Starší u KUKIho na chatě

Zpravodaj členů cykloturistického oddílu UFO

www.oddilufo.estranky.cz

Náklad 50 ks

prosinec 2006

Gangsta Kokořínsko

Starší u KUKIho na chatě

24. 9. 2006 – Kokořínsko

18. 11. 2006 – Dolní Podkozí

Na konci září, kdy bylo ještě vcelku hezké počasí, jsme vyrazili na dvoudenní výlet do okolí města Mšena a Kokořínského hradu. Říkali jsme si, že to bude normální puťák s přespáním někde v přírodě, že si normálně rozděláme ohníček na kterém si opečeme buřty a při cestě budeme obdivovat krásy naší republiky. Stalo se ale něco, co jsme nečekali. Na sraz přišli 4 UFOuni, které jsme ale nepoznávali. Čepice s kšiltem na stranu, vytahané obrovské mikiny, nigga kalhoty s rozkrokem až někde u kolen a cool velké a yeah těžké batohy, ve kterých museli mít snad všechno možné včetně svých hustě vycoolovaných nigga aparatur a sbírkou všech wow cédéček Inu, fotka na začátku je asi jedna z těch, kde vypadají UFOuni jako čundráci. A jak to všechno probíhalo a dopadlo? …..se dočtete na str. 4

Na druhý pokus to přece jen vyšlo. Starší se nakonec vypravili na KUKIho chatu za účelem užití si pěkného víkendu. Ač se to tak nezdá, v samotné recenzi se to taky asi nedočtete, a z fotky se to dá poznat jen minimálně, celý ten víkend se KUKIho chatou rozléhala hip-hopová muzika. Vidíte ten Peter´Sův nigga vycoolovanej postoj? A taky třeba to, jak se Michal Janda tou hudbou nechává úplně unášet? …..více na str. 14

POZOR SOUTĚŽ Kdo se jako první podívá na stranu 3, vyhraje... 1

UFOUNŮV KALENDÁŘ NA 1. POLOLETÍ ROKU 2007 PRO MLADŠÍ: Do konce března se střídají schůzky v klubovně a v tělocvičně, sraz vždy ve středu před GJM od 16:15 do 18:15 - viz tabulka • Kvůli prázdninám odpadá schůzka dne 14. 2. 2007. • (K - Klubovna, T - Tělocvična, X - schůzka se ruší) Leden 3. T 10. K 17. T 24. K 31. T Únor 7. K 14. X 21. T 28. K Březen 7. T 14. K 21. T 28. K • Od začátku dubna jezdíme na vyjížďky na kolech, scházíme se vždy ve středu před GJM od 16:30 do 18:30. • V případě vytrvalého deště se scházíme bez kol v klubovně v GJM. •

UFOUNŮV KALENDÁŘ NA 1. POLOLETÍ ROKU 2007 PRO STARŠÍ: Do konce března se střídají schůzky v klubovně a v tělocvičně, sraz vždy ve středu před GJM od 16:15 do 18:15 - viz tabulka • Kvůli prázdninám odpadá schůzka dne 14. 2. 2007. • (K - Klubovna, T - Tělocvična, X - schůzka se ruší) POZOR: Starší mají 3. 1. 2007 schůzku v tělocvičně. Bude připraven společný program s Mladšími! Leden 3. T 10. T 17. K 24. T 31. K Únor 7. T 14. X 21. K 28. T Březen 7. K 14. T 21. K 28. T • Od začátku dubna jezdíme na vyjížďky na kolech, scházíme se vždy ve středu před GJM od 17:00 do 19:00. • V případě vytrvalého deště se scházíme bez kol v klubovně v GJM. •

LT Bílkovice 2007 Informace o táboře a přihlášky budou distribuovány v průběhu ledna.

Jarní cyklokros 2007 2. 5. 2007 bude místo schůzky již tradiční Jarní Cyklokros. Zatrhněte si datum v kalendáři, podrobnější informace budou sděleny s dostatečným předstihem.

Důležité informace !!! pro všechny !!! • •

Pololetní členské příspěvky 500,- je nutné zaplatit do konce února (28. 2. 2007) Nadále prosíme rodiče, aby pokud možno předem omlouvali nepřítomnost svého dítěte na schůzce, ideálně telefonicky nebo s nějakým předstihem e-mailem.

• Seznam vedoucích s telefony a e-maily: Mladší UFOuni: Jaroslav Hejný 737 845 198 Petra Franková 606 623 913 Petr Kukačka 723 820 401

[email protected] [email protected] [email protected]

Starší UFOuni:

Jiří Kukačka Petr Severyn Michal Frank

602 767 305 728 353 558 602 759 748

[email protected] [email protected] [email protected]

Klub:

Jaroslav Hejný

737 845 198

[email protected]

2

Jestli jste se sem dostali odkazem z první strany, tak gratulujeme, stáváte se vítězem hodnotné ceny, kterou si můžete vyzvednout do konce roku 2006 u Kukiho jr. A jestli budete hodní, nedostanete pouze 1 bonbon, ale rovnou dva.. Pokud jste se sem dostali tím způsobem, že jste UFOUNem pouze listovali, bonbon sice nedostanete, ale to vás jistě neodradí od toho, abyste si o stránkách přečetli něco bližšího.

Teď něco věcného: na nových a stále aktualizovaných stránkách se můžete těšit na: nejčerstvější informace a aktuality aktuální výlety plno starších i nejnovějších fotek zajímavé věci ke stáhnutí sofistikovanou diskusi s místnostmi pro jednotlivé oddíly i rodiče kroniku oddílu všechno z novodobé oddílové historie takže se určitě podívejte na

www.oddilufo.estranky.cz 3

Oddíl Mladších se od začátku roku vydal na 4 akce, z toho 2 akce byly vícedenní. Užili jsme si spoustu legrace a myslím si, že součástí činnosti v našem oddíle není jenom chození na schůzky, ale právě ježdění na takovéto výlety. Proto příště až nebudete mít o víkendu co dělat, tak jeďte taky. Anebo jinak. Pokud budeme mít něco o víkendu na práci, tak to zrušte a jeďte s námi. A co se všechno událo, to se dočtete v následující recenzi. Název akce

Datum konání

Popis

Kokořínsko

23. - 24. 9. 2006

S batohy na zádech a za nádherného počasí jsme vyrazili do okolí města Mšena. a opekli si nějaké ty buřtíky na večerním ohýnku.

Cyklovýlet do Davle

21. 10. 2006

I přes vcelku nevlídné počasí jsme měli Davli na dosah. Ujeli jsme skoro 60 kilometrů, a to si myslím, že v takovém terénu, je to dobrý výkon.

AQUAPARK Kladno

11. 11. 2006

Povozili jsme se na tobogánu a zarelaxovali ve vířivce. Spíše než plaváním jsme se zabavili všemožným blbnutím

Prosincové Bílkovice

1. - 3. 12. 2006

Jeli jsme navštívit místo letního tábora. A zahráli si UFOuny oblíbené hry

Kokořínsko 23. - 24. 9. 2006 Sobotní ráno jsme se sešli nebývale brzo. Na sraz, který byl v 7:15 u GJM dorazili 4 UFOuni (Adam, Martin K, Filip a Kuba). Na Jardu se dnes bohužel nečekalo, protože nemohl jet. Počkali jsme tedy jen už na Petru, která s sebou vzala i pesnu Rebeku, se kterou jsme se nemuseli bát i do těch nejtemnějších kokořínských hvozdů, a pomalu jsme vyrazili.

Ani jsme se nenadáli a byli jsme ve Všetatech, kde jsme přesedli na další vlak. Projeli jsme Mělníkem a Liběchovem a dorazili do Štětí, našeho prvního cíle. S menšími obtížemi jsme se napojili na žlutou turistickou značku a shlédli jsme pesno-kotěcí zápas, ze kterého se jeho hlavní aktéři nakonec rozešli smírně. To byly asi tak poslední reálné okamžiky, které jsme prožili někdy kolem 11:30, potom jsme se už všichni přenesli do minulosti inspirované místními legendami. V 18. století vládl zdejším místům hrabě Clary ze Snědovic. Byl opravdu krutý a neměl v sobě ani za nehet citu. Terorizoval starousedlíky, sedláky i normální obyvatele svého panství, které se rozléhalo až tam, kam oko z nejvyšší věže hradu Kokořín dohlédne. Vraždil pro potěšení a absolutně bez důvodu. Jednou se mu však jeho bezhlavé řádění stalo osudným. Místní na něj přichystali léčku a v roce 1720 ho při cestě v kočáře právě u jedné kaple přepadli. Poslední, koho uviděl, byli dva bratři z nedalekého Mšena, kteří mu naráz prořízli hrdlo dlouhými dýkami. Od té doby se tomuto místu říká Hraběcí kaple. O 286 let později jsme se na toto místo dostali my. O této legendě však UFOuni nevěděli, tak aby jim Hraběcí kaple vypověděla

Na to, že byl sraz už tak brzo ráno, bylo ve vlaku docela živo. Kluci se tam přeli o všechno možné a jelikož i tak ve vlaku vládl čilý ruch, nemohl Kuki realizoval svůj velký vlakový plán – trochu si ještě zdřímnout. 4

své tajemství, museli splnit úkol a spočítat, kolik hrabě Clary za svůj život zabil lidí. No, UFOuni se dostali na docela zajímavá čísla, ale nakonec odpověděli správně a kaple jim své tajemství odhalila. Pověděla jim, že čin bratří ze Mšena byl nepochopen a byli za něj nespravedlivě odsouzeni tím, že se proměnili v kámen v obci Želízy a od té doby se jim nedostalo pokoje. Prozradila také, že pokud je chtějí osvobodit, návod, jak na to, se jim možná podaří zkompletovat cestou, ale že teď mají jít ke zkamenělému hadovi a ten jim poví zase více. Inu, vyrazili jsme tedy. Had odhalil, že ve skále je vlastně zakletý hrabě, který v těchto místech stále škodí. Šli jsme tedy dále a stále nevěděli, jak tuto záhadu rozluštit. O nějaký ten kilometřík dál jsme narazili na úchvatnou „zkamenělinu“. Místo se nazývalo Harfenice a šlo o slečnu hrající na harfu a 4 postavy. Po zodpovězení otázky nám harfenice vypověděla tajemství, že ty 4 postavy jsou pomocníci hraběte, kteří ji nutili, aby pro jejich potěšení stále hrála. Byli stejně krutí jako hrabě a když už byla na samotném konci sil a zahrála jedinou notu falešně, vpletli ji do ostrých strun harfy a nechali zemřít. Vypověděla jim také, že pro rozluštění záhady musíme na vrchol kopce v obci Želízy. Do obce Želízy jsme se dostali opravdu záhy. Vyšplhali do obrovského kopce a opravdu. Viděli jsme před sebou asi osmimetrové hlavy ve skále. Byli to zakletí bratři. Prosili nás o osvobození. Řekli nám, že jediný možný způsob jejich záchrany je ten, že musíme rozdělat oheň někde u Mšena, jejich rodné vesnice, právě za pomoci pouze dvou sirek, jako symbol dvou dlouhých dýk. Dali jsme se tedy na svižnější pochod. Vlak do Mšena nám jel asi za hodinu a na nádraží to bylo ještě asi 5 kilometrů. No, nakonec jsme to stihli, ale měli jsme opravdu namále. Vystoupili jsme ve Mšenu, doplnili poslední zásoby vody a

vydali jsme se hledat místo na rozdělání ohně. A protože se už i stmívalo, plánovali jsme se na tomto místě i vyspat. Asi po půl hodině jsme našli pěkný plácek, kde jsme si postavili přístřešky. Teď ale nastal ten očekávaný okamžik. Kluci se jali zapalování ohně. První sirka začala hořet, ale oheň nepodpálila. Dřevo bylo trošku mokré. S druhou sirkou to nebylo o moc slavnější a tak zůstali bratři ze Mšena stále zakletí ve velké skále a UFOuni tak legendu moc neupravili.

No, oheň se podařilo zapálit až vedoucím a taky ne na dvě sirky, tak jsme si na něm aspoň upekli buřty a šlo se spát. Jediný, kdo měl spánek po vysilujícím pochodu trošku měkčí než ostatní byl Kuba, který začal v noci chodit po lese jen v ponožkách jako náměsíčný. Druhý den po probuzení jsme si uvařili čaj a nasnídali se. Protože ten den měl být spíše odpočinkový, zvolili si UFOuni trasu sami a naplánovali si, které z mnoha zajímavých míst na Kokořínsku chtějí navštívit. Nakonec jsme asi při 10 kilometrovém okruhu stačili navštívit Skalní bludiště a Obří hlavu se žábou. Vylezli jsme taky na Pokličky, kde jsme si dali oběd. Na nádraží jsme došli podle plánu, ale jelikož si Kuki napsal špatně odjezdy vlaků, museli jsme se vracet autobusem. Asi jenom tento fakt kazil dojem z pohodového výletu podpořeného nádherným počasím.. Kuki

Cyklovýlet do Davle 21. 10. 2006 Poslední společnou projížďkou na kole v tomto roce byla cesta na jih od Prahy. Až do Davle, kam jsme měli namířeno, jsme sice nedojeli, ale byli jsme tak blízko, že stydět se rozhodně

nemusíme : -) Sportovního ducha nepochybně mají Péťa, Martin Š., Tomáš, Filip a Kuba, kteří se s námi vydali na tento výlet. Musím je pochválit, protože terén byl docela náročný a i 5

když to někdy drhlo, dojeli jsme všichni včas. Na těchto UFOunech oceňuji jejich odhodlanost, sílu a tvrdost k sobě samým. Totiž, nedá se říct, že by nám počasí zrovna přálo - sluníčko nás nehřálo, vítr foukal a déšť na večer také nepočkal. Od GJM jsme vyrazili po cyklostezce do Kunratického lesa, který jsme projeli a pokračovali do Modřanské rokle. Hned za lesem jsem ale zpozorovala, že se mi něco leskne na předním plášti. Byl to krásný kovový připínáček s asi 2 cm dlouhým hrotem. Následovala svačinka a názorná instruktáž výměny duše :-) Modřanskou rokli jsme rychle projeli a už jsme se směrovali k Davli. Cholupice a Točnou jsme za sebou měli hned, trochu nám dalo zabrat krátké stoupání na kopec Šance, ale pak jsme si všichni užili dlouhou jízdu až dolů k Vltavě (přes řeku byly vidět Záběhlice). Po červené značce směrem k Davli se jelo opravdu pohodlně, žádné stoupání, krásná, dlouhá, oddechová cesta podél řeky. Značky jsme se drželi až za Oleško, kde jsme se rozhodli, že do Davle jet nemusíme a

nechceme a tak jsme červenou v Libřicích vyměnili za modrou. Pár kilometrů jsme jeli podél Záhořanského potoka. Je to moc zajímavá cesta - co kilometr, to brod.. Musím přiznat, že já jsem nadšení s ostatními příliš nesdílela a raději jsem v kopřivách hledala lávky. Ale ne vždy se mi podařilo je najít, a tak mi pak hezky čvachtalo v botách. Nevím, proč ostatním ne?! : -) V Zahořanech jsme se s potokem rozloučili a už jsme šlapali domů. Projetá místa se načítala: Okrouhlo, Libeň, Zlatníky, Hodkovice, Vestec, Hrnčíře, Šeberov. Na Opatově jsme sjeli opět na cyklostezku, na které jsme začali. Když jsme dojeli přesně na čas ke GJM, na tachometru bylo celých necelých 60 kilometrů a to je tedy velmi slušný výkon! Doufám, že se výlet líbil nejenom mě, Járovi a Kukimu, ale hlavně malým UFOunům, kteří jeli s námi. Už se těšíme, že s námi pojedete i na první jarní cyklistickou vyjížďku. Petra

AQUAPARK Kladno 11. 11. 2006 V sobotu 11. listopadu jsme se krátce po deváté hodině ranní sešli před GJM. Do tváří nás šlehal ostrý chladný vítr, který vydržel celý den. Počasí celkem ideální pro příjezd Martina na bílém koni, kterého jsme se ale nakonec až do večera nedočkali.

zastávce čekajíce na autobus. Někteří jedinci chladné počasí hůře snášeli, pročež se zahřívali zlobením a byli za to řádně „odměněni“. Pan řidič v autobusu měl trochu problém s násobilkou při výpočtu ceny jízdného, neboť tolik lístků najednou asi ještě neprodával. Měli jsme totiž rekordní účast na výletě, celých 9 UFOunů a 4 dospělí, celkem tedy 13 lidí. Cesta vyhřátým autobusem trvala příjemnou půlhodinku, jen jsme si nebyli příliš jisti, kde v Kladně vlastně vystoupit. Plánek města a informační tabulky nás ale nakonec zdárně dovedly k areálu aquaparku. Zatímco se všichni labužnicky oddávali svačině, já jsem vyrazil do davu před pokladnou zakoupit lístky. Místo lístků jsem ale dostal pro každého elektronický čip ve tvaru náramkových hodinek, který kromě otevírání vstupního turniketu sloužil i k pohodlnému zamykání šatní skříňky. Bylo možné vybrat si libovolnou volnou a díky vychytané mašince u vstupu do šaten nebylo ani nutné si pamatovat její číslo. V bazénu jsme potom vytvořili dvě akční skupiny, které různě navštěvovaly vždy se svým velitelem příslušné atrakce.

S vidinou teplého bazénu jsme vykročili ve složení Martin K., Dáša, Kačka, Klára, Martin Š., Péťa, Filip, Adam, Jirka, Petra, Kuki, moje maličkost a paní Fatková, která nás podpořila slevou na vstupném. Cesta na Dejvickou uběhla jako nic a spolu se skupinkou skautů mířících také na Kladno jsme chvilku spolu mrzli na 6

vyrazili do šaten, dali jsme oběma Martinům pořádného hobla. Mohlo být něco před druhou hodinou, když jsme vyhlásili oběd a vzali útokem stánek s občerstvením ve vestibulu areálu. Venku začalo totiž pršet, a proto jsme s odchodem příliš nespěchali. Když déšť trochu zmírnil, vyrazili jsme zpět na autobusovou zastávku, kde jsme si čekání na autobus zkrátili oblíbenou hrou „Komín, komín, šáší“. Jelikož se kvůli počasí nemohla uskutečnit ještě jedna plánovaná hra, přijeli jsme zpět do Prahy poněkud předčasně. Ti, kdo neměli s rodiči domluven samostatný odchod domů, osídlili ještě na chvíli přízemí v GJM, kde jsme hráli „Križom, nekrižom“. Jelikož systém, podle kterého se podávaly dvě propisky mezi hráči dokola buďto křížem nebo nekřížem, zřejmě zatím nikdo neobjevil, pokračovali jsme s objevováním principu na další schůzce, nutno zmínit, že neúspěšně. Jarda

Na výběr jsme měli dva tobogány (rychlejší a pomalejší), kruhový proud, kde jsme hráli na honěnou, dvě perličkové lázně (na ležení a na sezení) – tam se zvlášť dobře lenošilo, asi nejoblíbenější atrakcí se staly dvě skluzavky, které, přestože se nezdály, jezdily do přistávacího bazénku nevídaně rychle, a trychtýřovitý tobogán, který jsme si ale vzhledem k minimálnímu věku pro vstup 12 let moc neužili. Dvě hodinky utekly jako voda, ale ještě než jsme

Prosincové Bílkovice 1. - 3. 12. 2006 Bílkovice, jak jistě někteří vědí, je vesnička poblíž naší táborové základny, kam už léta v létě s UFOuny jezdíme. A nejen v létě.. Vezmu to hezky od začátku. U GJM se sešli „účastníci zájezdu“, a mezi nimi pouze jeden, který už Bílkovice znal, to byl David (není z oddílu). Ostatní – Martin Š., Klára, Tomáš a Jirka – se mohli těšit, že slavné Bílkovice konečně poznají.. Cesta z Roztyl do Benešova byla poněkud vyčerpávající a nepohodlná, autobus byl tak plný, že jsme museli zůstat v uličce a sednout si tak maximálně na vlastní batohy. Doprovodný program nám zajistila skupina metalistů. Svými rozhovory a příběhy metalisté bavili celý autobus. V Benešově jsme přestoupili a už pohodlně dojeli do Divišova. Po zelené značce jsme šli zhruba tři kilometry až do tábora. Bylo to už po tmě, takže jsme se často stávali oběťmi přírodních pastiček a malých zrad. K táborové boudě jsme došli živi a zdrávi a hned jsme ji začali připravovat k zabydlení. Komín opět zlobil, takže místo z něj se nejdřív kouřilo z boudy.. Když už jsme se zabydleli, zahráli jsme si věž (zatím jen tak) a Macháčka, který se hned po

prvním kole stal velmi oblíbenou hrou. Už bylo dost pozdě, a tak se šli účastníci zubit a pak spát.

Druhý den ráno šikovní kluci sami zatopili. Po malé rozcvičce, při které jsme si trochu zaběhali a prohlédli brod a hájovnu, jsme se posilnili snídaní z domova a šli opět běhat. Tentokrát ale za frisbeečkem. Často jsme ho museli sundávat ze stromů : -) Poté jsme si odpočinuli v boudě při hraní Macháčka a Pítrsova prší. Odpočatým „účastníkům“ jsme s Jardou zavázali oči a vyvedli jsme je všechny společně (udělali hada) 7

nahoru do kopce a trochu dál od tábora, kam se měli vrátit. Když jim ale Jarda rozvázal oči, jakoby všichni hned věděli, kde přesně jsou, a rozeběhli se správným směrem k boudě.

vydali do lesa, aby našli bludičku (Jardu). Když ji chytili a přivedli zpět do tábora, šli na kutě. V neděli ráno kluci opět úspěšně zatopili a dali ohřívat čaj. Po dlouhé rozcvičce jsme se nasnídali a pak jsme měli tak pestrý program, že už ani nevím, jak to šlo za sebou – jelen, frisbee, schovka, škatulata, Macháček, stavění domečků, cesta do hradu. Pak už nás čekalo moc práce na to, abychom něco hráli, takže jsme se pustili do mytí nádobí z večera, balení věcí a uklízení boudy, abychom mohli včas odjet. K obědu jsme měli „výbornou (!!)“ bramborovou kaši z pytlíku a párky. Po „O“ jsme se rozloučili s Tomášem, kterého si vyzvedl tatínek a pak jsme si zahráli jen rychlou věž o nádobí a pustili jsme se do prací, které zbývaly udělat.

Tam dorazili v mžiku (a to jsem si myslela, že budu mít hotový oběd než se vrátí..). S vařením mi mnozí pomáhali, jiní zase sekali třísky. Oběd byl vskutku luxusní, měli jsme těstovinky s omáčkou a sýrem, pochutnal si snad každý. Po „O“ jsme si dali lehký polední klid, opět jsme si zahráli macháčka, ovšem až po věži, kterou jsme si teď už zahráli na ostro – o to, kdo bude mýt nádobí po obědě.

Už jsme neměli mnoho času do odchodu z tábora. Kvůli zlobidlům jsme vyrazili pozdě a tak jsme museli na autobus téměř utíkat. Z tříkilometrové cesty do Divišova se stal maratónský běh. Bylo to příšerné, ošklivým a zrádným terénem se šlo opravdu špatně, když jsme se blížili k Divišovu, už jsme ztráceli síly i naději - autobus už měl vyrážet, jen jsme doufali v jeho zpoždění. Naštěstí jsme ho s Klárou stihly. Zdržovala jsem řidiče co to šlo: když jsem mu řekla, že chci lístek pro dva dospělé a čtyři děti, docela se divil, za mnou stála jen Klára.. : -) Hned na to se ale všichni ostatní objevili opodál a řidič byl tak hodný, že ještě chvilku počkal. Za tento obdivuhodný sportovní výkon jsem ocenila všechny borce dvěma losíky navíc. V autobusu jsme se úplně vyčerpaní pohodlně rozložili a vegetili jsme až do Prahy. Ke GJM jsme dorazili přesně na čas. Tam jsme se rozloučili a každý šel vlastní cestou.

Po poledňáku jsme se vydali na velkou běhací hru do lesa. Já s Jardou jsme střežili naší vlajku a chránili ji před vetřelci, kteří se snažili nám ji ukrást. Ze začátku se nás hodně báli, ale nakonec pronikli až do bezprostřední blízkosti vlajky a zmocnili se jí. Tímto jejich úspěchem hra skončila. Jelikož se ale už setmělo, čas před večeří jsme strávili v blízkosti boudy nebo v ní. K večeři jsme si dali gulášovku s chlebem, takže moc nádobí zašpiněného nebylo – ani už nevím, kdo pak věž shodil.. Večer jsme si zahráli prší, Černého Petra a samozřejmě Macháčka. Po nutném opakovaném zubení se účastníci zájezdu

Petra 8

Připravili jsme pro vás do nového roku spoustu nových akcí. Tak rozhodně neleňte s přihlaste se na ně. Budete obohaceni o spoustu nových zážitků a samozřejmě o velké množství částí losíků do celoroční hry. A to rozhodně stojí za to. Název akce

Datum konání

Popis

Medník

14. 1. 2007

Vláčkem se projedeme až do Pikovic. Odtamtud půjdeme na známý kopec Medník. Takže se rozhodně nezapomeňte přihlásit.

Járova chata II

2. - 4. 3. 2007

Na druhý pokus se to snad povede. Odpočinete si od všedního života a strávíte pěkný víkend se svými kamarády. Jestli bude sníh, tak si budeme moci zahrát koulovanou a potom si třeba zahrát nějaké stolní hry uvnitř za popíjení horkého čaje.

TOP SECRET AKCE

18. 3. 2007

TOP SECRET

Na kole do Jevan

14. 4. 2007

Provětráme kosti a projedeme se do blízkého okolí Prahy. Jestli nám to síly dovolí, podíváme se snad i ke Gottlandu. Tak doufejme, že bude sluníčko, aby nám kilometry lépe naskakovaly.

Květnová akce

13. 5. 2007

Bude upřesněno.

Společná UFOakce

15. - 17. 6. 2007

Bude upřesněno.

Medník 14. 1. 2007 - jednodenní pěší výlet Kdo se nechce o víkendu nudit, nechť se s námi jde podívat do krásného okolí řeky Sázavy. Projedeme se tam a zpět vláčkem a cestou si také zahrajeme nějaké hry. Jestli nám to čas dovolí, dojdeme až na Medník, kopec ze známé písničky Babička Mary. V tento čas by ještě mohlo být trošku sněhu, takže bychom si mohli postavit sněhuláka. Ale co bych o tom dále povídal, jen se nechte překvapit…? Sraz:

neděle 14. 1. 2007 v 8:30 před GJM

Návrat:

neděle 14. 1. 2007 v 17:30 před GJM

Doprava: Na Hlavní nádraží metrem, odtud vlakem. Zpět v opačném pořadí. S sebou:

Pevné kožené boty (vyšlapané, nepromokavé s pevnou podrážkou), oblečení podle počasí, jídlo k obědu a svačině, kartičku ZP + 2 přestupní lístky na MHD (vybereme na srazu), malé kapesné (cestou zastavíme někde v bufetu na čaj)

Losy:

3

Přihlášky: Prosíme, odevzdávejte do středy 10. 1. 2007 Cena:

Spolu s přihláškou budeme vybírat 75,- Kč na dopravu.

Info:

Výlet zajišťuje Kuki, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo tel.: 723 820 401

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4. 9

Járova chata aneb Jižní Čechy II. 2. – 4. 3. 2007 – víkendová akce Letos znovu nabízíme možnost strávit příjemný víkend mezi jihočeskými kopečky. Můžete počítat s běhacími hrami v lese, na vsi i nějakou přemýšlivkou u stolu vedle hučících kamen se šálkem horkého čaje. O zábavu bude postaráno ;-) Sraz:

pátek 2. 3. ve 14:10 před GJM

Návrat:

neděle 4. 3. v 19:30 taktéž před GJM

Doprava: z Jižního Města na Anděl – MHD, dále dálkovým autobusem do Písku a pak místním autobusem; nazpátek v opačném pořadí Místo:

Jehnědno, okres Písek

Pokyny k dopravě: Jsme si vědomi poměrně časného srazu k odjezdu v pátek, leč vzhledem k horší dopravní obslužnosti v cílové oblasti je to asi nejlepší řešení. Existuje ještě alternativa odjezdu z Prahy ve 20 hod. a příjezdu na místo ve 23 hod., což se nám však zdá relativně pozdě. Nicméně v případě zájmu není problém se na tomto pozdějším odjezdu domluvit. Chata je vzdálena od cílové stanice autobusu 2 km. S sebou:

Vše zabalte kompaktně do jednoho batohu. Rozhodně nezapomeňte spacák, oblečení na spaní, hygienické potřeby (zejména kartáček na zuby a pastu), spodní prádlo, šátek, teplé oblečení do chaty i na ven, pláštěnka, čepice, rukavice, boty na ven (nepromokavé a hlavně pevné a pohodlné), přezutí do chaty (ideálně bačkory nebo pantofle – ty doporučuji zkombinovat s teplejšími ponožkami, případně čisté tenisky), blok, tužka, baterka. Vše přizpůsobte aktuálnímu počasí. Kartičku ZP + 2 přestupní lístky na MHD a případné léky s návodem k použití (vybereme na srazu), malé kapesné.

Strava:

Jako obvykle můžete počítat se společným čajem k snídani, sobotním obědem a večeří, nedělním obědem a dobrotou na cestu. Páteční večeři a snídaně si vezměte svoje, cestou bude případně chvíli čas na nákup při přestupu v Písku. Nádobí je na chatě k dispozici.

Losy:

7

Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 21. 2. 2007 Cena:

Spolu s přihláškou budeme vybírat 300,- Kč na dopravu a stravu.

Info:

Akci zajišťuje Jarda, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo tel.: 737 845 198.

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4

10

TOP SECRET AKCE 18. 3. 2007 - top secret akce Jednodenní akce – orientační běh 18. 3. 2007. Tato akce se hodně přizpůsobí aktuálnímu počasí, takže se nedá přesně říct, co budeme dělat a kde to budeme dělat, takže vám to všechno řeknu až když na to bude vhodná chvíle. Všechno se určitě včas dozvíte vy parchanti zvědaví. takže, momentálně si prosím zatrhněte datum do kalendáře. nejspíš to bude orientační běh, nebo si budeme jen tak něco hrát s jinými mimozemšťany tady možná na hostivařské přehradě, každopádně to bude velká a zajímavá a neopakovatelná akce. Určitě se máte na co těšit. Sraz: 18. 3. 2007 v 8:30 před školou Shulhoffova Návrat: 18. 3. 2007 tamtéž Losy:

3

Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 7. 3. 2007 Info:

Akci zajišťuje Petra, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na ni: [email protected] nebo tel.: 606 623 913

Minimální počet účastníků, aby se akce uskutečnila: 6

Na kole do Jevan 14. 4. 2007 - jednodenní cyklistický výlet Doufáme, že už bude aspoň trochu svítit sluníčko, aby nám zpříjemnilo výlet do Voděradských bučin a Jevan, místa, kde žijí největší české celebrity a taky je zde Gottland. Takže jeďte určitě s námi. Sraz:

sobota 14. 4. 2007 v 10:00 před GJM

Návrat:

sobota 14. 4. 2007 v 18:00 ke GJM

S sebou:

Kolo a cyklistické doplňky, náhradní duše, pláštěnka či nepromokavá bunda, do batůžku vydatný oběd? a svačinu, kartičku ZP (vybereme na srazu), malé kapesné - na zmrzlinu atd.

Losy:

3

Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 11. 4. 2007 Info:

Výlet zajišťuje Kuki, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo tel.: 723 820 401

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3

Květnová akce 13. 5. 2007 Společná UFOakce 15. - 17. 6. 2007 Průběh těchto akcí není ještě znám, proto si pouze zaškrtněte termíny v kalendáři a těšte se na podrobnější informace, které budou sděleny s dostatečným předstihem. 11

Starší se jako staří vlci vydali od začátku školního roku na 4 akce, z toho dokonce 3 vícedenní. Jestli si chcete přečíst, jak to na nich probíhalo, čtěte.. Název akce

Datum konání

Popis

Ralsko

22. - 24. 9. 2006

Pronikli jsme na vojenské letiště a zdolali Bezděz.

České Středohoří

20. - 22. 10. 2006

Navštívili jsme Terezín a vydrtili Říp.

KUKIHO chata II

17. - 19. 11. 2006

No comment. Kdo byl, tak ví. Kdo ne, prohloupil.

Mikulášský výlet

9. 12. 2006

Tradiční akce. Letos po Štěchovické stezce.

Ralsko 22. - 24. 9. 2006 Čundr na Ralsko. Po táboře první oddílová akce s relativně velkou účastí čundráků. A kdo že vlastně jel? Vojta, Davča, Filip M., Honza S., Dan, Klan rodiny Šenků :), Maruška, KUKI a Peter´S. Sraz byl stanoven v pátek něco po čtvrté hodině na Hájích, Peter´S, který jel rovnou z práce dorazil rovnou na "Hlavák". Cesta vlakem ubíhala celkem klidně, nevím jak ostatní, ale co se týká vedoucích, my se bavili slovním fotbalem, který skončil až v sobotu... :) Po výstupu z vlaku (Staré splavy) se začínalo stmívat, a tak nebylo složité zabloudit. Naštěstí nám hodní domorodci poradili cestu na modrou stezku, od které jsme později kousek spali. Místo na spaní bylo krásné, mělo jen jedinou vadu a to dost podstatnou....svah! Ráno jsme se přepočítali a když jsme zjistili, že se nikdo neskutálel dolů, začala snídaně, hygiena, prostě to co každé ráno. Ale ouha...Peter´S v tu chvíli nenachází v batohu bombu na vaření, zdá se, že vedoucí budou celý víkend cucat pytlíky čaje a chroupat tvrdé těstoviny. To přece není možné, určitě jsem ho balil...ajaj. No co, musí na žebrotu k ostatním a opravdu, za chvíli se vrací i s úplně novou bombou. Nikdo tomu nevěří, ale dvojice DavčaVojta se špatně domluvila a mají bomby dvě. V Davčovi se probudil duch obchodníka a bombu Peter´Sovi jednoduše prodal. Slušností je dodat, že nebyla stanovena žádná lesní přirážka a cena bomby se odvíjela od ceny v pražském obchodě. Po naplánování cesty na sobotní den vyrážíme Cestou míjíme zajímavé pískovcové útvary, samozřejmě nám to nedá a na některé vylezeme. Z jednoho byl krásný výhled na letiště Hradčany, jednoho z cílů naší cesty. Pokračujeme tedy na něj, při obědě na hangáru z povzdálí sledujeme

tunningové nadšence porovnávající si své "rychlé" Škody 120. Po obědě následuje výprava na lehko k prozkoumání území, kde se příští týden má odehrát Kukiho postapokalyptická hra.

Po ní nám už nezbývá nic jiného, než přejít celé letiště a pokračovat dál. Asi kolem šesté večer se začala projevovat únava, ale bohužel i nedostatek vody. Co s tím? Rychle jsme našli místo na spaní a rozdělili se na dvě skupiny. Jedna v čele s Peter´Sem šla na křížovou výpravu do nejbližší vsi za vodou, druhá pod vedením Kukiho připravovala zásobu dřeva na táboráček. Druhé přespání bylo, tedy alespoň co se týče mě, mnohem pohodlnější než to první. Po probuzení do příjemného rána přišel další vtip a to, když Maruška vylila vedoucím ranní čaj cca 10 minut před odchodem. Co se dá dělat, pít se musí a tak se začala vařit voda na čaj nový. Jenom se musí říct, že jsme opravdu odešli přesně v tu chvíli, kterou jsme si domluvili před touto politováníhodnou událostí. Problém byl v tom, že čaj se ještě nedal pít a tak ho Maruška nesla ještě asi další 2 km v ešusu. Kupodivu, i když se šlo azimutem lesem na Bezděz bylo vylito minimum čaje...obdivuhodný výkon. Jak 12

jste jistě pochopili z předchozí věty, dalším cílem byl hrad Bezděz. Naplánovali jsme oběd právě na Bezdězu, takže bylo potřeba doplnit ještě ve vesnici před stoupáním vodu. V duchu jsem si říkal, kdo vyrobil takový kopec, musel být machr. Uznejte sami, chtěli byste se celý den nosit s hlínou na takovou hromadu? A ještě na ní postavit hrad, jó holt kdo umí, ten umí. Po výšlapu nahoru a zdolání hradní věže se nám naskytl nádherný výhled na okolní krajinu. Krásně bylo vidět, kudy jsme celý víkend putovali. Kochání nad krajinou nakonec přerušil žaludek, hlásící se o kus žvance. Takové žádosti se samozřejmě musí vyhovět, šlo se vařit. Měli byste vidět ty smutné oči vyhladovělých turistů

koukajících na nás jak baštíme. Po obědě byla vzhledem k časové tísni stanovena nejkratší cesta na vlak do Doks. Nebylo náhodou, že to bylo zrovna cesta Karla Hynka Máchy, který na ní určitě hledal inspiraci pro spoustu svých slavných děl. Na nádraží jsme dorazili včas a tak nebyl problém využít slabou půlhodinku pro vykoupání v Máchově jezeře. U této kratochvíle jsem nebyl, takže se bohužel nemohu podělit ani o teplotu a čistotu vody, ani o nějaké jiné zajímavé informace. Snad někdo jiný. Já jen vím, že jsem část zpáteční cesty v přeplněném vlaku z únavy prospal... :) Peter´S

České Středohoří 20. - 22. 10. 2006 Celý výlet začal směle přesunem do Ústí nad Labem. Samozřejmě vlakem a navíc s přestupem v Roudnici nad Labem. Moderní vláček z Masarykova nádraží měl na kola vyhrazenu spoustu místa a kupodivu s námi nikdo další s bicyklem necestoval :-). Přestup jsme hravě zvládli a ač jsme se úplně netrefili do těch správných dveří pro rozšířenou přepravu kol, zbytek cesty do Ústí proběhl bez větších problémů. V Ústí už byla tma, tak jsme rozsvítili všechna světla a vyrazili skrze město ven. Na to, že jsme se orientovali pouze dle klasické turistické mapy, jsme se trefili dobře. Nějací místní Gangstas na nás hulákali: „Hele, tatínek, maminka a děti ...“, asi v té tmě špatně viděli … A nás čekal velký kopec od řeky. Smog byl tak hustý, že by se dal krájet. Na kopci jsem zajeli do blízkého lesa, postavili stany a unaveni ulehli do spacáků. V noci okolo vyštěkával nějaký pes, přesto jsme se ráno vzbudili živí a zdraví. Těsně před odjezdem začalo krápat. Když jsme vytáhli igelit a postavili provizorní přístřešek, jako na potvoru přestalo a když jsme ho zase sbalili, začalo, klasika :-(. Nenechali jsme se ale vystrašit a vyrazili směrem na Litoměřice, kde jsme měli okolo poledne sraz s PeterSem, který kvůli práci nestíhal odjezd v pátek. Cestou se stala malá nehoda, Michalovi podklouzlo na mokré silnici v zatáčce kolo, ale odnesl si z ní jen sedřenou dlaň a bok. Nic vážného. V Litoměřicích jsme zastavili u nádraží a za chvíli se objevil PeterS. Celý den bylo pod

mrakem a bylo jen otázkou času, kdy začne pršet. Naštěstí sprchlo právě, když jsme obědvali v restauraci Hradní bašta těsně vedle nádraží. Vážně pěkná hospůdka a ty porce … Déšť ne a ne přestat, ale my museli pokračovat dál. Dohodli jsme se, že dojedeme do Terezína a kdybychom cestou promokli, popojedeme kousek do Roudnice a ještě tentýž večer se vrátíme předčasně do Prahy. V Terezíně jsme s průvodcem absolvovali prohlídku Malé pevnosti. Zážitek to byl poměrně silný a asi každý si z něj odnesl něco trochu jiného.

Po prohlídce se udělalo docela hezky a my pokračovali přes Roudnici směrem k hoře Říp. Původně bylo v plánu zdolat ji ještě večer, ale po zralé úvaze jsem raději postavili stany v lesíku na úpatí kopce a výjezd nechali na ráno. Michalovi, který byl těsně po nemoci, nedělala jízda v sychravém počasí tak brzo po zánětu průdušek dobře, tak ráno odjel raději s 13

rodiči domů a my v oslabené sestavě pokračovali dále. Vyjeli jsme na Říp (456 m), prohlédli si rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha, občerstvili se a vyrazili k domovu. Obědvali jsme v Kralupech nad Vltavou a v Praze jsme přes Stromovku

dojeli na Nádraží Holešovice. Než se prodírat nedělní Prahou, raději jsme zvolili přesun metrem až na Háje …A kdo vlastně na výletě byl? Davča, Vojta a Michal Janda a z vedoucích PeterS a KUKI. KUKI

KUKIho chata – 2. pokus 17. - 19. 11. 2006 Tento povedený výlet začal nepříjemně brzkým vstáváním, sraz totiž někdo naplánoval už na osmou hodinu ranní. Už to nikdy neudělá :-). Každopádně se všem podařilo vstát, podařilo se i nacpat zavazadla do Petersova auta a mohli jsme vyrazit. Přesun na místo určení, KUKIho chatu v Dolním Podkozí, proběhl hladce a bez problémů klasickou trasou přes Barandovský most a Slivenec. Stavili jsem se i v Červeném Újezdě na hradě, který byl postaven v letech 2001 až 2002. Opravdu! Pokud vám to přijde jako nesmysl, stavte se tam a přesvědčte se na vlastní oči. Po příjezdu na chatu už bylo zatopeno a Peters nás přivítal teplým čajíkem. Bylo nutno se zabydlet a potom nařezat a naštípat trochu dřeva do kamen a na sobotu na ohýnek. Večer, již za tmy, jsme šli na krátkou procházku do osady Mirodol a potom při svitu petrojelky hráli až do noci stolní hry.

se stala chyba, nevíme. Ostatní zatím hráli Šlapanou nebo pomáhali Honzovi s výměnou.

Když se konečně zadařilo, bylo jasné, že původní plán - Koněpruské jeskyně - padá. Dorazili jsem do Loděnice, kde jsme si dali obídek (někdo dokonce pizzu) a celý výlet zkrátili na okruh, který pokračoval přes Beroun. V Berouně jsme navštívili legendární bufet na nádraží, kde prodávají točené limonády, ale zrovna měli „Pro nemoc zavřeno“. Jaká smůla. Výjezd z Berouna sice všechny pořádně unavil, přesto se našlo dost odvážných, kteří si sjezd z Horního Podkozí zpestřili terénní vložkou. Večer nás čekal příjemný táborák a buřty, kluci zkoušeli nějakou noční hru a před i po táboráku jsme hráli Burzu. V neděli ráno nás čekal velký úklid. Vše se stihlo a my mohli podle plánu vyrazit domů. Pro Filipa přijela maminka, protože musel být v Praze neodkladně o něco dříve … proč … to vám poví on sám a nás ostatní čekal přesun na kole. Jaká smůla, Dominik, který ještě nikdy nepíchl, měl defekt hned dvakrát a to v rozmezí několika kilometrů a na tom stejném místě. Ke GJM jsme dorazili už za šera s rozsvícenými světly. Na výlet vyrazilo devět UFOunů: Dan, Davča, Michal Janda, Filip Mareš, Davča, Vojta, Dominik a vedoucí Peters a KUKI. Vrátilo se jich osm, ztráty 11,1 %. KUKI

Nakonec následovalo PeterSovo překvapení večerníček promítaný na notebooku. Po večerníčku se šlo samozřejmě spát. Příjemně pomalé vstávání nás uvítalo do dalšího dne. Byl naplánován celodenní výlet. Vyrazili jsme po červené turistické značce terénem směrem na Loděnici, ale co čert nechtěl, po pár kilometrech Honza píchnul. Oprava by zas tolik času nezabrala, kdyby duši nenafoukl a nezjistil, že opět uchází. Takže celé znova. Kde 14

Mikulášský výlet 9. 12. 2006 Dne 9.12.2006 jsme vyrazili na jednodenní Mikulášský výlet. Zúčastnili se Kiri, Davča, Honza, Dan, Myšák, Mary, Dominik, Ondra, Filip a já a samozřejmě i vedoucí Kuki a Petr-s. Sraz byl v 8 hodin na Hájích u mozaiky, odkud jsme potom vyrazili metrem na I. P. Pavlova. Tam jsme nasedli na autobus a vyrazili směr Třebenice. Jakmile jsme byli na místě,vyrazili jsme podél řeky Vltavy. Šli jsme úzkou cestou po skalách a nad stráněmi. A tak jsme šli a šli až jsme došli na hřiště,kde jsme hráli známé hry,

jako je Hututututu a jiné. Dostali jsme Mikulášskou nadílku a po lehkém obědě jsme vyrazili dál. Cestou zpátky jsme ještě hráli hru Puma - Medvěd - Potopa. Zanedlouho jsme došli do Štěchovic. Začalo pršet a tak jsme rozhodli, že bude rozumnější jet domů dřív. Namířili jsme si to přímo do Píkovic, odkud jsme jeli vlakem na nádraží Praha - Krč. Z Krče jsme jeli autobusem na Kačerov a pak metrem na Háje, kde jsme se rozešli. Z výletu jsme se vrátili mokří a utrmácení, ale šťastní a spokojení. Vojta Císař

Připravili jsme pro vás do nového roku spoustu nových akcí. Tak rozhodně neleňte s přihlaste se na ně. Budete obohaceni o spoustu nových zážitků a samozřejmě o důležité losy do celoroční hry. A to rozhodně stojí za to. Název akce

Datum konání

Popis

AQUAPARK Kladno

13. 1. 2007

Můžete se těšit na celou řadu atrakcí, jako třeba skluzavka, dva tobogány, vodní jeskyně, umělý vodní proud nebo relaxační poležení v perličkové lázni.

Bílé Bílkovice III

23. - 25. 2. 2007

Už třetí pokračování oblíbeného pobytu na místě, které spíš znáte sužované vedrem nebo nepřestávajícími lijáky.

Březnová kombo akce

10. a 11. 3. 2007

Ani nemyslete na to, že byste se na tuto akci nepřihlásili.

Trutnovské kopečky

6. - 8. 4. 2007

Vydáme se do Krkonoš, přesněji do Trutnova a když se zadaří a vše se povede tak jak má, existuje velká šance podívat se na nejvyšší horu České republiky Sněžku.

Květnová akce

4. - 6.5. 2007

Bude upřesněno.

Společná UFOakce

15. - 17. 6. 2007

Bude upřesněno.

AQUAPARK Kladno 13. 1. 2007 – návštěva bazénu Copak budeme dělat v lednu, kdy je na kolo poněkud zima? Tušíte správně, vyrazíme se ohřát do teplých vod aquaparku v Kladně. Můžete se těšit na celou řadu atrakcí, jako třeba skluzavka, dva tobogány, vodní jeskyně, umělý vodní proud nebo relaxační poležení v perličkové lázni. Samozřejmě si zaplaveme v klasickém bazénu. Sraz:

sobota 13. 1. 2007 v 8:45 hod. na Hájích u Mozaiky

Návrat:

sobota 13. 1. 2007 okolo 16:15 hod. tamtéž 15

S sebou:

do batůžku si vezměte plavky, ručník, příp. mýdlo nebo sprchový gel, dále něco k obědu a na svačinu, láhev s pitím, oddílovou průkazku, kartičku zdravotní pojišťovny (pouze v případě, že u nás nemáte uloženou kopii dlouhodobě), eventuálně léky s návodem k použití (vybereme na srazu), 2 přestupní lístky na MHD, kapesné dle vlastního uvážení (u bazénu je bufet)

Přihlášky: prosíme odevzdat nejpozději ve středu 10. 1. 2007 Cena:

Spolu s přihláškou budeme vybírat 180 Kč na vstupné do aquaparku (na 2 hod.) a cestu vlakem

Info:

Akci zajišťuje Peter´S, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo tel.: 728 353 558

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3.

Bílé Bílkovice III. 23. - 25. 2. 2007 - zimní víkendovka tam, kde sníh normálně nepadá Akce Bílé Bílkovice se již stala příjemnou zimní tradicí a tak ani letos o ni nebudete ochuzeni. Na oplátku doufáme, že nás i letos potěšíte hojnou účastí. Pokusíme se předem objednat sníh a pěkné počasí, ale víte, jak to chodí. Těšit se můžete na Freezebee, první test hry Nightbee, profesionálně zpracovanou hru „Upíři“ a novou hru „Zvířátka, která nikdo nemá rád“. A letos vaří šéfkuchař KUKI ... Odjezd:

pátek 23. 2. 2007 v 16:30 na Hájích u mozaiky.

Návrat:

neděle 25. 2. 2007 v 18:25 opět k mozaice.

Doprava: Klasika. Metrem na Roztyly a odtud autobusem až do Divišova. Poté následuje tradiční přesun zimní krajinou do tábora. Zpět reverzním postupem. Spaní:

Všichni budeme spát na spoustě táborových matrací na půdě, takže karimatky v klidu nechte doma. Co ale nezapomeňte, je teplý spacák, protože přeci jen není léto a hlavně první noc nebude na půdě úplně nejtepleji.

Jídlo:

Opět částečně společné, tentokrát od šéfkuchaře KUKIho. Dohromady budeme vařit čaj, sobotní oběd a večeři, nedělní oběd a nějaké dobrůtky na večer. Obě snídaně a večeři na pátek si každý veze a připravuje sám pro sebe! Objednávky a návrhy na jednotlivé chody přijímám do 21. 2. 2007 do 23:59:59, protože 22. 2. 2007 jdu nakupovat. Využijte jedinečné příležitosti ovlivnit takto jednoduše svůj víkendový jídelníček!!!

S sebou:

Určitě dobrý turistický batoh, jinak nedojdete ani ty tři kilometry z lesa do sroubku. Přibalte ten nejteplejší spacák, co máte; oblečení na ven i na převlečení (nějaký teplý svetr); důležité jsou boty na přezutí, spíše starší tenisky, NE pantofle; dobré nepromokavé boty na ven; baterka; vlastní jídlo + navrchu batohu si nechte místo na transport části společného 16

jídla velikosti cca bochníku chleba; nádobí, příbory a hrnečky brát nemusíte, půjčíme vám ty táborové; hygienické potřeby; osobní léky, 2 lístky na MHD, kartičku ZP (pokud nemáme kopii) vybereme na srazu. Přihlášky: Odevzdejte spolu s penězi do 14. února 2007. Cena:

250 Kč na dopravu a společné jídlo odevzdávejte, prosíme, spolu s přihláškou.

Info:

Výlet zajišťuje KUKI, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo 602 767 305.

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4.

Březnová kombo akce 10. a 11. 3. 2007 - kombo akce: sobota kolo + neděla hra v Krčáku V březnu je na pořádné ježdění zima, ale to neznamená, že by kola měla zahálet někde ve sklepě až do jara. Naopak, zimní vyjížďky patří k jedinečným zážitkům, které si budete dlouho pamatovat. V sobotu proto podnikneme krátký výlet po okolí. Záleží na počasí, když bude hezky, vyrazíme někam dále, když bude sněžit, projedeme se třeba jenom na hodinku, dvě. V neděli pro vás bude připravena hra v Krčském lese, bojovka, jaké hrajeme na táboře, ale samozřejmě propracovanější a delší. Přihlásit se můžete nejlépe na obě akce, ale klidně jen na jednu z nich. Sobota 10. 3. 2007 - kolo: 1000 u GJM (počkáme, aby se udělalo trochu hezky, nejlepší počasí bývá o poledni). ke GJM, přesný čas neurčen, bude upřesněn na srazu dle aktuální sněhové situace, přibližně mezi 12:00 a 16:00 hod. S sebou: přilba a cyklodoplňky (světlo a blikačka), náhradní duše a nářadí, teplé sportovní oblečení a obuv (hlavně nezapomeňte na čelenku, šátek na krk a teplé, klidně lyžařské rukavice), pláštěnka, oběd a nějaká sušenka, láhev s pitím nebo termoska s čajem, malé kapesné (na čaj ...), kartičku ZP (pokud již nemáme kopii) vybereme na srazu. Sraz: Návrat:

Neděle 11. 3. 2007 - hra v Krčáku: Sraz: 1000 na Hájích před mozaikou Návrat: podle toho, jak si povedete, během odpoledne tamtéž S sebou: teplé sportovní oblečení, které se může ušpinit v přírodě (doporučujeme spíše nenápadné, maskované …) a kvalitní obuv, pláštěnka, oběd a nějaká sušenka, něco k pití, kdo má, tak vlastní busolu a nabitý mobilní telefon - určitě bude potřeba při hře, 2 lístky na MHD (přesun na Roztyly), kartičku ZP (pokud již nemáme kopii) vybereme na srazu. Společné pro obě akce: Přihlášky:prosíme odevzdat co nejdříve, abychom mohli začít připravovat hru, nejpozději však do středy 28. února 2007, kdy uzavíráme možnost přihlásit se a v případě nedostatku účastníků nedělní část rovnou stornujeme! Info:

Akce zajišťuje KUKI, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo 602 767 305.

Minimální počet účastníků, aby se akce uskutečnily: kolo 3, hra 4. 17

Trutnovské kopečky 6. - 8. 4. 2007 – cyklistická akce s brašnami Na duben jsme si pro Vás připravili speciální akci. Vydáme se do Krkonoš, přesněji do Trutnova a když se zadaří a vše se povede tak jak má, existuje velká šance podívat se na nejvyšší horu České republiky Sněžku. Záleží jen na nás, jak budeme rychlí. Jsou dvě možnosti, vidět ji zespoda nebo zezhora. Vše samozřejmě přizbůsobíme dle aktuálních sil a chuti. Pokud by však sněhová situace nedovolila vyjet do Krkonoš, vybrali bychom jinou lokaci, ale popravdě, zatím to tak nevypadá :) Sraz:

pátek 6. 4. 2007 v 15:15 hod. na Hájích u Mozaiky

Návrat:

neděle 8. 4. 2007 okolo 18:00 nebo 20:00 hod. tamtéž (záleží na vlaku, který stihneme)

S sebou:

kolo s nosičem, cykloturistické brašny, světlo a blikačka - v pátek možná pojedeme chvíli za tmy, stan (možno do dvojice zapůjčit oddílový), spací pytel, karimatka, baterka, turistický ešus (stačí jeden do dvojice) a lžíce, do dvojice vařič a bomba (vařič možno zapůjčit oddílový), 1,5 l PET láhev na vodu, náhradní díly (duše, nářadí, pumpička ...), cyklodoplňky (přilba, brýle, rukavičky ...), teplejší cyklistické oblečení na kolo, oblečení na převlečení večer, kapesné (na zmrzku …), osobní léky, 2 lístky na MHD, cestovní pas (jen kdo má), kartičku ZP (pokud nemáme kopii, vybereme na srazu). Většina z vás byla na některém z předchozích výletů s brašnami, takže při balení stačí jen zúročit nabyté zkušenosti. Ti z vás, kteří by jeli poprvé, mohou požádat o seznam vybavení a pár dobrých rad, které dostanou obratem mailem nebo následující schůzku na papíře.

Přihlášky: prosíme odevzdat nejpozději ve středu 28. března 2007 Cena:

Spolu s přihláškou budeme vybírat 350 Kč na vlak a případný kemp

Info:

Akci zajišťuje Peter´S, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj: [email protected] nebo tel.: 728 353 558

Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4.

Květnová akce 4. - 6. 5. 2007 Společná UFOakce 15. - 17. 6. 2007 Průběh těchto akcí není ještě znám, proto si pouze zaškrtněte termíny v kalendáři a těšte se na podrobnější informace, které budou sděleny s dostatečným předstihem. 18

Celoroční hra a závěrečná tombola: Letošní celoroční hra se jmenuje BikeModels 2007. Opět jde o to, nasbírat co nejvíce losů, které nakonec proměníte při tombole v ceny. Tématem letošních losů jsou modelky na kolech :-).

modelek, jejíž foto se na losech opakuje. Těchto losů je právě 9, každý s jinou fotografií. Ten, kdo vedoucím v průběhu roku jako první přinese právě 9 různých losů oné modelky, získá automaticky nárok na 2 ceny v tombole (dvojice na 4). Pozor, máte na to ale pouze jeden pokus, takže si pořádně rozmyslete, než to zkusíte. Není to tak jednoduché. Také je tu veverka z Ice Age, jejíž význam bude odtajněn ze zapečetěné obálky poslední středu května 2007. Plus možná se v průběhu zimy objeví další zatím nezveřejněná pravidla a šance ... Závěrečná tombola je naplánována na 27. června 2007. Tomboly je nutno účastnit se osobně, ve výjimečných případech, kdy se někdo z vás nebude z vážných důvodů moci tomboly zúčastnit, je možno domluvit se dostatečně předem s vedoucími na individuálním řešení. Pro ty, kdo tombolu znají, není potřeba nic moc dodávat, pro ty, kteří se jí budou účastnit poprvé, můžeme prozradit, že se losuje o opravdu hodnotné ceny (minule byla asi nejlepší cenou sada koulí na Petanque a značková přední diodová svítilna) a na každého vyjde nejméně jedna cena. V průběhu jara bude uspořádána malá anketa a dle ní bude složení cen přizpůsobeno.

Modelek je 10 - 20, každá jiná. Losy a losíky se přidělují podle klíče: 1 losík za schůzku, 1 los za den výletu + bonusové. Ty se dají získat různě, například občas speciální nabídkou na těchto stránkách nebo na diskuzi v UFO roomu. Je možno vytvořit dvojice, které hrají spolu a pak jsou společně losovány. Extra soutěží je pokus jako první (jednotlivec či dvojice) složit kompletní sadu losů jedné z

Máte šanci získat i nějaké ty losíky navíc tak se nezapomeňte do UFO roomu zaregistrovat a přispět do diskuse!

19

Klub od začátku roku vyrazil pouze na jednu akci. Název akce

Datum konání

Popis

Bílkovice SAW BUCK

24. - 26. 11. 2006

Využili jsme naplno naše tvůrčí schopnosti.

Bílkovice SAW BUCK 24. - 26. 11. 2006 V pátek odpoledne jsme se sebrali a za pomocí dvou aut Škoda Felicia bílé barvy (přesně ta samá auta jsou k vidění na cyklokrosech) jsme se vydali směr Bílkovice. První parta, kterou tvořil Peter´S. Petra a já jsme vyjeli o trochu dříve a taky jsme zákonitě i o trochu dříve přijeli. Mezitím jsme si mohli dovolit, protože Peter´S je rychlý a spolehlivý řidič, se i stavit v Hypernově v Průhonicích. Dojeli jsme tedy na místo určení živi a zdrávi, vybalili věci a šli zatopit. První problém nastal hned v tom okamžiku, kdy začalo v kamnech trochu hořet. Komín moc netáhl a tak jsme si naplno užívali pocit absolutního kouře všude kolem nás. Než jsme stačili dodělat poslední nutné úpravy, řítila se druhá skupina v čele s řidičem Jardou, dále s Michalem a Otou. Ti se ani nestačili nadát a stála jim na stole večeře, výborné pečené ježury s chlebem a hořčicí. Večer také přijel Tomáš, který jel ozkoušet nový polární spacák, jak se ale na vlastní kůži sám pak v noci přesvědčil, moc zima mu v něm nebyla, ale to bylo spíše způsobeno teplým počasím... Večer jsme strávili hraním Upírů a BANGu a všemožným konverzováním o všem možném – nevidíme se přece jen dohromady tak často. Poté, co jsme se nakonec odebrali ke spánku, nám přece jen trochu déle trvalo, než jsme opravdu zalehli, neboť na půdě se stále sváděly všelijaké souboje, ať baterkové či všemožné jiné. Ráno jsme se probudili do opravdu hezkého dne. Sice mě trochu mrzelo, že jsem už musel plánovaně odjet do Prahy, ale zase jsem se svezl s Tomem autem. Hřálo mě ale zase u srdce, že jsem mohl po nějaké době toto krásné místo plné klidu, pohody a inspirace (v této době) opět navštívit a načerpat tak aspoň trochu pozitivní energie. O tom, co se dělo potom, vám nemohu podat zaručené informace, ale z důvěryhodných zdrojů

jsem zaslechl, že se pak všichni pustili do práce. Pomohl i Petr, který dojel do Bílkovic na kole.

Po zprovoznění studny se chopili motorovky a seker a šla se konstruovat koza. Padla na ni i nějaká ta souška, ale nutno uznat, že té snad ani škoda nebyla, jelikož se nejedná pouze o opravdový architektonický skvost, ale spíše o zaručeně potřebnou pomůcku, která se jistě využije na táboře při řezání dřeva při oblíbených hrách Sherwood apod.

Ze zákulisí prosáklo, že večer probíhal obdobně jako ten minulý. Ráno se udělaly už jen ty nejnutnější práce a jelo se zpět do Prahy. Kuki 20

Zajímalo by vás, co dělají vaši vedoucí o prázdninách? Samozřejmě taky občas vyjedou někam na kolo. Za poslední čtyři roky podnikli o prázdninách čtyři zahraniční cykloexpedice. Článek o třetí z nich máte právě před sebou …

Rok třetí: Cykloexpedice Švýcarsko 2005 13. 7. - 10. 8. 2005 Zajímavé údaje: ● ● ● ● ● ● ●

délka akce: 27 dnů účastníci: Petr Cvengroš, Jarda Hejný, Jirka Kukačka najeto: 2274 km za 122,8 hodin v sedle průměr na den: 84 km za 4,5 hodiny průměrná rychlost: 18,6 km/h navštíveno 5 evropských zemí: Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Lichtenštejnsko trasa: Praha – Rokycany – Folmava – (die BRD) – München – Bregenz – (Švýcarsko) – Zürich – Basel – Leymen (Francie) – Bern – Martigny – Sion – Andermatt – Vaduz (Lichtenštejnsko) – (Rakousko) – Innsbruck – (Německo) – Altmarkt – (ČR) – Železná Ruda – Příbram – Beroun – Praha

Rok poté, co jsme dojeli k moři do Chorvatska, jsme se chtěli vydat zase naopak někam do hor. A vyhrála velmi zajímavá země Švýcarsko. O této zemi se dá stejně jako o naší republice říci, že leží v srdci Evropy. Švýcarsko má něco pře 7 milionů obyvatel, což je asi o třetinu méně než ČR a má zhruba poloviční rozlohu. Od roku 1848 zachovává Švýcarsko přísnou neutralitu ve všech válečných konfliktech a to mu vyneslo výjimečnou pozici nejen mezi zeměmi Evropy. Švýcarsko je jedním z finančních center celého světa a řadí se k nejbohatším a nejrozvinutějším zemím. Platí se tu Švýcarským frankem, který má hodnotu asi 20 Kč. Ve středu 13. července jsme vyrazili z Prahy. Před námi byl zhruba měsíc na kolech, něco přes 2000 km a blíže nespecifikovaný počet zemí. První noc jsme strávili v Krkavčím údolí – útulném tábořišti v Brdech nedaleko Hostomic. Bylo ale plno, tak jsme museli spát po širákem. Druhý den to pálíme na jihozápad a nocujeme v bunkru, který nám zapůjčila parta kluků z Kanic. Pořádek nic moc, ale střecha nad hlavou je k nezaplacení. A už jsme v Německu, za sebou necháváme hraniční přechod Folmava. Nutno dodat, že pro tuto akci jsme po loňských zkušenostech zvolili tzv. „somrovací“ taktiku nocování. To znamená, že než abychom hledali místo na spaní někde v přírodě, raději poprosíme nějaké místní obyvatele, nejlépe zemědělce, zda

by nás nenechali přespat někde ve stanu na louce vedle domu nebo například pod střechou ve stodole. A vždycky se někdo takový hodný najde. Musím se pochlubit, že všechny noci v zahraničí (mimo jedné v kempu) jsme s úspěchem absolvovali tímto příjemným způsobem. Navíc se tak člověk dostane do kontaktu s místními, může si s nimi popovídat, což je jinak docela problém, a někdy je třeba i pozván na snídani :-).

Dalších několik dnů jedeme stále na jihozápad přímo k Bodamskému jezeru, které leží na hranici mezi Rakouskem, Německem a Švýcarskem. Teprve tam měla začít ta zajímavější část našeho výletu. Projíždíme spoustou zajímavých míst, testujeme bavorské cyklostezky (nic moc, hlavně značení nestojí za nic), míjíme Mnichov, projíždíme Landshut a navštěvujeme bývalý koncentrační tábor v 21

Dachau. Německo je rychle za námi a už se blížíme k hranicím se Švýcarskem. Zastavuje ve městě Bregenz u Bodamského jezera. Dokupujeme zásoby a nocujeme v kempu u jezera. Druhý den je za odměnu odpočinkový. Relaxujeme u jezera, koupeme se a až večer popojíždíme pár kilometrů. Dle plánu chceme objet dokola celé Švýcarsko a podívat se i do Francie. Další den projíždíme Zurichem, kde kupujeme povinné ručení na kolo! Stojí v přepočtu asi 130 Kč a pokrývá škody až do výše jednoho milionu franků! Z Zurichu mám také velmi nepříjemnou vzpomínku, na kruhovém objezdu mě nekompromisně sráží auto, které z kruháče odbočuje, zatímco já kroužím o odbočku dál … Naštěstí to odnesl jen výplet předního kola a moje psychika. Dále míříme na Basilej. Cestou odbočujeme kousek na sever do Německa nakoupit zásoby, protože ve Švýcarsku je mimo jiné velmi draho. Tady se k nám přidává kamarád cyklista z Polska. Míří do afrického Dakaru, kde chce zůstat žít. Jede s námi asi dva dny a pak se naše cesty rozcházejí. V Basileji se orientujeme podle busoly a vyrážíme dle rady člověka, u kterého jsme nocovali v Zurichu, na jih. Máme totiž adresu lidí, kteří nás určitě nechají přenocovat! A opravdu! Podle papírku s napsanou trasou nacházíme statek a překvapeným majitelům ukazujeme jejich jména. Přespat nás nechají a navíc jsme dostali domácí mléko a vajíčka na omeletu. Mléko je moc dobré. Večer se pomocí klíče 36 snažím opravit cinkající středové složení, ale drží jak přibité …

metropole dominuje 6 km dlouhá nákupní zóna. Na největším náměstí se fotíme před Švýcarskou národní bankou a předáváme si vybavení, protože Jára nás dnes opouští, vrací se do Zurichu a odtud vlakem domů. Dále už pokračujeme ve dvou, Petr a já. Po Járově odjezdu následuje první odmítnutí od místních, když žádáme o možnost přespání. Prší a tak je to obzvlášť nepříjemné. Naštěstí při dalším pokusu narážíme na velmi hodné lidi, kteří nás nechají dokonce přespat v pokojíku pro hosty! Luxus. Mluví podivným jazykem, ale když se ptám, říkají, že je to němčina. To určitě :-)! Další den konečně přijíždíme do hor. Přejíždíme první průsmyk Col des Mosses (1445 m. n. m.) a sjíždíme 18 km sjezd do francouzské části Švýcarska. Zde nerozumíme skoro nikomu, ale naopak zažíváme nejluxusnější nocleh v pokoji pro hosty s počítačem, hifivěží, pračkou, postelemi a výhledem na štíty hor. Ráno nám dokonce nechávají klíče, my zamykáme a klíče jim házíme do schránky! Úžasný národ, ti Švýcaři. V městě Martigny si Petr cvičně vyjíždí Pass de la Forclaz (1527 m. n. m.) a já zatím odpočívám ve stínu na náměstí. Z passu je to asi jen 20 km na úpatím nejvyšší hory Evropy – Mt. Blancu. Škoda, že nemáme víc času.

Dále pokračujeme Švýcarským Walisem, což je obrovské údolí mezi horskými hřebeny, procházející celým jihem Švýcarska. Protéká jím řeka Rhona, která zde pramení a po průtoku Francií ústí do Středozemního moře a nachází se tu také známý Matterhorn. Projíždíme města Sion, Brig, míjíme Aletschký ledovec a právě pramen Rhony, vyjíždíme na Furkapass (2436 m. n. m) a Oberalppass 2046 m. n. m.). Ty passy jsou síla. Jedete několik hodin do kopce pak následuje třeba 30 km sjezd, který je za půl hodinky za vámi a zase nahoru. Prostě paráda! Z

Následující den, 13. den cesty, jsme dojeli na hranice Francie. Moc si jí ale neužijeme, protože se potřebujeme vrátit do Švýcarska a pokračovat na hlavní město celé konfederace – Bern. Je to opravdu krásné město, jeho historie sahá až do 11. století, kdy bylo založeno. Centru 22

passů máme také nejkrásnější a nejcennější fotky. 18. den cesty se pomalu blížíme k hranicím s Lichtenštejnskem. Při snídani s rodinkou, u které spíme, se dozvídáme zajímavé věci: jaký je rozdíl mezi senem a slámou, kolik nadojí kráva za den, hádejte :-), až 35 litrů!, že průměrný plat je asi 4000 franků (80 000 Kč), ale auto nebo třeba kolo stojí v přepočtu stejně jako u nás. Projíždíme Lichtenštejnskem a v 17:05 dorážíme do Rakouska. To se ukazuje jako téměř osudová chyba, protože všechny obchody ze zákona zavírají v pět hodin a v neděli mají všude zavřeno. Za 2,5 Eura kupujeme asi půl kilový chléb a na nádraží, jediné jídlo ve městě, a přemýšlíme co dál. Naštěstí nás zachraňuje starší manželský pár z vesnice Beschling, když nám bez možnosti odmítnutí nabízí večeři, snídaní i výslužku na cestu. Výjimečně neodmítáme a v duchu děkujeme takovému štěstí.

km. Na brašny velmi slušný výkon. U rekreačního střediska Chiemsee přejíždíme hranice do Německa a naše cesta se přehoupává do závěrečné fáze. Projíždíme Německem přes Deggendorf a na hraničním přechodu v Železné Rudě ani nepotřebujeme pasy. První noc v Čechách nocujeme na tábořišti rybníka kousek od nějakého dětského tábora a noc předposlední opět v Brdech v Krkavčím údolí. Tentokrát už uvnitř a hezky s ohýnkem.

Co je k vzteku, že po více než 2000 km bez defektu musím na konci cesty píchnout. Naštvalo mě to tolik, že jsem musel sníst poslední pytlík medvídků HARIBO, které jsem si šetřil do Prahy :-(. Na poslední noc je stejně jako loni naplánován rozlučkový ohýnek u nás na chatě. Tentokrát mám dokonce klíče, takže se ani nemusíme vloupat dovnitř. Doráží i Jarda a my mu sdělujeme zážitky z druhé poloviny cesty. Poslední den je to domů vážně už jen kousek ... … co dodat na konec? Švýcarsko je opravdu krásná země, kterou mohu všem jen a jen doporučit. Ať už na kole, pěšky, autem nebo s lyžemi, určitě nebudete zklamáni. Nádherná příroda, přívětiví lidé, prostě vážně úžasná země …

Čeká nás už poslední výjezd – Arlbergpass (1802 m. n. m) – je tu pěkná zima, tak rychle dolů, kde nocujeme u jakési babičky pod peřinami. Je sama v obrovském domě, tak si s ní alespoň do pozdní noci povídáme. Hned ráno, chvíli po výjezdu, se chytáme silničáře s dresem Gerolsteiner. Táhne nás asi dvě hodiny a po 50 km máme v Innsbrucku průměrnou rychlost 26,9

KUKI

… v příštím čísle se můžete těšit na Cykloepedici Skandinávie 2006.

… více fotek ze Švýcarska naleznete na nových oddílových stránkách ve Fotoalbu. 23

Nezapomeňte se podívat na

www.oddilufo.estranky.cz

a zaregistrovat se do UFO roomu

… nekecáme UFOUN - Zpravodaj členů Cykloturistického oddílu UFO - 213. PS, číslo 4. Vyšlo v prosinci 2006 v nákladu 50 výtisků. Redakčně upravil Petr Kukačka, e-mail: [email protected]. Internetové stránky oddílu: www.oddilufo.estranky.cz, e-mail oddílu: [email protected]. 24