibuje šéfka chovu.

již stabilizovala, bezprostřední ohrožení těchto ušlechtilých koní nehrozí, celkový počet na světě je odhadován na šest tisíc kusů. V ČR je aktuální počet plnokrevných achaltekinců 75 kusů, podílových achaltekinců (s příměsí krve jiného plemene, obvykle A1/1) okolo 150. Plemenná kniha achaltekinských koní je vedena v Rusku, a to zvlášť pro plnokrevné achaltekince (ta je uzavřena, stejně jako u anglických či arabských plnokrevníků) a zvláště achaltekince podílové. Vytrvalec s lidskou vazbou Achaltekinec je kůň proslulý svou vytrvalostí – dodnes nebyl překonán rekord z roku 1935, kdy skupina achaltekinských koní absolvovala 4300 km dlouhý pochod z Ašchabadu do Moskvy za

84 dnů, přičemž 360 km dlouhý úsek vedoucí přes poušť Karakum byl překonán za 3 dny při minimálních dávkách vody a krmiva. Také meziplemenný dostih na 500km vyhrál v roce 1945 achaltekinec, a to v konkurenci arabských, jomutských, lokajských a anglických plnokrevných koní. Kromě vytrvaleckých schopností achaltekinci disponují i rychlostí, jsou druhým nejrychlejším plemenem po anglickém plnokrevníkovi, rovinné dostihy jsou doposud oficiálními výkonnostními zkouškami plemene. Někteří z těchto koní jsou též úspěšní v klasickém sportu – zmiňme například olympijského vítěze v drezuře v roce 1960 Absenta. Pro svou specifickou vlastnost, kterou je silná vazba na člověka, dokáží být i výbornými partnery pro rekreační ježdění.

Historie: Nejstarší čistokrevné plemeno Achaltekinský kůň patří do skupiny koní vý chodních, podskupiny koní íránských. Je po važován za nejstarší čistokrevné plemeno na světě, a proto je v některých zemích označován jako achaltekinský plnokrevník. Je přímým potomkem starověkých koní perských-nisejských. Názvy koní parthští, massagetští, turkmenští označují jednoho a téhož koně, známého nyní pod jménem Achal Teke. Toto jméno pochází z názvu turkmenské oasy „Achal“, kde žil kmen „Teke“, proslavený nejkvalitnějším chovem koní. Oasa Achal je z jedné strany obklopena pouští Kara Kum (Černé písky), z druhé se zvedá pohoří Kopet Dag. Odlehlost a nepřístupnost krajiny umožnily zachování plemene v té nejčistší podobě. Přežil hrozbu vyhubení Kromě Turkmenistánu, kde je soustředěno přibližně 40 procent populace, jsou tito koně chováni v Rusku (33 %), Kazachstánu, Uzbekistánu, v menší míře pak v Evropě a v USA. Počet koní od dob starověku, kdy jen roční přírůstek hříbat činil 20 tisíc kusů, znatelně klesl, plemenu několikrát hrozilo úplné vyhubení. První krize přišla po bitvě u Goek Tepe v roce 1881, kdy byl Turkmenistán násilně přičleněn k Rusku. Následovaly světové války a éra komunismu, kdy byli všichni koně, nejen achaltekinští, likvidováni jako buržoazní přežitek. Nyní se situace

Plemenný hřebec Mingam.

foto: Linda Welsh


75

Marie Gex: „Radost musí mít kůň i jezdec“ Víte, kde v České republice můžete najít první mezinárodní centrum certifikované Britskou hipologickou společnosti (BHS). Nebudeme Vás napínat – je to Stáj Marie Gex ve Všeticích na Benešovsku. „Z atestace mám velikou radost. Mým přáním vždy bylo zařadit svou stáj na seznam BHS center, což není vůbec jednoduché. Výsledkem jsem dokázala hlavně něco sama sobě,“ říká majitelka Marie Gex. Pro absolventku konzervatoře v oboru hry na kytaru se totiž koně stali životní láskou.

Paní Gexová na venkovní jízdárně

foto Agro-Best spol.s.r.o.

Stáj paní Marie, která je sama nadšená jezdkyně, vybudovala v malebné kopcovité krajině nedaleko slapské přehrady. Bývalý statek rodiny Kadeřábkových v roce 2001 přebudovala na jezdecké centrum, a přestože je zde velký penzion, jezdecká hala a místo pro třicet koní, objekt si zachoval svůj původní rodinný ráz.

i zahraniční stáje projevily zájem o stejnou kvalifikaci. Proto BHS rozšířila svou činnost i daleko za hranice britských ostrovů. BHS centra najdete například i v USA, Hongkongu, Itálii nebo ve Španělsku. Za zmínku rozhodně také stojí, že BHS jako hlavní orgán jezdectví v Anglii, se ve své zemi zasloužila o zřízení veřejných jezdeckých cest, snížení daní

Co znamená BHS Společnost The British Horse Society (BHS), jejíž patronkou je její Veličenstvo královna Alžběta II., byla založena roku 1947. Hlavním jejím cílem je zvýšení kvality života koní a lidí kolem nich. BHS je činná ve všech odvětvích sportu spojeného s koňmi. Na vzniku a existenci této společnosti se podílejí přední britští trenéři a hipologové. BHS je registrovaná charita, což znamená, že je financována členskými příspěvky. Registrace stájí pod svou hlavičkou BHS přináší jednotný standard a záruku kvalitní péče o koně. Stáj musí splnit podmínky stanovené touto společností. K inspekci vysílá BHS vždy kvalifikovaného profesionála, který zhodnotí standard stáje, práci zaměstnanců, stav koní a celkový dojem. Protože má BHS výborné výsledky v Anglii, není divu, že

Zrekonstruované stáje

v koňařském oboru, záchranu týraných koní a bezpečnost koní a jezdců v silničním provozu. Termín inspekce BHS ve Všeticích byl stanoven na listopad 2006: „Museli jsme odborně zaškolit ošetřovatelky a ostatní zaměstnance stáje, aby pravidla BHS byla dodržena. V první řadě jsou pravidla bezpečnosti práce s koňmi a během jezdectví, velký důraz je kladen na excelentní individuální péči o koně.“ Inspektor - bývalý šéf jízdní policie Na inspekci do Stáje Marie Gex byl BHS vyslán Mr. Alan Bingle, bývalý dlouholetý šéf londýnské jízdní policie. „Byl to velice milý pán, který však neztrácel čas a hned se dal do práce,“ vzpomíná Marie a upřesňuje: „Hodnotil stav jízdárny a jezdecký povrch, pastviny, stáje, požární předpisy či sledoval podrobně kondici koní.“ Inspektor rovněž prošel všechny výběhy, aby zkontroloval bezpečnost ohrazení, a zda se tam nevyskytují nějaké jedovaté rostliny. Zjišťoval také, zda se ve výběhu pravidelně sbírá trus, aby nebyla pastva zamořená červy. Největší pozornost věnoval prohlídce stájí. Hodnotil stav koní, kontroloval, zda mají dostatečně nastláno či zda jsou ve svém prostředí šťastni. Velmi se zajímal o kvalitu a o čistotu uskladnění krmiv. Pečlivě kontroloval sedlovnu, kde se ujišťoval, zda je výstroj bezpečná, odpovídající normám a zda se o ni denně pečuje. Zajímal ho požární řád a kontroloval evakuační plán stáje. Nakonec zhodnotil celkový dojem a práci personálu. „Celá inspekce byla velmi zajímavým a poučným zážitkem. Navíc nám pan Bingle poskytl mnoho cenných rad. Když napsal kladnou zprávu pro ředitelství


84


BHS a o týden později jsme obdrželi diplom a atestaci pro rok 2007, byl to nejradostnější okamžik v mé koňské kariéře,“ dodává majitelka stáje.“ Letos 22. září proběhla ve Věšticích již druhá inspekce BHS. Mr. Bingle potvrdil certifikát i na další rok a tím i stálý standard zdejší stáje. Marie GEX nedávno získala do týmu výraznou posilu. Manažerkou a ošetřovatelkou stáje, která se v současnosti soustředí na nabídku ustájení koní, se tu stala Helča Kurzová, která má za sebou roční zkušenosti z působení v roli ošetřovatelky v Londýně a osmiměsíční se systémem BHS, opět v Anglii. Navíc má za sebou řadu teoretických zkoušek z oblasti bezpečnosti, zdravovědy, chování koní, ježdění, péče o kopyta, krmení i například údržbu pastvin. Následovat budou zkoušky z anatomie, dýchacího a zažívacího ústrojí či základy z problematiky o cestování s koňmi. Kvalifikaci by si měla završit jezdeckou zkouškou. Dlouho hledali, našli RED MILLS Velice náročný je systém BHS na kvalitu krmiv a vše co je s nimi spojeno. „A to je v Česku problém. Umění je sehnat například bezprašné seno, podobné je to s opravdu dobrou slámou, ovsem či ječmenem.

Venkovní boxy s jízdárnou


Dlouho jsme také hledali opravdu kvalitní krmení. RED MILLS z běstovického AGRO-BESTU bylo to pravé. Jsme s ním naprosto spokojeni,“ říká Marie Gex. Co farma Gex nabízí Pokud hledáte pro svého koně kvalitní ustájení na Benešovsku s možností celoročního pobytu venku,

s nespočtem krásných vyjížděk po okolí nebo pokud preferujete drezurní či parkurovou práci s koněm, věřte, že pokud se rozhodnete pro tuto farmu s krásným zázemím, rozhodně litovat nebudete. Od konce letošního roku, se zde budou pravidelně konat drezurní víkendy pod vedením německé drezurní jezdkyně Michaely Schimak, aktuální informace naleznete na webu www.farmagex.cz

Fyzioterapeutka Petra Zelmer úročí praxi z Evropy Patnáctileté praktické zkušenosti s rehabilitačními a rekondičními masážemi koní i lidí si do jižních Čech ze svého působení v Německu, Švýcarsku, Itálii a Irsku přivezla fyzioterapeutka Petra Zelmer. Nesmírně sympatická Petra miluje jakoukoli zvířecí duši, což jsme se při návštěvě v jejím rodinném sídle u Netolic mohli přesvědčit. Přestože u nás za rok od návratu do České republiky pomohla již stovkám svých čtyřnohých a dvounohých klientů, o svém fyzioterapeutickém talentu hovoří velice skromně.

„Člověk při rehabilitaci komunikuje verbálně, ale i kůň dá rychle najevo změnu a pocit úlevy. A to je pro mne nejlepší odměna a motivace k práci. Zahřeje mě, když dokážu změnit osud zvířete, před kterým byla už jen pochmurná či dokonce ta nejčernější budoucnost. Ale pozor, zázraky samozřejmě dělat neumím,“ říká Petra Zelmer. Zahraniční škola Ke koním, jak sama Petra říká, poprvé vážně „přičichla“ v Itálii. Profesní fundament získala studiem několika oborů z oblasti „Sport injury therapy“ v Německu, kde se později v praxi zabývala mimo jiné léčbou pomocí magnetoterapie, elektroterapie, ve Švýcarsku i akupresury. Velkou profesní školou pro ni bylo působení na jedné z nejlepších koňských klinik v Irsku pod vedením M.V.B., M.R.C.V.S. – J.T. Hyde, kde se začala specializovat na potíže se zády a rehabilitace po operacích. Právě vzhledem k těmto evropským zkušenostem netolická fyzioterapeutka svůj obor hodnotí s dokonalým profesionálním nadhledem: „Při své terapii nemohu být sama. Léčba koně je záležitost týmu, který však nemůže být založen na konkurenčních vztazích. Potřebuji konzultaci i spolupráci veterinářů,

Paní Zelmer.

foto archiv p. Zelmer

výživářů, kovářů i zubařů. To vše může rehabilitaci


95

pomoci a rozhodně ji uspíší. S koňmi při vlastní fyzioterapii pak pracuji sama, někdy při těžších případech potřebuji pomoc asistenta, hlavně se zády. Samozřejmě nesmírně důležitá pro mne je důvěra a komunikace od chovatele či majitele zvířete. Zamlčení i zdánlivého detailu může být pro úspěšnou léčbu klíčové. Rozhodně zbytečnou ztrátou času je, když se až během terapie dozvím, že kůň vlastně uklouzl a ne že jeho problémy vznikly jaksi samovolně.“ Nejlepší reklamou reference Petra velmi době ví o čem mluví, protože léčí u koní a lidí nejen zranění ze sportu, ale i potíže z běžného života. I když v současnosti má klientelu už prakticky po celé republice, svou praxi začala před rokem budovat v Netolicích, kde si otevřela rehabilitaci, zcela od nuly. Začala od lidí, bez jakékoli reklamy či zviditelnění například na internetu. „Nejlepší reklamou jsou reference vyléčených klientů,“ tvrdí fyzioterapeutka. Problémy se zády mají koně podle Petry u nás stejné, jako jinde v Evropě: „Koně jsou vlastně atleti. Nesmírně důležitá je náležitá příprava, než se kůň obsedne, ať za účelem sportovního nebo domácího ježdění. Kůň by měl mít svoji svalovou bázi fyzicky připravenu na zátěž. To je základ, stejně tak musí být zvíře fit z hlediska ortopedie. Vyváženost kopyt i těla je rozhodující prevencí před zraněním. V tomto směru v Česku máme ještě rezervy, péče o kopyta ještě není tak vyvinutá. Ale pohled na tuto problematiku se rozhodně lepší.“

Na zkušené v Irsku.

foto archiv p. Zelmer

budoucna podle možností pochopitelně uvažuje

zkušenosti a hlavně široce otevřenou duši pro lidi

Petra chválí zejména aktivity svazu kovářů, kteří

o rozšíření chovu. O portfoliu řady produktů znač-

i zvířata. Ve svém sídle kromě kobyl má nespočet

na téma kování a problematiku péče o kopyta pořá-

ky RED MILLS, které běstovická firma nabízí, dobře

zcela spokojených psů, mezi nimi i nalezence, které-

dají řadu seminářů, kde sbírají a zároveň předávají

věděla ze zahraničí: „Na tomto krmení oceňuji přede-

ho si přivezla z Irska, koček, afrických búrských koz,

zkušenosti. Nemusíme zdůrazňovat, že paní Zelmer

vším kvalitu a široké spektrum produktů z celé řady,

domácí drůbeže, ale i třeba krásných hedvábniček.

si spolupráci s tímto svazem rozhodně ujít nenechá.

kdy si každý podle potřeby vybere od hříběte až po

Na zvířatech je vidět, že jsou Petřinými miláčky a těší

koňského seniora. Například v Irsku je RED MILLS

se vzorné péči. Stejně jako více než třicetiletá želva,

hodně rozšířený, i na klinice, kde jsem působila, se

která se s námi za zvířata po psech rozloučila jako

Ve své branži je netolická fyzioterapeutka u nás

RED MILLS při krmení koňských pacientů používal.

poslední.

vlastně průkopnicí. Však také o české nedůvěře ke

Základem pro výživu koní samozřejmě musí být

Vyléčený kůň nikdy nezavolá Petře Zelmer, jako

svému oboru něco ví, podle jejích slov tu rozhodně

dobré seno a minerály. U hobby koní je pak podle

nedávno jeden pacient: „Víte, že jsem nemohl sed-

z počátku byla, jako u každé novinky. Pokud by měla

mého názoru zdejším velkým nešvarem překrmování

nout do auta a teď ho právě řídím, děkuji…“, Petra

sestavit žebříček, kde je v Evropě koňská fyzioterapie

ovsem.

ale chválu nečeká. Lidi i koně miluje.

Šlape první cestičku

nejvíce pokročilá, dala by na první místo Německo, pak Švédsko a Švýcarsko: „I Itálie, zejména ta sever-

Cíl: Středisko s penzionem

ní, je dál než jsme my. Ale někdy možná zbytečné

„Kůň a jezdec,“ tak stručně představuje své plá-

fyzioterapii se dá dobře předcházet. Kromě vybalan-

ny do budoucna Petra Zelmer. Svou praxi by chtěla

covanosti těla, kterou už jsem zmínila, klíčovou roli

z nedalekých Netolic přenést do prostor rodinného

samozřejmě hraje péče chovatele, trénink a výživa.“

sídla a vybudovat zde rehabilitační středisko pro koně

V oblasti krmení Petra záhy po svém návratu do

a lidi, se zázemím nového penzionu. Po naší návště-

jižních Čech začala spolupracovat s AGRO BESTEM

vě nepochybujeme, že se Petře vysněný cíl podaří.

BĚSTOVICE. Sama má doma dva vlastní koně, do

Má fyzioterapeutický talent, patnáctileté zahraniční

4 10



115

Irská společnost Foran se zabývá výrobou doplňků a přípravků pro koně, jejím posláním je zlepšovat jak zdraví, tak tělesnou a duševní pohodu závodních i pracovních koní. Široká nabídka výrobků té nejvyšší kvality je určena k tomu, aby koně byli v kondici, byli zdraví a mohli závodit zcela podle svých předpokladů a schopností. Zde uvádíme některé z rozsáhlé řady doplňků: Honey + C Pro čisté dýchací cesty

Velmi chutný sirup obsahující vybrané rostlinné extrakty včetně tymiánu, vitaminu C, jablečníku obecného a lékořice, které se tradičně používaly pro zachování zdravých dýchacích cest. Určeno : pro všechny kategorie převážně v jarním a podzimním období.

Kentucky Karron Oil Emulgovaný lněný olej

Unikátní složení emulze lněného oleje a roztoku hydroxidu vápenatého. Bohatý na omega mastné kyseliny s vysokou hodnotou energie, je tedy obzvlášť vhodný pro zvýšení vitality. Dodává lesk srsti a pomáhá udržet správnou funkci střev, takže je ideální pro koně náchylné k zácpě.

Coppervit™ Sirup s organickou mědí

Důležitý zdroj organické mědi, manganu a vitaminů v dietě koně, pokud jsou podávané hodnoty nedostatečné z pohledu kvantity či v důsledku nedostupnosti. Měď má řadu výhod od zlepšení pigmentace srsti po účast na tvorbě červených krvinek, kolagenu a chrupavek a hraje důležitou roli v redukci zánětu epifýzy, osteochondrózy a woblerova syndromu a dalších vývojových ortopedických chorob. Měď se také podílí na mobilizaci železa z tělesných zásob.

Nutri-Gard Mukózní ochrana při stresu

Dietetické krmivo pro redukci stresových reakcí koní, jako jsou žaludeční vředy a gastritida. Poskytuje živiny nezbytné pro sekreci hlenu, jenž chrání žaludeční stěnu. Pomáhá zvládat stresové situace a jejich projevy jako nechutenství, řídkou stolici (až průjem), obrušování zubů, nepravidelné přijímání potravy, opakovanou slabou koliku, změny temperamentu a nejasné poruchy, které nejsou identifikovatelné pomocí hematologie, ale jsou zřejmé když se snažíte koně trénovat.

ZOSFOR Proti krvácivosti koní

· Obsahuje bioflavonoidy pro zesílení a obnovení elasticity krevních kapilár. · Vitamin C je vysoce účinný antioxidant, který existuje společně s citrusovými bioflavonoidy. · Vitamin K je nepostradatelný pro efektivní srážení krve. ZOSFOR obsahuje přírodní citrusový extrakt bioflavonoidů včetně hesparidinu a vitaminu C a K. Podporuje elasticitu a celistvost membrán kapilár.

Pro-Am Racing™ Oddaluje pocit únavy, dodává energii pro vyšší pracovní intenzitu a zlepšuje výsledky.

· PRO-AM Racing je unikátní, 100% předtrávený preparát obsahující všechny esenciální aminokyseliny včetně glutamové kyseliny a rozvětvené řetězce aminokyselin v té nejlépe využitelné, převážně di- a tri- peptidové, formě.

Výhradní dovozce pro ČR a SR : Agro-Best spol. s r. o., Běstovice, 565 01 Choceň tel./fax: 465 471 763 e-mail: bartosova@agrobest.cz · www.agrobest.cz

Na návštěvě u slovenské špičky

Recommend Documents